Komunikace ve školní třídě
Proces učení: zóna nejbližšího vývoje
(Vygotskij)
-Vzdálenost mezi aktuálním
stupněm rozvoje a
potenciálním stupněm
rozvoje, který je podmíněn
vedením dospělého nebo
spoluprací se schopnějšími
vrstevníky.
Proces učení: koncepce lešení (Bruner)
-Proces, který umožní jedinci
řešit problém, splnit úlohu
nebo dosáhnout konkrétního
cíle, který přesahuje hranice
neasistovaného úsilí.
Komunikace ve školní třídě
Komunikace je „základním prostředkem realizace výchovy a
vzdělávání prostřednictvím verbálních a nonverbálních
projevů učitele a žáků“ (Gavora, 2005, s. 25)
Komunikace = vzdělávací proces
V čem se výuková komunikace liší
od komunikace běžné?
Co je pro ni charakteristické?
Specifika výukové komunikace
Dominance učitele:
 pravidlo 2/3
9/24
25/1
Rozložení komunikačního času
Specifika výukové komunikace
Dominance učitele:
 otevírání komunikace
 organizace komunikace
 evaluace
Specifika výukové komunikace
Kolik je hodin?
Půl páté.
Dobře.
Kolik je hodin?
Půl páté.
Děkuji.
Struktura výukové komunikace
otázka (I)
odpověď (R)
zpětná vazba (F)
U: Je delfín ryba?
Ž:Ne.
U: Ne, nahlas! Není to ryba!
Přibližně 45 otázek na jednu vyučovací hodinu
(1992: 84; 1998: 88)
Otázky učitele (I – R – F)
Otázky učitele (I – R – F)
I-R-F: Iniciace učiteleOtázky učitele (I – R – F)
Vyšší
kognitivní
procesy
Nižší kognitivní
procesy
I-R-F: Iniciace učitele
Otevřené
otázky
Uzavřené
otázky
Otázky učitele (I – R – F)
Vyšší kognitivní
náročnosti
Nižší kognitivní
náročnosti
I-R-F: Iniciace učitele
U: Je to otec budoucí velice významné císařovny, Marie
Terezie. Jmenuje se, Honzo (na žáka)? Karel?
Ž Honza: Karel Šestý.
U: Karel Šestý.
Uzavřená otázka nižší kognitivní náročnosti
Vytvořte skupiny a zamyslete se, kdy se ve výuce
hodí daný typ otázky.
U: Řekněte mi, co všechno je součástí kultury.
K: Sochy.
U: Ano, sochy. Dál?
D: Domy.
U: Ano.
Otevřená otázka nižší kognitivní náročnosti
U: Jaký typ metrické stopy Mácha v Máji použil
Ž: Jamb?
U: Ano. Je to Byl pozdní večer.
Uzavřená otázka vyšší kognitivní náročnosti
U: Tak, Ondro, řekni prosím tě, proč myslíš, že je Aragorn hrdina?
Ž: Mně připadá, že nejdřív měl strach, ale překonal ho a vedl vojsko do
bitvy, do vítězné bitvy a prostě rozhodl se vzít na sebe to břemeno a tím
vlastně všem pomohl k úspěchu.
U: Hmm, takže pro tebe to hrdinství spočívá v překonání sebe sama,
které tady vedlo ke šťastnému konci. A byl by podle tebe hrdina, i kdyby
nevyhrál?
Otevřená otázka vyšší kognitivní náročnosti
V návaznosti na uvedené typy otázek vytvořte jednu
otázku od každého typu, a to v souvislosti s předmětem,
který v budoucnu budete vyučovat.
52%
9%
25%
14% Uzavřené nižší kognitivní
náročnosti
Otevřené nižší kognitivní
náročnosti
Uzavřené vyšší kognitivní
náročnosti
Otevřené vyšší kognitivní
náročnosti
Distribuce otázek v běžné výuce
(2. stupeň, humanity)
Distribuce otázek v běžné výuce
Jakým způsobem by podle Vás mělo
vypadat rozložení
otázek ve výuce?
52%
9%
25%
14%
Průměrně 90 odpovědí v jedné vyučovací hodině
Počet
slov
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10-14 15-19 20
+
Celkem
replik
1300 473 302 165 123 88 72 56 44 99 35 75
% 45,9 16,7 10,7 5,8 4,3 3,1 2,5 2 1,6 3,5 1,2 2,7
Žákovské odpovědi (I – R – F)
 Snaha o správnou odpověď (uhodnutí myšlenek
učitele)
Žákovské odpovědi (I – R – F)
U: Ano, vzhůru. Tak, a teď tam mám dole ta slova k zapamatování. (Ukazuje na slova na tabuli.)
Proč si ta slova musíme pamatovat?
ŽŽ: Protože si je nemůžeme odvodit.
U: Ano, totiž tam funguje takzvaná spodoba co?
ŽŽ: Znělosti.
U: Znělosti. Co je to spodoba znělosti?
 Mechanismus tzv. nepravých odpovědí
Žákovské odpovědi (I – R – F)
U: Dobře. Jak se nazývá poplatek…?
Ž Petr: Tribut.
ŽŽ: Tribut.
U: Petře, kdybys počkal. Takže jak se nazývá poplatek,
který platil kníže Mojmír východofranckému Ludvíku
Němcovi?
Ž Jarda: Tribut.
U: Dobře.
Žákovské odpovědi (I – R – F)
Zpětná vazba učitele (I – R – F)
 Verifikační
U: Jaká je lepší pozice, pro žadatele o
hypotéku? Mít smlouvu na dobu určitou,
nebo neurčitou?
Ž: Neurčitou.
U: No, neurčitou, samozřejmě.
Zpětná vazba učitele (I – R – F)
 Formativní hodnotící
U: Takže můžu někoho poprosit, aby nás seznámil se životem této spisovatelky? Terezko,
zkus. (vyvolává hlásící se žákyni)
Ž Terezka: Narodila se roku 1953 v Olomouci, dětství kromě prvních tří let prožila v Praze,
v roce 1983 emigrovala s rodinou do Rakouska. Psala divadelní hry a knihy, především pro
děti a mládež. V roce 1995 se vrátila zpátky do Česka, dnes pracuje jako spisovatelka a
scénáristka. Po maturitě na gymnáziu Jana Nerudy nemohla dále z politických důvodů
studovat.
U: Výborně. Já myslím, že to bylo úplně úžasné. Jenom jde o to, když teď mluvíš o
současnosti, tak to gymnázium ona určitě studovala před lety. Takže je potřeba ty
informace pěkně seřadit chronologicky, jak jdou za sebou.
Zpětná vazba učitele (I – R – F)
 Formativní s lešením
Ž Matěj: Naše soustava se skládá z osmi planet a z toho jedna je Země. Planety obíhají
kolem osy, středem Sluneční soustavy je Slunce. Planety jsou v tomto pořadí: Merkur,
Venuše, Země, Mars, Jupiter Saturn, Uran, Neptun.
U: No, není to zlé, ale vadí mi, že se otáčí kolem osy, jo. Ale tam, představ si, že máš planetu
a máš osu tady. (kreslí na tabuli planetu a mimo ni kreslí osu) Myslíš, že se ta planeta otáčí
takhle dokola? (ukazuje, jak by se planeta mohla otáčet)
Ž Matěj: Ne.
U: Takže kolem jaké osy?
Ž Matěj: Kolem své.
U: Tam musí být kolem své osy, jo? Takže … kolem osy, točí se kolem osy … musí to být tedy
naprosto přesné.
Zpětná vazba učitele (I – R – F)
 Formativní metakognitivní
U: Jaký je to verš?
Ž: Střídavý.
U: Ano. Takže ty ses nejprve podívala na konce veršů a tak
jsi sledovala, kde dochází ke zvukové shodě.
94 %
77 %
6 %
23 %
Negativní zpětná vazba
Pozitivní zpětná vazba
Verifikační Formativní
Zpětná vazba v běžném vyučování
Otázka: na zapamatování
Odpověď: krátká, správná
Zpětná vazba: nerozvinutá
Jaká je komunikace ve škole?
 Dialog mezi učitelem a žáky (střídání perspektiv)
 Žáci jsou aktivní a angažovaní
 Dominují vyšší myšlenkové procesy
Dialogické vyučování
 Otevřené a myšlenkově náročné otázky učitelů
 Rozvité odpovědi žáků
 Rozvinutá zpětná vazba
 Kladení otázek žáky
 Diskuse
Klíčové rysy dialogického vyučování
 Zvýšení porozumění vyučované látce
 Rozvoji argumentačních schopností
 Rozvoj kreativity
 Rozvoj schopnost učit se
Užitečnost dialogického vyučování
U: Proč je podle vás to chování Dona Quijota nesmyslné?
Ž 1: Že někdo tam staví půl roku mlýn, aby mohl namlít mouku a on tam
přijde ňákej rytíř a začne, začne jim tam ničit ten mlýn. Tak dává to smysl?
Ž 2: Ne.
Ž 3: Je paranoidní.
Ž 2: Jo, přesně tak.
Ž 4: Já si myslím, že každá činnost nebo každé chování člověka má nějaký
smysl.
Ž 1: Kvůli tomu, že si někdo myslí, že to co dělá je smysluplné, neznamená,
že je to ve skutečnosti smysluplné.
Ž 4: Ale pro toho člověka to je smysluplné.
(…)
Dialogické vyučování v praxi