Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta KLIMATOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY POVODÍ SÁZAVY A ŽELIVKY Seminárni práce z předmětu Z0076 (Meteorologie a Klimatologie) Josef Dvořák, 474079 2. ročník, B-GK GEOG (FG) 1 Obsah 1. Obecná charakteristika...................................................................................................................3 1.1 Vymezení polohy studovaného území.....................................................................................3 1.2 Orografické, hydrologické a geomorfologické poměry...........................................................4 1.3 Klimatologické a srážkomerné stanice.....................................................................................5 2. Teplotní poměry.............................................................................................................................7 2.1 Geografické rozložení průměrné roční teploty vzduchu v povodí...........................................7 2.2 Roční chod teploty vzduchu.....................................................................................................8 2.3 Roční chod průměrných měsíčních maxim a minim teploty vzduchu a absolutních maxim a minim teploty vzduchu...................................................................................................................9 2.4 Roční chod průměrného počtu charakteristických dnů..........................................................12 2.5 Malé vegetační období a mrazové období..............................................................................15 3. Srážkové poměry.................................................. ........................................................................16 3.1 Geografické rozložení průměrných úhrnů srážek..................................................................16 3.2 Roční chod srážek..................................................................................................................17 3.3 Roční chod průměrného počtu srážek dnů charakteristickými úhrny....................................19 3.4 Průměrný roční úhrn srážek...................................................................................................20 3.5 Geografické rozložení průměrného počtu dnů se sněhovou pokrývkou v povodí Sázavy a Želivky.........................................................................................................................................29 4. Větrné poměry.................................................... ..........................................................................30 4.1 Frekvenční rozdělení směru větrů..........................................................................................30 4.2 Výpočet převládajících směrů větru a jejich frekvence.........................................................32 5. Klimatické oblasti........................................................................................................................34 5.1 Klimatické oblasti podle atlasu podnebí z roku 1958............................................................ 34 5.2 Klimatické oblasti podle Quitta (1971)..................................................................................35 6. Klimagram...................................................................................................................................37 6.1 Klimagram stanice Havlíčkův Brod.......................................................................................37 7. Zdroje...........................................................................................................................................38 2 1. Obecná charakteristika (J=X Vymezení polohy studovaného území IPôvodí řeky Želivky a Sázavy se nachází na území tří krajů, kraje Vysočina, Středočeského kraje a nejmenší část leží v kraji Jihočeském, a desíti okresů, Praha-východ, Praha-západ, Benešov, Kutná Hora, Kolín, Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Žďár nad Sázavou a Tábor. Povodí spadá do umoří Severního moře, protože Sázava se vlévá do Vltavy, která se u Mělníka vlévá do Labe a ten teče do již zmiňovaného Severního moře. Celé zkoumané povodí můžeme ještě rozdělit na dílčí části, Sázava po Zelivku (1-09-01), Zelivka (1-09-02), Sázava od Zelivky (1-09-03). Reliéf území je značně členitý s hluboce zaříznutým údolím Sázavy. Poloha povodí Sázavy ky vzhledem k území ČR Zdroj: ARC ČR 500 Obr. 1 - Poloha povodí Zelivky a Sázavy vzhledem k území ČR 3 1.2 Orografické, hydrologické a geomorfologické poměry Prakticky celé území se nachází v Českomoravské subprovincii, pouze s malou částí území zasahující do území České tabule, a spadá do Hercynského systému geomorfologické provincie České Vysočiny. Území leží na podsoustavách Středočeská pahorkatina, Českomoravská vrchovina a na celcích Benešovská pahorkatina, Hornosázavská pahorkatina, Křižanovská vrchovina, Křemešnická vrchovina, Středolabská tabule a Vlašimská pahorkatina. (DEMEK, 2006). Českomoravská vrchovina je složena především z krystalických břidlic a hlubinných vyvřelin s druhohorními a třetihorními sedimenty ve sníženinách. Nejvyšší body se nacházejí ve střední části vrchoviny. Nejvyšším vrcholen na území povodí je Křemešník (768 m). Od nejvyšších vrcholů reliéf stupňovitě klesá jak směrem na východ, tak směrem na západ. Křemešnická vrchovina má plochý reliéf jehož osou je řeka Zelivka. Je tvořena plošina oddělenými sedly a údolími. Reka Zelivka teče hluboce zaříznutým údolím kde tvoří zaklesnuté meandry. Na svazích Zelivky a Sázavy můžeme nalézt terasy. Hornosázavská pahorkatina je tvořena členitým reliéfem podél řeky Sázavy na západě a rozsáhlými plošinami se zvětralinami na východě. Středočeská pahorkatina je převážně tvořena středočeským plutonickým komplexem s výrazně zaříznutými údolími vodních toků Sázavy, Zelivky a jejich přítoky. Vlašimská pahorkatina má střední výšku 500-550 m.n.m. a její reliéf, budovaný především moldanubickými rulami, se sklání od západu k východu. Vyznačuje se mělkými údolími a denudačními svahy. Benešovská pahorkatina má střední výšku 400-500 m.n.m. Reliéf je mírně zvlněný, tvořený metamorfovanými horninami paleozoika. Povodí je protkáno hustou sítí vodních menších vodních toků a nachází se v něm také rybník Velké Dářko anebo chráněná krajinná oblast Blaník. Důležitá je také vodní nádrž Švihov, která má funkci vodárenské nádrže na řece Zelivce a slouží jako zdroj pitné vody pro střední Čechy včetně Prahy. 4 f* i ■ Hlavní vodní toky j Hranice povodí Výška 790 m.n.m 200 m.n.m 1:500 000 0 5 10 20 Km Josef Dvoŕák ArcMap, Brno 2018 WGS_1984_UTM_Zone_33N Zdroj: Arc ČR 500 Obr. 2 - Povodí Sázavy a Želivky 1.3 Klimatologické a srážkomčrné stanice Klimatologické stanice jsou rozmístěny nepravidelně. Ze 14 klimatologických stanic se 6 nachází v povodí Sázava od Želivky a jsou konstituovány především na jeho západní straně. V povodí Želivky se nachází 3 stanice a leží spíše v jižní části povodí. Zbylých 5 stanic leží v povodí Sázava po Zelivku. Prázdná plocha ve střední části povodí j e způsobena členitým reliéfem Žďárských vrchů. Srážkoměrných stanic je mnohonásobně více než stanic klimatologických. Jsou také rozmístěny nepravidelně, v závislosti na terénu, jejich počet se výrazně snižuje se stoupajícím reliéfem až k již výše zmíněné oblasti Žďárských vrchů, kde se již prakticky nevyskytují, stejně jako stanice klimatologické. 5 471 413 25 493 555 » 673 153 733 715 222 462 797 Beneše.* «6 K+aniee, Prowčnie 730 Pŕibyslair 53 RnhdanHr ■13-' 73 ä Psáňa S4 461 L&deě nadsízavoĽ 73fl Pyíŕly 153 íeílín 471 Lráry. Tomkoi/ka 783 Kendéjov rinhrs, ťHřfctiir 43s lipnkiprari Sárami 73B SaiiäVí.ŕierriHRijriv 1T1 Dobrá Voda 4« Ľ Í -H) 7s4 Sedlkť Dolní Kralmice 555 Milicín 73! íenciiaty 112 Ha brek, Oílojcvts 562 M ,1.Vr..!rr. 78 a skáh 213 Ha brv Mnlchujlce Sůl Skorkov ns Havlíčkův Brod Nevystav S70 =uli:>.\ 3rt = NlíkOV B71 wl-irtVl.-SVSUn.li r:(-Ĺ.L?'o:lv, ťonciní -jec Oleinlce, Valérov «1 (jtŕchovlce 331 lankwíká Lhota Peec-v «7 Veselý íďái. PelKtrov 357 KSaw 671 peinnmov 973 viaJIm 361 KalBlS 67i Petrovi c e 9b 3 Vnrtma 363 Kamenná Lhola Pen eir:p 413 7Ů4 PfKti píce ,., -i.í 4L4 Kcnli 715 PravDnm 298 79B • • 401 801 Srážkomérné stanice Plocha povodí 10 20Km 1:500 000 Josef Dvořák ArcMap. Brno 2018 WGS_1984_UTM_Zone_33N Zdroj: Arc ČR 500 Obr. 3 - Srážkomérné stanice v povodí Sázavy a Želivky Ondrejov, hvézdárnaj ■ Krhanice P ros fič n i c Klimatologické stanice -Hlavní vodní toky j J Hranice povodí Výška 790 m.n.m 200 m.n.m 1:500 000 t Ôlešmce, Valečov Havlíčkův Brod Humpolec, Dusilov Dobrá, Kefkov ^ Přibyslav 0 5 10 20 Km Josef Dvořák ArcMap. Brno 2018 WGS„1984_UTM_Zone_33N Zdroj: Arc ČR 500 Obr. 4 - Klimatologické stanice v povodí Sázavy a Želivky 6 2. Teplotní poměry 2.1 Geografické rozložení průměrné roční teploty vzduchu v povodí Změny průměrné teploty vzduchu v povodí Sázavy a Zelivky jsou způsobeny především poklesem teploty vzduchu s nadmořskou výškou. Nej nižší teploty vzduchu v jižní a jihovýchodní části povodí jsou v místech s nevyšší nadmořskou výškou, v tomto případě ve Žďárských vrších. S poklesem nadmořské výšky směrem na západ můžeme pozorovat nárůst průměrné roční teploty vzduchu až k nejvyšším hodnotám v nejnižší nadmořské výšce při soutoku Sázavy a Vltavy. roční průměrná teplota vzduchu Vypracovali VI. KARSKV a Di St PETROVlC S WGS_1984_UTM_Zone_33N Obr. 5 - Geografické rozložení průměrné roční teploty vzduchu v povodí Sázavy a Zelivky v letech 1901-1950 Zdroj: IS MU (2018) 7 2.2-Roční chod teploty vzduchu Tab. 1 - uHäje o poloze stanic Petrovice a Krhanice-Prosečnice Nadmořská výška Zeměpisná šířka Zeměpisná délka Krhanice-Prosečnice 287 m.n.m. 49°52' s.š. 14°33' v.d. Petrovice 513 m.n.m. 49°33' s.š. 14°43' v.d. Zdroj: [1] Již na první pohled si můžeme povšimnou výrazného rozdílu v nadmořských výškách, ve kterých tyto dvě stanice, Krhanice-Prosečnice a Petrovice, leží. Stanice Petrovice leží o 226 metrů výše, nachází se na Vlašimské pahorkatině, dají se u ní tedy předpokládat nižší naměřené teploty. To nám později potvrdí i grafy (Obr.6) a tabulka (Tab. 2). Nejvyšší teploty na obou stanicích byly naměřeny v červenci a srpnu, naopak nej nižší v lednu. Tab. 2 - Roční chod průměrných měsíčních teplot vzduchu [°C] na stanici Krhanice-Prosečnice a Petrovice v letech 1901-1950 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Krhanice-Prosečnice -1,8 -0,7 3,2 7,7 13,1 15,9 17,8 16,8 13,3 8,1 3,1 -0,4 Petrovice -2,9 -1,5 2,3 6,4 11,5 14,3 16 15,3 12,1 7,1 2 -1,4 Zdroj: [1] in 15 E 10 ro 4-» O °- 5 H 0 si *—■ _j v* s v A / \ / r S ^^—Krhanice-Prosečnice ^^—Petrovice Obr. 6 - Graf ročního chodu průměrných měsíčních teplot vzduchu [°C] na stanicích Krhanice-Prosečnice a Petrovice v letech 1901-1950 ZdrojT[l] 8 2.3 Roční chod průměrných měsíčních maxim a minim teploty vzduchu a absolutních maxim a minim teploty vzduchu Křivky ročních chodů průměrných měsíčních maxim a minim teploty vzduchu mají podobný průběh, v případě minim prakticky totožný, v případě maxim s většími, avšak stále malými rozdíly. Měsíční maxima teploty v žádném měsíci ani na jedné ze stanic neklesnou pod 5 °C. Nejvyšší maximální teploty jsou naměřeny v červenci a srpnu, na obou stanicích s hodnotou přesahující 30 °C, naopak nejnižší maximální teploty jsou v prosinci a lednu, kdy teplota ani na jedné ze stanic nepřesahuje 10 °C. Co se týče průměrných měsíčních minim, teploty přesáhnou 5 °C pouze v červenci a srpnu, naopak v prosinci a lednu klesají minima teplota pod 15 °C. Tab. 3 - Roční chod průměrných měsíčních maxim teploty vzduchu [°C] na stanicí Krhanice-Prosečnice a Petrovice v letech 1926-1950 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Krhanice-Prosečnice 9,1 11,2 17,5 23,6 27,5 30,8 32,6 32,4 29,6 22,6 15,4 9,9 Petrovice 6,8 10,1 16,2 21,7 26,7 29,1 30,7 30,9 27,8 21,5 14 8,1 Zdroj: [1] 35 ^^—Krhanice-Prosečnice ^^—Petrovice Obr. 7 - Graf ročního chodu průměrných měsíčních maxim teploty vzduchu [°C] na stanicích Krhanice-Prosečnice a Petrovice v letech 1901-1950 Zdroj: [1] Tab. 4 - Roční chod průměrných měsíčních minim teploty vzduchu [°C] na stanicí Krhanice-Prosečnice a Petrovice v letech 1926-1950 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Krhanice-Prosečnice -17,2 -14,8 -10,8 -3,5 -0,8 3,7 6,9 5,6 1,6 -3,4 -5,4 -15,4 Petrovice -16,6 -14,6 -10,7 -3,9 -0,4 3,4 6,6 5,7 1,4 -3,2 -6 -15,5 Zdroj: [1] 9 Krhanice-Prosečnice Petrovice Obr. 8 - Graf ročního chodu průměrných měsíčních minim teploty vzduchu [°C] na stanicích Krhanice-Prosečnice a Petrovice v letech 1901-1950 Zdroj: [1] U ročního chodu absolutních maxim a minim teploty vzduchu pozorujeme téměř shodný průběh obou křivek. Absolutní maxima ani najedná stanici neklesají pod 10 °C, nejvyšší hodnoty jsou v červenci a srpnu, kdy přesahují 35°C. Absolutní minima teplot dosahují nejnižších hodnot v únoru, kdy absolutní minimum teploty vzduchu klesá pod -30°C. Tab. 5 - Roční chod absolutních maxim teploty vzduchu [°C] na stanicí Krhanice-Prosečnice a Petrovice v letech 1926-1950 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Krhanice-Prosečnice 14 18,3 22,6 28,4 31,9 36,6 35,3 38,1 33 29,7 20,5 13,5 Petrovice 12 17 21 27 31 34 34 36 34 29 20 12,1 Zdroj: [1] 10 Krhanice-Prosečnice Petrovice Obr. 9 - Graf ročního chodu absolutních maxim teploty vzduchu [°C] na stanicích Krhanice-Prosečnice a Petrovice v letech 1901-1950 Zdroj: [1] Tab. 6 - Roční chod absolutních minim teploty vzduchu [°C] na stanicí Krhanice-Prosečnice a Petrovice v letech 1926-1950 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Krhanice-Prosečnice -29,1 -36,5 -28,5 -9 -3,8 -1 3,2 3,4 -2,4 -5,2 -13,4 -26,5 Petrovice -26,8 -33 -23 -11 -4,4 0 3,6 2,4 -2,8 -8,9 -12 -25,4 Zdroj: [1] 10 ^^—Krhanice-Prosečnice ^^—Petrovice Obr. 10 - Graf ročního chodu absolutních minim teploty vzduchu [°C] na stanicích Krhanice-Prosečnice a Petrovice v letech 1901-1950 Zdroj: [1] 11 2.4 Roční chod průměrného počtu charakteristických dnů Tropický den je den, ve kterém maximální teplota přesahuje 30°C. Jsou typické pro letní období, nejčastěji červenec a srpen. Častěji je nalezneme u níže položené stanice Krhanice-Prosečnice. Letní den je den, ve kterém maximální teplota přesáhne 25°C. Opět se vyskytují primárně v létě, avšak můžeme na ně narazit již v dubnu a ještě v např. v říjnu, a opět jich najdeme více na níže položené stanice Krhanice-Prosečnice. Mrazové dny jsou typické pro zimní (nebo podzimní) období. Ze všech charakteristických dnů jich nalezneme u zkoumaných stanic nejvíce. Jsou to dny, kdy minimální teplota klesne pod bod mrazu, 0°C. Více jich najdeme u výše položené stanice, tedy u stanice Petrovice. Ledové a arktické dny nalezneme již pouze v zimním období. Jsou to dny, kdy je teplota pod bodem mrazu a opět jich je více v případě výše položené stanice, tedy stanice Petrovice. Tab. 7 - Roční chod průměrného počtu tropických, letních, mrazových, ledových a arktických dnů pro stanice Krhanice-Prosečnice a Petrovice v letech 1926-1950 Stanice leden únor březen duben kveten červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Tropické dny Krhanice-Prosečnice 0 0 0 0 0,4 2 4 3,8 1,3 0 0 0 Petrovice 0 0 0 0 0 0,8 1,3 1,5 0,6 0 0 0 Letní dny Krhanice-Prosečnice 0 0 0 0,7 4,3 9,7 15,3 13,1 6,9 0,5 0 0 Petrovice 0 0 0 0,2 3 7,4 12,3 11 5,2 0,4 0 0 Mrazové dny Krhanice-Prosečnice 25,2 21 19,2 7,3 2,1 0,1 0 0 0,6 5,1 12,2 22,1 Petrovice 26,1 22,5 19 6,8 1,9 0 0 0 0,4 4,2 12,8 24,5 Ledové dny Krhanice-Prosečnice 11,7 6,4 1,4 0 0 0 0 0 0 0 0,8 8,2 Petrovice 13,6 8,2 2,3 0,1 0 0 0 0 0 0 1,3 11,6 Arktické dny Krhanice-Prosečnice 0,8 0,3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0,5 Petrovice 1,4 0,6 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0,7 Zdroj: [1] 4,5 A H o {-— c ' T3 _ D U *Ž2 5 % 2 i— 4-» 4-1 -1 C OJ -L'3 >U 0,5 0 ■ ■ i 1 1 1 ■ Krhanice-Prosečnice ■ Petrovice Obr. 11 - graTpočtu tropických dnů na stanici Krhanice-Prosečnice a Petrovice 12 18 16 14 1 12 Ž 10 c 4-» .u 8 4-» o Q. 4 2 0 \ _ _ _ _ _ ■ ■ || ■_ ■b ///// ✓ ^ ■ Krhanice-Prosečnice ■ Petrovice Obr. 12 - graf počtu letních dnů na stanici Krhanice-Prosečnice a Petrovice 30 25 c ■a .c 20 u > M 15 >u o Q. 10 5 0 é- é H ii - II l Krhanice-Prosečnice l Petrovice Obr. 13 - graf počtu mrazových dnů na stanici Krhanice-Prosečnice a Petrovice 13 ■ Krhanice-Prosečnice BPetrovice Obr. 14 - graf počtu ledových dnů na stanici Krhanice-Prosečnice a Petrovice —1-1- 1 ■ 1 n m in 1 irn Hl 11 1 II1IH ■j l j ■ Krhanice-Prosečnice BPetrovice Obr. 15 - graf počtu arktických dnů na stanici Krhanice-Prosečnice a Petrovice 14 2.5 Malé vegetační období a mrazové období Vegetační období je doba, kdy trvají příznivé klimatické podmínky (teplo, dostatek dešťových srážek) pro růst a vývoj rostlin, tj. rašení listů, kvetení a následná tvorba plodů. Tento časový úsek života rostlin se střídá s obdobím vegetačního klidu (doba od opadu listí do doby rašení), kdy se vlivem vnějších podmínek (chlad, období sucha) životní funkce rostliny zpomalí nebo zcela zastaví. Obecně je za období vegetačního klidu považováno období přibližně mezi 1. listopadem a 31. březnem, ovšem odlišnosti v délce vegetační doby j sou závislé na odolnosti konkrétního druhu rostlin^ffůči teplotním změnám. Malé vegetační období zahrnuje dny s teplotou vyšší než 10°C. Délka tri^iJmalého vegetačního období se mezi stanicemi liší o pouhých 14 dní a trvá téměř půl roku. (Zdroj: https://www.prahall.cz/cs/zivotni-prostredi/l-verejna-zelen/vegetacni-obdobi-a-vegetacni-klid.html) Tab. 8 - Malé vegetační období pro stanice Krhanice-Prosečnice a Petrovice v letech 1901-1950 začátek konec délka suma teplot [°C] Krhanice-Prosečnice 28.4. 4.10. 160 dnů 2410,2 Petrovice 6.5. 28.11. 146 dnů 2037,1 Zdroj: [1] Výpočet sum teplot pro vegetační období: Krhanice-Prosečnice: %T = 3 X 7,7 + 31 X 13,1 + 30 X 15,9 + 31 X 17,8 + 31 X 16,8 + 30 X 13,3 + 4 X 8,1 = 2410,2°C Petrovice: %T = 26 X 11,5 + 30 X 14,3 + 31 X 16 + 31 X 15,3 + 28 X 12,1 = 2037,1°C Tab. 9 - Mrazové období pro stanice Krhanice-Prosečnice a Petrovice v letech 1901-1950 začátek konec délka Ä 1_suma teplot [°C] Krhanice-Prosečnice 11.12. 20.2. 72 dnů l -78,2 Petrovice 3.12. 26.2. 86 dnů -169,4 Zdroj: [1] Výpočet sum teplot pro mrazové období: Krhanice-Prosečnice: £T = 21 X (-0,4) + 31 X (-1,8) + 20 X (-0,7) = -78,2°C Petrovice: £T = 29 X (-1,4) + 31 X (-2,9) + 26 X (-1,5) = -169,4°C 15 3. Srážkové poměry 3.1 Geografické rozložení průměrných úhrnů srážek Na východní straně povodí Sázavy a Želivky se nachází oblast s nej vyšší hodnotou průměrných ročních srážek v tomto povodí. Je to způsobeno vyšší nadmořskou výškou a členitým reliéfem v CHKO Žďárské vrchy, kdy vzduch stoupající po úbočí kopců kondenzuje a zvyšuje množství srážek na daném území. Nachází se zde také pramen Sázavy, srážky jsou tedy jednou z hlavních složek vodnosti této řeky. Směrem k západu s klesající nadmořskou výškou klesají i průměrné srážky. To stejné platí i pro průměrný úhrn srážek ve vegetačním období, nejvíce srážek je ve východní části území a směrem k západu srážky klesají. ROČNÍ průměrný úhrn srážek OBDOBÍ 1901 1950 Vypracctili A. TRAP .. V BRIEDON Obr. 16 - Geografické rozložení průměrných úhrnů ročních srážek v povodí Sázavy a Želivka v letech 1901-1950 Zdroj: IS nÍ^018) 16 PRŮMĚRNÝ ÚHRN SRÁŽEK VE VEGETAČNÍM OBDOBÍ IV.-IX. OBDOBÍ 1V0I-Í950 Vypracovali A. TRAP a V. BRIEDON S Obr. 17 - Geografické rozložení průměrných úhrnů srážek ve vegetačním období v povodí Sázavy a Želivka v letech 1901-1950 Zdroj: IS MU (2018) 3.2 Roční chocLsrážek Tab. 10 - údaje o poloze'Stänic Kácov a Polná Zeměpisná šířka Zeměpisná délka Nadmořská výška Kácov 49°47' s.š. 15°2' v.d. 325 m.n.m. Polná 49°29' s.š. 15°44' v.d. 510 m.n.m. Zdroj: [1] Tab. 11 - Průměrný úhrn srážek v povodí Sázavy a Želivky, pro stanice Kácov a Polná, v letech 1901-1950 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kácov 39 33 35 48 63 72 79 76 48 47 39 42 Polná 42 34 34 45 62 75 84 76 50 47 43 40 Zdroj: [1] 17 Tab. 12 - Procentuální podíl srážek v jednotlivých ročních období na srážkovém úhrnu celého roku na stanicích Kácov a Polná v letech 1901-1950 Úhrn srážek Podíl na ročním Stanice Období [mm] úhrnu [%] Jaro (lll-V) 146 23,51 Kácov Léto (VI-VIII) 227 36,55 Podzim (IX-XI) 134 21,58 Zima (Xll-ll) 114 18,36 Jaro (lll-V) 141 22,31 Polná Léto (VI-VIII) 235 37,18 Podzim (IX-XI) 140 22,15 Zima (Xll-ll) 116 18,35 Zdroj: [1], upraveno 18 3.3 Roční chod průměrného počtu srážek dnů charakteristickými úhrny Tab. 13 - Roční chod průměrného počtu srážkových dnů s úhrny > 0,1 mm, > 1,0 mm a > 10,0 mm na stanicích Kácov a Polná v letech 1901-1950 (Zdroj: [1]) mm leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kácov >0,1 10,6 8,7 9,9 12 11,2 12,1 12,4 12,5 10,4 9,8 10,2 9,9 > 1 8,2 6,8 7,6 9 9 9,9 9,9 10,1 8 7,9 7,7 7,9 > 10 0,7 0,8 0,5 1 1,9 2 2,4 2 1,2 1 0,8 0,9 Polná >0,1 11,6 10,5 10 11,1 11,5 11,8 12,2 11,5 9,4 10,2 10,8 11,9 > 1 8,5 7,7 7,3 8,7 9,4 10,1 9,9 9,2 7,6 8,2 8,5 8,8 > 10 0,7 0,6 0,5 1 1,9 2,5 2,7 2,3 1,3 1,4 1,1 0,7 14 E ď AI 10 >- -i 8 6 4 2 0 ■a > o 0J >u o CL ■ .1 ■ 1 1 II ■. ■ i n n n n i i i i mi n i n i n i n i l Kácov ■ Polná Obr. 19 - Roční chod průměrného počtu srážkových dnů s úhrny > 0,1 mm pro stanice Kácov a Polná vletech 1901-1950 14 12 AI 10 >- c 6 ■a > o 0J >u o CL .0^ & <^ ff^ 1 mm pro stanice Kácov a Polná vletech 1901-1950 19 1_M*_ II II II 1 II ll ■ 1 o ■ Kácov aPolná Obr. 21 - Roční chod průměrného počtu srážkových dnů s úhrny > 10 mm pro stanice Kácov a Polná vletech 1901-1950 3.4 Průměrný roční úhrn srážek K určení ročního úhrnu srážek v povodí Sázavy a Zelivky bylo využito pěti metod. Prostého aritmetického průměru, váženého aritmetického průměru, metody čtverců, metody polygonů a metody izohye 20 Tab. 14 - Seznam srážkoměrných stanic pro metody výpočtu prostý a vážený aritmetický průměr a metodu čtverců v povodí Sázavy a Zelivky za období 1901-1950 (Zdroj: [1]) ID Stanice Průměrný úhrn srážek [mm] Nadmořská výška [m.n.m] 25 Benešov 617 367 53 Bohdáneč 684 467 64 Božejov 674 650 153 Češtin 687 483 170 Dobrá, Keřkov 711 490 171 Dobrá Voda 687 615 185 Dolní Královice 654 365 222 Ha brek, Ostojovka 671 518 223 Habry 705 467 228 Havlíčkův Brod 712 455 298 Humpolec, Dusilov 665 510 308 Chocerady, Komorní Hrádek 638 367 331 Jankovská Lhota 680 520 357 Kácov 621 325 361 Kaliště 676 520 363 Kamenná Lhota 716 539 401 Komorovice 759 520 413 Kozmice 658 492 414 Kozlí 665 445 426 Krhanice, Prosečnice 612 287 434 Křemešník 694 767 462 Ledeč nad Sázavou 635 385 471 Lešany, Tomkovka 581 395 489 Lipnice nad Sázavou 665 592 493 Líšno 611 390 555 Miličín 654 630 562 Mladá Vozíce 604 425 565 Mnichovice 639 362 598 Neveklov 604 412 599 Nížkov 758 526 630 Olešnice, Valečov 664 467 655 Pacov 657 580 671 Pelhřimov 645 487 673 Petrovice 656 513 694 Pohled, Rouštány 731 450 700 Polná 632 510 704 Postupice 647 421 715 Pravonín 632 551 730 Přibyslav 660 483 733 Psáře 627 460 738 Pyšely 610 357 783 Řendějov 661 465 788 Sázava, Černé Budy 535 340 794 Sedlice 641 420 797 Senoža ty 635 461 798 Skála 628 531 801 Skorkov 677 595 870 Sulice, Brdo 606 464 874 Světlá nad Sázavou 668 400 941 Útěchovice 691 600 967 Veselý Žďár, Pelestrov 660 490 978 Vlašim 632 379 983 Vortová 791 641 990 Vrchotovy Ja novice 655 426 1003 Vyšetice, Vrcholtovice 651 470 1033 Žďár nad Sázavou 736 580 21 Prostý aritmetický průměr - tato metoda spočívá ve výpočtu aritmetického průměru ročních úhrnů všech stanic ležících přímo ve vybraném povodí. Jedná se o nejjednodušší metodu výpočtu průměrných srážek v povodí. Metoda dává většinou pouze orientační přehled. Je dostačující jedině v případě, kdy jsou srážkoměry rovnoměrně rozmístěny, a když povrch území není členitý. Také není vhodněji používat pro rozsáhlé oblasti (není příliš přesná). (VÁVRA, M., 2017) Výpočet: _ = IX n x ... průměrný roční úhrn srážek v povodí [mm] xt ... průměrný roční úhrn srážek naměřený pro jednotlivé stanici [mm] n ... počet srážkoměrných stanic 36965 x = ——— = 660,09 mm 56 Vážený aritmetický průměr - každé hodnotě je přiřazena i její váha, proto je metoda přesnější a lépe vystihuje roční úhrn srážek a částečně zohledňuje i reliéf Výpočet: _ _ 2>i x rrij Xy... průměrný úhrn srážek v ploše povodí [mm] xt ... průměrný roční úhrn srážek naměřený na stanicích [mm] mr... nadmořská výška srážkoměrných stanic [m. n.m.] _ 17839124 xv = —rTTr^rr— = 664,97 mm v 26827 22 Metoda čtverců - prokládá čtvercovou síť celým povodím a poté pomocí stanic v jednotlivých čtvercích určuje hodnotu srážkového úhrnu v daném čtverci. Jestliže je ve čtverci pouze jedna stanice, celý čtverec má hodnotu srážkového úhrnu dané stanice. Jestliže je více stanic ve čtverci, hodnota odpovídající čtverci se vypočítá pomocí aritmetického průměru. Pokud ve čtverci není žádná stanice, získá se hodnota interpolací sousedních čtverců. Leží-li stanice na hranici, její úhrn srážek se započítá v obou čtvercích. 10 20 Km 1:500 000 Josef Dvorak ArcMap. Brno 2018 WGS_1984_UTM_Zone_33N Zdroj: Are ČR 500 • SrážkoměThé stanice | ^\ Mřížka 10x10km ^\ Plocha povodí 700 naměřené průměrné ročni srážkové úhrny (666) interpolované průměrné roční srážkové úhrny Obr. 22 - Metoda čtverců pro výpočet průměrného ročního úhrnu srážek v povodí Sázavy a Želivky v letech 1901-1950 Výpočet: x = ■ IX n x ... průměrný roční úhrn srážek v povodí [mm] Xj... průměrný roční úhrn srážek naměřený pro jednotlivé stanici [mm] n ... počet čtverců 42117,75 x = ■ 64 = 658,09mm 23 Metoda polygonů POLYGONY VYBRANÝCH STANIC V POVODÍ SÁZAVY A ZELIVKY • Srážkoměrné stanice | | Polygony vybraných stanic | | Plocha povodí 1:500 000 0 5 10 20 Km Josef Dvořák ArcMap. Brno 2018 WGS_1984_UTM_Zane_33N Zdroj: ArcČR 500 Obr. 23 - Polygony vybraných stanic z povodí Sázavy a Želivky pro výpočet průměrného úhrnu srážek pomocí metody polygonů 24 Tab. 15 - Seznam srážkoměrných stanic pro určení průměrných srážek metodou polygonů v povodí Sázavy a Zelivky v letech 1901-1950 ID Stanice Úhrn srážek [mm] Plocha polygonu [km2] Plocha *srážky [km2*mm] 25 Benešov 617 178,32 110025,82 52 Bohdalov, Horní mlýn 638 57,04 36393,49 53 Bohdaneč 684 169,52 115949,71 64 Božejov 674 119,48 80532,31 74 Brník 591 65,36 38624,93 134 Černovice 771 39,26 30272,77 155 Čisovice 549 5,03 2761,94 170 Dobrá, Keřkov 526 205,83 108265,69 185 Dolní Královice 654 305,04 199498,99 219 Golčův Jeníkov 607 86,30 52381,22 225 Hamry 764 34,97 26718,13 228 Havlíčkův Brod 712 260,23 185280,95 298 Humpolec, Dusilov 665 381,86 253937,17 308 Chocerady, Komorní Hrádek 638 205,36 131016,76 312 Chotěboř 740 98,08 72578,66 331 Jankovská Lhota 680 218,32 148455,56 357 Kácov 621 275,41 171027,36 426 Krhanice, Prosečnice 612 154,73 94694,51 434 Křemešník 694 176,15 122246,93 522 Luka nad Jihlavou 652 24,57 16016,72 545 Měšetice, Lidkovice 605 4,65 2810,83 555 Miličín 654 54,22 35458,15 562 Mladá Vožice 604 171,65 103679,45 565 Mnichovice 639 115,61 73876,73 598 Neveklov 604 106,51 64333,98 617 Nové Město na Moravě 724 57,16 41380,53 655 Pacov 657 289,78 190388,13 687 Počátky 712 9,35 6655,07 700 Po Iná 632 195,79 123738,07 715 Pravonín 632 278,95 176293,53 785 Říčany 623 6,30 3922,18 Výpočet: ľ.n x Pi x = ■ lvi x... průměrný úhrn srážek v ploše povodí [mm] rt ... průměrný roční úhrn stanice ve středu polygonu [mm] Pi... plocha polygonu [km2] 2819216,29 x =---= 648,05 mm 4350,81 25 Metoda izohyet - m Izohyety v povodí Sázavy a Želivky Obr. 24 - Izohyety povodí Sázavy a Želivky pro výpočet průměrného úhrnu srážek pomocí metody izohyet s jejich středními hodnotami Zdroj: IS MU (2018), upraveno 26 Tab. 16 - střed intervalu izohyet xt, plocha mezi izohyetami pÍ5 ajejich součin xi Pi xi*pi 570 3,93 2240,74 585 90,38 52870,63 615 518,24 318719,18 630 13,72 8645,02 585 92,16 53915,29 555 20,40 11322,35 540 2,06 1114,78 660 27,64 18242,63 630 38,12 24015,35 630 10,71 6746,59 630 6,29 3963,93 645 1177,14 759254,88 690 15,76 10873,62 690 1,39 959,74 660 10,30 6798,00 705 30,60 21575,42 735 5,97 4386,62 660 27,47 18128,90 690 9,86 6802,20 675 1394,69 941416,63 750 1,74 1306,48 735 10,06 7392,13 705 30,97 21836,56 630 0,63 399,52 645 24,48 15787,61 645 97,26 62734,39 660 22,55 14885,77 780 1,92 1500,29 765 8,41 6432,38 735 18,63 13694,67 705 318,38 224461,26 720 9,16 6596,01 690 11,36 7835,11 750 3,89 2920,27 735 185,07 136028,40 765 56,22 43005,93 795 22,92 18224,71 825 10,46 8632,34 27 Výpočet: _ 2>í x Pi x = ——- IPt x ... průměrný roční úhrn srážek v povodí [mm] xi ... střed intervalu izohyet [mm] pi ... plocha mezi izohyetami [km2] 2865666,35 x =-= 661,67 mm 4330,98 Závěry počítání průměrných ročních srážek různými metodami Metoda izohyet považuje za nejpřesnější metodu k určování průměrných srážkových úhrnů. Ostatní postupy (metody), budou vyjádřeny jako procentuální podíl z ní. Nejméně přesně vyšla metoda polygonů, na což mohl mít vliv i náhodný výběr stanic, zbylé metody jsou velice přesně, liší se pouze v milimetrech. Tab. 17 - Výsledné porovnání metod výpočtu průměrného ročního úhrnu srážek v povodí Sázavy a Želivky v letech 1901-1950 Metoda Průměrný roční úhrn srážek [mm] [%] Prostý aritmetický průměr 660,09 99,76% Vážený aritmetický průměr 664,97 100,50% Metoda čtverců 658,09 99,46% Metoda polygonů 648,05 97,94% Metoda izohyet 661,67 100,00% 28 3.5 Geografické rozložení průměrného počtu dnů se sněhovou pokrývkou v povodí Sázavy a Želivky Ve vyšších polohách se déle udrží sněhová pokrývka. Nej vyšší polohy v tomto povodí jsou v jeho východní části, kde také můžeme pozorovat nej vyšší počet dnů se sněhovou pokrývkou, dosahující v některých místech až 100 dnů. Směrem na západ postupně klesá nadmořská výška, a tedy i počet dnů se sněhovou pokrývkou. V nejníže položených částech povodí se udrží sníh průměrně jenom 50 dnů v roce, což je sotva polovina hodnot z východní části území. PRŮMĚRNÝ POČET DNŮ SE SNĚHOVOU POKRÝVKOU OHDOKf IMfcMM Vypracovali VL. KARSKÝ a V.BR1EDOŇ Obr. 25 - Průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou v povodí Sázavy a Želivky v letech 1921-1950 Zdroj: IS MU (2018) 29 4. Větrné poměry 4.1 Frekvenční rozdělení směru větrů Stanice Havlíčkův Brod a Pacov jsou ve frekvenčním rozdělení směru větrů značné rozdílné. Na obou stanicích sice v celoročním rozložení směrů větru převažuje bezvětří, v následujících směrech se výrazně liší. V rozložení během celého roku převládají na stanici Havlíčkův Brod výrazně větry směru severozápadního a jihovýchodního, zatímco na stanici Pacov jsou to větry vanoucí západním a jihozápadním směrem. V letních měsících nepozorujeme u stanice Pacov změnu, stále převládají větry vanoucí západním a jihozápadním směrem, a to stejné platí na této stanici v měsících zimních. U stanice Havlíčkův Brod dochází v letních měsících k oslabení větru jihovýchodního směru a naopak k posílení bezvětří. V zimních měsících pak na této stanice převládají větry vanoucí jihovýchodním, severozápadním a západním směrem. Tab. 18 - Základní údaje o stanicích Havlíčkův Brod a Pacov Stanice zeměpisná šířka zeměpisná délka nadmořská výška Havlíčkův Brod 49°37' s.š. 15°35' v.d. 455 m.n.m. Pacov 49°28' s.š. 15°00' v.d. 580 m.n.m. Zdroj: [1] Tab. 19 - Frekvenční rozložení směrů větru [%] během roku na stanicích Havl. Brod a Pacov Období S SV v JV J JZ Z sz bezvětří Havlíčkův Brod 1946-1954 8,7 4,6 6,6 17 8 6,2 11,7 17,8 19,4 Pacov 1945-1953 1,8 3,1 10,4 9,4 2,8 17 23 8,2 24,3 Zdroj: [1] Průměrná četnost směrů větru během roku [%] - osa y J ^^Havlíčkův Brod bezvětří 19,4% Pacov bezvětří 24,3% Obr. 26 - frekvenční rozložení směrů větru [%] během roku na stanicích Havl. Brod a Pacov 30 Tab. 20 - Frekvenční rozložení směrů větru [%] během léta (VI-VIII) na stanicích Havl. Brod a Pacov Období S SV V JV J JZ Z SZ bezvětří Havlíčkův Brod 1946-1954 10,7 4,5 6,1 9,7 5,6 5,8 10,7 21,5 25,4 Pacov 1945-1953 2,1 3,3 7,1 4,8 2,6 16,9 24,6 10 28,6 Zdroj: [1] Průměrná četnost směrů větru během léta [%] - osa y s 25% J Havlíčkův Brod bezvětří 25,4% Pacov bezvětří 28,6% Obr. 27 - frekvenční rozložení směrů větru [%] během léta (VI-VIII) na stanicích Havl. Brod a Pacov 31 Tab. 21 - Frekvenční rozložení směrů větru [%] během zimy (XII-II) na stanicích Havl. Brod a Pacov Období S SV V JV J JZ Z sz bezvětří Havlíčkův Brod 1946-1954 7,5 3,3 4,9 20,5 9,7 6,9 14,6 17,5 15,1 Pacov 1945-1953 0,8 1,8 9,4 12,9 3,4 18,7 24,9 8,4 19,7 Zdroj: [1] Průměrná četnost směrů větru během zimy [%] - osa y s 25% SZ 20 SV J Havlíčkův Brod bezvětří 15,1% Pacov bezvětří 19,7% Obr. 28 - frekvenční rozložení směrů větru [%] během zimy (XII-II) na stanicích Havl. Brod a Pacov 4.2 Výpočet převládajících směrů větru a jejich frekvence Postup: 1. Vezmeme v úvahu směry, na které připadá maximální četnost, a označíme je nl, n2, n3 a n4 tak, aby platila podmínka n3 > nl a n2 > n4. 2. Dosazením četností do vzorce se dále vypočítá střed kvadrantu s největší četností (a), kterou vynásobíme 45 a dostaneme úhel ve a stupních. a = 1 +■ (n3 - nx) + (n2 - n4) 3. Spočítáme četnost větru pro nalezený kvadrant (H). (n3 - nx) + (n2 - n4) /3 H = n2 + n3+---x i - - a 2 4. Pro přítomnost 2. převládajícího větru musí platit, že zvolené n2 + n3 je větší než 25 %. 32 Vzorce: a = a*45° a = 1 + n3-nt (n3 - + (n2 - n4) , («3 - ni) + (n2 - n4) /3 . H = n2 + n3+---x (j - a 12 a.....střed kvadrantu s nej větší četností nx...frekvence směru větru x [%] H.....četnost větru pro nalezený kvadrant [%] a.....úhel potřebný pro výpočet převládajícího směru větru [°] Tab. 22 - Roční frekvenční směrů větru [%] na stanicích Havlíčkův Brod a Pacov Období S SV V JV J JZ Z SZ Havlíčkův Brod 1946-1954 8,7 4,6 6,6 17 8 6,2 11,7 17,8 ru ni n2 n3 Pacov 1945-1953 1,8 3,1 10,4 9,4 2,8 17 23 8,2 ni n2 ru ru a = 1 + 17,8-6,2 (17,8-6,2) + (11,7-8,7) 11,6 = 1-1--= 1 79 11,6 + 3 ' H = 11,7 + 17,8 + (17,8 - 6,2) + (11,7 - 8,7) /3 x(--l,79) = 30,11% a = 1,79*45° = 80°33' -> j 80° 33' z Tab. 23 - Převládající směry větru a jejich frekvence pro celý rok, léto a zimu, na stanicích Havlíčkův Brod a Pacov Období Stanice Převládající směr 2. převlá((^)směr Rok Havl. Brod s 54°27' z 30,1% J 49°34' v " 26,1% Pacov J 76°21'z 40,6% - - Léto Havl. Brod s 45° z 34,2% - - Pacov _it£=[z 42,5% - (= -> Zima Havl. Brod J 33?lě v 30,7% s 63°3' z 32,2% Pacov J 75°25'z 44,1% - - 33 5. Klimatické oblasti 5.1 Klimatické oblasti podle atlasu podnebí z roku 1958 Atlas podnebí Československé republiky (1958), stejně jako Quittova klasifikace, pracuje s 3 hlavními klimatickými oblastmi, a to s teplou (A), mírně teplou (B) a chladnou (C). Atlas využívá Končenkův vláhový index. V povodí Sázavy a Zelivky nalezneme pouze dvě hlavní klimatické oblasti, mírně teplou a chladnou. Mírně teplou oblast můžeme rozdělit na podoblasti B3, B4, B7 a B9. B3 zahrnuje území převážně v mírně teplém, vlhkém a mírně chladnem klimatu v nadmořské výšce 400 až 600 m. Terén je výrazně členitý, s vyšším zastoupením výrazně svažitých půd. B4 zahrnuje území v mírně teplém, vlhkém až mírně chladném klimatu v nadmořské výšce 500 až 650 m. Charakteristickým rysem je výrazná členitost a svažitost území. Mírně teplý a mírně vlhký vrchovinový okrsek (B7) se dá nalézt do výšky 1000 m n.m. Pahorkatinový okrsek mírně teplý a velmi vlhký (B9) se také vyskytuje do 1000 m.n.m. Z chladné oblasti do povodí zasahuje mírně chladná podoblast (Cl) charakteristická červencovou teplotou 12 °C až 15°C. (Pšeničková, 2006) KLIMATICKÉ OBLASTI VffH"'<" "tal 1» Mih 11 KONČE*. 1«. MftMH ummm iumui "' i.-- RUN, r- . '-i---™ «4 Obr. 29 - Klimatické oblasti v povodí Sázavy a Želivky podle atlasu podnebí z roku 1958 Zdroj: IS MU (2018) 34 5.2 Klimatické oblasti podle Quitta (1971) Systém klasifikace vytvořil český klimatológ Evžen Quitt a publikoval ho roku 1971 v díle Klimatické oblasti Československa. Při určení klimatických oblastí autor vycházel z klimatologických dat období 1901-1950 a z území republiky rozčleněného na čtverce o straně 3 km (900 ha). Rozlišoval 23 druhú území v Československu s různým typem podnebím, které se liší podle 14 různých charakteristik: počet letních, mrazových a ledových dnů počet zamračených a jasných dnů počet dnů se sněhovou pokrývkou počet dnů alespoň se srážkami 1 mm průměrnou teplotou vzduchu ve vybraných měsících (leden, duben, červenec, říjen) srážkové úhrny za vegetační a mimo vegetační období počtem dní, kdy průměrná denní teplota přesáhla 10 °C. Tímto způsobem vzniklo pro ČSSR 23 jednotek ve třech hlavních oblastech: v teplé pět (TI až T5), v mírně teplé 11 (MT1 až MT11) a v chladné sedm (CH1 až CH7). (převzato: http://moravske-karpaty.cz/prirodni-pomerv/klima/klasifikace-klimatu/) V povodí Sázavy a Zelivky se nachází všechny tři hlavní oblasti, teplá, mírně teplá i chladná. Chladnou najdeme vnejvyšší části povodí, na východním okraji, kde se vyskytuje oblast CH7. Naopak teplá oblast se nachází v nejnižších místech na západě území, a to konkrétně oblast T2. Zbytek území zabírá oblast mírně teplá, konkrétně MT2, MT3, MT4, MT7, MT10 a MT11. (QUITT, 1971) Tab. 24 - Charakteristika klimatických oblastí z povodí Sázavy a Zelivky podle Quitta CH7 MT2 MT3 MT4 MT7 MT10 MT11 T2 Počet letních dnů 10-30 20-30 20-30 20-30 30-40 40-50 40-50 50-60 Počet dnů s průměrnou t>10°C 120-140 120-140 120-140 140-460 140-460 140-160 140-160 160-170 Počet mrazových dnů 140-160 110-130 130-160 130-140 110-130 110-130 110-130 120-130 Počet ledových dnů 50-60 40-50 40-50 40-50 40-50 30-40 30-40 30-40 Průměrná teplota v lednu 1 1 1 -4-5 -2-3 1 1 3-5 Průměrná teplota v červenci 15-16 16-17 16-17 16-17 16-17 17-18 17-18 17-19 Průměrná teplota v dubnu 4-6 6-7 6-7 6-7 6-7 7-8 7-8 7-8 Průměrná teplota v říjnu 6-7 6-7 6-7 6-7 7-8 7-8 7-8 7-9 Průměrný počet dnů se srážkami >lmm 120-130 120-130 110-120 100-120 100-120 100-120 90-100 90-100 Srážkový úhrn ve vegetačním období 500-600 450-500 350-450 350-450 400-450 400-450 350-400 350-400 Srážkový úhrn v zimním období 350-400 250-300 250-300 250-300 250-300 200-250 200-250 200-300 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 100-120 80-100 60-100 60-80 60-80 50-60 50-60 50-80 Počet zamračených dnů 150-160 150-160 120-150 120-150 120-150 120-150 120-150 120-140 Počet jasných dnů 40-50 40-50 40-50 50-60 40-50 40-50 40-50 40-50 Zdroj: [3] 35 Klasifikace podnebí podle Quitta v povodí Sázavy a Želivky Quittova klasifikace Obr. 30 - Klimatické oblasti povodí Sázavy a Želivky podle Quittovy klasifikace (1971) Zdroj: IS MU (2018) 36 6. Klimagram 6.1 Klimagram stanice Havlíčkův Brod Klimagram je graf, která slouží ke grafickému znázornění ročního chodu dvou klimatických prvků na jednom diagramu. V horní části klimagramu se nachází informace o klimatické stanici. Na levé svislé ose nalezneme hodnoty teplot, na pravé svislé ose hodnoty úhrnu srážek. Osa y znázorňuje měsíce. Zpracovávaná stanice byla Havlíčkův Brod. Leží v nadmořské výšce 455 m a vyskytují se na ní velké rozdíly mezi teplotami (velká teplotní amplituda) v letních a zimních měsících. Průměrná roční teplota je dle klimagramu 7,1°C, průměrný roční úhrn srážek je 712mm. Další informace z klimagramu jsou absolutní teplotní maximum (36°C) a minimum (-35°C). Nejvíce srážek a nejvyšší teploty jsou zaznamenány v létě v průběhu července, naopak nejnižší jsou v lednu. Za zmínku stojí také prudký pokles srážek v průběhu srpna. Česka republika mm Obr. 31 - Klimagram pro stanici Havlíčkův Brod s daty z let 1901-1950 Zdroj: [1] 37 7. Zdroje [1] Kolektiv autorů (1961): Podnebí ČSSR, Tabulky. Hydrometeorologický ústav, Praha, 379 s [2] Moravské Karpaty (2018): Klasifikace klimatu, http ://mor avske-karpaty. cz/prirodni-pomery/klima/klasifikace-klimatu/ (5.11.2018) [3] QUITT, E. (1971): Klimatické oblasti oblasti ČSSR. Studia geografica, ČSAV, Brno, 73 s [4] PSENIČKOVA, P.: Porovnání klimatické regionalizace ČR Kurpelové a Končeka. Praha, 2006. Bakalářská práce. Česká zemědělská univerzita v Praze. Vedoucí práce Dr. Ing. Jan Pivec. [5] DEMEK, J. (2006): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Brno [6] NOSEK, M. (1972) Metody v klimatologii. Academia, Academia, Praha, 434 s [7] IS MUNI (2017) Studijní materiály, Regionální geografie ČR - FG přednášky, 03_Podnebí_ČR, dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1431/iaro2018/Z2012/um/7352143/3325312/ [8] ÚŘAD MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 11 (2015): Vegetační období a vegetační klid, https://www.prahall.cz/cs/zivotni-prostredi/l-verejna-zelen/vegetacni-obdobi-a-vegetacni-klid.html (30.10.2018) 38