M MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICOÍDúSTAV KLIMATOGRAFIE POVODÍ REK JIZERY A PLOUČNICE Seminárni práce z Meteorologie a klimatologie Jana GRÚŇOVÁ BRNO 2018 OBSAH 1. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA...................................................................3 1.1. Vymezení polohy.................................................................................3 1.2. Charakteristika vybraného povodí..............................................................3 1.3. Klimatologické a srážkomerné stanice.........................................................4 2. TEPLOTNÍ POMĚRY................................................................................6 2.1 Geografické rozložení průměrné roční teploty vzduchu......................................6 2.2 Roční chod teploty vzduchu......................................................................6 2.3 Roční chod průměrných měsíčních a absolutních maxim a minim teploty vzduchu......7 2.4 Roční chod průměrného počtu charakteristických dnů......................................10 2.5 Trvání malého vegetačního a mrazového období............................................14 3. SRÁŽKOVÉ POMĚRY.............................................................................16 3.1 Geografické rozložení průměrných úhrnů srážek roku a vegetačního období............16 3.2 Roční chod srážek................................................................................17 3.3 Roční chod průměrného počtu srážkových dnů..............................................18 3.4 Průměrný roční úhrn srážek.....................................................................20 3.5 Geografické rozložení průměrného počtu dnů se sněhovou pokrývkou...................26 4. VĚTRNÉ POMĚRY.................................................................................27 4.1 Frekvenční rozložení směrů větru v zimě, v létě a v roce....................................27 4.2 Převládající směry větru a jejich frekvence pro zimu, léto a rok...........................29 5. KLIMATICKÉ OBLASTI..........................................................................31 6. KLIMAGRAM.......................................................................................35 7. ZÁVĚR................................................................................................36 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY..................................................................37 Atlasy.................................................................................................37 Elektronické zdroje.................................................................................37 2 1. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA 1.1. Vymezení polohy Povodí Jizery a Ploučnice se nachází v severních Čechách, v kraji Libereckém, Středočeském a Ústeckém. Reka Jizera pramení v Polsku a řeka Ploučnice pramení v Ještědsko-kozákovském hřbetu, pod Ještědem. Mezi sousední povodí patří povodí dolního Labe a Bíliny, horního Labe a Chrudimky, středního Labe, Cidliny a Mrliny, Lužické Nisy, Smědé a Kamenice. Podle Obr.l je vidět, že většina území se nachází v nadmořské výšce kolem 400 m n.m. Pouze severovýchod povodí se nachází ve výšce nad 800 m n.m. [14], [15] Obr. 1 Vymezení polohy studovaného povodiv rámci ČR, zdroj: [13] 1.2. Charakteristika vybraného povodí Horní část povodí Jizery se nachází v hornatinách, v nadmořských výškách nad 900 m n.m. a výškovém rozdílu nad 600 m a vrchovinách, kde jsou nadmořské výšky v rozmezí 600-900 m n.m. a výškový rozdíl od 150 m do 300 m. Střední a Dolní část povodí Jizery je v pahorkatinách a rovinách. Jizera vtéká do Labe v rovině, kde je obvyklá nadmořská výška do 300 m n.m. Horní část povodí Ploučnice se nachází ve vrchovinách a pahorkatinách. Střední a dolní část se nachází i v hornatinách. Ploučnice se vlévá do Labe v hornatinách. [3] Z geomorfologického hlediska patří povodí Jizery a Ploučnice do provincie České vysočiny, subprovincie Krkonošsko-jesenické, České tabule a okrajově Krušnohorské subprovincie. V rámci Krkonošsko-jesenické subprovincie náleží povodí do oblasti Krkonošské a celků Jizerské hory, Krkonoše, Ještědsko4iozákovský hřbet, Lužické hory a Žitavská pánev. V rámci České tabule se řadí povodí do oblastí Severočeské a Středočeské tabule a celků Ralská a Jičínská pahorkatina, Jizerská a Středolabská tabule. Krušnohorská subprovincie je zastoupená oblastí Podkrušnohorskou a celkem České středohoří. [3] Nejvyšším vrcholem povodí Jizery je Kotel v Krkonoších s nadmořskou výškou 1435 m n.m. [14] Nejvyšším bodem povodí Ploučnice je Ještěd s nadmořskou výškou 1012 m n.m. [15] 3 Povodí Jizery je povodí řeky 2. řádu a tvoří součást povodí Labe. Jedná se o oblast, ze které voda do řeky Jizery přitéká přímo nebo prostřednictvím přítoků. Sousedními povodími jsou na jihu a východě povodí Mrliny, Cidliny a povodí menších přítoků Labe, na západě povodí Ploučnice a na severu povodí Lužické Nisy a Bobru. Mezi dílčí povodí patří povodí Kamenice, Mohelky, Olešky, Klenice, Bělé, Libuňky, Žehrovky, Jizerky, Kněžmostky, Zábrdky, Strenického potoka a Mumlavy. Celková plocha povodí je 2 193,4 km2, z toho se 46,98 km2 nachází na území Polska. [14] Hlavní řekou v povodí je řeka Jizera, která pramení v Polsku a je pravostranným přítokem Labe, které ústí do Severního moře. Délka toku je 164,6 km a průměrný průtok v Předměřicích nad Jizerou je 24,3 m3/s. [16] Povodí Ploučnice je povodí řeky 2. řádu a také tvoří součást povodí Labe. Tvoří oblast, ze které voda do řeky Ploučnice přitéká přímo nebo z jejich přítoků. Sousední povodí jsou na východě povodí Jizery, na jihu a na západě povodí menších přítoků Labe a na severu povodí Lužické Nisy. Dílčí povodí tvoří povodí Robečského potoka, Panenského potoka, Svitávky a Sporka. Celková plocha povodí je 1 194,0 km2, z toho se 7,08 km2 nachází na území Německa. [15] Hlavní řekou v povodí je řeka Ploučnice, která pramení pod Ještědem a ústí zprava do Labe, které ústí do Severního moře. Délka toku je 106 km. Průměrný průtok v Benešově nad Ploučnicí je 8,6 m3/s. [17] 1.3. Klimatologické a srážkoměrné stanice Klimatologické stanice povodí Jizery a Ploučnice jsou zobrazeny v Obr. 2. Tyto stanice jsou situovány především ve velkých městech a spíše u hranic jednotlivých povodí. Některé klimatologické stanice mají název složený ze dvou míst. Více klimatologických stanic se nachází na východě území, protože se zde více projevují výškové rozdíly mezi stanicemi. Mezi sledované stanice, se kterými se bude dále pracovat, patří Březiny, Libverda, Vysoké nad Jizerou, Jizerka, Karlovice a Libštát. V povodí se nachází 18 klimatologických stanic. Rozmístění srážkoměrných stanic v povodí Jizery a Ploučnice zobrazuje mapa na Obr. 3. Počet těchto srážkoměrných stanic je oproti stanicím klimatologickým vyšší a jsou situovány spíše uvnitř povodí než na jeho hranici. V povodí j e celkem 62 srážkoměrných stanic. Vyšší počet stanic zajišťuje to, že sledované charakteristiky budou v území zachyceny lépe, než kdyby jich bylo méně, protože srážky se vztahují k menšímu území a pro jejich použití k většímu, případně celému území, jich je potřeba větší množství. 4 Obr. 3: Srážkoměrné stanice povodí Jizery a Ploučnice [2], [13] = ) TEPLOTNÍ POMĚRY 2.1. Geografické rozložení průměrné roční teploty vzduchu Obr. 4 zobrazuje rozložení průměrné roční teploty vzduchu v povodí Jizery a Ploučnice. Je dobře patrné, že nej nižší teploty bývají naměřeny na severu území, kde se nachází Jizerské hory, Lužické hory nebo Krkonoše. Nejvyšší průměrné roční teploty bývají naměřeny na jihu území, protože jih zasahuje do teplé České tabule. Nej větší plocha území má průměrnou roční teplotu okolo 8 °C. Průměrná roční teplota nižší pod 6 °C se vyskytuje na severovýchodě území. Je zde dobře patrné, že v nížinách, kde je nižší nadmořská výška, bývají naměřeny vyšší průměrné roční teploty. S rostoucí nadmořskou výšku klesá teplota vzduchu, proto je na severu území nižší teplota vzduchu, protože se zde nachází hornatiny. 2.2. Roční chod teploty vzduchu Na stanicích Březiny a Vysoké nad Jizerou dosahují průměrné roční teploty vzduchu hodnot 8,3 °C a 5,8 °C. Hodnoty za jednotlivé měsíce jsou zobrazeny v Tab. 1. Zimní teploty se pohybují v rozmezí -1,0 °C až 0,1 °C pro stanici Březiny a pro stanici Vysoké nad Jizerou v rozmezí -4,0 °C až -2,4 °C. Letní teploty se pohybují v rozmezí 16,4 °C - 18,1 °C pro Březiny a 13,6 °C - 15,5 °C pro Vysoké nad Jizerou. Graf na Obr. 5 zobrazuje roční chod průměrné roční teploty vzduchu. Je v něm dobře patrné, že na stanici Březina jsou vyšší teploty než u stanice Vysoké nad Jizerou. Maximální teploty jsou pro obě stanice shodně v červenci, kdy dosahují teplot 18,1 °C pro Březiny a 15,5 °C pro Vysoké nad Jizerou. Minimální teploty jsou dosaženy v lednu, a to -1,0 °C na stanici Březiny a -4,0 °C na stanici Vysoké nad Jizerou. Pro obě stanice platí, že se zde nevyskytují žádné extrémní teploty a růst či pokles teploty je pozvolný. 6 Tab. 1: Roční chod průměrné teploty vzduchu [°C] na stanicích Březiny (Libverda) a Vysoké nad Jizerou v letech 1901-1950 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok Březiny (Libverda) -1,0 -0,1 3,4 8,0 13,5 16,4 18,1 16,9 13,4 8,3 3,9 0,1 8,3 Vysoké nad Jizerou -4,0 -2,9 0,8 5,2 10,9 13,6 15,5 14,7 11,5 6,3 1,0 -2,4 5,8 Zdroj: [9] 20,0 -5,0 ■ I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII v , Březiny (Libverda) Vysoké nad Jizerou Měsíce Obr. 5: Roční chod průměrné teploty vzduchu na stanicích Březiny (Libverda) a Vysoké nad Jizerou v letech 1901-1950, zdroj: [9], vlastní zpracování 2.3. Roční chod průměrných měsíčních a absolutních maxim a minim teploty vzduchu V následujících tabulkách jsou zobrazeny průměrná měsíční a absolutní maxima a minima teploty vzduchu na stanicích Březiny a Vysoké nad Jizerou v letech 1926-1950. První tabulka zobrazuje průměrná měsíční maxima. Je v ní vidět, že se teploty pohybují v rozmezí 8,1 °C - 32,0 °C pro stanici Březiny a 5,3 °C - 27,5 °C pro Vysoké nad Jizerou. Nej vyšší teploty jsou v letních měsících a minimální v zimních měsících. Obr. 6 zachycuje tyto hodnoty v grafu. Je zde vidět, že teploty stanice Březiny jsou vyšší než u stanice Vysoké nad Jizerou, také j sou dobře viditelné minimální zimní a maximální letní teploty. Nej vyšší teplota je dosažena v červenci. Vývoj teplot je pozvolný bez výkyvů. Druhá tabulka zobrazuje měsíční minimální teploty vzduchu. Tyto teploty jsou kromě měsíců květen-září pro stanici Březiny záporné a pro stanici Vysoké nad Jizerou jsou kromě měsíců červen-září také záporné. Nejnižší minimální teploty jsou v zimním období. V grafu na Obr. 7 jsou dobře patrné nejnižší a nej vyšší minimální teploty. Teploty obou stanic se mezi sebou příliš neliší, například v září se vyskytují stejné teploty pro obě stanice. Vývoj teplot není příliš pozvolný, vyskytují se zde menší odchylky v podobě menších vrcholů. 7 Absolutní maxima teploty vzduchu zobrazuje Tab. 4 a graf na Obr. 8, které jsou naměřeny extrémním teploměrem. Stanice Březiny má tyto teploty nad 14,0 °C a jsou celkově vyšší než u druhé stanice. Nejnižší teploty jsou v zimě kolem 14 °C a nejvyšší jsou v od května do září nad 30 °C. Stanice Vysoké nad Jizerou má shodně nejnižší teploty v lednu a prosinci, a to 10,8 °C a nejvyšší teploty v letních měsících nad 30 °C. V grafu je vidět, že maximální teploty vzduchu mají pro obě stanice podobný vývoj. Je dobře patrné, že v obou případech jsou maximální teploty vyšší než 10 °C a teploty na začátku a konci roku jsou téměř stejné. Maximálních teplot nad 30 °C dosahují obě stanice shodně v letních měsících, přičemž Březiny mají navíc tyto teploty i v květnu a září. Absolutní minimální teploty vzduchu jsou zobrazeny v Tab. 5 a v grafu na Obr.9 a jsou naměřeny extrémním teploměrem. V tabulce je vidět, že obě stanice mají kladné teploty jen ve dvou měsících, a to v červenci a srpnu, po zbytek roku jsou minimální teploty záporné. Teplota pod -20 °C byla naměřena v lednu-březnu a prosinci na stanici Březiny a v lednu, únoru a prosinci na druhé stanici. V grafu je patrné, že průběh minimálních teplot je pro obě stanice rozkolísaný, ale více pro stanici Březiny. U této stanice byla naměřena minimální teplota vzduchu v únoru -32,0 °C a nejvyšší minimální teplota v červenci 6,2 °C. U stanice Vysoké nad Jizerou se nevyskytuje extrémní minimální teplota jako u první stanice. Nejchladnější je také únor, ale s teplotou -26 °C a nejvyšší teplota je v červenci 4,4 °C. Vývoj teplot pro tuto stanici není příliš rozkolísaný. Tab. 2: Roční chod průměrných měsíčních maxim teploty vzduchu [°C] v letech 1926-1950 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok Březiny (Libverda) 8,1 9,7 16,2 22,6 27,6 30,6 32,0 30,9 27,6 20,8 14,1 9,2 33,0 Vysoké nad Jizerou 5,3 7,4 12,4 18,0 23,2 25,7 27,5 26,7 24,0 17,9 10,0 6,1 28,6 Zdroj: [9] Tab. 3: Roční chod průměrných měsíčních minim teploty vzduchu [°C] v letech 1926-1950 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok Březiny l=L (Libverda) -13,0 -12,5 -8,9 -2,5 0,5 4,7 8,4 7,0 2,8 -1,8 -3,8 -12,3 -17,6 Vysoké nad Jizerou -14,3 -13,9 -9,9 -5,1 -0,6 3,7 7,1 6,3 2,8 -2,7 -5,9 -13,5 -17,7 Zdroj: [9] Tab. 4: Roční chod absolutních maxim teploty vzduchu [°C] v letech 1926-1950 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Březiny (Libverda) 14,2 14,6 20,0 27,6 31,2 35,2 35,2 36,4 33,0 27,8 18,0 14,0 Vysoké nad Jizerou 10,8 13,0 18,6 24,5 27,0 31,9 32,0 30,6 29,7 23,2 16,0 10,8 Zdroj: [9] 8 Tab. 5: Roční chod absolutních minim teplo^Jduchu [°C] v letech 1926-1950 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Březiny (Libverda) -24,5 -32,0 -23,0 -10,4 -2,5 -1,2 6,2 3,4 -0,2 -8,0 -7,5 -22,8 Vysoké nad Jizerou -24,7 -26,0 -16,2 -12,0 -6,5 -2,0 4,4 3,3 -2,0 -7,2 -12,0 -25,5 Zdroj: [9] 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 10,0 i -20,0 30,0 40,0 u o .C U TJ N > ra 4-1 O Q. II IV V • Březiny (Libverda) VI VII VIII Měsíce IX X XI XII ■Vysoké nad Jizerou Obr. 6: Roční chod průměrných měsíčních maxim teploty vzduchu v letech 1926-1950, zdroj: 40,0 30,0 E 20'° ■Í 10'° 0,0 10,0 i -20,0 30,0 40,0 TJ N > ra 4-1 O Q. II IV V • Březiny (Libverda) VI VII VIII Měsíce IX X XI XII •Vysoké nad Jizerou Obr. 7: Roční chod průměrných měsíčních minim teploty vzduchu v letech 1926-1950, zdroj: [9] 9 TJ 0,0 -10,0 -20,0 -30,0 -40,0 IV • Březiny (Libverda) VI VII VIII Měsíce IX XII ■Vysoké nad Jizerou Obr. 8: Roční chod absolutních maxim teploty vzduchu v letech 1926-1950, zdroj: [9] 40,0 30,0 20,0 -40,0 IV • Březiny (Libverda) VI VII VIII Měsíce IX XII •Vysoké nad Jizerou Obr. 9: Roční chod absolutních minim teploty vzduchu v letech 1926-1950, zdroj: [9] 2.4 Roční chod průměrného počtu charakteristických dnů Podkapitola se zabývá ročním chodem průměrného počtu tropických, letních, mrazových, ledových a arktických dnů na stanicích Březiny (Libverda) a Vysoké nad Jizerou za období let 1926-1950. Jednotlivé počty těchto charakteristických dnů jsou uvedeny v Tab. 6 pro obě sledované stanice a graficky jsou znázorněny v obrázcích 10-14. Z grafů lze usoudit, že je stanice Březiny situována v teplejší oblasti než stanice Vysoké nad Jizerou, protože u ní převažují tropické a letní dny. Stanice Vysoké nad Jizerou leží spíše v chladnější oblasti, protože u ní převažují mrazové, ledové a arktické dny. 10 Chod tropických dnů je vyobrazen v Obr. 10 a mezi tyto dny se počítají takové dny, kdy je maximální teplota vzduchu větší nebo rovna 30,0 °C. Obecně se sem řadí dny od května do září. V grafu je patrné, že na stanici Březiny se vyskytuje více tropických dnů než na stanici Vysoké nad Jizerou, kde je podle grafu nulový počet, ale z tabulky lze zjistit 0,4 dnů za rok. Pro Březiny je nejvyšší počet tropických dnů v červenci. Chod letních dnů zachycuje Obr. 11. Jedná se o dny, kdy je maximální teplota vyšší nebo rovna 25,0 °C, ale zároveň nižší než 30,0 °C. Letní dny jsou zaznamenány pro obě stanice a převažují pro Březiny, kde je celkový počet 43,8 dnů za rok. Rozdíl mezi stanicemi je kolem 30 dnů za rok. Pro Březiny je nejvyšší počet dnů v červenci a pro Vysoké nad Jizerou naopak v srpnu. Chod mrazových dnů zobrazuje Obr. 12. Mezi mrazové dny patří takové dny, kdy je minimální teplota vzduchu menší nebo rovna -0,1 °C. Tyto dny se projevují hlavně v jarním, podzimním a zimním období, minimum jich jev létě. Stanice Vysoké nad Jizerou má větší počet mrazových dnů, přibližně o 40 dnů za rok oproti stanici Březiny. Nejvíce mrazových dnů se u stanic projevuje v zimním období a v březnu. Vysoké nad Jizerou má vyšší počet těchto dnů i v listopadu. Chod ledových dnů je vyobrazen v Obr. 13. Jako ledové dny se označují takové dny, kdy je maximální teplota vzduchu menší nebo rovna -0,1 °C. Tyto dny se nejvíce objevují v zimě a na jaře, méně na podzim. Opět lze vidět, že ledové dny převažují u stanice Vysoké nad Jizerou, kde se počet ledových dnů nad 10 dnů objevuje v zimních měsících. Stanice Březiny má nejvyšší počet ledových dnů v lednu. Chod arktických dnů je zobrazen v Obr. 14. Arktické dny jsou takové dny, kdy je maximální teplota vzduchu menší nebo rovna -10,0 °C. Tyto dny se projevují hlavně v zimním období. U sledovaných stanic se arktické dny vyskytují minimálně s menší převahou u stanice Vysoké nad Jizerou, kde se vyskytne 2,0 dne za rok. U stanice Březiny je to 1,7 dne za rok. 11 Tab. 6: Roční chod průměrného počtu charakteristických dnů — Tropické dny 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok Březiny (Libverda) - - - - 0,3 2,4 3,7 2,8 0,6 - - - 9,8 Vysoké nad Jizerou - - - - - 0,1 0,1 0,2 - - - - 0,4 Letní dny 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok Březiny (Libverda) - - - 0,5 4,0 9,3 13,7 11,5 4,7 0,1 - - 43,8 Vysoké nad Jizerou - - - - 0,5 2,2 4,3 4,5 1,2 - - - 12,7 Mrazové dny 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Zimní období Březiny (Libverda) 23,8 19,4 16,4 5,2 1,2 0,1 - - 0,0 3,2 7,8 18,6 95,7 Vysoké nad Jizerou 28,7 26,5 21,2 10,3 1,9 0,0 - - 0,1 4,8 16,0 27,7 137,2 Ledové dny 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Zimní období Březiny (Libverda) 11,2 6,6 1,4 0,1 - - - - - - 0,6 8,2 28,1 Vysoké nad Jizerou 18,9 13,0 6,0 0,4 - - - - - 0,4 4,3 16,2 59,2 Arktické dny 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok Březiny (Libverda) 1,0 0,2 - - - - - - - - - 0,5 1,7 Vysoké nad Jizerou 1,2 0,5 - - - - - - - - - 0,3 2,0 Zdroj: [7] 30,0 25,0 20,0 =13 C a i5,o >u o 5,0 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Měsíce ■ Březiny (Libverda) ■ Vysoké nad Jizerou Obr. 10: Roční chod průměrného počtu tropických dnů, zdroj: [7] 30,0 25,0 20,0 C3 C S 15,0 u o ^ 10,0 5,0 0,0 I II IV 1.1. IIIII. V VI VII VIII IX Měsíce ■ Březiny (Libverda) ■ Vysoké nad Jizerou Obr. 11: Roční chod průměrného počtu letních dnů, zdroj: [7] 30,0 25,0 =13 C "O OJ >u o Q. 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 H.. X XI XII ,ll III IV V VI VII VIII IX X XI XII Měsíce l Březiny (Libverda) ■ Vysoké nad Jizerou Obr. 12: Roční chod průměrného počtu mrazových dnů, zdroj: [7] 13 c TJ 4-1 01 >u o 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 H J Obr. 13: Roční chod průměrného počtu ledových dnů, zdroj: [7] I III IV V VI VII VIII IX X XI XII Měsíce l Březiny (Libverda) ■ Vysoké nad Jizerou Obr. 14: Roční chod průměrného počtu arktických dnů, zdroj: [7] 2.5 Trvání malého vegetačního a mrazového období Stanice Březiny (Libverda) má malé vegetační období, tedy období, kdy je teplota vzduchu větší nebo rovna 10,0 °C dlouhé 163 dnů se začátkem v dubnu a koncem v říjnu. Mrazové období, kdy je teplota menší nebo rovna 0,0 °C je oproti malému vegetačnímu období menší a trvá 60 dnů se začátkem v prosinci a koncem v únoru. Konkrétní data začátku a konce trvání období jsou v Tab. 7. Po výpočtu sumy teplot z měsíčních průměrných teplot v Tab. 8 vyšlo, že malé vegetační období má sumu teplot 2 120,4 °C, což je suma přibližně o 400 °C vyšší než u druhé stanice. Mrazové období má sumu teplot -31,1 °C. Výpočty sum teplot jsou uvedeny pod Tab. 8. Podle těchto sum teplot, lze usuzovat, že stanice leží v teplejší oblasti. 14 Stanice Vysoké nad Jizerou má malé vegetační období dlouhé 138 dnů, které začíná v květnu a končí v září. Mrazové období oproti první stanici trvá 106 dnů a začíná již v listopadu a končí až v březnu. Konkrétní data trvání jsou v Tab. 7. Po výpočtu sum teplot, které se nachází pod Tab. 8, pro obě období lze usoudit, že stanice leží v chladnější oblasti v porovnání s první stanicí a také, že mrazové období má sumu teplot -265,6 °C. Tab. 7: Začátek, konec a trvání průměrných denních teplot vzduchu Teplota vzduchu > 10,0 °C Teplota vzduchu < 0,0 °C začátek konec trvání začátek konec trvání Březiny (Libverda) 26. IV. 5. X. 163 18. XII. 15. II. 60 Vysoké nad Jizerou 10. V. 24. IX. 138 25. XI. 10. III. 106 Zdroj: [7] Tab. 8: Měsíční průměrná teplota vzduchu [°C] a suma součinů dnů v měsíci 1 II III IV V VI VII VIII Březiny (Libverda) -1,0 -0,1 3,4 8,0 13,5 16,4 18,1 16,9 Vysoké nad Jizerou -4,0 -2,9 0,8 5,2 10,9 13,6 15,5 14,7 IX X XI XII Rok ZT —\ ZT (Mrazové období) Březiny (Libverda) 13,4 8,3 3,9 0,1 8,3 21^4 -3T= Vysoké nad Jizerou 11,5 6,3 1,0 -2,4 5,8 1 860,0 -265,8 Zdroj: [9] Výpočet sumy teplot pro stanici Březiny (Libverda): ET = 5 . 8,0 + 31 . 13,5 + 30 . 16,4 + 31 . 18,1 + 31 . 16,9 + 30 . 13,4 + 5 . 8,3 = 2 120,4 °C Mrazové období: ET = 14 . 0,1 + 31 . (-1,0) + 15 . (-0,1) = -31,1 Výpočet sumy teplot pro stanici Vysoké nad Jizerou: ET = 22 . 10,9 + 30 . 13,6 + 31 . 15,5 + 31 . 14,7 + 24 . 11,5 = 1 860 °C Mrazové období: ET = 6 . 1,0 + 31 . (-2,4) + 31 . (-4,0) + 28 . (-2,9) + 10 . 0,8 = -265,6 °C 15 3. SRÁŽKOVÉ POMĚRY 3.1 Geografické rozložení průměrných úhrnů srážek roku a vegetačního období Rozložení průměrných ročních úhrnů srážek v povodí zobrazuje Obr. 15. Je vněm dobře patrné, že na jihu povodí převažují průměrné roční úhrny do 650 mm a nejvyšší úhrny srážek se vyskytují na severu povodí a dosahují 1 400 mm srážek a více. Z rozložení srážek je dobře patrné, že s vyšší nadmořskou výškou stoupá i úhrn srážek, protože jih povodí se nachází v nížinách a postupně přechází přes vrchoviny do hornatín na severu povodí, kde jsou vysoké úhrny srážek. Obr. 16 naopak zobrazuje rozložení průměrných úhrnů srážek v povodí za období letního půlroku. Toto období trvá od dubna do září a bývá také označováno jako vegetační období. Nejvíce rozšírenejšou srážky v intervalu 350-400 mm. Nejvyšší srážky nad 700 mm bývají dosaženy během vegetačního období na severu území. Na jihu území je také výrazná oblast, ve které srážky dosahují hodnot do 350 mm. Opět je zde dobře patrné, že s rostoucí nadmořskou výškou roste množství srážek. U obou map je patrná větší diverzita srážek na východě povodí a západ je více jednotný. Obr. 15 Geografické rozložení průměrných ročních úhrnů srážek, zdroj: [12], [13] Obr. 16 Geografické rozložení průměrných úhrnů srážek za letní půlrok, zdroj: [12], [13] 16 3.2 Roční chod srážek Na stanicích Jizerka a Karlovice dosahují průměrné úhrny srážek 1 476 mm a 701 mm. Na stanici Jizerka je zaznamenán vyšší úhrn srážek než u stanice Karlovice, což je dobře patrné z grafu, ale i z Tab. 9. Je patrné, že rozdíl v množství srážek mezi stanicemi tvoří za rok kolem 700 mm a během měsíců je to rozdíl kolem 50 mm a v některých měsících i více. V grafu na Obr. 17 je vidět, že u stanice Jizerka spadne největší množství srážek v zimním a letním období. V průběhu grafu je vidět vyšší hodnota srážek v lednu 137 mm a nejvyšší vrchol v srpnu, kdy srážky dosahují hodnot 156 mm. Pokles srážek nastává na jaře. Stanice Karlovice má nejvyšší úhrn srážek v letním období, kdy se množství srážek pohybuje kolem 80 mm. Nejnižší úhrn srážek je v únoru 41 mm a březnu 43 mm. Tab. 10 zobrazuje procentuální podíl ročních období na srážkovém úhrnu celého roku. U stanice Jizerka se na celkovém úhrnu nejvíce podílí letní období s 29,81 % srážek. Nejméně se na celkovém množství srážek podílí jaro s 20,26 % srážek. Největší podíl na celkovém úhrnu srážek u stanice Karlovice má také letní období s 34,09 % srážek. Toto číslo je oproti první stanici vyšší, protože Karlovice mají jiný roční a měsíční úhrn srážek. Nejnižší podíl má zima s 20,83 % srážek. Stanice Jizerka leží v nadmořské výšce 870 m n.m. a stanice Karlovice leží ve výšce 293 m n.m. Nadmořská výška ovlivňuje množství srážek, což je dobře patrné u sledovaných stanic. Jizerka leží ve vyšší nadmořské výšce, kde více prší a sněží, proto má vyšší úhrny než Karlovice, které leží v nížině, kde prší méně a množství sněhu nebývá příliš velké, proto má stanice nižší úhrny srážek během roku. Tab. 9: Roční chod srážek [mm] pro stanice Jizerka a Karlovice v letech 1901-1950 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok Jizerka 137 110 96 100 103 134 150 156 120 127 118 125 1476 Karlovice 53 41 43 51 60 80 78 81 51 57 54 52 701 Zdroj: [12] 200 E Měsíce ■ Jizerka ■ Karlovice Obr. 17: Roční chod srážek pro stanice Jizerka a Karlovice, zdroj: [12] 17 Tab. 10: Procentuální podíl ročních období na srážkovém úhrnu celého roku Jizerka Karlovice Období Uhrn srážek [mm] Podíl na ročním úhrnu [%] Období Uhrn srážek [mm] Podíl na ročním úhrnu[%] Jaro (III-V) 299,00 20,26 Jaro (III-V) 21,97 Léto (VI-VIII) 440,00 29,81 Léto (VI-VIII) 239W 34,09 Podzim (IX-XI) 365,00 24,73 Podzim (IX-XI) 162,00 23,11 Zima (XII-II) 372,00 25,20 Zima (XII-II) 146,00 20,83 Zdroj: [12] 3.3 Roční chod průměrného počtu srážkových dnů Roční chod průměrného počtu srážkových dnů pro stanice Jizerka a Karlovice je zobrazen v Tab. 11 a v grafech na Obr. 18-20. Ze všech grafů i tabulek je zřejmé, že Jizerka má vyšší úhrny srážek než Karlovice, což je ovlivněno polohou stanice. Počet dnů s úhrnem srážek > 0,1 mm se v Obr. 18 pohybuje pro stanici Jizerka v rozmezí 13,4 dnů až 17,5 dnů, přičemž toto jsou nejnižší a nejvyšší počty dnů. Nejvyšší počet dnů se vyskytuje na začátku a konci roku, poté se počet dnů postupně snižuje. Pro Karlovice je rozmezí počtu dnů 10,6 až 14,8 a vývoj počtu dnů je více rozkolísaný než u Jizerky. Nejvyšší počty jsou dosaženy v zimě a v červenci a srpnu. Nejnižší naopak v září. Obr. 19 zobrazuj e počet dnů s úhrnem srážek > 1,0 mm. U obou stanic se oproti prvnímu grafu počet dnů snížil, ale Jizerka má stále větší počet těchto dnů než Karlovice. Vývoj počtu dnů je u obou stanic velmi podobný. Jizerka má nejvyšší počet dnů s tímto úhrnem opět na začátku a konci roku, vyšší počet dnů je také patrný v létě, po zbytek roku se počet dnů snižuje. Karlovice mají nejvyšší počet dnů v létě, ale i v dubnu a květnu. Na začátku a konci roku se počet dnů s úhrnem srážek > 1,0 mm také zvyšuje, ale nedosahuje takového počtu jako v létě. Nejnižší počet dnů je v březnu a září. Poslední graf na Obr. 20 zobrazuje počet dnů s úhrnem srážek > 10,0 mm. Počet těchto dnů je u sledovaných stanic nejnižší a průběh sloupců je opět velmi podobný. Nevyskytují se příliš velké výkyvy v počtu dnů, což znamená, že množství srážek > 10,0 mm je spíše rovnoměrně rozložené během celého roku. Převažující počet dnů s tímto množstvím srážek by se dal najít v zimě a v létě. 18 Tab. 11: Roční chod průměrného počtu srážkových dnů pro stanice Jizerka a Karlovice vletech 1901-1950 Počet dnů s úhrnem srážek > 0,1 mm 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok Jizerka 17,5 15,8 14,9 14,9 14,1 15,0 15,5 15,0 13,4 14,1 15,6 16,7 182,5 Karlovice 14,7 12,9 13,7 12,5 12,9 13,3 14,8 14,0 10,6 13,1 14,3 14,5 161,3 Počet dnů s úhrnem srážek > 1,0 mm 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok Jizerka 14,9 13,2 12,8 12,6 11,8 12,9 13,7 13,2 11,4 12,1 13,4 14,0 156,0 Karlovice 9,4 9,3 8,6 9,9 9,8 10,3 11,1 11,2 8,2 9,5 10,2 10,4 117,9 Počet dnů s úhrnem srážek > 10,0 mm 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok Jizerka 4,4 3,5 3,0 3,4 3,2 4,2 4,8 4,5 3,8 3,8 3,7 4,2 46,5 Karlovice 1,3 0,9 0,8 1,0 1,6 2,2 1,8 2,5 1,3 1,6 1,2 1,1 17,3 Zdroj: [11] 20 ■ 18 16 14 12 10 ■ 8 6 ■ 4 2 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Měsíce ■ Jizerka ■ Karlovice Obr. 18: Roční chod průměrného počtu srážkových dnů s úhrnem srážek > 0,1 mm, zdroj: [11] 20 18 16 14 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Měsíce ■ Jizerka ■ Karlovice Obr. 19: Roční chod průměrného počtu srážkových dnů s úhrnem srážek > 1,0 mm, zdroj: [11] 19 TJ 4-1 Ol >u o Cl 20 18 16 14 'Í 12 TJ l 1.1.1.1.1. h L h 1.1.1.1. I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Měsíce ■ Jizerka ■ Karlovice Obr. 20: Roční chod průměrného počtu srážkových dnů s úhrnem srážek > 10,0 mm, zdroj: [11 ] 3.4 Průměrný roční úhrn srážek V této podkapitole se počítá průměrný roční úhrn srážek v povodí podle pěti různých metod. Tyto metody jsou prostý aritmetický průměr, vážený aritmetický průměr, metoda čtverců, metoda polygonů a metoda izohyet. U všech metod jsou uvedeny vzorce, jejich dosazení a vysvětlení symbolů. Vstupní data pro prostý a vážený aritmetický průměr jsou uvedeny v Tab. 12. Zbylé tři metody jsou vypracovány v programu ArcMap. Prostý aritmetický průměr se počítá jako suma ročních úhrnů srážek vydělený celkovým počtem srážkoměrných stanic. V tomto případě vyšel aritmetický průměr 634,0 mm srážek za rok. Vážený aritmetický průměr se naopak počítá jako suma ročních úhrnů srážek vynásobená nadmořskou výškou vydělená sumou nadmořské výšky. Pro stanice v povodí vyšel vážený průměr 932,0 mm srážek. Tato hodnota je o trochu vyšší než aritmetický průměr, protože vážený průměr počítá i s různou nadmořskou výškou. Obr. 21 zobrazuje průměrný roční úhrn srážek vypočtený metodou čtverců (červená čísla). Výpočet se provádí pomocí průměrných ročních úhrnů jednotlivých srážkoměrných stanic. Ve čtvercích, ve kterých se nachází srážkoměrná stanice nebo povodí zabírá větší plochu, je výpočet úhrnu následující: 1 údaj o ročním úhrnu - nic se nepočítá údaj se opíše - 2 a více údajů o úhrnu - celkový úhrn se počítá podle aritmetického průměru - V případě že se srážkoměrná stanice nachází na hranici dvou čtverců, údaj o úhrnu se počítá do obou čtverců - V případě že se ve čtverci v povodí nenachází žádný údaj o úhrnu, získá se údaj o úhrnu interpolací sousedních čtverců, tento údaj je v závorce V mapě na Obr. 21 je vidět, že výpočet úhrnu srážek pomocí interpolace sousedních čtverců proběhl celkem ve čtyřech případech. U několika čtverců je patrné, že se musel počítat 20 aritmetický průměr z dvou a více údajů o úhrnu srážek. Metodou čtverců vyšel průměrný roční úhrn srážek 773 mm. Metoda polygonů, jinak také nazývána metoda Thiessenových polygonů, je založena na výpočtu průměrného ročního úhrnu srážek v povodí pomocí plochy polygonů a průměrného ročního úhrnu srážek. Tento úhrn se počítá pomocí váženého průměru, jehož vzorec je napsán v části metoda polygonů. Podle vzorce vyšel průměrný roční úhrn srážek v povodí 760,5 mm. Obr. 22 zobrazuje mapu s rozložením Thiessenových polygonů v povodí, které jsou vytvořeny pomocí srážkoměrných stanic v povodí a v nejbližším okolí. Plocha jednotlivých polygonů v km2 se dosazuje do vzorce pro vážený průměr. Tab. 13 obsahuje údaje potřebné pro výpočet průměrného ročního úhrnu srážek v povodí. Poslední uvedená metoda pro výpočet průměrného ročního úhrnu srážek je metoda izohyet. Metoda vychází při výpočtu z mapy izohyet (Obr. 23). Interval mezi izohyetami je 25 m. Nej nižší izohyeta má hodnotu 500 m a nachází se na severozápadě území a kolem ní jsou vrstevnice s hodnotami 525 a 550 m. Jižně pod těmito vrstevnicemi jsou další oddělené vrstevnice, přičemž nej vyšší má hodnotu 775 m a nej nižší 700 m. Pro zbytek území má nej nižší hodnotu 575 m vrstevnice na jihu a na severu j e nej vyšší vrstevnice s hodnotou 1275 m. Metoda izohyet je považována za nej přesnější metodu pro určení průměrného ročního úhrnu srážek. Výpočet se provádí podle váženého průměru, jehož vzorec je uveden v části metoda izohyet a vychází ze středů intervalů izohyet a ploch mezi izohyetami. Tyto údaje jsou uvedeny v Tab. 14. Průměrný roční úhrn srážek počítaný metodou izohyet vyšel 766,2 mm. Tab. 15 obsahuje porovnání jednotlivých průměrných ročních úhrnů srážek vypočítaných podle jednotlivých metod uvedených v této podkapitole. Úhrn srážek vyšel pokaždé jiný, ale jako nej přesnější je považován úhrn srážek určený metodou izohyet. Jako druhý nejpřesnější úhrn vyšel metodou polygonů. Nejméně přesná hodnota v porovnání s ostatními je u metody váženého aritmetického průměru. 21 Tab. 12: Srážkoměrné stanice v povodí, jejich ID, nadmořská výška a roční úhrn srážek [mm] Srážkoměrná stanice ID Nadmořská výška Roční úhrn srážek Srážkoměrná stanice ID Nadmořská výška Roční úhrn srážek Bedřichov, Kristiánov 17 798 1356 Křižany t. Suchá 440 386 798 Bedřichov, Nová Louka 18 780 1373 Lhotka, Návarov 475 442 943 Bělá pod Bezdězem 22 304 616 Libštát 486 450 716 Benecko 24 886 984 Loktuše, Radostná 503 530 791 Benešov u Semil 26 345 760 Lučany nad Nisou, Důl 516 657 1229 Bezděz 33 380 638 Mařenice 535 390 482 Bezno 34 285 578 Mimoň 557 300 628 Bílý Kostel nad Nisou, Na rozkoši 41 413 795 Mladá Boleslav 561 221 550 Bílý Potok, U studánky 43 900 1705 Mukařov 583 258 648 Bozkov 62 486 823 Nová Paka 602 449 774 Branžež, Nová Ves 70 254 643 Otradovice, Zelená Bouda 653 182 564 Brenná 71 295 613 Ploužnice, Skelná huť 683 305 701 Brenná, Boreček 72 302 657 Přepere 725 245 667 Březiny, Libverda 87 141 673 Rokytnice nad Jizerou, Studená 755 907 1231 Cvikov 120 359 786 Roprachtice 759 558 861 Česká Lípa 142 285 687 Rovensko, Pod Troskami 764 300 674 Český Dub 149 330 798 Soběslavice 820 331 710 Desná, Souš 163 772 1312 Sojovice 821 182 571 Doksy 178 282 588 Spyšova, Spařenecká myslivna 825 380 633 Harrachov 226 704 1200 Stráž pod Ralskem 851 310 713 Horky nad Jizerou 251 220 575 Strážov 855 290 661 Horní Dušnice, Rezek 255 894 1203 Strenice, Veliké Horky 856 274 583 Jablonné v Podještědí 327 315 699 Světlá pod Ještědem 875 544 811 Jilemnice 347 470 862 Světlá pod Luží, Jägerdórfel 876 650 878 Jizerka 355 870 1476 Svor, Nová Huť 878 550 965 Josefův Důl 356 600 1301 Tanvald, Šumburk nad Desnou 898 500 1056 Karlovice 367 293 701 Turnov 927 280 692 Katusice 374 308 612 Vysoké nad Jizerou 1001 695 1020 Kerhartice 377 290 757 Zákupy 1013 265 651 Kochánky 394 195 564 Žandov 1029 245 644 Kravaře 424 285 612 Železný Brod 1041 290 883 Zdroj: [5], [12] Prostý aritmetický průměr: Vzorec: x=~^ xi- • • roční úhrn srážek na jednotlivých stanicích [mm] n... celkový počet stanic ^ , _ 1356+1373 + 616+--- + 644+883 39 313 ^„ . _ - Dosazeni: x =-=-= 634,0 mm 62 62 Vážený aritmetický průměr: Vzorec: x„ = ^*1 mi xí. .. roční úhrn srážek na jednotlivých stanicích [mm] Z mi mi... nadmořská výška jednotlivých stanic _ , 1356*798+1373*780+---+644*245+883*290 24 613 371 „„„ „ Dosazeni: x„ =-_____-= _____ = 932,0 mm 26407 26 407 Metoda čtverců: Vzorec pro úhrn interpolací sousedních čtverců: x=^ n x... průměr ročních úhrnů srážek v povodí [mm] x;... průměrné úhrny srážek jednotlivých čtverců [mm] n... počet čtverců _ , _ 482 + 1356+1590,5+--- + 564+575+571 „„„ _ Dosazeni: x =-= 773,0 mm 40 j-r 78 482 1356, 136&-V-í + +47 T 673 }673 + 644 f + 786 + e 590/ asiN 798+S 713 58 811 -"1811 +\ 122» 301 13 11S4 r 106 3 +120t 5 ^ (542,5 612 612 (+ 007 G + 650,3. 613 •"657628 67Í) ^ 1 713 01 788 6 51 e 648+ 616 48 + 710 367692 3tj6[7+ 701 313 +791 i 741,7 .,674 +716 716 Ě14 V. + t- 616 612 643+ 50 6336; + 1 3 řfl6,2) 774^ ' +1 607,3) S64> + 564/ 575> 571 + Srážkoměrná stanice Síť čtverců metody čtverců Povodí 1: 1 000 000 0 5 10 km I_I Obr. 21: Průměrný roční úhrn srážek metodou čtverců, zdroj: [12], [13] Metoda polygonů: Vzorec pro výpočet průměrného ročního úhrnu srážek v povodí: x = ~~^- LPi x... průměrný roční úhrn srážek v povodí [mm] n... průměrný roční úhrn srážek stanice [mm] pi... plocha polygonu [km2] _ , _ 27120+6865+--- + 57316+53863 - Dosazeni: x =-= 760,5 mm 618 Srážkoměrná stanice A 126 Obr. 22: Průměrný roční úhrn srážek metodou polygonů, zdroj: [12], [13] Tab. 13: Údaje pro výpočet průměrného ročního úhrnu srážek metodou polygonů ID stanice Roční Plocha ID stanice Roční Plocha úhrn srážek ri polygonu Pi Součin ri a pi úhrn srážek ri polygonu Pi Součin ri a pi 17 1356 20 27120 440 798 48 38304 18 1373 5 6865 457 1342 8 10736 22 616 80 49280 475 943 45 42435 24 984 17 16728 481 983 2 1966 26 760 49 37240 486 716 70 50120 33 638 47 29986 503 791 35 27685 34 578 14 8092 516 1229 26 31954 41 795 21 16695 527 548 0 0 43 1705 19 32395 535 482 49 23618 62 823 31 25513 557 628 48 30144 70 643 131 84233 561 550 91 50050 71 613 55 33715 582 462 14 6468 87 673 42 28266 583 648 122 79056 104 718 2 1436 602 774 49 37926 120 786 76 59736 653 564 10 5640 128 565 1 565 683 701 71 49771 141 817 6 4902 725 667 58 38686 142 687 108 74196 755 1231 45 55395 149 798 93 74214 759 861 35 30135 156 732 14 10248 764 674 86 57964 163 1312 34 44608 796 571 33 18843 178 588 80 47040 816 1473 9 13257 192 617 31 19127 820 710 72 51120 226 1200 44 52800 821 571 18 10278 231 786 3 2358 825 633 92 58236 251 575 44 25300 851 713 85 60605 254 816 11 8976 855 661 44 29084 255 1203 43 51729 856 583 33 19239 326 989 37 36593 868 547 0 0 327 699 76 53124 875 811 37 30007 344 666 10 6660 876 878 16 14048 347 862 47 40514 878 965 13 12545 355 1476 50 73800 887 1322 4 5288 356 1301 27 35127 898 1056 40 42240 367 701 35 24535 899 623 33 20559 374 612 59 36108 927 692 39 26988 377 757 57 43149 1001 1020 40 40800 394 564 61 34404 1013 651 58 37758 407 568 1 568 1029 644 89 57316 424 612 77 47124 1041 883 61 53863 Zdroj: [12], [13] Metoda izohyet: Vzorec pro výpočet ročního úhrnu srážek v povodí: . 1 Xi * pí x... průměrný roční úhrn srážek v povodí [mm] xí. .. střed intervalu izohyet [mm] pi... plocha mezi izohyetami [km2] 766,2 mm Obr. 23: Průměrný roční úhrn srážek metodou izohyet, zdroj: [12], [13] Tab. 14: Údaje pro výpočet průměrného ročního úhrnu srážek metodou izohyet Střpri intpryalů Plocha mezi Střed intervalů Plocha mezi izohyetami pi Součin xi a pi izohyet xi izohyetami Součin xi a pi [km2] [mm] pi [km2] 625 0,05 31,25 1100 18,80 20680,00 575 199,60 114770,00 1125 18,83 21183,75 600 0,21 126,00 1150 19,91 22896,50 800 0,03 24,00 1175 85,51 100474,25 600 0,41 246,00 850 0,78 663,00 600 120,24 72144,00 1250 0,02 25,00 600 0,00 0,00 850 59,67 50719,50 625 0,00 0,00 650 369,48 240162,00 625 0,01 6,25 1250 0,02 25,00 625 0,00 0,00 825 0,04 33,00 625 0,05 31,25 1300 28,95 37635,00 650 0,00 0,00 1325 21,62 28646,50 600 0,00 0,00 825 89,19 73581,75 600 0,00 0,00 1350 15,52 20952,00 600 0,03 18,00 1375 14,82 20377,50 600 69,77 41862,00 775 2,60 2015,00 975 0,00 0,00 800 132,06 105648,00 1050 0,14 147,00 750 132,41 99307,50 925 32,75 30293,75 775 118,56 91884,00 900 34,97 31473,00 725 186,03 134871,75 950 0,00 0,00 700 186,41 130487,00 1025 27,85 28546,25 500 0,75 375,00 1000 89,95 89950,00 750 9,64 7230,00 675 0,00 0,00 750 37,13 27847,50 875 42,11 36846,25 525 4,25 2231,25 1050 29,89 31384,50 725 58,75 42593,75 625 394,96 246850,00 550 9,21 5065,50 1075 23,44 25198,00 700 63,07 44149,00 850 0,10 85,00 1350 112,78 152253,00 1075 19,20 20640,00 675 502,71 339329,25 800 0,73 584,00 Zdroj: [12], [13] 25 Tab. 15: Porovnání výsledků výpočtu průměrného ročního úhrnu srážek Metoda Průměrný roční úhrn srážek [mm] [%] Prostý aritmetický průměr 634,0 82,7 Vážený aritmetický průměr 932,0 78,4 metoda čtverců 773,0 99,1 metoda polygonů 760,5 99,3 metoda izohyet 766,2 100,0 3.5 Geografické rozložení průměrného počtu dnů se sněhovou pokrývkou Obr. 24 zobrazuje rozložení průměrného počtu dnů se sněhovou pokrývkou v povodí během roku. Největší plochu v povodí zaujímá počet dnů se sněhovou pokrývkou v rozmezí 30-40 dnů. Území, které má sněhovou pokrývku nad 80 dnů se nachází na severovýchodě území. Sněhová pokrývka pod 30 dnů během roku se vyskytuje na jihu povodí. Je zde vidět, že s rostoucí nadmořskou výškou roste počet dnů se sněhovou pokrývkou. Na horách je více těchto dnů než v nížinách, kde se vyskytují méně příznivé podmínky pro delší výskyt dnů se sněhovou pokrývkou. Obr. 24: Geografické rozložení průměrného počtu dnů se sněhovou pokrývkou, zdroj: [10] 26 4. VĚTRNÉ POMĚRY 4.1 Frekvenční rozložení směrů větru v zimě, v létě a v roce Frekvenční rozložení směrů větru v zimě, v létě a v roce pro stanice Karlovice a Libštát za období let 1946-1953 zobrazují Tab. 16-18 a větrné růžice na Obr. 25-27. Stanice leží v různých nadmořských výškách, a proto u nich převažuje jiný směr větru s různým procentuálním zastoupením. Pro obě stanice platí, že v létě na nich převažuje západní proudění vzduchu, ale s vyšším procentuálním zastoupením u stanice Libštát. V zimě je převaha větru pro stanice opačná, u Karlovic převažuje východní a u Lib štátu západní vítr. Toto platí i pro proudění vzduchu během roku. Nej vyšší bezvětří je pro shodné pro obě stanice v létě. Stanice Karlovice leží v nadmořské výšce 293 m n.m. V zimě (Tab. 16 a Obr. 25) převažuje na stanici východní směr větru s 22,7 % a nejméně se vyskytuje JZ směr větru s procentuálním zastoupením 1,8 %. V tomto období má bezvětří nejmenší zastoupení 19,4 %, což znamená, že vítr se v zimě projevuje více než v létě nebo v roce. V létě (Tab. 17 a Obr. 26) převažuje západní směr větru s 18,3 %, výrazně se také projevuje východní směr větru s 14,9 %. Nejméně se projevuje JZ a severní směr větru. V létě má bezvětří procentuální zastoupení 34,0 %, což je nejvíce a znamená to, že v tomto období se vítr projevuje méně často, než je tomu v zimě. V průběhu roku (Tab. 18 a Obr. 27) převažuje východní proudění vzduchu s 21,3 % nad západním prouděním, které je časté v létě. Celkové bezvětří má zastoupení 25,0 % v průběhu roku. Stanice Libštát leží v nadmořské výšce 450 m n.m. Tato stanice je výše položená oproti stanici Karlovice. V zimě na Libštátu převažuje západní směr větru s 19,8 %. Nejméně se naopak projevuje jižní směr větru s 1,8 %. Bezvětří má stejně jako u Karlovic nejmenší procentuální zastoupení 29,5 %, ale oproti Karlovicím je vyšší, což znamená, že se zde vítr v zimě projevuje častěji. V létě také převažuje západní proudění vzduchu s procentuálním zastoupením 23,1 % a zároveň bezvětří má nejvyšší hodnotu 37,1 %, tudíž vítr v tomto období je méně častý než v zimě. Během roku (Tab. 18 a Obr. 27) převažuje západní vítr s procentuálním zastoupením 20,0 % a nejméně častý je S V a jižní vítr, který má zastoupení 3,0 % a 3,3 %. Bezvětří se projevuje se zastoupením 33,0 %. Tab. 16: Frekvenční rozložení směrů větru [%] v zimě na stanicích Karlovice a Libštát za období let 1946-1953 N NE E SE S SW W NW Calm Karlovice 10,2 4,5 22,7 12,5 7,3 1,8 11,0 10,6 19,4 Libštát 6,2 3,0 13,7 14,7 1,8 3,4 19,8 7,9 29,5 Zdroj: [8] 27 Tab. 17: Frekvenční rozložení směrů větru [%] v létě na stanicích Karlovice a Libštát za období let 1946-1953 N NE E SE S SW W NW Calm Karlovice 4,1 3,4 14,9 7,9 5,1 4,0 18,3 8,3 34,0 Libštát 8,8 2,6 3,7 6,0 4,3 7,2 23,1 7,2 37,1 Zdroj: [8] Tab. 18: Frekvenční rozložení směrů větru [%] v roce na stanicích Karlovice a Libštát za období let 1946-1953 N NE E SE S SW W NW Calm Karlovice 7,4 4,8 21,3 9,9 5,8 2,7 13,6 9,5 25,0 Libštát 7,1 3,0 10,0 11,3 3,3 5,1 20,0 7,2 33,0 Zdroj: [8] Obr. 25: Frekvenční rozložení směrů větru v zimě pro stanice Karlovice a Libštát, zdroj: [8] 25, D % Obr. 26: Frekvenční rozložení směrů větru v létě pro stanice Karlovice a Libštát, zdroj: [8] 28 Obr. 27: Frekvenční rozložení směrů větru v roce pro stanice Karlovice a Libštát, zdroj: [8] 4.2 Převládající směry větru a jejich frekvence pro zimu, léto a rok Převládající směry větru a jejich frekvence pro zvolená období byly určeny podle vzorců, které jsou uvedeny v obecném postupu výpočtu pod Tab. 19. Tuto metodu výpočtu zavedl A. A. Kaminskij a upravila ji E. S. Rubinštejnová. Tato metoda určuj e převládající směr větru přesněji než větrné růžice v předchozí podkapitole. Tab. 19 je tvořená převládajícím směrem větru a jeho frekvencí. Lze v ní vidět, že na stanici Karlovice převládá během roku vítr ve směru E 26° S s četností 31,23 %. V létě se j edná o vítr ve směru W 21° N, který má v tomto období nej nižší četnost 26,57 %. V zimě naopak převládá jihovýchodní vítr s nejvyšší četností. Karlovice mají jeden převládající směr větru. Stanice Libštát má během roku převládající směr větru W 6° N s četností 28,09 %. Libštát má také jeden převládající směr větru v létě a v roce jako Karlovice. V zimě na Libštátu převažují dva směry větru, a to W 15° N s četností 27,85 % a S 22° W s nepatrně vyšší četností 28,40 %. Tab. 19: Výsledky výpočtu převládajících směrů větru a jejich frekvence 1. převládající směr + frekvence II. převládající směr + frekvence Rok Karlovice E 26° S, 31,23 % - Libštát W 6° N, 28,09 % 1 Léto Karlovice W21° N, 26,57% - Libštát W, 32,65 % - Zima Karlovice E 80° S, 38,90 % - Libštát W 15° N, 27,85 % S 22° W, 28,40 % Zdroj: [8] 29 Obecný postup výpočtu: Najdeme převládající směr větru Bereme v úvahu směry, na než připadá maximální četnost a označíme je m, m, n?, a m tak, aby platilo n?>ni+n2>n4 Výpočet podle vzorců: a = 1 +--Vž-Jh-_ (w3-ni)+(n2-n4) H = n2 + ns + ^-n1)Hn2-n4)Hl_a)2 a = a * 45° Odpočet vypočteného úhlu a od směru, který má četnost m na stranu směrů m a n3 V případě dvou protisměrných největších četností se vyhodnocují dva převládající směry. Druhý směr se počítá, platí-li podmínka m + n? = 25 % (nebo větší) Vzorový výpočet pro stanici Karlovice pro rok: Převládající směr je E - N NE E SE 7,4 4,8 21,3 9,9 ni m n? m 21,3 - 7,4 U ~ 1 + (21,3-7,4)+ (4,8-9,9) " 2,58 H = 4,8 + 21,3 + (21-3-7-4)2+(4-8'9-9) * g - 2,58)2 = 31,23 % a = 2,58 * 45° = 116° Při odečtení směru N 116° na východ dostaneme polohu převládajícího větru v kvadrantu E 26° S, s četností 31,23 % 30 5. KLIMATICKÉ OBLASTI Povodí Jizery a Ploučnice se nachází ve všech třech typech klimatických oblastí, tedy chladné, mírně teplé a teplé oblasti, ale s rozdílným plošným zastoupením. Klimatické oblasti jsou určovány prostřednictvím dvou klasifikací, klasifikací podle Quitta z roku 1971 a klasifikací Atlasu podnebí Československa z roku 1958. Klasifikace se mezi sebou liší podkladovým materiálem a také tím, že Quitt vychází z Atlasu podnebí Československa. Byly využity jiné klimatické charakteristiky pro vymezení klimatických oblastí a jejich podoblastí. Quittova klasifikace má vymezených 5 jednotek pro teplou oblast, 11 jednotek pro mírně teplou oblast a 7 jednotek pro chladnou oblast, tedy 23 různých jednotek. Oproti tomu Atlas podnebí Československa má celkem 19 klimatických okrsků, pro teplou oblast 6 okrsků, pro mírně teplou 10 okrsků a pro chladnou oblast 3 klimatické okrsky. Klasifikace klimatických oblastí podle Quitta vychází z Atlasu podnebí ČSR. Z map bylo vybráno 14 nejznámějších charakteristik, které poskytují vcelku podrobný obraz klimatických poměrů republiky. Mezi tyto charakteristiky patří rozložení průměrné teploty vzduchu v lednu, dubnu, červenci a říjnu, charakterizující roční chod teploty vzduchu, mapy průměrného počtu letních, mrazových a ledových dnů a počtu dnů s teplotou 10 °C a větší. Dále je to srážkový úhrn ve vegetačním a zimním období, počet dnů se srážkami 1 mm a více a počtem dnů se sněhovou pokrývkou. Další charakteristiky jsou údaje o počtu jasných a zamračených dnů. Území republiky bylo rozděleno podle Gauss-Krúgerovy sítě na více než 15 000 čtverečků o straně 3 km. Pomocí děrných štítků a 14 klimatických charakteristik bylo odvozeno 210 000 hodnot. Z toho bylo poté určeno 111 skupin pro Čechy a Moravu a 89 skupin pro Slovensko. Dále se tyto skupiny seskupily do větších jednotek, které byly zařazeny do tří hlavních oblastí, teplé, mírně teplé a chladné. Hranice mezi oblastmi byly vytvořeny podle podobnosti mezi 14 klimatickými charakteristikami jednotlivých čtverečků. Výsledná mapa má pro teplou oblast 5 jednotek T1-T5, kde T5 je nejteplejší a nej sušší a TI je nej chladnější a nejvlhčí. Mírně teplá oblast se dělí na 11 jednotek MT1-MT11, kde MT11 je nejteplejší a nej sušší a MT1 je nej chladnější a nejvlhčí. Chladná oblast je rozdělena na 7 jednotek CH1-CH7, z nichž CH1 je opět nej studenej ší a CH7 nejteplejší. Sever povodí se nachází v šesti různých chladných oblastech CH1, CH3 - CH7. CH1 má velmi krátké léto, chladné, velmi vlhké, přechodné období je velmi dlouhé. Jaro je velmi chladné a podzim také, zima je velmi dlouhá, velmi chladná, velmi vlhká s velmi dlouhým trváním sněhové pokrývky. CH3 má velmi krátké léto, chladné a vlhké, přechodné období je velmi dlouhé s velmi chladným až chladným jarem a chladným podzimem. Zima je velmi dlouhá, velmi chladná, vlhká s velmi dlouhým trváním sněhové pokrývky. CH4 má také velmi krátké léto, chladné a vlhké, přechodné období je velmi dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem, zima je velmi dlouhá, velmi chladná, vlhká s velmi dlouhým trváním sněhové pokrývky. CH5 má léto velmi krátké až krátké, mírně chladné a vlhké, přechodné období dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem, zima je zde velmi dlouhá a chladná, mírně vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky. CH6 má léto velmi krátké až krátké, mírně chladné, vlhké až velmi vlhké, přechodné období je dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem. Zima je velmi dlouhá, mírně chladná, vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky. CH7 má také velmi krátké až krátké léto, mírně chladné a vlhké, přechodné 31 období je dlouhé. Jaro je mírně chladné a podzim je mírný. Zima je dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhou sněhovou pokrývkou. Jižní výběžek území a přilehlá část východu povodí a menší části na západě patří do teplé klimatické oblasti T2. Pro tuto oblast je typické dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou. Typické je velmi krátké trvání sněhové pokrývky. Zbytek území povodí náleží do mírně teplé oblasti. Tato oblast j e zastoupena sedmi typy MT1-MT4, MT7, MT10 a MT11. Pro MT1 je typické krátké léto, mírně chladné a vlhké, přechodné období je velmi dlouhé s mírně chladným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá, chladná, suchá až mírně suchá s dlouhým trváním sněhové pokrývky. MT2 má také krátké léto, mírné až mírně chladné, mírně vlhké, přechodné období j e také krátké s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá s mírnými teplotami, suchá s normálně dlouhou sněhovou pokrývkou. MT3 má opět krátké léto, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché. Přechodné období je normální až dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá, mírná až mírně chladná, suchá až mírně suchá s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky. Oblast MT4 má krátké léto, mírné, suché až mírně suché, přechodné období je krátké s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně teplá a suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Oblast MT7 má již normálně dlouhé, mírné, mírně suché léto, přechodné období je krátké, s mírným jarem a mírně teplým podzimem, zima j e normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. MT10 má dlouhé léto, teplé a mírně suché, krátké přechodné období s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátká zima je mírně teplá a velmi suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. MT11 je oblast s dlouhým létem, které je teplé a suché, přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. [2] Podkladovým materiálem pro Atlas podnebí Československé republiky z roku 1958 byla vyhodnocená pozorování jednotlivých klimatických prvků, redukovaná vždy na stejné období pro celé území státu. Případné chybějící hodnoty pro jednotlivé měsíce, příp. roky byly doplňovány různými metodami, které jsou u jednotlivých prvků uvedeny. Originální mapy byly vypracovány v měřítku 1:750 000 a mapy reprodukované v atlase mají zjednodušenou hypsometrii a měřítko 1:1 000 000, jsou tedy zmenšené. Všechny klimatické mapy atlasu a převážná část map fenologických vznikla tak, že materiál z českých zemí byl zpracován v klimatologickém odboru Hydrometeorologického ústavu v Praze, materiál ze Slovenska v klimatologickém odboru téhož ústavu v Bratislavě. Vedle map klimatických atlas obsahuje jako samostatnou část sérii fenologických map, které mají podat bioklimatologickou charakteristiku území. Mapa klimatických oblastí Československa byla vypracována na základě klimatických kritérií, na jejichž určení se zúčastnili pracovníci Československé akademie věd, Slovenské akademie věd, meteorologických ústavů Karlovy univerzity a Komenského univerzity a pracovníci Hydrometeorologického ústavu. Jako kritéria byly vyzkoušeny průměrné teploty různých ročních období, teplotní sumy, nástupy charakteristických teplot s úhrny srážek za různá roční období. Na jejich základě byly vymezeny tři hlavní klimatické oblasti, a to podle teplotních charakteristik. Dalším kritériem pro dělení byl Končkův vláhový 32 index, který umožnil vymezit podoblasti s různou vláhovou bilancí. V podoblastech byly vymezeny menší celky označené jako klimatické okrsky. Kritériem dělení byl zvolen sluneční svit, a to průměrná délka trvání slunečního svitu za vegetační období duben až září. Podle těchto kritérií a některých dalších vzniklo celkem 6 klimatických okrsků v teplé oblasti, 10 klimatických okrsků v mírně teplé oblasti a 3 klimatické okrsky v chladné oblasti. Sever povodí se nachází v chladné oblasti O a C 2, která je podle tohoto atlasu menší oproti klasifikaci podle Quitta. Je ohraničena červencovou teplotou v Cechách a na Moravě pod 15 °C, v Beskydech a na Slovensku pod 16 °C. Dělí se na podoblasti a okrsky. Podoblast je pro okrsky O a C2, resp. C3 totožná s chladnou oblastí. Okrsek Ci se označuje jako mírně chladná s červencovou teplotou 12 °C až 15 °C, resp. 16 °C. Okrsek C2 je označována jako chladná a horská s červencovou teplotou 10 °C až 12 °C. Vláhový index podle Končka není pro tyto okrsky rozhodující. Teplá oblast se nachází na jihu území. Je ohraničena počtem letních dnů s max. teplotou 25 °C nebo vyšší (50 letních dnů) nebo také počátek žní ozimého žita je před 15. červencem. V povodí je zastoupena jediným okrskem A3, který zaujímá pouze jižní výběžek povodí oproti předchozí klasifikaci, kdy zasahoval i na část území na západě. Tento okrsek patří do podoblasti mírně suché a označuje se jako teplý, mírně suchý s mírnou zimou a lednovou teplotou nad -3 °C. Vláhový index podle Končka je v rozmezí -20 až 0. Mírně teplá oblast zaujímá největší plochu v povodí a je zastoupena šesti okrsky B2, B3, b5, bó, b8 a Bio. Je ohraničena počtem letních dnů v roce pod 50 dnů nebo začátek žní ozimého žita je po 15. červenci. Červencová teplota dosahuje nad 15 °C v Cechách a na Moravě a nad 16 °C v Beskydech a na Slovensku. Podoblast pro okrsek B2 je mírně suchá, pro okrsky B3 a b5 je mírně vlhká, pro okrsky bó a Bs je vlhká a pro okrsek Bio je podoblast velmi vlhká. Podoblast B2 je mírně teplá, mírně suchá s převážně mírnou zimou. Lednová teplota je nad -3 °C, ojediněle do -4 °C. Vláhový index je v rozmezí od -20 do 0. B3 je okrsek mírně teplý, mírně vlhký, s mírnou zimou a pahorkatinný. Lednová teplota je nad -3 °C a výška terénu je do 500 m n.m. Vláhový index má rozmezí 0-60. B5 je okrsek mírně teplý, mírně vlhký a vrchovinný. Výška terénu je do 1 000 m n.m. Vláhový index je také v rozmezí 0-60. Okrsek bó je mírně teplý, vlhký s mírnou zimou, pahorkatinný a rovinný. Lednová teplota je nad -3 °C a výška terénu do 500 m n. m. Vláhový index podle Končka má rozmezí 60-120. Okrsek Bs je mírně teplý, vlhký a vrchovinný. Výška terénu je do 1 000 m n.m. Vláhový index podle Končka je stejný jako pro okrsek Bó. Poslední okrsek Bio je mírně teplý, velmi vlhký a vrchovinný. Výška terénu je do 1 000 m n.m. Vláhový index je větší než 120. [1] 33 Chladné oblasti MT11 Teplé oblasti T2 Obr. 29: Klimatické oblasti v povodí podle Atlasu podnebí (1958), zdroj: [13] 34 6. KLIMAGRAM Klimagram na Obr. 30 byl vytvořen pro stanici Karlovice, která se nachází v povodí řeky Jizery v nadmořské výšce 293 m n.m. Karlovice se nachází na rozmezí dvou klimatických oblastí, teplé oblasti T2 a mírně teplé oblasti MT7 podle Quittovy klasifikace. V klimagramu jsou zobrazeny informace o ročním chodu průměrné teploty vzduchu a srážek, roční suma srážek, průměrná roční teplota, absolutní teplotní maximum a minimum, průměrná denní maximální teplota vzduchu nejteplejšího měsíce a denní minimální teplota vzduchu nej chladnějšího měsíce. Tyto údaje jsou za období let 1901-1950. Průměrná roční teplota vzduchu je 7,5 °C a v klimagramu je zobrazena červenou křivkou. Nejvyšší průměrná roční teplota vzduchuje 17,2 °C naměřená v červenci a nejnižší teplota je -2,4 °C naměřená v lednu. V ročním chodu průměrných měsíčních teplot je vidět jedno maximum, které nastává v letním období, a jedno minimum, které naopak nastává v zimním období. Průběh vývoje teplot během rokuje vyrovnaný, nevyskytují se žádné výkyvy teplot. V zimním období se vyskytují nejnižší teploty, poté dochází k postupnému oteplování k letním maximům, po těchto maximech následuje plynulý pokles teploty k zimním minimům. Absolutní maximální teplota pro Karlovice je 37,0 °C, a naopak absolutní minimální teplota je -34,0 °C. Průměrný roční úhrn srážek j e 701 mm. Vývoj srážek j e v klimagramu zobrazen modrou křivkou. Tento vývoj je oproti teplotě vzduchu mírně rozkolísaný. Nejvyšší úhrny srážek se vyskytují v letním období s nejvyšším úhrnem 81 mm v měsíci srpnu. Nejnižší úhrny srážek se vyskytují dvakrát během roku. Poprvé je to během měsíců února a března, přičemž v únoru se vyskytuje nejnižší úhrn srážek 41 mm. Druhé minimum se objevuje v září. Vývoj srážek v lednu postupně klesá k prvnímu minimu, poté nastává postupný nárůst množství srážek k letnímu maximu. Na přelomu srpna a září dochází k úbytku srážek k druhému minimu. Poté se srážky nepatrně zvyšují. Czech republic 5O.O0°N/15.OO°EIM3m Karlovice [7-7011 *7.5"C 701 mm Obr. 30: Klimagram stanice Karlovice pro data v letech 1901-1950 zobrazující teplotu vzduchu [°C] a úhrn srážek [mm], zdroj: [6], [9], [12] 35 7. ZÁVĚR Seminární práce se zabývá klimatografií povodí řek Jizery a Ploučnice, které se nachází v severních Cechách v krajích Libereckém, Středočeském a Ústeckém. Povodí náleží do České vysočiny a Krkonošsko-jesenické subprovincie, České tabule a okrajově do Krušnohorské subprovincie. Jih povodí tvoří nížiny, které postupně směrem k severu přechází v pahorkatiny a vrchoviny a na severu se nachází hornatiny, které tvoří Jizerské hory a Krkonoše. V povodí se nachází klimatologické a srážkoměrné stanice, pomocí jejichž naměřených klimatických charakteristik byly zkoumány teplotní, srážkové a větrné poměry dále byly vymezeny klimatické oblasti a vytvořen klimagram. Teplotní poměry byly určovány prostřednictvím dvou klimatologických stanic Březiny, Libverda a Vysoké nad Jizerou. Obě stanice se nachází na opačné straně povodí, Březiny, Libverda jsou na západě v nadmořské výšce 141 m n.m. a Vysoké nad Jizerou naopak na východě povodí ve vyšší nadmořské výšce 695 m n.m., proto umožňují lepší porovnání teplotních poměrů v povodí, než kdyby byly u sebe. Na stanici Březiny se vyskytují vyšší teploty oproti druhé stanici. Více se zde vyskytují rozdíly mezi letními a zimními teplotami a vyskytují se vyšší absolutní maxima a minima. Je zde více tropických a letních dnů, naopak mrazové, ledové a arktické dny převažují na stanici Vysoké nad Jizerou. Srážkové poměry byly hodnoceny pro dvě stanice Jizerka v nadmořské výšce 870 m n.m. a Karlovice v nadmořské výšce 293 m n.m. U srážek jsme pozorovali, jak se mění jejich množství s různou nadmořskou výškou. Mezi sledovanými stanicemi je výškový rozdíl 577 m a jejich srážkový rozdíl je 775 mm. Srážky převažují u stanice Jizerka, která je výše položená. Průměrný roční úhrn srážek byl pro povodí určován pěti metodami, přičemž tento úhrn vyšel pokaždé jinak, ale pro metodu izohyet vyšel nejpřesnější. Se srážkami také souvisí množství sněhové pokrývky. Její rozložení v povodí souvisí s nadmořskou výškou. Čím výše je daná stanice, tím vyšší je také množství sněhové pokrývky a počet dnů se sněhovou pokrývkou. Větrné poměry byly určeny pro stanice Karlovice v nadmořské výšce 293 m n.m. a Libštát v nadmořské výšce 450 m n.m. Z hlediska nadmořské výšky není mezi stanicemi tak velký rozdíl jako tomu bylo v případě teplotních nebo srážkových poměrů. Stanice jsou také situovány blíže u sebe na východě území. Pro stanice platí, že v létě na nich převažuje shodné proudění větru, tedy západní, ale v zimním období je na nich proudění vzduchu opačné, na stanici Karlovice převažuje východní směr větru a na Libštátu západní směr větru. Klimatické oblasti v povodí Jizery a Ploučnice byly určovány podle dvou klasifikací, klasifikací klimatu podle Quitta a klasifikací podle Atlasu podnebí Československa. Obě klasifikace se shodují v tom, že povodí náleží do teplé, mírně teplé a chladné oblasti, ale zastoupení v jednotlivých podoblastech či okrscích se podle názvů v klasifikacích liší, ale podle jednotlivých klimatických charakteristik jsou tyto podoblasti a okrsky spíše stejné. 36 SEZNAM POUŽITE LITERATURY Atlasy [I] Atlas podnebí ČSR, 1. vyd., Ústřední správa geodézie a kartografie, Praha, 1958 (8.11.2018) [2] Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa, Geografický ústav ČSAV, Brno, 73 s. (3.11.2018) [3] Školní atlas České republiky, 1. vyd., Kartografie Praha, Praha, 2005 (12.10.2018) Elektronické zdroje [4] IS.MUrí^Doi8): Meteorologie a klimatologie - Abecední seznam klimatických stanic, https://is.muni.cz/auth/el/143 l/podzim2018/Z0076/cviceni/cviceni 2/tabulky/ [online] (12.10.2018) [5] IS.MUNI (2018): Meteorologie a klimatologie - Abecední seznam srážkoměrných stanic, https://is.muni.cz/auth/el/143 l/podzim2018/Z0076/cviceni/cviceni 2/tabulky/ [online] (12.10.2018) [6] IS.MUNI (2018): Meteorologie a klimatologie - C PLOT, https://is.muni.cz/auth/el/143 l/podzim2018/Z0076/cviceni/cviceni 2/c plot/ [online] (10.11.2018) [7] IS.MUNI (2018): Meteorologie a klimatologie - Charakteristické dny a průměrné datum nástupu..., https://is.muni.cz/auth/el/143 l/podzim2018/Z0076/cviceni/cviceni 2/tabulky/ [online] (15.10.2018) [8] IS.MUNI (2018): Meteorologie a klimatologie - Průměrná četnost směru větru v roce..., https://is.muni.cz/auth/el/143 l/podzim2018/Z0076/cviceni/cviceni 2/tabulky/ [online] (25.10.2018) [9] IS.MUNI (2018): Meteorologie a klimatologie - Průměrná teplota vzduchu, absolutní maximum..., http s ://is .muni. cz/auth/el/1431 /podzim2018/Z0076/c viceni/c viceni 2/tabulky/ [online] (14.10.2018) [10] IS.MUNI (2018): Meteorologie a klimatologie - Průměrný počet dnů se sněžením..., https://is.muni.cz/auth/el/143 l/podzim2018/Z0076/cviceni/cviceni 2/tabulky/ [online] (21.10.2018) [II] IS.MUNI (2018): Meteorologie a klimatologie - Průměrný počet dnů se srážkami..., https://is.muni.cz/auth/el/143 l/podzim2018/Z0076/c viceni/c viceni 2/tabulky/ [online] (21.10.2018) [12] IS.MUNI (2018): Meteorologie a klimatologie - Průměrný úhrn srážek za období 1901-1950, https://is.muni.cz/auth/el/1431/podzim2018/Z0076/cviceni/cviceni 2/tabulky/ [online] (20.10.2018) 37 [13] IS.MUNI (2018): Meteorologie a klimatologie - Vrstvy GIS, https://is.muni.cz/auth/el/143 l/podzim2018/Z0076/cviceni/cviceni 2/vrstvy gis/ [online] (12.10.2018) [14] Wikipedie (2018): Povodí Jizery https://cs.wikipedia.org/wiki/Povod%C3%AD Jizery [online] (12.10.2018) [15] Wikipedie (2018): Povodí Ploučnice https://cs.wikipedia.org/wiki/Povod%C3%AD Plou%C4%8Dnice [online] (12.10.2018) [16] Wikipedie (2018): Řeka Jizera https://cs.wikipedia.org/wiki/Jizera (%C5%99eka) [online] (12.10.2018) [17] Wikipedie (2018): Řeka Ploučnice https://cs.wikipedia.org/wiki/Plou%C4%8Dnice [online] (12.10.2018) 38