MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Seminární práce z meteorologie a klimatolog Klimatografie povodí řeky Dyje a Jevišovky Barbora Klímová 2. ročník, B-GK GEOG Brno 2018 Obsah 1 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA.......................................................................................................3 1.1 Vymezení oblasti....................................................................................................................3 1.2 Charakteristika vybraného povodí - orografické, geomorfologické a hydrologické poměry................................................................................................................................................4 1.3 Klimatické a srážkomčrné stanice.......................................................................................5 2 TEPLOTNÍ POMĚRY....................................................................................................................7 2.1 Geografické rozložení průměrné roční teploty vzduchu v povodí....................................7 2.2 Roční chod teploty vzduchu pro zadané stanice v povodí (Mutěnice, Telč).....................7 2.3 Roční chod průměrných měsíčních maxim a minim teploty vzduchu a absolutních maxim a minim teploty vzduchu......................................................................................................8 2.4 Roční chod průměrného počtu charakteristických dní....................................................12 2.5 Malé vegetační období a mrazové období.........................................................................16 3 SRÁŽKOVÉ POMĚRY................................................................................................................18 3.1 Geografické rozložení průměrných úhrnů srážek roku a letního období............................18 3.2 Roční chod srážek......................................................................................................................19 3.3 Roční chod průměrného počtu srážkových dnů charakteristickými úhrny..................20 3.4 Metody výpočtu průměrných ročních srážek...................................................................23 3.5 Geografické rozložení průměrného počtu dní se sněhovou pokrývkou.........................31 4 VĚTRNÉ PODMÍNKY.................................................................................................................32 4.1 Frekvenční rozložení směrů větru v zimě, v létě a během roku............................................32 4.2 Výpočet převládajících směrů větru a jejich frekvence pro zimu, léto a rok......................35 5 KLIMATICKÉ OBLASTI............................................................................................................37 5.1 Klimatické oblasti podle atlasu podnebí z roku 1958.................................................................37 5.2 Klimatické oblasti podle Quitta (1971)..............................................................................39 6 KLIMAGRAM..............................................................................................................................41 6.1 Klimagram stanice Telč............................................................................................................41 7 ZDROJE........................................................................................................................................43 7.1 Knižní....................................................................................................................................43 7.2 Elektronické.........................................................................................................................43 7.3 Mapové zdroje.....................................................................................................................43 2 1 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA 1.1 Vymezení oblasti Povodí Dyje a Jevišovky se nachází v jižní části území České republiky. Rozkládá se v Jihočeském kraji, Kraji Vysočina, Jihomoravském kraji a Zlínském kraji. V tomto povodí se nachází tyto města: Znojmo, Mikulov, Břeclav, Hodonín, Kyjov. Některé úseky řeky Dyje tvoří hranici mezi Českou republikou a Rakouskem. Povodí Dyje a Jevišovky je povodím JJI. řádu a je součástí povodí Moravy (II. řádu). Povodí patří do umoří Černého moře. Skládá se ze čtyř dílčích povodí: 4-14-01 Dyje po soutok Moravské a Rakouské Dyje, 4-14-02 Dyje od soutoku Moravské a Rakouské Dyje po Jevišovku, 4-17-01 Dyje od Svratky po ústí, 4-14-03 Jevišovka a Dyje od Jevišovky po Svratku. 0 4 0 80 Km 1:2 000 000 Obr. č. 1: Poloha povodí řek Dyje a Jevišovky (Zdroj: IS MU 2018) 3 1.2 Charakteristika vybraného povodí - orografické, geomorfologické a hydrologické poměry Orografické poměry Z orografického hlediska se povodí nachází převážně v nížinné a pahorkatinné oblasti. Nadmořská výška v povodí se pohybuje v rozmezí od 150 do 820 m. n. m. (obr. č. 1). Vyšší nadmořská výskaje v západní části povodí a směrem na východ klesá. V povodí jsou nižší srážkové úhrny, protože se zde projevuje vliv stínu z Českomoravské vrchoviny. Geomorfologické poměry Co se týká geomorfologie se západní část povodí nachází v Cesko-moravské soustavě (Českomoravské vrchovině), dále ve Vněkarpatských sníženinách a východní část se nachází ve Vídeňské pánvi (Jihomoravské Karpaty) a Vnějších západních Karpatech (Středomoravské Karpaty). Českomoravská vrchovina je budována krystalickými horninami (granitoidy centrálního moldanubického plutonu, metamorfované horniny moldanubika). Jihomoravské Karpaty jsou složeny z flyšových hornin, neogenních sedimentů, sprašů, sprašových hlín a jurských ernstbrunnských vápenců. Podloží Středomoravských Karpat je tvořeno převážně paleogenními horninami zdánické jednotky vnější skupiny příkrovů a račanské jednotky magurské skupiny příkrovů. Hydrologické poměry Reka Jevišovka je levostranným přítokem řeky Dyje. Měří 83 km. Pramení západně od Komárovic (poblíž Moravských Budějovic). Do Dyje se vlévá u obce Jevišovka, blízko státních hranic s Rakouskem. Na řece Jevišovce je vybudováno několik nádrží (Jevišovická, Výrovice), které slouží k snižování povodňových průtoků, k rekreaci a zavlažování. Dyje vzniká spojením Rakouské a Moravské Dyje v Dolních Rakousích. Délka toku je 235,4 km. Vlévá se do řeky Moravy, která dále teče do Dunaje a ta se vlévá do Černého moře. Dyje se zařezává do Českého masivu a vytváří meandrující kaňon. V nejcennější části Dyjského kaňonu byl vyhlášen Národní park Podyjí. Na řece Dyji je postaveno několik vodních děl -Vranov, Znojmo, Mušov, Věstonice, Nové Mlýny. 4 s Obr. č. 2: Reliéf povodí řek Dyje a Jevišovky (Zdroj: IS MU 2018) 1.3 Klimatické a srážkomčrné stanice V povodí Dyje a Jevišovky se nachází 16 klimatických stanic (obr. č. 3). Klimatické stanice zde nejsou rovnoměrně rozmístěny. Nejvíce stanic se nachází ve východní části povodí. Naopak pouze dvě stanice (Znojmo a Drnholec) jsou umístěny ve střední části povodí. Může to být způsobeno tím, že střední část povodí je rovina, proto pravděpodobně nedochází k takovým teplotním změnám jako ve východní a západní části, kde je vyšší nadmořská výška a je tam větší koncentrace stanic. Srážkoměrných stanic je v povodí 40.Tento počet je více jak dvojnásobně vyšší než počet meteorologických stanic. Tento rozdíl může být způsoben tím, že množství srážek se na území povodí více mění než teplota vzduchu. Dále vybavení v srážkoměrných stanicích není tak finančně náročné jako v meteorologických. Srážkoměrné stanice jsou poměrně rovnoměrně rozmístěny v povodí. Větší zastoupení je opět ve východní části povodí, ale není zde takový výrazný rozdíl, jak u meteorologických stanic. Na všech meteorologických stanicích se měří také množství srážek. 5 Obr. č. 3: KlimatíSKe stanice v povodí řek Dyje a Jevišovky (Zdroj: IS MU 2018) s 1:600 000 Obr. č. 4: Srážkoměrné stanice v povodí řek Dyje a Moravy (Zdroj: IS MU 2018) 6 2 TEPLOTNÍ POMĚRY 2.1 Geografické rozložení průměrné roční teploty vzduchu v povodí Průměrná roční teplota je v tomto povodí v intervalu od 5 do 10 °C (obr. č. 5). Nejnižší průměrné roční teploty jsou v západní části povodí, kde je vyšší nadmořská výška a směrem do středu povodí průměrná teplota roste. Maximální průměrná roční teplota je v nížinné střední části povodí. Z toho vyplívá, že rozložení průměrné roční teploty v povodí je závislé na nadmořské výšce. Obr. č. 5: Geograficlŕ^ozložení průměrné roční teploty vzduchu v povodí Dyje a Jevišovky za období 1901-199^ 2.2 Roční chod teploty vzduchu pro zadané stanice v povodí (Mutěnice, Telč) Roční chod teploty vzduchu byl zjišťován na meteorologických stanicích Mutěnice a Telč. Tyto stanice jsou od sebe vzdálené zhruba 120 km. Stanice Telč se nachází v západní části povodí a leží v nadmořské výšce 527 m. n. m. Druhá stanice Mutěnice se nachází ve východní části povodí a její nadmořská výskaje 204 m. n. m. Na stanici Mutěnice je během celého roku vyšší průměrná teplota než na stanici Telč (tab. č. 1). Tento teplotní rozdíl lze vidět i na obr. č. 6. Je to způsobeno nižší nadmořskou výškou této stanice. 7 Nej nižší průměrná teplota vzduchu za období 1901 - 1950 na stanici Mutěnice byla v měsíci leden (-1,9 °C). Naopak nej vyšší průměrná teplota byla v měsíci červenci (19,3 °C). Na stanici Telč byla nejnižší průměrná teplota také v lednu (-3,8 °C) a nejvyšší teplota byla opět v červenci (16,4 °C). Průměrná roční teplota byla na stanici Mutěnice o 2,7 °C vyšší než v Telči. Tab. č. 1: Roční chod průměrné teploty vzduchu [°C] na stanicích Mutěnice a Telč za období 1901-1950 l II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok Mutěnice -1,9 -0,4 4,4 9,4 14,5 17,4 19,3 18,7 15,0 9,5 4,0 0,0 9,2 Telč -2,2 1,7 6,3 11,7 14,7 16,4 15,5 11,8 6,7 1,6 -1,9 6,5 Zdroj: IS IV IU201 8 Obr. č. 6: Chod průměrné teploty vzduchu [°C] na stanicích Mutěnice a Telč za období 1901-1950 (Zdroj: IS MU 2018) 2.3 Roční chod průměrných měsíčních maxim a minim teploty vzduchu a absolutních maxim a minim teploty vzduchu Průměrná měsíční maxima teploty vzduchu za období 1926 - 1950 (tab. č. 2) byla stejně jako v případě průměrných ročních teplot vzduchu opět vyšší na stanici Mutěnice (vliv nadmořské výšky). To lze vidět i na obr. č. 7. Křivka v grafu má podobný tvar jako u grafu chodu průměrných teplot vzduchu (obr. č. 6). Na obou stanicích nejnižší teplota (leden) neklesla pod 0 °C. Rozdíl v průměrném ročním maximu teploty vzduchu v Mutěnicích a v Telči činí 1,3 °C. 8 Tab. č. 2: Roční chod průměrných měsíčních maxim teploty vzduchu [°C] na stanicích Mutěnice a Telč za období 1926-1950 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok Mutěnice 6,6 9,9 17,1 23,3 27,4 30,0 31,9 31,5 28,4 22,2 14,9 8,8 33,0 Telč 6,3 9,0 15,2 21,8 26,1 29,2 30,6 30,0 27,2 20,7 12,8 7,6 31,7 Zdroj: IS MU 20 u o ra ■M O Q. 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 -5,0 -10,0 -15,0 -20,0 -25,0 -30,0 -35,0 IV VI VII VIII měsíce IX XI XII Mutěnice Telč Obr. č. 7: Roční chod průměrných měsíčních maxim teploty vzduchu [°C] na stanicích Mutěnice a Telč za období 1926-1950 (Zdroj: IS MU 2018) U průměrných měsíčních minim teploty vzduchu (tab. č. 3) nebyla teplota vyšší jak iW °C. Na stanici Telč byly po dobu všech měsíců nižší hodnoty teploty vzduchu než v Mutěnicích (vliv nadmořské výšky). Rozdíl v průměrných měsíčních minimech za období 1926 - 1950 je větší jak u průměrných měsíčních maxim (obr. č. 8). Průměrné roční minimum teploty vzduchu bylo v Telčí o 3,3 °C nižší než v Mutěnicích. Tab. č. 3: Roční chod průměrných měsíčních minim teploty vzduchu [°C] na stanicích Mutěnice a Telč za období 1926-1950 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok Mutěnice -15,8 -14,0 -7,9 -3,1 0,9 4,9 8,3 7,7 2,9 -2,0 -4,4 -13,5 -18,9 Telč -18,5 -17,3 -11,8 -5,0 -2,2 1,6 4,5 3,8 -1,2 -4,5 -7,6 -17,2 -22,2 Zdroj: IS MU 20 9 Mutěnice Telč Obr. č 8: Roční chod průměrných měsíčních minim teploty vzduchu [°C] na stanicích Mutěnice a Telč za období 1926-1950 (Zdroj: IS MU 2018) V ročním chodu absolutních maxim teploty vzduchu (tab. č. 4) a minim vzduchu (tab. č. 5) nejsou zprůměrované hodnoty, ale jsou zde maximální a minimální měsíční teploty p=^uchu získané za období 1926-1950. Ve všech měsících krom července byla absolutní maximum teploty vzduchu větší v Mutěnicích. V červenci, kdy byla maximální teplota na obou stanicích nejvyšší za celý rok, byla teplota v Telči překvapivě o 0,2 °C vyšší než v Mutěnicích. Na obr. č. 9 je vidět, že rozdíly v absolutních měsíčních maximech teploty na stanicích jsou nižší a v letních měsících jsou minimální. Tab. č. 4: Roční chod absolutních měsíčních maxim teploty vzduchu [°C] na stanicích Mutěnice a Telč za období 1926-1950 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Mutěnice 13,4 14,5 22,2 28,8 31,0 35,0 35,5 35,0 32,5 27,5 21,0 14,3 Telč 12,6 15,3 19,8 29,1 32,0 34,7 35,7 34,4 33,0 26,4 17,8 12,6 Zdroj: IS MU 2018 10 Mutěnice Telč Obr. č.9: Roční chod absolutních měsíčních maxim teploty vzduchu [°C] na stanicích Mutěnice a Telč za období 1926-1950 (Zdroj: IS MU 2018) V ročním chodu absolutních měsíčních minim teploty vzduchu (tab. č. 5) neplatí, že stanice Mutěnice měla za zjišťované období vyšší teploty než stanice Telč. V měsících únor a červen byla na stanici Mutěnice teplota nižší než v Telči. Nej nižší teplota vzduchu na rozdíl od Telče nebyla vMutěnicích v lednu, ale v již zmíněném únoru (-34,0 °C). Největší rozdíl v absolutních měsíčních minimech teplot je v březnu a to 9,3 °C. Z grafu absolutních měsíčních minim teploty vzduchu (obr. č. 10) jde vidět, že ve druhé polovině roku (VI-XII měsíc) byly poměrně velké rozdíly v absolutní minimální teplotě mezi stanicemi. Tab. č. 5: Roční chod absolutních měsíčních minim teploty vzduchu [°C] na stanicích Mutěnice a Telč za období 1926-1950 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Mutěnice -27,2 -34,0 -13,5 -8,5 -4,5 -2,1 5,5 4,4 -2,5 -6,2 -8,4 -26,2 Telč -34,5 -30,2 -22,8 -14,8 -6,8 -1,8 1,2 0,1 -4,4 -10,6 -13,8 -31,5 Zdroj: IS MU 2018 11 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Měsíce Mutěnice Telč Obr. č.10: Roční chod absolutních měsíčních minim teploty vzduchu [°C] na stanicích Mutěnice a Telč za období 1926-1950 (Zdroj: IS MU 2018) 2.4 Roční chod průměrného počtu charakteristických dní Z ročního chodu průměrného počtu charakteristických dní (tab. č. 6) lze vidět, že počet Tropických dní je v Mutěnicích výrazně vyšší než v Telči (obr. č. 11). Na stanici Mutěnice byly za zjišťované období tropické dny 10,1 dnů v roce, v Telči byly pouhých 4,3 dnů. Co se týče letních dnů, tak v Mutěnicích trvaly o 17,9 dnů déle (obr. č. 12). Počet mrazových, ledových a arktických dnů je v Telči větší než v Mutěnicích. Rozdíl v počtu mrazových dnů na stanicích je velký - 36,6 dnů (obr. č. 13). Ledové dny se v Telči vyskytovaly od října do dubna (obr. č. 14). Oproti tomu v Mutěnicích byly pouze od listopadu do března. Rozdíl v počtu ledových dnů na stanicích Mutěnice a Telč však není tak výrazný -10,1 dnů. Arktické dny se v Mutěnicích vykytovaly pouze 1,6 dnů a v Telči 2,5 dnů (obr. č. 15). I z ročního chodu průměrného počtu charakteristických dnů lze vidět, že počet charakteristických dnů je ovlivněn nadmořskou výškou stanic. 12 Tab. č. 6: Roční chod průměrného počtu tropických (max. T > 30,0 °C), letních (max. T > 25,0 °C), mrazových (min. T < -0,1 °C), ledových (max. T < -0,1 °C) a arktických (max. T < -10,0 °C) dnů na stanicích Mutěnice, Telč za období 1926-1950 Tropické dny 1 II III IV v VI VII VIII IX X XI XII Rok Mutěnice 0 0 0 0 0,2 1,6 4,3 3,2 0,8 0 0 0 10,1 Telč 0 0 0 0 0,1 0,9 1,8 1,2 0,3 0 0 0 4,3 Letní dny 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok Mutěnice 0 0 0 0,6 4,5 10,3 16,6 14,4 6,6 0,3 0 0 53,3 Telč 0 0 0 0,3 2,6 6,8 11,7 10,2 3,6 0,2 0 0 35,4 Mrazové dny 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok Mutěnice 21,6 16,8 4,8 0,8 0,1 0 0 0 0,3 2,8 8,8 22,4 104,7 Telč 28,4 25 23,5 10,5 2,8 0 0 0 1,4 7,4 15,9 26,2 141,3 Ledové dny 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok Mutěnice 14,1 7,4 1,2 0 0 0 0 0 0 0 0,7 9,4 32,8 Telč 16,4 8,9 2,4 0,1 0 0 0 0 0 0,1 2,2 12,8 42,9 Arktické dny 1 II III IV v VI VII VIII IX X XI XII Rok Mutěnice 1 0,4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0,2 1,6 Telč 1,3 0,5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0,7 2,5 Zdroj: IS MU 2018 30 25 ■a _c 20 u > o >u o _■- L I- -_ II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Měsíce ■ Mutěnice BTelč Obr. č. 11: Roční chod počtu tropických dní pro stanice Mutěnice a Telč za období 1926-1950 (Zdroj: IS MU 2018) 13 30 25 ■i 20 B 15 >S io o IV iMutěnice BTelč I I IX XI XII Obr. č. 12: Roční chod počtu letních dní pro stanice Mutěnice a Telč za období 1926-1950 (Zdroj: IS MU 2018) 30 ■15 C 25 20 S 15 CD >u O D- 10 _L 1 1 .1 1 1 _. ll II III IV V VI VII VIII Měsíce ■ Mutěnice BTelč IX XI XII Obr. č. 13: Roční chod počtu mrazových dní pro stanice Mutěnice a Telč za období 1926-1950 (Zdroj: IS MU 2018) 14 30 25 20 u r« ■a aj aj >u o Q. 10 II I II IV VI VII VIII IX Měsíce .1 XI XII iMutěnice BTelč Obr. č. 14: Roční chod počtu ledových dní pro stanice Mutěnice a Telč za období 1926-1950 (Zdroj: IS MU 2018) 30 o ■a 25 20 15 10 o Q. IV VI VII Měsíce VIII IX XI XII ■ Mutěnice BTelč Obr. č. 15: Roční chod počtu arktických dní pro stanice Mutěnice a Telč za období 1926-1950 (Zdroj: IS MU 2018) 15 2.5 Malé vegetační období a mrazové období Malé vegetační období je období, kdy průměrná denní teplotaj e vyšší jako 10 °C. Během tohoto období mají rostliny vhodné podmínky pro růst a vývoj. Stanovení malého vegetačního období je důležité pro zemědělce. Z trvání vegetačního období a sumy teplot lze určit jaké rostliny jsou pro danou oblast vhodné. Malé vegetační období (tab. č. 7) začíná na stanici Mutěnice 18.4. a končí 11.10. Celkové trvá 177 dní a suma teplot je 2826,2 °C. Na stanici Telč trvá malé vegetační období menší počet dní - 143. Začíná 6. 5. a končí 25. 9. Suma teplot je také nižší -2029, 1 °C. Mrazové období (tab. č. 7) je období, kdy měsíční průměrná teplota vzduchuje nižší jak 0 °C. Toto období je delší na stanici Telč. Zde začíná 30. 11. akončí 1. 3. Trvá 92 dnů a suma teplot je -231,7, což je hodnota výrazně nižší než v Mutěnicích (-65,3 °C). V Mutěnicích začíná mrazové období 18. 12. a končí 15. 2. Jeho délka je 60 dnů. Tab. č. 7: Malé vegetační období pro stanice Mutěnice a Telč za období 1901-1950 Malé vegetační období Začátek Konec Trvání [počet dnů] Suma teplot Mutěnice 18.IV. ll.X. 177 2826,2 Telč 6.V. 25. IX. 143 2029,1 Mrazové období Začátek Konec Trvání [počet dnů] Suma teplot Mutěnice 18.XII. 15. II. 60 -65,3 Telč 30. XI. 1. III. 92 -231,7 Zdroj: IS MU 2018 Z tab. č. 8 byla vypočítána suma teplot pro malé vegetační období na stanicích. Suma teplot malého vegetačního období j e v Mutěnicích téměř o 800 °C větší než v Telčí, proto bude v těchto oblastech růst odlišná vegetace. Tab. č. 8: Měsíční průměrná teplota vzduchu > 10,0°C (malé vegetační období) na stanicích Mutěnice, Telč za období 1901-1950 IV V VI VII VIII IX X Mutěnice 9,4 14,5 17,4 19,3 18,7 15,0 9,5 Telč 6,3 11,7 14,7 16,4 15,5 11,8 6,7 Zdroj: IS MU 2018 Výpočet malého vegetačního období: Stanice Mutěnice £ T = 13 * 9,4+31*14,5+30*17,4+31*19,3+31*18,7+30*15,0+31*9,5 £T = 2826,2 °C 16 Stanice Telč £ T = 13 * 6,3+31*11,7+30*14,7+31*16,4+31*15,5+30*11,8+31*6,7 £T = 2029,1 °C Z tab. č. 9 byla počítána suma teplot pro mrazové období na stanicích. V Telči je suma teplot mrazového období skoro o 170 °C nižší než v Mutěnicích. Tab. č. 9: Měsíční průměrná teplota vzduchu < 0,0°C (mrazové období) na stanicích Mutěnice, Telč za období 1901-1950 Zdroj: IS MU 2018 XI XII 1 II III Mutěnice 4,0 0,0 -1,9 -0,4 4,4 Telč 1,6 -1,9 -3,8 -2,2 1,7 Výpočet mrazového období: Stanice Mutěnice X T = 13*0,0+31*(-1,9) +16*(-0,4) £T = -65,3 °C Stanice Telč X T = 2*1,6+31*(-1,9) +31*03,8) +28-(-2,2) +2*1,7 £T = -231,7 °C 17 3 SRÁŽKOVÉ POMĚRY 3.1 Geografické rozložení průměrných úhrnů srážek roku a letního období Pro srážkové poměry byly porovnávány úhrny srážek na stanicích Mikulov a Telč. Tyto stanice jsou od sebe vzdálené zhruba 96 km. Stanice Mikulov leží v Jihomoravském kraji v nadmořské výšce 240 m. n. m. Stanice Telč se nachází v kraji Vysočina a nadmořská výška je zde 527 m. n. m. Rozložení průměrného ročního úhrnu srážek je taktéž jak denní teplota závislé na nadmořské výšce. V západní části povodí, kde se nachází Českomoravská vrchovina je roční úhrn nej vyšší (obr. č. 16). Směrem k východu průměrný roční úhrn klesá, což je způsobeno srážkovým stínem Českomoravské vrchoviny. Ve střední části povodí je nej nižší průměrný roční úhrn srážek. Směrem k východu průměrný roční srážkový úhrn opět narůstá a na severovýchodě povodí je v rozmezí 600-650 mm. Rozložení srážek v letním (vegetačním období) je podobně jako u rozložení průměrných ročních úhrnů srážek (obr. č. 17). Rozložení srážek je situováno do letního období. Z obr. č. 17 je vidět, že za letní období spadne průměrně 300 - 500 mm srážek, což je více jak polovina celkového průměrného ročního úhrnu srážek. Obr. č. 16: Rozložení průměrných ročního úhrnů srážek v povodí Dyje a Jevišovky za období 1901-1950 18 ^] Povodí Dyje a Jevišovky Průměrné srážky [mm] za vegetační období 350 400 450 0 10 20 km 1:600 000 Obr. č. 17: Geografické rozložení průměrných úhrnů srážek vegetačního období v povodí Dyje a Jevišovky za období 1901-1950 3.2 Roční chod srážek Z ročního chodu srážek (tab. č. 10) lze vyčíst, že na stanici Telč je větší úhrn srážek za rok než v Mikulově a to o 46 mm. Nejvíce srážek spadlo za sledované období na obou stanicích v měsíci červenci (Mikulov - 78 mm, Telč - 84 mm) (obr. č. 18). Nejmenší množství srážek bylo na stanici Mikulov v lednu a v únoru (29 mm) a na stanici Telč v březnu (30 mm). Tab. č. 10: Roční chod srážek [mm] pro stanice Mikulov a Telč za období 1901-1950 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok Mikulov 29 29 32 43 59 64 78 65 48 46 42 36 571 Telč 42 38 30 45 61 71 84 69 46 47 42 42 617 Zdroj: IS MU 2018 19 90 80 70 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Měsíce ■ Mikulov Telč Obr. č. 18: Roční chod srážek [mm] pro stanice Mikulov a Telč za období 1901-1950 (Zdroj: IS MU 2018) Nejvíce srážek na obou stanicích spadne v létě - Mikulov 36,25 %, Telč 36,30 % (tab. č. 11). Nejméně srážek je soustředěno v zimních měsících - Mikulov 16,46 %, Telč 19,77 %. Jarní a podzimní měsíce jsou, co se týká úhrnu srážek, téměř totožné. Tab. č. 11: Procentuální podíl [%] jednotlivých ročních období na srážkovém úhrnu celého roku na stanicích Mikulov a Telč za období 1901-1950 Zdroj: IS MU 20 Úhrn srážek [mm] Podíl na ročním úhrnu [%] Mikulov (240 m. n. m.) Jaro (lll-V) 134 23,47 Léto (VI-VIII) 207 36,25 Podzim (IX-XI) 136 23,82 Zima (Xll-ll) 94 16,46 Telč (527 m. n. m.) Jaro (lll-V) 136 22,04 Léto (VI-VIII) 224 36,30 Podzim (IX-XI) 135 21,88 Zima (Xll-ll) 122 19,77 18 3.3 Roční chod průměrného počtu srážkových dnů charakteristickými úhrny V tabulce č. 12 je vidět roční chod průměrného počtu srážkových dnů s různými úhrny. Nejčastěji se na obou stanicích vyskytují úhrny > 0,1 mm, které jsou rovnoměrně rozloženy po 20 celý rok (obr. č. 19). Úhrny > 1,0 mm jsou zastoupeny poměrně často na obou stanicích (obr. č. 20). Větší úhrn srážek je na stanici Telč a vyskytují se více v letních měsících. Minima úhrnu > 0,1 mm a > 1,0 mm se vyskytují v měsících únor a březen, což je způsobeno převládajícím suchým pevninským arktickým vzduchem v těchto měsících. Další nízké úhrny jsou v měsících září a říjen, kdy se nad střední Evropou vyskytuje anticyklona. Úhrny > 10,0 mm (obr. č. 21) se vyskytují jen málo a více v letních měsících ve formě konvektivních srážek. Úhrny > 10,0 mm se vyskytují více na stanici Mikulov. Tab. č.12: Roční chod průměrného počtu srážkových dnů s úhrny > 0,1 mm, > 1,0 mm a > 10,0 mm pro stanice Mikulov a Telč za období 1901-1950 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok ^ivTtIuIov (240 m. n. m.) > 0,1 mm 11,10 10,20 10,40 12,30 12,40 13,00 13,00 12,40 10,40 11,00 12,90 13,40 142,50 > 1,0 mm 6,50 5,90 5,20 7,00 7,70 8,80 8,80 8,10 6,40 6,30 6,30 7,20 84,20 >10,0 mm 0,50 0,70 0,90 1,20 1,80 2,00 2,50 2,10 1,40 1,50 1,20 0,70 16,50 Telč (527 m. n. m.) > 0,1 mm 13,60 13,00 11,20 13,20 13,10 12,80 14,00 13,40 10,80 12,00 13,00 14,90 155,00 > 1,0 mm 9,20 8,50 7,70 9,10 9,50 9,80 10,40 10,10 7,70 7,90 8,20 9,70 107,80 >10,0 mm 0,70 0,60 0,40 1,00 1,60 2,00 2,40 2,00 1,30 1,40 1,00 0,60 15,00 Zdroj: IS MU 2018 16 ■ E C" 1/1 C. lt 1 1 ~) AI úhrr 0 c l/l 1 6 ■ % 4 ■ > o v- -i sráž — ■4—* >2 i ii in iv v vi vil vin ix x xi xii o Měsíce ■ Mikulov BTelč Obr. č. 19: Roční chod průměrného počtu srážkových dnů s úhrny > 0,1 mm za období 1901-1950 (Zdroj: IS MU 2018) 21 AI > T3 16 14 12 10 8 6 > o o Q. IV V VI VII VIII IX X XI XII Měsíce ■ Mikulov ■Telč Obr. č. 20: Roční chod průměrného počtu srážkových dnů s úhrny > 1,0 mm za období 1901-1950 (Zdroj: IS MU 2018) 16 E E 14 o 3 12 AI >■ 10 é s c 6 T3 . I. II ll H ll ll II II II I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Měsíce ■ Mikulov BTelč Obr. č. 21: Roční chod průměrného počtu srážkových dnů s úhrny > 10,0 mm za období 1901-1950 (Zdroj: IS MU 2018) 22 3.4 Metody výpočtu průměrných ročních srážek Pro výpočet průměrných ročních úhrnů srážek se používá několik metod. Hodnotu průměrného ročního úhrnu je obtížné získat, protože úhrny se měří bodově na srážkoměrných stanicích a závisí zde na vnějších vlivech jako nadmořská výška, návětrnost, vegetace. Přesnost výpočtu závisí i na rozložení srážkoměrných stanic. Nejdříve byl průměrný roční úhrn zjišťován metodou prostého aritmetického průměru. Tato metoda je nejméně přesná, nezohledňuje výškové ani polohové umístění stanic a závisí na rovnoměrném rozmístění srážkoměrných stanic a jejich počtu. Pro výpočet ročního úhrnu v povodí řek Dyje a Jevišovka bylo použito 40 srážkoměrných stanic (tab. č. 13), které se nachází v povodí. Výsledkem prostého aritmetického byl srážkový úhrn 563,7 mm. Další metoda, která byla použita se jmenuje vážený aritmetický průměr. Tato metoda je o něco přesnější než předchozí, protože jako váhu pro hodnoty naměřených ročních úhrnů srážek bere nadmořskou výšku stanic. Pro tento výpočet byly opět použity stanice z tab. č. 13. Výsledek této metody měl nejvyšší hodnotu ročního úhrnu srážek ze všech použitých metod a to 575,3 mm. Pro metodu čtverců (obr. č. 22) byly opět použity stanice v tab. č. 13. Území povodí bylo pokryto čtvercovou sítí a čtvercům byla přiřazena buď hodnota ročního úhrnu stanice, která se v daném čtverci nachází, nebo v případě více stanic ve čtverci byla hodnota úhrnu zjištěna aritmetickým průměrem jejich srážkových úhrnů a v případě, že se ve čtverci nenacházela žádná stanice, tak byla hodnota srážkového úhrnu získána interpolací sousedních čtverců. Do výpočtu byly zařazeny čtverce, ve kterých se alespoň z poloviny nacházelo povodí. Toto určení není zcela objektivní a metoda není přesná u povodí s nerovnoměrným rozložením srážek a u protáhlých povodí, kde se vyskytuje množství čtverců, ve kterých zasahuje jen malá část povodí, což byl případ i povodí řek Dyje a Jevišovky. Dále tato metoda nezohledňuje nadmořskou výšku stanic. Výsledkem této metody byl roční srážkový úhrn 574,8 mm, který je podobný jako výsledek metody váženého aritmetického průměru. Další metoda, která byla provedena a vychází z váženého aritmetického průměru se jmenuje metoda polygonů (obr. č. 23). Základem této metody je vytvoření polygonů kolem každé srážkoměrné stanice. Tato metoda je poměrně přesná v rovinatých povodích, kde se nepředpokládá výrazný efekt návětrnosti a závětrnosti. Nevýhodou metody je, že nezohledňuje reliéf. Pro tuto metodu byly vybrány i srážkoměrné stanice uvnitř povodí, ale i v okruhu 10 km od hranic povodí (tab. č. 14). Metoda polygonů není příliš vhodná pro povodí řek Dyje a Jevišovka, protože se zde vyskytuje srážkový stín Českomoravské vrchoviny. Do této metody by měly být zahrnuty i stanice, které se nachází na území Rakouska, proto je zde oblast na jihu, kde nejsou data, což zkresluje výslednou hodnotu srážkového úhrnu, který je 572,5 mm. Poslední metoda, která byla aplikována byla metoda izohyet (obr. č. 24), která taktéž vychází z váženého aritmetického průměru. Vychází z mapy izohyet, která byla zrekonstruována na zájmovém povodí. Do vzorce jsou dosazeny středy intervalů dvou sousedních izohyet a plochy, které jsou ohraničeny uvedenými izohyetami (tab. č. 14). Tato metoda je při dostatečném počtu srážkoměrných stanic a jejich vhodné poloze nejpřesnější a zohledňuje i návětrnost. Výsledkem této metody je srážkový úhrn o hodnotě 553,7 mm. 23 Následně byly metody porovnány (tab. č. 16). Za nejvhodnější byla zvolena metoda izohyet (100 %). K této metodě byla svým výsledkem nejvíce podobná metoda prostého aritmetického průměru (98,2 %). Dále následovala v přesnosti metoda polygonů (96,7 %). Nej větší odlišnosti v porovnání s metodou izohyet byly zaznamenány u metody váženého aritmetického průměru a u metody čtverců, což může být způsobeno protáhlým tvarem povodí a rozmístěním stanic v povodí. Tab. č. 13: Seznam srážkoměrných stanic pro metody výpočtu prostý a vážený aritmetický průměr a metodu čtverců v povodí Dyje a Jevišovky za období 1901- 1950 ID Stanice Nadmořská výška [m. n. m.j Roční úhrn srážek [mm] 44 Bítovánky 590 641 84 Břeclav 152 550 93 Budeč 487 584 125 Čejč 185 509 126 Čejkovice 204 562 157 Dačice 221 585 158 Dambořice 219 605 204 Drnholec 185 495 208 Dubňany, Jarohněvice 175 549 212 Džbánice 342 536 295 Hrušky 168 538 299 Hustopeče 193 563 337 Jaroslavice 189 529 338 Jemnice 478 595 343 Jevišovice 315 582 389 Klobouky 248 559 404 Koryčany 284 633 430 Krumvíř, Rovinský dvůr 187 530 454 Kyjov 195 540 464 Lednice 164 524 465 Lechovice 232 528 549 Mikulov 240 571 575 Moravský Žižkov, Prechov 180 525 584 Mutěnice 204 533 619 Nové Syrovice 450 569 659 Panenská 515 629 680 Plavec 250 517 691 Podivín 169 516 721 Prušánky 185 556 811 Slatina 365 550 814 Slavonice 516 615 863 Stříl ky 341 665 901 Telč 527 617 928 Tvořihráz 230 511 24 ID Stanice Nadmořská výška [m. n. m.] Roční úhrn srážek [mm] 948 Valtice 205 571 960 Velké Bílovice 188 532 973 Višňové 339 557 986 Vranov, přehrada 354 620 1025 Znojmo 306 564 1031 Žďánice 228 593 Zdroj: IS MU 2018 Prostý aritmetický průměr _ I*é x =- n x - průměrný roční úhrn srážek v povodí [mm] xt - průměrný roční úhrn srážek pro jednotlivé stanice n - počet srážkoměrných stanic _ _ 22 548 x = 563,7 mm Vážený aritmetický průměr __Y1xi*mi x[, -průměrný roční úhrn srážek v povodí [mm] xt - průměrný roční úhrn srážek pro jednotlivé stanice m i - nadmořská výška srážkoměrných stanic [m. n. m.] 6 446 040 X17 v 11205 = 575,3 mm 25 Metoda čtverců Srážkoměrné stanice > Síť Povodí Dyje a Jevišovky 617 Průměrný roční úhrn srážek [mm] 629 Průměrné roční úhrny srážek ve čtverci [mm] (629) Interpolované průměrné roční úhrny ve čtverci [mm] (617} ^(6\7 L +-61 617 ' (616} 6Í1 j— J585 585 585 / 531 (589 (600) + \550 + 559 6 j + 3 540 + i (693) ItS, S)629 (606 569 \&9G) ■65C 582 582 <^ n*-r a- 536 ^7 536[ i— 56. 5. 559 0(5,24) 509 4 545-+ \ *— mn /62V- ^(589; !l7511 6+4564ľ 528 i 4.495 £5 ")(538 (52á 516 562 " 3(54+8) 3049 1 (54é) (547 5+29 (52ý —f4*—i 524 ^548) 3Z5538 (531) F 10 20 km _J_I 1:1 000 000 Obr. č. 22: Metoda čtverců pro výpočet průměrného ročního srážkového úhrnu v povodí řek Dyje a Jevišovka za období 1901-1950 x =- n x- průměrný roční úhrn srážek v povodí [mm] xt-průměrný roční úhrn srážek pro jednotlivé čtverce n -počet čtverců _ _ 27 590 X = ~4B~ x = 574,8 mm 26 Metoda polygonů Obr. č. 23: Metoda polygonů pro výpočet průměrného ročního úhrnu srážek v povodí řek Dyje a Jevišovky za období 1901-1950 Tab. č. 14: Seznam srážkoměrných stanic pro metodu polygonů v povodí řek Dyje a Jevišovky za období 1901-1950 ID Stanice Roční srážky [mm] Plocha polygonů [km2] plocha *srážky [km2*mm] 44 Bítovánky 641,0 54,4 34851,2 69 Branišovice 528,0 2,2 1145,8 84 Břeclav 550,0 75,2 41354,5 92 Bučovice 579,0 3,1 1818,1 93 Budeč 584,0 107,2 62604,8 97 Buchlovice 628,0 92,0 57763,4 112 Bzenec 569,0 0,2 136,6 125 Čejč 509,0 55,2 28076,4 126 Čejkovice 562,0 58,8 33056,8 157 Dačice 585,0 133,6 78132,6 158 Dambořice 605,0 50,1 30298,4 204 Drnholec 495,0 212,5 105187,5 208 Dubňany, Jarohněvice 549,0 64,8 35547,8 212 Džbánice 536,0 40,9 21911,7 237 Hodonín 585,0 36,3 21253,1 250 Horky (okr. Třebíč) 602,0 25,2 15140,3 257 Horní Kounice 515,0 10,6 5438,4 295 Hrušky 538,0 62,6 33694,9 299 Hustopeče 563,0 145,9 82136,1 336 Jaroměřice nad Rokytnou 346,0 28,9 9995,9 27 ID Stanice Roční srážky [mm] Plocha polygonů [km2] plocha *srážky [km2*mm] 337 Jaroslavice 529,0 188,3 99610,7 338 Jemnice 595,0 130,9 77909,3 343 Jevišovice 582,0 108,2 62943,3 389 Klobouky 559,0 66,5 37151,1 404 Koryčany 633,0 83,3 52747,9 430 Krumvíř, Rovinský dvůr 530,0 51,4 27236,7 448 Kunšak 404,0 24,1 9724,3 454 Kyjov 540,0 90,4 48794,4 464 Lednice 524,0 66,4 34777,9 465 Lechovice 528,0 136,6 72135,4 469 Lesonice (okr. Třebíč) 573,0 0,0 11,5 549 Mikulov 571,0 124,9 71335,0 558 Miroslav 505,0 50,2 25366,2 575 Moravský Žižkov, Prechov 525,0 25,9 13592,3 584 Mutěnice 533,0 36,5 19470,5 619 Nové Syrovice 569,0 153,2 87182,2 659 Panenská 629,0 129,7 81581,3 680 Plavec 517,0 62,8 32467,6 691 Podivín 516,0 51,8 26728,8 695 Pohořelice (okr. Břeclav) 499,0 6,9 3423,1 697 Polešovice 580,0 0,5 313,2 721 Prušánky 556,0 47,0 26126,4 762 Rouchovany 576,0 0,7 403,2 786 Řídelov 741,0 34,5 25571,9 811 Slatina 550,0 36,9 20278,5 814 Slavonice 615,0 106,7 65620,5 836 Staré Město pod Lanštejnem 767,0 66,5 50982,5 863 Stříl ky 665,0 37,7 25050,6 865 Studená 746,0 52,2 38933,7 901 Telč 617,0 129,3 79796,6 925 Třešť, Na pouštích 647,0 30,7 19850,0 928 Tvořihráz 511,0 55,9 28575,1 948 Valtice 571,0 59,5 33968,8 960 Velké Bílovice 532,0 49,1 26131,8 973 Višňové 557,0 48,3 26875,3 984 Vracov 573,0 38,6 22140,7 986 Vranov, přehrada 620,0 214,5 132959,0 1016 Zašovice, Nová Brtnice 647,0 5,7 3713,8 1025 Znojmo 564,0 204,9 115569,2 1031 Žďánice 593,0 81,9 48543,0 Zdroj: IS MU 2018 28 _ Zri* Pi x = —^- x-prúmerný roční úhrn srážek v povodí [mm] rŕ- průměrný roční úhrn srážek stanice ve středu polygonu Pi- plocha polygonu [km2] _ _ 2 375 137,4 X ~ 4148, 5 x = 572, 5 mm Metoda izohyet s 1:1 000 000 Obr. č. 24: Metoda izohyet pro výpočet průměrného ročního úhrnu srážek v povodí Dyje a Jevišovky za období 1901-1950 29 Tab. č. 15: Výpočet srážkového úhrnu pomocí metody izohyet v povodí řek Dyje a Jevišovka za období 1901 - 1950 Xi [mm] Pi Xi*Pi 475 298,6 141 825,5 575 17,0 9 769,3 475 16,2 7 704,5 475 3,3 1 572,3 525 2,6 1 354,5 525 2,0 1 060,5 525 0,2 94,5 525 8,8 4 614,8 575 31,5 18 095,3 475 5,1 2 427,3 725 2,7 1 972,0 675 10,9 7 323,8 475 6,3 2 983,0 475 11,8 5 609,8 425 3,4 1 453,5 525 0,2 84,0 525 2 130,5 1 118 486,3 525 0,1 5,3 575 658,0 378 344,3 525 3,2 1 674,8 675 32,4 21856,5 675 0,1 6,8 575 55,2 31728,5 575 252,0 144 888,5 525 3,4 1 806,0 575 3,2 1 845,8 675 57,7 38 974,5 625 8,0 4 968,8 625 759,1 474 411,9 575 2,3 1 299,5 Zdroj: IS MU 2018 _ I*i *Pi x = —^- x-průměrný roční úhrn srážek v povodí [mm] Xi -střed intervalu izohyet [mm] p i- plocha mezi izohyetami [km2] 30 2 428 241,4 X~ 43 885,3 x = 553,7 mm Tab. č. 16: Porovnání metod výpočtu průměrného ročního úhrnu srážek v povodí Dyje a Jevišovky za období 1901-1950 Metoda Průměrný roční úhrn srážek [mm] [%] Prostý aritmetický průměr 563,7 98,2 Vážený aritmetický průměr 575,3 96,2 Metoda čtverců 574,8 96,3 Metoda polygonů 572,5 96,7 Metoda izohyet 553,7 100,0 3.5 Geografické rozložení průměrného počtu dní se sněhovou pokrývkou Pro zjišťování rozložení průměrného počtu dní se sněhovou pokrývkou byly použity srážkoměrné stanice, avšak ne pro všechny byly zaznamenána data o počtu dní se sněhovou pokrývkou. Rozložení sněhové pokrývky (obr. č.25) vychází z reliéfu a rozložení denní teploty vzduchu. Nejvíce dní s výskytem sněhové pokrývky bylo zaznamenáno na západě, kde je i největší úhrn srážek a nejvyšší nadmořská výška. Směrem do středu povodí dní se sněhovou pokrývkou ubývá až na 30-40 dní v oblasti kolem Břeclavi a Hodonína. Výjimkou je Pálavá, kde je výskyt sněhové pokrývky 40-50 dní v roce Směrem k východu počty dnů se sněhovou pokrývkou opět narůstají stejně jako nadmořská výška. 31 í 40 50 60 30 Obr. č. 25: Geografické rozložení průměrného počtu dní se sněhovou pokrývkou v povodí Dyje a Jevišovky za období 1901-1950 4 VĚTRNÉ PODMÍNKY 4.1 Frekvenční rozložení směrů větru v zimě, v létě a během roku Větrné podmínky v povodí Dyje a Jevišovky byly zjišťovány na dvou stanicích - Mutěnice a Znojmo. Stanice od sebe leží ve vzdálenosti 70 km. Mutěnice se nachází na východě území u města Hodonín v nadmořské výšce 204 m. n. m. Znojmo leží ve střední části povodí v nadmořské výšce 306 m. n. m. Obě stanice se nachází v nížině. Pro tyto stanice bylo zjišťováno frekvenční rozložení větru během roku (tab. č. 1), v létě (tab. č. 1) a v zimě (tab. č. 1). Frekvenční rozložení větru za tyto období bylo znázorněno i graficky (obr. č. 26, 27, 28). Z tabulek č. 17, 18 a 19 lze zjistit, že stanice Znojmo je větrnější než Mutěnice. Je to způsobeno tím, že Mutěnice jsou situovány v závětří Středomoravských Karpat na rozdíl od Znojma, které není ničím chráněno před větrem a vítr zde může dosahovat vyšších rychlostí. V Mutěnicích se během roku a v létě vyskytuje bezvětří 34, 4 %. Ve Znojmě je během roku bezvětří pouze 3,1 %. V létě je bezvětří 4,3 %. Ve Znojmě jednoznačně po celý rok, v létě i v zimě převládá západní a severovýchodní proudění. V Mutěnicích je během roku vyrovnané rozložení směru větru. Lehce převládá severozápadní a severovýchodní proudění. 32 V létě je zde situace jiná. Na stanici výrazně převládá severozápadní proudění (35,4 %). V zimě je proudění opět rovnoměrně ve všech směrech, jen lehce převládá jihovýchodní a severozápadní proudění. Tab. č. 17: Frekvenční rozložení směrů větru [%] během roku na stanici Mutěnice za období 1945-1954 a na stanici Znojmo za období 1937-1944 N NE E SE S SW W NW Calm Mutěnice 8,4 6,2 6,3 11,3 4,8 8,0 9,4 11,2 34,4 Znojmo 10,2 7,7 7,5 11,6 8,5 5,3 25,0 21,1 3,1 Zdroj: IS MU 2018 frekvenční rozložení směru větru [%] N 40,0 NW 30,0 20,0 NE Mutěnice calm 34,4% W i\ E Znojmo calm 3,1 SW s SE Obr. 26: Roční frekvenční rozložení směrů větru [%] na stanicích Mutěnice a Znojmo (Zdroj: IS MU 2018) Tab. č. 18: Frekvenční rozložení směrů větru [%] v létě na stanici Mutěnice za období 1945-1954 a na stanici Znojmo za období 1937-1944 N NE E SE S SW W NW Calm Mutěnice 5,9 5,3 7,9 4,5 11,9 11,6 12,4 35,4 34,4 Znojmo 10,9 6,1 5,5 9,7 8,5 4,4 26,5 24,1 4,3 Zdroj: IS MU 2018 33 frekvenční [=J N rozložení směru 40,0 NW 30,0 NE yVio^^. w ^ \r_ ŕ E sw SE s Mutěnice calm4,5% Znojmo calm9,7% Obr. č. 27: Letní frekvenční rozložení směru větru [%] na stanicích Mutěnice a Znojmo (Zdroj: IS MU 2018) Tab. č. 19: Frekvenční rozložení směrů větru [%] v zimě na stanici Mutěnice za období 1945-1954 a na stanici Znojmo za období 1937-1944 N NE E SE S SW W NW Calm Mutěnice 10,0 6,9 6,0 14,1 4,1 6,6 8,7 12,8 30,8 Znojmo 10,9 7,6 7,4 11,4 8,4 7,4 26,1 18,4 2,4 Zdroj: IS MU 2018 frekvenční rozložení N „. ro/1 40,0 smeru vetru [%] NW^ 30,0 NE 20,0 w ^>wj\! E sw SE s Mutěnice calm 30,8% Znojmo calm 2,4% Obr. č. 28: Zimní frekvenční rozložení směru větru [%] na stanicích Mutěnice a Znojmo (Zdroj: IS MU 2018) 34 4.2 Výpočet převládajících směrů větru a jejich frekvence pro zimu, léto a rok Výpočet převládajících směrů větru a jejich frekvence byl proveden pomocí postupu od Noska (1972). Díky výpočtům bylo zjištěno, že v průběhu roku a zimy ve Znojmě převládá severozápadní proudění (tab. č. 20). V létě je situace odlišná, na stanici převládá jihozápadní proudění. Celkově na této stanici převládá zá{=ilí proudění a z frekvence si lze všimnout, že západní proudění tvoří ze všech větrů téměř polovinu větrných proudění, která zde vanou. Západní proudění je typické pro mírné šířky. Je to způsobeno pravidly všeobecné cirkulace atmosféry. V Mutěnicích je situace převládajících směrů větru složitější, protože během celého roku převládá bezvětří a směry větru jsou poměrně rovnoměrně rozloženy. Po celý rok a v zimě zde převládá jihovýchodní proudění. V létě stejně jako na stanici ve Znojmě převládá jihozápadní proudění. Frekvence je u této stanice nižší, což je právě způsobeno tím, že žádný směr větru výrazně nedominuje. Druhý převládající směr větru nebyl počítán, protože proudění v ostatních směrech nejsou tak silná, aby z nich mohl být zjištěn další převládající směr větru. Obecný postup výpočtu: 1. Nejprve byly z předchozích tabulek frekvenčního rozložení větrů (tab. č. 17, 18, 19) zjištěny m, m, m, iu a to tak, že m byla největší hodnota frekvence. 2. Okolní frekvence byly rozloženy tak, aby byly v pořadí m, m, m, iu, nebo iu, m, m, m. Musely být splněna následující podmínka: m>n4. 3. Následně bylo počítáno H, a, a podle vzorců od Noska (1972): n3-«l a = 1 + (n3 - rii) + (n2 - n4) (n3 - rii) + (n2 - n4) /3 H = n2 + n3+---* V2 ~ " a = a* 45° a -střed kvadrantu s největší četností H -četnost (frekvence) větru pro vypočítaný kvadrant [%] nx -frekvence směru větru na dané stanici [%] a - úhel potřebný pro výpočet převládajícího směru [°] 4. Poté byla nalezena frekvence m. Pokud byly frekvence v pořadí m, m, m, n* byla k m přičtena hodnota vypočítané a. Pokud bylo pořadí obrácené - iu, m, m, m byl od hodnoty m odečten úhel a. 35 5. Nakonec byl zapsán směr větru podle severu nebo jihu (závisí na kvadrantu v kterém se nachází) ve tvaru např. S 34°46'E a byla přičtena hodnota frekvence, která byla vypočítána již dříve jako hodnota H. 6. Následně bylo ještě zkontrolováno, zda lze určit i další převládající směr větru. Kontrola byla provedena opět pomocí rozdělení frekvencí na m, m, m, iu, tak aby m byla nej větší frekvence a m < m. 7. Pokud byl součet m a iu větší, jak 25 % bylo nutné dopočítat druhý převládající směr větru. Vzorový výpočet pro stanici Mutěnice Tab. č. 20: Rozdělení frekvencí rozložení větru na ni, r\2, r\3, n4 N NE E SE S SW W NW Mutěnice 8,4 6,2 6,3 11,3 4,8 8,0 9,4 11,2 ni n2 n3 n4 ni=6,2 m=6,3 n3=ll,3 - nejvyšší hodnota n4=4,8 - n4 < m Výpočet a, H a a: 11,3-6,2 a~ + (11, 3 - 6, 2) + (6, 3 - 4,8) a = 1,8 (11, 3-6, 2)+ (6, 3-4,8) /3 \2 H = 6,3 + 11,3+--^- [ž'1'8) a = 1,78* 45° a = 79,8 Nalezení frekvence ni ni-»NE(45°) Pořadím, n2, n3, n4 ^přičtení hodnoty a NE + a = 45 + 79,8 = 124,8 Výsledek S34°46'E Výsledek + H S34°46'E + 17,8% 36 Tab. č. 21: Převládající směry větrů a jejich frekvence pro zimu, léto a rok na stanicích Mutěnice (1945-1954) a Znojmo (1937-1944) P I. převládající směr větru II. převládající směr větru Rok Mutěnice S 34°46' E + 17,8 % - Znojmo N 23°14'W + 46,1% - Léto Mutěnice S 9° 40' W + 49,0 % - Znojmo S 25° 7' W + 50,6 % - Zima Mutěnice S 35°36' E + 20,5 % - Znojmo N 18°54' W + 44,6 % - 5 KLIMATICKÉ OBLASTI 5.1 Klimatické oblasti podle atlasu podnebí z roku 1958 Na obr. č. 30 je mapa klimatických oblastí, které jsou zastoupeny v povodí řek Dyje a Jevišovky, podle atlasu podnebí z roku 1958. Atlas podnebí ČSR sloužil k určování klimatických oblastí nejen v Česku, ale i na Slovensku. Atlas byl vytvořen Končekem, který vytvořil hranice mezi jednotlivými podnebnými oblastmi podle pěstování ozimého žita na základě Končekova vláhového indexu, počtu letních dní a červencové izotermy 15 °C, která odpovídá rentabilnímu pěstování pšenice. Tátova izoterma překvapivě na celém území ČR kopíruje nadmořskou výšku přibližně 700 m nad mořem. Podle těchto kritérií vymezil Konček tři klimatické oblasti - teplá, mírně teplá, chladná. Dále vymezil 5 podoblastí podle vláhového indexu - podoblast suchá, mírně suchá, mírně vlhká, vlhká, velmi vlhká a 19 okrsků, které jsou vyčleněny na základě průměrného trvání slunečního svitu ve vegetačním období, průměrné lednové teploty a j sou řazeny podle nadmořské výšky do nížin, pahorkatin, vrchovin nebo horských poloh. Účel této klimatické klasifikace byl především pro zemědělství. V povodí řek Dyje a Jevišovky se nachází dle Atlasu podnebí ČSR poměrně velké množství klimatických oblastí. Nejvíce je zastoupena teplá oblast A2, která se nachází v nížinaté střední části povodí. Tato klimatická oblast je nejteplejší oblastí v ČR. Z teplých oblastí se v povodí nachází ještě teplá oblast A3. V této oblasti se nachází např. město Hodonín. Z mírně teplých oblastí se zde nachází oblast B2, která ze západu i východu lemuj e teplou oblast T2. Mírně teplá oblast B3 se v povodí nachází jen na velmi malé ploše. Druhou nejvíce zastoupenou klimatickou oblastí v povodí je mírně teplá oblast B5. V západní a východní části povodí se nachází oblast B8. Na severozápadě povodí je jedna z nej chladnějších oblastí ČR, a to chladná oblast Cl. 37 Klimatické oblasti v povodí Dyje a Jevišovky dle Atlasu podnebí ČSR (1958, Konček): Teplá oblast A2 - teplý, suchý, s mírnou zimou, s kratším svitem slunce A3 - teplý, mírně suchý s mírnou zimou Mírně teplá oblast B2 - mírně teplý, mírně suchý, převážně s mírnou zimou B 3 - mírně teplý, mírně vlhký s mírnou zimou, pahorkatinový B 5 - mírně teplý, mírně vlhký, vrchovinový B8 - mírně teplý, vlhký s chladnou až studenou zimou, dolinový Chladná oblast Cl - mírně chladný Obr. č. 29: Klimatické oblasti v povodí Dyje a Jevišovky podle atlasu podnebí z roku 1958 (Zdroj: ISMU 2018) 38 5.2 Klimatické oblasti podle Quitta (1971) Quittova klasifikace je nej používanej ši klasifikací na území ČR a SR. Při určování oblastí je vycházeno z klimatických dat z období 1901-1950 a z území republiky rozčleněného na čtverce o straně 3 km. V této klasifikaci je rozlišováno 23 druhů území v Československu s různým typem podnebí, které se liší podle následujících 14 charakteristik: - počet letních, mrazových a ledových dnů - počet zamračených a j asných dnů - počet dnů se sněhovou pokrývkou - počet dnů alespoň se srážkami 1 mm - průměrnou teplotou vzduchu ve vybraných měsících (leden, duben, červenec, říjen) srážkové úhrny za vegetační a mimo vegetační období - počtem dní, kdy průměrná denní teplota přesáhla 10 °C. Tímto způsobem Quitt rozdělil ČSR na 23 jednotek ve třech hlavních oblastech. První hlavní oblast je teplá, ve které je 5 jednotek (TI až T5). Druhá oblast je mírně teplá, ve které je 11 jednotek (MT1 až MT11). Poslední oblast je chladná, ve které je 7 jednotek. Nejvyšší číslo u uvedených jednotek znamená vždy nejteplejší a nejsušší. Na území České republiky se vyskytuje pouze 13 jednotek, ostatní se nachází na Slovensku. V povodí Dyje a Jevišovky se nachází dle Quitta 8 klimatických jednotek (obr. č. 31). Nejteplejší oblast, která se v ČR nachází -T4 je situována v nížinách jihovýchodní části povodí na Hodonínsku. Další z teplých oblastí T2 je rozšířena ve střední a východní části povodí v oblasti Mikulovské vrchoviny, Zdánického lesa a části Kyjovské pahorkatiny. Z mírně teplých oblastí se v povodí nachází tyto jednotky: MT2 (zabírá jen velmi malé území na jihozápadě povodí), MT4 (západní část povodí - oblast Javořické vrchoviny), MT6 (malé oblasti v západní části povodí - v Křižanovské vrchovině), MT7 (západní část povodí -Křižanovská vrchovina, východní oblast povodí - Chřiby), MT11 (více zastoupena na západě - Jevišovická pahorkatina, na severovýchodě povodí jen malé oblasti). Z chladných jednotek se v povodí nachází pouze CH7, a to na severozápadě povodí v malé oblasti. Klimatické jednotky v povodí: T2-jaro: poměrně krátké, teplé až mírně teplé, léto: teplé, dlouhé, suché, podzim: poměrně krátký, teplý až mírně teplý, zima: krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá T4-jaro: velmi krátké, teplé, léto: velmi dlouhé, velmi suché, velmi teplé, podzim: velmi krátký, teplý, zima: velmi krátká, teplá, suchá až velmi suchá MT2-jaro: krátké, mírné, léto: krátké, mírné až mírně chladné, mírně vlhké, podzim: krátký mírný, zima: mírná, normálně dlouhá, suchá, normální trvání sněhové pokrývky MT4-jaro: mírné, krátké, léto: krátké, suché až mírně suché, podzim: mírný, krátký, zima: mírně teplá, suchá MT6-jaro: normální až dlouhé, mírné až mírně teplé, léto: normálně dlouhé, mírné, mírně vlhké, podzim: normální až dlouhý, mírný, zima: normálně dlouhá, chladná, suchá až mírně suchá s normálním trváním sněhové pokrývky 39 MT7-jaro: mírné, krátké, léto: mírné, mírně suché, normálně dlouhé, podzim: krátký, mírně teplý, zima: mírně chladná, suchá až mírně suchá, normálně dlouhá MTll-jaro: mírně, teplé, krátké, léto: dlouhé, teplé, suché, podzim: mírně teplý, krátký, zima: mírně teplá, velmi suchá, krátká, krátké trvání sněhové pokrývky CH7-jaro: dlouhé, mírně chladné, léto: dlouhé, mírně chladné, podzim: dlouhý mírný, zima: dlouhá, mírná, mírně vlhká, dlouhotrvající sněhová pokrývka Porovnání Končekovy a Quittovy klasifikace Tyto klasifikace mají několik společných vlastností. Obě byly vytvořeny, jak pro Českou republiku, tak i pro Slovensko. V obou jsou vymezeny tři hlavní podoblasti, které mají i stejný název, ale jiné zkratky. Klasifikace jsou vymezovány podle odlišných klimatických charakteristik. Klasifikace mají rozdílný počet podoblastí (Konček - 19, Quitt- 23). s Obr. č. 30: Klimatické oblasti v povodí Dyje a Jevišovky podle Quitta (1971) (Zdroj: IS MU 2018) 40 6 KLIMAGRAM 6.1 Klimagram stanice Telč Klimagram je graf, který zachycuje průběh průměrných teplot vzduchu a srážek zprůměrovaných za každý měsíc. Klimagram poskytuje přehled o podnebí v konkrétním místě. V povodí řek Dyje a Jevišovky byl zkonstruován klimagram pro stanici Telč (obr. č. 32), která se nachází v 49,11° severní zeměpisné šířky a v 15,27° východní zeměpisné délky v nadmořské výšce 527 m. n. m. Průměrná roční teplota vzduchu v Telči je 6,5 °C. Průměrný roční srážkový úhrn je 617 mm. Absolutní teplotní maximum na stanici za sledované období bylo 35,7 °C. Absolutní teplotní minimum bylo -34,5°C. Amplituda těchto extrémních teplot je 70,2 °C. Průměrná denní maximální teplota vzduchu v nejteplejším měsíci byla 23,5 °C. Oproti tomu průměrná denní minimální teplota vzduchu v nej chladnějším měsíci byla -7,6 °C. Amplituda denních maxim a minim teploty vzduchu v nejteplejším a nej chladnějším měsíci je 31,1°C. Velikost amplitud naznačuje, že klima v Telči je mírného kontinentálního charakteru, čemuž odpovídá i poloha stanice. Z průměrného ročního chodu teplot vzduchu v Telči (tab. č. 1) lze taktéž usuzovat, že na stanici je kontinentální klima, protože nejvyšší teplota je v měsíci červenec (16,4 °C) a nejnižší teplota vzduchu je v měsíci lednu (-3,8 °C). Dochází zde k opožďování extrémů o jeden měsíc, což je znakem neoceánského klimatu. Z rozložení průměrných srážek během roku (tab. č. 10) lze vidět, že nejvíce srážek spadne v letním období. Nej deštivějším měsícem je zároveň i nejteplejší měsíc červenec (84 mm). Nejméně srážek spadne v zimním období a na začátku roku. Nejméně deštivým měsícem je březen (30 mm). Z obr. č. 32 lze vidět, že sice nejvíce srážek spadne v létě, ale to je i největší výpar, protože jsou vysoké teploty, na rozdíl od zimního a jarního období, kdy je méně srážek, ale není tak velký výpar, proto jsou tyto období vlhčí než letní. Z rozložení srážek během roku lze také usuzovat, že stanice Telč leží v kontinentálním mírném klimatu. 41 Ěeská republika Obr. č. 31: Klimagram pro stanici Telč za období 1926-1950 42 7 ZDROJE 7.1 Knižní DEMEK, J., MACKOVČIN, P. (eds.) a kol. (2006): Hory a nížiny - Zeměpisný lexikon ČR. 2. vyd., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Brno. 580 s. QUITT, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Brno: Geografický ústav ČSAV, 73 s. 7.2 Elektronické PLÁN OBLASTI POVODÍ DYJE (2010): Popis oblasti povodí, http://www.pmo.cz/pop/2009/Dvie/end/a-popis/a-l.html (9. 11. 2018). Studijní materiály předmětu Meteorologie a klimatologie (2018), https://is.muni.cz/auth/el/143l/podzim2018/Z0076/cviceni/cviceni 2/tabulky/ (9. 11. 2018). 7.3 Mapové zdroje ANALÝZY VÝŠKOPISU (2018): Sklonitost svahů, http://ags.cuzk.cz/dmr/ (9. 11.2018). ČESKÁ GEOLOGICKÁ SLUŽBA (2018): Geologická mapa 1 : 50 000, https://mapv.geology.cz/geocr50/ (9. 11.2018). 43