MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV KLIMATOGRAFIE POVODÍ REKY HORNÍ A STŘEDNÍ MORAVA Kateřina Malinová 474328 UCH - UZ Brno 2018 Z0076 Meteorologie a klimatologie 1 Obsah: 1. Obecná charakteristika povodí.................................................................................3 1.1. Vymezení polohy studovaného povodí................................................................3 1.2. Orografické. geomorfologické a hydrologické poměry v povodí........................3 1.3. Srážkové a klimatologické stanice....................................................................4-5 2. Teplotní poměry.......................................................................................................6 2. 1. Geografické rozložení teplot vzduchu.................................................................6 2.2. Roční chod teploty vzduchu................................................................................7 2.3. Roční chod maxim a minim teplot vzduchu........................................................8 2. 4. Roční chod průměrného počtu charakteristických dnů......................................10 2. 5. Malé vegetační období, mrazové období, výpočet teplotních sum.....................14 3. Srážkové poměry.....................................................................................................15 3.1. Geografické rozložení srážek..............................................................................15 3.2. Roční chod srážek............................................................................................... IV 3.3. Roční chod průměrného počtu srážkových dnů.................................................. 18 3.4. Výpočty průměrných ročních úhrnů srážek........................................................20 3.5. Geografické rozložení průměrného počtu dnů se sněhovou pokrývkou............25 4. Větrné poměry........................................................................................................26 4. 1. Frekvenční rozložení směrů větru......................................................................26 4.2. Převládající směry větru a jejich frekvence.......................................................28 5. Klimatické oblasti..................................................................................................29 Zdroje informací........................................................................................................31 2 1. Obecná charakteristika povodí 1.1. Vymezení polohy studovaného povodí Zpracovávané území Horní a Střední Morava se nachází na severovýchodě České republiky při hranicích s Polskem. Na severu je výrazně výškově členité, směrem k jihu členitost postupně klesá. Nejvyšším vrcholem je Kralický Sněžník s výškou 1423 m. Povodní Horní a Střední Morava 0 1530 60 90 120 km Obr. 1: Vymezení polohy studovaného povodí Horní a Střední Morava (Zdroj: IS MUNI, 2018, vlastní úprava) 1. 2. Orografické, geomorfologické a hydrologické poměry v povodí Toto povodí se nachází na severovýchodě České republiky při hranicích s Polskem. Podle geomorfologického členění území patří většina území do provincie Česká vysočina, pouze cíp na jihu povodí spadá do provincie Západní Karpaty. Severní část náleží do tzv. Krkonošsko-jesenické soustavy, již zmiňovaný jižní cíp patří do Vněkarpatské sníženiny. (ČGS, 2017) Nejvyšším vrcholem je hora Kralický Sněžník s výškou 1423 m. Sever území je velmi hornatý, nacházejí se zde 2 významná pohoří - Hrubý a Nízký Jeseník. Na jižní část území poté zasahuj e Hornom oravský úval. Jelikož název povodí nese i název nej významnější ho toku, je tedy zcela jasné, která hlavní řekla se zde nachází. Její Morava, která pramení pod vrcholem Kralického Sněžníku ve výšce 1380 m. V Jeseníkách přibírá hned několik toků, z nich nejznámější je Desná. Dále protéká Hornom oravským úvalem a najdeme ji také v metropoli tohoto povodí - městě Olomouc. Nej větším levým přítokem je poté řeka Bečva. 3 1. 3. Srážkoměrné a klimatologické stanice Srážkoměrné stanice v povodí (Obr. 3) jsou poměrně rovnoměrně rozprostřené po celé ploše povodí. Velká koncentrace je na severu povodí, kde jsou v malém prostoru hned 4, naopak na jihu jsou vzdálenosti mezi některýma trochu větší. 0 5 10 D 30 40 km • Srážkoměrné stanice | | Povodí Horní a střední Morava Kateřina Malinová 474328, Brno 2019 WGS 1984 Zdroj: IS MUNI Obr. 3: Rozložení srážkoměrných stanic v povodí Horní a Střední Morava k roku 2018 (Zdroj: ArcČR 500, IS MUNI, 2018) 4 Rozložená klimatických stanic (Obr. 4) v tomto případě není tak rovnoměrné jako v případě stanic srážkoměrných. Velká koncentrace klimatických stanic se nachází na západě povodí, méně už se jich nachází na východní straně povodí a uprostřed není prakticky žádná. Klimatické stanice v povodí Horní a Střední Morava 16 17 1 Branná 2 E rozinky 3 Hanu&cvice. Potůcník 4 Jevíčko 5 Konice 6 Kralický Sněžník 7 Kranov £ Kunčice 9 Moravská Třebová 10 Moravský Beroun 11 NámeSf nad Hanou 12 Olomouc 13 Plurnlov 14 Prostějov 15 Šternberk 16 Štíty 17 Šumperk 16 ŽithlineK 0 5 10 20 30 40 km * Klimatické stan ice | | Povodí Horní a Strední Morava Obr. 4: Rozložení klimatologický stanic v povodí Horní a Střední Morava k roku 2018 (Zdroj: ArcČR 500, IS MUNI, 2018) 5 2. Teplotní poměry 2.1. Geografické rozložení teplot vzduchu Průměrné rozložení teploty odpovídá výškové členitosti (Obr. 5). Na severu území, kde je terén členitý nejvíce nalezneme také nejnižší teploty, které jsou znázorněny modrou barvou. Když půjdeme postupně směrem na jih, budou se průměrné roční teploty zvyšovat. Průměrné roční teploty se na severu pohybují v rozmezí 2-5 °C, na jihu kolem 6-8 °C. Obr. 5 Geografické rozložení průměrné roční teploty vzduchu (°C) v povodí Horní a Střední Morava za období 1901-1950 (Zdroj: Atlas podnebí ČSR, 1958) Průměrná roční teplota vzduchu v povodí Horní a Střední Morava 0 5 10 20 30 40 km r t i i 6 2. 2. Roční chod teploty vzduchu U ročního chodu teplot vzduchu byly srovnávány stanice Jevíčko nacházející se na severozápadní Moravě v nadmořské výšce 366 m n. m. a Olomouc jakožto srdce Olomouckého kraje s nadmořskou výškou 219 m n. m. Tab. 1: Roční chod průměrné teploty vzduchu [°C] na stanicích Jevíčko a Olomouc za období 1901-1950 (Zdroj: IS MUNI, 2018) 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok Jevíčko -2,9 -1,6 2,6 7,4 12,8 15,5 17,5 16,8 13,2 7,8 2,5 -1,2 7,5 Olomouc -2,7 -1,2 3,4 8,5 13,9 16,6 18,5 17,7 14,0 8,7 3,3 -0,5 8,4 A m % Jevíčko Ě Olomouc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Obr. 6: Roční chod průměrné teploty vzduchu [°C] na stanicích Jevíčko a Olomouc za období 1901-1950 (Zdroj: IS MUNI, 2018, vlastní úprava) Z tabulky (Tab. 1) a grafu (Obr. 6) je patrné typické rozdělení teplot, kdy nejchladnější hodnoty pohybující se buď okolo 0 °C nebo lehce pod touto hodnotou jsou zaznamenány v období zimních měsíců, nejvíce potom v lednu a únoru. Naopak měsíce s průměrně nejvyššími teplotami jsou červenec a srpen. Je také zřejmé, že průměrné roční teploty vzduchu jsou v Olomouci nepatrně vyšší, což může být zapříčiněno nižší nadmořskou výškou nebo také faktem, že Olomouc je větší město, má více zástavby, a tudíž se zde také lépe drží teplo. 15,0 O 2_ 10,0 co H—i O % 5<° 0,0 -5,0 7 2. 3. Roční chod maxim a minim teplot vzduchu Tab. 2: Absolutní maximum teploty vzduchu [°C] na stanicích Jevíčko a Olomouc za období 1926-1950 (Zdroj: IS MUNI, 2018) 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok Jevíčko 10,8 16,8 21,1 26,1 30,4 35,7 33,2 34,3 32,7 26,5 19,0 12,0 7,5 Olomouc 13,0 14,0 21,5 27,9 30,3 35,0 34,3 35,5 33,2 27,3 19,8 12,0 8,4 40,0 -20,0 ■ -30,0 ■ -40,0 ■ I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Obr. 7: Absolutní maximum teploty vzduchu [°C] na stanicích Jevíčko a Olomouc za období 1926-1950 (Zdroj: IS MUNI, 2018, vlastní úprava) Tab. 3: Absolutní minim teploty vzduchu [°C] na stanicích Jevíčko a Olomouc za období 1926-1950 (Zdroj: IS MUNI, 2018) 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok Jevíčko -25,5 -29,7 -19,2 -10,0 -4,1 0,0 5,9 4,3 -2,3 -6,5 -10,4 -21,2 7,5 Olomouc -31,0 -35,0 -21,8 -8,3 -3,1 -1,4 5,2 1,5 -3,5 -10,0 -9,0 -27,8 8,4 40,0 30,0 20,0 -40,0 ■ I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Obr. 8: Absolutní minim teploty vzduchu [°C] na stanicích Jevíčko a Olomouc za období 1926-1950 (Zdroj: IS MUNI, 2018, vlastní úprava) 8 Tab. 4: Průměr měsíčních a ročních maxim teploty vzduchu [°C] na stanicích Jevíčko a Olomouc za období 1926-1950 (Zdroj: IS MUNI, 2018) 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok Jevíčko 5,8 9,0 16,0 21,7 25,8 29,1 30,4 30,0 27,2 21,4 13,6 7,3 31,6 Olomouc 6,1 9,8 17,3 23,7 27,6 30,8 32,5 31,8 28,5 22,0 15,2 8,5 33,3 40,0 -20,0 ■ -30,0 ■ -40,0 ■ I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Obr. 9: Průměr měsíčních a ročních maxim teploty vzduchu [°C] na stanicích Jevíčko a Olomouc za období 1926-1950 (Zdroj: IS MUNI, 2018, vlastní úprava) Tab. 5: Průměr měsíčních a ročních minim teploty vzduchu [°C] na stanicích Jevíčko a Olomouc za období 1926-1950 (Zdroj: IS MUNI, 2018) 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok Jevíčko -14,9 -13,9 -9,2 -3,0 0,7 5,1 8,2 7,4 3,0 -1,8 -4,6 -13,6 -18,3 Olomouc -18,4 -16,5 -9,8 -4,0 -0,3 2,6 6,6 6,1 0,9 -3,6 -5,3 -14,2 -21,7 40,0 30,0 20,0 O 10,0 -30,0 ■ -40,0 ■ I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Obr. 10: Průměr měsíčních a ročních minim teploty vzduchu [°C] na stanicích Jevíčko a Olomouc za období 1926-1950 (Zdroj: IS MUNI, 2018, vlastní úprava) 9 U výše zobrazených tabulek a grafů je zřejmé, že chody jsou si na obou stanicích hodné podobné. Zatímco u absolutních maxim teploty vzduchu mezi vybranými stanicemi jsou rozdíly v pouhých desetinách stupňů Celsia u absolutních minim jsou rozdíly o něco větší. Například minima v měsíci lednu se liší až o 5,5 °C, zatímco největší rozdíl v absolutních maximech teplot mezi stanicemi je rovněž v měsíci lednu, ale pouze o 2,2 °C. Nejvyšší naměřenou teplotou z těchto 2 stanic je údaj z června (35,7 °C) ze stanice Jevíčko. Naopak absolutním minimem je hodnota -35,0 °C ze stanice Olomouc. Úplně stejné porovnání nabízí i průměrné měsíční teploty vzduchu. Z (Tab. 4) je patrné, že průměr měsíčních maxim teplot vdaném období je nejvyšší v měsíci červenci (Jevíčko - 30,4 °C, Olomouc 32,5 °C). U průměru měsíčních minim (Tab. 5) je to poté měsíc leden (Jevíčko - 14,9 °C, Olomouc - 18,4 °C). 2. 4. Roční chod průměrného počtu charakteristických dnů Tab. 6: Roční chod průměrného počtu dnů [°C] na stanicích Jevíčko a Olomouc za období 1926-1950 (Zdroj: IS MUNI, 2018) Stanice Jevíčko Olomouc Roční chod průměrného počtu dní Roční chod průměrného počtu dní tropické dny letní dny mrazové dny ledové dny arktické dny tropické dny letní dny mrazové dny ledové dny arktické dny 1 - - 26,6 16,5 1,2 - - 26,9 14,3 1,1 II - - 23,2 9,2 0,5 - - 22,9 7,9 0,6 III - - 18,3 2,6 - - - 18,8 1,4 - IV - 0,2 5,2 0,0 - - 1,1 7,2 - - V 0,0 2,5 0,9 - - 0,2 6,4 1,0 - - VI 1,0 7,2 - - - 1,8 11,1 0,0 - - VII 1,6 11,9 - - - 3,5 18,2 - - - VIII 1,2 10,9 - - - 3,0 15,1 - - - IX 0,6 4,0 0,3 - - 1,0 6,9 0,4 - - X - 0,2 3,2 0,1 - - 0,3 4,6 - - XI - - 11,7 2,2 - - - 11,1 1,0 - XII - - 24,0 12,5 0,5 - - 23,1 10,9 0,6 Rok 4,4 36,9 113,4 43,1 2,2 9,5 59,1 116,0 35,5 2,3 10 >o o CL 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 l Jevíčko I Olomouc II IV V VI VII VIII IX X XI XII Obr. 11: Roční chod průměrného počtu tropických dnů na stanicích Jevíčko a Olomouc za období 1926-1950 (Zdroj: IS MUNI, 2018, vlastní úprava) CD >o O CL 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 I Jevíčko lOIomouc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Obr. 12: Roční chod průměrného počtu letních dnů na stanicích Jevíčko a Olomouc za období 1926-1950 (Zdroj: IS MUNI, 2018, vlastní úprava) 11 I Jevíčko lOIomouc I IV V VI VII VIII IX X XI XII Obr. 13: Roční chod průměrného počtu mrazových dnů na stanicích Jevíčko a Olomouc za období 1926-1950 (Zdroj: IS MUNI, 2018, vlastní úprava) 30,0 25,0 20,0 C ~u S 15,0 >o o CL 10,0 5,0 0,0 L I Jevíčko lOIomouc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Obr. 14: Roční chod průměrného počtu ledových dnů na stanicích Jevíčko a Olomouc za období 1926-1950 (Zdroj: IS MUNI, 2018, vlastní úprava) 12 30,0 ■ 25,0 ■ Dčet dnů 20,0 ■ 15,0 ■ ■ Jevíčko ■ Olomouc CL 10,0 ■ 5,0 0,0 ■ ■ 1 III IV V VI VII VIII IX X XI XII Obr. 15: Roční chod průměrného počtu arktických dnů na stanicích Jevíčko a Olomouc za období 1926-1950 (Zdroj: IS MUNI, 2018, vlastní úprava) U ročního chodu počtu charakteristických dnů nabývají nejvyššího počtu dnů dny mrazové (tj. min. T < -0,1 °C), jak je patrné i z (Obr. 13). Jedná o dny v zimním období a některé další v jarní nebo podzimní části roku. Logicky žádné nenajdeme v letních měsících. Když v chladnějších měsících ještě zůstaneme, na (Obr. 14) můžeme pozorovat roční chod průměrného počtu ledových dnů (max. T < -0,1 °C). Můžeme si všimnout, že hodnoty u stanice Jevíčko jsou vyšší, většinou je ale rozdíl pouze v 1 nebo 2 dnech. Poslední chladnějším počtem dnů jsou dny arktické (max. T < -10,0 °C). Ty nastávají pouze v měsících leden, únor a prosinec a jsou pro obě stanice prakticky totožné. Větší rozdíly zaznamenáváme až u teplejších chodů, a to převážně u letních dnů (max. T > 25,0 °C), kdy největší rozdíl mezi stanicemi můžeme pozorovat v měsíci červenci, kdy je rozdíl 6,3 dnů. 13 2. 5. Malé vegetační období, mrazového období, výpočet teplotních sum U malého vegetačního období se počítá se dny, kdy teplota neklesla pod 10 °C. Vegetační období začalo pro obě stanice v měsíci dubnu a skončilo opět pro obě ve stejném měsíci, a to konkrétně v říjnu. Pro stanici Jevíčko trvalo od 30. dubna do 3. října. U stanice Olomouc poté od 23. dubna do 8. října. Z výpočtů je zřejmé, že stanice Olomouc má delší malé vegetační období konkrétně o 12 dnů a suma teplot je vyšší o 169,7 °C. U mrazového období se zase počítají dny, kdy byla teplota v měsíci nižší než 0 °C. I zde začalo (prosinec) a skončilo (únor) toto období ve stejných měsících. U stanice Jevíčko trvalo od 5. prosince do 26. února, pro stanici Olomouc od 11. prosince do 22. února. Délka dnů je mrazovém období naopak větší u stanice Jevíčko, jelikož se nachází ve vyšší nadmořské výšce. Rozdíl činí 10 dnů a suma teplot je vyšší o 43,3 °C. Tab. 7: Začátek, konec a délka trvání průměrných denních teplot vzduchu > 10,0 °C (malé vegetační období) na stanicích Jevíčko a Olomouc za období 1901-1950 ((Zdroj: IS MUNI, 2018) Začátek Konec Trvání [dny] Jevíčko 30. IV 3. X 157 Olomouc 23. IV 8. X 169 Jevíčko: IT = 30 • 7,4 + 31 • 12,8 + 30 • 15,5 + 31 • 17,5 + 31 • 16,8 + 30 • 13,2 + 3 • 7,8 = 2566,5 °C Olomouc: XT = 23 • 8,5 + 31 • 13,9 + 30 • 16,6 + 31 • 18,5 + 31 • 17,7 + 30 • 14 + 8 • 8,7 = 2736,2 °C Tab. 8: Začátek, konec a délka trvání průměrných denních teplot vzduchu < 0,0 °C (mrazové období) na stanicích Jevíčko a Olomouc za období 1901-1950 (Zdroj: IS MUNI, 2018) Začátek Konec Trvání [dny] Jevíčko V. XII 26. II 82 Olomouc 11. XII 22. II 72 Jevíčko: XT = 27 • -1,2 + 31 • -2,9 + 26 • -1,6 = -163,9 °C Olomouc: XT = 21 • -0,5 + 31- -2,7 + 22 • -1,2 = -120,6 °C 14 3. Srážkové poměry 3.1. Geografické rozložení srážek Průměrný roční úhrn srážek ve vegetačním období v povodí Horní a Střední Morava Obr. 16: Geografické rozložení průměrného ročního úhrnu srážek [mm] v povodí Horní a Střední Morava za období 1901-1950 (Zdroj: Atlas podnebí ČSR, 1958) Z (Obr. 16) je patrné, že nejvíce srážek řádově v rozmezí 800-1200 mm spadlo v místech s vyšší nadmořskou výškou, konkrétně poté v horských oblastech. Na jihu území je rozpětí menší asi 500-700 mm za rok. Opět je zde patrný vztah charakteru území a srážek. 15 Průměrný roční úhrn srážek ve vegetačním období v povodí Horní a Střední Morava Obr. 17: Geografické rozložení průměrného ročního úhrnu srážek [mm] ve vegetačním období v povodí Horní a Střední Morava za období 1901-1950 (Zdroj: Atlas podnebí ČSR, 1958) Rozložení srážek ve vegetačním období (Obr. 17) je prakticky stejné z hlediska spadlého maxima a minima. Liší se pouze naměřené hodnoty. Ve vyšších polohách je to 500-700 mm, v nižších 300-500 mm. 16 3. 2. Roční chod srážek Tab. 9: Roční chod srážek [mm] na stanicích Kunčice a Olomouc za období 1901-1950 (Zdroj: IS MUNI 2018) Stanice 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok Kunčice 93 77 69 81 103 103 128 107 88 104 90 81 1124 Olomouc 30 25 31 42 60 76 90 77 51 51 44 35 612 140 120 r-, 100 ^ 80 tu >N •CC w 60 40 20 l Kunčice l Olomouc II IV V VI VII VIII IX X XI XII Obr. 18: Roční chod srážek [mm] na stanicích Kunčice a Olomouc za období 1926-1950 (Zdroj: IS MUNI, 2018, vlastní úprava) U ročního chodu srážek byly srovnávány stanice Kunčice, která je součástí obce Staré Město v okrese Šumperk, nacházející se v nadmořské výšce 600 m n. m. a stanice Olomouc s nadmořskou výškou 215 m n. m. Jak je z (Tab. 9) i (Obr. 18) patrné, stanice Kunčice má výrazně vyšší úhrn srážek než stanice Olomouc, což je způsobeno rozdílnými nadmořskými výškami. Na stanici Kunčice spadlo za celý rok téměř dvakrát tolik srážek jako na stanici Olomouc (Kunčice - 1124 mm, Olomouc 612 mm). Měsícem s nejvíce srážkami je v obou případech červenec, kdy v Kunčicích v tomto měsíci spadlo 128 mm a v Olomouci 90 mm. Nejméně deštivým měsícem je v případě Kunčic březen (69 mm) a u Olomouce únor (25 mm). 17 Tab. 10 Úhrn srážek [mm] za jednotlivá roční období na stanicích Kunčice a Olomouc za období 1901-1950 (Zdroj: IS MUNI, 2018) Období Kunčice Olomouc Úhrn srážek [mm] Podíl na ročním úhrnu [%] Úhrn srážek [mm] Podíl na ročním úhrnu [%] Jaro (III - V) 253 22,5 133 21,7 Léto (VI - VIII) 338 30,1 243 39,7 Podzim (IX - XI) 282 25,1 146 23,9 Zima (XII - II) 251 22,3 90 14,7 Z (tab. 10) vyplývá, že nejvyšší podíly srážek jsou na obou stanicích v letním období, a to u stanice Kunčice s 30,1 % a u Olomouce s 39,7 %. Nejméně srážek spadlo na stanici Kunčice v zimním období (251 mm), ale téměř stejné množství zaznamenalo i jarní období (253 mm). U stanice Olomouc spadlo zcela jasně v zimních období, a to konkrétně pouhých 90 mm, což činí pouhých 14,7 % na ročním úhrnu. 3. 3. Roční chod průměrného počtu srážkových dnů Tab. 11. Roční chod průměrného počtu srážkových dnů s úhrny > 0,1 mm, > 1,0 mm a > 10,0 mm na stanicích Kunčice a Olomouc za období 1901-1950 (Zdroj: IS MUNI, 2018) Roční chod průměrného počtu srážkových dnů Kunčice Olomouc > 0,1 mm > 1,0 mm > 10,0 mm > 0,1 mm > 1,0 mm > 10,0 mm 1 19,6 13,3 2,3 11,1 7,9 0,4 II 16,5 12,4 2,4 9,0 6,3 0,3 III 16,3 11,0 1,7 9,3 6,9 0,7 IV 18,0 13,1 2,7 10,6 8,5 1,0 V 15,2 12,1 2,6 11,1 9,0 1,9 VI 16,9 13,0 3,2 12,6 9,8 2,4 VII 16,5 13,3 4,2 12,9 10,4 2,8 VIII 16,4 12,9 3,3 11,8 9,3 2,7 IX 13,8 11,2 2,5 9,1 7,1 1,7 X 16,5 12,5 3,0 10,3 8,1 1,6 XI 18,8 14,3 2,7 10,7 8,3 1,1 XII 20,4 15,9 2,2 12,2 8,5 0,7 Rok 204,9 155,0 32,8 130,7 100,1 17,3 18 25 20 15 CD o io I Kunčice I Olomouc II IV V VI VII VIII IX XI XII Obr. 19: Roční chod průměrného počtu srážkových dnů s úhrnem > 0,1 mm na stanicích Kunčice a Olomouc za období 1901-1950 (Zdroj: IS MUNI, 2018, vlastní úprava) 25 20 15 CD o io l Kunčice I Olomouc II IV V VI VII VIII IX X XI XII Obr. 20: Roční chod průměrného počtu srážkových dnů s úhrnem > 1,0 mm na stanicích Kunčice a Olomouc za období 1901-1950 (Zdroj: IS MUNI, 2018, vlastní úprava) 19 25 20 1 15 -H-' CD ■ Kunčice >o o 10 CL ■ Olomouc 5 1.1.1.1. h ll ll ll h h 1.1. 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII 0 Obr. 21: Roční chod průměrného počtu srážkových dnů s úhrnem > 10,0 mm na stanicích Kunčice a Olomouc za období 1901-1950 (Zdroj: IS MUNI, 2018, vlastní úprava) Jak už bylo napsáno předtím, tak i teď platí, že úhrny na stanici Kunčice jsou v porovnání se stanicí Olomouc vyšší. Největší počet dnů má chod průměrného počtu srážkových dnů s úhrnem > 0,1 mm, kdy na stanici Kunčice se počet dnů pohybuje v průměru okolo 15 dnů, zatímco na stanici Olomouc je to zhruba 10 dnů. Poněkud vyrovnanější statistiky můžeme pozorovat u průměrného počtu dnů s úhrnem > 10,0 mm. 3. 4. Výpočty průměrných ročních úhrnů srážek U těchto výpočtů budeme opět pracovat s daty pro stanice Kunčice a Olomouc a využijeme k tomu 5 následujících metod: 1. Prostý aritmetický průměr, 2. Vážený aritmetický průměr, 3. Metodu čtverců, 4. Metodu polygonů a 5. Metodu izohyet. Tab. 12: Srážkoměrné stanice v povodí Horní a Střední Morava, jejich nadmořská výška (m n. m.) a průměrný roční úhrn srážek (mm) za období 1901-1950 (Zdroj: IS MUNI, 2018) Číslo stanice Název stanice Nadmořská výška [m n. m. m] Roční úhrn srážek [mm] 10 Banín, vodárna 444 624 11 Banín, vodárna 398 619 39 Bílčice 550 726 60 Boskovice 370 626 73 Brněnec 375 615 83 Bruntál 547 678 95 Budišov nad Budišovkou 512 706 107 Bystřec 418 854 114 Celné 646 830 144 Česká Třebová 394 809 20 Tab. 12: Srážkoměrné stanice v povodí Horní a Střední Morava, jejich nadmořská výška (m n. m.) a průměrný roční úhrn srážek (mm) za období 1901-1950 (Zdroj: IS MUNI, 2018) Číslo stanice Název stanice Nadmořská výška [m n. m. m] Roční úhrn srážek [mm] 182 Dolní Čermná 394 826 188 Dolní Morava, Horní Morava 830 1018 193 Domašov (o. Šumperk) 1011 1154 201 Drahany 630 649 205 Dřemovice 524 747 206 Dřevohostice 241 704 210 Dvorce, U Kamlara (o. Bruntál) 600 663 259 Horní Lipová, Ramzová 740 1048 316 Chropyně 191 587 333 Janov (o. Svitavy) 473 745 334 Janovice (o. Bruntál) 612 864 366 Karlovec 501 701 415 Králíky (o. Ústí nad Orlicí) 570 861 437 Křenovice (o. Přerov) 197 580 472 Leothrad 388 792 473 Leotvice 337 602 490 Lipník nad Bečvou 239 641 548 Mikuleč 500 781 592 Nekoř, Bredůvka 515 801 611 Nová Ves nad Odrou 653 863 641 Orlický 600 1019 667 Pavlovice u Přerova 306 684 690 Podivice (o. Vyškov) 375 632 726 Přerov 213 654 732 Přívrat 450 823 765 Rozstání(o. Prostějov) 565 707 774 Rudoltovice 604 681 779 Rychtářov 395 608 780 Rýmařov 602 842 815 Sloup (o. Blansko) 470 641 847 Stránské 670 823 866 Stvolová, Vlkov 415 613 940 Ústí nad Orlicí 368 802 103 Bylnice 315 842 103 Bylnice 315 842 104 Bynovec 380 718 19 Bedřichov (o. Šumperk) 730 955 86 Březinky 400 640 21 Tab. 12: Srážkoměrné stanice v povodí Horní a Střední Morava, jejich nadmořská výška (m n. m.) a průměrný roční úhrn srážek (mm) za období 1901-1950 (Zdroj: IS MUNI, 2018) Číslo stanice Název stanice Nadmořská výška [m n. m. m] Roční úhrn srážek [mm] 135 Červená Voda 527 879 167 Dlouhá Loučka (o. Olomouc) 262 653 264 Horní Štěpánov 601 711 278 Hoštejn 311 758 342 Jevíčko 446 629 380 Kladky 540 658 393 Koclířov, Hřebec 566 711 402 Konice 450 629 436 Křenov (o. Svitavy) 472 633 444 Kunčice (o. Šumperk) 600 1124 458 Lanškroun 382 764 499 Litovel 234 570 507 Loučná nad Desnou 488 863 521 Luká (o. Olomouc) 489 616 559 Mírov 330 713 569 Mohelnice 277 619 573 Moravská Třebová 347 677 574 Moravský Beroun 570 828 587 Náměšť na Hané 274 573 616 Nové Losiny, Josefova 840 1035 631 Olomouc 215 612 692 Podlesí (o. Šumperk) 400 878 717 Prostějov 232 577 735 Ptení, Holubice 350 618 746 Rapojín 330 705 751 Rohle 346 674 772 Ruda nad Moravou 340 738 777 Rybníček (o. Olomouc) 242 621 792 Seč (o. Prostějov) 520 663 834 Staré Město (o. Šumperk) 536 777 835 Staré Město, Velké Vrbno 761 1080 861 Stříbrníce (o. Šumperk) 650 1112 892 Šternerk 304 645 893 Štíty 467 763 913 Tovačov 204 583 918 Tršice 271 566 924 Třemešek 480 813 938 Uničov 235 585 981 Vojtíškov 636 635 22 1. Prostý aritmetický průměr x = x.....průměrný roční úhrn srážek v povodí [mm] n xí ... průměrné úhrny srážek jednotlivých staníc [mm] n ... počet staníc x = 741,7 mm 2. Vážený aritmetický průměr S*. • m: x. x ... průměrný roční úhrn srážek v povodí [mm] xí ... průměrné úhrny srážek jednotlivých staníc [mm] mi ... nadmořská výška jednotlivých stanic [m n. m.] xv = 777,6 mm 3. Metoda čtverců Jedná se o metodu, která rozděluje území do pravidelné čtvercové sítě. Ta každému čtverci přiřazuje hodnotu podle stanice, která v daném čtverci leží. Průměrný roční úhrn srážek se vypočítá podle vzorce x = n x.....průměrný roční úhrn srážek v povodí [mm] xí ... průměrné úhrny srážek jednotlivých stanic [mm] n ... počet stanic 23 4. Metoda Thiessenových polygonů Průměrný roční úhrn srážek se vypočítá podle vzorce: x = —- x.....průměrný roční úhrn srážek v povodí [mm] n ... průměrné úhrny srážek stanice ve středu polygonu [mm] pí ...plocha polygonu [km2] 5. Metoda izohyet Průměrný roční úhrn srážek se vypočítá podle vzorce: x.....průměrný roční úhrn srážek v povodí [mm] xí ... střed intervalu izohyet [mm] pí ...plocha mezi izohyetami [km2] 24 3. 5. Geografické rozložení průměrného počtu dnů se sněhovou pokrývkou Rozložení průměrného počtu dnů se sněhovou pokrývkou (Obr. 24) opět kopíruje výškovou členitost terénu. Nej vyšší hodnoty sněhové pokrývky jsou v horských oblastech a v oblastech s vyšší nadmořskou výškou - 80-140 dnů, na jihu se číslo rapidně snižuje a sněhová pokrývka je zde v průměru 40-50 dnů. Obr. 24 Geografické rozložení průměrného počtu dnů se sněhovou pokrývkou v povodí Horní Vltava - Malše za období 1921-1950 (Zdroj: Atlas podnebí ČSR, 1958) 25 4. Větrné poměry 4.1. Frekvenční rozložení směrů větru U této charakteristiky byly srovnávány stanice Jevíčko a Olomouc. Podle větrných růžic je zřejmé, že převládajícím směrem větru na stanici Jevíčko je západní vítr, u stanice Olomouc směr severozápadní. Z (Tab. 16) (Tab. 17) a (Tab. 18) je také patrné, že u stanice Olomouc má výrazný podíl v % také bezvětří. Tab. 16: Frekvenční rozložení směrů větru [%] v roce na stanicích Jevíčko (1946-1953) a Olomouc (1946-1954) (Zdroj: IS MUNI, 2018) Stanice S SV V JV J JZ Z SZ Calm Jevíčko 4,3 8,6 11,0 8,3 3,3 16,8 26,8 14,3 6,6 Olomouc 10,1 7,6 4,0 9,0 12,1 6,9 10,2 15,0 25,1 40 % J Jevíčko Calm 6,6 Olomouc Calm 25., 1 Obr. 25: Frekvenční rozložení směrů větru [%] v roce na stanicích Jevíčko (1946-1953) a Olomouc (1946-1954) (Zdroj: IS MUNI, 2018, vlastní úprava) Tab. 17: Frekvenční rozložení směrů větru [%] v létě na stanicích Jevíčko (1946-1953) a Olomouc (1946-1954) (Zdroj: IS MUNI, 2018) Stanice S SV V JV J JZ Z SZ Calm Jevíčko 2,8 5,4 13,8 12,4 4,2 17,6 24,1 11,4 8,3 Olomouc 11,5 6,6 4,1 6,8 9,8 4,9 13,6 19,6 23,1 26 J Jevíčko Calm 8,3 Olomouc Calm 23,1 Obr. 26: Frekvenční rozložení směrů větru [%] v létě na stanicích Jevíčko (1946-1953) a Olomouc (1946-1954) (Zdroj: IS MUNI, 2018, vlastní úprava) Tab. 18: Frekvenční rozložení směrů větru [%] v zimě na stanicích Jevíčko (1946-1953) a Olomouc (1946-1954) (Zdroj: IS MUNI, 2018) Stanice S SV V JV J JZ Z SZ Calm Jevíčko 5,9 8,1 9,5 3,3 1,3 15,0 33,9 16,5 6,5 Olomouc 7,5 8,0 2,9 9,1 13,8 7,4 9,5 12,2 29,6 S 40 % 1 Jevíčko Calm 6,5 Olomouc Calrm 29,6 Obr. 27: Frekvenční rozložení směrů větru [%] v zimě na stanicích Jevíčko (1946-1953) a Olomouc (1946-1954) (Zdroj: IS MUNI, 2018, vlastní úprava) 27 4. 2. Převládající směry větru a jejich frekvence Pro výpočet převládajícího směru větru bereme směry, na něž připadá maximální četnost a sousední směry. Označíme si je m, m, n? a ru, aby n? > m a m > m Poté podle následujících vzorců můžeme daný směr vypočítat. (ra3-ni)+(n2-n4) a = a • 45 H = m + n? + —— —— • (- - a) a ... střed kvadrantu s největší četností ni, n2, n3, iu ... směry větru s maximální četností v % a... úhel a H ... četnost pro převládající směr větru v % Vzorový výpočet pro stanici Jevíčko (rok): 1 «3-^1 -, 26,8-3,3 1 (n-z-nj+i^-n^) (26,8-3,3)+(16,8-14,3) a = a-45 = 1,9-45 = 89 H = n2 + n3 + ■ ( i _ a)2 = 16>g + 26?8 + (26,8-3,3)+a6,8-14,3). ( ^ _ ^ = 45,7 % Jak je patrné z (Tab. 19), převládajícím směrem větru pro stanici Jevíčko je severní směr, v létě má tato stanice ještě 2. převládající směr, a to od jihu. U stanice Olomouc je převládající směr větru východní, pouze v zimním období je to vítr od západu. Tab. 19 Převládající směry větru a jejich frekvence pro rok, léto a zimu na stanicích Jevíčko (1946-1953) a Olomouc (1946-1954) (Zdroj: IS MUNI, 2018) 1. převládající směr II. převládající směr Rok Jevíčko S 85,5° ; 45,7% - Olomouc V 44° ; 26,2% - Léto Jevíčko S 79° ; 42,6% J 710 ; 26,3 % Olomouc V 44° ; 34,0% - Zima Jevíčko S 88° ; 53,4% - Olomouc Z 84° ; 23,8% - 28 5. Klimatické oblasti Quittova klasifikace podnebí Je to systém klasifikace, která byla vytvořena Enženem Quittem. Pochází z roku 1971. Tento systém byl publikovaný v souboru klimatické oblasti Československa. Tato klasifikace rozlišuje 23 druhů území v Československu s různým typem podnebí. Ty se liší podle 14 různých charakteristik: průměrná teplota v lednu, průměrná teplota v červenci, průměrná teplota v dubnu, průměrná teplota v říjnu, počty letních dnů, mrazových a ledových, počet zamračených a jasných dnů, počet dnů se sněhovou pokrývkou, počet dnů se srážkami alespoň 1 mm, srážkové úhrny za vegetační a mimo vegetační období, počtem dní, kdy průměrná denní teplota přesáhla 10 °C. Podle Quittovy klasifikace jsou v daném povodí zobrazeny chladné oblasti (C4, C5, C6, C7), mírně teplé oblasti (MW1, MW10, MW11, MW2, MW4, MV6, MW7) a teplá oblast (W2). Chladné oblasti se nachází na severu území a směrem na jih pozvolna postupují přes mírně teplé oblasti až do oblasti teplé. Klimatické oblasti dle klasifikace podle E. Qiíitta (1971) v povodí Horní a Střední Morava 0 5 10 20 30 40 km Obr. 28 Klimatické oblasti podle E. Quitta (1971) v povodí Horní a Střední Morava (Zdroj: ArcČR 500, IS MUNI, 2018) 29 Klasifikace podnebí podle Atlasu podnebí (1958) Atlas pochází z roku 1958 a rozlišuje 3 základní oblasti: 1. Teplou oblast. Taje ohraničena izolinií průměrného počtu 50 letních dní, izolinií průměrného počátku žní ozimého žita před 15. červencem. 2. Mírně teplá oblast. Počet letních dnů v roce pod 50, začátek žní ozimého žita po 15. červenci, červencová teplota v Cechách nad 15 °C, na Moravě nad 16 °C. 3. Chladná oblast. Červencová teplota v Cechách a na Moravě pod 15 °C, v Beskydech a na Slovensku pod 16 °C. Podle klasifikace Atlasu podnebí (1958) se zde nachází chladné oblasti (Cl, C2), mírně teplé oblasti (B2, B3, B4) a teplé oblasti (A3, A5). Shodně jako v předchozím případě se chladné oblasti nachází na severu povodí a teplé oblasti na jihu. Klimatické oblasti dnle klasifikace podle Atlasu podnebí (1958) v povodí Horní a Střední Morava Obr. 29 Klimatické oblasti podle Atlasu podnebí (1958) v povodí Horní a Střední Morava (Zdroj: Atlas podnebí ČSR, 1958) 30 Zdroje: QUITT, Evžeen. Klimatické oblasti ČSSR, 1971. Atlas podnebí ČSR. 1. vyd. Praha: Ústřední správa geodézie a kartografie, 1958. 31