Alternativní potravinové sítě proč je výzkum důležitý –závislost na biofyzikálních procesech –=>velmi lokální proces vázaný na klima, půdu a sociálně kulturní podmínky – –růst globální distribuce a spotřeby –„permanent global summertime“ –před rokem 1970 se 90 % veškerých potravin spotřebovalo v zemi původu. – –lidé vy vyspělých státech za jídlo utratí pouze desetinu svých příjmů v porovnání s třetinou před 50-60 lety. –v ČR cca 20 % za potraviny a nápoje – druhý nejvyšší podíl na výdajích –=>Jídlo tak bude mít vždy dva konstrukty politický a osobní –vždy bude poptávka po zabezpečení potravního řetězce. – –potravinové řetězce jsou důležitým nosičem vazby mezi zemědělstvím a obchodními společnostmi, producenty a spotřebiteli. – globální x lokální 1)agro-industriální paradigma a)modernizace a industrializace b)standardizace potravinářské produkce a výrobních procedur c) globalizace potravinových trhů. –podporováno EU i WTO –rozvoj potravinových systémů v posledních 30–40 letech. •Výsledkem je klesající podíl celkové přidané hodnoty u primárního výrobce • • 2)integrované teritoriální paradigma –oceňuje specifické zdroje v území a sociální vztahy blízkosti –potravinová produkce spojena s ochranou přírody a krajiny, cestovním ruchem , vzděláváním – větší heterogenita procesů – charakteristické respektování rozdílů mezi jednotlivými systémy, kulturními tradicemi, či preferencemi spotřebitelů – agro-industriální paradigma –Přechod z produktivismu do postproduktivismu – –vznik nových dynamických trhů (eshop, mezinárodní obchod, atd.. ) – –trh mnohem více řízen poptávkou – –zvýšily se možnosti potravinářského průmyslu pro výrobu z nezemědělských surovin –moderní přístup k zemědělství vytvořil zvláštní ekonomickou logiku = zemědělské příjmy se zvýší při zvýšení celkového objemu výroby a současně zvýšením technické účinnosti výroby – –hranice produktivismu se objevují už na konci 20. století –celkový objem produkce už nemůže být rozšířen, protože trhy jsou saturovány –roste opozice k dumpingu na přebytky na světových trzích – => omezení vývozu –potravinová bezpečnost – ptačí chřipka , BSE… => značné výchylky v poptávce – –naráží také na systém kvót, hygienických a environmentálních opatření. – => opatření nepřináší zisk, pouze náklady – globální –Na základě poptávky zemědělství a potravinářství silně industrializované –Musí zajisti včasné dodávky a pokrýt spotřebu –Produkce potravin pro globální trh si žádá velké investice a dává nesmírnou sílu nadnárodním korporacím a velkým prodejcům. –Producenti zde ztrácí své postavení globální –Pestré – jednodušší u obilnin x složitější u živočišné produkce – –Z pohledu producenta výhodné zapojení více aktérů –- usnadňují koordinaci procesů které biologicky pokulhávají –Snaha zavést koncept just in time, stejně jako u aut –„Globální řetězec s jídlem by nemohl existovat bez průmyslové revoluce, bez chladících boxu a levné dopravy“ – –Příklady 1)Kuřata –produkce kuřat se stala velkým vysoce integrovaným procesem, kterému dominují tři velmoci Čína, USA a Brazílie –vytváří dohromady víc jak polovinu světové produkce 2)Ovoce –mezi Keňou Zimbabwe a UK –více se zaměřuje na distribuci a marketing (řízeno supermarkety místo producentů) –trh opět koncentrovaný (Čína), chudší státy mají možnost do trhu promluvit pouze v sezóně, kdy je nadúroda –=>maloobchod raději vybírá stabilní dodavatele 3) – – – – – – – – – – –prostorová koncentrace –téměř 90 procent světového trhu s pesticidy je řízeno deseti firmami –dvacet šest procent světového trhu s balením potravin je řízeno předními deseti firmami. globální –Kombinace globálních značek s lokálními produkty – –V zemědělsko-průmyslovém sektoru dominuje snaha o zavedení a udržení značkových produktů –ideální, z hlediska výrobce by byly značky, které se prodávají všude bez nutnosti modifikace. –potravinářský průmysl není takový slině ovlivněn lokálními zvyklostmi a chutěmi. – –„Nestlé, for example, has around 8000 brands in up to 20,000 variants.“ – Propojení globálního a lokálního lokální alternativní potravinové systémy krácení dodavatelského řetězce, spotřeba lokálních surovin, různá schémata certifikace produktů, bio zemědělství, ekologická modernizace, principy spravedlivého obchodu smozásobitelství –vychází z širšího konceptu lokalizace –místní měny, šedá ekonomika atd. –vychází z globalizace – není v opozici –ASP možnost obstarat si potraviny mimo maloobchodní sít – –APS jako reakce na vzrůstající vliv globálních maloobchodních sítí –=>alternativa k průmyslovému zásobení potravin –sociologie v tržním prostředí – trh už se neřídí ryze ekonomickými zásadami – –APS potraviny jsou definovány k lokalitě nebo dokonce na konkrétní farmu –francouzské Terroir - potraviny s geniem loci daného místa –především ve vinařství, kde se jím rozumí místní geologické podloží, složení půdy, vlhkost, srážky, nadmořská výška, tradice a um vinaře – příklady kategorizace –1) omezený prostor a krátký čas –2) institucionální rozšíření (například dohoda více producentů) –3) národní ale i globální trh – spojeny s původem – spotřebitel se ztotožňuje s hodnotami – –hranice mezi kategoriemi nejsou vždy zřetelné a často se stírají – Kvalita potravin –Kvalitní potravinářské výrobky jsou obvykle certifikovány a označovány –KLASA –Značka má garantovat, že jsou nabízeny kvalitní a zdravotně nezávadné potraviny. –1 042 výrobků od 219 výrobců –Regionální potravina –Výrobky musí být vyrobeny z lokálních surovin a mít vazbu na svůj kraj –pouze malé a střední podniky do 250 zaměstnanců –Celkem 420 produktů –Chráněné označení původu –Produkce, příprava i zpracování těchto výrobků musí probíhat pouze ve vymezené zeměpisné oblasti. –Český kmín, Chamomilla Bohemica, Všestarská cibule, Žatecký chmel, Pohořelický kapr, Nošovické kysané zelí –Chráněné zeměpisné označení –Proti chráněnému označení původu je vztah produktu k zeměpisné oblasti volnější, postačí, pokud alespoň jedna fáze výroby – zpracování, příprava nebo produkce – probíhá ve vymezené zeměpisné oblasti. –Budějovické pivo, Jihočeská Zlatá Niva, Olomoucké tvarůžky, Karlovarské oplatky Valašský frgál… – alternativní potravinové systémy v ČR –Samozásobitelství –v ČR pozůstatek z historie vs západní země –Komunitou podporované zemědělství –Předem zaplacený podíl z úrody –Farmářské trhy –Farmářské bedýnky –Velkoobchody vs zemědělci –Zemědělské prodejny –Komunity podporující lokální zemědělce •Farmářské bedýnky možnost řešení problémů periférních oblastí? –založeny na nových způsobech prodeje diverzifikaci do nových aktivit (přírody a péče o krajinu, agroturistiky nebo zvýšením přidané na zemědělských produktů. – –schopnost získat zpět důvěru spotřebitelů – –spotřeba potravin se stále více prolíná s odlišným životním stylem – –redukce nezaměstnanosti – –depopulace venkovských oblastí – –snížení závislosti na lokální ekonomice – –v EU hlavně Itálie, Francie a Španělska, Německo a Rakousko. –činnosti přímého prodeje dosahují podíly 15 - 35% konkrétní příklady / problémy APS –farmářské obchody u nás na rozdíl od Rakouska většinou neprovozuje samotný farmář. – –tendence dozásobovat české FO zbožím ze zahraničí souvisí s otázkou konvencionalizace FO – –česká legislativa zatím nestanovuje jasnou definici lokální potraviny ve výsledku tak lokální může vycházet pouze z toho že byla v lokalitě výrobek zabalen –novela zákona z 2015. Prodejci nad 5 mld. musí uvádět zboží původu –prodejci ale berou distributory ne zemi původu. – –lokální past (local trap) - obranný lokalismus –lokální ne vždy kvalitní. –farmáři často prodávají své výrobky konvenčním a alternativním způsobem. – Suppliers Badeko Suppliers FarmBox Region Brno-venkov Residence of main suppliers company Farmbox and Badeko konkrétní příklady/ problémy APS – Regular sellers Occesional sellers cadastral area Kuřim Region Brno-venkov Residence of sellers on farm markets in Kuřim 2014 konkrétní příklady/ problémy APS –globální obchod umožňuje zachovat stálou produkci na místech, díky přístupu na globální trh – –kritika food miles – uhlíkové účetnictví –některá regiony musí více zavlažovat produkty musí být zamraženy a tudíž dovoz je jednodušší – –defenzivní lokalismus může vyústit v xenofobii vůči nelokálnímu – –sociální vyloučení –často spojeno s vyšší cenou konkrétní příklady/ problémy APS závěr –Alternativní potravinové sítě mohou sloužit jako doplněk ke klasickým konvenčním sítím –Stejně jak dochází k prolínání alternativních systémů do konvenčních maloobchodů dochází k pronikání konvenčních tendencích do alternativních sítí – –Potenciál vychází z širokého zájmu veřejnosti o tyto produkty