1 Schváleno Evropskou komisí dne 4. 6. 2015 2 CCI 2014CZ16RFOP002 Název Integrovaný regionální operační program Verze 1.0 První rok 2014 Poslední rok 2020 Způsobilý od 1. ledna 2014 Způsobilý do 31. prosince 2023 Číslo rozhodnutí EK Datum rozhodnutí EK Číslo pozměňujícího rozhodnutí členského státu Datum pozměňujícího rozhodnutí členského státu Datum nabytí účinnosti pozměňujícího rozhodnutí členského státu Regiony NUTS zahrnuté do operačního programu CZ – Česká republika Vláda České republiky schválila Integrovaný regionální operační program pro období let 2014 až 2020 dne 9. července 2014 usnesením č. 555. 3 1 STRATEGIE, NA JEJÍMŽ ZÁKLADĚ BUDE OPERAČNÍ PROGRAM PŘISPÍVAT KE STRATEGII UNIE PRO INTELIGENTNÍ A UDRŽITELNÝ RŮST PODPORUJÍCÍ ZAČLENĚNÍ A K DOSAŽENÍ HOSPODÁŘSKÉ, SOCIÁLNÍ A ÚZEMNÍ SOUDRŽNOSTI................................................ 7 1.1 STRATEGIE, NA JEJÍMŽ ZÁKLADĚ BUDE OPERAČNÍ PROGRAM PŘISPÍVAT KE STRATEGII UNIE PRO INTELIGENTNÍ A UDRŽITELNÝ RŮST PODPORUJÍCÍ ZAČLENĚNÍ A K DOSAŽENÍ HOSPODÁŘSKÉ, SOCIÁLNÍ A ÚZEMNÍ SOUDRŽNOSTI...................................................................................................................................................... 7 1.2 ODŮVODNĚNÍ PŘIDĚLENÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ............................................................................ 35 2 PRIORITNÍ OSY ....................................................................................................................................... 41 2.1 POPIS PRIORITNÍCH OS JINÝCH NEŽ TECHNICKÁ POMOC – PRIORITNÍ OSA 1 .......................................... 41 2.1.1 Prioritní osa 1: Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony............................................... 41 2.1.2 Odůvodnění pro vytvoření prioritní osy, která zahrnuje více než jednu kategorii regionů nebo více než jeden tematický cíl či fond...................................................................................................................... 41 2.1.3 Fond, kategorie regionů a základ pro výpočet podpory Unie......................................................... 41 INVESTIČNÍ PRIORITA 7B PRIORITNÍ OSY 1: ZVYŠOVÁNÍ REGIONÁLNÍ MOBILITY PROSTŘEDNICTVÍM PŘIPOJENÍ SEKUNDÁRNÍCH A TERCIÁRNÍCH UZLŮ K INFRASTRUKTUŘE SÍTĚ TEN-T, VČETNĚ MULTIMODÁLNÍCH UZLŮ.................................................................................................................................................................. 42 2.1.4 Specifické cíle odpovídající investiční prioritě a očekávané výsledky ............................................ 42 2.1.5 Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority............................................................ 44 INVESTIČNÍ PRIORITA 7C PRIORITNÍ OSY 1: ROZVOJ A ZLEPŠOVÁNÍ DOPRAVNÍCH SYSTÉMŮ ŠETRNÝCH K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ, VČETNĚ SYSTÉMŮ S NÍZKOU HLUČNOSTÍ, A NÍZKOUHLÍKOVÝCH DOPRAVNÍCH SYSTÉMŮ, VČETNĚ VNITROZEMSKÉ A NÁMOŘNÍ LODNÍ DOPRAVY, PŘÍSTAVŮ, MULTIMODÁLNÍCH SPOJŮ A LETIŠTNÍ INFRASTRUKTURY S CÍLEM PODPOROVAT UDRŽITELNOU REGIONÁLNÍ A MÍSTNÍ MOBILITU ............................... 47 2.1.6 Specifické cíle odpovídající investiční prioritě a očekávané výsledky ............................................ 47 2.1.7 Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority............................................................ 49 INVESTIČNÍ PRIORITA 5B PRIORITNÍ OSY 1: PODPORA INVESTIC ZAMĚŘENÝCH NA ŘEŠENÍ KONKRÉTNÍCH RIZIK, ZAJIŠTĚNÍM ODOLNOSTI VŮČI KATASTROFÁM A VÝVOJEM SYSTÉMŮ KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ ........................ 53 2.1.8 Specifické cíle odpovídající investiční prioritě a očekávané výsledky ............................................ 53 2.1.9 Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority............................................................ 55 2.1.10 Výkonnostní rámec...................................................................................................................... 59 2.1.11 Kategorie zásahů ........................................................................................................................ 60 2.1.12 Přehled plánovaného využití technické pomoci, je-li to nutné, včetně opatření na posílení správní kapacity orgánů zapojených do řízení a kontroly programů a příjemců......................................... 60 2.2 POPIS PRIORITNÍCH OS JINÝCH NEŽ TECHNICKÁ POMOC – PRIORITNÍ OSA 2 .......................................... 61 2.2.1 Prioritní osa 2: Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů................ 61 2.2.2 Odůvodnění pro vytvoření prioritní osy, která zahrnuje více než jednu kategorii regionů nebo více než jeden tematický cíl či fond...................................................................................................................... 61 2.2.3 Fond, kategorie regionů a základ pro výpočet podpory Unie......................................................... 62 INVESTIČNÍ PRIORITA 9A PRIORITNÍ OSY 2: INVESTICE DO ZDRAVOTNICKÉ A SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURY, KTERÉ PŘISPÍVAJÍ K CELOSTÁTNÍMU, REGIONÁLNÍMU A MÍSTNÍMU ROZVOJI, SNIŽOVÁNÍM NEROVNOSTÍ, POKUD JDE O ZDRAVOTNÍ STAV, PODPOROU SOCIÁLNÍHO ZAČLENĚNÍ DÍKY LEPŠÍMU PŘÍSTUPU K SOCIÁLNÍM, KULTURNÍM A REKREAČNÍM SLUŽBÁM A PŘECHODEM OD INSTITUCIONÁLNÍCH KE KOMUNITNÍM SLUŽBÁM ..... 63 2.2.4 Specifické cíle odpovídající investiční prioritě a očekávané výsledky ............................................ 63 2.2.5 Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority............................................................ 65 4 INVESTIČNÍ PRIORITA 9C PRIORITNÍ OSY 2: POSKYTOVÁNÍ PODPORY SOCIÁLNÍM PODNIKŮM .................... 71 2.2.6 Specifické cíle odpovídající prioritě a očekávané výsledky............................................................. 71 2.2.7 Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority............................................................ 73 INVESTIČNÍ PRIORITA 9A PRIORITNÍ OSY 2: INVESTICE DO ZDRAVOTNICKÉ A SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURY, KTERÉ PŘISPÍVAJÍ K CELOSTÁTNÍMU, REGIONÁLNÍMU A MÍSTNÍMU ROZVOJI, SNIŽOVÁNÍM NEROVNOSTÍ, POKUD JDE O ZDRAVOTNÍ STAV, PODPOROU SOCIÁLNÍHO ZAČLENĚNÍ DÍKY LEPŠÍMU PŘÍSTUPU K SOCIÁLNÍM, KULTURNÍM A REKREAČNÍM SLUŽBÁM A PŘECHODEM OD INSTITUCIONÁLNÍCH KE KOMUNITNÍM SLUŽBÁM ..... 77 2.2.8 Specifické cíle odpovídající investiční prioritě a očekávané výsledky ............................................ 77 2.2.9 Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority............................................................ 79 INVESTIČNÍ PRIORITA 10 PRIORITNÍ OSY 2: INVESTICE DO VZDĚLÁVÁNÍ, ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ A ODBORNÉ PŘÍPRAVY PRO ZÍSKÁNÍ DOVEDNOSTÍ A DO CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ ROZVÍJENÍM INFRASTRUKTURY PRO VZDĚLÁVÁNÍ A ODBORNOU PŘÍPRAVU............................................................................................................... 85 2.2.10 Specifické cíle odpovídající prioritě a očekávané výsledky ........................................................ 85 2.2.11 Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority ....................................................... 87 INVESTIČNÍ PRIORITA 4C PRIORITNÍ OSY 2: PODPORA ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI, INTELIGENTNÍCH SYSTÉMŮ HOSPODAŘENÍ S ENERGIÍ A VYUŽÍVÁNÍ ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ VE VEŘEJNÝCH INFRASTRUKTURÁCH, MIMO JINÉ VE VEŘEJNÝCH BUDOVÁCH, A V OBLASTI BYDLENÍ........................................ 93 2.2.12 Specifické cíle odpovídající prioritě a očekávané výsledky ........................................................ 93 2.2.13 Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority ....................................................... 95 2.2.14 Výkonnostní rámec...................................................................................................................... 97 2.2.15 Kategorie zásahů ........................................................................................................................ 98 2.2.16 Přehled plánovaného využití technické pomoci, je-li to nutné, včetně opatření na posílení správní kapacity orgánů zapojených do řízení a kontroly programů a příjemců......................................... 99 2.3 POPIS PRIORITNÍCH OS JINÝCH NEŽ TECHNICKÁ POMOC – PRIORITNÍ OSA 3 ........................................ 100 2.3.1 Prioritní osa 3: Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí........................................ 100 2.3.2 Odůvodnění pro vytvoření prioritní osy, která zahrnuje více než jednu kategorii regionů nebo více než jeden tematický cíl či fond.................................................................................................................... 100 2.3.3 Fond, kategorie regionů a základ pro výpočet podpory Unie....................................................... 101 INVESTIČNÍ PRIORITA 6C PRIORITNÍ OSY 3: ZACHOVÁNÍ, OCHRANA, PROPAGACE A ROZVOJ PŘÍRODNÍHO A KULTURNÍHO DĚDICTVÍ ................................................................................................................................... 102 2.3.4 Specifické cíle odpovídající prioritě a očekávané výsledky........................................................... 102 2.3.5 Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority.......................................................... 104 INVESTIČNÍ PRIORITA 2C PRIORITNÍ OSY 3: POSILOVÁNÍ APLIKACÍ V OBLASTI IKT URČENÝCH PRO ELEKTRONICKOU VEŘEJNOU SPRÁVU, ELEKTRONICKÉ UČENÍ, ZAČLENĚNÍ DO INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI, ELEKTRONICKOU KULTURU A ELEKTRONICKÉ ZDRAVOTNICTVÍ ...................................................................... 108 2.3.6 Specifické cíle odpovídající prioritě a očekávané výsledky........................................................... 108 2.3.7 Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority.......................................................... 110 INVESTIČNÍ PRIORITA 11 PRIORITNÍ OSY 3: ZVYŠOVÁNÍ INSTITUCIONÁLNÍ KAPACITY ORGÁNŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY A ZÚČASTNĚNÝCH SUBJEKTŮ A ZLEPŠOVÁNÍ ÚČINNOSTI VEŘEJNÉ SPRÁVY PROSTŘEDNICTVÍM OPATŘENÍ PRO POSILOVÁNÍ INSTITUCIONÁLNÍ KAPACITY A ÚČINNOSTI VEŘEJNÉ SPRÁVY A VEŘEJNÝCH SLUŽEB SOUVISEJÍCÍCH S PROVÁDĚNÍM EFRR, JEŽ PŘISPÍVAJÍ K REALIZACI OPATŘENÍ PODPOROVANÝCH Z ESF V OBLASTI INSTITUCIONÁLNÍ KAPACITY A ÚČINNOSTI VEŘEJNÉ SPRÁVY ......................................................... 113 2.3.8 Specifické cíle odpovídající prioritě a očekávané výsledky........................................................... 113 2.3.9 Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority.......................................................... 115 2.3.10 Výkonnostní rámec.................................................................................................................... 119 2.3.11 Kategorie zásahů ...................................................................................................................... 120 5 2.3.12 Přehled plánovaného využití technické pomoci, je-li to nutné, včetně opatření na posílení správní kapacity orgánů zapojených do řízení a kontroly programů a příjemců....................................... 120 2.4 POPIS PRIORITNÍCH OS JINÝCH NEŽ TECHNICKÁ POMOC – PRIORITNÍ OSA 4 ........................................ 121 2.4.1 Prioritní osa 4: Komunitně vedený místní rozvoj.......................................................................... 121 2.4.2 Odůvodnění pro vytvoření prioritní osy, která zahrnuje více než jednu kategorii regionů nebo více než jeden tematický cíl či fond.................................................................................................................... 121 2.4.1 Fond, kategorie regionů a základ pro výpočet podpory Unie....................................................... 122 INVESTIČNÍ PRIORITA 9D PRIORITNÍ OSY 4: PROVÁDĚNÍ INVESTIC V RÁMCI KOMUNITNĚ VEDENÝCH STRATEGIÍ MÍSTNÍHO ROZVOJE ........................................................................................................................ 123 2.4.2 Specifické cíle odpovídající prioritě a očekávané výsledky........................................................... 123 2.4.3 Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority.......................................................... 126 INVESTIČNÍ PRIORITA 9D PRIORITNÍ OSY 4: PROVÁDĚNÍ INVESTIC V RÁMCI KOMUNITNĚ VEDENÝCH STRATEGIÍ MÍSTNÍHO ROZVOJE ........................................................................................................................ 128 2.4.4 Specifické cíle odpovídající prioritě a očekávané výsledky........................................................... 128 2.4.5 Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority.......................................................... 130 2.4.6 Výkonnostní rámec........................................................................................................................ 132 2.4.7 Kategorie zásahů........................................................................................................................... 132 2.4.8 Přehled plánovaného využití technické pomoci, je-li to nutné, včetně opatření na posílení správní kapacity orgánů zapojených do řízení a kontroly programů a příjemců.................................................... 132 2.5 POPIS PRIORITNÍCH OS PRO TECHNICKOU POMOC – PRIORITNÍ OSA 5.................................................. 133 2.5.1 Prioritní osa 5: Technická pomoc................................................................................................. 133 2.5.2 Odůvodnění stanovení prioritní osy, jež zahrnuje více než jednu kategorii regionů..................... 133 2.5.3 Fond a kategorie regionů.............................................................................................................. 133 2.5.4 Specifické cíle a očekávané výsledky............................................................................................. 134 2.5.5 Indikátor výsledků ......................................................................................................................... 135 2.5.6 Opatření, která mají být podpořena a jejich očekávaný přínos ke specifickým cílům................... 136 2.5.7 Kategorie zásahů........................................................................................................................... 140 3 PLÁN FINANCOVÁNÍ ........................................................................................................................... 141 3.1 FINANČNÍ PODPORA Z KAŽDÉHO FONDU A ČÁSTKY TÝKAJÍCÍ SE VÝKONNOSTNÍ REZERVY ................. 141 3.2 CELKOVÁ VÝŠE FINANČNÍ PODPORY Z KAŽDÉHO FONDU A VNITROSTÁTNÍHO SPOLUFINANCOVÁNÍ (V EUR) 142 4 INTEGROVANÝ PŘÍSTUP K ÚZEMNÍMU ROZVOJI .................................................................... 146 4.1 NÁSTROJE K ZAJIŠTĚNÍ KOMUNITNĚ VEDENÉHO MÍSTNÍHO ROZVOJE.................................................. 147 4.2 INTEGROVANÁ OPATŘENÍ PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST................................................................. 148 4.3 INTEGROVANÉ ÚZEMNÍ INVESTICE...................................................................................................... 150 4.4 UJEDNÁNÍ PRO MEZIREGIONÁLNÍ A NADNÁRODNÍ OPATŘENÍ V RÁMCI OPERAČNÍHO PROGRAMU S PŘÍJEMCI, KTEŘÍ SE NACHÁZEJÍ ALESPOŇ V JEDNOM DALŠÍM ČLENSKÉM STÁTU ........................................... 150 4.5 PŘÍNOS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ PROGRAMU K REALIZACI MAKROREGIONÁLNÍCH STRATEGII A STRATEGIÍ PRO PŘÍMOŘSKÉ OBLASTI V ZÁVISLOSTI NA POTŘEBÁCH PROGRAMOVÉ OBLASTI URČENÝCH PŘÍSLUŠNÝM ČLENSKÝM STÁTEM .................................................................................................................... 150 5 SPECIFICKÉ POTŘEBY ZEMĚPISNÝCH OBLASTÍ NEJVÍCE POSTIŽENÝCH CHUDOBOU NEBO CÍLOVÝCH SKUPIN, JIMŽ NEJVÍCE HROZÍ DISKRIMINACE NEBO SOCIÁLNÍ VYLOUČENÍ .................................................................................................................................................... 151 6 5.1 ZEMĚPISNÉ OBLASTI NEJVÍCE POSTIŽENÉ CHUDOBOU/CÍLOVÉ SKUPINY, JIMŽ NEJVÍCE HROZÍ DISKRIMINACE NEBO SOCIÁLNÍ VYLOUČENÍ..................................................................................................... 151 5.2 STRATEGIE PRO ŘEŠENÍ SPECIFICKÝCH POTŘEB ZEMĚPISNÝCH OBLASTÍ POSTIŽENÝCH CHUDOBOU/CÍLOVÝCH SKUPIN, JIMŽ NEJVÍCE HROZÍ DISKRIMINACE NEBO SOCIÁLNÍ VYLOUČENÍ A PŘÍPADNĚ PŘÍNOS K INTEGROVANÉMU PŘÍSTUPU STANOVENÉMU ZA TÍMTO ÚČELEM V DOHODĚ O PARTNERSTVÍ........... 152 6 SPECIFICKÉ POTŘEBY ZEMĚPISNÝCH OBLASTÍ, KTERÉ JSOU ZÁVAŽNĚ A TRVALE ZNEVÝHODNĚNY PŘÍRODNÍMI NEBO DEMOGRAFICKÝMI PODMÍNKAMI............................... 154 7 ORGÁNY A SUBJEKTY ODPOVĚDNÉ ZA ŘÍZENÍ, KONTROLU A AUDIT A ÚLOHA PŘÍSLUŠNÝCH PARTNERŮ......................................................................................................................... 155 7.1 PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY A SUBJEKTY ....................................................................................................... 155 7.2 ZAPOJENÍ PŘÍSLUŠNÝCH PARTNERŮ.................................................................................................... 162 7.2.1 Opatření přijatá k zapojení příslušných partnerů do přípravy operačního programu a úlohy partnerů při provádění, monitorování a hodnocení operačního programu ............................................... 162 8 KOORDINACE MEZI FONDY, EZFRV, ENRF A DALŠÍMI UNIJNÍMI A VNITROSTÁTNÍMI FINANČNÍMI NÁSTROJI A S EIB ............................................................................................................... 166 8.1 KOORDINAČNÍ MECHANISMY ............................................................................................................. 166 9 PŘEDBĚŽNÉ PODMÍNKY.................................................................................................................... 173 9.1 PŘEDBĚŽNÉ PODMÍNKY ...................................................................................................................... 173 9.2 POPIS OPATŘENÍ KE SPLNĚNÍ PŘEDBĚŽNÝCH PODMÍNEK, ODPOVĚDNÝCH SUBJEKTŮ A HARMONOGRAMU 221 10 SNÍŽENÍ ADMINISTRATIVNÍ ZÁTĚŽE PRO PŘÍJEMCE............................................................. 242 11 HORIZONTÁLNÍ ZÁSADY................................................................................................................... 245 11.1 UDRŽITELNÝ ROZVOJ ......................................................................................................................... 245 11.2 ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI A ZÁKAZ DISKRIMINACE ................................................................................... 246 11.3 ROVNOST MEZI MUŽI A ŽENAMI.......................................................................................................... 246 12 SAMOSTATNÉ PRVKY......................................................................................................................... 247 12.1 VELKÉ PROJEKTY, KTERÉ MAJÍ BÝT BĚHEM PROGRAMOVÉHO OBDOBÍ PROVEDENY ........................... 247 12.2 VÝKONNOSTNÍ RÁMEC PRO OPERAČNÍ PROGRAM ............................................................................... 247 12.3 SEZNAM PŘÍSLUŠNÝCH PARTNERŮ ZAPOJENÝCH DO PŘÍPRAVY OPERAČNÍHO PROGRAMU .................. 249 13 PŘÍLOHY OP (DOLOŽENY JAKO PŘÍLOHY TIŠTĚNÉ VERZE)................................................ 252 13.1 PŘÍLOHY (NAHRÁNO DO SFC 2014 JAKO SAMOSTATNÉ SOUBORY) .................................................... 252 14 SEZNAM ZKRATEK.............................................................................................................................. 253 7 1 Strategie, na jejímž základě bude operační program přispívat ke strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a k dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti (čl. 27 odst. 1 a čl. 96 odst. 2 první pododstavec písm. a) nařízení č. 1303/2013) 1.1Strategie, na jejímž základě bude operační program přispívat ke strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a k dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti 1.1.1. Popis strategie programu, pokud jde o jeho příspěvek k plnění strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a k dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti Strategie Integrovaného regionálního operačního programu je založena na kombinaci a synergickém propojení vhodně volených intervencí regionálního charakteru, doplněných o intervence na národní úrovni s výrazným průmětem do území, jako prostředku posílení regionální konkurenceschopnosti a kvality života obyvatel s významným dopadem na vyvážený rozvoj území. Důležitým aspektem strategie je zohlednění zvolených řešení s ohledem na různorodost potřeb v jednotlivých typech území. IROP integruje rozvojové priority obcí, měst a regionů a související priority celostátní povahy při zohlednění jejich specifik a požadavků na tematickou a územní koncentraci. Provázáním intervencí, realizovaných dosud samostatně na regionální a centrální úrovni, umožňuje jejich optimální kombinaci v území, jejich obsahovou a časovou integraci a tím dosažení pozitivních synergických efektů. Potřeba provádění územně specifických intervencí prostřednictvím regionálně orientovaného operačního programu je umocňována současnými trendy v rozvoji regionů České republiky a existencí oblastí, kde ekonomický rozvoj, životní úroveň a celková kvalita života stagnují či dokonce klesají. Vlivem dlouhotrvající ekonomické krize se v postižených regionech stále větší počet osob přibližuje k hranici relativní chudoby (v průběhu let 2005 – 2011 se podle ČSÚ hranice ohrožení chudobou zvyšovala z 81 tis. Kč/rok na 114 tis. Kč/rok). Tyto regionální disparity se začaly prohlubovat po roce 2008 a postupně se vyprofilovala skupina území, do kterých se koncentrují problémy v zaměstnanosti, životní úrovni a sociální situaci obyvatel. 8 Strategie IROP reflektuje Národní program reforem ČR 2014 (NPR), který představuje koncepční dokument národní hospodářské politiky a v souladu s ekonomickými prioritami EU stanovuje plán klíčových opatření na podporu ekonomického růstu v ČR při dodržování zodpovědné fiskální politiky. Národní program reforem představuje strategii vlády ČR, směřující k podpoře ekonomické prosperity země a k příspěvku České republiky k plnění Strategie EU 2020. Zaměření IROP současně vychází ze čtyř základních cílů regionální politiky ČR pro roky 2014 - 2020, formulovaných ve Strategii regionálního rozvoje ČR 2014 - 2020:  podpořit zvyšování konkurenceschopnosti a využití ekonomického potenciálu regionů (růstový cíl),  zmírnit prohlubování negativních regionálních rozdílů (vyrovnávací cíl),  posílit environmentální udržitelnost (preventivní cíl),  optimalizovat institucionální rámec pro rozvoj regionů (institucionální cíl). Strategický rámec IROP je tvořen cíli regionální politiky ČR, zaměřenými na podporu růstu v pólech ekonomického rozvoje a na vyrovnávání regionálních disparit. Východiskem pro definici IROP je rovněž reflexe hlavních pilířů Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 – 2020 a hlavních principů Evropa 2020 (inteligentní růst, začleňování, udržitelný rozvoj) a Strategického rámce udržitelného rozvoje České republiky (posilování konkurenceschopnosti a soudržnosti, udržitelný rozvoj). S ohledem na uvedená východiska byla formulována vize IROP: „Konkurenceschopné obce a regiony tvoří konkurenceschopnou Českou republiku.“ Na základě této vize je definován globální cíl IROP: „Zajistit vyvážený rozvoj území, zlepšit veřejné služby a veřejnou správu pro zvýšení konkurenceschopnosti a zajištění udržitelného rozvoje v obcích, městech a regionech“. Vnitřní strategie IROP je založená na zvyšování regionální konkurenceschopnosti, která nastane stimulací tří hlavních faktorů jejího rozvoje, kterými jsou infrastruktura, lidé, instituce (infrastructure, inhabitants, institutions – 3i). Tripolární strategické schéma IROP bylo použité pro dekompozici jeho globálního cíle do základních tří prioritních os, které přispějí k dosažení stanoveného cíle programu. Prioritní osa 1: Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony (faktor konkurenceschopnosti „infrastruktura“) Prioritní osa cílí na zvýšení konkurenceschopnosti regionů, dosahované zlepšením dostupnosti center ekonomického rozvoje a propojením hlavních dopravních os, zkvalitněním infrastruktury, rozvojem alternativních a šetrných dopravních systémů a zvýšením 9 bezpečnosti regionů při akcentu udržitelného rozvoje. Schopnost adekvátní reakce na nová rizika a jejich eliminace jsou jednou ze základních podmínek dlouhodobého rozvoje konkurenceschopnosti v regionech. Prioritní osa 2: Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů (faktor konkurenceschopnosti „lidé“) Dosahování konkurenceschopnosti regionů je podmíněno existencí kvalifikované pracovní síly, stejně jako kvalitou a dostupností veřejných služeb. Cílem intervencí v této oblasti je odstraňování sociálních disparit a zajištění lepšího přístupu k veřejným službám ve městech i na venkově. S cílem podpory rozvoje lidských zdrojů v regionech a jejich uplatnění na trhu práce rozvíjí IROP podmínky pro zvyšování vzdělanosti obyvatel a reaguje na potřebu sladění vzdělávání a potřeb regionálních trhů práce prostřednictvím opatření směřujících k podpoře kvalifikované a územně diferencované pracovní síly. Neméně důležitá je podpora center vysoce specializované péče, návazné péče a psychiatrické péče, které významně přispívají ke zvýšení efektivnosti zdravotní péče a ke zlepšování kvality života, eliminují rizika sociálního vyloučení a urychlují návrat do zaměstnání a na trh práce. Přínosem pro kvalitu životního prostředí budou opatření zaměřená na energetickou účinnost v oblasti bydlení. Prioritní osa 3: Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí (faktor konkurenceschopnosti „instituce“) Strategický význam má posílení a modernizace institucionální a administrativní kapacity veřejné správy. Interakce mezi ní, obyvateli, neziskovým a podnikatelským sektorem, stejně jako zavádění inovativních řešení při jejím provádění vytváří podmínky a představuje předpoklad pro inteligentní růst a zvýšení konkurenceschopnosti na místní, regionální a národní úrovni. Významným nástrojem této interakce a prostředkem stabilního a udržitelného rozvoje území, jako předpokladu pro plánování sociálních i ekonomických aktivit v něm realizovaných, je kvalitní územní plánování. Územně plánovací dokumenty dávají veřejné správě jasná pravidla, jak rozhodovat o investicích. Díky jejich existenci je rozhodování rychlejší, efektivnější, transparentnější. Tyto nástroje představují komplexní systém, podporující územní soudržnost v souladu s prioritami Strategie Evropa 2020 s prioritou růstu, podporující začlenění, jejíž podstatou je podporovat ekonomiku s vysokou zaměstnaností, jež se bude vyznačovat sociální a územní soudržností. Tyto dokumenty jsou zároveň veřejnou informací, je možné do nich nahlédnout, ve většině případů jsou k dispozici na webových stránkách obce a o všech jsou vedeny informace v Evidenci územně plánovací činnosti. Bez jejich existence by rozhodování o území bylo delší, složitější a v některých případech by umístění záměrů nebylo možné vůbec. Klíčovým prvkem, nutným pro posílení konkurenceschopnosti a vyvážený rozvoj území, je aktivizace potenciálu kulturního dědictví, který tvoří významnou složku místní zaměstnanosti. 10 Zpřístupnění kulturního dědictví se pozitivně projeví v růstu zaměstnanosti a ekonomické konkurenceschopnosti regionů. Prioritní osa 4: Komunitně vedený místní rozvoj Prioritní osa navazuje na všechny tři předchozí za použití metod komunitně vedeného místního rozvoje. Smyslem je vytváření a rozvoj místních partnerství a místních rozvojových strategií na principu decentralizovaných aktivit, vedených zdola nahoru. Pro osu platí pravidla všech uvedených priorit s tím, že jsou za využití místního partnerství a spolupráce zpracované do strategie komunitně vedeného místního rozvoje. Prioritní osa č. 4 podporuje aktivity z prioritních os 1, 2 a 3, konkrétně specifické cíle 1.2, 1.3, 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 3.1 a 3.3. Prioritní osa 5: Technická pomoc Koncepce prioritní osy vychází ze zkušeností z předchozího programovacího období. Byly vyhodnoceny poznatky z evaluací operačních programů a Národního orgánu pro koordinaci. Hlavní požadavky, které měly vliv na formulaci specifického cíle a aktivit: - odstraňování komplikovanosti a administrativní náročnosti implementace programu; - snižování složitosti a časové náročnosti operací při příjmu žádostí o dotaci, sledování realizace projektu, proplácení a kontrolách; - dopady služebního zákona na postavení, stabilitu a systém vzdělávání pracovníků implementační struktury; - elektronizace procesů. Hlavní témata politiky soudržnosti, odvozená ze Strategie EU 2020, se v IROP uplatňují průřezově. Incidenční matice ilustruje, ve kterých specifických cílech IROP se témata uplatňují. Incidenční matice – průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Posilování institucí jako prostředek k dosažení inteligentního růstu Efektivní využití zdrojů a posilování klíčové síťové infrastruktury směřující ke zvýšení regionální konkurenceschopnosti jako prostředek k dosažení udržitelného růstu Vyvážený rozvoj území a zkvalitnění veřejných služeb jako prostředek dosažení růstu podporujícího začlenění Prioritní osa 1 Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony Prioritní osa 4 SC 1.3: Zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof SC 1.1: Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje sítí regionální silniční infrastruktury navazující 11 Posilování institucí jako prostředek k dosažení inteligentního růstu Efektivní využití zdrojů a posilování klíčové síťové infrastruktury směřující ke zvýšení regionální konkurenceschopnosti jako prostředek k dosažení udržitelného růstu Vyvážený rozvoj území a zkvalitnění veřejných služeb jako prostředek dosažení růstu podporujícího začlenění Komunitně vedený místní rozvoj na síť TEN-T SC 1.2: Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy SC 1.3: Zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof Prioritní osa 2 Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů Prioritní osa 4 Komunitně vedený místní rozvoj SC 2.1: Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi SC 2.2: Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání SC 2.3: Rozvoj infrastruktury pro poskytování zdravotních služeb a péče o zdraví SC 2.4: Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení SC 2.5: Snížení energetické náročnosti v sektoru bydlení SC: 2.1 Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi SC 2.2: Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání SC 2.3: Rozvoj infrastruktury pro poskytování zdravotních služeb a péče o zdraví SC 2.4 Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení Prioritní osa 3 Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí Prioritní osa 4 Komunitně vedený místní rozvoj SC 3.2: Zvyšování efektivity a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím rozvoje využití a kvality systémů IKT SC 3.3 Podpora pořizování a uplatňování dokumentů územního rozvoje SC 3.1: Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního dědictví SC 3.1: Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního dědictví SC 3.2: Zvyšování efektivity a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím rozvoje využití a kvality systémů IKT SC 3.3: Podpora pořizování a uplatňování dokumentů územního rozvoje 12 1.1.1.1 Analýza potenciálů a potřeb – východisko pro formulaci strategie a volby intervencí v jednotlivých oblastech Tematický cíl 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT Tematický cíl je ve zvolené strategii IROP realizován jako nástroj zefektivnění výkonu veřejné správy. Nezbytným prvkem moderních, fungujících institucí ústřední a územní veřejné správy je zajištění kvalitních informačních systémů, které jsou efektivním nástrojem inovací. Jejich implementace do procesů výkonu správy zajišťuje kromě jiného přenos a sdílení dat, komunikaci uvnitř jednotlivých institucí i mezi nimi, v komunikaci s veřejností. Využívání kvalitních informačních systémů vede bezprostředně k zefektivnění veřejné správy a snižování byrokratické zátěže. Česká republika se podle šetření Českého statistického úřadu z roku 2011 řadí při využívání eGovernmentu do evropského podprůměru. Pouze 17 % jednotlivců ve věku 16 až 74 let v posledních 3 měsících použili internet pro jednu nebo více z následujících aktivit: získávání informací z webových stránek úřadů, stahování administrativních formulářů z webových stránek úřadů, vyplnění on-line formulářů na webových stránkách úřadů a jejich odeslání. Průměr v Evropské unii činí 31 %. Ve využívání služeb eGovernmentu jsou značné výkyvy mezi skupinami uživatelů. Elektronickou podatelnu provozovalo v roce 2011 86 % organizačních složek státu, oproti roku 2005 se jedná o růst 30 procentních bodů, k 31. prosinci 2011 mělo na svých stránkách umístěno 64 % organizačních složek státu alespoň jeden formulář ke stažení, 32 % organizačních složek státu nabízelo formulář k on-line vyplnění a úplné elektronické podání nabízelo na svých webových stránkách 39 % organizačních složek státu. Ve srovnání s rokem 2007 se průměrně zvýšilo poskytování uvedených služeb pouze o 2 procentní body. Ve vztahu k občanům jsou statistiky spíše nepříznivé: službu pro oficiální elektronické doručování (datové schránky) mělo v roce 2014 aktivováno méně než 0,5 % občanů starších 18 let, v oblasti odesílání on-line formulářů veřejné správě patří České republice poslední místo v Evropské unii. V roce 2007 využívalo elektronických služeb pro občany pouze 29 % populace, což řadí Českou republiku hluboko pod evropský průměr. K růstu využívání služeb eGovernmentu na 40 % v roce 2011 přispělo uživatelsky přívětivé prostředí nabízených služeb a přidaná hodnota v podobě uspořeného času. Přes některé dílčí úspěchy v oblasti využívání služeb eGovernmentu je zapotřebí soustředit se na jejich propagaci využívání, další rozvoj a uživatelskou jednoduchost. V ČR byly významné kroky ke zvýšení vybavenosti a využití IKT pro výkon veřejné správy započaty v programovém období 2007–2013. Funkční a ověřený základ pro další etapu, zaměřenou na zvýšení efektivity, transparentnosti a jednoduchosti procesů při provádění veřejné správy, připravila úspěšná realizace strategických projektů, podporovaných z IOP. Díky zahájení procesu elektronizace a sdílení dat se podařilo zpřístupnit přesná a spolehlivá data a umožnit jednodušší a rychlejší kontakt občanů a podnikatelů s veřejnou správou, 13 např. vybudováním sítě datových schránek, zajišťujících spolehlivé a bezpečné elektronické podání a doručení rozhodnutí. Vybudování sítě kontaktních míst CzechPOINT umožnilo vyhledat a získat ověřené výstupy díky projektu základních registrů, které vytvořily datovou základnu veřejné správy, poskytující aktualizované a právně závazné údaje o identitě fyzických a právnických osob, úřadů a nemovitostí. V oblasti eProcurement byl v období 2007–2013 realizován projekt NIPEZ. IROP na tyto aktivity navazuje a rozvíjí je v souladu se strategií eProcurement. Řada dalších projektů bude vycházet ze Strategického rámce rozvoje veřejné správy České republiky 2014+ a na něj navazujících implementačních plánů. Definované cíle Strategického rámce jsou v souladu s cíli Digitální agendy pro Evropu. Cílem opatření, navázaných na Strategický rámec, bude zvýšení transparentnosti a efektivity veřejné správy dokončením sdílení datového fondu veřejné správy nad základními registry a s tím spojenou elektronizací agend a elektronické podání ve vybraných agendách. Zvýšené transparentnosti dosáhne veřejná správa elektronizací sbírky zákonů a schvalování zákonů a rovněž zaváděním principu open data. Bude probíhat elektronizace kulturního dědictví v souladu s iniciativou Europeana a vládou ČR schválenou Strategií digitalizace kulturního obsahu na léta 2013–2020. Projekty eJustice a eHealth navážou na projekty z programového období 2007-2013, budou podložené resortními strategiemi či akčními plány resortů (např. Akční plán pro elektronizaci zdravotnictví) a dokončí procesy, započaté v minulém období. V oblasti eHealth se budou projekty orientovat na elektronizaci, která bude zahrnovat zdravotnickou správu, podporu diagnostiky a léčebné péče. V segmentu eHealth je ustanovena síť pro elektronické zdravotnictví, zřízená podle směrnice 2011/24/EU o právech pacientů. Jejím cílem je zlepšit interoperabilitu systémů elektronického zdravotnictví a zajistit přístup k bezpečné a vysoce kvalitní zdravotní péči. Prvním krokem k vytvoření společných rámců interoperability byly pokyny k seznamu minimálních zdravotních záznamů o pacientech, které se mají sdílet v rámci přeshraniční interoperability. V oblasti eJustice se projekty zaměří na využití elektronických nástrojů pro efektivní řízení procesů uvnitř systému justice a v soudnictví, zejména vývoj programů směřujících ke snazšímu předávání dat mezi jednotlivými články soudní soustavy. Podporovány budou projekty na modernizaci infrastruktury a datových uložišť a specifické IKT, které přinesou nové funkcionality pro zvýšený komfort občanů například v době mimořádných událostí. I zde projekty navážou na kroky započaté v programovém období 2007 – 2013 (projekty ITS, Centrální místo služeb, apod.). V souladu s rozvojem přeshraničních služeb eGovernmentu budou realizovány projekty podle nařízení EU Electronic Identification and Signature (eIDAS) a na základě projektu Secure idenTity acrOss boRdeRs linKeD 2.0 (STORK 2.0). Nařízení eIDAS umožní identifikaci a autentizaci občana jednoho členského státu v jiném členském státu a vytvoří jednotné základní podmínky pro poskytování tzv. služeb vytvářejících důvěru. Úkolem projektu STORK 2.0 je přispět k interoperabilitě elektronické identifikace na základě 14 definovaných pilotních scénářů přeshraničních služeb s využitím elektronické identity (např. eBanking, eHealth, eLearning & Academic Qualification). Další oblastí, na kterou se Česká republika zaměří, je kyberbezpečnost. Z údajů Národního Computer Security Incident Response Team (CSIRT) vyplývá dramatický růst incidentů v kyberprostoru, kterému odpovídá potřeba reakce a změny v systému zabezpečení především IKT a kritické infrastruktury veřejné správy. Pro zajištění řízeného a bezpečného sdílení dat veřejné správy hodlá Česká republika realizovat projekty na ochranu infrastruktury IKT v souladu se Strategií kybernetické bezpečnosti ČR na období let 2015 až 2020. Tato strategie je v souladu se strategií EU pro oblast kybernetické bezpečnosti - Cybersecurity Strategy of the European Union: An Open, Safe and Secure Cyberspace. Strategický kontext – příspěvek k dosahování cílů Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění K plnění cílů Strategie EU 2020 přispívá realizace TC 2 prostřednictvím příspěvku k plnění stěžejní iniciativy „Digitální agenda pro Evropu“, jež na vnitrostátní úrovni kromě jiného předpokládá podporu rozmístění a využívání moderních přístupných služeb na internet, zdravotnických služeb on-line (realizace eHealth), Akčního plánu ICT a eGovernmentu pro období 2011–2015. Podpora přispěje k zavedení digitálních technologií a zefektivnění a zvýšení transparentnosti veřejné správy. Opatření, realizovaná prostřednictvím TC 2 v IROP, směřují rovněž k dosahování cílů Stěžejní iniciativy „Průmyslová politika pro věk globalizace“, jež předpokládá modernizaci zadávání zakázek jako jednoho z nástrojů zlepšení průmyslové politiky. Iniciativa rovněž vyzývá na národní úrovni ke snížení administrativní zátěže společností. Opatření (open data, elektronické podání, elektronické autorizace a identifikace apod.) povedou kromě jiného ke snížení administrativní zátěže společností a usnadnění podnikání a přispějí k dosahování cílů Iniciativy. Tematický cíl 2 reaguje na stav české veřejné správy, uvedený také v popisu zdůvodnění Doporučení Rady ze dne 8. července 2014 k NPR ČR na rok 2014, a na stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu ČR z roku 2014 (doporučení přijatá v rámci evropského semestru 2014), kde se kromě jiného uvádí, že „problémem s negativními hospodářskými důsledky zůstává kvalita a efektivnost veřejné správy“. V doporučení č. 7 je ČR vyzývána k posílení boje proti korupci a zvýšení transparentnosti při zadávání veřejných zakázek. K realizaci těchto doporučení bezprostředně přispívá zkvalitnění nástrojů zadávání veřejných zakázek a jeho elektronizace (eProcurement) v TC 2. Obdobně se tematický cíl váže i na potřebu zlepšení efektivnosti a účinnosti veřejných služeb zaměstnanosti (doporučení č. 4), pro něž je zavádění a modernizace informačních a komunikačních systémů jedním z nástrojů zvyšování kvality a efektivity. 15 Tematický cíl 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech odvětvích Měrné emise na obyvatele v ČR překračují evropský průměr. Výroba a spotřeba energie je společně s další průmyslovou výrobou a dopravou největším emitentem znečišťujících látek, které ve zvláště postižených lokalitách s vysokou koncentrací průmyslové výroby a vysokou mírou urbanizace významně překračují únosné limity. Opatření na podporu zvyšování energetických standardů budov přispějí k plnění cílů EU a ČR v oblasti energetiky a klimatu a přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství, jsou významným prorůstovým opatřením, přispívajícím ke zvýšení zaměstnanosti a konkurenceschopnosti české ekonomiky, a snižují náklady spotřebitelů na pořízení energie. V oblasti energetických úspor tvoří velmi významný potenciál sektor domácností (30,5 %). Podle údajů z Národního akčního plánu energetické účinnosti je v ČR více než 2 416 tisíc bytů, které mohou být podpořeny z IROP. Odhadovaná investiční náročnost renovace na nákladově ekonomický standard přesahuje 300 mld. Kč. Energetické úspory, podporované z IROP v sektoru bytových domů, jsou součástí strategie plnění závazku ČR k energetickým úsporám podle Směrnice EP a Rady 2012/27/EU o energetické účinnosti. Strategický kontext – příspěvek k dosahování cílů Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech odvětvích přímo směřují k dosahování jednoho z pěti hlavních cílů Strategie EU 2020 „Snížit emise skleníkových plynů o nejméně 20 % oproti úrovním roku 1990 nebo o 30 %, pokud pro to budou příznivé podmínky, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie v naší konečné spotřebě energie na 20 % a zvýšit energetickou účinnost o 20 %.“ Strategii EU 2020 naplňuje tematický cíl příspěvkem k realizaci stěžejní iniciativy „Evropa méně náročná na zdroje“, která zdůrazňuje podporu oddělení hospodářského růstu od využívání zdrojů pomocí podpory přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a většího využití obnovitelných zdrojů energie, modernizace odvětví dopravy a podpory energetické účinnosti. Tematický cíl 4 reaguje na výzvy uvedené v Doporučeních přijatých v rámci evropského semestru 2014, konkrétně na doporučení č. 6 „Zintenzivnit snahy o zvýšení energetické účinnosti v ekonomice”. Zdůvodnění uvádí, že “potenciál pro úspory energie je stále značný a ambicióznější opatření by také pomohla snížit energetickou závislost”. Ve vazbě na doporučení realizuje IROP aktivity v SC 2.5, směřující ke snížení energetické náročnosti v sektoru bydlení. Současně reaguje na IHS č. 5 Zefektivnit využívání zdrojů a snížit emise skleníkových plynů. 16 Tematický cíl 5: Podporování přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a jejich řízení Předcházení rizikům a efektivní řízení nových rizik (z hlediska jejich intenzity a frekvence výskytu), jako jsou vichřice, déletrvajícího sucha, doprovázené rozsáhlými požáry, a další jevy jsou aktuálním tématem v ČR. Důvodem je významný vliv klimatických změn na krajinu, vodní a lesní hospodářství nebo zemědělství a na celkovou socioekonomickou situaci regionů. Projevy klimatických změn ohrožují odolnost infrastruktury a mají dopad na celkovou bezpečnost a stabilitu země. Stejně tak jsou zásadním problémem mimořádné události antropogenního a technologického rázu, které ohrožují povrchové a podzemní vody, půdu a obyvatelstvo a mohou být klimatickými změnami umocněny. Složky IZS nejsou vždy ve vazbě na nová rizika a změny klimatu účelně dislokovány a jejich infrastruktura není dostatečně odolná. Tyto nedostatky zapříčiňují sníženou připravenost a odolnost postiženého území na změny klimatu a nová rizika. Vedle investic preventivního a organizačního typu, směřujících k předcházení rizikům mimořádných událostí, je třeba zajistit připravenost na řešení mimořádných událostí, přizpůsobit vybavenost složek IZS a posílit odolnost území především v místech, kde dochází ke kumulaci jevů a rizik. Pro dlouhodobou konkurenceschopnost regionů je nezbytné zajištění adekvátní reakce na zvýšený výskyt a intenzitu mimořádných situací s cílem ochrany života a zdraví osob, majetku a hospodářských aktivit. Dlouhodobé konkurenceschopnosti ekonomiky České republiky a zvýšení odolnosti vůči katastrofám bude dosaženo i zvýšením připravenosti lidských zdrojů na řešení mimořádných událostí a řízení nových rizik. Tomu je zapotřebí přizpůsobit výcviková a výuková centra složek IZS. Strategický kontext – příspěvek k dosahování cílů Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění Strategie EU 2020 v části Udržitelný růst – podpora konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiky méně náročné na zdroje - akcentuje potřebu „posílit odolnost evropských ekonomik vůči rizikům vyplývajícím ze změny klimatu, a také schopnost předcházet katastrofám a reagovat na ně.“ Ve stěžejní iniciativě „Evropa méně náročná na zdroje“ Komise formuluje záměr realizovat opatření v oblasti předcházení katastrofám a reakci na ně jako součást vize strukturálních a technologických změn nezbytných pro přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku méně náročnou na zdroje a odolnější vůči změnám klimatu. 17 Tematický cíl 6: Zachování a ochrana životního prostředí a podporování účinného využívání zdrojů Kulturní dědictví ovlivňuje nejen kvalitu životních podmínek v území, ale představuje také významný ekonomický potenciál zvýšení konkurenceschopnosti a udržitelného rozvoje regionů. Zvláštní význam představuje kulturní dědictví ve znevýhodněných regionech jako jeden z mála dlouhodobých rozvojových potenciálů a zdrojů zaměstnanosti. Kulturní dědictví v podobě sbírkových a knihovních fondů hraje podstatnou roli v dalším rozvoji kultury. Pro jejich zpřístupnění je efektivní využívat nové technologie a sbírky digitalizovat, uchovat tím existující kulturní hodnoty. Na evropské i mezinárodní scéně probíhají intenzivní snahy o maximální využití moderních komunikačních technologií k rozvoji informační společnosti, k vytváření obsahu a podpory nových online služeb. Zpřístupnění a efektivnímu využívání kulturního dědictví brání chybějící nebo nevhodně dimenzovaná doprovodná infrastruktura, která by sloužila všem návštěvníkům, včetně osob se sníženou schopností pohybu a orientace. Na místech s vysokou návštěvností je nutné soustředit se na ochranu, zabezpečení a zabránění nevratným škodám na kulturním dědictví. Z Integrované strategie podpory kultury do roku 2020 vyplývá, že v případě nejnavštěvovanějších památek typu památek UNESCO hrozí v případě nedostatku investic na ochranu, organizační zabezpečení návštěvnického provozu a doplňkovou infrastrukturu devastace vlivem nepřiměřeného počtu návštěvníků koncentrovaných do jednoho místa a období. Ministerstvo kultury dlouhodobě sleduje ekonomické přínosy revitalizace kulturních památek a efektivního využití muzejních a knihovních fondů. Studie Efektivnost finančních příspěvků poskytovaných na obnovu kulturních památek v městských památkových rezervacích prokázaly vytvoření významného počtu pracovních míst v památkové zóně a v jiných oblastech na 1 Kč vložených investic bylo vytvořeno 1,38 Kč nových hodnot. Strategický kontext – příspěvek k dosahování cílů Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění Ve stěžejní iniciativě „Průmyslová politika pro věk globalizace“ je definován jako jeden z konkrétních záměrů Komise „zvýšit konkurenceschopnost evropského odvětví cestovního ruchu.“ Potřeba digitalizace sbírkových fondů odkazuje na stěžejní iniciativy EU, směřující k inteligentnímu růstu „Digitální agenda pro Evropu“, kde je uvedena potřeba digitalizace kulturního dědictví, a “Unie inovací“. 18 Tematický cíl 7: Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách Doprava materiálu, výrobků a osob je klíčovou podmínkou hospodářské a sociální stability regionů a předpokladem pro naplnění principů volného trhu jako jednoho ze základních pilířů EU. Kvalita dopravní dostupnosti je jedním z nejdůležitějších faktorů konkurenceschopnosti regionů. Ve vazbě na pokračující procesy ekonomické koncentrace a specializace roste význam regionální dopravy a do nevýhodného postavení se dostávají zvláště hospodářsky problémové regiony nebo periferní území, ve kterých je kvalita socioekonomických podmínek výrazně limitována sníženou dostupností center. Bez rozvoje regionální úrovně sítě nebudou dostatečně efektivní ani projekty podporované z Operačního programu Doprava na síti TENT a na silnicích I. třídy. Silniční síť ČR patří mezi nejhustší v Evropě, ale trpí základními nedostatky, omezujícími konkurenceschopnost regionů, jako je neúplná provázanost regionální dopravní (silniční) infrastruktury, napojení regionálních center na celostátní páteřní síť (zejména sítě TEN-T), stejně jako návaznost regionálních dopravních systémů nižších řádů napojujících menších sídla a venkovské oblasti na regionální centra. Nízká je kvalita a kapacitní, bezpečnostní a další parametry sítě regionálních komunikací. V dopravní infrastruktuře jsou také nedostatečně uplatněny inteligentní dopravní systémy (ITS). Na údajích Ministerstva dopravy ČR a Ředitelství silnic a dálnic lze ilustrovat význam a pozici jednotlivých kategorií silnic v dopravní infrastruktuře. Z celkové délky silniční sítě zaujímají dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy (síť státu v gesci Ředitelství sinic a dálnic) 13 % a síť spravovaná kraji – silnice II. třídy 26 % a silnice III. třídy 61 %. Podíl na dopravním výkonu na silnicích státu a na silnicích krajů je zhruba 1:1 (49 %: 51 %). Kraje mají ve své správě více než 48 tisíc km silnic II. a III. třídy, z nich více než 21 % lze považovat v jednotlivých regionech za klíčové pro zvyšování regionální mobility, aby nedošlo ke snížení nebo dokonce ohrožení jejich konkurenceschopnosti. Priority jednotlivých regionů jsou cca 8,2 tis. km primárně na komunikacích II. tříd, které představují cca 16 % celkové délky všech komunikací v majetku krajů, a jen na cca 1 % na komunikacích III. tříd, o kterých lze tvrdit, že plní funkci komunikací vyšších tříd. Projekty financované z IROP se budou týkat jen části (úseků) těchto prioritních komunikací. Alokovaná částka odpovídá náročnosti stavebních investic do modernizací, obchvatů a přeložek. Nejde o plošnou podporu obnovy silniční sítě, ale o cílené intervence do nejvýznamnějších tahů, splňujících definovaná kritéria pro zlepšení dostupnosti a odstranění bariér rozvoje marginalizovaných a periferních území při zvýšení jejich bezpečnosti. Nedostatečná, neprovázaná a nekvalitní infrastruktura způsobuje zvýšenou zátěž životního prostředí emisí látek znečišťujících ovzduší, hlukovou zátěž především v zastavěných městských oblastech a v neposlední řadě ohrožuje bezpečnost dopravy. Z toho důvodu je žádoucí podpořit dopravu co nejšetrnější k životnímu prostředí, která představuje jeden z pilířů udržitelného růstu a kvality života v regionech. Podpora musí být v souladu s principy 19 založenými Střednědobou strategií zlepšení kvality ovzduší v ČR a se strategickými dokumenty udržitelné městské mobility. Městské rámce mobility budou zpracovány podle metodiky, která bude vytvořena ve spolupráci s Jaspers. Podle údajů Evropské cyklistické federace využívá kolo jako hlavní prostředek dopravy v České republice zhruba 7 % obyvatel. V tomto údaji je ČR spolu s Litvou a Slovinskem na 9. - 11. místě v Evropě. V České republice dynamicky roste počet měst a svazků obcí, které se jako členové Asociace měst pro cyklisty hlásí k systematické a cílené podpoře cyklistiky jako významné součásti městské mobility. Strategický kontext – příspěvek k dosahování cílů Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění Problematika dopravy a dopravní infrastruktury je v IROP řešena v souladu se Strategií Evropa 2020, bezprostředně přispívá ke zvyšování regionální mobility a k plnění jednoho z hlavních cílů EU 2020: „Snížit emise skleníkových plynů o 20 % (nebo dokonce o 30 %, pokud k tomu budou vytvořeny podmínky) ve srovnání se stavem v roce 1990.“ Výběr Tematického cíle 7 směřuje k naplnění záměrů stěžejní iniciativy Evropa méně náročná na zdroje jako jedné ze dvou iniciativ EU, cílících bezprostředně na udržitelný růst a řešící kromě jiného potřebu modernizace v sektoru dopravy. Na problematiku dopravy odkazují i vybrané Integrované hlavní směry, ve kterých je kladen důraz na inteligentní, propojenou dopravní infrastrukturu a nízkouhlíkovou dopravu. Intenzivní vazbu má oblast dopravy na IHS 5 „Zefektivnit využívání zdrojů a snížit emise skleníkových plynů“ v souvislosti s environmentálním rozměrem opatření v dopravě a IHS 6 „Zlepšit podnikatelské a spotřebitelské prostředí, modernizovat a rozvinout průmyslovou základnu“. Vazbu má téma dopravy i na IHS, zaměřující se na vzdělávání a trh práce. Realizace TC vychází z Evropské dopravní politiky, a tedy i její základní strategie "Bílá kniha Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje". Na národní úrovni jsou výchozími strategickými dokumenty Dopravní politika ČR pro období 2014-2020 s výhledem do roku 2050 a Dopravní sektorové strategie, 2. fáze (pro období 2014-2020). Z územního hlediska je problematika dopravní infrastruktury, navržená ve strategii IROP, v souladu s jedním ze základních principů územní soudržnosti podle Územní agendy 2020, konkrétně „Zlepšení územní propojenosti pro jedince, komunity a podniky“. Realizace Tematického cíle 7 v IROP se váže na výzvy v Doporučeních, přijatých v rámci evropského semestru 2014. Doporučení č. 1 Českou republiku vyzývá, aby upřednostňovala výdaje podporující růst, s cílem podpory oživení a zlepšení vyhlídek na růst. Intervence, plánované v IROP prostřednictvím TC 7, mají prorůstový charakter, kdy je podporována výstavba úseků prioritní regionální silniční sítě s cílem zvýšení konektivity k síti TEN-T. 20 Realizace této infrastruktury je jedním z předpokladů ekonomického oživení a celkového hospodářského růstu. Tematický cíl 9: Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a veškeré diskriminaci Sociální oblast V posledních letech v ČR pokračuje růst diverzity mezi rozvojovými a venkovskými oblastmi, růst diverzity uvnitř regionů a růst vnitřních disparit na hranicích regionů. Regionální a místní koncentrace problémů, spojených s chudobou a sociálním vyloučením, se nejzřetelněji projevují v obcích, na jejichž území se vyskytují sociálně vyloučené lokality. Jejich problémem je nízká kvalita bydlení, nízká úroveň vzdělanosti a funkční gramotnosti, vysoká nezaměstnanost, materiální chudoba, zadluženost obyvatel, sociálně patologické jevy a negativní vnímání sociálně vyloučených lokalit ve veřejném mínění. V některých regionech přecházejí problémy v rozpad sociální soudržnosti a eskalaci sociálních problémů. Chudoba a sociální vyloučení v ČR nepostihuje rozsáhlé kategorie populace, koncentruje se však v některých skupinách, jako jsou dlouhodobě či opakovaně nezaměstnané osoby, neúplné a vícečetné rodiny, senioři, osoby opouštějící ústavní zařízení nebo zařízení výkonu trestu, bezdomovci, osoby se zdravotním postižením, osoby žijící v sociálně vyloučených lokalitách (včetně Romů) a další. S tím úzce souvisí sílící izolace romské menšiny v obcích, na jejichž území se nacházejí sociálně vyloučené lokality. Ve 310 ze čtyř set sociálně vyloučených lokalit žije převážně romská populace. Při porovnání počtu Romů v těchto lokalitách s celkovým počtem Romů v ČR lze předpokládat dopad investic IROP na 36 % romské populace v ČR. Velmi úzká je vazba chudoby a sociálního vyloučení na nezaměstnanost. Téměř polovina (46,4 %) domácností, kde je alespoň jedna osoba nezaměstnaná, je v ČR ohrožena chudobou. Dlouhodobě nezaměstnaní ztrácejí pracovní návyky a jejich šance na uplatnění na trhu práce dále klesají. Zároveň roste specifická skupina mladých lidí, kteří nepokračují ve studiu na středních školách. Po ukončení povinné školní docházky se stávají nezaměstnanými a pracovní návyky vůbec nezískají. V souladu s evropským konceptem aktivního začleňování vyvstává potřeba budování infrastruktury, posilování absorpční kapacity komunitně založených služeb a výstavby center sociálních služeb, zaměřených na integraci. Je nutné zaměřit se i na budování zázemí pro terénní služby, které doplňují regionální síť sociálních služeb a zlepšují jejich dostupnost. Podíl osob, ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením, činil v roce 2013 v České republice 15,3 % podle Strategie sociálního začleňování 2014 - 2020. Hodnota je dlouhodobě nejnižší v zemích EU 28, ale alarmující je, že dosavadní opatření nevyvolala trend snižování počtu osob sociálně vyloučených. 21 V České republice se při řešení sociální situace vyloučených či ohrožených skupin ve zvýšené míře využívají služby institucionální péče, které nepřispívají k začlenění podporovaných osob do společnosti, naopak mohou vést k izolaci a segregaci. Komunitní služby umožňují setrvání příslušníků ohrožených skupin obyvatel v jejich přirozeném prostředí nebo v úzkém kontaktu s blízkými osobami. Kvalitní infrastruktura reprezentuje základní předpoklad pro poskytování sociálních služeb a umožňuje eliminovat či řešit sociálně nepřijatelné jevy a snižovat sociální napětí. Sociální stabilita a uchování sociálních schopností a kontaktů zvyšuje šance na získání a udržení zaměstnání. Důraz musí být kladen na podporu sociálního začleňování a sociální soudržnosti ve strukturálně postižených regionech s vyšší mírou nezaměstnanosti a s výskytem sociálně vyloučených lokalit. Nedílnou součástí stability a rozvoje území je udržení a zvýšení zaměstnanosti. Zvláště osoby sociálně vyloučené či ohrožené sociálním vyloučením je nezbytné podpořit ve vstupu a udržení na trhu práce. K tomu lze využít sociální podnikání, které je zapotřebí dále rozvíjet a podporovat. V letech 2007-2013 bylo díky finanční podpoře z IOP ve výši cca 110 mil. Kč vytvořeno 270 pracovních míst v sociálním podnikání. Podpora ve SC 2.2 může při alokaci 2,6 mld. Kč vytvořit až 5 750 pracovních míst pro osoby sociálně vyloučené či ohrožené sociálním vyloučením. Jako nástroj pro sociální začleňování Romů slouží Koordinovaný přístup k sociálnímu začleňování, organizovaný ministerstvem práce a sociálních věcí, ministerstvem pro místní rozvoj, ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Agenturou pro sociální začleňování. Během let 2015-2020 bude poskytovaná systematická podpora minimálně 70 nejohroženějším obcím, mikroregionům nebo obcím s rozšířenou působností, na jejichž území se nachází sociálně vyloučené lokality. Tímto způsobem bude přímá a koordinovaná podpora distribuována do cca 60 - 70 % území, na kterém žijí především sociálně vyloučení Romové. Aktivity IROP jsou provázané se Strategií romské integrace do roku 2020 tím, že v prioritní ose 2 lze podporovat osoby sociálně vyloučené či ohrožené sociálním vyloučením při investicích do sociálních služeb, které přispívají ke snižování nerovností. Jedná se o budování infrastruktury pro terénní, ambulantní a nízkokapacitní pobytové formy sociálních, zdravotních a návazných služeb pro osoby sociálně vyloučené či sociálním vyloučením ohrožené, budování infrastruktury komunitních center, pořízení bytů a bytových domů pro sociální bydlení nebo o investice na podporu sociálních podniků. Jedním z nástrojů pro stabilizaci a další rozvoj území je zajištění základních životních potřeb, mezi které patří bydlení. Podpora sociálního bydlení je v tomto kontextu chápána jako příspěvek k vytváření podmínek pro realizaci sociální politiky. V České republice v současnosti není dostatečný počet bytů pro sociální bydlení pro různé skupiny obyvatel v souvislosti s jejich sociálním statutem a závislostí v důsledku snížené schopnosti péče o sebe sama. 22 IROP je nastaven vysoce pro-inkluzivně, je zaměřen na všechny sociálně znevýhodněné, zranitelné či diskriminované sociální skupiny. Romové jsou uvedeni jako relevantní cílová skupina, tj. „obyvatelé sociálně vyloučených lokalit a etnické menšiny, zejména Romové“. Podpora je zaměřena na pomoc občanům, kteří žijí v podmínkách sociálního vyloučení, na řešení extrémní chudoby, sociálního vyloučení a diskriminace. Je třeba zajistit také sociální smír, neboť praxe v implementaci SF v období 2007-2013 prokázala, že proromské aktivity vyvolávají protiromské nálady, které často maří výkon integračních opatření. Výrazné proinkluzivní nastavení IROP, systematické využití ověřených praxí z předchozího období a výrazné zacílení do oblastí výskytu sociálně vyloučených lokalit, umožňují efektivní reakci na situaci části romské menšiny, nejvíce zasažené chudobou a sociálním vyloučením. Zdravotnictví Významným požadavkem, který ovlivňuje systém zdravotní péče a jeho parametry, je maximální zefektivnění lékařské péče a zkrácení doby léčení. Přes zahájený proces restrukturalizace je zdravotnictví charakterizováno nevhodnou strukturou lůžek, deficitním stavem infrastruktury a podceněním péče post-akutní, rehabilitační a péče o lidi se zdravotním postižením a psychiatrickým onemocněním. V ČR se rapidně zvyšuje počet duševních chorob, které se stávají jednou z největších sociálně ekonomických zátěží, aniž by se tato skutečnost projevila v kapacitě a dostupnosti péče. Dostupnost služeb v některých oborech negativně ovlivňuje nedostatečná provázanost sociální a zdravotní péče a jejich těžiště spočívá v péči institucionální bez alternativy ambulantní nebo terénní. To platí i pro silně centralizovaný systém psychiatrické péče, který neodpovídá současným požadavkům na optimální péči, orientovanou co nejblíže vlastnímu sociálnímu prostředí pacienta. Fungování systému psychiatrické péče charakterizuje především jeho vysoká míra institucionalizace a nedostupnost jiných než institucionálních služeb, protože neinstitucionální formy péče nejsou prakticky vytvořeny. Psychiatrické nemocnice (dříve psychiatrické léčebny) jsou v některých regionech jedinými zařízeními poskytujícími akutní lůžkovou nebo ambulantní péči. Tyto instituce mají spádovost i přes sto kilometrů, což vede k další institucionalizaci pacientů, determinuje jejich sociální vyloučení, společenskou stigmatizaci a nízkou míru zapojení na trh práce. V ČR v současné době žije přibližně 300 až 500 tisíc osob trpících vážným psychiatrickým onemocněním a podle údajů WHO z roku 2011 se u téměř třetiny obyvatel vyskytlo duševní onemocnění alespoň jednou za život. Počet osob, které vyhledávají odbornou pomoc, neustále roste (od roku 2000 o 60 %). Duševní poruchy a poruchy chování jsou druhým nejčastějším důvodem pro vyplácení invalidního důchodu v ČR (v případě invalidity třetího stupně nejčastějším). Psychiatrická diagnóza doživotně vyřazuje nemocného z běžného života společnosti. Rozpadlé sociální vazby a chudoba mohou vést až k bezdomovectví (25 – 40 % bezdomovců trpí duševními poruchami). I přes to, že psychiatrickou péči poskytuje 23 30 psychiatrických oddělení nemocnic, je jejich síť nedostatečná. Koncem roku 2012 bylo v provozu 18 psychiatrických léčeben pro dospělé s 8 847 lůžky (v nich je vyčleněno pro dětské pacienty 188 lůžek) a 3 léčebny jen pro dětské pacienty s 250 lůžky. Od roku 1990 klesl lůžkový fond psychiatrických léčeben o necelých 30 %. Oproti roku 2011 v psychiatrických léčebnách ubylo 157 lůžek, kapacity akutní, ambulanční nebo komunitní péče však nebyly odpovídajícím způsobem zvýšeny. Mezi regiony existují rozdíly v dostupnosti kvalitních služeb určitých oborů vysoce specializované péče a v kvalitě a dostupnosti péče, která na péči na vysoce specializovanou přímo navazuje. Návazná péče, tvořící předpoklad pro rovnoměrnou dostupnost všech úrovní a oblastí zdravotních služeb, vede současně k nákladové optimalizaci nemocniční péče a reaguje tak na Specifická doporučení Rady pro oblast zdravotnictví. Péče vysoce specializovaná je koncentrována do velkých měst a zaměřuje se zvláště na léčbu onemocnění z epidemiologicky nejvýznamnějších oblastí (oběhová, trávicí, dýchací soustava a onkologická onemocnění). Na úroveň vysoce specializované péče navazují zařízení regionálního významu, která poskytují komplexní péči alespoň ve čtyřech základních oborech, jejichž lůžková kapacita činí minimálně 300 lůžek. V těchto regionálně významných zařízeních pacienti čerpají většinu péče a jejich úroveň rozhoduje o rychlosti a správnosti nastavení diagnózy a úspěšnosti trvání léčby vysoce specializované. Kvalita jednotlivých úrovní zdravotní péče výrazně ovlivňuje zdravotní stav obyvatel regionů, urychluje rehabilitaci, zkracuje doby léčby, pracovní neschopnosti a doby pobytu mimo přirozené prostředí pacientů. Z hlediska zefektivnění zdravotní péče je důležité klást dostatečný důraz na prevenci nemocí a podporu zdravého životního stylu. Její zanedbání vede k rostoucímu výskytu rizikových faktorů v populaci a k vyšší nákladovosti systému. Důsledkem je ztráta práceschopnosti obyvatelstva, která přináší zhoršenou kvalitu života, sociální vyloučení a hrozbu chudoby. Cílem intervencí na podporu zdraví je zcela předejít onemocněním, případně je včas zachytit a snížit finanční nákladnost léčby. Strategický kontext – příspěvek k dosahování cílů Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění V intervenci, přispívající k plnění hlavního cíle Strategie Evropa 2020 („Snížit o 25 % počet Evropanů, kteří žijí pod vnitrostátní hranicí chudoby, což vyvede z chudoby přes 20 milionů osob“) v oblasti snižování chudoby, si ČR stanovila národní cíl „Udržet hranici počtu osob ohrožených chudobou, materiální deprivací nebo žijících v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou do roku 2020 na úrovni roku 2008, s úsilím o snížení o 30 tisíc osob“. V prioritě růstu je definována stěžejní iniciativa Evropská platforma pro boj proti chudobě, která má za cíl posílit sociální a územní soudržnost, aby výhody vyplývající z růstu a zaměstnanosti byly ve velkém měřítku sdíleny a lidem postiženým chudobou a sociálním vyloučením bylo umožněno žít důstojně a aktivně se zapojovat do společnosti. 24 Navrhovaná opatření v sociální a zdravotní oblasti mají bezprostřední vazbu na IHS č. 10 „Podporovat sociální začlenění a boj proti chudobě“, který identifikuje potřebu zajištění přístupu k vysoce kvalitním, dostupným a udržitelným službám, včetně sociální a zdravotní oblasti. Tematický cíl 9 reaguje na výzvy v Doporučeních přijatých v rámci evropského semestru 2014, konkrétně na doporučení č. 3, které Českou republiku vyzývá k přijetí opatření k výraznému zlepšení nákladové efektivnosti a správy ve zdravotnictví, zejména v nemocniční péči. Ve vazbě na toto doporučení realizuje program opatření v rámci SC 2.3, směřující ke koncentraci vysoce specializované péče a návazné péče, jež cílí nejen na zvýšení kvality poskytované péče, ale také na její zefektivnění. Tematický cíl 10: Investice do vzdělávání, odborného vzdělávání a odborné přípravy pro získání dovedností a do celoživotního učení rozvíjením infrastruktury pro vzdělávání a odbornou přípravu V oblasti předškolního vzdělávání je problémem nedostatečná dostupnost kvalitních zařízení, přestože právě předškolní vzdělávání vytváří a umocňuje základní předpoklady studijních schopností a sociální integraci jednotlivců. Předškolní vzdělávání je především v případě dětí ze sociálně znevýhodněných rodin jedním z mála dostupných a fungujících způsobů, jak snižovat rizika jejich pozdějšího neúspěšného vzdělávání a zařazení na trh práce. Předškolní vzdělávání má bezprostřední vazbu na trh práce, na kterém stále existuje výrazná nerovnost pohlaví a znevýhodnění žen z důvodu mateřství, péče o děti a nedostatku kvalitních zařízení péče o děti, které by jim usnadnily návrat do zaměstnání. Zvláštní pozornost je v kontextu návratu matek na trh práce a jejich nižší uplatnitelnosti věnována zařízením pro děti do tří let. Základní vzdělávání dostatečně nevyrovnává handicapy znevýhodněných dětí ze sociálně slabých rodin, z romské komunity, z rodin státních příslušníků třetích zemí, včetně osob požívajících mezinárodní ochrany či dětí zdravotně handicapovaných a neumožňuje rozvíjet individuální potenciál každého žáka. Žákům poměrně rychle klesá úroveň matematické, čtenářské a přírodovědné gramotnosti, informační gramotnost a jazykové kompetence nejsou dostatečné. Současně nejsou vytvořeny podmínky pro zvýšení zájmu žáků o technické a přírodovědné obory. Nedostatkem je rovněž zastaralé vybavení škol a školských zařízení pro výuku těchto oborů a kompetencí, které má negativní vliv na úroveň vzdělávání a poskytování školských služeb. Materiální zázemí podstatné části škol a školských zařízení není adekvátní potřebám individuální integrace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a neumožňuje realizovat dostatečně nejen jejich výuku, ale i prostou docházku do školy. Problémem je trend 25 zvyšujících se regionálních a místních rozdílů v dostupnosti základního vzdělávání v důsledku nerovnoměrného demografického vývoje, migračních trendů a dalších faktorů. Jedním z největších problémů odborného vzdělávání je jeho nesoulad s požadavky regionálních trhů práce. I z toho důvodu se míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů středních škol pohybuje vysoce nad celkovou mírou nezaměstnanosti a má rostoucí trend. Kvalita odborného vzdělávání technického, přírodovědného a zemědělského zaměření je často limitována nedostatečným materiálně-technickým vybavením škol a absencí moderních výukových pomůcek. To v dlouhodobém horizontu negativně ovlivňuje zájem uchazečů o studium právě v oborech, které zaměstnavatelé vysoce poptávají a jsou klíčové pro další konkurenceschopnost regionů a celé České republiky. Naléhavé výzvy je třeba řešit i v oblasti dalšího vzdělávání. Dynamika vývoje hospodářství mění velmi rychle organizaci práce, nabídku pracovních příležitostí a požadavky na znalosti a dovednosti pracovní síly. Počáteční vzdělávání nemůže poskytovat svým absolventům průpravu na celé období profesní kariéry. V situaci, kdy nabídka pracovních sil a její struktura neodpovídá potřebám ekonomiky a poptávce zaměstnavatelů, vzrůstá role celoživotního učení. Jeho nabídka je zatím nedostatečná a nesystémová a nepřispívá ve větší míře k rozvoji a flexibilní změně kvalifikace pracovních sil podle požadavků trhu práce. Podmínky pro přístup k celoživotnímu vzdělávání jsou navíc územně rozdílné a liší se ve srovnání městských a venkovských oblastí. Strategický kontext – příspěvek k dosahování cílů Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění Realizace intervencí v oblasti vzdělávání má přímou vazbu na dva z hlavních cílů Strategie EU 2020: cíl „Snížit podíl dětí, které předčasně ukončují školní docházku, ze současných 15 % na 10 % a zvýšit podíl obyvatel ve věku od 30 do 34 let, kteří mají ukončené terciární vzdělání, z 31 % nejméně na 40 %“. Přispívá i k cíli v oblasti zaměstnanosti „Zvýšit zaměstnanost u osob ve věku 20 až 64 let ze současných 69 % na nejméně 75 %.“ Je patrná silná vazba na IHS č. 8: „Rozvíjet kvalifikovanou pracovní sílu, která bude reagovat na potřeby pracovního trhu, prosazovat kvalitu zaměstnanosti a celoživotní učení“ a č. 9: „Zlepšit výsledky systémů vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních a zvýšit účast na terciárním vzdělávání.“ Tematický cíl 10 bezprostředně přispívá k provádění Doporučení přijatých v rámci evropského semestru 2014. Doporučení č. 4 Českou republiku vyzývá ke zvýšení dostupnosti cenově přijatelných a kvalitních zařízení a služeb péče o děti se zaměřením zvlášť na děti do tří let. Současně se ve zdůvodnění Doporučení pro rok 2014 zmiňují obavy, které vzbuzuje kvalita českého vzdělávacího systému a jeho relevantnost z hlediska potřeb trhu práce i nízká účast romských dětí na inkluzivním většinovém vzdělávání, jež se promítají do formulace 26 doporučení č. 5, směřujícího k podpoře škol a žáků se slabšími výsledky a ke zvýšení inkluzivnosti vzdělávání, především podporou účasti sociálně znevýhodněných a romských dětí. Tematický cíl 11: Zvyšování institucionální kapacity orgánů veřejné správy a zúčastněných subjektů a zlepšování účinnosti veřejné správy prostřednictvím opatření pro posilování institucionální kapacity a účinnosti veřejné správy a veřejných služeb souvisejících s prováděním EFRR, jež přispívají k realizaci opatření podporovaných z ESF v oblasti institucionální kapacity a účinnosti veřejné správy V oblasti veřejné správy je nezbytné realizovat opatření, která posílí účast veřejnosti na správě věcí veřejných, zajistí její transparentnost a sníží byrokratickou zátěž. Jedním z nástrojů k dosažení tohoto cíle je podpora rozvoje otevřené vládnutí (open government) a otevřených dat (open data) pro využití neziskovým sektorem, podnikatelskou veřejností a občany. Nezbytným předpokladem růstu a zvýšení konkurenceschopnosti regionů je stabilita, udržitelnost a předvídatelnost rozvoje území, jež jsou závislé na kvalitě rozhodování územní veřejné správy a spočívají ve vyváženosti vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel. Podle stavebního zákona mají tyto úkoly plnit nástroje územního plánování, které jsou podkladem pro rozhodování o území a jejich pořízení úzce souvisí se zlepšováním výkonu veřejné správy. Netransparentnímu, nekvalitnímu a nekoncepčnímu rozhodování o území lze předejít pořízením chybějících územních studií, které jsou odborným podkladem pro všechny stupně rozhodování o území, stejně jako chybějících územních plánů a regulačních plánů, jež jsou pro rozhodování o území závazné. Bez těchto dokumentů by rozhodování v území bylo komplikované procesně i časově a nekoncepční a některé záměry by nemohly být realizovány vůbec. Nástroje územního plánování slouží také ke komplexnímu řešení vybavenosti území potřebnou infrastrukturou a její dostupnosti a koordinovaného umístění v sídelní struktuře. Neexistence či překonanost územně plánovací dokumentace negativně ovlivňuje další rozvoj území, pokud jde o investiční, respektive hospodářský rozvoj, ochranu životního prostředí i sociální stabilitu území a tím podvazuje konkurenceschopnost území. Strategický kontext – příspěvek k dosahování cílů Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění V oblasti plánování územního rozvoje jako součásti veřejné správy a předpokladu udržitelného růstu a zvýšení konkurenceschopnosti regionů se váže realizace TC 11 na Územní agendu EU 2020. Její cíle jsou mj. vyjádřeny v územních prioritách rozvoje Evropské unie. Podporován je strategický přístup k územnímu rozvoji a koordinaci souvisejících územně orientovaných politik založený na integrovaném přístupu. 27 Na národní úrovni je prostřednictvím TC 11 realizován příspěvek ke dvěma základním územním rozvojovým strategiím. Ke Strategii regionálního rozvoje 2014 – 2020, která zdůrazňuje potřebu zkvalitnění procesů strategického a územního plánování i nezastupitelnou roli územního plánování jako jednoho z nástrojů prevence rizik (v souvislosti se změnami klimatu). Dále k Politice územního rozvoje ČR, jež slouží ke koordinaci územního rozvoje na celostátní úrovni a kromě jiného zajišťuje implementaci dokumentů Evropské unie (Územní agenda EU aj.). Doporučení přijatá pro ČR v rámci evropského semestru 2014, resp. jejich zdůvodnění, uvádí „kvalitu a efektivnost veřejné správy jako problém s negativními hospodářskými důsledky“. Realizace TC 11 v IROP směřuje ke zvýšení transparentnosti a kvality rozhodování veřejné správy podporou pořizování a uplatňování dokumentů územního rozvoje. Aktivity v rámci TC 11 mají implicitní vazbu na Doporučení č. 1, které ČR vyzývá, aby upřednostňovala výdaje podporující růst, s cílem podpory oživení a zlepšení vyhlídek na růst. Kvalitní územní plánování vytváří rámec pro realizaci projektů v oblasti infrastruktury. Zelená infrastruktura Součástí aktivit, uvedených v Programovém dokumentu IROP, jsou aktivity, vycházející ze sdělení Komise „Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy“ a stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru. Tento typ podpory není primárním cílem IROP, ale program ji využívá jako úspěšně testovaný nástroj s významnými ekologickými, ekonomickými a sociálními přínosy. Klíčovým činitelem v oblasti zelené infrastruktury jsou místní a regionální samosprávy, které při zohlednění zájmů všech skupin obyvatelstva mohou v rámci územních a strategických plánů optimalizovat rozvoj území s cílem zvýšit kvalitu života. Koncepce zelené infrastruktury řeší propojení ekosystémů, jejich ochranu a poskytování ekosystémových služeb a má přímou vazbu na regionální politiku, politiku soudržnosti, politiku v oblasti změny klimatu, dopravní politiku či na civilní ochranu. Jedná se o aktivity doplňkové, které se samostatně nemohou realizovat, protože by nenaplňovaly příslušné tematické cíle. 1.1.1.2 Vazba navržené strategie IROP na strategie a koncepty na evropské, národní a regionální úrovni IROP vychází z řady strategií přijatých na evropské, národní a regionální úrovni a intervence jsou nastaveny, aby v co největší míře přispívaly k plnění jejich cílů. Klíčový je z toho pohledu příspěvek ke strategii EU 2020. Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí je přílohou č. 3. 28 1.1.2 Odůvodnění výběru tematických cílů a odpovídajících investičních priorit s ohledem na Dohodu o partnerství na základě určení regionálních a případně vnitrostátních potřeb, včetně potřeby řešit výzvy vymezené v příslušných doporučeních pro jednotlivé země, které byly přijaty v souladu s čl. 121 odst. 2 SFEU a příslušnými doporučeními Rady přijatými v souladu s čl. 148 odst. 4 SFEU, s přihlédnutím k hodnocení ex ante. Tabulka 1 Odůvodnění výběru tematických cílů a investičních priorit Vybraný tematický cíl Vybraná investiční priorita Odůvodnění výběru Tematický cíl 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT IP 2c): Posilování aplikací v oblasti IKT určených pro elektronickou veřejnou správu, elektronické učení, začlenění do informační společnosti, elektronickou kulturu a elektronické zdravotnictví NPR 2014 Opatření pro Efektivní VS a kvalitní legislativní prostředí. Strategický rámec rozvoje VS ČR 2014+ - cíl do 2020 85 % všech podání vůči VS el. formou. Poziční dokument Rozvinout a uplatňovat služby el. správy v souladu s vnitrostátní ISS. Podpořit rozvoj uceleného návrhu el. správy k zajištění využívání všech dostupných informací napříč institucemi. „Moderní a profesionální správa“ – TC 2 přispívá ke snižování administrativní zátěže, boji s korupcí a transparentnosti správy, el. zadávání a správa směřují k realizaci priority financování „Inovace prospívající podnikatelskému prostředí.“ Dohoda o partnerství 1.1.3 Veřejná správa – 5. Nedokončená el. VS (eGovernment) a 6. Nedostatečné zabezpečení IS VS. Priorita financování Transparentní, efektivní VS s nízkou administrativní a regulační zátěží, účinně reagující na mimořádné události, zaměření se na dokončení el. VS, na plné zprovoznění a vzájemnou komunikaci informačních registrů. o Posílená elektronizace VS o Zvýšená bezpečnost IS VS Tematický cíl 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech odvětvích IP 4c): Podpora energetické účinnosti, inteligentních systémů hospodaření s energií a využívání energie z obnovitelných zdrojů ve veřejných NPR 2014 Doporučení Rady č. 7: „Přijmout další opatření ke zlepšení energetické náročnosti budov a průmyslových odvětví“, cíl ČR do roku 2020 uspořit 47,84 PJ (13,29 TWh) na konečné spotřebě energie. Poziční dokument Zlepšení energetické náročnosti budov zvýšením 29 Vybraný tematický cíl Vybraná investiční priorita Odůvodnění výběru infrastrukturách, mimo jiné ve veřejných budovách, a v oblasti bydlení jejich energetické účinnosti. Dohoda o partnerství Oblast 1.1.5 Životní prostředí, 1.1.5.1 Ochrana životní prostředí – 1. Znečištění ovzduší a 4. Energetická náročnost – koncept Smart City. Priorita financování Ochrana životního prostředí a krajiny a přizpůsobení se změně klimatu - cílem je snížení znečištění ovzduší a snížení energetické náročnosti urbanizovaných území o Zvýšení podílu produkce/spotřeby energie z obnovitelných zdrojů o Snížení energetické náročnosti budov Tematický cíl 5: Podporování přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a jejich řízení IP 5b): Podpora investic zaměřených na řešení konkrétních rizik, zajištěním odolnosti vůči katastrofám a vývojem systémů krizového řízení NPR 2014 Opatření směřujících k vyšší připravenosti povodňových orgánů. Dohoda o partnerství IP realizuje oblast 1.1.5.2 Změna klimatu a řešení rizik – 2. Nedostatečná připravenost území (IZS) pro přizpůsobení se změně klimatu a předcházení a řešení rizik Priority financování o Zvýšení připravenosti a odolnosti území z pohledu přizpůsobení se změně klimatu a předcházení a řešení rizik. Zlepšení připravenosti (výcvik), zajištění odolnosti a adekvátní dislokace a odpovídající vybavenosti (IZS) v území. Tematický cíl 6: Zachování a ochrana životního prostředí a podporování účinného využívání zdrojů IP 6c): Zachování, ochrana, propagace a rozvoj přírodního a kulturního dědictví NPR 2014 Reformní opatření „Atraktivní podnikatelské prostředí“ akcentuje rozvoj malých a středních podniků a posilování jejich schopností přispívat k ekonomickému růstu. Poziční dokument Možnost podpory investic do odvětví kultury, jež lze podpořit v rámci integrovaných plánů pro rozvoj hospodářství. Dohoda o partnerství Priorita odpovídá řešené problémové oblasti 1.1.5. Životní prostředí – 1.1.5.1 Ochrana životního prostředí – 7. Nedostatečné využití potenciálu kulturního a přírodního dědictví Priority financování Revitalizace, obnova a propagace kulturního a 30 Vybraný tematický cíl Vybraná investiční priorita Odůvodnění výběru přírodního dědictví mající silný potenciál ekonomického rozvoje. o Zkvalitnění a modernizace veřejné infrastruktury pro zpřístupnění a využívání přírodních a kulturních hodnot, zefektivnění prezentace kulturních hodnot a posílení jeho ochrany a rozvoje prostřednictvím investic do vhodného využití. Tematický cíl 7: Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách IP 7b): Zvyšování regionální mobility prostřednictvím připojení sekundárních a terciárních uzlů k infrastruktuře sítě TEN-T, včetně multimodálních uzlů NPR 2014 Současný stav české dopravní sítě z pohledu kvality a funkčnosti nedosahuje úrovně původních 15 čl. států EU. Stav je vnímán jako jedna z překážek dosahování vyššího tempa hospodářského růstu ČR. Poziční dokument Investice do místních silnic, které přispívají k obnově znevýhodněných městských a venkovských oblastí, pokud poskytují potřebné propojení se sítí dálnic a rychlost silnic. Dohoda o partnerství Vazba na 1.1.2.1 Dopravní infrastruktura a dostupnost/mobilita – 1 Nedokončená páteřní dopravní síť Priorita financování Udržitelná infrastruktura umožňující konkurenceschopnost ekonomiky a odpovídající obslužnost území, zlepšení napojení regionů a center nižších úrovní na páteřní infrastrukturu. o Rozšíření páteřní dopravní sítě mimo TEN-T a rozvoj udržitelné dopravy o Zvýšení dostupnosti center osídlení nižších řádů a periferních či jinak znevýhodněných regionů zlepšením jejich napojení na TEN-T o Zvýšení počtu silničních obchvatů významných sídel mimo TEN-T Tematický cíl 7: Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách IP 7c): Rozvoj a zlepšování dopravních systémů šetrných k životnímu prostředí, včetně systémů s nízkou hlučností, a nízkouhlíkových dopravních systémů, NPR 2014 Rozvoj ITS, které zvyšují bezpečnost dopravy, zlepšují řízení dopravního provozu, zvyšují informovanost o situaci v dopravním provozu, zlepšují přístupnost k veřejné osobní dopravě a jsou nástrojem optimalizace využití kapacity dopravní infrastruktury. Poziční dokument Investice do udržitelné městské dopravy na podporu strategie integrované a udržitelné mobility v 31 Vybraný tematický cíl Vybraná investiční priorita Odůvodnění výběru včetně vnitrozemské a námořní lodní dopravy, přístavů, multimodálních spojů a letištní infrastruktury s cílem podporovat udržitelnou regionální a místní mobilitu městských aglomeracích. Dohoda o partnerství Vazba na oblast 1.1.2 Infrastruktura, 1.1.2.1 Dopravní infrastruktura a dostupnost/mobilita – 5. Nedostatečné infrastrukturní podmínky pro rozvoj měst a aglomerací. Priority financování Zvýšení úrovně multimodality dopravy jako celku, zlepšení dopravních infrastrukturních podmínek a zvýšení atraktivity veřejné dopravy a nemotorové dopravy ve městech, aglomeracích a regionech. o Rozvoj nízkouhlíkových integrovaných systémů hromadné dopravy na úrovni měst a aglomerací o Rozvoj dopravy v klidu a cyklodopravy o Vyšší využití alternativních energií v dopravě. Tematický cíl 9: Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a veškeré diskriminaci IP 9a): Investice do zdravotnické a sociální infrastruktury, které přispívají k celostátnímu, regionálnímu a místnímu rozvoji, snižování nerovností, pokud jde o zdravotní stav, podporou sociálního začlenění díky lepšímu přístupu k sociálním, kulturním a rekreačním službám a přechodem od institucionálních ke komunitním službám NPR 2014 Reformní opatření Soc. začleňování a boj s chudobou Doporučení Rady č. 3: Přijmout opatření, která by výrazně zlepšila nákladovou efektivnost zdrav. péče. Poziční dokument Podpora zlepšení přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, včetně zdrav. péče a soc. služeb Dohoda o partnerství Priorita odpovídá řešené oblasti 1.1.4 Soc. začleňování, boj s chudobou a systém péče o zdraví – 3. Malá dostupnost soc. bydlení. Priority financování o Soc. systém začleňující soc. vyloučené sk. a působící preventivně proti chudobě o Zlepšená dostupnost soc. bydlení o Lepší dostupnost a nastavení soc. služeb o Zvýšená kapacita podporovaných soc. služeb o Přijatá opatření ke zlepšení zdrav. stavu obyvatelstva o Zvýšený podíl zdrav. zařízení splňující standardy příslušného typu péče o Modernizovaná infrastruktura poskytovatelů vysoce special. a návazné péče o Restrukturalizovaná psych. péče Tematický cíl 9: Podpora sociálního IP 9c): Poskytování podpory sociálním NPR 2014 Reformní opatření Sociální začleňování a boj 32 Vybraný tematický cíl Vybraná investiční priorita Odůvodnění výběru začleňování a boj proti chudobě a veškeré diskriminaci podnikům s chudobou počítá s podporou zaměstnanosti uvnitř a v okolí sociálně vyloučených lokalit (rozvoj sociálního podnikání je jedním z nástrojů). Poziční dokument Zmiňuje podporu sociálních podniků ve vazbě na podporu MSP. Dohoda o partnerství Vazba na oblast 1.1.4 Sociální začleňování, boj s chudobou a systém péče o zdraví - 1. Malá uplatnitelnost a nízká zaměstnanosti osob sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených na trhu práce Priority financování Sociální systém začleňující sociálně vyloučené skupiny a působící preventivně proti chudobě Zvýšení uplatnitelnosti osob sociálně vyloučených a osob ohrožených sociálním vyloučením a chudobou na trhu práce. o Lepší podmínky a rozvinutý systém sociálního podnikání. o Zvýšený počet sociálních podniků a v nich vytvořených pracovních míst. o Rozšířené a inovované zázemí sociálních podniků vedoucích ke snížení nezaměstnanosti a podpoře sociálního začleňování. Tematický cíl 9: Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a veškeré diskriminaci IP 9d) Provádění investic v rámci komunitně vedených strategií místního rozvoje Poziční dokument Zlepšení kvality života ve venkovských osadách a zlepšení jejich atraktivity, související intervence v oblastech zaměstnanosti a pracovními mobility, vzdělání, kvalifikace a celoživotního učení. Dohoda o partnerství Kapitola 3.1.1 Komunitně vedený místní rozvoj. Priorita financování Zajistit dopravní obslužnost, zabezpečit kvalitní a dostupnou zdravotní péči, řešit prevenci a podporu zdravého životního stylu, zvýšit uplatnitelnost osob ohrožených sociálním vyloučením, zajistit rozvoj, zkvalitnění zvýšení otevřenosti a zvýšení kapacit pro předškolní vzdělávání (vybavení škol). o Zvýšení funkční vybavenosti venkova o Vytváření podmínek pro spolupráci při zlepšování kvality a dostupnosti sítí služeb (sociálních, zdravotních a návazných) 33 Vybraný tematický cíl Vybraná investiční priorita Odůvodnění výběru o Podpora rozvoje lokální ekonomiky ve venkovském prostoru. Tematický cíl 10: Investice do vzdělávání, odborného vzdělávání a odborné přípravy pro získání dovedností a do celoživotního učení rozvíjením infrastruktury pro vzdělávání a odbornou přípravu IP 10: Investice do vzdělávání, odborného vzdělávání a odborné přípravy pro získání dovedností a do celoživotního učení rozvíjením infrastruktury pro vzdělávání a odbornou přípravu NPR 2014 Snížení počtu osob předčasně odcházejících ze vzdělávání na 5,5 %. Doporučení Rady č. 4 využít prostředky na vytvoření dodatečné kapacity MŠ. Poziční dokument Zvýšení počtu dostupných a kvalitních zařízení péče o děti, zlepšení kvality povinného vzdělávání, lepší propojení nabídky vzdělání s trhem práce, zlepšení spolupráce mezi odbornými školami a podniky. Dohoda o partnerství Vazba na Moderní a kvalitní vzdělávací systém – 1. Nedostatečná úroveň kvality počátečního vzdělávání, 3. Nerovný přístup a nízká schopnost rozvíjet individuální potenciál žáků a studentů 4. Nesoulad vzdělávání s požadavky trhu práce Priority financování o Zvýšení kvality vzdělávání s požadavky trhu práce o Zajištění moderních prostor a vybavení škol a vzdělávacích organizací o Úpravy a vybavení umožňující vyšší zapojení žáků a studentů se SVP o Zajištění dostatečné kapacity zařízení péče o děti, zvláště do 3 let TC 11 Posilování institucionální kapacity veřejných orgánů a zúčastněných stran a přispívaní k účinné veřejné správě IP 11: Zvyšování institucionální kapacity orgánů veřejné správy a zúčastněných subjektů a zlepšování účinnosti veřejné správy prostřednictvím opatření pro posilování institucionální kapacity a účinnosti veřejné správy a veřejných služeb souvisejících s prováděním EFRR, NPR 2014 Vazba NPR na strategický a koncepční dokument vlády, Politiku územního rozvoje, která určuje strategii a základní podmínky pro naplňování úkolů územního plánování ČR. Poziční dokument Moderní a profesionální správa; v části Správní ujednání je řešena administrativní zátěž a doporučení k posílení regionálního územního rozvoje Dohoda o partnerství Náplň IP váže na oblast 1.1.3 Veřejná správa – 2. Nízká efektivita a odbornost VS a 5. Nedokončená elektronizace VS (eGovernment). Priority financování Transparentní a efektivní VS s nízkou mírou administrativní a regulační zátěže. o Zvýšení efektivity řízení a rozvoje obcí a 34 Vybraný tematický cíl Vybraná investiční priorita Odůvodnění výběru jež přispívají k realizaci opatření podporovaných z ESF v oblasti institucionální kapacity a účinnosti veřejné správy zlepšení rozhodování pomocí podpory pořizování a uplatňování dokumentů územního rozvoje. 35 1.2 Odůvodnění přidělení finančních prostředků Rozdělení finanční alokace navazuje na potřeby, identifikované v jednotlivých specifických cílech a prioritních osách, a zohledňuje jejich příspěvek k naplňování cílů programu a Strategie Evropa 2020. Zároveň byla zapracována doporučení z Pozičního dokumentu EK pro Českou republiku, Národního programu reforem 2014, Specifická doporučení Rady a cíle stanovené v Dohodě o partnerství. Celá alokace IROP je spolufinancovaná z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). Finanční alokace byly stanoveny na základě:  pravidel tematické koncentrace, obsažených v nařízeních k fondům ESI;  strategie programu a kapitoly 1.1, které potvrzují správnost výběru tematických cílů a odpovídajících investičních priorit;  analýzy potenciálů a potřeb;  souvislostí s horizontálními principy, které jsou nejsilnější v prioritní ose 2 (TC 4, 9 a částečně 10);  analýzy absorpční kapacity z konce roku 2013;  dopadů geografické koncentrace podpory a vymezení územní dimenze podporovaných aktivit;  zkušeností z programového období 2007-2013. Pro prioritní osu 1 Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony, vážící se k tematickým cílům 5 a 7, je předpokládaná druhá nejvyšší alokace programu ve výši 33,78 %. IROP věnuje zvýšenou pozornost zlepšení dostupnosti periferních oblastí. Investice do páteřní regionální dopravní sítě by proto měly dosáhnout 20,36 % alokace. Zohledněna byla doporučení pro investice do udržitelné městské mobility s dopady na hospodářskou činnost a celkové prostředí pro život v aglomeracích. Tyto aktivity by měly být podpořeny 10,18 % alokace. V oblasti zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof byly zohledněny investice a cíle dosažené v programovém období 2007-2013 a navržená alokace činí 3,24 %. Pro prioritní osu 2 Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů, vážící se k tematickým cílům 4, 9 a 10, je předpokládaná nejvyšší alokace ve výši 37,54 % z alokace programu. Poziční dokument identifikuje jako prioritu financování růst, založený na lidském kapitálu, zlepšení nabídky vzdělávání, propojení s trhem práce a zapojení rodičů s malými dětmi na trh práce. Pro oblasti regionálního vzdělávání proto IROP předpokládá 10,18 % alokace. Poziční dokument označuje za klíčový přístup k udržitelné a vysoce kvalitní zdravotní péči a sociálním službám pro integraci sociálně vyloučených skupin. Alokace TC 9 ve výši 22,34 % je dána velikostí hlavní cílové skupiny, kterou jsou osoby sociálně vyloučené a ohrožené sociálním vyloučením. Tyto veřejné služby přispívají ke zvyšování kvality života obyvatel, 36 dostupnosti služeb a doplňují se s aktivitami podporovanými OP Zaměstnanost a OP Výzkum, vývoj a vzdělávání, spolufinancovanými z ESF. V oblasti posunu k energeticky účinnému, nízkouhlíkovému hospodářství je zmíněna potřeba zlepšení energetické náročnosti budov zvýšením jejich energetické účinnosti a využívání OZE. To souvisí s doporučením Rady pro ČR v návaznosti na NRP 2014 přijmout další opatření ke zlepšení energetické náročnosti budov a využívání OZE ve výrobě elektrické energie. Tento cíl souvisí také s plněním závazků ČR, vyplývajících ze směrnice o energetické účinnosti. Jeho plnění je součástí Národního akčního plánu energetické účinnosti ČR. Pro prioritní osu 3 Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí, vážící se k tematickým cílům 2, 6 a 11, je předpokládaná alokace ve výši 17,28 % celkové alokace programu. Poziční dokument identifikuje potřebu zvýšení účinnosti a transparentnosti veřejné správy. Zdůrazněna jsou opatření ke snížení administrativní zátěže, zlepšení přístupu a účinnosti a náležitého využívání IKT. Na tuto oblast je vyčleněno 7,12 % alokace především s ohledem na investice realizované v období 2007-2013. Pro oblast pořizování a uplatňování dokumentů územního rozvoje je určeno 1 % alokace. Pro oblast posílení ochrany, dostupnosti a rozvoje kulturního dědictví je vyčleněno 9,16 % alokace. Finanční zdroje vyčleněné pro národní programy v oblasti kulturního dědictví jsou v rozmezí řádově v desítkách tisíc korun na projekt a většina kulturních památek musí být opravována po mnoho etapách. V případě národních kulturních památek či památek UNESCO nedosahují krajské či obecní zdroje požadované finanční výše. Ministerstvo kultury provádělo od července 2014 průzkum absorpční kapacity památek, muzeí a knihoven, ze kterého vyplynulo, že finanční požadavky např. šesti muzeí národního významu činí cca 3,1 mld. Kč. Finanční požadavky krajských knihoven přesahují více než 2,5 mld. Kč. Pro oblast posílení ochrany, dostupnosti a rozvoje kulturního dědictví je vyčleněno 9,16 % alokace programu. Ministerstvo kultury odhaduje reálnou absorpční kapacitu na 19 miliard Kč, z toho v SC 3.1 - 11,7 miliard Kč. Ze Satelitního účtu cestovního ruchu vyplývá, že zahraniční návštěvníci (celkem 22 600 000) směřovali hlavně do památek, zapsaných na Seznam světového dědictví UNESCO (Praha, Brno, Český Krumlov, Kutná Hora) nebo památek na Indikativním seznamu světového dědictví UNESCO (Karlovy Vary, Františkovy Lázně, Mariánské Lázně). Pro prioritní osu 4 Komunitně vedený místní rozvoj, vážící se k tematickému cíli 9, je předpokládaná alokace ve výši 8,39 % z celkové alokace programu. V úvahu bylo vzato doporučení v Pozičním dokumentu, týkající se aktivace hospodářského potenciálu venkovských oblastí, vytváření podmínek pro zlepšení konkurenceschopnosti a diverzifikace a dosavadní zkušenosti s realizací CLLD v ČR. Z této prioritní osy je financován provoz a animace Místních akčních skupin s předpokládanou alokací 1,85 % programu. Pro prioritní osu 5 Technická pomoc je předpokládána alokace ve výši 2,99 % z celkové alokace programu. Rozdělení této alokace na jednotlivé podporované aktivity bude vycházet 37 ze zkušeností s realizací technické pomoci v období 2007 - 2013 a ve vazbě na alokaci a aktivity financované z OP Technická pomoc. 38 Tabulka 2: Přehled investiční strategie operačního programu Prioritní osa Fond Podpora Unie (EUR) Podíl celkové podpory Unie operačnímu programu Tematický cíl Investiční priority Specifické cíle odpovídající investiční prioritě Společné a specifické programové indikátory výsledků, pro které byl stanoven cíl 1 EFRR 945 062 951 20,36 7 7 b) 1.1 Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje sítí regionální silniční infrastruktury navazující na síť TEN-T - Plocha území dostupného z TEN-T do 45 minut 472 531 476 10,18 7 c) 1.2 Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy - Podíl veřejné osobní dopravy na celkových výkonech v osobní dopravě - Podíl cyklistiky na přepravních výkonech 150 551 052 3,24 5 5 b) 1.3 Zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof - Počet exponovaných území s nedostatečnou připraveností složek IZS - Připravenost složek IZS 2 EFRR 337 812 752 7,28 9 9 a) 2.1 Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi - Kapacita služeb a sociální práce - Průměrný počet osob využívajících sociální bydlení 25 522 658 0,55 9 c) 2.2 Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání - Míra nezaměstnanosti osob s nejnižším vzděláním 283 518 885 6,11 9 a) 2.3 Rozvoj infrastruktury pro poskytování zdravotních služeb a péče o zdraví - Kapacity modernizované vysoce specializované a návazné zdravotní péče - Průměrná délka hospitalizace v institucích dlouhodobé psychiatrické péče 472 531 476 10,18 10 10 2.4 Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení - Podíl osob předčasně opouštějících vzdělávací systém - Podíl tříletých dětí umístěných v předškolním zařízení 622 796 485 13,42 4 4 c) 2.5 Snížení energetické - Konečná spotřeba energie domácností v ČR 39 Prioritní osa Fond Podpora Unie (EUR) Podíl celkové podpory Unie operačnímu programu Tematický cíl Investiční priority Specifické cíle odpovídající investiční prioritě Společné a specifické programové indikátory výsledků, pro které byl stanoven cíl náročnosti v sektoru bydlení 3 EFRR 425 278 328 9,16 6 6 c) 3.1 Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního dědictví - Podíl zpřístupněných a zefektivněných podsbírek a fondů - Počet návštěv kulturních památek a paměťových institucí zpřístupněných za vstupné 330 247 845 7,12 2 2 c) 3.2 Zvyšování efektivity a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím rozvoje využití a kvality systémů IKT - Počet elektronických podání učiněných prostřednictvím Czech Point, ISDS,PVS a agendových portálů 46 406 994 1,00 11 11 3.3 Podpora pořizování a uplatňování dokumentů územního rozvoje - Plocha území pokrytá územním plánem, regulačním plánem a územní studií 4 EFRR 303 932 245 6,55 9 9 d) 4.1 Posílení komunitně vedeného místního rozvoje za účelem zvýšení kvality života ve venkovských oblastech a aktivizace místního potenciálu - Podíl veřejné osobní dopravy na celkových výkonech v osobní dopravě - Podíl cyklistiky na přepravních výkonech - Kapacita služeb a sociální práce - Počet exponovaných území s nedostatečnou připraveností složek IZS - Průměrný počet osob využívajících sociální bydlení - Míra nezaměstnanosti osob s nejnižším vzděláním - Průměrná délka hospitalizace v institucích dlouhodobé psychiatrické péče - Podíl osob předčasně opouštějících vzdělávací systém 40 Prioritní osa Fond Podpora Unie (EUR) Podíl celkové podpory Unie operačnímu programu Tematický cíl Investiční priority Specifické cíle odpovídající investiční prioritě Společné a specifické programové indikátory výsledků, pro které byl stanoven cíl - Podíl tříletých dětí umístěných v předškolním zařízení - Počet návštěv kulturních památek a paměťových institucí zpřístupněných za vstupné - Podíl zpřístupněných a zefektivněných podsbírek a fondů - Plocha území pokrytá územním plánem, regulačním plánem a územní studií 85 631 397 1,85 9 4.2 Posílení kapacit komunitně vedeného místního rozvoje za účelem zlepšení řídících a administrativních schopností MAS - Míra úspěšnosti projektových žádostí 5 EFRR 138 874 827 2,99 - - 5.1 Zajištění kvalitního řízení a implementace programu - Počet trvale zaměstnaných pracovníků implementační struktury - Míra čerpání prostředků programu 41 2 Prioritní osy (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písm. b) a c) obecného nařízení 1303/2013) 2.1Popis prioritních os jiných než technická pomoc – Prioritní osa 1 (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písm. b) nařízení č. 1303/2013) 2.1.1 Prioritní osa 1: Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony 2.1.2 Odůvodnění pro vytvoření prioritní osy, která zahrnuje více než jednu kategorii regionů nebo více než jeden tematický cíl či fond Prioritní osa 1 je zaměřená na zlepšení infrastruktury v přímé vazbě na posílení konkurenceschopnosti, dostupnosti a bezpečnosti regionů ČR. Váže se na TC 5 a TC 7. Kombinace jejich podpory v jedné prioritní ose zaručuje významné posílení integrované povahy a umožňuje podporovat základní faktor konkurenceschopnosti regionů, kterým je infrastruktura. Návaznost specifických cílů na investiční priority Investiční priorita Specifický cíl IP 7b: Zvyšování regionální mobility prostřednictvím připojení sekundárních a terciárních uzlů k infrastruktuře sítě TEN-T, včetně multimodálních uzlů 1.1 Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje sítí regionální silniční infrastruktury navazující na síť TEN-T IP 7c: Rozvoj a zlepšování dopravních systémů šetrných k životnímu prostředí, včetně systémů s nízkou hlučností, a nízkouhlíkových dopravních systémů, včetně vnitrozemské a námořní lodní dopravy, přístavů, multimodálních spojů a letištní infrastruktury s cílem podporovat udržitelnou regionální a místní mobilitu 1.2 Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy IP 5b: Podpora investic zaměřených na řešení konkrétních rizik, zajištěním odolnosti vůči katastrofám a vývojem systémů krizového řízení 1.3 Zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof 2.1.3 Fond, kategorie regionů a základ pro výpočet podpory Unie Fond EFRR Kategorie regionů méně rozvinuté regiony Základ pro výpočet (celkové způsobilé výdaje nebo způsobilé veřejné výdaje) celkové způsobilé výdaje 42 INVESTIČNÍ PRIORITA 7b prioritní osy 1: Zvyšování regionální mobility prostřednictvím připojení sekundárních a terciárních uzlů k infrastruktuře sítě TEN-T, včetně multimodálních uzlů 2.1.4 Specifické cíle odpovídající investiční prioritě a očekávané výsledky SPECIFICKÝ CÍL 1.1: Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje sítí regionální silniční infrastruktury navazující na síť TEN-T Cílem je přispět k hospodářské, sociální a územní soudržnosti prostřednictvím kvalitního napojení sekundárních a terciárních uzlů na páteřní sítě s důrazem na síť TEN-T komunikacemi s vyhovujícími dopravně technickými a kapacitními parametry. Napojení na síť TEN-T propojí Českou republiku s Evropou. Dobudováním chybějících a rekonstrukcí existujících spojení na žádoucí dopravně technické a kapacitní parametry bude odstraněna jedna z hlavních překážek volného pohybu zboží a osob v členských státech i mezi nimi. Nová infrastruktura napomůže vytváření multimodálních spojení a přispěje ke snížení emisí skleníkových plynů, které si ČR a EU kladou jako jeden z hlavních cílů do roku 2050. Přímé přínosy představují:  úspory času,  úspory energie (pohonných hmot),  snížení opotřebení vozidel,  snížení nehodovosti. Do kategorie nepřímých dopadů je řazeno:  daňové odvody firem a zaměstnanců,  zvýšení počtu pracovních příležitostí,  zlepšení podmínek životního prostředí,  zvýšení hodnoty území napojením obchodních a průmyslových zón,  zvýšení ekonomické síly obcí a měst vlivem zlepšené dopravní dostupnosti,  zlepšení postavení regionu,  zlepšení přístupnosti území pro cestovní ruch,  oživení stavební činnosti při výstavbě dopravní cesty a následné péči. V souladu s DoP bude podporována výstavba, rekonstrukce a modernizace vybraných úseků silnic II. třídy, budování obchvatů sídel a vybraných úseků silnic III. třídy, které plní funkce silnic vyšší třídy. V případě napojení hospodářsky problémového regionu nebo periferního území (dle SRR ČR na roky 2014-2020) na síť TEN-T či sekundární nebo terciární uzel bude 43 podporována výstavba, rekonstrukce a modernizace úseku komunikace nižší kategorie, kterou bude umožněn přístup z prioritní regionální silniční sítě do cílového uzlu. Přes významnou podporu regionální silniční sítě v minulém období (v rámci ROP bylo nově vybudováno 40,9 km a rekonstruováno 1 092 km silnic, bylo postaveno téměř 18 km obchvatů a vybudováno či zrekonstruováno více než 50 km místních komunikací) se v ČR stále vyskytují periferní oblasti, nedostatečně napojené k TEN-T, regionálním centrům a sousedním regionům. To omezuje možnost dojížďky do zaměstnání a vede k nerovnoměrnému rozvoji v území. K nastartování rozvoje těchto oblastí bude nadále nutná podpora výstavby a rekonstrukce klíčových úseků silnic II. třídy. Je nutné se zaměřit na rekonstrukci silnic v nevyhovujícím a havarijním stavu a jejich zkapacitnění. Povinnost zpracovávat plán správy a údržby silnic II. a III. třídy a každoročně ho aktualizovat vyplývá jejich vlastníkovi – příslušnému kraji - z § 9 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, a z vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích. Správu a údržbu silniční sítě ve svém vlastnictví kraj zajišťuje prostřednictvím své organizace, které správu komunikací svěřil. Tabulka 3 SC 1.1: Specifické programové indikátory výsledků, podle specifického cíle (méně rozvinuté regiony), (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písm. b) bod ii) nařízení č. 1303/2013) ID Indikátor Měrná jednotka Výchozí hodnota Výchozí rok Cílová hodnota (2023) Zdroj údajů Četnost podání zpráv 7 22 10 Plocha území dostupného z TEN-T do 45 minut km 2 67 761 2014 68 079 ŘO Ročně 44 2.1.5 Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority 2.1.5.1 Popis typů a příkladů opatření, která mají být podporována, a jejich očekávaný přínos k plnění specifických cílů, případně včetně určení hlavních cílových skupin, konkrétních cílových území a druhů příjemců V textu jsou uvedeny indikativní příklady, jejich výčet a obsah je demonstrativní.  Rekonstrukce, modernizace či výstavba silnic Rekonstrukce, modernizace, popř. výstavba vybraných úseků silnic II. třídy, budování obchvatů sídel a vybraných úseků silnic III. třídy, technické zhodnocení a výstavba mostů, zklidnění průtahů, výstavba okružních křižovatek, které plní funkce silnic vyšší třídy na vybrané regionální silniční síti s cílem zvýšit konektivitu k síti TEN-T. Cílem je napojení hospodářsky problémového regionu nebo periferního území na síť TEN-T či sekundární nebo terciární uzel. Doplňkově bude podporováno technické zhodnocení a výstavba protihlukových zdí a bariér, veřejného osvětlení v intravilánech obcí, senzory a aktivní prvky ITS pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu ke snížení nehodovosti a pro varování před nebezpečnými meteorologickými jevy. Bude podporována výsadba doplňující zeleně podél silnic a prvky silniční infrastruktury za účelem snížení fragmentace krajiny (ekodukty, podchody a nadchody). Projekty budou realizovány na prioritní regionální silniční síti. Podporované komunikace, která splňují níže uvedené kritéria, jsou znázorněny na mapě vybrané regionální silniční sítě (příloha č. 3). V Pravidlech pro žadatele a příjemce budou uvedeny podporované úseky komunikací. Dopravně – hospodářský význam komunikace a) komunikace slouží jako napojení sekundárních (obce s rozšířenou působností nad 7 tis. obyvatel) nebo terciárních (ostatní ORP a OPÚ) uzlů na síť TEN-T, b) komunikace slouží jako napojení hospodářsky problémového regionu nebo periferního území (dle SRR ČR na roky 2014-2020) na síť TEN-T či sekundární nebo terciární uzel, za její součást bude považována i komunikace nižší kategorie, kterou bude umožněn přístup z prioritní regionální silniční sítě do cílového uzlu, c) komunikace slouží jako napojení průmyslové zóny nebo hospodářského centra (uzel s min. 1 000 pracovními místy) na sekundární nebo terciární uzel či síť TEN-T. Stavebně – technický stav a šířkové uspořádání a) komunikace musí být v kategoriích nevyhovující nebo havarijní – klasifikace 4 - 5 dle TP87 v daném roce (v případě realizace jen mostního objektu musí být zařazen v kategorii velmi špatný nebo havarijní – klasifikace 5 - 7 – údaj ke „spodní“ nebo „vrchní“ stavbě), 45 b) komunikace, které nemají požadované šířkové uspořádání odpovídající normě ČSN, c) přeložka, obchvat nebo nový úsek v případě, že stávající komunikace splňuje požadovaná kritéria. Intenzita dopravy, nehodovost a vliv na životní prostředí a) na komunikaci leží alespoň jedna obec s počtem obyvatel více než 1000, ve které je podle podkladů Střednědobé strategie ke zlepšení kvality ovzduší překročen více než 1 imisní limit alespoň na části obytné zástavby obce, b) zařazení vozovek, kde intenzita dopravy překračuje hodnoty SV > 500, c) na komunikaci je nadprůměrná nehodovost oproti průměru v kraji. Kritérium je splněno, pokud je splněno alespoň jedno dílčí kritérium označené písmenem. Komunikace je do vybrané prioritní regionální silniční sítě zařazena, pokud splňuje první a zároveň druhé nebo třetí kritérium. Podrobný rozpis aktivit bude uveden v Pravidlech pro žadatele a příjemce. Identifikace hlavních cílových skupin - obyvatelé - návštěvníci - podnikatelské subjekty Typy příjemců - kraje - organizace zřizované nebo zakládané kraji Územní zaměření podpory Území celé ČR mimo území hl. m. Prahy. Vybraná prioritní regionální silniční síť je uvedena v příloze č. 3. Veřejná podpora Ve specifickém cíli 1.1 budou podpořeny pouze projekty nezakládající veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. 2.1.5.2 Hlavní zásady pro výběr operací Hlavní zásady pro výběr projektů jsou jednotné pro všechny specifické cíle a jsou uvedené v kapitole 7.1. Specifická kritéria přijatelnosti ŘO IROP vybere specifická kritéria přijatelnosti relevantní pro aktivity podporované v dané výzvě. - Projekt je v souladu s Dopravní politikou ČR 2014-2020; 46 - žadatel má zajištěné národní zdroje financování; - projekt přispěje k eliminaci negativních vlivů dopravy na životní prostředí. 2.1.5.3 Plánované využití finančních nástrojů Ve specifickém cíli není plánováno využití finančních nástrojů. 2.1.5.4 Plánované využití velkých projektů Ve specifickém cíli nejsou plánovány velké projekty definované podle nařízení. 2.1.5.5 Indikátory výstupů podle investiční priority a případně podle kategorie regionů Tabulka 5 SC 1.1: Společné a specifické programové indikátory výstupů (méně rozvinuté regiony), (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písmeno b) bod iv) nařízení č. 1303/2013) ID Indikátor Měrná jednotk a Fond Cílová hodnota (2023) Zdroj údajů Četnost podávání zpráv CO13 Celková délka nově postavených silnic km EFRR 146 Žadatel /příjemce Průběžně CO14 Celková délka rekonstruovanýc h nebo modernizovanýc h silnic km EFRR 729 Žadatel /příjemce Průběžně 47 INVESTIČNÍ PRIORITA 7c prioritní osy 1: Rozvoj a zlepšování dopravních systémů šetrných k životnímu prostředí, včetně systémů s nízkou hlučností, a nízkouhlíkových dopravních systémů, včetně vnitrozemské a námořní lodní dopravy, přístavů, multimodálních spojů a letištní infrastruktury s cílem podporovat udržitelnou regionální a místní mobilitu 2.1.6 Specifické cíle odpovídající investiční prioritě a očekávané výsledky SPECIFICKÝ CÍL 1.2: Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy Udržitelná doprava vytváří funkční, bezpečné a ekonomické podmínky pro přemisťování osob a nákladů a není v rozporu s udržitelnou spotřebou přírodních zdrojů, snižuje zátěž životního prostředí a eliminuje negativní vlivy na lidské zdraví. Dílčí cíle:  posílit přepravní výkony veřejné dopravy,  snížit zátěže plynoucí z IAD,  rozvinout vozový park městských autobusů s alternativním pohonem,  rozvinout a provázat IDS v silničním provozu ve městech a aglomeracích,  zajistit potřeby specifických skupin obyvatel v dopravě,  zajistit bezpečnost a bezbariérovost dopravy v zájmu zvýšení podílu udržitelných forem dopravy,  zajistit dopravní dostupnost práce, služeb a vzdělání,  využít potenciál nemotorové dopravy k mobilitě pracovních sil,  vytvořit podmínky pro mobilitu a optimalizaci sítě cyklostezek a cyklotras. Zvláštní pozornost je třeba věnovat návaznosti různých druhů dopravy a vymezovat plochy a koridory, nezbytné pro efektivní MHD, které umožňují účelné propojení ploch bydlení, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytváří se tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v celém obsluhovaném území města a přilehlého území. Především nemotorová doprava by se měla stát součástí městské mobility a plánování infrastruktury. Rozsáhlé vozové parky městských autobusů jsou obzvláště vhodné pro zavedení alternativních pohonných systémů a paliv pro snížení uhlíkové zátěže z městské dopravy. Součástí rozvoje dopravní infrastruktury všech druhů dopravy je vybavení technologiemi ITS, které zvyšují komfort a bezpečnost dopravy. Jsou nástrojem optimalizace využití kapacity 48 dopravní infrastruktury a zvýšení informovanosti účastníků dopravního provozu v reálném čase nejen o běžných, ale i o mimořádných situacích. V souladu s Dopravní politikou na léta 2014-2020 s výhledem do roku 2050 bude podporováno zavedení standardu elektronického odbavení cestujících, integrovaného tarifu a jednoho přepravního dokladu. Preference veřejné dopravy a naplňování standardů kvality a výkonnosti vytváří podmínky pro zpřístupnění veřejné dopravy osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. Za pomoci naplnění tohoto cíle by mělo klesnout využívání automobilové dopravy ve prospěch šetrnějších způsobů přepravy, jakými jsou doprava veřejná, cyklistická či pěší. Rozvoj alternativních způsobů přepravy by měl vést mimo jiné k poklesu množství dopravních nehod, kongescí, zlepšení životního prostředí snížením emisí, vibrací a hluku za současného zvyšování bezpečnosti provozu a zajištění bezbariérového přístupu. Podpora veřejné hromadné dopravy nemůže být soustředěna pouze na města. I z důvodu návaznosti na připravované ITI je důležité zařazení pod TC 7, pro který je dopravní obslužnost a mobilita pracovní síly v celém regionu (nejen ve městě) klíčovým tématem. Podpora přispěje k poklesu využívání IAD, růstu přepravních výkonů hromadné dopravy a alternativních způsobů přepravy a ke snížení ekologické zátěže. V neposlední řadě je možné zlepšenou dopravní dostupností přispět k začlenění sociálně vyloučených lokalit. Vliv projektů na životní prostředí a udržitelný rozvoj budou sledovat environmentální monitorovací indikátory ENVI MI - 7 51 10 - „Počet osob přepravených veřejnou dopravou“ a 3 61 11 – „Množství emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních částic v rámci podpořených projektů“. Tabulka 3 SC 1.2: Specifické programové indikátory výsledků podle specifického cíle (méně rozvinuté regiony) ID Indikátory Měrná jednotka Výchozí hodnota Výchozí rok Cílová hodnota (2023) Zdroj údajů Četnost podávání zpráv 7 51 20 Podíl veřejné osobní dopravy na celkových výkonech v osobní dopravě % 30 2011 35 Statistika Ročně 7 63 10 Podíl cyklistiky na přepravních výkonech % 7 2011 10 Statistika Ročně 49 2.1.7 Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority 2.1.7.1 Popis typů a příkladů opatření, která mají být podporována, a jejich očekávaný přínos k plnění specifických cílů, případně včetně určení hlavních cílových skupin, konkrétních cílových území a druhů příjemců V textu jsou uvedeny indikativní příklady, jejich výčet a obsah je demonstrativní.  Terminály Výstavba a modernizace přestupních terminálů, souvisejících záchytných parkovišť a parkovacích domů v přímé návaznosti na veřejnou hromadnou dopravu (VHD) - systém P+R (parkoviště pro osobní vozy s možností přestupu na VHD), K+R (forma kombinované přepravy s návazností individuální automobilové dopravy na VHD), zázemí pro VHD, výstavba návazných systémů B+R (prostor pro bezpečné uschování kola s možností přestupu na VHD). V případě samostatných projektů na parkovací systémy (P+R, P+G, B+R) je nezbytné přizpůsobit velikost projektu očekávané vytíženosti a využitelnosti pro podporu multimodality a využití VHD. Součástí projektu může být doplňkově zeleň v okolí přestupních terminálů, budov a na budovách.  Telematika Výstavba, zavedení, rekonstrukce nebo modernizace inteligentních dopravních systémů (ITS) a dopravní telematiky pro veřejnou dopravu, zavádění nebo modernizace informačních systémů pro cestující, komunikačních systémů řidičů veřejné dopravy s dispečinkem, rezervačních, odbavovacích a platebních systémů pro veřejnou dopravu  Bezpečnost Zvyšování bezpečnosti dopravy, např. bezbariérový přístup zastávek, zvuková a jiná signalizace pro nevidomé, přizpůsobení komunikací pro nemotorovou dopravu osobám s omezenou pohyblivostí nebo orientací.  Nízkoemisní vozidla a související plnící stanice Nákup nízkoemisních a bezemisních vozidel, využívajících alternativní zdroje paliv jako je elektřina, CNG a další, splňujících normu EURO 6 pro přepravu osob, nákup trakčních vozidel městské dopravy (tramvaje, trolejbusy) pro zajištění základní dopravní obslužnosti v rámci závazku veřejné služby. Vozidla zohledňují specifické potřeby účastníků dopravy se ztíženou možností pohybu a orientace. Výstavba plnicích a dobíjecích stanic pro nízkoemisní a bezemisní vozidla pro přepravu osob za účelem zmírnění negativních dopadů v dopravě. Podporují se projekty subjektů, které zajišťují dopravní obslužnost v závazku veřejné služby. 50  Cyklodoprava Výstavba a modernizace cyklostezek v podobě stavebně upravených a dopravním značením vymezených komunikací, na kterých je vyloučená automobilová doprava. Výstavba a modernizace cyklotras se zaměřením na podporu integrovaných řešení, např. cyklistické pruhy na komunikacích nebo víceúčelové pruhy. Součástí projektu může být budování doprovodné infrastruktury, např. stojanů na kola, úschoven kol, odpočívadel a dopravního značení. Doplňkově lze do projektu zařadit zeleň, např. zelené pásy a liniové výsadby u cyklostezek a cyklotras. Podpořeny mohou být cyklostezky a cyklotrasy sloužící k dopravě do zaměstnání, škol a za službami. Podrobný rozpis aktivit bude uveden v Pravidlech pro žadatele a příjemce. Identifikace hlavních cílových skupin - obyvatelé - návštěvníci - dojíždějící za prací a službami - uživatelé veřejné dopravy Typy příjemců - kraje - obce - dobrovolné svazky obcí - organizace zřizované nebo zakládané kraji - organizace zřizované nebo zakládané obcemi - organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí - provozovatelé dráhy nebo drážní dopravy podle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách - dopravci ve veřejné linkové dopravě podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě - Ministerstvo dopravy ČR - subjekty zajišťující dopravní obslužnost, uvedené v § 8 odst. 1 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, tedy stát, kraje a obce, pokud poskytují veřejné služby v přepravě cestujících samy, a dopravci, kteří jsou provozovateli veřejné linkové dopravy podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících Územní zaměření podpory Území celé ČR mimo území hl. m. Prahy. 51 Veřejná podpora Ve specifickém cíli 1.2 budou podpořeny zpravidla projekty nezakládající veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. U opatření na podporu nákupu nízkoemisních a bezemisních vozidel veřejné hromadné dopravy včetně plnících stanic, terminálů veřejné hromadné dopravy a tarifních systémů veřejné hromadné dopravy Řídicí orgán zváží využití existujících schémat povolené veřejné podpory (např. nařízení č. 1370/2007, GBER nebo SGEI), v případě, že je nebude možné využít, bude toto opatření podléhat oznámení záměru na Evropské komisi (notifikaci podpory). 2.1.7.2 Hlavní zásady pro výběr operací Hlavní zásady pro výběr projektů jsou jednotné pro všechny specifické cíle a jsou uvedené v kapitole 7.1. Specifická kritéria přijatelnosti ŘO IROP vybere specifická kritéria přijatelnosti relevantní pro aktivity podporované v dané výzvě. - Projekt je v souladu s Dopravní politikou ČR 2014-2020; - projekt v obcích, které mají více než 50 tis. obyvatel, dokládá ve výzvách vyhlášených do konce roku 2017 soulad s Kartou souladu projektu s principy udržitelné mobility, resp. se Strategickým rámcem městské mobility, nebo s Plánem udržitelné městské mobility; - projekt v obcích, které mají více než 50 tis. obyvatel, dokládá ve výzvách vyhlášených od roku 2018 soulad se Strategickým rámcem městské mobility nebo s Plánem udržitelné městské mobility; - projekt v obcích, které mají méně než 50 tis. obyvatel, dokládá Kartu souladu projektu s principy udržitelné mobility; - projekt přispívá k eliminaci negativních vlivů dopravy na životní prostředí; - vozidla, nakupovaná pro veřejnou dopravu, jsou upravená pro přepravu osob se sníženou schopností pohybu a orientace; - vozidla, nakupovaná pro veřejnou dopravu, splňují Euro 6; - projekt přispívá ke zvýšení bezpečnosti; - projekt je v souladu s Národní strategií rozvoje cyklistické dopravy ČR pro léta 2013 – 2020. 2.1.7.3 Plánované využití finančních nástrojů Ve specifickém cíli není plánováno využití finančních nástrojů. 2.1.7.4 Plánované využití velkých projektů Ve specifickém cíli nejsou plánovány velké projekty definované podle nařízení. 52 2.1.7.5 Indikátory výstupu podle investiční priority a případně podle kategorie regionů Tabulka 5 SC 1.2: Společné a specifické programové indikátory výstupu (méně rozvinuté regiony), (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písmeno b) bod iv) nařízení č. 1303/2013) ID Indikátor Měrná jednotka Fond Cílová hodnota (2023) Zdroj údajů Četnost podávání zpráv 7 52 01 Počet nových nebo rekonstruovaných přestupních terminálů ve veřejné dopravě Terminály EFRR 100 Žadatel /příjemce Průběžně 7 40 01 Počet vytvořených parkovacích míst Parkovací místa EFRR 8 000 Žadatel /příjemce Průběžně 7 04 01 Počet zařízení a služeb pro řízení dopravy ks EFRR 20 Žadatel /příjemce Průběžně 7 48 01 Počet nově pořízených vozidel pro veřejnou dopravu Vozidla EFRR 620 Žadatel /příjemce Průběžně 7 50 01 Počet realizací vedoucích ke zvýšení bezpečnosti v dopravě Realizace EFRR 60 Žadatel /příjemce Průběžně 7 61 00 Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras km EFRR 225 Žadatel /příjemce Průběžně 7 62 00 Délka rekonstruovaných cyklostezek a cyklotras km EFRR 50 Žadatel /příjemce Průběžně 7 64 01 Počet parkovacích míst pro jízdní kola Parkovací místa EFRR 5 600 Žadatel /příjemce Průběžně 53 INVESTIČNÍ PRIORITA 5b prioritní osy 1: Podpora investic zaměřených na řešení konkrétních rizik, zajištěním odolnosti vůči katastrofám a vývojem systémů krizového řízení 2.1.8 Specifické cíle odpovídající investiční prioritě a očekávané výsledky SPECIFICKÝ CÍL 1.3: Zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof Přínosem realizace je dosažení vyšší ochrany života, zdraví osob, majetku a hospodářských aktivit ve vazbě na nová rizika a změny klimatu jako jsou přívalové a dlouhotrvající intenzivní srážky, nadprůměrné sněhové srážky, masivní námrazy, povodně, déletrvající sucha, vichřice, sesuvy, rozsáhlé požáry či mimořádné události antropogenního původu. Rizika jsou nová především svou intenzitou, frekvencí opakování a rozsahem dopadů. V období 1997 až 2013 způsobily povodně v ČR smrt 138 lidí. Největší materiální škody byly v roce 2002, kdy dosáhly 75,1 mld. Kč (3,04 % HDP ČR; 25,63 % celkových výdajů SR ČR za rok 2002). Celkové škody, způsobené povodněmi od roku 1997, jsou vyčísleny na 189,6 mld. Kč. Klimatické změny mají významný vliv také na krajinu, vodní a lesní hospodářství a zemědělství. Zásadním problémem jsou také mimořádné události antropogenního původu, jako úniky nebezpečných látek do životního prostředí. Tyto události ohrožují povrchové a podzemní vody, půdu a obyvatelstvo a mohou být klimatickými změnami umocněny. S ohledem na prognózy, projevy změn klimatu a na rozvoj průmyslové infrastruktury regionů a obchodu je třeba, aby ČR disponovala efektivními nástroji pro zmírnění následků a projevů mimořádných událostí, neboť schopnost adekvátní reakce je jednou ze základních podmínek rozvoje konkurenceschopnosti v regionech. Složky IZS se přes dosavadní pokrok potýkají s nedostatečnou vybaveností a odolností především v území se zvýšeným či předpokládaným výskytem mimořádných událostí a rizik, z nich vyplývajících, nebo s kumulovanými mimořádnými událostmi a riziky, které souvisejí s klimatickými změnami, antropogenními a technologickými riziky. Vzdělávací a výcviková střediska neposkytují složkám IZS kvalitní zázemí pro nácvik zásahů při řešení mimořádných událostí, způsobených změnou klimatu nebo lidskou činností. Pro dosažení plné připravenosti bude v exponovaných územích ČR posílena vybavenost a odolnost infrastruktury základních složek IZS, její soběstačnost a specializované technické a technologické prostředky. Pro zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof a snížení časové dotace pro úspěšné ukončení záchranných a likvidačních prací bude provedena modernizace výcvikových a vzdělávacích středisek pro složky IZS, která budou simulovat podmínky zásahů při mimořádných událostech. Uvedené aktivity jsou těžištěm 54 SC 1.3 a jejich prostřednictvím bude zajištěna připravenost složek IZS s cílem rychlého a efektivního poskytnutí pomoci obyvatelstvu zasaženému mimořádnou událostí, které povede ke zmírnění následků a projevů mimořádných událostí. SC je v souladu se Strategií Evropa 2020, jejíž prioritou je podporovat konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiku méně náročnou na zdroje. Spolehlivá doprava, průjezdné dopravní tepny a sídla jsou jednou z podmínek udržitelné ekonomiky a společného trhu EU. ČR se nachází na křižovatce významných evropských dopravních cest. Aby přispěla k naplňování principů Strategie, musí zajistit volný průchod zboží, služeb, osob a kapitálu a musí být připravena v co nejkratším čase a co nejefektivněji řešit různorodé mimořádné události, aby byly minimalizovány ekonomické či ekologické škody, negativní dopady na život a zdraví osob a na celkovou bezpečnost a stabilitu země. Připravenost na nová rizika a přizpůsobení se změnám klimatu se tak stává základní podmínkou rozvoje konkurenceschopnosti. Aktivity navazují na opatření preventivně-environmentálního charakteru plánovaná v OP ŽP (vazba na PO 1 a 3). Tabulka 3 SC 1.3: Specifické programové indikátory výsledků podle specifického cíle (méně rozvinuté regiony), (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písm. b) bod ii) nařízení č. 1303/2013) ID Indikátor Měrná jednotka Výchozí hodnota Výchozí rok Cílová hodnota (2023) Zdroj údajů Četnost podávání zpráv 5 75 30 Připravenost složek IZS Osoby 1 400 2014 71 200 ŘO Ročně 5 75 20 Počet exponovaných území s nedostatečnou připraveností složek IZS Území 108 2014 48 ŘO Ročně 55 2.1.9 Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority 2.1.9.1 Popis typů a příkladů opatření, která mají být podporována, a jejich očekávaný přínos k plnění specifických cílů, případně včetně určení hlavních cílových skupin, konkrétních cílových území a druhů příjemců V textu jsou uvedeny indikativní příklady, jejich výčet a obsah je demonstrativní.  Zajištění adekvátní odolnosti s důrazem na přizpůsobení se změnám klimatu a novým rizikům – indikativní alokace 43 % Stavební úpravy stanice základní složky IZS ve stávající dislokaci. Účelem je zvýšení odolnosti stanice vůči účinkům mimořádné události, aby složka IZS mohla plnit své úkoly v době mimořádné události. Realizovány budou stavební úpravy stávajícího objektu, v odůvodněných případech stavba nového objektu, a pořízení potřebného vybavení či technologií. Bude se jednat například o:  výstavbu nových garážových prostor s cílem řádného garážování techniky, uskladnění prostředků před povětrnostními vlivy a zajištění kontinuální připravenosti techniky a prostředků k nasazení,  pořízení elektrocentrály pro zajištění náhradního zdroje elektrické energie pro nouzový provoz stanice. Vybudování stanice základní složky IZS změnou její dislokace na místo, kde budou vytvořeny podmínky pro rychlý výjezd složek IZS k mimořádné události. Dislokace stanice bude provedena z místa, kde např. není zajištěna odolnost proti opakujícím se výskytům mimořádných událostí, které ohrožují chod stanice, a ta v době mimořádné události není schopna poskytovat adekvátní pomoc, nebo není zajištěna přijatelná reakční doba pro nasazení složek z důvodu velkých vzdáleností na místo zásahu. Cílem je zajištění přijatelné reakční doby pro efektivní nasazení složky IZS. Bude realizována stavba, pořízeno její vybavení a bude provedena úprava vnějších prostor.  Posílení vybavení základních složek IZS technikou a věcnými prostředky k zajištění připravenosti základních složek IZS v exponovaných územích s důrazem na přizpůsobení se změnám klimatu a novým rizikům – indikativní alokace 36 % Pořízení specializované techniky a věcných prostředků pro odstraňování důsledků nadprůměrných sněhových srážek a masivních námraz Cílem je posílení vybavení složek IZS pro řešení mimořádných událostí, spojených s uvedenými jevy, které mají negativní dopad na infrastrukturu dopravy a průmyslu a na obytné a veřejné budovy. Pořízena bude odpovídající technika a věcné prostředky, např. speciální dopravní prostředky a vybavení pro nouzové přežití. 56 Pořízení specializované techniky a věcných prostředků určených pro výkon činností spojených s orkány a větrnými smrštěmi Cílem je posílení vybavení složek IZS pro řešení mimořádných událostí v důsledku větrných smrští, orkánů, které mají dopad na krajinu, zemědělské plodiny a lesy, na infrastrukturu zásobování a výrobu. Pořízena bude odpovídající technika a věcné prostředky, např. speciální dopravní prostředky, soupravy pro nouzové zastřešení obytných budov a statické zpevnění narušených částí budov. Pořízení specializované techniky a věcných prostředků určených pro výkon činností spojených s extrémním suchem Cílem je posílení vybavení složek IZS pro řešení mimořádných událostí v důsledku sucha, které má dopad na vznik lesních požárů. Nedostatek podzemní a povrchové vody způsobuje omezení zásobování vodou či elektrickou energií. Pořízena bude odpovídající technika a věcné prostředky, např. mobilní kontejnerová elektrocentrála nebo lesní hasicí speciál. Pořízení specializované techniky a věcných prostředků určených pro výkon činností v souvislosti s haváriemi spojenými s únikem nebezpečných látek Účelem je posílení vybavení složek IZS pro řešení dopadu na infrastrukturu dopravy a průmyslu, obce, životní prostředí. Pořízena bude odpovídající technika a věcné prostředky, např. vybavení pro detekci, zastavení nebo omezení úniku nebezpečných látek.  Modernizace vzdělávacích a výcvikových středisek pro základní složky IZS (simulátory, trenažéry, polygony apod. a jejich vybavení), zaměřených na rozvoj specifických dovedností a součinnost základních složek IZS při řešení mimořádných událostí – indikativní alokace 21 % Vybudování simulátorů pro výuku specializovaných činností složek IZS Důraz bude kladen na vytvoření podmínek pro získání odborných znalostí a nácviku dovedností, potřebných k řešení reálných situací. Jedná se například o následující simulátory, trenažery a vybavení pro:  výuku taktického řízení,  řízení vozidel,  zásah u nebezpečných látek,  zásah ve ztížených prostorách,  výcvik ve výškách a nad volným prostranstvím. Podrobný rozpis aktivit bude uveden v Pravidlech pro žadatele a příjemce. Identifikace hlavních cílových skupin - obyvatelé ČR - orgány krizového řízení obcí a krajů a organizačních složek státu - složky IZS 57 Typy příjemců (podle § 4 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů) - MV – Generální ředitelství HZS ČR - HZS krajů - Záchranný útvar HZS ČR - obce, které zřizují jednotky požární ochrany (§ 29 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně) – jednotky sboru dobrovolných hasičů kategorie II a III (podle přílohy zákona o požární ochraně) - Policejní prezidium ČR - krajská ředitelství Policie ČR - kraje (kromě hl. m. Prahy) jako zřizovatelé zdravotnické záchranné služby krajů - organizační složky státu a jimi zřizované nebo zakládané organizace, které zajišťují vzdělávání a výcvik složek IZS - státní organizace, která zřizuje jednotku HZS podniku s územní působností Územní zaměření podpory Exponovaná území (příloha č. 5) pro aktivity zodolnění a vybavení složek IZS jsou stanovena na základě klimatologických map, které vytvořilo MV ČR ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem. Jsou definovaná v dokumentu „Zajištění odolnosti a vybavenosti základních složek integrovaného záchranného systému – Policie ČR a Hasičského záchranného sboru ČR (včetně JSDH) v území, s důrazem na přizpůsobení se změnám klimatu a novým rizikům v období 2014 – 2020“, resp. “Zajištění odolnosti a vybavenosti základních složek integrovaného záchranného systému – Krajských zdravotnických záchranných služeb v území, s důrazem na přizpůsobení se změnám klimatu a novým rizikům v období 2014 – 2020“. Pro aktivitu modernizace vzdělávacích a výcvikových středisek území ČR mimo území hl. m. Prahy. Veřejná podpora Ve specifickém cíli 1.3 budou podpořeny pouze projekty nezakládající veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. 2.1.9.2 Hlavní zásady pro výběr operací Hlavní zásady pro výběr projektů jsou jednotné pro všechny specifické cíle a jsou uvedené v kapitole 7.1. Specifická kritéria přijatelnosti ŘO IROP vybere specifická kritéria přijatelnosti relevantní pro aktivity podporované v dané výzvě. 58 - Projekt je v souladu s Koncepcí ochrany obyvatelstva do 2020 s výhledem do roku 2030; - projekt je v souladu se Strategií přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR; - projekt je v souladu s dokumentem „Zajištění odolnosti a vybavenosti základních složek integrovaného záchranného systému – Policie ČR a Hasičského záchranného sboru ČR (včetně JSDH) v území, s důrazem na přizpůsobení se změnám klimatu a novým rizikům v období 2014 – 2020“, respektive “Zajištění odolnosti a vybavenosti základních složek integrovaného záchranného systému – Krajských zdravotnických záchranných služeb v území, s důrazem na přizpůsobení se změnám klimatu a novým rizikům v období 2014 – 2020“ podle příjemce; - obce, které zřizují jednotky požární ochrany (§ 29 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně) – jednotky sboru dobrovolných hasičů kategorie II a III (podle přílohy zákona o požární ochraně), doloží souhlasné stanovisko Hasičského záchranného sboru ČR; - státní organizace, které zřizují jednotky požární ochrany (§ 29 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně) – jednotky HZS podniku s územní působností, doloží souhlasné stanovisko HZS ČR. 2.1.9.3 Plánované využití finančních nástrojů Ve specifickém cíli není naplánováno využití finančních nástrojů. 2.1.9.4 Plánované využití velkých projektů Ve specifickém cíli nejsou plánovány velké projekty definované podle nařízení. 2.1.9.5 Indikátory výstupu podle investiční priority a případně podle kategorie regionů Tabulka 5 SC 1.3: Společné a specifické programové indikátory výstupu (méně rozvinuté regiony), (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písmeno b) bod iv) nařízení č. 1303/2013) ID Indikátor Měrná jednotka Fond Cílová hodnota (2023) Zdroj údajů Četnost podávání zpráv 5 75 01 Počet nových a modernizovaných objektů sloužících složkám IZS Objekty EFRR 86 Žadatel /příjemce Průběžně 5 70 01 Počet nové techniky a věcných prostředků složek IZS Sety EFRR 913 Žadatel /příjemce Průběžně 59 2.1.10 Výkonnostní rámec Tabulka 6 PO 1: Výkonnostní rámec prioritní osy (méně rozvinuté regiony), (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písm. b) bod v) a příloha II nařízení č. 1303/2013) Typ indikátoru ID Indikátor nebo klíčový krok provádění Měrná jednotka Fond Milník pro rok 2018 Konečný cíl (2023) Zdrojů údajů Popřípadě vysvětlení relevantno sti indikátoru finanční indikátor - Celkové certifikované způsobilé výdaje EUR EFRR 501 260 2 52,4 1 844 877 035,0 ŘO _ výstup CO14 Celková délka rekonstruovaných, nebo modernizovaných silnic km EFRR 104 729 Žadatel /příjemce _ výstup 7 52 01 Počet nových nebo rekonstruovaných přestupních terminálů ve veřejné dopravě Terminály EFRR 28 100 Žadatel /příjemce _ výstup 7 48 01 Počet nově pořízených vozidel pro veřejnou dopravu Vozidla EFRR 177 620 Žadatel /příjemce _ výstup 5 75 01 Počet nových a modernizovaných objektů sloužících složkám IZS Objekty EFRR 25 86 Žadatel /příjemce _ 60 2.1.11 Kategorie zásahů Tabulky 7 – 11 Kategorie zásahů (čl. 96 odst. 2 písmeno b) bod vi) nařízení č. 1303/2013) Fond a kategorie regionů: EFRR, méně rozvinuté regiony Dimenze 1: Oblast zásahu Dimenze 2: Forma financování Dimenze 3: Typ území Dimenze 4: Mechanismus územního plnění Dimenze 5: Tematický cíl Kód € Kód € Kód € Kó d € Kód € 34 696 862 951,00 1 1 568 145 479,00 7 1 568 145 479,00 1 356 761 264,00 5 150 551 052,00 30 223 380 000 2 139 396 786,00 7 1 417 594 427,00 31 24 820 000 7 1 071 987 429,00 43 448 904 902,20 44 23 626 573,80 87 120 440 841,60 88 30 110 210,40 2.1.12 Přehled plánovaného využití technické pomoci, je-li to nutné, včetně opatření na posílení správní kapacity orgánů zapojených do řízení a kontroly programů a příjemců V rámci prioritní osy 1 se neplánuje specifické využití prostředků technické pomoci nad rámec aktivit popsaných v prioritní ose 5. 61 2.2 Popis prioritních os jiných než technická pomoc – Prioritní osa 2 (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písm. b) nařízení č. 1303/2013) 2.2.1 Prioritní osa 2: Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů 2.2.2 Odůvodnění pro vytvoření prioritní osy, která zahrnuje více než jednu kategorii regionů nebo více než jeden tematický cíl či fond Prioritní osa 2 je zaměřena na zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů. Prioritní osa 2 se váže na TC 4, 9 a 10. Kombinací podpory několika TC v jedné prioritní ose je zaručeno významné posílení integrované povahy programu a podpora základního faktoru konkurenceschopnosti regionů, kterým jsou lidé. Specifické cíle 2.1, 2.2 a 2.3 jsou komplementární s podporami z ESF v Operačním programu Zaměstnanost a specifický cíl 2.4 s podporou z ESF v Operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Podrobněji jsou vazby uvedeny v příloze č. 1. Návaznost specifických cílů na investiční priority Investiční priorita Specifický cíl IP 9a: Investice do zdravotnické a sociální infrastruktury, které přispívají k celostátnímu, regionálnímu a místnímu rozvoji, snižování nerovností, pokud jde o zdravotní stav, podporou sociálního začlenění díky lepšímu přístupu k sociálním, kulturním a rekreačním službám a přechodem od institucionálních ke komunitním službám 2.1 Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi IP 9c: Poskytování podpory sociálním podnikům 2.2 Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání IP 9a: Investice do zdravotnické a sociální infrastruktury, které přispívají k celostátnímu, regionálnímu a místnímu rozvoji, snižování nerovností, pokud jde o zdravotní stav, podporou sociálního začlenění díky lepšímu přístupu k sociálním, kulturním a rekreačním službám a přechodem od institucionálních ke komunitním službám 2.3 Rozvoj infrastruktury pro poskytování zdravotních služeb a péče o zdraví IP 10: Investice do vzdělávání, odborného vzdělávání, včetně odborné přípravy pro získání dovedností a do celoživotního učení rozvíjením infrastruktury pro vzdělávání a odbornou přípravu 2.4 Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení IP 4c: Podpora energetické účinnosti, inteligentních systémů hospodaření s energií a využívání energie z obnovitelných zdrojů ve veřejných infrastrukturách, mimo jiné ve veřejných budovách, a v oblasti bydlení 2.5 Snížení energetické náročnosti v sektoru bydlení 62 2.2.3 Fond, kategorie regionů a základ pro výpočet podpory Unie Fond EFRR Kategorie regionů méně rozvinuté regiony Základ pro výpočet (celkové způsobilé výdaje nebo způsobilé veřejné výdaje) celkové způsobilé výdaje 63 INVESTIČNÍ PRIORITA 9a prioritní osy 2: Investice do zdravotnické a sociální infrastruktury, které přispívají k celostátnímu, regionálnímu a místnímu rozvoji, snižováním nerovností, pokud jde o zdravotní stav, podporou sociálního začlenění díky lepšímu přístupu k sociálním, kulturním a rekreačním službám a přechodem od institucionálních ke komunitním službám 2.2.4 Specifické cíle odpovídající investiční prioritě a očekávané výsledky SPECIFICKÝ CÍL 2.1: Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi Specifický cíl přispívá k dosažení cíle Strategie Evropa 2020 v oblasti boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení a k dosažení národního cíle zachování počtu osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením na úrovni roku 2008 (tj. snížení minimálně o 30 000 osob), vytyčeného v NPR 2014. Očekávaným výsledkem je vyšší dostupnost a kvalita služeb, vedoucí k sociální inkluzi, sociální bydlení dostupné potřebným a snížení počtu osob sociálně vyloučených a osob ohrožených sociálním vyloučením a chudobou. Pro řešení problematiky sociálního vyloučení je potřeba dobudovat infrastrukturu pro poskytování sociálních služeb a doprovodných programů. Podpora bude směřovat ke službám terénního a ambulantního charakteru, k deinstitucionalizaci a ke službám pobytového charakteru, které odpovídají současným principům sociálního začleňování. Podpořeny budou i služby primární prevence, které mají komunitní charakter. Pro sociální začleňování obyvatel sociálně vyloučených lokalit, zejména Romů, budou také využity nástroje Koordinovaného přístupu k řešení problematiky sociálně vyloučených lokalit. Problematika sociálního vyloučení v oblasti bydlení se týká domácností s nízkými příjmy a s tím spojeným předlužením a migrací. Stát poskytuje finanční příspěvky či doplatky na bydlení přibližně 260 tisíc domácností (cca 6 %). V ubytovnách setrvává 15 tisíc domácností. ČR nedisponuje dostatečným počtem sociálních bytů pro pokrytí potřeb všech domácností v bytové nouzi. Významným problémem v oblasti sociálního bydlení je nedostatek nástrojů prevence ztráty bydlení a podfinancování sociálních služeb působících v této oblasti. Sociální byty slouží jako infrastruktura pro sociální začleňování. Pokud během realizace IROP vstoupí v platnost legislativní úprava sociálního bydlení, ŘO IROP ji zohlední v dokumentaci programu. V ČR se při řešení sociální situace vyloučených či ohrožených skupin využívají služby institucionální péče, které nepřispívají k začlenění podporovaných osob do společnosti, naopak mohou vést k jejich izolaci a segregaci. Vzhledem k míře koncentrace sociálně vyloučených osob je kapacita center komunitních služeb nedostačující a u některých typů 64 sociálních služeb a sociálně preventivních programů nedostupná (např. integrační aktivity pro osoby po výkonu trestu či ve výkonu alternativních trestů, služby pro rodiny a děti). V minulém programovém období byla transformace zařízení součástí podpory z IOP a OP LZZ. Bylo schváleno 22 transformačních plánů a 41 projektů deinstitucionalizace ve výši cca 1 mld. Kč. Strategické dokumenty dokládají potřebu další deinstitucionalizace. Výsledkem transformace zařízení budou sociální služby komunitního charakteru poskytované v přirozeném prostředí. Na aktivity v tomto SC navazují aktivity v prioritní ose 2 OP Zaměstnanost. Předmětem podpory nebudou ubytovny a domovy pro seniory. Tabulka 3 SC 2.1: Specifické programové indikátory výsledku podle specifického cíle (méně rozvinuté regiony), (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písm. b) bod ii) nařízení č. 1303/2013) ID Indikátor Měrná jednotka Výchozí hodnota Výchozí rok Cílová hodnota (2023) Zdroj údajů Četnost podávání zpráv 6 75 10 Kapacita služeb a sociální práce Klienti 1 121 2014 7 270 ŘO Ročně 5 53 20 Průměrný počet osob využívající sociální bydlení Osoby / rok 1 388 2014 11 888 ŘO Ročně 65 2.2.5 Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority 2.2.5.1 Popis typů či příkladů opatření, která mají být podporována, a jejich očekávaný přínos k plnění specifických cílů, případně včetně určení hlavních cílových skupin, konkrétních cílových území a druhů příjemců V textu jsou uvedeny indikativní příklady, jejich výčet a obsah je demonstrativní.  Deinstitucionalizace sociálních služeb za účelem sociálního začleňování a zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce Deinstitucionalizací služeb se transformuje institucionální (ústavní) péče v péči komunitní. Řízeně se ruší ústavy a rozvíjí komunitní sociální služby. Bude podporováno výstavba, zřizování a rekonstrukce stávajících zařízení pro poskytování komunitní péče, jedná se i o pobytová zařízení. Podpořen může být například domov se zvláštním režimem či domov pro osoby se zdravotním postižením. Předmětem projektu bude nákup domu či bytu, jeho úprava a vybavení podle potřeb uživatelů. Objekt bude uspořádán jako běžná domácnost s ložnicemi, kuchyní či kuchyňským koutem, obývacím pokojem, toaletou, koupelnou a nezbytným technickým zázemím. V objektu či v bytě může být vyčleněn nezbytný prostor pro pracovníky, kteří budou poskytovat podporu pomáhat uživatelům zvládat chod domácnosti a další činnosti, které sami nezvládnou. Součástí projektu může být rozšíření či zřízení sociálně terapeutické dílny, zaměřené na nácvik dovedností jejích uživatelů a získávání zkušeností s povinnostmi mimo domácnost. Sociálně terapeutická dílna se skládá z několika provozů, zaměřených na různé činnosti.  Infrastruktura pro dostupnost a rozvoj sociální služby Bude podporován nákup objektů, zařízení a vybavení a stavební úpravy, které vytvoří podmínky pro kvalitní poskytování sociálních služeb, obnovu a zkvalitnění materiálnětechnické základny stávajících služeb sociální práce s cílovými skupinami. Sociální služby jsou definovány zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů. Projekty se zaměřují na vybudování zázemí pro terénní služby, vybavení zařízením, které umožňuje práci v obtížně dostupných lokalitách, pořízení vybavení mobilního týmu pro poskytování zdravotně sociální pomoci ve vyloučených lokalitách, nebo vybudování zázemí pro realizaci fakultativních činností v ambulantní skupinové formě terénních služeb sociální prevence či odborného sociálního poradenství. Ambulantní sociální služby se zaměřují na prostorové oddělení ambulantních služeb od pobytových forem, rekonstrukci a vybavení stávajících prostor nebo na výstavbu či nákup objektů pro realizaci stávající sociální služby v nevyhovujícím prostoru, na vybudování zázemí pro hygienický servis v ambulantních zařízeních, rekonstrukci objektu a jeho adaptaci např. na terapeutické dílny nebo zřízení kontaktního centra v nebytových prostorách domu. 66 Podpora pobytových sociálních služeb je zaměřena například na přestavby azylových domů, které společně obývají různé cílové skupiny, nebo těch, které koncentrují vysoký počet osob. Podpořena může být také rekonstrukce a úprava menšího domu na azylový dům pro rodiče s dětmi.  Podpora rozvoje infrastruktury komunitních center za účelem sociálního začleňování a zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce Jedná se o veřejná víceúčelová zařízení, ve kterých se setkávají členové komunity za účelem realizace sociálních, vzdělávacích, kulturních a rekreačních aktivit s cílem zlepšit sociální situaci těchto jednotlivců a komunity jako celku. Pro dosažení těchto cílů je v zařízení poskytována kombinace komunitních a veřejných služeb, minimálně základní sociální poradenství, sociální služba v ambulantní a terénní formě se zaměřením na řešení nepříznivé sociální situace a sociální začleňování. Prostorové vybavení integračních center musí vždy umožňovat vzájemné kontakty mezi příslušníky cílové skupiny a jejich kontakty s profesionály v sociální oblasti. Rozvoj infrastruktury komunitních center bude zahrnovat: stavby, stavební úpravy, pořízení vybavení a případné související úpravy venkovního prostranství (zeleň, parková úprava) za účelem vytvoření prostoru pro setkávání členů komunit ohrožených sociálním vyloučením. Cílem je vytvoření materiálně a technicky vhodného prostoru pro:  veřejná projednávání s ambicí setkávání obyvatel komunity (lokality) a sousedů, případně ostatních obyvatel obce s cílem snížení předsudků a sbližování kultur;  vznik jádrových skupin za cílem nastartování komunitní práce;  setkávání tematických skupin pro řešení identifikovaných problémů komunity;  realizaci volnočasových aktivit, kulturních a zájmových akcí vyplývajících z tradic a zvyků dané komunity či krajové oblasti;  realizaci aktivit s cílem zplnomocnění motivovaných obyvatel komunity a získávání kompetencí pro vyjednávání a řešení běžných životních problémů a situací (učebny a školicí místnosti) s ohledem na prvek podpory sociální integrace a uplatnění na trhu práce. Současně komunitní centra vytváří prostor pro řešení krizových situací jednotlivců jako první kontakt pro navázání dalších sociálních a jiných služeb. Cílem není budovat kulturní centra nebo prostory pro masovou zábavu.  Sociální bydlení Bude podporováno pořízení bytů, bytových domů, nebytových prostor a jejich adaptace pro potřeby sociálního bydlení a pořízení nezbytného základního vybavení. Sociální bydlení zajišťuje přístup a udržení dlouhodobého, kvalitativně standardního a prostorově nesegregovaného bydlení. 67 Parametry sociálního bydlení v IROP: - sociální bydlení splňuje stavebně technické parametry dané stavebními předpisy určenými pro výstavbu budov pro bydlení, - sociálním bytem se rozumí standardní bytová jednotka se základním vybavením bez dalšího zařízení nábytkem, - sociální byt musí být umístěný v lokalitě s dostupným občanským vybavením pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva, - v lokalitě musí být zajištěná veřejná doprava, - sociální bydlení je určeno osobám z cílových skupin, identifikovaných v tomto dokumentu, - podpora nevede k segregaci osob z cílových skupin, - pořizovací náklady na sociální bydlení nesmí přesáhnout stanovený limit, stanovený ve výzvě k předkládání žádostí o dotaci. Příklady projektů Nákup a rekonstrukce jednotlivých bytů pro účely sociálního bydlení (pořízení kuchyňské linky, rekonstrukce koupelny apod.) v nesegregovaných intravilánech obcí. Nákup stavební parcely a výstavba bytového domu se čtyřmi až šesti bytovými jednotkami. Nástavba nebo půdní vestavba bytů na stávající bytový dům. Nákup nemovitosti kolaudované pro bydlení nebo jiný účel včetně souvisejících pozemků, a její rekonstrukce na bytový dům se sociálními byty. Rekonstrukce bytového domu, při které dojde ke změně dispozic bytových jednotek (např. rozdělení větších bytů na menší) za účelem vytvoření sociálních bytů.  Doplňková aktivita Jako doplňková aktivita bude podporováno zahrnutí zeleně v okolí budov a na budovách, např. zelené zdi a střechy, aleje, hřiště a parky do realizovaných projektů. Podrobný rozpis aktivit bude uveden v Pravidlech pro žadatele a příjemce. Identifikace hlavních cílových skupin - osoby sociálně vyloučené - osoby ohrožené sociálním vyloučením - osoby se zdravotním postižením - osoby v bytové nouzi Typy příjemců – sociální služby - nestátní neziskové organizace - organizační složky státu - příspěvkové organizace organizačních složek státu - kraje 68 - organizace zřizované nebo zakládané kraji - obce - organizace zřizované nebo zakládané obcemi - dobrovolné svazky obcí - organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí - církve - církevní organizace Typy příjemců – sociální bydlení - obce - nestátní neziskové organizace - církve - církevní organizace Územní zaměření podpory Území celé ČR mimo území hl. m. Prahy. Cílené výzvy v objemu minimálně 60 % alokace specifického cíle 2.1 budou zaměřeny na projekty realizované na území správního obvodu obcí s rozšířenou působností, kde se nacházejí sociálně vyloučené lokality. Toto území bude stanoveno na základě studie, identifikující sociálně vyloučené lokality v České republice, zpracované Ministerstvem práce a sociálních věcí. Veřejná podpora Ve specifickém cíli 2.1 budou podporovány projekty v souladu s Rozhodnutím Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytování služeb obecného hospodářského zájmu (2012/21/EU), odstavec 11. Podpora sociálního bydlení je určená výhradně znevýhodněným, či vyloučeným osobám. Koncept nekonkuruje soukromému sektoru nemovitostí a plně odpovídá unijní definici sociálního bydlení, jako služby obecného hospodářského zájmu, jež formulovala Komise ve sdělení ze dne 20. prosince 2011. Omezuje v něm vynětí z povinnosti oznámit pokrytí nákladů na veřejnou službu na „poskytování sociálního bydlení pro znevýhodněné občany nebo příslušníky sociálně méně zvýhodněných skupin, kteří nejsou z důvodu omezené solventnosti schopni získat bydlení za tržních podmínek“ (SC C 44/54 Úřední věstník EU 15. 2. 2013). V rámci aktivity sociální bydlení budou taktéž podporovány projekty v souladu s nařízením č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012 o použití článku 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu. 69 2.2.5.2 Hlavní zásady pro výběr operací Hlavní zásady pro výběr projektů jsou jednotné pro všechny specifické cíle a jsou uvedené v kapitole 7.1. Specifická kritéria přijatelnosti ŘO IROP vybere specifická kritéria přijatelnosti relevantní pro aktivity podporované v dané výzvě. - Projekt je v souladu se Strategií sociálního začleňování 2014-2020 a Národní strategií rozvoje sociálních služeb 2014-2020; - projekt je v souladu se strategickým plánem sociálního začleňování nebo s komunitním plánem nebo s krajským střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb; - projekt deinstitucionalizace má transformační plán; - projekt zaměřený na sociální bydlení je zacílen na osoby v ekonomicky aktivním (produktivním) věku; - projekt splňuje parametry sociálního bydlení, uvedené v popisu specifického cíle. 2.2.5.3 Plánované využití finančních nástrojů Ve specifickém cíli není plánováno využití finančních nástrojů. 2.2.5.4 Plánované využití velkých projektů Ve specifickém cíli nejsou plánovány velké projekty definované podle nařízení. 2.2.5.5 Indikátory výstupu podle investiční priority a případně podle kategorie regionů Tabulka 5 SC 2.1: Společné a specifické programové indikátory výstupu (méně rozvinuté regiony), (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písmeno b) bod iv) nařízení č. 1303/2013) ID Indikátory Měrná jednotka Fond Cílová hodnota (2023) Zdroj údajů Četnost podávání zpráv 5 54 01 Počet podpořených zázemí pro služby a sociální práci Zázemí EFRR 2 465 Žadatel /příjemce Průběžně 5 53 01 Počet podpořených bytů pro sociální bydlení Bytové jednotky EFRR 5 000 Žadatel /příjemce Průběžně 5 51 01 Počet Zařízení EFRR 10 Žadatel /příjemce Průběžně 70 ID Indikátory Měrná jednotka Fond Cílová hodnota (2023) Zdroj údajů Četnost podávání zpráv podpořených polyfunkčních komunitních center 71 INVESTIČNÍ PRIORITA 9c prioritní osy 2: Poskytování podpory sociálním podnikům 2.2.6 Specifické cíle odpovídající prioritě a očekávané výsledky SPECIFICKÝ CÍL 2.2: Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání K řešení nepříznivé situace sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených osob přispívá rozvoj sociálního podnikání, které je jedním z vhodných nástrojů aktivního začleňování, ale zatím není plně využit jeho potenciál. Vedle podpory vzniku nových podnikatelských aktivit je potřeba podpořit rozvoj, rozšiřování kapacit a inovativní řešení ve stávajících sociálních podnicích. Sociální ekonomika představuje souhrn aktivit, které vznikají a rozvíjejí se na konceptu trojího prospěchu: ekonomického, sociálního a environmentálního. Sociální podniky mohou vytvářet zisk, který přednostně využívají k rozvoji aktivit podniku nebo pro potřeby místní komunity. Sociální podnikání řeší prostřednictvím samostatné podnikatelské aktivity a účasti na trhu práce otázky nezaměstnanosti, sociální soudržnosti a místního rozvoje a svou činností podporuje solidární chování, sociální začleňování a růst sociálního kapitálu na místní úrovni s maximálním respektováním udržitelného rozvoje. Podnikatelské aktivity naplňují principy sociálního podnikání a mají sociální, environmentální a ekonomický přínos. Zaměstnanci sociální firmy dostávají za svou práci mzdu, stávají se ekonomicky soběstačnými a nejsou závislí pouze na finanční podpoře státu. Sociální firma nabízí pracovní uplatnění znevýhodněným lidem, kteří by se jinak obtížně uplatnili na pracovním trhu, a přispívá ke snižování nezaměstnanosti. Existence a rozvoj sociálních firem prospívá nejen zaměstnancům samotným, ale ve svém důsledku celé společnosti. Mezi nejvíce ohrožené z pohledu trhu práce patří osoby s nízkou kvalifikací, osoby starší 55 let, osoby se zdravotním postižením, matky s malými dětmi, absolventi, obyvatelé sociálně vyloučených lokalit a etnické menšiny, zejména Romové. Cílem je podpořit podnikatelské prostředí zohledňující potřeby a specifika cílových skupin při jejich začleňování na trh práce a zohledňující potřeby a možnosti regionu. Podpora sociálního podnikání má pozitivní vliv nejen na makroekonomické ukazatele, jako jsou snižování nezaměstnanosti či zvyšování zaměstnanosti vyloučených skupin obyvatel. Sociální ekonomika v EU zaměstnává přes 11 milionů zaměstnanců, což přestavuje 6 % celkové zaměstnanosti a její přínos především plyne znevýhodněným skupinám obyvatel. Získaná práce pro ně znamená nejen příjem ve formě mzdy, ale také jejich integraci do života většinové společnosti. To často vede ke zlepšení jejich zdravotního stavu psychického i fyzického, k růstu sebedůvěry, aktivizaci jejich potenciálu, k dalšímu rozvoji a větší samostatnosti. Podpora sociálního podnikání má výrazný sociálně integrační potenciál tím, 72 že působí na otevřeném trhu a zaplňuje mezeru mezi státem a jím garantovanými sociálními službami a službami zaměstnanosti a podnikatelským sektorem. V rámci specifického cíle nebude podporováno financování provozních nákladů stávajících ani nově vzniklých sociálních podniků. Pokud během realizace IROP vstoupí v platnost legislativní úprava sociální podnikání, ŘO IROP ji zohlední v dokumentaci programu. Na aktivity v tomto specifickém cíli navazuje prioritní osa 2 OP Zaměstnanost. Tabulka 3 SC 2.2: Specifické programové indikátory výsledků, podle specifického cíle (méně rozvinuté regiony), (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písm. b) bod ii) nařízení č. 1303/2013) ID Indikátor Měrná jednotka Výchozí hodnota Výchozí rok Cílová hodnota (2023) Zdroj údajů Četnost podávání zpráv 1 04 11 Míra nezaměstnanosti osob s nejnižším vzděláním % 28,5 2012 22 Statistika Ročně 73 2.2.7 Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority 2.2.7.1 Popis typů či příkladů opatření, která mají být podporována, a jejich očekávaný přínos k plnění specifických cílů, případně včetně určení hlavních cílových skupin, konkrétních cílových území a druhů příjemců V textu jsou uvedeny indikativní příklady, jejich výčet a obsah je demonstrativní.  Výstavba, rekonstrukce a vybavení sociálních podniků Podpora je cílena na vznik a rozvoj sociálních podniků. Jedná se o aktivity, které umožní sociálně vyloučeným osobám a osobám ohroženým sociálním vyloučením vstup na trh práce a do podnikatelského prostředí. Vhodné je provázání investičních potřeb s aktivitami, které v této oblasti budou realizovány prostřednictvím OP Zaměstnanost. IROP bude podporovat nákup objektů, zařízení, vybavení a stavební úpravy, které vytvoří podmínky pro sociální podnikání. Podpora nemůže být chápana pouze jako dotace na zřízení pracovních míst pro znevýhodněné zaměstnance, ale jde o investiční podporu vznikajících a udržitelných podnikatelských aktivit, které budou nadále ověřovat a rozvíjet koncept a principy sociálního podnikání. Nelze financovat stávající podnikatelské aktivity ani provozní výdaje žadatele. Způsobilé výdaje projektu se týkají pouze rozšíření společnosti. Musí dojít k vytvoření nových pracovních míst pro osoby ze znevýhodněných cílových skupin. Požadován je růst počtu zaměstnaných osob z cílových skupin, který nesmí nastat předchozím snížením stávajícího počtu zaměstnanců. Vznik nového sociálního podniku Sociální podnik vytváří nová pracovní místa pro osoby ze znevýhodněných cílových skupin. Celý podnik funguje na principech sociálního podniku, které má uvedené ve svých zakládacích dokumentech. Příklad projektu Zakoupený objekt je rekonstruován, aby v něm mohl být provozován sociální podnik. Při rekonstrukci a nákupu zařízení a vybavení jsou zohledňovány specifické potřeby cílových skupin, např. bezbariérové úpravy prostor, zázemí pro znevýhodněné zaměstnance. Rozšíření kapacity podniku Rekonstrukce objektu, aby v něm mohl být provozován sociální podnik, při rekonstrukci a nákupu zařízení a vybavení jsou zohledňovány specifické potřeby cílových skupin. Ve stávajícím sociálním podniku může dojít k zakoupení nových prostor a rozšíření kapacity podniku nebo sociální podnik začne provozovat novou podnikatelskou aktivitu. Vždy se musí 74 vytvořit nová pracovní místa pro osoby z cílových skupin, vzroste tedy počet zaměstnaných osob z cílových skupin. Aktivity osob samostatně výdělečně činných v sociálním podnikání Osoba samostatně výdělečně činná spadá do znevýhodněných cílových skupin a zároveň splňuje principy sociálního podnikání. Realizací projektu vznikne nová podnikatelská aktivita nebo dojde k rozšíření nabízených produktů a služeb. Žadatel předkládá se žádostí o podporu podnikatelský plán minimálně s těmito údaji: I. Informace o sociálním podniku a strategii jeho dalšího rozvoje II. Popis podnikatelských aktivit III. Vymezení a analýza trhu IV. Marketingová strategie V. Harmonogram aktivit v době realizace a udržitelnosti projektu VI. Technické a technologické řešení VII. Finanční plán VIII. Popis rozšíření kapacity podniku, pokud k němu dochází IX. Management a lidské zdroje X. Potřeby a zdroje dlouhodobého a oběžného majetku XI. Analýza rizik podniku XII. Sociální aspekty podnikání Podrobný rozpis aktivit bude uveden v Pravidlech pro žadatele a příjemce. Identifikace hlavních cílových skupin - osoby sociálně vyloučené - osoby ohrožené sociálním vyloučením - osoby se zdravotním postižením Typy příjemců - osoby samostatně výdělečné činné - malé a střední podniky - obce - kraje - organizace zřizované nebo zakládané kraji - organizace zřizované nebo zakládané obcemi - dobrovolné svazky obcí - organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí - nestátní neziskové organizace - církve 75 - církevní organizace Územní zaměření podpory Území celé ČR mimo území hl. m. Prahy. Cílené výzvy v objemu minimálně 60 % alokace specifického cíle 2.2 budou zaměřeny na projekty realizované na území správního obvodu obcí s rozšířenou působností, kde se nacházejí sociálně vyloučené lokality. Toto území bude stanoveno na základě studie, identifikující sociálně vyloučené lokality v České republice, zpracované Ministerstvem práce a sociálních věcí. Veřejná podpora Budou podpořeny projekty v souladu s nařízením Komise č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článku 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis. Celková výše podpory de minimis poskytnutá jednomu podniku nepřesáhne v tříletém období částku 200 000 EUR bez ohledu na formu podpory nebo jejím sledovaném cíli a nezávisle na tom, zda je poskytnutá podpora financována ze zdrojů EU zcela nebo částečně. 2.2.7.2 Hlavní zásady pro výběr operací Hlavní zásady pro výběr projektů jsou jednotné pro všechny specifické cíle a jsou uvedené v kapitole 7.1. Specifická kritéria přijatelnosti - Projekt je v souladu s principy sociálního podnikání:  sociální prospěch o podnik přispívá k podpoře sociálního začleňování, min. 30 % zaměstnanců z celkového počtu zaměstnanců sociálního podniku musí pocházet z cílových skupin, o vztahy v sociálním podniku směřují k maximálnímu zapojení pracovníků do rozhodování,  ekonomický prospěch o zisk je používán přednostně pro rozvoj sociálního podniku,  environmentální a místní prospěch o uspokojení přednostně místní potřeby a využití přednostně místních zdrojů, zohledňuje environmentální aspekty, - projekt na rozšíření kapacity podniku musí splnit alespoň jednu z následujících aktivit:  rozšíření nabízených produktů a služeb,  rozšíření prostorové kapacity podniku,  zavedení nových technologií výroby, 76  zefektivnění procesů v podniku,  zřízení divize na novém místě nebo v jiném regionu. 2.2.7.3 Plánované využití finančních nástrojů Ve specifickém cíli není plánováno využití finančních nástrojů. 2.2.7.4 Plánované využití velkých projektů Ve specifickém cíli nejsou plánovány velké projekty definované podle nařízení. 2.2.7.5 Indikátory výstupu podle investiční priority a případně podle kategorie regionů Tabulka 5 SC 2.2: Společné a specifické programové indikátory výstupu (méně rozvinuté regiony), (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písmeno b) bod iv) nařízení č. 1303/2013) ID Indikátor Měrná jednotka Fond Cílová hodnota (2023) Zdroj údajů Četnost podávání zpráv CO01 Počet podniků pobírajících podporu Podniky EFRR 383 MS2014+ Průběžně CO05 Počet nových podniků, které dostávají podporu Podniky EFRR 320 Žadatel /příjemce Průběžně CO08 Zvýšení zaměstnanosti v podporovaných podnicích FTE EFRR 1988 Žadatel /příjemce Průběžně CO02 Počet podniků pobírajících granty Podniky EFRR 383 MS2014+ Průběžně CO06 Soukromé investice odpovídající veřejné podpoře podniků (granty) EUR EFRR 4 503 998 MS2014+ Průběžně 77 INVESTIČNÍ PRIORITA 9a prioritní osy 2: Investice do zdravotnické a sociální infrastruktury, které přispívají k celostátnímu, regionálnímu a místnímu rozvoji, snižováním nerovností, pokud jde o zdravotní stav, podporou sociálního začlenění díky lepšímu přístupu k sociálním, kulturním a rekreačním službám a přechodem od institucionálních ke komunitním službám 2.2.8 Specifické cíle odpovídající investiční prioritě a očekávané výsledky SPECIFICKÝ CÍL 2.3: Rozvoj infrastruktury pro poskytování zdravotních služeb a péče o zdraví Cílem je zlepšení systému funkční a udržitelné péče, podporující sociální začleňování osob, ohrožených sociálním vyloučením v důsledku jejich zdravotního stavu, ztížené dostupnosti zdravotních služeb, a zkrácení doby pobytu mimo přirozené prostředí a doby pracovní neschopnosti. Aktivity SC 2.3 jsou zaměřené na vyrovnání postavení nemocných v systému zdravotní péče v ČR, na posílení sociálního začlenění a umožnění přesunu péče do komunity. Umožní přístup ke kvalitním zdravotním službám, které dosud nebyly ve všech regionech dostupné. V oblasti zdravotnictví je problémem regionální nerovnost v kvalitě a dostupnosti zdravotní péče vysoce specializované a navazující. To má vliv na zdravotní stav populace a negativně dopadá také na rodinné příslušníky a blízké osoby nemocných, kteří v případě místní nedostupnosti profesionální péče často přebírají péči o dlouhodobě nemocné členy rodiny v domácím ošetřování. Významné nedostatky existují i v oblasti péče na sociálně zdravotním rozhraní. Podceněna je péče post-akutní, rehabilitační a péče o lidi se zdravotním postižením. Umožnění koncentrace návazné péče do vybraných zařízení povede k vyrovnání regionálních disparit v úrovni této péče, k uvolnění kapacit pro péči dlouhodobou a k postupnému přesouvání péče na rozhraní zdravotních a sociálních služeb do komunity. Systém zdravotní péče nereaguje na současné trendy spočívající v deinstitucionalizaci psychiatrické péče a rozvoji komunitní péče. Komunitní péče je souborem služeb poskytovaných pacientům, které jsou do jisté míry alternativou specializované a institucionální péče. Cílem je poskytovat péči v přirozeném prostředí, která pacientům umožní setrvání v komunitě. Tento typ péče je v ČR nedostupný a důsledkem je vysoká institucionalizace pacientů a jejich sociální vyloučení. Hlavní prioritou psychiatrické péče je přesun jejího těžiště do komunity, směřující k sociálnímu začleňování duševně nemocných a jejich postupnému návratu na trh práce. 78 Vzhledem k nedostatku jiných typů péče je většina dlouhodobých psychiatrických pacientů odkázána na zcela nevyhovující psychiatrické nemocnice (dříve léčebny), které nabízejí 80 % veškeré lůžkové péče. Psychiatrické nemocnice jsou v ČR nerovnoměrně rozmístěny a jejich spádovost někdy činí až sto kilometrů. Investice z ESIF povedou k lepší regionální dostupnosti různých druhů komunitní péče bez zbytečné segregace psychiatrických pacientů, jak je tomu v současnosti. Nutným předpokladem pro začlenění duševně nemocných do společnosti a na trh práce je nastavení vyváženého systému péče se zvláštní podporou deinstitucionalizace a komunitních prvků péče, který v současné době v ČR neexistuje. IROP si v souladu se Strategií reformy psychiatrické péče v ČR klade za cíl zlepšit kvalitu života duševně nemocných restrukturalizací služeb a vytvořením sítě zařízení poskytujících péči napříč společnosti. Na tento specifický cíl navazuje OP Zaměstnanost v prioritní ose 2. Tabulka 3 SC 2.3: Specifické programové indikátory výsledku podle specifického cíle (méně rozvinuté regiony), (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písm. b) bod ii) nařízení č. 1303/2013) ID Indikátor Měrná jednotk a Výchozí hodnota Výchozí rok Cílová hodnota (2023) Zdroj údajů Četnost podávání zpráv 5 79 10 Kapacity modernizované vysoce specializované a návazné zdravotní péče Lůžka 44 211 2014 38 368 ŘO Ročně 5 74 10 Průměrná délka hospitalizace v institucích dlouhodobé psychiatrické péče Dny 115 2012 103 ŘO Ročně 79 2.2.9 Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority 2.2.9.1 Popis typů a příkladů opatření, která mají být podporována, a jejich očekávaný přínos k plnění specifických cílů, případně včetně určení hlavních cílových skupin, konkrétních cílových území a druhů příjemců V textu jsou uvedeny indikativní příklady, jejich výčet a obsah je demonstrativní.  Zvýšení kvality vysoce specializované péče Vysoce specializovaná péče, poskytovaná v centrech národní sítě poskytovatelů této péče, se zaměřuje na léčbu onemocnění s nejvyšším epidemiologickým výskytem. V období 2007- 2013 byla z IOP financována síť center traumatologické, onkologické, kardiovaskulární péče a center cerebrovaskulárních a iktových. Šlo o oblasti, ve kterých kvalita péče zaostávala za průměrem úrovně EU 25, což se projevovalo horšími ukazateli zdravotního stavu populace ČR, jako je vyšší nemocnost, úmrtnost, delší doba hospitalizace, vyšší míra invalidity. Do IROP je s ohledem na vysokou morbiditu a mortalitu a socioekonomické dopady onemocnění zahrnuta podpora nově definovaných center vysoce specializované péče v oborech perinatologie a onkogynekologie. Významným faktorem je skutečnost, že cílovou skupinou jsou v případě onkogynekologické péče ženy (převážně ve věku nad 50 let), které jsou i bez zdravotních komplikací nejohroženější skupinou na trhu práce. V případě perinatologické péče jsou to kromě předčasně narozených dětí také jejich matky a rodiny, neboť péče o nezralého novorozence zhoršuje sociální a ekonomickou situaci celé rodiny a má výrazné dopady především na sociálně slabé skupiny. Centra vysoce specializované péče jmenovitě určují Věstníky MZd. K onkogynekologické péči se vztahují Věstníky č. 3/2013 a 3/2014, k perinatologické péče Věstníky č. 7/2013 a 2/2014. Síť je navržena a vytvořena tak, aby její dostupnost byla ve všech regionech stejná. Realizace projektů spočívá v pořízení technologií a přístrojového vybavení vycházející ze standardu uvedeného ve Věstnících MZd a definovaného odbornými lékařskými společnostmi. Nebudou podporovány investice do sítě vysoce specializovaných center, podpořených z IOP 2007-2013.  Zvýšení kvality návazné péče Princip návazné péče, její význam a role jsou popsány v Koncepci návazné péče MZd. Poskytovatel návazné péče pacienty referuje pracovišti vysoce specializované péče přímo, nebo jsou mu přímo referováni pacienti z pracovišť vysoce specializované péče. Tato podmínka se nevztahuje na návaznost na perinatologická centra, neboť novorozenec nemusí 80 být pokaždé referován do nebo z centra vysoce specializované péče. Zlepšení systému funkční a udržitelné péče bude dosaženo prostřednictvím rovnoměrné regionálně dostupné a dostatečně kvalitní vysoce specializované a návazné péče s ohledem na epidemiologickou situaci na národní a regionální úrovni při zachování principů koncentrace a zohlednění regionální dimenze potřeb prostřednictvím cílených investic do modernizace přístrojového vybavení a s ní souvisejících nezbytných stavebních úprav. Parametry návazné péče definuje Koncepce návazné péče MZd:  je poskytována pacientovi před tím, než mu byla poskytnuta péče vysoce specializovaná; zdravotní stav pacienta vyžaduje péči vysoce specializovanou a je proto referován specializovanému pracovišti národní sítě poskytovatelů péče; do této skupiny patří především péče preventivní, diagnostická, dispenzární a v menší míře léčebná ve formě ambulantní a lůžkové;  pacientovi je poskytována po absolvování vysoce specializované péče, kterou jeho zdravotní stav dále nevyžaduje; do této skupiny patří především péče léčebná a léčebně rehabilitační, převážně v lůžkové formě;  péče, pro kterou návaznost na vysoce specializovanou péči definuje Věstník MZd (péče v centrech perinatologické intermediární péče navazují na vysoce specializovanou perinatologickou péči, viz článek 6 Věstníku č. 7/2013). Realizace projektů bude spočívat v pořízení technologií a přístrojového vybavení potřebného pro péči v podpořeném oboru. Příklady projektů Příkladem oboru, který předchází vysoce specializované onkologické péči, je např. urologie, jejíž podpora může spočívat v modernizaci diagnostických přístrojů typu ultrazvuky, tomografy, endoskopy, RTG. V případě podpory oboru, který následuje po vysoce specializované péči, typicky rehabilitační a fyzikální medicína, půjde o modernizaci vybavení v podobě antidekubitních matrací, rehabilitačních přístrojů jako jsou motodlahy nebo terapeutické chodníky, případně ergoterapeutické konzole. Příkladem podpory souvisejících činností a metod, které jsou součástí návazné péče, je modernizace laboratorní diagnostiky, a to pořízením kultivačních přístrojů, centrifug, digestoří.  Deinstitucionalizace psychiatrické péče Deinstitucionalizace psychiatrické péče, její cíle a opatření jsou popsány ve Strategii reformy psychiatrické péče. Duševní onemocnění doprovází výrazné společenské stigma a nemocní jsou diskriminováni na trhu práce, při vyřizování životních situací a v běžném společenském styku. Proto je podpora zaměřená na zranitelnou, sociálním vyloučením ohroženou skupinu, resp. skupinu společensky vyloučenou. Cílem podpory je zvýšení dostupnosti a kvality psychiatrické péče změnou organizace jejího poskytování a zvýšení úspěšnosti začleňování duševně nemocných do společnosti. 81 Deinstitucionalizace psychiatrických nemocnic znamená vybavení mobilních týmů, zřizování nových či rekonstrukce stávajících zařízení pro poskytování komunitní péče (centra duševního zdraví, stacionáře, rozšířené ambulance apod.) a zřizování nových či rekonstrukce stávajících zařízení pro dosažení deinstitucionalizované péče (akutní psychiatrická péče ve všeobecných nemocnicích). Rekonstrukce se týká existující infrastruktury, která bude využívána k poskytování komunitní nebo neinstitucionální péče. Intervence na podporu rozvoje komunitních služeb, deinstitucionalizace péče a destigmatizace společnosti umožní a podpoří transformační změny v systému psychiatrické péče. Pořízení prostor a potřebných stavebních úprav pro poskytování psychiatrické péče v centrech duševního zdraví, v psychiatrických ambulancích a v psychiatrických odděleních nemocnic. Centra duševního zdraví poskytují např. služby mobilních asertivních týmů, terénní služby v domácím prostředí pacientů, krizová centra, denní stacionáře a denní centra. V případě akutních psychiatrických oddělení všeobecných nemocnic bude zřizována akutní lůžková péče a doléčovací denní stacionáře. Podpora může spočívat ve vybavení zdravotnickými technologiemi, informačními technologiemi a nábytkem. V případě mobilních týmů půjde rovněž o pořízení automobilů pro poskytování služeb v terénu. Nebudou podporovány investice do infrastruktury dlouhodobé lůžkové péče v psychiatrických nemocnicích.  Doplňková aktivita Jako doplňková aktivita bude podporováno zahrnutí zeleně v okolí budov a na budovách, např. zelené zdi a střechy, aleje, parky a zahrady. Podrobný rozpis aktivit bude uveden v Pravidlech pro žadatele a příjemce. Identifikace hlavních cílových skupin - pacienti vysoce specializované péče - pacienti návazné péče - osoby s duševními poruchami a poruchami chování a jejich rodiny Typy příjemců - příspěvkové organizace zřizované Ministerstvem zdravotnictví ČR - kraje - organizace zřizované nebo zakládané kraji - obce - organizace zřizované nebo zakládané obcemi - subjekty poskytující veřejnou službu v oblasti zdravotní péče podle zákona č. 372/2011 nebo zákona č. 258/2000 Sb., v platných zněních 82 - nestátní neziskové organizace - dobrovolné svazky obcí - organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí - církve - církevní organizace Územní zaměření podpory Cílené výzvy v objemu minimálně 60 % alokace specifického cíle 2.3 budou zaměřeny na projekty realizované na území správního obvodu obcí s rozšířenou působností, kde se nacházejí sociálně vyloučené lokality. Toto území bude stanoveno na základě studie, identifikující sociálně vyloučené lokality v České republice, zpracované Ministerstvem práce a sociálních věcí. Aktivity pro vysoce specializovanou péči Zařízení, uvedená ve Věstnících MZd, které definují národní síť specializovaných pracovišť. Základními kritérii zařazení zdravotnických specializovaných pracovišť do národních sítí jsou především: dostupnost specializované zdravotní péče v návaznosti na vymezená spádová území, zajištění standardů vybavení pracoviště, odbornost a kvalifikace personálu. Předpokládá se podpora čtrnácti onkogynekologických a dvanácti perinatologických center. Vysoce specializovaná pracoviště na území hl. města Prahy poskytují zdravotní služby také obyvatelům z méně rozvinutých regionů. Výše podpory z EFRR bude přepočtena na podíl, odpovídající počtu obyvatel z méně rozvinutých regionů. Aktivity pro návaznou péči Podporovatelné jsou nemocnice, které zajišťují čtyři základní obory péče – gynekologie a porodnictví, dětské lékařství, chirurgie a vnitřní lékařství, disponují minimálním počtem 300 lůžek a navazují na péči některého z vysoce specializovaných pracovišť (onkogynekologické, perinatologické, kardiovaskulární, traumatologické, cerebrovaskulární/iktové, onkologické). Koncepce návazné péče umožňuje podpořit i menší poskytovatele péče, pokud jsou v daném regionu LAU1 pouze zařízení s menší kapacitou lůžek a splňují všechna ostatní kritéria. Podle Koncepce návazné péče splňovalo v roce 2014 kritéria návazné péče (resp. kritéria pro udělení výjimky) 71 poskytovatelů zdravotních služeb. Území hl. m. Prahy nebude podporováno. Aktivity pro deinstitucionalizaci psychiatrické péče Území celé ČR mimo území hl. m. Prahy. Veřejná podpora Budou podporovány projekty v souladu s Rozhodnutím Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytování služeb obecného hospodářského zájmu (2012/21/EU). 83 2.2.9.2 Hlavní zásady pro výběr operací Hlavní zásady pro výběr projektů jsou jednotné pro všechny specifické cíle a jsou uvedené v kapitole 7.1. Specifická kritéria přijatelnosti ŘO IROP vybere specifická kritéria přijatelnosti relevantní pro aktivity podporované v dané výzvě. - Poskytovatel péče je pracovištěm vysoce specializované péče podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, v oboru perinatologie nebo onkogynekologie a je uvedený ve Věstníku MZd, definujícím síť specializovaných pracovišť; - poskytovatel návazné péče splňuje tyto podmínky: o zajišťuje péči a služby v oborech gynekologie a porodnictví, dětské lékařství, chirurgie a vnitřní lékařství; o zajišťuje péči alespoň ve čtyřech oborech/metodách definovaných Koncepcí návazné péče MZd a navázaných na vysoce specializované centrum; o poskytovatel má alespoň 300 akutních lůžek nebo méně, pokud jsou v regionu LAU1 pouze zařízení s menší kapacitou lůžek; - projekt je v souladu se Strategií reformy psychiatrické péče. 2.2.9.3 Plánované využití finančních nástrojů Ve specifickém cíli není plánováno využití finančních nástrojů. 2.2.9.4 Plánované využití velkých projektů Ve specifickém cíli nejsou plánovány velké projekty definované podle nařízení. 2.2.9.5 Indikátory výstupu podle investiční priority a případně podle kategorie regionů Tabulka 5 SC 2.3: Společné a specifické programové indikátory výstupu (méně rozvinuté regiony), (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písmeno b) bod iv) nařízení č. 1303/2013) ID Indikátor Měrná jednotka Fond Cílová hodnota (2023) Zdroj údajů Četnost podávání zpráv 5 78 05 Podpořená pracoviště zdravotní péče Pracoviště EFRR 83 Žadatel /příjemce Průběžně 5 73 01 Počet podpořených poskytovatelů Poskytovatelé EFRR 65 Žadatel /příjemce Průběžně 84 ID Indikátor Měrná jednotka Fond Cílová hodnota (2023) Zdroj údajů Četnost podávání zpráv psychiatrické péče 5 78 01 Počet podpořených mobilních týmů Týmy EFRR 30 Žadatel/příjemce Průběžně 85 INVESTIČNÍ PRIORITA 10 prioritní osy 2: Investice do vzdělávání, odborného vzdělávání a odborné přípravy pro získání dovedností a do celoživotního učení rozvíjením infrastruktury pro vzdělávání a odbornou přípravu 2.2.10 Specifické cíle odpovídající prioritě a očekávané výsledky SPECIFICKÝ CÍL 2.4: Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení Cílem je prostřednictvím kvalitní a dostupné infrastruktury zajistit rovný přístup ke vzdělávání a k získávání klíčových schopností definovaných v Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení (2006/962/ES) a tím zajistit reálnou uplatnitelnost na trhu práce. Cíle bude dosaženo podporou investic do výstavby, stavebních úprav a pořízení vybavení za účelem zajištění rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a s důrazem na rozvoj klíčových kompetencí žáků. Podpořeny budou vzdělávací zařízení (školy, školská zařízení a další zařízení podílející se na realizaci vzdělávacích aktivit), která umožní zlepšit kvalitu formálního vzdělávání (předškolního, základního, středního, vyššího odborného), zájmového a neformálního vzdělávání mládeže a dalšího vzdělávání dospělých. Z pohledu zajištění dostupnosti infrastruktury v území bude klíčová podpora pro zařízení v místě s nedostatkem těchto kapacit, zejména v oblastech s pozitivním demografickým vývojem. Problém s nedostatkem kapacit je nejvýraznější v oblasti předškolního vzdělávání, podpora budování nové infrastruktury bude tedy směřovat prioritně do oblasti předškolního vzdělávání. Nízká dostupnost kvalitních zařízení péče o děti v předškolním věku vytváří bariéry pro zapojení rodičů na trh práce a limituje využití předškolního vzdělávání k vytváření a rozvíjení studijních schopností a sociální integrace jednotlivců. Obzvláště naléhavá je tato potřeba v případě dětí se SVP a dětí ze sociálně znevýhodněných a kulturně odlišných rodin. Důraz bude kladen na podporu kvalitní infrastruktury pro výuku klíčových kompetencí, které žáci základních a středních škol využijí v praxi, účelem je odstranění nesouladu nabídky a poptávky na regionálním trhu práce a zohlednění specifik regionální ekonomiky. Průřezově bude kladen důraz na výuku technických a řemeslných dovedností pro zvyšování zájmu žáků a studentů o přírodovědné a technické obory, výuku cizích jazyků a oblast digitálních technologií, vybudování zázemí, využitelného pro celoživotní učení a rekvalifikace v souladu s požadavky trhu práce. Pro zajištění rozvoje klíčových kompetencí bude využito také zájmové neformální vzdělávání. 86 Problematika zajištění rovného přístupu ke vzdělávání bude řešena s ohledem na děti ze sociálně a kulturně znevýhodněných rodin a děti se SVP, kdy je nutné uzpůsobit vzdělávací zařízení pro inkluzi osob v souladu s požadavky zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, aby byly vytvořené předpoklady pro jejich zapojení do vzdělávacího procesu a rozvoj jejich klíčových schopností. Z pohledu zajištění vnitřní konektivity škol, kvalitního připojení k internetu a případně pořízení digitálních vzdělávacích zdrojů výuky bude kladen důraz na zvýšení kvality výuky prostřednictvím těchto opatření. Na aktivity v tomto SC navazují aktivity v prioritní ose 3 OP VVV. Tabulka 3 SC 2.4: Programově specifické indikátory výsledků podle specifického cíle (méně rozvinuté regiony), (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písm. b) bod ii) nařízení č. 1303/2013) ID Indikátor Měrná jednotk a Výchozí hodnota Výchozí rok Cílová hodnota (2023) Zdroj údajů Četnost podávání zpráv 5 00 30 Podíl osob předčasně opouštějících vzdělávací systém % 5,4 2013 5,0 Statistika Ročně 5 00 20 Podíl tříletých dětí umístěných v předškolním zařízení % 77,3 2013 90,5 Statistika Ročně 87 2.2.11 Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority 2.2.11.1 Popis typů a příkladů opatření, která mají být podporována, a jejich očekávaný přínos k plnění specifických cílů, případně včetně určení hlavních cílových skupin, konkrétních cílových území a druhů příjemců V textu jsou uvedeny indikativní příklady, jejich výčet a obsah je demonstrativní.  Podpora infrastruktury pro předškolní vzdělávání – podpora zařízení péče o děti do 3 let, dětských skupin a mateřských škol Stavby, stavební úpravy, pořízení vybavení za účelem zajištění dostatečné kapacity kvalitních a cenově dostupných zařízení péče o děti, ve vazbě na území, kde je prokazatelný nedostatek těchto kapacit, a tím umožnění lepšího zapojení rodičů s dětmi předškolního věku na trh práce. Součástí projektu na stavbu či stavební úpravy infrastruktury pro předškolní zařízení mohou být úpravy venkovního prostranství (zeleň, herní prvky). Podpora sociální inkluze prostřednictvím stavebních úprav budov, učeben a venkovních prostor, pořízení vybavení, kompenzačních pomůcek a kompenzačního vybavení, nezbytných pro zajištění rovného přístupu ke vzdělávání sociálně vyloučeným osobám. Příklad projektu Rozšíření kapacity zařízení péče o děti do 3 let, dětské skupiny či mateřské školy za účelem pokrytí poptávky po předškolním vzdělávání a umožnění zapojení rodičů na trh práce. Během realizace projektu budou formou přístavby vybudovány nové třídy, pořízeno vybavení a SVP s cílem posílit integraci dětí. Budou provedeny nezbytné úpravy zázemí MŠ, zařízení péče o děti či dětské skupiny, např. rozšíření šatny, společných prostor, jídelny. Jako doplňková aktivita projektu budou provedeny úpravy venkovního prostranství.  Podpora infrastruktury pro základní vzdělávání v základních školách Stavební úpravy, pořízení vybavení pro zajištění rozvoje žáků v následujících klíčových kompetencích:  v oblastech komunikace v cizích jazycích,  v oblasti technických a řemeslných oborů, přírodních věd,  ve schopnosti práce s digitálními technologiemi. Cílem je zvýšení kvality vzdělávání ve vazbě na budoucí uplatnění na trhu práce a potřeby sladění nabídky a poptávky na regionálním trhu práce. Rozšiřování kapacit základních škol mimo vazbu na klíčové kompetence je možné pouze na území správního obvodu ORP se sociálně vyloučenou lokalitou. Podpora sociální inkluze prostřednictvím stavebních úprav budov a učeben, školních poradenských pracovišť, pořízení vybavení a kompenzačních pomůcek a kompenzačního 88 vybavení pro děti se SVP, nezbytných pro zajištění rovného přístupu ke vzdělávání sociálně vyloučeným osobám. Zajištění vnitřní konektivity škol a připojení k internetu – rozvoj vnitřní konektivity v prostorách škol a školských zařízení a připojení k internetu. Příklady projektů Modernizace odborných učeben fyziky a chemie na ZŠ za účelem zajištění adekvátních prostor pro výuku a rozvoj žáků v klíčové kompetenci přírodních věd. Budou provedeny nezbytné stavební úpravy učeben a pořízení vybavení. Rekonstrukce a vybavení stávajících prostor základní školy za účelem vytvoření podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami s cílem posílit integraci žáků a žákyň. Budou provedeny nezbytné stavební úpravy v areálu včetně přístavby a pořízeno potřebné vybavení.  Podpora infrastruktury škol a školských zařízení pro střední a vyšší odborné vzdělávání Stavební úpravy, pořízení vybavení pro zajištění rozvoje klíčových kompetencí v oblastech komunikace v cizích jazycích a v oblasti technických a řemeslných oborů, přírodních věd a schopnosti práce s digitálními technologiemi, za účelem zvýšení kvality vzdělávání ve vazbě na budoucí uplatnění na trhu práce a potřeby sladění nabídky a poptávky na regionálním trhu práce. Rozšiřování středních a vyšších odborných škol mimo vazbu na vyjmenované klíčové kompetence je možné pouze za účelem sociální inkluze na území správního obvodu ORP se sociálně vyloučenou lokalitou. Podpora sociální inkluze prostřednictvím stavebních úprav budov a učeben, školních poradenských pracovišť, pořízení vybavení, kompenzačních pomůcek a kompenzačního vybavení pro děti se SVP, nezbytných pro zajištění rovného přístupu ke vzdělávání sociálně vyloučeným osobám. Zajištění vnitřní konektivity škol a připojení k internetu – rozvoj vnitřní konektivity v prostorách škol a školských zařízení a připojení k internetu. Příklady projektů Modernizace odborných učeben střední odborné školy strojní za účelem zvýšení kvality výuky a připravenosti žáků na odbornou praxi a sladění požadavků poptávky a nabídky na regionálním trhu práce. Součástí projektu budou stavební úpravy učeben (částečná změna vnitřní dispozice, nákup a instalace strojů pro praktickou výuku – CNC obráběcí stroj). Do realizace projektu může být jako partner zapojen zástupce regionálních zaměstnavatelů v oblasti strojírenství a garant odborné stránky praktické výuky. Zkvalitnění výukového zázemí střední školy technické prostřednictvím modernizace prostor pro výuku technických oborů, rozšíření přístrojové a technologické základny, pořízením 89 nového vybavení učeben a dílen a nových ICT technologií a SW určených pro technickou práci a laboratorní cvičení. Projekt modernizace školního statku je zaměřený na stavební úpravy a modernizaci vybavení hospodářských stavení a objektů přidružené zemědělské výroby, kde probíhá výuka odborné praxe a praktických cvičení pro studenty zemědělských oborů. Cílem projektu je zvýšení kvality výuky a tím i zlepšení uplatnitelnosti absolventů na trhu práce. Zkvalitnění výukového zázemí centra odborného vzdělávání (střední škola s technickým nebo přírodovědným odborným zaměřením s komplexní oborovou nabídkou). Škola se nachází v několika různých budovách, které organizačně či technicky nevyhovují komplexnímu pojetí vzdělávání. Projekt zahrnuje rekonstrukci stávajících prostor a přístavbu či výstavbu nových, jejich vybavení nábytkem a v nezbytném rozsahu didaktickou a přístrojovou technikou.  Podpora infrastruktury pro celoživotní vzdělávání v následujících klíčových kompetencích: - v oblastech komunikace v cizích jazycích, - v oblasti technických a řemeslných oborů, přírodních věd, - ve schopnosti práce s digitálními technologiemi. Stavební úpravy, pořízení vybavení pro vybudování a zkvalitnění kapacity pro účely dalšího vzdělávání ve vazbě na potřeby sladění nabídky a poptávky na regionálním trhu práce. Příklad projektů Modernizace odborné učebny informatiky pro výuku evidovaných uchazečů o zaměstnání v režimu rekvalifikačních kurzů a dalších zájemců, v rámci celoživotního vzdělávání dospělých. Cílem projektu je rozvoj klíčových kompetencí účastníků celoživotního vzdělávání pro jejich lepší uplatnitelnost na trhu práce. Budou provedeny nezbytné stavební úpravy učebny a pořízení vybavení.  Podpora infrastruktury pro zájmové a neformální vzdělávání mládeže Stavební úpravy, pořízení vybavení pro zajištění rozvoje klíčových kompetencí formou zájmového a neformálního vzdělávání: - v oblastech komunikace v cizích jazycích, - v oblasti technických a řemeslných oborů, přírodních věd, - ve schopnosti práce s digitálními technologiemi. Příklady projektů Stavební úpravy prostor pro výuku zájmových kroužků s cílem rozvoje klíčových kompetencí v oblasti techniky u dětí školního věku, jako předpoklad pro jejich budoucí zapojení na trh práce. Součástí projektu budou stavební úpravy místnosti a pořízení vybavení. 90  Doplňkové aktivity Jako doplňková aktivita bude podporováno zahrnutí zeleně v okolí budov a na budovách, např. zelené zdi a střechy a zahrady. Podrobný rozpis aktivit bude uveden v Pravidlech pro žadatele a příjemce. Opatření vedoucí k sociální inkluzi IROP nebude podporovat žádná opatření, která vedou k diskriminaci a segregaci marginalizovaných skupin, jako jsou romské děti a žáci a další děti a žáci s potřebou podpůrných opatření (děti a žáci se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním a se sociálním znevýhodněním). To znamená, že nebudou financované aktivity na udržení a zařazování těchto dětí a žáků: - do mateřských nebo základních škol samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením nebo do jejich přípravných tříd, - do základních škol praktických, - do škol ani do tříd pro žáky vzdělávající se podle RVP ZV – LMP u více než 40 % dětí - do škol ani do tříd vzdělávajících podle ŠVP upraveného podle potřeb podpůrných opatření pro více než 40 % dětí, - do tříd, oddělení nebo studijních skupin zřízených pro žáky se zdravotním postižením v běžné škole. Identifikace hlavních cílových skupin - děti do 3 let - děti v předškolním vzdělávání - žáci - studenti - osoby sociálně vyloučené - osoby ohrožené sociálním vyloučením - osoby se speciálními vzdělávacími potřebami - pedagogičtí pracovníci - pracovníci a dobrovolní pracovníci organizací působících v oblasti vzdělávání nebo asistenčních služeb a v oblasti neformálního a zájmového vzdělávání dětí a mládeže - dospělí v dalším vzdělávání Typy příjemců - zařízení péče o děti do 3 let - školy a školská zařízení v oblasti předškolního, základního a středního vzdělávání a vyšší odborné školy - další subjekty podílející se na realizaci vzdělávacích aktivit - kraje - organizace zřizované nebo zakládané kraji 91 - obce - organizace zřizované nebo zakládané obcemi - nestátní neziskové organizace - církve - církevní organizace - organizační složky státu - příspěvkové organizace organizačních složek státu Územní zaměření podpory Území celé ČR mimo území hl. m. Prahy. Územní dimenze pro ZŠ, SŠ, VOŠ bude stanovena v akčních plánech rozvoje vzdělávání. Cílené výzvy v objemu minimálně 60 % alokace specifického cíle 2.4 budou zaměřeny na projekty realizované na území správního obvodu obcí s rozšířenou působností, kde se nacházejí sociálně vyloučené lokality. Toto území bude stanoveno na základě studie, identifikující sociálně vyloučené lokality v České republice, zpracované Ministerstvem práce a sociálních věcí. Veřejná podpora Ve specifickém cíli 2.4 budou podpořeny projekty nezakládající veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Ve specifickém cíli 2.4 budou podporovány aktivity v rozsahu zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a zákona č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů. Projekty zakládající nedovolenou veřejnou podporu podléhají oznámení záměru opatření Evropské komisi (tzv. notifikaci). Na základě vydaného pozitivního rozhodnutí Evropské komise bude podpora v tomto specifickém cíli poskytována podle podmínek tohoto rozhodnutí. 2.2.11.2 Hlavní zásady pro výběr operací Hlavní zásady pro výběr projektů jsou jednotné pro všechny specifické cíle a jsou uvedené v kapitole 7.1. 92 Specifická kritéria přijatelnosti ŘO IROP vybere specifická kritéria přijatelnosti relevantní pro aktivity podporované v dané výzvě. - Projekt je v souladu s Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR na období 2015-2020; - projekt zajistí fyzickou dostupnost a bezbariérovost vzdělávacích zařízení; - projekt je v souladu s akčním plánem rozvoje vzdělávání. 2.2.11.3 Plánované využití finančních nástrojů Ve specifickém cíli není naplánováno využití finančních nástrojů. 2.2.11.4 Plánované využití velkých projektů Ve specifickém cíli nejsou plánovány velké projekty definované podle nařízení. 2.2.11.5 Indikátory výstupu podle investiční priority a případně podle kategorie regionů Tabulka 5 SC 2.4: Společné a specifické programové indikátory výstupu (méně rozvinuté regiony), (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písmeno b) bod iv) nařízení č. 1303/2013) ID Indikátor Měrná jednotka Fond Cílová hodnota (2023) Zdroj údajů Četnost podávání zpráv CO35 Kapacita podporovaných zařízení péče o děti nebo vzdělávacích zařízení Osoby EFRR 238 000 Žadatel /příjemce Průběžně 5 00 00 Počet podpořených vzdělávacích zařízení Zařízení EFRR 1 341 Žadatel /příjemce Průběžně 93 INVESTIČNÍ PRIORITA 4c prioritní osy 2: Podpora energetické účinnosti, inteligentních systémů hospodaření s energií a využívání energie z obnovitelných zdrojů ve veřejných infrastrukturách, mimo jiné ve veřejných budovách, a v oblasti bydlení 2.2.12 Specifické cíle odpovídající prioritě a očekávané výsledky SPECIFICKÝ CÍL 2.5: Snížení energetické náročnosti v sektoru bydlení Cílem je na základě analýzy a hodnocení snížit energetickou náročnost bytových domů (domů se čtyřmi a více bytovými jednotkami) v sektoru bydlení na nákladově optimální úroveň (viz Směrnice 2010/31/EU, odst. 15, čl. 5; Směrnice 2012/27/EU odst. 16, 21, čl. 3, odst. 1, písmeno a; čl. 4, písmena b, c) a zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie. Bude dosaženo ukazatelů energetické náročnosti podpořených budov (bytových domů) podle požadavků vyhlášky č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov, nebo lepších. Článek 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2012/27/EU o energetické účinnosti stanovuje ČR závazný cíl v oblasti dosažení úspory na konečné spotřebě energie do roku 2020. Tento cíl odpovídá dosahovaným novým úsporám ve výši 1,5 % objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům. Po přepočtu na absolutní údaje a využití všech úlev stanovených směrnicí se pohybuje tento cíl ve výši 47,94 PJ nových ročních úspor a celkových kumulativních úspor na 191,80 PJ do roku 2020. Prioritou budou projekty s využitím obnovitelných zdrojů energie. Snížení energetické náročnosti povede k významnému snížení dodávané energie a konečné energetické spotřeby budov ve srovnání s dosavadní úrovní spotřeby (viz Směrnice 2012/27/EU odst. 16). Kromě snížení emisí zvýší realizace specifického cíle životní úroveň domácností snižováním nákladů na bydlení. Energeticky náročný provoz bytového fondu se promítá do vysokého zatížení domácností výdaji na energie a může se stát rizikem, přispívajícím k sociálnímu vyčlenění rodin s nízkými příjmy. Snížením nákladů domácností na energie dojde k podstatnému snížení nákladů těchto domácností na bydlení a tím ke snížení rizika ohrožení sociálním vyloučením. Kromě přímých efektů přispívá ke snížení prvotních nákladů domácností (náklady na energie tvoří zhruba 50 % celkových nákladů na bydlení), přispěje ke zvýšení zaměstnanosti, ke zvýšení energetické bezpečnosti, ke snižování emisí a úsporám primárních (fosilních) zdrojů, přispěje k sociální kohezi a má významné pozitivní zdravotní efekty. Z analýzy potřeb vyplývá, že tato oblast má stále potenciál pro zlepšování životního prostředí díky značným energetickým úsporám posunem k nízkouhlíkovému hospodářství. Projekty musí být v souladu s environmentálními standardy a právními předpisy EU (např. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie). 94 Specifický cíl přispěje k plnění závazků ČR podle směrnic o energetické náročnosti budov a o energetické účinnosti, k vytvoření dlouhodobého a stabilního rámce pro plnění globálních cílů a pro podporu energeticky úsporného stavebnictví v ČR. Předmětem podpory nebude výstavba vodních elektráren. Vliv projektů na životní prostředí a udržitelný rozvoj budou sledovat environmentální monitorovací indikátory ENVI MI - 3 48 00 - „Výroba tepla z obnovitelných zdrojů“, 3 23 00 „Snížení konečné spotřeby energie u podpořených subjektů“, 3 61 11 – „Množství emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních částic v rámci podpořených projektů“ a 3 24 03 - „Počet domácností, u kterých došlo ke změně zdroje energie“. Tabulka 3 SC 2.5: Programově specifické indikátory výsledků podle specifického cíle (méně rozvinuté regiony), (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písm. b) bod ii) nařízení č. 1303/2013) ID Indikátor Měrná jednotka Výchozí hodnota Výchozí rok Cílová hodnota (2023) Zdroj údajů Četnost podávání zpráv 3 24 00 Konečná spotřeba energie domácností v ČR MWh/rok 70 027 778 2012 64 583 333 ŘO Ročně 95 2.2.13 Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority 2.2.13.1 Popis typů a příkladů opatření, která mají být podporována, a jejich očekávaný přínos k plnění specifických cílů, případně včetně určení hlavních cílových skupin, konkrétních cílových území a druhů příjemců V textu jsou uvedeny indikativní příklady, jejich výčet a obsah je demonstrativní.  Snižování spotřeby energie zlepšením tepelných vlastností budov Projekty se zaměřují na jednu nebo několik aktivit: zateplení obvodového pláště, stěnových, střešních, stropních a podlahových konstrukcí, výměna a rekonstrukce oken a dveří. Za stejným účelem budou financovány prvky pasivního vytápění a chlazení, stínění a instalace systémů řízeného větrání s rekuperací odpadního vzduchu.  Zařízení pro vytápění nebo přípravu teplé vody Výsledkem projektu je nový zdroj pro vytápění bytového domu, využívající místo pevných nebo kapalných fosilních paliv efektivní, ekologicky šetrné zdroje. V objektech, napojených na centrální zdroje vytápění se provádí komplexní zateplení budovy, výměna předávací stanice, vyregulování nebo modernizace celé soustavy vytápění objektu; lze vyměnit zdroje tepla bytového domu pro přípravu teplé vody, využívajícího pevná nebo kapalná fosilní paliva, za efektivní, ekologicky šetrné zdroje. Podpořeny mohou být pouze kotle do příkonu 1 MW.  Přechod na šetrné, ekologické zdroje Cílem je pořízení účinných a nízkoemisních kotlů na biomasu, účinných tepelných čerpadel či kondenzačních kotlů na zemní plyn nebo zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, využívajících obnovitelné zdroje nebo zemní plyn a kryjících primárně energetické potřeby budov, ve kterých jsou umístěné. Za stejným účelem je možné vyměnit rozvody tepla a vody a instalovat systémy měření a regulace otopné soustavy. Podrobný rozpis aktivit bude uveden v Pravidlech pro žadatele a příjemce. Identifikace hlavních cílových skupin - obyvatelé bytových domů - majitelé bytových domů - obyvatelé obcí a měst Typy příjemců - v případě dotace: vlastníci bytových domů a společenství vlastníků bytových jednotek – budovy se čtyřmi a více byty, kromě fyzických osob nepodnikajících - v případě finančního nástroje: vlastníci bytových domů a společenství vlastníků bytových jednotek – budovy se čtyřmi a více byty; správce fondu fondů/správce finančního nástroje podle výsledku ex-ante posouzení finančního nástroje 96 Územní zaměření podpory Na území celé ČR mimo území hl. m. Prahy bude podpora poskytnuta formou dotace. Úvěry budou poskytovány na území definovaném v závěrech ex-ante posouzení finančního nástroje. Veřejná podpora Ve specifickém cíli 2.5 budou podpořeny projekty v souladu s nařízením č. 651/2014 z 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, Oddíl 7 Podpora na ochranu životního prostředí, článek 38 Investiční podpora na opatření ke zvýšení energetické účinnosti a článek 39 Investiční podpora na projekty ke zvýšení energetické účinnosti budov. 2.2.13.2 Hlavní zásady pro výběr operací Hlavní zásady pro výběr projektů jsou jednotné pro všechny specifické cíle a jsou uvedené v kapitole 7.1. Specifická kritéria přijatelnosti ŘO IROP vybere specifická kritéria přijatelnosti relevantní pro aktivity podporované v dané výzvě. - Dosažení nákladově optimální úrovně energetické náročnosti budovy podle požadavku platné vyhlášky o energetické náročnosti budov (vyhláška č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov); - doložení odborného posouzení ve smyslu zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií v platném znění, pro prokázání přiměřenosti zvoleného řešení; - zohlednění nároků volně žijících živočichů vázaných na sídla při zlepšování energetických vlastností budov (zateplování, výměna výplní otvorů); - dosažení hodnot ukazatelů energetické náročnosti pouze měněných prvků bude přípustné pouze u památkově chráněných budov. 2.2.13.3 Plánované využití finančních nástrojů Podpora formou finančního nástroje bude poskytována v podobě a území identifikovaném v závěrech ex-ante evaluace finančního nástroje. 2.2.13.4 Plánované využití velkých projektů Ve specifickém cíli nejsou plánovány velké projekty definované podle nařízení. 97 2.2.13.5 Indikátory výstupu podle investiční priority a případně podle kategorie regionů Tabulka 5 SC 2.5: Společné a specifické programové indikátory výstupu (méně rozvinuté regiony), (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písmeno b) bod iv) nařízení č. 1303/2013) ID Indikátor Měrná jednotka Fond Cílová hodnota (2023) Zdroj údajů Četnost podávání zpráv CO31 Počet domácností s lépe klasifikovanou spotřebou energie Domácnosti EFRR 75 338 Žadatel /příjemce Průběžně 3 24 02 Počet domácností se sníženou spotřebou energie bez zlepšení klasifikace spotřeby energie Domácnosti EFRR 25 000 Žadatel /příjemce Průběžně CO34 Odhadované roční snížení emisí skleníkových plynů Tuny ekvivalentu CO2 EFRR 205 221 Žadatel /příjemce Průběžně 2.2.14 Výkonnostní rámec Tabulka 6 PO 2: Výkonnostní rámec prioritní osy (méně rozvinuté regiony), (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písm. b) bod v) a příloha II nařízení č. 1303/2013) Typ indikátoru ID Indikátor nebo klíčový krok provádění Měrná jednotka Fond Milník pro rok 2018 Konečný cíl (2023) Zdrojů údajů Popřípadě vysvětlení relevantnos ti indikátory finanční indikátor - Celkové certifikované způsobilé výdaje EUR EFRR 556 89 1 391,0 2 049 62 6 184,0 ŘO Výstup 5 53 01 Počet podpořených bytů pro sociální Bytové jednotky EFRR 1000 5000 Žadatel /příjemce - 98 Typ indikátoru ID Indikátor nebo klíčový krok provádění Měrná jednotka Fond Milník pro rok 2018 Konečný cíl (2023) Zdrojů údajů Popřípadě vysvětlení relevantnos ti indikátory bydlení Výstup CO01 Počet podniků pobírajících podporu Podniky EFRR 134 383 MS2014+ Výstup 5 78 05 Podpořená pracoviště zdravotní péče Pracoviště EFRR 24 83 Žadatel /příjemce Výstup 5 00 00 Počet podpořených vzdělávacích zařízení Zařízení EFRR 134 1 341 Žadatel /příjemce Výstup CO31 Počet domácností s lépe klasifikovano u spotřebou energie Domácnosti EFRR 28 252 75 338 Žadatel /příjemce - 2.2.15 Kategorie zásahů Tabulky 7 – 11 Kategorie zásahů (čl. 96 odst. 2 písmeno b) bod vi) nařízení č. 1303/2013) Fond a kategorie regionů: EFRR, méně rozvinuté regiony Dimenze 1: Oblast zásahu Dimenze 2: Forma financování Dimenze 3: Typ území Dimenze 4: Mechanismus územního plnění Dimenze 5: Tematický cíl Kód € Kód € Kód € Kód € Kód € 14 622 796 485,00 1 1 664 332 695,38 7 1 742 182 256,00 1 204 182 517,00 4 622 796 485,00 51 330 772 033,20 4 77 849 560,62 2 93 065 791,00 9 646 854 295,00 52 141 759 442,80 7 1 444 933 948,00 10 472 531 476,00 53 283 518 885,00 54 33 781 275,20 55 304 031 476,80 73 25 522 658,00 99 2.2.16 Přehled plánovaného využití technické pomoci, je-li to nutné, včetně opatření na posílení správní kapacity orgánů zapojených do řízení a kontroly programů a příjemců V prioritní ose 2 se neplánuje specifické využití prostředků technické pomoci nad rámec aktivit popsaných v prioritní ose 5. 100 2.3Popis prioritních os jiných než technická pomoc – Prioritní osa 3 (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písm. b) nařízení č. 1303/2013) 2.3.1 Prioritní osa 3: Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí 2.3.2 Odůvodnění pro vytvoření prioritní osy, která zahrnuje více než jednu kategorii regionů nebo více než jeden tematický cíl či fond V souladu se strategií IROP je prioritní osa 3 zaměřená na zajištění dobré správy území a zefektivnění činností institucí veřejné správy. Integrita programu je zaručena zařazením TC 2, 6 a 11 do prioritní osy 3, umožňuje tak komplexně podporovat základní faktor konkurenceschopnosti regionů, kterým jsou instituce. ČR disponuje rozsáhlým kulturním dědictvím. Vhodným udržováním a efektivním využitím se může zvýšit kvalita života obyvatel a vytvořit prosperující prostředí pro rozvoj regionu. To může mít pozitivní a signifikantní vliv na zaměstnanost a ekonomickou prosperitu. Vyvstává potřeba podpory kulturního dědictví za účelem jeho záchrany, zpřístupnění a rozvoje. Aby byla pomoc efektivní, je vhodné podporovat projekty a aktivity, které vedou k dlouhodobému, smysluplnému a udržitelnému využívání. Naléhavým úkolem je digitalizace kulturního dědictví, která nabízí vhodný způsob jeho uchování a umožňuje přístup k digitalizovanému materiálu nezávisle na jeho fyzickém uložení. Veřejná správa rozšíří digitální komunikaci se státní správou a mezi sebou, zajistí propojení informačních systémů a bezpečný přenos a sdílení dat. Cílem podpory je zefektivnit výkon veřejné správy prostřednictvím tvorby a využití strategických dokumentů, zaměřených na podporu územního rozvoje, podporovat komplexní přístupy k jeho řešení, zvýšit kvalitu, rychlost a transparentnost rozhodování o území. Účelem je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. SC 3.2 pokrývá obě kategorie regionů v ČR, protože SC obsahuje některé intervence systémového charakteru, které mají dopad na území celé ČR. Dalším důvodem je hledisko implementace programu a s ní spojené zjednodušení řízení, monitorování a kontroly využití prostředků EFRR, které jsou v obou kategoriích regionů vynakládány na stejné aktivity. Tento přístup je současně jednodušší pro příjemce, protože v případě intervencí s celorepublikovým dopadem umožňuje pokrýt jedním projektem celé území ČR bez nutnosti předkládat jeden projekt do IROP a druhý do OP PPR. 101 K zajištění shody a jednotného postupu s ostatními OP, zejména s prioritní oblastí 4 OP Zaměstnanost, určené pro rozvoj veřejné správy, je v IROP využit pro rata vzorec pro výpočet rozdělení alokací mezi regiony na úrovni NUTS 3. Poměr je založený na poměru počtu obyvatel mezi více rozvinutý region (hl. m. Praha) a méně rozvinuté regiony (kraje ČR). Návaznost SC na investiční priority Investiční priorita Specifický cíl IP 6c: Zachování, ochrana, propagace a rozvoj přírodního a kulturního dědictví 3.1 Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního dědictví IP 2c: Posilování aplikací v oblasti IKT určených pro elektronickou veřejnou správu, elektronické učení, začlenění do informační společnosti, elektronickou kulturu a elektronické zdravotnictví 3.2 Zvyšování efektivity a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím rozvoje využití a kvality systémů IKT IP 11: Zvyšování institucionální kapacity orgánů veřejné správy a zúčastněných subjektů a zlepšováním účinnosti veřejné správy prostřednictvím opatření pro posilování institucionální kapacity a účinnosti veřejné správy a veřejných služeb souvisejících s prováděním EFRR, jež přispívají k realizaci opatření podporovaných z ESF v oblasti institucionální kapacity a účinnosti veřejné správy 3.3 Podpora pořizování a uplatňování dokumentů územního rozvoje 2.3.3 Fond, kategorie regionů a základ pro výpočet podpory Unie Fond EFRR Kategorie regionů méně rozvinuté regiony více rozvinuté regiony Základ pro výpočet (celkové způsobilé výdaje nebo způsobilé veřejné výdaje) celkové způsobilé výdaje 102 INVESTIČNÍ PRIORITA 6c prioritní osy 3: Zachování, ochrana, propagace a rozvoj přírodního a kulturního dědictví 2.3.4 Specifické cíle odpovídající prioritě a očekávané výsledky SPECIFICKÝ CÍL 3.1: Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního dědictví Cílem je zachovat, ochránit a rozvíjet potenciál kulturního dědictví a využít ho k vyváženému rozvoji území s pozitivními dopady na místní či regionální zaměstnanost a konkurenceschopnost. Hlavními problémy, definovanými v Integrované strategii podpory kultury do roku 2020, jsou dopady dlouhodobého podfinancování péče o část kulturních památek a sbírkových a knihovních fondů, nevyhovující technické zázemí, nedostatky správy, obtížná přístupnost některých památek a omezené využívání paměťových institucí tj. muzeí, galerií (muzeí výtvarného umění) a knihoven. Využití kulturního dědictví v ekonomice regionů je limitováno jeho stavem a dostupností. Nutným předpokladem je obnova a revitalizace památkového fondu a modernizace technologického a technického zázemí paměťových institucí. Paměťové instituce stojí před zcela novou etapou digitalizace a využití informačních a komunikačních technologií pro zefektivnění správy sbírkových a knihovních fondů a jejich zpřístupnění pro veřejnost. V ČR existuje více než 40 000 nemovitých kulturních památek. Z důvodu koncentrace podpora směřuje na obnovu a rozvoj objektů, které mají největší potenciál pro sociální a ekonomický rozvoj regionů. Jedná se o soubor mimopražských památek zapsaných na Seznam světového dědictví UNESCO, památek zařazených na Indikativní seznam světového dědictví UNESCO, dále národních kulturních památek a památek evidovaných v Indikativním seznamu národních kulturních památek. Do souboru památek patří historické zahrady a parky (památky zahradního umění), které náleží k uvedeným památkám. Jejich obnovou a zatraktivněním bude dosaženo žádoucího synergického efektu mezi revitalizací kulturního a přírodního dědictví. S obnovou památek je možné provést modernizaci, popř. výstavbu nezbytného sociálního, technického a technologického zázemí, které umožní funkčnost, zpřístupnění, ochranu, a plnohodnotné využívání objektů. Tento soubor představuje velmi malý segment památek České republiky, konkrétně se jedná přibližně o 1 % z celkového počtu. V ČR existuje přibližně 500 muzeí a galerií, které pečují o více než 60 mil. sbírkových předmětů, dále přibližně 6 500 knihoven, tj. 1/10 všech evropských knihoven, které ročně svým uživatelům poskytnou více než 72 mil. výpůjček knih a dalších dokumentů a evidují ročně více než 22 mil. návštěvníků. Z důvodu koncentrace je podpora omezena na nejvýznamnější muzea a krajské knihovny. 103 Předmětem podpory nebudou komerční turistická zařízení jako volnočasová zařízení, lázeňské provozy, ubytovací a stravovací zařízení. Tabulka 3 SC 3.1: Specifické programové indikátory výsledků, podle specifického cíle (méně rozvinuté regiony), (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písm. b) bod ii) nařízení č. 1303/2013) ID Indikátor Měrná jednotka Výchozí hodnota Výchozí rok Cílová hodnota (2023) Zdroj údajů Četnost podávání zpráv 9 10 10 Počet návštěv kulturních památek a paměťových institucí zpřístupněných za vstupné Návštěvy / rok 26 553 793 2013 27 500 000 ŘO Ročně 104 2.3.5 Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority 2.3.5.1 Popis typů a příkladů opatření, která mají být podporována, a jejich očekávaný přínos k plnění specifických cílů, případně včetně určení hlavních cílových skupin, konkrétních cílových území a druhů příjemců V textu jsou uvedeny indikativní příklady, jejich výčet a obsah je demonstrativní. V souladu s článkem 3.1 e) nařízení č. 1301/2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj je podpora infrastruktury v oblasti kultury omezena na investice v malém měřítku. V návrhu Evropské komise jsou projekty „malého měřítka“ limitovány na 5 mil. EUR celkových výdajů. Jestliže se jedná o památky zapsané na Seznam světového dědictví UNESCO, je limit zvýšen na 10 mil. EUR celkových výdajů. V případě, že Evropská komise limity upraví, budou uvedeny v dokumentaci k výzvám.  Revitalizace souboru vybraných památek Podporována bude revitalizace a zatraktivnění následujícího souboru památek: - památek zapsaných na Seznam světového dědictví UNESCO, - památek zařazených na Indikativní seznam světového dědictví UNESCO v kategorii kulturní dědictví, - národních kulturních památek k 1. 1. 2014, - památek evidovaných v Indikativním seznamu národních kulturních památek k 1. 1. 2014 (Indikativní seznam NKP). Indikativní seznam NKP vede pro Ministerstvo kultury ČR Národní památkový ústav na základě úkolu Koncepce účinnější péče o památkový fond, schválené vládou v roce 2011. Do Indikativního seznamu NKP jsou zařazeny památky, které splňují kritéria, stanovená ministerstvem kultury. Návrhy předkládá ministerstvo kultury ke stanovisku Národnímu památkovému ústavu a ke schválení Vědecké radě ministra kultury pro státní památkovou péči. Ze schváleného Indikativního seznamu NKP vybírá ministerstvo kultury skupiny památek (technické památky, památky lidového stavitelství apod.) a navrhuje je vládě k prohlášení za národní kulturní památky. Příklady projektů Součástí revitalizace budou opatření, nezbytná pro efektivní zpřístupnění, plnohodnotné využití, zatraktivnění a zabezpečení souboru památek: - zajištění vyšší bezpečnosti návštěvníků, - odstraňování přístupových bariér, - zvýšení ochrany památky a jejího zabezpečení, - restaurování památek, - rekonstrukce stávajících expozic a depozitářů a budování nových expozic a depozitářů, - digitalizace památek a mobiliářů, 105 - obnova parků a zahrad u souborů památek, - modernizace, popř. výstavba nezbytných objektů sociálního, technického a technologického zázemí. Propagace a marketing památek bude hrazen z národních zdrojů.  Zefektivnění ochrany a využívání sbírkových a knihovních fondů a jejich zpřístupnění Projekty muzeí a knihoven budou zaměřeny na: - zvýšení ochrany sbírkových a knihovních fondů, - restaurování sbírkových a knihovních fondů, - zajištění vyšší bezpečnosti návštěvníků, - odstraňování přístupových bariér, - digitalizaci sbírek a knihovních fondů (pouze jako součást komplexnějších projektů), - zabezpečení a osvětlení objektů, - rekonstrukci stávajících expozic a depozitářů a budování nových expozic a depozitářů, - modernizaci, popř. výstavbu nezbytných objektů sociálního, technického a technologického zázemí. Podmínky výběru muzeí a knihoven pro podporu z IROP: - Muzeum je zřizováno státem nebo krajem. - Muzeum spravuje sbírku dle zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. - Návštěvnost muzea, vypočítaná jako roční průměr za poslední tři roky, překročila 30 000 návštěvníků. - Knihovna je zřízena podle § 3b zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. Podrobný rozpis aktivit bude uveden v Pravidlech pro žadatele a příjemce. Identifikace hlavních cílových skupin - návštěvníci - vlastníci památek, muzeí a knihoven nebo subjekty s právem hospodaření - místní obyvatelé a podnikatelé Typy příjemců - vlastníci památek, muzeí a knihoven nebo subjekty s právem hospodaření (dle zápisu v katastru nemovitostí), kromě fyzických osob nepodnikajících Územní zaměření podpory Soubor památek kulturního dědictví a paměťové instituce, uvedené v kapitole 2.3.5.1 Popis typů a příkladů opatření. Území celé ČR mimo území hl. m. Prahy. 106 Veřejná podpora Ve specifickém cíli 3.1 budou podpořeny projekty v souladu s nařízením Komise č. 651/2014 ze 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, Oddíl 11 – Podpora kultury a zachování kulturního dědictví, článek 53 Podpora kultury a zachování kulturního dědictví. 2.3.5.2 Hlavní zásady pro výběr operací Hlavní zásady pro výběr projektů jsou jednotné pro všechny specifické cíle a jsou uvedené v kapitole 7.1. Specifická kritéria přijatelnosti ŘO IROP vybere specifická kritéria přijatelnosti relevantní pro aktivity vybrané v dané výzvě. - Projekt je v souladu s Integrovanou strategií podpory kultury do roku 2020; - součástí projektu je plán zpřístupnění podpořených souborů památek. 2.3.5.3 Plánované využití finančních nástrojů Ve specifickém cíli není naplánováno využití finančních nástrojů. 2.3.5.4 Plánované využití velkých projektů Ve specifickém cíli nejsou plánovány žádné velké projekty definované podle nařízení. 2.3.5.5 Indikátory výstupu podle investiční priority a případně podle kategorie regionů Tabulka 5 SC 3.1: Společné a specifické programové indikátory výstupu (méně rozvinuté regiony), (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písmeno b) bod iv) nařízení č. 1303/2013) ID Indikátor Měrná jednotka Fond Cílová hodnota (2023) Zdroj údajů Četnost podávání zpráv 9 05 01 Počet revitalizovaných památkových objektů Objekty EFRR 43 Žadatel /příjemce Průběžně 9 07 03 Počet nově zpřístupněných a zefektivněných podsbírek a fondů Podsbírky / fondy EFRR 119 Žadatel /příjemce Průběžně 107 ID Indikátor Měrná jednotka Fond Cílová hodnota (2023) Zdroj údajů Četnost podávání zpráv CO09 Zvýšení očekávaného počtu návštěv podporovaných kulturních a přírodních památek a atrakcí Návštěvy / rok EFRR 698 025 Žadatel /příjemce Průběžně 108 INVESTIČNÍ PRIORITA 2c prioritní osy 3: Posilování aplikací v oblasti IKT určených pro elektronickou veřejnou správu, elektronické učení, začlenění do informační společnosti, elektronickou kulturu a elektronické zdravotnictví 2.3.6 Specifické cíle odpovídající prioritě a očekávané výsledky SPECIFICKÝ CÍL 3.2 Zvyšování efektivity a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím rozvoje využití a kvality systémů IKT Cílem je dosáhnout vysoké kvality služeb veřejné správy koordinovaným propojením a sdílením informací a dat VS, dokončením procesu elektronizace agend VS (eJustice, eCulture, eHealth, eProcurement, eSbírka, eLegislativa a eIdentita apod.) a zavedením úplného elektronického podání rozvojem služeb nad základními registry. Mezi další klíčové oblasti patří zajištění specifických informačních a komunikačních systémů, radiokomunikačních systémů složek IZS a funkční infrastruktury a datových center pro potřeby VS a naplnění standardů kybernetické bezpečnosti orgánů veřejné moci. Specifický cíl se zaměřuje na posílení výkonnosti a transparentnosti orgánů VS prostřednictvím rozvoje a využití IKT systémů. Úspěšné realizování nejvýznamnějších strategických projektů z IOP, kterými jsou základní registry VS, IS datových schránek nebo CzechPOINT, tvoří základ pro následující etapu modernizace VS. Dosažení ideálního stavu brání fragmentace stávajících systémů, která snižuje možnosti jejich využívání pro VS, občany a podnikatele. Důraz bude v souladu s principy digitální agendy EU v programovém období 2014–2020 kladen na potřeby uživatelů, zvýšení důvěry v elektronické transakce a bezpečnost dat, snižování administrativní zátěže, zjednodušení organizačních procesů a využívání dat VS. Většina podporovaných aktivit je zaměřená na území celé ČR vč. Prahy. Zejména realizaci informačních systémů VS s celostátní působností je nemožné oddělit pro více a méně rozvinuté regiony. Služby VS musí být dostupné na celém území ČR všem klientům ve srovnatelné kvalitě. Základní premisa a cíl aktivit vychází z principu moderní VS a eGovernmentu, založeného na přiblížení veřejné správy občanovi a dalším klientům a na co nejjednodušším a spolehlivém vyřizování agend VS ve stejné úrovni služeb na celém území ČR. Jedním ze strategických cílů je další rozvoj elektronizace odvětví jako je eHealth, eLegislativa, eSbírka, eJustice apod. Dalším strategickým cílem bude dosažení významné míry interoperability zdravotnických systémů k podpoře sdílení informaci, snížení nákladů a zvýšení efektivity a výkonnosti systému. Realizace aktivit přinese očekávanou změnu v podobě dokončení úplného elektronického podání pro občany a podnikatele, využívání dat 109 veřejnou správou, snížení byrokratické a administrativní zátěže elektronizací procesů uvnitř VS, zvýšení důvěry vůči elektronickým transakcím prostřednictvím zabezpečení dat a datových sítí a dokončením jednotné elektronické identifikace, autentizace a autorizace na úrovni EU a konečně zvýšení akceschopnosti VS na různých úrovních v době mimořádných událostí. Z analýzy potřeb vyplývá, že zvyšování kvality elektronických služeb a bezpečnosti je nezbytné pro zajištění odpovídající kvality služeb veřejné správy. Podpora elektronické komunikace VS s veřejností a mezi jednotlivými úředníky je jedním z přínosů eGovernmentu. Tabulka 3 SC 3.2: Specifické programové indikátory výsledků podle specifického cíle (méně i více rozvinuté regiony), (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písm. b) bod ii) nařízení č. 1303/2013) ID Indikátor Měrná jednotka Kategorie regionů Výchozí hodnota Výchozí rok Cílová hodnota (2023) Zdroj údajů Četnost podávání zpráv 3 05 10 Počet elektronickýc h podání učiněných prostřednictv ím Czech Point, ISDS,PVS a agendových portálů Elektronická podání Méně rozvinuté regiony 16 417 1 42,84 2014 25 824 1 65,70 ŘO Ročně Více rozvinuté regiony 1 262 85 7,14 2014 1 986 47 4,29 110 2.3.7 Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority 2.3.7.1 Popis typů a příkladů opatření, která mají být podporována, a jejich očekávaný přínos k plnění specifických cílů, případně včetně určení hlavních cílových skupin, konkrétních cílových území a druhů příjemců V textu jsou uvedeny indikativní příklady, jejich výčet a obsah je demonstrativní.  eGovernment Podpora projektů z oblasti eGovernmentu a informačních a komunikačních systémů veřejné správy v rozsahu rozšíření, propojení, konsolidace systémů, aplikací a datového fondu veřejné správy a jeho publikování, včetně cloudových řešení. Cílem je efektivní a bezpečné využívání jednotlivých agend na principu “open data“, využívání pořízených dat, založeného na zásadě sdílení pořízených dat a jejich přístupnosti dalším subjektům veřejné správy i mimo ni. Dalším typem projektů je zajištění úplného elektronického podání a elektronizace agend (např. eCulture, eHealth, eJustice, eProcurement, eSbírka, eLegislativa, elektronické identifikace, autentizace a autorizace). Příklady nových funkcionalit: - samoobslužné získání výpisů z některých registrů veřejné správy a elektronické podání vůči veřejné správě, - propojování datového fondu veřejné správy, vybudování centralizovaných agendových informačních systémů veřejné správy, aby umožňovaly sdílení dat, - zajištění provozní spolehlivosti, bezpečnosti, provozního a bezpečnostního dohledu, propojení významných IS a prvků kritické infrastruktury s dohledovým systémem, propojení dohledového systému CMS 2.0 na CERT NBU, - interoperabilita na území státu s přesahem v rámci EU.  Kybernetická bezpečnost Pro zvýšení kybernetické bezpečnosti budou podporovány projekty orgánů veřejné moci zaměřené na ochranu informačních a komunikačních (včetně radiokomunikačních) technologií VS včetně její infrastruktury, a to v souladu se standardy definovanými v zákoně č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti – vznik a vybavení dohledových center, projekty implementující technická opatření stanovená v zákoně o kybernetické bezpečnosti (redundantní řešení apod.).  Specifické informační a komunikační systémy a infrastruktura Vytváření nových a modernizace stávajících informačních a komunikačních systémů pro potřeby subjektů veřejné správy a složek IZS v oblasti spisové služby, archivnictví, vládního spojení, informačních systémů pro potřeby samosprávných agend, rozvoj radiokomunikační infrastruktury státu, technologií. 111 Příklady nových funkcionalit: - samoobslužný proces pro úředníky veřejné správy, - integrace datového fondu orgánu veřejné moci (OVM) a jeho propojení s dalšími orgány, aby bylo možné data sdílet a využívat i v jiných IS veřejné správy, - interoperabilita na území státu s přesahem v rámci EU, např. implementací systému podle nařízení eIDAS o elektronické identitě a službách vytvářejících důvěru, - logická centralizace a celoplošná dostupnost provozních informačních systémů v rámci OVM, - celoplošná dostupnost specifických informačních a komunikačních systémů, např. systému pro komunikaci složek IZS, - zrychlení a zjednodušení vnitřních procesů a elektronizace vnitřních procesů, vytvořením standardů výkonu VS a vytvořením či úpravou agendových informačních systémů s možností podpory procesního postupu, - zvýšená spolehlivost, bezpečnost a průchodnost provozních informačních systémů. Podrobný rozpis aktivit bude uveden v Pravidlech pro žadatele a příjemce. Identifikace hlavních cílových skupin - občané - podnikatelé - zaměstnanci ve veřejné správě Typy příjemců - organizační složky státu - příspěvkové organizace organizačních složek státu - státní organizace - kraje - organizace zřizované nebo zakládané kraji - obce - organizace zřizované nebo zakládané obcemi - státní podnik Územní zaměření podpory Území celé ČR včetně území hl. m. Prahy. Aktivity jsou neoddělitelné z hlediska geografické působnosti. Většina orgánů veřejné moci s celorepublikovou působností sídlí v Praze a tedy i investice do jejich IKT systémů budou umístěny v Praze. Veřejná podpora Ve specifickém cíli budou podpořeny pouze projekty nezakládající veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. 112 Ve sporných případech bude veřejná podpora hodnocena podle Pokynů Evropské unie k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí. 2.3.7.2 Hlavní zásady pro výběr operací Hlavní zásady pro výběr projektů jsou jednotné pro všechny specifické cíle a jsou uvedené v kapitole 7.1. Specifická kritéria přijatelnosti - Projekt je v souladu se Strategickým rámcem rozvoje veřejné správy České republiky 2014+ a jeho implementačními plány; - souhlasné stanovisko Hlavního architekta eGovernmentu pro projekty územních samosprávných celků nad 15 mil. Kč celkových způsobilých výdajů, pokud se nebudou vázat na centrální systémy veřejné správy, nebo všechny projekty, které se budou vázat centrální systémy veřejné správy, a pro všechny projekty OSS. 2.3.7.3 Plánované využití finančních nástrojů Ve specifickém cíli není naplánováno využití finančních nástrojů. 2.3.7.4 Plánované využití velkých projektů Ve specifickém cíli nejsou plánovány velké projekty definované podle nařízení. 2.3.7.5 Indikátory výstupu podle investiční priority a případně podle kategorie regionů Tabulka 5 SC 3.2: Společné a specifické programové indikátory výstupu (méně a více rozvinuté regiony), (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písmeno b) bod iv) nařízení č. 1303/2013) ID Indikátor Měrn á jedno tka Fond Kategorie regionů Cílová hodnota (2023) Zdroj údajů Četnost podávání zpráv 3 05 00 Počet pořízených informačních systémů Počet IS EFRR Méně rozvinuté regiony 96,59 Žadatel /příjemce Průběžně Více rozvinuté regiony 7,43 3 04 00 Nové nebo modernizované prvky k zajištění standardů kybernetické bezpečnosti Prvky EFRR Méně rozvinuté regiony 455 Žadatel /příjemce Průběžně Více rozvinuté regiony 35 113 INVESTIČNÍ PRIORITA 11 prioritní osy 3: Zvyšování institucionální kapacity orgánů veřejné správy a zúčastněných subjektů a zlepšování účinnosti veřejné správy prostřednictvím opatření pro posilování institucionální kapacity a účinnosti veřejné správy a veřejných služeb souvisejících s prováděním EFRR, jež přispívají k realizaci opatření podporovaných z ESF v oblasti institucionální kapacity a účinnosti veřejné správy 2.3.8 Specifické cíle odpovídající prioritě a očekávané výsledky SPECIFICKÝ CÍL 3.3: Podpora pořizování a uplatňování dokumentů územního rozvoje Dokumenty územního rozvoje vytváří předpoklady pro výstavbu a zajišťují udržitelný rozvoj území a koordinaci veřejných a soukromých zájmů. Dlouhodobým problémem v ČR je náročná územní příprava velkých investic, zaměřených na dopravní a technickou infrastrukturu. Právě dokumenty územního rozvoje určují pravidla pro využití území a pro rozhodování veřejné správy i s ohledem na požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (např. sítě TEN-T, TEN-E, Adaptační strategie EU, zelená infrastruktura). Územně plánovací dokumentace je konsensem dotčených orgánů veřejné správy a je projednaná s veřejností s možností soudního přezkumu, proto její zpracování zvyšuje transparentnost, kvalitu, rychlost rozhodování o území, předchází střetům v území a zefektivňuje výkon veřejné správy. Transparentnost a kvalita územně plánovacích dokumentů jsou zajištěny přímo v procesu jejich pořízení a schvalování. To má pozitivní dopad i na podporu projektů, financovaných z ESIF, která je často podmíněna souladem s územně plánovací dokumentací. Cílem podpory jsou komplexní přístupy k řešení území, reakce na potřeby území z hlediska veřejných zájmů, vývoje hospodářství, změn klimatu, povodňového nebezpečí a také na měnící se požadavky na veřejnou infrastrukturu. V období 2007-2013 IOP a PRV podporovaly pořizování územně analytických podkladů a územních plánů. IROP pokračuje v podpoře pořizování územních plánů a nově územních studií a regulačních plánů. Cílem je vyhledat silné stránky území a aplikovat v nich principy udržitelného a vyváženého rozvoje. Územní plány stanovují základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot a jeho plošného a prostorového uspořádání. Jsou nezbytnou podmínkou pro investice a realizaci projektů, financovaných z ESIF. Regulační plány stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého 114 životního prostředí. Z IROP jsou podporovány pouze regulační plány, vytvářené z vlastního podnětu obce. Pořizovány jsou např. pro území, kde je potřeba podrobnější regulace z důvodu zvýšeného tlaku na ochranu veřejných zájmů. Územní studie navrhují, prověřují a posuzují varianty řešení vybraných problémů a jsou neopominutelným podkladem při rozhodování v území. Územní studie budou využity pro navazující územně plánovací činnosti, při kterých se mj. stanoví podmínky pro realizaci změn v území. V IROP jsou územní studie zaměřeny na řešení veřejné dopravní a technické infrastruktury republikového a evropského významu, veřejných prostranství a na komplexní řešení krajiny. Tabulka 3 SC 3.3: Specifické programové indikátory výsledků podle specifického cíle (méně rozvinuté regiony), (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písm. b) bod ii) nařízení č. 1303/2013) ID Indikátor Měrná jednotka Výchozí hodnota Výchozí rok Cílová hodnota (2023) Zdroj údajů Četnost podávání zpráv 9 02 10 Plocha území pokrytá územním plánem, regulačním plánem a územní studií km 2 26 793 2014 59 000 ŘO Ročně 115 2.3.9 Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority 2.3.9.1 Popis typů a případů opatření, která mají být podporována, a jejich očekávaný přínos k plnění specifických cílů, případně včetně určení hlavních cílových skupin, konkrétních cílových území a druhů příjemců V textu jsou uvedeny indikativní příklady, jejich výčet a obsah je demonstrativní.  Pořízení územních plánů Příklady projektů - Obec s rozšířenou působnosti s významným povodňovým rizikem potřebuje v zájmu svého rozvoje a ochrany území umožnit realizaci dopravního a technického napojení a navrhnout protipovodňová řešení. Územní plán vymezí koridory pro dopravní a technickou infrastrukturu v optimální variantě, s ohledem na ochranu krajiny a se zohledněním povodňových rizik. Vymezí plochy pro stavby a opatření protipovodňové ochrany a zastavitelné plochy s ohledem na významné povodňové riziko. Stavby a opatření jsou umisťovány v souladu s tímto územním plánem. - Pokud z územní studie, zaměřené na veřejnou infrastrukturu nebo na řešení krajiny, vyplývá nutnost změny územního plánu obce s rozšířenou působností, bude změna územního plánu podpořena.  Pořízení regulačních plánů, nenahrazujících územní rozhodnutí Příklad projektu - Regulační plán stanoví obci s rozšířenou působností, která má na svém území památkovou zónu nebo leží v národním parku, podrobné podmínky pro využití jednotlivých pozemků a pro jednotlivé stavby. Zajistí, aby v území nevznikaly stavby, které by svým umístěním a parametry mohly narušit památkové hodnoty.  Pořízení územních studií Příklady projektů Územní studie zaměřené na veřejnou technickou infrastrukturu - Na území správního obvodu obce s rozšířenou působností, kterým prochází energetický koridor TEN-E (např. plynovod VTL), je navrhována výstavba podzemního zásobníku plynu. Obec s rozšířenou působností potřebuje pomocí územní studie ve svém správním obvodu podrobně prověřit území z hlediska tohoto rozvojového záměru s ohledem na místní podmínky. Územní studie zaměřené na veřejnou dopravní infrastrukturu - Na území správního obvodu obce s rozšířenou působností se nachází dopravní koridor uvedený v Politice územního rozvoje, (např. rychlostní silnice R). Obec 116 s rozšířenou působností potřebuje prověřit optimální možnost vedení koridoru s ohledem na všechny aspekty, např. ve vztahu k chráněným územím včetně území Natura 2000, záplavovým územím, další navazující dopravní a technické infrastruktuře, sídlům. Územní studie zaměřené na veřejná prostranství - Obec s rozšířenou působností může územní studií prověřit varianty řešení veřejného prostranství ve svém správním obvodu, které upřesní jeho vymezení, zohlední vedle charakteru zástavby možnost doplnění stavebních proluk, vymezí plochy zeleně, odpočinková a relaxační místa a zejména prověří potřebu dopravního napojení a navržení pěších tras a zón. Na základě této územní studie lze koncepčně řešit důležitý centrální veřejný prostor s ohledem na potřeby místních obyvatel i sídla. Územní studie zaměřené na řešení krajiny - Územní studie krajiny na území správního obvodu obce s rozšířenou působností řeší koncepční problémy krajiny, např. navrhuje opatření pro dosažení nebo zachování cílových charakteristik krajiny, systémové podmínky pro řešení specifických problémů krajiny, kterými jsou např. ekologicky málo stabilní území, protierozní a protipovodňová opatření, podmínky pro zachování biodiversity, ochranu území Natura 2000, prostupnost krajiny, koordinace využití území s ohledem na hospodářské využití, rekreaci, umisťování veřejné dopravní a technické infrastruktury, na přírodní a civilizační hodnoty apod. Tato studie bude využitelná zejména pro zpracování územních plánů a pro konkrétní navazující realizační opatření vedoucí k naplňování principu udržitelného rozvoje, Evropské úmluvy o krajině, Adaptační strategie EU a k zajištění zelené infrastruktury. Podrobný rozpis aktivit bude uveden v Pravidlech pro žadatele a příjemce. Identifikace hlavních cílových skupin - veřejná správa - občané - podnikatelé - subjekty ochrany přírody - obce - kraje Typy příjemců - obce s rozšířenou působností Územní zaměření podpory Území celé ČR mimo území hl. m. Prahy. 117 Podpora pořízení a zpracování územních plánů a regulačních plánů bude směřována na obce s rozšířenou působností, v případě územních studií na správní obvod obce s rozšířenou působností. Veřejná podpora Ve specifickém cíli 3.3 budou podpořeny projekty nezakládající veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. V jednotlivých případech bude posuzováno, zda dokumenty územního rozvoje zakládají veřejnou podporu. V případě kumulativního naplnění definičních znaků budou projekty podpořeny v souladu nařízením č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článku 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis. Celková výše podpory de minimis poskytnutá jednomu územně samosprávnému celku nepřesáhne v tříletém období částku 200 000 EUR bez ohledu na formu podpory nebo jejím sledovaném cíli a nezávisle na tom, zda je poskytnutá podpora financována ze zdrojů EU zcela nebo částečně. 2.3.9.2 Hlavní zásady pro výběr operací Hlavní zásady pro výběr projektů jsou jednotné pro všechny specifické cíle a jsou uvedené v kapitole 7.1. Specifická kritéria přijatelnosti Územní studie, zaměřené na veřejnou infrastrukturu, musí splňovat alespoň jedno z těchto kritérií: - územní studie ORP je zpracovaná na akci veřejné technické infrastruktury ve vazbě na TEN-E nebo na záměry vyplývající z PÚR na území správního obvodu ORP; - územní studie ORP je zpracovaná na akci veřejné dopravní infrastruktury ve vazbě na TEN-T nebo na záměry vyplývající z PÚR na území správního obvodu ORP; - územní studie ORP je zpracovaná na veřejná prostranství, v souladu s územními plány pro vybrané území správního obvodu ORP. Územní studie, zaměřené na řešení krajiny, musí splňovat následující kritérium: - územní studie řeší krajinu podrobně ve všech souvislostech ve vazbě na zelenou infrastrukturu, Adaptační strategii EU, protipovodňovou ochranu a Evropskou úmluvu o krajině na území správního obvodu ORP. 2.3.9.3 Plánované využití finančních nástrojů Ve specifickém cíli není naplánováno využití finančních nástrojů. 118 2.3.9.4 Plánované využití velkých projektů Ve specifickém cíli nejsou plánovány žádné velké projekty definované podle nařízení. 2.3.9.5 Indikátory výstupu podle investiční priority a případně podle kategorie regionů Tabulka 5 SC 3.3: Společné a specifické programové indikátory výstupu (méně rozvinuté regiony), (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písmeno b) bod iv) nařízení č. 1303/2013) ID Indikátor Měrná jednotka Fond Cílová hodnota (2023) Zdroj údajů Četnost podávání zpráv 9 02 00 Počet územních plánů, regulačních plánů a územních studií Dokumenty EFRR 1 109 Žadatel /příjemce Průběžně 119 2.3.10 Výkonnostní rámec Tabulka 6 PO 3: Výkonnostní rámec prioritní osy, (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písm. b) bod v) a příloha II. nařízení č. 1303/1013) Typ indikáto ru ID Indikátor nebo klíčový krok provádění Měrná jednotk a Fond Kategorie regionů Milník pro rok 2018 Konečn ý cíl (2023) Zdrojů údajů Popřípad ě vysvětle ní relevantn osti indikátor u finanční indikátor - Celkové certifikované způsobilé výdaje EUR EFRR Méně rozvinuté regiony 248 619 777,7 915 039 476,5 ŘO - Více rozvinuté regiony 13 123 0 86,6 48 299 224 výstup 9 05 01 Počet revitalizovaných památkových objektů Objekty EFRR Méně rozvinuté regiony 8 43 Žadatel /příjemc e výstup 3 05 00 Počet pořízených informačních systémů Počet IS EFRR Méně rozvinuté regiony 28,73 96,59 Žadatel /příjemc e - Více rozvinuté regiony 2,21 7,43 výstup 9 02 00 Počet územních plánů, regulačních plánů a územních studií Dokume nty EFRR Méně rozvinuté regiony 134 1 109 Žadatel /příjemc e - 120 2.3.11 Kategorie zásahů Tabulky 7 – 11 Kategorie zásahů (čl. 96 odst. 2 písmeno b) bod vi) nařízení č. 1303/2013) Fond a kategorie regionů: EFRR, méně rozvinuté regiony Dimenze 1: Oblast zásahu Dimenze 2: Forma financování Dimenze 3: Typ území Dimenze 4: Mechanismus územního plnění Dimenze 5: Tematický cíl Kód € Kód € Kód € Kód € Kó d € 78 293 854 303,68 1 777 783 555,00 7 777 783 555,00 1 89 308 449,00 2 306 098 233,00 81 12 243 929,32 2 59 538 966,00 6 425 278 328,00 85 17 011 133,12 7 628 936 140,00 11 46 406 994,00 94 408 267 194,88 96 46 406 994,00 Fond a kategorie regionů: EFRR, více rozvinuté regiony Dimenze 1: Oblast zásahu Dimenze 2: Forma financování Dimenze 3: Typ území Dimenze 4: Mechanismus územního plnění Dimenze 5: Tematický cíl Kód € Kó d € Kó d € Kód € Kód € 78 23 183 627,52 1 24 149 612,00 1 24 149 612,00 7 24 149 612,00 2 24 149 612,00 81 965 984,48 2.3.12 Přehled plánovaného využití technické pomoci, je-li to nutné, včetně opatření na posílení správní kapacity orgánů zapojených do řízení a kontroly programů a příjemců V rámci prioritní osy 3 se neplánuje žádné specifické využití prostředků technické pomoci nad rámec aktivit popsaných v prioritní ose 5. 121 2.4Popis prioritních os jiných než technická pomoc – Prioritní osa 4 (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písm. b) nařízení č. 1303/2013) 2.4.1 Prioritní osa 4: Komunitně vedený místní rozvoj 2.4.2 Odůvodnění pro vytvoření prioritní osy, která zahrnuje více než jednu kategorii regionů nebo více než jeden tematický cíl či fond Pro přípravu prioritní osy byly klíčovými dokumenty Společné pokyny Evropské komise DG Agriculture, Employment, Mare a Regional policy pro CLLD v ESIF a Dohoda o partnerství. Prioritní osa 4 Komunitně vedený místní rozvoj je zaměřena na zlepšení kvality života a využití potenciálu na venkově. CLLD umožňuje zapojení občanů na místní úrovni při řešení sociálních a ekonomických problémů, definovaných v Dohodě o partnerství jako územní rozdíly mezi venkovem a městem. Jedná se o průřezovou prioritní osu, která navazuje na investiční prioritu 9d) provádění investic v rámci komunitně vedených strategií místního rozvoje, definovanou v článku 5 odst. 9 písm. d) nařízení č. 1301/2013. Tato prioritní osa přispívá k naplnění tematických cílů – TC 5 Podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a jejich řízení, TC 6 Zachování a ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů, TC 7 Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách, TC 9 Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a diskriminaci, TC 10 Investice do vzdělávání, odborné přípravy a odborného výcviku k získávání dovedností a do celoživotního učení a TC 11 Zvyšování institucionální kapacity orgánů veřejné správy. Klíčovým faktorem úspěchu CLLD je znalost místního prostředí, která vede k lepšímu zacílení podpory a k rozvoji spolupráce mezi aktéry na lokální úrovni. Toto řešení přináší nové myšlenky a jejich společné zavádění do praxe. Důležitým aspektem využití CLLD je zapojení komunit na úrovni místních akčních skupin do rozhodování o výběru projektů. MAS je odpovědná za soulad podpořených projektů v regionu své působnosti s cíli stanovenými ve své strategii. Odpovědnost za plnění cílů strategie je směřována ke komunitě, kterou MAS zastupuje. Podporovány budou projekty, které naplňují cíle SCLLD a jsou vybrané příslušnou MAS. Celá prioritní osa bude realizována výhradně prostřednictvím finančních nástrojů Celá prioritní osa bude realizována výhradně prostřednictvím finančních nástrojů zřízených na úrovni Unie Celá prioritní osa bude realizována výhradně prostřednictvím komunitně vedeného místního rozvoje 122 Aplikace metody CLLD se v České republice vyvíjela velmi intenzivně. Z dlouhodobého hodnocení iniciativ a metody vyplývá, že produkuje kvalitní a prospěšné výsledky. Zapojuje místní aktéry, kteří přispívají k vytvoření příznivějších podmínek místního rozvoje, což je jeden z hlavních atributů fungování metody. Přispívá k efektivnějšímu využívání místních zdrojů. Úspěšného rozvoje lze dosáhnout realizací kvalitně zpracované SCLLD, ve které jsou vymezené priority rozvoje. Kromě cílů rozvoje je důležité stanovit opatření vedoucí k jejich naplnění. Podporou metody lze dosáhnout vyšší hospodárnosti v nakládání s veřejnými zdroji – využije se přesnějšího posouzení potřebnosti projektu pro danou lokalitu a synergických efektů jednotlivých programů ESIF. Návaznost specifického cíle na investiční prioritu: 2.4.1 Fond, kategorie regionů a základ pro výpočet podpory Unie Fond EFRR Kategorie regionů méně rozvinuté regiony Základ pro výpočet (celkové způsobilé výdaje nebo způsobilé veřejné výdaje) celkové způsobilé výdaje Investiční priorita Specifický cíl IP 9d: Provádění investic v rámci komunitně vedených strategií místního rozvoje. 4.1 Posílení komunitně vedeného místního rozvoje za účelem zvýšení kvality života ve venkovských oblastech a aktivizace místního potenciálu. IP 9d: Provádění investic v rámci komunitně vedených strategií místního rozvoje. 4.2 Posílení kapacit komunitně vedeného místního rozvoje za účelem zlepšení řídících a administrativních schopností MAS 123 INVESTIČNÍ PRIORITA 9d prioritní osy 4: Provádění investic v rámci komunitně vedených strategií místního rozvoje 2.4.2 Specifické cíle odpovídající prioritě a očekávané výsledky SPECIFICKÝ CÍL 4.1: Posílení komunitně vedeného místního rozvoje za účelem zvýšení kvality života ve venkovských oblastech a aktivizace místního potenciálu Venkovské oblasti ČR jsou nezřídka místem kumulace negativních jevů a charakteristik, vyplývajících z nedostatečného vybavení území službami a infrastrukturou, nedostatečně fungující místní ekonomiky, nedostatku pracovních příležitostí, špatné dopravní dostupnosti či nedostatečného využití zdrojů. Specifický cíl je koncipován, aby podporované aktivity přispívaly ke snížení lokální nezaměstnanosti, k lepšímu využití ekonomického potenciálu venkova, ke zlepšení situace osob sociálně vyloučených či ohrožených sociálním vyloučením, k ochraně kulturního dědictví a k rozvoji místních služeb a dopravní obslužnosti. Hlavním a zastřešujícím cílem je příspěvek k vyváženému a udržitelnému územnímu rozvoji venkovských oblastí prostřednictvím snížení regionálních nerovností s ohledem na periferní oblasti, dlouhodobé stabilizace venkovských oblastí, zabránění odlivu lidí a využití místně specifického potenciálu. Nastavení územní působnosti CLLD vyplývá ze zkušeností v programovacím období 2007 – 2013. V současné době je územní působnost zakotvena ve vládním dokumentu „Metodika pro standardizaci MAS.“ Vzhledem k celkovému počtu MAS, ITI a IPRÚ nebude rozšířena územní působnost CLLD nad rámec stanovený ve vládním materiálu. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi podobné rozlohy je v ČR mnohem více samostatných obcí. Na základě dohody mezi DG Agriculture, DG Regional policy a ČSÚ jsou za venkovské oblasti považovány řídce osídlené oblasti, které tvoří 86 % celého území ČR (tj. 5 773 obcí z celkového počtu 6 251 obcí). Přibližně 80 % obcí má méně než 1 000 obyvatel a jsou zde nejvážnější potíže se zajišťováním základních služeb pro obyvatelstvo. Podle výsledků sčítání lidu z roku 2011 se nejstarší demografické oblasti formují na hranicích krajů Středočeského, Plzeňského, Jihočeského a kraje Vysočina. Jde převážně o oblasti populačně málo početných obcí se špatnou dostupností do pracovních center, které nejsou pro mladou generaci atraktivní. Naopak nejmladšími oblastmi je Středočeský kraj, resp. zázemí hlavního města Prahy, Ústecký a Moravskoslezský kraj, ale i zde je zaznamenán úbytek počtu obyvatel ve věku 0 – 14 let. V souvislosti se změnou struktury populace a její orientací na zákaznický přístup získají v budoucnu na důležitosti veřejné služby. Sociální a zdravotní služby se v souvislosti se stárnutím populace stávají nevyhnutelnou součástí obecního zájmu. 124 Míra nezaměstnanosti byla v roce 2011 na venkově (9,9 %) mírně vyšší než ve městech (9,7 %). Z analýzy SMO ČR vyplývá, že za hlavní problém obcí považuje více než 38 % dotazovaných stav obecních komunikací. Přibližně 20 % dotazovaných poukazovalo na hlavní problém s dopravní dostupností, který může být jednou z bariér ekonomického rozvoje venkova. Více než 55 % dotazovaných spatřuje problém v neexistenci pracovních příležitostí na venkově a nutnosti dojíždění za prací, vzděláním, lékařskou péčí a službami mimo své bydliště. Vliv projektů na životní prostředí a udržitelný rozvoj budou sledovat environmentální monitorovací indikátory ENVI MI - 7 51 10 - „Počet osob přepravených veřejnou dopravou“ a 3 61 11 – „Množství emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních částic v rámci podpořených projektů“. Tabulka 3 SC 4.1: Specifické programové indikátory výsledků podle specifického cíle (méně rozvinuté regiony), (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písm. b) bod ii) nařízení č. 1303/2013) ID Indikátor Měrná jednotka Výchozí hodnota Výchozí rok Cílová hodnota (2023) Zdroj údajů Četnost podávání zpráv 7 51 20 Podíl veřejné osobní dopravy na celkových výkonech v osobní dopravě % 30 2011 35 Statistika Ročně 7 63 10 Podíl cyklistiky na přepravních výkonech % 7 2011 10 Statistika Ročně 5 75 20 Počet exponovaných území s nedostatečnou připraveností složek IZS Území 108 2014 48 ŘO Ročně 6 75 10 Kapacita služeb a sociální práce Klienti 1 121 2014 7 270 ŘO Ročně 5 53 20 Průměrný počet osob využívajících sociální bydlení Osoby / rok 1 388 2014 11 888 ŘO Ročně 1 04 11 Míra nezaměstnano sti osob % 28,5 2012 22 Statistika Ročně 125 ID Indikátor Měrná jednotka Výchozí hodnota Výchozí rok Cílová hodnota (2023) Zdroj údajů Četnost podávání zpráv s nejnižším vzděláním 5 74 10 Průměrná délka hospitalizace v institucích dlouhodobé psychiatrické péče Dny 115 2012 103 ŘO Ročně 5 00 30 Podíl osob předčasně opouštějících vzdělávací systém % 5,4 2013 5,0 Statistika Ročně 5 00 20 Podíl tříletých dětí umístěných v předškolním zařízení % 77,3 2013 90,5 Statistika Ročně 9 10 10 Počet návštěv kulturních památek a paměťových institucí zpřístupněnýc h za vstupné Návštěvy / rok 26 553 793 2013 27 500 000 ŘO Ročně 9 02 10 Plocha území pokrytá územním plánem, regulačním plánem a územní studií km2 26 793 2014 59 000 ŘO Ročně 126 2.4.3 Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority 2.4.3.1 Popis typů a příkladů opatření, která mají být podporována, a jejich očekávaný přínos k plnění specifických cílů, případně včetně určení hlavních cílových skupin, konkrétních cílových území a druhů příjemců Jsou podporovány aktivity, které splňují stanovené cíle SCLLD. Realizované aktivity jsou v souladu s věcným a územním zaměřením a podmínkami uvedenými ve specifických cílech IROP. Vybrané aktivity obsahují monitorovací indikátory uvedené ve specifických cílech IROP a přispívají k jejich naplňování. Vždy je uveden minimálně jeden monitorovací indikátor výsledku a výstupu. Cílem je, aby realizované projekty měly zřetelný dopad na venkovské oblasti a přispěly k vytváření pracovních příležitostí, rozvoji místní ekonomiky, infrastruktury a občanské vybavenosti ve venkovských oblastech. Prioritní osa 4 podporuje aktivity z prioritních os 1, 2 a 3, konkrétně ze specifických cílů: - SC 1.2 Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy; - SC 1.3 Zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof; - SC 2.1 Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi; - SC 2.2 Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání; - SC 2.3 Rozvoj infrastruktury pro poskytování zdravotních služeb a péče o zdraví; - SC 2.4 Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení; - SC 3.1 Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního dědictví; - SC 3.3 Podpora pořizování a uplatňování dokumentů územního rozvoje. Podrobný rozpis aktivit bude uveden v Pravidlech pro žadatele a příjemce. Identifikace hlavních cílových skupin Obyvatelé a návštěvníci venkovských oblastí, které spadají do území MAS se schválenou strategií místního rozvoje. Typy příjemců Subjekty, které realizují projekty v rámci schválených strategií komunitně vedeného místního rozvoje na území MAS. Kategorie příjemců jsou specifikovány v jednotlivých specifických cílech IROP. Územní zaměření podpory Venkovské oblasti se schválenou strategií komunitně vedeného místního rozvoje, tvořené správními územími obcí s méně než 25 000 obyvateli. Velikost MAS nebude menší než 127 10 000 obyvatel a nepřekročí hranici 100 000 obyvatel. Projekty se realizují v souladu s územní dimenzí, vymezenou pro jednotlivé specifické cíle. Veřejná podpora Budou podpořeny projekty v souladu s pravidly veřejné podpory uvedenými u jednotlivých specifických cílů. V souladu s nařízením č. 1303/2013 čl. 120 odst. 5 se míra spolufinancování se zvýší o 10 procentních bodů, pokud se celá prioritní osa provádí prostřednictvím komunitně vedeného místního rozvoje. 2.4.3.2 Hlavní zásady pro výběr operací Vyhlašování výzev: 1) na úrovni programu vyhlašuje výzvy – Řídicí orgán IROP, 2) na místní úrovni vyhlašuje výzvy nositel strategie – místní akční skupina. Pro hodnocení, které provádí MAS, je závazný postup uvedený v kapitole 7.1. Specifická kritéria přijatelnosti jsou uvedena u jednotlivých specifických cílů. MAS může doplnit vlastní kritéria výběru operací, která zohledňují místní priority. 2.4.3.3 Plánované využití finančních nástrojů Ve specifickém cíli 4.1 se bude využití finančních nástrojů řídit podmínkami stanovenými pro jednotlivé specifické cíle. 2.4.3.4 Plánované využití velkých projektů Ve specifickém cíli nejsou plánovány velké projekty definované podle nařízení. 2.4.3.5 Indikátory výstupu podle investiční priority a případně podle kategorie regionů Tabulka 5 SC 4.1: Společné a specifické programové indikátory výstupu (méně rozvinuté regiony), (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písmeno b) bod iv) nařízení č. 1303/2013) ID Indikátor Měrná jednotka Fond Cílová hodnota (2023) Zdroj údajů Četnost podávání zpráv 9 00 01 Počet podpořených strategií CLLD Strategie EFRR 160 ŘO Ročně 128 INVESTIČNÍ PRIORITA 9d prioritní osy 4: Provádění investic v rámci komunitně vedených strategií místního rozvoje 2.4.4 Specifické cíle odpovídající prioritě a očekávané výsledky SPECIFICKÝ CÍL 4.2: Posílení kapacit komunitně vedeného místního rozvoje za účelem zlepšení řídících a administrativních schopností MAS Po dohodě řídicích orgánů operačních programů je IROP určen jako hlavní program pro financování provozních a animačních nákladů MAS. Tyto náklady jsou způsobilé i v případě, že strategie je zaměřena na jeden operační program. Pro místní úroveň venkovských osídlení je typická široká rozmanitost potřeb a výzev, kterým jednotlivá území čelí. Při jejich identifikaci jde o řešení s přímým dopadem na dané území za předpokladu, že místní komunita disponuje organizační, technickou a finanční kapacitou na jejich řešení. Implementace metody LEADER, resp. CLLD probíhá prostřednictvím MAS. Jejich hlavním úkolem je aktivizace občanů mikroregionu, budování partnerství a podporování dobrovolné činnosti na všech úrovních aktivit obyvatel venkova (čl. 34 obecného nařízení odst. 3). Většina MAS, které vznikaly na území ČR v období 2004 – 2013, má zkušenosti s přípravou a prováděním místní rozvojové strategie a administrací menších projektů. Řešení víceodvětvových operací se zahrnutím inovativních prvků je náročné na koordinaci a lidský kapitál. Ten je ve venkovském prostoru výrazně omezen a mnohdy s odlivem mladých lidí přesouván do urbánních center. V minulém programovacím období byla metoda CLLD realizována pouze v Programu rozvoje venkova, kde ale nebyl dostatečný objem prostředků, který by umožnil výrazněji ovlivnit území a realizovat rozvojovou politiku. Nebyly formulovány jednotné monitorovací indikátory, proto bylo velmi obtížné posoudit úspěšnost MAS při realizaci SCLLD a srovnávat je mezi sebou. Na základě této zkušenosti MZe ve spolupráci s MMR, MF a příslušnými řídicími orgány připravilo Metodiku pro standardizaci MAS. Příliš detailní formulace způsobilých výdajů v PRV v opatření IV 1.1 MAS, nejednotný výklad jednotlivých Regionálních odborů SZIF způsobily v první etapě realizace PRV pro MAS komplikace a finanční ztráty (neuznání výdajů, sankce). V průběhu programu nastalo díky spolupráci MZe, SZIF a NS MAS výrazné zlepšení. Z více než stovky MAS v ČR dokázala většina úspěšně plnit stanovené cíle. PRV vyvolal zvýšení kapacit MAS spočívající v získání a udržení kvalitního personálu, zvýšení počtu aktivních členů, utváření partnerství mezi aktivními subjekty v regionu z různých sektorů i v růstu odbornosti, dovedností a připravenosti partnerů MAS a místních žadatelů. 129 Tabulka 3 SC 4.2: Specifické programové indikátory výsledků podle specifického cíle (méně rozvinuté regiony), (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písm. b) bod ii) nařízení č. 1303/2013) ID Indikátory Měrná jednotka Výchozí hodnota Výchozí rok Cílová hodnota (2023) Zdroj údajů Četnost podávání zpráv 8 02 10 Míra úspěšnosti projektových žádostí % 73 2015 75 ŘO Ročně 130 2.4.5 Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority 2.4.5.1 Popis typů a příkladů opatření, která mají být podporována, a jejich očekávaný přínos k plnění specifických cílů, případně včetně určení hlavních cílových skupin, konkrétních cílových území a druhů příjemců V textu jsou uvedeny indikativní příklady, jejich výčet a obsah je demonstrativní.  Přípravné podpůrné činnosti Přípravné podpůrné činnosti, které spočívají v budování kapacit, odborné přípravě a vytváření sítí za účelem vypracování a provádění SCLLD (čl. 35 obecného nařízení), např. školicí akce, studie, konzultace k přípravě strategie. V minulých letech MAS získaly finanční prostředky na přípravné podpůrné činnosti SCLLD z OP TP, PRV 2007 – 2013 a krajů. V přípravné podpůrné fázi IROP jsou podporovány aktivity spojené s dopracováním integrované strategie. Tyto činnosti jsou způsobilé za podmínky, že MAS podala žádost do výzvy na integrované strategie nejpozději do konce roku 2016. Na přípravné podpůrné činnosti jsou finanční prostředky poskytnuty nejpozději do roku 2017. V následujících letech jsou podporovány pouze MAS, které mají schválenou SCLLD.  Provozní činnosti Aktivity spojené s realizací SCLLD, např. příprava a vyhlašování výzev, příjem žádostí, hodnocení a výběr projektů, monitoring a evaluace realizace SCLLD, aktualizace SCLLD, rozvoj odborné a organizační kapacity MAS.  Animační činnosti Aktivity nad rámec povinných činností, které se MAS rozhodne realizovat pro lepší naplňování strategie. Jedná se například o podporu partnerství, spolupráce a informační výměnu mezi místními aktéry, informování o zaměření SCLLD a její propagaci, o animaci školských zařízení na území MAS. Podrobný rozpis aktivit bude uveden v Pravidlech pro žadatele a příjemce. Identifikace hlavních cílových skupin Osoby podílející se na plnění strategie komunitně vedeného místního rozvoje Typy příjemců Místní akční skupiny s právní subjektivitou: – obecně prospěšná společnost podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů, – spolek podle § 214 a podle § 3045 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, – ústav podle § 402 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, 131 – zájmové sdružení právnických osob podle § 20f zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Územní zaměření podpory Podpora je zaměřena na venkovské oblasti se schválenou strategií komunitně vedeného místního rozvoje tvořené správními územími obcí s méně než 25 000 obyvateli. Velikost MAS nebude menší než 10 000 obyvatel a nepřekročí hranici 100 000. Veřejná podpora Ve specifickém cíli 4.2 budou podpořeny pouze projekty nezakládající veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. 2.4.5.2 Hlavní zásady pro výběr operací Specifická kritéria přijatelnosti – MAS získala Osvědčení o splnění standardů MAS; – MAS má schválenou strategii komunitně vedeného místního rozvoje (netýká se výdajů na animaci pro školská zařízení). 2.4.5.3 Plánované využití finančních nástrojů S ohledem na zaměření specifického cíle se nepředpokládá využití finančních nástrojů. 2.4.5.4 Plánované využití velkých projektů Nerelevantní pro specifický cíl 4.2. 2.4.5.5 Indikátory výstupu podle investiční priority a případně podle kategorie regionů Tabulka 5 SC 4.2: Společné a specifické programové indikátory výstupu (méně rozvinuté regiony), (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písmeno b) bod iv) nařízení č. 1303/2013) ID Indikátor Měrná jednotka Fond Cílová hodnota (2023) Zdroj údajů Četnost podávání zpráv 9 35 08 Počet úspěšně zrealizovaných výzev místní akční skupinou Výzvy EFRR 2 506 Žadatel /příjemce Průběžně 8 20 00 Počet uskutečněných školení, seminářů, workshopů a konferencí Aktivity EFRR 5 728 Žadatel /příjemce Průběžně 132 2.4.6 Výkonnostní rámec Tabulka 6 PO 4: Výkonnostní rámec prioritní osy (méně rozvinuté regiony), (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písm. b) bod v) a příloha II nařízení č. 1303/2013) Typ indikátoru ID Indikátor nebo klíčový krok provádění Měrná jednotk a Fond Milník pro rok 2018 Konečný cíl (2023) Zdrojů údajů Popřípadě vysvětlení relevantnosti indikátoru finanční indikátor - Celkové certifikované způsobilé výdaje EUR EFR R 111 416 793,4 410 066 992,0 ŘO _ výstup 9 00 01 Počet podpořených strategií CLLD Strategie EFR R 160 160 ŘO _ 2.4.7 Kategorie zásahů Tabulky 7 – 11 Kategorie zásahů (čl. 96 odst. 2 písmeno b) bod vi) nařízení č. 1303/2013) Fond a kategorie regionů: EFRR, méně rozvinuté regiony Dimenze 1: Oblast zásahu Dimenze 2: Forma financování Dimenze 3: Typ území Dimenze 4: Mechanismus územního plnění Dimenze 5: Tematický cíl Kód € Kód € Kód € Kó d € Kód € 97 389 563 642,0 0 1 389 563 642,00 3 389 563 642,00 6 389 563 642,0 0 9 389 563 642,00 2.4.8 Přehled plánovaného využití technické pomoci, je-li to nutné, včetně opatření na posílení správní kapacity orgánů zapojených do řízení a kontroly programů a příjemců V prioritní ose 4 se neplánuje využití prostředků technické pomoci nad rámec aktivit popsaných v prioritní ose 5. 133 2.5Popis prioritních os pro technickou pomoc – Prioritní osa 5 (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písm. b) nařízení č. 1303/2013) 2.5.1 Prioritní osa 5: Technická pomoc Prioritní osa 5 je průřezová prioritní oblast, která se týká všech ostatních prioritních os a oblastí v IROP v průběhu programového období 2014 – 2020. 2.5.2 Odůvodnění stanovení prioritní osy, jež zahrnuje více než jednu kategorii regionů Není relevantní pro prioritní osu 5. 2.5.3 Fond a kategorie regionů Fond EFRR Kategorie regionů méně rozvinuté regiony Základ pro výpočet (celkové způsobilé výdaje nebo způsobilé veřejné výdaje) celkové způsobilé výdaje 134 2.5.4 Specifické cíle a očekávané výsledky SPECIFICKÝ CÍL 5.1: Zajištění kvalitního řízení a implementace programu Hlavním cílem je přispět k dosažení cílů operačního programu díky vytvoření podmínek pro kvalitní a efektivní řízení IROP a pro řádné čerpání finanční alokace podle pravidel, stanovených evropskou a národní legislativou. Technická pomoc zajišťuje podpůrné aktivity Řídicího orgánu IROP a Centra pro regionální rozvoj ČR s cílem zvýšit účinnost prováděné podpory. Ze zkušeností z předchozích programových období je zřejmé, že úspěch operačního programu závisí na jeho účelné administraci a na kvalitě a efektivní realizaci projektů. Proto intervence v této prioritní ose budou podporovat zvýšení kvality a efektivity řídicích struktur, zvýšení kompetencí, schopností lidských zdrojů a zajištění funkčních a efektivních systémů a nástrojů. Navrhovaná opatření se zaměří na centrální i regionální úroveň. Jako hlavní slabá místa realizace předchozích programů byla identifikována zejména řízení programů s několika ZS, nepřipravenost konečných příjemců realizovat investiční projekty a nedostatky při vyhlašování veřejných zakázek. Příloha č. 6 prezentuje zkušenosti z realizace programů v programovém období 2007-2013 a hlavní nedostatky, jak v oblasti administrace, tak v jednotlivých tematických oblastech. Prioritní osa 5 se zaměří na odstranění identifikovaných nedostatků a na účelnou implementaci programu s cílem naplnění cílů programu. V programovém období 2014+ došlo oproti předchozímu období nejen k omezení počtu operačních programů v ČR, ale i ke snížení počtu poskytovatelů. Poskytovatelem dotace v IROP bude pouze Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Současně se snížil počet zprostředkujících subjektů, kterými budou Centrum pro regionální rozvoj ČR a zprostředkující subjekty nositelů ITI. Jednou z problematických zkušeností implementace SF v letech 2007-2013 byla vysoká fluktuace na ŘO a ZS, kdy ze svých pozic odcházeli zkušení pracovníci. Fluktuace byla zapříčiněna zejména politickými vlivy a přechodem pracovníků mezi subjekty implementace fondů EU. Stabilita administrativní kapacity byla zároveň negativně ovlivňována vysokou poptávkou soukromého sektoru po odbornících v oblasti SF a nižší schopností veřejného sektoru motivovat zaměstnance. Pro kvalitní implementaci IROP je zásadním požadavkem zajistit stálou zaměstnaneckou sestavu implementační struktury, a s ní související vzdělávání pracovníků. Model výpočtu administrativní kapacity, nutné pro implementaci IROP, vychází z předpokladu, že na každého pracovníka připadne přibližně stejný podíl alokace jako v minulém období. Do odhadu bylo zahrnuto zjednodušování, racionalizace a elektronizace agend. Navzdory vyčlenění značných prostředků technické pomoci na podporu administrativních kapacit (mzdové výdaje zaměstnanců implementační struktury), ŘO a ZS nedisponují takovou administrativní a odbornou kapacitou, aby mohly plně odstoupit od outsourcování některých typů služeb. Outsourcovány však nebudou služby, které může interně zajistit 135 implementační struktura (např. příprava Operačního manuálu IROP). Při rozhodování o zadání mimo implementační strukturu bude uplatňován princip 3E1 . 2.5.5 Indikátor výsledků Tabulka 12 Specifické programové indikátory výsledku (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písmeno c) bod ii) nařízení č. 1303/2013) ID Indikátor Měrná jednotka Výchozí hodnota Výchozí rok Cílová hodnota (2023) Zdroj údajů Četnost podávání zpráv 8 25 20 Počet trvale zaměstnaných pracovníků implementační struktury FTE 57,78 2014 169,9 ŘO Ročně 8 08 10 Míra čerpání prostředků programu % 0 2015 100 ŘO Ročně 1 Z ang. Economy, Efficiency, Effectiveness – hospodárnost, efektivita, účelnost 136 2.5.6 Opatření, která mají být podpořena a jejich očekávaný přínos ke specifickým cílům Podstatou specifického cíle je zajištění administrace a monitorování programu, spojené s efektivní implementací, a zajištění efektivního fungování a naplňování strategie programu, vedoucích k posílení jeho absorpční kapacity a k řádnému a efektivnímu čerpání finanční alokace programu. Předpokladem naplňování tohoto cíle jsou především profesionální lidské zdroje, jednotně a srozumitelně zpracovaná dokumentace programu a postupy pro implementaci, zacílená komunikační strategie, nastavené informační vazby k veřejnosti a cílovým skupinám. Důraz je kladen také na boj proti korupci ve vazbě na Strategii pro boj s podvody a korupcí v rámci čerpání fondů SSR v období 2014-2020, která byla implementována do řídicí dokumentace IROP. V průběhu implementace IROP budou využívána horizontální doporučení, stanovená v mechanismu podávání zpráv o boji s korupcí, z rozhodnutí EK ze dne 6. června 2011. Důležitými nástroji pro eliminaci korupce jsou JMP, elektronické zadávání veřejných zakázek, etické kodexy, služební zákon a systematické vzdělávání zaměstnanců v oblasti boje proti korupci. Ke zlepšení informovanosti veřejnosti o fondech EU je nutné zajistit kvalitní medializaci a cílení informačních a komunikačních kampaní v období přípravy programu a po celou dobu programového období přímo na potenciální žadatele a příjemce prostřednictvím konzultací a poradenství, specializovaných seminářů, publikací a uživatelsky příznivých webových stránek programu. Výsledky, kterých chce ŘO IROP dosáhnout: - optimální nastavení administrativní kapacity pro efektivní řízení programu, - optimální zajištění podmínek ke snížení fluktuace zaměstnanců implementační struktury, - vyšší úroveň vzdělávání a školení pro zajištění odpovídající kvality lidských zdrojů, - zpracování jasných a přehledných pravidel, manuálu a metodik k eliminaci častých změn, odlišných výkladů a z nich plynoucích pochybení a ke zjednodušení postupů, - efektivní využití a přenos informací, - efektivní činnost a jednání Monitorovacího výboru IROP, pracovních skupin a týmů, - efektivní nastavení kontrolního a monitorovacího systému, - posílení a zajištění absorpční kapacity programu, - vyšší míra povědomí veřejnosti o programu, - vyšší míra úspěšnosti projektových žádostí, - zajištění optimálního čerpání finančních prostředků programu prostřednictvím kvalitních projektů a efektivního využití výsledků evaluačních studií, - naplňování protikorupční strategie IROP a předcházení rizika střetu zájmů využitím nástroje pro identifikaci potenciálně rizikových projektů ARACHNE, s cílem minimalizovat riziko výskytu podvodů a korupčního jednání, 137 - snížení administrativní zátěže pro žadatele a příjemce. 2.5.6.1 Popis typů a příkladů opatření, která mají být podporována, a jejich očekávaný přínos k plnění specifických cílů, případně včetně určení hlavních cílových skupin, konkrétních cílových území a druhů příjemců Podporované aktivity povedou ke zvýšení kvality a efektivity řídicích struktur, ke zvýšení kompetencí, schopností lidských zdrojů a k zajištění funkčních a efektivních systémů a nástrojů. Příklady podporovaných aktivit vedoucích k dosažení specifických cílů: - Řízení, implementace a monitorování programu - alokace max. 11 % SC - technické a provozní zajištění funkcí ŘO IROP a ZS, - tvorba a aktualizace jednotných metodických dokumentů, manuálu, pokynů a doporučení, - zajištění výběru, hodnocení, administrace, monitorování projektů, - archivace dokumentů, - činnost Monitorovacího výboru IROP, - zpracování odborných externích posudků a analýz pro posouzení správnosti nastavení a funkčnosti procesních systémů implementace, - dokončení implementace programového období 2007 – 2013, - ex-post evaluace programu, - příprava programových dokumentů pro programové období 2021+, ex-ante hodnocení, hodnocení SEA, - vypracování evaluací podle čl. 54-57 obecného nařízení, realizace Evaluačního plánu IROP, podpůrných studií a analýz, - přenos dobrých zkušenosti do přípravy programového období 2021+, - nastavení a zajištění kontrolních mechanismů (např. kontrola zadávání veřejných zakázek) s cílem minimalizovat výskyt chyb a nesrovnalostí, - zajištění protikorupčních mechanismů v souladu se Strategií pro boj s podvody a korupcí v rámci čerpání fondů SSR v období 2014-2020, se Strategií vlády v boji s korupcí 2013–2014 a s EU Anti-Corruption Report. - Podpora administrativních kapacit - alokace max. 85 % SC - odměňování zaměstnanců, podílejících se na přípravě a realizaci programu, - vzdělávání implementační struktury, školení, semináře, workshopy, zahraniční výměny zkušeností, - činnost externích odborníků - Podpora žadatelům a příjemcům - alokace min. 1 % SC - semináře a školení pro žadatele a příjemce, - konzultační služby a poradenství při přípravě projektů, - výměna zkušeností, best practices, networking, 138 - opatření ke snižování administrativní zátěže žadatelů, příjemců a subjektů implementační struktury, - poradenství žadatelům vedoucí ke zvyšování absorpční kapacity programu, - vypracování výzkumných studií a šetření zaměřených na další rozvoj programu. - Publicita a propagace – alokace max. 3 % SC - propagace programu na veřejnosti prostřednictvím seminářů, informačních akcí, komunikace přes média, - vývoj, správa, rozvoj a technické zajištění informačních a komunikačních nástrojů, - zajištění publicity programu prostřednictvím propagačních materiálů. Identifikace hlavních cílových skupin - žadatelé - příjemci - veřejnost - pracovníci implementační struktury - nositelé integrovaných strategií Typy příjemců - ŘO IROP - CRR Veřejná podpora Ve specifickém cíli budou podpořeny pouze projekty nezakládající veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Komplementární a synergické vazby s OP TP 1) Financování mzdových výdajů administrativní kapacity OP TP financuje mzdové výdaje ústředních orgánů podílejících se na horizontální úrovni na implementaci ESIF, tj. ŘO OP TP, NOK, PCO Ministerstva financí, Auditní orgán MF a Evropská územní spolupráce. OP TP hradí část provozních a mzdových nákladů nositelů ITI. Technická pomoc IROP financuje pouze pracovníky implementující IROP. 2) Systém vzdělávání administrativní kapacity OP TP financuje vzdělávání na horizontální úrovni a zajišťuje vzdělávací aktivity týkající se společných témat, platných průřezově přes operační programy. Technická pomoc IROP zajišťuje vzdělávací aktivity ve specifických oblastech operačního programu. 139 3) Zajištění absorpční kapacity V OP TP je podpora absorpční kapacity primárně zaměřena na komunikaci DoP a tvorbu základního povědomí o ESIF, kdy hlavní cílovou skupinou jsou potenciální žadatelé. Hlavní část průzkumů a podpory absorpční kapacity financuje technická pomoc IROP. 4) Jednotný monitorovací systém 2014+ OP TP financuje veškeré aktivity související s provozem, správou, systémovou podporou, obnovou technického vybavení, licencí, Data Warehouse, implementací technického rozhraní, školení uživatelů MS2014+ a dalších systémů v návaznosti na jednotný monitorovací systém 2014+, centrální rozvoj MS2014+, vyplývající z požadavků legislativy EU a ČR včetně navazujících vládních dokumentů, metodických předpisů k implementaci ESIF na centrální úrovni a z návrhů na optimalizaci způsobu realizace některých funkcionalit, na kterých se shodnou všechny ŘO. 2.5.6.2 Indikátory výstupu, které by podle očekávání měly přispět k dosažení výsledků Tabulka 13 Indikátory výstupu (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písmeno c) bod iv) nařízení č. 1303/2013) ID Indikátor Měrná jednotka Cílová hodnota (2023) Zdroj údajů 8 02 00 Počet vytvořených informačních materiálů Unikátní materiály 45 Žadatel /příjemce 8 06 00 Počet jednání orgánů, pracovních či poradních skupin Jednání 55 Žadatel /příjemce 8 22 00 Nákup materiálu, zboží a služeb potřebných k zajištění implementace programu Kč 400 000 Žadatel /příjemce 8 05 00 Počet napsaných a zveřejněných analytických a strategických dokumentů (vč. evaluačních) Dokumenty 30 Žadatel /příjemce 8 20 00 Počet uskutečněných školení, seminářů, workshopů a konferencí Aktivity 226 Žadatel /příjemce 6 00 00 Celkový počet účastníků Osoby 1 500 Žadatel /příjemce 8 00 01 Počet uspořádaných informačních a propagačních aktivit Aktivity 150 Žadatel /příjemce 8 01 03 Počet vytvořených komunikačních nástrojů Nástroje 8 Žadatel /příjemce 8 25 00 Počet pracovních míst FTE 407,4 Žadatel 140 ID Indikátor Měrná jednotka Cílová hodnota (2023) Zdroj údajů financovaných z programu /příjemce 8 23 00 Počet nově pořízeného vybavení Inventární čísla 500 Žadatel /příjemce 2.5.7 Kategorie zásahů Tabulky 14 -16 Kategorie zásahů (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písm. c) bod v) nařízení č. 1303/2013) Fond a kategorie regionů: EFRR, méně rozvinuté regiony Dimenze 1: Oblast zásahu Dimenze 2: Forma financování Dimenze 3: Typ území Kód € Kód € Kód € 121 128 459 214,98 1 138 874 827,00 1 138 874 827,00 122 4 860 618,95 123 5 554 993,07 141 3 Plán financování (čl. 96 odst. 2 písm. d) bod i) prvního pododstavce obecného nařízení č. 1303/2013) 3.1Finanční podpora z každého fondu a částky týkající se výkonnostní rezervy Tabulka 17 Výše celkových finančních závazků plánovaných podpor z jednotlivých fondů, určení alokací souvisejících s výkonnostní rezervou (EUR), (čl. 96 odst. 2 písmeno d) bod i) prvního pododstavce nařízení č. 1303/2013) Fond Kate- gorie region u 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Celkem Hlavní příděl Výkon nostní rezerv a Hlavní příděl Výkon nostní rezerv a Hlavní příděl Výkon nostní rezerv a Hlavní příděl Výkonn ostní rezerva Hlavní příděl Výkonn ostní rezerva Hlavní příděl Výkonn ostní rezerva Hlavní příděl Výkonn ostní rezerva Hlavní příděl Výkonnost ní rezerva 1 EFRR V méně rozvinut ých regione ch 0 0 1 179 074 422 75 26 0 070 607 29 8 019 38 763 703 619 4 52 027 39 539 491 631 84 8 905 40 330 781 644 4 93 469 41 137 881 657 38 9 932 41 961 059 4 339 556 774 276 992 985 3 EFRR Ve více rozvinut ých regione ch 0 0 6 167 849 393 693 3 176 834 202 777 3 240 413 206 835 3 305 263 210 974 3 371 407 215 196 3 438 869 219 502 22 700 635 1 448 977 1 2 Celke m 0 0 1 185 242 271 75 65 3 763 610 47 4 853 38 966 480 622 6 92 440 39 746 326 635 15 4 168 40 541 755 647 8 64 876 41 353 077 660 82 8 801 42 180 561 4 362 257 409 278 441 962 142 3.2Celková výše finanční podpory z každého fondu a vnitrostátního spolufinancování (v EUR) Tabulka 18A Plán financování (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písm. d) bod ii) nařízení č. 1303/2013) Priorit ní osa Fon d Katego- rie regionů Základ pro výpočet podpory Unie Podpora Unie Příspěvek členského státu Orientační rozdělení příspěvku členského státu Financování celkem Míra spolu- financo- vání Pro informa ci Příspěv ky EIB Hlavní příděl (finanční prostředky celkem minus výkonnostní rezerva) Výkonnostní rezerva Podíl výkonnos tní rezervy (podpora Unie) na celkové unijní podpoře Financová ní z vnitrostát ních veřejných zdrojů Financov ání z vnitrostá tních soukrom ých zdrojů Podpora Unie Příspěvek členského státu Podpora Unie Příspěve k členskéh o státu (a) (b) = (c) + (d)) (c) (d) (e) = (a) + (b) (f) = (a)/(e) (2) (g) (h)=(a)-(j) (i) = (b) – (k) (j) (k)= (b) * ((j)/(a)) (l) =(j)/(a) *100 Priorit ní osa 1 EFR R Méně rozvinu té regiony Celkové způsobilé výdaje 1 568 145 479 276 731 556 264 223 370 12 508 1 86 1 844 877 035 85% - 1 471 138 594 259 612 694,00 97 006 885 17 118 8 62,00 6,19 Priorit ní osa 2 EFR R Méně rozvinu té regiony Celkové způsobilé výdaje 1 742 182 256 307 443 928 216 931 694 90 512 234 2 049 626 184 85% - 1 634 409 300 288 425 171,00 107 772 956 19 018 7 57,00 6,19 Priorit ní osa 3 EFR R Méně rozvinu té regiony Celkové způsobilé výdaje 777 783 555 137 255 922 129 751 009 7 504 91 3 915 039 477 85% - 729 669 167 128 765 148,00 48 114 388 8 490 77 4,00 6,19 143 Priorit ní osa Fon d Katego- rie regionů Základ pro výpočet podpory Unie Podpora Unie Příspěvek členského státu Orientační rozdělení příspěvku členského státu Financování celkem Míra spolu- financo- vání Pro informa ci Příspěv ky EIB Hlavní příděl (finanční prostředky celkem minus výkonnostní rezerva) Výkonnostní rezerva Podíl výkonnos tní rezervy (podpora Unie) na celkové unijní podpoře Financová ní z vnitrostát ních veřejných zdrojů Financov ání z vnitrostá tních soukrom ých zdrojů Podpora Unie Příspěvek členského státu Podpora Unie Příspěve k členskéh o státu (a) (b) = (c) + (d)) (c) (d) (e) = (a) + (b) (f) = (a)/(e) (2) (g) (h)=(a)-(j) (i) = (b) – (k) (j) (k)= (b) * ((j)/(a)) (l) =(j)/(a) *100 Více rozvinu té regiony Celkové způsobilé výdaje 24 149 612 24 149 612 24 149 612 0 48 299 224 50% 22 700 635 22 700 6 35,00 1 448 977 1 448 97 7,00 6,00 Priorit ní osa 4 EFR R Méně rozvinu té regiony Celkové způsobilé výdaje 389 563 642 20 503 350 9 917 789 10 585 561 410 066 992 95% - 365 464 886 19 234 9 94,00 24 098 756 1 268 35 6,00 6,19 Priorit ní osa 5 EFR R Méně rozvinu té regiony Celkové způsobilé výdaje 138 874 827 24 507 323 24 507 323 0 163 382 150 85% - 138 874 827 24 507 3 23,00 Celke m EFR R Méně rozvinu té regiony Celkové způsobilé výdaje 4 616 549 759 766 442 079 645 331 185 121 110 894 5 382 991 838 85,76% - 4 339 556 774 720 545 330,00 276 992 985 45 896 7 49,00 6,00% 144 Priorit ní osa Fon d Katego- rie regionů Základ pro výpočet podpory Unie Podpora Unie Příspěvek členského státu Orientační rozdělení příspěvku členského státu Financování celkem Míra spolu- financo- vání Pro informa ci Příspěv ky EIB Hlavní příděl (finanční prostředky celkem minus výkonnostní rezerva) Výkonnostní rezerva Podíl výkonnos tní rezervy (podpora Unie) na celkové unijní podpoře Financová ní z vnitrostát ních veřejných zdrojů Financov ání z vnitrostá tních soukrom ých zdrojů Podpora Unie Příspěvek členského státu Podpora Unie Příspěve k členskéh o státu (a) (b) = (c) + (d)) (c) (d) (e) = (a) + (b) (f) = (a)/(e) (2) (g) (h)=(a)-(j) (i) = (b) – (k) (j) (k)= (b) * ((j)/(a)) (l) =(j)/(a) *100 Celke m EFR R Více rozvinu té regiony 24 149 612 24 149 612 24 149 612 0 48 299 224 50,00% - 22 700 635 22 700 6 35,00 1 448 977 1 448 97 7,00 6,00% 145 Tabulka 18C Rozdělení plánu financování podle prioritní osy, fondu, kategorie regionů a tematického cíle (EUR) (čl. 96 odst. 2 první pododstavec písm. d) bod ii) nařízení č. 1303/2013) Prioritní osa Fond Kategorie regionů Tematický cíl Podpora Unie Příspěvek členského státu Financování celkem Prioritní osa 1 EFRR Méně rozvinuté regiony 7 1 417 594 427 250 163 723 1 667 758 150 5 150 551 052 26 567 833 177 118 885 Prioritní osa 2 EFRR Méně rozvinuté regiony 9 646 854 295 114 150 757 761 005 052 10 472 531 476 83 387 908 555 919 384 4 622 796 485 109 905 263 732 701 748 Prioritní osa 3 EFRR Méně rozvinuté regiony 6 425 278 328 75 049 118 500 327 446 2 306 098 233 54 017 335 360 115 568 11 46 406 994 8 189 469 54 596 463 Více rozvinuté regiony 2 24 149 612 24 149 612 48 299 224 Prioritní osa 4 EFRR Méně rozvinuté regiony 9 389 563 642 20 503 350 410 066 992 Prioritní osa 5 EFRR Méně rozvinuté regiony 138 874 827 24 507 323 163 382 150 Celkem EFRR Méně rozvinuté regiony 4 616 549 759 766 442 079 5 382 991 838 Více rozvinuté regiony 24 149 612 24 149 612 48 299 224 Tabulka 19 Orientační částka podpory, jež má být použita na cíle v oblasti změny klimatu (čl. 27 odst. 6 nařízení č. 1303/2013) Prioritní osa Orientační částka podpory, jež má být použita na cíle v oblasti změny klimatu (v EUR) Podíl celkového přídělu pro operační program (v %) PO 1 309 453 432,00 6,67 % PO 2 622 796 485,00 13,42 % PO 3 6 804 453,25 0,15 % Celkem 939 054 370,25 20,24 % 146 4 Integrovaný přístup k územnímu rozvoji (čl. 96 odst. 3 obecného nařízení č. 1303/2013) Základní východiska pro integrované nástroje (IN) jsou definována ve Strategii regionálního rozvoje ČR 2014-2020 (Usnesení Vlády ČR č. 344/2013) a v DoP. V IROP jsou realizovány Integrované územní investice (ITI), Integrované plány rozvoje území (IPRÚ) a komunitně vedený místní rozvoj (CLLD). IN se realizují prostřednictvím strategií území. Projekty schválené k realizaci v rámci integrovaných strategií musí respektovat podmínky stanovené v dokumentaci IROP. Bližší specifikace využití IN a jejich implementace jsou uvedené v Národním dokumentu k územní dimenzi ČR a v Metodickém pokynu pro využití integrovaných nástrojů v programovém období 2014 – 2020. Podrobnější informace o úloze měst v ITI a o postupu výběru integrovaných projektů ITI a CLLD jsou uvedeny v kapitole 7.1. Postup výběru projektů IPRÚ je popsán v Operačním manuálu IROP. Na implementaci IN se podílí následující subjekty: - Řídicí orgán IROP – podílí se na hodnocení integrovaných strategií, vyčleňuje rezervaci finanční alokace pro jejich realizaci, stanovuje podmínky jejího čerpání pro nositele IN, rozhoduje o zrušení příslušné části rezervace finanční alokace, pokud nositel IN nezajistí plnění predikcí čerpání, vyhlašuje výzvy pro předkládání integrovaných projektů a vydává pro tyto projekty Rozhodnutí o poskytnutí dotace, kontroluje činnost MAS. - Národní stálá konference (NSK) – přispívá k zajištění vzájemné provázanosti a koordinaci státu a územních partnerů při implementaci územní dimenze a realizaci programů spolufinancovaných z ESIF. Sleduje čerpání finančních prostředků z různých operačních programů na realizaci ITI, IPRÚ, CLLD a dává doporučení pro nastavení harmonogramu výzev. Bere na vědomí schválené integrované strategie. - Regionální stálá konference (RSK) - je zřízena v jednotlivých krajích ČR; Praha a Středočeský kraj ustanovují společnou RSK. Dává nositelům IN doporučení pro naplňování strategie, podporuje vytváření synergií a návazností projektů a integrovaných nástrojů. - Odbor regionální politiky MMR (MMR-ORP) – připravuje a aktualizuje Národní dokument k územní dimenzi ČR a Metodický pokyn pro využití integrovaných nástrojů v programovém období 2014 – 2020, koordinuje implementaci IN, podílí se na hodnocení integrovaných strategií a poskytuje NSK informace a podklady pro její rozhodování. 147 - Nositel IN – je odpovědný za přípravu, realizaci, plnění, monitoring a evaluaci strategie ve spolupráci s příjemci integrovaných projektů, je odpovědný za naplňování principu partnerství a koordinaci aktivit místních aktérů. - Zprostředkující subjekt (ZS) – podílí se na výběru integrovaných projektů v souladu s postupy uvedenými v kap. 7.1. - Zprostředkující subjekt ITI – je odpovědný za výběr integrovaných projektů na úrovni ITI, navrhuje výběrová kritéria pro hodnocení integrovaných projektů, analyzuje a podporuje absorpční kapacitu, podílí se na monitoringu a evaluacích. - Příjemce - je odpovědný za realizaci a udržitelnost integrovaného projektu v souladu s Podmínkami Rozhodnutí o poskytnutí dotace a za spolupráci s nositelem IN. - Národní orgán pro koordinaci MMR – zajišťuje jednotné metodické prostředí, monitorování a vyhodnocování plnění cílů DoP. Podíl IN v IROP se předpokládá v rozsahu 28,7 % jeho alokace, to je přibližně dvojnásobek oproti období 2007 - 2013. Z toho 14,01 % připadá na ITI, 6,29 % na IPRÚ (292 001 543 EUR) a 8,39 % je vyčleněno pro CLLD. Alokace byla stanovena na základě jednání s územními partnery a nositeli IN. 4.1Nástroje k zajištění komunitně vedeného místního rozvoje Komunitně vedeného místního rozvoje podle čl. 32 – 35 obecného nařízení je využito ve venkovském území, tedy v území MAS tvořeném správními územími obcí s méně než 25 000 obyvateli, kdy maximální velikost MAS nepřekročí hranici 100 000 obyvatel a nebude menší než 10 000 obyvatel. Nástroj CLLD, koncipovaný ve směru zdola-nahoru, vykazuje ve venkovských oblastech vyšší efektivitu než plošné centrální řízení a přispěje k celkovému zlepšení charakteristik venkovských oblastí ČR. Mezi hlavní efekty kvalitně prováděných strategií místního rozvoje patří udržitelný rozvoj území a krajiny, diversifikace a rozvoj místní ekonomiky, tvorba pracovních příležitostí, rozvoj služeb, rozvoj vzdělávání, podpora životních podmínek komunity, zajištění dostupnosti a obslužnosti území. Cílem komunitně vedeného místního rozvoje je posílení územní soudržnosti venkovského území a zajištění dlouhodobě udržitelného rozvoje území s řešením vztahů mezi obcemi s periferní a stabilizovanou typologií a venkovskými rozvojovými centry (čl. 33 odst. 6 obecného nařízení). Komunitně vedený místní rozvoj je využit tam, kde je výhodou znalost místa realizace projektů, integrace tematických cílů a specifických cílů IROP s ostatními dotačními programy. MAS vypracuje integrovanou strategii podle čl. 33 obecného nařízení. MAS navrhují a provádějí SCLLD, která může být v souladu se zaměřením a cíli IROP. Strategie a jednotlivé projekty, které budou na jejím základě realizovány, mohou být financovány i z jiných prostředků než pouze z evropských fondů. 148 Každá MAS musí splnit požadované standardy a tím prokáže, že je schopna se podílet na implementaci programů, financovaných z ESI fondů. Za nastavení standardů je podle Dohody o partnerství zodpovědné MZe. Bližší informace pro udělení „Osvědčení o splnění standardů MAS“ jsou uvedeny v Metodice pro standardizaci místních akčních skupin. MAS, které úspěšně projdou tímto procesem, mohou předkládat žádosti o podporu svých SCLLD na MMR. V souladu s čl. 33 obecného nařízení bude první kolo výběru strategií CLLD dokončeno do dvou let ode dne schválení Dohody o partnerství (nejpozději do 31. prosince 2017). Výběr strategií probíhá v následujících fázích – kontrola formálních náležitostí (zajišťuje MMR-ORP), kontrola přijatelnosti (zajišťuje MMR-ORP) a věcné posouzení souladu strategie s cíli, zaměřením a podmínkami jednotlivých operačních programů (provádí jednotlivé ŘO). Jestliže strategie úspěšně projde všemi koly výběru, vyhotoví ŘO Prohlášení o akceptaci integrované strategie. MAS vykonávají aktivity stanovené v čl. 34 obecného nařízení a plní úkoly nositele integrované strategie. Kromě IROP bude CLLD zapojen v PRV, OP Z , OP ŽP a v OP VVV. Provozní a animační náklady na realizaci SCLLD budou hrazeny ze specifického cíle 4.2 IROP. 4.2Integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst Udržitelný rozvoj měst je v IROP financován prostřednictvím ITI a IPRÚ. V souladu s čl. 7 odst. 4 nařízení o EFRR a s Dohodou o partnerství jsou pouze alokace ITI započítány do 5 % alokace EFRR na udržitelný rozvoj měst. Rozdělení alokace pro ITI na prioritní osy je: PO 1 - 356 761 264 EUR, PO 2 - 204 182 517 EUR, PO 3 - 89 308 448 EUR. Integrované územní investice (ITI - Integrated Territorial Investments, podle čl. 36 obecného nařízení) jsou v IROP realizovány v souladu se Strategií regionálního rozvoje ČR 2014-2020 v metropolitních oblastech celostátního významu. Jádry metropolitních oblastí jsou území s koncentrací nad 300 tis. obyvatel. Tyto aglomerace tvoří více než 55 % HDP ČR a žije v nich 45 % obyvatel ČR. Jedná se o aglomerace: Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, včetně jejich funkčního zázemí. Z hlediska koncentrace obyvatelstva jsou k těmto centrům přiřazeny Ústecko-Chomutovská, Olomoucká a Hradecko-Pardubická aglomerace. ITI jsou chápány jako nástroj pro realizaci integrovaných strategií rozvoje území umožňující koordinaci navzájem provázaných a územně zacílených intervencí z různých prioritních os jednoho či více programů ESI fondů. Řešené území představuje sídelní aglomerace či konurbace a jejich spádové území vymezené na základě funkčních vazeb. Předpokladem realizace projektů je schválení integrované územní strategie, která definuje své cíle, stanoví indikátory a k jejich dosažení vymezí ve finančním plánu potřebné alokace z operačních programů. ITI mohou být podpořeny kromě IROP také z OP D, OP PIK, OP PPR, OP VVV, OP Z a OP ŽP. 149 Specifikum v realizaci udržitelného rozvoje měst představují Integrované plány rozvoje území (IPRÚ). Ty je možné (nikoli povinně) realizovat v Českých Budějovicích, Jihlavě, Karlových Varech, Liberci, Mladé Boleslavi a Zlíně včetně funkčního zázemí těchto měst. Jedná se o aglomerace krajských měst a jejich zázemí, které jsou regionálními póly růstu s přirozeným spádovým územím. Mladá Boleslav je statutárním městem, významným průmyslovým centrem a zdrojem růstu ekonomiky celé ČR. IPRÚ popisuje problémy a potřeby vymezeného území a cíle a priority z nich vycházející (včetně investičních a neinvestičních záměrů). IPRÚ systémově navazují na IPRM, realizované v programovém období 2007–2013, jsou však modifikovány pro potřeby širšího území. IPRÚ mohou být podpořeny kromě IROP také z OP D a OP Z. Řídící orgán IROP ve spolupráci s regionálními partnery identifikoval specifické cíle, ve kterých je vhodné realizovat projekty integrovanými přístupy ITI a IPRÚ – 1.1, 1.2, 2.1, 2.2, 2.4 a 3.1. Jedná se tudíž o tematické cíle 6, 7, 9 a 10. Personální a provozní náklady na realizaci ITI budou hrazeny z OP TP. V případě IPRÚ provozní a personální náklady z ESIF hrazeny nebudou. Výběr strategií ITI a IPRÚ bude mít následující fáze – kontrola formálních náležitostí a přijatelnosti (provádí MMR-ORP) a věcné posouzení souladu strategie s cíli, zaměřením a podmínkami jednotlivých operačních programů (provádí jednotlivé ŘO). Jestliže strategie úspěšně projde všemi koly výběru, bude schválena. Podrobnější informace o úloze měst v ITI a o postupu výběru integrovaných projektů ITI jsou uvedeny v kapitole 7.1. Tabulka 20 Integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst (ITI) – orientační částky podpory z EFRR Fond Podpora z EFRR (orientačně) (v EUR) Podíl celkového přídělu fondu na operační program (v %) Celkem EFRR - ITI 650 252 230,00 14,01 % 150 4.3Integrované územní investice Jiné integrované územní investice než uvedené v kapitole 4.2 nejsou v IROP realizovány. 4.4Ujednání pro meziregionální a nadnárodní opatření v rámci operačního programu s příjemci, kteří se nacházejí alespoň v jednom dalším členském státu 4.5Přínos plánovaných opatření programu k realizaci makroregionálních strategii a strategií pro přímořské oblasti v závislosti na potřebách programové oblasti určených příslušným členským státem Území ČR je součástí území, pokrytého Strategií EU pro Podunají (OP nadnárodní spolupráce Danube). IROP přispívá mimo jiné k naplňování cílů této strategie podporou v oblasti sociálního začleňování, v oblasti veřejné správ y a v podpoře kultury, a to v souladu s Akčním plánem pro implementaci Strategie EU pro Podunají (prioritní oblast č. 3 Podpora kultury, cestovního ruchu a mezilidských vztahů, č. 9 Investice do lidí a dovedností, č. 10 Institucionální kapacita a spolupráce). Přístup ke komplementárním a synergickým vazbám je popsán v kapitole 8. Vazba na Strategii EU pro Podunají je nejsilnější v oblastech podporovaných IROP, které spadají do povodí řeky Dunaj (Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský kraj a částečně kraj Vysočina). 151 5 Specifické potřeby zeměpisných oblastí nejvíce postižených chudobou nebo cílových skupin, jimž nejvíce hrozí diskriminace nebo sociální vyloučení (čl. 96 odst. 4 písm. a) obecného nařízení 1303/2013) 5.1Zeměpisné oblasti nejvíce postižené chudobou/cílové skupiny, jimž nejvíce hrozí diskriminace nebo sociální vyloučení V České republice jsou identifikované oblasti s výskytem nebo zvýšeným rizikem sociálního vyloučení, které jsou v řadě případů spojeny s problematikou chudoby a existencí sociálně patologických jevů. Řešení specifických potřeb těchto oblastí je nejen vzhledem k jejich příčinám vzniku velmi obtížné a nelze jej zvládnout bez širší, koordinované spolupráce více subjektů včetně aktivní pomoci státu. Podle odhadů Agentury pro sociální začleňování z roku 2013 existuje na území ČR cca 400 sociálně vyloučených lokalit, ve kterých žije zhruba 100 tisíc obyvatel, z nichž podstatná část je dlouhodobě nezaměstnaná, předlužená a bez potřebného vzdělání a kvalifikace. Do těchto lokalit jsou často vytěsňováni Romové. Aktualizace sociálně vyloučených lokalit bude k dispozici na jaře 2015, tak aby bylo možné efektivně zacílit podporu v těchto lokalitách. Prioritně je třeba podpořit obce, na jejichž území se vyskytují sociálně vyloučené lokality anebo zde vznik těchto lokalit hrozí. Z tohoto důvodu budou ve specifických cílech 2.1, 2.2, 2.3 a 2.4 vyhlášeny cílené výzvy na projekty realizované na území správního obvodu obcí s rozšířenou působností, kde se nacházejí sociálně vyloučené lokality. Toto území bude stanoveno na základě studie, identifikující sociálně vyloučené lokality v České republice. Identifikace hlavních cílových skupin Mezi cílové skupiny sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených osob patří zejména etnické menšiny (zejména Romové), osoby žijící v sociálně vyloučených lokalitách, bezdomovci, senioři, osoby se zdravotním postižením, nízkopříjmové skupiny obyvatel, dlouhodobě nezaměstnaní (opakovaně nezaměstnaní), osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, v nepříznivě sociální situaci žijící rodiny, děti, mládež a osoby opouštějící ústavní zařízení nebo zařízení výkonu trestu. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat osobám ohroženým vícenásobnými riziky (kumulace znevýhodnění z více hledisek, jako je např. věk, pohlaví, zdravotní postižení, finanční zdroje, etnicita). 152 5.2Strategie pro řešení specifických potřeb zeměpisných oblastí postižených chudobou/cílových skupin, jimž nejvíce hrozí diskriminace nebo sociální vyloučení a případně přínos k integrovanému přístupu stanovenému za tímto účelem v Dohodě o partnerství Strategie vychází z národního cíle Strategie Evropa 2020 v oblasti boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení: „Udržení hranice počtu osob ohrožených chudobou, materiální deprivací nebo žijících v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou do roku 2020 oproti roku 2008“. Jejím cílem je minimálně zachovat počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením na úrovni roku 2008 (s úsilím o snížení o 30 tisíc osob), obsaženého v Národním programu reforem České republiky 2014 a to včetně, a dále z cíle zlepšení postavení Romů ve společnosti. Podle Zásad dlouhodobé Koncepce romské integrace do roku 2025 (usnesení vlády č. 393/2006) vláda považuje sociální vyloučení části romských komunit a jejich úspěšnou integraci za problém celé společnosti a zasazuje se o nalézání řešení, přijatelných pro všechny zainteresované strany. Při řešení sociálního vyloučení je zásadní zabezpečit provázanost služeb zaměstnanosti, sociálních služeb a zdravotních služeb, vzdělávání a dostupnost bydlení. Pro zajištění synergií a komplexního řešení situace sociálně vyloučených lokalit či regionů je nutné, aby oblast sociálního začleňování financovaná z IROP byla doplněna aktivitami financovanými z: - OP Zaměstnanost (vazba na prioritní osu č. 2); - OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (vazba na prioritní osu č. 4). Připravované Strategické plány sociálního začleňování, komunitní plány obcí a krajské plány sociálního začleňování budou komplexně řešit problematiku dotčených lokalit, tj. budou řešeny následující oblasti: zaměstnanost, bydlení, sociální služby, vzdělávání a bezpečnost. Důležitým aspektem implementace projektů v rámci Strategického plánu sociálního začleňování bude realizace věcně i časově koordinovaných projektů z OP Z, IROP a OP VVV. Metodickou podporu přípravy Strategického plánu bude vykonávat Úřad vlády – Sekce pro lidská práva. Pro projekty realizované ve vyloučených lokalitách bude řešené území definováno územním obvodem obce s rozšířenou působností (řešení všech sociálně vyloučených lokalit v daném území). Na základě dohody místních aktérů může být řešené území rozšířeno nebo zúženo. Po schválení Strategického plánu sociálního začleňování bude probíhat realizace projektů naplňující jeho cíle. V případě IROP budou projekty realizovány prostřednictvím prioritní osy 2: - SC 2.1 Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi (IP 9a EFRR), 153 - SC 2.2 Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání (IP 9c EFRR), - SC 2.4 Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení (TC 10 EFRR). Dalším nástrojem, zajištujícím integrovaná řešení sociálního začleňování a problematiky sociálně vyloučených lokalit, mohou být integrované nástroje ITI, IPRÚ a CLLD. 154 6 Specifické potřeby zeměpisných oblastí, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami (čl. 96 odst. 4 písm. b) obecného nařízení č. 1303/2013) Pro ČR není tato kapitola operačního programu relevantní vzhledem k tomu, že se na jejím území nenacházejí regiony, na které se vztahují parametry čl. 174 Smlouvy. 155 7 Orgány a subjekty odpovědné za řízení, kontrolu a audit a úloha příslušných partnerů (čl. 96 odst. 5 písm. a) a b) obecného nařízení č. 1303/2013) 7.1 Příslušné orgány a subjekty Veškeré řídící a implementační činnosti jsou nastaveny, aby byly vykonávány maximálně efektivně a při zachování principu subsidiarity. Za správné a efektivní řízení Integrovaného regionálního operačního programu je odpovědný Řídicí orgán IROP. Monitorovací výbor IROP vykonává podle čl. 110 obecného nařízení dohled nad realizací programu a monitoruje využívání všech prostředků v rámci programu. ŘO IROP může delegovat část svých činností či pravomocí na zprostředkující subjekty. Rozdělení činností mezi ŘO a zprostředkujícími subjekty bude závazně písemně upraveno. Všichni pracovníci implementační struktury podepisují Etický kodex, který v souladu s „Metodickým pokynem k rozvoji lidských zdrojů v programovém období 2014-2020 a v programovém období 2007-2013“ stanovuje mimo jiné etické požadavky, zásady nestrannosti, rovného přístupu a nediskriminace, prevenci a řešení situací střetu zájmů či předcházení vzniku nežádoucích vazeb a korupce. Součástí implementační struktury IROP jsou: - Řídicí orgán IROP: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR - Zprostředkující subjekt (ZS): Centrum pro regionální rozvoj ČR - Zprostředkující subjekty ITI (ZS ITI): Magistrát hlavního města Prahy Magistrát města Brna Magistrát města Ostravy Magistrát města Plzně Magistrát města Ústí nad Labem Magistrát města Pardubic Magistrát města Olomouce - Platební a certifikační orgán: Ministerstvo financí ČR (odbor Národní fond, sekce Veřejné rozpočty) - Auditní orgán: Ministerstvo financí ČR (odbor Auditní orgán, sekce Finanční řízení a audit) - Správce finančního nástroje, vybraný podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů 156 Tabulka 23 Příslušné orgány a subjekty (čl. 96 odst. 5 písmeno a) a b) nařízení č. 1303/2013) Orgán/subjekt Název orgánu/subjektu a odboru či oddělení Vedoucí orgánu/subjektu (pozice nebo funkce) Řídící orgán MMR ČR – odbor řízení operačních programů Ředitel odboru Certifikační orgán MF ČR - odbor Národní fond Ředitel odboru Auditní orgán MF ČR - odbor Auditní orgán Ředitel odboru Subjekt, kterému má Komise poukazovat platby MF ČR – odbor Národní fond Ředitel odboru Řídicí orgán IROP je odpovědný za transparentní, objektivní a efektivní systém výběru projektů, aby byla zajištěna jejich kvalita a soulad s cíli programu. Zajišťuje návrhy kritérií pro výběr projektů za jednotlivé specifické cíle, které podléhají schválení Monitorovacím výborem IROP. Řídící orgán zajistí, že navržená kritéria budou srozumitelná, transparentní a objektivní. Cílem je transparentně vybrat kvalitní projekty, které budou naplňovat věcně a finančně cíle programu. Kritéria pro výběr projektů v rámci integrovaných nástrojů navrhuje nositel integrovaného nástroje. Kritéria posoudí Řídící orgán a předloží je kromě kritérií v CLLD ke schválení Monitorovacímu výboru IROP. Systém řízení výzev a výběru projektů je nastaven v souladu s Metodickým pokynem pro řízení výzev, hodnocení a výběr projektů v programovém období 2014-2020. Výběr projektů bude probíhat: - formou průběžné výzvy – hodnocení a schvalování žádostí o podporu probíhá průběžně do rozdělení celé alokace výzvy, - formou kolové výzvy – hodnocení a schvalování žádostí o podporu probíhá po ukončení příjmu žádostí o podporu do rozdělení celé alokace výzvy. Roli platformy pro přípravu výzev plní pracovní skupina Monitorovacího výboru IROP. ŘO IROP zpracovává jednou ročně harmonogram výzev, tj. seznam výzev, které vyhlásí v následujícím kalendářním roce. Harmonogram výzev schvaluje Monitorovací výbor IROP. Podkladem pro projednávání harmonogramu jsou doporučení NSK a pracovních týmů ke specifickým cílům IROP. Doporučení NSK zahrnuje návrhy na nastavení harmonogramu specifických výzev a výzev pro integrované projekty, jejich územní, případně věcné zacílení, a vychází z podkladů od RSK a od nositelů integrovaných nástrojů. Harmonogram výzev bude zveřejněn na webových stránkách programu. Pro každou výzvu zpracovává ŘO IROP plán výzvy. Ten obsahuje informace o předpokládaném čerpání finančních prostředků a o plnění monitorovacích indikátorů. Vyhlášení výzvy k předkládání projektů zabezpečuje Řídící orgán IROP ve spolupráci se zprostředkujícím subjektem na základě pravidel stanovených v dokumentaci programu. 157 Řídící orgán IROP zajistí nejpozději v den vyhlášení výzvy vydání Pravidel pro žadatele a příjemce. Proces schvalování projektů má dvě fáze - hodnocení projektů a výběr projektů. První fáze zahrnuje kontrolu přijatelnosti a formálních náležitostí, věcné hodnocení, ex-ante analýzu rizik a případně ex-ante kontrolu na místě. V případě individuálních projektů zabezpečuje uvedené činnosti ZS. Postup pro projekty realizované prostřednictvím integrovaných nástrojů je uveden dále. Druhou fázi, zahrnující výběr projektů, přípravu a vydání právního aktu o poskytnutí podpory, provádí Řídící orgán. Kontrola přijatelnosti a formálních náležitostí projektu Obecná kritéria, společná pro všechny specifické cíle: - projekt je svým zaměřením v souladu s cíli a podporovanými aktivitami výzvy, - projekt je v souladu s podmínkami výzvy, - žadatel splňuje definici oprávněného příjemce pro příslušný specifický cíl a výzvu, - projekt respektuje minimální a maximální hranici celkových způsobilých výdajů, pokud jsou stanoveny, - projekt respektuje limity způsobilých výdajů, pokud jsou stanoveny, - výsledky projektu jsou udržitelné, - projekt nemá negativní vliv na žádnou z horizontálních priorit IROP (udržitelný rozvoj, rovné příležitosti a zákaz diskriminace, rovnost mužů a žen), - potřebnost realizace projektu je odůvodněná, - žádost o podporu je podána v předepsané formě, - žádost o podporu je podepsána oprávněným zástupcem žadatele, - projekt je v souladu s pravidly veřejné podpory, - jsou doloženy všechny povinné přílohy a obsahově splňují náležitosti, požadované v dokumentaci k výzvě. Specifická kritéria přijatelnosti V popisu specifických cílů v kapitole 2 jsou uvedená specifická kritéria přijatelnosti. Kritéria podléhají schválení Monitorovacím výborem IROP. Pokud během realizace programu nastane nutnost doplnit kritéria, jejich návrh projedná a schválí MoV na základě návrhu ŘO IROP. Kritéria budou hodnocena odpověďmi ANO (splněno), NE (nesplněno). Jestliže projekt nesplní některé z kritérií přijatelnosti a formálních náležitostí, bude vyloučen z dalšího hodnocení. 158 Věcné hodnocení U projektů, které splní kritéria přijatelnosti a formálních náležitostí, bude prováděno věcné hodnocení prostřednictvím kritérií, schválených Monitorovacím výborem IROP. Cílem věcného hodnocení projektů je vyhodnotit kvalitu projektů s ohledem na naplňování věcných cílů programu a charakter podporovaných aktivit. Věcné hodnocení projektů provádí nezávisle minimálně dva hodnotitelé. Hodnocení nesmí hodnotitelé provádět společně ani nesmí společně konzultovat. Pokud se využije bodové hodnocení, bude ve výzvě stanovena minimální bodová hranice, kterou musí projekty splnit. Hodnotící kritéria budou specifikována v dokumentaci k výzvám. Systém hodnocení bude založen na souboru otázek, hodnocených na základě předložené žádosti a povinných příloh projektu. Soubor otázek se bude lišit podle specifického cíle. V případě bodového hodnocení může být váha kritérií různá pro jednotlivé specifické cíle. Při věcném hodnocení projektu budou posuzovány zejména následující aspekty: - účelnost projektu, - potřebnost projektu, - efektivnost projektu, - hospodárnost projektu, - proveditelnost projektu, - soulad s horizontálními tématy. Ex-ante analýza rizik Ex-ante analýza rizik se provádí u všech projektů, které prošly předchozími fázemi hodnocení, s cílem ověřit především realizovatelnost projektu, udržitelnost projektu, dodržování principů 3E, nedovolenou veřejnou podporu, způsobilost výdajů, veřejné zakázky, riziko dvojího financování a riziko podvodu. Výsledkem je doporučení žádosti k financování bez ex-ante kontroly na místě nebo provedení ex-ante kontroly projektu na místě. Ex-ante kontrola na místě Kontroly ex-ante na místě se provádějí u vybraných projektů na základě výsledků ex-ante analýzy rizik. Jejich cílem je ověřit realizovatelnost a udržitelnost projektu, ověřit správnost údajů uvedených v žádosti o dotaci a kontrola postupů zadávání veřejných zakázek. Výstupem z kontroly je seznam projektů doporučených a nedoporučených k poskytnutí dotace. 159 Výběr projektů ZS předává na ŘO IROP seznam projektů doporučených k financování s potvrzením, že všechny fáze hodnocení a kontroly přijatých žádostí o dotaci proběhly v souladu s dokumentací programu. Jestliže projekt splnil kritéria přijatelnosti, formálních náležitostí a splnil všechna kritéria věcného hodnocení nebo dosáhl stanoveného minimálního počtu bodů, při ex-ante analýze rizik ani ex-ante kontrole nebyly zjištěny nedostatky, které by bránily realizaci projektu, a zároveň je dostatečná alokace, ŘO IROP projekt schválí k financování a vydá právní akt o poskytnutí podpory. Projekty, které splnily všechny požadavky hodnocení a kontrol, ale nebyly doporučeny k financování z důvodu vyčerpání alokace výzvy, mohou být zařazeny mezi náhradní projekty, pokud to umožňuje nastavení výzvy. Řídící orgán zveřejní informace o schválených projektech na webových stránkách programu. Příprava a vydání právního aktu o poskytnutí podpory Právní akt o poskytnutí podpory představuje základní právní rámec a vymezuje práva a povinnosti příjemce dotace a Řídícího orgánu. Právní akt o poskytnutí podpory může být vydán pouze v případě splnění všech podmínek stanovených ve výzvě. Integrované nástroje – ITI a CLLD - V první fázi jsou hodnoceny a schvalovány strategie nositelů integrovaných nástrojů. - Ve druhé fázi provedou nositelé integrovaných nástrojů výběr projektů podle postupů, které zkontroloval a schválil ŘO IROP, a na základě výběrových kritérií. o V případě ITI provádí nositelé integrovaných nástrojů výběr projektů podle stanovených výběrových kritérií, která schválil MoV. o V případě CLLD provádí MAS podle stanovených kritérií kontrolu přijatelnosti a formálních náležitostí a věcné hodnocení. - Ve třetí fázi CRR přijímá a hodnotí integrované projekty, vybrané nositelem strategie ITI, provádí kontrolu přijatelnosti a formálních náležitostí, ex-ante analýzu rizik a ex-ante kontrolu na místě. V případě integrovaných projektů, vybraných v rámci CLLD, provede CRR ověření správnosti postupů MAS a znovu provede kontrolu přijatelnosti a formálních náležitostí. - ŘO IROP zajišťuje schválení projektů a vydání právního aktu k poskytnutí podpory. Postupy pro hodnocení projektů v IPRÚ budou uvedeny v Operačním manuálu IROP. 160 Finanční nástroje Projekty hodnotí a schvaluje správce finančního nástroje, ustanovený v souladu s pravidly EU a ČR na základě nastavených postupů. Veřejné zakázky v IROP Zadávací a výběrová řízení budou prováděna podle platné komunitární a národní legislativy. Právní úprava EU byla do národní legislativy transponována (zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení, oba ve znění pozdějších předpisů). Od podzimu roku 2013 probíhá intenzivní příprava nového zákona o veřejných zakázkách (NZVZ) za účelem přenesení obsahu tří nových směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25/EU do právního řádu ČR. Podrobnější informace jsou uvedeny v tabulce plnění obecné PP 4 – Vymezení aplikovatelných obecných předběžných podmínek a jejich plnění na národní úrovni. Veřejná podpora v IROP Finanční prostředky poskytované z ESI fondů jsou považovány za veřejné prostředky, jejich poskytování se proto bude řídit všemi pravidly a předpisy ES pro veřejnou podporu. ŘO IROP zajistí, že veškerá poskytnutá podpora bude v souladu s procedurálními a věcnými pravidly veřejné podpory platnými v okamžiku jejího poskytnutí. Přidělení veřejné podpory spadající pod článek 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU bude řádně oznámeno a odsouhlaseno Komisí podle článku 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. V případě, že by mělo dojít k poskytování veřejné podpory nad rámec výjimek, bude postupováno v souladu s čl. 108, odst. 3 Smlouvy o fungování EU, tj. EK bude informována o záměrech poskytnout nebo upravit systém veřejné podpory v IROP. Příslušná schémata podpory v IROP nebudou realizována, dokud EK nepřijme konečné rozhodnutí ohledně slučitelnosti příslušné podpory IROP s vnitřním trhem podle čl. 107 Smlouvy o fungování EU. Koordinačním orgánem v oblasti veřejné podpory je v ČR Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Pravomoci Úřadu jsou vymezeny zákonem č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů. ŘO IROP konzultuje s Úřadem nastavení veřejné podpory v programu, informuje o poskytnutých podporách a poskytuje součinnost při schvalování podpory Evropskou komisí. Řídící kontrola zajišťuje kontrolu souladu s pravidly veřejné podpory na všech úrovních implementace. Specifický cíl IROP Předpis, na jehož základě bude udělena výjimka ze zákazu veřejné podpory SC 1.1 Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje síti regionální silniční infrastruktury navazující na síť TEN-T Nezakládá veřejnou podporu. SC 1.2 Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy Ve specifickém cíli 1.2 budou podpořeny zpravidla 161 Specifický cíl IROP Předpis, na jehož základě bude udělena výjimka ze zákazu veřejné podpory projekty nezakládající veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. U opatření na podporu nákupu nízkoemisních a bezemisních vozidel veřejné hromadné dopravy včetně plnících stanic, terminálů veřejné hromadné dopravy a tarifních systémů veřejné hromadné dopravy Řídící orgán zváží využití existujících schémat povolené veřejné podpory (např. nařízení č. 1370/2007, GBER nebo SGEI), v případě, že je nebude možné využít, bude toto opatření podléhat oznámení záměru na Evropské komisi (tzv. notifikaci podpory). SC 1.3 Zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof Nezakládá veřejnou podporu. SC 2.1 Zvýšení kvality a dostupnosti služeb, vedoucí k sociální inkluzi Ve specifickém cíli 2.1 bude poskytována služba obecného hospodářského zájmu na základě Rozhodnutí Komise č. EK 2012/21/EU ze dne 20. prosince 2011 a nařízení č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012. SC 2.2 Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání Ve specifickém cíli 2.2 bude poskytována podpora malého rozsahu „de minimis“ na základě nařízení č. 1407/2013. SC 2.3 Rozvoj infrastruktury pro poskytování zdravotních služeb a péče o zdraví Ve specifickém cíli 2.3 bude poskytována služba obecného hospodářského zájmu na základě Rozhodnutí Komise č. EK 2012/21/EU ze dne 20. prosince 2011. SC 2.4 Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení Ve specifickém cíli 2.4 budou podpořeny projekty nezakládající nedovolenou veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Část SC 2.4 podléhá oznámení záměru opatření Evropské komisi (tzv. notifikaci). SC 2.5 Snížení energetické náročnosti v sektoru bydlení Ve specifickém cíli 2.5 bude poskytována bloková výjimka na základě nařízení č. 651/2014 oddíl 7, článek 38 a 39. SC 3.1 Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního dědictví Ve specifickém cíli 3.1 bude poskytována bloková výjimka na základě nařízení č. 651/2014, oddíl 11, článek 53. SC 3.2 Zvyšování efektivity a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím rozvoje využití a kvality systému IKT Nezakládá veřejnou podporu. SC 3.3 Podpora pořizování a uplatňování dokumentů územního rozvoje Ve specifickém cíli 3.3 budou podpořeny projekty nezakládající veřejnou podporu. Při naplnění definičních znaků veřejné podpory budou podpořeny projekty v souladu s nařízením č. 1407/2013 (projekty malého rozsahu „de minimis“). SC 4.1 Posílení komunitně vedeného místního rozvoje za účelem zvýšení kvality života ve venkovských oblastech a aktivizace místního potenciálu Ve specifickém cíli 4.1 bude veřejná podpora řešena podle jednotlivých specifických cílů. SC 4.2 Posílení kapacit komunitně vedeného místního rozvoje za účelem zlepšení řídících a administrativních schopností MAS Ve specifickém cíli 4.2 budou podpořeny pouze projekty nezakládající veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. SC 5.1 Zajištění kvalitního řízení a implementace programu Nezakládá veřejnou podporu. 162 ŘO IROP v souladu s čl. 125 odstavec 4 c) obecného nařízení a na základě Strategie pro boj s podvody a korupcí v rámci čerpání ESI fondů v období 2014 - 2020 zohlední opatření uvedená ve strategii v dokumentaci programu. Tím budou nastavena taková pravidla čerpání podpory, která v sobě budou mít zabudovány prvky zamezující podvodnému a korupčnímu jednání. Cílem je nastavit vhodná preventivní opatření a minimalizovat finanční ztráty. 7.2Zapojení příslušných partnerů 7.2.1 Opatření přijatá k zapojení příslušných partnerů do přípravy operačního programu a úlohy partnerů při provádění, monitorování a hodnocení operačního programu Příprava IROP je realizována na základě principu partnerství. Od úvodních fází přípravy Programového dokumentu IROP začala aktivní spolupráce se všemi partnery a řídícími orgány operačních programů. V tomto případě byla spolupráce zaměřená na sladění synergií a komplementarit podpory v nově vzniklých operačních programech. V souladu s článkem 5 obecného nařízení ustanovilo MMR pro přípravu IROP Řídící výbor, který projednává postup zpracování IROP. Členové Řídícího výboru byli vybráni na základě obecného nařízení, návrhu delegovaného aktu EK k Etickému kodexu pro partnerství a Metodického pokynu NOK pro přípravu programových dokumentů pro programové období 2014 – 2020. Řídící výbor IROP ustanovil pracovní skupiny pro jednotlivé části programu. Výběr členů pracovní skupiny byl zabezpečen na základě příslušnosti k obsahovému rámci IROP, reprezentativnosti, zkušeností a aktivní participace v projednávané oblasti. Předmětem jednání byly mimo jiné diskuze k textu IROP a k připomínkám členů pracovních skupin k jednotlivým návrhům IROP, diskuze a prezentace k systému implementace IROP. V souladu s principem partnerství jsou v Řídicím výboru IROP a jeho pracovních skupinách účastni zástupci: - ministerstva pro místní rozvoj, financí, práce a sociálních věcí, školství, mládeže a tělovýchovy, kultury, vnitra, zdravotnictví, dopravy, průmyslu a obchodu, životního prostředí, zemědělství, - odbor řízení a koordinace fondů EU (MMR), - Úřadu vlády, - Úřad vlády – Sekce pro lidská práva, - veřejného ochránce práv - ombudsmana, - regionálních a místních orgánů (Asociace krajů ČR, Hlavní město Praha, Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR), - Centra pro regionální rozvoj ČR, - neziskové sféry, hospodářských a sociálních partnerů (Asociace nestátních neziskových organizací, Česká biskupská konference, Národní síť Místních akčních 163 skupin ČR, Spolek pro obnovu venkova ČR, Hospodářská komora ČR, Českomoravská konfederace odborových svazů). Přehled jednání Řídícího výboru IROP: Jednání ŘV IROP Datum Projednávané body 1. jednání ŘV IROP 22. 1. 2013 Stručná informace o stavu přípravy Dohody o partnerství a postupu prací na straně EU Příprava IROP Institucionální zabezpečení přípravy IROP a postavení ŘV IROP Návrh prioritních os IROP Ustanovení pracovních skupin a zadání úkolů 2. jednání ŘV IROP 18. 2. 2013 Aktuální informace z příprav na straně EU a na národní úrovni Posun v přípravě IROP Informace o činnosti pracovních skupin Další postup prací 3. jednání ŘV IROP 19. 3. 2013 Aktuální informace z příprav na straně EU a na národní úrovni Posun v přípravě IROP Představení návrhu intervenční logiky IROP Další postup prací a harmonogram přípravy 4. jednání ŘV IROP 23. 4. 2013 Aktuální informace o přípravách v EK a na národní úrovni Vypořádání připomínek k první verzi PD IROP a další postup prací Návrh procentního podílu prioritních os na alokaci programu Teze pro nastavení řídícího a kontrolního systému IROP Informace o vývoji územní dimenze a integrovaných přístupů 5. jednání ŘV IROP 4. 6. 2013 Zrušeno 6. jednání ŘV IROP 2. 7. 2013 Aktuální informace o přípravách v EK a na národní úrovni Informace o aktuálním stavu přípravy IROP a další postup prací Vypořádaní připomínek k druhé verzi PD IROP 7. jednání ŘV IROP 15. 8. 2013 Aktuální informace o přípravách v EK a na národní úrovni Informace o aktuálním stavu přípravy IROP, o připomínkách NOK k PD IROP a vypořádání otevřených připomínek na pracovních skupinách Informace o řešení hraničních oblastí s ostatními operačními programy Výstupy z jednání s regionálními partnery k územní dimenzi v IROP Informace k veřejné podpoře v IROP Informace k finanční alokaci IROP 8. jednání ŘV IROP 20. 9. 2013 Aktuální informace o přípravách v EK a na národní úrovni Informace o aktuálním stavu přípravy IROP Informace k 3. verzi PD IROP Informace ke stavu příprav územní dimenze a integrovaných nástrojů 9. jednání ŘV IROP 29. 10. 2013 Aktuální informace o přípravách v EK a na národní úrovni Informace o aktuálním stavu přípravy IROP – zaměřeno na témata komplementarity a synergie s ostatními operačními programy, mapování absorpční kapacity, stav příprav strategií a plnění předběžných podmínek Vypořádání připomínek k 3. verzi PD IROP 10. jednání ŘV IROP 13. 12. 2013 Aktuální informace o přípravách v EK a na národní úrovni, první postřehy z neformálního jednání s EK k Dohodě o partnerství Informace o aktuálním stavu přípravy IROP Informace z 1. fáze ex-ante hodnocení IROP 164 Jednání ŘV IROP Datum Projednávané body Informace k územní dimenzi a integrovaným nástrojům 11. jednání ŘV IROP 6. 2. 2014 Aktuální informace o přípravách v EK a na národní úrovni Poznatky z neformálního jednání s EK 12. jednání ŘV IROP 17. 4. 2014 Aktuální informace o přípravách Dohody o partnerství Poznatky z 2. kola neformálního vyjednávání IROP k EK Průběžná zpráva ex-ante hodnotitele PD IROP Informace ke stavu přípravy národního dokumentu k územní dimenzi Harmonogram přípravy PD IROP 13. jednání ŘV IROP 1. 12. 2014 Informace o harmonogramu přípravy IROP Vypořádání připomínek EK k PD IROP Kromě zasedání pracovních skupin probíhala jednání se zástupci jednotlivých partnerů, předmětem byla prezentace stavu přípravy IROP 2014 – 2020, spolupráce na formulování potřebných vstupů do PD IROP, jako jsou investiční logika, tematické cíle, investiční priority, či regionální potřeby. Řídicí orgán IROP vedl řadu jednání se zástupci nositelů integrovaných strategií, aby vyjasnil podporované aktivity IROP, postupy zpracování strategií, postavení nositelů v implementační struktuře a při realizaci programu. Zapojení partnerů do tvorby Programového dokumentu je rovněž realizováno prostřednictvím pracovních skupin NOK v jeho koordinační působnosti při přípravě a realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti v ČR. Pracovní skupiny navazují na činnost Meziresortní expertní poradní skupiny a projednávají metodické prostředí a procesy v implementačním systému 2014 – 2020. ŘO IROP zajistil neformální jednání s Evropskou komisí k jednotlivým návrhům Programového dokumentu IROP, která se uskutečnila ve dnech 28. – 30. ledna 2014 a 9. dubna 2014, a videokonference k vybraným tématům. Dne 20. května 2014 byla s EK projednávána prioritní osa 1 Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony. Veškeré připomínky byly zohledněny v Programovém dokumentu IROP, stejně jako aktuálně dostupné informace potřebné k dopracování některých kapitol (monitorovací indikátory, finanční tabulky, kategorizace oblastí zásahu, územní dimenze). Programový dokument IROP byl upraven, aby struktura kapitol a rozsah uváděných informací byla v souladu se vzorem OP, který vydala EK svým prováděcím nařízením. Po vnitřním a mezirezortním připomínkovém řízení byl Programový dokument IROP předložen vládě, která jej svým usnesením č. 555 ze dne 9. července 2014 schválila a uložila ministryni pro místní rozvoj zapracovat do programu úpravy, které vyplynou z formálního vyjednávání s Evropskou komisí. Evropské komisi byl dokument oficiálně zaslán dne 15. července 2014. ŘO IROP obdržel připomínky EK k dokumentu dne 3. října 2014. Po té proběhla řada jednání s partnery 165 a věcnými gestory ke způsobu jejich vypořádání a zapracování do textu dokumentu. Uskutečnilo se také několik neformálních jednání s Evropskou komisí: 29. října 2014 k problematice integrovaných nástrojů a implementační struktuře IROP, 27. listopadu 2014 společné jednání s EK a Ministerstvem dopravy ČR k podmínkám podpory v oblasti dopravy a ve stejný den také jednání s EK a OP Z k pro-rata vzorci a eGovernmentu. Celodenní videokonference s Evropskou komisí k PD IROP proběhla dne 22. ledna 2015. V souladu s čl. 55 obecného nařízení byl zajištěn proces ex-ante hodnocení programu. Na základě výběrového řízení byl za účelem provedení ex-ante evaluace Programového dokumentu IROP vybrán zhotovitel, se kterým byla uzavřena smlouva ke dni 7. října 2013. Zhotovitel vyhotovil Závěrečnou zprávu z Předběžného hodnocení Integrovaného regionálního operačního programu pro programové období 2014 – 2020. Hlavní závěry a doporučení k jednotlivým evaluačním oblastem jsou uvedeny v příloze č. 9. Vedle ex-ante evaluace proběhl zároveň proces posuzování vlivů na životní prostředí (SEA), to je vyhodnocení souladu programu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Jednání se SEA hodnotitelem proběhlo dne 9. června 2014. Stanovisko ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivu na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, k návrhu koncepce „Integrovaný regionální operační program pro programové období 2014 - 2020“ je uvedeno v příloze č. 11. Výsledky tohoto posuzování jsou v dokumentu zohledněny. 166 8 Koordinace mezi fondy, EZFRV, ENRF a dalšími unijními a vnitrostátními finančními nástroji a s EIB V programovém období 2014–2020 je kladen důraz na dosahování kvalitních a prokazatelných výsledků intervencí, což předpokládá mj. efektivní nastavení synergických a komplementárních vazeb. Základní koordinační mechanismus stanovuje na národní úrovni DoP, zastřešující řídící platformou je Rada pro ESIF, jejímž hlavním úkolem je řešit nastavení synergií mezi ESIF. Všechny hlavní synergické a komplementární vazby, identifikované mezi intervencemi IROP a dalšími nástroji, jsou detailně rozpracovány v příloze č. 1. 8.1Koordinační mechanismy a) Koordinace mezi fondy - DoP Koordinační mechanismy IROP s ostatními programy ESIF vycházejí z DoP. Cílem je zajištění vzájemného spolupůsobení, doplňkovosti, zamezení duplicit a vytvoření synergických vazeb mezi intervencemi, podporovanými z jednotlivých programů, a usměrňování úsilí na všech úrovních, k dosažení co nejlepších výsledků jednotlivých operačních programů a celé DoP. Koordinací negociačního procesu o hraničních oblastech mezi OP bylo pověřeno MMR. b) Koordinace výzev Pro zajištění efektivnosti jednotlivých intervencí a zabezpečení synergií IROP s relevantními OP bude na platformách probíhat koordinace přípravy výzev a jejich vyhodnocování. Koordinovaný proces nastavování výzev a jejich hodnocení přispěje k realizaci projektů, které v maximální míře zajistí provázanost jednotlivých intervencí napříč relevantními OP. Koordinace výzev bude probíhat v souladu s Metodickým pokynem pro řízení výzev, hodnocení a výběr projektů v programovacím období 2014-2020. c) Společné realizační strategie Pro zajištění návaznosti projektů budou využívány pro synergické a komplementární oblasti společné strategie na národní i regionální úrovni, které determinují cíle, ke kterým by měly projekty přispívat a parametry, které musí projekty splňovat. Jedná se především o vazby, kde se doplňují projekty financované z IROP s programy financovanými z ESF. 167 d) Integrované nástroje Pro potřeby cílení synergií a komplementarit v území budou využívány integrované nástroje. Nositel IN bude v území řídit absorpční kapacitu, načasování výzev a provázanost jednotlivých projektů. Identifikací a podporou projektů, které přispívají k naplňování integrované strategie, má možnost dosáhnout maximálního účinku intervencí. Koordinace implementace integrovaných nástrojů mezi OP bude realizována zejména prostřednictvím NSK. e) Věcný garant Instituce VS, které mají věcnou a odbornou kompetenci k některé z aktivit IROP a jsou odpovědné za politiky a nástroje jejich realizace. Věcnými garanty v IROP jsou věcné útvary MMR a MPSV, MŠMT, MV, MD, MZd, MK a kraje. Věcný garant se podílí na nastavení harmonogramu výzev, garantuje jejich obsah, technické parametry, spolupracuje na evaluacích IROP. f) Monitorovací výbor operačního programu Koordinace mezi OP synergickými s IROP je zajišťována prostřednictvím výměny informací a vzájemného členství zástupců ŘO IROP v monitorovacích výborech. Zajištění koordinace s ostatními programy ESIF Mezi programy spolufinancovanými z ESIF, se kterými byla identifikována komplementární či synergická vazba ve vztahu k IROP, patří OP VVV, OP Z, OP D, OP ŽP, OP PIK, OP PPR, OP R a PRV. Následující přehled podává stručnou informaci o TC a PO, které jsou předmětem koordinace mezi IROP a těmito programy. 1. Sociální podnikání (OP Z, OP PPR) - Komplementární vazba s OP Z, kdy IROP a OP Z podporují sociální podnikání v TC 9 (PO 2 IROP a PO 2 OP Z). IROP se zaměřuje na projekty pořízení nebo rekonstrukce objektů k sociálnímu podnikání, OP Z doplňkově podporuje vzdělávání, provoz, rozvoj lidských kapacit, vytváří podmínky pro vznik sociálních podniků. - Komplementární vazba s OP PPR, kdy IROP a OP PPR podporují sociální podnikání v TC 9 (PO 2 IROP a PO 4 OP PPR) v rozdílné kategorii regionů. 2. Úspory energie (OP ŽP, OP PIK, OP PPR, PRV) Komplementární vazbu lze sledovat z úrovně TC v tom smyslu, že uvedené operační programy přispějí ke zvýšení energetické efektivnosti ČR, ale každý OP se orientuje na jinou oblast: 168 - Komplementární vazba v oblasti snížení energetické náročnosti v TC 4 (PO 2 IROP a PO 5 OP ŽP), kdy IROP podporuje sektor bydlení (bytové domy), OP ŽP podporuje veřejné budovy a PRV se zaměřuje na snižování energetické náročnosti v zemědělském podnikání. - Komplementární vazba v oblasti snížení energetické náročnosti v TC 4 (PO 2 IROP a PO 3 OP PPR) v rozdílné kategorii regionů. - Komplementární vazba v oblasti snížení energetické náročnosti v TC 4 (PO 3 OP PIK a PO 2 IROP), kdy OP PIK se zaměřuje na snižování energetické náročnosti v podnikatelské sféře. 3. Vysokorychlostní přístup k internetu (OP PIK) - V přístupu k vysokorychlostnímu internetu a IKT byla identifikována komplementární vazba v TC 2 (PO 3 IROP a PO 4 OP PIK), kdy z IROP bude financováno pořízení datových sítí, zatímco z OP PIK bude financováno budování vysokorychlostního internetu pro komerční účely. 4. Efektivní veřejná správa (OP Z) - Komplementární vazba v IROP TC 2 (PO 3) a v OP Z TC 11 (PO 4), která vychází ze Strategického rámce pro rozvoj veřejné správy ČR 2014+, je koordinována na strategické úrovni prostřednictvím Koordinačního mechanismu pro oblast veřejné správy a na úrovni záměrů Útvarem hlavního architekta eGovernment. 5. Silniční infrastruktura (OP D) - Komplementární vazba TC 7 modernizace a rozvoj sítí regionální silniční infrastruktury (PO 1 v IROP a PO 1 v OP D) v úrovni vzájemně propojených či navazujících aktivit. V OP D budou podporovány investice do silniční sítě TEN-T, na které mohou navazovat intervence z IROP do silnic, navazující na síť TEN-T. 6. Integrované dopravní systémy a udržitelná mobilita (OP D, OP PPR) - Komplementární vazba v TC 7 (PO 1, 2 a 3 OP D a PO 1 IROP), kdy z OP D budou financovány projekty zaměřené na řízení silničního provozu (např. řízení dopravy, sledování dopravy kamerami, preference dopravy na křižovatkách) a z IROP projekty zaměřené na další aspekty dopravní telematiky (např. informace pro cestující, komunikace řidičů veřejné dopravy s dispečinkem, odbavovací systémy pro VHD). - Synergická vazba v integrovaných dopravních systémech (TC 7 IROP a TC 4 OP PPR) v rozdílných kategoriích regionů. Synergická vazba je součástí pražské metropolitní ITI. 169 7. Řízení rizik s ohledem na změny klimatu (OP ŽP) - Komplementarita v TC 5 (PO 1 IROP) a TC 6 (PO 1, 3 OP ŽP), kdy v OP ŽP budou realizována technická a protipovodňová opatření a z IROP bude podporována připravenost složek IZS. 8. Sociální začleňování a boj s chudobou (OP Z, OP VVV, OP PPR, PRV) - Komplementární vazba, kdy IROP a OP PPR budou podporovat investice v sociální oblasti v rámci TC 9 (PO 2 IROP a PO 4 OP PPR) v rozdílných kategoriích regionů. - Komplementární vazba v TC 9 (PO 2 OP Z a PO 2 v IROP), kdy z IROP bude financována infrastruktura a OP Z bude financovat navazující aktivity pro využití vybudovaných kapacit. - Komplementární vazba v TC 10 (PO 3 OP VVV) související s inkluzivním vzděláváním, kdy z IROP bude financována infrastruktura a z OP VVV navazující aktivity pro využití vybudovaných kapacit. - Komplementární vazba v TC 9 (PO 6 PRV a PO 4 IROP), kdy z IROP jsou v rámci nástroje CLLD financovány doplňkové aktivity k iniciativě LEADER z PRV a komplementární vazba v TC 10 (PO 1 PRV a PO 2 IROP), kdy z IROP bude financována infrastruktura a PRV bude financovat navazující vzdělávací aktivity. Koordinačním mechanismem je Memorandum mezi MMR a MZe. 9. Zdravotnické služby a péče o zdraví (OP Z) - Podpora zdravotní infrastruktury, komplementární vazba TC 9 (PO 2 OP Z a PO 2 IROP), kdy z IROP bude financována infrastruktura a OP Z bude financovat navazující aktivity. 10. Vzdělávání a celoživotní učení (OP VVV, OP PPR) - Komplementarita ve vzdělávání a celoživotním učení TC 10 (PO 2 IROP a PO 5 OP PPR) v rozdílných kategoriích regionů. - Komplementární vazba v rámci TC 10 (neinvestiční aktivity OP VVV, PO 3), kdy z IROP bude financována infrastruktura a rekonstrukce a OP VVV bude financovat navazující aktivity na využití vybudovaných kapacit. - Základní strategií koordinace územních priorit v oblasti vzdělávání jsou akční plány rozvoje vzdělávání, zpracované podle metodiky MŠMT. Koordinace bude probíhat na základě Memoranda mezi MŠMT a MMR a Dohody o spolupráci při realizaci IROP a OP VVV. 170 11. Návštěvnická infrastruktura (OP ŽP, PRV, OP R) - Komplementární vazba v budování veřejné návštěvnické infrastruktury, v rámci TC 6 (PO 3 IROP a PO 4 OP ŽP), kdy OP ŽP realizuje investice v ZCHÚ, lokalitách soustavy Natura 2000 a geoparcích. V IROP budou opatření, nezbytná pro efektivnější zpřístupnění památek (odstraňování přístupových bariér, zajištění vyšší bezpečnosti návštěvníků), realizována doplňkově jako součást projektů zaměřených na revitalizace kulturního dědictví. - Komplementární vazba v budování návštěvnické infrastruktury, v TC 6 (PO 3 IROP a SC 8.4 PRV), kdy PRV realizuje investice v lesích a IROP jako doplňkovou aktivitu v projektech na podporu kulturního dědictví. - Komplementární vazba v budování návštěvnické infrastruktury (PO 3 IROP a SC 2.2 OP R), kdy OP R realizuje investice do rybářské turistiky, tj. do akvakultury, a IROP jako doplňkovou aktivitu v projektech na podporu kulturního dědictví. 12. Přeshraniční projekty (OP EÚS) - Existující komplementární vazby v programech EÚS, které jsou územně omezeny, a způsob realizace vyžaduje partnerský subjekt na druhé straně hranice. 13. Alternativní zdroje paliv v dopravě (OP PIK, OP D, OP PPR) - Komplementární vazba TC 7 podpora rozvoje sítě napájecích stanic alternativních energií na silniční síti (PO 1 v IROP a PO 2 v OP D), kdy v OP D bude podporována výstavba plnicích stanic s alternativními palivy na silniční síti, která bude sloužit všem jejím uživatelům. V IROP bude podporován nákup nízkoemisních a bezemisních vozidel pro přepravu osob a výstavba plnicích a dobíjecích stanic jako navazující infrastruktury pro uvedená vozidla. - Komplementární vazba, kdy IROP bude navazovat na OP PPR v TC 4 (PO 1 IROP a PO 2 OP PPR), realizace záchytných parkovišť systému P+R u stanic a zastávek drážní dopravy, případně B+R. - Komplementární vazba, kdy IROP bude navazovat na OP PIK v TC 4 (PO 1 IROP a PO 3 OP PIK) zavádění inovativních nízkouhlíkových technologií v oblasti nízkouhlíkové dopravy (elektromobilita silničních vozidel). 14. Vzdělávání a péče o děti do 3 let (OP Z, OP VVV, OP PPR) - Komplementární vazba v TC 8 (OP Z), kde bude podporováno vybudování, nastavení kvality a rozvoje sítě finančně i místně dostupných služeb péče o děti typu dětské skupiny a dalších typů, s důrazem na pokrytí služeb pro děti do 3 let. 171 - Komplementarita s OP PPR v TC 8 – podpora obdobných aktivit v rozdílných kategoriích regionů. - Komplementární vazba v TC 10 (OP VVV, OP PPR), kdy intervence v rámci IROP zahrnují investice do výstavby, rekonstrukce či přestavby objektů zařízení pro děti ve věku do 3 let. V rámci OP VVV budou podpořeny aktivity související se zkvalitňováním vzdělávacích programů a investice do vybavení infrastruktur pořízených z IROP. 15. Migrační prostupnost dopravní infrastruktury (OP ŽP, OP D) - Komplementární vazba v TC 7 (OP D) a TC 6 (OP ŽP) je sledována v souvislosti s výstavbou nových úseků silniční sítě TEN-T. Zaměřuje se na zprůchodnění migračních bariér pro vodní a suchozemské živočichy a opatření k omezování úmrtnosti živočichů spojené s rozvojem technické infrastruktury. 16. Revitalizace sídelní zeleně (OP ŽP) - Komplementární vazba v TC 6 (OP ŽP), kdy z IROP bude doplňkově financována obnova parků a zahrad u souboru vybraných památek a z OP ŽP revitalizace funkčních ploch a prvků sídelní zeleně. Zajištění koordinace s ostatními nástroji EU - Nástroj pro propojení Evropy (CEF), kde projekty financované z IROP budou navazovat na páteřní projekty IKT financované z CEF na úrovni EU. - Program LIFE, kde existuje komplementarita mezi LIFE Podprogramem pro oblast klimatu - PO 2, PO 3 a SC 2.5 IROP. Z programu LIFE je možné financovat přípravu a provádění integrovaných přístupů, jejichž součástí mohou být akce financované z IROP. Z IROP budou financována opatření vedoucí ke snižování energetické náročnosti v sektoru bydlení. Z programu LIFE bude možné financovat informační aktivity s cílem šířit nejlepší dostupná řešení a posílit znalostní základnu související s politikou EU v oblasti přizpůsobování se změně klimatu. - Program EU pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI), jedná se o volnou vazbu, kdy podpora v IROP je nastavena jako dotační a EaSI částečně využívá úvěrový mechanismus. - Program Tvůrčí Evropa s volnou vazbou mezi programy. Komplementární vazba je u aktivit následně realizovaných v revitalizovaných a obnovených památkách. Koordinace bude zajištěna prostřednictvím kanceláří programu zřízených u Institutu umění, Divadelního ústavu a Národního filmového archivu. 172 - Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF), jedná se o volnou vazbu, kdy se podpora z ISF může týkat investic v oblasti kyberbezpečnosti. Koordinace bude zajištěna prostřednictvím MV, které je odpovědné za strategie v oblasti eGovernment a za realizaci ISF v ČR. - Azylový, migrační a integrační fond (AMIF), jedná o komplementární vazbu mezi IROP TC 9 a AMIF Specifickým cílem 2 – národním cílem 2: Integrace. Podpora sociálního podnikání z IROP vhodně doplňuje investice AMIF do podpory integrace státních příslušníků třetích zemí, včetně osob požívajících mezinárodní ochrany. Zajištění koordinace s relevantními národními nástroji podpory - Nová Zelená úsporám Komplementární vazba k aktivitám v TC 4 v IROP (PO 2 IROP). Rozhraní mezi NZÚ a IROP je definováno věcně podle počtu bytů v domě. Koordinační mechanismus bude nastaven Memorandem mezi MMR a MŽP, které obsahuje také spolupráci při využití finančních nástrojů. - PANEL 2013+ Komplementární vazba k aktivitám v TC 4 v IROP (PO 2 IROP). Rozhraní mezi IROP a PANEL 2013+ je definováno stavebně technicky. PANEL 2013+ se zaměřuje na nápravy konstrukčních vad panelových domů, IROP na energetické úspory. 173 9 Předběžné podmínky (čl. 96 odst. 6 písm. b) obecného nařízení č. 1303/2013) Platné tematické a obecné předběžné podmínky IROP určil Řídící orgán IROP na základě vyhodnocení vazeb mezi předběžnými podmínkami a investičními prioritami IROP a podle metodického návodu EU (Guidance on ex ante Conditionalities). Vzhledem k tomu, že IROP je spolufinancován z EFRR, týká se určení předběžných podmínek pouze investičních priorit a předběžných podmínek, spolufinancovaných z tohoto fondu. Neuplatnitelné předběžné podmínky Small direct impact Předběžná podmínka 7.2 Železniční doprava se týká specifického cíle 1.2 (rozvoj integrovaných dopravních systémů) pouze okrajově. Železniční doprava představuje aktivity s malým podílem v rámci SC 1.2 (modernizace, popř. výstavba železničních stanic v rámci integrovaných dopravních systémů) a s malým dopadem na jeho plnění; výraznou převahu má veřejná silniční doprava. Rozvoj železniční dopravy specifický cíl 1.2 IROP neřeší. 9.1 Předběžné podmínky Tabulka č. 24 vymezuje obecné a tematické předběžné podmínky IROP. Pro každou podmínku je určena prioritní osa, ke které se vztahuje. Informace o plnění předběžných podmínek jsou přebírány od jednotlivých gestorů předběžných podmínek. Zodpovědné subjekty pro dílčí nesplněné předběžné podmínky průběžně vytvářejí a aktualizují Akční plány, které jsou součástí přílohy č. 4, a to vždy k danému datu na základě předložení zodpovědnými subjekty. 174 Tabulka 24 Určení obecných předběžných podmínek a posouzení jejich plnění Předběžná podmínka Prioritní osy, kterých se podmínka týká Předběžná podmínka splněna: ano/ne /částečně Kritéria Kritéria splněna ano/ne Odkaz (odkaz na strategie, právní akt nebo jiné relevantní dokumenty, včetně odkazů na příslušné oddíly, články či odstavce, doplněné o internetové odkazy nebo přístup k celému znění) Vysvětlení 1. Existence administrativní kapacity pro provádění a uplatňování právních předpisů a politiky Unie v oblasti boje proti diskriminaci v případě fondů ESI IROP, PO 2 Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů IROP, PO 5 Technická pomoc Ano Ustanovení v souladu s institucionálním a právním rámcem členských států za účelem zapojení subjektů odpovědných za prosazování rovného zacházení se všemi osobami v rámci přípravy a provádění programů, včetně poskytování poradenství v otázkách rovnosti v rámci činností týkajících se fondů ESI; Ano http://www.ochrance.cz/en/discrimination/ http://www.vlada.cz/cz/ppov/zmocnenec-vlady-pro-lidska- prava/organizace-sekce-lp/organizace-sekce-lidskych- prav-107606/ Gestor PP: Plnění ANO Úkoly vztahující se k předběžné podmínce „Existence administrativní kapacity pro implementaci a aplikaci evropského antidiskriminačního práva a politiky v oblasti ESI fondů zajišťuje Úřad vlády. ŘO: Plnění ANO Pro systematické zajištění a posílení administrativní kapacity pro efektivní aplikaci antidiskriminačního práva a politiky v oblasti ESI fondů určil ŘO IROP konkrétní kontaktní osobu, která se systematicky zabývá implementací a aplikací antidiskriminačního práva, je odpovědná za koordinaci aktivit v této oblasti a úzce spolupracuje s Úřadem vlády – Sekcí pro lidská práva a MPSV, kterým v případě nutnosti poskytuje konzultační a metodickou činnost. Opatření za účelem vzdělávání zaměstnanců orgánů zapojených do řízení a kontroly fondů Ano http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014- 2020/Metodicke-pokyny/Metodika-rozvoje-lidskych-zdroju Gestor PP: Plnění ANO Ve spolupráci Úřadu vlády a veřejného ochránce práv byly připraveny programy školení všech relevantních zaměstnanců k tématu rovného zacházení a zákazu diskriminace. Plnění tohoto kritéria již probíhá a bude 175 Předběžná podmínka Prioritní osy, kterých se podmínka týká Předběžná podmínka splněna: ano/ne /částečně Kritéria Kritéria splněna ano/ne Odkaz (odkaz na strategie, právní akt nebo jiné relevantní dokumenty, včetně odkazů na příslušné oddíly, články či odstavce, doplněné o internetové odkazy nebo přístup k celému znění) Vysvětlení ESI v oblasti právních předpisů a politiky Unie proti diskriminaci. probíhat průběžně po celou dobu programového období. MMR-NOK zajišťuje na horizontální úrovni proškolení zaměstnanců implementujících fondy EU v rámci Systému vzdělávání, Sekce pro lidská práva ÚV zajišťuje obsahovou náplň vzdělávání a lektorské zajištění. ŘO: Plnění ANO Pro všechny zaměstnance ŘO IROP i ZS, kteří se problematikou rovného zacházení a zákazu diskriminace zabývají, jsou ve spolupráci Úřadu vlády připraveny programy školení. Určený kontaktní pracovník ŘO IROP spolupracuje s veřejným ochráncem práv a Úřadem vlády – Sekcí pro lidská práva při určení vhodného rozsahu a obsahu školení. 2. Existence administrativní kapacity pro provádění a uplatňování právních předpisů a politiky Unie v oblasti rovnosti mezi ženami a muži v případě fondů ESI IROP PO 1 Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony PO 2 Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů PO 5 Technická pomoc Ano Ustanovení v souladu s institucionálním a právním rámcem členských států za účelem zapojení subjektů odpovědných za rovnost mezi ženami a muži v rámci přípravy a provádění Ano http://www.ochrance.cz/en/discrimination/ http://www.mpsv.cz/cs/12152 Gestor PP: Plnění ANO Úkoly vztahující se k použitelné předběžné podmínce zajištuje Úřad vlády jakožto vnitrostátní koordinátor agendy rovných příležitostí žen a mužů, spolu s určenými kontaktními pracovníky ŘO jednotlivých ESI fondů. ŘO: Plnění ANO Pro systematické zajištění a posílení administrativní kapacity pro efektivní aplikaci problematiky rovnosti žen a mužů a politiky v oblasti ESI fondů určil ŘO IROP 176 Předběžná podmínka Prioritní osy, kterých se podmínka týká Předběžná podmínka splněna: ano/ne /částečně Kritéria Kritéria splněna ano/ne Odkaz (odkaz na strategie, právní akt nebo jiné relevantní dokumenty, včetně odkazů na příslušné oddíly, články či odstavce, doplněné o internetové odkazy nebo přístup k celému znění) Vysvětlení programů, včetně poskytování poradenství v otázkách rovnosti mezi ženami a muži v rámci činností týkajících se fondů ESI; konkrétní kontaktní osobu, která se systematicky zabývá implementací a aplikací práva rovnosti žen a mužů, a odpovídá za koordinaci aktivit v této oblasti a úzce spolupracuje s UV – Sekcí pro lidská práva Opatření za účelem vzdělávání zaměstnanců orgánů zapojených do řízení a kontroly fondů ESI v oblasti právních předpisů a politiky Unie týkajících se rovnosti mezi ženami a muži a zohledňování rovnosti mezi ženami a muži. Ano http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014- 2020/Metodicke-pokyny/Metodika-rozvoje-lidskych-zdroju Gestor PP: Plnění ANO MMR-NOK zajišťuje na horizontální úrovni proškolení zaměstnanců implementujících fondy EU v rámci Systému vzdělávání, Úřad vlády zajišťuje obsahovou náplň vzdělávání a lektorské zajištění. Oblast vzdělávání je součástí Metodického pokynu k rozvoji lidských zdrojů v programovém období 2014-2020 a v programovém období 2007-2013 (Usnesení vlády ČR ze dne 16. června 2014 č. 444). ŘO: Plnění ANO Pro všechny zaměstnance ŘO IROP i ZS, kteří se problematikou rovnosti žen a mužů zabývají, jsou připraveny programy školení. Plnění tohoto kritéria probíhá průběžně po celou dobu programového období. Na počátku programového období budou školení probíhat intenzivně a pak průběžně podle potřeby v souvislosti s realizací programu. 177 Předběžná podmínka Prioritní osy, kterých se podmínka týká Předběžná podmínka splněna: ano/ne /částečně Kritéria Kritéria splněna ano/ne Odkaz (odkaz na strategie, právní akt nebo jiné relevantní dokumenty, včetně odkazů na příslušné oddíly, články či odstavce, doplněné o internetové odkazy nebo přístup k celému znění) Vysvětlení Určený kontaktní pracovník ŘO IROP spolupracuje se zástupci UV. 3. Existence administrativní kapacity k provádění a uplatňování Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením (UNCRPD) v oblasti fondů ESI v souladu s rozhodnutím Rady 2010/48/ES IROP Všechny prioritní osy Ano Opatření v souladu s institucionálním a právním rámcem členských států pro konzultaci a zapojení subjektů odpovědných za ochranu práv zdravotně postižených osob nebo organizací je zastupujících a ostatních příslušných zúčastněných stran do přípravy a provádění programů; Ano http://www.vlada.cz/cz/ppov/vvzpo/dokumenty/narodni- plan-vytvareni-rovnych-prilezitosti-pro-osoby-se- zdravotnim-postizenim-na-obdobi-2010---2014-70026/ Gestor PP: Plnění ANO Převážnou část úkolů vztahujících se k použitelné předběžné podmínce zajišťuje MPSV v úzké spolupráci s Vládním výborem pro zdravotně postižené občany spolu s určenými kontaktními pracovníky ŘO jednotlivých programů. ŘO: Plnění ANO Pro systematické zajištění a posílení administrativní kapacity pro efektivní aplikaci Úmluvy OSN v oblasti ESI fondů určil ŘO konkrétní kontaktní osobu, která se povinně a systematicky zabývá implementací a aplikací práva zdravotně postižených, je odpovědná za koordinaci aktivit v této oblasti a úzce spolupracuje s MPSV a s Vládním výborem pro zdravotně postižené. Zástupce MPSV a zástupce Vládního výboru, pro zdravotně postižené je zván na Řídicí výbor IROP a následně po schválení programu bude rovněž zván na Monitorovací výbory IROP. Zástupce veřejného ochránce práv se rovněž bude účastnit Monitorovacího výboru IROP. Opatření pro vzdělávání zaměstnanců orgánů Ano http://www.vlada.cz/cz/ppov/vvzpo/dokumenty/zprava-o- plneni-opatreni-narodniho-planu-vytvareni-rovnych- prilezitosti-pro-osoby-se-zdravotnim-postizenim-na- obdobi-2010-2014-v-roce-2012-110987/ Gestor PP: Plnění ANO V rámci Národního plánu vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením 178 Předběžná podmínka Prioritní osy, kterých se podmínka týká Předběžná podmínka splněna: ano/ne /částečně Kritéria Kritéria splněna ano/ne Odkaz (odkaz na strategie, právní akt nebo jiné relevantní dokumenty, včetně odkazů na příslušné oddíly, články či odstavce, doplněné o internetové odkazy nebo přístup k celému znění) Vysvětlení zapojených do řízení a fondů ESI v oblasti práva a politik EU a členských států týkajících se zdravotně postižených osob, včetně přístupnosti a praktického uplatňování ustanovení UNCRPD provedených v právu Unie, případně členských států; http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014- 2020/Metodicke-pokyny/Metodika-rozvoje-lidskych-zdroju na období 2010 - 2014, každý rok - zpráva o plnění opatření. Opatření – vzdělávání zaměstnanců orgánů podílejících se na řízení a kontrole ESI fondů je plněno již nyní. MMR-NOK zajišťuje na horizontální úrovni proškolení zaměstnanců implementujících fondy EU v rámci Systému vzdělávání, MPSV zajišťuje obsahovou náplň vzdělávání a lektorské zajištění. ŘO: Plnění ANO Pro všechny zaměstnance ŘO IROP i ZS, kteří se problematikou ochrany práv zdravotně postižených zabývají, jsou připraveny programy školení. Plnění tohoto kritéria probíhá průběžně po celou dobu programového období. Na počátku programového období budou školení probíhat intenzivně a pak průběžně podle potřeby v souvislosti s realizací programu. Určený kontaktní pracovník ŘO IROP spolupracuje se zástupci MPSV. Opatření za účelem sledování provádění článku 9 UNCRPD ve vztahu k fondům ESI v rámci přípravy Ano http://www.vlada.cz/cz/ppov/vvzpo/dokumenty/narodni- plan-vytvareni-rovnych-prilezitosti-pro-osoby-se- zdravotnim-postizenim-na-obdobi-2010---2014-70026/ Gestor PP: Plnění ANO Národní plán obsahuje opatření k vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením. Plnění těchto opatření je každý rok hodnoceno. NP je koncipován dle jednotlivých článků CRPD a v kapitole č. 4 se přímo věnuje Přístupnosti staveb, dopravy a 179 Předběžná podmínka Prioritní osy, kterých se podmínka týká Předběžná podmínka splněna: ano/ne /částečně Kritéria Kritéria splněna ano/ne Odkaz (odkaz na strategie, právní akt nebo jiné relevantní dokumenty, včetně odkazů na příslušné oddíly, články či odstavce, doplněné o internetové odkazy nebo přístup k celému znění) Vysvětlení a provádění programů. přístupu k informacím. Požadavky na přístupnost veřejných budov, poměr vozidel ve veřejné dopravě, která musí umožňovat přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace jsou vymezeny v zákoně č. 183/2006 Sb., vyhlášce č. 398/2009, nařízení vlády č. 63/2011). Na základě antidiskriminačního zákona č. 198/2009 Sb., jsou všichni poskytovatelé služeb určených veřejnosti povinni přijmout přiměřená opatření pro osoby se zdravotním postižením. Opatření k zajištění toho, aby se s informacemi souvisejícími s výkonem veřejné správy uveřejňovanými způsobem umožňujícím dálkový přístup mohly rozsahu seznámit i osoby se zdravotním postižením, upravuje zákon č. 365/2000 Sb. a vyhláška č. 64/2008 Sb. 4. Existence opatření pro účinné uplatňování právních předpisů Unie o veřejných zakázkách v oblasti fondů ESI. IROP všechny prioritní osy Částečně Opatření pro účinné uplatňování předpisů Unie o veřejných zakázkách prostřednictvím odpovídajících mechanismů, Ne http://www.portal-vz.cz http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Narodni- organ-pro-koordinaci/Dokumenty http://mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Pro- media/Tiskove-zpravy/2014/Zakon-o-verejnych- zakazkach-pripravuje-siroke-kole http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/metodiky/2014/metodika- financnich-toku-a-kontroly-prog-17121 Gestor PP: Plnění ČÁSTEČNĚ Přijata a uveřejněna legisl. i nelegisl. opatření (zákon č. 137/2006 Sb., č. 139/2006 Sb., novela zákona č. 55/2012 Sb.).právní předpisy k zákonu o VZ (vyhl. č. 2302012 Sb., 231/2012 Sb., 232/2012 Sb., 133/2012 Sb.).zákonné opatření senátu č. 341/2013 Sb.,MP pro oblast zadávání zakázek pro období 2014-2020 (UV ČR č. 44 z 15.1.12014). 180 Předběžná podmínka Prioritní osy, kterých se podmínka týká Předběžná podmínka splněna: ano/ne /částečně Kritéria Kritéria splněna ano/ne Odkaz (odkaz na strategie, právní akt nebo jiné relevantní dokumenty, včetně odkazů na příslušné oddíly, články či odstavce, doplněné o internetové odkazy nebo přístup k celému znění) Vysvětlení Byly ustanoveny PS VZ a PS ÚOHS. ŘO: Plnění ČÁSTEČNĚ: Systém zadávání veřejných zakázek IROP naváže na současnou praxi v IOP, kdy bude u projektů prováděna kontrola zadávacích podmínek před zahájením výběrového/zadávacího řízení a kontrola průběhu výběrového/zadávacího řízení před uzavřením smlouvy na plnění veřejné zakázky u nadlimitních veřejných zakázek. Na základě výsledků kontrol ŘO identifikuje nejčastěji se opakující chyby při zadávání VZ. Na základě této analýzy bude zaměřena další kontrolní činnost (výběr kontrolního vzorku). Opatření, jež zajišťují transparentní postupy zadávání veřejných zakázek. Ano http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych- zakazek/Legislativa-a-Judikatura/Legislativa/Narodni- legislativa-aktualni-a-uplne-zneni-z-(1) http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych- zakazek/Metodiky-stanoviska/Metodicke-pokyny http://www.vestnikverejnychzakazek.cz/ http://www.portal-vz.cz/cs/Aktuality/Informace-k-postupu- pri-uverejnovani-v-souvislosti http://www.portal-vz.cz/cs/Aktuality/Uverejneni- dokumentace-k-moznosti-napojeni-Individ Gestor PP: Plnění ANO Přijato, uveřejněno:zákon č. 55/2012 Sb., metodika zadávání veřejných zakázek; metodické stanovisko k příloze vyhlášky č. 9/2011 Sb.; metodika k vyhlášce 133/2012 Sb.,technická novela zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, Metodika k vyhlášce o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele; Věstník veřejných zakázek. ŘO: Plnění ANO Jsou využívány již vypracované 181 Předběžná podmínka Prioritní osy, kterých se podmínka týká Předběžná podmínka splněna: ano/ne /částečně Kritéria Kritéria splněna ano/ne Odkaz (odkaz na strategie, právní akt nebo jiné relevantní dokumenty, včetně odkazů na příslušné oddíly, články či odstavce, doplněné o internetové odkazy nebo přístup k celému znění) Vysvětlení vzorové dokumentace pro časté (opakující) předměty veřejných zakázek. V průběhu realizace programu bude poskytována metodická podpora příjemcům a žadatelům v souladu s platnými metodickými dokumenty a předpisy. Opatření pro odbornou přípravu a šíření informací pro zaměstnance podílející se na provádění fondů ESI. Ne Poskytování konzultací a právní podpory k zadávacím řízením na veřejné zakázky; Šíření výkladových stanovisek k aplikaci zákona o veřejných zakázkách; Příprava a odesílání odpovědí na dotazy k zadávání veřejných zakázek; Účast lektorů na seminářích a konferencích pro zaměstnance podílející se na provádění fondů; Realizace vzdělávacích seminářů k oblasti veřejného zadávání pro subjekty implementačních struktur operačních programů a dalších struktur, které se podílí na implementaci SRR; Aktivní účast v pracovních skupinách, kde je řešena problematika zadávání veřejných zakázek Výměna informací a zkušeností s ostatními členskými státy EU http://www.portal-vz.cz/cs/Spoluprace-a-vymena- informaci/Info-forum/Otazky-a-odpovedi http://www.mmr.cz/cs/Verejne-zakazky/Verejne-zakazky- a-PPP/Informace-Udalosti/Konference-Pripravovane- zmeny-v-oblasti-verejneho http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014- 2020/Metodicke-pokyny/Metodika-rozvoje-lidskych-zdroju Gestor PP: Plnění ČÁSTEČNĚ PS VZ Vzdělávací semináře pro příjemce podpory a pro subjekty implementačních struktur programů.; Poskytování výkladu ZVZ a metodických pokynů platných pro zadávání zakázek. MMR-NOK zajišťuje na horizontální úrovni proškolení zaměstnanců implementujících čerpání příspěvků z fondů EU v rámci Systému vzdělávání, MMR OPVZK zajišťuje obsahovou náplň vzdělávání a lektorské zajištění. ŘO: Plnění ČÁSTEČNĚ V IROP je zabezpečen systém vzdělávání zaměstnanců, který zahrne všechny pracovníky ŘO i ZS, kteří pracují s projekty žadatelů či příjemců a posuzují výběrová/zadávací řízení nebo kteří zabezpečují metodické vedení této oblasti. Vzdělávání zaměstnanců bude zaměřeno především na rozvoj znalostí a schopnost implementace 182 Předběžná podmínka Prioritní osy, kterých se podmínka týká Předběžná podmínka splněna: ano/ne /částečně Kritéria Kritéria splněna ano/ne Odkaz (odkaz na strategie, právní akt nebo jiné relevantní dokumenty, včetně odkazů na příslušné oddíly, články či odstavce, doplněné o internetové odkazy nebo přístup k celému znění) Vysvětlení Legislativy EU a ČR k problematice VZ a Metodického pokynu pro oblast zadávání zakázek pro programové období 2014-2020 a výměnu zkušeností z přípravy a kontroly zakázek. V oblasti předávání znalostí a informací bude využívána Znalostní akademie IROP. Opatření k posílení správní kapacity pro provádění a uplatňování právních předpisů Unie o veřejných zakázkách. Ne Částečné doplnění pracovníků na pracovní pozice v odboru práva veřejných zakázek a koncesí na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR Gestor PP: Plnění ČÁSTEČNĚ Nové povinnosti stanovené zákonem o veřejných zakázkách a větší počet veřejných zakázek zadávaných podle zákona o veřejných zakázkách si vyžádaly doplnění pracovníků do útvaru OPVZK na MMR (gestor zákona o veřejných zakázkách). MMR-NOK z analýz potřeb administrativní kapacity jednotlivých ŘO zpracoval Souhrnnou závěrečnou zprávu. ŘO: Plnění ČÁSTEČNĚ Agenda veřejných zakázek bude zajištěna organizační jednotkou s dostatečným plánovaným počtem pracovníků. V průběhu roku 2015 dojde v IROP k posílení specializovaných kapacit pro oblast veřejných zakázek, především u pracovníků, kteří budou vykonávat kontrolu VZ. Posílení administrativních kapacit na administraci a kontrolu VZ bude provedeno na základě Analýzy potřeb administrativních 183 Předběžná podmínka Prioritní osy, kterých se podmínka týká Předběžná podmínka splněna: ano/ne /částečně Kritéria Kritéria splněna ano/ne Odkaz (odkaz na strategie, právní akt nebo jiné relevantní dokumenty, včetně odkazů na příslušné oddíly, články či odstavce, doplněné o internetové odkazy nebo přístup k celému znění) Vysvětlení kapacit zpracované podle MP k rozvoji lidských zdrojů v programovém období 2014-2020 a v programovém období 2007- 2013. 5. Existence opatření pro účinné uplatňování právních předpisů Unie pro veřejnou podporu v oblasti fondů ESI. IROP PO 1 Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony PO 2 Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů Částečně – (plnění probíhá průběžně v závislosti na schvalování předpisů EK) Opatření pro účinné uplatňování pravidel Unie pro veřejnou podporu; Ne Zákon č. 215/2004 Sb. (http://www.uohs.cz/cs/legislativa/verejna-podpora.html) Vyhl. č. 456/2009 Sb Z. č. 218/2000 Sb., Z. č. 250/2000 Sb., Z. č. 320/2001 Sb., Z. č. 456/2011 Sb., http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/metodiky/2014/metodika- financnich-toku-a-kontroly-prog-17121 http://www.uohs.cz/cs/verejna-podpora/manualy- metodiky-a-dalsi-dokumenty.html http://eagri.cz/public/web/mze/farmar/registr-podpor-de- minimis/ Met. dop. pro impl. fin. nástrojů v období 2014 – 2020. Met. dop. pro oblast VP Gestor PP: Plnění Ano Poskytovatel podpory podléhající pravidlům VP spolupracuje s centrálním koordinačním orgánem (ÚOHS, MZe). Koord. orgány nastavují s poskytovateli programy v souladu s právními předpisy v oblasti VP (zákon č. 215/2004 Sb.) Na úrovni fondů je gestorem MMR. Zákon č. 218/2000 Sb., zákon č. 250/2000 Sb., zákon č. 320/2001 Sb. Byla zajištěna nezbytná funkčnost MS 2014+ v oblasti VP a přenos dat mezi ním a centrálním registrem de minimis. Centrální registr de minimis uveden do souladu s požadavky legislativy EU. Údaje o poskytnutých VP z ESI fondů jsou obsaženy v MS2014+ a budou k dispozici na centrální webové stránce. ŘO: Plnění ČÁSTEČNĚ V IROP je VP nastavena v souladu s pravidly ES. ÚOHS poskytuje poradenství v kterékoliv fázi implementace programu. Veškeré podpory jsou schvalovány v součinnosti s ÚOHS. ŘO bude před poskytnutím podpory malého rozsahu ověřovat v centrálním 184 Předběžná podmínka Prioritní osy, kterých se podmínka týká Předběžná podmínka splněna: ano/ne /částečně Kritéria Kritéria splněna ano/ne Odkaz (odkaz na strategie, právní akt nebo jiné relevantní dokumenty, včetně odkazů na příslušné oddíly, články či odstavce, doplněné o internetové odkazy nebo přístup k celému znění) Vysvětlení registru, zda poskytnutím podpory nedojde u příjemce k překročení limitu pro podporu de minimis. Opatření pro odbornou přípravu a šíření informací pro zaměstnance podílející se na provádění fondů ESI; Ano www.uohs.cz/cs/verejna-podpora/akuality-z-verejne- podpory.html http://www.vzdelavaninsrr.cz/ www.strukturalni-fondy.cz http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014- 2020/Metodicke-pokyny/Metodika-rozvoje-lidskych-zdroju Gestor PP: Plnění ANO ÚOHS školí průběžně poskytovatele VP. MMR-NOK s ÚOHS vydává metodické dokumenty. ÚOHS rovněž zabezpečuje, aby byly všechny informace zaslané Evropskou komisí postoupeny poskytovatelům. Ustanovena PS VP. Aktuální informace k VP dostupné na: www.uohs.cz/cs/verejnapodpora.html. Pro oblast ESI fondů:www.strukturalni-fondy.cz. RO: Plnění ANO V úrovni IROP je zabezpečen systém vzdělávání všech zaměstnanců, kteří se problematikou VP zabývají. Jednotlivé vzdělávací aktivity jsou realizovány průběžně na základě potřeby (např. v návaznosti na změny vyplývající z nových předpisů nebo dle požadavků jednotlivých poskytovatelů podpory) s cílem prohlubování kvalifikace v oblasti VP. Vzdělávání zaměstnanců je zaměřeno především na rozvoj znalostí a schopnost implementace Legislativy EU a ČR k problematice veřejné podpory a metodikám upravujícím řešení nesrovnalosti a porušení rozpočtové kázně a na výměnu 185 Předběžná podmínka Prioritní osy, kterých se podmínka týká Předběžná podmínka splněna: ano/ne /částečně Kritéria Kritéria splněna ano/ne Odkaz (odkaz na strategie, právní akt nebo jiné relevantní dokumenty, včetně odkazů na příslušné oddíly, články či odstavce, doplněné o internetové odkazy nebo přístup k celému znění) Vysvětlení zkušeností z posuzování VP. Opatření pro posílení správní kapacity pro provádění a uplatňování právních předpisů Unie k veřejné podpoře. Ne www.compet.cz, www.mze.cz, www.strukturalni-fondy.cz Gestor PP: Plnění ČÁSTEČNĚ Centrál. koord. orgánem pro VP je ÚOHS/MZe (zákon č. 215/2004 Sb.). Koord. a poradním orgánem pro řídící orgány v oblasti VP ESI je MMR-NOK. Vydáno Metodické doporučení pro implementaci finančních nástrojů v programovém období 2014-2020. Info: www.compet.cz, www.mze.cz, www.strukturalni- fondy.cz MMR-NOK s ÚOHS vydává metodické dokumenty k VP RO: Plnění ČÁSTEČNĚ V IROP je plánováno posílení specializovaných kapacit pro oblast VP a to souběžně s postupem spouštění programu. Řízení lidských zdrojů v implementační struktuře ŘO probíhá s ohledem na činnosti, které je nutné zajistit. K plánování admin. kapacity dochází s ohledem na počty projektů v administraci i na plánované výzvy a jejich alokace. ŘO vyhodnotil VP u jednotlivých projektů v rámci specifických cílů, které VP zakládají. Na základě této identifikace dochází k odhadům potřebné kapacity lidských zdrojů pro oblast VP. Za ŘO se předpokládá zvýšení pracovníků v oddělení kontroly. 186 Předběžná podmínka Prioritní osy, kterých se podmínka týká Předběžná podmínka splněna: ano/ne /částečně Kritéria Kritéria splněna ano/ne Odkaz (odkaz na strategie, právní akt nebo jiné relevantní dokumenty, včetně odkazů na příslušné oddíly, články či odstavce, doplněné o internetové odkazy nebo přístup k celému znění) Vysvětlení 6. Existence opatření pro účinné uplatňování právních předpisů Unie pro oblast životního prostředí týkajících se EIA a SEA. IROP PO 1 Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony PO 2 Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů PO 3 Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí Ano Opatření pro účinné uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (EIA) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES (SEA). Ano Příslušná ustanovení zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, týkající se posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí. http://portal.cenia.cz/eiasea/static/sea_legislativa § 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí: http://portal.cenia.cz/eiasea/static/eia_legislativa Gestor PP: Plnění ANO Novela zákona EIA nabyla účinnosti dne 1. 4. 2015. Změny novely byly konzult. a schváleny EK. Novela bude i pro již zahájená navazující řízení, budou tak naplněny požadavky směrnice EIA u všech projektů a neukončeným povolovacím procesem, a bude prováděna kontrola souladu již vydaných stanovisek EIA se směrnicí EIA. Metodická pomůcka pro projekty s povolovacím procesem vydána 20. 8. 2014 MŽP a MMR. U projektů a ukončeným povol. procesem před nabytím účinnosti novely, bude vyhodnocen soulad povol. procesu se směrnicí EIA. K tomu zřízena PS. RO: Plnění ANO viz plnění na centrální úrovni. Opatření pro odbornou přípravu a šíření informací pro zaměstnance podílející se na provádění směrnic EIA a SEA Ano §21 a 22 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí §21 zákona č. 312/2001 Sb., o úřednících územních samosprávných celků UV ČR ze dne 30. 11 2005 č. 1542 http://www.mzp.cz/cz/posuzovani_vlivu_zivotni_prostredi http://portal.cenia.cz/eiasea/view/eia100_cr + záložka legislativa, pokyny a sdělení atd. http://portal.cenia.cz/eiasea/view/SEA100_koncepce + záložka legislativa, pokyny a sdělení Gestor PP: Plnění ANO MŽP metodicky vede všechny pracovníky provádějící směrnice EIA a SEA. Dále realizuje v součinnosti s MMR-NOK školení pro pracovníky ŘO.Informace z oblasti EIA a SEA jsou pro pracovníky šířeny prostřednictvím IS a metodických pokynů. Krajští úředníci pravidelně využívají možnosti individuální konzultace. Pracovníci provádějící směrnice EIA a SEA jsou kvalifikováni k poradenství v oblasti EIA a SEA. Krajští úředníci prokazují zvláštní odbornou způsobilost v oblasti 187 Předběžná podmínka Prioritní osy, kterých se podmínka týká Předběžná podmínka splněna: ano/ne /částečně Kritéria Kritéria splněna ano/ne Odkaz (odkaz na strategie, právní akt nebo jiné relevantní dokumenty, včetně odkazů na příslušné oddíly, články či odstavce, doplněné o internetové odkazy nebo přístup k celému znění) Vysvětlení http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014- 2020/Metodicke-pokyny/Metodika-rozvoje-lidskych-zdroju posuzování vlivů na ŽP. Zvláštní odborná způsobilost se ověřuje zkouškou a prokazuje osvědčením. Součástí vzdělávání pracovníků podílejících se na implementaci směrnice EIA jsou rovněž informace o aktuálním stavu infringementového řízení a o přípravě nové právní úpravy v oblasti EIA.MMR-NOK zajišťuje na horizontální úrovni proškolení zaměstnanců implementujících fondy EU v rámci Systému vzdělávání, MŽP zajišťuje obsahovou náplň vzdělávání a lektorské zajištění. RO: Plnění ANO viz plnění na centrální úrovni. Opatření k zajištění dostatečné správní kapacity Ano §21 a 22 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí §21 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků Usnesení Vlády ČR ze dne 30. listopadu 2005 č. 1542 Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech http://www.mzp.cz/cz/posuzovani_vlivu_zivotni_prostredi http://portal.cenia.cz/eiasea/view/eia100_cr (+ záložka legislativa, pokyny a sdělení atd.) http://portal.cenia.cz/eiasea/view/SEA100_koncepce (+ záložka legislativa, pokyny a sdělení http://portal.cenia.cz/eiasea/osoby/osoby Gestor PP: Plnění ANO V souladu se zákonem č. 111/2009 Sb., byl zahájen proces zefektivnění veřejné správy, na základě kterého jsou nyní průběžně stanovovány dostatečné počty pracovníků pro výkon státní správy, tedy i počet úředníků zajišťující provádění směrnice EIA a SEA. Tento počet odpovídá aktuálním požadavkům na správní kapacitu reagující na změnu podmínek. Technická pomoc je zajišťována skrze informační systém a metodické pokyny a pomocí systému autorizovaných expertů. RO: Plnění ANO viz plnění na centrální úrovni. 188 Předběžná podmínka Prioritní osy, kterých se podmínka týká Předběžná podmínka splněna: ano/ne /částečně Kritéria Kritéria splněna ano/ne Odkaz (odkaz na strategie, právní akt nebo jiné relevantní dokumenty, včetně odkazů na příslušné oddíly, články či odstavce, doplněné o internetové odkazy nebo přístup k celému znění) Vysvětlení 7 Existence statistického základu nezbytného k provádění hodnocení za účelem posouzení účinnosti a dopadu programů. Existence systému ukazatele výsledků nezbytného pro výběr opatření, jež budou nejúčinněji přispívat k dosahování požadovaných výsledků, k sledování pokroku při plnění cílů a k provedení posouzení dopadů. IROP Všechny prioritní osy Částečně Jsou vypracována opatření pro včasný sběr a agregaci statistických údajů, která obsahují tyto prvky: určení zdrojů a mechanismů pro zajištění statistického ověřování, Ne Gestor PP: Plnění ČÁSTEČNĚ 9. srpna 2013 byl usnesením vlády č. 597 schválen závazný metodický pokyn určující pravidla pro tvorbu indikátorových soustav (MP indikátorů 2014- 2020).Připravováno technické řešení v rámci monitorovacího systému MS2014+. V rámci přípravy indikátorové soustavy dochází k posuzování jednotlivých ukazatelů s ohledem na jejich relevanci, jednoznačnost a také dostupnost. Při přípravě probíhá spolupráce také s ex-ante hodnotiteli programů. U relevantních výsledkových indikátorů, jejichž zdrojem jsou centrální statistiky, je nastavována spolupráce s (ČSÚ) na pravidelné dodávání potřebných dat. ŘO: Plnění ČÁSTEČNĚ viz plnění na centrální úrovni. Jsou vypracována opatření pro včasný sběr a agregaci statistických údajů, která obsahují tyto prvky: opatření pro zveřejňování a zpřístupňování souhrnných Ano http://www.s-f.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Metodicke- pokyny Gestor PP: Plnění ANO Z metodického hlediska splněno v podobě následujících závazných metodických pokynů: MP evaluace (schválen ÚV 597/2013), kde je zapracován požadavek na povinné zveřejňování všech evaluačních výstupů. MP monitorování (schválen), která definuje obsah a pravidelné zveřejňování zpráv o průběhu implementace 189 Předběžná podmínka Prioritní osy, kterých se podmínka týká Předběžná podmínka splněna: ano/ne /částečně Kritéria Kritéria splněna ano/ne Odkaz (odkaz na strategie, právní akt nebo jiné relevantní dokumenty, včetně odkazů na příslušné oddíly, články či odstavce, doplněné o internetové odkazy nebo přístup k celému znění) Vysvětlení informací veřejnosti; MP publicita (schválen ÚV 44/2014), který definuje závazná pravidla pro tvorbu jednotného webu ESI fondů. ŘO: Plnění ANO viz plnění na centrální úrovni. Účinný systém ukazatelů výsledků, včetně: výběru ukazatelů výsledků pro každý program, jež budou vypovídat o motivaci k výběru strategických kroků financovaných z programu, Ne Gestor PP: Plnění ČÁSTEČNĚ Probíhá příprava indikátorových soustav programů a spolupráce s ČSÚ pro definování zdrojů statistických dat. V rámci přípravy programových dokumentů probíhá intenzivní spolupráce mezi MMR-NOK, ŘO a ex-ante hodnotiteli, kladen důraz na správné nastavení intervenční logiky programu včetně soustavy indikátorů. Indikátorové soustavy a tvorba programově specifických indikátorů je připravována dle závazného (MP indikátorů 2014- 2020 a respektuje požadavky EK včetně obsahu této předběžné podmínky. V souladu s MP monitorování a MP evaluace budou pravidelně probíhat hodnocení plnění stanovených cílů. Závěry provedených evaluací budou vodítek k případné revizi strategie resp. programového dokumentu. ŘO: Plnění ČÁSTEČNĚ viz plnění na centrální úrovni Účinný systém ukazatelů výsledků, včetně: Ne Gestor PP: Plnění ČÁSTEČNĚ Budou součástí programových dokumentů. Nastavení výchozích a cílových hodnot je prováděno v 190 Předběžná podmínka Prioritní osy, kterých se podmínka týká Předběžná podmínka splněna: ano/ne /částečně Kritéria Kritéria splněna ano/ne Odkaz (odkaz na strategie, právní akt nebo jiné relevantní dokumenty, včetně odkazů na příslušné oddíly, články či odstavce, doplněné o internetové odkazy nebo přístup k celému znění) Vysvětlení vytyčení cílů pro tyto ukazatele, rámci přípravy programů. Průběžně ve spolupráci s ex-ante hodnotiteli probíhá expertní posuzování relevance hodnot ve vazbě na alokaci pro dané téma. ŘO: Plnění ČÁSTEČNĚ Při přípravě programového dokumentu IROP probíhá intenzivní spolupráce mezi MMRNOK, ŘO IROP a ex-ante hodnotiteli, kdy je kromě jiných témat kladen důraz na správné nastavení intervenční logiky programu včetně navazující soustavy indikátorů. Indikátorové soustavy a tvorba programově specifických indikátorů je připravována koordinovaně dle závazného metodického pokynu pro tvorbu indikátorů (MP indikátorů 2014-2020) a respektuje požadavky EK včetně obsahu této předběžné podmínky. K naplnění předběžné podmínky dojde při schválení programu, v nichž bude indikátorová soustava včetně závazných hodnot nastavena. Účinný systém ukazatelů výsledků, včetně: musí být zajištěn soulad každého ukazatele s těmito podmínkami: Ne Gestor PP: Plnění ČÁSTEČNĚ Je součástí programových dokumentů. Stejná pravidla jsou součástí MP indikátorů (schváleno ÚV 597/2013). ŘO: Plnění ČÁSTEČNĚ Při přípravě programového dokumentu IROP probíhá intenzivní spolupráce mezi MMRNOK, ŘO IROP a ex-ante 191 Předběžná podmínka Prioritní osy, kterých se podmínka týká Předběžná podmínka splněna: ano/ne /částečně Kritéria Kritéria splněna ano/ne Odkaz (odkaz na strategie, právní akt nebo jiné relevantní dokumenty, včetně odkazů na příslušné oddíly, články či odstavce, doplněné o internetové odkazy nebo přístup k celému znění) Vysvětlení robustností a statistickou validací, jasným normativním výkladem, souladem se strategiemi, včasným sběrem údajů, hodnotiteli, kdy je kromě jiných témat kladen důraz na správné nastavení intervenční logiky programu včetně navazující soustavy indikátorů. Indikátorové soustavy a tvorba programově specifických indikátorů je připravována koordinovaně dle závazného metodického pokynu pro tvorbu indikátorů (MP indikátorů 2014-2020) a respektuje požadavky EK včetně obsahu této předběžné podmínky. Postupy zajišťující, aby všechny operace financované z programu používaly účinný systém ukazatelů. Ne http://www.s-f.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Metodicke- pokyny Gestor PP: Plnění ČÁSTEČNĚ Povinné postupy pro splnění kritéria jsou součástí schváleného závazného metodického prostředí: MP indikátory (ÚV 597/2013 a MP výběr a hodnocení projektů (schválen ÚV 873/2013), které definují závazná pravidla pro výběr a plnění alespoň jednoho indikátoru ve vazbě na specifický cíl. V rámci uvedeného pokynu jsou současně promítnuty principy 3E pro výběr a hodnocení operací. Závazné a jednotné metodické konstrukce všech indikátorů používaných v rámci programů a každé operace jsou definovány v rámci tzn. NČI2014+. ŘO: Plnění ČÁSTEČNĚ viz plnění na centrální úrovni. 192 Tabulka: Určení tematických předběžných podmínek a vyhodnocení jejich plnění Předběžná podmínka Prioritní osa nebo osy, ke kterým se podmínka vztahuje Splnění předběžné podmínky (ano/ne /částečně) Kritéria splnění Splnění kritéria (ano / ne/částečně) Odkazy (u splněných podmínek) Vysvětlení (tam, kde je to vhodné) 2.1. Digitální růst: Strategický rámec politiky pro digitální růst, který má podněcovat cenově dostupné, kvalitní a interoperabilní soukromé a veřejné služby v oblasti IKT a zvýšit míru jejich využívání občany (včetně zranitelných skupin), podniky a orgány veřejné správy včetně přeshraničníc h iniciativ. IROP, PO 3: Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí Částečně V rámci národní nebo regionální strategie pro inteligentní specializaci je vypracován například strategický rámec politiky pro digitální růst, který obsahuje: Ne http://www.mpo.cz/dokument83642 .html http://www.mpo.cz/assets/cz/e- komunikace-a- posta/Internet/2013/4/Digi_esko_v. 2.0.pdf http://www.mpo.cz/dokument11907 1.html http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/od bor-verejne-spravy-dozoru-a- kontroly.aspx?q=Y2hudW09OQ%3 d%3d http://databaze- strategie.cz/cz/mv/strategie/strategi cky-ramec-rozvoje-verejne-spravy- ceske-republiky-pro-obdobi-2014- 2020 http://www.msmt.cz/uploads/OP_V VV/Narodni_RIS3_strategie_schval ena_vladou_8._12._2014.pdf Opatření jsou obsažena v dokumentech: 1. Státní politika v elektronických komunikacích Digitální Česko 2."Digitální Česko 2.0 - Cesta k digitální ekonomice" 3. Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014 – 2020 4. Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014-2020 a z něj vycházející Implementační plán č. 3. Průběžně se vyhodnocuje implementace programu ICT a strategické služby (program podpory OPPI). Z pohledu intervencí OP PIK je strategický rámec vytvořen. Strategický rámec bude dotvořen také Národní strategií inteligentní specializace (RIS3), blíže viz podmínka 1.1. Byl zpracován akční plán ke splnění podmínky (Příloha V). sestavování rozpočtu a stanovování pořadí důležitosti opatření prostřednictvím SWOT nebo podobné analýzy provedené v souladu se srovnávacím přehledem Digitální agendy pro Evropu, Ano http://www.mpo.cz/assets/cz/e- komunikace-a- posta/Internet/2013/4/Digi_esko_v. 2.0.pdf http://www.mpo.cz/dokument11907 1.html Digitální Česko 2.0 obsahuje hlavní cíle vlády do r. 2020, vč. shrnutí analýz provedených před zpracováním strategie na základě údajů od ČTÚ a ČSÚ. Na základě těchto analýz je Digitální Česko 2 postaveno na 3 pilířích: podpoře rozvoje vysokorychlostních přístupových sítí k internetu, zvyšování dostupnosti a rozvoj digitálních služeb a posilování digitální gramotnosti a elektronických dovedností uživatelů sítí a služeb. Tyto 3 pilíře jsou stanoveny nadčasově, plně odpovídají smyslu a účelu Digitální agendy pro Evropu a dále jsou rozpracovávány navrženými opatřeními. Proto jsou 193 Předběžná podmínka Prioritní osa nebo osy, ke kterým se podmínka vztahuje Splnění předběžné podmínky (ano/ne /částečně) Kritéria splnění Splnění kritéria (ano / ne/částečně) Odkazy (u splněných podmínek) Vysvětlení (tam, kde je to vhodné) dále průběžně sledovány stěžejní hospodářské a ekonomické aspekty prostřednictvím pravidelných zpráv ČSÚ viz např. nejnovější: Informační a komunikační technologie v podnikatelském sektoru za rok 2013, Informační ekonomika v číslech 2013, Informační společnost v číslech 2013. Koncepce podpory malých a středních podnikatelů 2014 – 2020 obsahuje analýzu sektoru MSP v oblasti ICT. měla být provedena analýza vyváženosti podpory poptávky a nabídky IKT, Ano http://www.mpo.cz/dokument83642 .html http://www.mpo.cz/assets/cz/e- komunikace-a- posta/Internet/2013/4/Digi_esko_v. 2.0.pdf http://www.mpo.cz/dokument11907 1.html Stěžejním cílem Strategie Digitální Česko je redukovat „digitální propast“ v oblasti přístupu k vysokorychlostnímu internetu mezi venkovskými sídly a městy. Digitální Česko 2 obsahuje vyhodnocení stávající nabídky dostupnosti vysokorychlostního přístupu k internetu a nutnosti její podpory. Digitální Česko 2 obsahuje výběr socioekonomických a jiných analýz zejména ze zpráv ČSÚ. Výsledkem těchto analýz bylo stanovení hlavních cílů vlády, které lze jednoduše vyjádřit třemi výše zmíněnými klíčovými pilíři. Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014 – 2020 obsahuje analýzu nezbytnosti podpory ICT pro růst MSP. ukazatele umožňující měření pokroku zásahů v oblastech, jako jsou počítačová gramotnost, digitální začlenění, digitální přístupnost a pokrok v elektronickém zdravotnictví v mezích článku 168 Smlouvy o fungování EU, jež jsou v souladu se stávajícími příslušnými unijními, vnitrostátními nebo regionálními strategiemi pro jednotlivá odvětví; Ne http://www.mpo.cz/assets/cz/e- komunikace-a- posta/Internet/2013/4/Digi_esko_v. 2.0.pdf http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/od bor-verejne-spravy-dozoru-a- kontroly.aspx?q=Y2hudW09OQ%3 d%3d http://databaze- strategie.cz/cz/mv/strategie/strategi cky-ramec-rozvoje-verejne-spravyOblast je součástí Digitálního Česka 2.0, kapitola 5.6. Digitální gramotnost, elektronické dovednosti (e-skills). Oblast je naplňována vytvořením a realizací „Strategie digitální gramotnosti ČR na období 2015 – 2020“ v gesci MPSV (spolugestor MŠMT), která bude navazovat na Strategii digitálního vzdělávání (gesce MŠMT). Schválení je plánováno do konce 2 Q. 2015. Součástí této strategie budou ukazatele umožňující měření pokroku v oblasti počítačové gramotnosti a digitálního začlenění. Rozvoj digitální gramotnosti občanů je také řešen v Národní RIS3 strategii (usnesení vlády č. 194 Předběžná podmínka Prioritní osa nebo osy, ke kterým se podmínka vztahuje Splnění předběžné podmínky (ano/ne /částečně) Kritéria splnění Splnění kritéria (ano / ne/částečně) Odkazy (u splněných podmínek) Vysvětlení (tam, kde je to vhodné) ceske-republiky-pro-obdobi-2014- 2020 http://www.msmt.cz/uploads/OP_V VV/Narodni_RIS3_strategie_schval ena_vladou_8._12._2014.pdf 1028/2014), klíčová oblast změn E. Bude naplňováno prostřednictvím Strategického rámce rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014-2020, konkrétní opatření přijata v Implementačním plánu č. 3 k tomuto Strategickému rámci. Viz Akční plán (Příloha V). posouzení potřeb zvýšit budování kapacit v oblasti IKT. Ano http://www.mpo.cz/assets/cz/e- komunikace-a- posta/Internet/2013/4/Digi_esko_v. 2.0.pdf http://www.mpo.cz/dokument11907 1.html http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf /i/informacni_ekonomika Oblast je součástí Digitálního Česka 2.0, které upozorňuje na problematické oblasti, zejména s ohledem na regulační rámec služeb a sítí elektronických komunikací. Opatření na podporu budování komunikační infrastruktury a dosažení účinné konkurence je třeba doplnit o iniciativy na straně podpory poptávky, které zvýší motivovanost spotřebitelů a podnikatelů využívat komunikační služby, vytvářet nové obchodní modely a začleňovat je do každodenního života. Aktivní roli musí hrát především významné podnikatelské subjekty a stát. Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014 – 2020 (kapitola 4.9). Stěžejní jsou rovněž každoroční údaje od ČSÚ internetová ekonomika v číslech a Informace o vývoji trhu elektronických komunikací (zpracovává ČTÚ). 4.1. Byla provedena opatření na podporu nákladově efektivního zvyšování energetické účinnosti u koncového uživatele a IROP, PO2 – Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů Ne Těmito opatřeními jsou: Opatření k zajištění minimálních požadavků týkajících se energetické náročnosti budov v souladu s články 3, 4 a 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU. Ne zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, konkrétně novela zákona č. 318/2012 Sb. Transpozice směrnice byla provedena implementaci do zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, konkrétně novelou zákona č. 318/2012 Sb. ze dne 24. října 2012. V současné době je s ČR vedeno řízení pro porušení Smlouvy – řízení o nenotifikaci č. 2012/0335 (zahájeno 25. 9. 2012). ČR na formální upozornění odpověděla dne 31. 10. 2012. Dne 18.10.2013 bylo ČR zasláno odůvodněné stanovisko EK. Odpověď ČR na odůvodněné stanovisko byla odeslána 20.12.2013. 195 Předběžná podmínka Prioritní osa nebo osy, ke kterým se podmínka vztahuje Splnění předběžné podmínky (ano/ne /částečně) Kritéria splnění Splnění kritéria (ano / ne/částečně) Odkazy (u splněných podmínek) Vysvětlení (tam, kde je to vhodné) nákladově efektivních investic do energetické účinnosti při výstavbě a renovaci budov. MPO zpracovalo akční plán k plnění. Opatření nezbytná pro zavedení systému certifikace energetické náročnosti budov v souladu s článkem 11 směrnice 2010/31/EU. Ne zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, konkrétně novela zákona č. 318/2012 Sb. V současné době je s ČR vedeno řízení pro porušení Smlouvy – řízení o nenotifikaci č. 2012/0335 (zahájeno 25. 9. 2012). ČR na formální upozornění odpověděla dne 31. 10. 2012 (viz též výše). Dne 18.10.2013 bylo ČR zasláno odůvodněné stanovisko EK. Odpověď ČR na odůvodněné stanovisko byla odeslána 20.12.2013. MPO zpracovalo akční plán k plnění podmínky. Opatření k zajištění strategického plánování v oblasti energetické účinnosti v souladu s čl. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU. Ne 1. Zpráva o pokroku v oblasti plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti v ČR Zpráva byla zaslána Evropské komisi. V současné době je s ČR vedeno řízení o porušení Smlouvy o FEU č. 2014/0317. EK vytýká ČR nevčasnou transpozici směrnice 2012/27/EU. Transpoziční lhůta uplynula dne 5. 6. 2014. Dne 22. 7. 2014 obdržela ČR formální upozornění. Odpověď ČR na formální upozornění EK byla odeslána 22. září 2014). MPO zpracovalo akční plán k plnění podmínky. Opatření v souladu s článkem 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES, zajišťující, aby pokud je to technicky možné, finančně únosné a úměrné potenciálním úsporám energie, Ne zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií a zákon č. 458/2000 Sb. a jeho prováděcí vyhlášky V současné době je s ČR vedeno řízení pro porušení Smlouvy – věcné řízení z důvodu namítané nesprávné transpozice čl. 13 směrnice 2006/32/ES (směrnice o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách), které bylo zahájeno 22.3.2013 (řízení č. 2013/4007). Řízení je ve fázi odůvodněného 196 Předběžná podmínka Prioritní osa nebo osy, ke kterým se podmínka vztahuje Splnění předběžné podmínky (ano/ne /částečně) Kritéria splnění Splnění kritéria (ano / ne/částečně) Odkazy (u splněných podmínek) Vysvětlení (tam, kde je to vhodné) byli koneční zákazníci vybaveni individuálními měřiči. stanoviska, odpověď ČR na odůvodněné stanovisko byla zaslána EK dne 27.3.2014. MPO zpracovalo akční plán k plnění podmínky. 5.1. Předcházení riziku a jeho řízení: Existence vnitrostátního nebo regionálního posuzování rizik pro zvládání katastrof s ohledem na přizpůsobení se změně klimatu. IROP, PO 1 – Konkurences chopné, dostupné a bezpečné regiony Ne Je zavedeno vnitrostátní nebo regionální posuzování rizik obsahující tyto prvky: Ne http://www.mzp.cz/cz/mapy_povod noveho_nebezpeci_rizik_odkaz http://www.icpdr.org/participate/dan ube_river_basin_management_pla n http://www.ikse- mkol.org/index.php?id=513&L=1 http://www.mkoo.pl/show.php?fid= 2808&lang=CZ http://www.mzp.cz/cz/plany_narodn ich_casti_mezinarodnich_povodi http://www.mzp.cz/cz/plany_oblasti _povodi http://www.hzscr.cz/clanek/ochrana -obyvatelstva-v-ceske- republice.aspx Plnění některých kritérií v této oblasti vyplývá z platné národní legislativy. V současné době existuje, připravuje se nebo probíhá aktualizace několika vnitrostátních koncepčních či plánovacích dokumentů, které se stávajícími riziky zabývají: - Plány pro zvládání povodňových rizik - Plány povodí - Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 - Koncepce environmentální bezpečnosti 2012– 2015 s výhledem do roku 2020, Koncepce environmentální bezpečnosti 2015-2020 s výhledem do roku 2030 - Státní politika životního prostředí ČR 2012 – 2020 - Politika územního rozvoje České republiky 2008 Předpokladem pro zpřesnění hodnocení a omezení rizik s ohledem na klimatickou změnu je schválení Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (dále adaptační strategie) a plnění opatření k realizaci výše uvedených koncepcí a plánů. popis postupu, metodiky, metod a jiných než citlivých údajů používaných pro účely posuzování rizik, jakož i kritéria pro stanovování investičních priorit v závislosti na riziku, Ne Systém integrované výstražné služby: http://portal.chmi.cz/files/portal/doc s/meteo/om/sivs/sivs.html Hlásná a předpovědní povodňová služba: http://hydro.chmi.cz/hpps/ METEOALARM: http://www.meteoalarm.eu/ http://www.hzscr.cz/clanek/vzdelav ani-v-oblasti-krizoveho-rizeni.aspx http://www.hzscr.cz/clanek/dokume nty-ke-stazeni.aspx ČHMÚ provozuje varovnou hlásnou předpovědní službu zahrnující extrémní meteorologické jevy (srážky, teploty, vítr), povodně a sucho v rámci Systému integrované výstražné služby (SIVS) a Hlásné a předpovědní povodňové služby a je součástí evropského výstražného systému METEOALARM. Rizika přírodních katastrof na území ČR jsou obsažena v Databázi zdrojů rizika, kterou zpracovává a provozuje MŽP a zpřístupňuje ústředním správním úřadům. Kritéria pro stanovování investičních priorit v závislosti na riziku dosud nebyla nastavena, to 197 Předběžná podmínka Prioritní osa nebo osy, ke kterým se podmínka vztahuje Splnění předběžné podmínky (ano/ne /částečně) Kritéria splnění Splnění kritéria (ano / ne/částečně) Odkazy (u splněných podmínek) Vysvětlení (tam, kde je to vhodné) http://krizport.firebrno.cz/dokument y/seznam-prehled-metodik-pro- analyzu-rizik http://krizport.firebrno.cz/dokument y/zasady-pro-pripravu-a-provedeni- cviceni-organu-krizoveho bude možné po přijetí adaptační strategie. ČR disponuje nejen komplexem tzv. krizové legislativy, nýbrž i uceleným souborem dokumentů týkajících se postupu. Jedná se o: - Seznam - přehled metodik pro analýzu rizik (2004), - Metodika zpracovávání krizových plánů (2011) - Metodika zpracovávání plánů krizové připravenosti (2012) - Směrnice Ministerstva vnitra č.j. MV-117572- 2/PO-OKR-2011. popis scénářů s jedním rizikem a s více riziky; Ano http://portal.chmi.cz/portal/dt?portal _lang=cs&menu=JSPTabContainer /P4_Historicka_data/P4_1_Pocasi/ P4_1_10_Zmena_klimatu/P4_1_10 _6_Projekt_VaV&last=false Ukázky krizových plánů krajů např.: http://www.hzscr.cz/clanek/krizovy- plan-jihoceskeho-kraje.aspx http://www.hzscr.cz/clanek/dokume ntace-havarijni-a-krizove- pripravenosti.aspx ČR disponuje dokumenty obsahujícími popisy scénářů, ať už s jedním či s více riziky. V rámci projektu VaV (SP/1a6/108/07) byly aktualizovány scénáře vývoje klimatu na území ČR v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví, identifikovány možné dopady změny klimatu a popsána rizika, jež se těchto oblastí dotýkají. Na základě hodnocení rizik v ČR bylo zjištěno, že závažná je převážně kombinace antropogenních a přírodních zdrojů rizika. ČR disponuje dokumenty týkajícími se posuzování rizik (včetně rizik způsobených přírodními vlivy) na celostátní úrovni a na regionální úrovni. Každý kraj i obec s rozšířenou působností má povinnost vytvořit krizový plán, kde jsou zohledňovány pravděpodobné krizové situace, včetně těch, které mají vazbu na změny klimatu. Zpracovatelem je Hasičský záchranný sbor České republiky. MV-GŘ HZS ČR vypracovalo Metodiku zpracování krizových plánů. případné zohlednění vnitrostátních strategií pro přizpůsobení se změně klimatu. Ne Vnitrostátní strategií pro přizpůsobení se změně klimatu je připravovaná Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR. Současný návrh bude předložen ke schválení po posouzení procesem SEA v září 2015. 198 Předběžná podmínka Prioritní osa nebo osy, ke kterým se podmínka vztahuje Splnění předběžné podmínky (ano/ne /částečně) Kritéria splnění Splnění kritéria (ano / ne/částečně) Odkazy (u splněných podmínek) Vysvětlení (tam, kde je to vhodné) Principy adaptace na změnu klimatu v souladu s návrhem adaptační strategie jsou zohledněny ve schválené Státní politice životního prostředí. Návrh adaptační strategie je odpovídajícím způsobem zohledňován v připravovaných Plánech pro zvládání povodňových rizik a aktualizovaných Plánech povodí a Koncepci environmentální bezpečnosti. Případné relevantní změny adaptační strategie (jež mohou být vyvolané procesem SEA nebo MPŘ) budou do Plánů pro zvládání povodňových rizik a Plánů povodí uplatněny v rámci připomínek veřejnosti (do 22.6.2015) a do Koncepce environmentální bezpečnosti před jejím schválením (do 31.12.2015). Adaptační strategie bude po svém schválení uplatněna v odpovídající krizové dokumentaci dotčených resortů do 31.12.2015 7.1. Doprava: Existence komplexního plánu či komplexních plánů nebo rámce či rámců pro investice do dopravy v souladu s institucionální m uspořádáním členských států (včetně veřejné dopravy na regionální a místní úrovni), IROP, PO 1: Konkurences chopné, dostupné a bezpečné regiony Částečně Existence komplexního dopravního plánu či plánů nebo rámce či rámců pro investice do dopravy, které splňují právní požadavky pro strategické posouzení dopadů na životní prostředí a stanoví: Ano www.dopravnistrategie.cz Dopravní sektorové strategie, 2. fáze - Střednědobý plán rozvoje dopravní infrastruktury s dlouhodobým výhledem (časový horizont 2014 až 2020 s výhledem do roku 2040) Proces vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů byl zahájen v prosinci 2011 a byl zakončen vydáním souhlasného stanoviska – viz http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/ SEA_MZP129K. Dopravní sektorové strategie jako plán pro rozvoj a údržbu dopravní infrastruktury byl schválen vládou ČR (dne 13. 11. 2013, usnesení č. 850/2013). Pořadí významnosti projektů bylo uvedeno v knize 8 na základě vícestupňového multikriteriálního hodnocení včetně zjednodušené CBA. Implementační plán v knize 10 zahrnuje investice do hlavní i globální sítě TEN-T a koridorů hlavní sítě na železniční a silniční síti a vnitrozemských přínos pro jednotný evropský dopravní prostor v souladu s článkem 10 nařízení EU č. /2013Evropského parlamentu a Rady, včetně pořadí důležitosti investic do: hlavní sítě TEN-T a globální sít, u nichž se předpokládají investice z EFRR a z Fondu soudržnosti, sekundární dopravní obslužnosti. Ano realistické a vyspělé Ano 199 Předběžná podmínka Prioritní osa nebo osy, ke kterým se podmínka vztahuje Splnění předběžné podmínky (ano/ne /částečně) Kritéria splnění Splnění kritéria (ano / ne/částečně) Odkazy (u splněných podmínek) Vysvětlení (tam, kde je to vhodné) čímž se podporuje rozvoj infrastruktury a zvyšuje se dopravní obslužnost ve vztahu ke globálním a hlavním sítím TEN-T. vypracování projektů, u nichž se předpokládá podpora z EFRR a z Fondu soudržnosti. vodních cestách. Implementační plán v knize 10 také zahrnuje investice do silnic nižších tříd mimo síť TEN-T, do železnic mimo síť TEN-T a do vodních cest mimo síť TEN-T. Implementační plán schválený vládou ČR v Dopravních sektorových strategiích, 2. fáze je dále rozpracován v detailním plánu klastrů a projektů v příloze č. 11 a to podle jednotlivých milníků procesu přípravy i realizace. Opatření k zajištění způsobilosti zprostředkujících subjektů a příjemců realizovat projekt. Ne Detailed Action Plan according to the JASPERS Guidance Note “Methodological support to the Preparation of National and Regional Transport Plans and the related Ex-Ante-Conditionality to the 2014-2020 Programming Period” (DAP) Opatření byla určena na základě analýzy kapacity příjemců a ZS. 9.1. Existence a provedení vnitrostátního strategického rámce politiky v oblasti snižování chudoby zaměřené na aktivní začleňování osob vyloučených z trhu práce v souladu s hlavními směry politik IROP, PO 2 - Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů Ano Je zaveden vnitrostátní strategický rámec politiky pro snižování chudoby, zaměřené na aktivní začleňování, který: Ano Odkaz na Strategii sociálního začleňování 2014-2020: http://www.mpsv.cz/files/clanky/170 82/strategie_soc_zaclenovani_201 4-20.pdf (bude k dispozici i překlad do AJ) Dne 8. ledna 2014 Vláda ČR (usnesení vlády č.24/2014) schválila rámcový dokument pro oblast sociálního začleňování, Strategii sociálního začleňování 2014 – 2020, která je zastřešujícím národním dokumentem pro oblast aktivního začleňování a snižování chudoby. Účelem Strategie je přispět k plnění národního cíle redukce chudoby a snižování míry sociálního vyloučení Národního programu reforem České republiky, vycházejícího ze strategie Evropa 2020. Strategie obsahuje přehled opatření majících vliv na sociální začleňování. poskytuje dostatek podkladů pro vypracovávání politik v oblasti snižování chudoby a sledování vývoje, Ano Odkaz na Strategii sociálního začleňování: http://www.mpsv.cz/files/clanky/170 82/strategie_soc_zaclenovani_201 4-20.pdf Každá z kapitol Strategie zhodnocuje situaci v jednotlivých prioritních oblastech sociálního začleňování. Strategie obsahuje přehled opatření majících vliv na sociální začleňování, přičemž vychází mj. i z dílčích strategických a koncepčních 200 Předběžná podmínka Prioritní osa nebo osy, ke kterým se podmínka vztahuje Splnění předběžné podmínky (ano/ne /částečně) Kritéria splnění Splnění kritéria (ano / ne/částečně) Odkazy (u splněných podmínek) Vysvětlení (tam, kde je to vhodné) zaměstnanosti . dokumentů. V rámci monitoringu bude pravidelně sledována situace ve všech oblastech (včetně využití souhrnného indikátoru v oblasti boje s chudobou a sociálním vyloučením) a navrhována aktualizace, příp. doplnění opatření Strategie (pozn.: proces aktualizace Strategie je popsán v kapitole 5 Monitoring). Ke zvýšení efektivity Strategie bude využit výstup projektu VÚPSV (Výzkumný ústav práce a sociálních věcí) „Národní indikátory pro zhodnocení pokroku v oblasti potlačování chudoby a sociálního vyloučení“ (termín zpracování do 31. 12. 2013 byl splněn, do března 2014 dojde k certifikaci metodiky). Tato metodika bude využita ke sledování pokroku v oblasti boje s chudobou a sociálním vyloučením ve vztahu ke Strategii sociálního začleňování 2014 – 2020. obsahuje opatření na podporu dosahování vnitrostátního cíle týkajícího se boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (jak je vymezen v národním plánu reforem), který zahrnuje podporu udržitelných a kvalitních pracovních příležitostí pro osoby nejvíce ohrožené sociálním vyloučením, Ano Odkaz na Strategii sociálního začleňování: http://www.mpsv.cz/files/clanky/170 82/strategie_soc_zaclenovani_201 4-20.pdf Účelem Strategie je přispět k plnění národního cíle redukce chudoby a snižování míry sociálního vyloučení Národního programu reforem České republiky, vycházejícího ze strategie Evropa 2020. Strategie obsahuje přehled opatření majících vliv na sociální začleňování a zastřešuje všechny významné oblasti sociálního začleňování osob, včetně podpory přístupu osob ohrožených sociálním vyloučením či sociálně vyloučených k zaměstnání a jeho udržení. do boje proti chudobě zapojuje příslušné zúčastněné strany, Ano Odkaz na Strategii sociálního začleňování: http://www.mpsv.cz/files/clanky/170 82/strategie_soc_zaclenovani_201 4-20.pdf Na zpracování Strategie sociálního začleňování 2014-2020 se podílela Komise pro sociální začleňování, která je stálým poradním, iniciativním a koordinačním orgánem MPSV v oblasti sociální politiky se zaměřením na boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Komise se skládá ze zástupců subjektů, které jsou zapojeny do řešení problematiky chudoby a sociálního vyloučení, tj. ze zástupců státní správy a samosprávy, akademické 201 Předběžná podmínka Prioritní osa nebo osy, ke kterým se podmínka vztahuje Splnění předběžné podmínky (ano/ne /částečně) Kritéria splnění Splnění kritéria (ano / ne/částečně) Odkazy (u splněných podmínek) Vysvětlení (tam, kde je to vhodné) obce, zastřešujících nevládních organizací zabývajících se touto problematikou a dalších sociálních partnerů. podle zjištěných potřeb zahrnuje opatření na přechod od institucionální péče ke komunitní péči, Ano Odkaz na Strategii sociálního začleňování: http://www.mpsv.cz/files/clanky/170 82/strategie_soc_zaclenovani_201 4-20.pdf Strategie sociálního začleňování klade důraz na podporu osob v přístupu k dostupným a kvalitním službám poskytovaným v komunitě. Strategie zahrnuje opatření na podporu přesunu z institucionální do komunitní péče v několika oblastech: V kapitole 3.2 Sociální služby (komunitní sociální služby), v kapitole 3.3 Podpora rodiny (deinstitucionalizace v sociálně-právní ochraně dětí) a 3.6 Podpora přístupu ke zdravotní péči (deinstitucionalizace psychiatrické péče). Deinstitucionalizace sociálních služeb probíhá v rámci projektu MPSV "Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v přirozené komunitě uživatele a podporující sociální začlenění uživatele do společnosti". Příslušným zúčastněným stranám bude v odůvodněných případech a na požádání poskytnuta podpora při předkládání projektových žádostí a provádění a řízení vybraných projektů. Ano Popis výchozího stavu MPSV, příslušné věcné odbory jsou připraveny (stejně jako v programovém období 2007-2013) poskytovat poradenství při přípravě projektů do výzev a zároveň poskytovat poradenství při implementaci projektů. Existuje projektové poradenství Úřadu vlády – Sekce pro lidská práva, podpora ze strany krajských koordinátorů pro romské záležitosti fungujících při krajských úřadech jednotlivých krajů při zpracování projektových žádostí. 9.2 Je vypracován vnitrostátní strategický rámec politiky začleňování Romů. IROP, PO 2 - Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionu Částečně Je vypracován strategický rámec politiky začleňování Romů, který: Ano Zásady dlouhodobé koncepce romské integrace do roku 2025 Strategie romské integrace do roku 2020 Česká republika má již od roku 2000 vládní strategický dokument, Koncepci romské integrace. Koncepce byla pravidelně aktualizována. Romská strategie vychází z platných Zásad dlouhodobé koncepce romské integrace do roku 2025, z nichž vycházela rovněž předchozí Koncepce romské integrace na období 2010 – 2013. 202 Předběžná podmínka Prioritní osa nebo osy, ke kterým se podmínka vztahuje Splnění předběžné podmínky (ano/ne /částečně) Kritéria splnění Splnění kritéria (ano / ne/částečně) Odkazy (u splněných podmínek) Vysvětlení (tam, kde je to vhodné) Strategie je rovněž harmonizována s klíčovými operačními programy, zejména OP Zaměstnanost. OP VVV a s Integrovaným regionálním operačním programem, v jejichž rámci budou financovány jednak projekty podporující sociální inkluzi obecně, tak i programy, které jsou zacíleny na osoby žijící v sociálně vyloučených lokalitách, kde žije značný počet Romů, anebo jsou zacíleny explicitně, nikoli však exkluzivně, na Romy. určuje splnitelné vnitrostátní cíle integrace Romů při překonávání rozdílů oproti ostatní populaci. Tyto cíle by měly řešit čtyři záměry EU pro integraci Romů týkající se přístupu ke vzdělání, zaměstnání, zdravotní péči, sociálnímu zabezpečení a bydlení, Ano Zásady dlouhodobé koncepce romské integrace do roku 2025 Strategie romské integrace do roku 2020 Strategie řeší 4 záměry EU, které jsou tradičně náplní romských strategií. Současně odkazuje na jiné relevantní strategické dokumenty, např. Strategii sociálního začleňování a Akční plán naplňování Rozsudku D. H. vs. ČR. Romská strategie se zaměřuje i na rozvoj romského jazyka a kultury. Ve vzdělávání jsou klíčovými úkoly jak podpora inkluzivnosti vzdělávacího systému, tak i dosažení specifických cílů, zejm. eliminace zařazování romských dětí do vzdělávacího proudu s nižšími ambicemi; podpora romských znevýhodněných středoškoláků i vysokoškoláků. V zaměstnanosti je cílem zvýšit zaměstnanost a ekonomickou aktivitu Romů v sociálně vyloučených lokalitách i mimo ně, s důrazem na první pracovní příležitost mladých Romů. V bydlení je cílem vytvoření sociálního bydlení, zabránění další ztrátě bydlení u Romů (i dalších ohrožených skupin) a řešení situace těch, kdo žijí v nevyhovujících podmínkách (ubytovny). V přístupu ke zdravotní péči jde o posílení prevence a odstraňování komunikačních bariér. za použití dostupných socioekonomických a územních ukazatelů (např. velmi nízká úroveň vzdělání, dlouhodobá nezaměstnanost Ano Zpráva o stavu romské menšiny za uplynulý rok (poslední aktualizace za rok 2012) Strategie romské integrace do roku 2020 Zpráva o situaci romské menšiny a Informace o naplňování usnesení vlády k romské integraci shrnují dostupné socioekonomické ukazatele. Zpráva a informace jsou předkládány vládě každoročně předsedou Rady vlády pro záležitosti 203 Předběžná podmínka Prioritní osa nebo osy, ke kterým se podmínka vztahuje Splnění předběžné podmínky (ano/ne /částečně) Kritéria splnění Splnění kritéria (ano / ne/částečně) Odkazy (u splněných podmínek) Vysvětlení (tam, kde je to vhodné) atd.) zjišťuje, kde jsou znevýhodněné mikroregiony nebo segregované městské části, v nichž jsou komunity nejvíce znevýhodněné, romské menšiny, jímž je vždy člen vlády. V současné době je zpracovávána nová „mapa“ sociálně vyloučených lokalit v ČR. Mapa navazuje na existující mapu sociálně vyloučených romských lokalit z r. 2006, která je průběžně aktualizována. Na základě zakázky Ministerstva práce a sociálních věcí zpracovává Analýzu sociálně vyloučených lokalit ČR konzultantská firma GAC spol. s. r. o. Mapa bude sloužit pro efektivní využití ESI fondů pro znevýhodněné mikroregiony a segregované městské části s koncentrací Romů (sociálně vyloučené lokality). Na základě mapy bude nabídnuta pomoc minimálně 70 obcím prostřednictvím tzv. koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám, který koncentruje podporu třech operačních programů (OP Zaměstnanost, OP VVV a IROP). zahrnuje důsledné kontrolní metody, které umožní hodnocení dopadu opatření na integraci Romů, a přezkumný mechanismus pro upravování strategie, Ne Rada vlády pro záležitosti romské menšiny Strategie romské integrace do roku 2020 Rada vlády pro záležitosti romské menšiny a její výbory monitorují naplňování Romské strategie. Podobně jako doposud budou zprávy o naplňování Romské strategie předkládány vládě ČR každoročně k projednání. Při této příležitosti je naplňování Romské strategie nejen vyhodnoceno, ale také mohou být Romská strategie nebo její Akční plán aktualizovány rozhodnutím vlády a jednotlivým resortům uloženy nové úkoly. Vedle tohoto základního mechanismu bude systémově vytvořen i monitorovací mechanismus ve vztahu k naplňování Romské strategie prostřednictvím ESI fondů, a to tak, aby oba mechanismy byly komplementární a zajišťovaly participaci Romů. Důležitou roli v tomto mechanismu má tzv. Monitorovací výbor, což je výbor Rady, který sleduje a vyhodnocuje činnost Agentury z hlediska jejího příspěvku pro integraci Romů a současně vybírá lokality, kde Agentury bude působit. Tento mechanismus bude zpracován 204 Předběžná podmínka Prioritní osa nebo osy, ke kterým se podmínka vztahuje Splnění předběžné podmínky (ano/ne /částečně) Kritéria splnění Splnění kritéria (ano / ne/částečně) Odkazy (u splněných podmínek) Vysvětlení (tam, kde je to vhodné) do Metodiky hodnocení a monitoringu strategie romské integrace do roku 2020. je navržena, prováděna a kontrolována v úzké spolupráci a nepřetržitém dialogu s romskou občanskou společností, místními a regionálními orgány. Ano Zpráva o činnosti Rady vlády pro záležitosti romské menšiny Zpráva o činnosti Agentury pro sociální začleňování Strategie romské integrace do roku 2020 Představitelé romské občanské společnosti jsou členy Rady vlády pro záležitosti romské menšiny a její pracovních orgánů (výborů a pracovních skupin.) Ze statutu je nejméně polovina členů Rady tvořena Romy. Rada její kancelář spolupracují úzce rovněž s krajskými romskými koordinátory, kteří existují na krajích, s romskými terénními pracovníky na obcích a s romskou občanskou společností. Důležitou roli mají krajští romští koordinátoři, kteří se vyjadřují ke všem zásadním záležitostem, včetně dokumentů, jimiž je navržena, prováděna a kontrolována strategie. Rada a kancelář spolupracují také se dvěma zástupci romské menšiny v Radě vlády pro národnostní menšiny a s výbory pro národnostní menšiny na krajské a obecní úrovni. Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu organizuje pravidelná setkání s Romy („romské fóra“). V obcích, kde působí Agentura, je vždy vytvořeno lokální partnerství, které zahrnuje všechny významné aktéry na místní úrovni, včetně neziskových organizací. Příslušným zúčastněným stranám může být v případě potřeby a na požádání poskytnuta podpora při předkládání projektových žádostí a provádění a řízení vybraných projektů Ano Zpráva o činnosti Agentury pro sociální začleňování Strategie romské integrace do roku 2020 Zajištěno projektovým poradenstvím Agentury pro sociální začleňování, která spadá pod ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu. Na základě mapy sociálně vyloučených lokalit bude nabídnuta pomoc minimálně 70 městům, obcím a svazkům obcí prostřednictvím koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám. Vedle toho může Agentura poskytovat konzultace dalším subjektům. V případě objektivní potřeby může být kapacita Agentury navýšena. 9.3 IROP, PO 2 - Částečně Je vypracován vnitrostátní Ano Odkazy: Národní strategie ochrany a podpory zdraví a 205 Předběžná podmínka Prioritní osa nebo osy, ke kterým se podmínka vztahuje Splnění předběžné podmínky (ano/ne /částečně) Kritéria splnění Splnění kritéria (ano / ne/částečně) Odkazy (u splněných podmínek) Vysvětlení (tam, kde je to vhodné) Zdravotnictví: Existence vnitrostátního nebo regionálního strategického rámce politiky v oblasti zdraví v mezích článku 168 Smlouvy o fungování EU, který zajistí hospodářskou udržitelnost. Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionu nebo regionální strategický rámec politiky v oblasti zdraví, který obsahuje: http://www.mzcr.cz/Verejne/dokum enty/zdravi-2020-narodni-strategie- ochrany-a-podpory-zdravi-a- prevence- nemoci_8690_3016_5.html http://www.mzcr.cz/Verejne/obsah/ program-zdravi-21_1101_5.html http://www.reformapsychiatrie.cz/ http://www.mzcr.cz/Verejne/dokum enty/koncepce-hygienicke-sluzby- 2013_7740_5.html http://www.mzcr.cz/Unie/obsah/stra tegicke-dokumenty_3217_8.html prevence nemocí - Zdraví 2020 (vláda 8. 1. 2014 usnesení č.23/2014) - strategický rámec pro ochranu a podporu zdraví. Strategie bude rozpracovávána do implementačních dokumentů (akčních plánů) dle jednotlivých témat (připraveny do 12/2015), ty budou specifikovat dílčí cíle, odpovědnost, ukazatele a termíny plnění vč. požadavku na finanční a materiálové pokrytí. Detaily, které budou akční plány obsahovat, jsou předmětem dalších kritérií. Z akčních plánů je již schválena Koncepce návazné péče (AP 8b). Dalšími dokumenty jsou Koncepce hygienické služby a primární prevence v ochraně veřejného zdraví, Strategie reformy psychiatrické péče. koordinovaná opatření zlepšující přístup ke kvalitním zdravotnickým službám, Ne Odkazy: http://www.mzcr.cz/Verejne/dokum enty/zdravi-2020-narodni-strategie- ochrany-a-podpory-zdravi-a- prevence- nemoci_8690_3016_5.html http://www.reformapsychiatrie.cz/ http://www.mzcr.cz/Unie/obsah/stra tegicke-dokumenty_3217_8.html Již hotovo: Strategie reformy psych. péče- 10.2013–přístup, kvalita, organizace, iniciativy pomoci, Koncepce návazné péče-2.12.2014 (AP8b)-přístup, kvalita a organizace v regionech. Org. péče: • legislativa zák. 372/2011, 373/2011, 374/2011, 48/1997, vyhláška 39/2011, 70/2012, 92/2012,nařízení vlády 307/2012. Z2020:AP 8 Zlepšení dostupnosti a kvality péče vč. následné a dlouhodobé: AP8a postakut. péče-nyní 40% Fyz. přístup–legislativa Pokrytí služeb:  legislativa  Z2020:AP 8a) AP 7 (Screeningy)– nyní 20% Iniciativy akt. pomoci  Z2020: AP 4 (Omezení rizikového chování)– nyní 20%, AP 6 (Zvládání inf. onemocnění)– nyní 20%, AP 2 (Správná 206 Předběžná podmínka Prioritní osa nebo osy, ke kterým se podmínka vztahuje Splnění předběžné podmínky (ano/ne /částečně) Kritéria splnění Splnění kritéria (ano / ne/částečně) Odkazy (u splněných podmínek) Vysvětlení (tam, kde je to vhodné) výživa a stravovací návyky)- nyní 20%, AP 7 (Screeningy) eHealth  Z2020:Národní strategie elektronizace zdravotnictví– nyní 30 % Farmaceutické a další prostředky  legislativa vyhláška 92/2012, zákon 123/2000 Další opatření– všechny AP, především AP 4, 5, 6– nyní 20% Vše dokončeno-31.12.2015 Více v Akční plán plnění předběžné podmínky pro oblast zdraví (9.3) opatření na podporu účinnosti ve zdravotnictví zavedením modelů poskytování služeb a infrastruktury, Ne Odkazy: http://www.mzcr.cz/Verejne/dokum enty/zdravi-2020-narodni-strategie- ochrany-a-podpory-zdravi-a- prevence- nemoci_8690_3016_5.html http://www.reformapsychiatrie.cz/ http://portal.gov.cz/app/zakony/zak on.jsp?page=0&nr=372~2F2011&r pp=15#seznam http://www.mzcr.cz/Unie/obsah/stra tegicke-dokumenty_3217_8.html Již hotovo: Strategie reformy psych. péče- 10.2013–modely péče, infrastruktura, mapování, Koncepce návazné péče-2.12.2014 (AP8b)-modely péče, infrastruktura a mapování, efektivizace. .Modely poskytování služeb  legislativa: zákon 95/2004, 96/2004, vyhl. 395/2004  Z2020 AP8a) postakutní péče finalizováno 40 %, Strategie inovace vzdělávání zdravotnických pracovníků. Infrastruktura, vč. mapování potřeb  legislativa zákon 372/2011  Z2020 AP postakutní péče (8a) finalizováno ze 40 % Další opatření na podporu efektivity – Z2020 např. AP 9 Kvalita a bezpečnost zdravotních služeb – finalizováno ze 20 % Vše dokončeno-31.12.2015 Více v Akční plán plnění předběžné podmínky pro oblast zdraví (9.3) systém monitorování a Ne Odkazy: 207 Předběžná podmínka Prioritní osa nebo osy, ke kterým se podmínka vztahuje Splnění předběžné podmínky (ano/ne /částečně) Kritéria splnění Splnění kritéria (ano / ne/částečně) Odkazy (u splněných podmínek) Vysvětlení (tam, kde je to vhodné) hodnocení. http://www.mzcr.cz/Verejne/dokum enty/zdravi-2020-narodni-strategie- ochrany-a-podpory-zdravi-a- prevence- nemoci_8690_3016_5.html http://www.mzcr.cz/Unie/obsah/stra tegicke-dokumenty_3217_8.html http://www.reformapsychiatrie.cz Již hotovo pro Strategie reformy psychiatrické péče - systém monitorovacích indikátorů a systém vyhodnocování (kapitola 4.3 Výsledky a výstupy realizace jednotlivých opatření, indikátory) a evaluace (kapitola 5.5 Systém monitorování a evaluace realizace strategie).Koncepce náv. péče (kapitola 7 Monitoring a indikátory) Způsob monitorování, indikátory a cílové hodnoty součástí všech akčních plánů (12/2015). Akční plány vycházejí z dokumentu Zdraví 21, systém monitorování bude odrážet a využívat systém Zdraví 21. Systém bude aktualizován a doplněn o cílové hodnoty indikátorů. Některé dokumenty k Zdraví 2020 v přípravě. Kroky ke splnění v tabulce s opatřeními, termínem splnění a odpovědnými orgány, též v „Akční plán plnění předběžné podmínky pro oblast zdraví (9.3.)“ Členský stát nebo region přijal rámec, který orientačně vymezuje dostupné rozpočtové prostředky a nákladově efektivní soustředění prostředků pro potřeby označené v oblasti zdravotní jako prioritní. Ne Odkazy: http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/leg islativni-dokumenty/2000/zakon-c- 218-2000-sb-3443 Indikativní rámec prostředků určených na zdravotnictví - ve „Střednědobém výhledu“ státního rozpočtu podle § 4 zákona 218/2000 Sb. Výhled vždy na dobu dvou let následujících po roce, na který je předkládán rozpočet. Obsahuje návrh prostředků určených v budoucích rozpočtech na financování zdravotní péče. Na stejné období vypracován „Střednědobý výdajový rámec“ podle § 8a zákona 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a to na každý rok střednědobého výhledu. Efektivita prostředků určených (nejen) na zdravotnictví dána § 14 zákona 219/2000 Sb. V jednotlivých implementačních dokumentech Zdraví 2020, blíže specifikovány požadavky na finanční a materiálové pokrytí nutně souvisejících nákladů. Některé dokumenty k Zdraví 2020 dosud v přípravě. Kroky ke splnění v tabulce s opatřeními, termínem splnění a odpovědnými orgány, též v „Akční plán plnění předběžné podmínky pro oblast zdraví (9.3.)“. Strategie reformy psychiatrické péče obsahuje i rozpočet a zdroje financování. 208 Předběžná podmínka Prioritní osa nebo osy, ke kterým se podmínka vztahuje Splnění předběžné podmínky (ano/ne /částečně) Kritéria splnění Splnění kritéria (ano / ne/částečně) Odkazy (u splněných podmínek) Vysvětlení (tam, kde je to vhodné) 10.1 Předčasné ukončování školní docházky: existence strategického rámce politiky zaměřené na omezování předčasného ukončování školní docházky v mezích článku 165 Smlouvy o fungování EU. IROP, PO 2 - Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionu Částečně Je zaveden systém pro sběr a analýzu údajů a informací o předčasném ukončování školní docházky na příslušných úrovních, který: Ano http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf /i/zam_vsps http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tg m/table.do?tab=table&init=1&plugi n=1&language=en&pcode=tsdsc41 0 ČR je jednou ze zemí s nejmenším podílem předčasných ukončení školní docházky na světě: v roce 2013 – 5,4 %. V ČR provádí šetření 1x ročně Český statistický úřad (ČSÚ), zcela v souladu s metodikou Eurostatu, výběrovým šetřením pracovních sil (VŠPS). Výstupy jsou zasílány Eurostatu a zobrazují se na jejich stránkách. VŠPS má tradici od roku 1992. Systém poskytuje dostatek podkladů a výsledkem je podpora ověřených opatření - proto ČR nepatří mezi státy, které evidují větší počty předčasných odchodů ze škol. To je dáno zejména legislativním rámcem. Data jsou systematicky využívána pro sledování, upevňování a rozvoj opatření, udržují dobrý stav plynoucí z legislativy a slouží ke sledování rozdílů mezi ženami a muži. Údaje za časovou řadu jsou dostupné na webových stránkách Eurostatu. - poskytuje dostatek podkladů pro vypracování cílených politik a monitoruje vývoj. Ano http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tg m/table.do?tab=table&init=1&plugi n=1&language=en&pcode=tsdsc41 0 Vysvětlení v rámci prvního kritéria předběžné podmínky 10.1 platí i pro toto kritérium. Na monitorování stavu se podílí rovněž i ČSI, Úřad Vlády a Veřejný ochránce práv. Je zaveden strategický rámec politiky zaměřený na řešení problematiky předčasného ukončování školní docházky, který: Ne www.vzdelavani2020.cz http://www.databaze- strategie.cz/cz/msmt.cz/vzdelavani/ skolstvi-v-cr/strategie/dlouhodoby- zamer-vzdelavani-a-rozvoje- vzdelavaci-soustavy-2011-2015 http://www.vzdelavani2020.cz/knih ovna-koncepci.html http://www.msmt.cz/file/25872/dow nload/ http://databaze- strategie.cz/cz/uv/strategie/strategi e-boje-proti-socialnimu-vylouceni- na-obdobi-2011-2015?typ=o Plněno částečně (do 30. 6. 2015) do schválení Akčního plánu pro inkluzivní vzdělávání. Strategické dokumenty: Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 je nadřízeným strategickým dokumentem, na který budou navazovat akční a implementační plány zaměřené na konkrétní ohrožené cílové skupiny (schválena usnesením vlády č. 538 dne 9. července 2014). Strategické dokumenty: Dlouhodobé plány: Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy ČR 2011–2015 a 2015 – 2020. (schválen 209 Předběžná podmínka Prioritní osa nebo osy, ke kterým se podmínka vztahuje Splnění předběžné podmínky (ano/ne /částečně) Kritéria splnění Splnění kritéria (ano / ne/částečně) Odkazy (u splněných podmínek) Vysvětlení (tam, kde je to vhodné) http://www.mpsv.cz/cs/17081 http://databaze- strategie.cz/cz/uv/strategie/koncep ce-romske-integrace-2010- 2013?typ=o Vládou ČR dne 15. 4. 2015) Krátkodobé akční plány: 1. Plán opatření k výkonu rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. proti České republice a navazující krátkodobé akční plány opatření. Mezirezortní strategie: 1. Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na roky 2011-2015 (ÚV) 2. Strategie sociálního začleňování 2014–2020 (MPSV) 2. Koncepce romské integrace na období 2010- 2013 a její aktualizace Strategie romské integrace - vychází z objektivních podkladů, Ne http://dx.doi.org/10.1787/97892641 30852-en http://www.csicr.cz/getattachment/2 dc3e27a-c68b-4a81-808a- 76656860f1cf http://www.oecd.org/education/sch ool/48631810.pdf http://www.nuv.cz/uploads/Vzdelav ani_a_TP/Predc_odch_rozh_dobre _praxe_pro_www.pdf Plněno částečně (do 30. 6. 2015) do schválení Akčního plánu pro inkluzivní vzdělávání. Všechny shora uvedené strategie pod předběžnou podmínkou 10.1 vycházejí z relevantních analýz (viz první kritérium této podmínky). Dále zpráva OECD: Rovnost a kvalita ve vzdělávání: Podpora znevýhodněných žáků a škol. Spotlight zpráva Česká republika (2012) a další mezinárodní i národní analýzy a doporučení. U specifických cílových skupin žáků se SVP a žáků ohrožených školním neúspěchem je věnována specifická pozornost předčasným odchodům ze vzdělávání. - týká se všech příslušných oblastí vzdělávání, včetně předškolního, a je zaměřen především na zranitelné skupiny, které jsou nejvíce ohroženy předčasným ukončováním školní docházky a mezi které patří osoby z marginalizovaných komunit, a řeší preventivní, intervenční a kompenzační opatření Ne http://www.msmt.cz/vzdelavani/skol stvi-v-cr/dlouhodoby-zamer- vzdelavani-a-rozvoje-vzdelavaci- soustavy http://www.msmt.cz/vzdelavani/skol stvi-v-cr/dlouhodoby-zamer- vzdelavani-a-rozvoje-vzdelavaci- soustavy www.vzdelavani2020.cz Všechny odkazované strategie obsahují opatření, která jsou v souladu s doporučením Rady o politikách snížení předčasného ukončování školní docházky. Strategické dokumenty viz předcházející kritéria předběžné podmínky 10.1. Legislativní opatření jsou obsažena v zákoně č. 561/2004 Sb. (školský zákon) a jeho novely z roku 2009, 2011 a 2015 a v zákoně č. 179/2006 Sb. Opatření jsou podporována finančně dotačními a rozvojovými programy ze zdrojů MŠMT, krajů a 210 Předběžná podmínka Prioritní osa nebo osy, ke kterým se podmínka vztahuje Splnění předběžné podmínky (ano/ne /částečně) Kritéria splnění Splnění kritéria (ano / ne/částečně) Odkazy (u splněných podmínek) Vysvětlení (tam, kde je to vhodné) EU. 1) Ošetřují prevenci - zvýšení nabídky vzdělávání prodloužením doby trvání povinné školní docházky, zajišťují zvýšení pružnosti a průchodnosti forem výuky. 2) Umožňují nápravu - zajišťují, že školy nabízejí druhou příležitost, uznávání předchozího studia, různé možnosti návratu do běžného vzdělávání a odborné přípravy a uznání a potvrzení předchozího učení, včetně dovedností získaných v rámci neformálního a informálního učení. 3) Intervenční opatření jsou zaměřena zejména na pomoc ohroženým skupinám. - zahrnuje všechny oblasti politiky a zúčastněné strany, jichž se týká řešení problematiky předčasného ukončování školní docházky. Ne Odkazy v rámci předcházejících kritérií. Cíle ve specializovaných strategiích se věnují detailně potřebám a problémům cílových skupin, kterých se problém týká ve vyšší míře. Uvedené strategie jsou založené na mezirezortní spolupráci, spolupráci s MPSV a na spolupráci s kraji. 10.3 Celoživotní učení: existence vnitrostátního nebo regionálního strategického rámce politiky celoživotního učení v mezích článku 165 Smlouvy o fungování EU. IROP, PO 2 - Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionu Částečně Je vypracován vnitrostátní nebo regionální strategický rámec politiky celoživotního učení, který obsahuje: Ne www.vzdelavani2020.cz http://databaze- strategie.cz/cz/msmt/strategie/strat egie-celozivotniho-uceni-cr-2007- 2015 http://databazestrategie.cz/cz/msmt /strategie/dlouhodobyzamer- vzdelavani-a-rozvoje- vzdelavacisoustavy-2011-2015 http://databaze- strategie.cz/cz/msmt/strategie/akcni -plan-podpory-odborneho- vzdelavani-2008 Plněno částečně Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 je nadřízeným strategickým dokumentem (schválena usnesením vlády č. 538 dne 9. července 2014), na který navazují akční a implementační plány. Zákon č. 179/2006 Sb. Strategický rámec je dán: a) V roce 2014 došlo k vyhodnocení stávajícího Implementačního plánu pro oblast celoživotního učení „Strategie celoživotního učení“ jehož navazujícím dokumentem se stal Dlouhodobý záměr vzdělávání a vzdělávací soustavy v ČR 2015 – 2020 (předcházející 2011-2015) b) Akčním plánem podpory odborného vzdělávání (APOV) 2008 - 2015 a jeho nová opatření na léta 2013 - 2015 a navazující akční plány mající za cíl zlepšování podmínek pro spolupráci škol, zřizovatelů škol, zaměstnavatelů a dalších 211 Předběžná podmínka Prioritní osa nebo osy, ke kterým se podmínka vztahuje Splnění předběžné podmínky (ano/ne /částečně) Kritéria splnění Splnění kritéria (ano / ne/částečně) Odkazy (u splněných podmínek) Vysvětlení (tam, kde je to vhodné) subjektů, které se podílejí na procesu odborného vzdělávání, včetně jejich motivace, a odstraňování bariér této spolupráce. - opatření na podporu rozvoje a propojení služeb pro celoživotní učení, včetně jejich provádění a zvyšování kvalifikace (tj. ověřování, poradenství, vzdělávání a odborná příprava) a zajištění zapojení příslušných zúčastněných stran a partnerství s nimi, Ano http://piaac.cz/vystupy http://databaze- strategie.cz/cz/msmt/strategie/akcn i-plan-podpory-odborneho- vzdelavani-2008 http://www.msmt.cz/file/27137/ http://www.nuov.cz/uploads/koncep t/k_diskusi/Monitoring_Analyticko_ koncepcni_studie.pdf http://www.nuov.cz/uploads/koncep t/k_diskusi/Koncept_IPS.pdf http://portal.mpsv.cz/sz/stathttp://ep p.eurostat.ec.europa.eu/portal/pag e/portal/education/data/database http://databaze- strategie.cz/cz/msmt/strategie/strat egie-celozivotniho-uceni-cr-2007- 2015 Dále: V roce 2012-2013 proběhl v ČR výzkum vzdělávání dospělých PIAAC. APOV a jeho nová opatření na léta 2013 - 2015 a navazující akční plány. Návrh nových opatření vychází ze studie „Systémový rozvoj dalšího vzdělávání“. Aktuální analýza potřeb byla vytvořena v projektu IPn „Koncept“. Systém sběru dat o celoživotním učtení je prováděn v souladu s metodikou Eurostatu. Podmínka je do konce roku 2015 naplněna v rámci opatření v Implementačním plánu Strategie CŽU a dále Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2015 – 2020. - opatření k zajištění rozvoje dovedností různých cílových skupin, které jsou ve vnitrostátních nebo regionálních strategických rámcích příslušné politiky vymezeny jako prioritní (například mladí lidé v odborném vzdělávání, dospělí, rodiče vracející se na trh práce, pracovníci s nízkou kvalifikací a starší pracovníci, zejména zdravotně postižené osoby, migranti a další znevýhodněné skupiny, zejména zdravotně postižení), Ne http://www.msmt.cz/file/25872/dow nload/ http://databaze- strategie.cz/cz/uv/strategie/strategi e-boje-proti-socialnimu-vylouceni- na-obdobi-2011-2015 http://www.vlada.cz/cz/clenove- vlady/pri-uradu-vlady/jiri- dienstbier/aktualne/vlada-schvalila- strategii-romske-integrace-do-roku- 2020-126945/ http://databaze- strategie.cz/cz/msmt/strategie/akcn i-plan-podpory-odborneho- vzdelavani-2008 http://www.msmt.cz/file/27137/ Pokračuje v návaznosti na předchozí text – upřesnění: 1) Děti a žáci se SVP: Plán opatření k výkonu rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. proti České republice a připravované Akční plány (implementační plány) pro inkluzívní vzdělávání na období 2016-2018 a dále na období 2019- 2020.Tento plán opatření zahrnuje zejména plán legislativních opatření a dále opatření vyplývající z: Mezirezortní strategie: Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na roky 2011- 2015 a navazující Strategie pro sociální začleňování 2016– 2020. Strategie romské integrace do roku 2020 2) Mladí lidé účastnící se odborného vzdělávání Akční plán podpory odborného vzdělávání 2008– 212 Předběžná podmínka Prioritní osa nebo osy, ke kterým se podmínka vztahuje Splnění předběžné podmínky (ano/ne /částečně) Kritéria splnění Splnění kritéria (ano / ne/částečně) Odkazy (u splněných podmínek) Vysvětlení (tam, kde je to vhodné) 2015 a dále Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy 2015 - 2020 3) Absolventi, pracovníci s nízkou nebo nevyhovující kvalifikací, lidé vracející se na trh práce a dospělí obecně – opatření jsou obsažena ve Strategii celoživotního učení. Trvalé formy podpory jsou integrovány do zákona č. 435/2004 Sb. zákon o zaměstnanosti. 213 Předběžná podmínka Prioritní osa nebo osy, ke kterým se podmínka vztahuje Splnění předběžné podmínky (ano/ne /částečně) Kritéria splnění Splnění kritéria (ano / ne/částečně) Odkazy (u splněných podmínek) Vysvětlení (tam, kde je to vhodné) - opatření k rozšíření přístupu k celoživotnímu učení, a to rovněž prostřednictvím úsilí o účinné provádění nástrojů pro transparentnost (například evropský rámec kvalifikací, národní rámec kvalifikací, evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu, evropský referenční rámec pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy). Ano http://databaze- strategie.cz/cz/msmt/strategie/strat egie-celozivotniho-uceni-cr-2007- 2015 http://databaze- strategie.cz/cz/msmt/strategie/dlou hodoby-zamer-vzdelavani-a- rozvoje-vzdelavaci-soustavy-2011- 2015 http://databaze- strategie.cz/cz/msmt/strategie/akcn i-plan-podpory-odborneho- vzdelavani-2008 http://www.msmt.cz/file/27137/ http://piaac.cz/vystupy http://www.nuov.cz/uploads/ECVE T_a_EQF_4_6/Informacni_material y_k_ECVET/Priprava_zavadeni_E CVET_v_CR.pdf http://www.nuv.cz/vzdelavani-a- eu/msmt-schvalilo-navrh-zpusobu- zavadeni-ecvet-a-zridilo-pro Strategický rámec: Strategie celoživotního učení ČR a její implementační plán obsahuje: 1. opatření spojená s implementací Evropského rámce kvalifikací (EQF), 2. opatření spojená s rozvojem procesu uznávání, 3. opatření na podporu rozvoje DV, 4. vytváření systémového prostředí pro rozvoj DV, 5. opatření spojená s implementací ECVET a EQAVET. Dále: Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy 2011- 2015 a navazující na roky 2015 – 2020 nahrazující Strategii celoživotního učení. APOV a jeho nová opatření na léta 2013-2015 a navazující akční plány. Vytvoření a rozvoj sítě středních škol jako center celoživotního učení (IPn UNIV). Realizace Národní soustavy kvalifikací (NSK) ve spolupráci s MPSV a se zaměstnavateli (IPn NSK). Propojení profesních kvalifikací (PK) se systémem rekvalifikací (IPn NSK2). Existence Národní Rady pro kvalifikace v gesci MŠMT. 2012 – materiál MŠMT Návrh způsobu zavádění ECVET v České republice. Legislativní rámec: Zákon č. 179/2006 Sb. - opatření ke zlepšení přiměřenosti vzdělávání a odborné přípravy z hlediska trhu práce a k jejich přizpůsobení potřebám určených cílových skupin (například mladých lidí Ne http://databaze- strategie.cz/cz/msmt/strategie/strat egie-celozivotniho-uceni-cr-2007- 2015 http://databaze- strategie.cz/cz/msmt/strategie/dlou hodoby-zamer-vzdelavani-aStrategický rámec: Strategie celoživotního učení ČR (usnesení vlády č. 761/2007) a její implementační plán obsahuje: 1. opatření spojená s implementací EQF, 2. opatření spojená rozvojem procesu uznávání, 3. opatření na podporu rozvoje DV, 4. vytváření systémového prostředí pro rozvoj DV, 214 Předběžná podmínka Prioritní osa nebo osy, ke kterým se podmínka vztahuje Splnění předběžné podmínky (ano/ne /částečně) Kritéria splnění Splnění kritéria (ano / ne/částečně) Odkazy (u splněných podmínek) Vysvětlení (tam, kde je to vhodné) účastnících se odborného vzdělávání, dospělých, rodičů vracejících se na trh práce, pracovníků s nízkou kvalifikací a starších pracovníků, migrantů a jiných znevýhodněných skupin, zejména osob se zdravotním postižením). rozvoje-vzdelavaci-soustavy-2011- 2015 5. opatření spojená s implementací ECVET a EQAVET. Dále: Dlouhodobý záměr vzdělávání a vzdělávací soustavy 2011-2015: Hlavní směr A.5.10-A.5.12 Zajišťování kvality odborného vzdělávání v souvislosti s evropskými aktivitami a iniciativami. Návazně 15.4. 2015 vládou schváleným Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy 2015 -2020 nahrazujícím Strategii celoživotního učení. 10.4 Existence vnitrostátního nebo regionálního strategického rámce politiky zaměřené na zvyšování, kvality a účinnosti systémů odborného vzdělávání a přípravy v mezích článku 165 Smlouvy o fungování EU. IROP, PO 2 - Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionu Ano Vnitrostátní nebo regionální strategický rámec politiky zaměřené na kvality a účinnosti systémů odborného vzdělávání a přípravy v mezích článku 165 Smlouvy o fungování EU obsahuje tyto opatření: Ano www.vzdelavani2020.cz http://www.nuov.cz/uploads/ECVE T_a_EQF_4_6/Informacni_material y_k_ECVET/Priprava_zavadeni_E CVET_v_CR.pdf http://databaze- strategie.cz/cz/msmt/strategie/akcn i-plan-podpory-odborneho- vzdelavani-2008 http://www.msmt.cz/file/27137/ http://databaze- strategie.cz/cz/msmt/strategie/strat egie-celozivotniho-uceni-cr-2007- 2015 http://databaze- strategie.cz/cz/msmt/strategie/dlou hodoby-zamer-vzdelavani-a- rozvoje-vzdelavaci-soustavy-2011- 2015 Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020, jako střešní strategie je postavena na principu CŽU. Opatření jsou realizována skrze její implementační dokumenty, zejména pak Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy 2015 - 2020. Dále: Zavádění ECVET v ČR. Schválená národní strategie zavádění je spojena s podporou dostupnosti kvalifikací získávaných v počátečním i v dalším vzdělávání. Pro počáteční vzdělávání je a bude potenciál ECVET využit k zatraktivnění odborného vzdělávání, zejména technického zaměření, a k podpoře jeho kvality. Strategický rámec: APOV a jeho aktualizovaná opatření (usnesení vlády č. 8/2013) Strategie celoživotního učení ČR (usnesení vlády č. 761/2007) a její implementační plán Dlouhodobý záměr vzdělávání a vzdělávací soustavy 2011- 2015: Hlavní směr A.5.10-A.5.12 Zajišťování kvality odborného vzdělávání v souvislosti s evropskými aktivitami a iniciativami. Návazně v Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy 2015 – 2020 nahrazujícím Strategii CŽU. 215 Předběžná podmínka Prioritní osa nebo osy, ke kterým se podmínka vztahuje Splnění předběžné podmínky (ano/ne /částečně) Kritéria splnění Splnění kritéria (ano / ne/částečně) Odkazy (u splněných podmínek) Vysvětlení (tam, kde je to vhodné) - ke zvyšování významu systémů vzdělávání a odborné přípravy pro trh práce v úzké spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami, a to i prostřednictvím mechanismů pro předvídání dovedností, uzpůsobení osnov a vytvoření a rozvoje učebních systémů zaměřených na praxi v jejich různých formách Ano http://databaze- strategie.cz/cz/msmt/strategie/strat egie-celozivotniho-uceni-cr-2007- 2015 http://databaze- strategie.cz/cz/msmt/strategie/akcn i-plan-podpory-odborneho- vzdelavani-2008 http://www.msmt.cz/file/27137/ http://www.nuv.cz/pospolu http://www.nuv.cz/nzz2 Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 a Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy 2015 – 2020. Novela školského zákona zavádějící povinnost pro školy konat závěrečnou zkoušku v oborech poskytujících střední vzdělání s výučním listem. Strategie celoživotního učení ČR a její implementační plán. APOV 2008-2015 a jeho aktualizovaná opatření. Modelové naplňování schválených záměrů zajišťuje projekt IPn Pospolu. V rámci projektu a jeho modelech spolupráce je podporována i vazba na trh práce. Je připraven návrh propojování NSK a ECVET, který respektuje schválené a využívané standardy profesních kvalifikací v NSK a na jejich základě nebo na základě jejich součástí vymezuje jednotky výsledků učení ECVET. Projekt Nová závěrečná zkouška. Plánování a realizace spolupráce SŠ se zaměstnavateli – zavedení dodatků k ŠVP. Povinnost zpracovat dodatky k ŠVP bude zahrnuta do návrhu pro legislativní opatření na podporu spolupráce se SŠ na závěr projektu 30. 6. 2015. - ke zvýšení kvality a atraktivity vzdělávání a odborné přípravy prostřednictvím vytvoření celostátního systému zajišťování kvality vzdělávání a odborné přípravy (například v souladu s evropským referenčním rámcem pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy) a provádění nástrojů pro transparentnost a uznávání, například evropský systém kreditů pro odborné Ano http://databaze- strategie.cz/cz/msmt/strategie/akcn i-plan-podpory-odborneho- vzdelavani-2008 http://www.msmt.cz/file/27137/ http://www.nuv.cz/pospolu Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy 2015 – 2020. ČR již nyní používá v počátečním a dalším odborném vzdělávání všechny indikativní deskriptory a indikátory, které jsou součástí doporučení o zavedení EQAVET. Pro koordinaci aktivit souvisejících s postupným zaváděním ECVET v ČR ustavilo MŠMT koordinační centrum. Kromě podílu na rozpracovávání strategických záměrů MŠMT je jeho dalším úkolem informační a metodická podpora všem tuzemským i zahraničním zájemcům o ECVET z oblasti vzdělávání i výkonu práce, např. řešitelům mezinárodních projektů (program 216 Předběžná podmínka Prioritní osa nebo osy, ke kterým se podmínka vztahuje Splnění předběžné podmínky (ano/ne /částečně) Kritéria splnění Splnění kritéria (ano / ne/částečně) Odkazy (u splněných podmínek) Vysvětlení (tam, kde je to vhodné) vzdělávání a přípravu (ECVET). Erasmus+). Centrum podporuje mezinárodní aktivity v rámci struktur vytvořených Evropskou komisí, je součástí mezinárodní sítě a spolupracuje i s centry pro ostatní evropské nástroje (EQF, EQAVET, Europass). 2012 - MŠMT schválilo materiál Návrh způsobu zavádění ECVET v České republice. V IPn Pospolu jsou ověřovány prvky ECVET a EQAVET. 11. Existence strategického politického rámce pro posílení účinnosti veřejné správy členských států, včetně reformy veřejné správy. IROP, PO 3 Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí Ne Je zaveden a prováděn strategický politický rámec pro zvyšování administrativní účinnosti veřejných orgánů členských států a zlepšování jejich dovedností, a to následujícími prvky: Ano Odkaz – Strategický rámec a Implementační plány: http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/od bor-verejne-spravy-dozoru-a- kontroly.aspx?q=Y2hudW09OQ%3 d%3d http://databaze- strategie.cz/cz/mv/strategie/strategi cky-ramec-rozvoje-verejne-spravy- ceske-republiky-pro-obdobi-2014- 2020 Toto kritérium považujeme za splněné s ohledem na schválení Strategického rámce rozvoje veřejné správy ČR pro období 2014 – 2020 (Strategický rámec) vládou ČR, usnesením č. 680 dne 27. srpna 2014 a jeho provádění skrze Implementační plány k Strategickému rámci (schváleny vládou usnesením č. 21 dne 14. ledna 2015). analýzu a strategické plánování právních, organizačních a/nebo procedurálních reformních opatření, Ne Odkaz – Strategický rámec a Implementační plány: http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/od bor-verejne-spravy-dozoru-a- kontroly.aspx?q=Y2hudW09OQ%3 d%3d http://databaze- strategie.cz/cz/mv/strategie/strategi cky-ramec-rozvoje-verejne-spravy- ceske-republiky-pro-obdobi-2014- 2020 Odkaz – Analýza: http://www.mvcr.cz/clanek/analyza- aktualniho-stavu-verejneStrategický rámec navazuje na: -Analýza aktuálního stavu VS (12/2011) -Strategie realizace Smart Administration 2007– 2015 (7/2007) -Analýza výkonu státní správy u obcí se základním rozsahem přenesené působnosti (1/2011) -Zpráva o realizaci projektů s dopadem na snižování administrativní zátěže občanů (7/2011) -Koncepce dokončení reformy veřejné správy (předložena vládě 6/2012, neschválena) -Zpráva o účinnosti Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) (10/2013) -Průběžná zpráva o postupu procesního modelování a standardizace agend VS (12/2014) V Implementačních plánech k Strategickému rámci 217 Předběžná podmínka Prioritní osa nebo osy, ke kterým se podmínka vztahuje Splnění předběžné podmínky (ano/ne /částečně) Kritéria splnění Splnění kritéria (ano / ne/částečně) Odkazy (u splněných podmínek) Vysvětlení (tam, kde je to vhodné) spravy.aspx Odkaz – Smart Administration: http://www.smartadministration.cz/ Odkaz – Státní služba: http://www.mvcr.cz/statni- sluzba.aspx (IP) i tvorba analýz(12/2016) Ad státní služba: 6. 11. 2014 zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě (ZSS), nabyl účinnosti (většinová účinnost k 1. 1. 2015). Informace o výsledcích sběru dat k systemizaci ministerstev, ÚSÚ a ostatních správních úřadů (7/2014) vývoj systémů řízení jakosti, Ne Odkaz – Strategický rámec a Implementační plán k strategickému cíli č. 1:http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/o dbor-verejne-spravy-dozoru-a- kontroly.aspx?q=Y2hudW09OQ%3 d%3d http://databaze- strategie.cz/cz/mv/strategie/strategi cky-ramec-rozvoje-verejne-spravy- ceske-republiky-pro-obdobi-2014- 2020 Odkaz - Podpora zavádění kvality ve veřejné správě: http://www.mvcr.cz/clanek/verejna- sprava-podpora-zavadeni-kvality- ve-verejne- sprave.aspx?q=Y2hudW09Mw%3 D%3D V rámci Strategického rámce v podkapitole Modernizace VS. Opatření v IP k strategickému cíli (SC) č. 1 Modernizace VS specifický cíl (Sp.C) č. 1.3 Rozšíření metod kvality ve VS (konkrétně v oblasti strategického řízení nebudou podmínkou naplnění tohoto subkritéria legislativní opatření). Cílem je zvýšení kvality VS a její efektivity, a to prostřednictvím koncepčního řízení kvality a zaváděním metod řízení kvality ve VS. Gesce v této oblasti spadá pod MV: Proces na úrovni územních samosprávných celků (ÚSC) - v gesci MV z hlediska metodického vedení (podpora zavádění metod kvality v úřadech ÚSC (ty již mají rozpracovaný systém zavádění metod kvality např. CAF, Místní Agenda 21 a ISO9001); - cena MV za kvalitu a inovaci od roku 2008. Proces na úrovni služebních úřadů v gesci MV z hlediska koordinace zavádění metod řízení kvality (podpora zavádění metod kvality ve správních úřadech spadajících pod ZSS). integrovaná opatření pro zjednodušení a racionalizaci správních postupů, Ne Odkaz – Strategický rámec a Implementační plány: http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/od bor-verejne-spravy-dozoru-a- kontroly.aspx?q=Y2hudW09OQ%3 d%3d Uvedeno ve Strategickém rámci v podkapitole Modernizace VS. Opatření v IP k: SC č. 1 Modernizace VS; Sp. C 1.1 využívání prvků procesního řízení a zavedení standardů vybraných agend Cílem je zkvalitnit výkon VS a snížit regulatorní 218 Předběžná podmínka Prioritní osa nebo osy, ke kterým se podmínka vztahuje Splnění předběžné podmínky (ano/ne /částečně) Kritéria splnění Splnění kritéria (ano / ne/částečně) Odkazy (u splněných podmínek) Vysvětlení (tam, kde je to vhodné) http://databaze- strategie.cz/cz/mv/strategie/strategi cky-ramec-rozvoje-verejne-spravy- ceske-republiky-pro-obdobi-2014- 2020 zátěž prostřednictvím zpracování procesních modelů vybraných agend a jejich následné standardizace. Sp. C 1.2 Snižování regulatorní zátěže Cílem je snížení časové a finanční zátěže dotčených subjektů při kontaktu s VS i v jejím rámci, a tím i zvýšení kvality fungování VS v ČR a jejího přínosu k vyšší konkurenceschopnosti ČR. Propagace RIA ex post a zlepšení provádění RIA. SC č. 2 Revize a optimalizace výkonu VS v území; SC č. 3 Zvýšení dostupnosti a transparentnosti VS prostřednictvím nástrojů eGovernmentu. Cílem je dobudovat přehledné, transparentní a současně flexibilní prostředí a podmínky právního a institucionálního charakteru pro plynulý rozvoj eGovernmentu a zajištění maximálního využití přínosů jeho fungování. vypracování a provádění strategií a politik v oblasti lidských zdrojů týkajících se hlavních nedostatků zjištěných v této oblasti, Ne Odkaz – Státní služba: http://www.mvcr.cz/statni- sluzba.aspx Odkaz – zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě: http://portal.gov.cz/app/zakony/zak onPar.jsp?idBiblio=82812&fulltext= &nr=234~2F2014&part=&name=&r pp=15#local-content Odkaz – Strategický rámec a Implementační plán k SC č. 4: http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/od bor-verejne-spravy-dozoru-a- kontroly.aspx?q=Y2hudW09OQ%3 d%3d http://databaze- strategie.cz/cz/mv/strategie/strategi Státní služba Dne 6. 11. 2014 ZSS nabyl částečné účinnosti (většinová k 1.1.2015). Gestorem za ZSS a jeho implementaci od 1. 10. 2014 MV. Oblast lidských zdrojů je řešena i ve Strategickém rámci. Opatření v IP k SC č. 4 Profesionalizace a rozvoj lidských zdrojů ve VS. ÚSC Zákon č. 312/2002 Sb., zkvalitňuje výkon VS profesionalizací úředníků ÚSC. Tento zákon je účinný již od 1. 1. 2003. Tento zákon upravuje i zkoušku odborné způsobilosti pro úředníky ÚSC. 219 Předběžná podmínka Prioritní osa nebo osy, ke kterým se podmínka vztahuje Splnění předběžné podmínky (ano/ne /částečně) Kritéria splnění Splnění kritéria (ano / ne/částečně) Odkazy (u splněných podmínek) Vysvětlení (tam, kde je to vhodné) cky-ramec-rozvoje-verejne-spravy- ceske-republiky-pro-obdobi-2014- 2020 Odkaz - zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků (ÚSC) a o změně některých zákonů: http://portal.gov.cz/app/zakony/zak onPar.jsp?idBiblio=53652&fulltext= &nr=312~2F2002&part=&name=&r pp=15#local-content rozvoj dovedností na všech úrovních profesionální hierarchie veřejných orgánů; Ne Odkaz - zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků (ÚSC) a o změně některých zákonů: http://portal.gov.cz/app/zakony/zak onPar.jsp?idBiblio=53652&fulltext= &nr=312~2F2002&part=&name=&r pp=15#local-content Odkaz – Státní služba: http://www.mvcr.cz/statni- sluzba.aspx Odkaz – zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě: http://portal.gov.cz/app/zakony/zak onPar.jsp?idBiblio=82812&fulltext= &nr=234~2F2014&part=&name=&r pp=15#local-content Odkaz – Strategický rámec a Implementační plány: http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/od bor-verejne-spravy-dozoru-a- kontroly.aspx?q=Y2hudW09OQ%3 d%3d Státní služba Dne 6. 11. 2014 ZSS nabyl částečné účinnosti (většinová k 1. 1. 2015). Gestorem ZSS a jeho implementaci od 1.10 2014 MV. ZSS zahrnuje oblast vzdělávání státních zaměstnanců s cílem profesionalizovat státní správu v Hlavě IV. Upravuje prohlubování vzdělání, tj. vstupní vzdělávání, průběžné vzdělávání, vzdělávání představených a jazykové vzdělávání. Oblast dále konkretizována prováděcími předpisy k ZSS a útvarem náměstka pro státní službu v rámci MV. ÚSC Předpokladem efektivního výkonu VS v území je profesionalizace úředníků ÚSC spočívající ve vzdělávání. Zákon č. 312/2002 Sb., ukládá úředníkům povinnost prohlubovat si kvalifikaci účastí na vzdělávání a přípravě/ověření zvláštní odborné způsobilosti Tato oblast je řešena i ve Strategickém rámci. Opatření v IP k: SC č. 1 Modernizace VS SC č. 2 Revize a optimalizace výkonu VS v území SC č. 4 Profesionalizace a rozvoj lidských zdrojů ve VS 220 Předběžná podmínka Prioritní osa nebo osy, ke kterým se podmínka vztahuje Splnění předběžné podmínky (ano/ne /částečně) Kritéria splnění Splnění kritéria (ano / ne/částečně) Odkazy (u splněných podmínek) Vysvětlení (tam, kde je to vhodné) http://databaze- strategie.cz/cz/mv/strategie/strategi cky-ramec-rozvoje-verejne-spravy- ceske-republiky-pro-obdobi-2014- 2020 vývoj postupů a nástrojů pro monitorování a hodnocení. Ano Odkaz – Strategický rámec a Implementační plán k SC č. 1: http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/od bor-verejne-spravy-dozoru-a- kontroly.aspx?q=Y2hudW09OQ%3 d%3d http://databaze- strategie.cz/cz/mv/strategie/strategi cky-ramec-rozvoje-verejne-spravy- ceske-republiky-pro-obdobi-2014- 2020 Toto kritérium považujeme za splněné s ohledem na schválený Strategický rámec a jeho schválené Implementační plány. Tyto dokumenty deklarují sledování implementace navržených opatření z oblasti zavedení systému hodnocení veřejné správy pomocí Výročních zpráv o stavu veřejné správy za kalendářní rok, které budou vládě ČR každoročně předkládány pro informaci. Obsahem výročních zpráv je vyhodnocení plnění indikátorů, postupu plnění hierarchické struktury prací, harmonogramu, rozpočtu, cílů, vhodnosti postupů řízení rizik a případně dalších aspektů realizace implementačních plánů. - výroční zpráva bude zpracována za každý implementační plán - výroční zprávu projedná a schválí příslušný Řídicí výbor - výroční zprávy budou předloženy Radě vlády 221 9.2Popis opatření ke splnění předběžných podmínek, odpovědných subjektů a harmonogramu Tabulka 25 Opatření, která je třeba přijmout, aby byly splněny použitelné obecné předběžné podmínky Obecné předběžné podmínky Nesplněná kritéria Opatření, která je třeba přijmout Lhůta (datum) Subjekty odpovědné za plnění 4 Existence opatření pro účinné uplatňování právních předpisů Unie o veřejných zakázkách v oblasti fondů ESI Opatření pro účinné uplatňování předpisů Unie o veřejných zakázkách prostřednictvím odpovídajících mechanismů Bude připraven zcela nový zákon o VZ, který bude představovat transpozici nových zadávacích směrnic. 18. 4. 2016 Základními principy nového zákona: 1) transpozice všech relevantních (povinných) ustanovení, 2) obdobný režim pro podlimitní vz, 3) snížení administrativní náročnosti zadávání, 4) zvýšení elektronizace (použití elektronických nástrojů) při zadávání bude odpovídat povinnostem uvedeným v nových směrnicích, a) ČR k 18. 4. 2016 přijme zákonnou úpravu o povinném elektronickém zadávání vz v souladu se směrnicemi 2014/23/ES, 2014/24/ES a 2014/25/ES. Zavedení elektronizace v termínech požadovaných SM EU 2014/24. b) spuštění ostrého provozu Národního elektronického nástroje (NEN), 1. 10. 2015 c) Vláda ČR rozhodne o povinnosti používat NEN pro jednotlivé druhy zadavatelů 31. 12. 2016 5) zohlednění zásady proporcionality v zadávacím řízení, 6) na základě analýz rozhodovací praxe 31. 12. 2016 MMR 222 Obecné předběžné podmínky Nesplněná kritéria Opatření, která je třeba přijmout Lhůta (datum) Subjekty odpovědné za plnění UOHS a kontrolních a auditních zjištění budou zpracovány návrhy na úpravu legislativy. 31. 12. 2015 Opatření pro účinné uplatňování předpisů Unie o veřejných zakázkách prostřednictvím odpovídajících mechanismů Provedení série opatření, jejichž cílem bude zefektivnění dohledové činnosti ÚOHS - zejména s ohledem na zkrácení lhůt k rozhodování. Nelegislativní opatření: 1) Standardizace podnětů k zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zasílaných ŘO. 30. 6. 2015 Legislativní 2) Dne 6. 3. 2015 vstoupila v účinnost Technická novela ZVZ, která upravuje řízení před UOHS. Předmětem úpravy je povinnost účastníků řízení předkládat veškeré návrhy a důkazní prostředky co nejdříve, nejpozději do 15 dnů od zahájení řízení. 3) Při přípravě nového zákona dojde k dalšímu zvýšení elektronizace řízení před UOHS (povinnost zasílat dokumentaci v elektronické podobě) a zefektivnění činnosti UOHS. 18. 4. 2016 MMR předloží Evropské komisi informaci o pokroku ve věci zpoždění s rozhodovací činností ÚOHS. 30. 6. 2016 Zpráva o pokroku v rámci činnosti UOHS zahrnující body 1), 2) a 3) 18. 4. 2016 MMR, UOHS MMR MMR MMR, ÚOHS Opatření pro účinné uplatňování předpisů Unie o veřejných zakázkách prostřednictvím odpovídajících mechanismů MMR zpracuje každý rok zprávu o činnosti a pokroku tzv Progress report, který bude sloužit jako hlavní nástroj identifikace nejčastějších pochybení a problémů v rámci zadávání. Po provedení 31. 12. 2016 MMR, ŘO 223 Obecné předběžné podmínky Nesplněná kritéria Opatření, která je třeba přijmout Lhůta (datum) Subjekty odpovědné za plnění identifikace problémů budou vydefinována i opatření Zpráva bude obsahovat a) seznam analyzovaných podkladů rozhodnutí UOHS, soudů, Soudního dvora EU auditních zpráv, které v ČR budou provádět auditoři z EÚD a EK, se zaměřením na analýzu negativních a pozitivních zjištění b) Vyhodnocení souladu nastavení metodického prostředí s aplikační praxí a relevantní legislativou c) Vyhodnocení aplikační praxe v oblasti kontrol d) Vyhodnocení funkčnosti systému prevence e) Seznam přijatých opatření (zpracovaná metodická doporučení, případné úpravy legislativních předpisů či metodik) f) analýzu dopadů přijatých opatření a analýzu příčin chybovosti. g) Návrhy opatření legislativního i nelegislativního charakteru vydefinovaného na základě výše uvedených bodů, včetně harmonogramu. 31. 12. 2015 31. 12. 2016 Opatření pro účinné uplatňování předpisů Unie o veřejných zakázkách prostřednictvím odpovídajících mechanismů Zajištění souladu nastavení metodického prostředí napříč ŘO s aplikační praxí a relevantní legislativou: 1) Gestor ZVZ ověří pomocí připravených kontrolních listů, zda každý jeden řídící 31. 12. 2016 MMR, ŘO 224 Obecné předběžné podmínky Nesplněná kritéria Opatření, která je třeba přijmout Lhůta (datum) Subjekty odpovědné za plnění orgán převzal Metodický pokyn pro oblast zadávání zakázek pro programové období 2014-2020 do své řízené dokumentace programu. 2) Každoročně v rámci výše uvedené Progress report bude vyhodnocena potřebnost provedení aktualizace Metodického pokynu pro oblast zadávání veřejných zakázek pro programové období 2014-2020. V případě, že bude shledána nutnost této aktualizace, bude provedena nejpozději do pěti měsíců od vydání progress report. 30. 6. 2015 (v návaznosti na schvalování programů nejpozději do 31.12.2015) 31. 12. 2015 31. 12. 2016 Opatření pro účinné uplatňování předpisů Unie o veřejných zakázkách prostřednictvím odpovídajících mechanismů Sjednocení a zlepšení aplikační praxe v oblasti kontrol. Na základě analýz jednotlivých zjištění budou vydávána doporučení pro ŘO ve věci kontroly veřejných zakázek. Metodická doporučení budou projednávána na PS Veřejné zakázky. Posuny v rámci této oblasti budou součástí Progress report. 31. 12. 2015 31. 12. 2016 31. 12. 2016 MMR Opatření pro účinné uplatňování předpisů Unie o veřejných zakázkách prostřednictvím odpovídajících mechanismů Vytvoření efektivního systému prevence za účelem ex ante realizace preventivních opatření.  PS Veřejné zakázky ze sítě expertů napříč ŘO, členy jsou mimo ŘO a MMR i experti MF, ÚOHS a krajů). Činnost skupiny je především preventivní a slouží jako komunikační kanál. 31. 12. 2016 MMR. ŘO 225 Obecné předběžné podmínky Nesplněná kritéria Opatření, která je třeba přijmout Lhůta (datum) Subjekty odpovědné za plnění  V relevantních případech budou vydávána doporučení. Doporučení budou projednávána na PS Veřejné zakázky a formalizována aktualizací Metodického pokynu pro oblast zadávání zakázek pro programové období 2014-2020, který je pro ŘO závazný.  Zprostředkovaně přes ŘO budou vydávána doporučení pro příjemce (zadavatele), jak správně postupovat při zadávání vz a jakých postupů se naopak vyvarovat.  V mezidobí provádění aktualizací budou (mohou být) v urgentních případech vydávána metodická stanoviska ministra pro místní rozvoj, která budou pro ŘO závazná. Každý rok zpracuje MMR zprávu o činnosti skupiny a zejména o obsahu a způsobu realizace jednotlivých doporučení. Zpráva bude součásti Progress report 31. 12. 2015, 31. 12. 2016 Opatření pro účinné uplatňování předpisů Unie o veřejných zakázkách prostřednictvím odpovídajících mechanismů Opatření ke zlepšení systému šíření informací: Ke zlepšení systému šíření informací a zvýšení informovanosti všech subjektů v oblasti zadávání budou přijata následující opatření: 1)Technická úprava Info-fóra na Portálu o veřejných zakázkách a koncesích za účelem zlepšení uživatelské přívětivosti a snadného vyhledávání týkající dobré a špatné praxe při přípravě a vedení zadávacího řízení na základě klíčových slov. Portál je veřejně přístupný pro subjekty implementační struktury i příjemce (zadavatele). 2) Rozšíření databáze gestora ZVZ 31. 12. 2015 MMR 226 Obecné předběžné podmínky Nesplněná kritéria Opatření, která je třeba přijmout Lhůta (datum) Subjekty odpovědné za plnění (uvedené v bodě 7 nelegislativních opatření v předchozí tabulce) o další stěžejní Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, českých soudů a Soudního dvora EU a vybraných anonymizovaných nejčastějších auditních zjištění v této oblasti tak aby databáze tvořila ucelený rámec pro celou oblast zadávání. Opatření pro účinné uplatňování předpisů Unie o veřejných zakázkách prostřednictvím odpovídajících mechanismů Zpracování oblasti VZ do Operačního manuálu IROP v souladu s Metodickým pokynem pro oblast zadávání zakázek pro programové období 2014-2020 a platnou legislativu EU a ČR. 30. 6.. 2015 ŘO IROP Opatření k posílení správní kapacity pro provádění a uplatňování právních předpisů Unie o veřejných zakázkách. Přijetí dalších 4 pracovníků gestorem PP., (některé výše uvedené činnosti metodického charakteru budou zajišťovat i další pracovníci gestora ZVZ, kteří nejsou přímo vyčlenění na agendu ESI fondů, protože jde o obecnou metodickou činnost, kterou gestor ZVZ provádí v rámci své působnosti) 30. 6. 2015 MMR Opatření k posílení správní kapacity pro provádění a uplatňování právních předpisů Unie o veřejných zakázkách. Zajištění specializovaných kapacit na administraci a kontrolu veřejných zakázek v rámci IROP. 31. 12. 2015 ŘO IROP Opatření pro odbornou přípravu a šíření informací pro zaměstnance podílející se na provádění fondů ESI Zpracování závěrečné evaluace Systému vzdělávání 2007-2013 31. 12. 2015 MMR Opatření pro odbornou přípravu a šíření informací pro zaměstnance podílející se na provádění fondů ESI Vytvoření Systému vzdělávání 2014-2020, který bude vycházet z již osvědčeného Systému vzdělávání 2007-2013 a bude dále inovován. Moduly vzdělávání v oblasti veřejných zakázek budou: 1 Základní pojmy ZVZ 2. Příprava zadávacích podmínek, definování předmětu veřejné zakázky 31. 12. 2015 MMR 227 Obecné předběžné podmínky Nesplněná kritéria Opatření, která je třeba přijmout Lhůta (datum) Subjekty odpovědné za plnění 3. Hodnotící kritéria 4. Kvalifikační předpoklady 5. Nejčastější chyby zadavatelů v zadávacím řízení 6. Výjimky ze ZVZ Opatření pro odbornou přípravu a šíření informací pro zaměstnance podílející se na provádění fondů ESI Zajištění proškolení všech relevantních zaměstnanců ŘO a ZS zabývajících se zadáváním veřejných zakázek v souvislosti s přijetím nového Metodického pokynu k zadávání Veřejných zakázek: 1) Gestor ZVZ proškolí řídící orgány a zprostředkující subjekty v zadávání veřejných zakázek podle postupů stanovených v ZVZ a podle postupů stanovených v Metodickém pokynu pro oblast zadávání zakázek pro programové období 2014-2020 (prezenční vzdělávací akce). 2) Ve spolupráci s NOK a ŘO a na jeho žádost bude gestor ZVZ stejným způsobem vzdělávat příjemce (zadavatele). 30. 6. 2015 MMR, ŘO Opatření pro odbornou přípravu a šíření informací pro zaměstnance podílející se na provádění fondů ESI Zajištění Znalostní akademie IROP v oblasti veřejných zakázek. 31. 12. 2015 ŘO IROP Opatření pro odbornou přípravu a šíření informací pro zaměstnance podílející se na provádění fondů ESI Gestor ZVZ vytipuje v nových zadávacích směrnicích EU novou právní úpravu, kterou považuje za problematickou/rizikovou (např. s ohledem na to, že dříve nebyla používána, nebo je významněji pozměněna oproti předchozímu období), a uskuteční vzdělávací akce na toto téma pro subjekty implementační struktury. 31. 12. 2015 31. 12. 2016 31. 12. 2016 MMR Opatření pro odbornou přípravu a šíření informací pro zaměstnance podílející se na provádění fondů ESI Podání žádosti k projektu Akademie veřejného investování: (náplní projektu bude zejména následující: spolupráce s ŘO, žadateli a příjemci při 31. 7. 2016 MMR 228 Obecné předběžné podmínky Nesplněná kritéria Opatření, která je třeba přijmout Lhůta (datum) Subjekty odpovědné za plnění přípravě a realizaci projektů z ESIF, sdílení best practice, školení realizačního týmu a týmu odborníků, školení žadatelů a příjemců, odborné konference a pracovní setkání) 5 Existence opatření pro účinné uplatňování právních předpisů Unie pro veřejnou podporu v oblasti fondů ESI Opatření pro účinné uplatňování pravidel Unie pro veřejnou podporu Zajistit zapracování oblasti veřejné podpory (v souladu s metodickou příručkou) do Operačního manuálu IROP, tj. podrobný popis činností, kterými bude zajištěno dodržování pravidel kumulace, principu Deggendorf, kontrola a případné vymáhání neoprávněné podpory, spolupráce s centrálními koordinačními orgány při hlášení a oznamování podpor apod. 30. 6. 2015 ŘO IROP ŘO zajistí, že veškerá podpora poskytnutá v IROP bude v souladu s procedurálními a věcnými pravidly veřejné podpory platnými v okamžiku, kdy je taková veřejná podpora poskytnuta. 30. 9. 2015 ŘO IROP Opatření pro posílení správní kapacity pro provádění a uplatňování právních předpisů Unie k veřejné podpoře. Zhodnocení naplňování správní kapacity pro oblast veřejné podpory a případné doplnění této kapacity. 30. 6. 2016 MMR Posílit administrativní kapacity ŘO IROP zabývající se oblastí veřejné podpory. 31. 12. 2015 ŘO IROP 7 Existence statistického základu nezbytného k provádění hodnocení za účelem posouzení účinnosti a dopadu programů. Existence systému ukazatelů výsledků Jsou vypracována opatření pro včasný sběr a agregaci statistických údajů, která obsahují tyto prvky: určení zdrojů a mechanismů pro zajištění statistického ověřování Dopracování Národního číselníku indikátorů pro programové období 2014- 2020, který zajistí jednotnou metodickou konstrukci všech indikátorů používaných napříč programy ESI fondů. Nastavení spolupráce s ČSÚ pro pravidelné dodávání potřebných statistických dat. 31. 12. 2015 MMR, ŘO, ČSÚ 229 Obecné předběžné podmínky Nesplněná kritéria Opatření, která je třeba přijmout Lhůta (datum) Subjekty odpovědné za plnění nezbytného k výběru opatření, jež budou nejúčinněji přispívat k dosahování požadovaných výsledků, k monitorování pokroku při dosahování výsledků a k provedení posouzení dopadů Ve spolupráci s dotčenými resorty a Úřadem na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) připravit a následně ÚOOU schválit a vydat výkladové stanovisko ke zpracování osobních údajů účastníků při poskytování finanční podpory z evropského sociálního fondu 31. 12. 2015 MMR, Úřad vlády (Úřad pro ochranu osobních údajů) + ŘO ESF programů, které mají povinnost monitorovat účastníky projektů v rámci povinných společných indikátorů (MPSV, HMP, MŠMT) Účinný systém ukazatelů výsledků, včetně: výběru ukazatelů výsledků pro každý program, jež budou vypovídat o motivaci k výběru strategických kroků financovaných z programu, Dopracování Národního číselníku indikátorů pro programové období 2014- 2020. Dopracování a schválení strategie programů a potřebné navazující programové dokumentace Příprava a schválení evaluačních plánů programů a Dohody o partnerství, které budou definovat indikativní harmonogram plánovaných evaluačních aktivit programů. 31. 6. 2016 MMR, ŘO Účinný systém ukazatelů výsledků, včetně: vytyčení cílů pro tyto ukazatele Schválení programů 31. 10. 2015 MMR, ŘO, Úřad vlády, EK Účinný systém ukazatelů výsledků, včetně: musí být zajištěn soulad každého ukazatele s těmito podmínkami: robustností a statistickou validací, jasným normativním výkladem, souladem se strategiemi, včasným sběrem údajů, Nastavení spolupráce s ČSÚ pro pravidelné dodávání potřebných statistických dat. Dopracování monitorovacího systému zajišťující sběr a agregaci dat z operací (MS2014+). Ve spolupráci s ŘO OPZ připravit technické řešení sběru údajů o účastnících intervencí tzv. IS ESF2014+, které bude zajišťovat automatické provazby na vybrané datové zdroje České správy sociálního zabezpečení a Úřadu práce, které jsou nezbytné pro vyhodnocení úspěšnosti ESF intervencí. 31. 3. 2016 MMR, ŘO, ČSÚ, ČSSZ, ÚP Postupy zajišťující, aby všechny operace financované z programu používaly účinný systém ukazatelů Příprava programové dokumentace (příručky pro žadatele a příjemce), které budou reflektovat jich schválená závazná 31. 10. 2015 MMR, ŘO 230 Obecné předběžné podmínky Nesplněná kritéria Opatření, která je třeba přijmout Lhůta (datum) Subjekty odpovědné za plnění metodická pravidla. 231 Tabulka 26 Opatření, která je třeba přijmout, aby byly splněny tematické předběžné podmínky Tematické předběžné podmínky Nesplněná kritéria Opatření, která je třeba přijmout Lhůta (datum) Subjekty odpovědné za plnění 2.1. Digitální růst: Strategický rámec politiky pro digitální růst, který má podněcovat cenově dostupné, kvalitní a interoperabilní soukromé a veřejné služby v oblasti IKT a zvýšit míru jejich využívání občany (včetně zranitelných skupin), podniky a orgány veřejné správy včetně přeshraničních iniciativ. V rámci národní nebo regionální strategie pro inteligentní specializaci je vypracován například strategický rámec politiky pro digitální růst, který obsahuje: Připravuje se Strategie digitální gramotnosti ČR na období 2015 – 2020“ (podkladové analýzy, SWOT analýza, příprava návrhu strategie). Indikativní HMG: 2014 - Příprava dokumentu (práce na strategii již byly zahájeny ve spolupráci MPSV s MŠMT) Leden 2015: expertní konzultace k první verzi dokumentu (kulaté stoly) – připomínky z veřejného připomínkování budou vypořádány a zapracovány do konce ledna 2015 Únor 2015: do konce února byla dopracována Strategie do druhé verze, která se následně předloží do mezirezortního připomínkového řízení. 30. 6. 2015 - Nejzazší termín schválení Strategie Vládou ČR. 30. 6. 2015 MPSV MŠMT ukazatele umožňující měření pokroku zásahů v oblastech, jako jsou počítačová gramotnost, digitální začlenění, digitální přístupnost a pokrok v elektronickém zdravotnictví v mezích článku 168 Smlouvy o fungování EU, jež jsou v souladu se stávajícími příslušnými unijními, vnitrostátními nebo regionálními strategiemi pro jednotlivá odvětví; Zpracování Strategie digitální gramotnosti ČR na období 2015 – 2020, která naplňuje opatření Digitálního Česka 2.0 v kapitole 5.6. Digitální gramotnost, elektronické dovednosti (e-skills). Strategie digitální gramotnosti ČR na období 2015 – 2020 vznikne v gesci MPSV (MŠMT bude spolugestorem). Přípravy byly zahájeny v prvním kvartálu roku 2014, v lednu 2015 byla dokončena a je projednávána první verze dokumentu, přičemž následné projednání a schválení je plánováno do konce 2 Q. roku 2015. Součástí této strategie budou ukazatele umožňující měření pokroku zásahů v oblasti počítačové gramotnosti a digitálního začlenění. 30. 6. 2015 MPSV MŠMT 4.1. Byla provedena opatření na podporu nákladově efektivního zvyšování energetické účinnosti u koncového uživatele a nákladově efektivních investic do energetické účinnosti Opatření k zajištění minimálních požadavků týkajících se energetické náročnosti budov v souladu s články 3, 4 a 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady2010/31/EU, Úprava zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií a vyhlášky č. 78/2013 Sb. Předložení návrhu vládě 7/2014 Předložení Parlamentu 9/2014 Předpokládané nabytí účinnosti 7/2015 1. 7. 2015 MPO 232 Tematické předběžné podmínky Nesplněná kritéria Opatření, která je třeba přijmout Lhůta (datum) Subjekty odpovědné za plnění při výstavbě a renovaci budov. Opatření nezbytná pro zavedení systému certifikace energetické náročnosti budov v souladu s článkem 11 směrnice 2010/31/EU, Úprava zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií a vyhlášky č. 78/2013 Sb. Předložení návrhu vládě 7/2014 Předložení Parlamentu 9/2014 Předpokládané nabytí účinnosti 7/2015 1. 7. 2015 MPO Opatření k zajištění strategického plánování v oblasti energetické účinnosti v souladu s čl. 3 směrnice 2012/27/EU2 Novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií Zákon č. 406/2000 Sb.: Předložení návrhu vládě 7/2014 Předložení Parlamentu 9/2014 Předpokládané nabytí účinnosti 7/2015 Novela energetického zákona (zákon č. 458/2000 Sb.) Zákon 458/2000 Sb.: Předložení návrhu vládě 8/2014 Předložení Parlamentu 10/2014 Předpokládané nabytí účinnosti 7/2015 1. 7. 2015 MPO Opatření v souladu s článkem 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady2006/32/ES, zajišťující, aby pokud je to technicky možné, Doplnění energetického zákona (zákon č. 458/2000 Sb.) a novelizace vyhlášky č. 194/2007 Sb., úprava zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií Zákon č. 458/2000 Sb. Předložení návrhu vládě 8/2014 Předložení Parlamentu 1. 7. 2015 MPO 2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1). 233 Tematické předběžné podmínky Nesplněná kritéria Opatření, která je třeba přijmout Lhůta (datum) Subjekty odpovědné za plnění finančně únosné a úměrné potenciálním úsporám energie, byli koneční zákazníci vybaveni individuálními měřiči. 10/2014 Předpokládané nabytí účinnosti 7/2015 Zákon č. 406/2000 Sb. Předložení návrhu vládě 7/2014 Předložení Parlamentu 9/2014 Předpokládané nabytí účinnosti 7/2015 5.1. Předcházení riziku a jeho řízení: Existence vnitrostátního nebo regionálního posuzování rizik pro zvládání katastrof s ohledem na přizpůsobení se změně klimatu. Je zavedeno vnitrostátní nebo regionální posouzení rizik obsahující tyto prvky: Schválení Plánů pro zvládání povodňových rizik a Plánů povodí 22. 12. 2015 MŽP a MZe, schvaluje vláda Schválení aktualizovaných Plánů povodí 22. 12. 2015 MŽPa Mze, schvaluje vláda Schválení Koncepce environmentální bezpečnosti 2015-2020 s výhledem do roku 2030 31. 12. 2015 MŽP, schvaluje vláda Schválení Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (dále adaptační strategie) 31. 10. 2015 Koordinuje a předkládá MŽP, schvaluje vláda. popis postupu, metodiky, metod a jiných než citlivých údajů používaných pro účely posuzování rizik, jakož i kritéria pro stanovování investičních priorit v závislosti na riziku, Zpracování komplexní studie dopadů, zranitelnosti a zdrojů rizik souvisejících se změnou klimatu pro nejohroženější sektory 31. 12. 2015 MŽP / spolupráce MZe, MV, MPO, MD, MZd Definování kritérií pro stanovování investičních priorit v závislosti na riziku 31. 12. 2015 MŽP / spolupráce MZe, MV, MPO, MD, MZd 234 Tematické předběžné podmínky Nesplněná kritéria Opatření, která je třeba přijmout Lhůta (datum) Subjekty odpovědné za plnění případné zohlednění vnitrostátních strategií pro přizpůsobení se změně klimatu. Schválení Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách v ČR (adaptační strategie) 31. 10. 2015 Koordinuje a předkládá MŽP, schvaluje vláda. Případně zohlednění adaptační strategie v odpovídajících vnitrostátních nebo regionálních posouzeních rizik. Návrh adaptační strategie je odpovídajícím způsobem zohledňován v připravovaných Plánech pro zvládání povodňových rizik a aktualizovaných Plánech povodí a Koncepci environmentální bezpečnosti. Případné relevantní změny adaptační strategie (jež mohou být vyvolané procesem SEA nebo MPŘ) budou do Plánů pro zvládání povodňových rizik a Plánů povodí uplatněny v rámci připomínek veřejnosti (do 22. 6. 2015) a do Koncepce environmentální bezpečnosti před jejím schválením (do 31. 12. 2015). Adaptační strategie bude po svém schválení uplatněna v odpovídající krizové dokumentaci dotčených resortů do 31. 12. 2015. 31. 12. 2015 Příslušná ministerstva 7.1. Doprava: Existence komplexního plánu či komplexních plánů nebo rámce či rámců pro investice do dopravy v souladu s institucionálním uspořádáním členských států (včetně veřejné dopravy na regionální a místní úrovni), čímž se podporuje rozvoj infrastruktury a zvyšuje se dopravní obslužnost ve vztahu ke globálním a hlavním sítím TEN-T. Opatření k zajištění způsobilosti zprostředkujících subjektů a příjemců realizovat projekt. Provedení opatření k posílení kapacity hlavních příjemců a zprostředkujícího subjektu určených v příloze akčního plánu „Souhrn analýzy kapacity a návrh opatření k zajištění způsobilosti zprostředkujících subjektů a příjemců realizovat projekty“ - Zpráva o plnění opatření a aktualizace cílových stavů 30. 9. 2015 MD ve spolupráci s příjemci a SFDI - Zahájení posouzení kapacity ŘSD a SŽDC externím konzultantem 31. 10. 2015 MD - Zpráva o realizovaných opatřeních zahrnující (v případě ŘSD a SŽDC) doporučení na základě posouzení externího konzultanta a výhled řešení případných zbývajících úzkých míst 30. 9. 2016 MD ve spolupráci s příjemci a SFDI 9.2 Je vypracován vnitrostátní strategický rámec politiky začleňování Romů. zahrnuje důsledné kontrolní metody, které umožní hodnocení dopadu opatření na integraci Romů, a přezkumný mechanismus pro upravování strategie, Přijmout „Metodiku hodnocení a monitoringu Strategie romské integrace do roku 2020“, která bude obsahovat opatření pro vyhodnocování dopadu Strategie romské integrace do roku 2020 na situaci Romů v České republice založené na dostupných indikátorech plnění. Harmonogram plnění tohoto opatření a detailnější popis je uveden v příloze. 31. 3. 2016 ÚV 9.3 Zdravotnictví: Existence vnitrostátního nebo koordinovaná opatření zlepšující přístup ke kvalitním zdravotnickým Řeší všechny akční plány. Hotovo v Strategie reformy psych. péče-10.2013– přístup, kvalita, organizace, iniciativy pomoci, a v Koncepce návazné péče- 2.12.2014 (AP8b)-přístup, kvalita a organizace péče 31. 12. 2015 MZd 235 Tematické předběžné podmínky Nesplněná kritéria Opatření, která je třeba přijmout Lhůta (datum) Subjekty odpovědné za plnění regionálního strategického rámce politiky v oblasti zdraví v mezích článku 168 Smlouvy o fungování EU, který zajistí hospodářskou udržitelnost. službám, Nutné: • Územní přístup–dopracovat AP 8 (Zlepšení přístupu a kvality péče vč. následné a dlouhodobé) část 8a) Postakut. péče • Pokrytí služeb-dopracovat AP 8a), rozpracovat AP 7 (Screeningy), dle logických rámců • Iniciativy pomoci–rozpracovat AP 4 (Omezení rizik. chování, AP 6 (Zvládání inf. onemocnění), AP 2 (Správná výživa, stravovací návyky), AP 7 dle logických rámců • eHealth–dopracovat Národní strategii elektronizaci zdravotnictví • Další opatření–dopracovat AP 2, 4, 5 (Snižování zdravotních rizik z životního a zdravotního prostředí), 6 dle logických rámců Do 15. 3. 2015 finalizovány min. z 50% tj. verze vč, indikátorů. Do 31. 5. finalizovány z 90 %, tj schváleny Resortní pracovní skupinou pro implementaci Z2020 Více v Akční plán plnění předběžné podmínky pro oblast zdraví (9.3) opatření na podporu účinnosti ve zdravotnictví zavedením modelů poskytování služeb a infrastruktury, • Řeší všechny akční plány. Hotovo v Strategie reformy psych. péče-10.2013– modely péče, infrastruktura, mapování, Koncepce návazné péče-2.12.2014 (AP8b)-modely péče, infrastruktura a mapování, efektivizace. Nutné: • Modely služeb- dopracovat AP 8 (Zlepšení dostupnosti a kvality zdravotní péče vč. následné a dlouhodobé) a rozpracovat Strategii inovace vzdělávání zdrav. pracovníků v rámci témat pregraduálního, postgraduálního (specializačního) a celoživotního vzdělávání. • Infrastruktura- dopracovat AP 8 (Zlepšení dostupnosti a kvality zdravotní péče vč. následné a dlouhodobé) • Opatření efektivizace–dopracovat AP 9 (Kvalita a bezpečnost zdravotních služeb) dle logických rámců Do 15. 3. 2015 finalizovány min. z 50% tj. verze vč, indikátorů. Do 31. 5. finalizovány z 90 %, tj schváleny Resortní pracovní skupinou pro implementaci Z2020 31. 12. 2015 MZd 236 Tematické předběžné podmínky Nesplněná kritéria Opatření, která je třeba přijmout Lhůta (datum) Subjekty odpovědné za plnění Více v Akčním plánu plnění předběžné podmínky pro oblast zdraví (9.3). systém monitorování a hodnocení. Způsob monitorování opatření, indikátory a jejich cílové hodnoty budou součástí jednotlivých akčních plánů (12/2015). Vzhledem k tomu, že akční plány vycházejí z dokumentu Zdraví 21, bude systém monitorování odrážet a využívat systém monitorování uvedený v dokumentu Zdraví 21, včetně indikátorů. Systém však bude aktualizován a bude doplněn o cílové hodnoty jednotlivých indikátorů. V akčních plánech, kterým bude „Národní strategie“ naplňována, již tedy bude zohledněn i požadavek na nastavení cílových hodnot. Dokumenty Strategie reformy psychiatrické péče a Koncepce návazné péče jsou již finalizovány a obsahují popis monitorování a hodnocení. Pro finální naplnění předběžné podmínky je nutné dopracovat zbývající implementační dokumenty (akční plány) k jednotlivým tématům . Návrh indikátorové soustavy bude obsažen ve verzi dokumentů k 15. březnu 2015. 31. 12. 2015 MZd Členský stát nebo region přijal rámec, který orientačně vymezuje dostupné rozpočtové prostředky a nákladově efektivní soustředění prostředků pro potřeby označené v oblasti zdravotní jako prioritní. Indikativní rámec prostředků určených na zdravotnictví - uváděn ve „Střednědobém výhledu“ státního rozpočtu dle § 4 zákona 218/2000 Sb. Výhled se sestavuje na dobu dvou let následujících po roce, na který je předkládán státní rozpočet. Obsahuje indikativní návrh prostředků určených v budoucích státních rozpočtech na financování zdravotní péče na úroveň jednotlivých kapitol, jejich programů, projektů. Na stejné období vypracován „Střednědobý výdajový rámec“ dle § 8a zákona 218/2000 Sb., a to na každý rok střednědobého výhledu. Efektivita vynakládání prostředků určených (nejen) na zdravotnictví je dána § 14 zákona 219/2000 Sb. V jednotlivých implementačních dokumentech Zdraví 2020 budou navíc specifikovány požadavky na finanční a materiálové pokrytí nutně souvisejících nákladů. Schválení implementačních dokumentů (akčních plánů) je nutným opatřením pro splnění předběžné podmínky. Postup plnění je detailně popsán v „Akčním plánu plnění předběžné podmínky pro oblast zdraví (9.3)“. 31. 12. 2015 MZd 10.1 Předčasné ukončování školní docházky: existence strategického rámce politiky zaměřené na omezování předčasného ukončování školní Je zaveden strategický rámec politiky zaměřený na řešení problematiky předčasného ukončování školní docházky, který: Na základě Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 a jejího implementačního plánu Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v ČR na období 2015-2020 budou zpracovány krátkodobé, zacílené akční plány (implementační plány) pro inkluzívní vzdělávání na období 2016- 2018 a dále na období 2019-2020. 30. 6. 2015 MŠMT 237 Tematické předběžné podmínky Nesplněná kritéria Opatření, která je třeba přijmout Lhůta (datum) Subjekty odpovědné za plnění docházky v mezích článku 165 Smlouvy o fungování EU. vychází z objektivních podkladů, Na základě Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 a jejího implementačního plánu Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v ČR na období 2015-2020 budou zpracovány krátkodobé, zacílené akční plány (implementační plány) pro inkluzívní vzdělávání na období 2016- 2018 a dále na období 2019-2020. 30. 6. 2015 MŠMT se týká všech příslušných oblastí vzdělávání, včetně předškolního, a je zaměřen především na zranitelné skupiny, které jsou nejvíce ohroženy předčasným ukončováním školní docházky a mezi které patří osoby z marginalizovaných komunit, a řeší preventivní, intervenční a kompenzační opatření; Na základě Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 a jejího implementačního plánu Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v ČR na období 2015-2020 budou zpracovány krátkodobé, zacílené akční plány (implementační plány) pro inkluzívní vzdělávání na období 2016- 2018 a dále na období 2019-2020. 30. 6. 2015 MŠMT zahrnuje všechny oblasti politiky a zúčastněné strany, které jsou důležité pro řešení problematiky předčasného ukončování školní docházky Na základě Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 a jejího implementačního plánu Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v ČR na období 2015-2020 budou zpracovány krátkodobé, zacílené akční plány (implementační plány) pro inkluzívní vzdělávání na období 2016- 2018 a dále na období 2019-2020. 30. 6. 2015 MŠMT 10.3 Celoživotní učení: existence vnitrostátního nebo regionálního strategického rámce politiky celoživotního učení v mezích článku 165 Smlouvy o fungování EU. Je vypracován vnitrostátní nebo regionální strategický rámec politiky celoživotního učení, který obsahuje: Na základě Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 a jejího implementačního plánu Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v ČR na období 2015-2020 budou zpracovány krátkodobé, zacílené akční plány (implementační plány) pro inkluzívní vzdělávání na období 2016- 2018 a dále na období 2019-2020. Dále: V roce 2014 došlo k vyhodnocení stávajícího Implementačního plánu pro oblast celoživotního učení „Strategie celoživotního učení“, jehož navazujícím dokumentem se stal Dlouhodobý záměr vzdělávání a vzdělávací soustavy v ČR (schválen vládou dne 15. 4. 2015 usnesením vlády č. 340/15). 30. 6. 2015 MŠMT 238 Tematické předběžné podmínky Nesplněná kritéria Opatření, která je třeba přijmout Lhůta (datum) Subjekty odpovědné za plnění opatření k zajištění rozvoje dovedností různých cílových skupin, které jsou ve vnitrostátních nebo regionálních strategických rámcích příslušné politiky vymezeny jako prioritní (například mladí lidé v odborném vzdělávání, dospělí, rodiče vracející se na trh práce, pracovníci s nízkou kvalifikací a starší pracovníci, zejména zdravotně postižené osoby, migranti a další znevýhodněné skupiny, zejména zdravotně postižení), Informace v rámci prvního kritéria předběžné připomínky 10.3 platí i pro toto kritérium. 30. 6. 2015 MŠMT opatření ke zlepšení přiměřenosti vzdělávání a odborné přípravy z hlediska trhu práce a k jejich přizpůsobení potřebám určených cílových skupin (například mladých lidí účastnících se odborného vzdělávání, dospělých, rodičů vracejících se na trh práce, pracovníků s nízkou kvalifikací a starších pracovníků, migrantů a jiných znevýhodněných skupin, zejména osob se zdravotním postižením). Informace v rámci prvního kritéria předběžné připomínky 10.3 platí i pro toto kritérium. 30. 6. 2015 MŠMT 239 Tematické předběžné podmínky Nesplněná kritéria Opatření, která je třeba přijmout Lhůta (datum) Subjekty odpovědné za plnění 11. Existence strategického politického rámce pro posílení účinnosti veřejné správy členských států, včetně reformy veřejné správy. Analýzu a strategické plánování právních, organizačních a/nebo procedurálních reformních opatření, Aktivity ke splnění dle Implementačního plánu (IP) ke strategickému cíli (SC) 1 Modernizace veřejné správy specifický cíl č. 1.2: - zpracování analýzy současného stavu snižování regulatorní zátěže občanů a veřejné správy v ČR (12/2015) specifický cíl č. 1.3: - zpracování analýzy využívání metod kvality na úrovni ústřední státní správy (6/2016) - zpracování analýzy využívání metod kvality na úrovni územních samosprávných celků (6/2015) specifický cíl č. 1.4: - zpracování analýzy možnosti měření a hodnocení výkonu VS (6/2015) 30. 6. 2016 MV a gestoři relevantních implementačních plánů, ve spolupráci s územními samosprávnými celky a ústředními orgány státní správy vývoj systémů řízení jakosti, Aktivity ke splnění dle IP k SC 1 Modernizace veřejné správy specifický cíl č. 1.3: - vypracování metodického doporučení k zavádění/ rozvoji metod řízení kvality pro územní samosprávné celky (12/2015) - zpracování metodického doporučení pro vzdělávání v oblasti řízení kvality zaměstnanců ústřední státní správy (12/2016) 31. 12. 2016 MV a gestoři relevantních implementačních plánů, ve spolupráci s územními samosprávnými celky a ústředními orgány státní správy integrovaná opatření pro zjednodušení a racionalizaci správních postupů Aktivity ke splnění dle IP k SC 1 Modernizace veřejné správy specifický cíl č. 1.1: - vypracování procesních modelů (3 agend) (1-3/2016) - vytvoření standardu 3 pilotních agend (první v 12/2015 dále 6-12/2016) specifický cíl č. 1.2: - zpracování Metodiky pro měření celkových nákladů na plnění povinností vyplývajících z regulace (6/2016) Aktivity ke splnění dle IP k SC 2 Revize a optimalizace výkonu veřejné správy v území specifický cíl č. 2.1: - zpracování záměru harmonizace administrativního členění státu a nejvhodnějších variant ke schválení vládě a jeho předložení na vládu (7/2016) Aktivity ke splnění dle IP k SC 3 Zvýšení dostupnosti a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím nástrojů eGovernmentu 31. 12. 2016 MV a gestoři relevantních implementačních plánů, ve spolupráci s územními samosprávnými celky a ústředními orgány státní správy 240 Tematické předběžné podmínky Nesplněná kritéria Opatření, která je třeba přijmout Lhůta (datum) Subjekty odpovědné za plnění specifický cíl č. 3.1: - prosazování principu Open Data – realizace Národního katalogu otevřených dat (6-12/2016) - tvorba koncepčně strategického materiálu řízení investic do ICT (12/2016) - realizace bezpečnostních opatření podle zákona o kybernetické bezpečnosti (6- 12/2016) vypracování a provádění strategií a politik v oblasti lidských zdrojů týkajících se hlavních nedostatků zjištěných v této oblasti, - NV o pravidlech pro organizaci sl. úřadu (3/2015) - NV o pravidlech pro ochranu st. zaměstnanců a vhodných opatřeních k ochraně těchto oznamovatelů (6/2015) - předpis o systému sl. hodnocení st. zaměstnanců a jeho vazbě na motivační složku platu (7/2015) Aktivity ke splnění: - příprava návrhu první systematizace správních/sl. úřadů ke schválení vládou ČR s účinností od 1.7.2015 (6/2015); - příprava metodického pokynu o přijímání nových zaměstnanců a o výběrových řízeních po 1. 7. 2015 (6/2015) - převod stávajících zaměstnanců splňujících podmínky pro vstup do státní služby (12/2015) 1. 1. 2016 útvar náměstka ministra vnitra pro státní službu v rámci MV, MV ve spolupráci s územními samosprávnými celky a ústředními orgány státní správy rozvoj dovedností na všech úrovních profesionální hierarchie veřejných orgánů, - Obsah, rozsah a další náležitosti úřednické zkoušky včetně způsobu jejího provedení a hodnocení (7/2015) Aktivita ke splnění: - příprava na provedení úřednických zkoušek (vznik zkušebních komisí – identifikace členů, jmenování) (6/2015) 31. 7.2015 útvar náměstka ministra vnitra pro státní službu v rámci MV, MV ve spolupráci s územními samosprávnými celky a ústředními orgány státní správy Aktivity ke splnění dle IP k SC 1 Modernizace veřejné správy specifický cíl č. 1.2: - příprava a otestování e-learningového kurzu v metodách RIA s třemi variantami pokročilosti (základní, střední, pokročilá) (9/2015) specifický cíl č. 1.3: - zpracování metodického doporučení pro vzdělávání v oblasti řízení kvality zaměstnanců ústřední státní správy (12/2016) - zpracování metodického doporučení pro vzdělávání zaměstnanců ÚSC v oblasti řízení kvality (12/2015) Aktivity ke splnění dle IP k SC 2 Revize a optimalizace výkonu veřejné správy v 31. 12. 2016 MV a gestoři relevantních implementačních plánů, ve spolupráci s územními samosprávnými celky a ústředními orgány státní správy 241 Tematické předběžné podmínky Nesplněná kritéria Opatření, která je třeba přijmout Lhůta (datum) Subjekty odpovědné za plnění území specifický cíl č. 2.5: - příprava vzdělávacích aktivit v oblasti finančního řízení pro představitele územních samospráv (12/2015) 242 10 Snížení administrativní zátěže pro příjemce (čl. 96 odst. 6 písm. c) obecného nařízení č. 1303/2013) Snížení administrativní zátěže je chápáno především jako redukce nákladů a času žadatelů a příjemců od přípravy žádosti o podporu po proplacení prostředků příjemci. Snižování administrativní zátěže úzce souvisí s redukcí administrativní zátěže pro implementační strukturu. Snižování administrativní zátěže probíhá v souladu s Usnesením Vlády ČR č. 184 ze dne 21. března 2012 o doporučeních ke zjednodušení administrativní zátěže pro žadatele a příjemce při čerpání finančních prostředků z fondů EU v programovém období 2014–2020. Usnesení, dostupné na www.strukturalni-fondy.cz, pověřilo MMR předložit návrh jednotného metodického prostředí pro programové období 2014–2020. Na jeho základě byl vytvořen soubor metodických pokynů, které mají zajistit jednotné postupy při implementaci všech operačních programů, které usnadní orientaci žadatelům a příjemcům při podávání žádostí o dotaci, při realizaci projektů a proplácení. Metodické pokyny jsou závazné pro všechny ŘO v období 2014–2020 a upravují např. způsobilost výdajů a jejich vykazování, řízení výzev, hodnocení a výběr projektů, zadávání zakázek nebo publicitu a komunikaci. Usnesením č. 610 ze dne 22. srpna 2012 vláda schválila návrhy na snížení legislativních bariér pro implementaci SF a FS EU v programovém období let 2014-2020. V IROP budou kroky ke snižování administrativní zátěže pro žadatele a příjemce prováděny na základě: - metodických pokynů, - evaluací, - zkušeností z implementace předchozích programových období, - Doporučení ke zjednodušení administrativní zátěže pro žadatele a příjemce při čerpání finančních prostředků z fondů EU v programovém období 2014-2020. Posledně jmenovaný materiál vydalo MMR -– NOK v únoru 2012. Dokument vznikl v úzké spolupráci s pracovníky, kteří se zabývají implementací SF, i s odbornou veřejností. Významným podkladem bylo dotazníkové šetření, kterého se zúčastnilo 4 851 žadatelů a příjemců. Při přípravě IROP byl kladen důraz na nastavení všech vazeb a struktury OP, aby byla ve fázi implementace programu minimalizována administrativní zátěž. Další snižování administrativní zátěže bude cílem především při přípravě programové dokumentace IROP, ve které bude detailně rozpracován popis jednotlivých administrativních činností a pravidla pro žadatele a příjemce. ŘO IROP bude preferovat následující principy: – žadatelé a příjemci předkládají pouze informace a dokumenty, které nejsou dostupné z veřejných registrů, – princip jediného předložení, 243 – co největší elektronizace procesů administrace a standardizovaných procesů s předem stanovenými lhůtami, – harmonizace kontrolní činnosti, – snížení počtu metodických dokumentů a snížení počtu jejich změn, – nastavení a používání jednotné terminologie při tvorbě řídicí dokumentace, ve výstupech jednotlivých subjektů implementační struktury a také při konzultacích se žadateli a příjemci, – srozumitelnost a jednoznačnost dokumentace určené pro žadatele a příjemce, – transparentní postupy hodnocení. Mezi další plánovaná opatření, vedoucí ke snížení administrativní zátěže žadatelů a příjemců a ke zvýšení trasparentnosti, patří: – vstřícný přístup k žadatelům a příjemcům - cílem je redukovat požadavky na rozsah projektových žádostí a jejich příloh jen na informace nezbytné k posouzení žádosti; – předávání žádostí o platbu bude v maximální míře probíhat v elektronické podobě, stejně jako oboustranná komunikace žadatele a příjemce s ŘO a ZS; – jednotný monitorovací systém MS2014+ bude sloužit jako jednotná komunikační platforma mezi všemi subjekty zapojenými do implementace IROP; – optimální nastavení procesů od podání projektové žádosti až po její schválení, aby jednotlivé procesy a postupy na sebe navazovaly a měly jednoznačně nastaven svůj počátek a konec a předcházející a návazný proces; – jednoznačné nastavení lhůt jednotlivých procesů – lhůty budou součástí řídicí dokumentace IROP, cílem je dosáhnout jejich měření, vyhodnocení, přijetí nápravných opatření a případně zkrácení lhůt; – jednoznačné a srozumitelné výzvy – bude dávána přednost maximálně transparentním binárním kritériím, která budou pro žadatele srozumitelná a nebudou na ně klást přehnané nároky v podobě dokládání dokumentů a informací, které nejsou pro posouzení kvality projektu nezbytně nutné; – výměna zkušeností s přípravou a realizací projektů; – využívání elektronického nástroje pro zadávání veřejných zakázek. Nad rámec centrálně připravovaných zjednodušení administrativní zátěže připravuje ŘO IROP další opatření, která mají za cíl snížit zátěž pro příjemce. Konkrétně se bude jednat o zapojení MAS, které budou v IROP žadatelům a příjemcům ve vybraných SC poskytovat pomoc v průběhu přípravy a realizace projektů. U jednotlivých výzev bude zvážena možnost financování projektů prostřednictvím zjednodušeného vykazování výdajů. Při přípravě IROP je kladen důraz na spolehlivé nastavení všech vazeb mezi subjekty implementační struktury, aby byly ve fázi implementace programu minimalizovány překážky administrativního charakteru, které by generovaly nadbytečnou administrativní zátěž pro žadatele a příjemce. Další snižování zátěže bude cílem především při přípravě Operačního 244 manuálu IROP, ve kterém bude podrobněji rozpracován proces administrace projektových žádostí, a v Pravidlech. Budou aplikována zjištění dobré i špatné praxe, která byla identifikována v rámci benchmark analýzy mezi zaměstnanci implementačních struktur IOP, a ROP, realizovaných v období 2007–2013. Pro administraci IROP budou pracovníci implementační struktury používat IS MS2014+. Stěžejní částí jeho aplikace je webový portál pro žadatele a příjemce (KP2014+), který poskytuje informace o aktuálně vyhlášených výzvách, umožňuje předkládání žádostí o podporu nebo návratné finanční výpomoci a umožňuje sledování stavu administrace schvalování projektů. Aplikace obsahuje portál administrace programů/projektů (CSSF2014+), ve kterém budou zaznamenávána, zpracovávána a uchovávána data o všech operacích, potřebná pro monitorování, vyhodnocování, finanční řízení, kontrolu, audit a další potřeby řízení programů. Back office funkcionality MS2014+ slouží pro uchovávání údajů o všech operacích ve strukturovaném i nestrukturovaném formátu v elektronické podobě a pro komunikaci s externími systémy (IS AO, účetní IS PCO–VIOLA ad.). MS2014+ umožní žadatelům a příjemcům dále spravovat své informace o projektu, efektivně komunikovat s ŘO/ZS a administrovat další nezbytné kroky v průběhu realizace projektu, jako je pravidelné předkládání zpráv a hlášení o stavu realizace projektu, administrace změnových řízení a předkládání žádostí o proplacení finančních prostředků. Výměna dat s žadatelem/příjemcem bude probíhat pouze elektronickou formou. Systém pořizování a ukládání dat splňuje všechny požadavky kladené v rámci e-Cohesion policy. MS2014+ bude zajišťovat vzájemnou komunikaci mezi subjekty implementační struktury zapojené do přípravy, administrace, hodnocení a kontroly poskytování finančních prostředků a zároveň komunikaci s žadateli a příjemci podpory z ESIF. 245 11 Horizontální zásady (čl. 96 odst. 7 obecného nařízení č. 1303/2013) V IROP nebudou podporovány projekty, které by negativně ovlivňovaly jednotlivá horizontální témata. Žadatelé budou povinni při realizaci svých projektů zajistit přinejmenším neutrální vliv na horizontální principy. V souladu s dosavadními zkušenostmi s hodnocením a naplňováním horizontálních témat budou při hodnocení projektů tato témata součástí posuzování přijatelnosti projektu. K dodržení příspěvku projektu k naplňování horizontálních témat, popsaném v projektové žádosti, bude předkladatel projektu smluvně vázán. V průběhu realizace a udržitelnosti projektu bude naplňování deklarovaného vlivu projektů na horizontální témata monitorováno a vyhodnocováno. Sledování vlivu projektu na horizontální témata bude zohledňováno v rámci analýzy rizik, při kontrolách projektů na místě, při kontrolách monitorovacích zpráv a žádostí o platbu a při posuzování změn v projektu. 11.1 Udržitelný rozvoj Na oblast udržitelného rozvoje jsou zaměřeny v IROP aktivity s vazbou na TC 4 na podporu energetické účinnosti v sektoru bydlení. Součástí IROP je i podpora aktivit realizovaných v TC 5 se zaměřením na podporu investic k řešení specifických rizik, zajištění odolnosti vůči katastrofám a vývoje systémů pro zvládání katastrof (podpora Integrovaného záchranného systému v ČR). I tento typ podpory je na oblast udržitelného rozvoje svým zaměřením úzce navázán. ŘO IROP zajistí, aby požadavky na udržitelný rozvoj byly při zohlednění jejich specifického zaměření promítnuty do všech specifických cílů IROP. Konkrétní požadavky budou specifikovány v dokumentaci k výzvám. Součástí relevantních projektů je posuzování vlivu na životní prostředí a na evropsky významné lokality soustavy Natura 2000. U stavebních projektů bude rovněž zohledněna problematika udržitelné energie ve vztahu ke snížení energetické náročnosti, zvýšení energetické účinnosti, nalezení vhodných energetických zdrojů nezatěžujících životní prostředí apod. Zohlednění požadavků na udržitelný rozvoj bude hrát roli i v procesech monitorování a evaluace. Vliv projektů na životní prostředí a udržitelný rozvoj budou sledovat environmentální monitorovací indikátory, stanovené v rámci SEA hodnocení. Indikátory se vztahují ke specifickým cílům 1.2, 4.1 a 2.5. Pro specifický cíl 1.2 a 4.1 byly stanoveny environmentální monitorovací indikátory číslo 7 51 10 - „Počet osob přepravených veřejnou dopravou“ a 3 61 11 – „Množství emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních částic v rámci podpořených projektů“. Pro specifický cíl 2.5 byl stanoven environmentální indikátor 3 48 00 „Výroba tepla z obnovitelných zdrojů“, 3 23 00 - „Snížení konečné spotřeby energie 246 u podpořených subjektů“, 3 61 11 – „Množství emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních částic v rámci podpořených projektů“ a 3 24 03 - „Počet domácností, u kterých došlo ke změně zdroje energie“. V tomto cíli budou sledovat vliv na životní prostředí další indikátory, které jsou uvedené v tabulkách s monitorovacími indikátory: CO34 - „Odhadované roční snížení emisí skleníkových plynů“ a CO31 - „Počet domácností s lépe klasifikovanou spotřebou energie“. 11.2 Rovné příležitosti a zákaz diskriminace Aktivity, přímo zaměřené na rozvoj rovných příležitostí, zahrnují v IROP sociální, zdravotnickou a vzdělávací infrastrukturu. SC 1.2 podporuje využití systému Galileo pro slepce a nízkopodlažní veřejné dopravní prostředky, SC 2.1 bezbariérovost infrastruktury pro sociální integraci, SC 2.2 sociální podnikání, SC 2.4 bezbariérovost pro zdravotně postižené a žáky se specifickými vzdělávacími potřebami, SC 3.1 bezbariérovost pro návštěvníky kulturních památek. ŘO IROP zajistí žadatelům rovné podmínky pro získání podpory, bez ohledu na pohlaví, rasový či etnický původ, náboženství či světový názor, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci. ŘO IROP zajistí, že nebudou podporovány projekty, které by negativně ovlivňovaly rovné příležitosti. Zohlednění rovných příležitostí bude hrát významnou roli i v procesech monitorování, evaluace a při realizaci principu partnerství na programové úrovni. Řídící orgán bude dbát na to, aby v monitorovacím výboru byly dodržovány zásady rovných příležitostí. Informace o dodržování rovných příležitostech budou monitorovány na úrovni projektů. ŘO IROP zajistí, že téma rovných příležitostí bude v závislosti na charakteru podpory reflektováno také při monitorování realizace programu na úrovni prioritní osy. Příspěvek IROP k zabezpečení zásady rovných příležitostí bude předmětem hodnocení při zpracování tematických a strategických evaluací, jejichž zjištění bude moct využít např. při identifikaci příkladů dobré praxe v této oblasti. 11.3 Rovnost mezi muži a ženami V IROP převažují aktivity, které nejsou přímo zaměřené na oblast rovnosti žen a mužů. V omezeném rozsahu existují aktivity, s přímou vazbou na tuto problematiku, zejména vybraná zdravotnickou, vzdělávací či sociální infrastruktura. ŘO IROP zajistí, aby informace o rovnosti žen a mužů byly sledovány při zohlednění jejich specifického zaměření u všech projektů. Konkrétní zaměření na tuto oblast bude specifikováno v dokumentaci k výzvám. 247 12 Samostatné prvky 12.1 Velké projekty, které mají být během programového období provedeny Nerelevantní pro IROP. 12.2 Výkonnostní rámec pro operační program Tabulka 28 Výkonnostní rámec operačního programu rozdělený podle fondu a kategorie regionů (shrnující tabulka) Prioritní osa Fond Kategorie regionů ID Indikátor nebo klíčový krok provádění Měrná jednotka Milník pro rok 2018 Konečný cíl PO 1 EFRR Méně rozvinuté regiony Celkové certifikované způsobilé výdaje EUR 501 26 0 252, 4 1 844 877 035,0 PO 1 EFRR Méně rozvinuté regiony CO14 Celková délka rekonstruovaných, nebo modernizovaných silnic km 104 729 PO 1 EFRR Méně rozvinuté regiony 7 52 01 Počet nových nebo rekonstruovaných přestupních terminálů ve veřejné dopravě Terminály 28 100 PO 1 EFRR Méně rozvinuté regiony 7 48 01 Počet nově pořízených vozidel pro veřejnou dopravu Vozidla 177 620 PO 1 EFRR Méně rozvinuté regiony 5 75 01 Počet nových a modernizovaných objektů sloužících složkám IZS Objekty 25 86 PO 2 EFRR Méně rozvinuté regiony Celkové certifikované způsobilé výdaje EUR 556 89 1 391, 0 2 049 626 184,0 PO 2 EFRR Méně rozvinuté regiony 5 53 01 Počet podpořených bytů pro sociální bydlení Bytové jednotky 1 000 5 000 PO 2 EFRR Méně rozvinuté regiony CO01 Počet podniků pobírajících podporu Podniky 134 383 248 Prioritní osa Fond Kategorie regionů ID Indikátor nebo klíčový krok provádění Měrná jednotka Milník pro rok 2018 Konečný cíl PO 2 EFRR Méně rozvinuté regiony 5 78 05 Podpořená pracoviště zdravotní péče Pracoviště 24 83 PO 2 EFRR Méně rozvinuté regiony 5 00 00 Počet podpořených vzdělávacích zařízení Zařízení 134 1 341 PO 2 EFRR Méně rozvinuté regiony CO31 Počet domácností s lépe klasifikovanou spotřebou energie Domácnosti 28 252 75 338 PO 3 EFRR Méně rozvinuté regiony Celkové certifikované způsobilé výdaje EUR 248 619 77 7,7 915 039 476,5 Více rozvinuté regiony 13 123 086,6 48 299 224 PO 3 EFRR Méně rozvinuté regiony 9 05 01 Počet revitalizovaných památkových objektů Objekty 8 43 PO 3 EFRR Méně rozvinuté regiony 3 05 00 Počet pořízených informačních systémů Počet IS 28,73 96,59 Více rozvinuté regiony 2,21 7,43 PO 3 EFRR Méně rozvinuté regiony 9 02 00 Počet územních plánů, regulačních plánů a územních studií Dokumenty 134 1 109 PO 4 EFRR Méně rozvinuté regiony Celkové certifikované způsobilé výdaje EUR 111 41 6 793,4 410 066 9 92,0 PO 4 EFRR Méně rozvinuté regiony 9 00 01 Počet podpořených strategií CLLD Strategie 160 160 249 12.3 Seznam příslušných partnerů zapojených do přípravy operačního programu Členové Řídicího výboru IROP MMR - náměstkyně ministra pro místní rozvoj (předsedkyně) MMR - Řídící orgán IROP (místopředseda) MMR - Sekce pro územní a bytovou politiku MMR - Sekce NOK MMR - Odbor cestovního ruchu MMR - Odbor územního plánování MMR - Odbor regionální politiky Asociace krajů ČR Asociace nestátních neziskových organizací v ČR Centrum pro regionální rozvoj ČR Ministerstvo financí ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Ministerstvo životního prostředí ČR Ministerstvo dopravy ČR Ministerstvo vnitra ČR Ministerstvo zdravotnictví ČR Ministerstvo zemědělství ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ministerstvo kultury ČR Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Národní síť Místních akčních skupin České republiky, o. s. Svaz měst a obcí ČR Sdružení místních samospráv ČR Spolek pro obnovu venkova Hospodářská komora ČR Česká biskupská konference Magistrát hlavního města Prahy Úřad Vlády – Sekce pro lidská práva Generální sekretář pro územní dimenzi SEA hodnotitel IROP Ex-ante hodnotitel IROP Úřad vlády - Sekce pro lidská práva Veřejný ochránce práv MPSV - Sekce náměstka ministra pro EU, mezinárodní spolupráci, sociální začleňování a rovné příležitosti 250 Pracovní skupina Instituce Role Regionální doprava a obslužnost AKČR gestor MDČR gestor SMOČR gestor ŘO IROP člen MMR-ORSP člen MMR - OAS člen MŽP člen NS MAS člen Magistrát hl. m. Prahy člen Kulturní dědictví MMR - OCR gestor MK gestor AKČR gestor ŘO IROP člen MMR - OAS člen MMR - ORSP člen SMOČR člen SMS ČR člen NS MAS člen NNO člen MPO člen MŽP přizváni AOPK přizváni Česká biskupská konference člen Svaz obchodu a cestovního ruchu člen Regionální energetická účinnost MMR-OPB gestor MŽP gestor AKČR gestor SMOČR gestor ŘO IROP člen MMR-ORSP člen MMR - OAS člen NNO člen MPO člen NS MAS člen Sociální a zdravotní infrastruktura v obcích a regionech AKČR gestor MZd gestor MPSV gestor SMOČR gestor ŘO IROP člen MMR-ORSP člen 251 Pracovní skupina Instituce Role MMR-OPB člen MMR - OAS člen NNO - sociální oblast člen NNO - zdravotnictví člen NS MAS člen ÚV ČR člen Charita ČR člen Vzdělávací infrastruktura v obcích a regionech AKČR gestor MŠMT gestor SMO ČR gestor ŘO IROP člen MMR-ORSP člen MMR - OAS člen SMS ČR člen NNO člen NS MAS člen ÚV ČR člen MŽP člen Česká biskupská konference člen Posílení institucionální kapacity ve veřejné správě MV gestor MPSV gestor AKČR gestor SMOČR gestor MMR-OÚP gestor ŘO IROP člen MMR-ORSP člen MMR-OAS člen MMR - NOK člen MPO člen SMS ČR člen NS MAS člen 252 13 Přílohy OP (doloženy jako přílohy tištěné verze) - Příloha č. 1 - Synergie, komplementarity a mechanismy koordinace mezi IROP a ostatními operačními programy - Příloha č. 2 - Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP; Incidenční matice – průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP - Příloha č. 3 - Vybraná regionální silniční síť - Příloha č. 4 - Akční plány k nesplněným předběžným podmínkám - Příloha č. 5 - Území vymezené pro specifický cíl 1.3 - Příloha č. 6 - Zkušenosti z realizace programů v programovém období 2007 – 2014 - Příloha č. 7 - Koordinační mechanismus pro oblast veřejné správy - Příloha č. 8 - Koordinační mechanismus OP VVV a IROP 13.1 Přílohy (nahráno do SFC 2014 jako samostatné soubory) - Příloha č. 9 - Zpráva o ex-ante hodnocení, včetně shrnutí (čl. 55 odst. 2 obecného nařízení) - Příloha č. 10 - Dokumentace k posouzení platnosti a naplnění předběžných podmínek - Příloha č. 11 - Stanovisko ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivu na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, k návrhu koncepce „Integrovaný regionální operační program pro programové období 2014 - 2020“ - Příloha č. 12 – Prohlášení předkladatele koncepce Integrovaný regionální operační program pro období 2014-2020 dle Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES o posuzování vlivu některých plán a programů na životní prostředí 253 14 Seznam zkratek 3E Hospodárnost, účelnost, efektivnost AMIF Azylový, migrační a integrační fond AOPK Agentura ochrany přírody a krajiny ČR B+R Bike and ride - forma kombinované přepravy s návazností cyklistické dopravy na veřejnou hromadnou dopravu CEF Nástroje pro propojení Evropy CF Cohesion Fund CLLD Komunitně vedený místní rozvoj CNC Číslicové řízení pomocí počítače (Computer Numerical Control) CRR Centrum pro regionální rozvoj ČR CSIRT Computer security incident response team CŽU Celoživotní učení ČSN Česká státní norma ČSÚ Český statistický úřad ČŠI Česká školní inspekce ČTÚ Český telekomunikační úřad DoP Dohoda o partnerství DV Další vzdělávání EaSI Program EU pro zaměstnanost a sociální inovace ECVET Evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu EFRR Evropský fond pro regionální rozvoj EIA Environmental Impact Assessment EIB Evropská investiční banka EK Evropská komise ENRF Evropský námořní a rybářský fond EP Evropský parlament EQAVET Evropský referenční rámec pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy EQF Evropský rámec kvalifikací ES Evropské společenství ESF Evropský sociální fond ESIF Evropské strukturální a investiční fondy EU Evropská unie EÚD Evropský účetní dvůr EUR Euro EÚS Evropská územní spolupráce EZFRV Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova 254 FS Fond soudržnosti HDP Hrubý domácí produkt IAD Individuální automobilová doprava IDS Integrované dopravní systémy IHS Integrované hlavní směry IKT Informační a komunikační technologie IN Integrované nástroje IOP Integrovaný operační program IP Investiční priorita IPRM Integrované plány rozvoje měst IPRÚ Integrované plány rozvoje území IROP Integrovaný regionální operační program IS VS Informační systémy veřejné správy ISF Fond pro vnitřní bezpečnost ISS Inteligentní strategie správy IT Informační technologie ITI Integrované územní investice ITS Inteligentní dopravní systémy (Intelligent Transportation Systems) IZS Integrovaný záchranný systém JMP Jednotné metodické prostředí JSDH Jednotka sboru dobrovolných hasičů K+R Kiss and Ride - forma kombinované přepravy s návazností individuální automobilové dopravy na veřejnou hromadnou dopravu KPSVL Koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám LAU 1 Místní správní jednotka – v ČR okresy MAS Místní akční skupina MD Ministerstvo dopravy ČR MF Ministerstvo financí ČR MHD Městská hromadná doprava MK Ministerstvo kultury ČR MMR Ministerstvo pro místní rozvoj ČR MMR - ORP Odbor regionální politiky MMR MPIN Metodika pro využití integrovaných nástrojů MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR MSP Malé a střední podniky MSp Ministerstvo spravedlnosti ČR MŠ Mateřská škola MV Ministerstvo vnitra ČR MZd Ministerstvo zdravotnictví ČR MZe Ministerstvo zemědělství ČR 255 MŽP Ministerstvo životního prostředí ČR NA Údaj není dostupný NC Návštěvnické centrum NČI Národní číselník indikátorů NIPEZ Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek NNO Nestátní nezisková organizace NOK Národní orgán pro koordinaci NPR Národní program reforem NPÚ Národní památkový ústav NUTS La Nomeclature des Unités Territoriales Statistiques NZVZ Nový zákon o veřejných zakázkách OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OP PIK Operační program Podnikání, inovace pro konkurenceschopnost OP PPR Operační program Praha - Pól růstu OP R Operační program Rybářství OP TP Operační program Technická pomoc OP VVV Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání OP Z Operační program Zaměstnanost OP ŽP Operační program Životní prostředí OPU Obec s pověřeným úřadem ORP Obec s rozšířenou působností OVM Orgán veřejné moci OZE Obnovitelné zdroje energie P+G Parkoviště na hranici centrální zóny města park and go -„zaparkuj a dál pokračuj pěšky“ P+R Parkoviště park and ride – „zaparkuj a jeď“ PD IROP Programový dokument Integrovaného regionálního operačního programu PIAAC Programme for the International Assessment of Adult Competencies PO Prioritní osa PRV Program rozvoje venkova ROP Regionální operační program RP Regulační plán RVP PV Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání RVP ZV - LMP Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání – upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením ŘO Řídicí orgán SA Smart Administration SBA Small Bussiness Act SC Specifický cíl SCLLD Strategie komunitně vedeného místního rozvoje SEA Strategic Environmental Assessment 256 SFDI Státní fond dopravní infrastruktury SFEU Smlouva o fungování Evropské unie SFRB Státní fond rozvoje bydlení SMO ČR Svaz měst a obcí ČR SRR Strategie regionálního rozvoje ČR na období 2014-2020 SSR Společný strategický rámec SŠ Střední škola SUMP Plán udržitelné městské mobility (Sustainable Urban Mobility Plan) SV Celkový počet vozidel (osobní i nákladní) za 24 hodin v obou směrech SVP Speciální vzdělávací potřeby SW Software ŠVP Školní vzdělávací program TC Tematický cíl TEN-E Transevropská energetická síť TEN-T Transevropská dopravní síť UNESCO Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization) ÚOHS Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ÚZIS Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR VHD Veřejná hromadná doprava VOŠ Vyšší odborná škola VS Veřejná správa WHO Světová zdravotnická organizace (World Health Organization) ZCHÚ Zvláštně chráněná území ZS Zprostředkující subjekt ZS ITI Zprostředkující subjekt – nositelé ITI (nositelé integrovaných strategií pro integrované územní investice) ZŠ Základní škola ZÚR Zásady územního rozvoje ZZS Zdravotnická záchranná služba ŽP Životní prostředí