Strategický rámec
Česká republika 2030
Příloha 1: Indikátory
ke specifickým cílům
127
Úvod
1. Sada indikátorů strategického rámce Česká republika 2030 byla navržena s cílem měřit
jeho naplňování na úrovni jednotlivých specifických cílů. To je zásadní posun oproti
Strategickému rámci udržitelného rozvoje (SRUR) z roku 2010, který obsahoval kontextové
indikátory vztažené primárně na úroveň prioritních os.
2. Z nového přístupu vyplývá i charakter navržených indikátorů, které nejsou
autoritativním výčtem indikátorů udržitelného rozvoje, ale jsou otevřenou datovou sadou,
která bude sloužit především jako podklad pro vypracování ucelené Zprávy o kvalitě života
a její udržitelnosti, předkládané Odborem pro udržitelný rozvoj na základě schválení
strategického rámce Česká republika 2030 každé dva roky. K interpretaci indikátorů přitom
bude přistupováno kriticky s ohledem na rozdílnou úroveň jejich vypovídací hodnoty pro
dané jevy. Z tvorby indikátorové sady pro úroveň specifických cílů zároveň také vyplývá
duplicita některých indikátorů, která rovněž není kvůli zvolenému přístupu nežádoucí.
Dokument Česká republika 2030 záměrně a uvědoměle nepracuje s tzv. přístupem SMART
k tvorbě kvantifikovaných cílů. To však v žádném případě neznamená, že by bylo odmítáno
měření naplňování cílů. Důsledně je však odlišováno měření a stanovování apriorních
kvantitativních cílů.
3. V maximální míře jsou využívány existující indikátory a indikátory SRUR, jejichž vývoj
lze sledovat v časové řadě. Inovativní charakter některých cílů však vyžaduje také zahrnutí
nových experimentálních indikátorů, jejichž metodické listy a gestorství byly projednávány
v průběhu tvorby strategického rámce Česká republika 2030. Experimentální indikátory,
které nejsou zcela dopracovány a budou se dále vyvíjet, jsou v návrhu označeny šedou
barvou.
4. U celé řady indikátorů je předpokládán vývoj, v některých případech i speciální
výzkum, který bude v budoucnu reflektován v rámci pravidelného vyhodnocení a případné
aktualizace indikátorové sady. Návrh indikátorů je proto třeba chápat jako živý dokument,
který zrcadlí představu o tom, co je třeba měřit z hlediska dlouhodobých cílů České republiky
2030. Jako takový bude i předmětem pravidelných revizí. V rámci procesu implementace
budou také k jednotlivým indikátorům dále rozpracována metadata, která určí jejich výchozí
hodnoty a specifikují žádoucí trendy. V případech, ve kterých je to možné, jsou k některým
cílům dočasně přiřazeny tzv. proxy indikátory, které nepokrývají celé znění specifického cíle,
ale pouze jeho výseč. Indikátory pokrývající tyto cíle komplexně budou v rámci budoucích
revizí podle možnosti dopracovány.
129
1 Lidé a společnost
1. Společenské klima je vůči rodinám všestranně příznivé, bariéry
a společenské tlaky jsou minimalizovány. Rodina, rodičovství a manželství
požívají zvláštní zákonné ochrany a jsou společensky vysoce oceňovány.
1.1 Vhodné socioekonomické podmínky podporují dobré fungování rodin. Zaměřují
se na finanční zajištění rodiny, slučitelnost práce a rodiny a služby péče o děti
i seniory. Umožňují tak získat dostatek volného času pro zkvalitňování
rodinných vztahů.
Název a označení
indikátoru:
1.1.1 Zaměstnanost matek s dětmi do šesti let věku
Stručná definice: Míra zaměstnanosti žen s dítětem do 6 let věku ve společné
domácnosti.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Tento ukazatel znázorňuje dopady mateřství na zaměstnanost
žen, a tedy nepřímo možnosti slučitelnosti zaměstnání a péče
o děti.
Časová řada: Dosud neexistuje, lze vytvořit od roku 2016.
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Celostátně, ženy s nejmladším dítětem do šesti let věku
Mezinárodní srovnání: Název
a označení
indikátoru:
1.1.2 Míra zaměstnanosti matek dle věku dítěte
Stručná definice: Míra zaměstnanosti žen s dítětem ve společné domácnosti dle
věku dítěte.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor:
Význam indikátoru: Tento ukazatel znázorňuje dopady mateřství na zaměstnanost
žen, a tedy nepřímo možnosti slučitelnosti zaměstnání a péče
o děti.
Časová řada: Dosud neexistuje, lze vytvořit od roku 2016.
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Dle krajů, dle věku dítěte
Mezinárodní srovnání: Název
a označení
indikátoru:
1.1.3 Relativní míra rizika ohrožení příjmovou chudobou
u osob v domácnostech s dětmi ve srovnání s celou
populací
Stručná definice: Index – podíl míry ohrožení chudobou u osob v domácnostech
s dětmi k míře ohrožení celé populace. Domácnosti s dětmi jsou
vymezeny jako samostatně hospodařící, zahrnující alespoň
jedno dítě. (Dítětem je osoba mladší 16 let nebo starší 16 let,
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
130
pokud uvedla, že je žákem, učněm, studentem denního studia
a je mladší 26 let, její pracovní doba je kratší než 20 hodin
týdně a žije ve společné domácnosti s rodiči, prarodiči nebo
sourozencem. Dítětem je rovněž nepracující osoba starší 16 let
do věku 18 let včetně a osoba invalidní do věku 25 let, která žije
ve společné domácnosti s rodiči, prarodiči nebo sourozencem.)
Jednotka: Bezrozměrné číslo
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Srovnává rizika ohrožení příjmovou chudobou u domácností
s dětmi jako specifické cílové skupiny se situací v populaci jako
celku.
Časová řada: Od roku 2005
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Dle počtu dětí (jedno, dvě, tři a více)
Mezinárodní srovnání: Název
a označení
indikátoru:
1.1.4 Průměrný disponibilní příjem na osobu v rodinách
s dětmi ve srovnání s ostatními typy domácností
Stručná definice: Průměrný disponibilní příjem na osobu za domácnosti s dětmi
celkem a v základním třídění dle počtu dětí v domácnosti.
Dítětem je osoba mladší 16 let nebo starší 16 let, pokud uvedla,
že je žákem, učněm, studentem denního studia a je mladší 26
let, její pracovní doba je kratší než 20 hodin týdně a žije ve
společné domácnosti s rodiči, prarodiči nebo sourozencem.
Dítětem je rovněž nepracující osoba starší 16 let do věku 18 let
včetně a osoba invalidní do věku 25 let, která žije ve společné
domácnosti s rodiči, prarodiči nebo sourozencem. Srovnání
s domácností bez dětí a s domácnostmi důchodců (vymezení
domácnosti důchodců dle SILC).
Jednotka: Kč / os
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Znázorňuje ekonomické zajištění rodin podle počtu jejich dětí.
Umožňuje kvantifikovat specifické potřeby rodin s více dětmi.
Časová řada: Od roku 2005
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Domácnosti s dětmi celkem, domácnosti s jedním, se dvěma
a se třemi a více dětmi.
Mezinárodní srovnání: Název
a označení
indikátoru:
1.1.5 Úhrnná plodnost
Stručná definice: Počet dětí, které by se živě narodily každé ženě během celého
jejího reprodukčního věku (15–49 let), pokud by se během
tohoto reprodukčního období neměnily míry plodnosti žen podle
věku a zůstaly na úrovni roku, za který je úhrnná plodnost
vypočítána. Hodnota úhrnné plodnosti 2,1 zajišťuje prostou
Indikátory – 1. Lidé a společnost
131
reprodukci obyvatelstva.
Jednotka: Počet
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Vyjadřuje aktuální úroveň plodnosti v populaci.
Časová řada: Od roku 1990
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Celostátně
Mezinárodní srovnání: Eurostat, OECD
1.2 Rodinám se specifickými potřebami je věnována zvláštní pozornost. Jsou
přijímána cílená opatření přispívající k rovnému přístupu ke vzdělávání
a uplatnění členů těchto rodin na trhu práce i ve společnosti.
2. Technologický a sociální rozvoj rozšiřují přístup k důstojné práci.
2.1 Trh práce vykazuje na celostátní i regionální úrovni nižší strukturální
nerovnováhy, zmírňuje se polarizace trhu práce i její společenské dopady.
Název a označení
indikátoru:
2.1.1 Nenaplněná poptávka dle jednotlivých
profesí/kvalifikací
Stručná definice: Počet uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst dle
klasifikace zaměstnání CZ-ISCO v rámci hlavních tříd této
klasifikace v jednotlivých krajích ČR.
Jednotka: Počet uchazečů a počet míst
Gestor: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Úřad práce
Význam indikátoru: Indikátor vyjadřuje míru strukturální nerovnováhy na trhu práce
Název a označení
indikátoru:
1.2.1 Relativní míra rizika ohrožení příjmovou chudobou
u osob v domácnostech s dětmi se specifickými potřebami
ve srovnání s celou populací
Stručná definice: Index – podíl míry ohrožení chudobou u osob v domácnostech
s dětmi se specifickými potřebami k míře ohrožení celé
populace. Domácnosti s dětmi jsou vymezeny jako samostatně
hospodařící, zahrnující alespoň jedno dítě.
Jednotka: Bezrozměrné číslo
Gestor:
Význam indikátoru: Srovnává rizika ohrožení příjmovou chudobou u domácností
s dětmi se specifickými potřebami jako specifické cílové skupiny
se situací v populaci jako celku.
Časová řada:
Frekvence výstupu:
Členění indikátoru: Dle počtu dětí (jedno, dvě, tři a více)
Mezinárodní srovnání:
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
132
vytvořenou změnami na trhu práce, vzděláváním apod.
Časová řada: Od roku 2000
Frekvence výstupu: Čtvrtletně
Členění indikátoru: Celostátně, dle krajů
Mezinárodní srovnání: Název
a označení
indikátoru:
2.1.2 Podíly 90/10, 90/50, 50/10 percentilu měsíční mzdy
Stručná definice: Ukazuje polarizaci trhu práce na podílech 90/10, 90/50, 50/10
percentilu měsíční mzdy.
Jednotka: Kč
Gestor: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Význam indikátoru: Umožní sledovat vývoj mzdové nerovnosti ve společnosti.
Časová řada: Od roku 1996
Frekvence výstupu: Čtvrtletně (příp. ročně)
Členění indikátoru: Celostátně, dle krajů
Mezinárodní srovnání: Indikátory světového rozvoje (Světová banka), Eurostat
2.2 Přístup k důstojné práci se rozšiřuje i pro skupiny, které jsou na trhu práce
dosud znevýhodněné – rodiče na rodičovské dovolené, osoby se zdravotním
postižením nebo osoby starší 50 let.
Název a označení
indikátoru:
2.2.1 Míra zaměstnanosti uvedených skupin
Stručná definice: Indikátor je definován jako podíl zaměstnaných osob dle
jednotlivých skupin k počtu všech osob v těchto skupinách.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Vyjadřuje míru zaměstnanosti ve skupinách, které jsou
ohrožené růstem nezaměstnanosti a chudobou. Indikátor patří
mezi strukturální ukazatele za oblast zaměstnanosti
a sociálního začlenění.
Časová řada: Dosud neexistuje.
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Osoby pečující o dítě nebo dospělou osobu vyžadující péči;
osoby se zdravotním postižením; osoby starší 50 let včetně
seniorů; dle pohlaví
Mezinárodní srovnání: -
2.3 S obecnou mírou nezaměstnanosti se zároveň snižuje i podíl dlouhodobě
nezaměstnaných na celkové nezaměstnanosti.
Název a označení
indikátoru:
2.3.1 Obecná míra nezaměstnanosti
Stručná definice: Indikátor je definován jako podíl nezaměstnaných osob na
pracovní síle ve věkové skupině 15–64 let.
Indikátory – 1. Lidé a společnost
133
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Vyjadřuje celkovou míru nezaměstnanosti a jako takový je
považován za klíčový pro sociální pilíř udržitelného rozvoje.
Časová řada: Od roku 1993
Frekvence výstupu: Čtvrtletně
Členění indikátoru: Regionálně, dle pohlaví, vzdělání, dlouhodobá nezaměstnanost
(tj. 1 rok a více)
Mezinárodní srovnání: Eurostat, OECD
2.4 Minimalizuje se míra prekarizace a nedobrovolné flexibilizace práce, a to
i u činností vykonávaných prostřednictvím ekonomiky platforem a jiných nových
atypických forem práce.
Název a označení
indikátoru:
2.4.1 Skutečně odpracované hodiny podle postavení
v zaměstnání a věku
Stručná definice: Počet skutečně odpracovaných hodin v referenčním týdnu (vč.
přesčasů).
Jednotka: Počet hodin
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Znázorňuje reálný objem odvedené práce a nepřímo ukazuje
míru jednoho druhu flexibilizace práce (přesčasů).
Časová řada: Od roku 1993
Frekvence výstupu: Čtvrtletně
Členění indikátoru: Dle věku, postavení v zaměstnání
Mezinárodní srovnání: Eurostat, OECD
Název a označení
indikátoru:
2.4.2 Podíl pracovníků a pracovnic na dobu určitou
Stručná definice: Počet zaměstnanců v hlavním zaměstnání na dobu určitou vůči
všem zaměstnancům v hlavním zaměstnání.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Umožňuje analýzu počtu a podílu osob pracujících podle
smlouvy na dobu určitou a majících tak, alespoň
z dlouhodobého hlediska, nejistou práci (jeden z definičních
znaků prekarizace práce).
Časová řada: Od roku 1993
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Dle věku, NACE, ISCO
Mezinárodní srovnání: Eurofound (Eurostat, OECD)
2.5 Imigrační a integrační politika klade důraz na přilákání kvalifikovaných cizinců
a cizinek a posiluje diverzitu pracovních sil významnou pro inovace. Veřejné
politiky také podporují návrat českých občanů a občanek ze zahraničí.
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
134
Název a označení
indikátoru:
2.5.1 Počet cizinců a cizinek žijících v ČR (stavy)
Stručná definice: Počet fyzických osob, které nejsou státními občany ČR,
s evidovaným nebo povoleným pobytem na území ČR.
Jednotka: Počet osob
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Poskytuje přehled o cizincích v ČR.
Časová řada: Od roku 2000
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Dle pohlaví, věku, země původu, občanství, účelu pobytu
(pouze pro cizince ze třetích zemí s dlouhodobým pobytem):
práce, rodiny, studia, ostatní.
Mezinárodní srovnání: Eurostat
Název a označení
indikátoru:
2.5.2 Počet imigrantů a imigrantek
Stručná definice: Počet osob, které se v průběhu daného kalendářního roku
přistěhovaly do ČR na základě přihlášení/povolení k trvalému
pobytu, u cizinců rovněž k přechodnému pobytu (udělení víza
k pobytu nad 90 dnů, povolení k dlouhodobému pobytu či
potvrzení přechodného pobytu občanu EU), či kterým byl v ČR
přiznán azyl.
Jednotka: Počet osob
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Znázorňuje atraktivnost ČR jako cílové země pro cizince.
Časová řada: Od roku 2001
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Dle pohlaví, státního občanství, kraje, obce
Mezinárodní srovnání: Eurostat (v definici dle obvyklého pobytu)
Název a označení
indikátoru:
2.5.3 Míra hrubé migrace
Stručná definice: Počet přistěhovalých a vystěhovalých osob do/z ČR během
daného kalendářního roku na 1 000 obyvatel středního stavu.
Jednotka: Podíl (v ‰)
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Kvantifikuje intenzitu (obrat) mezinárodní migrace.
Časová řada: Od roku 2001
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Dle pohlaví, věku
Mezinárodní srovnání: Eurostat (v definici dle obvyklého pobytu), resp. lze vypočíst ze
zveřejňovaných dat
Název a označení
indikátoru:
2.5.4 Podíl cizinců na celkovém počtu absolventů vysokých
škol
Stručná definice: Podíl absolventů vysokých škol v daném roce s cizím státním
Indikátory – 1. Lidé a společnost
135
občanstvím na celkovém počtu absolventů vysokých škol
v daném roce.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Význam indikátoru: Ukazuje zájem cizích státních příslušníků o studium v ČR. Část
z nich v ČR zůstane a začne po absolvování vysoké školy
pracovat.
Časová řada: Od 2001
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Dle pohlaví, státního občanství, typu studijního programu,
oborové skupiny podle ISCED-F 2013
Mezinárodní srovnání: Eurostat, OECD (ne úplně přesné, ve vzdělávání je mobilita
v terciéru primárně vázána na zemi předchozího vzdělání na
úrovni ISCED 3, ne na státní občanství)
3 Strukturální nerovnosti ve společnosti jsou nízké.
3.1 Dlouhodobě se snižuje podíl osob ohrožených chudobou a sociálním
vyloučením.
Název a označení
indikátoru:
3.1.1 Míra ohrožení příjmovou chudobou nebo sociálním
vyloučením
Stručná definice: Podíl osob, které spadají do jedné z následujících tří skupin
(osoby jsou započítány pouze jednou): osoby ohrožené
příjmovou chudobou, materiální deprivací, osoby žijící
v domácnostech s nízkou pracovní intenzitou.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Vyjadřuje míru strukturální socio-ekonomické nerovnosti.
Časová řada: Od roku 2011
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Dle základních socio-ekonomických skupin obyvatel, regiony
NUTS 2
Mezinárodní srovnání: Harmonizovaný indikátor v rámci EU (Evropa 2020)
3.2 Snižuje se příjmová nerovnost a je kladen důraz na udržení silné střední vrstvy.
Název a označení
indikátoru:
3.2.1 Vývoj příjmů osob ohrožených příjmovou chudobou
Stručná definice: Index mediánu vyrovnaného (ekvalizovaného) příjmu osob,
jejichž roční vyrovnaný disponibilní příjem je nižší než 60 %
ročního národního vyrovnaného mediánového příjmu na
spotřební jednotku (tj. osob ohrožených příjmovou chudobou).
Jednotka: Index (meziroční)
Gestor: Český statistický úřad
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
136
Význam indikátoru: Ukazuje vývoj životní úrovně osob ohrožených příjmovou
chudobou.
Časová řada: Nový indikátor, lze zpětně propočítat od roku 2005.
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: Eurostatem není běžně publikováno, k dispozici pouze
z národních dat za ČR.
Název a označení
indikátoru:
3.2.2 Průměrná měsíční mzda
Stručná definice: Průměrná hrubá mzda představuje podíl mezd bez ostatních
osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance.
Jednotka: Kč
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Společně s mediánovou mzdou ukazuje mzdovou úroveň
společnosti.
Časová řada: Od roku 1955
Frekvence výstupu: Čtvrtletně
Členění indikátoru: Podle odvětví dle CZ-NACE
Mezinárodní srovnání: Název
a označení
indikátoru:
3.2.3 Mediánová měsíční mzda
Stručná definice: Hrubá měsíční mzda zaměstnance uprostřed mzdového
rozdělení.
Jednotka: Kč
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Společně s průměrnou mzdou ukazuje mzdovou úroveň
společnosti jako celku.
Časová řada: Od roku 2012
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Dle věku, ISCO, NACE, pohlaví, stupně vzdělání
Mezinárodní srovnání: -
3.3 Snižuje se genderová nerovnost.
Název a označení
indikátoru:
3.3.1 Gender pay gap
Stručná definice: Relativní rozdíl průměru měsíční mzdy mužů a žen (vztažený
k průměru měsíční mzdy mužů). Relativní rozdíl mediánu
měsíční mzdy mužů a žen (vztažený k mediánu měsíční mzdy
mužů).
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Ukazuje projevy genderové nerovnosti na trhu práce.
Časová řada: Od roku 2003
Indikátory – 1. Lidé a společnost
137
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: Eurostat
Název a označení
indikátoru:
3.3.2 Zastoupení žen v zastupitelských a exekutivních
orgánech
Stručná definice: Podíl, resp. počet žen ve vybraných institucích (vláda,
Poslanecká sněmovna, vedoucí pozice ministerstev, soudy,
armáda).
Jednotka: Podíl (v %), počet osob
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Ukazuje projevy genderové nerovnosti v politickém zastoupení
žen.
Časová řada: Dle dostupnosti
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Dle instituce
Mezinárodní srovnání: Parlamenty jiných států
Název a označení
indikátoru:
3.3.3 Míra ekonomické aktivity žen a mužů
Stručná definice: Podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných (pracovní síly)
žen/mužů na počtu všech žen/mužů 15letých a starších.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Ukazuje míru zapojení žen do formální ekonomiky v porovnání
s muži.
Časová řada: Od roku 1993
Frekvence výstupu: Čtvrtletně
Členění indikátoru: Dle pohlaví
Mezinárodní srovnání: Eurostat, OECD
3.4 Je zajištěn rovný přístup k osobám ohroženým diskriminací na základě pohlaví,
věku, péče o závislé osoby, zdravotního postižení, etnicity, národnosti, sexuální
orientace, vyznání nebo světonázoru. Zvláštní důraz je kladen na předcházení
vícečetné diskriminaci.
Název a označení
indikátoru:
3.4.1 Míry zaměstnanosti jednotlivých skupin
Stručná definice: Míra zaměstnanosti žen, mužů, věkových skupin, osob se
zdravotním postižením.
Jednotka: Podíl (v %), počet osob
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Indikátor umožní zjistit odchylky v zaměstnanosti osob z výše
uvedených skupin oproti průměrné zaměstnanosti celkové
populace.
Časová řada: Od roku 1993
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Míra zaměstnanosti žen; míra zaměstnanosti mužů; míra
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
138
zaměstnanosti osob se zdravotním postižením; míra
zaměstnanosti podle věku.
Mezinárodní srovnání: Eurostat
Název a označení
indikátoru:
3.4.2 Pocit diskriminace
Stručná definice: Subjektivní pocit příslušnosti k diskriminované skupině.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.
Význam indikátoru: Indikátor zachycuje podíl osob, které mají subjektivní pocit
diskriminace na základě barvy pleti nebo rasy, národnosti,
náboženství, jazyka, etnické skupiny, věku, pohlaví, sexuální
orientace, zdravotního postižení a jiného důvodu.
Časová řada: Od roku 2002
Frekvence výstupu: Jednou za dva roky
Členění indikátoru: Dle barvy pleti nebo rasy, národnosti, náboženství, jazyka,
etnické skupiny, věku, pohlaví, sexuální orientace, zdravotního
postižení a jiného důvodu.
Mezinárodní srovnání: V rámci šetření European Social Survey
4 Vzdělávání rozvíjí individuální potenciál jedinců a jejich schopnost zvládat
a ovlivňovat změny a podporuje soudržnou společnost orientovanou na
udržitelný rozvoj.
4.1 Vzdělávací systém je inkluzivní a vzájemně prostupný, neselektuje žáky
a žákyně v útlém věku na talentované a netalentované a omezuje závislost
vzdělávacích drah a výsledků na jejich socioekonomickém zázemí.
Název a označení
indikátoru:
4.1.1 Podíly studentů dle jednotlivých vzdělávacích drah
Stručná definice: Podíl žáků v jednotlivých vzdělávacích drahách na celkovém
počtu žáků na dané vzdělávací úrovni.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Význam indikátoru: Indikátor mapuje rozložení studentů podle druhu vzdělávací
dráhy na jednotlivých vzdělávacích úrovních (úroveň povinné
školní docházky, včetně odpovídajících ročníků víceletých
gymnázií a konzervatoří; středoškolská úroveň, včetně
odpovídajících ročníků víceletých gymnázií a konzervatoří).
Příliš brzká selekce žáků může mít negativní dopady na jejich
vzdělávací výsledky.
Časová řada: 2005–2015
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Dle krajů, pohlaví
Mezinárodní srovnání: -
Indikátory – 1. Lidé a společnost
139
Název a označení
indikátoru:
4.1.2 Studenti vysokých škol dle socioekonomického
zázemí
Stručná definice: Podíl studentů vysokých škol podle jednotlivých úrovní
socioekonomického zázemí (příjmu rodičů a jejich dosaženého
stupně vzdělání) na celkovém počtu studentů.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Význam indikátoru: Znázorňuje vliv socio-ekonomického původu studentů na jimi
dosažené vzdělání.
Časová řada: Od roku 2009
Frekvence výstupu: Eurostudent jednou za tři roky
Členění indikátoru: Dle pohlaví, věkové skupiny
Mezinárodní srovnání: V rámci šetření Eurostudent
4.2 Systém vzdělávání podporuje učitele, učitelky a další vzdělavatele, aby ve
vzdělávání dokázali přinášet potřebné změny a převzít roli průvodců účastníků
vzdělávání v měnícím se světě. Je otevřený intenzivnímu kontaktu s reálným
světem a zapojuje všechny aktéry ve vzdělávání.
Název a označení
indikátoru:
4.2.1 Existence systému kariérního rozvoje učitelů
Stručná definice: Existence systému kariérního rozvoje pedagogických
pracovníků v oficiálním vzdělávacím systému, který bude
oceňovat kvalitu práce vzdělavatelů, jejich účast na dalším
vzdělávání a profesní rozvoj.
Jednotka: ANO / NE, výstupový indikátor
Gestor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Význam indikátoru: Jasně definované směry kariérního rozvoje učitelů vázané na
jejich profesní rozvoj a kvalitu práce – podporuje profesi jako
takovou a dává jí jednoznačná pravidla.
Časová řada: Frekvence
výstupu: Výstupový indikátor
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: Název
a označení
indikátoru:
4.2.2 Platové ohodnocení učitelů
Stručná definice: Podíl průměrného platového ohodnocení učitelů k průměrnému
platovému ohodnocení osoby s vysokoškolským vzděláním.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Platy učitelů – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy;
průměrná mzda vysokoškoláka – Český statistický úřad
Význam indikátoru: Porovnává platy učitelů, kteří ze zákona mají mít bakalářské
(pro mateřské školy) nebo magisterské (pro vyšší vzdělávací
úrovně) vzdělání, s průměrným platem osob se stejnou úrovní
vzdělání. Pokud je podíl nízký, je to jeden z důvodů, proč
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
140
povolání učitele není atraktivní.
Časová řada: Frekvence
výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Dle krajů, úroveň vzdělávání podle ISCED
Mezinárodní srovnání: OECD
4.3 Vzdělávání zajišťuje každému přístup k rozvoji přenositelných kompetencí,
potřebných pro aktivní občanský, profesní i osobní život. Systém zahrnuje
přiměřený všeobecný základ nezbytný pro další vzdělávání, zapojení do
společnosti i pro porozumění vzájemné provázanosti současného světa.
Název a označení
indikátoru:
4.3.1 Úroveň dovedností žáků v mezinárodním srovnání –
čtenářská gramotnost
Stručná definice: Podíl žáků podle úrovní čtenářské gramotnosti v testu PISA na
celkovém počtu žáků.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Význam indikátoru: Částečně mapuje kvalitu vzdělávacího systému. Cílem je mít co
nejméně žáků s nízkou úrovní (úrovně 0 a 1) a co nejvíce žáků
s vysokou úrovní (úrovně 5 a 6) čtenářské gramotnosti.
Časová řada: Od roku 2000
Frekvence výstupu: Jednou za tři roky
Členění indikátoru: Dle úrovně čtenářské gramotnosti, pohlaví
Mezinárodní srovnání: OECD
Název a označení
indikátoru:
4.3.2 Úroveň dovedností žáků v mezinárodním srovnání –
numerická gramotnost
Stručná definice: Podíl žáků podle úrovní numerické gramotnosti v testu PISA na
celkovém počtu žáků.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Význam indikátoru: Částečně mapuje kvalitu vzdělávacího systému. Cílem je mít co
nejméně žáků s nízkou úrovní (úrovně 0 a 1) a co nejvíce žáků
s vysokou úrovní (úrovně 5 a 6) numerické gramotnosti.
Časová řada: Od roku 2000
Frekvence výstupu: Jednou za tři roky
Členění indikátoru: Dle úrovně numerické gramotnosti, pohlaví
Mezinárodní srovnání: OECD
Název a označení
indikátoru:
4.3.3 Úroveň dovedností žáků v mezinárodním srovnání –
přírodovědná gramotnost
Stručná definice: Podíl žáků podle úrovní přírodovědné gramotnosti v testu PISA
na celkovém počtu žáků.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Význam indikátoru: Částečně mapuje kvalitu vzdělávacího systému. Cílem je mít co
Indikátory – 1. Lidé a společnost
141
nejméně žáků s nízkou úrovní (úrovně 0 a 1) a co nejvíce žáků
s vysokou úrovní (úrovně 5 a 6) přírodovědné gramotnosti.
Časová řada: Od roku 2000
Frekvence výstupu: Jednou za tři roky
Členění indikátoru: Dle úrovně přírodovědné gramotnosti, pohlaví
Mezinárodní srovnání: OECD
4.4 Systém celoživotního vzdělávání je veřejně garantovaný a široce dostupný:
Zaměřuje se jak na profesní vzdělávání, tak i na vzdělávání v oblasti
přenositelných dovedností.
Název a označení
indikátoru:
4.4.1 Účast dospělé populace na celoživotním vzdělávání
v posledních 4 týdnech
Stručná definice: Podíl osob, které se v uplynulých čtyřech týdnech účastnily
jakékoli formy dalšího vzdělávání (formálního nebo
neformálního), na populaci ve věku 25–64 let.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Benchmark v rámci ET 2020, informuje o účasti dospělé
populace v dalším vzdělávání, a to jak formálním (v rámci
vzdělávacího systému), tak i neformálním (v institucích mimo
vzdělávací systém).
Časová řada: Od roku 2004
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Dle pohlaví, věku, regionu, úrovně vzdělání, ekonomické aktivity
Mezinárodní srovnání: Eurostat
Název a označení
indikátoru:
4.4.2 Úroveň kompetencí dospělých v mezinárodním
srovnání – čtenářská gramotnost
Stručná definice: Podíl osob ve věku 25–64 let podle úrovní čtenářské
gramotnosti v rámci mezinárodního testování dospělých
(PIAAC) na celkovém počtu osob ve věku 25–64 let.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Význam indikátoru: Ukazuje podíl dospělých osob podle úrovní čtenářské
gramotnosti. Z nízké úrovně čtenářské gramotnosti může
vyplývat ohrožení na trhu práce i v životě obecně. Indikátor také
přeneseně může vyjadřovat „kvalitu“ vzdělávacího systému
v minulosti a také kvalitu dalšího vzdělávání.
Časová řada: Od roku 2011
Frekvence výstupu: Jednou za 10 let
Členění indikátoru: Dle pohlaví, věkové skupiny
Mezinárodní srovnání: OECD
5 Zdraví všech skupin obyvatel se zlepšuje.
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
142
5.1 Zvyšuje se délka života ve zdraví u všech skupin obyvatel České republiky.
Název a označení
indikátoru:
5.1.1 Naděje dožití – střední délka života při narození a ve
věku 65 let
Stručná definice: Indikátor udává očekávaný celkový průměrný počet let, který
zbývá osobám daného věku ještě prožít, jestliže budou
zachovány úmrtnostní poměry daného období po zbytek jejich
života.
Jednotka: Počet let
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Naděje dožití (střední délka života) je indikátorem zdravotního
stavu populace, který vychází z úmrtnostních poměrů dané
populace.
Časová řada: Za ČR dostupné od r. 1920, za současné kraje od období 1991–
1992, za okresy od období 1981–1985, za obce s rozšířenou
působností od období 2004–2008.
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Dle pohlaví, okresu, kraje
Mezinárodní srovnání: Eurostat, OECD
Název a označení
indikátoru:
5.1.2 Délka života ve zdraví (Healthy life years) při narození
a ve věku 65 let
Stručná definice: Indikátor udává očekávaný celkový průměrný počet let ve
zdraví, který zbývá osobám daného věku ještě prožít.
Jednotka: Počet let
Gestor: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
Význam indikátoru: Znázorňuje dopady primární prevence nemocí a podpory zdraví
v průběhu celého života, tedy zdravého životního stylu
a prostředí, a dále tak ve svém důsledku indikuje úroveň kvality
života.
Časová řada: Od roku 2008
Frekvence výstupu: Ročně; výběrové šetření příjmů a životních podmínek
domácností EU – SILC
Členění indikátoru: Pohlaví
Mezinárodní srovnání: Eurostat
5.2 Snižují se vlivy způsobující nerovnosti v oblasti zdraví.
Název a označení
indikátoru:
5.2.1 Dlouhodobé omezení aktivit (Global Activity Limitation
Indicator)
Stručná definice: Podíl osob starších 16 let, které jsou ze zdravotních důvodů
dlouhodobě omezeny v činnostech, které lidé obvykle dělají, dle
stupně omezení.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
Význam indikátoru: Ukazuje dopady rozdílů v socio-ekonomických determinantech
Indikátory – 1. Lidé a společnost
143
zdraví, jež vedou k nerovnostem ve zdraví.
Časová řada: Od roku 2008
Frekvence výstupu: Ročně, výběrové šetření příjmů a životních podmínek
domácností EU – SILC
Členění indikátoru: Příjmové decily, dosažená úroveň vzdělání, region, věk
Mezinárodní srovnání: Eurostat
5.3 Systém veřejného zdravotnictví je stabilní, všeobecně dostupný co do kvality
i kapacity, a současně se rozvíjí odpovídající profesní struktura. Věkový průměr
lékařského i nelékařského personálu se snižuje a zlepšuje se ohodnocení
všech pracovníků ve zdravotnictví.
Název a označení
indikátoru:
5.3.1 Věková struktura lékařských a nelékařských
pracovníků ve zdravotnictví dle jednotlivých specializací
Stručná definice: Věková struktura zdravotnických pracovníků podle desetiletých
věkových kategorií.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
Význam indikátoru: Ukazuje míru udržitelnosti sektorů zdravotnictví vzhledem ke
generačním obměnám.
Časová řada: Do roku 2013, od roku 2016
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Dle specializace
Mezinárodní srovnání: OECD, pouze za lékaře celkem
Název a označení
indikátoru:
5.3.2 Průměrný a mediánový plat/mzda lékařských
a nelékařských pracovníků ve zdravotnictví
Stručná definice: Průměr a medián platů a mezd zaměstnanců ve zdravotnictví.
Jednotka: Kč
Gestor: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
Význam indikátoru: Znázorňuje úroveň ohodnocení zdravotnických pracovníků.
Časová řada: Do roku 2013 (pouze průměr), od roku 2016 (lze i medián)
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Plat/mzda, specializace, druh poskytovatele
Mezinárodní srovnání: OECD
Název a označení
indikátoru:
5.3.3 Počet lékařů a nelékařů na 1 000 obyvatel
Stručná definice: Počet lékařů a nelékařů (přepočet na plné úvazky) na 1 000
obyvatel.
Jednotka: Počet plných úvazků na 1 000 osob
Gestor: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
Význam indikátoru: Ukazuje míru jednoho druhu kapacity zdravotnického systému.
Časová řada: Ano
Frekvence výstupu: Ročně
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
144
Členění indikátoru: Dle regionu, počty celkem a dle vybraných oborů
Mezinárodní srovnání: OECD
Název a označení
indikátoru:
5.3.4 Neuspokojená potřeba lékařské péče v posledních 12
měsících podle důvodu
Stručná definice: Podíl osob ve věku 16 a více let, které uvedly, že potřebovaly
v posledních 12 měsících navštívit lékaře, a přesto k němu nešly
z důvodu čekacích dob a dlouhých objednacích lhůt, z finančních
důvodů, z důvodu dopravní nedostupnosti.
Jednotka: Podíl osob v %
Gestor: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
Význam indikátoru: Ukazuje všeobecnou dostupnost zdravotní péče.
Časová řada: Od roku 2006
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Důvod neuspokojené potřeby péče (finance, čekací doby,
doprava), region
Mezinárodní srovnání: Eurostat
Název a označení
indikátoru:
5.3.5 Přežití pacientů s nádorovými onemocněními
Stručná definice: K hodnocení přežívání onkologických pacientů se využívá tzv.
relativní přežití, které je definováno jako poměr celkového přežití
a tzv. očekávaného přežití. Očekávané přežití vyjadřuje mortalitu
v obecné populaci, která odpovídá sledované skupině pacientů
věkem, pohlavím a rokem diagnózy. Cílem výpočtu relativního
přežití je odfiltrování vlivu mortality spojené s jinými
onemocněními, než jsou sledované malignity. Pro hodnocení se
využívá tzv. analýza časové periody, zpravidla pětileté.
Jednotka: Pětileté relativní přežití, uvádí se v %
Gestor: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
Význam indikátoru: Úspěšnost komplexní onkologické péče, včetně úspěšnosti
programů časného záchytu, dostupnosti a kvality protinádorové
léčby.
Časová řada: Od periody 2000–2004
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Dle konkrétní onkologické diagnózy, stadia, pacienti podstupující
protinádorovou léčbu.
Mezinárodní srovnání: OECD, studie Eurocare, program CONCORD
5.4 Zdravý životní styl je podporován prostřednictvím vyšších veřejných výdajů
s důrazem na primární prevenci nemocí a podporu zdraví v průběhu celého
života.
Název a označení
indikátoru:
5.4.1 Veřejné výdaje na prevenci nemocí (primární
i sekundární) a podporu zdraví v absolutním vyjádření
a jako podíl na veřejných výdajích na zdravotnictví celkem
Indikátory – 1. Lidé a společnost
145
Stručná definice: Veřejné výdaje na prevenci zahrnují (zejména) výdaje na
zvyšování zdravotní gramotnosti, osvětu, vzdělávání
a poradenství, očkovací programy, sledování zdravotního stavu
(primární prevenci) a výdaje na screeningy, diagnostické testy
a lékařské prohlídky (sekundární prevenci). Výdaje v absolutním
vyjádření a jako podíl na veřejných výdajích na zdravotnictví
celkem.
Jednotka: Kč, podíl (v %)
Gestor: Český statistický úřad, Ústav zdravotnických informací
a statistiky ČR
Význam indikátoru: Kvantifikuje důraz na preventivní přístup ve zdravotnictví
a ukazuje tak finanční poměry v rámci jednoho z determinantů
zdraví. Ukazatel je složen z položek vztahujících se jak
k primární, tak k sekundární prevenci, které zahrnují velmi
rozdílné typy aktivit. Proto je nutné posuzovat vývoj jednotlivých
dílčích složek ukazatele a sledovat i výdaje na primární
a sekundární prevenci odděleně.
Časová řada: Od roku 2010
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Výdaje na dílčí typy prevence dle kategorií SHA 2011
Mezinárodní srovnání: OECD
5.5 Snižuje se konzumace návykových látek i zátěž obyvatel zdravotně rizikovými
látkami a hlukem prostřednictvím lepší kvality životního prostředí. Příslušné
limity škodlivých látek a hluku nejsou překračovány.
Název a označení
indikátoru:
5.5.1 Podíl osob s rizikovou konzumací alkoholu
Stručná definice: Podíl osob starších 15 let, které uvedly nárazové pití vysokého
množství alkoholu (požití alespoň 60 g čistého alkoholu při
jedné příležitosti) alespoň jednou měsíčně v posledním roce.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
Význam indikátoru: Kvantifikuje rizikové faktory životního stylu (jednoho
z determinantů zdraví).
Časová řada: V roce 2008, 2014
Frekvence výstupu: Jednou za 5–6 let
Členění indikátoru: Dle věku, pohlaví, vzdělání
Mezinárodní srovnání: Eurostat
Název a označení
indikátoru:
5.5.2 Podíl denních kuřáků
Stručná definice: Podíl osob, které kouří denně.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Státní zdravotní ústav
Význam indikátoru: Kvantifikuje rizikové faktory životního stylu (jednoho
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
146
z determinantů zdraví).
Časová řada: Od roku 2003
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Dle věku, pohlaví
Mezinárodní srovnání: OECD
Název a označení
indikátoru:
5.5.3 Rozloha oblastí ČR s překročeným imisním limitem
Stručná definice: Překračování imisních limitů stanovených platnou legislativou
a vymezení podílu území a obyvatel žijících v těchto oblastech.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Ministerstvo životního prostředí (Český hydrometeorologický
ústav)
Význam indikátoru: Překračování imisních limitů úzce souvisí s produkcí emisí
znečišťujících látek z jednotlivých zdrojů znečišťování, přičemž
významnou roli hrají meteorologické a rozptylové podmínky.
V oblastech, kde dochází k překračování imisních limitů, jsou
evidovány negativní účinky na lidské zdraví (kardiovaskulární
choroby, respirační potíže, karcinogenní rizika atd.)
Časová řada: Od roku 2012
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Celostátně; oblasti s překročeným imisním limitem pro jednotlivé
látky dle platných právních předpisů
(Oblasti s překročeným imisním limitem bez zahrnutí
přízemního ozonu, se zahrnutím přízemního ozonu).
Mezinárodní srovnání: Evropská agentura pro životní prostředí
Název a označení
indikátoru:
5.5.4 Podíl obyvatel ČR žijících na území, kde jsou
překračovány mezní hodnoty hlukových indikátorů Ldvn
a Ln pro silniční dopravu
Stručná definice: Počet obyvatel exponovaných stanoveným úrovním hlukové
zátěže dle indikátorů Ldvn a Ln, počet obyvatel vystavených
hluku, který přesahuje mezní hodnoty těchto indikátorů
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Ministerstvo zdravotnictví (Národní referenční laboratoř pro
komunální hluk) / Ministerstvo životního prostředí (CENIA)
Význam indikátoru: V současné době patří hluk k významným ukazatelům kvality
životního prostředí a faktorům ovlivňujícím zdraví obyvatel.
Časová řada: Aktuálně dostupná data Strategického hlukového mapování
neumožňují hodnotit trendy hlukové zátěže, jelikož nejsou
pořízena v delší časové řadě a dle jednotné metodiky ve více
obdobích.
Frekvence výstupu: Dle ukončených fází Strategického hlukového mapování
Členění indikátoru: Pro jednotlivé kategorie zdrojů hluku (silniční doprava,
železniční doprava, letecká doprava, integrovaná zařízení),
v městských aglomeracích a mimo aglomerace
Indikátory – 1. Lidé a společnost
147
Mezinárodní srovnání: Evropská agentura pro životní prostředí
6 Vyšší veřejné investice podporují klíčové funkce kultury a rovný přístup
ke kultuře a kreativitě.
6.1 Do oblasti kultury směřují vyšší veřejné výdaje a posilují možnosti
dlouhodobého finančního plánování kulturních organizací.
Název a označení
indikátoru:
6.1.1 Veřejné výdaje do oblasti kultury
Stručná definice: Objem finančních prostředků vynaložených veřejnou správou na
podporu kultury
Jednotka: Podíl (v %), Kč
Gestor: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
Význam indikátoru: Výše veřejné podpory
Časová řada: Od roku 2009
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: -
6.2 Podle potřeb měnící se společnosti je systémově podporován rozvoj i zakládání
nových kulturních organizací.
Název a označení
indikátoru:
6.2.1 Investice do růstu sbírek současného umění
Stručná definice: Objem prostředků vynaložených na rozšíření sbírek
současného umění v příspěvkových institucích Ministerstva
kultury
Jednotka: Kč
Gestor: Ministerstvo kultury
Význam indikátoru: Veřejné investice do rozvoje kultury reflektující současný vývoj
společnosti.
Časová řada:
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: -
6.3 Kulturní a kreativní průmysly jsou podporovány jako příležitost pro rozvoj
ekonomiky.
Název a označení
indikátoru:
6.3.1 Veřejná podpora kulturních a kreativních průmyslů
Stručná definice: Objem finančních prostředků vynaložených veřejnou správou na
podporu kulturních a kreativních průmyslů
Jednotka: Podíl (v %), Kč
Gestor: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
148
Význam indikátoru: Znázorňuje míru veřejných investic do rozvoje kreativních
průmyslů.
Časová řada: Od roku 2009
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: -
6.4 Pracovníci v kultuře jsou podporováni metodicky i finančně s cílem zvyšování
jejich prestiže a zlepšování podmínek potřebných pro jejich kreativní
a motivační roli vůči dalším skupinám společnosti.
Název a označení
indikátoru:
6.4.1 Platy a mzdy v kulturním sektoru
Stručná definice: Průměrné platy a mzdy v odvětví kulturní, zábavní a rekreační
činnosti a jejich srovnání s průměrnou hrubou mzdou
Jednotka: Podíl (v %), Kč
Gestor: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
Význam indikátoru: Finanční podpora pracovníků v kultuře
Časová řada: Od roku 2009
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: -
149
2 Hospodářský model
7 Ekonomika dlouhodobě roste a domácí sektor je silný.
7.1 Domácí části ekonomiky se rozvíjejí.
Název a označení
indikátoru:
7.1.1 Hrubá přidaná hodnota podniků
Stručná definice: Hrubá přidaná hodnota je definována jako rozdíl produkce
a mezispotřeby.
Jednotka: mil. Kč
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Charakterizuje strukturu ekonomiky podle odvětví a původu
ekonomických subjektů. Proxy proměnná úspěšnosti
jednotlivých sektorů.
Časová řada: Frekvence
výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Klasifikace ekonomických činností Revize 2 (NACE Rev. 2),
sektory dle vlastnictví (národní soukromý, veřejný, zahraniční)
Mezinárodní srovnání: -
7.2 Sektor malých a středních podniků roste.
Název a označení
indikátoru:
7.2.1 Podíl malých a středních podniků na hrubé přidané
hodnotě
Stručná definice: Indikátor je definován jako podíl hrubé přidané hodnoty
vytvořené malými a středními podniky a celkové hrubé přidané
hodnoty vytvořené nefinančními podniky.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Ukazuje relativní velikost sektoru malých a středních podniků
oproti ostatním sektorům.
Časová řada: Frekvence
výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Nefinanční podniky (S11)
Mezinárodní srovnání: Název
a označení
indikátoru:
7.2.2 Čas nutný ke zpracování a platbě daní (Time to
prepare and pay taxes)
Stručná definice: Indikátor zaznamenává, kolik hodin věnuje ročně středně velká
firma přípravě, podání a placení tří hlavních typů daní: dani
z příjmu právnických osob, dani z přidané hodnoty a dani
z příjmu fyzických osob včetně administrace sociálního
pojištění. Standardizovaná případová studie s danými
předpoklady zaručuje mezinárodní srovnatelnost dat.
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
150
Jednotka: Hodiny
Gestor: Zdroj dat: publikuje Světová banka v rámci databáze Doing
Business1
.
Význam indikátoru: Proxy proměnná administrativní zátěže firem
Časová řada: Od roku 2007
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: K roku 2015 celkem 196 států a území
7.3 Ekonomika se posouvá na vyšší pozice v mezinárodní dělbě práce
a v mezinárodním hodnotovém řetězci.
Název a označení
indikátoru:
7.3.1 Vývoz výrobků zpracovatelského průmyslu podle
technologické náročnosti
Stručná definice: V návaznosti na rozdělení odvětví zpracovatelského průmyslu
podle jejich technologické náročnosti vypracoval Český
statistický úřad i alternativní rozdělení výrobků
zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti, a to
podle mezinárodní Klasifikace produkce (CPA).
Produkce (výrobky) těchto odvětví (CZ CPA oddíly 10 až 32) je
pak zařazena do jedné ze čtyř níže uvedených kategorií na
základě výše zmíněné Klasifikace produkce CZ-CPA
a rozdělení odvětví zpracovatelského průmyslu podle jejich
technologické náročnosti:
1) Výrobky high-tech zpracovatelského průmyslu: výrobky
s vysokou technologickou náročností (CZ-CPA: 21; 26
a 303);
2) Výrobky medium high-tech zpracovatelského průmyslu:
výrobky se středně vysokou technologickou náročností
(CZ-CPA: 20, 27, 28, 29, 30 bez 301 a 303; 254; 325);
3) Výrobky medium low-tech zpracovatelského průmyslu:
výrobky se středně nízkou technologickou náročností
(CZ-CPA: 19; 22 až 24; 25 bez 254; 301);
4) Výrobky low-tech zpracovatelského průmyslu: výrobky
s nízkou technologickou náročností (CZ-CPA: 10 až 18;
31; 32 bez 325).
Poznámka: Výše uvedené rozdělení produkce zpracovatelského
průmyslu podle technologické náročnosti neznamená, že
například vývoj výrobků v některých podnicích z odvětví
zpracovatelského průmyslu s nižší technologickou náročností
nedoprovázejí vysoké náklady na inovace a/nebo na výzkum
a vývoj a naopak. Stejně tak se nedá konstatovat, že veškerá
produkce podniků z odvětví zpracovatelského průmyslu s vyšší
technologickou náročností musí dosahovat špičkových
parametrů a naopak.
1
World Bank, Doing Business Project (http://www.doingbusiness.org/ExploreTopics/PayingTaxes). Data
dostupná zde: http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=doing-business.
Indikátory – 2. Hospodářský model
151
Jednotka: mil. Kč; %
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Česká republika je malou otevřenou ekonomikou s výraznou
průmyslovou orientací a exportním zaměřením. Podle
ekonomické úrovně se řadí mezi země, kde k hlavním faktorům
pro budoucí zajištění konkurenční výhody patří schopnost
podniků vyvíjet a zavádět nové produkty a technologické
postupy. Cílem tohoto ukazatele je identifikovat exportní
položky, které jsou důležité pro výkonnost české ekonomiky.
Časová řada: Od roku 2010
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: Název
a označení
indikátoru:
7.3.2 Příjmy z prodeje technologických služeb do zahraničí
Stručná definice: Technologické služby jsou definovány jako podskupina služeb
v rámci technologické platební bilance. Data za vývoz
technologických služeb pocházejí z přímého šetření ČSÚ
u dotazovaných o vývozu a dovozu služeb ZO 1-04. Jednotlivé
položky těchto služeb jsou pak vymezeny na základě
Mezinárodní rozšířené klasifikace služeb platební bilance
EBOPS 2010 a jednotlivých položek číselníku.
Služeb šetření ZO 1-04 do následujících čtyř kategorií:
 Počítačové služby (SI2 + SH3)
 Projekční, inženýrské a ostatní technické služby (SJ31)
 Služby výzkumu a vývoje (SJ1)
 Licenční poplatky za právo užívat produkty průmyslového
vlastnictví (SH2)
Jednotka: mil. Kč; podíl na HDP, podíl na celkovém vývozu služeb, podíl
na celkových výdajích na výzkum a vývoj
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Zahraniční obchod s technologickými službami sleduje
především prodej a nákup nehmotných technologií a znalostí
dané země ve vztahu k ostatním ekonomikám. Údaje
o příjmech, resp. platbách získaných v rámci zahraničního
obchodu s technologickými službami, vyjadřují technologickou
úroveň ekonomiky, tj. informují o rozsahu zahraničního obchodu
s průmyslovým vlastnictvím a znalostmi spojenými s vyspělými
technologiemi.
Časová řada: Od roku 2011
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Dle druhu vyvážených technologických služeb a zemí, kam se
tyto služby vyvážejí, v kombinaci podle typu vývozce definované
podle institucionálního sektoru, velikosti a převažující
ekonomické činnosti
Mezinárodní srovnání: Eurostat
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
152
Název a označení
indikátoru:
7.3.3 Patentové žádosti podané u Evropského patentového
úřadu
Stručná definice:
Jednotka:
Gestor:
Význam indikátoru:
Časová řada:
Frekvence výstupu:
Členění indikátoru:
Mezinárodní srovnání:
7.4 Zvyšuje se kvalita přímých zahraničních investic v České republice.
Název a označení
indikátoru:
7.4.1 Produktivita práce
Stručná definice: Indikátor je definován jako HPH na počet pracovníků
přepočtených na plnou pracovní dobu (FTE).
Jednotka: tis. Kč
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Produktivita práce je jedním z nejrozšířenějších ukazatelů
výkonnosti ekonomiky. Její růst je klíčový pro růst HDP na
obyvatele a rozhodujícím způsobem ovlivňuje zvyšování životní
úrovně obyvatelstva, protože důchod na hlavu se mění v přímé
závislosti na změně produktivity práce.
Časová řada: Frekvence
výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Dle NACE rev. 2 (za národní hospodářství)
Mezinárodní srovnání: -
8 Česko má dobře fungující instituce pro podporu aplikovaného výzkumu
a vývoje a pro identifikaci příležitostí v této oblasti.
8.1 Česko má stabilní materiální i personální kapacitu výzkumu a vývoje
s odpovídající strukturou a zaměřením, do které jak stát, tak podniky investují
dostatečné finanční zdroje.
Název a označení
indikátoru:
8.1.1 Celkové výdaje na výzkum a vývoj (GERD)
Stručná definice: Celkové výdaje na výzkum a vývoj jsou sledovány pomocí
ukazatele tzv. hrubých domácích vnitřních výdajů na výzkum
a vývoj, který je označován anglickou zkratkou GERD (Gross
Domestic Expenditure on R&D). Tento ukazatel zahrnuje
veškeré neinvestiční a investiční výdaje vynaložené ve
sledovaném roce na výzkum a vývoj prováděný na území
daného státu, a to bez ohledu na zdroj a způsob jejich
Indikátory – 2. Hospodářský model
153
financování. Tyto výdaje lze vyjádřit buď v běžných
(nominálních) cenách zachycujících aktuální ceny zboží
a služeb v daném roce, nebo v reálných (stálých) cenách, které
eliminují inflační znehodnocení.
Poznámka: Výzkum a vývoj je systematická tvůrčí práce konaná
za účelem rozšíření stávajícího poznání, včetně poznání
člověka, kultury a společnosti, získání nových znalostí nebo
jejich využití v praxi, a to metodami, které umožňují potvrzení,
doplnění či vyvrácení získaných poznatků. Základním pravidlem
pro určení, zda se jedná o VaV činnost, je přítomnost prvku
novosti, kreativity, nejistoty, systematičnosti
a reprodukovatelnosti.
Jednotka: mil. Kč; podíl na HDP; %
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Výzkumná a vývojová činnost se významně podílí na vzniku
nových znalostí a prostřednictvím jejich transformace do nových
nebo inovovaných produktů, technologií či procesů je
nezbytným předpokladem stabilního a dlouhodobě udržitelného
ekonomického růstu společnosti. Bez odpovídajícího objemu
finanční podpory jak ze strany státu, tak i podnikatelského
sektoru nelze očekávat, že bude výzkum a vývoj v České
republice přinášet mezinárodně konkurenceschopné poznatky,
inovace a technologie, které se budou podílet na zvyšování
produktivity a zaměstnanosti českého hospodářství, a tím
nepřímo i na sociální soudržnosti a udržitelném rozvoji
společnosti.
Časová řada: Od roku 2005
Frekvence výstupu: Ročně podle údajů z šetření VTR 5-01
Členění indikátoru: Podle zdrojů financování (podnikatelského, veřejného domácího
a veřejného zahraničního) a druhu výdajů (mzdových, ostatních
běžných a investičních) na výzkum a vývoj
Poznámka: Výše uvedené členění výdajů na výzkum a vývoj je
dále dostupné v třídění podle sektoru, druhu, převažující
ekonomické činnosti (klasifikace CZ-NACE) či sídla (klasifikace
CZ-NUTS) pracoviště, kde jsou tyto výdaje na výzkum a vývoj
vynaloženy. Ve vládním a vysokoškolském sektoru jsou navíc
k dispozici podle převažující oblasti výzkumu a vývoje
(klasifikace FORD).
Mezinárodní srovnání: Eurostat, OECD
Poznámka: Za účelem mezinárodního srovnání se celkové
výdaje na výzkum a vývoj nejčastěji poměřují k HDP. Tento
ukazatel (GERD jako % HDP), označovaný rovněž jako
intenzita VaV (R&D intensity), je zařazen mezi základní
ukazatele k hodnocení cílů Strategie Evropa 2020 vyjadřující
rozsah kapacit výzkumu a vývoje jednotlivých ekonomik. Kromě
této intenzity VaV, jež je ovlivněna rozdílnou výší a nárůstem
HDP v jednotlivých zemích, se pro mezinárodní srovnání
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
154
používají celkové výdaje na VaV vyjádřené v PPP připadající na
jednoho obyvatele. Tento standardizovaný ukazatel eliminuje
nejen rozdílnou velikost sledovaných ekonomik, ale i jejich
cenovou úroveň.
Název a označení
indikátoru:
8.1.2 Veřejné (státní) rozpočtové výdaje na výzkum a vývoj
(GBARD)
Stručná definice: Sledováním přímé veřejné podpory výzkumu a vývoje se
zabývá mezinárodně srovnatelná statistika GBARD
(Government Budget Appropriations for R&D). Ukazatel GBARD
– celkové veřejné (státní) rozpočtové výdaje na výzkum a vývoj
– zahrnuje veškeré finanční prostředky z veřejných rozpočtů
vynaložené na podporu výzkumu a vývoje v daném roce, včetně
prostředků plynoucích na výzkum a vývoj do zahraničí. Při
výpočtu ukazatele GBARD se vychází z výdajů schválených
v zákoně o státním rozpočtu pro dané fiskální období
(předběžné údaje) a z výdajů závěrečného státního účtu pro
oblast výzkumu a vývoje (konečné údaje).
Poznámka: Ukazatel GBARD nezahrnuje předfinancování
projektů hrazených ze strukturálních fondů EU, ani nepřímou
veřejnou podporu poskytovanou subjektům provádějícím
výzkum a vývoj prostřednictvím daňových úlev.
Jednotka: mil. Kč; podíl na HDP; podíl na státním rozpočtu; %
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Veřejná podpora výzkumných a vývojových činností představuje
v současnosti jeden z hlavních pilířů systému financování
výzkumu, vývoje, případně inovací v České republice. Statistika
státních rozpočtových výdajů na výzkum a vývoj poskytuje
údaje o přímé veřejné podpoře výzkumu a vývoje v členění
podle socioekonomických cílů definovaných podle klasifikace
NABS. Údaje z této statistiky slouží jako podpora pro
rozhodování, do jakých oblastí by měla směřovat podpora
výzkumu a vývoje z veřejných zdrojů.
Časová řada: Od roku 2002
Frekvence výstupu: Ročně podle údajů ze statistické úlohy GBARD
Členění indikátoru: Podle socioekonomických cílů (klasifikace NABS), formy
podpory (účelová a institucionální), hlavních poskytovatelů
a příjemců této podpory
Mezinárodní srovnání: Eurostat, OECD
Poznámka: Za účelem mezinárodního srovnání se celkové
veřejné (státní) rozpočtové výdaje na výzkum a vývoj poměřují
k HDP nebo celkovým veřejným výdajům.
Název a označení
indikátoru:
8.1.3 Celkový počet osob pracujících ve výzkumu a vývoji
Indikátory – 2. Hospodářský model
155
Stručná definice: Osoby pracující ve výzkumu a vývoji (R&D Personnel) jsou
nejen výzkumní pracovníci, kteří provádějí přímo výzkumnou
a vývojovou činnost, ale i techničtí, odborní, administrativní
a ostatní pracovníci zaměstnaní na pracovištích, kde se výzkum
a vývoj provádí, kteří obstarávají přímé služby pro tato
pracoviště. Formální vazbou k placenému zaměstnání se
rozumí především pracovní poměr, dohoda o provedení práce
a o pracovní činnosti.
Jednotka: Fyzické osoby (Head Count) k 31.12. sledovaného roku;
přepočtené osoby (FTE) na plnou roční pracovní dobu
věnovanou výzkumné a vývojové činnosti
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Kvalifikované lidské zdroje působící přímo ve výzkumu a vývoji
sehrávají klíčovou úlohu v procesu vytváření a transferu znalostí
a jsou tak jedním ze zásadních předpokladů zajištění
dlouhodobě udržitelného ekonomického a technologického
rozvoje společnosti prostřednictvím vlastních sil.
Časová řada: Od roku 2005
Frekvence výstupu: Ročně podle údajů z šetření VTR 5-01
Členění indikátoru: Podle pracovní činnosti (výzkumní, techničtí a ostatní pracovníci
výzkumu a vývoje), pohlaví a dosaženého vzdělání (klasifikace
ISCED). V případě vládního a vysokoškolského sektoru jsou
k dispozici každoroční údaje i o státním občanství jejich
výzkumných pracovníků. Jednou za pět let se výzkumní
pracovníci sledují i podle věku a podrobné klasifikace oblastí
výzkumu a vývoje (klasifikace FORD).
Poznámka: Výše uvedené členění osob pracujících ve výzkumu
a vývoji je dále dostupné v třídění podle sektoru, druhu,
převažující ekonomické činnosti (klasifikace CZ-NACE) či sídla
(klasifikace CZ-NUTS) pracoviště, kde tyto osoby výzkum
a vývoj provádějí.
Mezinárodní srovnání: Eurostat, OECD
Poznámka: Celkový počet osob pracujících ve výzkumu a vývoji
se pro mezinárodní srovnání nejčastěji znázorňuje jako podíl na
celkové zaměstnanosti v daném státě.
Název a označení
indikátoru:
8.1.4 Výzkumní pracovníci s cizím státním občanstvím
Stručná definice: Výzkumní pracovníci jsou osoby zaměstnané na pracovištích,
kde se provádí výzkum a vývoj a kde vytvářejí nové či rozšiřují
stávající znalosti, a to zpravidla tím, že řídí a/nebo provádí
činnosti, které zahrnují koncepci nebo tvorbu nových znalostí,
výrobků, procesů, metod a systémů, aplikují vědecké koncepty
a teorie.
Jednotka: Fyzické osoby (Head Count) k 31.12. sledovaného roku; podíl
na celkovém počtu výzkumných pracovníků
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
156
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Při nedostatku domácích kvalitních výzkumníků je schopnost
přilákat a zaplatit kvalifikované pracovníky ze zahraničí jedním
z předpokladů udržitelnosti vybudovaných nových infrastruktur
v oblasti výzkumu a vývoje a rozvoje výzkumné, vývojové
a inovační aktivity v podnikatelském sektoru.
Časová řada: Od roku 2015
Frekvence výstupu: Ročně podle údajů z šetření VTR 5-01 za vládní
a vysokoškolský sektor a jednou za pět let za sektor
podnikatelský
Členění indikátoru: Podle sektoru a druhu pracoviště provádění výzkumu a vývoje
Mezinárodní srovnání: Název
a označení
indikátoru:
8.1.5 Specialisté v oblasti vědy a techniky
Stručná definice: Specialisté ve vědě a technice představují úzkou skupinu
odborníků zaměstnaných ve vědeckých a technických
zaměstnáních. Tyto osoby v rámci své pracovní činnosti
provádějí výzkum, zdokonalují a vyvíjejí nové koncepty, teorie
a provozní metody a využívají vědecké poznatky v oblasti
fyziky, astronomie, meteorologie, chemie, geofyziky, geologie,
biologie, ekologie, farmakologie, medicíny, matematiky,
statistiky, architektury, strojírenství, designu a technologie.
Specialisté ve vědě a technice jsou vymezeni na základě
Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO: 21) následovně:
211 Specialisté v oblasti fyziky, chemie a v příbuzných oborech
(přírodních věd);
212 Specialisté v oblasti matematiky, statistiky a pojistné
matematiky;
213 Specialisté v biologických a příbuzných oborech;
214 Specialisté ve výrobě, stavebnictví a příbuzných oborech;
215 Specialisté v oblasti elektrotechniky, elektroniky
a elektronických komunikací;
216 Architekti, specialisté v oblasti územního plánování,
návrháři a příbuzní pracovníci.
Jednotka: Fyzické osoby (průměrné údaje příslušného roku); podíl na
celkovém počtu zaměstnaných osob a podíl na celkovém počtu
specialistů (CZ-ISCO: 2); průměrná hrubá měsíční mzda
a medián mzdy těchto specialistů
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Vysoce kvalifikovaná lidská síla představuje klíčovou složku
výzkumné, vývojové i inovační kapacity jak na úrovni firem, tak
celé ekonomiky. Specialisté v oblasti vědy a techniky ať už
z akademické sféry, z vědeckých pracovišť, nebo ze sféry
komerční jsou na trhu práce vysoce žádaní a nepostradatelní
pro rozvoj české vědy a inovační schopnosti podniků. Na jedné
Indikátory – 2. Hospodářský model
157
straně se s rostoucím významem technologicky a znalostně
náročných odvětví zvyšuje poptávka po vysoce kvalifikovaných
pracovnících, na druhé straně hrozí riziko slábnutí nabídky
těchto kvalifikovaných lidských zdrojů. Ilustrací tohoto vývoje
může být například věková struktura specialistů v oblasti vědy
a techniky.
Časová řada: Od roku 2011
Frekvence výstupu: Ročně podle údajů z VŠPS a Strukturální mzdové statistiky
Členění indikátoru: Podle zaměstnání (klasifikace CZ ISCO), pohlaví, věku,
dosaženého vzdělání a místa jejich působení
Mezinárodní srovnání: Eurostat – pouze za údaje o počtu těchto specialistů
Název a označení
indikátoru:
8.1.6 Studenti a absolventi přírodovědných a technických
oborů vzdělání na vysokých školách
Stručná definice: Přírodovědné a technické obory vzdělání jsou vymezeny na
základě Mezinárodní klasifikace vzdělávání ISCED-F 2013.
Přírodovědné obory odpovídají třídě 05 (Přírodní vědy,
matematika a statistika). Technické obory odpovídají třídě 07
(technika, výroba a stavebnictví).
Jednotka: Fyzické osoby; podíl na celkovém počtu studentů/absolventů
vysokých škol daného stupně vzdělávání; podíl na celkové
populaci ve věku 20 až 29 let
Gestor: Český statistický úřad podle údajů Ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy
Význam indikátoru: Zabezpečení adekvátní základny lidských zdrojů pro činnosti
spojené s výzkumem, vývojem a inovacemi se odvíjí nejen od
situace na pracovním trhu, ale také závisí na trendech ve
vzdělávání (obzvláště na terciárním stupni). Nezbytným
předpokladem pro udržení existujících a nově vybudovaných
výzkumných a vývojových kapacit, stejně jako pro rozvoj
inovační kapacity firem, je potřeba zajistit dostatečnou nabídku
nových vysoce kvalifikovaných lidských zdrojů. Za typické
aspiranty vědecko-technických profesí lze považovat
vysokoškolské studenty přírodovědných a technických oborů
vzdělávání.
Časová řada: Od roku 2001
Frekvence výstupu: Ročně podle údajů ze systému SIMS
Členění indikátoru: Podle pohlaví, občanství, oboru a stupně vzdělání
Mezinárodní srovnání: Eurostat
8.2. Roste inovační aktivita podniků, založená zejména na výsledcích domácího
výzkumu a vývoje, a rozsah spolupráce mezi akademickou a podnikatelskou
sférou.
Název a označení
indikátoru:
8.2.1 Výdaje na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru
(BERD)
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
158
Stručná definice: Celkové výdaje na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru
zahrnují veškeré neinvestiční a investiční výdaje vynaložené na
výzkum a vývoj provedený v podnikatelském sektoru na území
daného státu, a to bez ohledu na zdroj jejich financování – pro
mezinárodní srovnání se používá pro tento ukazatel zkratka
BERD (Business Enterprise Expenditure on R&D). Ukazatel
BERD nezahrnuje výdaje sledovaných podniků provádějících
výzkum a vývoj, které byly vynaloženy za nákup služeb VaV od
jiných subjektů, a dále prostředky převedené ostatním
spoluřešitelům v rámci společného VaV projektu a dotace či
příspěvky (finanční transfery) poskytnuté třetím osobám na
u nich prováděný VaV.
Poznámka: Podnikatelský sektor zahrnuje všechny ekonomické
subjekty, jejichž hlavní činností je tržní výroba zboží nebo
služeb pro prodej široké veřejnosti za ekonomicky významnou
cenu. Sledují se údaje za všechny ekonomické subjekty
podnikatelského sektoru provádějící v sledovaném roce
výzkumnou a vývojovou činnost, a to bez ohledu na jejich
velikost, vlastnictví či převažující ekonomickou činnost.
Jednotka: mil. Kč, podíl na HDP / přidané hodnotě či celkové produkci
vytvořené v podnikatelském sektoru
Poznámka: Kromě vyjádření ukazatele BERD v absolutních
hodnotách je pro podrobnější analýzu na úrovni jednotlivých
odvětví vhodné vyjádřit výdaje na výzkum a vývoj
v podnikatelském sektoru i poměrově – např. jako podíl na
přidané hodnotě či produkci vytvořené v jednotlivých odvětvích
podnikatelského sektoru, tj. intenzity VaV v jednotlivých
odvětvích.
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Inovace jsou úzce spjaty s výzkumem a vývojem, který
poskytuje nutnou primární základnu pro tvorbu a zavádění
inovací, zejména se zaměřením na produkci nových výrobků
a služeb (produktové inovace) nebo inovaci procesů. Podnikové
výdaje na výzkum a vývoj (ukazatel BERD) jsou tak používány
k měření části vstupů do inovačního systému. Lze pomocí nich
indikovat objem investic směřujících na tvorbu nových znalostí
a technologií sloužících pro inovační proces podniků. Jejich
výše však není přímo úměrná míře inovativnosti ekonomiky
nebo dílčího odvětví. Cílem je číselně podchytit, ve kterých
odvětvích jsou koncentrovány podnikové výdaje na VaV, jak se
vyvíjí jejich objem v čase, jaké je jejich rozložení z pohledu
velikostních, odvětvových a dalších charakteristik
podnikatelského sektoru.
Časová řada: Od roku 2005
Frekvence výstupu: Ročně podle údajů z šetření VTR 5-01
Členění indikátoru: Podle vlastnictví (veřejné podniky, soukromé domácí podniky
a podniky pod zahraniční kontrolou), velikosti (malé, střední
Indikátory – 2. Hospodářský model
159
a velké podniky), převažující ekonomické činnosti (klasifikace
CZ-NACE) a sídla (klasifikace CZ-NUTS) sledovaných podniků
Poznámka: Při interpretaci údajů v členění podle převažující
ekonomické činnosti sledovaných subjektů je nutno brát v potaz,
že tato převažující ekonomická činnost se v některých
případech může lišit od charakteru činnosti prováděného
výzkumu a vývoje. Tento nedostatek je částečně řešen
prostřednictvím kódu produkce činnosti prováděné v oblasti
VaV, jenž je za podnikatelský sektor sledován od roku 2012,
a údaji za výdaje na VaV ve vybraných technologických
oblastech (ICT, biotechnologie a nanotechnologie), které jsou
k dispozici od roku 2005.
Mezinárodní srovnání: Eurostat, OECD
Poznámka: Za účelem mezinárodního srovnání se ukazatel
BERD nejčastěji vyjadřuje jako podíl na HDP či přidané hodnotě
nebo produkci vytvořené v podnikatelském sektoru.
Název a označení
indikátoru:
8.2.2 Podniky s technickými (produktovými nebo
procesními) inovacemi
Stručná definice: Technické inovace zahrnují produktové nebo procesní inovace.
Produktová inovace představuje uvedení nového nebo
podstatně zlepšeného výrobku nebo služby na trh. U těchto
výrobků nebo služeb se charakteristiky nebo zamýšlené použití
významně liší od předcházejících produktů podniku. Zahrnují se
pouze významné změny technických specifikací, komponentů
a materiálů, zakomponovaného softwaru, uživatelské
přístupnosti nebo ostatních funkčních charakteristik.
Procesní inovace představuje nový nebo podstatně zlepšený
způsob výroby nebo poskytování služeb, včetně distribuce,
skladování a podpůrných podnikových činností, jako je údržba,
nákup, účetnictví nebo informační systém. Zahrnují se pouze
významné změny používaných technologií, zařízení nebo
softwaru za účelem zdokonalení kvality, efektivnosti nebo
flexibility produkce či dodavatelské činnosti nebo snížení
ohrožení (zátěže) životního prostředí.
Inovující podniky jsou podniky, které během sledovaného
období zavedly alespoň jednu z výše uvedených inovací.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Inovace představují z pohledu podniků stěžejní element pro
jejich další rozvoj a zvyšování konkurenceschopnosti v rámci
současného globalizovaného trhu.
Časová řada: 1. ref. období 2003–2005
Frekvence výstupu: Dvouletá z údajů získaných na základě statistického šetření
o inovacích v podnicích, které se uskutečňuje za účelem
zmapování inovačního potenciálu podniků působících v České
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
160
republice
Členění indikátoru: Podle typu produktové a procesní inovace v kombinaci
s tříděním podle vlastnictví (domácí podniky a podniky pod
zahraniční kontrolou), velikosti (malé, střední a velké podniky)
a převažující ekonomické činnosti (klasifikace CZ-NACE)
sledovaných podniků
Mezinárodní srovnání: Eurostat
Název a označení
indikátoru:
8.2.3 Podniky provádějící výzkumnou a vývojovou činnost
v rámci svých technických (produktových nebo
procesních) inovačních aktivit
Stručná definice: Podniky, které se při zavádění produktové/procesní inovace
ve sledovaném období soustavně zabývaly výzkumem
a vývojem
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Ve všech zemích a ekonomických odvětvích je převážná část
inovací výsledkem přejímání cizích znalostí a technologií.
Značně se však liší význam a rozsah firem, které zavádějí
inovace na základě znalostí a technologií pocházejících
z vlastních výzkumných a vývojových aktivit.
Časová řada: 1. ref. období 2003–2005
Frekvence výstupu: Dvouletá z údajů získaných na základě statistického šetření
o inovacích v podnicích, které se uskutečňuje za účelem
zmapování inovačního potenciálu podniků působících v České
republice
Členění indikátoru: Podle typu produktové a procesní inovace v kombinaci
s tříděním podle vlastnictví (domácí podniky a podniky pod
zahraniční kontrolou), velikosti (malé, střední a velké podniky)
a převažující ekonomické činnosti (klasifikace CZ-NACE)
sledovaných podniků
Mezinárodní srovnání: Eurostat
Název a označení
indikátoru:
8.2.4 Celkové náklady na technické inovace
Stručná definice: Celkové inovační náklady související s produktovými
a procesními inovacemi ve sledovaném období zahrnují:
vnitropodnikový výzkum a vývoj; nákup služeb výzkumu
a vývoje; pořízení přístrojů, strojů, zařízení, softwaru a budov
(progresivních strojů, počítačového hardwaru speciálně
koupeného pro zavedení nových nebo významně zlepšených
produktů a/nebo procesů); pořízení jiných externích znalostí
(nákup patentových práv a nepatentovaných vynálezů, licencí,
know-how, obchodních známek, softwaru a dalších forem
znalostí od jiných subjektů za účelem jejich využití ve firemních
Indikátory – 2. Hospodářský model
161
inovacích) a od roku 2012 náklady na ostatní inovační činnosti
(design, školení, uvádění inovací na trh atd.) související
s prováděnými technickými inovacemi.
Jednotka: mil. Kč; podíl na celkových podnikových tržbách
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Vysoké náklady a rizika spojená se zaváděním inovací
způsobují, že podniky často investují do inovací méně
finančních prostředků, než by mohlo být společensky žádoucí.
Z tohoto důvodu se vlády států snaží vybudovat co nejvhodnější
prostředí charakterizované stabilní makroekonomickou politikou,
příznivou a transparentní legislativou, které by podniky
stimulovalo k vyšší inovační aktivitě a vyšším investicím do
svých produktových a procesních inovací.
Časová řada: Od roku 2003
Frekvence výstupu: Dvouletá z údajů získaných na základě statistického šetření
o inovacích v podnicích, které se uskutečňuje za účelem
zmapování inovačního potenciálu podniků působících v České
republice
Členění indikátoru: Podle druhu nákladů na produktové a procesní inovace
v kombinaci s tříděním podle vlastnictví (domácí podniky
a podniky pod zahraniční kontrolou), velikosti (malé, střední
a velké podniky) a převažující ekonomické činnosti (klasifikace
CZ-NACE) sledovaných podniků.
Mezinárodní srovnání: Eurostat
Název a označení
indikátoru:
8.2.5 Příjmy z prodeje služeb výzkumu a vývoje
Stručná definice: Příjmy z prodejů služeb výzkumu a vývoje jsou veškeré příjmy,
které subjekty provádějící výzkum a vývoj utrží v daném roce za
výzkum a vývoj prováděný na zakázku. Údaje jsou publikovány
pouze za vládní a vysokoškolský sektor.
Poznámka: V případě výzkumných organizací se jedná
nejčastěji o příjmy ze smluvního výzkumu.
Jednotka: mil. Kč; podíl na celkových výdajích na výzkum a vývoj ve
vládním a vysokoškolském sektoru; podíl na celkových výdajích
na výzkum a vývoj financovaných z podnikatelských zdrojů
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: K měření rozsahu spolupráce podnikového a akademického
sektoru v oblasti výzkumu a vývoje se využívají údaje o velikosti
příjmů veřejných výzkumných organizací z provádění výzkumu
a vývoje na zakázku pro podnikatelský sektor.
Časová řada: Od roku 2015
Frekvence výstupu: Ročně podle údajů z šetření VTR 5-01
Členění indikátoru: Podle druhu subjektu, kterému byla služba výzkumu a vývoje
prodána, v kombinaci s druhem pracoviště a převažující vědní
oblastí pracovišť provádějících výzkum a vývoj ve vládním
a vysokoškolském sektoru
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
162
Mezinárodní srovnání: Název
a označení
indikátoru:
8.2.6 Nepřímá veřejná (daňová) podpora výzkumu a vývoje
v podnikatelském sektoru (GTARD)
Stručná definice: Nepřímou veřejnou podporu výzkumu a vývoje sleduje statistika
nepřímé veřejné (daňové) podpory VaV (angl. zkratka GTARD –
Government Tax Relief for R&D Expenditures). V České
republice zahrnuje ukazatel GTARD uplatněný odečet výdajů na
realizaci projektů VaV z daně příjmů právnických a fyzických
osob. Údaje o nepřímé podpoře VaV jsou statisticky sledovány
od roku 2007. Administrativním zdrojem dat jsou daňová
přiznání. Statisticky jsou sledovány pouze právnické osoby
(podniky) v institucionálních sektorech ISEKTOR 11 a 12.
Nepřímá podpora VaV (ukazatel GTARD) se počítá na základě
následujícího vzorce: Nepřímá podpora VaV = uplatněný odečet
nákladů na VaV od základu daně x sazba daně.
Jednotka: mil. Kč; podíl na HDP; podíl na státním rozpočtu; podíl na
BERD; podíl na celkové veřejné podpoře VaV prováděného
v podnikatelském sektoru
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Nepřímá veřejná podpora VaV jako nástroj veřejné podpory
VaV v soukromých podnicích je v současnosti hojně využívána
ve většině vyspělých zemí světa. Tento druh veřejné podpory by
měl stimulovat výzkumnou, vývojovou a inovační aktivitu firem
prostřednictvím možnosti jejího plošného využití (tj. všechny
podniky ji mohou využít bez rozdílu), které nenarušuje
konkurenční prostředí. Díky tomu, že nepřímá podpora VaV
není selektivní a není skrze ni stimulován VaV jen v některých
oblastech, nedochází tak k rigidní tržní alokaci investic do VaV.
Podniky mohou provozovat VaV činnosti v oblastech, které si
zvolily, tak aby jim v budoucnu přinesly nejefektivnější alokaci
svých prostředků. V neposlední řadě je poskytování nepřímé
podpory administrativně méně náročné než u podpory přímé.
Navíc využíváním nepřímé podpory VaV lze předejít možným
subjektivním vlivům a zájmům, které by mohly sehrát
podstatnou roli při poskytování přímé podpora VaV.
Časová řada: Od roku 2007
Frekvence výstupu: Ročně podle údajů ze statistické úlohy GTARD
Členění indikátoru: Podle vlastnictví (veřejné podniky, soukromé domácí podniky
a podniky pod zahraniční kontrolou), velikosti (malé, střední
a velké podniky), převažující ekonomické činnosti (klasifikace
CZ-NACE) a sídla (klasifikace CZ-NUTS) podniků, které využily
tuto nepřímou (daňovou) podporu jejich výzkumné a vývojové
činnosti
Mezinárodní srovnání: Eurostat, OECD
Indikátory – 2. Hospodářský model
163
9 Přírodní zdroje jsou využívány co nejefektivněji a nejšetrněji tak, aby se
minimalizovaly externí náklady, které jejich spotřeba působí.
9.1 Snižují se emise skleníkových plynů.
Název a označení
indikátoru:
9.1.1 Emise skleníkových plynů
Stručná definice: Absolutní a relativní výše emisí skleníkových plynů
Jednotka: Tuny ekvivalentu CO2 plus v přepočtu na tis. Kč HDP ve stálých
cenách a na osobu
Gestor: Ministerstvo životního prostředí
Význam indikátoru: Indikuje celkové a relativní množství skleníkových plynů
vypuštěných do atmosféry a jejich propadů.
Časová řada: Od roku 1990
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Podle sektorů: energetika, průmyslové procesy a použití
produktů, zemědělství, odpady, LULUCF (využívání krajiny,
změny ve využívání krajiny a lesnictví); celkové emise: včetně
a bez LULUCF
Mezinárodní srovnání: Členské země EU, globálně
9.2 Zvyšuje se podíl oběhového hospodářství na celkovém objemu materiálových
toků.
Název a označení
indikátoru:
9.2.1 Podíl objemu produkce druhotných surovin na
přímém materiálovém vstupu
Stručná definice: 𝑝𝑟𝑜𝑑𝑢𝑘𝑐𝑒 𝐷𝑆
𝑝𝑟𝑜𝑑𝑢𝑘𝑐𝑒 𝐷𝑆 + 𝐷𝑀𝐼
Za druhotnou surovinu (DS) se považují všechny materiály
mající charakter vedlejších produktů (včetně certifikovaných
výrobků) a upravené odpady, které přestaly být odpadem poté,
co splnily kvalitativní požadavky pro další zpracování.
Přímý materiálový vstup (DMI) měří vstup používaných
materiálů v hospodářství, tj. všechny materiály, které mají
ekonomickou hodnotu a jsou používány pro výrobu a spotřebu.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Indikátor ukazuje relativní velikost produkce DS vůči celkovému
materiálovému vstupu do ekonomiky.
Časová řada: Od roku 2011
Frekvence výstupu: Ročně (jednotlivě pro DS a DMI)
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: Název
a označení 9.2.2 Celková produkce odpadů
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
164
indikátoru
Stručná definice:
Jednotka:
Gestor:
Význam indikátoru:
Časová řada:
Frekvence výstupu:
Členění indikátoru:
Mezinárodní srovnání:
9.3 Zvyšuje se energetická a materiálová účinnost ekonomiky.
Název a označení
indikátoru:
9.3.1 Efektivita využívání zdrojů
Stručná definice: Materiálová náročnost vypočítaná jako poměr domácí
materiálové spotřeby (DMC) a HDP a převrácená hodnota
materiálové produktivity vypočítaná jako HDP/DMC
Jednotka: Kg/Kč, Kč/kg
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Hodnocení materiálové produktivity a náročnosti je
komplementární k analýze oddělení křivek zátěže životního
prostředí a ekonomické výkonnosti.
Časová řada: Frekvence
výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: EU
Název a označení
indikátoru:
9.3.2 Energetická náročnost HDP
Stručná definice: Indikátor je definován jako podíl ukazatelů Spotřeba
primárních energetických zdrojů a HDP.
Jednotka: GJ/Kč HDP
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Indikátor energetické náročnosti HDP ukazuje, s jakou
efektivitou je společnost schopna transformovat primární
energetické zdroje na ekonomický výkon. S poklesem
energetické náročnosti souvisí žádoucí zavádění nových
technologií a inovací.
Časová řada: Od roku 1990
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Dle skupin NACE
Mezinárodní srovnání: OECD
9.4 Využívání domácí zemědělské produkce se zvyšuje a snižuje tak dovoz
zemědělských produktů a posiluje se potravinová soběstačnost.
Indikátory – 2. Hospodářský model
165
Název a označení
indikátoru:
9.4.1 Míra soběstačnosti ČR v produkci základních
potravin, krmiv a technických plodin
Stručná definice: Indikátor se vypočte jako podíl domácí produkce jednotlivých
základních potravin, krmiv a technických plodin na jejich celkové
domácí spotřebě.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Ministerstvo zemědělství
Význam indikátoru: Přiměřená míra soběstačnosti v produkci základních potravin
přispěje k větší bezpečnosti ČR i k pestrosti používaných
osevních postupů, s příznivým dopadem na kvalitu půd. Podpoří
rovněž zaměstnanost na venkově a omezí negativní externí
náklady nadměrného dovozu potravin.
Časová řada: Frekvence
výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Po jednotlivých základních potravinách, krmivech a technických
plodinách, které lze produkovat v podmínkách mírného pásu
Mezinárodní srovnání: -
10 Ekonomické aktivity podporuje stabilní a funkční infrastruktura.
10.1 Zachování trvalé státní kontroly nad systémem kritické infrastruktury
a rozvíjení systému ochrany kritické infrastruktury.
Název a označení
indikátoru:
10.1.1 Trvalá státní kontrola nad systémem kritické
infrastruktury a rozvíjení systému ochrany kritické
infrastruktury
Stručná definice: V oblasti zachování trvalé státní kontroly nad systémem kritické
infrastruktury je indikátor tvořen počtem a výsledkem
(kvantitativní a kvalitativní hodnocení) provedených kontrol
subjektů kritické infrastruktury.
Rozvoj systému kritické infrastruktury je založen na průběžné
úpravě určování prvků kritické infrastruktury (kvantitativní
a kvalitativní hodnocení).
Jednotka: Počet kontrol
Gestor: Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského
záchranného sboru ČR ve spolupráci s Ústředním správním
úřadem
Význam indikátoru: Tento cíl představuje požadavek na zohledňování odolnosti
kritické infrastruktury jako zásadního faktoru pro udržení stabilní
a funkční infrastruktury nutné pro ekonomickou aktivitu.
Časová řada: Od 2012
Frekvence výstupu: Roční
Členění indikátoru: Dle počtu a výsledku kontrol; analýza určování prvků kritické
infrastruktury
Mezinárodní srovnání: -
10.2 Je zajištěno kvalitní dopravní spojení s ekonomickými populačními
a dopravními centry Německa, Rakouska a Polska.
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
166
Název a označení
indikátoru:
10.2.1 Postup v budování transevropské dopravní sítě
Stručná definice: Procento dokončených projektů silniční a dálniční a železniční
infrastruktury v plánovaných parametrech v rámci transevropské
sítě TEN-T v ČR
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Ministerstvo dopravy
Význam indikátoru: Dokončení sítě TEN-T přinese České republice lepší napojení
na transevropské dopravní cesty a z toho plynoucí výhody pro
vnitroevropský obchod.
Časová řada: Frekvence
výstupu: 2 roky
Členění indikátoru: Silniční a dálniční síť, železniční síť
Mezinárodní srovnání: Název
a označení
indikátoru:
10.2.2 Jízdní doba do vybraných zahraničních měst
Stručná definice: Porovnání systémové jízdní doby na železnici s cestovní dobou
po silnici za optimálních podmínek pro individuální a linkovou
autobusovou dopravu (z Prahy a Brna do Vídně, Mnichova,
Norimberku, Drážďan, Vratislavi, Katovic)
Jednotka: Minuty
Gestor: Ministerstvo dopravy
Význam indikátoru: Intermodální rozdíl v dojezdové době značí nevyrovnané
dopravní napojení vybraným směrem. Je žádoucí optimalizovat
cestovní čas s tím, že železnice by měla být ve srovnání se
silniční dopravou alespoň mírně rychlejší.
Časová řada: Frekvence
výstupu: 2 roky
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: -
10.3 Elektrizační síť zajišťuje distribuci elektrické energie v požadovaném
technickém standardu bez ohledu na strukturu zdrojů.
Název a označení
indikátoru:
10.3.1 Výkonová přiměřenost přenosové soustavy
Stručná definice: Výsledkem výkonové přiměřenosti je informace, zda je
v systému dostatek výkonu k pokrytí očekávané spotřeby.
Jednotka: MWh/rok (1); hod/rok (2); % (3)
Gestor: Česká energetická přenosová soustava (ČEPS)
Význam indikátoru: Výkonová přiměřenost ukazuje schopnost ES plnit svou hlavní
funkci, tedy přenášet a distribuovat elektřinu mezi zdroji
a spotřebiteli, a to právě s ohledem na měnící se strukturu
energetické bilance.
Časová řada: Od roku 2012
Indikátory – 2. Hospodářský model
167
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Přebytek, resp. nedostatek výkonu v soustavě definují
ukazatele: (1) nedodaná energie, (2) počet hodin, kdy není
pokryté zatížení a (3) pravděpodobnost nepokrytí zatížení.
Mezinárodní srovnání: Členské státy EU
10.4 Soustavy zásobování tepelnou energií vytvářejí podmínky pro efektivní využití
tepla z obnovitelných a druhotných zdrojů energie dostupných na regionální
a místní úrovni.
Název a označení
indikátoru:
10.4.1 Počet účinných soustav zásobování tepelnou energií
Stručná definice: Účinnou soustavou zásobování tepelnou energií je soustava
splňující podmínky uvedené v § 2 písm. v) zákona č. 165/2012
Sb. ve znění pozdějších předpisů (50 % tepla z obnovitelných
zdrojů, 50 % tepla z druhotných zdrojů, 75 % tepla z
kombinované výroby tepla a elektřiny nebo 50 % tepla
z kombinace uvedených možností), definice vychází ze
směrnice 2012/27/EU.
Jednotka: Počet (bezrozměrné číslo)
Gestor: Energetický regulační úřad
Význam indikátoru: Počet soustav zásobování tepelnou energií, které v uplynulém
roce splnily podmínky definice účinné soustavy zásobování
tepelnou energií podle § 2 písm. v) zákona č. 165/2012 Sb.
a významně tak přispívají k využití místně dostupných
obnovitelných a druhotných zdrojů energie a tepla
z kombinované výroby elektřiny a tepla.
Časová řada: Od roku 2016
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Region
Mezinárodní srovnání: Členské státy EU
10.5 Zvyšuje se dostupnost vysokorychlostního internetu.
Název a označení
indikátoru:
10.5.1 Přístup obyvatel ČR k internetu
Stručná definice: Indikátor vyjadřuje podíl domácností připojených k internetu.
Jednotka: % domácností
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Konkurenceschopnost, sociální soudržnost, mezilidská
komunikace, výzkumná činnost a sebevzdělávání jsou založeny
na pravidelném přístupu širokých skupin obyvatel k internetu.
Možnosti dnešní společnosti, ať už z hlediska nabídky trhu
práce, spotřeby, volného času, nebo zapojení do
společenského života, jsou do značné míry podmíněny
kvalitními a včasnými informacemi.
Časová řada: Od roku 2005
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Podíl v jednotlivých krajích a vybraných skupinách domácností
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
168
(domácností důchodců, domácností s dětmi)
Mezinárodní srovnání: U nečleněných ukazatelů za členské země EU
Název a označení
indikátoru:
10.5.2 Pokrytí České republiky sítěmi širokopásmového
připojení k internetu
Stručná definice:
Jednotka: %
Gestor: Úřad vlády ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem
Význam indikátoru: Zlepšení dostupnosti kvalitní datové infrastruktury je důležitým
prvkem v podpoře ekonomické aktivity celkově – obecně efektu
budování kvalitní infrastruktury. Neméně významným je však
také předpoklad, že kvalitní datová infrastruktura je nutnou
podmínkou snižování regionálních disparit, kdy absence datové
infrastruktury omezuje možnost ekonomického růstu daného
regionu.
Časová řada: Od roku 2016
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru:
Mezinárodní srovnání: Poznámka:
Název, definice, gesce a členění indikátoru budou dopracovány
ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem.
10.6 Navzdory důsledkům změny klimatu stát udržuje vysoký standard
vodohospodářských služeb a zároveň zvyšuje jejich dostupnost.
Název a označení
indikátoru:
10.6.1 Obyvatelé zásobovaní vodou z vodovodů pro
veřejnou potřebu
Stručná definice: Počet obyvatel trvale bydlících v domech připojených na
vodovod pro veřejnou potřebu nebo zásobovaných vodou
z veřejných stojanů
Jednotka: Počet osob
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Kvalita pitné vody dostupné z veřejného vodovodu je daná
zákonem a v dodávkách nesmí být podkročena. Tento vysoký
standard lze nejlépe zajistit právě v místech napojených na
veřejný vodovod.
Časová řada: ČR od roku 1958, současné kraje od roku 2000, pro kraje platné
do roku 1999 jsou časové řady od roku 1960 do 1999
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Celostátně, dle krajů
Mezinárodní srovnání: Název
a označení
indikátoru:
10.6.2 Obyvatelé trvale bydlící v domech napojených na
kanalizaci pro veřejnou potřebu s koncovkou ČOV
Stručná definice: Počet obyvatel trvale bydlících v domech, které jsou napojeny
na kanalizaci pro veřejnou potřebu
Jednotka: Počet osob
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Vyšší počet uživatelů napojených na kanalizační síť zároveň
Indikátory – 2. Hospodářský model
169
zvyšuje podíl vypouštěných vod, jejichž kvalita je kontrolována.
Časová řada: ČR od roku 1958, současné kraje od roku 2000, pro kraje platné
do roku 1999 jsou časové řady od roku 1960 do 1999
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Celostátně, dle krajů
Mezinárodní srovnání: -
11 Fiskální systém jako předpoklad úspěšného hospodářství je stabilní.
11.1 Střednědobý výhled zachovává rovnováhu příjmů a výdajů a dlouhodobě se
sleduje udržitelnost.
Název a označení
indikátoru:
11.1.1 Dluh sektoru vládních institucí
Stručná definice: Výše konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí
vyplývajících z přijatých vkladů, emitovaných dluhopisů
a přijatých půjček
Jednotka: Podíl HDP (v %)
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Představuje jeden ze základních ukazatelů dlouhodobé
udržitelnosti veřejných rozpočtů a financí.
Časová řada: Od roku 2000
Frekvence výstupu: Čtvrtletně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: Členské státy EU
Název a označení
indikátoru:
11.1.2 Strukturální saldo sektoru vládních institucí
Stručná definice: Deficit veřejných financí očištěný o jednorázové a cyklické vlivy
Jednotka: Podíl HDP (v %)
Gestor: Ministerstvo financí
Význam indikátoru: Důležitý kvalitativní ukazatel kondice veřejných financí, který
ukazuje poměr příjmů a výdajů bez vlivu aktuální fáze
hospodářského cyklu
Časová řada: Od roku 1990
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: Členské státy EU
11.2 Zvyšuje se efektivita vynakládání veřejných prostředků ve vybraných
veřejných politikách (zdravotnictví, vzdělávání a další).
Název a označení
indikátoru:
11.2.1 Výstupová efektivita veřejných výdajů
Stručná definice: Porovnání vybraného výstupového indikátoru vybrané veřejné
politiky (např. délka dožití ve zdraví nebo průměrná hodnota
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
170
PISA v roce, kdy se šetření provádí) s objemem veřejných
výdajů v příslušné kapitole státního rozpočtu metodou analýzy
efektivity
Jednotka:
Gestor: Úřad vlády
Význam indikátoru:
Časová řada:
Frekvence výstupu:
Členění indikátoru:
Mezinárodní srovnání:
171
3 Odolné ekosystémy
12 Krajina ČR je pojímána jako komplexní ekosystém a ekosystémové služby
poskytují vhodný rámec pro rozvoj lidské společnosti.
12.1 Je zpracována politika krajiny a pravidla jejího naplňování, které různé úrovně
veřejné správy využívají pro své rozhodování.
12.2 Snižuje se podíl orné půdy a roste podíl trvalých travních porostů na
zemědělském půdním fondu.
Název a označení
indikátoru:
12.2.1 Podíl orné půdy
Stručná definice: Podíl plochy orné půdy na celkové ploše zemědělského
půdního fondu České republiky. Orná půda je pozemek, na
němž se pravidelně pěstují obilniny, okopaniny, pícniny,
technické plodiny a jiné zemědělské plodiny nebo který je jen
dočasně zatravňován.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Podíl orné půdy je přímo úměrný intenzitě zemědělství a míře
negativních environmentálních dopadů, jako jsou eroze půdy
a znečišťování vod splachy hnojiv a pesticidů.
Časová řada: Od roku 1920
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Celostátně, dle krajů
Mezinárodní srovnání: Eurostat
Název a označení
indikátoru:
12.2.2 Podíl trvalých travních porostů
Stručná definice: Podíl plochy trvalých travních porostů na celkové ploše
zemědělského půdního fondu České republiky. Trvalý travní
porost je pozemek porostlý travinami, sloužící k získání sena
nebo ke spásání.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Indikátor Podíl trvalých travních porostů ukazuje, na rozdíl od
indikátoru Podíl orné půdy, jaká část zemědělské půdy je
využívána extenzivnějším způsobem, tj. bez ohrožení erozí
a s minimálními vstupy hnojiv a pesticidů.
Časová řada: Od roku 1920
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Celostátně, dle krajů
Mezinárodní srovnání: Eurostat
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
172
12.3 Významně roste podíl orné půdy obhospodařované v režimu ekologického
zemědělství.
Název a označení
indikátoru:
12.3.1 Podíl orné půdy obhospodařované v režimu
ekologického zemědělství
Stručná definice: Indikátor se vypočítá jako rozloha orné půdy zařazené do
ekologického zemědělství a její podíl na celkové výměře orné
půdy v ČR.
Jednotka: tis. ha, podíl (v %)
Gestor: Ministerstvo zemědělství
Význam indikátoru: Podíl ekologického zemědělství na obhospodařování orné půdy
lze v podmínkách ČR považovat za základní indikátor rozvoje
ekologického zemědělství. Ekologické zemědělství je šetrné
k životnímu prostředí a zvyšuje biodiverzitu v krajině a tento
přínos je významný zejména při obhospodařování orné půdy.
Časová řada: Frekvence
výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Celostátně, dle krajů
Mezinárodní srovnání: -
12.4 Zvyšuje se podíl lesní půdy na celkové rozloze ČR.
Název a označení
indikátoru:
12.4.1 Podíl lesní půdy na celkové rozloze ČR
Stručná definice: Indikátor se vypočítá jako rozloha lesní půdy a její podíl na
celkové rozloze ČR.
Jednotka: tis. ha, podíl (v %)
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Lesy v porovnání se zemědělskými druhy pozemků v průměru
představují stabilnější ekosystémy. Mají příznivý vliv na vodní
režim krajiny a poskytují celou řadu dalších ekosystémových
služeb. Jejich podíl na rozloze státu proto vypovídá o celkové
ekologické stabilitě jeho území.
Časová řada: Frekvence
výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Celostátně, dle krajů
Mezinárodní srovnání: -
12.5 Vzroste prostupnost kritických míst na dálkových migračních koridorech.
Název a označení
indikátoru:
12.5.1 Počet kritických míst na dálkových migračních
koridorech
Stručná definice: Indikátor se stanoví jako počet vyřešených kritických míst na
dálkových migračních koridorech, vymezených jako jeden
z výstupů projektu VaV SP/2d4/36/08 Vyhodnocení migrační
propustnosti krajiny pro velké savce a návrh ochranných
a optimalizačních opatření.
Jednotka: Počet
Gestor: Ministerstvo životního prostředí
Význam indikátoru: Dálkové migrační koridory jsou základní jednotkou pro
zachování průchodnosti krajiny pro velké savce. Jsou to liniové
krajinné struktury délky desítek kilometrů a šířky v průměru 500
Indikátory – 3. Odolné ekosystémy
173
metrů, které propojují oblasti významné pro výskyt velkých
savců. Zajišťují alespoň minimální konektivitu krajiny i pro
ostatní druhy, které jsou vázány na lesní prostředí.
Na území ČR bylo v rámci migračních koridorů vyznačeno 29
kritických míst, která jsou v současné době neprůchodná nebo
průchodná jen s velkými problémy. Většinou se jedná o křížení
koridorů s dálnicemi, v ostatních případech je koridor veden
dlouhým úsekem bezlesí či silně zastavěným územím.
Časová řada: Frekvence
výstupu: Jednou za 5 let
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: -
12.6 Hodnocení ekosystémových služeb je začleněno do rozhodovacích procesů.
Název a označení
indikátoru:
12.6.1 Existuje formalizovaný systém hodnocení
ekosystémových služeb
Stručná definice: Tento cíl představuje požadavek na zohledňování hodnoty
ekosystémových služeb (ES) v rozhodování veřejné správy.
Jeho naplnění bude indikovat existence metodiky hodnocení ES
a její praktické využívání.
Jednotka:
Gestor:
Význam indikátoru:
Časová řada:
Frekvence výstupu:
Členění indikátoru:
Mezinárodní srovnání:
13 Česká krajina je pestrá a dochází k obnově biologické rozmanitosti.
13.1 Rozmanitost a stabilita biotopů i populací jednotlivých původních druhů
živočichů se zvyšuje.
Název a označení
indikátoru:
13.1.1 Stav evropsky významných typů přírodních
stanovišť
Stručná definice: Indikátor je výsledkem hodnocení stavu evropsky významných
typů přírodních stanovišť na škále příznivý stav – nedostatečný
stav – nepříznivý stav – neznámý stav. Vyjadřuje podíl typů
přírodních stanovišť nacházejících se v každém ze čtyř výše
uvedených stavů.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Ministerstvo životního prostředí
Význam indikátoru: Stav jednotlivých typů přírodních stanovišť díky rozsahu (celkem
60) sledovaných typů přírodních stanovišť reprezentativně
vypovídá o kvalitě přírodního prostředí v ČR.
Časová řada: 2006, 2012
Frekvence výstupu: Jednou za 6 let
Členění indikátoru: Celostátně a dle jednotlivých stanovišť
Mezinárodní srovnání: Evropská agentura pro životní prostředí
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
174
Název a označení
indikátoru:
13.1.2 Indikátor druhů ptáků
Stručná definice: Indikátorem je index změn početnosti jedinců běžných druhů
ptáků, ptáků zemědělské krajiny a lesních druhů ptáků.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí
Význam indikátoru: Vývoj početnosti a rozšíření vybraných druhů ptáků patří mezi
hlavní indikátory stavu a vývoje biodiverzity. Trendy vývoje
ptačích populací odrážejí změny ve využívání krajiny a celkové
změny v jejích ekosystémech.
Časová řada: Od roku 1982
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: European Bird Census Council, Eurostat
Název a označení
indikátoru:
13.1.3 Stav evropsky významných druhů živočichů a rostlin
Stručná definice: Indikátor je výsledkem hodnocení stavu evropsky významných
druhů živočichů a rostlin na škále příznivý stav – nedostatečný
stav – nepříznivý stav – neznámý stav. Vyjadřuje podíl druhů
nacházejících se v každém ze čtyř výše uvedených stavů.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Ministerstvo životního prostředí
Význam indikátoru: Přestože evropsky významné druhy rostlin a živočichů tvoří
pouze malou část z celkového počtu biologických druhů
vyskytujících se na území ČR, jedná se na druhé straně
o nejlépe zmapovanou skupinu, umožňující navíc mezinárodní
srovnání. Hodnota indikátoru poukazuje na změny populací,
rozsah areálu a změny v biotopech.
Časová řada: 2006, 2012
Frekvence výstupu: Jednou za 6 let
Členění indikátoru: Druhy rostlin a živočichů dle taxonomických skupin
Mezinárodní srovnání: Evropská agentura pro životní prostředí
Název a označení
indikátoru:
13.1.4 Index červených seznamů
Stručná definice: Index červených seznamů je vyjádřením trendů ve stavu
ohrožení druhů, na základě velikosti jejich populace a areálu,
stav je hodnocen pomocí kategorií IUCN používaných
v červeném seznamu ohrožených druhů, tj. ohrožený, silně
ohrožený a kriticky ohrožený druh.
Červené seznamy pro ČR existují pro všechny základní skupiny
živočichů, rostlin i hub. Index pro hodnocené období se vypočte
násobením počtu druhů v každé kategorii červených seznamů
váhou dané kategorie. Ukazatelem je pak rozdíl mezi těmito
hodnotami pro jednotlivé skupiny mezi hodnocenými roky. Stav
má být hodnocen v pravidelném intervalu.
Jednotka: Index dosahuje hodnoty od 0 do 1, kdy 0 znamená, že všechny
druhy zkoumané skupiny vyhynou, 1 znamená, že žádné
nevyhynou. Ukazatelem je rozdíl mezi těmito hodnotami pro
jednotlivé skupiny mezi hodnocenými roky, tj. zlepšení či
Indikátory – 3. Odolné ekosystémy
175
zhoršení stavu dané skupiny.
Gestor: Ministerstvo životního prostředí (Agentura ochrany přírody
a krajiny ČR)
Význam indikátoru: Červené seznamy jsou zdrojem informací o stavu druhů, jež je
možné využít jako podklad pro návrhy ochranářských opatření
či pro hodnocení vlivu projektů na životní prostředí. Index lze
porovnávat i v mezinárodním měřítku.
Časová řada: Liší se u jednotlivých skupin organismů. U všech skupin bude
v roce 2017 vydán nový červený seznam pro ČR.
Frekvence výstupu: Optimálně každé 4 roky, záleží však na jednotlivých skupinách.
Členění indikátoru: Červené seznamy cévnatých rostlin, mechorostů, lišejníků, hub
(makromycetů), bezobratlých a obratlovců
Mezinárodní srovnání: IUCN
Název a označení
indikátoru:
13.1.5 Invazní druhy
Stručná definice: Celkový počet invazních druhů, které jsou vybrány z tzv.
Černého seznamu nepůvodních druhů České republiky, vč.
druhů zařazených na tzv. Watch list.
Jednotka: Počet invazních druhů
Gestor: Ministerstvo životního prostředí (Agentura ochrany přírody
a krajiny ČR)
Význam indikátoru: Invazní druhy významným způsobem ovlivňují stav přírodních
biotopů a populací autochtonních druhů.
Časová řada: Od roku 2017
Frekvence výstupu: Jednou za 7 let
Členění indikátoru: Druhy rostlin a živočichů dle taxonomických skupin
Mezinárodní srovnání: Evropská komise, IUCN
14 Krajina je adaptována na změnu klimatu a její struktura napomáhá
zadržování vody.
14.1 Odtok vody z krajiny se významně zpomaluje.
Název a označení
indikátoru:
14.1.1 Objem přímého odtoku pro srážky s různou
pravděpodobností výskytu
Stručná definice: Indikátor se vypočte jako objem přímého (specifického) odtoku
pro srážky s různou pravděpodobností výskytu (N 1, 5, 10, 20,
50, 100 let).
Jednotka: m3
/rok; m3
/ha/rok
Gestor:
Význam indikátoru: Přímý odtok je rychlý odtok vody (povrchový a rychlý
podpovrchový). Porovnáním meziročních či s jinou frekvencí
stanovovaných hodnot objemů přímého odtoku lze odhadovat
změnu schopnosti území dočasně zadržet vodu, resp. zpomalit
rychlý odtok vody, či snížit jeho objem pro různé hydrologické
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
176
stavy. Stanovení je možné založit na metodě čísel odtokových
křivek (tzv. metoda CN křivek).
Zdrojová data: LPIS (Ministerstvo zemědělství), návrhové srážky (ČHMÚ),
DIBAVOD (VÚV), ZABAGED + výškopis (ČÚZK), čísla
odtokových křivek (VÚMOP)
Časová řada: Od roku 2007 (relativně spolehlivá data LPIS)
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Na národní úrovni a regionálně. Základní jednotka – povodí IV.
řádu dle platného DIBAVOD
Mezinárodní srovnání: USDA 2004
http://directives.sc.egov.usda.gov/OpenNonWebContent.aspx?c
ontent=17752.wba
EK 2012
http://ec.europa.eu/environment/water/blueprint/pdf/EUR25551E
N_JRC_Blueprint_NWRM.pdf
US EPA 2016
https://www.epa.gov/climate-indicators/climate-change-
indicators-streamflow
14.2 Kvalita povrchových i podzemních vod se zlepšuje.
Název a označení
indikátoru:
14.2.1 Ekologický stav vodních útvarů
Stručná definice: Indikátor se vypočítá jako podíl počtu útvarů povrchových vod
dosahujích dobrého nebo ještě lepšího ekologického stavu,
resp. (pro silně ovlivněné a umělé povrchové vody)
ekologického potenciálu, na celkovém počtu útvarů
povrchových vod, vymezených podle Rámcové směrnice
o vodách.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství
Význam indikátoru: Ekologický stav vodního útvaru ukazuje velikost odchylky od
referenčních podmínek nenarušeného stavu, a to na základě tří
skupin parametrů:
 biologických (složení a četnost populací ryb, dalších
vodních živočichů a vodní flóry),
 všeobecných fyzikálně-chemických (u povrchových vod
tekoucích to jsou teplotní a kyslíkové poměry, obsah solí,
kyselost/zásaditost a obsah dusíku a fosforu coby
základních živin) a obsahu specifických znečišťujících látek
 a hydromorfologických (dynamika proudění, kontinuita toku,
variabilita jeho hloubky a šířky atd.).
Časová řada: Roky 2009, 2015, 2021, 2027
Frekvence výstupu: Jednou za 6 let
Členění indikátoru: Celostátně a po jednotlivých deseti dílčích povodích
Mezinárodní srovnání: Evropská komise / Evropská agentura pro životní prostředí
Indikátory – 3. Odolné ekosystémy
177
Název a označení
indikátoru:
14.2.2 Chemický stav útvarů povrchových a podzemních
vod
Stručná definice: Indikátor se vypočítá jako podíl počtu útvarů povrchových, resp.
podzemních vod, dosahujích dobrého chemického stavu, na
celkovém počtu útvarů povrchových, resp. podzemních vod,
vymezených podle Rámcové směrnice o vodách.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství
Význam indikátoru: Dobrého chemického stavu vodního útvaru je dosaženo, pokud
koncentrace žádného ze sledovaných těžkých kovů a několika
desítek dalších látek (např. polycyklických aromatických
uhlovodíků a některých pesticidů) nepřekračuje stanovenou
nejvyšší přípustnou hodnotu.
Časová řada: Roky 2009, 2015, 2021, 2027
Frekvence výstupu: Jednou za 6 let
Členění indikátoru: Celostátně a po jednotlivých deseti dílčích povodích
Mezinárodní srovnání: EK, Evropská agentura pro životní prostředí
Název a označení
indikátoru:
14.2.3 Kvantitativní stav útvarů podzemních vod
Stručná definice: Indikátor se vypočítá jako podíl útvarů podzemních vod,
dosahujících dobrého kvantitativního stavu, na celkovém počtu
útvarů podzemních vod, vymezených podle Rámcové směrnice
o vodách.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství
Význam indikátoru: Dobrý kvantitativní stav útvaru podzemních vod je dosažen,
pokud objem odběrů z tohoto útvaru nepřevyšuje míru jeho
přirozeného doplňování.
Časová řada: Roky 2009, 2015, 2021, 2027
Frekvence výstupu: Jednou za 6 let
Členění indikátoru: Celostátně a po jednotlivých deseti dílčích povodích
Mezinárodní srovnání: EK, Evropská agentura pro životní prostředí
15 Půdy jsou chráněny před degradací a potenciál krajiny je v maximální
možné míře využíván k zachycování a ukládání uhlíku.
15.1 Obsah organické hmoty v půdě a struktura půdy odpovídají přirozenému stavu
daného půdního typu.
Název a označení
indikátoru:
15.1.1 Obsah organické hmoty v půdě
Stručná definice: Indikátor se vypočítá jako průměrná odchylka skutečného
obsahu organické hmoty v půdě od přirozeného stavu daného
půdního typu, s využitím archivních reprezentativních půdních
sond KPP.
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
178
Jednotka: Hmotnostní podíl (% rozdílu v časové řadě)
Gestor: Ministerstvo zemědělství (s využitím dat VÚMOP, v. v. i.)
Význam indikátoru: Dostatečný podíl organické hmoty je zásadní pro udržení
úrodnosti půd, pro zpomalení odtoku vody a zachycování
a ukládání uhlíku z atmosféry.
Časová řada: Srovnávací archivní sondy jsou z roku 1967, nové odběry
zahájeny v roce 2016.
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Celostátně a regionálně až do úrovně jednotlivých okresů
Mezinárodní srovnání: Slovensko, EK (podklad pro plánovanou směrnici o půdách)
Název a označení
indikátoru:
15.1.2 Půdní struktura
Stručná definice: Struktura patří mezi základní charakteristiky půdy a ovlivňuje její
produkční a zejména hydroekologické funkce. Primární
struktura je dána typem půdy, její skutečný stav ale výrazně
ovlivňuje hospodaření na půdě (organické hnojení, utužení,
biologické oživení).
Jednotka: WSA index (výsledek metody hodnocení stability půdní
struktury). Hodnoty indexu WSA jsou posuzovány z poměru ve
vodě stabilních a nestabilních makroagregátů, jedná se
o bezrozměrný index v rozsahu hodnot 0–1.
Gestor: Ministerstvo zemědělství (s využitím dat VÚMOP, v. v. i.)
Význam indikátoru: Stabilní struktura zlepšuje produktivitu půdy a infiltraci vody do
ní. Tlumí tak dopad srážkových extrémů v podobě povodní
a sucha.
Časová řada: Od roku 2007
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Regionální (až na úroveň okresů)
Mezinárodní srovnání: Eurostat
15.2 Snižuje se míra ohrožení půdy vodní a větrnou erozí.
Název a označení
indikátoru:
15.2.1 Podíl půd významně ohrožených erozí
Stručná definice: Indikátor se vypočítá jako podíl výměry půdy významně
ohrožené erozí na celkové výměře zemědělské půdy v ČR.
Jednotka: Podíl (v %), plocha [ha]
Gestor: Ministerstvo zemědělství (s využitím dat VÚMOP, v. v. i.)
Význam indikátoru: Vodní (a v menší míře též větrnou) erozí dochází k odnosu
půdy, která je základní složkou ekosystémů a nehraditelnou
podmínkou jejich fungování. Půda vzniká zvětráváním hornin
a činností živých organismů a tento proces je tak pomalý, že ji
můžeme považovat za neobnovitelný zdroj.
Časová řada: Od roku 2009
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Podíl půd středně, silně, velmi silně a extrémně ohrožených
Indikátory – 3. Odolné ekosystémy
179
vodní erozí; podíl půd ohrožených, silně ohrožených
a nejohroženějších větrnou erozí
Mezinárodní srovnání: Název
a označení
indikátoru:
15.2.2 Průměrná velikost bloku orné půdy
Stručná definice: Indikátor se vypočítá jako průměrná velikost celistvého bloku
orné půdy podle údajů veřejného registru půdy LPIS.
Jednotka: Plocha [ha]
Gestor: Ministerstvo zemědělství (s využitím dat VÚMOP, v. v. i.)
Význam indikátoru: Průměrná velikost celistvého bloku orné půdy koresponduje jak
s náchylností půdy k erozi, tak dává představu o diverzitě
krajiny. Česká republika má velkou průměrnou rozlohu půdního
bloku, přitom její krajina je značně členitá a přes 50 %
zemědělské půdy je tak ohroženo vodní erozí.
Časová řada: Od roku 2004
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Celostátně, dle krajů
Mezinárodní srovnání: Eurostat
15.3 Druhová skladba vysazovaných lesních porostů odpovídá stanovištním
poměrům a brání další degradaci lesních půd.
Název a označení
indikátoru:
15.3.1 Podíl jednotlivých druhů dřevin na obnově lesa
Stručná definice: Indikátor se vypočítá jako podíl jednotlivých druhů dřevin na
celkovém počtu sazenic použitých při umělé obnově lesa.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Ministerstvo zemědělství
Význam indikátoru: Porovnání podílu jednotlivých druhů dřevin, použitých při
(plošně převažující) obnově lesa výsadbou sazenic,
s rekonstruovanou přirozenou druhovou skladbou lesních
porostů na našem území dává základní přehled, nakolik se daří
zvyšovat stabilitu porostů výsadbou druhů nejlépe
přizpůsobených stanovištním poměrům. Dále bude provedeno
srovnání s cílovou druhovou porostní skladbou, tedy
s doporučeným zastoupením dřevin, které je ve smyslu § 1
odst. 7 písm. a) vyhlášky č. 83/1996 Sb., o zpracování
oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských
souborů, pro zajištění produkčních i mimoprodukčních funkcí
lesů v dané přírodní lesní oblasti optimální.
Časová řada: Frekvence
výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Po jednotlivých druzích lesních dřevin
Mezinárodní srovnání: -
180
4 Obce a regiony
16 Veřejné služby v území jsou pro všechny obyvatele lépe dostupné.
16.1 Strategické a územní plánování je na všech úrovních koordinováno.
Název a označení
indikátoru:
16.1.1 Existence metodiky pro koordinaci územního
a strategického plánování na úrovni státu, krajů a obcí
Stručná definice: Indikátor sleduje, zda existuje aktuální metodika (nebo
metodiky), určující způsoby vzájemné koordinace mezi
dokumenty územního plánování a strategického plánování, a to
na národní, krajské i obecní úrovni.
Jednotka: Počet metodik
Gestor: Ministerstvo pro místní rozvoj
Význam indikátoru: Existence metodiky je předpokladem pro vzájemnou koordinaci
územního a strategického plánování.
Časová řada: Frekvence
výstupu: Ověření existence aktuální metodiky pravidelně v periodě
průběžného vyhodnocení strategie ČR 2030
Členění indikátoru: Celostátně, dle krajů, obcí
Mezinárodní srovnání: Název
a označení
indikátoru:
16.1.2 Počet projektů realizovaných v rámci strategií CLLD
Stručná definice: Počet projektů realizovaných v rámci strategií CLLD
Jednotka: Počet projektů
Gestor: Ministerstvo pro místní rozvoj
Význam indikátoru: Počet projektů realizovaných v rámci strategií CLLD vypovídá
o míře využívání integrovaného přístupu k regionálnímu rozvoji.
Časová řada: Od roku 2017
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Dle jednotlivých MAS (MAS často pokrývají území více než
jednoho kraje)
Mezinárodní srovnání: Název
a označení
indikátoru:
16.1.3 Počet projektů realizovaných v rámci strategických
dokumentů pro území aglomerace
Stručná definice: Počet projektů realizovaných v rámci strategií ITI, IPRÚ
Jednotka: Počet projektů
Gestor: Ministerstvo pro místní rozvoj
Význam indikátoru: Počet projektů realizovaných v rámci strategií ITI a IPRÚ
vypovídá o míře integrovanosti (územní i věcné) projektů
realizovaných v území.
Časová řada: Od roku 2017
Frekvence výstupu: Ročně
Indikátory – 4. Obce a regiony
181
Členění indikátoru: Dle krajů
Mezinárodní srovnání: -
16.2 Jsou stanoveny závazné standardy základních veřejných služeb a jim
odpovídající veřejné infrastruktury občanského vybavení a jsou platné pro
veškerou zástavbu.
Název a označení
indikátoru:
16.2.1 Existence standardů dostupnosti veřejných služeb
Stručná definice: Jsou stanoveny a pilotně otestovány standardy dostupnosti
veřejných služeb v různých typech území. Jimi se řídí nově
vznikající strategická i územně plánovací dokumentace.
Jednotka: Gestor:
Úřad vlády ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj
a Ministerstvem vnitra
Význam indikátoru: Metodické nastavení zajištění dostupnosti veřejných služeb ve
všech typech území
Časová řada: Frekvence
výstupu: Členění
indikátoru: Mezinárodní
srovnání: -
16.3 Předpoklady pro dostupnost základních veřejných služeb jsou zajištěny již ve
fázi územního a strategického plánování.
Název a označení
indikátoru:
16.3.1 Počet municipalit naplňujících požadavky metodiky
Standardy dostupnosti veřejné infrastruktury
Stručná definice: Počet ORP naplňujících požadavky metodiky Standardy
dostupnosti veřejné infrastruktury
Jednotka: Počet
Gestor: Ministerstvo pro místní rozvoj
Význam indikátoru: Metodika Standardy dostupnosti veřejné infrastruktury stanovuje
pro různé typy municipalit dostupnost zařízení pro vzdělávání
a výchovu (mateřské, základní, základní umělecké a střední
školy), pro sociální péči a péči o rodinu, zdravotnictví (včetně
ambulantní péče a nemocnic), kulturu, veřejnou správu (pošta),
ochranu obyvatelstva, hřiště, parkování, zastávky hromadné
dopravy, nakládání s odpady, zásobování vodou a napojení na
veřejnou kanalizaci a veřejná prostranství. Municipality řídící se
touto metodikou by se měly vyznačovat snadno dostupnou
veřejnou infrastrukturou, a tedy i přátelskostí ke všem věkovým
skupinám.
Časová řada: Od roku 2017
Frekvence výstupu: Jednou za 4 roky (první výstupy k roku 2020)
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: -
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
182
16.4 Postupy strategického a územního plánování jsou koordinovány
na úrovni přesahující úroveň jednotlivých obcí.
Název a označení
indikátoru:
16.4.1 Existence metodiky pro koordinaci územního
a strategického plánování na úrovni přesahující úroveň
jednotlivých obcí
Stručná definice: Indikátor sleduje, zda existuje aktuální metodika (nebo
metodiky) určující způsoby vzájemné koordinace mezi
dokumenty územního plánování a strategického plánování, a to
na úrovni větší než obec a zpravidla*) menší než kraj.
*) S výjimkou případu hl. m. Prahy, kde je potřeba koordinace
pro území hl. m. Prahy a jejího okolí.
Jednotka: Gestor:
Ministerstvo pro místní rozvoj
Význam indikátoru: Existence metodiky je předpokladem pro vzájemnou koordinaci
územního a strategického plánování.
Časová řada: Frekvence
výstupu: Ověření existence aktuální metodiky pravidelně v periodě
průběžného vyhodnocení ČR 2030
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: Název
a označení
indikátoru:
16.4.2 Podíl území/obyvatel z celkové rozlohy ČR /
obyvatelstva ČR, zahrnutých do území řešených
dokumenty územního a strategického plánování
přesahujících úroveň jednotlivých obcí, vzájemně
metodicky koordinovaných
Stručná definice: Indikátor sleduje pokrytí ČR dokumenty řešícími zejména území
vyžadující koordinaci jednotlivých obcí, ale nedosahující
rozsahu celého kraje.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Ministerstvo pro místní rozvoj
Význam indikátoru: Informace o zohlednění příslušné metodiky v územně plánovací
praxi
Časová řada: Frekvence
výstupu: Jednou za tři roky
Členění indikátoru: Podíl území pokrytých příslušnými dokumenty územního
plánování, podíl obyvatel pokrytých příslušnými dokumenty
územního plánování, podíl území pokrytých příslušnými
dokumenty strategického plánování, podíl obyvatel pokrytých
příslušnými dokumenty strategického plánování
Mezinárodní srovnání: -
Indikátory – 4. Obce a regiony
183
17 1 Růst kvality života v jednotlivých municipalitách snižuje regionální
nerovnosti.
17.1 Dnešní venkovské a periferní oblasti se nevylidňují a jejich populace nestárne
více než v urbanizovaných oblastech.
Název a označení
indikátoru:
17.1.1 Migrační saldo (daného území)
Stručná definice: Indikátor je vyjádřen jako rozdíl mezi počtem přistěhovalých
a vystěhovalých v daných regionech ČR.
Jednotka: Počet osob
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Saldo migrace kvantifikuje geografickou mobilitu obyvatelstva.
Negativní saldo migrace venkovských obcí bývá spojeno se
ztrátou možností obživy, s vylidňováním venkova a se
zvyšováním počtu obyvatel městských aglomerací.
Časová řada: (Dle ORP ideálně od jejich vzniku 2003; obecně – lze za regiony
skladebné z obcí možno zpracovat údaje od r. 1993)
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Dle pohlaví, věku, územně dle obcí a krajů
Mezinárodní srovnání: Název
a označení
indikátoru:
17.1.2 Index stáří
Stručná definice: Index stáří vyjadřuje, kolik je v populaci obyvatel ve věku 65 let
a více na 100 dětí ve věku 0–14 let.
Jednotka: Index
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Index stáří charakterizuje věkovou strukturu populace.
Časová řada: Za ČR údaje každoročně dostupné od r. 1945, za regiony
srovnatelné údaje od r. 1991
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Dle pohlaví, územně dle obcí a krajů
Mezinárodní srovnání: Eurostat
17.2 Jsou podporovány vysoce kvalifikované pracovní příležitosti v malých
a středních podnicích využívajících místní a regionální potenciál.
Název a označení
indikátoru:
17.2.1 Disponibilní příjem domácnosti na 1 obyvatele dle
krajů
Stručná definice: Indikátor je definován jako podíl disponibilního důchodu
domácností v nominálním vyjádření a středního stavu
obyvatelstva.
Jednotka: Kč
Gestor: Český statistický úřad
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
184
Význam indikátoru: Disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele do značné míry
ukazuje průměrnou úroveň potenciálních spotřebních výdajů na
jednoho obyvatele bydlícího v daném regionu.
Časová řada: Zatím neudržována
Frekvence výstupu: Roční
Členění indikátoru: NUTS 2, NUTS 3
Mezinárodní srovnání: Název
a označení
indikátoru:
17.2.2 Státní podpora malého a středního podnikání mimo
hlavní aglomerace
Stručná definice: Součet finančních podpor určených na podporu malého
a středního podnikání
Jednotka: Kč
Gestor: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo pro místní rozvoj,
Ministerstvo zemědělství
Význam indikátoru: Malé a střední podnikání představuje významnou součást každé
vyspělé ekonomiky a je společensky důležité obzvláště
z hlediska zaměstnanosti a ekonomického výkonu celé
společnosti.
Indikátor je konstruován jako součet finanční podpory malého
a středního podnikání sledovaný ve Zprávě o vývoji malého
a středního podnikání a jeho podpoře (MPO), Zprávě o stavu
zemědělství (MZe) a v oblasti ESIF v jednotném metodickém
prostředí MS 2014+ (MMR). Indikátor nezohledňuje podporu
malého a středního podnikání na úrovni krajů obcí, resp.
krajských a obecních úřadů.
Časová řada: Zatím neudržována
Frekvence výstupu: Jednou za dva roky (na základě každoroční Zprávy o vývoji
malého a středního podnikání a jeho podpoře)
Členění indikátoru: Národní, kraje (NUTS III)
Mezinárodní srovnání: -
17.3 Jsou podporovány různorodé formy bydlení, především dostupné nájemní
bydlení pro všechny segmenty společnosti.
Název a označení
indikátoru:
17.3.1 Medián podílu celkových výdajů na bydlení na
disponibilním příjmu domácnosti (vše po odečtení
příspěvku na bydlení)
Stručná definice: Medián podílu celkových výdajů domácnosti na bydlení na
disponibilním příjmu domácnosti (vše po odečtení doplatku na
bydlení) – medián je prostřední hodnota, tedy hodnota tohoto
podílu pro prostřední z domácností seřazených podle výše
uvedeného podílu
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Český statistický úřad (SILC)
Indikátory – 4. Obce a regiony
185
Význam indikátoru: Charakteristika zatížení domácností náklady na bydlení
Časová řada: Frekvence
výstupu: Jednou ročně buď z ročních částek, nebo průměrných
měsíčních částek
Členění indikátoru: Celostátně, dle krajů
Mezinárodní srovnání: Eurostatem není v této podobě běžně publikováno, k dispozici
pouze z národních dat za ČR.
Název a označení
indikátoru:
17.3.2 Podíl nájemního bydlení na obydlených bytech
Stručná definice: Podíl bytů užívaných nájemním právem z celkového počtu
obydlených bytů
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Podíl nájemního sektoru mezi obydlenými byty jako sektoru
umožňujícího největší flexibilitu jeho obyvatel. Nájemní byty jsou
užívány skupinou obyvatel, která je ochotnější k mobilitě. Také
vstupní, resp. transakční náklady na bydlení v tomto sektoru
jsou malé při srovnávání s vlastnickým bydlením.
Časová řada: Minimálně od roku 2001
Frekvence výstupu: Hodnoty ukazatele jsou dostupné buď jednou za 10 let ze
SLDB, nebo jako odhady jednou za rok z výběrového šetření
SILC.
Členění indikátoru: SLDB dle nejmenších částí obcí
SILC celostátně a dle krajů
Mezinárodní srovnání: Název
a označení
indikátoru:
17.3.3 Byty se sociálním určením pořízené s podporou
z prostředků Ministerstva pro místní rozvoj a Státního
fondu rozvoje bydlení za rok
Stručná definice: Počet bytů, které byly pořízeny za přispění prostředků
z rozpočtu MMR, resp. SFRB, určených (podmínkami státu
vtělenými do programů, resp. nařízení vlády) pro sociální
bydlení nejrůzněji definovaných skupin sociálně slabých či
ohrožených občanů
Jednotka: Počet bytů
Gestor: Ministerstvo pro místní rozvoj
Význam indikátoru: Ilustruje jeden ze způsobů podpory státu při motivování subjektů
na trhu s bydlením ke zlepšení dostupnosti bydlení.
Časová řada: Frekvence
výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Dle krajů (NUTS III), ORP
Mezinárodní srovnání: Název
a označení 17.3.4 Počet sociálních bytů na bytovém fondu obce
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
186
indikátoru:
Stručná definice: Podíl bytů ve vlastnictví obce využívaných k sociálnímu bydlení
(nízkonákladové byty, tréninkové byty a vícestupňové bydlení,
byty v domech s pečovatelskou službou, startovací byty,
náhradní byty, bezbariérové byty)
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Význam indikátoru: Sociální bydlení poskytuje stát potřebným občanům na základě
právní úpravy a soustavy nástrojů bytové a sociální politiky.
Tuto veřejnou službu stát realizuje prostřednictvím obce.
Zahrnuje v sobě typy bydlení, které snižují riziko různých
ohrožených skupin upadnout do bezdomovectví.
Časová řada: V roce 2016 realizován výzkum Analýza struktury obecních bytů
v ČR (zapojeno 36 % obcí)
Frekvence výstupu: Jednou za 3 roky
Členění indikátoru: - dle velikosti obcí (do 1 000 ob. / 1 000–4 999 / 5 000–
9 999 / 10 000–49 999, více než 50 000)
- dle typu obcí (I., II., III. stupeň)
- účely užití bytového fondu obce
Mezinárodní srovnání: -
17.4 Lokální integrované strategie snižují sociální disparity v území, posilují
nekonfliktní soužití a zvyšují kvalitu života pro všechny.
Název a označení
indikátoru:
17.4.1 Počet území v rámci správních obvodů obcí
s rozšířenou působností s výskytem sociálně vyloučených
lokalit
Stručná definice: Počet územních jednotek (obcí) v SO ORP, na jejichž území je
identifikována sociálně vyloučená lokalita
Jednotka: Územní jednotka (obec)
Gestor: Úřad vlády
Význam indikátoru: Identifikace míry potřebné podpory pro územní jednotku
Časová řada: Výchozí stav: 2015 – Mapa sociálně vyloučených lokalit v ČR
(MPSV, 2015),
1. aktualizace – 2018
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Počet jednotek v rámci SO ORP, počet jednotek v kraji
Mezinárodní srovnání: Odpovídající analýzy a monitorovací systémy v členských
zemích EU (např. Atlas romských komunit na Slovensku 2013;
Lechner Institut v Budapešti; Scottish index of multiple
deprivation; Bundesinstitut für Bau-, Stadt- und Raumforschung)
Název a označení
indikátoru:
17.4.2 Podíl osob vykazujících známky sociálního vyloučení
Stručná definice: Podíl osob vykazujících komplex sociálních problémů (chudoba,
zadluženost, nízké vzdělání, nízká ekonomická intenzita, nízká
Indikátory – 4. Obce a regiony
187
sociální mobilita, substandardní bydlení) k celkové populaci
v rámci dané územní jednotky
Jednotka: Podíl osob
Gestor: Úřad vlády
Význam indikátoru: Identifikace míry potřebné podpory pro územní jednotku
Časová řada: Výchozí stav: 2015 – Mapa sociálně vyloučených lokalit v ČR
(MPSV, 2015)
1. aktualizace – 2018
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Podíl osob vykazujících známky sociálního vyloučení v územní
jednotce (obci, kraji a SO ORP)
Mezinárodní srovnání: Odpovídající analýzy a monitorovací systémy v členských
zemích EU (např. Atlas romských komunit na Slovensku 2013;
Lechner Institut v Budapešti; Scottish index of multiple
deprivation; Bundesinstitut für Bau-, Stadt- und Raumforschung)
Název a označení
indikátoru:
17.4.3 Počet místních integrovaných strategií
Stručná definice: Počet strategických dokumentů zabývajících se komplexně
a koordinovaně problematikou sociálního začleňování alespoň
ve třech z následujících oblastí (bydlení, zaměstnanost,
vzdělávání, zadlužení, občanská participace, zdraví, rodina,
sociální služby, bezpečnost) v rámci dané územní jednotky
Jednotka: Počet
Gestor: Úřad vlády
Význam indikátoru: Znalost míry řešení sociálního vyloučení na místní úrovni
Časová řada: Výchozí stav – 1. plošné šetření bude provedeno po schválení
Strategie 2030
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Počet místních integrovaných strategií na území kraje a SO
ORP
Mezinárodní srovnání: Název
a označení
indikátoru:
17.4.4 Spokojenost s mezilidskými vztahy v obci
Stručná definice: Spokojenost obyvatel obce se stavem mezilidských vztahů
a soužitím v obci
Jednotka: Zhodnocení subjektivní spokojenosti na standardizované škále
Zdroj dat v ČR: Dosavadní zdroj – ad hoc šetření na místní úrovni (např. v rámci
Místní Agendy 21)
– pravidelná šetření na národní úrovni (např.
Eurostat)
Optimální zdroj – pravidelný výzkum na národní, krajské úrovni;
event. detailnější sondy
Význam indikátoru: Zjištění potřeby intervence a podpory v území
Časová řada: Výchozí stav – 1. plošné šetření bude provedeno po schválení
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
188
Strategie 2030
Frekvence zjišťování: Ročně
Členění indikátoru: Spokojenost s mezilidskými vztahy na národní úrovni
Spokojenost s mezilidskými vztahy na krajské úrovni
Spokojenost s mezilidskými vztahy v ORP
Mezinárodní srovnání: Měření kvality života (OECD, Eurostat)
Název a označení
indikátoru:
17.4.5 Podíl osob se špatně vnímanou celkovou sociální
podporou
Stručná definice: Podíl osob s nízkým Indexem sociální podpory (Oslo-3 scale,
hodnota skóre 3–8 bodů)
Index je určen na základě 3 otázek:
1) Kolik osob je Vám tak blízkých, že s nimi můžete počítat
v případě vážných osobních problémů?
2) Jak moc se druzí lidé kolem Vás zajímají o to, co děláte?
Jaký zájem projevují?
3) Jak snadné je pro Vás získat pomoc od lidí z okolí,
pokud byste ji potřeboval(a)?
Jednotka: Podíl (%)
Gestor: Ústav zdravotních informací a statistiky ČR
Význam indikátoru: Index sociální podpory zkoumá vnímání toho, jak je o člověka
postaráno, tj. je-li součástí podpůrné sociální sítě či má-li
někoho, na koho se může v nouzi obrátit.
Časová řada: Od roku 2014
Frekvence výstupu: Jednou za 6 let (šetření EHIS)
Členění indikátoru: Dle NUTS II, pohlaví, věku
Mezinárodní srovnání: Eurostat
18 Kvalitní urbánní rozvoj sídelních útvarů je zajištěn.
18.1 Snižuje se zábor půdy ve městech a jejich zázemí. Brownfieldy jsou
recyklovány a revitalizovány.
Název a označení
indikátoru:
18.1.1 Roční zábor zemědělského půdního fondu
Stručná definice: Změna rozlohy a struktury jednotlivých kategorií zemědělského
půdního fondu. Podíl zastavěných a ostatních ploch na celkové
rozloze území
Jednotka: Plocha [ha]
Gestor: Ministerstvo životního prostředí (data ČÚZK)
Význam indikátoru: Zásadním dopadem lidské činnosti na krajinu jsou změny ve
využívání území. Typickými trendy současné doby je nárůst
zastavěných a ostatních ploch a postupný úbytek
zemědělského půdního fondu. K těmto změnám dochází
zejména v důsledku rozšiřování rezidenčních, komerčních
a skladovacích ploch a rozvoje dopravní infrastruktury. Zábor
Indikátory – 4. Obce a regiony
189
zemědělského půdního fondu ovlivňuje schopnost krajiny
odolávat vnějším vlivům přírodního i antropogenního původu.
Přetváření krajiny narušuje její původní funkce a snižuje
biologickou rozmanitost, přičemž zásadním dopadem zástavby
území je snížení retenční schopnosti krajiny.
Časová řada: Od roku 2000
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Dle kategorií ZPF
Mezinárodní srovnání: Eurostat
Název a označení
indikátoru:
18.1.2 Podíl počtu obyvatel ORP vůči výměře zastavěného
území v ORP
Stručná definice: Sleduje se hustota osídlení v sídlech a změny této hustoty
v čase.
Jednotka: Počet obyv./plochu [ha] zastavěného území
Gestor: Kraje, Magistrát hlavního města Prahy, Český statistický úřad
Význam indikátoru: Indikátor umožňuje srovnávat koncentraci obyvatel v rámci sídel
Časová řada: Frekvence
výstupu: Jednou za 4 roky
Členění indikátoru: Dle ORP
Mezinárodní srovnání: Ano, ale je nutné důsledně porovnat definici indikátoru s cílem
srovnatelného vymezení zastavěného území.
Název a označení
indikátoru:
18.1.3 Počet a plocha výměry brownfieldů v kraji
Stručná definice: Počet a rozloha brownfieldů v regionálním členění v ČR
Jednotka: Počet, plocha [ha]
Gestor: Ministerstvo průmyslu a obchodu (CzechInvest), Ministerstvo
zemědělství, Ministerstvo pro místní rozvoj
Význam indikátoru: Identifikace a evidence brownfieldů je prvotním podkladem pro
přípravu dalších projektů a dokumentů zabývajících se řešením
a realizací jejich obnovy.
Časová řada: Od roku 2014
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Dle typů původního využití: průmyslové, zemědělské, občanská
vybavenost, vojenské, těžba surovin, cestovní ruch, dopravní,
školství, residenční, jiné; kraje ČR, ČR
Mezinárodní srovnání: Počet a rozloha brownfieldů v regionálním členění v ČR
18.2 Města jsou přátelská ke všem věkovým a uživatelským skupinám.
Název a označení
indikátoru:
18.2.1 Počet municipalit naplňujících požadavky metodiky
Standardy dostupnosti veřejné infrastruktury
Stručná definice: Počet ORP naplňujících požadavky metodiky Standardy
dostupnosti veřejné infrastruktury
Jednotka: Počet
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
190
Gestor: Ministerstvo pro místní rozvoj
Význam indikátoru: Metodika Standardy dostupnosti veřejné infrastruktury stanovuje
pro různé typy municipalit dostupnost zařízení pro vzdělávání
a výchovu (mateřských, základních, základních uměleckých
a středních škol), pro sociální péči a péči o rodinu, zdravotnictví
(včetně ambulantní péče a nemocnic), kulturu, veřejnou správu
(pošta), ochranu obyvatelstva, hřiště, parkování, zastávky
hromadné dopravy, nakládání s odpady, zásobování vodou
a napojení na veřejnou kanalizaci a veřejná prostranství.
Municipality řídící se touto metodikou by se měly vyznačovat
snadno dostupnou veřejnou infrastrukturou, a tedy i přátelskostí
ke všem věkovým skupinám.
Časová řada: Od roku 2017
Frekvence výstupu: Jednou za 4 roky (první výstupy k roku 2020)
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: Název
a označení
indikátoru:
18.2.2 Ročně ujeté vozokilometry MHD ve městech
Stručná definice: Ujeté vozokilometry MHD představují kilometry ujeté dopravními
prostředky MHD za sledované období. Počet se stanoví na
základě jízdních řádů a grafikonů a délky linek, včetně
manipulačních jízd z depa, vozovny, garáží na trasu linky
a nazpátek. Do těchto výkonů se nezapočítávají manipulační
km ujeté v prostorách vozoven a dílen.
Jednotka: Vozokilometry
Gestor: Ministerstvo dopravy
Význam indikátoru: Přepravní výkon městské hromadné dopravy, příp.
integrovaných dopravních systémů, je důležitým indikátorem pro
zajištění dostupnosti veřejných služeb a občanské vybavenosti.
Časová řada: 10 let
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Tramvaje, trolejbusy, autobusy, metro
Mezinárodní srovnání: Název
a označení
indikátoru:
18.2.3 Podíl nízkopodlažních vozidel MHD ve městech
Stručná definice: Počet nízkopodlažních vozidel ve struktuře vozového parku
městské veřejné dopravy
Jednotka: Počet
Gestor: Ministerstvo dopravy
Význam indikátoru: Počet nízkopodlažních vozidel veřejné dopravy ve struktuře
vozového parku městské veřejné dopravy, která činí městskou
veřejnou dopravu přístupnější všem věkovým skupinám
i osobám se sníženou schopností fyzického pohybu.
Časová řada: Od roku 2018
Indikátory – 4. Obce a regiony
191
Frekvence výstupu: Čtvrtletně / ročně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: -
18.3 Obce běžně plánují rozvoj společně s veřejností.
Název a označení
indikátoru:
18.3.1 Počet realizátorů místní Agendy 21
Stručná definice: Realizátoři MA21 zařazení do jednotlivých kategorií procesu
Jednotka: Počet
Gestor: Ministerstvo životního prostředí (CENIA)
Význam indikátoru: Místní Agenda 21 (dále jen MA21) sleduje a popisuje nastavení
klíčových procesů veřejné správy, které jsou nezbytné pro
realizaci Agendy 21 na úrovni municipalit (obcí a regionů).
Časová řada: Od roku 2006
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Dle jednotlivých kategorií: zájemci, kategorie D, C, B, A; dle
typu municipality: malé obce (do 2 000 obyvatel), města a obce,
mikroregiony, kraje a místní akční skupiny
Mezinárodní srovnání: Název
a označení
indikátoru:
18.3.2 Počet strategií CLLD
Stručná definice: Počet schválených strategií CLLD
Jednotka: Počet
Gestor: Ministerstvo pro místní rozvoj
Význam indikátoru: Počet schválených strategií CLLD vypovídá o míře zapojení
zájmových skupin a veřejnosti do rozvoje obcí (resp. venkova).
Časová řada: Frekvence
výstupu: Jednou za programové období EU
Členění indikátoru: Dle krajů
Mezinárodní srovnání: EU
Název a označení
indikátoru:
18.3.3 Počet obcí uskutečňujících participativní
rozpočtování
Stručná definice: Počet obcí uskutečňujících participativní rozpočtování a objem
jimi přerozdělených finančních prostředků.
Jednotka: Počet obcí
Gestor: Úřad vlády (ve spolupráci s Demokracie 2.1 s.r.o.)
Význam indikátoru: Participativní rozpočtování je nástrojem aktivního zapojení
občanů do rozvoje obce, které může být odděleno od využívání
dalších participativních metod a nástrojů dosud využívaných
municipalitami. Participativní rozpočtování se zakládá na
vyčlenění jisté části obecného rozpočtu, který je rozdělován
mezi projekty, které navrhují a o kterých následně rozhodují
obyvatelé dané municipality.
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
192
Časová řada: Od roku 2017
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Počet obcí, objem přerozdělených finančních prostředků
Mezinárodní srovnání: -
19 Města a obce omezila emise skleníkových plynů a adaptovala se na
změnu klimatu.
19.1 Obce III. stupně předcházejí dopadům změny klimatu a jsou schopny se jim
přizpůsobit.
Název a označení
indikátoru:
19.1.1 Podíl integrovaných strategií obcí III. stupně
obsahujících problematiku změny klimatu
Stručná definice: Podíl integrovaných, resp. rozvojových strategií obcí III. stupně
obsahujících problematiku změny klimatu (adaptace i mitigace)
na celkovém počtu lokálních strategií platných pro obce
s rozšířenou působností (ORP)
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Ministerstvo pro místní rozvoj (nepotvrzeno)
Význam indikátoru: Předpokladem pro zvládnutí klimatické změny je fakt, že začne
být uznávána jako problém na lokální úrovni a místní rozvojové
strategie budou ve svých řešeních navazovat na vládní
strategické a koncepční materiály v této oblasti. Vzhledem
k vysokému počtu obcí (přes 6 000) není realistické očekávat,
že všechny obce budou disponovat vlastní rozvojovým
dokumentem, proto se indikátor omezuje na obce s rozšířenou
působností (ORP).
Pro vyhodnocení lze využít informační systém Databáze
strategií a pro klimatickou změnu na úrovni městských
a obecních plánů a strategií zřídit zvláštní příznak v dosud
existující sadě deskriptorů.
Časová řada: Frekvence
výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Obce III. stupně, kraje (NUTS III)
Mezinárodní srovnání: -
19.2 Snižuje se počet a velikost městských tepelných ostrovů.
Název a označení
indikátoru:
19.2.1 Tepelný ostrov města
Stručná definice: Přepočet radiačních hodnot na °C z termálních pásem družice
Landsat 8, na jejichž základě bude identifikován rozsah
tepelného ostrova města. Tepelný ostrov bude identifikován
jako anomálie cca 2°C od okolní oblasti. Analýza bude
zpřesněna na základě dat z meteorologických a klimatických
Indikátory – 4. Obce a regiony
193
stanic a dat krajinného pokryvu a využití území ze Služby
Copernicus pro monitorování území (CORINE Land Cover,
HRL, Urban Atlas). Data budou vztažena na územní jednotky
vycházející z dat RSO tak, aby bylo možné vyhodnotit množství
obyvatel zasažených tepelným znečištěním ve městech.
Jednotka: km2
Gestor: Ministerstvo životního prostředí (CENIA)
Význam indikátoru: Urbanizační procesy představují významné antropogenní
zásahy do klimatického systému a vedou k vytvoření odlišných
klimatických podmínek. Města tak mají vyšší teplotu vzduchu ve
srovnání s jejich okolím, anomálie teploty má roční i denní chod,
nejvíce jsou městem ovlivněny minimální denní teploty.
Časová řada: Není k dispozici, od roku 2016
Frekvence výstupu: Jednou za 3 roky
Členění indikátoru: Data budou vztažena na územní jednotky vycházející z dat
RSO tak, aby bylo možné vyhodnotit množství obyvatel
zasažených tepelným znečištěním ve městech.
Mezinárodní srovnání: -
19.3 Všechny nově dokončené budovy se řadí do energetické třídy A. Existující
budovy se postupně renovují minimálně na úroveň energetické třídy C.
Název a označení
indikátoru:
19.3.1 Podíl dokončených budov ve třídě A na počtu
dokončených budov
Stručná definice: Indikátor je konstruován jako podíl počtu dokončených budov ve
třídě A na celkovém počtu dokončených budov v regionálním
členění.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Evropská unie spatřuje v energetické účinnosti významný
způsob, jak snižovat svou závislost na fosilních palivech,
efektivněji chránit životní prostředí a šetřit výdaje za energii.
Časová řada: Od roku 2010
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Dle krajů, bytové a nebytové budovy
Mezinárodní srovnání: Název
a označení
indikátoru:
19.3.2 Podíl adaptovaných budov
Stručná definice: Indikátor je konstruován jako podíl počtu adaptovaných budov
na základě dat dostupných v rámci příslušných dotačních
programů na celkovém počtu budov v regionálním členění.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Garanti příslušných dotačních programů
Význam indikátoru: Indikátor je indikátorem citlivosti urbánního prostředí vůči
extrémním teplotám. Zvyšující se hodnoty tohoto indikátoru jsou
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
194
hodnoceny jako pokles citlivosti, tedy pozitivně.
Časová řada:
Frekvence výstupu:
Členění indikátoru:
Mezinárodní srovnání:
Poznámka
19.4 Zvyšuje se podíl veřejné zeleně v městských aglomeracích.
Název a označení
indikátoru:
19.4.1 Podíl plochy zeleně ve městech
Stručná definice: Indikátor je konstruován jako celkový úhrn zelených ploch ve
městě a jejich podíl na celkové velikosti města, přičemž město
je plošně vymezeno územními jednotkami vycházejícími z dat
RSO a zelené plochy zahrnují: lesní pozemky, chráněné oblasti
(VZCHÚ, MZCHÚ), záplavová území – poldry, zamokřená
území, TTP – louky a pastviny, městské parky se zelení, střechy
porostlé zelení (tzv. zelené střechy), ekodukty, vodní toky
a jejich břehovou vegetaci, vodní plochy.
Jednotka: Podíl (v %), plocha [ha]
Gestor: Ministerstvo životního prostředí (CENIA)
Význam indikátoru: Zelené plochy ve městech pozitivně působí na fyzický
a psychický stav obyvatelstva, podporují sociální soudržnost,
představují významné klidové zóny s možností přirozeného
zastínění, zlepšují mikroklima oblasti, zvyšují evapotranspiraci,
snižují povrchový odtok, a tím zlepšují zdravotní podmínky
obyvatelstva a obecně kvalitu života ve městech.
Časová řada: Od roku 2016
Frekvence výstupu: Jednou za 6 let
Členění indikátoru: Jednotlivé kategorie zeleně; města ČR
Mezinárodní srovnání: -
19.5 Významně roste délka cyklostezek a komunikací vhodných pro cyklisty.
Název a označení
indikátoru:
19.5.1 Počet kilometrů nově vybudovaných úseků
cyklistické infrastruktury
Stručná definice: Cyklostezka je pozemní komunikace vyhrazená dopravní
značkou pro jízdu na jízdním kole. Je určena pouze pro
cyklistickou dopravu.
Jednotka: km
Gestor: Ministerstvo dopravy
Význam indikátoru: Počet kilometrů nově vybudovaných cyklostezek je indikátorem
podpory cyklomobility jakožto bezemisní dopravy vhodné
k přepravě zejména na malé a střední vzdálenosti, která
podporuje zdravý životní styl.
Časová řada: -
Indikátory – 4. Obce a regiony
195
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: -
19.6 Významně se zvyšuje počet bezemisních a nízkoemisních vozidel.
Název a označení
indikátoru:
19.6.1 Počet elektrovozidel
Stručná definice: Počet elektromobilů registrovaných v Centrálním registru
vozidel.
Jednotka: Počet elektromobilů
Gestor: Ministerstvo dopravy
Význam indikátoru: Rozvoj elektromobility je nástrojem k dosažení zelené,
nízkouhlíkové dopravy v ČR a faktorem snižování vlivu silniční
dopravy na životní prostředí, zejména kvalitu ovzduší.
Časová řada: Minimálně 20 let
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: Název
a označení
indikátoru:
19.6.2 Počet rychlodobíjecích stanic na veřejné silniční síti
Stručná definice: Počet nabíjecích stanic pro vozidla s elektrickým pohonem
v katastrálním území jednotlivých ORP
Jednotka: Počet nabíjecích stanic
Gestor: Ministerstvo dopravy
Význam indikátoru: Infrastruktura pro alternativní paliva a pohony je jedním ze
základních předpokladů a zároveň i limitujících faktorů pro jejich
rozšíření. Růst počtu nabíjecích stanic může zajistit v kombinaci
s poklesem ceny elektrického pohonu a zlepšování jeho
technických parametrů (výkonu, dosahu na jedno nabití) rozvoj
elektromobility, a tím i snižování vlivu dopravy na životní
prostředí.
Časová řada: Od současnosti (resp. od roku 2015) dále, v minulosti bylo
využití elektrického pohonu zcela marginální
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: Název
a označení
indikátoru:
19.6.3 Počet vozidel na zemní plyn (CNG/LNG)
Stručná definice: Počet vozidel na CNG/LNG registrovaných v Centrálním
registru vozidel
Jednotka: Počet vozidel
Gestor: Ministerstvo dopravy
Význam indikátoru: Rozvoj vozidel na CNG/LNG přispívá k dosažení nižších emisí
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
196
zejména znečišťujících látek a částečně i skleníkových plynů
a je faktorem snižování vlivu silniční dopravy na životní
prostředí, zejména kvalitu ovzduší.
Časová řada: 3 roky
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: Název
a označení
indikátoru:
19.6.4 Počet napájecích stanic CNG/LNG na veřejné silniční
síti
Stručná definice: Počet napájecích stanic CNG/LNG
Jednotka: Počet stanic
Gestor: Ministerstvo dopravy
Význam indikátoru: Infrastruktura napájecích stanic CNG/LNG je jedním
z předpokladů pro jejich rozšíření. Růst počtu stanic může
zajistit rozvoj této alternativní energie, a tím i snižování vlivu
dopravy na životní prostředí.
Časová řada: Od roku 2015
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: -
19.7 Klesá množství skládkovaného komunálního odpadu.
Název a označení
indikátoru:
19.7.1 Celkové množství produkovaného komunálního
odpadu
Stručná definice:
Jednotka:
Gestor:
Význam indikátoru:
Časová řada:
Frekvence výstupu:
Členění indikátoru:
Mezinárodní srovnání:
Poznámka Obsah indikátoru bude doplněn po nalezení kompromisu mezi
ČSÚ a MŽP.
Název a označení
indikátoru:
19.7.2 Celkové množství skládkovaného komunálního
odpadu
Stručná definice:
Jednotka:
Gestor:
Význam indikátoru:
Časová řada:
Frekvence výstupu:
Členění indikátoru:
Indikátory – 4. Obce a regiony
197
Mezinárodní srovnání:
Poznámka Obsah indikátoru bude doplněn po nalezení kompromisu mezi
ČSÚ a MŽP.
20 Územní veřejná správa cíleně využívá nástroje pro udržitelný rozvoj
municipalit.
20.1 Ústřední státní správa metodicky podporuje a rozvíjí nástroje udržitelného
rozvoje municipalit.
Název a označení
indikátoru:
20.1.1 Existující metodická podpora nástrojům pro
udržitelný rozvoj municipalit
Stručná definice: Metodická podpora nástrojům pro udržitelný rozvoj municipalit
na úrovni ústřední státní správy
Jednotka: Počet (nástrojů)
Gestor: Úřad vlády (ve spolupráci s MV, MMR a MŽP)
Význam indikátoru: Nástroje a programy pro udržitelný rozvoj municipalit jsou
primárně určeny a zaměřeny pro samosprávné úřady. Nicméně
státní správa by měla usilovat o cílenou podporu vybraných
nástrojů a standardizaci procesů v území. Proto budou
u vybraných nástrojů a programů sledována následující kritéria
a kroky (opatření) na jejich podporu:
a. metodika (národní či mezinárodní)
b. nosnost
c. existence vzdělání uživatelů daného nástroje
d. evaluace/vyhodnocování daného nástroje
e. počet realizátorů
Časová řada: Od roku 2017
Frekvence výstupu: Jednou za 2 roky
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: Poznámka
Spektrum sledovaných nástrojů bude projednáno Výborem pro
udržitelné municipality v I. Q. 2017.
20.2 Územní veřejná správa má dostatečné institucionální kapacity.
Název a označení
indikátoru:
20.2.1 Četnost využívání řízení kvality v samosprávných
úřadech
Stručná definice: Počet samosprávných úřadů (ÚSC a municipality) využívající
řízení kvality
Jednotka: Počet úřadů
Gestor: Ministerstvo vnitra
Význam indikátoru: Zjištění počtu samosprávných úřadů, které ve své činnosti
a organizaci využívají metodické řízení kvality (např. MA21,
ISO, BSC ad.)
Časová řada: Od roku 2016
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
198
Frekvence výstupu: Kvalitativní údaje souhrnně jednou za 2 roky, první souhrnná
zpráva 2020 (do té doby výběrově)
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: Poznámka
Vychází z indikátoru 24.1.1
20.3 Zvyšuje se počet i kvalita realizátorů místní Agendy 21.
Název a označení
indikátoru:
20.3.1 Počet realizátorů MA21
Stručná definice: Realizátoři MA21 zařazení do jednotlivých kategorií procesu
Jednotka: Počet realizátorů
Gestor: Ministerstvo životního prostředí (CENIA)
Význam indikátoru: Místní Agenda 21 (dále jen MA21) sleduje a popisuje nastavení
klíčových procesů veřejné správy, které jsou nezbytné pro
realizaci Agendy 21 na úrovni municipalit (obcí a regionů).
Časová řada: Od roku 2006
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Dle jednotlivých kategorií: zájemci, kategorie D, C, B, A; dle
typu municipality: malé obce (do 2 000 obyvatel), města a obce,
mikroregiony, kraje a místní akční skupiny
Mezinárodní srovnání: Realizátoři MA21 zařazení do jednotlivých kategorií procesu
199
5 Globální rozvoj
21 Česká republika aktivně a s důrazem na národní priority spoluutváří
prostředí podporující udržitelný rozvoj na globální úrovni a na úrovni
Evropské unie.
21.1 Česká republika prosazuje globální implementaci mezinárodních závazků
v oblasti udržitelného rozvoje, jejich implementaci na úrovni Evropské unie,
jejich promítnutí do činnosti mezinárodních organizací a sama tyto závazky plní.
Název a označení
indikátoru:
21.1.1 Promítnutí Agendy 2030 do koncepčních
a strategických dokumentů ČR, EU a nejvýznamnějších
mezinárodních organizací
Stručná definice: ČR usiluje o tzv. mainstreaming Agendy 2030 v rámci ČR
i v rámci fungování mezinárodních organizací; obojí efektivně
a bez dodatečných finančních i lidských nároků. Základem
úspěšné implementace musí být změna myšlení, kterou může
mj. reflektovat zahrnutí principů a cílů Agendy 2030 do
koncepčních a strategických dokumentů.
Jednotka: Seznam dokumentů (uváděním pouhého počtu by sebraná data
neměla význam)
Gestor: Úřad vlády (národní rovina), Ministerstvo zahraničních věcí (EU,
mezinárodní organizace)
Význam indikátoru: 1. přehled o naplňování Agendy 2030 národně napříč
resorty
2. přehled o naplňování Agendy 2030 nejvýznamnějšími
mezinárodními organizacemi
Časová řada: Frekvence
výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Národní strategické dokumenty, unijní strategické dokumenty,
strategické dokumenty mezinárodních organizací
Mezinárodní srovnání: Název
a označení
indikátoru:
21.1.2 Podíl ODA na HND
Stručná definice: Stanovuje podíl finančních prostředků vynaložených Českou
republikou na oficiální rozvojovou spolupráci (ODA) ve vztahu
k hrubému národnímu důchodu (HND).
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Ministerstvo zahraničních věcí
Význam indikátoru: Indikátor ilustruje tzv. donorské úsilí, tedy kolik financí ze svého
HND donorská země vynakládá na rozvoj chudých zemí.
Časová řada: Existuje (více než 20 let, v případě ČR méně).
Frekvence výstupu: Ročně, finální údaje (aprobované i ze strany OECD) jsou
k dispozici koncem září daného roku (tedy údaje za předchozí
rok)
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
200
Členění indikátoru: Není. Existuje však velmi detailní členění ODA.
Mezinárodní srovnání: Ano, indikátor je počítán dle metodiky, která je pro členské státy
OECD DAC závazná, zaručuje tak mezinárodní srovnatelnost
členských států OECD DAC.
21.2 Česká republika na globální i na úrovni Evropské unie podporuje naplnění Cílů
udržitelného rozvoje a specificky Cíle č. 16 Mír, spravedlnost a silné instituce.
Název a označení
indikátoru:
21.2.1 Procenta bilaterální oficiální rozvojové spolupráce
vynaložená na posílení rozvojových zemí v oblasti lidských
práv a dobrého vládnutí, jak jsou vymezeny v rámci SDG16
Stručná definice: Kolik procent z bilaterální ODA ČR bude věnováno na
posilování oblasti lidských práv a dobrého vládnutí
v rozvojových zemích
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Ministerstvo zahraničních věcí
Význam indikátoru: Indikátor bude ilustrovat, do jaké míry bude průřezový cíl ČR
naplňován.
Časová řada: Neexistuje (Cíle schváleny 2015).
Frekvence výstupu: Stejně jako u ODA/HND
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: -
21.3 Česká republika posiluje svou přidanou hodnotu pro působení
v mezinárodních organizacích a Evropské unii.
Název a označení
indikátoru:
21.3.1 Zastoupení ČR ve volených orgánech
nejvýznamnějších mezinárodních organizací relevantních
pro udržitelný rozvoj
Stručná definice: Jedním z nejvýznamnějších nástrojů, kterým může ČR
ovlivňovat agendu udržitelného rozvoje v globálním měřítku, je
působení ve volených orgánech mezinárodních organizací
relevantních pro udržitelný rozvoj.
Jednotka: Seznam pozic, do nichž byla zvolena ČR a/nebo její zástupce
(uváděním pouhého počtu by sebraná data neměla význam)
Gestor: Ministerstvo zahraničních věcí
Význam indikátoru: Přehled působení ČR ve volených orgánech mezinárodních
organizací relevantních pro udržitelný rozvoj napříč resorty
i tématy zvýší možnost koordinace působení v těchto orgánech,
a tím i multiplikaci výsledků ve prospěch ČR.
Časová řada: Neexistuje.
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: Nelze srovnávat – výchozí podmínky, ambice i cíle jsou velmi
rozdílné.
Indikátory – 5. Globální rozvoj
201
22 Posílením koherence vnitřních politik s vnějším dopadem podporuje
Česká republika globální udržitelný rozvoj.
22.1 Česká republika průběžně promítá do koncepčních dokumentů a nástrojů
vnějších politik přijaté mezinárodní závazky a národní priority v oblasti
udržitelného rozvoje.
Název a označení
indikátoru:
22.1.1 Soulad koncepčních dokumentů a programů
vnějších politik České republiky s přijatými mezinárodními
závazky a národními prioritami v oblasti udržitelného
rozvoje
Stručná definice: Výstupový indikátor, který sleduje, nakolik jsou přijaté globální
závazky a národní priority v oblasti udržitelného rozvoje
promítány do koncepčních dokumentů a programů vnějších
politik České republiky.
Jednotka: Seznam revidovaných dokumentů, které zahrnuly mezinárodní
závazky k udržitelnému rozvoji
Gestor: Úřad vlády ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí
Význam indikátoru: Indikátor pomáhá sledovat, nakolik jsou mezinárodní závazky
a národní priority v oblasti udržitelného rozvoje reflektovány při
tvorbě koncepčních dokumentů a programů vnějších politik
České republiky.
Časová řada: Frekvence
výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: -
22.2 Česká republika aktivně buduje institucionální kapacity pro sledování
koherence vnitřních politik s vnějším dopadem a omezuje jejich negativní vliv na
globální směřování k udržitelnému rozvoji.
Název a označení
indikátoru:
22.2.1 Vytvoření metodiky ke koherenci politik pro veřejnou
správu a její pilotní aplikace na konkrétní tematické oblasti
Stručná definice: Sleduje formální existenci využitelné metodiky pro práci státní
správy, včetně uskutečněných pilotních využití.
Jednotka: Formální existence metodiky; seznam tematických oblastí, na
které byla aplikována
Gestor: Úřad vlády
Význam indikátoru: Indikátor pomáhá sledovat, je-li sledování koherence politik
využitelným a aplikovatelným nástrojem pro státní správu.
Časová řada: Frekvence
výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: Název
a označení 22.2.2 Pravidelné vyhodnocení koherence klíčových politik
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
202
indikátoru: v jednotlivých tematických oblastech
Stručná definice: Sleduje výstupy vyhodnocování analýzy koherence politik
v konkrétních tematických oblastech vymezených v ČR 2030
(obchodní politika; sociální a environmentální standardy;
společenská odpovědnost firem; duševní vlastnictví; zboží
a suroviny; daňová a finanční politika; změna klimatu;
energetika; věda, výzkum a inovace ve vazbě na změnu klimatu
a potravinové zabezpečení; potravinové zabezpečení
v rozvojové politice Evropské unie; společná zemědělská
politika Evropské unie; migrace; omezování odlivu mozků;
remitence; bezpečnost; biodiverzita; reakce na konflikty
a selhávající či křehké státy).
Jednotka: Seznam tematických oblastí, které prošly analýzou koherence
politik; seznam analytických výstupů
Gestor: Úřad vlády
Význam indikátoru: Indikátor pomáhá sledovat, je-li sledování koherence politik
nástrojem, který je ve státní správě aktivně využíván.
Časová řada: Frekvence
výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: -
22.3 Česká republika aktivně prosazuje sledování a naplňování koherence politik
na úrovni Evropské unie, ve vnějších politikách Evropské unie a na globální
úrovni.
Název a označení
indikátoru:
22.3.1 Zapojení České republiky do mezinárodních
platforem na evropské a globální úrovni, kde je
projednávána problematika koherence politik
Stručná definice: Indikátor sleduje, do jaké míry se Česká republika zapojuje do
mezinárodních platforem na evropské a globální úrovni
určených pro sledování koherence politik.
Jednotka: Seznam platforem, do kterých je Česká republika zapojena
Gestor: Úřad vlády ve spolupráci s MZV
Význam indikátoru: Účast České republiky v platformách, které se věnují koherenci
politik, je jedním ze základních předpokladů napomáhajících
k prosazení sledování a naplňování koherence politik na úrovni
Evropské unie, ve vnějších politikách EU a na globální úrovni.
Časová řada: Frekvence
výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: -
203
6 Dobré vládnutí
Dosahování většiny cílů v klíčové oblasti Dobré vládnutí nelze dobře měřit za pomoci jedné
proměnné. Zvolené skupiny indikátorů proto často postihují pouze určitý výsek daného cíle,
např. proto, že právě tento výsek může dát důležitý impuls celé oblasti.
Kvantifikovatelné výsledky a výstupy nejsou v řadě případů těmi, které nás zajímají
především. Zvolené kvantitativní indikátory proto postihují také kvalitativní aspekt daného
jevu, popř. u nich má podstatný význam i sama kvantita.
Indikátory se budou během let postupně měnit v souladu s tvorbou konkrétních opatření
v rámci procesu implementace České republiky 2030, s vytvářením strategických materiálů
nižších úrovní a s naplňováním či úpravou specifických cílů. (V aktuální indikátorové sadě
mohou být příkladem indikátory Strategického rámce rozvoje veřejné správy, které po roce
2020 již nemusí být sledovány a místo nich mohou být sledovány indikátory jiné, popř. tytéž,
ale jako součást jiných záměrů a strategických materiálů nižší úrovně.)
Obecně klademe v práci s indikátory důraz na proces, který by měl mít charakter
participativní a deliberativní: Síť aktérů, kteří jsou v dané oblasti zainteresovaní a kteří se
scházejí, aby diskutovali o svých zkušenostech a sdíleli informace relevantní pro naplňování
cílů. Indikátory představují pouze základní kostru a nebudou nikdy stát samostatně, bez
kontextu.
23 Tvůrci veřejných politik mají znalosti a dovednosti, které jim umožňují
plnohodnotnou účast ve veřejné rozpravě.
23.1 Systém vzdělávání zaměstnanců a zaměstnankyň veřejné správy reálně
rozvine koncepční uvažování a zprostředkuje nejnovější vědecké poznatky,
kontakt se zkušenostmi z jiných zemí a vhled do způsobu, jak s těmito poznatky
kriticky pracovat.
Název a označení
indikátoru:
23.1.1 Počet projektů realizovaných správními úřady
v oblasti vzdělávání a v oblasti tvorby nových nebo úpravy
stávajících vnitřních systémů vzdělávání či
koncepcí/strategií vzdělávání
Stručná definice: Indikátor 4.2.4. SRRVS. Definice: „Nejméně 1 realizovaný
projekt v oblasti vzdělávání a v oblasti tvorby nových nebo
úpravy stávajících vnitřních systémů vzdělávání či
koncepcí/strategií vzdělávání.“
Kvalitativní aspekt: Struktura vzdělávacích projektů a význam
prvků uvedených ve specifickém cíli 23.1 v těchto projektech;
následná evidence kursů určitého typu, počtu lidí, kteří se jich
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
204
zúčastnili, a především způsobu, jak se poznatky z kursu
promítly do práce správních úřadů (údaje evidované úřady dle
služebního předpisu náměstka ministra vnitra pro státní službu
9/2015).
Pokud půjde o projekty v OPZ, spolupráce s Ministerstvem
práce a sociálních věcí
Jednotka: Počet projektů
Gestor: Ministerstvo vnitra
Význam indikátoru: Dlouhodobá efektivita vládnutí: Předpoklad efektu dobře
nastavených vzdělávacích systémů na znalosti a dovednosti
nutné pro dobrou tvorbu veřejných politik.
Časová řada: Od roku 2017 (zpráva o stavu vzdělávání zaměstnanců, která
bude – dle Výroční správy o stavu veřejné správy v ČR v roce
2015 – předkládána každoročně vládě), resp. 2018 (evaluační
zpráva personálních procesů Ministerstva vnitra)
Frekvence výstupu: Každý rok, resp. jednou za 2 roky
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: Název
a označení
indikátoru:
23.1.2 Počet projektů realizovaných územními
samosprávnými celky v oblasti vzdělávání zaměstnanců
a rozvoje lidských zdrojů
Stručná definice: Indikátor 4.3.2. SRRVS. Definice: „Nejméně 10 realizovaných
projektů územních samosprávných celků v oblasti vzdělávání
zaměstnanců a rozvoje lidských zdrojů ÚSC.“
Kvalitativní aspekt: Struktura vzdělávacích projektů a význam
prvků uvedených ve specifickém cíli 23.1. v těchto projektech;
následná evidence kursů určitého typu, počtu lidí, kteří se jich
zúčastnili a především způsobu, jak se poznatky z kursu
promítly do práce územních samosprávných celků.
Pokud půjde o projekty v OPZ, spolupráce s Ministerstvem
práce a sociálních věcí.
Pro územní samosprávné celky nejsou však tyto projekty ani
evidence kursů povinné.
Jednotka: Počet projektů
Gestor: Ministerstvo vnitra
Význam indikátoru: Dlouhodobá efektivita vládnutí: Předpoklad efektu dobře
nastavených vzdělávacích systémů na znalosti a dovednosti
nutné pro dobrou tvorbu veřejných politik
Časová řada: Od roku 2017, resp. 2020
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: -
Indikátory – 6. Dobré vládnutí
205
Název a označení
indikátoru:
23.1.3 Počet úředníků proškolených v oblasti strategické
práce
Stručná definice: Indikátor 1.3.20. SRRVS. Definice: „Počet úředníků, kteří
absolvují výukový program na strategickou práci ve veřejné
správě.“ Kromě počtu účastníků bude sledována i kvalita
výukových modulů – od všech účastníků bude sbírána zpětná
vazba v podobě dotazníku zohledňující mj. i využitelnost
poznatků pro praxi.
Jednotka: Počet úředníků
Gestor: Ministerstvo pro místní rozvoj
Význam indikátoru: Dlouhodobá efektivita vládnutí: Předpoklad efektu určitého typu
znalostí a dovedností pro dobrou tvorbu veřejných politik.
Časová řada: Od roku 2017
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: -
23.2 Systém vzdělávání poskytovaný veřejnými vzdělávacími institucemi zajistí
rozvoj participativních a deliberativních dovedností občanů a občanek.
Název a označení
indikátoru:
23.2.1 Počet realizátorů MA21
Stručná definice: Počet municipalit zapojený do MA21 podle jednotlivých kategorií
(A-D)
Kvalitativní aspekt: Informace z kontrol a hodnocení PS MA21.
Jednotka: Počet realizátorů
Gestor: Ministerstvo životního prostředí
Význam indikátoru: Demokratičnost vládnutí, dlouhodobá efektivita vládnutí:
Participace, deliberace a spolupráce sektorů jsou podmínkou
realizace MA21 ve všech kategoriích.
Časová řada: Od roku 2006, resp. 2010
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: -
23.3 Státní systém podpory orientovaného a aplikovaného výzkumu zajistí
soustavný příliv poznatků a inovací demokratičnosti a dlouhodobé efektivity
vládnutí.
Název a označení
indikátoru:
23.3.1 Hodnocení výzkumných organizací
Stručná definice: Indikátor bude vytvořen ve spolupráci OUR a Sekce Úřadu
vlády pro vědu, výzkum a inovace do konce roku 2017; jedním
z podkladů diskuse bude Metodika hodnocení výzkumných
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
206
organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu,
vývoje a inovací (2017).
Jednotka:
Gestor:
Význam indikátoru: Demokratičnost vládnutí, dlouhodobá efektivita vládnutí: Příliv
poznatků a inovací relevantních demokratičnosti a/nebo
dlouhodobé efektivitě vládnutí.
Časová řada:
Frekvence výstupu:
Členění indikátoru:
Mezinárodní srovnání:
24 Veřejné politiky jsou soudržné ve vztahu k cílům strategického rámce
Česká republika 2030.
24.1 Veřejná správa na všech úrovních bude mít dostatečnou institucionální
kapacitu k vytváření soudržných politik (kompetence, personál, finanční
prostředky, komunikační kanály ap.).
Název a označení
indikátoru:
24.1.1 Počet služebních úřadů využívajících řízení kvality
Stručná definice: Počet služebních úřadů využívajících řízení kvality; současně
s počtem také meziroční procentuální nárůst či pokles
a procentuální podíl na celku.
Kvalitativní aspekt: Způsob využívání jednotlivých metod a jejich
efekty.
Údaje získané Ministerstvem vnitra (SSS) v návaznosti na
plnění cílů měřených indikátorem 1.3.4. SRRVS. „Počet
zavedených systémů řízení kvality ve služebních úřadech.“
Jednotka: Počet a podíl úřadů
Gestor: Ministerstvo vnitra
Význam indikátoru: Dlouhodobá efektivita vládnutí: Předpoklad, že smyslem většiny
forem řízení kvality je určit, resp. opakovaně určovat, jaké jsou
úkoly instituce, jaký je stav instituce, co je třeba učinit pro to,
aby vykonávala své úkoly lépe, a co se za tím účelem musí
měnit („dělat správné věci správně“).
Časová řada: Od roku 2016
Frekvence výstupu: Počet a podíl každý rok; kvalitativní údaje souhrnně jednou za
2 roky (první souhrnná zpráva 2020), do té doby výběrově
Členění indikátoru: Služební úřady
Mezinárodní srovnání: Název
a označení
indikátoru:
24.1.2 Počet územních samosprávných celků a obcí
využívajících řízení kvality
Indikátory – 6. Dobré vládnutí
207
Stručná definice: Počet územních samosprávných celků a počet obcí
využívajících řízení kvality; současně s počtem také meziroční
procentuální nárůst či pokles a procentuální podíl na celku.
Kvalitativní aspekt: Způsob využívání jednotlivých metod a jejich
efekty.
Kombinace údajů získávaných Ministerstvem vnitra
v návaznosti na plnění cílů měřených indikátorem 1.3.5. SRRVS
„Počet zavedených systémů řízení kvality na úrovni územních
samosprávních celků“ a záměru MV zjišťovat míru řízení kvality
na úrovni obcí (do doby, než MV získá vlastní údaje pro obce,
bude pro tento účel použita hodnota počtu municipalit
zapojených do MA21).
Jednotka: Počet a podíl územních samosprávných celků a obcí
Gestor: Ministerstvo vnitra, Ministerstvo životního prostředí (MA21)
Význam indikátoru: Dlouhodobá efektivita vládnutí: Předpoklad, že smyslem většiny
forem řízení kvality je určit, resp. opakovaně určovat, jaké jsou
úkoly instituce, jaký je stav instituce, co je třeba učinit pro to,
aby vykonávala své úkoly lépe, a co se za tím účelem musí
měnit („dělat správné věci správně“).
Časová řada: Od roku 2016
Frekvence výstupu: Počet a podíl každý rok; kvalitativní údaje souhrnně jednou za
2 roky (první souhrnná zpráva 2020), do té doby výběrově
Členění indikátoru: Územní samosprávné celky, obce
Mezinárodní srovnání: Název
a označení
indikátoru:
24.1.3 Institucionální kapacita pro potřeby strategické práce
Stručná definice: Institucionální kapacita v návaznosti na výsledek analýzy
Ministerstva pro místní rozvoj Mapování strategické práce
v institucích veřejné správy a návrhy na jejich zefektivnění.
Jednotka: ANO/NE, výstupový indikátor
Gestor: Ministerstvo pro místní rozvoj
Význam indikátoru: Dlouhodobá efektivita vládnutí: Analýza jako předpoklad pro
formulaci návrhů stran úprav kompetence, personálu, finančních
prostředků, komunikačních kanálů atd., zejména u strategických
útvarů ministerstev
Časová řada: Očekávaný výstup 2018
Frekvence výstupu: Členění
indikátoru: Mezinárodní
srovnání: -
24.2 Veřejné politiky budou brát ohled na dlouhodobé dopady a instituce veřejné
správy budou tyto dopady sledovat v rámci vlastních strategických materiálů.
Název a označení 24.2.1 Nastavení hierarchického systému strategických
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
208
indikátoru: dokumentů
Stručná definice: Indikátor 1.3.8. SRRVS: „Nastavení hierarchického systému
strategických dokumentů. Vznik hierarchického systému
strategických dokumentů a jeho používání v praxi.“
K plnění indikátoru budou využity také výstupy analýzy
strategických dokumentů.
Jednotka: ANO/NE, výstupový indikátor
Gestor: Ministerstvo pro místní rozvoj
Význam indikátoru: Dlouhodobá efektivita vládnutí: Strategické uvažování jako
jeden z klíčových předpokladů soudržnosti veřejných politik,
zejména v čase.
Časová řada: Od roku 2017
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: Název
a označení
indikátoru:
24.2.2 Podíl/počet strategických dokumentů připravených
v souladu s Metodikou přípravy veřejných strategií
Stručná definice: Indikátor 1.3.9. SRRVS: „Podíl/počet strategických dokumentů
připravených v souladu s Metodikou přípravy veřejných
strategií.“ Bude také sledován rozsah aplikace Metodiky a počet
organizací/institucí používajících Metodiku. Budou také
zkoumány strategické dokumenty, které jsou již schválené pro
potřeby jejich příp. revize.“
V hodnocení indikátoru budou využity také výstupy analýzy
strategických dokumentů.
Jednotka: ANO/NE, výstupový indikátor
Gestor: Ministerstvo pro místní rozvoj
Význam indikátoru: Dlouhodobá efektivita vládnutí: Strategické uvažování jako
jeden z klíčových předpokladů soudržnosti veřejných politik,
zejména v čase
Časová řada: Od roku 2017
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: -
24.3 Veřejné politiky budou založeny na dostupných znalostech a budou
systematicky posuzovány předem s ohledem na možné dopady na příjemce
a na dopady na jiné oblasti než na oblast primárního zájmu.
Název a označení
indikátoru:
24.3.1 Hodnocení dopadů navrhované regulace
Stručná definice: Procentuální podíl projednaných návrhů, které Komise RIA
doporučila s kladným stanoviskem. Procentuální podíl návrhů
Indikátory – 6. Dobré vládnutí
209
s provedením RIA z celkového počtu návrhů, předložených
k posouzení vládě.
Vypracování hodnocení dopadů předkládané regulace (RIA)
s vymezením dle Legislativních pravidel vlády a Obecných
zásad pro hodnocení dopadů regulace. Součástí každého
hodnocení navrhované regulace je jasná definice řešeného
problému, zhodnocení rizik, návrh variant řešení, vyhodnocení
nákladů a přínosů, implementace doporučené varianty, přezkum
a konzultace. Hodnocení se soustředí na agregované dopady
navrhované regulace (státní a ostatní veřejné rozpočty,
mezinárodní konkurenceschopnost; podnikatelské prostředí,
ÚSC; sociální; spotřebitelé; životní prostředí; statistická služba,
zákaz diskriminace ve vztahu k rovnosti žen a mužů,
zhodnocení korupčních rizik, bezpečnost/obranu státu).
Kvalitativní aspekt: Dílčí hlediska hodnotících zpráv
předkladatelů regulace a expertní stanoviska pracovní komise
Legislativní rady vlády pro hodnocení dopadů regulace.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Úřad vlády, Sekce Legislativní rady vlády
Význam indikátoru: Demokratičnost vládnutí, dlouhodobá efektivita vládnutí: RIA je
zavedená soustava analytických metod k systematickému
hodnocení očekávaných dopadů navrhovaných politik; týká se
navrhované regulace na celostátní úrovni; celý proces RIA je
významným informačním podkladem pro tvorbu veřejných
politik; zahrnuje průřez relevantních témat. V RIA je obsažen
prvek participativní a deliberativní (veřejné konzultace).
Časová řada: Od roku 2012
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: Probíhá např. na úrovni OECD, ale je jen těžko srovnatelné
(rozdíly ve zpracování i legislativním procesu). Spíše slouží
k výměně zkušeností a možným novým tipům k dobré praxi.
24.4 Veřejné politiky budou systematicky vyhodnocovány zpětně (ex-post
evaluace).
Název a označení
indikátoru:
24.4.1 Počet evaluací veřejných politik (zpráv, studií či
podkladů)
Stručná definice: Počet evaluací veřejných politik; evaluace mohou mít formu
zpráv, studií či podkladů.
Samotné hodnocení veřejných politik je klíčový moment pro
reflexi nastavených cílů a dosažení priorit veřejných politik; tato
reflexe může např. prostřednictvím zjištění a výsledků umožnit
přenastavení veřejné politiky / její zpřesnění / lepší orientaci
apod.
Počty evaluací ještě nemusí generovat kvalitu; ta bude
v případě potřeby sledována z hlediska např. použitých
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
210
vhodných evaluačních přístupů a metod, vytvořených
partnerství a spolupráce, míry kvality výstupu a přenosu /
uplatnění.
Jednotka: Počet evaluací
Gestor: Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci se zpracovateli
veřejných politik
Význam indikátoru: Dlouhodobá efektivita vládnutí: Indikátor má za cíl kultivovat
evaluační prostředí při hodnocení veřejných politik. Samotný
„požadavek“ na jejich tvorbu (v podobě existence zpráv, které
vyžadují jistý stupeň znalostí a zkušeností) může přinést kýžený
efekt. Samotný indikátor nemůže zcela přímo změnit danou
situaci, nicméně umožní studovat rozsah a kvalitu prováděných
evaluací, navrhovat jejich zkvalitňovaní (vč. provazby až na
samotné plánování) a posilovat povědomí o tom, jak k evaluaci
veřejných politik přistupovat.
Časová řada: Od roku 2015
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: Název
a označení
indikátoru:
24.4.2 Počet institucí veřejné správy zastoupených na
konferenci evaluačních jednotek pořádané evaluační
jednotkou Národního orgánu pro koordinaci
Stručná definice: Počet institucí veřejné správy zastoupených na konferenci
evaluačních jednotek pořádané evaluační jednotkou Národního
orgánu pro koordinaci (NOK).
Kvalitativní aspekt: Problémy identifikované v diskusi na
konferenci; počet a typ zastoupených organizačních útvarů.
Brát v potaz také konferenci České evaluační společnosti.
Jednotka: Počet institucí
Gestor: Ministerstvo pro místní rozvoj
Význam indikátoru: Dlouhodobá efektivita vládnutí: Evaluace v české veřejné
správě nyní probíhají primárně v souvislosti s ESIF
a v nejbližších letech se to nezmění, proto využito prostředí
ESIF a NOK. Evaluační konference NOK je přístupná
i pracovníkům a pracovnicím, kteří nejsou přímo součástí ESIF.
Obecně k významu indikátoru viz indikátor 24.4.1
Časová řada: Od roku 2015
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: -
25 Tvůrci a tvůrkyně veřejných politik mají kvalitní a snadno dostupná data
a informace pro potřeby rozhodování.
Indikátory – 6. Dobré vládnutí
211
25.1 Uvnitř veřejné správy se dále rozvine systém sběru a sdílení dat a informací,
které umožňují analýzu problémů, tvorbu variant a odhad dopadů.
Název a označení
indikátoru:
25.1.1 Schválené a do Databáze strategií vložené – nové
i aktualizované – strategické dokumenty
Stručná definice: Indikátor 1.3.7. SRRVS „Schválené a do Databáze strategií
vložené – nové i aktualizované – strategické dokumenty.“ Pro
splnění indikátoru bude také sledováno vkládání do Databáze
a % úspěšnosti – rozsah, kvalita a rychlost vložených
informací.“
Jednotka: Počet dokumentů
Gestor: Ministerstvo pro místní rozvoj
Význam indikátoru: Dlouhodobá efektivita vládnutí: Strategické uvažování jako
jeden z klíčových předpokladů soudržnosti veřejných politik,
zejména v čase.
Časová řada: Od roku 2015
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: Název
a označení
indikátoru:
25.1.2 Počet zveřejněných analýz
Stručná definice: Výstupový indikátor
Jednotka: Počet analýz
Gestor: Ministerstvo vnitra
Význam indikátoru: Dlouhodobá efektivita vládnutí: Snadný oběh dat a informací
uvnitř veřejné správy jako předpoklad soudržnosti politik
a zároveň součást lepší analýzy problémů.
Indikátor bude sledovat počet analýz zveřejněných
v editovatelné podobě, jejichž seznam bude zpracován ve
formátu otevřených dat včetně URL odkazu. Seznam bude
evidován a spravován v Národním katalogu otevřených dat.
Indikátor bude dopracován ve spolupráci OUR a Ministerstva
vnitra do konce roku 2017.
Časová řada:
Frekvence výstupu: Členění
indikátoru: Mezinárodní
srovnání: -
25.2 Data a informace veřejné správy budou dostupné takovou cestou, která je
z hlediska občanů a občanek nejpohodlnější.
Název a označení
indikátoru:
25.2.1 Zpřístupnění obsahu, transparentnost, open data
Stručná definice: Indikátor 3.1.2. Strategického rámce rozvoje veřejné správy
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
212
„Nová funkcionalita informačního systému, projektový okruh 4“
Jednotka: Počet datových sad a počet veřejných institucí publikujících
otevřená data
Gestor: Ministerstvo vnitra
Význam indikátoru: Demokratičnost vládnutí, dlouhodobá efektivita vládnutí: Open
data jako základní předpoklad pro podíl veřejnosti na tvorbě
veřejných politik.
Časová řada: Frekvence
výstupu: Členění
indikátoru: Mezinárodní
srovnání: Název
a označení
indikátoru:
25.2.2 Počet osob využívajících ke komunikaci s úřady
internet
Stručná definice: Jednotlivci, kteří využili ke komunikaci s úřady v posledních 12
měsících před dotazováním internet. Rozděleno podle typu
aktivity. Typem aktivity se rozumí: i) komunikace s úřady
pomocí e-mailu či chatu, ii) vyplnění a odeslání formuláře
online.
Jednotka: % z uživatelů internetu, % ze všech jednotlivců starších 16 let
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Demokratičnost vládnutí, dlouhodobá efektivita vládnutí:
Předpoklad elektronické komunikace jako nejpohodlnějšího
způsobu komunikace (z domova nebo z jednoho blízkého
veřejného místa); evropsky srovnatelný.
Časová řada: Od roku 2008
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Podle pohlaví, nevyššího dosaženého vzdělání, věku
Mezinárodní srovnání: EU (součást měření udržitelného rozvoje), pouze ii. typ aktivity
25.3 Bude rozvinut systém výměny zkušeností mezi vyššími a nižšími úrovněmi
veřejné správy, mezi různými sektory vládnutí a mezi českou veřejnou správou
a veřejnými správami v zahraničí.
Název a označení
indikátoru:
25.3.1 Míra využití existujících forem stáží a studií mezi
českou veřejnou správou a EU
Stručná definice: Kolik míst pro krátkodobé stáže (Erasmus for Public
Administration a NEPT) a podporovaných studijních pobytů
(College of Europe) zajišťovaných veřejnou správou bylo
obsazeno. Počet a procentuální podíl.
Jednotka: Počet a podíl (v %) obsazených míst
Gestor: Ministerstvo vnitra
Význam indikátoru: Dlouhodobá efektivita vládnutí: Pobyty v institucích EU, příp.
podporovaných EU, jako zdroj inspirace a zároveň obrany před
mechanickým přenosem zahraničních řešení. Cirkulace kádrů
není univerzálním řešením, představuje však relativně nejméně
Indikátory – 6. Dobré vládnutí
213
složitou formu sdílení zkušeností.
Časová řada: Frekvence
výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: -
26 Inovace v tvorbě veřejných politik jsou progresivním řešením, které
zvyšuje demokratičnost a/nebo dlouhodobou efektivitu veřejných politik;
takové inovace jsou trvalou součástí fungování veřejné správy na všech
úrovních.
26.1 Rozvine se systém podpory inovací v tvorbě veřejných politik.
Název a označení
indikátoru:
26.1.1 Počet přihlášek do European Public Sector Awards
Stručná definice: Počet přihlášek do European Public Sector Awards
http://www.eipa.nl/en/topic/show/&tid=282; aktuálně
http://www.epsa2015.eu/.
Kvalitativní aspekt: Počet cen v jednotlivých kategoriích
a podoba inovace.
Jednotka: Počet přihlášek
Gestor: Úřad vlády, Odbor pro udržitelný rozvoj
Význam indikátoru: Dlouhodobá efektivita vládnutí: Pokud bude v české veřejné
správě rozšířena kultura inovací, měla by se projevit v jejich
přelévání na evropskou úroveň; umožňuje brát v potaz různé
úrovně veřejné správy; umožňuje sdílení zkušeností na
evropské úrovni.
Časová řada: Od roku 2007
Frekvence výstupu: Jednou za dva roky, nejbližší 2017
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: EU
Název a označení
indikátoru:
26.1.2 Počet záznamů v databázi OECD Observatory
of Public Sector Innovation
Stručná definice: Počet záznamů v databázi OECD Observatory
of Public Sector Innovation:
https://www.oecd.org/governance/observatory-public-sector-
innovation/.
Kvalitativní aspekt: Počet záznamů v jednotlivých kategoriích
a podoba inovace.
Jednotka: Počet záznamů
Gestor: Úřad vlády, Odbor pro udržitelný rozvoj
Význam indikátoru: Dlouhodobá efektivita vládnutí: Pokud bude v české veřejné
správě rozšířena kultura inovací, měla by se projevit v jejich
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
214
přelévání na evropskou úroveň; umožňuje brát v potaz různé
úrovně veřejné správy; umožňuje sdílení zkušeností na
evropské úrovni.
Časová řada: Relevantní od 1993
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: OECD
Název a označení
indikátoru:
26.1.3 Počet institucí, které se přihlásily do soutěže o Cenu
Ministerstva vnitra za inovaci ve veřejné správě
Stručná definice: Počet institucí, které se přihlásily do soutěže o Cenu MV za
inovaci ve veřejné správě.
Kvalitativní aspekt: Zprávy hodnotitelů, informace MV
o rozšíření inovace ve veřejné správě.
Jednotka: Počet institucí
Gestor: Ministerstvo vnitra
Význam indikátoru: Dlouhodobá efektivita vládnutí: Pokud bude v české veřejné
správě rozšířena kultura inovací, měla by se projevit nárůstem
zájmu; umožňuje zachytit česká specifika.
Časová řada: Od roku 2005
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: -
26.2 Pilotáže se stanou součástí tvorby veřejných politik všude tam, kde to bude
dle charakteru politiky vhodné.
Název a označení
indikátoru:
26.2.1 Experimentální testování veřejných politik
Stručná definice: Otázka: „Používají/nepoužívají ministerstva pro ověření efektu
navrhovaného řešení v jakékoli fázi přípravy návrhů metodu
experimentu (RCT)?“ Sledováno u každého ministerstva.
Založeno na komunikaci OUR s ministerstvy.
Jednotka: ANO/NE (pro jednotlivá ministerstva)
Gestor: Úřad vlády, Odbor pro udržitelný rozvoj
Význam indikátoru: Demokratičnost vládnutí, dlouhodobá efektivita vládnutí:
Testování efektů navrhovaných řešení na menších vzorcích
před definitivním rozhodnutím o volbě řešení jako jeden
z předpokladů účinnosti veřejné politiky a pro hladký způsob její
implementace. RCT nejsou nutné a smysluplné vždy a všude,
prostor k jejich využití je však velmi široký.
Časová řada: Od roku 2017
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: -
Indikátory – 6. Dobré vládnutí
215
Název a označení
indikátoru:
26.2.2 Systematická analýza aktuálního stavu vědění
Stručná definice: Otázka: „Používají/nepoužívají ministerstva pro návrh řešení
dostupná data a akademické a evaluační studie zkoumající
účinnost a efektivitu navrhovaných řešení.“ Sledováno
u každého ministerstva.
Jednou za dvouleté hodnotící období bude pro každé
ministerstvo losem vybrán minimálně jeden vládou projednaný
návrh a budou prozkoumány zdroje využité při návrhu řešení.
Jednotka: ANO/NE (pro jednotlivá ministerstva)
Gestor: Úřad vlády, Odbor pro udržitelný rozvoj
Význam indikátoru: Dlouhodobá efektivita vládnutí: Navrhovaná řešení by měla
vycházet v maximální možné míře z ověřených znalostí, „co
funguje“ (evidence), a z dostupných dat. Jako hlavní zdroj je
možné využívat tzv. systematické přehledy dříve realizovaných
RCT a dále pak evaluační studie účinnosti a efektivity daných
řešení doma i v zahraničí.
Časová řada: Od roku 2019
Frekvence výstupu: Jednou za dva roky
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: -
26.3 Deliberace veřejných politik budou pravidlem všude tam, kde to bude dle
charakteru politiky vhodné.
Název a označení
indikátoru:
26.3.1 Konzultace návrhů veřejných politik s dotčenými
subjekty
Stručná definice: Procentuální podíl projednaných návrhů, které Komise RIA
doporučila s kladným stanoviskem.
Konzultace s dotčenými subjekty je v procesu RIA povinná.
Jedním z důležitých nástrojů k tomuto účelu je DataKo.
Kvalitativní aspekt (zajistí OUR): Jednou za dvouleté hodnotící
období bude pro každé ministerstvo vybrán jeden vládou
projednaný návrh, relevantní cílům strategického rámce Česká
republika 2030, a bude prozkoumán proces jeho konzultace do
větších podrobností.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Úřad vlády, Sekce Legislativní rady vlády
Význam indikátoru: Demokratičnost vládnutí, dlouhodobá efektivita vládnutí:
Deliberace jako předpoklad pro účinnost veřejné politiky
a zároveň cesta k posilování legitimity zvolených řešení
Časová řada: Od roku 2017 (kvalitativní aspekt od 2019)
Frekvence výstupu: Ročně (kvalitativní aspekt jednou za dva roky)
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: Název
a označení
indikátoru:
26.3.2 Počet realizátorů MA21
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
216
Stručná definice: Počet municipalit zapojený do MA21 podle jednotlivých kategorií
(A-D).
Kvalitativní aspekt: Informace z kontrol a hodnocení PS MA21.
Jednotka: Počet realizátorů
Gestor: Ministerstvo životního prostředí; Úřad vlády, Odbor pro
udržitelný rozvoj
Význam indikátoru: Demokratičnost vládnutí, dlouhodobá efektivita vládnutí:
Participace, deliberace a spolupráce sektorů jsou podmínkou
realizace MA21 ve všech kategoriích.
Časová řada: Od roku 2006, resp. 2010
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: -
27 Zvýšila se kvalita vládnutí z hlediska příjemců veřejných politik.
27.1 Rozvinou se postupy zvyšující z hlediska občanů a občanek inkluzivitu
vládnutí.
Název a označení
indikátoru:
27.1.1 Volební účast ve všech typech voleb
Stručná definice: Indikátor je definován jako podíl vydaných obálek (počet osob,
které přišly k volbám) k počtu oprávněných voličů a voliček
účastnících se voleb do zastupitelstev obcí, zastupitelstev krajů,
Senátu Parlamentu ČR, Poslanecké Sněmovny Parlamentu ČR,
Evropského parlamentu a celostátních referend.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Demokratičnost vládnutí: Míra participace tradičními kanály.
Inkluzivní vstup. Pokud budou mít občané pocit, že tato cesta
jim zajišťuje dobrou a snadnou možnost zapojení do věcí
veřejných, měla by účast růst, nebo by alespoň neměla klesat.
Časová řada: Od roku 1994 (záleží na typu voleb)
Frekvence výstupu: Pro každé volby rozdílně (ZO, ZK 4 roky, Senát 2 roky 1/3,
Poslanecká sněmovna zpravidla 4 roky, ale existují výjimky, EP
5 let, referenda nepravidelně)
Členění indikátoru: Regionální (standardně LAU 2-obce, LAU 1-okresy, NUTS 3kraje,
NUTS 2-regiony, ale možné i SO ORP, SO POÚ)
Mezinárodní srovnání: EU (součást měření udržitelného rozvoje)
Název a označení
indikátoru:
27.1.2 Četnost krajských a místních referend a účast v nich
Stručná definice: Počet místních referend dle zákona 22/2004 Sb. a počet
krajských referend dle zákona č. 118/2010 Sb. U každého
Indikátory – 6. Dobré vládnutí
217
z typů referend sledovat také procentuální podíl
platných/neplatných referend (pro daný rok i v delší časové
řadě) a průměrnou účast v referendech.
Jednotka: Počet referent a podíl platných/neplatných referend
Gestor: Ministerstvo vnitra
Význam indikátoru: Demokratičnost vládnutí: Možnost a míra participace jinými
způsoby než tradičními cestami reprezentace (volby a strany).
Inkluzivní vstup. Pokud budou mít občané pocit, že tato cesta
jim zajišťuje dobrou a snadnou možnost zapojení do věcí
veřejných, měl by počet neplatných referend klesat, příp. by
neměla účast v referendech klesat.
Časová řada: Od roku 2004, resp. 2006 (místní), od 2010, resp. 2011
(krajská)
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: Název
a označení
indikátoru:
27.1.3 Zastoupení žen/mužů ve volených orgánech
Stručná definice: Podíl žen/mužů k celkovému počtu mandátů (postů)
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Demokratičnost vládnutí: Míra reprezentace aktérů základního
strukturálního štěpení; zároveň gender jako vzorek problému
reprezentace obecně. Inkluzivní vstup.
Časová řada: Od roku 1994 (záleží na typu voleb)
Frekvence výstupu: Pro každé volby rozdílně (ZO, ZK 4 roky, Senát 2 roky 1/3,
Poslanecká sněmovna zpravidla 4 roky, ale existují výjimky, EP
5 let, referenda (nepravidelně)
Členění indikátoru: Regionální – záleží na typu voleb (standardně LAU 2-obce, LAU
1-okresy, NUTS 3-kraje, NUTS 2-regiony, ale možné i SO ORP,
SO POÚ), podle věkových skupin
Mezinárodní srovnání: Evropská komise
Název a označení
indikátoru:
27.1.4 Populace žijící pod hranicí chudoby před sociálními
transfery a po nich
Stručná definice: Procentní podíl osob ohrožených chudobou z celkového počtu
osob v populaci nebo v příslušné skupině obyvatel před
působením sociálních transferů a po nich. Osoby ohrožené
chudobou jsou ty osoby, jejichž roční vyrovnaný disponibilní
příjem (před zahrnutím všech sociálních transferů a po něm) je
nižší než 60 % ročního národního vyrovnaného mediánového
příjmu na spotřební jednotku.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Demokratičnost vládnutí: Veřejná politika snižuje míru
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
218
nerovností. Inkluzivní vstup a výstup.
Časová řada: Od roku 2005
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: Eurostat, částečně OECD
Název a označení
indikátoru:
27.1.5 Zastoupení žen/mužů ve vedoucích pozicích veřejné
správy
Stručná definice: Podíl žen a mužů ve vedoucích funkcích jednotlivých
ministerstev a Úřadu vlády (ministr/ministryně;
náměstek/náměstkyně; ředitel/ředitelka odboru; vedoucí
oddělení), dle pravidelného přehledu Českého statistického
úřadu Zaostřeno na ženy a muže. Po sjednocení způsobu,
jakým jsou v tomto přehledu shromažďována data pro kategorie
resortních institucí a expertů, bude rozšířeno i na tyto kategorie.
Jednotka: Podíl (v %)
Gestor: Český statistický úřad
Význam indikátoru: Demokratičnost vládnutí, dlouhodobá efektivita vládnutí: Míra
reprezentace aktérů strukturálních štěpení; zároveň gender jako
vzorek problému reprezentace obecně.
Časová řada: Od roku 2010 (pro resortní organizace a experty od 2017)
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: -
27.2 Rozvinou se postupy zvyšující efektivitu veřejné správy z hlediska
občanů/občanek a podnikatelů/podnikatelek a firem.
Název a označení
indikátoru:
27.2.1 Efektivita veřejné správy z hlediska jejích klientů
Stručná definice:
Jednotka:
Gestor:
Význam indikátoru: Indikátor bude vytvořen ve spolupráci Odboru pro udržitelný
rozvoj Úřadu vlády a Ministerstva vnitra do konce roku 2017;
jedním z podkladů diskuse bude návrh systému hodnocení
veřejné správy, aktuálně připravovaný Ministerstvem vnitra.
Časová řada:
Frekvence výstupu:
Členění indikátoru:
Mezinárodní srovnání:
Název a označení
indikátoru:
27.2.2 Průměrná délka soudního řízení
Stručná definice: Indikátor postihuje civilní agendu (C) u okresních a krajských
soudů. Vývoj délky soudních řízení v ostatních agendách je
Indikátory – 6. Dobré vládnutí
219
obdobný, proto byla civilní agenda vybrána jako zástupce všech
ostatních soudních agend.
Délka soudního řízení je definována jako počet dní ode dne
nápadu věci do dne právní moci rozhodnutí. Indikátor je
vypočten jako průměrná délka všech občanskoprávních řízení,
která okresní a krajské soudy pravomocně ukončí v daném
vykazovaném roce. Jako doplňující indikátor je sledována
směrodatná odchylka vypočítaná podle následujícího vzorce:
𝑺𝑫 = √
𝟏
𝟖𝟔
∗ ∑ (𝒙𝒊 − 𝒙̅) 𝟐𝟖𝟔
𝒊=𝟏 ,
kde 𝒙𝒊 je hodnota ukazatele v daném období u i-tého soudu a 𝒙̅
je průměr ukazatele v daném období.
Jednotka: Počet dní
Gestor: Ministerstvo spravedlnosti
Význam indikátoru: Dlouhodobá efektivita vládnutí: Indikátor je ukazatelem
stabilizace a výkonnosti soudní soustavy. Vypovídá nejen
o délce soudních řízení a efektivitě soudnictví z hlediska
občanů, ale nepřímo též i o úrovni organizace práce soudů.
Doplňující indikátor sleduje, jak se průměrná délka řízení
u jednotlivých soudů liší od sebe navzájem a jak se liší od
průměru. Čím menší hodnota směrodatné odchylky, tím menší
rozdíly v délkách řízení u jednotlivých soudů.
Časová řada: Od roku 1995
Frekvence výstupu: Ročně
Členění indikátoru: Mezinárodní
srovnání: EU Justice Scoreboard
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
220
Přehled indikátorů
1.1.1 Zaměstnanost matek s dětmi do šesti let věku
1.1.2 Míra zaměstnanosti matek dle věku dítěte
1.1.3 Relativní míra rizika ohrožení příjmovou chudobou u osob v domácnostech s dětmi ve
srovnání s celou populací
1.1.4 Průměrný disponibilní příjem na osobu v rodinách s dětmi ve srovnání s ostatními typy
domácností
1.1.5 Úhrnná plodnost
1.2.1 Relativní míra rizika ohrožení příjmovou chudobou u osob v domácnostech s dětmi se
specifickými potřebami ve srovnání s celou populací
2.1.1 Nenaplněná poptávka dle jednotlivých profesí/kvalifikací
2.1.2 Podíly 90/10, 90/50, 50/10 percentilu měsíční mzdy
2.2.1 Míra zaměstnanosti uvedených skupin
2.3.1 Obecná míra nezaměstnanosti
2.4.1 Skutečně odpracované hodiny podle postavení v zaměstnání a věku
2.4.2 Podíl pracovníků a pracovnic na dobu určitou
2.5.1 Počet cizinců a cizinek žijících v ČR (stavy)
2.5.2 Počet imigrantů a imigrantek
2.5.3 Míra hrubé migrace
2.5.4 Podíl cizinců na celkovém počtu absolventů vysokých škol
3.1.1 Míra ohrožení příjmovou chudobou nebo sociálním vyloučením
3.2.1 Vývoj příjmů osob ohrožených příjmovou chudobou
3.2.2 Průměrná měsíční mzda
3.2.3 Mediánová měsíční mzda
3.3.1 Gender pay gap
3.3.2 Zastoupení žen v zastupitelských a exekutivních orgánech
3.3.3 Míra ekonomické aktivity žen a mužů
3.4.1 Míry zaměstnanosti jednotlivých skupin
3.4.2 Pocit diskriminace
4.1.1 Podíly studentů dle jednotlivých vzdělávacích drah
4.1.2 Studenti vysokých škol dle socioekonomického zázemí
4.2.1 Existence systému kariérního rozvoje učitelů
4.2.2 Platové ohodnocení učitelů
4.3.1 Úroveň dovedností žáků v mezinárodním srovnání – čtenářská gramotnost
Přehled indikátorů
221
4.3.2 Úroveň dovedností žáků v mezinárodním srovnání – numerická gramotnost
4.3.3 Úroveň dovedností žáků v mezinárodním srovnání – přírodovědná gramotnost
4.4.1 Účast dospělé populace na celoživotním vzdělávání v posledních 4 týdnech
4.4.2 Úroveň kompetencí dospělých v mezinárodním srovnání – čtenářská gramotnost
5.1.1 Naděje dožití – střední délka života při narození a ve věku 65 let
5.1.2 Délka života ve zdraví (Healthy life years) při narození a ve věku 65 let
5.2.1 Dlouhodobé omezení aktivit (Global Activity Limitation Indicator)
5.3.1 Věková struktura lékařských a nelékařských pracovníků ve zdravotnictví dle
jednotlivých specializací
5.3.2 Průměrný a mediánový plat / mzda lékařských a nelékařských pracovníků ve
zdravotnictví
5.3.3 Počet lékařů a nelékařů na 1 000 obyvatel
5.3.4 Neuspokojená potřeba lékařské péče v posledních 12 měsících podle důvodu
5.3.5 Přežití pacientů s nádorovými onemocněními
5.4.1 Veřejné výdaje na prevenci nemocí (primární i sekundární) a podporu zdraví
v absolutním vyjádření a jako podíl na veřejných výdajích na zdravotnictví celkem
5.5.1 Podíl osob s rizikovou konzumací alkoholu
5.5.2 Podíl denních kuřáků
5.5.3 Rozloha oblastí ČR s překročeným imisním limitem
5.5.4 Podíl obyvatel ČR žijících na území, kde jsou překračovány mezní hodnoty hlukových
indikátorů Ldvn a Ln pro silniční dopravu
6.1.1 Veřejné výdaje do oblasti kultury
6.2.1 Investice do růstu sbírek současného umění
6.3.1 Veřejná podpora kulturních a kreativních průmyslů
6.4.1 Platy a mzdy v kulturním sektoru
7.1.1 Hrubá přidaná hodnota podniků
7.2.1 Podíl malých a středních podniků na hrubé přidané hodnotě
7.2.2 Čas nutný ke zpracování a platbě daní (Time to prepare and pay taxes)
7.3.1 Vývoz výrobků zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti
7.3.2 Příjmy z prodeje technologických služeb do zahraničí
7.3.4 Patentové žádosti podané u Evropského patentového úřadu
7.4.1 Produktivita práce
8.1.1 Celkové výdaje na výzkum a vývoj (GERD)
8.1.2 Veřejné (státní) rozpočtové výdaje na výzkum a vývoj (GBARD)
8.1.3 Celkový počet osob pracujících ve výzkumu a vývoji
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
222
8.1.4. Výzkumní pracovníci s cizím státním občanstvím
8.1.5 Specialisté v oblasti vědy a techniky
8.1.6 Studenti a absolventi přírodovědných a technických oborů vzdělání na vysokých
školách
8.2.1 Výdaje na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru (BERD)
8.2.2 Podniky s technickými (produktovými nebo procesními) inovacemi
8.2.3 Podniky provádějící výzkumnou a vývojovou činnost v rámci svých technických
(produktových nebo procesních) inovačních aktivit
8.2.4 Celkové náklady na technické inovace
8.2.5 Příjmy z prodeje služeb výzkumu a vývoje
8.2.6 Nepřímá veřejná (daňová) podpora výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru
(GTARD)
9.1.1 Emise skleníkových plynů
9.2.1 Podíl objemu produkce druhotných surovin na přímém materiálovém vstupu
9.2.2 Celková produkce odpadů
9.3.1 Efektivita využívání zdrojů
9.3.2 Energetická náročnost HDP
9.4.1 Míra soběstačnosti ČR v produkci základních potravin, krmiv a technických plodin
10.1.1 Trvalá státní kontrola nad systémem kritické infrastruktury a rozvíjení systému
ochrany kritické infrastruktury
10.2.1 Postup v budování transevropské dopravní sítě
10.2.2 Jízdní doba do vybraných zahraničních měst
10.3.1 Výkonová přiměřenost přenosové soustavy
10.4.1 Počet účinných soustav zásobování tepelnou energií
10.5.1 Přístup obyvatel ČR k internetu
10.5.2 Pokrytí České republiky sítěmi širokopásmového připojení k internetu
10.6.1 Obyvatelé zásobovaní vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu
10.6.2 Obyvatelé trvale bydlící v domech napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu
s koncovkou ČOV
11.1.1 Dluh sektoru vládních institucí
11.1.2 Strukturální saldo sektoru vládních institucí
11.2.1 Výstupová efektivita veřejných výdajů
12.2.1 Podíl orné půdy
12.2.2 Podíl trvalých travních porostů
12.3.1 Podíl orné půdy obhospodařované v režimu ekologického zemědělství
Přehled indikátorů
223
12.5.1 Podíl lesní půdy na celkové rozloze ČR
12.6.1 Počet kritických míst na dálkových migračních koridorech
12.5.1 Existuje formalizovaný systém hodnocení ekosystémových služeb
13.1.1 Stav evropsky významných typů přírodních stanovišť
13.1.2 Indikátor druhů ptáků
13.1.3 Stav evropsky významných druhů živočichů a rostlin
13.1.4 Index červených seznamů
13.1.5 Invazní druhy
14.1.1 Objem přímého odtoku pro srážky s různou pravděpodobností výskytu
14.2.1 Ekologický stav vodních útvarů
14.2.2 Chemický stav útvarů povrchových a podzemních vod
14.2.3 Kvantitativní stav útvarů podzemních vod
15.1.1 Obsah organické hmoty v půdě
15.1.2 Půdní struktura
15.2.1 Podíl půd významně ohrožených erozí
15.2.2 Průměrná velikost bloku orné půdy
15.3.1 Podíl jednotlivých druhů dřevin na obnově lesa
16.1.1 Existence metodiky pro koordinaci územního a strategického plánování na úrovni
státu, krajů a obcí
16.1.2 Počet projektů realizovaných v rámci strategií CLLD
16.1.3 Počet projektů realizovaných v rámci strategických dokumentů pro území aglomerace
16.2.1 Existence standardů dostupnosti veřejných služeb
16.3.1 Počet municipalit naplňujících požadavky metodiky Standardy dostupnosti veřejné
infrastruktury
16.4.1 Existence metodiky pro koordinaci územního a strategického plánování na úrovni
přesahující úroveň jednotlivých obcí
16.4.2 Podíl území/obyvatel z celkové rozlohy ČR / obyvatelstva ČR, zahrnutých do území
řešených dokumenty územního a strategického plánování přesahujících úroveň
jednotlivých obcí, vzájemně metodicky koordinovaných
17.1.1 Migrační saldo (daného území)
17.1.2 Index stáří
17.2.1 Disponibilní příjem domácnosti na 1 obyvatele dle krajů
17.2.2 Státní podpora malého a středního podnikání mimo hlavní aglomerace
17.3.1 Medián podílu celkových výdajů na bydlení na disponibilním příjmu domácnosti (vše
po odečtení příspěvku na bydlení)
17.3.2 Podíl nájemního bydlení na obydlených bytech
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
224
17.3.3 Byty se sociálním určením pořízené s podporou z prostředků Ministerstva pro místní
rozvoj a Státního fondu rozvoje bydlení za rok
17.3.4 Počet sociálních bytů na bytovém fondu obce
17.4.1 Počet území v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností s výskytem
sociálně vyloučených lokalit
17.4.2 Podíl osob vykazujících známky sociálního vyloučení
17.4.3 Počet místních integrovaných strategií
17.4.4 Spokojenost s mezilidskými vztahy v obci
17.4.5 Podíl osob se špatně vnímanou celkovou sociální podporou
18.1.1 Roční zábor zemědělského půdního fondu
18.1.2 Podíl počtu obyvatel ORP vůči výměře zastavěného území v ORP
18.1.3 Počet a plocha výměry brownfieldů v kraji
18.2.1 Počet municipalit naplňujících požadavky metodiky Standardy dostupnosti veřejné
infrastruktury
18.2.2 Ročně ujeté vozokilometry MHD ve městech
18.2.3 Podíl nízkopodlažních vozidel MHD ve městech
18.3.1 Počet realizátorů místní Agendy 21
18.3.2 Počet strategií CLLD
18.3.3 Počet obcí uskutečňujících participativní rozpočtování
19.1.1 Podíl integrovaných strategií obcí III. stupně obsahujících problematiku změny klimatu
19.2.1 Tepelný ostrov města
19.3.1 Podíl dokončených budov ve třídě A na počtu dokončených budov
19.3.2 Podíl adaptovaných budov
19.4.1 Podíl plochy zeleně ve městech
19.5.1 Počet kilometrů nově vybudovaných úseků cyklistické infrastruktury
19.6.1 Počet elektrovozidel
19.6.2 Počet rychlodobíjecích stanic na veřejné silniční síti
19.6.3 Počet vozidel na zemní plyn (CNG/LNG)
19.6.4 Počet napájecích stanic CNG/LNG na veřejné silniční síti
19.7.1 Celkové množství produkovaného komunálního odpadu
19.7.2 Celkové množství skládkovaného komunálního odpadu
20.1.1 Existující metodická podpora nástrojům pro udržitelný rozvoj municipalit
20.2.1 Četnost využívání řízení kvality v samosprávných úřadech
20.3.1 Počet realizátorů MA21
Přehled indikátorů
225
21.1.1 Promítnutí Agendy 2030 do koncepčních a strategických dokumentů ČR, EU
a nejvýznamnějších mezinárodních organizací
21.1.2 Podíl ODA na HND
21.2.1 Procenta bilaterální oficiální rozvojové spolupráce vynaložená na posílení rozvojových
zemí v oblasti lidských práv a dobrého vládnutí, jak jsou vymezeny v rámci SDG16
21.3.1 Zastoupení ČR ve volených orgánech nejvýznamnějších mezinárodních organizací
relevantních pro udržitelný rozvoj
22.1.1 Soulad koncepčních dokumentů a programů vnějších politik České republiky s
přijatými mezinárodními závazky a národními prioritami v oblasti udržitelného rozvoje
22.2.1 Vytvoření metodiky ke koherenci politik pro veřejnou správu a její pilotní aplikace na
konkrétní tematické oblasti
22.2.2 Pravidelné vyhodnocení koherence klíčových politik v jednotlivých tematických
oblastech
22.3.1 Zapojení České republiky do mezinárodních platforem na evropské a globální úrovni,
kde je projednávána problematika koherence politik
23.1.1 Počet projektů realizovaných správními úřady v oblasti vzdělávání a v oblasti tvorby
nových nebo úpravy stávajících vnitřních systémů vzdělávání či koncepcí/strategií
vzdělávání
23.1.2 Počet projektů realizovaných územními samosprávnými celky v oblasti vzdělávání
zaměstnanců a rozvoje lidských zdrojů
23.1.3 Počet úředníků proškolených v oblasti strategické práce
23.2.1 Počet realizátorů MA21
23.3.1 Hodnocení výzkumných organizací
24.1.1 Počet služebních úřadů využívajících řízení kvality
24.1.2 Počet územních samosprávných celků a obcí využívajících řízení kvality
24.1.3 Institucionální kapacita pro potřeby strategické práce
24.2.1 Nastavení hierarchického systému strategických dokumentů
24.2.2 Podíl/počet strategických dokumentů připravených v souladu s Metodikou přípravy
veřejných strategií
24.3.1 Hodnocení dopadů navrhované regulace
24.4.1 Počet evaluací veřejných politik (zpráv, studií, či podkladů)
24.4.2 Počet institucí veřejné správy zastoupených na konferenci evaluačních jednotek
pořádané evaluační jednotkou Národního orgánu pro koordinaci
25.1.1 Schválené a do Databáze strategií vložené – nové i aktualizované – strategické
dokumenty
25.1.2 Počet zveřejněných analýz
25.2.1 Zpřístupnění obsahu, transparentnost, open data
25.2.2 Počet osob využívajících ke komunikaci s úřady internet
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
226
25.3.1 Míra využití existujících forem stáží a studií mezi českou veřejnou správou a EU
26.1.1 Počet přihlášek do European Public Sector Awards
26.1.2 Počet záznamů v databázi OECD Observatory of Public Sector Innovation
26.1.3 Počet institucí, které se přihlásily do soutěže o Cenu Ministerstva vnitra za inovaci ve
veřejné správě
26.2.1 Experimentální testování veřejných politik
26.2.2 Systematická analýza aktuálního stavu vědění
26.3.1 Konzultace návrhů veřejných politik s dotčenými subjekty
26.3.2 Počet realizátorů MA21
27.1.1 Volební účast ve všech typech voleb
27.1.2 Četnost krajských a místních referend a účast v nich
27.1.3 Zastoupení žen/mužů ve volených orgánech
27.1.4 Populace žijící pod hranicí chudoby před sociálními transfery a po nich
27.1.5 Zastoupení žen/mužů ve vedoucích pozicích veřejné správy
27.2.1 Efektivita veřejné správy z hlediska jejích klientů
27.2.2 Průměrná délka soudního řízení
227
Seznam zkratek
AV ČR, v. v. i. Akademie věd České republiky, veřejná výzkumná instituce
BERD výdaje na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru (Business
Enterprise Expenditure on Research and Development)
BSC systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku (Balanced
Scorecard)
CLLD komunitně vedený místní rozvoj (Community-Led Local Development)
CNG stlačený zemní plyn (Compressed Natural Gas)
CPA Klasifikace produkce (Classification of Product by Activities)
CZ-CPA národní Klasifikace produkce
CZ-ISCO národní Klasifikace zaměstnání
ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav
ČR Česká republika
ČSÚ Český statistický úřad
ČÚZK Český úřad zeměměřický a katastrální
DAC Výbor pro rozvojovou spolupráci (Development Assistance
Committee)
DataKO Databáze konzultujících organizací
DIBAVOD Digitální báze vodohospodářských dat
DMC domácí materiálová spotřeba (Domestic Material Consumption)
DMI přímý materiálový vstup (Direct Material Input)
DS druhotná surovina
EBOPS 2010 Mezinárodní rozšířená klasifikace služeb platební bilance
EHIS Evropské výběrové šetření o zdraví
EK Evropská komise
EP Evropský parlament
ES ekosystémové služby
ESIF Evropské strukturální a investiční fondy
ET 2020 Strategický rámec evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a
odborné přípravy
EU Evropská unie
FTE ekvivalent plné pracovní doby (Full Time Equivalent)
GBARD veřejné (státní) rozpočtové výdaje na výzkum a vývoj (Government
Budget Appropriations for Research and Development)
GERD celkové výdaje na výzkum a vývoj (Gross Domestic Expenditure on
Research and Development)
GTARD nepřímá veřejná (daňová) podpora výzkumu a vývoje v
podnikatelském sektoru (Government Tax Relief for Research and
Development Expenditures)
HDP hrubý domácí produkt
HND hrubý národní důchod
HPH hrubá přidaná hodnota
HRL vrstvy vysokého rozlišení (High Resolution Layers)
ICT informační a komunikační technologie
ISCED Mezinárodní standardní klasifikace vzdělání (International Standard
Classification of Education)
Strategický rámec Česká republika 2030 – Příloha č. 1: Indikátory ke specifickým cílům
228
IUCN Mezinárodní svaz ochrany přírody (International Union for
Conservation of Nature)
ISCO Mezinárodní standardní klasifikaci zaměstnání (International
Standard Classification of Occupations)
IPRÚ integrovaný plán rozvoje území
ITI integrované územní investice (Integrated Territorial Investments)
KPP Komplexní průzkum půd
LAU lokální administrativní jednotky (Local Administrative Units)
Ldvn hlukové ukazatele pro den-večer-noc
Ln hlukové ukazatele pro noc
LNG zkapalněný zemní plyn (Liquefied Natural Gas)
LPIS Veřejný registr půdy
LULUCF využívání krajiny, změny ve využívání krajiny a lesnictví (Land Use,
Land Use Change and Forestry)
MA21 místní Agenda 21
MAS místní akční skupina
MHD městská hromadná doprava
MMR Ministerstvo pro místní rozvoj
MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu
MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí
MS2014+ monitorovací systém evropských strukturálních a investičních fondů
MV Ministerstvo vnitra
MZe Ministerstvo zemědělství
MZCHÚ maloplošné zvláště chráněné území
MZV Ministerstvo zahraničních věcí
MŽP Ministerstvo životního prostředí
NABS klasifikace socioekonomických cílů
NACE klasifikace ekonomických činností
NACE rev.2 klasifikace ekonomických činností (Revize 2)
NEPT národní experti vysílaní na profesionální stáže (National Experts in
Professional Training)
NOK Národní orgán pro koordinaci
NUTS Normalizovaná klasifikace územních celků (Nomenclature of Units for
Territorial Statistics)
ODA oficiální rozvojová spolupráce
OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for
Economic Co-operation and Development)
OPZ operační program Zaměstnanost
ORP obce s rozšířenou působností
OUR Odbor pro udržitelný rozvoj
PIAAC Mezinárodní výzkum dospělých (Programme for International
Assessment of Adult Competencies)
PISA Program pro mezinárodní hodnocení žáků (Programme for
International Student Assessment)
PPP parita kupní síly (Purchasing Power Parity)
R&D věda a výzkum (Research & Development)
RCT randomizovaná kontrolovaná studie (Randomized Controlled Trial)
RIA hodnocení dopadů regulace (Regulatory Impact Assessment)
Seznam zkratek
229
RSO Registr sčítacích obvodů
SFRB Státní fond rozvoje bydlení
SHA 2011 Mezinárodní klasifikace druhů zdravotní péče
SILC Výběrové šetření příjmů a životních podmínek domácností (Statistics
on Income and Living Conditions)
SIMS Sdružené informace matrik studentů
SLDB sčítání lidu, domů a bytů
SO ORP správní obvod obce s rozšířenou působností
SO POÚ správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem
SRRVS Strategický rámec rozvoje veřejné správy
SRUR Strategický rámec udržitelného rozvoje
SSS Sekce státní služby
TEN-T Transevropská dopravní síť
US EPA Agentura pro ochranu životního prostředí USA (United States
Environmental Protection Agency)
URL jednoznačné určení zdroje (Unique Resours Locator)
ÚSC územní správní celky
USDA Ministerstvo zemědělství USA (U.S. Department of Agriculture)
VaV věda a výzkum
VŠPS Výběrové šetření pracovních sil
VTR 5-01 Roční výkaz o výzkumu a vývoji
VÚMOP, v. v. i. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, veřejná výzkumná
instituce
VÚV, v. v. i. Výzkumný ústav vodohospodářský, veřejná výzkumná instituce
VZCHÚ velkoplošné zvláště chráněné území
WSA ve vodě stabilní půdní agregáty (Water Stable Aggregates)
ZABAGED Základní báze geografických dat České republiky
ZK zastupitelstva krajů
ZO zastupitelstva obcí
ZPF Zemědělský půdní fond