Kaufmann J-C. (2010, orig. 2007): Chápající rozhovor. Sociologické nakladatelství, Praha, 151s.,
ISBN 978-80-7419-033-9


1.    Rozhovor se vzpírá metodologické formalizaci, jde o řemeslo, brikoláž (poraď si s tím, co je
po ruce), abstraktní modely pěkně vypadají, ale těžko se aplikují

2.    Rozhovor – úsporný, přístupný, zdravý rozum – ale je podezřelý: podle čeho vzorek?jaká
kritéria?co je pravda?reprezentativní?

3.    Požadavky náročné, ztráta sebedůvěry, dvojí jazyk, metodologie?????odkazy

4.    Etnologická práce s informátory, polořízený rozhovor, silná vnitřní koherence, ale ne podle
obvyklých imperativů

5.    Předivo manželství a Ženská těla, mužské pohledy

6.    Chápající = ve weberovském významu: intropatie je pouhým nástrojem určeným k vysvětlení –
nikoliv cíl ani intuitivní porozumění samo pro sebe

7.    Cíl metody = vytvoření teorie, ale zdola, z terénu pro uchopení sociálních procesů

8.    Charles Stuart Mills – intelektuální řemeslník, sociologická imaginace – ale přesná pravidla

9.    Expertní vědění (kompiluje a třídí fakta) vs. teoreticky zaměřený výzkum ( ten přetváří
vnitřní stavbu vědění)

10.          Průmysl informační společnosti s vylepšovanými nástroji, neosobními technikami -
výroba a dodávka dat s interpretací, komentářem, fakty, čísly…agentury, instituty atd.

11.          Interpretace má zajistit objektivitu na úkor teorie, předvádí data, posedlost
metodologickými technikami

12.          Intelektuální řemeslník podle Millse

13.          Student by měl umět zkonstruovat vědecký objekt – nástroje a terén….výzkumný učedník

14.          Industrializace výroby dat vede k zeslabení teoretické debaty, debata o metodě? A co
teoretická invence?

15.          Mnohost metod ( multiple method)…vedení chápajícího rozhovoru…spíše než dotazník –
naslouchání mluvčího….rozhovor explorační, ilustrační

16.          Pochopení , nebo měření? Bohatost materiálu. Vsuvka: ne kvantitativní vs.
kvalitativní, ale povrchový a hlubinný

17.          Neosobní rozhovor – ztráta plastičnosti. Lépe: aktivní tazatel.

18.          Standardizovaný rozhovor je povrchový

19.          Rozmanitost, komplexita, záhyby, zamlčování, hlubší obsah…smyslu se nelze vyhnout

20.          Běžné vědění a snaha o objektivizaci proti subjektivismu, technika ji všk nevytvoří

21.          Klasika: formulace hypotézy založené na ucelené teorii, definování ověřovacích technik

22.          Chápající rozhovor: v terénu se neverifikuje, ale konstruuje objekt – vytváří
teoretický model

23.          Neosobní rozhovor: slouží k verifikaci a sběru dat…vzorek, reprezentativnost,
standardy, zdrženlivost

24.          Běžné vědění je poklad, plynule navazuje na vědecké…postupná objektivizace vzdalováním
spontánnosti

25.          Nejdříve nasáknout terénem ( Strauss), představa je na začátku, postupně konstruovat
objekt……grounded theory ( vychází z faktů)

26.          Obyčejný člověk nás může mnohému naučit, náš aparát musí umět přijmout, potřeba
zvídavosti a empatie

27.          Weber: chápající myšlení se zakládá na přesvědčení, že lidé nejsou pouhými nositeli
struktur, ale jsou aktivními tvůrci sociálna, a tím strážci významného vědění, které je potřeba
pochopit zevnitř, prostřednictvím hodnotového systému jedinců; začíná tedy intropatií – směřuje
k interpretaci a vysvělení ( verstehung + eklärung)

28.          Clifford: teorie, která chce být konstruktivní, není systémem, ale nástrojem.
Metodologie konfrontuje explikační modely s fakty ( též nástroj)…skloubit teorii a pozorování


Další kapitoly od s. 28….