Adamovský průlom Svitavy (APS) neboli Krajina lesů, vod a strání (KLVS) podle S.K.Neumanna, 1914 Alois Hynek, 14.11.- 6.12. 2017, úprava 27.1.2018 Začíná u soutoku Svitavy a Olomučanského potoka, kde je i 1.tunel železniční trati 260 a zahrnuje povodí 4-15-02-95 o rozloze 3,389 km^2 severně od zříceniny Nového Hradu, povodí 4-15-02-97 o rozloze 6,331 km^2 jižně od zříceniny Nového Hradu, povodí 4-15-02-105 o rozloze 22,866 km^2 s pravostrannými povodími Coufavy, Čertova žlebu, Malužína, Myšiny, Strouhalova žlebu, Praskavice, levostrannými povodími Skoku a Žilůveckého potoka. Na ně navazuje pravostranné povodí Melatína 4-15-02-106 o rozloze 6,849 km^2, drobné mezipovodí 4-15-02-107 s rozlohou 0,020 km^2 v Bílovicích a především levostranné povodí Časnýře 4-15-02-108 s rozlohou 10,006 km^2. Připojujeme sem i navazující levostranná povodí Kuního potoka a Těsnohlídkova údolí spolu se strmým vysokým údolním svahem Svitavy pod Hády (planina 424 m n.m.), dno údolí 210 m.n.m., který již náleží k povodí 4-15-02-109. Pravostranná část tohoto povodí pro nás končí u 8.tunelu železniční tratě č. 260 na okraji Obřan. V běžně respektovaném regionálním členění reliéfu ČR (Demek, Mackovčin, eds., 2006, 56) je zmiňováno hluboké průlomové údolí Svitavy na J od Blanska, ale není respektováno jako samostatná reliéfová jednotka. Námi rozlišovaný APS je Demkem a Mackovčinem (2006) přiřazován k Adamovské vrchovině IID-3A, podcelku Drahanské vrchoviny IID-3, která v APS zahrnuje okrsky IID-3a-7 Výškůvka, IID-3A-11 Soběšická vrchovina, IID-3A-9 Bílovický hřbet, okraje prolomů Svinošického (IID-3A-13) a Řícmanicko-kanického (IID-3A-8). Samo údolí Svitavy představuje u Demka a Mackovčina, eds. (2006) hranici okraje Soběšické vrchoviny, čímž je toto údolí negováno jako reliéfová/geomorfologická jednotka. Projevuje se nepochybně vliv stále dominujícího orografického paradigmatu v české regionální geomorfologii, jež jen zřídkakdy uznává údolí jako geomorfologické jednotky, byť v jejich popisech je zmiňuje, ale karograficky nevymezuje. To P.Mauer (2013), ředitel Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny, jenž se rozkládá mezi Blanskem a Brnem a zahrnuje i náš APS, píše o jeho reliéfu: „Terén je velmi členitý s výraznými hlubokými údolími a žleby, zvláště protékajících řek“. J.Demek/M.Hrádek ( Demek, Mackovčin, eds., 2006) se drží pojetí údolí Svitavy mezi Blanskem a Bílovicemi n.Svit. jako geomorfologické hranice, jež J.Demek zveřejnil již ve své kandidátské práci (1956). Obr. 1: APS/KLVS na Základních vodohospodářských mapách ČR 24-32 a 24-41, ČÚGK, 1991 Patří sem v levostranném povodí Svitavy části katastrů obcí Vranova (ORP Šlapanice), městských částí Brna – Útěchov, Soběšice, Obřany, ve vlastním údolí Svitavy Adamov a Bílovice, v pravostranné části povodí Svitavy Babice, okraj Ochozi, Kanice a Řícmanice. Podle územně správního uspořádání je největší sídlo ABS město Adamov ( 4 582 obyv. v r.2017) obcí s pověřeným úřadem v rámci správního obvodu úřadu obce s rozšířenou pravomocí – Městského úřadu Blansko. Jak je výše uvedeno, tak Útěchov, Soběšice, Obřany patří do územní správy města Brna, zatímco obce Vranov, Babice, Bílovice, Kanice, Ochoz a Řícmanice jsou součástí správního obvodu Šlapanice. Kromě Vranova tyto obce ustavily mikroregion Časnýř (1998), od r. 2006 patří spolu s mikroregiony Černohorsko, Drahanská vrchovina a Protivanovsko do místní akční skupiny (MAS) Moravský kras. V prostoralitě ABS tak můžeme rozlišit: · dominantní Adamov (4 582 obyv., 2017), který jako jediný patří v KLVS do územně správního obvodu ORP Blansko, má územní plán, patří do národní sítě Zdravých měst ČR s komunitním plánem zdraví a kvality života– koordinátoři RNDr. Karel Truhlář a Mgr. Dobra Moserová. ZŠ Adamov má program environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty 2016/17, který koordinuje Mgr. Lenka Dohová. · Územně správní obvod ORP Šlapanice: Vranov, Babice, Bílovice, Kanice, Ochoz a Řícmanice · městské částí Brna – Útěchov, Soběšice, Obřany · Mikroregion Časnýř: Babice, Bílovice, Kanice, Ochoz a Řícmanice – předseda ing. Vladimír Kalivoda · CHKO Moravský kras · Školní lesní závod Masarykův les v Křtinách To jsou rozhodující aktéři v prostorovosti trvalé udržitelnosti. K nim je potřeba ještě přiřadit : · Povodí Moravy, závod Dyje (http://www.pmo.cz/cz/o-podniku/zavod-dyje/) · Správa železniční dopravní cesty, oblastní ředitelství Brno ( naproti fakultě – Kounicova) · ÚHÚL Brandýs n.Labem – oblastní plán rozvoje lesů: Drahanská vrchovina · Vodárenská akciová společnost a Brněnské vodárny a kanalizace · Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje · Poskytovatelé turistických/cestovních/ubytovacích/stravovacích služeb · Chataři/chataření dříve a dnes, rybáři, turisté, vodáci · Aktanti – řeka Svitava a její přítoky, lesy, železnice 260, sídla, ale i opuštěné zpustlé stavby – ADAST, LDN Babice Před XI/89 byl ekonomicky nejproduktivnější Adamov díky svému hlavnímu průmyslovému závodu ADAST, který zaměstnával přes 5 000 lidí. Adamov je typickým příkladem ´company city´ - sídla, v němž je jediný významný podnik zaměstnávající většinu pracovní síly nejen vlastního sídla, nýbrž i dalších sídel.Jeho růst se jasně odráží v růstu počtu obyvatel Adamova. Strojírenský závod zde byl již před 2.světovou válkou, ale byli to nacisté, kteří výrazně zvýšili výrobu, především zbrojní. Lokalizovali sem tuto výrobu vzhledem k úzkému hlubokému údolí, které vyžadovalo přesnou navigaci spojeneckých bombardérů. Souviselo i lokalizací zbrojí výroby do některých jeskyní Moravského krasu. Nicméně hlavní rozvoj ADASTu probíhal v letech 1950-80 za tehdejších pětiletek. Zdůrazňovala se výroba tiskařských strojů a čerpacích stanic pohonných hmot, ale významná byla i zbrojní výroba. V současnosti je zachován průmyslový areál, ale podniká zde řada firem, které provádějí i jeho rekonstrukci, odhad využití je kolem 60%, což není špatný výsledek. Jako celek ovšem patří mezi chátrající stavby a pozemky, tzv. brownfields. Toto označení je velmi módní v české praxi prostorového plánování a není česká univerzita, která by se tímto tématem nezabývala. Do Adamova dojíždí za prací kolem 1 500 obyvatel a kolem 1 000 za prací vyjíždí, hlavně do Brna. Původní ADAST již neexistuje a v jeho původním průmyslovém areálu, který je zachováván péčí MěÚ, působí řada firem, mezi nimi ADAST Systems, Eden Europe, Expono Steelforce, Tenza, Salvis Real Estate (Blanenský deník, 2014, 9.12.) Z Babic vyjíždí kolem 300 obyvatel, z Bílovic téměř 1 000 obyv., z Kanic 150, Ochozi 400 a z Řícmanic kolem 200, vesměs do Brna. https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=profil # uzemi&uzemiprofil=31588&u=__VUZEMI__43__581291 Počet obyvatel obcí k 31.12. 2016 podniky aktivní Adamov 4 582 382 Babice 1 208 175 Kanice 951 139 Ochoz 1 382 238 Řícmanice 800 197 Bílovice n.Svit. 3 607 298? Celkem 12 530 1 429 Obr.2: Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel Adamova Plošně významným ekonomickým aktérem je Školní lesní podnik Křtiny, oficiálně: MZLU - Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny který v r. 2005 vykazoval obrat 200 mil. kč s náplní: Výroba dřevěných konstrukcí a vazníků technologií styčníkových desek (Gang-nail), celodřevěné haly, střechy hal a průmyslových objektů, nástavby, betonářské bednění apod. (https://www.estav.cz/mzlu-slp). V rámci hospodářské činnosti provádí ŠLP na třech polesích veškeré pěstební a těžební práce, včetně ochrany lesa a myslivosti. Na vlastní pile, vybavené 2 pásovými pilami a 1 rámovou, 3 sušárnami řeziva, pařící komorou a sortimentační linkou, se zpracovává vlastní vytěžené dříví, včetně následného prodeje řeziva. Lesní pozemky MENDELU mají rozlohu cca 10 200 ha, vytvářejí souvislý komplex bezprostředně navazující na severní okraj města Brna. Lesy se nacházejí v nadmořské výšce 210 až 575 m. Převládají smíšené porosty, ve kterých připadá 38 % na dřeviny jehličnaté a 62 % na dřeviny listnaté. Mauer P. (2013):Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny MENDELU slaví 90 let od svého založení (www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-92-2013/lesnicka-prace-c-8-13/skolni-lesni-po dnik-masarykuv) uvádí: Přírodní podmínky Lesní pozemky MENDELU mají rozlohu cca 10 200 ha, vytvářejí souvislý komplex bezprostředně navazující na severní okraj města Brna. Lesy se nacházejí v nadmořské výšce 210 až 575 m a vyznačují se značnou pestrostí přírodních podmínek, která předurčila zřízení výukového pracoviště univerzity. Převládají smíšené porosty, ve kterých připadá 38 % na dřeviny jehličnaté a 62 % na dřeviny listnaté. Průměrná roční teplota je 7,5 °C, průměrné roční srážky dosahují pouze 610 mm. Terén je velmi členitý s výraznými hlubokými údolími a žleby, zvláště protékajících řek. Geologické podloží je tvořeno granodioritem, kulmskými drobami a vápencem. Tradice ŠLP spočívá především v užití jemnějších způsobů obhospodařování lesních porostů, s minimálními holosečnými prvky a s využitím přirozené obnovy. Charakteristika reliéfu je velmi výstižná, neopisuje obligátní nevýstižnou Brněnskou vrchovinu, zkusíme zpřesnit: členitý reliéf zahrnuje výrazné kaňonovité údolí řeky Svitavy, do něhož ústí žlebovitá údolí jejích přítoků s navazujícími žleby, zmolami, roklemi a stržemi, jež na plošinách a plochých hřbetech přecházejí do úžlabí a úpadů. Síť údolí oddělují meziúdolní hřbety přecházející do plošin, z nichž vybíhají směrem do údolí rozsochy. Údolí Svitavy je zaříznuto do granodioritů brněnského masivu, místy jsou v něm vyvinuty zaklesnuté meandry, údolní hranu pod Adamovem tvoří Babická krasová plošina a mezi Bílovicemi a Obřany Hádecká planina. Na druhé straně údolí je plochý vyklenutý povrch Soběšické klenby. Ve druhé polovině 18.stol. utvářeli krajinný projekt vranovsko-křtinský, který je označován jako Vranovsko-křtinský lichtensteinský areál, synonymem je Moravské Švýcarsko. Obr.3: letecký pohled na Adamov zachycující především rozsah bývalého ADASTu. Obr.4: panoráma Adamov Autor: Lasy – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=22588826 Obr.5: Průmyslový areál ADAST, foto J.Charvát, 2014 Obr.6: Lesy ŠLP Křtiny ( www.šlp) Obr.7: Lesy ŠLP Křtiny ( www.šlp) Krajinná ekologie Evropsky významné lokality NATURA 2000: Moravský kras CZ0624130 Subpanonské stepní trávníky, vápnité sutě pahorkatin a horského stupně, lesy svazu TilioAcerion na svazích, sutích a v roklích, smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, panonské dubohabřiny, panonské šípákové doubravy, panonské skalní trávníky, polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích, extenzivní sečené louky nížin až podhůří, chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů, jeskyně nepřístupné veřejnosti, bučiny asociace Asperulo-Fagetum, středoevropské vápencové bučiny, lokalita přástevníka kostivalového, netopýra černého, šikoušku zeleného, vranky obecné, střevíčníku pantoflíčku, hadince nachového, kovaříka, netopýra velkouchého, netopýra brvitého, netopýra velkého, koniklece velkokvětého, vrápence malého Údolí Svitavy CZ0624132 Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, bučiny asociace Asperulo-Fagetum, dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum, chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů, lokalita kovaříka. Obr.8: Sb.zákonů č.460, 2004, částka 155, část 4, NATURA 2000 Úkoly a otázky: Strategické cíle pro Krajinu lesů, vod a strání, upraveno podle ČR 2030 ( AH 3 12 2017) 1. Podpora rodin, postižených, seniorů 2. Důstojná práce 3. Zlepšení vzdělávání včetně celoživotního 4. Přístupnost veřejného zdravotnictví 5. Zdravý životní styl 6. Omezování návykových a škodlivých látek, hluku 7. Podpora kulturních organizací, jejich kreativity 8. Podpora SME 9. Investice do výzkumu a vývoje 10. Spolupráce univerzit a podniků 11. Snižování emise skleníkových plynů 12. Zvyšování materiálové a energetické hospodářské účinnosti 13. Využívání domácí zemědělské produkce 14. Trvalá státní kontrola kritické infrastruktury 15. Dopravní, energetická, vodohospodářská a informační dostupnost 16. Účinnost využívání veřejných financí, finanční gramotnost 17. Politika kulturní krajiny – správa, cíle, opatření, veřejný zájem, prostupnost 18. Ekologické zemědělství 19. Travní a lesní porosty 20. Rozmanitost a stabilita biodiverzity, geodiverzity, 21. Podpora přírodě blízkých krajinných ekosystémů včetně lesních 22. Zlepšování vláhové bilance krajiny 23. Ochrana půd před erozí a znečišťováním 24. Veřejná kontrola prostorového plánování 25. Zajištění závazných standardů základních veřejných služeb, občanského vybavení 26. Podpora bydlení 27. Snižování sociálních rozdílů a konfliktů, 28. Obnova zpustlých ploch a budov 29. Věková a sociální přijatelnost sídel 30. Snižování uhlíkové stopy a energetické náročnosti v sídlech, životním stylu, dopravě 31. Zkvalitňování sídelní zeleně, možnosti chůze, cyklistiky 32. Produkce, třídění a využívání odpadu 33. Politika udržitelného rozvoje sídel, Místní agendy 21 34. Náklady a kvalita veřejné správy sídel (politics) 35. Koordinace dílčích politik (policy), jejich strategie/zacílení, rozhodování a výkonu 36. Rovnováha občanství a vládnutí, přístupnost veřejné politiky (polity) 37. Nejen informační, ale i znalostní sítě Pohled na ABS optikou Strategického rámce Česká republika 2030 – volba tématu Prostor-prostoralizace-prostoralita/prostorovost Postupy: · Teorie sítí a aktérů · ODAPI · LANDEP · Non-representational theories · Klasické složkové přístupy ( FG i HG) · Využití Atlasu krajiny - Hrnčiarová T., Mackovčin, P., Zvara, I. eds. (2010): Atlas krajiny České republiky, MŽP Průhonice, VÚKOZ, 332 str. ISBN: 978 – 80 – 85116 – 59 – 5 · Tematická mapová díla, např. Základní vodohospodářská mapa ČR 1:50 000 V případě ABS/KLVS volíme teorii sítí a aktérů: Kulturní krajinné ekosystémy – aktéři, agenti, aktanti (A.Hynek, listopad 2011) Landscape cultural ecosystems – actors, agents, actants Kód prostorových jednotek 1 2 3 4 5 6 7 8 Rozhodovatelé Decision makers 1 Podílníci Shareholders 2 Dotčení Stakeholders 3 Ostatní aktéři domácí a vnější Other inside/outside actors – 4 Agenti agents 5 Aktanti actants 6 Správa území Area management/administration 7 Odborníci experts 8 Nemovitosti real estates 9 Veřejný prostor/public space 10 Literatura: Demek, J., Mackovčin,P. ed. (2006): Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR. 2. upravené vydání. Brno: MŽP ČR, 582 s. Demek, J. (1956): Geomorfologické poměry povodí průlomového údolí řeky Svitavy mezi Blanskem a Bílovicemi nad Svitavou. Knihovna PřF MU č.528, nově K 5201 PÚS, rukopis, 163 s. Demek, J. a kol. (1965): Geomorfologie českých zemí. Praha, Nakladatelství ČSAV, 336 s. Golec, M. (2014): Vranovsko-křtinský lichtensteinský areál. Acta Mus. Moraviae, Sci. soc. XCIX: 2, 235–250, Cháb J. et al. (2008): Stručná geologie Českého masivu a jeho karbonského a permského pokryvu. Praha, Vydavatelství České geologické služby, 283 s. Janáček Leoš (1924): Příhody lišky Bystroušky, opera o třech dějstvích. Národní divadlo Brno, premiéra 6. listopadu. Mauer, P. (2013): Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny MENDELU slaví 90 let od svého založení. Lesnická práce, roč. 92, č. 8/13, elektronický časopis Neumann S.K. (1972, původně 1914): Kniha lesů, vod a strání. Praha, Odeon, 69 s. Štelcl, O. (1965): Geomorfologická mapa krasové oblasti (Moravský kras). In: J.Demek a kol., příloha na s. 144a. Těsnohlídek R. (1957, původně 1920): Liška Bystrouška. Ilustrace Stanislav Lolek. 6. vyd. Brno : Krajské nakladatelství v Brně, 230 s. býček: Autor: Lasy – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=28363050 Poutní klášter Aula Virginis s kostelem Narození Panny Marie ve Vranově u Brna Kolonáda: Autor: Ferdinand Runk (1764 - 1834) – Kalendář Adamov v díle výtvarníků, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=18304573 Chateau Adamov: Autor: Ferdinand Runk – Archiv Martina Golce, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=55180455 Nový hrad: Autor: Franz Alexander Heber (1815-1849), Joseph Richter, Karel Vilém Medau (1791-1866) – Moravská zemská knihovna (on-line: https://aleph.mzk.cz/exlibris/aleph/a20_1/apache_media/QJ766PYM1L24F6THTRMHCNYQNJY9FA.jpg), Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=21379841 Brněnský deník Lubomír Stehlík