Společnost ČEZ, a.s., Duhová 2/1444, Praha, je držitelem integrovaného povolení k zařízení „Kondenzační parní elektrárny s kogenerací elektrické energie a tepla“ (Elektrárna Prunéřov). V roce 2011 požádala o změnu č. 7 tohoto integrovaného povolení spočívající v komplexní obnově elektrárny Prunéřov (rekonstrukce 3 z 5 výrobních bloků o jednotkovém výkonu 210 MW[e ]na bloky o jednotkovém výkonu 250 MW[e] s cílem prodloužit životnost elektrárny na dobu cca 25 let) V důsledku rekonstrukce mělo dojít ke snížení emisí tuhých znečišťujících látek o 39%, oxidu siřičitého o 57% a oxidů dusíku o 59%, dále mělo dojít ke zvýšení čisté tepelné účinnosti při kondenzačním provozu ze stávající hodnoty 32,8% na 39,06%. Záměr byl podroben posuzování vlivů na životní prostředí (viz stanovisko MŽP č.j. 106610/ENV/09) s tím, že společnost ČEZ, a.s., předložila v oznámení k posuzování vlivů záměru na životní prostředí přehled zvažovaných variant, a to předkládaný návrh rekonstrukce anebo tzv. nulová varianta., tj. dožití a ukončení provozu elektrárny ve stávajícím technickém stavu, s tím, že trvá na jediné variantě, a to rekonstrukce (viz oznámení kapitola BI5), v kapitole E oznámení dále uvedla „Předložený záměr je navržen v jedné realizační variantě. Následující varianty jsou spíše možné scénáře dalšího vývoje, pokud by záměr nebyl schválen……“ http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_MZP221 Krajský úřad Ústeckého kraje žádosti o tuto změnu č. 7 integrovaného povolení vyhověl. Proti jeho rozhodnutí podal odvolání účastník řízení Ekologický právní servis, Dvořákova 13, Brno. Ministerstvo životního prostředí jeho odvolání zamítlo a napadané rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje potvrdilo. Rozhodnutí bylo Ekologickému právnímu servisu doručeno dne 15.11.2011. Ekologický právní servis (nyní pod názvem Frank Bold Society) podal proti tomuto rozhodnutí žalobu. Žaloba byla odeslána prostřednictvím držitele poštovní licence 16.1.2012. Frank Bold Society v žalobě tvrdil, že: - v průběhu posuzování vlivů záměru na životní prostředí nebyl předložen návrh nástinu studovaných variant, jak požaduje § 6 odst. 4 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí s tím, že ze strany ČEZ, a.s., nebyly zvažovány varianty, které by umožnily výrazně vyšší čistou tepelnou účinnost zařízení - navržený záměr nesplňuje v rozporu s § 14 odst. 3 zákona o integrované prevenci požadavek na dodržení BAT v parametru čisté tepelné účinnosti, když podle referenčního dokumentu BREF*je pro nová zařízení využívající uhlí tepelná účinnost 42-45% - v průběhu procesu posuzování vlivu záměru na životní prostředí došlo na Ministerstvu životního prostředí, které tento proces vedlo, k personálním změnám, konkrétně ke změně ministra, což mělo vliv na zákonnost postupu správního orgánu Otázky: Byla žaloba podána včas? (§ 40 a § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, § 1 § 2 odst. 5 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury) Vyhověl soud jednotlivým námitkám žalobce? * Referenční dokumenty BREF souhrnně uvádí informace o evropských nejlepších dostupných technikách (BAT) . BREF jsou zpracovávány pro jednotlivá průmyslová odvětví a obsahují údaje o průmyslových procesech, používaných technikách, emisních limitech používaných v členských zemích EU, prioritních materiálových tocích a monitoringu. BREF podává informaci o úrovni techniky, které dané odvětví dosáhlo. Neberou v úvahu místní podmínky a nemají povahu závazných předpisů, jsou zpracovávané a vydávané odbornými institucemi Evropské komise se zastoupením všech členských států na základě výměny informací mezi národními technickými pracovními skupinami § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí § 6 Oznámení (1) Oznamovatel je povinen předložit oznámení záměru (dále jen "oznámení") příslušnému úřadu. (2) Pokud se jedná o podlimitní záměr nebo jeho změnu podle § 4 odst. 1 písm. d) nebo e), je oznamovatel povinen předložit jeho oznámení v listinné podobě v jednom vyhotovení nebo elektronickou datovou zprávou. Náležitosti oznámení podlimitního záměru stanoví příloha č. 3a k tomuto zákonu. (3) Příslušný úřad na základě oznámení podlimitního záměru a s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v příloze č. 2 k tomuto zákonu sdělí do 15 dnů oznamovateli, zda bude podlimitní záměr podléhat zjišťovacímu řízení, a zároveň toto sdělení zveřejní na internetu. (4) Oznamovatel je povinen předložit oznámení záměru v listinné podobě a na technickém nosiči dat, popřípadě zaslat elektronickou poštou (dále jen "v elektronické podobě"), a to v počtu vyhotovení stanoveném dohodou s příslušným úřadem. Náležitosti oznámení záměru podle § 4 odst. 1 písm. a), b), c), f) a g) stanoví příloha č. 3 k tomuto zákonu; oznámení se zpracovává se zohledněním současného stavu poznatků a metod posuzování, případných výsledků jiných environmentálních hodnocení podle zvláštních právních předpisů a s případným zohledněním kritérií pro zjišťovací řízení uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Pokud se jedná o záměr podle § 4 odst. 1 písm. a), musí oznamovatel vždy uvést nástin studovaných hlavních variant a stěžejní důvody pro jeho volbu vzhledem k vlivu na životní prostředí. (5) Nejedná-li se o záměry, které podléhají posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky podle § 11, nebo o záměry, které podle stanoviska orgánu ochrany přírody vydaného podle zákona o ochraně přírody a krajiny mohou samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, může oznamovatel předložit místo oznámení dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí (dále jen "dokumentace") podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu; v takovém případě se postupuje podle § 8 nebo 10. (6) U záměrů, které podle stanoviska orgánu ochrany přírody vydaného podle zákona o ochraně přírody a krajiny mohou samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, je oznamovatel povinen opatřit posouzení zpracované osobou, která je držitelem zvláštní autorizace14), zohlednit závěry tohoto posouzení v oznámení a toto posouzení k oznámení přiložit; oznámení se předkládá ve variantách, pokud z požadavků § 45i odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny vyplývá nezbytnost jejich zpracování. (7) Pokud oznámení splňuje náležitosti podle odstavců 4 a 6, zveřejní jej příslušný úřad podle § 16 do 7 pracovních dnů ode dne jeho obdržení. Příslušný úřad v téže lhůtě zašle oznámení, popřípadě informaci o oznámení s žádostí o vyjádření dotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným celkům. (8) Veřejnost, dotčená veřejnost, dotčené orgány a dotčené územní samosprávné celky mohou zaslat písemné vyjádření k oznámení příslušnému úřadu do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení. K vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřad nepřihlíží. § 14 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci (1) Úřad stanoví emisní limity pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu, pokud jsou ze zařízení vypouštěny, a další emisní limity, které se stanovují na základě jiných právních předpisů.6) Úřad může též stanovit emisní limity pro jiné skupiny nebo kategorie znečišťujících látek a příslušné limity pro hluk, vibrace a neionizující záření37). Vztahují-li se na zařízení ustanovení zvláštního právního předpisu,14a) úřad stanoví emisní limity pro tyto skleníkové plyny jen tehdy, je-li to nezbytné k zabránění závažného znečišťování v místě provozu. Emisní limity mohou být doplněny nebo nahrazeny ekvivalentními parametry nebo jinými technickými opatřeními, která zajistí rovnocennou úroveň ochrany životního prostředí. (2) Emisní limity pro znečišťující látky a příslušné limity pro vibrace, hluk, teplo nebo jiné formy neionizujícího záření se vztahují obvykle k místu, kde emise vycházejí ze zařízení. K ředění před místem, kde emise opouští zařízení, se při stanovení emisních limitů nepřihlíží. V případě výpustí odpadních vod do kanalizace úřad při určování emisního limitu příslušného zařízení může přihlédnout k čisticímu efektu čistírny odpadních vod za předpokladu, že je zaručena rovnocenná úroveň ochrany životního prostředí jako celku2) a že výsledkem není větší znečištění životního prostředí. (3) Při stanovení závazných podmínek provozu, zejména emisních limitů, úřad vychází z nejlepších dostupných technik a použije závěry o nejlepších dostupných technikách, aniž by však předepisoval použití jakékoli konkrétní metody či technologie. Takto stanovené závazné podmínky provozu nesmí být mírnější než podmínky provozu, které by jinak byly stanoveny podle zvláštních právních předpisů.6) (4) Úřad stanoví emisní limity, které zajišťují, že za běžných provozních podmínek emise nepřekročí úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, jak jsou stanoveny v rozhodnutích o závěrech o nejlepších dostupných technikách, a to jedním z těchto způsobů a) stanovením emisních limitů, které nepřekračují úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami; tyto emisní limity jsou vyjádřeny za stejné období jako úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami nebo za období kratší a za totožných referenčních podmínek, nebo b) stanovením jiných emisních limitů, než jsou hodnoty uvedené v písmeni a), pokud jde o hodnoty, období a referenční podmínky. Použije-li se postup podle písmene b), úřad nejméně jednou ročně posoudí výsledky monitorování emisí s cílem zajistit, aby emise za běžných provozních podmínek nepřekračovaly úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami. (5) Úřad může v konkrétních případech stanovit mírnější emisní limity, než je stanoveno v odstavci 4. Postup lze použít, pouze pokud odborné posouzení předložené provozovatelem prokáže, že v jeho důsledku nedojde k závažnému znečištění životního prostředí, celkově bude dosaženo vysoké úrovně ochrany životního prostředí a že by dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami popsanými v závěrech o nejlepších dostupných technikách vedlo k nákladům, jejichž výše by nebyla přiměřená přínosům pro životní prostředí, a to z důvodů a) zeměpisné polohy daného zařízení nebo místních podmínek životního prostředí, nebo b) technické charakteristiky daného zařízení. Náležitosti obsahu odborného posouzení stanoví prováděcí právní předpis. (6) Stanoví-li úřad závazné podmínky provozu na základě nejlepších dostupných technik, které nejsou popsány v žádných příslušných závěrech o nejlepších dostupných technikách, postupuje tak, aby a) byly parametry dotyčné techniky určeny se zvláštním přihlédnutím ke kritériím uvedeným v příloze č. 2 a b) byly splněny požadavky stanovené v odstavcích 1 až 5. Neobsahují-li příslušné závěry o nejlepších dostupných technikách hodnoty emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, musí použitá technika zajišťovat míru ochrany životního prostředí rovnocennou nejlepším dostupným technikám popsaným v závěrech o nejlepších dostupných technikách. (7) Nevztahují-li se žádné závěry o nejlepších dostupných technikách na činnosti nebo typ výrobního procesu prováděné v zařízení nebo nezabývají-li se žádné závěry o nejlepších dostupných technikách všemi možnými dopady činnosti nebo procesu na životní prostředí, stanoví úřad závazné podmínky provozu na základě nejlepších dostupných technik, které po projednání s provozovatelem zařízení určí pro dotyčné činnosti nebo procesy, přičemž zvláštní pozornost věnuje kritériím uvedeným v příloze č. 2 k tomuto zákonu. (8) Při stanovení požadavků na monitorování emisí úřad vychází z požadavků na monitorování, které jsou popsány v závěrech o nejlepších dostupných technikách, pokud existují. Úřad stanoví minimální frekvenci monitorování tak, aby bylo zajištěno pravidelné monitorování půdy alespoň jedenkrát za 10 let a pravidelné monitorování podzemních vod jedenkrát za 5 let, není-li toto monitorování založeno na systematickém hodnocení rizika znečištění. (9) Úřad může ke zkoušení a použití nově vznikajících technik udělit dočasnou výjimku z emisních limitů stanovených podle odstavců 3 až 7 v celkové délce nepřesahující 9 měsíců, je-li po uplynutí uvedené lhůty používání techniky buď zastaveno, nebo se při činnosti dosáhne alespoň úrovně emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami. (10) Do přijetí rozhodnutí podle čl. 13 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o závěrech o nejlepších dostupných technikách na úrovni Evropské unie se pro účely stanovení závazných podmínek provozu použijí závěry o nejlepších dostupných technikách z referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách přijatých Evropskou komisí před 6. lednem 2011, s výjimkou emisních limitů podle odstavců 4 a 5.. Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní § 40 Lhůty (1) Lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin. (2) Lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. (3) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin. (4) Lhůta je zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak. (5) Nestanoví-li zákon jinak, může předseda senátu z vážných omluvitelných důvodů na žádost zmeškání lhůty k provedení úkonu prominout. Žádost je třeba podat do dvou týdnů po odpadnutí překážky a je třeba s ní spojit zmeškaný úkon. Lhůtu určenou soudem může obdobně předseda senátu také prodloužit. (6) Nemá-li zvláštní zákon, jímž se stanoví lhůty k podání návrhu k soudu, ustanovení o počítání a běhu lhůt, platí ustanovení odstavců 1 až 4 obdobně. § 72 Lhůta pro podání žaloby (1) Žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. (2) Žalobu podle § 66 odst. 1 až 3 může oprávněný žalobce podat do tří let od právní moci rozhodnutí, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, a nenabývá-li rozhodnutí právní moci, od doručení rozhodnutí poslednímu účastníku, který proti němu mohl žalobu sám podat. Žalobu podle § 66 odst. 4 může oprávněný žalobce podat, dokud neuplynula lhůta pro podání žaloby všem účastníkům, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. (3) Jestliže soud rozhodující v občanském soudním řízení zastavil řízení proto, že šlo o věc, v níž měla být podána žaloba proti rozhodnutí správního orgánu, může ten, kdo takovou žalobu v občanském soudním řízení podal, podat u věcně a místně příslušného soudu žalobu ve správním soudnictví do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí o zastavení řízení. V takovém případě platí, že žaloba byla podána dnem, kdy došla soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení. (4) Zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout. Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací § 1 (1) Tento zákon upravuje postupy při přípravě, umisťování a povolování staveb dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, při získávání práv k pozemkům a stavbám potřebných pro uskutečnění uvedených staveb a uvádění těchto staveb do užívání s cílem urychlit jejich majetkoprávní přípravu, umisťování, povolování a povolování jejich užívání, jakož i vydávání podmiňujících podkladových správních rozhodnutí, a urychlení následného soudního přezkumu všech správních rozhodnutí v souvislosti s těmito stavbami. Tento zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie10) výkon státní správy a postup při povolování projektů společného zájmu. (2) Dopravní infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumí a) stavby dálnic nebo silnic I. třídy nebo stavby s nimi související, b) stavby dráhy celostátní nebo stavby s nimi související, c) další stavby dopravní infrastruktury1) nebo stavby s nimi související umisťované v plochách nebo koridorech vymezených v platné politice územního rozvoje, nebo d) v územně plánovací dokumentaci vymezené veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury1) nebo stavby s nimi související. (3) Vodní infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumí a) stavba vodního díla11) umisťovaného v plochách a koridorech vymezených v platné politice územního rozvoje a stavby s ní související, nebo b) stavba vodního díla11) budovaná ve veřejném zájmu na ochranu před povodněmi, k prevenci nebo zmírnění následků sucha, jakož i k jiným účelům podle vodního zákona11) a ve veřejném zájmu, a stavby s ní související. (4) Energetickou infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumějí stavby a zařízení elektrizační soustavy, plynárenské soustavy, soustavy zásobování tepelnou energií a stavby a zařízení ropovodů a produktovodů podle jiného zákona zřizované a provozované ve veřejném zájmu5), pokud nejsou v rozporu s platnou politikou územního rozvoje a se zásadami územního rozvoje. Vybranými stavbami energetické infrastruktury se rozumí a) stavby a zařízení přenosové soustavy, b) výrobny elektřiny o celkovém instalovaném výkonu 100 MW a více, c) stavby a zařízení přepravní soustavy, d) zásobníky plynu, e) stavby a zařízení ropovodů a produktovodů, f) stavby a zařízení distribuční soustavy o napětí 110 kV včetně transformovny 110 kV a g) stavby a zařízení vysokotlakých plynovodů distribuční soustavy. (5) Infrastrukturou elektronických komunikací se pro účely tohoto zákona rozumí komunikační vedení veřejné komunikační sítě. § 2 (1) Vztahuje-li se na řízení tento zákon, příslušný úřad v oznámení o zahájení řízení poučí účastníky o této skutečnosti. (2) Lhůty pro podání žalob k soudům k přezkoumání nebo nahrazení správních rozhodnutí vydaných v řízeních podle § 1 se zkracují na polovinu. O žalobách rozhodne soud ve lhůtě 90 dnů. Ustanovení předchozí věty obdobně platí i pro řízení o opravných prostředcích proti rozhodnutí soudu o žalobě. (3) Po dobu vyvlastňovacího řízení se běh lhůty platnosti rozhodnutí o povolení stavby staví. (4) Při rozhodování o žalobách proti správním rozhodnutím vydaným v řízeních podle odstavce 2 rozhodne soud vždy o všech žalobních bodech1a). (5) V řízení podle stavebního zákona, které je řízením s velkým počtem účastníků, se oznámení o zahájení řízení doručuje postupem podle stavebního zákona. Ostatní písemnosti se doručují jednotlivě pouze žadateli, obci, na jejímž území má být záměr uskutečněn, a dotčeným orgánům; ostatním účastníkům řízení se doručují veřejnou vyhláškou, o čemž se tito účastníci poučí v oznámení o zahájení řízení, je-li jim doručováno jednotlivě. (6) Zemřela-li osoba, která byla nebo by měla být účastníkem řízení podle stavebního zákona, jemuž má být doručena písemnost jednotlivě, nebo účastníkem vyvlastňovacího řízení, a úřadu příslušnému k vedení tohoto řízení se do 60 dnů ode dne, kdy zjistil, že zemřela, nepodaří zjistit osoby, které by se v důsledku její smrti staly účastníky řízení, ustanoví jim opatrovníka; to neplatí, má-li být podle správního řádu namísto ustanovení opatrovníka písemnost doručena veřejnou vyhláškou. (7) Pokud je správní rozhodnutí v řízení podle § 1 podmíněno závazným stanoviskem a dotčený orgán příslušný k vydání závazného stanoviska toto závazné stanovisko nevydá ani ve lhůtě 60 dní ode dne, kdy o to byl správním orgánem příslušným k vedení řízení podle § 1 vyzván, platí, že rozhodnutí není podmíněno tímto závazným stanoviskem a k případnému později vydanému závaznému stanovisku se nepřihlíží. Ustanovení věty první se pro vydání závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí nepoužije.