V předchozí kapitole jsme se dostali od úplných počátků dálkového průzkumu Země až do přítomnosti. V této kapitole přiblížíme princip fungování a rozdělení metod DPZ.

Celý systém a technologie DPZ se dělí na tři části:

Nyní se budeme zabývat hlavně procesem pořizování dat. Družicový snímek je vlastně záznam měření odraženého nebo emitovaného elektromagnetického záření v určité části elektromagnetického spektra.
Metody DPZ můžeme rozdělit podle několika kritérií:

Rozdíl mezi pasivním a aktivním snímáním
 

Druh zaznamenané části elektromagnetického spektra
Na obrázku níže vidíme elektromagnetické spektrum. Očima jsme schopni vnímat jenom viditelnou část elektromagnetického spektra, avšak senzory na satelitech jsou schopny snímat i v některých ostatních částech spektra. Rozvojem a možnostmi snímacích zařízení se utvořilo několik základních oblastí tohoto spektra využitelných v snímání dálkovým průzkumem Země: 

Elektromagnetické spektrum

Každý objekt na Zemi má jiné chemické a fyzikální vlastnosti, které se projevují v jednotlivých oblastech elektromagnetického spektra odlišně. Tedy snímání každé z těchto oblastí je vhodné k pozorování něčeho jiného. Například oblast blízkého infračerveného záření je vhodná k detekci vody a vodních ploch, protože voda se v těchto vlnových délkách jeví téměř jako absolutně černé těleso - na snímcích ji lze jednoduše rozpoznat. Tepelné infračervené záření je pak užitočné k zjišťování povrchové teploty oceánů nebo k lokalizaci lesních požárů. Více k elektromagnetickému spektru a k jednotlivým regionům si můžete přečíst například zde.
Podle toho, kterou a kolik částí elektromagnetického spektra senzor snímá, můžeme dělit snímky na:
(po kliknutí na název se zobrazí ukázka)

---

• radiometrické rozlišení
  • ​Určuje počet úrovní, do kterých je snímek zaznamenán. Dá se říct, že čím vyšší je radiometrické rozlišení snímače, tím citlivější je detekce malých rozdílů v odražené nebo vyzářené energii. Radiometrické rozlišení určuje, jak dobře lze vnímat rozdíly jasu v obraze - měří se počtem stupňů šedi . Maximální počet stupňů šedi je definován počtem bitů. Například 8 bitová reprezentace obsahuje 256 stupňů šedi, nebo-li šedých hodnot.
• spektrální rozlišení
  • Určuje počet a šířku zaznamenaných pásem vlnových délek. Panchromatický snímek například zaznamenává většinou celý region viditelné části spektra, jednotlivé vlnové délky viditelné části spektra nejsou rozlišovány, proto je snímek černobílý. Naopak multispektrální snímky zaznamenávají jednotlivé části elektromagnetického spektra zvlášť, proto je možné "poskládat" obraz z červené, zelené a modré, nebo i jiných částí elektromagnetického spektra. Hyperspektrální snímky jsou speciální tím, že zaznamenávají snímek v mnoha úzkých pásech jednotlivých vlnových délek. Nejlépe to dokáže vysvětlit nasledující obrázek nebo video.

• prostorové rozlišení
  • ​Vyjadřuje velikost jednoho elementárního obrazového prvku - pixelu. To znamená, že když je prostorové rozlišení 1 km, tak to vyjadřuje velikost jednoho pixelu 1 x 1 km. 
• časové rozlišení
  • ​Označuje frekvenci, s kterou družice pořídí snímek stejného místa na Zemi. Když má družice časové rozlišení například 16 dnů, znamená to že jí trvá 16 dnů než znovu nasnímá to samé místo. Časové rozlišení se může pohybovat od několik desítek minut do několik týdnů.

---

• rovníkové
  • ​Družice na rovníkové oběžné dráze obíhají kolem Země v rovině rovníku v takové výšce, aby doba oběhu družic byla rovna době rotace Země kolem vlastní osy. Pro pozorovatele na Zemi se tedy jeví jako nehybné. Tuto dráhu lze označovat taky jako geostacionární.
• šikmé
  • ​Družice obíhající na šikmé oběžné dráze svírájí s rovinou rovníku úhel 30 až 65 stupňů. 
• subpolární
  • ​Družice na této dráze se pohybují přibližně ve směru poledníků.

 

---

Zdroje, doporučená literatura a zajímavé odkazy:
Lillesand, T. M.; R. W. Kiefer; J. W. Chipman (2003). Remote sensing and image interpretation (5th ed.). Wiley. ISBN 0-471-15227-7.
Základní principy DPZ