•1. ÚVOD, ROSTLINNÉ TĚLO
•
•CO JE TO MORFOLOGIE ROSTLIN?
•• disciplína o stavbě rostlinného těla
•• stojí vedle cytologie a histologie (anatomie) jako organologie
•• zaměření na popis vnější a vnitřní stavby orgánů s ohledem na ontogenezi i fylogenezi
•• historie: pražská morfologická škola (L. Čelakovský, J. Velenovský) – studium fylogenetického
původu orgánů; R. Dostál (Brno) – experimentální morfologie
•• vybudování morfologické terminologie
•• „popisná věda“, v současnosti se příliš nevyvíjí, ale je důležitá z hlediska základů pro další
obory (systém a fylogeneze, fyziologie i biochemie)
•• uplatňování morfologického přístupu v taxonomii (dnes v menší míře, ale stále má svůj význam)
•Literatura:
•
•Internet:
•Slavíková Z. (1984): Morfologie rostlin (skriptum)
•Černohorský Z. (1964): Základy rostlinné morfologie (učebnice)
•http://botanika.prf.jcu.cz/morfologie/morfologiezacatek.html (asi nejlepší české stránky,
kompaktní text, odkazy na obrázky)

•STAVBA ROSTLINNÉHO TĚLA
•Diferenciace pletiv i orgánů
•– je podmíněna ve fylogenezi přechodem z vody na souš
•– je patrná nejen na dospělých rostlinách, ale již v zárodcích v semenech nebo na klíčních
rostlinách
•Rostliny bezcévné – orgány ± nerozlišeny, tělo tvořeno ± stejnými nebo málo rozlišenými buňkami,
minimální je i diferenciace pletiv => tělo je stélka (thallus)
•Mechorosty – gametofytní fáze, nejvíce rozlišená stélka: rhizoidy, kauloid, fyloidy
•pletivo parenchymatické, vodivá pletiva nejsou vytvořena nebo jsou velmi primitivní
(u nejvyspělejších mechorostů)
•Stélka se objevuje v ontogenezi i u některých cévnatých rostlin – příkladem je prothalium (prokel)
kapraďorostů
•U cévnatých rostlin je tělem sporofyt, zatímco gametofyt je silně potlačen – zmíněné prothalium
kapraďorostů ještě existuje samostatně (byť dočasně), u vývojově odvozenějších skupin je již
gametofyt zcela pohlcen sporofytem
•Tělo představuje kormus – různě seskupené a specializované soubory pletiv
•Nejdokonalejší typ diferencovaného těla nalezneme u krytosemenných rostlin: kořen + prýt (stonek,
list, květ)

C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\chara_fragilis.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\mech_gametofyt+sporofyt.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\physcomitrella_rhizoidy.jpg
•http://mech.navajo.cz/
•http://en.wikipedia.org/wiki/Image:CharaFragilis.jpg
•http://www.palaeos.com/Plants/Bryophyta/Bryophyta.html
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\fern_prothallium.jpg
•Vlevo nahoře:
•stélka parožnatky (Chara fragilis) – kauloid + fyloidy
•
•Vpravo: stélky mechorostů
•– gametofyt (rhizoidy, lodyžka a lístky) a sporofyt (štět s tobolkou)
•Vlevo dole: prothalium = prokel, gametofyt kapradin

•u některých dřevin prochází kmen celou korunou až do vrcholu (typicky jehličnany) u jiných se v
koruně dělí na jednotlivé silné větve (většina listnatých stromů)
•– keře (a): od stromů se liší větvením hned nad zemí, netvoří kmen
•jemnější klasifikace odlišuje keříky – nízké poléhavé keře (vřesovec, vřes, šicha)
•– polokeře: spodní část stonku dřevnatá a vytrvalá, horní část bylinná a jednoletá (každou sezónu
vyroste a odumře – příklady: levandule, šalvěj, routa, pivoňka)
•– specifickou formou jsou dřevité liány (b): mají dřevnatý stonek, ale nerostou do výše bez opory,
pnou se po stěnách či jiných rostlinách (břečťan, plamének plotní)
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\rustove_typy_drevin.jpg
•Různé typy růstových forem
•• dřeviny
•– stromy (c): vytrvalé rostliny s dřevnatými kořeny i stonkem, větvícím se alespoň 50 cm nad zemí
=> členění na kmen + větve
•http://druidova.mysteria.cz/STROMY/STROMY_KROVINY_LESY.htm

C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\calluna_vulgaris.jpg
•/kytky/foto.php?268
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\empetrum_nigrum.jpg
•
•Calluna vulgaris  – vřes obecný
•http://www.naturephoto-cz.com
•/black-crowberry:empetrum-nigrum-photo-4862.html
•Empetrum nigrum – šicha černá
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\paeonia_suffruticosa.jpg
•http://
•cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Paeonia_suffruticosa12.jpg
•Paeonia suffruticosa – pivoňka křovitá
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\salvia_officinalis.jpg
•http://www.portableherbarium.com
•/Images/catalog/Salvia-officinalis-pink.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\hedera_helix.jpg
•/kytky/foto.php?489:4
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\clematis_vitalba.jpg
•plamének plotní
•Vlevo:
•keříky
•(vřes, šicha)
•
•Uprostřed: polokeře
•(šalvěj, pivoňka)
•
•Vpravo: dřevité liány (břečťan, plamének)
•http://pharm1.pharmazie.uni-greifswald.de
•/systematik/7_bilder/liebermn/lb-00087.jpg
•Hedera helix – břečťan popínavý
•šalvěj
•lékařská

•• byliny
•– monokarpické: kvetou a plodí jednou za život, po vytvoření plodů odumírají
•jednoletky (letničky, annuely) – 1-letý životní cyklus
•jarní efemery (osívka) rostou jen pár týdnů, zbytek života v semenech
•ozimé rostliny (pšenice, žito, řepka) vyklíčí na podzim, přezimují ve vegetativním stavu, na jaře
pokračují v růstu, vykvetou a odplodí
•dvouletky (bieny) – 2-letý cyklus: první rok vytvoří kořen a růžici listů, druhý rok vyroste
lodyha, květy a plody (mrkev, řepa, divizna)
•víceleté monokarpické (plurieny) – víceleté byliny, žijí ve vegetativních orgánech a až poslední
rok vytvoří květy a plody (záraza, agáve, bambus)
•– polykarpické: kvetou a plodí více let,
•trvalky (pereny) – přezimují ve vegetativních orgánech (oddenky, hlízy, cibule), každý rok vytvoří
nový prýt (jitrocel, jahodník, sedmikráska)
•
•Ovlivnění vnějšími podmínkami (jeden a tentýž druh může tvořit různé formy)
•– stromy x keře (jíva, tis)
•– jednoletky x trvalky (skočec – v Africe a Mediter. dřevina, u nás jednoletá bylina)

•
•O čem svědčí jména Poa annua, Crepis biennis, Bellis perennis ?
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\poa_annua.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\crepis_biennis.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\bellis_perennis.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\erophila_verna.jpg
•http://botanika.wendys.cz/kytky/K294.php
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\agave_americana_stalks.jpg
•http://ag.arizona.edu
•/pima/gardening/aridplants/Agave_americana.html
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\ricinus_communis_recko.jpg
•http://
•commons.wikimedia.org/wiki/Image:Ricinus_communis4.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\ricinus_communis_kvetinac.jpg
•http://commons.wikimedia.org
•/wiki/Image:Ricinus_communis.JPG
•Osívka jarní
•Erophila verna
•Agave americana
•Skočec obecný Ricinus communis
•Osívka – příklad jarní efemery
•Agáve – víceletá monokarpická bylina
•Skočec v květináči a jako keř v Řecku

•Životní formy (nejsou totožné s růstovými formami) – klasifikace podle umístění obnovovacích
pupenů, resp. způsobu překonávání období klidu
•/orig. C. Ch. Raunkiaer 1934: The Life Forms of Plants and Statistical Plant/
•• terofyty – celý životní cyklus v průběhu 1 sezóny, přezimují jen v semenech
•• geofyty – vytrvalé, přezimují pod povrchem půdy v oddencích, hlízách, cibulích
•• hydrofyty – přezimují pod hladinou vody (rostliny splývavé nebo kořenující)
•geofyty a hydrofyty bývají spojovány pod pojem kryptofyty
•• hemikryptofyty – obnovovací pupeny a meristémy těsně nad povrchem půdy, kryté šupinami, starými
listy, též bývají chráněny sněhovou pokrývkou
•typicky trsnaté rostliny a rostliny tvořící listové růžice, ale i játrovky a lišejníky
•• chamaefyty – obnov. pupeny nad zemí (do výše 30 cm), kryté šupinami pupenů
•byliny, polokeře a plazivé keříky, též mechy a keříčkovité lišejníky
•• fanerofyty – obnovovací pupeny výše než 30 cm
•zejména keře a stromy (s větv. korunou nebo chocholem jako palmy), ale i velké sukulenty
(kaktusy), „stromovité“ byliny (banánovník), kořenující liány (břečťan)
•• epifyty – rostou na jiné rostlině, nejsou zakořeněny v zemi (jmelí, převislé liány)
•Klasifikace živ. a růst. forem dobře použitelná u nás, problematicky v tropech