Stationery anabnr2 Vývoj právní úpravy ochrany přírody Stationery anabnr2 První zmínky o „ochraně“ přírody ► ??? ► středověk (Evropa) -nařízení Viléma Dobyvatele z 11. století k zajištění ochrany rozsáhlých lesů v oblasti jižní Anglie -zákaz kácení lesů ze 12. století ve Švýcarsku -nařízení Benátské republiky o omezení pastvy a kácení lesů -a další ► skutečné počátky → nástup romantismu a jeho orientace na přírodu a její krásy n1807 = první použití termínu přírodní památka "Naturdenkmal„ (Alexander v. Humboldt, Prusko) E:\Pavel\Ochrana PK\Inter-podklady\Historie\Alexander_von_Humboldt v Bogotě.jpg Stationery anabnr2 První chráněná území n„Drachenfels“ (1836) - nápadný skalnatý vrch s ruinou hradu v Porýní - místo četných legend a mýtů (sága o Niebelunzích, Loreley) nzáměr otevření lomu → protesty veřejnosti → odkoupení těžebních práv vládou → první chráněné území nroku 1886 založen Spolek na záchranu Sedmihoří (Siebengebirge), který na základě sbírek a loterií vykoupil 500 ha jádrové oblasti Sedmihoří → chráněné přírodní území – rezervace (1922 ) → přírodní park (1958) nroku 1880 vybudování zámku v novogotickém slohu – Drachenburg → otevření Muzea historie ochrany přírody v Německu (2000) Lotterieschein C:\Documents and Settings\Jarda\Plocha\drachenfels.jpg Drachenfels-rytina1638 Drachenburg-Vorburg n„Žofínský prales“ a „Hojná voda“ (1838) nvyhlášení ochrany tzv. „uměleckých partií lesa“ ve Fontaineblau u Paříže (1853) → oficiálně potvrzeno císařským dekretem (1861) Stationery anabnr2 Počátky velkoplošné ochrany přírody C:\Documents and Settings\lenka\Dokumenty\škola\obrázky a mapy\yellowston 2.jpg C:\Documents and Settings\lenka\Dokumenty\škola\obrázky a mapy\yellowston 3.JPG yellowstone-np-gejzír yell-bison n„Yellowstone“ (1872) → první NP nNP Banff (1885 – Kanada), NP Tongariro (1887 – Nový Zéland), NP Blair (1891 – Austrálie) a další nprvních 9 evropských parků (1909 - Švédsko) → 24. května „Evropský den parků“ Stationery anabnr2 n1906 - vyhlášení odborné státní správy pro ochranu přírody v Německu nprvní pol. 20. století - pruský profesor Hugo Conwentz nspis „Ohrožení přírodních památek a návrhy na jejich ochranu“ (v originále Die Gefahrdung der Naturdenkmäler und Vorschläge zu ihrer Erhaltung) npřepracoval celý systém a způsoby ochrany přírodních památek ndefinoval pojem přírodní památka a rozšířil jeho význam nnavrhl zřídit státní úřad pro ochranu přírodních památek nvzor pro ochranu přírody ve většině evropských států n1909 - zákon na ochranu přírody ve Švédsku n→ zakotvení ochrany přírody ve státní správě jednotlivých států npo II. světové válce dostává ochrana přírody mezinárodní charakter + dochází k založení řady mezinárodních organizací n Stationery anabnr2 Mezinárodní subjekty nSvětový svaz ochrany přírody (IUCN – World Conservation Union) nSvětový fond pro přírodu (WWF - World Wide Life Found) nOrganizace UNESCO nprogram Člověk a biosféra (Man and the Biosphere - MAB) n → biosférické rezervace npřírodní památky UNESCO nsíť geoparků UNESCO nUNEP (United Nations Enviromental Programme) – program OSN pro ŽP Stationery anabnr2 Vývoj v přístupu k ochraně přírody a krajiny n► ochrana jednotlivostí n► ochrana druhů n► ochrana území n► ochrana ekosystémů n► ochrana krajiny Stationery anabnr2 Motivy pro ochranu přírody n► náboženské motivy n► estetické motivy n► etické motivy n► přírodovědné motivy n► utilitárně-funkcionální (vlastnicko-ekonomické) motivy n► psycho-emocionální motivy Stationery anabnr2 Historie a vývoj právní úpravy ochrany přírody v českých zemích nustanovení na ochranu majetku vydávané panovníkem, šlechtou či městy nnepřijatý zákoník císaře a českého krále Karla IV. „Maiestas Karolina“ (pol. 14 stol.) nopatření knížete Adama Schwarzenberga k ochraně medvědů na panství v Šumavských lesích (1721) nobdobné nařízení o ochraně medvědů na panství krumlovském knížete Josefa Schwarzenberga (1800) nprvní chráněná území v českých zemích – Žofínský prales a Hojná voda - hrabě Jiří František August de Langueval Buquoy (28. srpna 1838) nBoubínský prales (1858) nBuky u Vysokého Chvojna a Barrandova skála (1894) nLabský důl v Krkonoších (1903) nČerné a Čertovo jezero (1911) nna začátku 20. století vznikla na Moravě síť dodnes chráněných území na pozemcích Lichtenštejnů - jde o velmi cenné lesní celky tvořící jádra několika dnešních NPR (např. Šerák – Keprník v Jeseníkách, Vrapač v Litovelském Pomoraví, Javořina v Bílých Karpatech nebo Milovický les na Pálavě) Stationery anabnr2 nprvní právní předpisy, které mají za cíl regulaci určité oblasti životního prostředí, vznikají v 19. století za Rakousko - Uherska (např. „Prűgelpatent“ k vyhlašování přírodních památek vydaný roku 1854, zákon o ochraně ptactva a další). nprvní zákon na ochranu uměleckých a kulturních památek (1894) nsnahy o vydání zákona o ochraně a udržování přírodních památek nposledním opatřením před vypuknutím I. světové války bylo nařízení Ministerstva orby k ochraně přírodních památek (1914). Účelem nařízení mělo být vytvoření soupisu přírodních objektů, k čemuž ovšem pro následující válečné události nedošlo. nvýsledek = do roku 1918 se tak podařilo prosadit pouze dílčí právní předpisy (tj. na ochranu užitečného ptactva, ochranu lesů, ochranu a soupis přírodních památek). Bohužel však nedošlo k přijetí všeobecného zákona na ochranu přírody, přestože návrhy na jeho schválení byly předloženy několikrát. npo I. světové válce začíná v ČSR skutečná státní ochrana přírody, která se stává součástí Ministerstva školství a národní osvěty. Nevzniká ale žádný významný zákon a často jsou až do II. světové války používány zákony z dob Rakousko – Uherska. Stationery anabnr2 npřelom 19. a 20. stol. století – velké množství místních přírodovědeckých a muzejních klubů a spolků n„Svaz spolků pro okrašlování a ochranu domoviny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“ (1904) vydává časopis „Krása našeho domova“ naktivita jednotlivců a některých zájmových organizací (např. Svazu českých turistů) > činnost státních orgánů nvznik ČSR - počátek státem organizované a administrativně řízené péče o ochranu přírody (Ministerstvo školství a národní osvěty) nRudolf Maximovič - generální konservátor ochrany přírody (1922) nnejznámější vědecký pracovník bádající v oblasti ochrany přírody a krajiny = profesor Alois Zlatník nv roce 1918 bylo v ČSR zřejmě 7 (20) soukromých přírodních rezervací npostupně se během období první republiky podařilo zřídit (převážně při provádění pozemkové reformy) celou řadu chráněných území nv roce 1933, kdy byl vydán souborný výnos o „vyhlášení“ několika desítek rezervací, tzv. Silvestrovský výnos, který ovšem nelze považovat za zřizovací předpis, ale pouze za soupis již existujících chráněných území nna konci I. republiky se v českých zemích nacházelo již na 142 přírodních rezervací Stationery anabnr2 npo roce 1945 rozmach ve vyhlašování chráněných území norgány státní ochrany přírody = Ministerstvo kultury (vrchní řízení a dozor ve věcech státní ochrany přírody) + národní výbory v obvodech nižších územních celků nodbornou a metodickou pomoc zajišťovala síť odborných organizací - ústředním orgánem státní ochrany přírody byl Státní ústav památkové péče a ochrany přírody v Praze + ve všech krajích fungovaly krajská střediska státní památkové péče a ochrany přírody (VCHÚ měla většinou své vlastní správy) nDr. Jaroslav Veselý – první ředitel Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody (Veselý J. a kol.: Ochrana Československé přírody a krajiny I. a II. díl, 1954) npočátky velkoplošné ochrany přírody: n* Tatranský národní park (1949) n* CHKO Český ráj a CHKO Moravský kras (1955) n* Krkonošský národní park (1963) Stationery anabnr2 nneexistence komplexního právního předpisu (přes několik vypracovaných návrhů) ® pouze dílčí regulace v souvisejících právních předpisech nzlepšení stavu až začátkem 2. poloviny 20. století: nzákon SNR č. 1/1955 Zb., SNR, o státní ochraně přírody pro území Slovenska n+ analogicky v českých zemích zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody nPROBLÉMY zákona č. 40/1956 Sb.: nabsence sankčních ustanovení (až novelou 1986) nneexistence základních ochranných podmínek u jednotlivých kategorií CHÚ npřed rokem 1989 značná vnitřní roztříštěnost a nepřehlednost právní úpravy nnevládní aktivity = především Český svaz ochránců přírody + v praktické ochraně přírody Hnutí Brontosaurus Stationery anabnr2 nA reálný stav přírody a krajiny? n Þ od padesátých let minulého století bylo životní prostředí v českých zemích těžce poznamenána neúměrně intenzivní a často nevhodnou zemědělskou a lesnickou výrobou, pochybnými urbanistickými projekty, činností těžkého průmyslu a mnohdy lhostejným přístupem státních orgánů i veřejnosti Stationery anabnr2 npostupné vymizení většiny tzv. přechodových (ekotonových) ploch s výraznou stabilizační funkcí a vysokou biologickou rozmanitostí, scelování zemědělských pozemků, narušení estetického a krajinného rázu řady do té doby málo dotčených území, nevhodná regulace vodních toků, velkoplošná těžba nerostných surovin, preference těžkého průmyslu s velkým negativním dopadem na životní prostředí, vysoká imisní zátěž z průmyslové výroby a celá řada dalších faktorů negativně ovlivnila výsledný stav přírody a krajiny v ČR n vyuzivani_pr-bohatstvi.bmp Stationery anabnr2 nspolečenský a ekonomický režim do roku 1989 neměl ve své podstatě zájem na zachování kvalitního životního prostředí, které chápal často jen jako výrobní prostředek. Bezúplatná spotřeba a devastace přírodních zdrojů, časté výjimky a možnosti pro obcházení zákona, to vše byly důvody, pro které se naše země zařadila mezi země s nejvíce narušeným životním prostředím a přírodními zdroji na světě. krajina.bmp Stationery anabnr2 nreakcí na tuto neradostnou situaci se stala potřeba důslednější ochrany životního prostředí. Jedním z prvních opatření, které mělo přinést změnu bylo zřízení Ministerstva životního prostředí (MŽP) dluhy.bmp Stationery anabnr2 nzásadní změny po roce 1990 npo změně režimu byl počátkem 90. let založen systém právních předpisů komplexně postihujících celou problematiku životního prostředí (byť s řadou nedostatků a mezer), který znamenal obrat od praktického bezpráví v ochraně životního prostředí nprvním z nich byl zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, který měl celou oblast životního prostředí zastřešovat (pozn. dnes z něj zbylo pouze torzo) nnásledně byla postupně přijata řada dalších zákonů s významným vlivem na oblast životního prostředí, tj. např. zákon o odpadech, zákon o posuzování vlivů na životní prostředí a další, včetně zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny nprvních několik let po roce 1989 bylo rovněž ovlivněno postupným přistupováním ČSFR a později ČR k mezinárodním úmluvám na poli ochrany životního prostředí a začleněním požadavků z nich vyplývajících do českého právního řádu nvliv mezinárodních úmluv v oblasti ochrany přírody na zákon č. 114/1992 Sb. Stationery anabnr2 norganizace státní ochrany přírody po roce 1990 = MŽP + okresní úřady a obecní úřady + správy VCHÚ, později po reformě veřejné správy stávající orgány ochrany přírody nodbornou organizací je AOPK ČR (ústředí + krajská střediska « správa CHKO) nnevládní aktivity = vedle ČSOP vniká řada dalších organizací (regionálních, lokálních) aktivně se podílejících na ochraně přírody, později vznikají první pozemkové spolky nv letech před vstupem ČR do EU pak byla právní úprava na úseku ochrany životního prostředí zásadně ovlivněna povinností sladit českou legislativu s legislativou evropskou, tj. nutností tzv. harmonizace českého právního řádu s právem Evropských společenství. V důsledku této skutečnosti došlo k mnoha podstatným změnám celé řady právních předpisů nÞ transpozice a implementace evropské legislativy do právní úpravy ochrany přírody, zejména v souvislosti s Naturou 2000 n n Stationery anabnr2 Stávající právní úprava nstávající právní úprava je tvořena právní úpravou: nmezinárodní nevropskou nnárodní n nvšechny tři úrovně právní ochrany by měly být vzájemně provázány a společně zajišťovat potřebnou úroveň ochrany přírody a krajiny n Stationery anabnr2 Mezinárodní právní úprava nzákladní právní úprava je obsažena v mezinárodních úmluvách nmezinárodní úmluvy jsou pro státy, které je podepsaly a ratifikovaly závazné (tzv. hard law) nk některým úmluvám obecnějšího znění se následně přijímají tzv. protokoly, které již mohou řeší konkrétní otázky a z nich vyplývající závazky (povinnosti) jednotlivých států n Þ protokoly jsou pro členské státy mezinárodní úmluvy rovněž závazné (!) ndalšími prameny mezinárodního práva nezávazného charakteru jsou nejrůznější deklarace, doporučení či programy (tzv. soft law) n Þ jejich dodržování není vynutitelné, mají pouze doporučující povahu nseznam vybraných mezinárodní úmluv z oblasti ochrany přírody a krajiny + jejich stručná charakteristika – viz IS Stationery anabnr2 Evropská právní úprava nochrana přírody tvoří součást politiky životního prostředí Evropské unie nzákladním primárním právem upravujícím otázky životního prostředí je Smlouva o založení Evropských společenství (viz články 174 – 176) nmezi sekundární právo upravující oblast ochrany přírody patří především evropská nařízení a směrnice nevropská směrnice – komunitární právní předpis, který zpravidla obsahuje pouze cíle, kterých má být dosaženo, přičemž prostředky, metodu a formu ponechává na jednotlivých členských státech EU, tj. každý členský stát nese odpovědnost za řádné a včasné provedení cílů stanovených ve směrnici nevropské nařízení – komunitární právní předpis zpravidla velmi konkrétního obsahu, který je pro každý subjekt v členských státech EU vždy bezprostředně závazný nvýznamným pramenem jsou rovněž rozhodnutí Evropského soudního dvora (ESD) Stationery anabnr2 nk nejvýznamnějším pramenům sekundárního práva v oblasti ochrany přírody a krajiny patří: n ► nařízení Rady č. 338/97/ES, které představuje zásadní předpis upravující oblast ochrany ohrožených druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů, včetně regulace obchodu s nimi (pozn. upravuje podrobně problematiku CITES = pravidla pro povolování vývozu, dovozu, zpětného vývozu a tranzitu přes hranice EU a regulaci obchodu a držby v rámci EU) n ► nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů n ► směrnice Rady č. 2009/147/ES (tzv. směrnice o ptácích), která stanoví pravidla ochrany volně žijících ptáků na evropském území členských států EU n ► směrnice Rady č. 92/43/EHS (tzv. směrnice o stanovištích), která upravuje ochranu vybraných druhů planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a vybraných typů přírodních stanovišť. Rovněž upravuje vznik evropské soustavy chráněných území Natura 2000 n + řada dalších Stationery anabnr2 Národní právní úprava nnárodní legislativu tvoří především zákony, nařízení vlády a vyhlášky + zřizovací předpisy ZCHÚ nnejvýznamnější zákony v oblasti ochrany přírody: -zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů -zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů -zákon č. 162/2003 Sb., o provozování zoologických zahrad, ve znění pozdějších předpisů -zákon č. 100/2004 Sb., o obchodování s ohroženými druhy, ve znění pozdějších předpisů nsouvisející právní předpisy Stationery anabnr2 Související právní předpisy -občanský zákoník -trestní zákon -stavební zákon -vodní zákon -zákon o lesích -zákon o předcházení ekologické újmě -zákon o ochraně zemědělského půdního fondu -zákon o přestupcích -zákon o posuzování vlivů na životní prostředí -a celá řada dalších Stationery anabnr2 Struktura zákona o ochraně přírody a krajiny n• Účel zákona (tj. k čemu má daný zákon sloužit) n• Předmět regulace (tj. co má upravovat) n• Vymezení základních pojmů (tj. co se pod danými pojmy myslí) n• Stanovení práv a povinností (tj. co se může a nemůže, resp. musí) n• Kompetenční ustanovení (tj. kdo o čem rozhoduje) n• Odpovědnostní a sankční ustanovení (tj. co můžete očekávat, když něco porušíte) n• Ustanovení společná, přechodná a závěrečná (tj. okamžik účinnosti, co se ruší apod.) Stationery anabnr2 Obecná a zvláštní ochrana přírody a krajiny nPodle úrovně ochrany rozlišujeme: n ► obecnou ochranu přírody a krajiny n ► zvláštní ochranu přírody a krajiny nPodle objektu ochrany rozlišujeme: n ► územní ochranu přírody a krajiny n ► druhovou (prvkovou) ochranu přírody a krajiny Stationery anabnr2 Obecná ochrana přírody nDo obecné ochrany přírody a krajiny patří: -ochrana dřevin -významné krajinné prvky -obecná ochrana rostlin a živočichů -ochrana ptáků -ochrana a využití jeskyní -ochrana paleontologických nálezů -ochrana krajinného rázu -přírodní parky -přechodně chráněné plochy -územní systém ekologické stability Stationery anabnr2 Zvláštní ochrana přírody nDo zvláštní ochrany přírody a krajiny patří: -zvláště chráněná území -památné stromy -zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a nerostů n n n Specifické postavení mají ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Stationery anabnr2 Právně nezakotvené instituty ochrany přírody a krajiny u nás npojmy používané v literatuře a praxi n (bez vazby na stávající přímo uplatnitelnou národní či evropskou legislativu) n n► BIOSFÉRICKÉ REZERVACE n n► GEOPARKY n n► SOUKROMÁ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ n n► ČERVENÉ A ČERNÉ SEZNAMY OHROŽENÝCH DRUHŮ n n► …. Stationery anabnr2 Ústřední seznam ochrany přírody nzahrnuje soupis, popis, geometrické a polohové určení, právní a odbornou dokumentaci: nzvláště chráněných území včetně jejich ochranných pásem nptačích oblastí nevropsky významných lokalit npamátných stromů včetně jejich ochranných pásem nsmluvně chráněných území nsmluvně chráněných památných stromů nSbírka listin + Registr objektů (podrobnosti viz vyhláška č. 45/2018 Sb.) nSbírka listin = dokumenty vztahující se k objektům ústředního seznamu (v listinné podobě) nRegistr objektů = vybrané údaje o objektech ústředního seznamu (v elektronické podobě) nAgentura ochrany přírody a krajiny ČR se sídlem v Praze nřada informací a dokumentů je volně dostupná na: http://drusop.nature.cz Stationery anabnr2 nDěkuji vám za pozornost na npřeji J zbytek dne.