CITES a evropská právní úprava Regulace obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin •Úmluva CITES « regulace v EU « regulace v ČR •CITES je realizována v jednotlivých členských zemích, prostřednictvím k tomu zmocněných úřadů - tzv. výkonných, vědeckých a kontrolních orgánů. •CITES obsahuje v přílohách I – III seznamy druhů, kterých se týká (viz dále) •bližší info – viz: http://www.ochranaprirody.cz/cites/ •Úmluva CITES: •Příloha CITES I: obsahuje druhy, které jsou bezprostředně ohroženy vyhubením. Mezinárodní obchod s těmito druhy je zakázán (zákaz dovozu a vývozu) a je povolován jen výjimečně (z našich druhů např. orel královský, sokol stěhovavý a další). •Příloha CITES II: obsahuje druhy, které by mohly být ohroženy vyhubením, pokud by obchod s nimi nebyl přísně regulován. Mezinárodní obchod je povolen pouze na základě zvláštních povolení (tzv. permity CITES), které musí být předloženy celním orgánům jak při vývozu tak i dovozu (z našich druhů např. vlk, medvěd hnědý, rys ostrovid a další). V této příloze jsou zařazeny i celé skupiny živočichů a rostlin, jako např. primáti, papoušci, kaktusy či orchideje. •Příloha CITES III: obsahuje druhy, které jsou ohroženy mezinárodním obchodem pouze v určitých zemích a jsou chráněny na návrh těchto zemí. Pro exempláře pocházející z těchto zemí je třeba celním orgánům předložit exportní povolení výkonného orgánu vyvážející země. V ostatních případech musí obchodník předložit potvrzení o původu exempláře (např. kobra královská v Indii). •Právní úprava v EU pohlíží na některé druhy přísněji a proto zavádí vlastní kategorie A – D. Právní úprava je obsažena v nařízení rady č. 338/97, o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi. •Příloha A – druhy přímo ohrožené vyhubením a druhy, které se přirozeně vyskytují ve volné přírodě EU a jsou chráněny zákony členských států EU nebo legislativou ES na ochranu přírody. Ne všechny musejí být chráněny úmluvou CITES (zahrnuje např. všechny druhy evropských dravců a sov). Příloha A je tedy obsáhlejší než příloha CITES I. •Příloha B – zahrnuje většinu druhů z přílohy CITES II, některé druhy z přílohy CITES III, ale i druhy, které nejsou chráněny úmluvou CITES a jejichž dovoz do EU je pozastaven, neboť jako nepůvodní invazní druhy představují hrozbu pro evropskou přírodu - např. želva nádherná (Trachemys scripta elegans) a skokan volský (Rana catesbeiana). •Příloha C – tvoří ji seznam druhů z přílohy CITES III a některých druhů, které nejsou chráněny úmluvou CITES. •Příloha D – týká se některých druhů z přílohy CITES III a druhů, které nejsou chráněné úmluvou CITES, ale dovoz do EU je sledován a vyhodnocován na základě tzv. oznámení o dovozu - např. norek sibiřský (Mustela sibirica). •Převzato z publikace „Úmluva CITES a EU“ Pozn. Publikace je dostupná na internetových stránkách MŽP: https://www.mzp.cz/cz/cites_publikace •právní úprava v ČR je obsažena v zákoně č. 100/2004 Sb., o obchodování s ohroženými druhy, ve znění pozdějších předpisů •výkonným orgánem v ČR s vrcholnou působností je MŽP, regionálními výkonnými orgány pak krajské úřady a správy NP •vědeckým orgánem CITES s celostátní působností je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) •kontrolní orgán = ČIŽP • •pro lepší přehled – viz: http://www.ochranaprirody.cz/cites/ • + publikace o CITES - viz: https://www.mzp.cz/cz/cites_publikace Evropská právní úprava •Úmluva Rady Evropy o ochraně evropských volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a jejich stanovišť (tzv. Bernská úmluva, 1979) • - jednou ze smluvních stran i ES •směrnice 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků • (pozn. nahradila směrnici 79/409/EHS) • = tzv. směrnice o ptácích •směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin • = tzv. směrnice o stanovištích •právní normy na ochranu druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi (CITES): –nařízení Rady č. 338/97/ES (viz leták + brožura CITES) –a další •právní normy na ochranu vybraných druhů volně žijících živočichů a výrobků z nich: –směrnice Rady č. 83/129/EHS o dovozu kůží z jistých tuleních mláďat a výrobků z nich odvozených –nařízení Rady č. 348/81 o společných předpisech pro dovoz výrobků z velryb a ostatních kytovců –nařízení Rady č. 3254/91 o zákazu používání nášlapných pastí a ES a dovozu kožešin a zboží z určitých volně žijících živočichů –a další Směrnice o ptácích •druhová ochrana všech druhů ptáků přirozeně se vyskytujících ve volné přírodě na evropském území členských států (vyjma Grónska) •vztahuje se na ptáky, vejce, hnízda i stanoviště •druhy ptáků, které mohou být loveny (viz přílohy II/1 a II/2) •prodej, doprava, držení a chov druhů ptáků v lidské péči za účelem prodeje (viz příloha III/1, příp. III/2) •územní ochrana obecná a zvláštní pro vybrané druhy ptáků (viz příloha I.) + oblasti rozmnožování, pelichání, přezimování a tahové zastávky pravidelně se vyskytujících stěhovavých druhů (mimo přílohu I.) • ® tzv. special protection areas (SPAs) Kritéria pro výběr SPAs •požadavky podle směrnice o ptácích: –území nejvhodnější z hlediska počtu druhů a rozlohy jako SPAs určené pro ochranu druhů v příloze I., přičemž vezmou v úvahu potřebu jejich ochrany na moři a pevnině v oblasti územní působnosti směrnice –obdobná opatření pro pravidelně se vyskytující stěhovavé druhy (mimo přílohu I.), pokud jde o zimoviště, místa zastávek na jejich tahových cestách, místa, kde se tažné druhy rozmnožují a pelichají. V této souvislosti věnují zvláštní pozornost ochraně mokřadů (viz Ramsar). •výběr lokalit, jejich vymezení a vyhlášení jejich ochrany je v kompetenci jednotlivých členských států •postupuje se podle kritérií pro výběr významných ptačích území (IBAs) = vědecká kritéria podle mezinárodní nevládní organizace na ochranu ptáků BirdLife International (rozhodnutí ESD) •pokud členský stát území splňující kritéria nevymezí a nevyhlásí jako SPA, rozhodne na návrh EK o porušení evropské legislativy ESD (!) Právní úprava v ČR •POŽADAVEK - již ke dni vstupu ČR do EU X realita •druhová ochrana - v zákoně o ochraně přírody : –obecná ochrana volně žijících ptáků (§ 5a a § 5b) –ochrana zvláště chráněných druhů ptáků (§ 50) •územní ochrana - institut ptačí oblasti (§ 45e) •vymezení jednotlivých ptačích oblastí (SPAs) •proces hodnocení důsledků koncepcí a záměrů na ptačí oblasti (§ 45h a § 45i) •problémy s transpozicí a implementací Směrnice o stanovištích •druhová ochrana (článek 12 – 16 směrnice o stanovištích) pro vybrané druhy rostlin a živočichů (vyjma ptáků) v Příloze č. IV. a V. •možnost odchylného řešení (za stanovených podmínek a ve stanovených případech) •zakázané metody a prostředky odchytu a usmrcování a způsoby přepravy (viz Příloha č. VI.) •územní ochrana pro vybrané druhy rostlin a živočichů (viz Příloha č. II.) a typy přírodních stanovišť (viz Příloha č. I.) - tzv. special areas of conservation (SACs) (pozn. = v ČR EVL chráněna základní ochranou / smluvně / jako ZCHÚ – viz dále). •pozn. zvlášť významné druhy a přírodní stanoviště se nazývají „prioritní“ a označují se * •postup při výběru a zajištění územní ochrany: pSCIs ® SCIs ® SACs Kritéria pro výběr pSCIs – etapa 1 •zhodnocení relativního významu lokalit pro každý typ přírodního stanoviště a každý druh II (včetně typů prioritních přírodních stanovišť a prioritních druhů) na úrovni členského státu: •A. Kritéria pro hodnocení lokality pro daný typ přírodního stanoviště: –stupeň zastoupení typu přírodního stanoviště v lokalitě; –rozloha lokality pokrytá typem přírodního stanoviště v poměru k celkové rozloze typu přírodního stanoviště na území členského státu; –stupeň zachování struktury a funkcí příslušného typu přírodního stanoviště a možnosti jeho obnovy; –celkové zhodnocení významu lokality pro ochranu příslušného typu přírodního stanoviště. •B. Kritéria hodnocení lokality pro daný druh: –početnost a hustota populace druhů vyskytujících se v lokalitě v poměru k populaci na území členského státu; –stupeň zachování rysů stanoviště důležitých pro daný druh a týkajících se možností obnovy; –stupeň izolace populace v dané lokalitě ve vztahu k přirozenému areálu rozšíření druhu; –celkové zhodnocení významu lokality pro zachování příslušných druhů. •na základě těchto kritérií klasifikují členské státy lokality, které navrhují do národního seznamu lokalit vhodných jako lokality významné pro Společenství (pSCIs – proposed Sites of Community Importance), s ohledem na jejich relativní význam pro ochranu každého typu přírodního stanoviště nebo každého druhu •seznam rozlišuje lokality s výskytem prioritních typů přírodních stanovišť a prioritních druhů vybraných členskými státy na základě výše uvedených kritérií A a B •požadavky na doplnění seznamu ze strany EU po etapě 2 (viz dále)! • Kritéria pro výběr SCIs – etapa 2 •zhodnocení lokalit významných pro Společenství v národním seznamu a jejich začlenění jako SCIs (Sites of Community Importance) do evropského seznamu: •1. Všechny pSCIs, které jsou místem výskytu prioritních přírodních stanovišť nebo druhů, se pokládají za SCIs. •2. Hodnocení ostatních pSCIs, tj. jejich příspěvek k zachování nebo obnovení příznivého stavu ochrany přírodního stanoviště nebo druhu a/nebo jejich příspěvek k celistvosti soustavy Natura 2000 vezme v úvahu následující kritéria (hodnocení probíhá na tzv. biogeografickém semináři): –relativní význam lokality na úrovni členského státu, –zeměpisná poloha lokality vzhledem k migračním trasám druhů a skutečnost, zda lokalita patří k souvislému ekosystému na obou stranách jedné nebo více vnitřních hranic ES, –celková rozloha lokality, –počet typů přírodních stanovišť a druhů, které se v dané lokalitě vyskytují, –globální ekologický význam lokality pro příslušné biogeografické oblasti a/nebo pro celé území jak z hlediska jeho typických či ojedinělých rysů, tak z hlediska způsobů kombinace těchto rysů Vyhlášení SACs členským státem – etapa 3 •co nejdříve po zařazení SCIs do evropského seznamu, nejpozději však do 6 let (!) - vyhlásí příslušný členský stát SCIs za SACs •pro SACs stanoví členské státy nezbytná ochranná opatření zahrnující v případě potřeby odpovídající plány péče vypracované speciálně pro dané lokality nebo integrované do jiných plánů rozvoje a vhodná opatření právního, správního nebo smluvního charakteru, která odpovídají ekologickým požadavkům typů přírodních stanovišť a druhů, jež se na těchto lokalitách vyskytují •členské státy přijmou vhodná opatření, aby v SACs vyloučily poškozování přírodních stanovišť a stanovišť druhů ani k vyrušování druhů, pro něž jsou tato území určena, pokud by takové vyrušování mohlo být významné ve vztahu k cílům této směrnice •SACs společně s již vymezenými SPAs vytvoří soustavu Natura 2000 Právní úprava v ČR •vstup ČR do EU •druhová ochrana Þ viz zvláštní druhová ochrana podle zákona o ochraně přírody a krajiny •územní ochrana EVL Þ viz část čtvrtá zákona o ochraně přírody a krajiny •proces hodnocení důsledků koncepcí a záměrů na EVL (§ 45h a § 45i) •problémy s transpozicí a implementací