Fauna obratlovců ČR (+SR)
2. Mihule a ryby I
mihule; jeseteři, kostnatí - holobřiší, bezostní, máloostní – kaprovití, pakaprovcovití
1. Úvod
geomorfologická, hydrologická a vegetační charakteristika,
ohrožení a ochrana
Fauna obratlovců ČR a SR
1. Úvod
Zeměpisná mapa České republiky
Vegetační mapa Evropy
Hanel & Lusk 2005
Hydrologická poloha ČR (úmoří)
Severní moře Černé moře Baltské moře
Hanel & Lusk 2005
Hydrologické celky ČR (povodí)
A - Ohře
B - dol. Labe
C - stř. Labe
D - hor. Labe
E - Berounka
F - dol. Vltava
G - Sázava
H - Otava
I - hor. Vltava
J - Lužnice
K – hor. Morava
L - hor. Dyje+Svratka
M - dol. Morava + Dyje
O - Bečva
P - Odra
N – stř. Morava
NevyhodnocenýNot evaluatedNE
Nedostatečné údajeData deficientDD
Málo dotčenýLeast concernLC
Téměř ohroženýNear threatenedNT
ZranitelnýVulnerableVU
OhroženýEndangeredEN
Kriticky ohroženýCritically endangeredCR
Regionálně vymizelýRegionally extinctRE
Vyhynulý nebo vyhubený ve volné příroděExtinct in the wildEW
VyhynulýExtinctEX
Plesník et al., 2004: Červený seznam obratlovců z území ČR,
Příroda, Praha, 22;
2014.2. IUCN Red List of Threatened Species (www.iucnredlist.org)
ČS a IUCN
Ohrožení a ochrana
Vyhláška č. 395/1992, resp. 175/2006, zákon č. 114/1992, o ochraně
přírody a krajiny
ohroženýO
silně ohroženýSO
kriticky ohroženýKO
2. Mihule a ryby I
Fauna obratlovců ČR (+SR)
Myxinoidea - sliznatky
† Anaspida - birkenie
Petromyzontes - mihule
† Osteostraci
† Placodermi - pancířnatci
Chondrichthyes - paryby
† Acanthodii - trnoploutví
Actinopterygii - paprskoploutví
Sarcopterygii – svaloploutví, nozdratí
CRANIATA - lebečnatci VERTEBRATA - obratlovci
Petromyzontes
Myxinoidea
† Placodermi
Chondrichthyes
† Acanthodii
Actinopterygii
Sarcopterygii
Gnathostomata Osteichthyes
Agnatha
Cyclostomata
Agnatha
Osteognathostomata
Petromyzon marinus Linnaeus, 1758 – mihule mořská, RE/o/Eudontomyzon
mariae (Berg, 1931) – mihule ukrajinská, CR/DD-/KO
Eudontomyzon danfordi Regan, 1911 – mihule karpatská, -/o/Lampetra
fluviatilis (Linnaeus, 1758) – mihule říční, RE/LRo/Lampetra
planeri (Bloch, 1784) – mihule potoční, EN/o/KO(O)
Petromyzontes - Mihule
Petromyzontidae - mihulovití
jen SR
Kottelat, M. and J. Freyhof 2007
Handbook of European freshwater
fishes. Publications Kottelat, Cornol,
Switzerland. 646 p
E. vladykovi Oliva & Zanandrea, 1959 – mihule Vladykova, (CR)/(LC-)/(KO),
syn. E. mariae ?
E. gracilis (Kux, 1965) – mihule drobná
syn. E. danfordi
ČS ČR/svět IUCN/ Vyhl. 395/1992
Trend: +, o, -
mihule
mihule
minoha
minoha
Lamprey
Neunauge
Petromyzon marinus
Lampetra fluviatilis
Lampetra planeri
Eudontomyzon danfordi
Eudontomyzon mariae
8-12, > 5 5-9, < 5
Petromyzon marinus – mihule mořská
Eudontomyzon danfordi – mihule karpatská
Eudontomyzon mariae – mihule ukrajinská
podle: Maria Ivanovová – Bergová,
manželka Lva Semjonoviče Berga (1876-1950)
E. vladykovi Oliva & Zanandrea, 1959 –
mihule Vladykova
Ukrajinec Vadim Dimitrijevič Vladykov (1898
Charkov – 1984), 1921-1925 RNDr. - UK Praha
Petromyzon marinus – mihule mořská
1857-1902
V posledních letech: D-Bad Schandau u Hřenska
Poslední: 1902 – Labe u Děčína
Sea lamprey
Eudontomyzon mariae – mihule ukrajinská
potok Račinka u Velkých Losin (okr. Šumperk)
1968-Kux, od 1995-Hanel, 1998-16 larev/ha, 2005-45
larev, 2006-327 larev/ha - elektrolov
1968-2005
Eudontomyzon mariae – mihule ukrajinská
Ukrainian lamprey
Hanel L. & Lusk S., 2006: Dlouhodobé sledování mihule ukrajinské (Eudontomyzon mariae) v
Račím potoce (1998-2006). Biodiverzita ichtyofauny České republiky (VI):45-49
Holčík, J. & C.B. Renaud, 1986: Eudontomyzon mariae
(Berg, 1931). p. 165-185. In J. Holčík (ed.) The
Frershwater fishes of Europe. Vol.1, Part I,
Petromyzontiformes.
Eudontomyzon danfordi – mihule karpatská
Evidence is presented which suggests that the nonparasitic
lamprey, Lampetra (Eudontomyzon) gracilis Kux, 1965, is
conspecific with the parasitic lamprey Eudontomyzon
danfordi Regan, 1911. The diagnostic characters of the
holotype and of the non-type material of E. gracilis are
features found in E. danfordi specimens in their second and
final year of adult life, thereby making the former a junior
synonym of the latter.
Renaud C. B. & Holčík J., 1988: Lampetra (Eudontomyzon)
gracilis, a synonym of Eudontomyzon danfordi.
Environmental Biology of Fishes, 23 (1-2): 127-130
Carpathian lamprey
Lampetra fluviatilis – mihule říční
River lamprey
Lampetra planeri – mihule potoční
European brook lamprey
Lampetra planeri – mihule potoční (minoha, juv)
Lampetra planeri – mihule potoční
1961-2005
Lampetra fluviatilis – mihule říční
1866-1879
400 event. lokalit v ČR; v povodí Labe a Odry (98% lokalit); v povodí Moravy (2%) jen izolované populace, před 1969 v povodí
Moravy (Maršovský potok v povodí Jihlavy), 90. léta 20 st. – Bušínský potok a Morava u Bludova; dnes povodí horní Moravy
od Rudy na Moravě po soutok s Desnou a v dolní Desné. Početnost larev v ČR: 311-7067 ks/ha, bioindikátor čistoty
Lflu: kdysi Labe, dnes v D-Bad Schandau u Hřenska, event. Praha a Mělník (do 1879), Divoká Orlice (1872), Odra u Bohumína
(1785)
Recept z knížky dr. Jiřího Handsche - Labské rybářství v Čechách
a Míšeňsku z 16. století
Mihule mořská. Živá se polije krétským vínem, ve kterém se utopí. Pro úsporu
lze použít i obyčejné víno. Pak se zařízne a do vína se zachytí krev. Nakrájí se
na kusy a uvaří se ve vodě. Do směsi vína a krve se přidá skořice, hřebíček,
zázvor, malé hrozinky, mandle a celý pepř. Vše se svaří. Vařená ryba se vloží do
omáčky a ještě jednou se povaří. Může se nechat týden uležet. Takto
připravena přichází mihule mořská na stůl velmožů.
Mihule říční. Čerstvá se uvaří ve slané vodě. Připravuje se s omáčkou z vína,
cukru, skořice, malých hrozinek, hřebíčku a zázvoru. Pro barvu se přidává
třešňová šťáva a k tomu několik kuliček pepře nebo škrob se šafránem. Uzená
mihule říční se uvaří ve vodě a opeče na rožni.
Mihule potoční je méně chutná než mřenka. Vaří se ve slané vodě nebo se peče
na másle.
Pokrmem z dušených mihulí se udusil v roce 1135 anglický král Jindřich I., aniž
by po sobě zanechal legitimního mužského potomka, podruhé pak, když v roce
1153 stejným způsobem zemřel Eustach z Boulogne, syn krále Štěpána, který
uchvátil Jindřichově dceři Matyldě anglickou korunu o niž se pak sváděly celé
toto období vyčerpávající boje, jež ukončila až Eustachova smrt; anglickým
králem se pak stal Matyldin syn Jindřich II.
„Holostei“-
mnohokostnatí
Actinopterygii - paprskoploutví
Cladistia (bichiři)
Actinopteri
Chondrostei (chrupavčití)
Neopterygii
Ginglymodi (kostlíni)
Halecomorphi (kaprouni)
Teleostei (kostnatí)
Acipenseridae – jeseterovití
Huso huso (Linnaeus, 1758) – vyza velká, RE/CR-/Acipenser
nudiventris Lovetzky, 1828 – jeseter hladký, -/CR-/Acipenser
ruthenus Linnaeus, 1758 – jeseter malý, CR(NE)/VU-/Acipenser
gueldenstaedtii Brandt, 1833 – jeseter ruský, -/CR-/Acipenser
sturio Linnaeus, 1758 – jeseter velký, RE/CR-/Acipenser
stellatus Pallas, 1811 – jeseter hvězdnatý, -/CR-/Acipenser
baerii Brandt, 1869 – jeseter sibiřský, -/EN-/Polyodontidae
- veslonosovití
Polyodon spathula (Walbaum, 1792) – veslonos americký,-/VUo/Actinopterygii
- Paprskoploutví
Chondrostei - Chrupavčití
Acipenseriformes - Jeseteři
introdukce
jen SR
ČS ČR / IUCN / Vyhl. 395(176)
Trend: +, o, -
Huso huso (Linnaeus, 1758) – vyza velká
1916
Morava u Lanžhota (1916?), v SR – Dunaj, poslední 1926 – u Štúrova, chov Mydlovary
Acipenser ruthenus – jeseter malý
Acipenser gueldenstaedtii – jeseter ruský
Acipenser sturio – jeseter velký
Acipenser nudiventris – jeseter hladký
Anud – jen SR v minulosti, Dunaj do 2. poloviny 19. stol
– po Bratislavu., tažný
güldenstädtii
Acipenser ruthenus – jeseter malý
1990-2005
Možnost záměny s bestěrem =
beluga+stěrlať (vyza x jeseter
malý), v ČR chybí doklad
Acipenser sturio – jeseter velký
Acipenser gueldenstaedtii – jeseter ruský
1858-1870
Labe, Odra – 19. století, Vltava – Praha, Labe – 1872 v povodí
Labe uloveno cca 100 ks), Mělník, Litoměřice, Odra u
Bohumína (1856)), Poslední 1903 – Labe, Prosmyky u
Litoměřic;
1996 z Ruska jikry (akvakultura v Mydlovarech).
Jen SR Dunaj a slovenská Morava, netažná
forma, dodnes, ale poslední doklad 1987 –
Dunaj - Bratislava
Acipenser baerii – jeseter sibiřský
Polyodon spathula – veslonos americký
Polyodontidae - veslonosovití
Acipenser stellatus– jeseter
hvězdnatý
Jen SR Dunaj – poslední u Komárna 1926
Jen v akvakulturách (ČR i SR)
Veslonos – do Evropy 1970 z Ruska (původ Mississippi), do ČR 1995 z Ruska a USA –
Mydlovary, dnes 100 ks juvenilů 5-10 kg; dovoz 10 ks do SR v 1993 z Maďarska (do
40cm), 2004 – 1 kus Hrušovská zdrž Dunaje u Čunova – splaven z horního Dunaje, kam
unikl z rybníků nebo byl ilegálně vypuštěn (Rakousko nebo Německo); ve volných
vodách NE
Teleostei - kostnatí
Osteoglossomorpha (ostnojazyční, f. rypounovití-Mormyridae, ostnojazykovití-Arapaima)
Elopomorpha (holobřiší - Anguilliformes, f. úhořovití, murénovití)
Clupeomorpha (bezostní - Clupeiformes, f. sleďovití, sardelovití)
Cypriniformes (máloostní, f. kaprovití, sekavcovití, mřenkovití)
Characiformes (trnobřiší, f. tetrovití)
Siluriformes (sumci, f. sumečkovití, sumcovití, pasumcovití)
Salmoniformes (lososotvární, f. lososovití)
Esociformes (štikotvární, f. štikovití, blatňákovití)
Gadiformes (hrdloploutví, f. treskovití)
Lophiiformes (ďasové, f. ďasovití)
Acanthopterygii
Acanthomorpha
Acanthopterygii
Mugiliformes (cípalové, f. cípalovití)
Atheriniformes (gavúni, f. gavúnovití)
Beloniformes (jehlotvární, f. jehlicovití, letounovití)
Cyprinodontiformes (halančíkovci, f. halančíkovití, živorodkovití)
Gasterosteiformes (volnoostní, f. koljuškovití, jehlovití)
Scorpaeniformes (ropušnicotvární, f. ropušnicovití, vrankovití)
Tetraodontiformes (čtverzubci, f. čtverzubcovití, havýšovití, ježíkovití)
Pleuronectiformes (platýsi, f. kambalovití, platýsovití, jazykovití)
Perciformes (ostnoploutví)
kanicovití
okounkovití
okounovití
stříkounovití
klipkovití
pomcovití
vrubozobcovití (Cichlidae)
sapínovití
sapínovití
slizounovití
hlaváčovití (hlaváči, lezci, hlavačka)
makrelovití
mečounovití
lezounovití
čichavcovití
labyrintkovití
Teleostei - Kostnatí
Anguillidae - úhořovití
Anguilla anguilla (Linnaeus, 1758) – úhoř říční, NT/CR-/Clupeiformes
- Bezostní
Clupeidae - sleďovití
Alosa alosa (Linnaeus, 1758) – placka pomořanská, RE/DD/Anguilliformes
- Holobřiší
ELOPOMORPHA
CLUPEOMORPHA
Anguilliformes - Holobřiší
Anguillidae - úhořovití
Anguilla anguilla (Linnaeus, 1758)
– úhoř říční
Clupeiformes - Bezostní
Clupeidae - sleďovití
Alosa alosa (Linnaeus, 1758)
– placka pomořanská
Anguilla anguilla – úhoř říční
Alosa alosa – placka pomořanská
1955-2005
1859-1871
Pův. povodí Labe, dovoz monté již od 19. století, v Labi pod
Střekovem v posledních letech prokázána přirozená migrace, v
krevním séru ichtyotoxin – imunizace proti zmijímu uštknutí.
Početnost v tekoucích vodách 261 ks/ha, 492 mapovacích čtverců, v
ČR znám od 17. století
Labe, Vltava, v minulosti, tažná, Vltavou až do Prahy, Labem
k Obříství, v květnu na trzích (ryba májová), plůdek v říjnu,
první 1859 Praha, poslední 1871 Lobkovice.
Cypriniformes - Máloostní
Cyprinidae – kaprovití I
Cyprinus carpio Linnaeus, 1758 – kapr obecný
Cyprinus carpio carpio m. hungaricus - sazan, CR/DD/O
Carassius carassius (Linnaeus, 1758) – karas obecný, EN/-/Carassius
gibelio (Linnaeus, 1758) – karas stříbřitý
Barbus barbus (Linnaeus, 1758) – parma obecná, NT
Barbus carpathicus (Kotlík, Tsigenopoulos, Ráb et Berrebi, 2002) –
parma karpatská
Tinca tinca (Linnaeus, 1758) – lín obecný
Gobio gobio (Linnaeus, 1758) – hrouzek obecný
Romanogobio kesslerii Dybowski, 1862 – hrouzek Kesslerův,CR,DD,KO
Romanogobio albipinnatus Lukasch, 1933 – hrouzek běloploutvý,VU,DD
Romanogobio uranoscopus (Agassiz, 1828) – hrouzek dlouhovousý
jen SR
Cyprinus carpio Linnaeus, 1758 – kapr obecný
sazan
Cyprinus carpio – kapr obecný
Cyprinus carpio carpio m. hungaricus
1955-2005
Vlast - od Japonska k Černému moři, do Evropy – Dunaj před
10-8 000 lety – nízkotělá forma sazan, jinde nepůvodní, dovoz
amurského sazana z Ukrajiny?(1983 Vodňany), druhotné
zdivočení evropského (dunajského) kapra, který se v 18. století
dostal do Japonska z Holandska, sazan se kříží s domácím
kaprem, nízkotělý kapr z Dyje (1997) není kříženec, ani
východoasijská forma – asi sazan, domestikace sazana v Evropě
již Římany, v ČR v 11. stol., chovy v 15. a 16. stol.
Carassius gibelio (Linnaeus, 1758) – karas stříbřitý
Carassius carassius (Linnaeus, 1758) – karas obecný
C. lengsdorfi – karas ginbuna
Carassius carassius – karas obecný
1960-2005
Střední Polabí, povodí Vltavy, Dyje a Moravy, pokles početnosti –
meliorace, konkurence C. auratus.
Carassius auratus komplex – karas stříbřitý
1982-2005
60. léta – invaze z Maďarska do SR, 70. léta na Moravu, po 1980
v Čechách, gynogeneze – sexuální parazitismus
Pův. není znám, zavlečení do Evropy: C. auratus (teplomilnější,
J-Evropa, V.B)., C. gibelio (chladnomilnější, stř. a V-Evropa),
nově zavlečen karas ginbuna - C. langsdorfi, Chrudimka u
Bojanova 2000 (NM) – nový (pod)druh pro Evropu.
C. auratus auratus
C. auratus gibelio
C. auratus langsdorfi
Barbus barbus (Linnaeus, 1758)
– parma obecná
Barbus carpathicus (Kotlík, Tsigenopoulos,
Ráb et Berrebi, 2002) – parma karpatská
Tinca tinca (Linnaeus, 1758) – lín obecný
Barbus barbus (Linnaeus, 1758) – parma obecná
1961-2005
Barbus carpathicus – parma karpatská
(Kotlík, Tsigenopoulos, Ráb, Berrebi, 2002)
Barbus meridionalis - parma středomořská
Barbus plebejus
Barbus comiza
Barbus peloponnensius
Barbus carpathicus
Dříve B.meridionalis petenyi nebo B. petenyi, karpatský
endemit, Topla, Laborec, Ondava, Torysa – Dunajec,
Poprad
Tinca tinca (Linnaeus, 1758) – lín obecný
1960-2005
Gobio gobio (Linnaeus, 1758)
– hrouzek obecný
Romanogobio kesslerii Dybowski, 1862
– hrouzek Kesslerův
Romanogobio albipinnatus Lukasch, 1933
– hrouzek běloploutvý
Romanogobio uranoscopus (Agassiz, 1828)
– hrouzek dlouhovousý
Romanogobio uranoscopus (syn. Rheogobio) = R. uranoscopus,
R. frici (jen SR, CR)
Gobio gobio = G. gobio (SM, BM, ČM), G. obtusirostris (BM,
ČM), G. carpathicus (ČM), G. sp. 1 (jen SR)
Romanogobio kesslerii = R. kesslerii, R. banaticus, R.
carpathorossicus (Tisa, SR, species-in-waiting)
Romanogobio albipinnatus = R. vladykovi, R. belingi (jen
Labe ČR)
Gobio gobio – hrouzek obecný
1958-2005
Romanogobio kesslerii – hrouzek Kesslerův
1950-2005
R.kesslerii – 1950-1kus, 1951-2ks - Bečva u Lipníka n.B.;
1951 – 4 ks Bečva u Lhotky u VM; 1996-1999 – Bečva u
Přerova; dnes Bečva od VM po ústí do Moravy; 2003 –
Morava nad ústím Bečvy – Tovačov, Dub n.M. až k jezu u
Bolelouci; 2004 – Morava po proudu – u Kroměříže
(207,4km), v Bečvě výrazně početnější než G. gobio.
Romanogobio albipinnatus
– hrouzek běloploutvý
Romanogobio uranoscopus
– hrouzek dlouhovousý
R.a.vladykovi
1965-2005
R.albipinnatus – p. Moravy a Dyje, početný na Soutoku, zejména v Kyjovce
až po Hodonín, jinak mozaikovitě v povodí Dyje a v Moravě až po Olomouc
včetně přítoků; R.albipinnatus x R. belingi – p. Labe – Hřensko,
Neratovice, moravské populace mohou patřit druhu R. vladykovi.
Cypriniformes - Máloostní
Cyprinidae – kaprovití II
Alburnus alburnus (Linnaeus, 1758) – ouklej obecná
Alburnus chalcoides (Gueldenstaedt, 1772) – ouklejice dunajská
Alburnoides bipunctatus (Bloch, 1782) – ouklejka pruhovaná, EN,-,SO
Abramis bjoerkna (Linnaeus, 1758) – cejnek malý
Abramis brama (Linnaeus, 1758) – cejn velký
Abramis sapa (Pallas, 1811) – cejn perleťový, CR, -, O
Abramis ballerus (Linnaeus, 1758) – cejn siný, VU
Vimba vimba (Linnaeus, 1758) – podoustev říční, VU
Pelecus cultratus (Linnaeus, 1758) – ostrucha křivočará, CR, DD, SO
Hypophthalmichthys molitrix (Valenciennes, 1844) – tolstolobik bílý
Aristichthys nobilis (Richardson, 1844) – tolstolobec pestrý
introdukce
jen SR
vyloučený výskyt
Alburnus alburnus (Linnaeus, 1758)
– ouklej obecná
Alburnus chalcoides (Gueldenstaedt, 1772)
– ouklejice dunajská
Alburnoides bipunctatus (Bloch, 1782)
– ouklejka pruhovaná
Alburnus alburnus – ouklej obecná
Alburnus chalcoides – ouklejice dunajská
1957-2005
Achal – výskyt vyloučen
Alburnoides bipunctatus – ouklejka pruhovaná
1993-2005
Ostrůvkovitě, místy až dominanní, mělké proudivé úseky
podhorských až nížinných řek s tvrdým kamenitým dnem,
náročná na čistotu a obsah kyslíku
Abramis bjoerkna (Linnaeus, 1758) – cejnek malý
Abramis brama (Linnaeus, 1758) – cejn velký
Abramis sapa (Pallas, 1811) – cejn perleťový
Abramis ballerus (Linnaeus, 1758) – cejn siný
Abramis bjoerkna – cejnek malý a Abramis brama – cejn velký
1951-2005 1957-2005
Abramis sapa – cejn perleťový
1985-2005
Abramis ballerus – cejn siný
1995-2005
Asap – v hloubkách pomalu tekoucích
vod, v ČR jen dolní úseky Moravy a
Dyje, ČR KO, SR O
Abal – nížinné toky (Morava a Dyje s
přítoky), Labe pod Střekovem (16.6.2003)
Pelecus cultratus (Linnaeus, 1758) – ostrucha křivočará
Vimba vimba (Linnaeus, 1758) – podoustev říční
Vimba vimba – podoustev říční
1955-2005
V řece Moravě vzácně, velké nádrže, hluboká místa s proudící
vodou, jikry na kamenitém nebo písčitém podkladě, místo
upravuje.
Pelecus cultratus – ostrucha křivočará
1990-2005
ČR - od 1990 v dolní Moravě a Dyji – oblast
soutoku, vyšší početnost po povodních 1997, dnes
náhodný výskyt; při výlovu rybníka
Starohradišťského na Žďársku v roce 1965
vyloveno několik desítek o velikosti 10-15 cm –
původ nejasný!
Pelagický tažný druh
Aristichthys nobilis (Richardson,
1844) – tolstolobec pestrý
Hypophthalmichthys molitrix (Valenciennes, 1844) – tolstolobik bílý
1970-2005
H. mol.:Z povodí Amuru, v ČR od 1964 – Vodňany, dnes chován v rybnících, v SR – 1968 v Dunaji a poté
v jiných volných vodách (Morava, Váh, Hron, Bodrog) – únik z nádrží; po povodních i v řekách ČR; na
mapě jen výskyt ve volných vodách; výtěr v Pohořelicích
A.nob.: Z JV Asie, v ČR od 1964, ve SR od 1984 – rybníky, ale v Dunaji již v 1971
Cypriniformes - Máloostní
Cyprinidae – kaprovití III
Phoxinus phoxinus (Linnaeus, 1758) – střevle potoční, VU, -, O
Leucaspius delineatus (Heckel, 1843) – slunka obecná, EN
Aspius aspius (Linnaeus, 1758) – bolen dravý
Scardinius erythrophthalmus (Linnaeus, 1758) – perlín ostrobřichý
Phoxinus phoxinus (Linnaeus, 1758) – střevle potoční
Leucaspius delineatus (Heckel, 1843) – slunka obecná
Phoxinus phoxinus – střevle potoční
1959-2005
Střevle – chladné vody, ale i Vltava v Praze a Svitava
v Brně; vysázena i do chladných stojatých vod –
Mořské oko, Hnilecká nádrž. Bioindikátor čistých vod,
potrava pstruha, hostitel glochidií perlorodky říční
Leucaspius delineatus – slunka obecná
1964-2005
Slunka – stará ramena, tůně, kanály, často v rybnících,
tolerantní k nízkému obsahu kyslíku
Aspius aspius (Linnaeus, 1758) – bolen dravý
Scardinius erythrophthalmus (Linnaeus,
1758) – perlín ostrobřichý
Aspius aspius – bolen dravý
1957-2005
Říční ryba, i v údolních nádržích, v proudící vodě vyhledává
klidná místa (pod jezy apod.). V létě pod hladinou dále od
břehu, k břehu jen při lovu; v zimě v hluboké vodě; mladé
ryby v hejnech
Scardinius erythrophthalmus – perlín ostrobřichý
1955-2005
Převážně fytofágní (srv. s ploticí)
Cypriniformes - Máloostní
Cyprinidae – kaprovití IV
Rutilus rutilus (Linnaeus, 1758) – plotice obecná
Rutilus pigus (Lacépede, 1803) – plotice lesklá, RE, DD
Rutilus meindingerii (Heckel, 1851) – plotice perleťová
Squalius cephalus (Linnaeus, 1758) – jelec tloušť
Leuciscus leuciscus (Linnaeus, 1758) – jelec proudník
Leuciscus idus (Linnaeus, 1758) – jelec jesen, VU, -, O
Ctenopharyngodon idella (Richardson, 1845) – amur bílý
Mylopharyngodon piceus (Richardson, 1846) – amurovec černý
Chondrostoma nasus (Linnaeus, 1758) – ostroretka stěhovavá, VU
Pseudorasbora parva (Temminck et Schlegel, 1846)
– střevlička východní
Rhodeus amarus (Bloch, 1782) – hořavka duhová, EN
introdukce vyloučený výskyt
Rutilus rutilus (Linnaeus, 1758) – plotice obecná
Rutilus pigus (Lacépede, 1803) – plotice lesklá
Rutilus meindingerii (Heckel, 1851) – plotice perleťová
Rutilus rutilus – plotice obecná
1951-2005
Rutilus pigus virgo – plotice lesklá
1854-1955
p. lesklá – Dunaj a jeho přítoky (Hron, Nitra a Váh),
ramena, V SR – Tisa a Latorica; ČR – kdysi v
Moravě až po Olomouc (1864), později u Lanžhota a
v Dyji u Břeclavi (1955), RE
Rutilus meindingerii – plotice perleťová
Jen 1 nález - Dunaj u Radvaně n/D., asi splavena
z horního Dunaje z Rakouska. Jinak alpská jezera
dunajského systému; MM v době tření červené
břicho, velké třecí vyrážky (zrnko rýže).
Leuciscus leuciscus (Linnaeus, 1758) – jelec proudník
Leuciscus idus (Linnaeus, 1758) – jelec jesen
Squalius cephalus (Linnaeus, 1758) – jelec tloušť
Leuciscus leuciscus – jelec proudník a Squalius cephalus – jelec tloušť
1955-2005 1964-2005
Lleu – chladnější prokysličené vody
Scep – adaptivní ryba tekoucích vod
Leuciscus idus – jelec jesen
1960-2005
Proudící voda hlubších dolních toků řek, xantorické aberace –
reprodukce ve Štrbské plese, jinak parkové rybníčky, JM, VU
Ctenopharyngodon idella (Richardson, 1845)
– amur bílý
Chondrostoma nasus (Linnaeus, 1758)
– ostroretka stěhovavá
Mylopharyngodon piceus (Richardson, 1846)
– amurovec černý
Ctenopharyngodon idella – amur bílý
1981-2005
1957-2005
Chondrostoma nasus
– ostroretka stěhovavá
Amur bílý – jižní Čína, od 1961 na Třeboňsku, od 1967 v SR
v Dunaji, od 1972 v ČR vysazován do volných vod; i v
kalných vodách, makrofytofág, jen umělý výtěr, biomeliátor.
Amurovec černý – 1963 – z Číny do Maďarska; dnes
akvakultury Pohořelice a Vodňany. moluskofágní.
Ostroretka – pův. jen v povodí Moravy a Odry, od 60. let
vysazována i do řek povodí Labe. V době tření dlouhé
migrace (desítky km), seškrabuje řasové nárosty na
kamenech.
Rhodeus amarus (Bloch, 1782) – hořavka duhová
Pseudorasbora parva (Temminck et Schlegel, 1846) – střevlička východní
Pseudorasbora parva – střevlička východní
1982-2005
Rhodeus amarus – hořavka duhová
1955-2005
Střevlička – z JV Asie, do ČR s plůdkem z Maďarska, 1974 v
mrtvém ramenu Tisy, počátkem 80. let na Moravu a do Čech,
slepá ramena, do nádrží díky záplavám nebo s násadou jiných
ryb; invazní druh – odolná k parazitům, mnohodávkový výtěr,
hlídání, rychlé dospívání (1 rok), konkurent mladým chovným
rybám Hořavka – ostrůvkovitý výskyt, teplé stojaté vody, vazba na Unio,
naše nejmenší ryba do 9 cm, ostrakofilní
Cyprinidae - kaprovití
Rutilus rutilus (Linnaeus, 1758) – plotice obecná
Rutilus pigus (Lacépčde, 1803) – plotice lesklá
Rutilus meindingerii (Heckel, 1851) – plotice perleťová
Squalius cephalus (Linnaeus, 1758) – jelec tloušť
Leuciscus leuciscus (Linnaeus, 1758) – jelec proudník
Leuciscus idus (Linnaeus, 1758) – jelec jesen
Phoxinus phoxinus (Linnaeus, 1758) – střevle potoční
Scardinius erythrophthalmus (Linnaeus, 1758) – perlín ostrobřichý
Ctenopharyngodon idella (Valenciennes, 1844) – amur bílý
Aspius aspius (Linnaeus, 1758) – bolen dravý
Leucaspius delineatus (Heckel, 1843) – slunka obecná
Tinca tinca (Linnaeus, 1758) – lín obecný
Chondrostoma nasus (Linnaeus, 1758) – ostroretka stěhovavá
Pseudorasbora parva ((Temminck et Schlegel, 1846)– střevlička východní
Gobio gobio (Linnaeus, 1758) – hrouzek obecný
Romanogobio kesslerii Dybowski, 1862 – hrouzek Kesslerův
Romanogobio albipinnatus Lukasch, 1933 – hrouzek běloploutvý
Romanogobio uranoscopus (Agassiz, 1828) – hrouzek dlouhovousý
introdukce
jen SR
vyloučený výskyt
Cyprinidae - kaprovití
Barbus barbus (Linnaeus, 1758) – parma obecná
Barbus carpathicus (Kotlík, Tsigenopoulos, Ráb et Berrebi, 2002) – parma karpatská
Alburnus alburnus (Linnaeus, 1758) – ouklej obecná
Alburnus chalcoides (Gueldenstaedt, 1772) – ouklejice dunajská
Alburnoides bipunctatus (Bloch, 1782) – ouklejka pruhovaná
Abramis bjoerkna (Linnaeus, 1758) – cejnek malý
Abramis brama (Linnaeus, 1758) – cejn velký
Abramis sapa (Pallas, 1811) – cejn perleťový
Abramis ballerus (Linnaeus, 1758) – cejn siný
Vimba vimba (Linnaeus, 1758) – podoustev říční
Pelecus cultratus (Linnaeus, 1758) – ostrucha křivočará
Rhodeus amarus (Bloch, 1782) – hořavka duhová
Carassius carassius (Linnaeus, 1758) – karas obecný
Carassius auratus (Linnaeus, 1758) – karas stříbřitý
Cyprinus carpio Linnaeus, 1758 – kapr obecný
Hypophthalmichthys molitrix (Valenciennes, 1844) – tolstolobik bílý
Aristichthys nobilis (Richardson, 1845) – tolstolobec pestrý
Mylopharyngodon piceus (Richardson, 1845) – amurovec černý
introdukce
jen SR
vyloučený výskyt
Catostomidae - pakaprovcovití
Ictiobus cyprinellus (Valenciennes, 1844) – kaprovec velkoústý
Ictiobus niger (Rafinesque, 1819) – kaprovec černý
Cypriniformes - Máloostní
introdukce
Ictiobus cyprinellus (Valenciennes, 1844) – kaprovec velkoústý
Ictiobus niger (Rafinesque, 1819) – kaprovec černý
Ze S Ameriky - bufalo, stojaté vody; v ČR od 1986 – Vodňany a Milevsko,
záznam úniku z chovu, chutné maso, perspektivní ryby uzavřených vod.