Chiropterologie Kurz III Tomáš Bartonička Ústav botaniky a zoologie Přf MU 918 druhů netopýrů Karl Koopman (1982) 925 druhů netopýrů Koopman (1993) Počet druhů ~Corbet & Hill (1992) 977 Findley (1993) 963 Koopman (1993) 925 Koopman (1994) 913 Medellin et al. (1997) 927 Emmons (1997) 950 Reid (1997) 950 Bates & Harrison (1997) 950 Bonaccorso (1998) 986 Nowak (1999) 977 Neuweiler (2000) 957 Crichton & Krutzsch (2000) 960 1116 druhů netopýrů Simmons (2005) [2003] Koopman (1993) Simmons (2005) >21% nárůst počtu druhů 925 1116 Počet druhů savců světa 1. vydání 1982 2. vydání 1993 3. vydání 2005 Mammalia Chiroptera % chir / mamm 4170 918 22 % 4629 925 20 % 5416 1116 21 % popsánodruhů dekáda 4 druhy / rok 9 druhů / rok popsánodruhů dekáda nově popsané pozvednuté ze synonymiky +75 +41 116 ... 2 : 1 2010: 1232 vs. Simmons (2005): = dalších 15 druhů ročně za posledních osm let New Age of Discovery popsánodruhů dekáda Simmons & Geisler 1998 Teeling et al. 2001: Microchiroptera jsou parafyletická skupina (Rhinolophoidea+Megachiroptera) + zbytek Současná představa o fylogenezi letounů: 2 linie: Yinpterochiroptera × Yangochiroptera echolokace vznikla 2x nezávisle (nebo jen jednou a zanikla u většiny kaloňů) Alternative Phylogenetic Hypotheses paraphyly h ypothesis m onophyly hypothesis diphyly hypothesis Podle Teeling et al. 2005 Gondwanský původ neotropických skupin, novozélanské a madagaskarské relikty Názvosloví české Presl (1834), 110 druhů, méně než 10 % dnes známého spektra druhů M. Anděra (1999) Názvosloví savců přehled a jména všech vyšších jednotek netopýrů (podřády, čeledi a podčeledi podle Koopmana 1993), se jmény 136 rodů (z velké části homonymních) a 284 druhů, tedy méně než třetinu Koopmanem uznaných forem (zhruba 31 %) P. Benda (2010) - České vernakulární jmenosloví netopýrů. I. Návrh úplného jmenosloví 1) snaha vytvořit rodová jména v češtině, alespoň pro každou čeleď, u bohatších čeledí i pro podčeledi či triby. 2) snaha pojmenovat všechny rody, a to i binomicky, není-li v rámci čeledi vhodné užití více jednoslovných rodových jmen dvě rodová jména a pět druhových jmen: (a)Rhinolophus euryale: vrápenec středozemský (dříve v. jižní); (b) Pipistrellus kuhlii: netopýr vroubený (dříve n. jižní); (c) Barbastella barbastellus: ďasík černý (dříve netopýr černý); (d) Plecotus auritus: ušan hnědý (dříve netopýr ušatý); (e) Plecotus austriacus: ušan šedý (dříve netopýr dlouhouchý); (f) Miniopterus schreibersii: létavec evropský (dříve l. stěhovavý). Chiroptera – systematika (molekulární znaky) Yinpterochiroptera Pteropodoidea Pteropodidae Starý svět Rhinolophoidea Rhinopomatidae Starý svět Craseonycteridae Orient (Zadní Indie) Megadermatidae paleotropy Rhinolophidae Starý svět Hipposideridae Starý svět Yangochiroptera Emballonuroidea Emballonuridae celý svět Nycteridae paleotropy Noctilionoidea Phyllostomatidae Ameriky Mormoopidae Ameriky Noctilionidae S Amerika Furipteridae S Amerika Thyropteridae S Amerika Mystacinidae Nový Zeland Myzopodidae Madagaskar Vespertilionoidea Vespertilionidae celý svět Cystugonidae jižní Afrika Miniopteridae paleotropy + palearktida Molossidae celý svět Natalidae S Amerika Pteropodidae kaloni • 42 rodů, 184 druhů; frugivorní a nektarivorní formy, vyjm. insektivorie • typický vzhled: psí čenich, velké oči, ucho bez tragu/antitragu • tropy a subtropy Starého světa, včetně Australie a Oceanie • 15–1600 g, největší formy rozpětí až 1,8 m (Pteropus, Acerodon) • chrup; M nikdy dilambdodontní • nasální větve praemaxill separované a velké (2 incisivy), palatální větve redukované (malé) • přítomnost drápu na 2 prstu ruky (kromě 5 rodů) • ocas redukován zčásti či zcela • orientace zejména čichem a zrakem, u několika rodů primitivní echolokace (mlaskáním jazyka) • některé anatomicko-morfologické znaky společné s primáty (penis, retino-tektální dráhy mezi cortexem a okem) • často koloniální (až tisíce jedinců), složité epigamní projevy, sociální hierarchie • samčí kojení u Dyacopterus spadiceus (jediný známý případ u savců) Chiroptera systematika McK&B97 Megachiroptera Pteropodidae †Archaeopodinae [1] oligocen Italie †Propottinae [1] miocen Afrika Pteropodinae 36 pliocen–recent paleotropy Macroglossinae 6 pleistocen–recent paleotropy Wilson&Reeder 2005 Pteropodidae bez podčeledí (neujasněná systematika) 42 rodů, 184 druhů Jediný ryze palearktický druh Rousettus aegyptiacus (k. egyptský), nejsevernější výskyt v areálu celé čeledi – Malá Asie, Kypr, Levanta Pteropus alecto Epomophorus wahlbergi Hypsignathus monstrosus Hypsignathus monstrosus Výrazný pohlavní dimorfismus. Samci mají výrazně zvětšenou obličejovou část hlavy – zesilovač teritoriálních hlasů Cynopterus sphinx Myonycteris torquata Micropteropus pusillus Nyctimene major Macroglossus minimus Eidolon helvum Paranyctimene, Papua Nová Guinea Rhinopomatidae víkonosi • 1 rod, 5+ druhů • aridnější oblasti paleotropů: severní Afrika, Blízký východ, P+Z Indie • dlouhý volný ocas (dlouhý téměř jako tělo); uropatagium redukované • drobný výrůstek na nose; uši spojené na čele kožním lemem • praemaxilly dobře vyvinuty (podobně jako u kaloňů) • párová nosní výduť • chrup 1113/2123; M původní • insektivorní; schopné heterotermie (akumulace tukových rezerv) • úkryty v jeskyních, pyramidách, hrobkách, velkých budovách a skalních štěrbinách (evidence osídlení jedné pyramidy po 3000 let) • dva phalangy II. prstu ruky; jednoduchý ramenní kloub • monoestrické • podle molekulárních hodin vznik v eocenu, nejstarší fosilie z miocenu • malí až středně velcí, 53–90+43–75 mm, At 45–75 mm, 6–30 g Rhinopoma hardwickii Craseonycteridae netopýrkové • 1 rod, 1 druh; Craseonycteris thonglogyai • jediná krasová oblast, Sai Yoke, na hranici Thajska a Barmy • redukovaný ocas (2 obratle); uropatagium neredukované, • II. prst ruky má jen velmi krátký phalanx • calcaneus redukovaný; trochiter velký; fuse Th11, 12, L1, 2, S1–4 • čenich rozšířen; tragus velký • redukovaný proc. coronoideus; praemaxillae nejsou spojeny • chrup 1113/2123; I zvětšené, M původní; insektivorní • jeskynní • hrdelní samčí žláza; pár pektorálních a pár pubických mammae • malinký netopýrek, 29–33 mm, At 22–26 mm, ca. 2 g Craseonycteris thonglogyai Rhinolophidae vrápenci • 1 rod, 77+ druhů • temperátní a tropická Evropa, Afrika, Asie, Nová Guinea, Austrálie • nosní lístek ze 3 částí (podkova, sedlo, lanceta); spojená nosní výduť • velké uši bez tragu, s velkým antitragem • mírná redukce ocasu a uropatagia; nedokážou lézt po zemi • praemaxilly: jen srostlé palatální větve; chrup I 1.1.1–2.3/2.1.2–3.3 • M původní; mléčný chrup mizí před narozením • pectoralní pár mammae; pár pubických bradavek (příchyt mláděte) • echolokace skrze nosní lístek, CF (QCF); tlama při letu zavřena • jeskynní; druhotně lidská sídla • manévrovaný let ve vegetaci (velmi nízké plošné zatížení křídla) • insectivorní; často se vracejí kořist pozřít do stálého úkrytu • heterotermie; v hibernaci balení do křídelní blány • striktní K-strategové: jediné mládě v dvouletých intervalech • malí, střední a velcí, 35–110+15–56 mm, At 30–75 mm Hipposideridae pavrápenci • 9 rodů, 81 druhů • Paleotropy vč. Australie, jeden druh také Egypt, Arabie, Persie • většinou znaků velmi blízcí rhinolophidům • praemaxilly: jen srostlé palatální větve • chrup 1.1.1–2.3/2.1.2.3 • nosní lístek bez sedla a většinou bez struktur odpovídajících lancetě • nasální váček • pouze po dvou phalanzích v prstech nohy • větší redukce ocasu (až po absolutní) • heterotermie (některé druhy hibernují, Hipposideros, Asellia) • echolokace jako u vrápenců • primárně jeskynní, ale i v dutých stromech Asellia tridens Triaenops persicus Hipposideros ruber Hipposideros caffer Megadermatidae kožnatci • 4 rody, 5 druhů • tropická Afrika, Asie, Nová Guinea, Austrálie • velké uši na bázi srostlé, dělený tragus, vysoký nosní lístek, velké oči • úplná redukce ocasu, částečná uropatagia • praemaxillae chybí, velké dvouhroté špičáky, chybí horní řezáky • chrup 0.1.1–2.3/2.1.2.3; M původní • obvykle v savanovité krajině; primárně v jeskyních a dutinách stromů • Lavia frons – vždy volně v korunách stromů a keřů; loví i ve dne • echolokace zřejmě přes nosní lístek • predátoři malých obratlovců (Lavia frons insectivorní) • velcí netopýři (Macroderma gigas, druhý největší microchiropter) 65–140 mm, At 50–115 mm Lavia fronsMegaderma spasma Megaderma spasma Megaderma spasma Macroderma gigas Emballonuridae pochvorepi • 2 podčeledi, 13 rodů, 51 druhů • tropy a subtropy celého světa • uši často srostlé, tragus přítomný; někdy výrazné zbarvení • mnohé formy mají žlaznaté kožní vaky na křídlech (propatagium) • u samců vyvinutější – sociální funkce pachu u harémových zvířat • ocas vystupuje v půli délky nad uropatagium; • II. prst ruky jen metacarpus; ramenní kloub jednoduchý • praemaxilám chybí palatální větve; postorbitalní processy frontalií • insectivorní; chrup 1–2.1.2.3/2–3.1.2.3; M původní • většinou v koloniích a menších skupinách • úkryty ve skalních stěrbinách a jeskyních (Taphozous, Peropteryx), volně na kůře stromů (Rhynchonycteris naso), či ve stočených listech tropických rostlin (Diclidurus) a dutinách stromů • sezónní rozmnožování, výjimečně polyestrie (Taphozous) • drobné – velké formy, 37–157+6–36 mm, At 37–97 mm, 5–105 g Emballonuridae systematika Taphozoinae 2 : 18 Saccolaimus 4 Taphozous 14 Emballonurinae 11 : 33 Balantiopteryx 3 Centronycteris 2 Coleura 2 Cormura 1 Cyttarops 1 Diclidurus 4 Emballonura 9 Mosia 1 Peropteryx 4 Rhynchonycteris 1 Saccopteryx 5 Saccopteryx canescens Peropterix macrotis Taphozous longimanus Rhynchonycteris naso Coleura afra Taphozous mauritianus Taphozous perforatus Diclidurus albus Nycteridae rýhonosové • 1 rod, 16 druhů • tropy a subtropy Starého světa • měkký nosní lístek podélně rozdělen, kryjící dutinu, při letu otevřenou = interorbitalní concavita frontalií • praemaxilly spojeny, se 2 incisivy; fuse C7 a Th1 • rameno původní; II. prst ruky jen metacarpus; III. prst 2 phalangy • ocas se zakončením ve tvaru T na podporu volné části uropatagia • velké a široké uši, tragus krátký, malé oči • chrup 2113/3123; M původní • insectivorní; N. grandis dílem carnivorní • soliterní, méně ve skupinách (N. thebaica výjimečně až stovky ks) • nejčastěji savanové ekosystémy, pralesní druhy v SE Asii • úkryty v dutinách stromů, v hustém listoví, jeskyně, nory jiných zvířat • zřejmě polyestrie • malé až střední formy, 40–93+43–75 mm, At 32–60 mm, 6–30 g Noctilionidae rybožerové • 1 rod, 2 druhy; Noctilio leporinus (větší), N. albiventris (menší) • střední a jižní Amerika • chrup 2113/1123, první pár incisivů zvětšený • kompletní praemaxilla, v dospělosti srůstá spolu a s okolními kostmi • velké zvlněné pysky II. prst ruky jeden malý phalanx; rameno pův. • obrovské nohy s velkými ostrými drápy; tragus vroubkovaný • ocas do půlky uropatagia, špička přečnívá; plagiopatagium po koleno • piscivorie, resp. částečná piscivorie • úkryty ve stromech, někdy v jeskyních, silný zápach • většinou žijí v menších skupinách (do 30 jedinců) v nichž i loví • sezónní monoestrie • velcí netopýři, 57–132+25–30 mm, At 54–92 mm, 18–80 g Noctilio albiventrisNoctilio leporinus Mormoopidae listobradové • 2 rody, 9 druhů • Ameriky včetně Karibiku • není nosní lístek, avšak buď trychtýřovitě modulované pysky/nozdry (Pteronotus), anebo výrazné kožní záhyby v obličeji (Mormoops) • ocas z poloviny vystupuje z uropatagia; tragus přítomen • redukovaný proc. coronoideus; chrup 2123/2133; rostrum zvednuto • u některých druhů (Pteronotus davyi) létací blány srostlé na zádech – lysý vzhled • výborné manévrovací schopnosti • loví v hustém podrostu, hmyzožraví • úkryty v jeskyních a budovách • často velmi početné kolonie (M. megalophylla až 800 000 jedinců) • tropické oblasti, Mormoops v aridních biotopech • drobní až střední netopýři, At 35–65 mm, 10–20 g molekulární studium naznačuje: (((Pteronotus (Noctilio)) Mormoops) Mormoops megalophylla Pteronotus parnelii Pteronotus parnelii Mormoops blainvillii Pteronotus davyi Phyllostomatidae listonosové, vampýři, upíři • 6 podčeledí, 55 g., 162 spp. (třetí nejpočetnější; nejdiversifikovanější) • tropy a subtropy Amerik včetně Karibiku • většina má typický nosní lístek; tragus přítomen; různá zbarvení • praemaxilly kompletně srostlé, palatální větve oddělují for. incisiva • dentice (zejména molary) variabilní; chrup 1–2.1.2.0–3/2.1.3.0–3 • ocas dobře vyvinut anebo redukován zčásti či zcela; fuse S1–4 • uropatagium přítomno (kromě Sturnira); rameno odvozeno • všechny typy potravy: insectivorie, pallinivorie, frugivorie, nectarivorie, omnivorie, carnivorie, batrachivorie, sanguinivorie • důležití pro běh neotropických ekosystémů – množství rostlin je chiropterogamních a chiropterochorních • často koloniální; jeskynní, druhotně stavby (často pod mosty) • často polyestrie • od maličkých forem po největšího netopýra (Vampyrum spectrum) 40–135+0–55 mm, At 31–105 mm, 8–200 g Artibeus (frugivorie) Choeronycteris (nectarivorie) Phyllostomatidae systematika rodů : druhů Desmodontinae 3 : 3 Brachyphyllinae 1 : 2 Phyllonycteridae 2 : 5 Glossophaginae Glossophagini 10 : 23 Lonchophyllini 3 : 9 Phyllostominae 16 : 41 Stenodermatinae Sturnirini 1 : 14 Stenodermatini 17 : 53 Platyrrhinus helleri Ectophylla alba Centurio senex Desmodus rotundus1120/2130 Desmodus rotundus Diphylla ecaudata Diphylla ecaudata Diaemus youngii Vampyrum spectrumCarollia brevicauda Phyllostomus hastatus Phyllostomus discolor Trachops cirrhosus Micronycteris megalotis Glossophaga longirostris Anoura geoffroyi Sturnira lilium Macrophyllum macrophyllum Furipteridae kouřovníčci •netopýrek kouřový (Gaisler a Hanák 1975) •2 rody, 2 druhy; Furipterus horrens, Amorphochillus schnablii • C+S Amerika včetně Karibiku • ramenní kloub odvozený; fúze lumbálních obratlů • chrup 2123/3133; caniny redukované; praemaxillae chrupavčité • trychtýřovité uši s malým širokým tragem, oči na bázi boltců • čumák silně zkrácený, silně vyklenuté čelo • palec redukovaný, nefunkční, bez drápu, součástí patagia • ocas nedosahuje ke konci uropatagia • insectivorie • pralesní; jeskyně, duté stromy • malí netopýři; 33–58+24–36 mm, At 30–40 mm, 3–5 g Furipterus horrens Furipterus horrensAmorphochillus schnablii Furipterus horrens Thyropteridae přísavníčci • 1 rod, 3 druhy; Thyroptera discifera, T. tricolor, T. lavali • C+S Amerika včetně Karibiku • chrup 2133/3133, mezi I1, I2 a Csup mezery; nálevkovité boltce • přísavné disky na krátké stopce na prvním phalangu palce (větší) a na metatarsu nohy (menší) • okraj disku je soustavou 60–80 komůrek s potními žlázami • palec ruky redukován, dráp přítomný; II. prst jen rudim. metacarpus • prsty nohy jen dva phalangy; III. a IV. prst srostlý • ocas ke konci uropatagia, či přečnívá; lumbální obratle nesrostlé • insectivorie • úkryt v nerozvinutých listech velkých stromů (cf. Heliconia) • hlavou vzhůru (!) • malí netopýři; 34–52+25–33 mm, At 27–38 mm, 3–5 g Thyroptera tricolor Thyroptera discifera Myzopodidae přísavkovci • 1 rod, 2 druhy; Myzopoda aurita, M. schliemanni • Madagaskar, v pleistocenu E Afrika • přísavky na palci ruky a chodidle nohy, anatomicky i histologicky odlišné od Thyropteridae, ne tak efektivní, vlhkost, osvalení, tah dolů • chrup 2133/3133 • boltce dlouhé, tragus ve tvaru houby • II. prst ruky jen metacarpus; palec s rudimentárním drápem • prsty nohy jen dva phalangy • insektivorní • středně velcí netopýři; 57+48 mm, At 46–50 mm Mystacinidae zemolezové • 1 rod, 2 druhy; Mystacina tuberculata, M. robusta (ex) • krysa polynéská/kiore • Nový Zeland • chrup 1123/1123; jazyk s papilózním koncem • ačkoliv normálně létá, většinu času běhá po zemi • všechny drápy sekundární hroty, pochvy/kryty na křídla • noha široká, fibula kompletní • rameno odvozené; II. prst ruky má jeden phalanx, III. má 2 phalangy • proximální phalanx III. prstu ruky se skládá nahoru • ocas dorzálně vstupuje z uropatagia; uropatagium je silné, kožovité • úkryty v dutých stromech, pomocí zubů a drápů si hloubí nory • omnivorie; diverzifikovaná strava (bezobratlí, plody, pyl, nektar) • monoestrie • středně velcí netopýři; At 40–49 mm, 12–35 g Stewardův ostrov Natalidae netopýříci • 3 rody, 8 druhů; Chilonatalus, Natalus, Nyctiellus • C+S Amerika včetně Karibiku • chrup 2133/3133; mezi I1, I2 a Csup mezery; premaxillae kompletní • rameno odvozené; II. prst ruky nemá phalangy, III. prst má jen dva • nálevkovité boltce; trojúhelníkovitý, krátký rozšířený tragus • ocas delší těla, celý uzavřený v uropatagiu; dlouhá štíhlá křídla • axialní skelet kompaktní, nepohyblivý, žebra široká a propojena trny • lumbální obratle srostlé (kromě posledních dvou) • samci na čenichu natalidní orgán (? sekreční/smyslový orgán) • insectivorie; jeskynní • malí netopýři; 35–55+50–60 mm, • At 27–41 mm, 4–10 g Natalidae jedna z nejvyšších frekvencí echolokace – kolem 200 kHz dokážou lovit drobné pavoučky z pavučin v zapojeném primárním pralese. Natalus stramineus Molossidae morousové • 2 podčeledi, 15 rodů, 100 druhů • tropy a subtropy celého světa, v N Americe i mírný pás • volná velká část ocasu; volná kůže pysků, někdy zřasená • úzká dlouhá křídla, zploštělé kosti v Ant; loví až v 1 km výšce • chrup I1-2/2-3, C1/1, P1-3/2-3, M3/3; M původní • praemaxillae – nasální větve srostlé či se dotýkají, palatální malé • rameno velmi odvozené; fibula kompletní, noha široká; fúze C7 a Th1 • omezená heterotermie, nehibernují; temperátní druhy migrují • vysoce sociální, tvoří největší známé savčí agregace (Tadarida brasiliensis snad až 40 milionů jedinců) • insectivorie; létají s otevřenou tlamou v oblacích vzduš. planktonu • nízkofrekvenční echolokace (pod 20 kHz) • jeskyně, skalní štěrbiny, dutiny stromů; druhotně stavby • monoestrie až sezónní diestrie • malí až velicí netopýři; 40–130+14–80 mm, At 27–85 mm, 8–54 g M. midas M. condylurus Nyctinimops laticaudatus Tomopeas ravus Tadarida brasiliensis outgroups Tadarida fulminans Chaerephon atsinanana (eastern Madagascar) C. leucogaster C. pusillus C. pumilus C. nigeriae C. jobensis C. chapini Mops bakarii C. ansorgei M. leucostigma Tadarida teniotis Otomops madagascariensis O. martiensseni (NEA + Yemen) O. wroughtoni O. cf. formosus Eumops perotis E. glaucinus Molossus molossus Promops centralis Sauromys petrophilus Mormopterus kalinowski Chaerephon jobimena M. jugularis M. francoismoutoui Mormopterus jugularis M. jugularis Tadarida aegyptiaca Nyctinimops aurispinosus O. martiensseni (SWA) *** *** *** *** ** * *** ** *** ** fylogeneze není jasná cyt b Tadarida teniotis Molssus ater Otomops martiensseni Tadarida brasiliensis Tadarida aegyptiaca Tadarida brasiliensis Mormoopterus planiceps Tadarida aegyptiaca Vespertilionidae s.l. netopýři • 6 podčeledí, 48 rodů, 405 druhů; nejpočetnější a nejrozšířenější • celý svět; většina biomů jižně od polárního kruhu • malí až velicí netopýři; 3–50 g • chrup I1-2/2-3, C1/1, P1-3/2-3, M3/3; rameno odvozené, C–L obratle volné • nasální křídla praemaxill separovaná, přirostlá k maxilám, palatální větve redukované; intermaxilární zářez • ocas vždy přítomen a v uropatagiu, někdy trčí krátká část • boltce různé velikosti, vždy s tragy, různého tvaru • insectivorie, případně jiné strategie (piscivorie, snad i carnivorie) • 1–2 páry pectorálních mammae • schopnost heterotermie; jak estivace, tak i hibernace • úkryty všech typů (stromové dutiny, skalní štěrbiny, jeskyně, stavby) • někteří migrují (v Evropě nejméně 4 druhy, Nyctalus noctula až 2500 km) Eudiscopus Tylonycteris Vespertilionidae II • sociální systémy mnoha typů, různé formy polygynie (samice mnoha druhů tvoří mateřské kolonie odděleně od samců, ti většinou samotáři, jen v období páření různé formy agregací) • dlouhověkost – u temperátních forem až 40 let • kromě dvou výjimek (Nyctophilus, Pharotis) žádné výrůstky na nose • někdy trubicovitě protažené nozdry (Murininae) Vespertilionidae W&R05 [+ doplňky] Vespertilioninae celý svět Eptesicini 3 : 33 celý svět Lasiurini 1 : 17 Ameriky Nycticeiini 8 : 37 celý svět Nyctophylini 2 : 12 Australasie Pipistrellini 4 : 41 Starý svět, neoarktida Plecotini 6 : 16 holarktida (afrotropy) Vespertilionini 14 : 81 celý svět Antrozoinae 2 : 2 N+C Amerika Myotinae 3 : 103 celý svět Murininae 2 : 19 orient, E palearktida Kerivoulinae 1 : 23 orient, afrotropy Cistugonidae 1 : 2 jižní Afrika Miniopteridae 1 : 19 Starý svět Euderma maculatum Nyctalus noctula Vespertilio murinus Barbastella barbastellus Myotis bechsteinii Myotis daubentonii Miniopteridae létavci Na čeleď tato skupina povýšena na základě zejména molekulárních znaků, dále také několika morfologických i ontogenetických znaků. Velmi uniformní vzhled i způsob života: výlučně jeskynní formy, vysoká filopatrie => mechanismus speciace. Divergence v rámci Vespertilionoidea ca. 40 mil. let Teplejší oblasti Palearktidy, Afrotropů, Orientu a Australie. Asi 20–30 druhů.