• tělo většinou silně sklerotizované • pronotum vyvinuto ve tvaru štítu • přední pár křídel přeměněn v krovky (elytry), druhý je blanitý (někdy zakrnělý) • ústní orgány kousací • nejbohatší řád – okolo 350 000 druhů ze 4 podřádů (40 % hmyzu a 30 % všech živočichů jsou brouci) • u nás ca 5 600 druhů ze 3 podřádů a 112 čeledí (v podřádu Myxophaga pouze jeden zástupce – Sphaerius acaroides) Coleoptera – brouci • larvy i imaga jsou dravci (většinou) • u nás 5 čeledí (zástupce šesté čeledi Hygrobiidae, Hygrobia hermanni, považován u nás za vyhynulého) Podřád: Adephaga – masožraví Čeleď: Carabidae – střevlíkovití • u nás ca 560 druhů • velikost od 2,5 mm do 4 cm • velká kusadla namířená do předu, většinou dobře sklerotizovaní, zástupci r. Carabus mají redukovaná blanitá křídla – nelétají • při podráždění vystřikují kyselinu máselnou, někteří “střílí“ • většinou žijí na povrchu půdy, bioindikačně významná skupina Carabidae – tělní morfologie čelistní makadlo pyskové makadlo brada hrdlo epipleura štítu notopleurální šev episternum předohrudi trochanter výběžek předohrudi stehno holeň chodidlo drápek tykadlo kusadlo klypeus horní pysk čelní brázda porojamka vnitřního okraje oka bazální vtlak štítu bazální vroubení krovek štítek skutelární rýžka 3. rýha krovek 3. mezirýží krovek dorzální porojamka šev krovek pygidium Carabidae – tělní morfologie Carabidae – tělní morfologie Carabidae – tělní morfologie BP – bazální porojamka SP – skutelární porojamka PHP – posthumerální porojamka DP – dorzální porojamky AP – apikální porojamka PAP – preapikální porojamka • nejlepší způsob jak najít porojamku je koukat z profilu a hledat setu, která z ní vybíhá (! může být ulomená) Carabidae – morfologie larev • larvy volně žijících jsou oligopodní, nejčastěji kampodeoidního typu, hlava prognátní, různé přívěsky na 9. zad. čl. Carabidae – klíč I u nás Omophron limbatum 2 druhy, vzácné 2 rody: 40 druhů u nás 2 rody: 9 druhů u nás Cicindela: 8 druhů Carabidae – klíč II u nás 2 větší druhy u nás 7 podobných druhů u nás Loricera pillicornis u nás 2 rody: 6 druhů u nás 3 rody: okolo 20 druhů Carabidae – klíč III u nás nenalezeni u nás dva 2 druhy, na pískách 2 rody: 25 druhů u nás 5 rodů: 9 drobných druhů u nás 3 rody, Bembidion okolo 75 druhů u nás 8 rodů Trechus: 16 spp. Carabidae – klíč IV u nás Pogonus: 2 vzácné druhy nejblíže na Slovensko, dva druhy u nás Panagaeus: 2 poznatelné druhy 1 vzácný druh u nás Patrobus: 4 druhy Carabidae – klíč V Zabrus: 2 spp. u nás 4 rody: 9 druhů u nás 2 podobné druhy, hojný Oodes helopioides u nás 2 rody, 12 druhů u nás 50 druhů, podobných (obr. není) u nás 15 rodů u nás 5 rodů, ca 40 spp. v rodu Pterostichus Carabidae – klíč VI u nás Masoreus wetterhalli, stepní pouze Odacantha melanura u nás 1 druh u nás 3 vzácné druhy u nás 9 rodů: 43 druhů u nás 14 rodů: 90 druhů Cicindela campestris – svižník polní, 15 mm svižníci, u nás 5 druhů, mají nápadná kusadla; žijí na obnažených osluněných substrátech; larvy ve svislých trubičkovitých komůrkách Cicindela sylvicola – svižník lesomil, 15 mm Cicindelini Calosoma inquisitor – krajník hnědý, 20 mm, stepní teplé lokality Calosoma sycophanta – krajník pižmový, 30 mm, lužní lesy krajnící preferují housenky motýlů; k. pižmový je hojný v letech, kdy se přemnoží bekyně velkohlavá Carabini Carabus scheidleri – střevlík scheidlerův, hojný druh, častý v agrocenózách, okraje polí atd.; barevně variabilní od fialové až po zlatě-zelenou; jemná, ale viditelná řetízková struktura krovek; 25 mm pohlavní dimorfismus střevlíků: samec s nápadně tlustšími 4-mi zadními články předních chodidel Carabini Carabus ulrichii – střevlík ulrichův, jeden z největších střevlíků; lokálně běžnější, lesních druh od doubrav po luhy; kolem Brna častý; 30 mm Carabus cancelatus – střevlík měděný, podobný předešlému, ale menší, světlejší a s červenými stehny a 1. článkem tykadel; hojný, častý kolem polí; 25 mm Carabini Carabus cancelatus Carabus granulatus – střevlík zrnitý, typově podobný předešlým dvěma, ale nápadně menší a také plošší; často pod kůrou, kde přezimuje v komůrce (viz obr.); hlavně lužní lesy; 18 mm Carabini Carabus hortensis – střevlík zahradní, nápadný pravidelnými jamkami na krovkách, které jsou čtverhranné; velmi hojný druh lesních a křovinných stanovišť takřka všude; 23 mm Carabini Carabus intricatus – střevlík vrásčitý, stabilní v barvě; spíše teplomilný druh; v lesních stanovištích, místy řídký, ale v okolí Brna to je nejhojnější velký střevlík – i na synantropních stanovištích; 27 mm Carabini Carabus violaceus – střevlík fialový, nejhojnější Carabus; v nerůznějších stanovištích po celém území; preferuje lesní a křovinné biotopy; 27 mm Carabini Carabus coriaceus – střevlík kožitý, náš největší střevlík, středně hojný lesní druh; 40 mm Carabini Carabus auronitens – střevlík zlatolesklý, poměrně hojný druh zachovalých (hlavně suťových) lesů, často je k nalezení pod kůrou starých javorů klenů a často výš po kmeni; 27 mm Carabini Cychrus attenuatus – úzkoštítník zúžený, nápadná je úzká hlava s dlouhými dopředu namířenými kusadly – ty slouží k vyžírání plžů – oba naše druhy jsou malakofágní; žijí v zachovalých listnatých lesích – ve dřevě i sutinách, C. attenuatus je často pod kůrou klenů u paty; 17 mm Leistus ferrugineus – vousáč rezavý, běžný lesní druh, hlavně lužní lesy nížin; složitě utváření kusadla – živí se chvostoskoky; 7 mm Cychrini Nebriini Notiophilus biguttatus – vláhomil dvouskvrnný, běžný na sušších polozastíněných stanovištích, poznatelný podle žluté skvrny na konci krovek; 5 mm Notiophilus palustris – vláhomil bahenní, vlhkomilný druh; 5 mm specialisti na chvostoskoky Notiophilini Omophron limbatum – písečník lemovaný, žije zahrabán v písčitých substrátech na březích vod, nehojný; 6 mm Loricera pillicornis, břehy vod, lužní lesy; běžná; 7 mm Omophronini Loricerini Blethisa multipuntata, charakteristická struktura krovek, druh litorálů vysychajících tůní a rybníků – ve vlhkém bahně a vegetaci, hojná na Břeclavsku; 11 mm Elaphrini Elaphrus riparius – pobřežník obecný, podmáčené okraje vod, zvláště tůně nížin, v lužních lesích; hojný; 7 mm Elaphrus cupreus – pobřežník mědobarvý, ekologie stejná jak u předešlého, jen o něco méně častý; 8 mm Elaphrini Clivina fossor, hrabavé přední končetiny; měkké substráty vlhkých břehů vod, běžná; délka 6 mm Dyschirius sp., ekologie jako předchozí – opět hrabavé nohy; druhově bohatý rod, obtížná determinace; do 3 mm Clivinini Aptinus bombarda – prskavec výbušný, poměrně vzácný lesní druh; při podráždění “prská“ – dobře slyšitelné + bílý obláček, prskne jen jedlou a silně na rozdíl od r. Brachinus, kde prskají méně, ale mohou vícekrát po sobě; 10 mm Brachinus crepitans – prskavec větší, běžný; otevřená sušší stanoviště, často okraje polí; 6 mm Brachinini Trechus quadristriatus, hojný druh otevřených stanovišť; tento rod je druhově bohatý a determinačně problematický; 3,5 mm Tachyura (= Elaphropus) diabrachys, vzácnější druh teplých stepních lokalit; 2 mm Trechini Tachyini Trepanes articulatus (= Bembidion articulatum) – šídlatec členitý, běžný druh břehů vod, hlavně luční tůně; 3 mm Bembidiini druhově nejbohatší rod vůbec, známo okolo 1500 druhů, u nás přes 75 Bembidion varium – šídlatec různobarvý, běžný druh písčitých břehů vod; 5 mm Bembidion lampros – šídlatec zářivý, běžný druh xerotermních stanovišť, častý kolem polí; 3 mm Bembidiini Bembidion – šídlatec, poslední článek čelistních makadel nápadně užší a kratší než předposlední, který je ke konci ztlustlý (totéž platí pro Tachyini, ale Bembidiini nemají seříznutý okraj předních holení) Poecilus cupreus – střevlíček měděný, v rámci tribu je charakteristický červený první článek tykadel; hojný druh, i na synatropních stanovištích, suché trávníky ve městech; 12 mm Pterostichus pilosus, horský lesní druh Karpat, u nás vzácný, hlavně Beskydy; 17 mm Pterostichini Pterostichus oblongopunctatus, jeden z nejhojnějších střevlíků; lesní druh, často v tlejícím dřevě, hojný i v smrkových monokulturách; 11 mm Pterostichini Pterostichus burmeisteri – střevlíček kovový, jeden z mála na první pohled poznatelný druh; podhorský lesní druh; 12 mm Abax parallelepipedus – čtvercoštítník černý, pro rod je typická kýlovitě vystouplá báze sedmého mezirýží; hojný lesní druh; 18 mm Pterostichini PlatyniniLimodromus (= Platinus) assimilis úzkohrdlec přizpůsobený, velmi hojný druh; lesní a typicky podkorní – stromy i padlé dřevo; 11 mm Zabrini Amara sp. – kvapník, početný rod, determinačně složitější, často suchá a vegetací málo porostlá stanoviště; 5-15 mm Harpalus distinguendus, jeden z nejhojnějších zástupců rodu, preferuje suché sypké substráty, častý na polích; dosti variabilní; 10 mm Harpalini Harpalus sp. (kvapník), druhově početný rod, determinačně obtížný, většina druhů je suchomilná a vázaná na otevřená stanoviště Badister sp., několik druhů podobně vypadajících, lišících se kresbou, různé biotopy, středně vlhké až vlhké; 7 mm Licinini Panageus sp. – křižák, dva podobné druhy, jeden je na okrajích vod a druhy na stepních lokalitách; 8 mmPanagaeini Drypta dentata – kořenokaz modrý, jediný zástupce tribu, nezaměnitelné zbarvení, krovky v zadu uťaté; dříve vzácný druh, dnes je poměrně hojný, otevřená stanoviště i okraje polí, 10 mm Lebiini Lamprias chlorocephalus (= Lebia chlorocephala), charakteristický zbarvením; často pod kůrou – což je typické i pro dost dalších zástupců tribu; 6 mm; krovky v zadu uťaté – znak tribu Dryptini