Rakousko 7 národních parků 3 BR (od r. 2014) Rakousko Neusiedler See-Seewinkel Fertő-Hanság NP Fertö-Hanság BR (1979), NP (1991) 236 km2, sídlo správy Kócsagvár http://www.ferto-hansag.hu/ NP Neusiedler See-Seewinkel BR (1979), NP (1992) 97 km2, sídlo správy Illmitz http://www.nationalpark-neusiedlersee-seewinkel.at/ V rámci UNESCO chráněno také jako „Kulturní krajina Neziderského jezera“ WIEN BRATISLAVA Neziderské jezero a Seewinkel • Třetí největší jezero střední Evropy (166 m n. m.) • Druhé nejrozsáhlejší rákosiny v Evropě – 180 km2 • (Dříve) největší endorheické jezero střední Evropy • V okolí další menší jezera s brakickou vodou (Seewinkel) • Voda z podzemních pramenů (80 %) a několika říček v okolí – povodí 1100 km2 • Hlavním výstupem vody z jezera je výpar, dnes také umělý kanál • Brakická voda (salinita asi 5 % mořské vody) • Salinita podmíněna solemi Na a Mg (pH 8–9, vodivost 2200 µs*cm-1) • Největší hloubka 2 m (místy uměle prohloubeno) Hydrologie Rozšíření slaných jezer ve světě Geologické poměry • Měkké třetihorní (i čtvrtohorní) sedimenty mořského i jezerního původu • Písky, štěrkopísky, jíly, slíny • Jezero vzniklo asi před 17 000 lety, tektonický původ Rozsah jezera a mokřadů 1783 2015 Dynamika jezera • Dnešní rozloha jezera 315 km2 • V minulosti hladina silně kolísala – občasné povodně (někdy zvětšení o dvě třetiny dnešní rozlohy) • Od svého vzniku vyschlo jezero asi stokrát (naposled 1866) • Od 1905 je řízena výška vodní hladiny uměle kanálem • Postupná expanze rákosin podmíněná: • Poklesem salinity Eutrofizací • Omezením sklízení rákosu Vývoj litorálu Seewinkel • Asi 45 slaných jezer • Často jen sezónní a velice mělká • Salinita vyšší než v Neziderském jezeru • Poměrně kontinentální • Klima zmírňuje vodní masa jezera • V zimě zamrzá Klima Slaniska ve střední Evropě • 2 základní typy – vnitrozemská vs. přímořská • Přímořská • Jaderské moře, Severní moře, Balt • Většinou působení NaCl • Často relativně oceanické klima, lepší možnosti šíření (liniový biotop) • Vnitrozemská (dále pouze tyto) • Spíš kontinentální oblasti s nižším srážkovým úhrnem • Minerální prameny, těžké zasolené sedimenty (např. tercierní jílovce) • Okraje brakických jezer • Salinitu způsobují různé soli • Obrovský ústup Vnitrozemská slaniska střední Evropy • Centrum rozšíření a diverzity je Panonie (teplé a suché klima) • Další vnitrozemská slaniska vzácně ve středních a SZ Čechách • Dále fragmentárně ve středním Polsku (okolí Krakowa) • Někde primární vegetace (relikty, endemity) • Místy snad původně rozvolněné mírně slané doubravy Eliáš et al. 2013 Slanomilná květena a vegetace • Slanomilná květena Nezideru je blíže přímořské vegetaci J a Z Evropy • Naproti tomu slaniska ve Velké uherské nížině spíše východního typu (stepní slaniska V Rumunska a Ukrajiny) • Fenologické optimum v druhé polovině léta kdy většina druhů kvete • Dvouletý až krátce vytrvalý monokarp • Centrum rozšíření ve Velké Uherské nížině • Zasolené louky, okraje slaných rákosin • V ČR kdysi ca 10 lokalit na J Moravě • Naturový druh Cirsium brachycephalum (pcháč krátkohlavý) • Nejzasolenější místa (slaná oka), vysychající mělká slaná jezera – letní aspekt • Adaptace na fyziologické sucho - čeleď Chenopodiaceae • Salicornia prostrata – slanorožec rozprostřený • Druhy rodu Suaeda – solnička • Camphorosma annua – kafranka roční Sukulentní halofyty • Dna vysýchajících slaných jezer • V ČR i SK na hranici vymizení, v Panonii více • Crypsis aculeata – skrytěnka bodlinatá • Heleochloa schoenoides – bahenka šášinovitá • Chenopodium chenopodioides – merlík slanomilný Slanomilné jednoleté trávy Seewinkel • Vlhké travinobylinné typy, hlavně na solončaku • Často porosty sítiny Gerardovy (Juncus gerardii) • Druhově relativně bohaté Slaniskové trávníky • Nezaplavované typy, hlavně na slanci • Festuca pseudovina – kostřava nepravá • Artemisia santonicum – pelyněk slanomilný Slané stepi • Nejčastěji pastviny (krávy, koně, kozy, ovce, drůbež) • Pastva odstraňuje biomasu i narušuje půdní povrch • Dnes často ochranářský management Obhospodařování slanisek • Linum maritimum – len přímořský • Juncus maritimus – sítina přímořská • Carex extensa • Schoenoplectus littoralis • Původ nejasný Izolované přímořské druhy na Nezideru • Zde v rozvolněných porostech Juncus maritima a Scorzonera parviflora • Vznik populace asi mezi lety 1930-1950 • Způsob vzniku populace nejasný Carex extensa (ostřice) • Zejména na severovýchodním břehu • Pěchava bažinná (Sesleria uliginosa) • Hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) • Kosatec pochybný (Iris spuria) • Světlík Kernerův (Euphrasia kernerii) Slatinné louky • Zejména v Maďarsku • Dnes jen zbytky • Thelypteris palustris – kapradiník bažinný • Carex elongata – ostřice prodloužená • Scolochloa festucacea • Oxycoccus palustris – klikva bahenní • Utricularia bremii – bublinatka Bremova • Betula pubescens – bříza pýřitá Rašeliniště • Cirkumboreální prvek • Mokřadní druh (zde zjara zaplaveno) • Izolovaně zde v oblasti Hanság Scolochloa festucacea • Kopečky lemující Nezider • Spraš, štěrkopísky, měkké litavské vápence • Xerotermní trávníky • Sprašové stěny Stepní trávníky • Spraš – v glaciálech naváté prachové částice zpevněné vápnitými můstky • Hluboké a vápnité půdy (často černozemě) • Rozšířena hlavně v kontinentální Eurasii – dnes pozůstatky po glaciálu Ložek 2010 spraše ledovce Evropa v poslední době ledové moře Sprašová krajina v Číně Sprašový ekofenomén • Vzácně i sprašový pseudokras s jeskyněmi • Rokle, stěny, strmé svahy i plošiny • Dnes často umělé odkryvy (zářezy cest, cihelny apod.) Sprašový ekofenomén • Na nejextrémnějších místech přežily světlomilné relikty glaciálních stepí • Ve střední Evropě například: • Bassia prostrata – bytel rozprostřený • Krascheninnikovia ceratoides – bělostník růžkatý • Astragalus exscapus – kozinec bezlodyžný • Agropyron pectinatus – žitňák hřebenitý • Stipa spp. - kavyly • Šnek Helicopsis striata – suchorypka rýhovaná, kobylká sága Sprašový ekofenomén • V méně členitém terénu zpravidla orná půda, svahy často zterasovány • Dnes zachovalá společenstva hlavně na strmých svazích (primární bezlesí) • Jihomoravské špidláky (Pouzdřanská step, Čejčské špidláky, Ječmeniště…) • V Rakousku Weinviertel či okolí Nezideru • Na Slovensku spíše méně • V Maďarsku lepší Sprašový ekofenomén • Endemit Panonie, naturový druh • Reliktní suché trávníky (spraš, vápenec, písek) • Velice málo lokalit • Nejvíce v Rakousku (6 lok.) Artemisia pancicii (pelyněk Pančičův) • Místo zachovalá mozaika stepních a slanomilných trávníků • Zjara orchideje Ophrys spp. - tořiče • Podzimní orchidej Spiranthes spiralis – švihlík krutiklas Trávníkové mozaiky • Rákosiny místy široké až 8 km • Místy mařicoviště s Cladium mariscus – mařicí pilovitou • Druhy dobře snášející brakické vody • Schoenoplectus tabernaemontanii – skřípinec Tabernaemontanův, Sch. Triqueter – skřípinec trojhranný, Sch. littoralis, Juncus maritimus – sítina přímořská Rákosiny • Sklízí se asi 15 % rozlohy rákosin • Rozmanité využití – tradiční střechy, rohože, celulóza… Sklizeň rákosu na Nezideru • Téměř kompletně odlesněné • Větší lesní celky je v Hanságu Lesní vegetace • Druhy nížinných mokřadů: • Anisus vorticulus – svinutec tenký • Bythinia transsilvanica – bahnivka východní • Planorbis carinatus – terčovník kýlnatý • Anodonta cygnea – škeble rybniční • Dreissena polymorpha – slávička mnohotvárná Měkkýši • Tekoucí i stojaté vody nížin • Původní v jihoruských řekách (ponto-kaspický prvek) • Dnes význačný invazní mlž Evropy a severní Ameriky Dreissena polymorpha (slávička mnohotvárná) • Jihoevropská stonoha • Relikt? Scolopendra cingulata (stonoha páskovaná) • Asi 30 druhů • Čolek dunajský • Zmije menší rákošská a ještěrka živorodá panonská • Bohatá ornitofauna • Savci • Sysel obecný • Šakal obecný • Hraboš hospodárný Obratlovci • Celý druh rozšířen od Francie po Čínu • V rakouské části vyhynula v 70. letech • Celoevropsky ohrožená zmije Vipera ursinii rakosiensis (zmije menší rákošská) • Ptačí oblast • Evropsky významná tahová zastávka bahňáků • Hnízdění kormorána malého, kolpíka bílého, volavky červené • Rákosiny – sýkořice vousatá, palašníček tamaryškový • Louky – moták lužní, stále i drop velký Ornitofauna • Vysoušení slaných jezer v okolí (v minulosti) • Pokles salinity • Eutrofizace • Šíření rákosin • Větrné elektrárny Environmentální problémy