Alpy • Rozsáhlé pásmové pohoří geosynklinálního původu • Vyvrásněny alpínským vrásněním (od konce křídy dodnes) • Vápencové obaly (S a J Vápencové Alpy) a staré magmatické nebo metamorfované horniny ve středu Západní Alpy Východní Alpy Piz Bernina 4049 m Mount Blanc 4808 m Alpy • 4 500 druhů cévnatých rostlin • Z toho asi 400 endemitů • 20 000 druhů bezobratlých • 400 ptačích druhů • 80 druhů savců Alpy Alpy Alpy NP Hohe Tauern • NP (1981, nejstarší v Rakousku), BR • 1856 km2 • Sídla správy: Heilingblut a Neukirchen am Grossvenediger • http://www.hohetauern.at NP Hohe Tauern • Nejvyšší rakouské pohoří: • Grossglockner (3798 m n. m.), Grossvenediger (3666 m) • Hlavní hřeben dlouhý asi 200 km • Devět hlavních horských skupin Vysoké Taury Geologie • Pestrá a složitá (Tauernfenster – „Taurské okno“, vystupuje penninský příkrov) • Převládají metamorfity – hlavně rozmanité břidlice • Svor (slídová břidlice) – převládá, špatně propustné, nekrasovatí • Vápnité břidlice – propustnější, ojediněle i krasovatí • Vložky hadců a dalších metamorfitů (erlany, zelené břidlice…) • Místy také kyselé magmatické horniny – granitoidy Detailní geologická mapa okolí Grossglockneru. Geologie Geomorfologie • Členitý vysokohorský reliéf (karlingy) • Kary • Ledovcová údolí s U-profilem • Morény • Horská jezera Geomorfologie • Břidlice obvykle nemají sklon krasovatět – výjimka Kitzsteinhorn (3203 m): • Těleso velmi vápnitých břidlic obklopených svorem • Až 1 km hluboké jeskyně (zpravidla bez krápníků) • Závrty na vrcholové plošině Rozšíření krasovějících hornin v Rakousku (Christian & Spietl 2010). Zalednění • Vysokohorský permafrost • Nejzaledněnější část Východních Alp – celkem asi 170 ledovců • Ledovec Pasterze pod Grossglocknerem (18 km2) Zalednění Alp v poslední době ledové, černě maximální zalednění. Potenciální refugia – modrá na vápencích, červená na silikátech. Zalednění • V poslední době ledové Alpy silně zaledněny • Refugia pro přežití rostlinných druhů hlavně na periferii Alp • Otázka přežití druhů na nunatacích či přímo na ledovcích pokrytých sutí Vodstvo • Téměř celé pohoří odvodňováno do Dunaje (Dráva, Gail, Salzach) • Italské svahy pohoří odvodňovány do řeky Adiga (Středozemní moře) • Asi 550 horských jezer (největší Kratzenbergsee – 0,27 km2) • Krimmelské vodopády (stupňovitě celkem 385 m) Klima • Horské, ve vyšších polohách chladné a srážkově bohaté • Fenomén suchých alpských údolí (inneralpine Trockentäler) Ekofenomén suchých alpských údolí • Fenomén suchých alpských údolí (inneralpine Trockentäler) • Hluboká údolí v centrální části Alp • Nízké srážky, silné zimní mrazy, teplá léta → kontinentálně laděné klima Ekofenomén suchých alpských údolí • Dobře vyvinut ve Švýcarsku (Valais, Zernez) a v Itálii (Aosta, Bolzen) • Méně v Rakousku a Francii Ekofenomén suchých alpských údolí • V lesích převládají jehličnany (modřín, borovice lesní i limba) • Listnáče vzácně a jen některé (břízy, z mezofilních lípa malolistá, javor klen) • V nelesní vegetaci místy suché trávníky s Brachypodium pinnatum – válečkou prapořitou či Stipa spp. – kavyly Ekofenomén suchých alpských údolí • Mnoho druhů s kontinentálními areály, vystupují často přes 2000 m n. m. • Dracocephalum austriacum – včelník rakouský, D. ruyschiana – v. skalní • Festuca valesiaca – kostřava walliská, Stipa spp. – kavyly • Astragalus exscapus – kozinec bezlodyžný, Ephedra helvetica – chvojník švýcarský, Scorzonera austriaca – hadí mord rakouský, Thalictrum minus – žluťucha menší Ekofenomén suchých alpských údolí • Ve Vysokých Taurách hlavně údolí řeky Möll a okolní údolí • Lesy s převahou modřínu a smrku • Suché trávníky asociace Potentillo-Festucetum rupicolae • Stepní druhy – Stipa pennata – kavyl Ivanův, Oxytropis pilosa – vlnice chlupatá, Artemisia campestris – pelyněk ladní, Carex liparicarpos – ostřice leskloplodá… Ekofenomén suchých alpských údolí Suchý sečený trávník asociace PotentilloFestucetum v údolí řeky Müll (1000 m n. m.). Vysokohorská skalní „step“ (ca 1850 m n. m.) se Stipa pennata – kavylem Ivanovým v údolí potoka Kleinfleissbach nad Heiligenblutem. Vegetace • Výrazně odráží klima a geologické podloží • Lesy zpravidla jehličnaté • Lesní hranice průměrně 1800–2000 m n. m. • Často snížena vlivem pastvy • Hranice niválního stupně různě (ca 3200 m) Lesní vegetace • Acidofilní smrčiny na kyselých podkladech (granitoidy, svor) • Květnaté smrčiny a jedliny na vápnitých břidlicích • Calamagrostis varia – třtina pestrá • Světlé modříniny s borovicí limbou na vápnitých břidlicích • Brachypodium pinnatum – válečka prapořitá Lesní vegetace • Světlé modříniny a bory na hadci Hadcový ekofenomén • Hadec = serpentinit • Ultrabazické, vznik hlavně z oceanické zemské kůry • Výrazná převaha hořčíku (MgCO3) nad vápníkem • Obsah těžkých kovů (Cr, Ni, Co…) • Nedostatek P, Ca, někdy i Na, K • Často jen málo vyvinuté mělké půdy (litozemě, rankery) • Dosti nepříznivé podmínky pro mezofilní druhy i jiné • Hadce se nemusejí vždy projevit na vegetaci – pokud nejsou erodovány (plošiny apod.), tak vyvíjí kambizem, která odstíní vliv substrátu. • Hadcový fenomén se projevuje hlavně v říčních údolích (Mohelno, Štýrsko), na vrcholech kopců (Slavkovský les, Burgenland) • Když mělká hadcová půda - nevyvine se klasický zonální stinný listnatý les ale světlý hadcový bor – mnoho světlomilných reliktů (teplomilných i dealpínů) • Specifické jsou mokřady na hadci (s druhy slatinných luk) Hadcový ekofenomén Rozšíření hadců ve střední Evropě • V ČR velmi ostrůvkovitě a maloplošně v Českém masivu • Polsko (Sudety), Maďarsko a Slovensko velmi vzácně • V Německu nejvíc Sudety • Více Rakousko (Burgenland, Štýrsko, Taury, Wachau) • V Evropě hlavně Balkán a Apeninský poloostrov Druhy vázané ve střední Evropě na hadce • Asplenium cuneifolium – sleziník hadcový • Asplenium adulterinum – sleziník nepravý • Notholaena marantae – podmrvka hadcová • Cerastium alsinifolium – rožec kuřičkolistý (endemit – Slavkovský les) • Minuartia smejkalii – kuřička Smejkalova (endemit středočeských hadců) • Avenula adsurgens (endemit – Rakousko) • Sempervivum pitonii (endemit – Štýrsko) Středoevropské krajiny s vyvinutým hadcovým fenoménem Hadce na svazích nad řekou Mur ve Štýrsku Mohelenská hadcová step nad Jihlavou Tři kříže ve Slavkovském lese Dolnokralovické hadce nad Želivkou Hadce ve Wachau u Aggsbachu Subalpínská vegetace • Borovice kleč, keřová společenstva Rhododendron ferrugineum – pěnišníku rezavého či Juniperus communis subsp. nana – jalovce obecného nízkého • Nebo řídké modřínové lesíky s borovicí limbou Rhododendron ferrugineum – pěnišník rezavý • Acidofilní stálezelený keř subalpínského pásma • Alpsko-pyrenejský druh • Na vápnitu blízce příbuzný alpsko-dinárský R. hirsutum – pěnišník chlupatý Vysokohorské pastviny • Alm – (sezónní) horská pastvina • Ze starogermánského alba/alpa, doloženy od neolitu (3 tis. let př. Kr.) • Většinou 2000–2800 m n. m. • Staré plemeno Hnědý horský skot Braunvieh či koně • Ploché nivy potoků, dna karů • Často převládá Eriophorum scheuchzerii – suchopýr Scheuchzerův • Carex limosa – ostřice bažinná, Saxifraga sterallis – lomikámen hvězdovitý Vysokohorská rašeliniště Acidofilní vegetace alpínského stupně Acidofilní vegetace alpínského stupně • Vyfoukávané trávníky s Juncus trifidus – sítinou trojklannou Acidofilní vegetace alpínského stupně • Nízké porosty vřesovcovitých na mělkých půdách – Loiseleuria procumbens – skalenka poléhavá, Vaccinium gaultherioides – vlochyně náholní, Arctostaphyllos alpina – medvědice alpská Acidofilní vegetace alpínského stupně • Skalní trávníky s Oreochloa disticha – holnice dvouřadá, Dianthus glacialis – hvozdík ledovcový, Phyteuma hemisphaericum – zvonečník, Gentiana spp. – hořce Acidofilní vegetace alpínského stupně • Trávníky s Carex curvula – ostřice zakřivená, Campanula barbata – zvonek vousatý, Leontodon helveticus – máchelka švýcarská, Nigritella – temnohlávek Acidofilní vegetace alpínského stupně • Sutě s Cryptogramma crispa – jinořadcem kadeřavým, Oxyria digyna – šťovíčkem dvoublizným a Linaria alpina – lnicí alpskou Cryptogramma crispa – jinořadec kadeřavý Acidofilní vegetace alpínského stupně • Skály s druhově chudou vegetací Alpínská vegetace na vápnitých břidlicích • Květnaté vysokohorské trávníky – převládá Sesleria coerulea – pěchava vápnomilná nebo vápnomilný poddruh Carex curvula subsp. rosae • Anemone baldensis – sasanka baldská , Saxifraga paniculata – lomikámen vždyzelený, Aster alpinus – hvězdnice alpská, Elyna myosuroides – ostřička myší ocásek • Sutě – velmi specifické složení (Drabion hoppeaneae) – Draba fladnizensis – chudina bělavá , Saxifraga rudolphiana – lomikámen Rudolfův, Doronicum glaciale – kamzičník ledovcový Subnivální stupeň • Extrémní podmínky -> jen málo druhů Ranunculus glacialis – pryskyřník ledovcový Květena Zastoupení rostlinných endemitů v Rakousku (Essl et al. 2009). • Celkem asi 1300 druhů cévnatých rostlin • Endemiti Alp – velmi mnoho • Endemiti s centrem rozšíření v rakouských Alpách • Draba pacheri, Doronicum glaciale, Dianthus glacialis, Oxytropis triflora, Valeriana celtica subsp. norica • Značná diverzita rodů Dianthus – hvozdík, Draba – chudina, Nigritella – temnohlávek, Pedicularis – všivec, Saxifraga – lomikámen a dalších • Typické druhy Východních Alp • Achillea atrata – řebříček tmavý • Erica carnea – vřesovec pleťový • Gentiana pannonica – hořec panonský • Lomatogonium carinthiacum • Pedicularis recutita – všivec Květena • Arktoalpínské druhy – velké množství • Arctostaphyllos alpinus – medvědice alpská • Cardamine resedifolia – řeřišnice rýtolistá • Carex rupestris – ostřice skalní • Comastoma tenellum – hořkavka útlá • Cryptogramma crispa – jinořadec kadeřavý • Linnaea borealis – zimozel severní Květena Artemisia genipi – pelyněk genipovitý • Nízký vysokohorský pelyněk • Typický druh centrálních Alp • Další příbuzní jinde v Alpách i Karpatech • Šnečena spíše chudší • Typické druhy Východních Alp • Abida secale – žitovka režná • Aegopis verticillus – zemoun skalní • Chilostoma achates – skalnice achátová • Pagodulina pagodula – včelínka ozdobná Malakofauna • Střední a Východní Alpy a pohoří západního Balkánu • Horské polohy (ca nad 700 m) Mlok černý - Salamandra atra Ptáci • Ptačí oblast • Typické druhy Alp • Orobice skalní • Kavče žlutozobé • Orlosup bradatý • Orel skalní • Sup bělohlavý Savci • Vysokohorské druhy • Zajíc bělák • Kozorožec alpský • Kamzík horský – alpský poddruh • Svišť horský – alpský poddruh Environmentální problémy • Přílišná navštěvovanost • Odtávání ledovců • Přehrady