Slovinsko NP a BR Triglav NP 1961, od 1981 současná podoba, BR 2003 840 km2, sídlo správy Bled http://www.tnp.si/national_park/ • Větší část Julských Alp (SL, IT) • V Itálii navazuje Přírodní park Prealpi Giulie • Nejvyšší slovinské pohoří • Jižní vápencové Alpy • Bovec (460 m)–Triglav (2864 m) • 2 skupiny: • Východní Julské Alpy (Slovinsko) • Západní Julské Alpy (Itálie) NP a BR Triglav Geologická stavba • Jižní Vápencové Alpy • Dominují triasové a jurské vápence a dolomity • Wengenské a Dachsteinské vápence • Eocenní pískovce, slínovce a slepence flyšového charakteru kolem řeky Soči • Kvartér – aluviální a ledovcové sedimenty • Pleistocenní ledovce • podél Soči až 80 km po Most na Soči • Typická „U“ údolí, kary, jezera, morény Geomorfologie • Hlavní vrásnění asi před 30 mil. let v souvislosti s alpínskou orogenezí • Vrstvy ukloněny jižním směrem • Reliéf formován ledovci v pleistocénu Vysokohorský kras • Relativně nízké zkrasovění (místy dolomity) • Místy hojné škrapy • Několik závrtů s jezery • Jeskyně – asi 600 • Propast Cehi II – 1380 m • Specifické tvary: • Pody – vysokohorské plošiny • Kotliče – propasťovité závrty • Skalní okna Vysokohorský kras Ledovce • Dnes velmi vzácně (Triglav, Kanin v Itálii) • Největší Triglavski ledenik pod severní Triglavskou stěnou • Intenzivně taje • 1888 – 46 ha x 1950 – 15 ha x dnes jen zbytky (max 2,5 ha) 1975 2006 1924 Hydrologie • Hlavní evropské rozvodí • Významná pramenná oblast: • Soča (->Jaderské moře) • Sáva (->Dunaj->Černé moře) • Jezera (ledovcová, krasová) • Vodopády – Boka, Savica a další Jezera • Několik desítek jezer • Krnsko jezero – největší pleso (5 ha) • Dolina Triglavských jezer • Bohinjské jezero • Glaciálně-tektonický původ • Bledské jezero • Tektonický původ (termální prameny) Klima • Ve vyšších polohách horské, • Průměrná roční teplota: • Horské vrcholy pod -1 °C • Údolí Soči kolem 10 °C (v létě 20 °C) • Nejdeštivější část Alp (až > 3000 mm/rok) • Fénové proudění (blízkost Jaderského moře) Vegetace Vegetace Dubohabřiny • Květnaté dubohabřiny v údolí Soči • Submediteránní a ilyrské prvky (Erythronio-Carpinion) • Anemone trifoliata – sasanka trojlistá, Asperula taurina – mařinka turínská, Epimedium alpinum – škornice alpská, Erythronium dens-canis – kandík psí zub, Ruscus aculeatus – listnatec ostnitý, Viola alba – violka bílá, Xerotermní lesy • Řídké lesy Ostrya carpinifolia a zimnáře - Fraxino orni-Ostryion carpinifoliae • Na výslunných skalnatých svazích nad Sočou Ostrya carpinifolia – habrovec habrolistý • Apeninsko-balkánský druh • Členitý reliéf – hlavně sušší skalnaté vápencové svahy • Vápencové svahy • Nejrozšířenější typ lesní vegetace NP (Aremonio-Fagion), • Velice květnaté Vápnomilné bučiny Smrčiny • Plochý reliéf při horní hranici lesa • Acidofyty - Lycopodium annotinum – plavuň pučivá, Melampyrum sylvaticum – černýš lesní, Huperzia selago – vranec jedlový, Vaccinium myrtillus – borůvka, Saxifraga cuneifolia – lomikámen, mechorosty Subalpínské křoví a vřesovcoviště • Většinou dominuje Pinus mugo – borovice kleč (Pino mugo-Ericion) • Bazifilní Ericaceae – vřesovcovité na mělčích půdách (Ericion carneae) • Na světlinách Erica carnea – vřesovec pleťový • Listnaté křoviny (olše zelená, pěnišník chlupatý, štědřenec alpský, vrby…) Erica carnea – vřesovec pleťový • Vápencové Alpy, Z Balkán, Apeniny, Hercynie • Bazifilní, ale relativně acidotolerantní • Světlomilný (bory, vřesovcoviště…) Rhodothamnus chamaecistus – růžokeřník cistovitý • Jižní a severní vápencové Alpy • Alpský druh se středoalpskou disjunkcí • bazifyt Alpínská vegetace • Vysokobylinné nivy – Mulgedio-Aconitetea • Eryngium alpinum – máčka alpská, Adenostyles glabra – havez lysá, Myrrhis odorata – čechřice vonná, Aconitum spp. – oměje, Cirsium spinosissimum – pcháč nejtrnitější • Vápencové trávníky – Elyno-Seslerietea • Carex firma + austroalpina + ferruginea + sempervirens…, Dryas octopetala, Sesleria varia, Elyna myosuroides, Gentiana terglouensis • Mírně acidofilní trávníky na hlubokých odvápněných půdách • Arctostaphyllos alpinus – medvědice alpská, Crepis aurea – škarda zlatá Sněhová vyležiska • Bazifilní vegetace svazu Arabidion caeruleae • Nízké vrby: Salix reticulata, S. retusa, S. alpina, • Arabis caerulea – huseník modrý, Sibbaldia procumbens – zubatka rozprostřená Skalní vegetace • Bazifilní vegetace, velmi hojně, 2 základní typy: • Výslunné skály - Phyteumato-Saxifragion petraeae • Stinné - Violo biflorae-Cystopteridion alpinae • Paederota lutea, Campanulla cochleariafolia + zoisii, Rhamnus pumilus, Saxifraga paniculata + caesia, Primula auricula, Petrocallis pyrenaica… Štěrkové říční náplavy • Především podél Soči + horské potoky Štěrkové říční náplavy • Zaplaveny zejména na jaře (tání sněhu), v létě jen při intenzivních srážkách • V různém stadiu sukcese podle vzdálenosti od toku (blíže Salicion incaneae, dále vrbové křoviny Salicion eleagno-daphnoidis) • Bazifilní vegetace – vápencový skelet • Mnoho splavených druhů • Petasites paradoxus, Chondrilla chondrilloides, Salix elaeagnos – vrba šedá… • Svazy Thlaspion rotundifolii (alp+subalp), vlhké sutě Petasition paradoxi (níže) • v nejnižších polohách teplomilný svaz Stipion calamagrostis • Linaria alpina – lnice alpská, Stipa calamagrostis – osinatec třtinový, Thlaspi rotundifolium – penízek okrouhlolistý, Potentilla nitida, Papaver julicum – mák julský, Petasites paradoxus, Rumex scutatus – šťovík štítkovitý Otevřené sutě Mokřady • V lesním stupni velmi vzácně • Rašeliniště (-vrchoviště) na severovýchodě NP • Drosera rotundifolia - rosnatka okrouhlolistá, Menyanthes trifoliata - vachta trojlistá, Carex pauciflora - ostřice chudokvětá, Oxycoccus microcarpus – klikva maloplodá • Relativně sucho • Mokřady zejména v okolí pramenišť a na okrajích ples • Saxifraga stellaris, Pinguicula alpina – tučnice alpská • Epilobium alsinifolium – vrbovka žabincolistá, Equisetum variegatum – přeslička pestrá, Mokřady nad horní hranicí lesa Květena • Druhově bohatá (1600 druhů) • Vápence a dolomity, glaciální refugia • Fytogeografická křižovatka – Alpy x Dinaridy x jižní Evropa • Endemity – Papaver julicum – mák julský, Linum julicum – len julský, Primula carniolica – prvosenka kraňská, Sempervivum juvanii – netřesk Hladnikia pastinacifolia • Paleoendemit • 6 lokalit • Světlé skalní hrany a sutě na vápenci • Naturový druh, seznam IUCN Glaciální refugium buku • Jižní předpolí Julských Alp • Pyl i makrozbytky na sklonku glaciálu • Cetrum rozšíření druhů bučin s malými areály – snad interglaciální relikty Magri et al. 2006 • Endemity JV vápencových Alp – zejména vápnomilné skalní druhy • Campanula zoysii, • Gentiana terglouensis • Paederota bonarota • Physoplexis comosa • Senecio fontanicola Květena Počet rostlinných endemitů ve Východních Alpách (Tribsch 2004) Campanula zoysii • Endemický zvonek JV vápencových Alp • Naturový druh Physoplexis comosa • Jižní vápencové Alpy • Zastíněné vápencové skály • Pod horní hranicí lesa • Endemický rod Alp Šneci • Podzemní biotopy (vysoký endemismus) • Jeskyně • Hlavně rod Zospeum • Krasové prameny a podzemní vody • ze Slovinska uváděn výskyt asi 30 druhů • Iglica hauffeni • Iglica tellinii • Hauffenia subcarinata • Skalní druhy exponovaných vápencových skal • Arianta chamaeleon – endemit Julských Alp • Campylia planospira subsp. illyrica – dinárský prvek • Cochlodina remota – V Alpy • Erjavetsia bergeri Šneci Euscorpius tergestinus – štír kýlnatý • Komplikovaný okruh Euscorpius carpaticus • Souvisle od jižního Rakouska (Korutany) • V minulosti izolovaně i v ČR a u Krems an der Donau v Rakousku • Od jižního Rakouska či Slovinska další taxony (E. germanus, E. italicus, E. gamma…) Ryby, obojživelníci a plazi • Pstruh mramorový • Mlok černý • Zmije obecná, růžkatá a skvrnitá • Užovka stromová a hladká • Ještěrka zední, zelená a chorvatská, Macarát jeskynní – Proteus anguinus • Krasové oblasti od západního Slovinska po Černou Horu • Stygiobiont • Trvalá neotenie • Třetihorní relikt, endemit SZ Balkánu Ptáci • Orel skalní, sup bělohlavý • Tetřev hlušec, tetřívek obecný, • Orebice horská, bělokur horský • Kavče žlutozobé • Zedníček skalní, skalník zpěvný, pěvuška podhorní Savci • Rys ostrovid, medvěd hnědý • Kamzík horský, kozorožec horský • Hraboš sněžný, svišť horský • Zajíc bělák Kozorožec alpský (Capra ibex) • V Alpách postupně vyhuben v 18. a 19. století • 1878 posledních 500 jedinců v Piemontu (It) • Složitá záchrana a chov v zoo ve Švýcarsku • Od roku 1911 postupná reintrodukce – dnes 40 000 ex. • Ve Slovinsku vyhuben v pol. 19. století • Reintrodukce 1964 v Julských Alpách • Dnes asi 400 ex. ve slovinských Alpách • Málo dotčený druh (LC) Chráněná území střední Evropy • Bi9980 • Podzimní semestr lichých let • Přednášky 2 hodiny týdně (2019, po 12–14), účast doporučená • 2+2 kredity • Zkouška ústní • Hlavní cíle: • Představit přírodu střední Evropy na příkladech vybraných chráněných území • Zasadit přírodu České republiky do širšího středoevropského kontextu • Představit vybrané ekofenomény charakteristické pro středoevropskou krajinu • Vnímat středoevropskou přírodu v její komplexnosti