Chráněná území střední Evropy • Bi9980 • Podzimní semestr lichých let • Přednášky 2 hodiny týdně (2019, po 12–14), účast doporučená • 2+2 kredity • Zkouška ústní • Hlavní cíle: • Představit přírodu střední Evropy na příkladech vybraných chráněných území • Zasadit přírodu České republiky do širšího středoevropského kontextu • Představit vybrané ekofenomény charakteristické pro středoevropskou krajinu • Vnímat středoevropskou přírodu v její komplexnosti 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 O čem to bude: 1 - Malá Fatra 2 - Veľká Fatra 3 – Tatranský/Tatrzanski 4 - Slovenský kras/Aggteleki 5 - Poloniny/Biesczady/Užanskij 6 - Neusiedler See- Seewinkel/Fertö-Hanság 7 - Hohe Tauern 8 - Duna-Ipoly 9 - Kiskunsági 10 - Triglav 11 – České/Saské Švýcarsko 12 – Białowieski/ Belovezhskaya Pushcha 12 Kategorie velkoplošných chráněných území střední Evropy • Národní park - všechny středoevropské země mají tuto kategorii • Chráněná krajinná oblast a její analogie zpravidla také nechybí • Ptačí oblast – spolu s EVL kategorie v rámci soustavy NATURA 2000 • Biosférická rezervace – program MaB v rámci UNESCO Biosférické rezervace ve světě Velkoplošná chráněná území v Evropě Biosférické rezervace Národní parky Střední Evropa a její přírodní podmínky Povrch Povrch Klima Leuschner & Ellenberg 2017 Klima Klima Klima Rivas-Martinéz et al. 2008 http://www.klimadiagramme.de Central Europe = forest-friendly climate Leuschner & Ellenberg 2017 Bohn et al. 2000-2003 Mezofilní opadavé lesy jako přírodní vegetace Bučiny Dubohabřiny Acidofilní doubravy Mezofilní opadavé lesy jako přírodní vegetace Rozšíření buku lesního (Fagus sylvatica). San-Miguel-Ayanz et al. 2016. Vhodnosti stanoviště (habitat suitability) pro buk lesní (Fagus sylvatica). San-Miguel-Ayanz et al. 2016. Biogeografie Rivas-Martinéz et al. 2004 Geologie Geologie Pískovec, jílovec 8 % Kyselé magmatity 7 % Kyselé metamorfity 11 % Kyselé vulkanity 1 % Bazické vulkanity 1 % Vápenec, dolomit 10 % Měkké sedimenty 15 % Říční písky a štěrky 2 % Spraš 14 % Glacifluviální sedimenty 18 % Glaciální morény 8 % Organické sedimenty 2 % Další 3 % Kyselé 53% vs. Bazické 25 % vs. ostatní 22 % Přibližné rozšíření osmi hlavní typů geologického substrátu ve střední Evropě (European Soil Database v. 2.0, EUR 19945 EN, 2004). Hydrologie Základní ekofenomény středoevropské krajiny • Ekofenomén (geomorfologicko-ekologický fenomén) • Charakteristický soubor stanovišť a procesů s typickou flórou a faunou podmíněný geologickými a hydrologickými poměry, reliéfem i klimatem • Označuje určitou zvláštnost dané lokality v krajině, „něco navíc“ • Ostrovní charakter v „průměrné“ krajině • Změna druhového složení, zvyšují biodiverzitu krajiny • Dobře patrné v minerálně chudé a zarovnané krajině (např. Český masiv, Polsko) • Hadcové ostrůvky v kyselu Českého masivu, pískovcová skalní města v plochém reliéfu České křídové tabule, hluboká říční údolí zařezaná do plošin jihozápadní Moravy, členitý Moravský kras obklopený nekrasovými horninami… • Ekofenomén – historie konceptu • Koncept poprvé použil rakouský botanik Rudolf Scharfetter (1880–1956) v 1918 • Gipfel-phänomen – vyjádření výjimečnosti bezlesích vrcholů • Do naší literatury zavedl I. Klášterský (1928) – vrcholový fenomén v Karpatech • Více se u nás rozšířil později – Jeníkovy skripta geobotaniky (1964) • J. Jeník a J. Slavíková – říční fenomén (1964), popsán ze středního Povltaví • Články V. Ložka od druhé poloviny 20. stol. • Později u nás studován např. T. Sýkorou, T. Kučerou, J. Sádlem a dalšími Základní ekofenomény středoevropské krajiny Základní ekofenomény středoevropské krajiny Vybrané ekofenomény a jejich možných členění (sensu Kučera 1997): 1) Fenomény podmíněné horninou a makro/mezoreliéfem a) pískovcový b) krasový, dolomitový c) neovulkanitový 2) Fenomény podmíněné úživností a rozpadem hornin mezo/mikroreliéfu d) hadcový e) sprašový 3) Fenomény podmíněné vodní erozí a mezo/mikroklimaticky f) říční g) vrcholový h) karový i) suťový Majerová 2012