NP Veľká Fatra • CHKO (1973), NP (2002) • 404 + 261 (OP) km2 • Sídlo správy: Martin • Oficiální web: http://www.sopsr.sk/velkafatraweb/ NP Veľká Fatra • Pohoří Veľká Fatra • Okrajově Turčianská kotlina a údolí Váhu • 400–1592 m n. m. Veľká Fatra • Nízkotatranský oblouk jádrových pohoří vnitřních Západních Karpat • Ostredok (1595 m n. m.), Frčkov (1585 m), Križná (1574 m) • Členění podle geologického substrátu a reliéfu: • Hôlná Fatra – měkce modelované centrální partie pohoří ze slínovců a břidlic • erozně-denudační reliéf v měkkých sedimentech (Ostredok, Križná…) • Braľná Fatra – okrajové hřebeny s vápencovými a dolomitovými skalami • velmi členitý terén s rozsáhlými skalními výchozy (Tlstá, Ostrá, Skalná…) Veľká Fatra • Dlouhé doliny od západu a severu • Blatnická, Gaderská, Ľubochnianská a další • Na severu se souvislý hřeben v dělí na dvě větve: • Severní Klačianský (Kľak 1394 m) • Jižní Rakytovský (Rakytov 1567 m) hřeben • Na severu spadá Veľká Fatra do údolí Váhu • Na západě do Turčianské kotliny (řeka Turiec) Veľká Fatra Geologická stavba • Převaha druhohorních sedimentů • Příkrovová stavba – nasunutí sedimentárních příkrovů na krystalické jádro • Tatrikum – krystalické jádrové horniny vystupující izolovaně na severu pohoří • Križňanský příkrov – málo odolné neokomové slínovce a břidlice, Hôlná Fatra • Chočský příkrov – tvrdé vápence a dolomity, Braľná Fatra + izol. v Hôlné Fatře • Čtvrtohorní travertiny a pěnovce na severu pohoří (Rojkov i jinde) • Druhohorní vápence a dolomity zejména v Braľné Fatře • Na nich vyvinut členitý reliéf – rokle, bradla, skalní věže, převisy, převisové jeskyně, skalní okna • Místy krasové jevy – jeskyně (Harmanecká), škrapy, vzácně i závrty • Několik desítek jeskynních systémů Krasové jevy Klima, hydrologie • Klima mírně teplé až velmi chladné horské • Průměrné roční srážky 700-1200 mm (na JZ pohoří nejméně) • Turiec, Revúca → Váh x potoky na jihu do Hronu; vše → Dunaj Vývoj přírody v holocénu • Dostatek paleoekologických dat na gradientu nadmořské výšky • Pěnitcové (převisy), pěnovcové a travertinové akumulace • Jeskyně Mažarná na Tlsté (od konce glaciálu, eneolitické kultury, 830 m n. m) • Pěnitec – vápenný sintr vznikající na stěnách převisů a jeskynních vchodů ve vlhkém klimatu • Srážení uhličitanu vápenatého na povrchu bezcévných rostlin porůstajících stěny Vývoj přírody v holocénu Ložek 2000 • Na sklonku posledního glaciálu nezjištěny lesní šneci, více světlomilných arktoalpínských prvků • Poslední glaciál zde přežil endemický šnek Faustina cingullela • Raný holocén – postupné ubývání světlomilů a šíření lesních prvků, dost borů • Klimatické optimum • Horní hranice lesa minimálně o 100–200 m výše než dnes • Světlomilné druhy se udrželi hlavně v členitém reliéfu Braľné Fatry • Maximum rozšíření náročných lesních šneků (Argna bielzi, Bulgarica cana) • Ve vrcholových partiích pastva už od pravěku, snižování lesní hranice Vývoj přírody v holocénu Vegetace • Lesnatost asi 90 % • Zcela převažují bukové lesy na vápnitých sedimentech • Bučiny často navazují přímo na subalpínské bezlesí • Pravý alpínský stupeň téměř chybí Vegetace Tlstá (1373 m) Lesní vegetace • Nejrozšířenější typy lesní vegetace - bučiny • Květnaté bučiny – menší vliv vápnitého substrátu • Carex pilosa – ostřice chlupatá, Dentaria glandulosa – kyčelnice žláznatá, Hacquetia epipactis – hvězdnatec zubatý • Vápnomilné bučiny – mělké půdy na karbonátech • Mezofilní s druhy vysokobylinných horských niv • Sušší typy s Carex alba – ostřicí bílou a Calamagrostis varia – třtinou pestrou • Suťové lesy – zastíněné suťové svahy • Aconitum moldavicum – oměj moldavský, Lunaria rediviva – měsíčnice vytrvalá, Polystichum lonchitis – kapraď hrálovitá • Smrčiny – spíše vzácně při horní hranici lesa a výsadby • Reliktní vápnomilné bory Cortusa matthioli – kruhatka Matthiolova • Erbovní druh horských bučin a smrčin na vápencích Západních Karpat • Obrovský areál – hory střední a jihovýchodní Evropy–Čína Clematis alpina – plamének alpský • Druh světlých lesů na vápnitých substrátech • Vzácně až do subalpínského pásma Reliktní vápnomilné bory • Nejrozsáhlejší bory vysokých Západních Karpat • Suché vápnité skalnaté svahy a skalní hrany • Zřejmě relikty staroholocénních borů • Západokarpatský svaz Pulsatillo slavicae-Pinion • Hlavně Braľná Fatra • Často dominuje tráva Sesleria caerulea – pěchava vápnomilná • Horské – Primula auricula –prvosenka lysá • Teplomilné – Anthericum ramosum – bělozářka větevnatá, Carex humilis – ostřice nízká, Vincetoxicum hirundinaria – tolita lékařská • Orchideje – Epipactis atrorubens – kruštík tmavočervený, Goodyera repens – smrkovník plazivý, Gymnadenia odoratissima – pětiprstka vonná Reliktní vápnomilné bory Pulsatilla slavica – koniklec slovenský • Západokarpatský endemit • Slovenský subendemit (dále polské Tatry) Subalpínská vegetace • Borovice kleč téměř chybí (jinak dost vysazována) • V Hôlné Fatře lesní hranice výrazně snížena pastvou • V minulosti intenzivní pastva, dnes vzácně • bučiny místy navazují přímo na vysokohorské hole Subalpínská vegetace Ploská (1532 m) 700 m • Vysokobylinné nivy na vlhkých místech • Květnaté trávníky s Calamagrostis arundinacea – třtinou rákosovitou • Vyfoukávané bazifilní skalní trávníky s Carex firma – ostřicí pevnou • Bazifilní trávníky se Sesleria caerulea – pěchavou vápnomilnou • Trávníky na slínech a břidlicích se Sesleria tatrae – pěchavou tatranskou Travinobylinná vegetace nad horní hranicí lesa • Ojediněle acidofilní trávníky s Nardus stricta – smilkou tuhou Travinobylinná vegetace nad horní hranicí lesa • Izolované teplomilné typy na slunných vápencových teráskách • Porosty Carex humilis – ostřice nízká • Globulario cordifoliae-Caricetum humilis Travinobylinná vegetace nad horní hranicí lesa Skalní převisy • Bohaté zastoupení převisů v triasových vápencích Gaderské a Blatnické doliny (650–1100 m n. m.) unikátní v celých Západních Karpatech Skalní převisy • Velmi specifické podmínky: • Dna převisů – sypký vápencový sintr smíšený se skeletem • Shromaždiště vysoké zvěře a ptáků (narušování, nitráty, fosfáty) • Mikroklima – minimum vertikálních srážek, často na výslunných svazích • Navíc v zimě často holomrazy a regelace → relativně kontinentální • Středoevropský svaz Erysimo wittmanii-Hackelion deflexae • Typické druhy – Hackelia deflexa – lopuštník skloněný, Erysimum witmannii – trýzel Wittmannův, Arabis turrita – huseník převislý, Cardaminopsis arenosa – řeřišník písečný a další • Teplomilné druhy – snad stepní relikty z časných fázích holocénu • Carex humilis – ostřice nízká, Scorzonera laciniata – hadí mord dřípený, Stipa joannis – kavyl Ivanův, Thalictrum minus – žluťucha menší Skalní převisy • Jednoletky včetně teplomilných plevelů – Anagallis arvensis – drchnička rolní, Descurainia sophia – úhorník mnohodílný, Galium spurium – svízel pochybný, Geranium divaricatum – kakost rozkladitý, Saxifraga tridactylites – lomikámen trojprstý Skalní převisy • Mimo TANAP pouze zde endemit Papaver tatricum – mák tatranský • Zde izolovaně v rámci celých Karpat: • Arabis nova – huseník fatranský – jen 2 převisy v Karpatech, nejblíže Tyrolsko a Balkán • Chenopodium foliosum – merlík listnatý – nejblíže v Alpách • Sisymbrium austriacum – hulevník rakouský – centrum v JZ Evropě, nejblíže V Alpy Skalní převisy – exklávní výskyty • Ochuzené typy i v dalších vápencových pohořích vnitřních Západních Karpat • Chočská Fatra, Belianské a Nízké Tatry, Slovenský ráj i jinde • Podobná vegetace dále v Alpách (popsány ze Švýcarského NP) a Švábské Albě • V ČR jen značně ochuzené fragmenty Skalní převisy Slatiniště • bazifilní slatiniště a slatiniště s kalcitolerantními rašeliníky • Vápnitá prameniště na úpatí pohoří (Rakšia, Rojkov…) • Carex davalliana – ostřice Davallova, Drosera anglica – rosnatka anglická, Primula farinosa – prvosenka pomoučená, Schoenus ferrugineus – šášina rezavá, Sesleria uliginosa – pěchava slatinná, Tofieldia calyculata – kohátka kalíškatá Rojkov v údolí Váhu (Rojkovské rašelinisko, Rojkovská travertinová kupa) • Carpaticum occidentale – Eucarpaticum – Veľká Fatra • Asi 1000 druhů cévnatých rostlin Květena Květena • Endemity Veľké Fatry– Poa margilicola – lipnice slínomilná, Alchemilla reversantha – kontryhel obrácený, Cyclamen fatrense – brambořík fatranský, stenoendemické jeřáby - Sorbus pekarovae, S. atrimontis, S. diversicolor, S. montisalpae, S.zuzanae a další • Západokarpatské endemity – Campanula serrata – zvonek kopinatý , Gentianella fatrae – hořeček fatranský, Pulsatilla slavica – koniklec slovenský, Soldanella carpatica – dřípatka karpatská a další • Karpatské endemity – Aconitum moldavicum – oměj moldavský, Campanula carpatica – zvonek karpatský, Dentaria glandulosa – kyčelnice žláznatá, Pyrola carpatica – hruštička karpatská, Scilla kladnii – ladoňka karpatská a další Květena Campanula carpatica – zvonek karpatský • Karpatský endemit (Slovensko–Rumunsko) • Střední horské polohy, v horách severní poloviny Slovenska celkem častý • Poměrně světlomilný - vápencové skalky a sutě Cyclamen fatrense – brambořík fatranský • Neoendemit Veľké Fatry a západu Nízkých Tater • Pozdně letní geofyt se stálezelenými listy • Vápnomilné bučiny a smrčiny i suťové lesy Mnohá slovenská výšková maxima • Zejména výslunné vápencové svahy na JZ pohoří (Tlstá, Lysec …) • Lesní druhy - Acer platanoides – javor klen (1299 m), Ulmus glabra – jilm horský (1377 m), Anemone nemorosa – sasanka hajní (1544 m) • Druhy suchých trávníků - Linum flavum – len žlutý (1000 m) Rosa spinosissima – růže bedrníkolistá (1260 m), Stipa joannis – kavyl Ivanův (950 m) • Středoevropské horské druhy relativně dobře zastoupené • Arkto-alpínské druhy většinou jen vzácně a izolovaně 1) Místa se sněhovými akumulacemi pod hlavním hřebenem 2 Hluboké inverzní rokle 3) Exponované skalnaté svahy Braľné Fatry • Astragalus alpinus – kozinec alpský, Bistorta vivipara – rdesno živorodé, Carex rupestris – ostřice skalní, Rhodiola rosea – rozchodnice růžová a další Květena • Bohaté zastoupení druhů illyrského migroelementu • Migrační proud ze SZ Balkánu a JV Alp, spíše teplomilné druhy • Amelanchier ovalis – muchovník oválný, Globularia cordifolia – koulenka srdčitolistá, Primula vulgaris – prvosenka bezlodyžná, Hacquetia epipactis – hvězdnatec zubatý, Aremonia agrimonoides – řepíček řepíkovitý, Cyclamen fatrense – brambořík fatranský, Cotinus coggygria – ruj vlasatá a další. Květena Ložek 2009 Cotinus coggygria – ruj vlasatá • Nejsevernější bod areálu • Gaderská dolina na JZ pohoří • SK –několik původních výskytů na jihu • Jihovýchodní Evropa, Malá Asie, Kavkaz NPR Harmanecká tisina • Nejbohatší lokalita tisu červeného v Evropě (20 ha) • 1600 jedinců tisu, 200 000 v celé Fatře, nejstarší asi 500 let • Podrost vápnomilných bučin Malakofauna • Bohatá, typické vápencové Západní Karpaty • Karpatské endemity – Argna bielzi – válcovka karpatská • Západokarpatské endemity – Faustina rossmaessleri, F. cingulella • Pralesní porosty – Bulgarica cana – vřetenka šedivá • Stygobiont Alzoniella slovenica – vývěrka slovenská • Průnik teplomilných prvků do velkých výšek – Cepaea vindobonensis – páskovka žíhaná (1200 m n. m.) Endemické západokarpatské skalnatky • Faustina cingulella – skalnatka horská • Druh exponovaných vápencových a dolomitových skal (do 2000 m n. m.) • Často ve vyšších vápencových Karpatech (Slovensko, Polsko) – areál uvnitř následující • Faustina rossmaessleri – skalnatka malá • Druh vlhčích horských lesů • Vzácně ve vyšších vápencových Karpatech (Strážovské vrchy–Slovenský kras) Obratlovci • Ryby ve Váhu – hlavatka podunajská, hrouzek dlouhovousý • Mihule ukrajinská • Čolek karpatský, mlok skvrnitý • Ještěrka zední Ptáci • Ptačí oblast • Lesy – datlík tříprstý, datel bělohřbetý, puštík bělavý • Lesní hrabaví - tetřev hlušec, tetřívek obecný, jeřábek lesní, • Skály – orel skalní, skalník pestrý, sokol stěhovavý, zedníček skalní Savci • Kamzík horský – vysazen • Velké šelmy (medvěd, rys, vlk) • Letouni v jeskyních – vrápenec malý, v. velký Environmentální problémy • Výsadby borovice kleče a olše zelené nad horní hranicí lesa • Nevhodné hospodaření v lesích • Vysazení kamzíci • (Ohrožení mokřadů v údolí Váhu u Rojkova výstavbou dálnice)