NP a BR Slovenský kras a Aggteleki NP Aggteleki NP BR (1979), NP (1985) 202 km2, sídlo správy Jósvafő http://anp.nemzetipark.gov.hu/ NP Slovenský kras CHKO (1973) BR (1977 – 1. na Slovensku), NP (2002) 346 + 117 (OP) km2, sídlo správy Brzotín http://www.sopsr.sk/slovkras/ Krajina • Největší krasová oblast střední Evropy • Planinový kras balkánského typu (zarovnané planiny + hluboká údolí) • Matesova skala (925 m n. m.), mimo NP Pipítka (1225 m n. m.) • Krajinný celek na jihu Slovenského rudohoří (Vnitřní Západní Karpaty) Vymezení NP Slovenský kras Údolí řeky Turňa Plešivecká planina Okraj Silické planiny nad řekou Slaná (NPR Brzotínské skaly) • 5 hlavních krasových planin (Koniarská, Plešivecká, Silická, Zádielská, Jasovská) oddělených hlubokými říčními kaňony • Planiny většinou 450-900 m n. m., dna údolí kolem 200 m n. m. • Lesnaté až parkovité planiny, zalesněné údolní svahy a odlesněná dna údolí Geologie • zcela převládají druhohorní triasové vápence • Silický a Turňanský příkrov – vodorovně uložená tělesa sedimentů • Spodní trias (vápence, pískovce, slíny), na něm uloženy vápence středního a svrchního triasu • Místy sutinové brekcie na úpatích svahů • Terrae calcis – rozpuštění vápence v profilu → jílovité odvápněné půdy s obsahem železa (terra fusca+ t. rosa) Kras • Etymologie - snad ze slovinštiny či italštiny (Kras/Carso nad Terstem) • Rozpouštění vápence 2CaCO3 + H2CO3 ↔ Ca(HCO3)2 • Snadné propadání povrchových vod – bezvodé krajiny Vápenec • Litifikovaný sediment tvořený kalcitem (CaCO3) + příměsi • Různá příměs jílu a dolomitu • Nejjemnější vápence – mikritové (zrna kalcitu do 0,004 mm) • Přeměněné vápence -> mramory • Pokud reliéf podobný krasu na jiných horninách -> pseudokras • Pískovcový, sádrovcový, sprašový, termokras dolomit vs. vápenec Středoevropský kras Škrapové pole – Slovenský kras Závrt – Slovenský kras Hřebenáč – Moravský kras Vyvěračka – Moravský kras Estavela – Moravský kras Ponor – Moravský kras Krasové jevy • primární krasové jevy – vzniklé rozpouštěním vápence • sekundární krasové jevy – vznik opětovným vysrážením vápence Typy krasu podle vývoje • holokarst - kras s úplně vytvořeným souborem krasových jevů • merokarst – kras s méně vyvinutými krasovými jevy (v ČR pouze tento) Kras – terminologie Krasový ekofenomén • Okrsky budované vápencem – často bez povrchových vodních toků • Reliéfová pestrost dána specifickým větráním vápenců • Členitý reliéf na více úrovních (kaňony, rokle, závrty, škrapy, jeskyně…) • Rozpouštění i opětovné srážení vápence (pěnovec, pěnitec, travertin…) • Vápnité podklady vs. odvápnění Krasový ekofenomén • -> vysoká diverzita stanovišť • Bohatá květena (ve střední Evropě převažují bazifyty) • Bohatá malakofauna • Mnoho reliktů a endemitů Moravský kras – sedimentární prvohorní vápence Pestrá serie svratecké klenby na Olešnicku – mramory Chytrý 2007 Jeskyně • 1500 jeskyní (z toho 1200 na slovenské straně) • Světové přírodní dědictví UNESCO • 5 zpřístupněných jeskyní (Baradla, Domica, Gombasecká, Jasovská, Krásnohorská) • Domica-Baradla – celkem 26 km jeskynních chodeb • Silická ľadnica – nejníže položená ledová jeskyně světa (500 m n. m.) • Nejvyšší stalagmit SK – Kvapeľ rožňavských jaskyniarov (34 m, Krásnohorská j.) Propasti a další krasové jevy • Nejhlubší Kunia priepasť (-203 m), dále např. Brázda (-181 m), Diviačia priepasť (-123 m), ústí často na dnech závrtů • Největší krasové jezero Slovenska – Jašteričie jazierko (1,2 ha) na Silické planině • Rozsáhlá škrapová pole (NPR Domické škrapy, NPR Kečovské škrapy) • Ramsarská lokalita Domica – podzemní vody, ponory • Hluboké vápencové kaňony – Zádielská a Hájská tiesňava Silická planina posetá závrty Klima, hydrologie • Řeky mimo NP - Turňa, Slaná, Štítník → Slaná → Tisa → Dunaj • Planiny zpravidla bezvodé, vyvěračky na úpatích • Klima relativně teplé a kontinentální • Průměrná teplota 6 až 8,5 °C • Ale v červenci 18 až 20 °C x v lednu -4 až -6 °C • Srážky 600 až 1000 mm ročně • V údolích dochází často k inverzním situacím Vývoj v posledním glaciálu a v holocénu • Dostatek paleoekologických dokladů (pěnovce, jeskynní výplně, slatiny…) • Glaciál – Pupilla sterri, P. loessica… → hole – ale i mezofilní a spíše lesní šneci Faustina faustina či Laciniaria plicata – opakovaně doložen i plch velký a norník rudý → snad až do 600 m n. m. montánní lesy → pravděpodobně glaciální refugium pro mnohé lesní druhy • Holocén – v hrubém měřítku stejný jako jinde v krasových oblastech SK/ČR • Specifika – časný nástup klimaticky náročných druhů (refugia?) – až do bronzu přežívají některé glaciální prvky (např. pišťuchy, osel) – v klimatickém optimu náročné lesní druhy i na planinách • V době bronzové postupné osídlení a odlesnění planin (kyjatická kultura) → šíření stepních prvků, nárůst biodiverzity → dnes opět zarůstají Vývoj v posledním glaciálu a v holocénu Obhospodařování krasových planin Vegetace - přehled • Planiny – dubohabřiny, mezofilnější teplomilé doubravy, bučiny, křoví • Svahy planin – S – bučiny, dubohabřiny, suťové lesy J – teplomilné doubravy, křoviny, skalní stepi • Odlesněné planiny – širokolisté suché trávníky svazu Cirsio-Brachypodion J S • Dubohabrové háje – hojná ostřice chlupatá (Carex pilosa), jarní aspekt • Bučiny – květnaté bazifilní typy i chudé typy s ostřicí chlupatou • Teplomilné doubravy s dubem šipákem • Suťové lesy – klasické na vápencích s kapradinami • Mokřadní olšiny – velmi vzácně Lesní vegetace • Hlavně xerotermní křoviny na výslunných svazích a planinách • Hojný dřín jarní (Cornus mas), na pastvinách jalovec (Juniperus communis) • Vzácně nízké křoviny višně křovité (Prunus fruticosa) • Místy i submediteránní jasan zimnář (Fraxinus ornus) a ruj vlasatá (Cotinus coggygria) či tavolník prostřední (Spiraea media) Křovinná vegetace • Teplomilný submediteránní keř upřednostňující vápnité podklady • Kvetoucí časně zjara • Na Slovensku i v ČR v teplejších oblastech • Mnohostranné využití Cornus mas – dřín jarní Nelesní vegetace • Suché trávníky • Hlubší půdy – úzkolisté trávníky s kostřavou walliskou (Festuca valesiaca) • Skalní stepi – Bromo pannonici-Festucion pallentis • Zastíněné skalní trávníky s dealpíny – Diantho lumnitzerii-Seslerion albicantis • Xeromezofilní trávníky planin – Cirsio pannonici-Brachypodion pinnati • Bohatě vyvinuta vápnomilná skalní a suťová vegetace • Zastíněná skalní vegetace – časté kapradiny jazyk jelení (Asplenium scolopendrium), sleziník zelený (Asplenium viride) a bukovník vápencový (Gymnocarpium robertianum) • Exponované skály s dealpínskou pěchavou vápnomilnou (Sesleria caerulea) a hvozdíkem časným (Dianthus praecox) • Suťová vegetace – ožanka hroznatá (Teucrium botrys), strdivka brvitá (Melica ciliata) Nelesní vegetace Květena • Celkem 1400 taxonů cévnatých rostlin • Oblast panonské flóry – Obvod pramatranské xerotermní flóry (Matricum) • Endemity: chudobka drsnoplodá Klášterského – Draba lasiocarpa subsp. klasterskyii, ruměnice turňanská – Onosma tornensis (?) • Panonské endemity: ločidlo Sadlerovo – Ferula sadleriana • Západokarpatské endemity: zvonek karpatský – Campanula carpatica, koniklec prostřední – Pulsatilla subslavica • Matranské endemity: penízek slovenský – Thlaspi jankae Květena • Bohatě zastoupené teplomilné druhy • Submediteránní: kozinec měchýřkatý – Astragalus vesicarius, ostřice krátkošíjná – Carex brevicollis, ruj vlasatá – Cotinus coggygria, plevnatec lesostepní – Danthonia alpina, kandík psí zub – Erythronium dnes-canis, hnědenec zvrhlý – Limodorum abortivum, barvínek bylinný – Vinca herbacea • Kontinentální: včelník rakouský (Dracocephalum austriacum), bělotrn modrý – Echinops ritro, koniklec otevřený (Pulsatilla patens) Květena Případ ruměnice turňanské (Onosma tornensis) • Stenoendemit Slovenského krasu (5 lok.- 4 SK, 1 HU) • kriticky ohrožený druh slovenské i maďarské květeny • krasové skalní stepi V části Slovenského krasu/Aggteleku • ALE – v posledních letech molekulární analýzy • Jde zřejmě o submediteránní taxon Onosma viridis • Centrum rozšíření v Rumunsku (Banát, Transylvánie) • Druh suchých trávníků na vápenci • Spíše níže (350–1000 m) než k. slovenský – P. slavica • Slovenský endemit (zejména Z Slovensko) • Okruh ilyrsko-panonského koniklece velkokvětého Pulsatilla grandis (grandis + slavica + subslavica) Pulsatilla subslavica – koniklec prostřední • Endemit periferie Panonie (SK - 2 lok., HU - 5, RO - 1) • Centrum rodu ve střední Asii → snad preglaciální relikt • Slovenský kras – 2 lokality Ferula sadleriana – ločidlo Sadlerovo Erythronium dens-canis – kandík psí zub • Jarní geofyt submediteránních hájů • Mírně acidofilní tendence, myrmekochorní • Arela ve Slovenském krasu • Krasové skalní stepi • Centrum rozšíření na Slovensku (jinak ještě Spiš) • Slovenský kras 8 lokalit Dracocephalum austriacum – včelník rakouský Dealpinské a demontánní výskyty v údolích • Chladná dna inverzních údolích, zastíněné skály • Modřín opadavý – Larix decidua, borovice kleč – Pinus mugo • Hvězdnice alpská – Aster alpinus, hořec Cluisův – Gentiana clusii, prvosenka lysá – Primula auricula, kruhatka Mathiollova – Cortusa mathiolli Malakofauna • Velmi bohatá malakofauna (vápenec, biogeografická křižovatka, „refugium“) • Vyvěračky s endemickou zdrojenkou širokou – Sadleriana pannonica • Podzemní vody s trpasličími stygobionty rodů Hauffenia a Lobaumia • Skalní stěny se sivěnkou zdobnou – Alopia bielzi clathrata • Mnoho karpatských lesních druhů – skalnice lepá – Faustina faustina, vrutenka východní – Pseudalinda stabilis, vřetenka šedivá – Bulgarica cana • Předožábrý plž chladných krasových vyvěraček • Endemit – Slovenský kras a přilehlé vápence v Maďarsku • Dříve Sadleriana pannonica Bythinella pannonica – zdrojenka široká Glöer et al. 2015 Alopia bielzi subsp. clathrata – sivěnka zdobná • Závornatka exponovaných vápencových skal • Druh - Endemit rumunské Transylvánie a izolovaně Slovenský kras • Na Slovensku asi přirozený výsadek holocenního stáří (snad klimat. optimum) Zebrina detrita – lačník stepní • Velký suchomilný a světlomilný plž • Suché trávníky, teplomilné doubravy a bory na vápenci • Mediteránně-submediteránní druh Podzemní bezobratlí • Velmi málo živin (x netopýří guano – guanofilní druhy; splavené dřevo) • štírek Neobisium slovacum – jediný troglobiontní štírek Západních Karpat • Podzemní vody se šneky, blešivec Nipharghus tatrensi (stigobionti) • Klíště Ixodes vespertilionis parazitující na netopýrech • Jižní štírovka štírenka evropská – Eukoenenia spelaea Hmyz, pavoukovci • Klasický teplomilný hmyz - cikáda viničná, pakudlanka jižní, kobylka sága, kudlanka nábožná • Rozsáhlé bučiny - tesařík alpský • Skalní stepi - sklípkánek pontický, stepník rudý, slíďák dvoupruhý Obratlovci • Ryby, obojživelníci – nic moc (suchá krasová oblast) • Plazi – užovka stromová, ještěrka zední, j. zelená krátkonožka evropská • Ptáci - skalní – skalník zpěvný, bělořit šedý, výr velký - křoviny – strnad viničný, pěnice vlašská, dudek chocholatý - bučiny – puštík bělavý, strakapoud bělohřbetý, lejsek malý • Savci - velmi bohatá fauna letounů – zimuje 24 druhů - sysel obecný na suchých pastvinách - velké šelmy – zejména kočka divoká a rys ostrovid Obratlovci Letouni Vrápenec jižní (Rhinolophus euryale) Vrápenec malý (Rhinolophus euryale) Vrápenec velký (Rhinolophus ferrumequinum)Létavec stěhovavý (Miniopterus schreibersii) Environmentální problémy • Vápencové velkolomy • Zarůstání bývalých pastvin • Plynovod • Zničená niva řeky Slané