LEPIDLA A LEPENÍ LEPENÍ Účelem lepení je trvalé spojení povrchu dvou stejných nebo různých materiálů. Lepidla patří k důležitým látkám používaných profesionály při konzervaci a restaurování památek Z pohledu dlouhodobé stability ošetřovaných předmětů je velmi důležité pochopení degradační procesů lepidel a vlivů, které na ně působí Historie • Nejstarší lepidlo nalezeno v Nachal Chemar – cca 8 000 př. n. l. • První zmínky o lepidlech a lepení – cca 2 000 př. n. l. • Kolem r. 1700 – v Holandsku založena první komerční továrna na klíh z kůží • 1750 – první patent na rybí lepidlo • Následovaly patenty pro lepidla z kaučuku, kostí, ryb, škrobu, kaseinu • Od počátku 20. stol. Masivní rozvoj ve vývoji a výrobě (polymery) Pryskyřice Rostlinné gumy Krev Vosk Škrob Živočišná lepidla - Rybí klihy - Želatiny - Vaječná lepidla Historické materiály ETIKA Lepení v praxi konzervátora-restaurátora musí odpovídat zásadám vyplývajícím z etických zásad profese Používat pouze materiály a postupy, které nepoškodí předmět kulturního dědictví (inertnost) a bude je možné snadno a kompletně z předmětu kulturního dědictví odstranit (reversibilita) Lepené spoje musí být možné rozlepit a nános lepidla z lepených povrchů zcela odstranit TERMINOLOGIE ADHEREND – lepený materiál ADHEZIVUM – lepidlo ADHEZE – přilnavost - Adheze adheziva k adherendu (přilnavost lepidla k lepenému materiálu) je důsledkem působení adhezních sil mezi adherendem a lepidlem a její podstatou je vytvoření vazeb mezi molekulami adheziva a molekulami či atomy slepovaných povrchů. KOHEZE – soudržnost - je schopnost jakéhokoli předmětu (filmu lepidla) držet pohromadě v jednom kusu díky působení kohezních sil, které jsou důsledkem iontových, kovalentních či kovových jednoduchých vazeb mezi atomy či dvojných vazeb mezi molekulami předmětu. LEPIVOST LEPIDLA – součet adheze a koheze, ovlivněna - Povrchem, povahou, strukturou a pórovitostí lepených materiálů, - Dobou klížení a schnutí - Telpotou a vlhkostí - Použitém rozpouštědle, aj. -NÁNOS LEPIDLA – takový, aby tloušťka filmu ve spáře byla alespoň 0,05 mm; uvádí se v g∙cm−2 -DOBA OTEVŘENÉHO SESTAVENÍ SPOJE – čas od nanesení lepidla do okamžiku přiložení druhé lepené plochy (sestavení spoje); doba k dispozici pro manipulaci; závisí na typu lepidla, rozpouštědle, nánosu, teplotě, pórovitosti aj. -DOBA UZAVŘENÉHO SESTAVENÍ SPOJE – doba od přiložení lepených částí k sobě do zavedení tlaku; co nejkratší; -FIXACE LEPENÉHO SOUBORU – zajištění lepených dílů, aby nedošlo k jejich posunu během tuhnutí; tlak musí působit kolmo a nesmí vytlačit veškeré lepidlo. TEORIE ADHEZE Adheze lepidla k povrchu lepeného materiálu je kombinací působení sil mechanických, fyzikálních a chemických. - mechanické zakotvení lepidla v pórech a nerovnostech adherendu, - působení elektrostatických sil, - adsorpce a chemisorpce lepidla na povrchu adherendu - difúze molekul lepidla do adherendu Ovlivňuje ji - Smáčení povrchu lepeného povrchu lepidlem - Čistota a úprava lepeného povrchu - Struktura lepeného materiálu - Geometrické uspořádání spoje POVRCHOVÉ NAPĚTÍ LEPIDLA A SMÁČENÍ POVRCHU Dokonalou přilnavost k podkladu lze předpokládat u lepidel, která dobře smáčejí povrch lepeného materiálu Čím je povrchové napětí lepidla menší, tím lepidlo snadněji pokryje povrch lepeného materiálu a je schopné vyplnit veškeré jeho nerovnosti Tvoří-li se na povrchu lepeného materiálu kapičky nebo shluky lepidla, je to znak špatné smáčivosti lepidlem a lepivosti lepidla pro daný materiál Požadavky na lepidlo - Lepidlo musí co nejlépe smáčet povrch adherendu (uplatnění mezimolekulárních sil) - Aplikace ve formě roztoku, disperze či taveniny - Úhel smáčení < 90° (povrchové napětí lepidla nižší než adherendu); - Nízká viskozita ÚPRAVA POVRCHU - ČISTOTA Lepený povrch musí být zcela čistý!! Čistota povrchu zaručuje dokonalý styk lepidla s povrchem lepeného materiálu Zbavit se: - Zbytků starých lepidel – mechanicky, za pomoci rozpouštědel, odstraňovačů starých nátěrů, kombinací - Korozních produktů – mechanicky, - Nečistot (mastné) – rozpouštědly (alkoholy, aceton, benzín, aj.), roztokem saponátu, vodnými roztoky alkálií s obsahem smáčedla (horký roztok sody se saponátem) (Chemická aktivace – povrchy některých kovů) Velmi citlivé zejména spoje hladkých a neporézních materiálů (např. kovů, skla a porcelánu) Nově vytvořené povrchy (rozbití, rozřezání apod.) okamžitě znečištěny O2, H2O a dalšími látkami prostředí (po rozbití předmětu jsou atomy a molekuly nově vytvořeného povrchu okamžitě ochotny vytvořit vazby s atomy a molekulami kontaminantu Pro vznik pevného spoje mezi tuhými materiály je nutné, aby byly plochy adherendu jemně opracované, nikoli leštěné nebo hlazené Mírné zdrsnění lepeného povrchu zvětšuje plochu možného styku s lepidlem a tím i pevnost spoje Každý lepený povrch, který však nebyl po rozbití předmětu dále opracován, je v mikroskopickém měřítku velmi nepravidelný - pozorovatelné četné brázdy a rýhy. Lepené povrchy díky své nepravidelnosti na sebe nasedají pouze v některých bodech, mezi nimiž bývá uzavřen vzduch - pozorovatelná tenká linie spoje i při pečlivém lepení. ÚPRAVA POVRCHU - HLADKOST Materiál kompaktní a neporézní – kovy, sklo, Materiál porézní a nasákavý – papír, dřevo, keramika Poréznost a nasákavost adherendu zvětšují styčnou plochu lepidla a lepeného předmětu Nevýhodou porézních materiálů – schopnost rychle vsáknout lepidlo, což vede ke vzniku nesoudržného „chudého“ spoje Nevýhoda neporézních materiálů – lepidlo jen na povrchu (nemá se kam vsáknout) Nezbytné vybrat vhodnou viskozitu lepidla Lepidlo se nejprve nanáší na méně porézní adherend (Porézní: - Lze lepit i nízkoviskózními – první nános sníží nasákavost, další vrstva již funkci lepidla - Snadné odpaření – zkrácení otevřené doby) STRUKTURA LEPENÉHO MATERIÁLU Viskozita je mírou odolnosti kapaliny vůči tečení Čím větší molekuly kapaliny, tím pevnější vazby a tím vyšší viskozita kapaliny Kapaliny s nižší viskozitou se po povrchu pevné látky šíří mnohem snadněji než kapaliny s vyšší viskozitou Při volbě viskozity lepidla musíme vzít v úvahu samozřejmě pórovitost materiálu Úprava viskozity lepidla Snížení viskozity (naředění) – přidáním rozpouštědla – sníží se sušina lepidla (to co zbyde ve spoji) Navýšené viskozity (zahuštění) – přídavek plniv a zahušťovadel U dvousložkových lepidel – dostatečné promísení VISKOZITA LEPIDLA U většiny lepidel platí, že nanesená vrstva má být co možná nejtenčí u silných nánosů jsou podmínky mezi jednotlivými vrstvami lepidla odlišné od podmínek ve vrstvách mezi lepidlem a lepeným materiálem. To může mít za následek usnadnění destrukce spoje při lepení je nutné dodržet postup předepsaný výrobcem lepidla po nanesení lepidla, na jeden lepený povrch nebo na oba v závislosti na druhu lepidla, následuje spojení lepených povrchů (to se děje u většiny lepidel bezprostředně po nanesení lepidla - výjimkou jsou lepidla kontaktní, která se nanáší na oba lepené povrchy a nechají se před slepením částečně zaschnout po spojení adherendů dochází k tuhnutí čili vytvrzování lepidla, které vede k vytvoření pevných vazeb TLOUŠŤKA VRSTVY NANESENÉHO LEPIDLA A VYTVRZOVÁNÍ Tloušťka vrstvy naneseného lepidla, vytvrzování lepidla vytvrzení lepidla docílíme utvořením vhodných fyzikálně-chemických podmínek, vytvrzení probíhá různě dlouhou dobu v závislosti na druhu lepidla po určitém čase vytvrzení dosáhne spoj manipulační pevnosti, to znamená, že v této době je ještě možné s předmětem manipulovat. Po dalším časovém intervalu dosáhne spoj konstrukční pevnosti. Předmět již může být zatížen a mechanicky namáhán některá lepidla se vytvrzují i po dosažení konstrukční pevnosti a spoj tak nabývá tzv. maximální pevnosti. Maximální pevnost může hrát roli v konstrukčním lepení, pro lepení v konzervátorské a restaurátorské praxi však není důležitá všechny podstatné informace týkající se lepení, vytvrzování lepidla a vlastností lepidla a spoje (tj. způsob nánosu lepidla, doba a způsob vytvrzení, pevnost spoje apod.) udávají výrobci lepidel buď na etiketě lepidla nebo v technických listech přístupných na webových stránkách firem CO MUSÍ KO-RE PŘI LEPENÍ ZNÁT? • nároky na vlastnosti spoje a lepeného předmětu • vlastnosti lepeného materiálu a lepených povrchů • zvolit správné lepidlo a správně provést lepení a vytvrzení lepidla • vytvrzení lepidla dosáhneme utvořením vhodných fyzikálně-chemických podmínek pro vznik vazeb Před započetím lepení je tedy třeba zvážit: • jakému zatížení bude slepený předmět vystaven • jaké má spoj vykazovat mechanické vlastnosti • jakou má mít pevnost a odolnost vůči chemikáliím a teplotám • musíme rozhodnout, zda požadujeme reverzibilitu spoje (úzce souvisí s pevností) • jaké jsou požadavky na životnost a stálost spoje. Obecně platí, že lepicí systémy s největší pevností spoje jsou nejhůře odstranitelné. VÝBĚR LEPIDLA • ovlivněn výše uvedenými požadavky na vlastnosti spoje. • vzít v úvahu vlastnosti materiálu lepeného předmětu (struktura, pórovitost apod.) a míru jeho poškození • nutné zvolit lepidlo s optimální viskozitou a povrchovým napětím • je důležité vědět, zda je dané lepidlo určeno k nanášení na hladký nebo drsný povrch a do jaké míry má být tento povrch očištěný a odmaštěný KRITÉRIA PŘI VÝBĚRU LEPIDLA • chemické a mechanické vlastnosti • povrchové napětí • viskozitu • způsob vytvrzování • tepelnou roztažnost ROZDĚLENÍ LEPIDEL Lepidla je možné dělit podle mnoha kritérií: • podle účelu, k němuž jsou určena • podle fyzikálního stavu • podle principu tuhnutí ve spoji (toto kritérium se používá nejčastěji) • podle obsahu rozpouštědel aj. • podle původu se lepidla rozdělují na - přírodní (rostlinná a živočišná) - syntetická 1. Lepidla tuhnoucí vsáknutím a odpařením rozpouštědel • Vodní disperze a roztoky ve vodě nebo organických rozpouštědlech • základní složkou těchto lepidel je přírodní nebo syntetická polymerní filmotvorná látka rozpuštěná nebo dispergovaná ve vodě nebo rozpuštěná v organických rozpouštědlech (obsah této látky v lepidle bývá 20 až 60 %) • pro použití lepidel této kategorie je důležité, aby alespoň jeden ze spojovaných materiálů byl propustný pro plyny (vodní páru nebo páry rozpouštědla) 1.1 Lepidla roztoková tuhnoucí vsáknutím a odpařením obsažené vody 1.2 Lepidla disperzní tuhnoucí vsáknutím a odpařením obsažené vody (latexy) 1.3 Lepidla roztoková tuhnoucí odtěkáním organických rozpouštědel PŘEHLED TYPŮ LEPIDEL 2. Lepidla reaktivní 2. Reaktivní lepidla • tuhnou vlivem chemických reakcí, jež probíhají během vytvrzování • reaktivní lepidla se používají tehdy, když je nevhodné použít roztoková a disperzní lepidla • k lepení předmětů, u kterých budou spoje zatěžovány vlastní hmotností lepeného předmětu - lepení těžší keramiky a kovů; poskytují velmi pevné spoje • spoje provedené reaktivními lepidly se obecně vyznačují dobrou tepelnou odolností a také odolností vůči vodě a rozpouštědlům • Jednosložková - reaktivní lepidla jsou vytvrzována chemickou reakcí vyvolanou vnějšími vlivy (teplotou, vzdušnou vlhkostí, stykem s kovy, UV zářením apod.) • Vícesložková (nejčastěji dvousložková) – jednou složkou tvrdidlo a druhou plnidlo; je nutné smísit jednotlivé složky lepidla těsně před použitím 2.1. Reaktivní lepidla tuhnoucí vlivem zvýšené teploty 2.2. Reaktivní lepidla tuhnoucí vlivem vlhkosti prostředí 2.3. Reaktivní lepidla tuhnoucí kontaktem s kovy 2.4. Reaktivní lepidla tuhnoucí po přidání tvrdidel 3. Tavná lepidla za normální teploty termoplastické látky v pevném skupenství, které se nanášejí na spojovaný materiál ve formě taveniny a to vždy pouze na jeden spojovaný povrch ochlazením dojde k vytvrzení lepidla, jeho film se po ochlazení nesmršťuje 4. Lepidla stále lepivá • jsou stále vláčná a lepivá a jsou označována jako lepidla se samolepicím účinkem • lepení je možné pouze tehdy, pokud je vrstvička takového lepidla nanesena na vhodném nosiči (páska, folie) • spojení pásky či folie s povrchem se dosáhne přitlačením • existuje velké množství druhů samolepicích pásek, fólií a štítků • lepení papíru (Filmoplast), plsti a pěnových hmot • výroba samolepicích tapet a podlahových krytin Lepidla se samolepicím účinkem obsahují tyto složky: • termoplastický polymer nebo kaučuk; • přírodní nebo syntetickou pryskyřici; • změkčovadlo a další aditiva 1. LEPIDLA TUHNOUCÍ VSÁKNUTÍM NEBO ODPAŘENÍM ROZPOUŠTĚDEL LEPIDLA KASEINOVÁ (ALBUMINOVÁ) lepidla z mléčné bílkoviny kaseinu nevýhodou je malá odolnost vůči plísním a snadné botnání pro zlepšení odolnosti proti vodě nebo pružnosti se kaseinová lepidla modifikují močovinoformaldehydovými pryskyřicemi, latexy aj. kasein bývá používán v nástěnném malířství jako pojivo pigmentů LEPIDLA KLIHOVÁ (GLUTINOVÁ) v praxi se používají vodné roztoky kostního a kožního klihu nejčistším klihem je želatina, která je často používaná k lepení celofánu živočišné klihy se používají ke zpevnění povrchu maleb do klihových roztoků se pro zlepšení mechanických vlastností přidávají plastifikátory (zejm. glycerin) a antiseptika 1.1. Lepidla roztoková tuhnoucí vsáknutím a odpařením obsažené vody LEPIDLA ŠKROBOVÁ A DEXTRINOVÁ základní surovinou je škrob bramborový, pšeničný, kukuřičný aj. dextriny vznikají odbouráváním škrobu pražením za přítomnosti minerální kyseliny nebo kamence škrobová lepidla se používají zejména v polygrafickém, papírenském a textilním průmyslu škrob vždy býval hojně používán při konzervování a restaurování děl na papíře lepené spoje jsou pevné, avšak bývají často napadány mikroorganismy upouští se od používání LEPIDLA NA BÁZI DERIVÁTŮ CELULÓZY z vodorozpustných derivátů celulózy se k lepení nejčastěji používá karboxymethylcelulóza a methylcelulóza především k lepení papíru a to jak v papírenském průmyslu tak v restaurátorské praxi při použití pro restaurátorské účely je dobré k derivátům celulózy přidávat antiseptika LEPIDLA NA BÁZI POLYVINYLALKOHOLU polyvinylalkohol se získává alkoholýzou polyvinylacetátu za katalýzy kyselinou nebo zásadou je rozpustný ve vodě a po přidání změkčovadel a zhušťovadel slouží k lepení papíru, celofánu a pro přípravu lepicích pásek a etiket LEPIDLA ANORGANICKÁ (MINERÁLNÍ) do této skupiny lepidel patří vodní sklo , sádra a cementy jako lepidlo jej lze použít v koncentraci 33-60 % používáno je zejména k lepení vlnité lepenky a při přípravě anorganických tmelů sádra běžně slouží jako výplňový materiál cementy se používají do tmelů k lepení různých stavebních materiálů Tmely, jejichž základem jsou minerální lepidla se používají k restaurování děl kamenných, betonových, keramických a porcelánových. OSTATNÍ LEPIDLA patří sem přírodní pryskyřice rozpustné (nebo schopné botnat) ve vodě (např. arabská guma a klovatina) slouží k lepení papíru, používají se v malířství - pojiva pro zhotovování barev (vodný roztok křemičitanu sodného nebo draselného) jedná se disperze polymerů ve vodě, u nichž po vsáknutí a odpaření vody dojde ke slinutí malých polymerních částeček v souvislý film jako lepidla jsou nejrozšířenější disperze polyvinylacetátové a kopolymerní disperze vinylacetátové a akrylátové Ve srovnání s rozpouštědlovými lepidly mají latexy některé přednosti: • mají nízkou viskozitu i při poměrně vysokém obsahu sušiny (50 - 60 %) • obsahují jen nepatrné množství hygienicky a požárně nebezpečných organických rozpouštědel • lze je ředit vodou • zpracovávají se obdobně jako jednosložková lepidla za normální teploty (bez tvrdidel) 1.2 Lepidla disperzní tuhnoucí vsáknutím a odpařením obsažené vody (latexy) ASFALTOVÉ EMULZE slouží jako vodotěsné izolační nátěry, k lepení dlaždic a stavebních materiálů obsahují přídavek polymerního nebo kaučukového latexu a plniv KAUČUKOVÉ LATEXY vodné disperze syntetických kaučuků, případně i přírodního kaučuku, se používají hlavně jako pomocná lepidla v obuvnictví a galanterii POLYVINYLACETÁTOVÉ DISPERZE disperze jsou vhodné k lepení dřeva, korku, papíru, textilu, kůže, laminátů, podlahovin a obkládaček POLYAKRYLÁTOVÉ DISPERZE tato lepila vytvářejí pružné a tažné filmy používají se k lepení stejných materiálů jako polyvinylacetátové disperze základní výhodou roztokových lepidel tohoto typu je vysoká adheze k mnoha materiálům a nízký obsah sušiny, což má za následek tvorbu tenkého filmu lepidla film lepidla však ve spoji zadržuje déle zbytky rozpouštědla a spoj se proto vytvrzuje delší dobu LEPIDLA KAUČUKOVÁ roztoková kaučuková lepidla vykazují dobrou adhezi k mnoha materiálům poskytují pružné a odolné spoje bývají nejčastěji jednosložková LEPIDLA NA BÁZI PŘÍRODNÍHO KAUČUKU roztoky přírodního kaučuku ve směsi aromatických rozpouštědel a chlorovaných uhlovodíků s vulkanizačními a modifikačními přísadami, které mají zásadní vliv na pevnost spoje ve smyku k slepování pryže a kůže navzájem nebo v kombinaci s textilem 1.3 Lepidla roztoková tuhnoucí odtěkáním organických rozpouštědel LEPIDLA NA BÁZI NITRILOVÉHO KAUČUKU jako rozpouštědlo obsahují nitrilové kaučuky, estery a ketony často se kombinují s chlorovaným PVC a kopolymerem vinylchlorid – vinylacetát jsou vhodná ke spojování pryže s kovy nebo PVC a pryže navzájem LEPIDLA NA BÁZI CHLOROPRENOVÉHO KAUČUKU jsou roztoky chloroprenového kaučuku a přísad ve směsi ketonů nebo aromatických a chlorovaných uhlovodíků polychloroprenová lepidla jsou lepidly kontaktními, to znamená, že lepidlo nanesené vždy na obě spojované plochy se nechá určitou dobu částečně zaschnout neboli „zavadnout“ a spoj vznikne přiložením lepených ploch k sobě (tj. kontaktem filmů lepidla) výhodou použití lepidel na bázi chloroprenového kaučuku je jejich dobrá adheze k lepeným povrchům takto lepené spoje jsou vodovzdorné, pružné a vysoce pevné vhodná k lepení pryže, textilu a kůže navzájem a také k nalepování těchto materiálů na kovy, dřevo, sklo, používají se především v obuvnictví komerčně jsou polychloroprenová lepidla známá pod názvem Chemoprén či Alkaprén LEPIDLA ZE SLOUČENIN CELULÓZY lepidla acetátcelulózová a acetobutyrátcelulózová zejména pro spojování fólií z acetátu a acetobutyrátu celulózy a celuloidu LEPIDLA NITRÁTCELULÓZOVÁ nanáší se na obě slepované plochy rozpouštědlem obsaženým v tomto druhu lepidel je aceton a ethylacetát spoje dobře odolávají vodě, alkáliím a kyselinám především k lepení papíru, kůže, textilu, celuloidu a dřeva LEPIDLA POLYAKRYLÁTOVÁ A POLYMETHAKRYLÁTOVÁ vyráběna z roztokových polymerů esterů kyseliny akrylové a methakrylové lepidlo se nanáší na obě slepované plochy a nechá se částečně zaschnout, pak se plochy k sobě přiloží a zatíží se mírným tlakem po dobu nejméně 12 hodin zpravidla širší použití – lepení papíru, lepenky, koženky, kůže navzájem i na kovy, sklo a porcelán, slepování organického skla, styrenových plastů, slepování skla s pórovitými materiály LEPIDLA POLYAMIDOVÁ postup při slepování je u nich stejný jako u předchozí skupiny, ale zatížení by mělo trvat po dobu 16 hodin lepení polyamidových výrobků navzájem nebo v kombinaci s textilem, kůží, dřevem aj. LEPIDLA POLYSTYRENOVÁ jsou to roztoky polystyrenu nebo kopolymerů styrenu v toluenu, acetonu aj. se změkčujícími a adhezními přísadami lepení výrobků z polystyrenu LEPIDLA POLYVINYLACETÁTOVÁ polyvinylacetát rozpuštěný v některém z organických rozpouštědel nevýhodou je pouze krátkodobá odolnost proti vodě a neodolnost proti působení kyselin a alkálií a také dlouhá doba potřebná k zavadnutí lepidla před spojením ploch používají se k lepení výrobků z derivátů celulózy navzájem, nebo v kombinaci s papírem, lepenkou, dřevem apod. Lze je ale také použít pro ke spojování skla, keramiky, a kovů se dřevem, papírem a plasty. Některé typy těchto lepidel nacházejí použití v obuvnické a brašnářské výrobě. LEPIDLA NA BÁZI POLYVINYLCHLORIDU (PVC) A CHLOROVANÉHO PVC rozpouštědlem vhodným k získání tohoto typu lepidel je pouze tetrahydrofuran či methylcyklohexanon lepidla se nanášejí na obě lepené plochy, které se hned spojí a zatíží mírným tlakem na 5 až 10 hodin. používají se k lepení výrobků z PVC na dřevo, kovy a beton 2. REAKTIVNÍ LEPIDLA 2.1. Reaktivní lepidla tuhnoucí vlivem zvýšené teploty dodávají se v jednosložkové formě a vytvrzují se pouze za zvýšené teploty reaktivní lepidla na bázi epoxidových, fenolformaldehydových, močovinoformaldehydových a melaminformaldehydových pryskyřic se používají ve velkém rozsahu v průmyslu, ne však pro drobné práce 2.2. Reaktivní lepidla tuhnoucí vlivem vlhkosti prostředí KYANOAKRYLÁTOVÁ LEPIDLA (VTEŘINOVÁ LEPIDLA) monomerní akryláty tuhnou polymerací aktivovanou vzdušnou vlhkostí prostředí během několika vteřin až minut podle typu lepidla, druhu spojovaného materiálu a teploty spoj je elastický, houževnatý s širokou adhezní účinností lepení hladkých nesavých a odmaštěných povrchů malých rozměrů (do 1 cm2) spojování plexiskla, pryže a skla, oceli a duralu nejsou příliš vhodná k lepení měkčeného PVC, polystyrenu a často i dřeva (dodávaná ve velkých baleních) SILIKONOVÁ LEPIDLA (TMELY) silikonové tmely vulkanizované vzdušnou vlhkostí mají výbornou přilnavost k řadě čistých a odmaštěných materiálů jako jsou sklo, keramika, smalt, hliník, tvrdý PVC a nátěry na dřevě a kovech nejčastěji používaným tmelem je Lukopren dodávaný v mnoha typech v restaurátorské praxi se Lukopren používá pro zhotovování forem pro kopie 2.3. Reaktivní lepidla tuhnoucí kontaktem s kovy LEPIDLA AKRYLÁTOVÁ jednosložková lepidla tuhnoucí ve spáře mezi kovy za nepřístupu vzdušného kyslíku mají vysoký kapilární účinek umožňující vyplnění i velmi malých spár ve spojích základem výroby těchto lepidel je polymerace esterů kyseliny akrylové v praxi se uplatňují zejména při zajišťování šroubů, matic, hřídelí apod. 2.4. Reaktivní lepidla tuhnoucí po přidání tvrdidel LEPIDLA EPOXIDOVÁ epoxidová lepidla jsou většinou používaná jako dvousložková, vždy se tedy zpracovávají ve směsi s tvrdidly (zejm. ethylentriaminem a aminoamidy) díky své stálosti a výborným mechanickým vlastnostem se používají k lepení především kovů, skla, keramiky, pryže, dřeva, skelných laminátů, fenolických, močovinových a melaninových výlisků a vrstvených hmot nejsou použitelná k lepení plexiskla, PVC, neupraveného polyethylenu, polypropylenu a některých dalších termoplastů LEPIDLA FENOLICKÁ (FENOL- A FENOLRESORCINFORMALDEHYDOVÁ) jako tvrdidlo se u těchto lepidel používají roztoky silných kyselin, především kyseliny p- toluensulfonové vytvrzené spoje jsou tmavé, odolné proti vodě, povětrnosti a plísním fenolická lepidla slouží jako montážní lepidla k lepení dřeva, vrstvených hmot a výlisků z bakelitu Umacol B LEPIDLA MOČOVINOFORMALDEHYDOVÁ jedná se o čiré nebo bělavé viskózní kapaliny, které se zpracovávají výhradně ve směsi s tvrdidly kyselé povahy, hlavně chloridem amonným při lepení se postupuje tak, že se na jednu lepenou plochu nanese čisté lepidlo a na druhou roztok chloridu amonného spoje mají jen omezenou odolnost vůči vodě lepení dřeva, aglomerovaných desek (OSB), dýhování a k montážnímu lepení LEPIDLA POLYESTEROVÁ směs polyesterové pryskyřice s urychlovači popř. dalšími aditivy polyesterovými lepidly je možné slepovat dílce a opravovat výrobky ze skelných laminátů, plexisklo, keramické materiály, eternit a beton LEPIDLA POLYMETHAKRYLÁTOVÁ dvousložková methakrylátová lepidla jsou založena na kombinaci jemného perličkového polymeru s peroxidem a kapalného methylmethakrylátu s urychlovačem nejužívanějším z těchto lepidel je Dentakryl, jež je vhodný k lepení organického skla, a to hlavně v případech, kdy nelze zajistit rovnost spojovaných ploch nebo jejich dotyk LEPIDLA POLYURETHANOVÁ používaná buď jako jednosložková (využívající k vytvrzení vzdušnou vlhkost) nebo jako dvousložková jsou dobře zpracovatelná i za nízkých teplot poskytují spoje mechanicky pevné, pružné a odolné proti dynamickému namáhání, vodě a povětrnosti lepení především kovů, dřeva, pryže, porcelánu, keramiky a řady plastů dále v obuvnictví ke spojování měkčeného PVC navzájem, s usněmi, pryží, tkaninami, plasty aj. 3. TAVNÁ LEPIDLA TAVNÁ LEPIDLA POLYAMIDOVÁ polyamidy na bázi dimerních mastných kyselin a různých přísad slouží k rychlému spojování kůže (přírodní i syntetické) TAVNÁ LEPIDLA POLYESTEROVÁ lepení plechových obalů, některých plastů, kovů, porcelánů, textilií i dřeva TAVNÁ LEPIDLA Z KOPOLYMERŮ ETHYLEN-VINYLACETÁT lepení papíru, kartonu a dřevěných dílů montážní lepidla k lepení kovů DALŠÍ TAVNÁ LEPIDLA tavná lepidla z polyvinylacetátu, ethylcelulózy a polyethylenu