Cín a Olovo Cín • měkký bílý kov • teplota tání 232 °C, • dobrá korozní odolnost na vzduchu i ve vodě, dobrá přilnavost a slévatelnost k jiným kovům • nízká toxicita • a-Sn; B-Sn • zpracování většinou ve slitinách • Sn patří k nejstarším známým kovům: o nářadí, talíře, konve, církevní předměty • Oxidační stupně - Snll+, Snlv+, Snlv~ https://www.youtubexom/watch?v=Rh8yWyuoL2A Výroba a využití cínu v prírode se vykytuje v rudách, většinou společně s Au o cínovec (kasiterit) Sn02 o kyz cínový (stannin) Cu2S-FeS ■ SnS2 V ČR od 13. stol. (Cínovec, Horní Slavkov) SVĚT (Indonésii, Malajsii, Bolívii, Brazílii a Rusku) • žárovou redukci uhlím v šachtových nebo plamenných pecích Sn02 + 2C^Sn + 2CO struska: SnSiQ3 + CaO + C Sn + CaSi03 + CO • U nás jeden z nejstarších známých kovů - používán čistý a ve formě slitin • Výroba nářadí talířů, konví, číší, církevních i uměleckých předmětů • Výroba varhanních píšfal • potravinářství - konzervy • sklářský průmysl - tabulová skla • cínování na železo, měď, litinu Slitiny cínu V antice vždy v kombinaci s Pb, v různém poměru, napr. tvrdé cíny pro kuchyňské účely Pb:Sn -1:10, pájky 1:1 Výrobky byly opatřeny výrobní značkou (určuje místo původu, výrobce a jakost) Současné slitiny cínu neobsahují Pb ale až 10 % Sb, Cu, Bi Pb je obsaženo jen v pájkách Amalgámy cínu - tuhé roztoky Sn a Hg - reflexní vrstva na skle - výroba zrcadel (16.-20. stol.) cínová slitina (Sn-Sb-Cu)- ddekorativní a užitková - kávové a čajové servisy, svícny,...) Bronzy (Cu-Sn), pájky (Pb-Sn), ložiskové kovy (Sn-Pb-Cu), literina (Pb-Sb-Sn), cínová slitina (Sn-Sb-Cu) Supravodivé magnety (Nb3Sn) Staniol - čistý Sn, dnes nahrazen alobalem Modifikace cínu • a(Sn) - šedý, práškový, při teplotách pod 13 °C, kubická soustava (každý atom obklopen 4 sousedy) hŤŤps://cs.wikipedia.org/wiki/C%C3%ADn#/media/$oubor:Diamond Cubic-F lattice animation.gif • (J(Sn) - bílý cín, obvyklá modifikace stabilní nad 13 °C, tetragonální plošně centrovaná soustava • Y(Sn) - vznik při kolem 160 °C z formy (3, kosočtverečná soustava • K přeměně (J(Sn) —► a(Sn) dochází při poklesu teploty prostředí pod 13,2 °C • Tento přechod a vznik a(Sn) je nežádoucí a označuje se jako „cínový mor" Cínový mor • fázová premena 6(Sn) na a(Sn) • teoreticky pri T = 13,2°C; prakticky alespoň poO°C • vředovité práškovité útvary - bílý cín se rozpadá na šedý prach • Náhlý vzrůst objemu až o 26 % • Nyjrychleji probíhá pri -48 °C, zárodečná centra a(Sn) ho urychlují • Krystaly šedého a(Sn) mohou „nakazit" zdravý kov - podezřelé předměty izolovat • Vyvarovat se krátkodobému podchlazení • Zárodky lze odstranit a doplnit https: / / www, r ouming. cz/ roumingVideo. php?id=l 6900 https: / / w ww.y outube. com/watch? v=ITgf scqó A https: / / w ww.y outube. com/watch? v=HbO VoO-xQhU https: / / w ww.y outube. com/watch? v=33IfVoKx9BM Koroze Čistý Sn vytváří na povrchu (bez vlhkosti a polutantů) stabilní, tenkou vrstvu oxidů, které udržují dlouhodobě stríbrobílý (stříbro chudých) a lesklý povrch Ve vlhku vznikají silnější vrstvy oxidů a povrch se barví tmavo-šedě Sn Sn2+ + 2e-02 + 2H20 + 4e- 4