Strategie jednání žáků
ve výuce
Co žáci dělají a proč?
Proč chodí do školy učitelé a proč žáci?
?
Učitelé a žáci ve škole sledují své zájmy:
některé jsou sdílené, některé se liší
Učitelé chtějí například toto:
- sledovat dlouhodobé cíle
- pracovat s odosobněným učivem
- mít ukázněnou třídu
- vést žáky k učení
Žáci chtějí například toto:
- sledovat krátkodobé cíle
- výuku reflektující jejich kulturu
- členství ve vrstevnické skupině
- mentální stimulace
Pokud se neshodnou, je poškozena výuka.
Vyjednávání o cílech a prostředcích
Cothranová a Ennisová: směnný obchod
Učitelé i žáci si jsou vědomi toho, že disponují tím, po čem druhá strana touží, a v
důsledku toho mohou ovlivnit podobu výuky.
Např. žáci vědí, že učitelé chtějí, aby s nimi žáci ve výuce spolupracovali a byli
ukáznění. Učitelé si jsou vědomi toho, že žáci chtějí dobré známky.
Hargreaves: pracovní konsensus
kompromis x hegemonie (prosazení cíle učitele) x kontrahegemonie
(prosazení cíle žáků)
Peter Woods: strategie žáků
Woods popisuje schémata žákovského chování, která jsou typická pro různou míru
žákovské akceptace požadavků školy či učitele.
konformní chování - žáci jsou ve výuce iniciativní a projevují nadšení, protože
souhlasí s cíli školy či učitele i cestami jejich naplňování
ritualizované chování - žáci sice akceptují stanovené postupy a normy, avšak
bez vnitřního ztotožnění se s nimi. Žáci se proto ve výuce chovají nenápadně, aby
jejich projev nebyl potrestán.
únik - žáci jsou vůči cílům učitele, potažmo školy, lhostejní, což se ve výuce často
projevuje jako denní snění či rozptýlená aktivita.
Peter Woods: strategie žáků
kolonizace - značí pouze zdánlivé přijetí školních norem, protože ve skutečnosti
tyto normy žáci využívají k prosazení vlastní agendy.
nesmiřitelnost - spočívá v odmítání školních norem a pojí se s provokováním,
rušením a dalšími projevy nekázně žáků ve výuce.
rebelie - odmítnutí cílů školy i cest jejich naplňování, veřejný bojkot a odpor vůči
školním pravidlům, záškoláctví.
Vyjádření žákovského nesouhlasu
Goodboy:
- expresivní nesouhlas (mezi spolužáky)
- rétorický nesouhlas (hovořím s učitelem)
- pomstychtivý nesouhlas (negativní reklama na učitele)
Barquist Hogeluchtová & Geistová:
- předstírání splnění požadavku
- ignorování požadavku
- odmlouvání
Proč se to všechno děje?
Vyjádřením nesouhlasu žáci prosazují svou moc a aktivně vstupují do definování
představy o dobré výuce, i když za pomoci prostředků, které nejsou a nemohou být
učiteli akceptovány a jsou považovány za nevhodné chování žáků.
Volbu použité strategie žáci odůvodňují tak, že jde o reakci na, z jejich úhlu
pohledu, neadekvátní požadavky učitele, nejasně stanovená pravidla,
nekonzistentní systém sankcí, atp.
Nevhodné chování žáků ve výuce může být důsledkem nevhodného chování
učitele.
Cooper & McIntyre
Ideologie nedospělosti
Hovoří o představě dospělých, podle kterých žáci nejsou dostatečně vyspělí, aby
byli schopni zodpovědně přispívat k rozhodování o záležitostech, které mají přímý
vliv na jejich život ve škole a na výuku.
Ideologie profesionalismu
Hovoří o tom, že škola je velmi složitý systém, ve kterém operují učitelé, kteří mají
k dispozici informace, jež žáci nemají, tudíž jsou učitelé kompetentnější v
rozhodování o tom, co je pro žáky přínosné či nikoliv.
Nuda ve škole
1. učitel a jeho vedení výuky
- formy výuky, metody výuky, učivo, nevhodný přístup učitele k žákům
1. pasivita žáků
- nemožnost nebo nechuť zapojit se do procesu výuky
1. pocit bezmocnosti
- nuda končí se zvoněním
Kvalita a efektivita výuky
Kognitivní náročnost výuky
Pestrost metod výuky
Participace žáků na výuce
+ dobrý učitel (vlastnosti a jednání, didaktická znalost obsahu)
= dobré vzdělávací výsledky žáků
= dobré vztahy mezi učiteli a žáky