Reflektivní/zážitkové učení John Dewey (pragmatismus) •Vyučovací proces není předávání systematicky uspořádaných vědomostí, ale rozvíjení zkušenosti • •Učící se má získávat vlastní aktivitou zkušenosti, tato činnost ho výrazně motivuje, vzbuzuje zájem a vyvolává (kognitivní) problémy a otázky David A. Kolb Zážitková pedagogika imagesQ01VX9HU.jpg Definice reflexe •Reflexe je: „proces vytváření a vyjasňování významu zážitku (přítomného nebo minulého) ve svých vlastních pojmech“ (Boyd, Fales in Sugerman, 2000, str. 2). • •Reflexe je „ohlédnutí se zpět přes to, co se stalo, tak aby byla extrahována síť významů, která je základním kapitálem inteligentního jednání pro další zkušenosti“ (Dewey, 1938, s. 110). •Reflexe ~ Sebereflexe? • •„Kritická reflexe zahrnuje kritiku předpokladů našich přesvědčení, které si budujeme“. (Mezirow, 1990, s. 1) • • Definice reflexe •Slovník - Klimeš (1985): reflexe = přemýšlení, přemítání, uvažování, rozjímání, úvahu a zároveň také jako vědění… • Slovník: …z latinského reflexio - značí pozorování předmětu z různých stránek… •….samostatný zdroj poznání, který stojí vedle počitků a týká se vnitřní zkušenosti (J. Locke)… •…druh sebepozorování, obrácení myšlení na sebe, do vlastního vědomí a prožitků; spolu s úvahou je v pojetí konstruktivistů považována za určující prvek procesu učení“ (Boud , 2001) Reflexe a učení… •Při reflexi dochází k tvorbě nových či revidování starých významů určité zkušenosti a to se označuje jako proces učení (Mezirow, 1991). –Hloubka reflexe –Individuální reflexe: vnitřní a vnější dialog –Interpersonální změna významu (konverzace, reflexe ve skupině) –Zaměření na minulost, přítomnost, budoucnost Individuální reflexe Vnitřní ~ vnější dialog (Podle J. Nehyba) • Reflektivní konverzace Interpersonální změna významu Vnitřní konverzace Student Vnější konverzace Posuny významu mezi vnější a vnitřní řečí (individuální reflexi) Facilitátor Vnitřní konverzace Posuny významu mezi vnější a vnitřní řečí (individuální reflexi) Zpracovávání vnějšího významu (interpersonální sdílení). Zpracovávání vnějšího významu (interpersonální sdílení). Reflexe ve skupině Interpersonální změna významu •? https://lh5.googleusercontent.com/xhRm3GYkzXvD2suwofYVZ8Ak8ZEK0vCBv50r6endzgwVNQtulgAMcW59QjY7ikxpn 4rVN75b_U_VC9S4EH1pwAyGQqEnxB6O-SUrtvm71rewNKNq-ePjkBpFmVODccndNQ http://www.dkimages.com/discover/previews/813/10068939.JPG Model ACORu http://img.onlineomalovanky.cz/hydraulick%C3%A9-rypadlo-na-vy_4fb4be9888336-p.gif http://www.detsky-web.cz/www/content/images/omalovanky/112/2.gif http://revard.me/wp-content/uploads/2014/03/dum.jpg ? minulost budoucnost ALACT model (Korthagen, 2011) • David Boud, 1985 Zážitky/zkušenosti Reflektivní proces Výsledky Chování Myšlenky Pocity 1. Znovu obrácení k prožitku 2.Účast na pocitech - Zužitkování pozitivních pocitů - Odstranění překážek pocitů 3. Re-evaluace zkušenosti Nové perspektivy zkušenosti. Změna v chování. Připravené k aplikaci. Závazek k jednání. S čím se setkávám? (Čím se zabývám?) Chování Kompetence Přesvědčení Identita Poslání Co dělám? Jaké jsou moje kompetence? Čemu věřím? Kdo jsem (když pracuji)? Co mě inspiruje? (S jakou vyšší mocí se cítím být spojen(á)?) (IDEÁLY) Jádrové vlastnosti Prostředí Model „cibule“ (Korthagen, Valos, 2005) Reflexe praxe •Reflexe před akcí •Reflexe v akci •Reflexe po akci • •Práce s tzv. „tacit knowledge“ • •Řada technik (využívaných i v supervizi či mentoringu). Bálintovské skupiny, Andersenovy reflektující týmy, Vermerschovy explicitační rozhovory … Reflexe praxe •Reflection-in-action (Donald A. Schön) „stop and think“ •Pojem Reflektivní praktik •Reflexe přijednání přispívá k propojení teorie s praxí • •Důležité v pomáhajících profesích, učitelství… Procesuální stránka reflexe Reflexe má (nepsaná) pravidla Způsob vedení reflexe •Lektor (supervizor…) = facilitátor procesů (učící se proces) •Připravuje polo–strukturu rozhovoru •Řeč se odvíjí od cílů (potřeb lidí). Čí jsou cíle? •Hlavní dovednosti facilitátora: naslouchání, dotazování, práce s technikami, navozování a udržování vztahu, řízení diskuse, zvládání krizí (práce s emocemi) + znalost teorií reflexe (kam mířit) Příprava •Podmínky pro bezpečí - Důvěra jako podmínka otevřenosti •Čas •Místnost - Komunitní kruh •Velikost skupiny (případně výběr lidí…) •Pravidla (možnost odmítat – odejít, nevynášet, nekritizovat, neskákat do řeči, respekt…) •Faktory: velikost skupiny, osobnosti, vzájemná znalost, témata, prostředí, pravidla, způsob vedení… + dobrovolnost • • • Vstup do reflexe •Cíle •Seznámení, oslovování •Čas •Pravidla • • Naslouchání •Neverbalita •Parafrázování – opakování … •Vyjádření jinými slovy (bez spekulace) – jako dopomoc •Vyjadřování porozumění •Dotazy na porozumění •Sledování emocí (a pojmenování) •Pokud možno nevnášíme nové výrazy (pojmenování) ani témata, není–li to nutné • • Dotazování •Směrování dle cílů reflexe (od konkrétní zkušenosti, přes zobecnění – abstrakci, ke konkrétní využitelnosti v budoucnosti = učení) •Otevřené otázky!!! (téměř vše lze přeformulovat otevřeně) – dopřát si čas •Dotazování na detaily („Myslím, že už vím, co budu dělat“. „Co?“) •Dotazování na důkazy („Byla jsem tam nejhorší“. „Na čem jsi poznala, že jsi byla nejhorší?“) •Dotazování na pocity (opatrně a smysluplně) • Využitelné techniky (velké množství…) •Techniky dotazování (cirkulární, dekonstrukce samozřejmostí, zdroje…) •Oceňování a respekt •Metafory •Práce s tichem •Rekapitulace •„Měření změny“ •I humor •Práce s hlasem… forma je víc než obsah •Atd. • Co facilitátor nedělá •Nemluví víc než ostatní •Neskáče do řeči (ale reguluje při problémech) •Nehodnotí a nekritizuje •Neinterpretuje („To je proto, že …“) •Nediví se (přehnaně) a nebagatelizuje problém •Nemluví o sobě příliš často •Neporušuje sám pravidla (čas, technické věci …) • • Ukončování •Pracuje s časem (upozorňuje na zbývající čas) •Rekapituluje •Vyzývá k hodnocení (co jste se naučili…) •Zadává úkoly (je–li to v plánu) •Nabízí další setkání (je–li to v plánu) •Oceňuje a děkuje