Specifika učitelské profese Učení se v místě práce Profese učitele – o čem se mluví? • Semi-profese (S. Štech), „nenaučitelné“ povolání techniky a postupy jsou fajn, ale nestačí) • „Nemožné“ povolání (S. Freud) (nemůžete 100% zajistit, že se cíle podaří naplnit, že se dítě naučí…) • Osamocená profese • Balancování mezi pomocí a kontrolou • Ohrožení vyhořením • Problematický sociální status (tradičně nízký profesionalismus, měnící se chování lidí, stále slabší mzdy, feminizace, předsudky, očekávání společnosti…) • Nutnost „být in“ • Mnoho odběratelů (sendvič: žáci, rodiče, vedení…), kteří mohou mít různé cíle … každý to toho „kecá“ • Problematický školsko-politický kontext (závislost na ekonomice – financování skrze počty žáků, nejasné politiky, časté změny, nestabilita, administrativa, projekty, inkluze…) • Co ještě? Školní kontext – řešení ve spolupráci?  Tlak na rozvoj škol zevnitř (dokumentace a předávání specifických – „nenaučitelných“ zkušeností, profesionální rozvoj – profesionalizace profese, učící se organizace, organizační učení…)  Rozvoj spolupráce, rozvoj klimatu, kultury školy  Stabilizace mladých a nadějných učitelů  „Revitalizace“ starších učitelů (stárnoucí týmy), age management ve škole  Pojmy mentoring, supervize, tutoring, koučing… konzultace …i ve školách Úrovně kolegiální podpory (Little, 1990) a) společenská konverzace, b) pomoc a podpora, c) sdílení a výměna názorů a zkušeností d) společná práce. Mentoring, mentor, mentee Mentor  Základem pojmů je jméno zkušeného moudrého muže – Mentora z Homérovy antické báje Odyssea.  rádce, vůdce, vychovatel Mentee (ten, kdo je podporován, veden…) Mentoring – je považován za jeden z nejstarších modelů pro lidský rozvoj; v profesní sféře jde o odborné, kolegiální a moudré vedení k učení se v profesi a k profesionálnímu růstu  uvádění - Induction (organizační charakter spolupráce) Mentoring – definiční znaky déletrvající kontinuální proces rozvoje specifických odborných i osobnostních kompetencí učitele ve školním prostředí jde o profesionální praxi poskytující asistenci, podporu a vedení nejen začínajícím učitelům za účelem zvyšování jejich profesionálního vzestupu funguje na základě kolegiálního vztahu učitele a mentora. sebeřízené učení vycházející z potřeb menteeho je založený na dobrovolnosti, důvěře a respektu • Mentoring je (individuální) forma profesní podpory využívaná ve vzdělávání dospělých. • Mentoring respektuje zkušenosti mentora i podporovaného pracovníka/pedagoga. • Mentor podporuje jedinečnost učitele, vychází z jeho aktuálního stavu dovedností a znalostí a posiluje sebeřízené učení účastníků mentoringu. Literatura  CARROLL, M., THOLSTRUPOVÁ, M. (ed.) Integrativní přístupy k supervizi. Praha: Triton, 2004  DEMBKOWSKI, S. a kol. 7 kroků efektivního koučování. Brno: Computer Press, 2009  DRAGO-SEVERSON, E. Helping teachers learn. Thousand Oaks: Corwin Press, 2004  HAWKINS P., SHOHET, R. Supervize v pomáhajících profesích. Praha: Portál, 2004  JONSON, K. F. Being an effective mentor. How to help beginning teachers succeed. Thousand Oaks, California: Corwin Press, 2008  PARMA, P. Umění koučovat. Praha: Alfa Publishing, 2006  PÍŠOVÁ, M. A KOL. Mentoring v učitelství. Praha: PedF UK, 2011  PORTNER, H. (ED.) Teacher mentoring and induction. The state of the art and beyond. Thousand Oaks, California: Corwin Press, 2005 Obecné cíle mentoringu ve škole (záleží na potřebách jedince - školy) • Rozvoj specifických odborných i osobnostních kompetencí, které jedinci umožní dobře vykonávat svou práci, stát se profesionálem. • Zlepšit výkon, pomoci (novému - začínajícímu) učiteli stát se expertem, profesionálem • Snížit riziko osamělosti (začínajícího - nově příchozího) učitele • Poskytovat efektivní zpětnou vazbu. • Usnadnit pracovníkovi formulaci profesní vize. • Poskytovat podporu a pomáhat formulovat výzvy (motivovat), udržet v profesi. • Kultivace profesní kultury, posilování kolegiality a spolupráce ve škole (učící se organizace). Druhy a podoby mentoringu • Instruktážní x facilitativní mentoring • Obecný x oborový mentoring • Individuální x skupinový mentoring • Jeden mentor na (max.) dva učitele při individuálním vedení • Více mentorů pro jednoho učitele • Externí a interní mentoring • E-mentoring Činnosti v mentoringu  Předávání informací, formální i neformální setkávání  Konzultace, rozhovory , diskuse, rady???…  Pozorování (hospitace - náslechy ve třídě) a zpětná vazba (tabulky, pozorovací schémata, videozpětná vazba…)  Modelování, ukázky (být modelem)  Reflektivní skupiny, reflexe praxe, supervize … a jiné metody či způsoby práce (záleží na přípravě mentora)  Přímá pomoc: spolupráce na kurikulu, plánování, přípravy na hodinu, materiální podpora…  Emoční podpora, péče, poradenství Konfúze rolí mentora (více či méně se k některé z nich přiklání): facilitátor kouč konzultant (expert) lektor spolupracovník poradce …. Pro koho pracuji? – věc zakázky mentor instituceklient Pole společné práce Co pozorovat (inspirace konstruktivistické) Co pozorovat v hodině? (Je-li objednávka široká, jde-li o kontrolu, jde-li o studenta ….) Východisko: konstruktivismus, zaměření na proces – didaktiku (ne na přípravu, ne na odborný výklad…) Teze: učení je aktivní proces, motivace je klíčem k učení, zkušenost má pro učení zásadní význam. Jak motivuje žáky Jak aktivizuje žáky Jak pracuje s jejich zkušeností (kognitivní strukturou) Teze: učení probíhá v kontextu, je sociální aktivitou, vyžaduje čas… Jak vede žáky k využívání technologií Jak podporuje skupinovou práci (diskusi, týmy…) Jak pracuje s časem Jak spojuje učební látku s praxí (využitelností v životě), ptá se na použitelnost Jak pracuje s klimatem (respekt, otevřenost…) Teze: učitel usnadňuje procesy učení Jak zplnomocňuje žáka k jeho spoluodpovědnosti za učení Jak pracuje s pravdou, chybou a nejistotou… Jak jim naslouchá (učí se), reflektuje sebe sama, je flexibilní … Jak dbá na porozumění Jak argumentuje, jak je přesvědčivý… Pohyb učitele a žáků ● učitel žáci žáci žáci žáci žácižáci Pozorování komunikace učitele se žáky Repliky učitele ● Pozitivní ● Neutrální ● Potlačující (kritika, ironie, příkazy…) ● Opravující Pozorování komunikace učitele se žáky – typ a frekvence replik učitel žáci žáci žáci žáci žáci žáci žáci žácižáci žáci žáci žáci Analýza komunikace s žáky učitel žáci 10 pozitivní 45 odpovědí 32 neutrální 20 otázek 12 potlačujících 3 provokace, humor 23 opravující 10 vyrušování Pozorování – fázování hodiny Cíl učitele Činnost učitele Zapojení žáků 0- 5 min 6-10 min 11-15 min 16-20 min 21–25 min 26-30 min …. OBAVY ZAČÍNAJÍCÍCH UČITELŮ  ŘÍZENÍ TŘÍDY A DISCIPLÍNA  ŘÍZENÍ ČASU  ZÁTĚŽ  VÝUKA  TECHNOLOGIE  VELKÁ ODPOVĚDNOST  SOCIOKULTURNÍ VĚDOMÍ A CITLIVOST  MOTIVACE ŽÁKŮ  OSAMOCENÍ VE TŘÍDĚ  VZTAHY S RODIČI A KOLEGY Jonson, K. F. Being an effective mentor Fáze emočního prožívání začínajícího učitele (1. rok) Ellen Moir: Attitudinal phases of new teacher development září říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen červen očekávání očekávání přežití desiluze oživení reflexe Proces vývoje začínajícího učitele ve 4 fázích Styly vedení řízení vysvětlování sdílení delegování Vývoj odpovědnosti Vývoj vztahu Odpovědnost učitele za úspěšnost Odpovědnost mentora budování tvorba radost odpoutání Katzův model – vzdělávací potřeby učitelů v různých vývojových fázích Vzdělávací potřeby Semináře, kurzy, postgradual, knihy, časopisy, konference Konference, profesionální asociace, časopisy, filmy, návštěvy Podpora v místě, spolupráce se specialisty, kolegiální konzultace Podpora v místě, technická asistence 1.rok 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok