Klimatografie povodí Dyje a Jevišovky Seminární práce z předmětu Z0076 (Meteorologie a Klimatologie) Anna HRADECKÁ 2. ročník, B-GK KART Brno, podzim 2014 Obsah_ 1 Obecná charakteristika........................................................................................3 1.1 Vymezení polohy studovaného území.........................................................3 1.2 Orografické, geomorfologické a hydrologické poměry...............................3 1.3 Klimatické a srážkoměrné stanice................................................................4 2 Teplotní poměry..................................................................................................6 2.1 Geografické rozdělení průměrné roční teploty vzduchu..............................6 2.2 Roční chod teploty vzduchu.........................................................................6 2.3 Roční chod průměrných a absolutních měsíčních maxim a miním teploty vzduchu....................................................................................................................7 2.4 Roční chod průměrného počtu charakteristických dní...............................10 2.5 Malé vegetační období a mrazové období..................................................13 3 Srážkové poměry...............................................................................................15 3.1 Geografické rozložení průměrných úhrnů srážek......................................15 3.2 Roční chod srážek......................................................................................16 3.3 Roční chod průměrného počtu srážkových dnů charakteristickými úhrny 17 3.4 Průměrný roční úhrn srážek.......................................................................19 3.5 Geografické rozložení průměrného počtu dní se sněhovou pokrývkou.....27 4 Větrné poměry...................................................................................................28 4.1 Frekvenční rozdělení směrů větru..............................................................28 4.2 Výpočet převládajících směrů větru a jej ich frekvence.............................30 5 Klimatické oblasti.............................................................................................33 5.1 Klimatické oblasti podle atlasu podnebí z roku 1958................................33 5.2 Klimatické oblasti podle Quitta (1971)......................................................34 6 Klimagram.........................................................................................................37 Zdroje...................................................................................................................38 1 Obecná charakteristika 1.1 Vymezení polohy studovaného území Povodí Dyje a Jevišovky se nachází na jihu České republiky na hranici s Rakouskem. Východní část povodí je od Slovenska oddělena pouze úzkým pruhem povodí Moravy. Obr. 1 Povodí Dyje a Jevišovky v rámci České republiky Zdroj dat: [1], [11] vlastní úprava 1.2 Orografické, geomorfologické a hydrologické poměry Oblast povodí můžeme ze západu na východ zařadit do geomorfologických podsoustav: Českomoravská vrchovina, Západní vněkarpatské sníženiny, Jihomoravské Karpaty, Jihomoravská pánev a Středomoravské Karpaty [7]. Západní část povodí Dyje a Jevišovky se nachází v nej vyšší nadmořské výšce. Leží zde geomorfologický celek Javořická vrchovina a v ní nejvyšší bod povodí -Javořice (837 m n. m.). Území dále přechází do Křižanovské vrchoviny, ploché oblasti s hlubokými údolími proříznutými vodními toky. Dále se povodí celkově svažuje k JV v rámci Jevišovické pahorkatiky, v které se nachází NP Podyjí [7], [9]. Z oblasti Českomoravské vrchoviny se dostáváme dále na V do střední nížinaté části, kde převládá vliv Dyjsko-Svrateckého a Dolnomoravského úvalu. Podloží se skládá především ze sedimentů. Z tohoto nížinatého úseku vystupuje oblast Mikulovské vrchoviny, vzniklé především z vápencových bradel a flyšů. Nejvyšším vrcholem je Děvín. I přesto, že má toto území malou rozlohu, má na klima v oblasti velký vliv. Dále v seminární práci se o něm mluví jako o oblasti Pálavý [7], [9]. Na východ od centrální části povodí se reliéf opět postupně zvedá, nejdříve do Kyjovské pahorkatiny a Žďánického lesa, kde pramení pro východní část povodí důležitý tok Trkmanka. Úplně na SV se území zvedá do geomorfologického celku Chřiby, který už je vrchovinou s průměrným sklonem terénu 7°. Nachází se zde úzké rozvodné hřbety a hluboká údolí. Pramení zde toky Litava a Kyjovka [7], [9]. 3 Zvolené povodí se skládá ze 4 subpovodí: Dyje po soutok Moravské a Rakouské Dyje, Dyje od soutoku Moravské a Rakouské Dyje po Jevišovku, Jevišovka a Dyje od Jevišovky po Svratku a Dyje od Svratky po ústí. Do celkového povodí Dyje můžeme započítat také povodí řek Svratky, Svitavy, Jihlavy, Oslavy a Rokytné. Celkově má povodí vějířovitý tvar. Jednotlivé přítoky se setkávají v oblasti úvalů. Dyje se dále vlévá do Moravy a přes Dunaj odtéká do Černého moře. Ve zpracovávaném území se nacházejí 2 hlavní pramenné oblasti. První a důležitější z nich je Českomoravská vrchovina. Pramení zde Moravská Dyje, Jevišovka, Zeletavka a další menší toky. Pro východní část jsou důležité Chřiby a okolní pahorkatiny. Z východní části povodí se do Dyje vlévají například Trkmanka a Kyjovka [8]. Z hydrologického hlediska jsou pro povodí důležité také vodní nádrže budované především na tocích v západní části. Mezi ty nej důležitější patří vodní nádrž Znojmo a Vranovská přehrada na Dyji a Novomlýnská soustava vmiste, kdy se do Dyje vlévá Svratka. Menší význam mají rybníky, například Nesyt. - Vodní toky ■j Vodní nádrže -Povodí Dyje a Jeviěovky Nadmořská výška [m n.m] 82C 580 470 250 1 150 Obr. 2 Povodí Dyje a Jevišovky Zdroj dat: [1], [10], [11] vlastní úprava 1.3 Klimatické a srážkoměrné stanice Klimatické i srážkoměrné stanice jsou v povodí Dyje a Jevišovky rozloženy nerovnoměrně. Většina je umístěna ve východní části v povodí Trkmanky a Kyjovky. Celkově se zde nachází více srážkoměrných stanic než klimatických. U klimatických stanic jsou tučně znázorněny ty, u kterých jsou v seminární práci sledovány statistiky ohledně teplot, větru a klimatických oblastí, u srážkoměrných stanic ty, u kterých jsou sledovány srážky. 4 Obr. 3 Klimatické stanice v povodí Dyje a Jevišovky Zdroj dat: [10], [11] vlastní úprava Obr. 4 Srážkoměrné stanice v povodí Dyje a Jevišovky Zdroj dat: [10], [11] vlastní úprava 5 2 Teplotní poměry 2.1 Geografické rozdělení průměrné roční teploty vzduchu Průměrné roční teploty vzduchu významně souvisí s nadmořskou výškou. Pokud mapu geografického rozložení průměrných ročních teplot (obr. 5) porovnáme s reliéfem (obr. 2), můžeme vidět, že nejnižší teploty se nachází v místě s nejvyšší nadmořskou výškovou, tedy především na západě povodí, případně na jeho východě. Nejvyšší teploty se vyskytují v nížinaté střední části povodí, kde jedinou výjimku tvoří Pálavá. Obr. 5 Geografické rozložení průměrné roční teploty vzduchu v povodí Dyje a Jevišovky za období 1901-1950 Zdroj dat: [5], [11] vlastní úprava 2.2 Roční chod teploty vzduchu_ Roční chod teploty vzduchu je na stanicích Mutěnice a Telč běžný pro stanice v České republice. Nejvyšší teploty byly naměřeny v červenci, nejnižší v lednu. Rozdíl je v absolutních číslech, která jsou na klimatické stanici v Mutěnicích naměřena vyšší, jelikož stanice Mutěnice leží v nižší nadmořské výšce. Tab. 1 Roční chod průměrné teploty vzduchu [°C] na stanicích Mutěnice (204 m n. m.) a Telč (527 m n. m.) za období 1901-1950_ Roční chod průměrné teploty vzduch [°C] za období 1901-1050 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok Mutěnice (204 m n. m.) -1,9 -0,4 4,4 9,4 14,5 17,4 19,3 18,7 15,0 9,5 4,0 0,0 9,2 Telč (527 m n. m.) -3,8 -2,2 1,7 6,3 11,7 14,7 16,4 15,5 11,8 6,7 1,6 -1,9 6,5 Zdroj dat: [2] 6 25,0 -5,0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Obr. 6 Roční chod průměrné teploty vzduchu [°C] na stanicích Mutěnice (204 m n. m.) a Telč (527 m n. m.) za období 1901-1950 Zdroj dat: [2] 2.3 Roční chod průměrných a absolutních měsíčních maxim a minim teploty vzduchu Roční chod průměrných měsíčních maxim (obr. 7) a minim (obr. 9) má pro obě zvolené klimatické stanice téměř klasický tvar a můžeme tu opět vidět vyšší teploty pro stanici Mutěnice a nižší pro stanici Telč. Pro obě stanice platí, že průměrná maxima jsou po celý rok vyšší než 0 °C a průměrná minima nižší než 10 °C. U ročního chodu absolutních minim (obr. 10) a maxim (obr. 8) je situace jiná. Jelikož se nejedná o průměrné teploty, není jejich chod shlazený a klasický, naopak vidíme tu výkyvy týkající se pouze jednotlivých let. U chodu absolutních maxim je zajímavé, že mezi stanicemi položenými v různých nadmořských výškách není výrazný rozdíl. U absolutních minim potom vidíme výrazné výkyvy a to především u klimatické stanice Mutěnice. Tab. 2 Roční chod průměrných měsíčních maxim teploty vzduchu [°C] na stanicích Mutěnice (204 m n. m.) a Telč (527 m n. m.) za období 1926-1950_ Roční chod průměrných měsíčních maxim [°C] 1026-1950 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok Mutěnice (204 m n. m.) 6,6 9,9 17,1 23,3 27,4 30,0 31,9 31,5 28,4 22,2 14,9 8,8 33,0 Telč (527 m n. m.) 6,3 9,0 15,2 21,8 26,1 29,2 30,6 30,0 27,2 20,7 12,8 7,6 31,7 Zdroj dat: [2] 7 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 -10,0 -20,0 -30,0 -40,0 •Mutěnice (204 m n.m. •Telč (527 m n.m.) I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Obr. 7 Roční chod průměrných měsíčních maxim teploty vzduchu [°C] na stanicích Mutěnice (204 m n. m.) a Telč (527 m n. m.) za období 1926-1950 Zdroj dat: [2] Tab. 3 Roční chod absolutních měsíčních maxim teploty vzduchu [°C] na stanicích Mutěnice (204 m n. m.) a Telč (527 m n. m.) za období 1926-1950_ Roční chod absolutních měsíčních maxim [°C] 1926-1950 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Mutěnice (204 m n. m.) 13,4 14,5 22,2 28,8 31,0 35,0 35,5 35,0 32,5 27,5 21,0 14,3 Telč (527 m n. m.) 12,6 15,3 19,8 29,1 32,0 34,7 35,7 34,4 33,0 26,4 17,8 12,6 Zdroj dat: [2] 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 -10,0 -20,0 -30,0 -40,0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII ■Mutěnice (204 m n.m. ■Telč (527 m n.m.) Obr. 8 Roční chod absolutních měsíčních maxim teploty vzduchu [°C] na stanicích Mutěnice (204 m n. m.) a Telč (527 m n. m.) za období 1926-1950 Zdroj dat:[2] 8 Tab. 4 Roční chod průměrných měsíčních minim teploty vzduchu [°C] na stanicích Mutěnice (204 m n. m.) a Telč (527 m n. m.) za období 1926-1950_ Roční chod průměrných měsíčních minim [°C] 1926-1950 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok Mutěnice (204 m n. m.) -15,8 -14,0 -7,9 -3,1 0,9 4,9 8,3 7,7 2,9 -2,0 -4,4 -13,5 -18,9 Telč (527 m n. m.) -18,5 -17,3 -11,8 -5,0 -2,2 1,6 4,5 3,8 -1,2 -4,5 -7,6 -17,2 -22,2 Zdroj dat: [2] 40,0 30,0 20,0 -30,0 - -40,0-- I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Obr. 9 Roční chod průměrných měsíčních minim teploty vzduchu [°C] na stanicích Mutěnice (204 m n. m.) a Telč (527 m n. m.) za období 1926-1950 Zdroj dat: [2] Tab. 5 Roční chod absolutních měsíčních minim teploty vzduchu [°C] na stanicích Mutěnice (204 m n. m.) a Telč (527 m n. m.) za období 1926-1950_ Roční chod absolutních měsíčních minim [°C] 1926-1950 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Mutěnice (204 m n. m.) -27,7 -34,0 -13,5 -8,5 -4,5 -2,1 5,5 4,4 -2,5 -6,2 -8,4 -26,2 Telč (527 m n. m.) -34,5 -30,2 -22,8 -14,8 -6,8 -1,8 1,2 0,1 -4,4 -10,6 -13,8 -31,5 Zdroj dat: [2] 40,0 30,0 20,0 10,0 -40,0 J- I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Obr. 10 Roční chod absolutních měsíčních minim teploty vzduchu [°C] na stanicích Mutěnice (204 m n. m.) a Telč (527 m n. m.) za období 1926-1950 Zdroj dat: [2] 9 2.4 Roční chod průměrného počtu charakteristických dní U charakteristických dní týkajících se letního období, tedy tropických dní (max. T > 30,0 °C) a letních dní (max. T > 25,0 °C) můžeme vidět převládající počet pro stanici Mutěnice, kde jsou teploty celkově vyšší. Tropické dny se u obou stanic začínají vyskytovat v květnu, maximální počet je v červenci a výskyt končí v září. Letních dní už se na obou stanicích objevuje mnohem více. První bývají již v dubnu a poslední se objevují v říjnu. U dní typických pro zimní období má převahu naopak stanice Telč v Českomoravské vrchovině. Mrazové dny (min. T < -0,1 °C) byly na obou stanicích zaznamenány všechny měsíce kromě července a srpna, ledové dny (max. T < -0,1 °C) potom jen v období říjen až duben na stanici Telč a listopad až březen na stanici Mutěnice. Minimálně se na těchto stanicích vyskytovaly arktické dny a to na obou stanicích průměrně pouze 2,5 dne ročně. Tab. 6 Roční chod průměrného počtu tropických, letních, mrazových, ledových a arktických dní pro stanice Mutěnice a Telč za období 1926-1950_ Počet dní tropických letních mrazových ledových arktických Mutěnice Telč Mutěnice Telč Mutěnice Telč Mutěnice Telč Mutěnice Telč I 0 0 0 0 26,3 28,4 14,1 16,4 1,1 1,3 II 0 0 0 0 21,6 25 7,4 8,9 0,6 0,5 III 0 0 0 0 16,8 23,5 1,2 2,4 0 0 IV 0 0 0,6 0,3 4,8 10,5 0 0,1 0 0 v 0,2 0,1 4,5 2,6 0,8 2,8 0 0 0 0 VI 1,6 0,9 10,3 6,8 0,1 0,2 0 0 0 0 VII 4,3 1,8 16,6 11,7 0 0 0 0 0 0 VIII 3,2 1,2 14,4 10,2 0 0 0 0 0 0 IX 0,8 0,3 6,6 3,6 0,3 1,4 0 0 0 0 X 0 0 0,3 0,2 2,8 7,4 0 0,1 0 0 XI 0 0 0 0 8,8 15,9 0,7 2,2 0 0 XII 0 0 0 0 22,4 26,2 9,4 12,8 0,8 0,7 Rok 10,1 4,3 53,3 35,4 104,7 126 32,8 42,9 2,5 2,5 Zdroj dat: [2] 10 30 25 ~° 20 ■z 15 O >u 10 Q_ I Mutěnice ITelč I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Obr. 11 Roční chod počtu tropických dní pro stanice Mutěnice a Telč za období 1926-1950 Zdroj dat: [2] 30 25 Č 20 ■a ti 15 10 I Mutěnice ITelč I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Obr. 12 Roční chod počtu letních dní pro stanice Mutěnice a Telč za období 1926-1950 Zdroj dat: [2] 11 Obr. 13 Roční chod počtu mrazových dní pro stanice Mutěnice a Telč za období 1926-1950 Zdroj dat: [2] 30 25 ■g 20 .c u >>• 1 15 _oj 4-» oj "8 ío Id I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I Mutěnice ITelč Obr. 14 Roční chod počtu ledových dní pro stanice Mutěnice a Telč za období 1926-1950 Zdroj dat: [2] 12 30 25 ■a 20 £ 15 ^_ ro 4-» a; >g 10 Q_ I Mutěnice ITelč I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Obr. 15 Roční chod počtu arktických dní pro stanice Mutěnice a Telč za období 1926-1950 Zdroj dat: [2] 2.5 Malé vegetační období a mrazové období Malé vegetační období souvisí s průměrnými teplotami > 10,0°C. Pokud vypočítáme sumy těchto teplot nebo délku trvání období můžeme vyčleňovat klimatické oblasti a to hlavně pro zemědělství. Podle jednotlivých teplotních sum jsme schopni určit, které rostliny jsou v daném místě schopny růst. Délka trvání pro stanici Mutěnice je 177 dní, tedy téměř polovina roku, pro stanici Telč pouze 143 dní. Mrazové období je období s průměrnými denními teplotami < 0,0°C. Je tedy logické, že bude delší pro výše položenou Telč než pro Mutěnice. Tab. 7 Malé vegetační období pro stanice Mutěnice a Telč za období 1901-1950 od do délka trvání suma teplot Mutěnice 18.4. 11.10. 177 2826,2 Telč 6.5. 25.9. 143 2029,1 Zdroj dat: [2] Výpočet teplotních sum malého vegetačního období: Mutěnice: I T = 13 ■ 9,4 + 31 ■ 14,5 + 30 ■ 17,4 + 31 ■ 19,3 + 31 ■ 18,7 + 30 ■ 15 + 11 ■ 9,5 = 2826,2 Telč: £ T = 26 ■ 11,7 + 30 ■ 14,7 + 31 ■ 16,4 + 31 ■ 15,5 + 25 ■ 11,8 = 2029,1 13 Tab. 8 Mrazové období pro stanice Mutěnice a Telč za období 1901-1950 od do délka trvání suma teplot Mutěnice 17.12. 16.2. 62 -65,3 Telč 29.11. 2.3. 94 -231,7 Zdroj dat: [2] Výpočet teplotních sum mrazového období: Mutěnice: ^ T = 15 ■ 0 + 31 ■ (-1,9) + 16 ■ (-0,4) = -65,3 Telč: ^ T = 2 ■ 1,6 + 31 ■ (-1,9) + 31 ■ (-3,8) + 28 ■ (-2,2) + 2 ■ 1,7 = -231,7 14 3 Srážkové poměry 3.1 Geografické rozložení průměrných úhrnů srážek Geografické rozložení srážek v povodí závisí na rozložení orografických překážek a převládajících směrech větrů. Pokud bereme v potaz směry větrů po celý rok, převládá především v západní části vítr západní (obr. 16). Maximální srážky se tedy nacházejí v oblasti Českomoravské vrchoviny (nejzápadnější část). Dále směrem na východ vzniká oblast srážkového stínu. Ve východní části se často vyskytují také větry jihovýchodní, proto zde můžeme vidět na JV zvýšené množství srážek. Celkově se úhrn srážek opět zvedá se zvyšující se nadmořskou výškou. V S V části vidíme opět zvýšení srážek díky zvýšené nadmořské výšce a západnímu směru větru. Srážky vegetačního období mají mírně odlišné geografické rozdělení. To je způsobené především odlišnými směry převládajících větrů. V západní části stále převládá vítr západní a srážky postupně od západu klesají do srážkového stínu. Západní, případní jihozápadní vítr v tomto období převládá také ve východní části a dostává se tedy také do intenzivnějšího srážkového stínu jak Českomoravské vrchoviny, tak předhůří Alp. Zvýšení úhrnu srážek ve střední části podnebí způsobuje Pálavá. Obr. 16 Geografické rozložení průměrných úhrnů srážek roku v povodí Dyje a Jevišovky za období 1901-1950 Zdroj dat: [5], [11] vlastní úprava 15 Průměrné srážky [mm] (za vegetační období) 350 400 450 - Hranice povodí Obr. 17 Geografické rozložení průměrných úhrnů srážek vegetačního období v povodí Dyje a Jevišovky za období 1901-1950 Zdroj dat: [5], [11] vlastní úprava 3.2 Roční chod srážek Roční chod srážek je typický kontinentální s maximem v létě. V letním období spadne na obou vybraných stanicích více než 36 % všech srážek. Pro stanici Mikulov nastává srážkové minimum v zimě. Na stanici Telč spadne nejméně srážek také v zimě, ale není zde velký rozdíl mezi srážkami, které spadnou v zimě, na jaře a na podzim (tab. 10). Tab. 9 Roční chod srážek [mm] pro stanice Mikulov a Telč za období 1901-1950 Roční chod srážek [mm] za období 1901-1050 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok Mikulov (240 m n. m.) 29 29 32 43 59 64 78 65 48 46 42 36 571 Telč (527 m n. m.) 42 38 30 45 61 71 84 69 46 47 42 42 617 Zdroj dat: [2] 16 20 10 0 I Mikulov (240 m n.m. I Telč (527 m n.m.) Illlllllllll llllllllllll II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Obr. 18 Roční chod srážek [mm] pro stanice Mikulov a Telč za období 1901-1950 Zdroj dat: [2] Tab. 10 Procentuální podíl [%] jednotlivých ročních období na srážkovém úhrnu celého roku na stanicích Mikulov a Telč za období 1901-1950 Úhrn srážek [mm] Podíl na ročním úhrnu [%] Mikulov (240 m n. m.) Jaro (III-V) 134 23,47 Léto (VI - VIII) 207 36,25 Podzim (IX-XI) 136 23,82 Zima (XII - II) 94 16,46 Telč (527 m n. m.) Jaro (lll-V) 136 22,04 Léto (VI - VIII) 224 36,30 Podzim (IX-XI) 135 21,88 Zima (XII - II) 122 19,77 Zdroj dat: [2] 3.3 Roční chod průměrného počtu srážkových dnů charakteristickými úhrny Z tabulky (tab. 11) si můžeme všimnout, že nejvíce je srážkových dnů se srážkami mezi 0,1 až 1 mm a mezi 1 až 10 mm. Dnů se srážkami s více než 10 mm je nejvíce v letním období, kdy se vyskytují časté konvektivní srážky s velkými srážkovými úhrny. Roční chod počtu srážkových dnů s méně než 10 mm je poměrně rovnoměrný, i když můžeme vidět minimum v únoru a březnu, kdy převládá suchý arktický vzduch a v září, kdy se nad střední Evropou často vyskytuje anticyklona. 17 Tab. 11 Roční chod průměrného počtu srážkových dnů s úhrny > 0,1 mm, > 1,0 mm a > 10,0 mm pro stanice Mikulov a Telč za období 1901-1950 Roční chod průměrného počtu srážkových dnů s charakteristickými úhrny za období 1901-1050 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok Mikulov (240 m n. m.) > 0,1 mm > 1,0 mm > 10,0 mm 11,1 10,2 10,4 12,3 12,4 13 13 12,4 10,4 11 12,9 13,4 6,5 5,9 5,2 7 7,7 8,8 8,8 8,1 6,4 6,3 6,3 7,2 0,5 0,7 0,9 1,2 1,8 2 2,5 2,1 1,4 1,5 1,2 0,7 73,5 84,2 16,5 Telč (527 m n. m.) > 0,1 mm > 1,0 mm > 10,0 mm 13,6 13 11,2 13,2 13,1 12,8 14 13,4 10,8 12 13 14,9 9,2 8,5 7,7 9,1 9,5 9,8 10,4 10,1 7,7 7,9 8,2 9,7 0,7 0,6 0,4 1 1,6 2 2,4 2 1,3 1,4 1 0,6 155 107,8 15 Zdroj dat: [2] 16 14 o Al 12 J J 10 rin 1111 wTi i u > O j* >N oj >u O Q_ I Mikulov (240 m n.m. I Telč (527 m n.m.) IV V VI VII VIII IX X XI XII Obr. 19 Roční chod průměrného počtu srážkových dnů s úhrny > 0,1 mm pro stanice Mikulov a Telč za období 1901-1950 Zdroj dat: [2] 18 AI > O >N QJ >u O Q_ 16 -14 -12 -10 - 8 - 6 - 4 2 0 - I . I I JÍT I Pivrn 11 mr rn 11111111 11111111111 11111111111 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I Mikulov (240 m n.m. I Telč (527 m n.m.) Obr. 20 Roční chod průměrného počtu srážkových dnů s úhrny > 1,0 mm pro stanice Mikulov a Telč za období 1901-1950 Zdroj dat: [2] 16 £ 14 o o * 12 Al 10 > o j* QJ >u O Q_ l Mikulov (240 m n.m. I Telč (527 m n.m.) IV VI VII VIII IX XI XII Obr. 21 Roční chod průměrného počtu srážkových dnů s úhrny > 0,1 mm, > 1,0 mm a > 10,0 mm pro stanice Mikulov a Telč za období 1901-1950 Zdroj dat: [2] 3.4 Průměrný roční úhrn srážek Průměrné roční srážky pro dané povodí není jednoduché určit, jelikož srážky se měří bodově na jednotlivých srážkoměrných stanicích, které ovlivňují vnější vlivy jako nadmořská výška, návětrnost, okolní vegetace atd. Proto je dobré pro tento výpočet použít více metod a výsledné srážkové úhrny porovnat (viz tab. 14). Pro prostý a vážený aritmetický průměr byly použity všechny srážkoměrné stanice v povodí (tab. 12). Prostý aritmetický průměr vůbec nebere v potaz vliv reliéfu a krajiny, a tak jeho výsledky nemusí být zcela přesné. Vážený aritmetický 19 průměr používá jako váhu nadmořskou výšku, a tak alespoň částečně zohledňuje reliéf, ale stále pomíjí vliv návětrnosti. Metoda čtverců opět využívá všechny stanice v povodí (tab. 12). Celé povodí rozdělí do čtverců, který přiřadí hodnotu srážkového úhrnu buď aritmetickým průměrem více stanic ve čtverci, přiřazením hodnoty konkrétní stanice, pokud je ve čtverci jediná, případně interpolací okolních čtverců. Problematické je, že se využívají hodnoty všech čtverců, kde povodí zabírá alespoň polovinu obsahu čtverce, ale už se nepřidává žádná váha, a tak nejsou odděleny hodnoty s celými čtverci a se čtverci, které zabírá povodí jen z poloviny. Problémem to může být u protáhlého povodí, jako je například Dyje a Jevišovka, kdy je většina čtverců povodím vyplněna jen z části. Metoda polygonů využívá pouze několik rovnoměrně rozložených stanic ležících v povodí a jeho nejbližším okolí (tab. 13). Vybrané povodí leží na hranici s Rakouskem, odkud nejsou k dispozici data, a tak srážkoměrky pro tuto metodu nejsou rozloženy zcela rovnoměrně. Proto se v tomto výpočtu vyskytují nepřesnosti. Thiessenovy polygony zohledňují terén, a jako váhu při výpočtu průměrné hodnoty využívají plochu polygonu náležícímu k určité stanici. Metoda izohyet se dala vytvořit 2 způsoby. První způsob je pomocí výpočtů v ArcGISu ze srážkových úhrnů jednotlivých stanic (tab. 14, obr. 24). Pro tyto srážkoměrné stanice se provede interpolace (funkce Kriging). Opět je vhodné, aby stanice byly rovnoměrně rozloženy, což u povodí Dyje a Jevišovky zcela neplatí, a tak byly přidány i stanice z blízkého okolí. I přesto se kvůli absenci dat z Rakouska vyskytla místa bez dat a zabírala poměrně velkou část území. Dále byly vytvořeny samotné izohyety (Create contour). Nakonec se pomocí dalších funkcí vytvořily plochy ohraničené jednotlivými izohyetami a byla určena jejich výměra. Pomocí výměry a úhrnů srážek byl spočítán průměrný srážkový úhrn, na který měla kromě reliéfu vliv také návětrnost. Problematické je jen území, u kterého nemáme data, a tak je celkový výsledek zkreslen Druhou možností je využít izohyety z mapy geografického rozložení ročních srážek v povodí (obr. 16). Výhodou je, že tyto izohyety pokrývají celé území. Způsob výpočtu je stejný jako u předchozí možnosti (tab. 15, obr. 25). Všechny metody byly na závěr porovnány (tab. 16). Za nejpřesnější byla zvolena metoda izohyet 2, která nejlépe zohledňuje vnější vlivy na stanice a zabývá se celým územím. Metody, které mají v porovnání s vybranou metou nejpřesnější výsledky, jsou metoda izohyet 1 a vážený aritmetický průměr. Poměrně přesné výsledky vykazuje také prostý aritmetický průměr. Velký rozdíl byl u metody čtverců (téměř 5%) a nejhorší výsledky vykazovala metoda Thiessnových polygonů. To způsobilo nejspíše nerovnoměrné rozložení stanic, menší zastoupení stanic ve vyšších nadmořských výškách a chybějící data z Rakouska. 20 Tab. 12 Seznam srážkoměrných stanic pro metody výpočtu prostý a vážený aritmetický průměr a metodu čtverců v povodí Dyje a Jevišovky za období 1901— 1950 ID Název stanice Nadmořská výška [m n. m.] roční úhrn srážek [mm] 44 Bítovánky 590 641 84 Břeclav 152 550 93 Budeč 487 584 125 Čejč 185 509 126 Čejkovice 204 562 157 Dačice 221 585 158 Dambořice 219 605 204 Drnholec 185 495 208 Dubňany, Jarohněvice 175 549 212 Džbánice 342 536 295 Hrušky 168 538 299 Hustopeče 193 563 337 Jaroslavice 189 529 338 Jemnice 478 595 343 Jevišovice 315 582 389 Klobouky 248 559 404 Koryčany 284 633 430 Krumvíř, Rovinský dvůr 187 530 454 Kjov 195 540 464 Lednice 164 524 465 Lechovice 232 528 549 Mikulov 240 571 575 Moravský Žiškov, Prechov 180 525 584 Mutěnice 204 533 619 Nové Syrovice 450 569 659 Panenská 515 629 680 Plavec 250 517 691 Podivín 169 516 721 Prušánky 185 556 811 Slatina 365 550 814 Slavonice 516 615 863 Stříl ky 341 665 901 Telč 527 617 928 Tvořihráz 230 511 948 Valtice 205 571 960 Velké Bílovice 188 532 973 Višňové 339 557 986 Vranov, přehrada 354 620 1025 Znojmo 306 564 1031 Žďánice 228 593 Zdroj dat: [2] 21 Prostý aritmetický průměr: _ I*í x =- n x průměrný roční úhrn srážek v povodí [mm] Xi průměrný roční úhrn srážek pro jednotlivé stanice [mm] n počet srážkoměrných stanic 22548 x =-= 563,7 40 Vážený aritmeticky průměr: x = x průměrný roční úhrn srážek v povodí [mm] Xi průměrný roční úhrn srážek pro jednotlivé stanice [mm] m, nadmořská výška srážkoměrných stanic [m n. m.] 6446040 x = ____„ t = 575,3 11205 Metoda čtverců: Obr. 22 Metoda čtverců pro výpočet průměrného ročního úhrnu srážek v povodí Dyje a Jevišovky za období 1901-1950 Zdroj dat: [2], [11] vlastní úprava 22 _ 2>i x =- n x průměrný roční úhrn srážek v povodí [mm] Xi průměrný roční úhrn srážek pro jednotlivé čtverce [mm] n počet čtverců 20318,5 x = ——— = 549,1 37 Metoda polygonů: Obr. 23 Metoda polygonů pro výpočet průměrného ročního úhrnu srážek v povodí Dyje a Jevišovky za období 1901-1950 Zdroj dat: [2], [11] vlastní úprava 23 Tab. 13 Seznam srážkoměrných stanic pro metodu polygonů v povodí Dyje a Jevišovky za období 1901-1950 ID Název stanice Roční srážky [mm] Plocha polygonu [km2] plocha*srážky [km2*mm] 84 Břeclav 550 363 199650 92 Bučovice 579 93 53847 93 Budeč (o. Jindřichův Hradec) 584 329 192136 126 Čejkovice (o. Hodonín) 562 450 252900 204 Drnholec 327 388 126876 257 Horní Kounice 515 116 59740 336 Jaroměřice nad Rokytnou 346 56 19376 337 Jaroslavice (o. Znojmo) 351 307 107757 448 Kunžak 404 79 31916 454 Kyjov (o. Hodonín) 331 339 112209 541 Měnín, Jalovisko 513 120 61560 619 Nové Syrovice 569 218 124042 680 Plavec 517 386 199562 814 Slavonice 615 266 163590 901 Telč 617 244 150548 925 Třešť, Na pouštích 647 42 27174 986 Vranov, přehrada (o. Znojmo) 620 289 179180 Zdroj dat: [2] x = —^- ľ Pí x průměrný roční úhrn srážek v povodí [mm] n průměrný roční úhrn srážek stanice ve středu polygonu [mm] Pí plocha polygonu [km2] 2062063 x =-= 504 8 4085 ' 24 Metoda izohyet: Obr. 24 Metoda izohyet 1 pro výpočet průměrného ročního úhrnu srážek v povodí Dyje a Jevišovky za období 1901-1950 Zdroj dat: [2], [11] vlastní úprava Obr. 25 Metoda izohyet 2 pro výpočet průměrného ročního úhrnu srážek v povodí Dyje a Jevišovky za období 1901-1950 Zdroj dat: [2], [5], [11] vlastní úprava 25 _ ľ Xi ■ Pi ľ Pi x průměrný roční úhrn srážek v Xi střed intervalu izohyet [mm] Pí plocha mezi izohyetami [km2^ povodí [mm] Tab. 14 Výpočet srážkového úhrnu pomocí metody izohyet 1 xi [mm] pi [km2] xi * pi [mm* km2] 525 1584,3 831768,1 575 1218,8 700819,4 625 860,1 537558,2 675 231,9 156543,6 725 42,0 30419,6 Zdroj dat: [2] 2257109 Xi = ————— = 573,3 1 3937,1 Tab. 15 Výpočet srážkového úhrnu pomocí metody izohyet 2 xi [mm] pi [km2] xi * pi [mm* km2] 475 86,4 41040 525 1484,4 779310 575 1527,3 878197,5 625 690,8 431750 675 234,2 158085 725 96,9 70252,5 Zdroj dat: [2] 2358635 Tab. 15 Porovnání metod výpočtu průměrného ročního úhrnu srážek v povodí Dyje a Jevišovky za období 1901-1950_ Metoda Průměrný roční úhrn srážek [mm] [%] Prostý aritmetický průměr 563,7 98,5 Vážený aritmetický průměr 575,3 100,5 metoda čtverců 549,1 95,9 metoda polygonů 504,8 88,2 metoda izohyet 1 573,3 100,1 metoda izohyet 2 572,5 100,0 Zdroj dat: [2] 26 3.5 Geografické rozložení průměrného počtu dní se sněhovou pokrývkou Geografické rozložení průměrného počtu dní se sněhovou pokrývkou vychází jak z reliéfu povodí, tak i geografického rozložení průměrné roční teploty. Nejdéle zůstává sníh v nej vyšší ch nadmořských výškách, kde je celkově nižší teplota a také vyšší pravděpodobnost sněhových srážek než v nížinách. V povodí Dyje a Jevišovky je tedy nej vyšší počet dní se sněhovou pokrývkou na západě a poté na východě. Ve střední části povodí se sníh vyskytuje méně než 40 dní. Jedinou výjimku tvoří Pálavá, kde se nachází až 50 dní v roce. Obr. 26 Geografické rozložení průměrného počtu dní se sněhovou pokrývkou v povodí Dyje a Jevišovky za období 1901-1950 Zdroj dat: [5], [11] vlastní úprava 27 4 Větrné poměry 4.1 Frekvenční rozdělení směrů větru Mezi stanicemi Znojmo a Mutěnice je ve frekvenčním rozdělení směrů větru výrazný rozdíl. V Mutěnicích více než třetinu roku panuje bezvětří, ve Znojmě je to pouze asi 3 % roku. Na obou stanicích vane asi 11 % roku JV vítr. Pro Mutěnice je to vítr převládající, ve Znojmě je ale s frekvencí 25 % významnější vítr západní. Větší proměnlivost je na stanici Mutěnice. Kdežto co v létě převládá směr západní až jihozápadní, v zimě je nejvýraznější jihovýchodní. Tab. 16 Roční frekvenční rozložení směrů větru [%] na stanicích Mutěnice (1945-1954) a Znojmo (1937-1944)_ Roční frekvenční rozložení směru větrů v % Období S SV v JV J JZ Z SZ Calm Mutěnice (204 m n. m.) 1945-1954 8,4 6,2 6,3 11,3 4,8 8 9,4 11,2 34,4 Znojmo (306 m n. m.) 1937-1944 10,2 7,7 7,5 11,6 8,5 5,3 25 21,1 3,1 Zdroj dat: [2] j ^—Mutěnice (204 m n.m.) calm: 34,4 Znojmo (306 m n.m.) calm: 3,1 Obr. 27 Roční frekvenční rozložení směrů větru [%] na stanicích Mutěnice (1945-1954) a Znojmo (1937-1944) Zdroj dat: [2] 28 Tab. 17 Frekvenční rozložení směrů větru v letním období (červen-srpen) [%] na stanicích Mutěnice (1945-1954) a Znojmo (1937-1944)_ Frekvenční rozložení směru větrů v letním období (červen-srpen) v % Období S SV V JV J JZ Z SZ Calm Mutěnice (204 m n. m.) 1945-1954 5,9 5,3 5,1 7,9 4,5 11,9 11,6 12,4 35,4 Znojmo (306 m n. m.) 1937-1944 10,9 6,1 5,5 9,7 8,5 4,4 26,5 24,1 4,3 Zdroj dat: [2] j Mutěnice (204 m n.m.) calm: 35,4 Znojmo (306 m n.m.) calm: 4,3 Obr. 28 Frekvenční rozložení směrů větru v letním období (červen-srpen) [%] na stanicích Mutěnice (1945-1954) a Znojmo (1937-1944) Zdroj dat: [2] Tab. 18 Frekvenční rozložení směrů větru v zimním období (prosinec-únor) [%] na stanicích Mutěnice (1945-1954) a Znojmo (1937-1944)_ Frekvenční rozložení směru větrů v zimním období (prosinec-únor) v % Období S SV V JV J JZ Z SZ Calm Mutěnice (204 m n. m.) 1945-1954 10,0 6,9 6,0 14,1 4,1 6,6 8,7 12,8 30,8 Znojmo (306 m n. m.) 1937-1944 10,9 7,6 7,4 11,4 8,4 7,4 26,1 18,4 2,4 Zdroj dat: [2] 29 J ^—Mutěnice (204 m n.m.) calm: 30,8 Znojmo (306 m n.m.) calm: 2,4 Obr. 29 Frekvenční rozložení směrů větru v zimním období (prosinec-únor) [%] na stanicích Mutěnice (1945-1954) a Znojmo (1937-1944) Zdroj dat: [2] 4.2 Výpočet převládajících směrů větru a jejich frekvence Pro klimatickou stanici Znojmo můžeme určit 1 převládající směr větru. I přesto, že se jeho směr během roku mírně mění, můžeme ho nazvat severozápadním. V jednotlivých obdobích má frekvenci vždy blížící se k 50 % dní, kdy se nevyskytoval calm. U stanice Mutěnice je situace složitější. Nejenže velkou část roku převládá calm (viz kapitola 4.1), ale také můžeme pro celý rok a zimní období určit 2. převládající směr větru, který má téměř stejnou frekvenci jako 1. Obecný postup výpočtu T31: 1. Převedeme hodnoty frekvencí směrů větru na hodnoty frekvencí bez calm. 2. Určíme směr větru s nej větší frekvencí a přiřadíme mu hodnotu n3. 3. Přidělíme okolním frekvencím směrů větrů hodnoty nl, n2 a n4, tak aby byly u sousedních hodnot v pořadí nl, n2, n3, n4 nebo n4, n3, n2, nl. Pořadí určíme tak, aby platila podmínka: n4 < n2. 4. Vypočteme a, H a a podle Noska: n3 — nl (n3 — nl) + (n2 — n4) (n3 — nl) + (n2 — n4) H = n2 + n3 + ---- ■ (1,5 - a)2 30 a = a ■ 45° a střed kvadrantu s nej větší četností nx frekvence směru větru x [%] H četnost větru pro nalezený kvadrant [%] a úhel potřebný pro výpočet převládajícího směru [°] 5. Dále si najdeme frekvenci nl. Pokud jsme měly hodnoty frekvencí v pořadí nl, n2, n3 a n4, přičteme k hodnotě nl úhel a. Pokud jsme měly hodnoty frekvencí v pořadí n4, n3, n2 a nl, odečteme od hodnoty nl úhel a. 6. Na závěr zapíšeme směr větru podle severu nebo jihu (záleží na tom, ve kterém se nachází kvadrantu) ve formátu S 43° E. Jeho frekvenci jsme vypočítali již dříve, je rovna hodnotě H. 7. Zkontrolujeme, zda můžeme určit druhý převládající směr větru, tedy opět rozdělíme frekvence nl, n2, n3 a n4 na opačnou stranu větrné růžice tak, aby splňovali podmínky, že n3 je nej větší a n4 < n2. Pokud bude součet hodnot n3 a n2 větší než 25 %, je nutné dopočítat také druhý převládající směr větru. Vzorový výpočet pro stanici Mutěnice pro rok: l.,2.,3. S SV v JV J JZ Z SZ 12,8 9,5 9,6 17,2 7,3 12,2 14,3 17,1 nl n2 n3 n4 4. 17,2 - 9,5 U ~ 1 + (17,2 - 9,5) + (9,6 - 7,3) " 1,8 (17,2 - 9,5) + (9,6 - 7,3) H = 9,6+ 17,2 + —- \ -— " (1,5 - 1,8)2 = 27,2 a = 1,8 ■ 45° = 79,8 5. nl^SV SV + a = 45 + 79,8 = 124,8 6. J 55,2° V 7. S sv v JV J JZ Z SZ 12,8 9,5 9,6 17,2 7,3 12,2 14,3 17,1 n4 nl n2 n3 n4 nl n2 n3 n2 + n3 = 31,4 -> počítáme druhý převládající směr větru 31 Tab. 19 Převládající směry větrů a jejich frekvence pro zimu, léto a rok na stanicích Mutěnice (1945-1954) a Znojmo (1937-1944)__ I. převládající směr II. převládající směr Mutěnice (204 m n. m.) S 55,7° Z 31,60% J 55,2° V 27,20% Rok Znojmo (306 m n. m.) S 66,8° Z 47,60% - Mutěnice (204 m n. m.) S 86,4° Z 38% - Léto Znojmo (306 m n. m.) S 64,9° Z 52,90% - Mutěnice (204 m n. m.) S 36,9° Z 33,50% J 54,4° V 29,60% Zima Znojmo (306 m n. m.) S 71,1° Z 45,70% - Zdroj dat: [2], [3] 32 5 Klimatické oblasti 5.1 Klimatické oblasti podle atlasu podnebí z roku 1958 Podle atlasu podnebí, se v Československu vyčleňovaly tři klimatické oblasti a to oblast teplá s počtem letních dnů (s maximální teplotou > 25°C) vyšším než 50 a počátkem žní ozimého žita před 15. červencem. Mírně teplá oblast se vyznačovala počtem letních dní menším než 50, začátkem žní ozimého žita po 15. červenci, červencovou teplotou na 15°C v Čechách a na Moravě, nad 16°C v Beskydech a na Slovensku, chladná oblast potom červencovou teplotou v Čechách a na Moravě pod 15°C, v Beskydech a na Slovensku pod 16°C. Jednotlivé oblasti se potom dělí na podoblasti podle Končekova vláhového indexu a na okrsky podle dalších klimatických nebo terénních znaků. V povodí Dyje a Jevišovky se podle atlasu podnebí v centrální nížinaté oblasti nachází okrsek A2 (Iz < -20, lednová teplota nad -3°C, sluneční svit ve vegetačním období nad 1500 hodin), který je teplý, suchý, s mírnou zimou, s kratším slunečním svitem. Ve východní části a na Pálavě na něj navazuje teplý, mírně suchý okrsek A3 s mírnou zimou (Iz je -20 až 0, lednová teplota nad -3°C). Na severovýchod i severozápad navazují okrsky mírně teplé oblasti. Je to B2 (Iz mezi -20 a 0, lednová teplota nad -3°C, ojediněle do -4°C), který je mírně suchý, převážně s mírnou zimou. Pouze malou část území v západní části území zabírá mírně vlhký, mírně teplý pahorkatinový okresek B3 s mírnou zimou (Iz 0 až 60, lednová teplota nad -3°C, výška do 500 m n. m.). Na východě jen v okolí Chřibů a na západě v oblasti Českomoravské vrchoviny mírně vlhký, mírně teplý vrchovinový okresek B 5 (Iz 0 až 60, výška do 1000 m n. m.). Výčet mírných okrsků mírné oblasti doplňuje v Javořické vrchovině okrsek B8 - mírně teplý, vlhký, vrchovinový s Iz 60 až 120 a nadmořskou výškou do 1000 m n. m. Nej chladnější území řadíme do chladné oblasti. Tu již nerozlišujeme na podoblasti podle vláhového koeficientu. Okrsek Cl můžeme označit za mírně chladný, červencová teplota byla 12-15 °C, resp. 16°C. 33 Obr. 30 Klimatické oblasti v povodí Dyje a Jevišovky podle atlasu podnebí z roku 1958 Zdroj dat: [5], [11] vlastní úprava 5.2 Klimatické oblasti podle Quitta (1971)_ Toto rozdělení klimatických oblastí vycházelo z charakteristik uvedených v atlasu podnebí z roku 1958. Území bylo rozděleno podle Gauss-Kríigerovy sítě na čtverečky o straně 3 kilometry. Pro každý čtvereček bylo dle zvolených map z atlasu krajiny určeno 14 charakteristik. Bylo to rozložení průměrných teplot vzduchu v lednu, dubnu, červenci a říjnu pro charakter ročního chodu teploty vzduchu, dále průměrný počet letních dnů (Tmax > 25°C), mrazových dnů (Tmin < 0,1 °C), ledových dnů (Tmax < 0,1 °C) a počet dnů s teplotou > 10°C. Srážkové poměry určuje úhrn srážek za vegetační a zimní období, počet dní se srážkami > lmm a počtem dnů se sněhovou pokrývkou. Posledními charakteristikami jsou počet jasných (Nd < 2/10) a zamračených (Nd >8/10) dnů [6]. Výsledné oblasti byly vytvořeny na základě podobnosti charakteristik sousedních čtverců. Oblasti jsou opět 3: teplá (T1-T5), mírně teplá (MT1-MT11) a chladná (CH1-CH7) [6]. V povodí se nacházejí tyto jednotky: • T4: Kopíruje Dyji od Novomlýnských nádrží k soutoku s Moravou. Je to oblast s velmi dlouhým, velmi teplým a velmi suchým létem, velmi krátké přechodné období s teplým jarem a podzimem, s mírně teplou a suchou až velmi suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky. • T2: Zabírá zbylou část nížiny, Mikulovskou vrchovinu a převážnou část Kyjovské pahorkatiny a Žďánického lesa. Charakterizuje ji dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem a podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. 34 MT11: Vyskytuje se na okrajích oblasti T2 ve východní části a v oblasti Jevišovické pahorkatiny. Léto je zde dlouhé, teplé a suché, přechodné období krátké s mírně teplým jarem a podzimem, zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. MT7: Na východě ji najdeme na Chřibech, na západě především v Křižanovské vrchovině. Je to jednotka s normálně dlouhým, mírným a mírně suchým létem, s krátkým přechodným obdobím s mírným jarem a mírně teplým podzimem s normálně dlouhou, mírně teplou, suchou až mírně suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky. MT6: Tato jednotka se nachází pouze na malé části území a to v nej vyšších částech Křižanovské vrchoviny. Léto je tu normální až dlouhé, mírné, mírně vlhké. Přechodné období je normální až dlouhé s mírným až mírně teplým jarem a mírným podzimem. Zima je zde normálně dlouhá, chladná, suchá až mírně suchá s normálním trváním sněhové pokrývky. MT4: Do této jednotky můžeme zařadit téměř celou Javořickou vrchovinu. Charakterizuje ji krátké léto, mírné až mírně suché, přechodné období krátké a mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně teplá a suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. MT2: Tuto jednotku nalezneme na malinkém území na jihozápadě povodí. Je to jednotka s krátkým, mírným až mírně chladným, mírně vlhkým létem, krátkým přechodným obdobím s mírným jarem a mírným podzimem, s normálně dlouhou, suchou zimou s mírnými teplotami a normálně dlouhou sněhovou pokrývkou CH7: Jediná jednotka chladné oblasti se vyskytuje jen na severozápadě povodí. Charakterizuje ji velmi krátké, mírně chladné a vlhké léto, dlouhé přechodné období, mírně chladné jaro a mírný podzim, dlouhá, mírná, mírně vlhká zima s dlouhou sněhovou pokrývkou. 35 Obr. 31 Klimatické oblasti v povodí Dyje a Jevišovky podle Quitta (1971) Zdroj dat: [6], [11] vlastní úprava 36 6 Klimagram Klimagram nám ukazuje chod 2 klimatických charakteristik v jednom grafu a to charakteristiku srážek a teplot vzduch. Klimagram byl vytvořen pro klimatologickou stanici Telč ležící v nadmořské výšce 527 m n. m. Data jsou za období 1926-1950, případně 1901-1950. Průměrná roční teplota vzduchuje 6,5 °C. Jejich roční chod znázorňuje spodní křivka klimagramu. Absolutní minimum bylo v lednu (-34,5 °C). Stejný měsíc je také nejnižší průměrná denní teplota (-7,6 °C). Maximum teplot se vyskytuje v červenci, absolutní je 35,7 °C a průměrné 23,5 °C. Poslední charakteristikou týkající se teplot jsou počty období s danou teplotou. Pro stanici Telč je průměrná minimální teplotou menší než 0 °C pro měsíce říjen až listopad, s absolutní minimální teplotou menší než 0 °C potom září až červen. Průměrná denní amplituda je 10 °C Průměrné roční srážky jsou 617 mm. Jejich roční chod nám znázorňuje vrchní křivka klimagramu. Jejich maximum je v červenci (84 mm) a minimum v březnu (30 mm). Ostatní charakteristiky srážek pro Českou republiku neznázorňujeme._ TELČ (527 m) 6,5° 61/ Obr. 32 Klimagram pro stanici Telč za období 1901(1926)-1950 Zdroj dat: [2], [10] 37 Zdroje_ [I] ArcČR 500 3.1, ARCDATA PRAHA, s .r. o. 2013 [2] Kolektiv autorů (1961): Podnebí ČSSR - Tabulky. HMÚ, Praha, 379 s [3] Nosek, M. (1972): Metody v klimatologii klimatologii. Academia, Academia, Praha, 434 s. [4] Atlas ČSSR. Ústřední správa geodézie a kartografie, 1966 [5] Atlas podnebí ČSR. Ústřední správa geodézie a kartografie, 1958 [6] Quitt, E. (1971): Klimatické Klimatické oblasti oblasti ČSSR. Studia geografica, ČSAV, Brno, 73 s. [7] AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY. Mapomat: Přírodní poměry [online]. 2012 [cit. 2014-10-15]. Dostupné z http: //mapy. nature. cz/ [8] PLÁN OBLASTI POVODÍ DYJE: Konečný návrh. KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE. Jihomoravský £raj'[online]. [cit. 2014-11-08]. Dostupné z: http://www.kr- j ihomorav sky.cz/archiv/ozp/plany_oblasti_povodi_moravy_a_dyj e/Navrh_P OP_Dyje/A_popis/l_text/A_D.pdf [9] DEMEK, J., MACKOVČIN, P. (eds.) a kol.: Hory a nížiny - Zeměpisný lexikon CR. 2. vyd., Agentura ochrany přírody a krajiny CR Brno, 2006. 580 s. [10] Studijní materiálny předmětu Z0076 [online]. IS MUNI 2014 [cit. 2014-10-06]. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1431/podzim2014/Z0076/50383733/50672529/ [II] VÝZKUMNÝ ÚSTAV VODOHOSPODÁŘSKÝ T. G. MASARYKA. Oddělení geografických informačních systémů a kartografie [online]. 2014 [cit. 2014-10-01]. Dostupné z: http://www.dibavod.cz/ 38