Environmentální rizika biodiverzity
Z5151 (Z2, 17.9.2019, úterý 14.00-15.50)
Mgr. Karel Brabec, Ph.D.
brabec@sci.muni.cz
1. Úvod – analýza rizik
http://www.taipeitimes.com/News/editorials/photo/2012/05/09/2008072147
PRŮBĚH A ZAKONČENÍ
• doporučená účast na přednáškách (prezentace neobsahují
všechny informace požadované při zkoušce)
• ústní zkouška (přihlédnuto i k aktivitě na přednáškách)
RIZIKA OHROŽUJÍCÍ BIODIVERZITU
přehled
• analýza rizik
• biodiverzita
• typologie tlaků a jejich účinky
• ekologie stresu
• vliv komplexních jevů (klima, využití krajiny)
• ochrana a management v ekosystémech
SYLABUS
1) Úvod (analýza rizik)
2) Biodiverzita – teorie, charakteristiky, řídící faktory, struktura ekosystémů,
biologická diverzita, ekologické procesy
3) Biodiverzita – časo-prostorové aspekty
4) Environmentální rizika (typologie); schéma DPSIR (Řídící faktory, Tlaky, Stavy,
Dopady, Odezvy)
5) Ekologie působení stresoru
6) Biodiverzita a ekosystémové procesy
7) Vztahy biodiverzity ke klimatu
8) Vliv chemického znečištění na biodiverzitu
9) Scénáře změn využití krajiny
10) Změny biotopů (Natura 2000, Ochrana stanovišť)
11) Biologické invaze
12) Ekosystémové služby
13) Případové studie
Pozvánka na přednášky
Prof. Nicola Surian
University of Padova (Italy)
Department Department of Geosciences
úterý 24.9. 14-16 hod (Z2)
River management: river restoration and flood hazard
čtvrtek 26.9. 10-11 hod (Z2)
Channel response to extreme flood events
ÚVOD
ENVIRONMENTÁLNÍ RIZIKA BIODIVERZITY
analýza rizik
• výchozím bodem může být území, typ stresoru, cílový druh, biotop, ekologický
proces
• riziko souvisí s plánovanou akcí nebo s posunem priorit v existujícím prostředí
(např. díky vědeckému poznání se druhy, biotopy, procesy posunou do popředí
zájmu ochrany životního prostředí)
biodiverzita
• různorodost biologické složky ekosystémů (genetická, druhová, funkční,
procesů)
• biotopů/habitatů/ekosystémů
OCHRANA BIODIVERZITY
PROČ JE BIODIVERZITA DŮLEŽITÁ?
• snižování biodiverzity → pokles přírodního bohatství a
ohrožení poskytování ekosystémových služeb
• bakterie a houby podílející se na rozkladu organické hmoty
(úrodnost půdy)
• hmyz – opylování hospodářských plodin
• léčivé látky z přírodních zdrojů
• ztrátou biodiverzity tedy ztrácíme nejen krásu a bohatost
přírody, ale také destabilizujeme ekologické procesy
• člověk je spjatý s biosférou, kterou zároveň svojí aktivitou
narušuje
https://www.veronica.cz/co-to-
je-biodiverzita-a-proc-ji-chranit
OCHRANA BIODIVERZITY
CO BIODIVERZITU OHROŽUJE?
• degradace a ztráta biotopů
• zavlékání cizích druhů je vážnou příčinou ohrožení těch
místních- v ČR jde především o problém s netýkavkou
žlaznatou, křídlatkami, akátem, americkými raky atd.
• vyčerpávání přírodních zdrojů a ekosystémů - těžba surovin,
rybolov, lov atd. V ČR je to především špatné lesní
hospodaření.
• znečištění prostředí a nemoci. V ČR je to především znečistění
ovzduší.
• změny klimatu - mění migrační chování druhů, změny areálu
https://www.veronica.cz/co-to-je-biodiverzita-a-proc-ji-chranit
OCHRANA BIODIVERZITY
CO JE POTŘEBA UDĚLAT PRO ZACHOVÁNÍ BIODIVERZITY?
• druhy a ekosystémy potřebují prostor k obnově a rozvoji.
Přinejmenším 10 % všech ekosystémů by mělo být chráněných.
• Bez biodiverzity nebude zemědělství. Zemědělství svými
praktikami často ohrožuje ekosystémy i neprodukční druhy nižší
používání pesticidů a umělých hnojiv je klíčové pro
zachování biodiverzity. Principy ekologického zemědělství
mohou sloužit jako dobrý příklad.
• 75 % všech rybářských lovišť je vyčerpáno, mnohé druhy ryb
(například treska nebo platýs) jsou již ohroženy. Musíme jich
tedy využívat s mírou a udržitelněji.
https://www.veronica.cz/co-to-je-biodiverzita-a-proc-ji-chranit
OCHRANA BIODIVERZITY
CO JE POTŘEBA UDĚLAT PRO ZACHOVÁNÍ BIODIVERZITY?
• stavba silnic, továren a obytných domů ničí biotopy rostlin a
živočichů. Jestli městský i venkovský rozvoj nebude
zohledňovat potřeby přírody, našemu okolí bude brzy
dominovat beton. Například 24 % rozlohy Nizozemí je
zastavěno.
• s měnícími se podmínkami se budou měnit také ekosystémy a
habitaty živočichů a rostlin. Musíme bojovat s příčinami
klimatických změn a uzpůsobovat podmínky k tomu, aby druhy
mohly migrovat nebo se adaptovat na nové prostředí.
https://www.veronica.cz/co-to-je-biodiverzita-a-proc-ji-chranit
OCHRANA BIODIVERZITY
CO JE POTŘEBA UDĚLAT PRO ZACHOVÁNÍ BIODIVERZITY?
• zavlečený druh se může stát druhem invazním a ohrožovat
místní floru a faunu. Jelikož nikdy nevíme, jak se bude v nových
podmínkách chovat, zamezení těmto invazím je klíčové.
• biodiverzita je základem udržitelného rozvoje. Ekosystémové
služby poskytují základ všem ekonomickým aktivitám. Ochrana
biodiverzity tedy musí být zakomponována do všech oblastí
politického rozhodování.
https://www.veronica.cz/co-to-je-biodiverzita-a-proc-ji-chranit
OCHRANA BIODIVERZITY
CO JE POTŘEBA UDĚLAT PRO ZACHOVÁNÍ BIODIVERZITY?
• zavlečený druh se může stát druhem invazním a ohrožovat
místní floru a faunu. Jelikož nikdy nevíme, jak se bude v nových
podmínkách chovat, zamezení těmto invazím je klíčové.
• biodiverzita je základem udržitelného rozvoje. Ekosystémové
služby poskytují základ všem ekonomickým aktivitám. Ochrana
biodiverzity tedy musí být zakomponována do všech oblastí
politického rozhodování.
https://www.veronica.cz/co-to-je-biodiverzita-a-proc-ji-chranit
JAKÉ POŠKOZENÍ ŽP BY SE MĚLO ŘEŠIT?
(VE SMYSLU OHROŽENÍ BIODIVERZITY)
1. revitalizace vodních toků/vkládání přirozenějších biotopů do městských
sídlišť
2. druhová rozmanitost lesů/Orlické hory
3. znečištění ovzduší (elektr/chem)
4. druhová rozmanitost na poli
5. vytvoření umělých mokřadů
6. zadržování vody/travní porosty
7. zeleň ve městech
8. zatravnění polí
9. komplexní řešení městského prostředí
HODNOCENÍ EKOLOGICKÝCH RIZIK
prospektivní - predikce pravděpodobnosti budoucích dopadů
retrospektivní – hodnotí pravděpodobnost účinků expozice
stresorům v minulosti
Ecological risk assessments can be used to predict the likelihood of future effects
(prospective) or evaluate the likelihood that effects are caused by past exposure to
stressors (retrospective).
RIZIKA OHROŽUJÍCÍ BIODIVERZITU
klasifikace rizik
Analýza ekologických rizik (EcoRA):
geneticky modifikované organismy
(GMO), chemické látky, ionizační
záření a specifická průmyslová
zařízení
A Typology of Risk Assessment
(source R. Fairman and C. Mead)
ANALÝZA RIZIK
Hodnocení environmentálních rizik (ERA)
- představuje analýzu ohrožení ekosystémů, živočichů a lidí
souvisejících s technologiemi. To zahrnuje analýzu zdravotních
rizik, ekologických nebo ekotoxikologických rizik a specifické
průmyslové aplikace analýzy rizik zaměřené na lidi, biotu a
ekosystémy jako cílové složky (endpoints).
ANALÝZA RIZIK
Obecně rozlišujeme základní dva typy analýzy rizik:
• analýza zdravotních rizik (Health Risk Assessment) – lidské
zdraví
• analýza ekologických rizik (Ecological Risk Assessment)
ekosystémy
www.eea.europa.eu
HODNOCENÍ EKOLOGICKÝCH RIZIK (US EPA)
Analýza ekologických rizik je proces hodnocení
pravděpodobnosti, že životní prostředí bude zasaženo v důsledku
vystavení (expozici) jednomu nebo více stresorů (chemické látky,
změny krajiny, nemoci, invazní druhy, změny klimatu).
https://www.epa.gov/risk/conducting-ecological-risk-assessment
HODNOCENÍ EKOLOGICKÝCH RIZIK (US EPA)
3 fáze:
Fáze 1 – Formulace problému
Informace jsou shromažďovány za účelem určení ekologického prvku (živočichové
a rostliny), který je ohrožen a měl by být chráněn
Fáze 2 – Analýza
Určuje které rostliny a živočichové jsou vystaveny působení stresoru (a do jaké
míry) a jestli tato úroveň má potenciál způsobit ekologicky nepříznivé účinky.
Fáze 3 – Popis (charakterizace) rizik
Zahrnuje dvě hlavní komponenty: odhad rizika a popis rizika.
Odhad rizika kombinuje expoziční profily a vazby expozice-účinek.
Popis rizik poskytuje informace důležité pro interpretaci účinků rizik a určuje
úrovně stresorů způsobující nepříznivé účinky na zájmových rostlinách a živočiších.
HODNOCENÍ EKOLOGICKÝCH RIZIK (US EPA)
• plánování (planning) a výzkum
• formulace problému (problem formulation)
• analýza (analysis)
• popis rizika (risk characterization)
HODNOCENÍ EKOLOGICKÝCH RIZIK (US EPA)
plánování (planning)
účel, rámec a technické metody/přistupy
Kdo/Co/Kde je ohroženo rizikem?
• Jedinec
• Celá populace
• Životní stádia (juvenilní stádia, dospělci)
• Dílčí populace – silně ohrožené (např. pro genetické vlastnosti),
případně vysoce exponované (např. v rámci geograficky
vymezené oblasti)
• Rozdílné druhy — např. norek – citlivý vůči PCB
HODNOCENÍ EKOLOGICKÝCH RIZIK (US EPA)
plánování (planning)
Čeho se rizika týkají?
• Chemické látky (jednotlivě nebo ve směsi – kumulativní
riziko)
• Radiace
• Fyzikální (změny biotopů/habitatů)
• Mikrobiologická a biologická rizika (nemoci nebo invazní
druhy)
• Výživová (např. kondice, metabolický stav)
HODNOCENÍ EKOLOGICKÝCH RIZIK (US EPA)
plánování (planning)
Odkud rizika pocházejí?
• Bodové zdroje (např. kouř nebo odpadní voda z továrny)
• Rozptýlené/difuzní znečištění (např. emise z dopravy; odtok ze
zemědělsky obhospodařovaných ploch)
• přírodní zdroje
HODNOCENÍ EKOLOGICKÝCH RIZIK (US EPA)
plánování (planning)
Jak dochází k expozici rizikovému faktoru?
Cesty (Pathways) (jednotlivě i kombinace více)
Ovzduší
Povrchové vody
Podzemní vody
Půda
Pevné odpady
Potraviny
Vstupy (Routes) (a související lidské aktivity, které vedou k
expozici)
Příjem potravy (potrava a voda)
Kontakt s kůží
Dýchání (inhalation)
Polykání mimo příjem potravy (Non-dietary ingestion) – např. chování související s úpravou
zevnějšku (preening/grooming behavior)
HODNOCENÍ EKOLOGICKÝCH RIZIK (US EPA)
plánování (planning)
Co se děje s rizikovým faktorem v tělech organismů a jak jsou
tyto procesy ovlivněny faktory jako např. vývojové stádium,
genetické dispozice, rozdíly mezi druhy?
• Absorbce – je rizikový faktor příjmán do těla
• Distribuce – dochází k přesunům rizikového faktoru v rámci
těla organismu?
• Metabolismus – dochází k transformacím rizikového faktoru v
tělech organismů?
• Vylučování – jak se organismy rizikové látky zbavují?
HODNOCENÍ EKOLOGICKÝCH RIZIK (US EPA)
plánování (planning)
Co je to ekologický účinek?
• Například změny v rychlosti rozmnožování, výskytu nádorů,
účinky na nervový systém a mortalita.
HODNOCENÍ EKOLOGICKÝCH RIZIK (US EPA)
FÁZE 1: FORMULACE PROBLÉMU (PROBLEM FORMULATION)
Jak dlouho trvá než se environmentální riziko projeví toxickým
účinkem? Záleží na fázi časového trvání expozice?
Jak dlouho?
• Akutní – okamžitý nebo v řádu hodin (max. 1 dne)
• Subchronický – týdny nebo měsíce (pro člověka obecně méně
nez 10 % délky života)
• Chronický – významná část délky života nebo celá délka života
(pro člověka nejméně 7 let)
• Občasný
Časování
• Existuje časové období v životním cyklu organismu kdy je
chemická látka nejvíce toxická (např. embryonální vývoj,
juvenilní stádia, dospělost)?
HODNOCENÍ EKOLOGICKÝCH RIZIK (US EPA)
FÁZE 1: FORMULACE PROBLÉMU
Cílem procesu formulování problému je
určení cílového objektu hodnocení, určení
ekologického prvku, který je důležité chránit.
Ekologickým prvkem může být:
• Druh
• Funkční skupia druhů (například rybožravé
druhy)
• Společenstvo např.: bentičtí bezobratlí)
• Ekosystem (např.: jezero)
• Zvláště hodnotný biotop (např.: zamokřené
louky)
Ekologický význam je vztahován k:
Charakter a intenzita účinků
Prostorové a časové škály účinků
Potenciál revitalizace
Potenciální vliv na organizační úroveň
Role prvku v ekosystému
HODNOCENÍ EKOLOGICKÝCH RIZIK (US EPA)
FÁZE 1: FORMULACE PROBLÉMU
• ohrožené druhy nebo ekosystémy
• komerčně nebo rekreačně významné druhy
• ecosystémové funkce nebo služby (zdroje potravy,
protipovodňová ochrana, koloběh živin)
• estetické hodnoty (čistý vzduch v národních parcích)
• existence atraktivních druhů jako např. orlů nebo velryb
• zdroje
• stresory
• receptory
• potenciální vystavení vlivu (expozice)
• predikovaný účinek na ekologický prvek (assessment
endpoint)
HODNOCENÍ EKOLOGICKÝCH RIZIK (US EPA)
FÁZE 2: ANALÝZA
• poskytuje složky potřebné k určení
nebo predikování ekologické odezvy na
stresory v rámci sledované expozice
• určuje které organismy jsou vystaveny
stresu, v jaké míře a jestli úroveň
expozice způsobuje nepříznivé
ekologické účinky
HODNOCENÍ EKOLOGICKÝCH RIZIK (US EPA)
FÁZE 2: ANALÝZA - EXPOZICE
HODNOCENÍ EKOLOGICKÝCH RIZIK (US EPA)
FÁZE 2: ANALÝZA
Příklady analýz:
• rizikové kvocienty – kvantifikace rizik (např. poměr koncentrace chemického
kontaminantu k pozaďovým srovnávacím hodnotám)
• různé parametry sloužící k určení úrovně expozice vůči stresoru (např. chemický
kontaminant) pro vybrané druhy rostlin nebo živočichů (receptor):
• Využívaná plocha (Area use): podíl ze zkoumané plochy, který je běžně druhem
využíván (home range); nebo podíl z plochy rozšíření druhu, který se nachází ve
sledované ploše
• Intenzita příjmu potravy (Food ingestion rate): kolik potravy je živočichem
příjímáno během určitého časového intervalu (obvykle během jednoho dne);
• Intenzita bioakumulace (Bioaccumulation rates): proces v rámci kterého jsou
chemické látky příjmány rostlinami nebo živočichy buď přímo přes expozici
kontaminovanému médiu (půda, sediment, voda) nebo prostřednictvím příjmáním
kontaminované potravy
• Biodostupnost (Bioavailability): jak snadno může být kontaminant příjmán
organismem z prostředí
• Životní stádium (Life stage): juvenilní, adultní apod.
HODNOCENÍ EKOLOGICKÝCH RIZIK (US EPA)
FÁZE 3: POPIS RIZIKA (RISK CHARACTERIZATION)
• Cílem je využít výsledky analýz k odhadu rizik pro
ekologické prvky
• Popis rizika, spolehlivosti jeho stanovení,
interpretace ekologických dopadů
Při odhadu ekologických rizik jsou zohledněny tyto
faktory:
Je riziko akutní nebo chronické?
Jaká je vážnost účinků?
Po jakou dobu rizika existují?
Je rizikem ohrožen jeden nebo více druhů?
Jaké množství jedinců je riziku vystaveno?
HODNOCENÍ EKOLOGICKÝCH RIZIK (US EPA)
FÁZE 3: POPIS RIZIKA
Postupy k zodpovězení těchto otázek:
• Terénní studie (surveys)
• Kategoriální hodnocení (categorical rankings)
• Procesní modely, které částečně nebo úplně odpovídají
teoretickým poznatkům o expozicích a účincích
• Porovnání dat o expozici a účincích
HODNOCENÍ EKOLOGICKÝCH RIZIK (US EPA)
FÁZE 3: POPIS RIZIKA
Principy
• zopakovat zaměření hodnocení
• jasná prezentace výsledků
• formulovat hlavní předpoklady a nejistoty
• vyslovit smysluplné alternativní interpretace
• oddělit vědecké závěry od politických rozhodnutí
• Transparentnost
• Jasnost
• Zásadovost
• Uvážlivost
HODNOCENÍ EKOLOGICKÝCH RIZIK (US EPA)
SDÍLENÍ VÝSLEDKŮ (COMMUNICATION RESULTS)
Informování o rizicích (Risk communication) je informování veřejnosti o potenciálních
rizicích pro osoby, majetek a společnost
Vědecky podložený postup pro efektivní informování v situacích intenzivního stresu,
obav nebo sporů.
• účelem je umožnit porozumění
procesu analýzy a řízení rizik pro
dotčené obyvatele
• vytvářet vědecky prokázané vnímání
nebezpečí a umožnit účast na
rozhodování o jejich zvládání
• forma psaná, verbální, vizuální
HODNOCENÍ EKOLOGICKÝCH RIZIK (US EPA)
MANAGEMENT RIZIKA (RISK MANAGEMENT)
Řízení rizik směřuje ke stanovení rizik která se v cílové oblasti
vyskytují a stanovení způsobu jak s nimi nakládat k maximální
ochraně lidského zdraví a životního prostředí
Příklady činností v rámci řízení rizik:
• rozhodnutí jaké množství může továrna vypouštět do řeky
• rozhodnutí které látky mohou být ukládány na úložišti nebezpečných odpadů
• rozhodnutí rozsahu vyčistění úložiště nebezpečných odpadů (zbytkové
koncentrace a jejich distribuce v prostoru a matricích)
• stanovení povolených limitů pro průtok, ukládání nebo transport
• vytvoření národních norem kvality ovzduší
• určení přípustných úrovní znečištění pitné vody
ANALÝZA RIZIK
ŘÍZENÍ RIZIK (RISK MANAGEMENT)
Rizika mohou být zvládána různými způsoby:
• eliminována
• přemístěna
• stabilizována
• redukována
Snížení rizik na akceptovatelnou úroveň stanovenou s ohledem
na faktory jako např. vládní politika, průmyslové předpisy,
ekonomické, sociální a kulturní faktory.
https://moravskoslezsky.denik.cz/galerie/laguny-v-
ostrave201801.html?photo=1&back=1025876705-2514-57
HODNOCENÍ EKOLOGICKÝCH RIZIK (US EPA)
ŘÍZENÍ RIZIK (RISK MANAGEMENT)
V rámci řízení environmentálních rizik je určováno která environmentální rizika existují a
zároveň určují jak s těmito riziky pracovat k dosažení nejlepší možné ochrany lidského
zdraví a životního prostředí.
Risk assessment provides information on potential health or ecological risks, and risk management is the action taken based on
consideration of that and other information, as follows:
Scientific factors provide the basis for the risk assessment, including information drawn from toxicology, chemistry,
epidemiology, ecology, and statistics - to name a few.
Economic factors inform the manager on the cost of risks and the benefits of reducing them, the costs of risk mitigation or
remediation options and the distributional effects.
Laws and legal decisions are factors that define the basis for the Agency’s risk assessments, management decisions, and, in
some instances, the schedule, level or methods for risk reduction.
Social factors, such as income level, ethnic background, community values, land use, zoning, availability of health care, life style,
and psychological condition of the affected populations, may affect the susceptibility of an individual or a definable group to risks from
a particular stressor.
Technological factors include the feasibility, impacts, and range of risk management options.
Political factors are based on the interactions among branches of the Federal government, with other Federal, state, and local
government entities, and even with foreign governments; these may range from practices defined by Agency policy and political
administrations through inquiries from members of Congress, special interest groups, or concerned citizens.
Public values reflect the broad attitudes of society about environmental risks and risk management.
HODNOCENÍ EKOLOGICKÝCH RIZIK
Nebezpečí (hazard) je potenciál zdroje rizika způsobit nepříznivý
účinek. Analýza rizik může sestávat ze čtyř následujících kroků
(International Standard for Pest Management)
HODNOCENÍ EKOLOGICKÝCH RIZIK
Analýza rizik – vícestupňový proces zahrnující:
i/ identifikaci/popis nebezpečí nebo rizikového faktoru
ii/ vyhodnocení pravděpodobnosti výskytu rizikového faktoru
iii/ vyhodnocení dopadů spojených s rizikovým faktorem
iv/ vyhodnocení nápravných opatření (risk management)
v/ komunikace rizik (OIE, 2000)
HODNOCENÍ EKOLOGICKÝCH RIZIK
vymezení rizik (hazard identification)
cílem je určit hlavní faktory prostředí ovlivňující biodiverzitu,
které je možné zahrnout do analýzy rizik cílové oblasti (včetně
spolupůsobících faktorů jako např. klimatické faktory
reprezentující podnebí na celoevropské škále, ale které je
zároveň možné využít na jiných prostorových škálách –
biogeografické regiony, státy nebo geograficky vymezené sítě.
HODNOCENÍ EKOLOGICKÝCH RIZIK
hodnocení rizik (risk assessment)
popis rizika na základě odhadu pravděpodobnosti nepříznivých
účinků, jejich souvislostí a vyjádření nejistot
„Nepříznivým projevem“ může být například změna rozšíření
druhů (expanze, zmenšení areálu)
Hodnocení rizik pak může sestávat ze tří kroků:
• stanovení pravděpodobnosti změny rozšíření (distributional change)
• vyhodnocení potenciálních souvislostí (rozdílné změny v závislosti na
různých scénářích odchylek od referenčních dat)
• kvantifikace nejistot jednotlivých kroků ve formě skóre nebo tříd
Výsledkem pak může být kategorizace druhů do tříd rizik zohleňujících určitý typ tlaku
nebo jejich skupin
RIZIKA OHROŽUJÍCÍ BIODIVERZITU
faktory ovlivňující biodiverzitu
• environmentální (fyzikální, chemické)
• biologické (geneticky modifikované organismy, patogeny,
invazní druhy)
• ze znalostí biologické reakce na faktory můžeme odvozovat
rizika pro současný stav (případně definovaný referenční stav)
RIZIKA OHROŽUJÍCÍ BIODIVERZITU
biologické faktory ovlivňující biodiverzitu
• ekologické vztahy mezi organismy (kompetice, predátor-kořist,
sdílení ekologických nik, časo-prostorová distribuce)
• ontogenetický vývoj, vývojové cykly
• pohyblivost, migrace
• invazní druhy
• geneticky modifikované organismy
HODNOCENÍ EKOLOGICKÝCH RIZIK
řízení/management rizik (risk management)
analytické procesy využívané k určení variant nápravy a
vyhodnocení jejich účinnosti, proveditelnosti a účinků s cílem
vybrat nebo doporučit vhodná řešení pro nápravu rizik která
nejsou přijatelná (včetně zohlednění nejistot)
HODNOCENÍ EKOLOGICKÝCH RIZIK
komunikace rizik (risk communication)
• sdílení výsledků s rozhodujícími institucemi/osobami
(stakeholders)
• dokumentace procesu (prokázání postupů a informací)