ČÁST PRVNÍ - PŘEDMĚT ÚPRAVY (§ 1 - § 2)
ČÁST DRUHÁ - HLUK NA PRACOVIŠTI (§ 3 - § 10)
ČÁST TŘETÍ - HLUK V CHRÁNĚNÝCH VNITŘNÍCH PROSTORECH STAVEB, V CHRÁNĚNÝCH VENKOVNÍCH PROSTORECH STAVEB A
CHRÁNĚNÉM VENKOVNÍM PROSTORU (§ 11 - § 12)
ČÁST ČTVRTÁ - VIBRACE NA PRACOVIŠTÍCH (§ 13 - § 17)
ČÁST PÁTÁ - VIBRACE V CHRÁNĚNÝCH VNITŘNÍCH PROSTORECH STAVEB A NA PRACOVIŠTÍCH (§ 18 - § 19)
ČÁST ŠESTÁ - ZPŮSOB MĚŘENÍ A HODNOCENÍ HLUKU A VIBRACÍ (§ 20 - § 21)
ČÁST SEDMÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 22 - § 23)
Přílohy
272
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 24. srpna 2011
o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
Vláda nařizuje podle § 108 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících
zákonů, k provedení § 30, 32 a § 34 odst. 1 tohoto zákona, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 21 písm. a) zákona č.
309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o
zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění
dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), k provedení § 7 odst. 7 tohoto zákona:
ČÁST PRVNÍ
PŘEDMĚT ÚPRAVY
§ 1
Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie
1
) a upravuje
a) hygienické limity hluku a vibrací na pracovištích, způsob jejich zjišťování a hodnocení a minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnance,
b) hygienické limity hluku pro chráněný venkovní prostor, chráněné venkovní prostory staveb a chráněné vnitřní prostory staveb,
c) hygienické limity vibrací pro chráněné vnitřní prostory staveb,
d) způsob měření a hodnocení hluku a vibrací pro denní a noční dobu.
§ 2
Základní pojmy
Pro účely tohoto nařízení se rozumí
a) určujícím ukazatelem fyzikální veličina, která charakterizuje hluk, infrazvuk, ultrazvuk nebo vibrace a používá se k hodnocení nepříznivých účinků hluku,
infrazvuku, ultrazvuku a vibrací z hlediska ochrany veřejného zdraví,
b) hlukem s tónovými složkami hluk, v jehož kmitočtovém spektru je hladina akustického tlaku v třetinooktávovém pásmu, případně i ve dvou bezprostředně
sousedících třetinooktávových pásmech, o více než 5 dB vyšší než hladiny akustického tlaku v obou sousedních třetinooktávových pásmech a v pásmu
kmitočtu 10 Hz až 160 Hz je ekvivalentní hladina akustického tlaku v tomto třetinooktávovém pásmu vyšší než hladina prahu slyšení stanovená pro toto
kmitočtové pásmo v příloze č. 1 k tomuto nařízení; hlukem s tónovými složkami je vždy hudba nebo zpěv; pokud nelze hluk s tónovými složkami identifikovat
na základě uvedené definice, lze použít definici vycházející z úzkopásmové analýzy,
c) vysokoenergetickým impulsním hlukem hluk tvořený zvukovými impulsy ve venkovním prostoru, jejichž zdrojem jsou výbuchy v lomech a dolech, sonické
třesky, demoliční a průmyslové procesy s pomocí výbušnin, střelba z těžkých zbraní, zkoušky výbušnin, další zdroje výbuchů, jejichž ekvivalentní hmotnost
trinitrotoluenu překračuje 25 g, a podobné zdroje, a které v místě posouzení splňují kritéria stanovená v příloze č. 4 k tomuto nařízení,
d) vysoce impulsním hlukem hluk tvořený zvukovými impulsy ve venkovním prostoru, vznikajícími při střelbě z lehkých zbraní, explozí výbušnin s hmotností
pod 25 g ekvivalentní hmotnosti trinitrotoluenu a při vzájemném nárazu pevných těles, a které v místě posouzení splňují kritéria stanovená v příloze č. 4 k
tomuto nařízení,
e) proměnným hlukem hluk, jehož hladina akustického tlaku se v daném místě mění v závislosti na čase o více než 5 dB,
f) ustáleným hlukem hluk, jehož hladina akustického tlaku se v daném místě nemění v závislosti na čase o více než 5 dB,
g) hladinou špičkového akustického tlaku Lpeak nejvyšší okamžitá hladina akustického tlaku v daném časovém intervalu,
h) maximální hladinou akustického tlaku Lmax nejvyšší hladina akustického tlaku v daném časovém intervalu,
i) přípustným expozičním limitem limit vyjadřující expozici zaměstnance hluku nebo vibracím přepočtenou na osmihodinovou směnu,
j) hygienickým limitem limit expozice hluku nebo vibracím při práci pro směnu kratší nebo delší než osmihodinová směna nebo jako požadavek na pracoviště,
k) sledovaným obdobím pro hodnocení průměrné expozice hluku týdenní, měsíční i delší doba ve smyslu určené normy podle ČSN ISO 1999, kterou se
odhaduje ztráta sluchu vlivem hluku,
l) sledovaným obdobím pro hodnocení průměrné expozice vibracím týdenní, měsíční i delší doba ve smyslu určené normy podle ČSN EN ISO 5349-1, kterou
se měří a hodnotí expozice vibracím přenášeným na ruce,
m) charakteristickým letovým dnem průměrné provozní podmínky na letišti odvozené pro posouzení dlouhodobé expozice hluku, které se určí jako průměrný
24 hodinový počet vzletů a přistání letadel na daném letišti, vypočtený z celkového počtu vzletů a přistání všech letadel na daném letišti od 1. května do 31.
října kalendářního roku; přitom se oddělí počet pohybů pro dobu denní a dobu noční,
n) starou hlukovou zátěží hluk v chráněném venkovním prostoru a chráněných venkovních prostorech staveb působený dopravou na pozemních
komunikacích nebo drahách, který existoval již před 1. lednem 2001 a překračoval hodnoty hygienických limitů stanovené k tomuto datu pro chráněný
venkovní prostor a chráněný venkovní prostor stavby,
o) uceleným úsekem pozemní komunikace nebo dráhy úsek vymezený podle jiných právních předpisů staničením
4
), a není-li takto ucelený úsek vymezen,
považuje se za něj úsek homogenní z hlediska hodnocení hluku,
p) stacionárními zdroji hluku zejména stavby, objekty, provozovny a areály sloužící průmyslové a zemědělské výrobě, obchodní a administrativní činnosti a
službám, včetně dopravy v těchto areálech, nepohybující se stroje a zařízení pevně fixované na své místo nebo ty, jejichž akční rádius je při pracovním
nasazení omezen, dále přenosné a převozné stroje a zařízení, které se při svém použití jako celek nepohybují; za stacionární zdroje hluku se pro účely tohoto
nařízení nepovažují zdroje související s činnostmi spojenými s běžným užíváním bytu, bytového domu, rodinného domu, stavby pro rodinnou rekreaci a
pozemků k nim náležejících, s výjimkou zařízení pro větrání a vytápění,
q) prolukou nezastavěný prostor ve stávající souvislé zástavbě včetně nezastavěného nároží, který je určen k zastavění,
r) údržbou a rekonstrukcí železničních drah činnosti související s výměnou nebo obnovou železničního svršku, spodku a souvisejících zařízení, podbíjení a
broušení kolejí, případně přidání koleje, předelektrizační úpravy, elektrizace dráhy a jiné související úpravy, při kterých nedochází ke zhoršení stávající
hlučnosti v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb,
s) prostorem významným z hlediska pronikání hluku prostor před výplní otvoru obvodového pláště stavby zajišťující přímé přirozené větrání, za níž se nachází
chráněný vnitřní prostor stavby, pokud tento chráněný prostor nelze přímo větrat jinak.
ČÁST DRUHÁ
HLUK NA PRACOVIŠTI
§ 3
Ustálený a proměnný hluk
(1) Přípustný expoziční limit ustáleného a proměnného hluku při práci vyjádřený
a) ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,8h se rovná 85 dB, nebo
b) expozicí zvuku A EA,8h se rovná 3640 Pa
2
s,
pokud není dále stanoveno jinak.
(2) Hygienický limit ustáleného a proměnného hluku pro pracoviště, na němž je vykonávána práce náročná na pozornost a soustředění, a dále pro pracoviště
určené pro tvůrčí práci vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,8h se rovná 50 dB.
(3) Hygienický limit ustáleného a proměnného hluku pro pracoviště ve stavbách pro výrobu a skladování, s výjimkou pracovišť uvedených v odstavci 2, kde
hluk nevzniká pracovní činností vykonávanou na těchto pracovištích, ale je způsobován větracím nebo vytápěcím zařízením těchto pracovišť vyjádřený
ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T se rovná 70 dB.
(4) Hodnocení ustáleného a proměnného hluku podle průměrné expozice se provádí, pokud pracovní doba ve sledovaném období je proměnná nebo když se
hladina hluku v průběhu sledovaného období mění, avšak jednotlivé denní expozice hluku se neliší o více než 10 dB v LAeq,8h od výsledků opakovaných
měření a při žádné z expozic není překročena hladina akustického tlaku LAmax 107 dB.
(5) Při stanovení průměrné expozice hluku na pracovišti za sledované období se vychází z celkového počtu směn v daném období a počtu směn, při kterých
je zaměstnanec exponován hluku.
(6) Postup podle odstavce 5 se použije také v případě pravidelných nebo nepravidelných směn s odlišnou dobou trvání než 8 hodin, při proměnlivém počtu
hodin za sledované období, avšak jednotlivé denní expozice hluku je třeba nejprve přepočítat na pracovní dobu 8 hodin.
(7) Průměrná týdenní expozice hluku LAeq,w se vypočítá podle vztahu:
[
1
(
n
) ] , [dB],LAeq,w = 10 ∙ lg — ∑ 10
0,1∙(LAeq,8h,k)
5
k=1
kde n je počet směn během týdenní pracovní doby, při kterých je zaměstnanec exponován hluku.
(8) Průměrná měsíční expozice hluku LAeq,s se vypočítá podle vztahu:
[
1
(
n
) ] , [dB],LAeq,s = 10 ∙ lg — ∑ 10
0,1∙(LAeq,8h,k)
s
k=1
kde n je počet směn během měsíční pracovní doby, při kterých je zaměstnanec exponován hluku, a s je celkový počet pracovních dnů v daném měsíci.
(9) Podle vztahu uvedeného v odstavci 8 se postupuje obdobně při výpočtu průměrné expozice zaměstnance hluku za sledované období delší než jeden
měsíc.
§ 4
Impulsní hluk
(1) Přípustný expoziční limit impulsního hluku vyjádřený
a) ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,8h se rovná 85 dB, nebo
b) expozicí zvuku A EA,8h se rovná 3640 Pa
2
s.
(2) Přípustný expoziční limit impulsního hluku vyjádřený
a) špičkovým akustickým tlakem C pCpeak se rovná 200 Pa, nebo
b) hladinou špičkového akustického tlaku C LCpeak se rovná 140 dB.
(3) Pro pracoviště podle § 3 odst. 2 a 3 platí hygienický limit impulsního hluku obdobně.
(4) Hodnocení impulsního hluku podle průměrné expozice se použije, pokud pracovní doba ve sledovaném období je proměnná nebo když se hladina hluku v
průběhu sledovaného období mění, avšak jednotlivé denní expozice hluku se neliší o více než 10 dB v ekvivalentní hladině akustického tlaku A od výsledků
opakovaných měření a při žádné z expozic není překročena hladina maximálního akustického tlaku A LAmax 107 dB.
(5) Výpočet průměrné týdenní expozice impulsního hluku se stanoví podle § 3 odst. 5.
§ 5
Vysokofrekvenční hluk
Přípustný expoziční limit vysokofrekvenčního hluku vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o středních kmitočtech 8
kHz, 10 kHz, 12,5 kHz a 16 kHz Lteq,8h se rovná 75 dB; vysokofrekvenčním hlukem je slyšitelný zvuk v pásmu kmitočtů vyšších než 8 kHz.
§ 6
Ultrazvuk
Přípustný expoziční limit ultrazvuku vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku Lteq,8h v třetinooktávových pásmech o středních kmitočtech 20 kHz, 25
kHz, 31,5 kHz a 40 kHz Lteq,8h se rovná 105 dB.
§ 7
Infrazvuk a nízkofrekvenční hluk
(1) Přípustný expoziční limit infrazvuku a nízkofrekvenčního hluku vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku G LGeq,8h se rovná 116 dB.
(2) Přípustný expoziční limit infrazvuku vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o středních kmitočtech 1 Hz až 16 Hz
Lteq,8h se rovná 110 dB.
(3) Přípustný expoziční limit nízkofrekvenčního hluku vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o středních kmitočtech
20 Hz až 40 Hz Lteq,8h se rovná 105 dB.
(4) Při krátkodobé expozici nízkofrekvenčnímu hluku do 8 minut vyjádřenému hladinami maximálního akustického tlaku Ltmax v třetinooktávových pásmech o
středních kmitočtech 1 Hz až 16 Hz nesmí překročit 137 dB a v třetinooktávových pásmech o středních kmitočtech 20 Hz až 40 Hz Ltmax nesmí překročit 132
dB.
§ 8
Hygienický limit hluku, infrazvuku a ultrazvuku na pracovištích pro jinou než osmihodinovou směnu
(1) Hygienický limit expozice hluku, infrazvuku, nízkofrekvenčnímu a vysokofrekvenčnímu hluku a ultrazvuku vyjádřený hladinou akustického tlaku A pro jinou
než osmihodinovou směnu v minutách se určí tak, že se ke stanoveným přípustným expozičním limitům LAeq,8h, Lteq,8h, nebo LGeq,8h přičte korekce KT, která se
stanoví podle vztahu
KT = 10.lg(480/T), [dB].
(2) Hygienický limit expozice zvuku A se pro jinou než osmihodinovou směnu určí tak, že se hodnota EA,8h 3640 Pa
2
s vynásobí činitelem kT, který se stanoví
podle vztahu
kT = 480/T, [-],
kde T je jiná než osmihodinová směna v minutách.
§ 9
Hodnocení rizika hluku a minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnanců
(1) Při hodnocení rizika hluku zaměstnavatel přihlíží zejména k
a) úrovni, typu a době trvání expozice včetně expozic impulsnímu hluku,
b) přípustným expozičním limitům a hygienickým limitům hluku,
c) účinkům hluku na zdraví a k bezpečnosti zaměstnanců, zejména mladistvých zaměstnanců, těhotných žen, kojících žen a matek do konce devátého
měsíce po porodu,
d) účinkům na zdraví a k bezpečnosti zaměstnanců, jež jsou důsledkem současné expozice faktorům, které jsou součástí technologie a mohou tak zvyšovat
nebezpečí poškození zdraví, zejména sluchu,
e) nepřímým účinkům vyplývajícím z interakcí hluku a výstražných signálů nebo jiných zvuků, které je nutno sledovat v zájmu snížení rizika úrazů,
f) informacím o hlukových emisích, které uvádí výrobce stroje, nářadí nebo jiného zařízení,
g) existenci alternativních pracovních zařízení navržených ke snížení hlukové emise stanovených jinými právními předpisy
3
),
h) prodloužení doby expozice hluku nad osmihodinovou směnu,
i) příslušným informacím, které vyplývají ze zdravotního dohledu, a dostupným publikovaným informacím,
j) dostupnosti chráničů sluchu s náležitými útlumovými vlastnostmi.
(2) Uspořádání pracoviště, na němž je nebo bude vykonávána práce spojená s expozicí hluku, umístění výrobních prostředků a zařízení, volba pracovního
nářadí, pracovní postupy a metody práce musí směřovat ke snižování rizika hluku u jeho zdroje.
(3) Školení zaměstnanců, kteří vykonávají práci spojenou s expozicí ustálenému nebo proměnnému hluku, jehož ekvivalentní hladina akustického tlaku A
LAeq,8h překračuje 80 dB, nebo práci spojenou s expozicí jiným druhům hluku, jehož hodnoty překračují jejich přípustný expoziční limit, musí obsahovat
zejména informace o
a) správném používání výrobních prostředků, zařízení a pracovního nářadí,
b) zdrojích hluku na pracovišti,
c) druhu a účincích daného hluku a jeho přípustných expozičních limitech,
d) výsledcích měření hluku,
e) opatřeních přijatých k omezení úrovně míry a doby expozice hluku,
f) správném používání osobních ochranných pracovních prostředků,
g) vhodných pracovních postupech stanovených k minimalizaci expozice hluku,
h) postupech při zjištění možného poškození sluchu,
i) účelu lékařských preventivních prohlídek zajišťovaných poskytovatelem pracovnělékařských služeb.
(4) Protihlukové zástěny nebo protihlukové systémy se umísťují tak, aby byl takový hluk pohlcován nebo bylo sníženo šíření hluku mimo tato pracoviště.
(5) Pravidelná a řádná údržba výrobních prostředků, zařízení a pracovního nářadí na pracovištích, kde je vykonávána práce spojená s expozicí hluku, musí
zajistit, aby míra jejich opotřebení nebyla příčinou zvyšování hluku.
(6) Bezpečnostní přestávka se uplatní tehdy, pokud je práce vykonávána v expozici hluku překračujícímu přípustný expoziční limit. První přestávka v trvání
nejméně 15 minut se zařazuje nejpozději po 2 hodinách od započetí výkonu práce. Následné přestávky v trvání nejméně 10 minut se zařazují nejpozději po
dalších 2 hodinách od ukončení předchozí přestávky. Poslední přestávka v trvání nejméně 10 minut se zařazuje nejpozději 1 hodinu před ukončením směny.
Po dobu bezpečnostních přestávek nesmí být zaměstnanec exponován hluku překračujícímu přípustný expoziční limit.
§ 10
Minimální rozsah opatření k omezení expozice hluku
(1) Pokud se vyhodnocením změřených hodnot prokáže, že přes uplatněná opatření k odstranění nebo minimalizaci hluku překračují ekvivalentní hladiny
hluku A stanovené pro osmihodinovou směnu přípustný expoziční limit 80 dB, nebo že průměrná hodnota špičkového akustického tlaku C je větší než 112 Pa,
musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně sluchu účinné v oblasti kmitočtů daného hluku.
(2) Jestliže je překročen přípustný expoziční limit 85 dB, respektive nejvyšší přípustná hodnota 200 Pa, musí zaměstnavatel zajistit, aby osobní ochranné
pracovní prostředky zaměstnanci používali.
ČÁST TŘETÍ
HLUK V CHRÁNĚNÝCH VNITŘNÍCH PROSTORECH STAVEB, V CHRÁNĚNÝCH VENKOVNÍCH PROSTORECH STAVEB A CHRÁNĚNÉM
VENKOVNÍM PROSTORU
§ 11
Hygienické limity hluku v chráněných vnitřních prostorech staveb
(1) Určujícími ukazateli hluku jsou ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T a maximální hladina akustického tlaku A LAmax, případně odpovídající hladiny
v kmitočtových pásmech. Ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T se v denní době stanoví pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin
(LAeq,8h), v noční době pro nejhlučnější 1 hodinu (LAeq,1h). Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích a dráhách a pro hluk z leteckého provozu se
ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T stanoví pro celou denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq,8h). V případě hluku z leteckého provozu se
hygienický limit v chráněných vnitřních prostorech staveb vztahuje na charakteristický letový den.
(2) Hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A se stanoví pro hluk pronikající vzduchem zvenčí a pro hluk ze stavební činnosti uvnitř objektu
součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T se rovná 40 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy
č. 2 k tomuto nařízení. V případě hluku s tónovými složkami, s výjimkou hluku z dopravy na pozemních komunikacích, dráhách a z leteckého provozu, se
přičte další korekce -5 dB.
(3) Hygienický limit maximální hladiny akustického tlaku A se stanoví pro hluk šířící se ze zdrojů uvnitř objektu součtem základní maximální hladiny
akustického tlaku A LAmax se rovná 40 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného vnitřního prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 2 k tomuto
nařízení. V případě hluku s tónovými složkami, s výjimkou hluku z dopravy na pozemních komunikacích, dráhách a z leteckého provozu, se přičte další
korekce -5 dB. Za hluk ze zdrojů uvnitř objektu, s výjimkou hluku ze stavební činnosti, se pokládá i hluk ze zdrojů umístěných mimo tento objekt, který do
tohoto objektu proniká jiným způsobem než vzduchem, zejména konstrukcemi nebo podložím.
(4) Hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A pro hluk ze stavební činnosti uvnitř objektu LAeq,s se stanoví tak, že se k hygienickému limitu
ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T stanovenému podle odstavce 2 přičte v pracovních dnech pro dobu mezi sedmou a dvacátou první hodinou
korekce +15 dB.
(5) Hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A pro zvuk elektronicky zesilované hudby se v prostoru pro posluchače stanoví pro dobu T se rovná
4 hodiny hodnotou LAeq,T se rovná 100 dB.
§ 12
Hygienické limity hluku v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru
(1) Určujícím ukazatelem hluku, s výjimkou vysokoenergetického impulsního hluku, je ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T a odpovídající hladiny v
kmitočtových pásmech. V denní době se stanoví pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin (LAeq,8h), v noční době pro nejhlučnější 1 hodinu
(LAeq,1h). Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích a dráhách a pro hluk z leteckého provozu se ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T stanoví
pro celou denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq,8h).
(2) Určujícím ukazatelem vysokoenergetického impulsního hluku je ekvivalentní hladina akustického tlaku C LCeq,T a současně průměrná hladina expozice
zvuku C LCE jednotlivých impulsů. V denní době se stanoví pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin (LCeq,8h), v noční době pro
nejhlučnější 1 hodinu (LCeq,1h).
(3) Hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví
součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době, které jsou uvedeny v
tabulce č. 1 části A přílohy č. 3 k tomuto nařízení. Pro vysoce impulsní hluk se přičte další korekce -12 dB. V případě hluku s tónovými složkami, s výjimkou
hluku z dopravy na pozemních komunikacích, dráhách a z leteckého provozu, se přičte další korekce -5 dB.
(4) Stará hluková zátěž LAeq,16h pro denní dobu a LAeq,8h pro noční dobu se zjišťuje měřením nebo výpočtem z údajů o roční průměrné denní intenzitě a skladbě
dopravy v roce 2000 poskytnutých správcem popřípadě vlastníkem pozemní komunikace nebo dráhy. Hygienický limit stanovený pro starou hlukovou zátěž se
vztahuje na ucelené úseky pozemní komunikace nebo dráhy.
(5) Hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A staré hlukové zátěže stanovený součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T 50 dB a
korekce pro starou hlukovou zátěž uvedené v tabulce č. 1 části A přílohy č. 3 k tomuto nařízení zůstává zachován i
a) po položení nového povrchu vozovky, prováděné údržbě a rekonstrukci železničních drah nebo rozšíření vozovek při zachování směrového nebo
výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy a
b) pro krátkodobé objízdné trasy.
(6) Hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A staré hlukové zátěže stanovený součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T 50 dB a
korekce pro starou hlukovou zátěž uvedené v tabulce č. 1 části A přílohy č. 3 k tomuto nařízení nelze uplatnit v případě, že se hluk působený dopravou na
pozemních komunikacích a dráhách po 1. lednu 2001 v předmětném úseku pozemní komunikace nebo dráhy zvýšil o více než 2 dB. V tomto případě se
hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T stanoví postupem podle odstavce 3. Jestliže ale byla hodnota hluku působeného dopravou na
pozemních komunikacích a dráhách před jejím zvýšením o více než 2 dB podle věty první vyšší než hodnoty uvedené v tabulce č. 2 části A přílohy č. 3 k
tomuto nařízení, pak se k hygienickým limitům ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T stanoveným podle odstavce 3 přičte další korekce +5 dB.
(7) Hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku C vysokoenergetického impulsního hluku se stanoví pro denní dobu LCeq,8h se rovná 83 dB, pro
noční dobu LCeq,1h se rovná 40 dB. Ekvivalentní hladina akustického tlaku C LCeq,T se vypočte způsobem upraveným v části C přílohy č. 3 k tomuto nařízení.
(8) Hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A z leteckého provozu se vztahuje na charakteristický letový den a stanoví se pro celou denní dobu
ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,16h se rovná 60 dB a pro celou noční dobu ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,8h se rovná 50 dB.
(9) Hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A pro hluk ze stavební činnosti LAeq,s se stanoví tak, že se k hygienickému limitu ekvivalentní hladiny
akustického tlaku A LAeq,T stanovenému podle odstavce 3 přičte další korekce podle části B přílohy č. 3 k tomuto nařízení.
ČÁST ČTVRTÁ
VIBRACE NA PRACOVIŠTÍCH
§ 13
Přípustný expoziční limit vibrací
(1) Přípustný expoziční limit vibrací přenášených na ruce vyjádřený průměrnou souhrnnou váženou
a) hladinou zrychlení vibrací Lahv,8h se rovná 128 dB, nebo
b) hodnotou zrychlení vibrací ahv,8h se rovná 2,5 m.s
-2
.
(2) U vibrací přenášených na ruce zaměstnanců se přípustný expoziční limit vztahuje k souhrnné hodnotě translačních vibrací stanovených z vážených
hodnot zrychlení ve třech navzájem kolmých směrech podle souřadné soustavy ruky.
(3) Přípustný expoziční limit vibrací přenášených zvláštním způsobem na zaměstnance způsobujících intenzivní kmitání v horní části páteře a hlavy vyjádřený
průměrnou váženou
a) hladinou zrychlení vibrací Law,8h se rovná 100 dB, nebo
b) hodnotou zrychlení vibrací aew,8h se rovná 0,1 m.s
-2
.
(4) Přípustný expoziční limit celkových vertikálních a horizontálních vibrací přenášených na zaměstnance vyjádřený průměrnou váženou
a) hladinou zrychlení vibrací Law,8h v dB se rovná 114 dB, nebo
b) hodnotou zrychlení vibrací aew,8h se rovná 0,5 m.s
-2
.
(5) Přípustný expoziční limit celkových vibrací se vztahuje na ustálené i proměnné vibrace a otřesy nebo rázy, pokud hlavní část jejich energie je obsažena ve
sledovaném kmitočtovém pásmu.
(6) Celkové vibrace rovnoběžné s podélnou osou těla se posuzují způsobem platným pro vertikální vibrace a vibrace ve směrech kolmých na podélnou osu
těla způsobem platným pro horizontální vibrace.
§ 14
Hygienický limit vibrací pro jinou než osmihodinovou směnu
(1) Hygienický limit průměrných souhrnných vážených hladin zrychlení vibrací pro jinou než osmihodinovou směnu v minutách se stanoví tak, že se k
přípustnému expozičnímu limitu Law,8h nebo Lahw,8h přičte korekce KT, která se stanoví podle vztahu
KT = 10.lg(480/T), [dB].
(2) Hygienický limit průměrných vážených hodnot zrychlení vibrací pro jinou než osmihodinovou směnu v minutách se stanoví tak, že se přípustný expoziční
limit aew,8h nebo ahv,8h vynásobí činitelem kT, který se stanoví podle vztahu
kT = √480/T, [-]
(3) Korekce KT a činitel kT pro jinou než osmihodinovou směnu se nepoužijí pro hodnocení vibrací přenášených zvláštním způsobem.
(4) Pro expozice celkovým vibracím po dobu 10 minut a kratší se hygienický limit rovná 131 dB nebo 3,55 m.s
-2
.
(5) Pro expozice vibracím přenášeným na ruce po dobu 20 minut a kratší se hygienický limit rovná 142 dB nebo 12,5 m.s
-2
.
§ 15
Průměrná expozice
(1) Hodnocení vibrací podle průměrné expozice se provádí, pokud je pracovní doba ve sledovaném období proměnná nebo když se vibrace v průběhu
sledovaného období mění, avšak jednotlivé denní expozice vibracím se neliší o více než 10 dB v Lawi nebo o násobek větší než 3 v aewi od výsledků
opakovaných měření a při žádné z nich není překročen přípustný expoziční limit, případně přípustný expoziční limit upravený korekcí KT nebo činitelem kT.
(2) Při stanovení průměrné expozice vibracím na pracovišti za sledované období se vychází z celkového počtu směn v daném období a počtu směn, při
kterých je zaměstnanec exponován vibracím.
(3) Postup podle odstavce 2 se použije také v případě pravidelných nebo nepravidelných směn s odlišnou dobou trvání než 8 hodin, při proměnlivém počtu
hodin za sledované období, avšak jednotlivé denní expozice vibracím je třeba nejprve přepočítat na pracovní dobu 8 hodin.
(4) Průměrná týdenní expozice vibracím vyjádřená průměrnou souhrnnou váženou hladinou zrychlení vibrací Law,w se vypočítá podle vztahu:
[
1
(
n
) ] , [dB],Law,w = 10 ∙ lg — ∑ 10
0,1∙(Law,8h,k)
5
k=1
kde n je počet směn během týdenní pracovní doby, při kterých je zaměstnanec exponován vibracím.
(5) Průměrná týdenní expozice vibracím vyjádřená průměrnou souhrnnou váženou efektivní hodnotou zrychlení vibrací aew,w se vypočítá podle vztahu:
√
1
(
n
, [m.s
-2
],
aew,w = — ∑ (aew,8h,i)
2
5
i=1
kde n je počet směn během týdenní pracovní doby, při kterých je zaměstnanec exponován vibracím.
(6) Průměrná měsíční expozice vibracím vyjádřená průměrnou souhrnnou váženou hladinou zrychlení vibrací Law,s se určí podle vztahu:
[
1
(
n
) ] , [dB],Law,s = 10 ∙ lg — ∑ 10
0,1∙(Law,8h,k)
s
k=1
kde n je počet směn během měsíční pracovní doby, při kterých je zaměstnanec exponován vibracím, a s je celkový počet pracovních dnů v daném měsíci.
(7) Průměrná měsíční expozice vibracím vyjádřená průměrnou souhrnnou váženou efektivní hodnotou zrychlení vibrací aew,s se určí podle vztahu:
√
1
(
n
, [m.s
-2
],aew,s = — ∑ (aew,8h,i)
2
s
i=1
kde n je počet směn během měsíční pracovní doby, při kterých je zaměstnanec exponován vibracím, a s je celkový počet pracovních dnů v daném měsíci.
(8) Podle vztahu uvedeného v odstavci 7 se postupuje obdobně při výpočtu průměrné expozice zaměstnance vibracím za sledované období delší než jeden
měsíc.
§ 16
Hygienické limity celkových vertikálních vibrací o kmitočtu nižším než 0,5 Hz
(1) Hygienický limit průměrné vážené hladiny zrychlení celkových vertikálních vibrací o kmitočtu nižším než 0,5 Hz
a) pro dobu expozice nepřekračující 120 min Law,T se rovná 120 dB nebo aew,T se rovná 1 m.s
-2
a
b) pro dobu expozice delší než 120 min Law,T se rovná 114 dB nebo aew,T se rovná 0,5 m.s
-2
.
(2) Hygienické limity celkových vertikálních vibrací o kmitočtu nižším než 0,5 Hz se vztahují k pracovním místům na samojízdných strojích a době jejich
působení na zaměstnance.
§ 17
Hodnocení rizika vibrací a opatření k ochraně zdraví
(1) Zaměstnavatel provádí hodnocení rizika na základě znalosti údajů o předpokládané míře zátěže vibracím a podmínek užívání zařízení uváděných
výrobcem. Hodnocení rizika na základě znalosti údajů uváděných výrobcem nenahrazuje měření. Hodnocení a měření vibrací se provádí pravidelně a dále
vždy, pokud dojde ke změně podmínek práce.
(2) Při hodnocení rizika vibrací zaměstnavatel přihlíží zejména k
a) úrovni typu a době trvání expozice včetně expozice přerušovaným vibracím a opakovaným rázům,
b) přípustným expozičním nebo hygienickým limitům stanoveným pro dané druhy vibrací,
c) účinkům vibrací na zdraví a bezpečnost mladistvých zaměstnanců, těhotných žen, kojících žen a matek do konce devátého měsíce po porodu,
d) nepřímým účinkům na bezpečnost zaměstnance vyplývající z interakcí mezi vibracemi a pracovním místem nebo dalším zařízením,
e) vytváření podmínek k zajištění bezpečné práce a bezpečných pracovišť s využitím informací poskytnutých výrobci pracovních zařízení,
f) možnosti zavádění technických zařízení, určených ke snížení expozice vibracím,
g) rozšíření expozice celkovým vibracím nad osmihodinovou pracovní dobu,
h) podmínkám práce spojeným s expozicí vibracím, zejména chladové zátěži,
i) příslušným informacím, které vyplývají ze zdravotního dohledu, a dostupným publikovaným informacím.
(3) Pokud je zaměstnanec při práci exponován vibracím překračujícím expoziční limit nebo hygienický limit podle § 14 odst. 1 nebo 2, použije se pro zařazení
bezpečnostních přestávek v průběhu směny § 9 odst. 6 obdobně. Po dobu bezpečnostní přestávky nesmí být zaměstnanec exponován vibracím
překračujícím přípustný expoziční nebo hygienický limit.
ČÁST PÁTÁ
VIBRACE V CHRÁNĚNÝCH VNITŘNÍCH PROSTORECH STAVEB A NA PRACOVIŠTÍCH
§ 18
(1) Hygienický limit vibrací v chráněných vnitřních prostorech staveb vyjádřený průměrnou váženou
a) hladinou zrychlení vibrací Law,T se rovná 75 dB, nebo
b) hodnotou zrychlení vibrací aew,T se rovná 0,0056 m/s
2
.
(2) Hygienické limity vibrací uvedené v odstavci 1 v chráněných vnitřních prostorech staveb se vztahují na horizontální a vertikální vibrace v místě pobytu
osob a k době trvání vibrací T.
(3) Korekce hygienického limitu podle odstavce 1 jsou v závislosti na typu prostoru, denní době a povaze vibrací upraveny v příloze č. 5 k tomuto nařízení.
§ 19
Při hodnocení vibrací, které pronikají na pracoviště, se při stanovení jejich hygienického limitu a jeho korekcí postupuje podle § 18.
ČÁST ŠESTÁ
ZPŮSOB MĚŘENÍ A HODNOCENÍ HLUKU A VIBRACÍ
§ 20
(1) Při měření hluku a vibrací a při hodnocení hluku a vibrací se postupuje podle metod a terminologie týkajících se oborů elektroakustiky, akustiky a vibrací,
obsažených v příslušných českých technických normách. Při jejich dodržení se výsledek považuje za prokázaný.
(2) Pokud nelze postupovat podle odstavce 1, musí být u použité metody doložena její přesnost a reprodukovatelnost.
(3) V chráněném venkovním prostoru staveb se hladiny akustického tlaku stanovují pro dopadající zvukovou vlnu.
(4) Při měření hluku v chráněných venkovních prostorech staveb, chráněném venkovním prostoru a v chráněných vnitřních prostorech staveb se uvádí
nejistota, kterou se rozumí rozšířená kombinovaná standardní nejistota měření. Nejistota musí být uplatněna při hodnocení naměřených hodnot. Výsledná
hodnota hladiny akustického tlaku nepřekračuje hygienický limit, jestliže výsledná ekvivalentní hladina akustického tlaku po odečtení hodnoty nejistoty je
rovna nebo je nižší než hygienický limit nebo výsledná maximální hladina akustického tlaku je rovna nebo je nižší než hygienický limit.
(5) Při posuzování změny hodnot určujícího ukazatele v chráněných venkovních prostorech staveb, chráněném venkovním prostoru a v chráněných vnitřních
prostorech staveb, zjištěných výpočtem nebo měřením, nelze považovat za hodnotitelnou změnu jejich rozdíl pohybující se v intervalu od 0,1 do 0,9 dB. Věta
první se nepoužije v případě hodnocení naměřené hodnoty určujícího ukazatele hluku vzhledem k hygienickému limitu.
(6) Za prokazatelné navýšení hluku ve smyslu § 77 odst. 5 zákona se považuje navýšení větší než 2 dB ke dni posouzení prokazatelného navýšení hluku
oproti naměřeným hodnotám hluku nebo oproti hodnotám hluku vypočteným v akustickém posouzení zdroje hluku předloženém příslušnému orgánu ochrany
veřejného zdraví v rámci žádosti o vydání stanoviska podle § 77 odst. 2 a 4 zákona. Akustickým posouzením zdroje hluku podle věty první se rozumí takové
posouzení, které je zpracováno na základě údajů o zdroji hluku ne starších 9 měsíců přede dnem podání žádosti uvedené ve větě první.
§ 21
Při hodnocení hluku a vibrací na pracovišti a vibrací v chráněných vnitřních prostorech staveb se uplatňuje nejistota, kterou se rozumí rozšířená kombinovaná
standardní nejistota měření. Nejistota musí být uplatněna při hodnocení naměřených hodnot. Výsledná hodnota určující veličiny hluku a vibrací na pracovišti a
vibrací v chráněných vnitřních prostorech staveb prokazatelně splňuje hygienický limit, jestliže je po přičtení hodnoty nejistoty nižší než hygienický limit.
ČÁST SEDMÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 22
Zrušovací ustanovení
Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, se zrušuje.
§ 23
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2011.
Předseda vlády:
RNDr. Nečas v. r.
Ministr zdravotnictví:
doc. MUDr. Heger, CSc., v. r.
Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.
Hladiny prahu slyšení LPS v decibelech v rozsahu středních kmitočtů třetinooktávových pásem ƒt 10Hz až 160 Hz
ƒt [Hz] 10 12,5 16 20 25 31,5 40 50 63 80 100 125 160
LPS [dB] 92 87 83 74 64 56 49 43 42 40 38 36 34
Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.
Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněném vnitřním prostoru staveb
Druh chráněného vnitřního prostoru Doba pobytu Korekce v dB
Nemocniční pokoje
doba mezi 6.00 a 22.00 hodinou 0
doba mezi 22.00 a 6.00 hodinou -15
Lékařské vyšetřovny, ordinace po dobu používání -5
Obytné místnosti
doba mezi 6.00 a 22.00 hodinou 0
+)
doba mezi 22.00 a 6.00 hodinou -10
+)
Přednáškové síně, učebny a pobytové místnosti škol, jeslí a
staveb pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání
po dobu používání +5
Pro ostatní druhy chráněného vnitřního prostoru v tabulce jmenovitě neuvedené se použijí hodnoty pro prostory funkčně obdobné.
Účel užívání stavby je u staveb povolených před 1. lednem 2007 dán kolaudačním rozhodnutím, u později povolených staveb oznámením stavebního úřadu
nebo kolaudačním souhlasem. Uvedené hygienické limity se nevztahují na hluk způsobený používáním chráněné místnosti.
+)
Pro hluk z dopravy v okolí dálnic, silnic I. a II. třídy a místních komunikací I. a II. třídy, kde je hluk z dopravy na těchto komunikacích převažující, v
ochranném pásmu drah a pro hluk z tramvajových a trolejbusových drah se přičítá další korekce + 5 dB. Tato korekce se nepoužije ve vztahu ke chráněnému
vnitřnímu prostoru staveb povolených k užívání k určenému účelu po dni 31. prosince 2005.
Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.
Stanovení hygienických limitů hluku v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru
Část A
Tabulka č. 1
Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru
Druh chráněného prostoru
Korekce
[dB]
1
)
2
)
3
)
4
)
Chráněný venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní -5 0 +5 +15
Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní 0 0 +5 +15
Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor 0 +5 +10 +20
Korekce uvedené v tabulce se nesčítají.
Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb přičítá další korekce -10 dB, s výjimkou hluku z dopravy na železničních dráhách, kde se použije
korekce -5 dB.
Pravidla použití korekce uvedené v tabulce č. 1:
1
)Použije se pro hluk z provozu stacionárních zdrojů a hluk ze železničních stanic zajišťujících vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních
vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů. Pro hluk ze železničních stanic zajišťujících vlakotvorné práce, které byly uvedeny do provozu přede dnem 1. listopadu
2011, se přičítá pro noční dobu další korekce +5 dB.
2
)Použije se pro hluk z dopravy na dráhách, není-li dále uvedeno jinak, na silnicích III. třídy, místních komunikacích III. třídy a účelových komunikacích ve
smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
3
)Použije se pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a II. třídy a místních komunikacích I. a II. třídy v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je
převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy. Použije se
pro hluk z dopravy na tramvajových a trolejbusových drahách vedených po silnicích I. a II. třídy a místních komunikacích I. a II. třídy.
4
)Použije se pro stanovení hodnoty hygienického limitu staré hlukové zátěže.
Tabulka č. 2
Hodnoty hluku působeného dopravou na pozemních komunikacích a dráhách pro použití další korekce + 5 dB podle § 12 odst. 6 věty
třetí
Pozemní komunikace a dráhy Doba dne LAeq,T [dB]
Dálnice, silnice I. a II.tř., místní komunikace I. a II.tř. a tramvajové
a trolejbusové dráhy vedené po silnicích I. a II. tř. a místních
komunikacích I. a II. tř.
Denní 65
Noční 55
Silnice III. tř, komunikace III.tř., účelové komunikace a tramvajové
a trolejbusové dráhy vedené po silnicích III. tř. a místních
komunikacích III. tř.
Denní 60
Noční 50
Železniční, speciální a tramvajové dráhy v ochranném pásmu
dráhy
Denní 65
Noční 60
Železniční dráhy mimo ochranné pásmo dráhy
Denní 60
Noční 55
Část B
Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb pro hluk ze stavební činnosti
Posuzovaná doba [hod.] Korekce [dB]
od 6:00 do 7:00 +10
od 7:00 do 21:00 +15
od 21:00 do 22:00 +10
od 22:00 do 6:00 +5
Část C
Způsob výpočtu hygienického limitu vysokoenergetického impulsního hluku
Ekvivalentní hladina akustického tlaku C LCeq,T vysokoenergetického impulsního hluku se vypočte ze vztahů
LCeq,T = 2,0LCE - 93 + 10.lg(N/N0) - 10.lg(T/T0) pro LCE > 100 dB
nebo
LCeq,T = 1,18LCE - 11 + 10.lg(N/N0) - 10.lg(T/T0) pro LCE < 100 dB,
kde N je počet impulsů za dobu T [s], N0 = 1 a T0 = 1 s.
Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.
Kritéria pro identifikaci impulsního hluku
Za vysokoenergetický impulsní hluk a vysoce impulsní hluk se považuje hluk podle § 2 písm. c) a d), který v místě posouzení dále splňuje pro jednotlivé
impulsy aspoň jednu z níže uvedených podmínek:
LAImax - LASmax > 5 dB
LAImax - LAE > 5 dB,
kde
LAImax je hladina maximálního akustického tlaku A při dynamické charakteristice měřidla I (Impuls),
LASmax je hladina maximálního akustického tlaku A při dynamické charakteristice měřidla S (Slow),
LAE je hladina expozice zvuku A.
Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.
Korekce na využití prostoru ve stavbách a chráněném vnitřním prostoru staveb, denní dobu a povahu vibrací
Druh chráněného vnitřního prostoru Doba dne
Povaha vibrací
Přerušované a
nepřerušované
vibrace
Opakující se
otřesy
Korekce
[dB] [-] [dB] [-]
1. Operační sály
Denní doba 0 1 0 1
Noční doba 0 1 0 1
2. Obytné místnosti
Denní doba 6 2 24 16
Noční doba 3 1,41 3 1,41
3. Nemocniční pokoje
Denní doba 6 2 24 16
Noční doba 3 1,41 3 1,41
4. Přednáškové síně, učebny a pobytové místnosti škol, jeslí a staveb pro
předškolní a školní výchovu a vzdělávání
Denní doba 6 2 24 16
Noční doba 3 1,41 3 1,41
5. Ostatní chráněné vnitřní prostory staveb Nepřetržitě 12 4 42 128
Maximálně jsou přípustné 3 výskyty otřesů za den.
Poznámky pod čarou
1
)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/44/ES ze dne 25. června 2002 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí
zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (vibracemi) (šestnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/10/ES ze dne 6. února 2003 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí
zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (hlukem) (sedmnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
3
)Například nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení, ve znění nařízení vlády č. 170/2011 Sb.
4
)Vyhláška č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.