GIS VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ VI
Ústřední správní úřady a využití
GI – III a Krajské úřady
(historie)
podzim 2019
Petr Kubíček
kubicek@geogr.muni.cz
Laboratory on Geoinformatics and Cartography (LGC)
Institute of Geography
Masaryk University
Czech Republic
GIS ve veřejné správě
Zadání cvičení IV.
• Popište, jak jsou organizovány informační
systémy o vodě v rámci MŽP, na jaké technologii
jsou vybudovány a jaké jsou jejich silné a slabé
stránky.
20 minut + diskuze.
• Zpracování: Jan Přikryl
GIS ve veřejné správě
Ústřední správní úřady a
využití GI – Český úřad
zeměměřický a katastrální
GIS ve veřejné správě
GIS ve veřejné správě
INSPIRE
Datová témata
• Služba pro KATASTRÁLNÍ PARCELY
– http://services.cuzk.cz/wms/inspire-
cpwms.asp
– Spuštěna 9.5.2011
– Bezúplatně
– Bez nutnosti registrace
GIS ve veřejné správě
• GetFeatureInfo (pro definiční body parcel)
GIS ve veřejné správě
INSPIRE stahovací služby
Služba pro KATASTRÁLNÍ PARCELY
• Stahovací služby ve dvou variantách:
– 1. Stahování předpřipravených datových sad.
– 2. Stahování dat s přímým přístupem (WFS).
1) Stahování předpřipravených datových sad
• Generované GML soubory jsou aktualizovány jednou denně.
• Pro každé katastrální území a podporovaný souřadnicový systém
je generován jeden soubor.
• Podporované souřadnicové systémy pro generované soubory:
– S-JTSK Krovak East North (EPSG 5514),
– http://services.cuzk.cz/gml/inspire/cp/epsg-5514/
– ETRS 89 (EPSG 4258),
– http://services.cuzk.cz/gml/inspire/cp/epsg-4258/
GIS ve veřejné správě
Stahovací služby
2) Stahování dat s přímým přístupem (WFS)
• http://services.cuzk.cz/wfs/inspire-cp-wfs.asp
• Aktualizace dat ONLINE
– Získání konkrétní parcely – dle PAR_ID
– Získání dat z území – zadáno obdélníkem
(BBOX)
GIS ve veřejné správě
Další témata INSPIRE
• Z Informačního systému územní identifikace
(ISÚI):
– Téma Adresy (z přílohy I)
– Téma Územní správní jednotky (z přílohy I)
– Téma Budovy (z přílohy III)
– Implementace přes Publikační databázi
• Prohlížecí a stahovací služby
– Mapový server Marushka® od firmy Geovap.
GIS ve veřejné správě
AD
GIS ve veřejné správě
AD
GIS ve veřejné správě
AU
GIS ve veřejné správě
TECHNICKÉ OKÉNKO –
hodnocení geoinformačních
aplikací
GIS ve veřejné správě
Hodnocení webových mapových
aplikací
• První práce vznikaly počátkem 90. let 20.
století, kdy se jednalo spíše o návrhy
uživatelského rozhraní desktopových GIS.
– MacEachren a kol. (1998) – hodnocení
vizualizace;
– Andrienko a kol.(2002) – použitelnost nástrojů;
– Wachovicz (2007) – spokojenost během práce
s produktem, rozhraní;
– VanElzakker (2004) využívá uživatelského
testování.
• ČR – Komárková a kol., DP a BP práce.
• Hodnocení pomocí uživatelů x odborníků.
GIS ve veřejné správě
Heuristické hodnocení
mapových aplikací - odborníci
• Heuristika (z řečtiny heuriskó, εύρίσκω – nalézt,
objevit) znamená zkusmé řešení problémů, pro něž
neznáme algoritmus nebo přesnější metodu.
• ISO 9126 - Software engineering — Product quality
mezinárodní standard pro
zhodnocení kvality software.
• Kvalitou je rozuměn souhrn charakteristik o entitě,
který souvisí se schopností uspokojit určené i
předpokládané potřeby.
• POZOR: standard je neaktuální:
• ISO/IEC 25010:2011 Preview
• Systems and software engineering -- Systems and
software Quality Requirements and Evaluation (SQuaRE)
-- System and software quality models
GIS ve veřejné správě
Charakteristiky kvality výrobku
(produktu)
• funkčnost – schopnost aplikace nabídnout požadované
funkce,
• použitelnost – kvalita při použití produktu,
• bezporuchovost – schopnost produktu fungovat na
požadované úrovni,
• účinnost – schopnost produktu fungovat s přiměřeným
nárokem na zdroje,
• udržovatelnost – schopnost produktu být udržován v
provozu a dle potřeby dále vyvíjen,
• přenositelnost – schopnost produktu fungovat a
spolupracovat s produkty na jiných platformách.
GIS ve veřejné správě
Charakteristiky kvality
GIS ve veřejné správě
Použitelnost
• Použitelnost „sada atributů, které mají vliv na úsilí
nutné k užití a na individuální hodnocení tohoto užití
stanovenými a implicitními skupinami uživatelů.“
• Kategorie použitelnosti (8 - ISO 9126):
– prostředí a uživatelské rozhraní ;
– použití a podpora technologií ;
– řízení chyb ;
– flexibilita, design a estetika ;
– uživatelská přívětivost ;
– nápověda a ostatní dokumenty ;
– uživatelská kontrola nad aplikací, volnost a dovednosti ;
– dostupné služby.
GIS ve veřejné správě
Prostředí a uživatelské rozhraní
– kritéria (příklad)
∑ 1
GIS ve veřejné správě
Funkčnost - aplikace a nástroje
GIS ve veřejné správě
Výsledky hodnocení
• Heuristiky – ano/ne
GIS ve veřejné správě
Výsledky hodnocení – srovnání
aplikací
Zdroj: Humlíčková 2013
GIS ve veřejné správě
Další příklady hodnocení
• Heuristické hodnocení použitelnosti
webových GIS aplikací (Slavíková 2009)
• Hodnocení kartografické funkcionality v GIS
programech (Dobešová, Kusendová 2009).
• Hodnocení kartografické funkcionality pro
mobilní GIS aplikace (Peško 2013).
GIS ve veřejné správě
Uživatelský pohled
• Oblast Human–computer interaction (HCI) popsáno v ISO 9241
(Ergonomics of Human System Interaction).
• Aplikační oblast zaměřená jak na užitnost systémů, nástrojů, rozhraní
(prostředí) a užité formy reprezentace (vizualizace).
• V oblasti GISci otázka souladu mezi počítačovou reprezentací
(datové modely, datové struktury, vizualizace) a lidskou kognitivní
reprezentací prostoru, místa či prostředí (mentální mapy, mentální
modely, egocentrické pohledy).
• Prvky užitnosti(usability elements):
– vhodnost (angl. efficiency) reprezentace;
– účelnost (angl. effectiveness) reprezentace.
– Zatímco vhodnost je posuzována pomocí rychlosti, se kterou
se uživatelé rozhodují, účelnost úzce souvisí se správností
rozhodnutí.
– spokojenost (satisfaction) s reprezentací.
• Více ve Wachowicz et al (2005).
GIS ve veřejné správě
GIS ve veřejné správě
Geoinformatika na
krajských úřadech
GIS ve veřejné správě
Stručná historie krajské
informatiky
• 2001 – Základní informatizace krajů pod koordinací
MVČR
• 2002 – vznik Komise informatiky AKČR,
• 2003 – realizace společných projektů krajů,
delimitace OkÚ, Úvodní studie GIS; vznik PS
GIS; vznik MIČR
• 2006 – Strategie rozvoje ICT regionů ČR v letech
2007-13, příprava IOP a ROP; zánik MIČR
• 2009 – platnost eGOV legislativy, první výzvy IOP,
opětovný vznik KI AKČR
• 2012 – realizace projektů IOP, příprava Digitální
strategie krajů na roky 2013-2020
GIS ve veřejné správě
GIS krajů – úvodní studie
(2003)
• Řešitelem je společnost T-MAPY.
• Vymezené základního rámec pro budování GIS
krajských úřadů.
• cíle:
– analýza prostředí centrální správy, úřadů
samosprávy (na úrovni krajů, magistrátů, měst,
obcí) a dalších složek veřejného i soukromého
sektoru z pohledu GIS;
– návrh řešení za oblast datové základny,
architektury systému s návazností na systémové
a aplikační SW vybavení, oblast lidských zdrojů
a oblast řízení.
GIS ve veřejné správě
Typová studie GIS krajů
Studie má tři části:
– analytickou část;
– návrhovou část;
– způsob realizace;
• Analytická
– role krajů při vytváření prostředí pro GIS od
legislativy až po tvorbu datové základny.
– Využitelnost vybavení okresních úřadů.
– Situace v GIS na městech a obcích.
– Využití GIS v privátním sektoru a možnosti
veřejnosti pracovat s GIS především v prostředí
internetu.
GIS ve veřejné správě
Návrhová část
• Řešení různých aspektů GIS jako součásti
informačního systému úřadu.
• „Geografický informační systém je organizovaný souhrn
počítačové techniky, programového vybavení,
geografických dat a zaměstnanců navržený tak, aby mohl
efektivně získávat, ukládat, aktualizovat, analyzovat,
přenášet a zobrazovat všechny druhy geograficky
vztažených informací.―
• Složky GIS:
– technické vybavení
– základní programové vybavení
– data
– aplikace
– lidé
– organizace a řízení
GIS ve veřejné správě
Potřeby odborů krajských úřadů
v oblasti GIS
• SDZA (správa datových zdrojů a aplikací) –
aplikace, sledující vazby mezi podněty
(=zákony, usneseními zastupitelstva) – z nich
vyplývajícími agendami jednotlivých odborů –
daty (potřebnými pro výkon agend) – a
příslušnými aplikacemi.
• „jaká data potřebuji pro výkon jednotlivých
agend“, „ve kterých agendách využiji zvolenou
datovou sadu“?
• Organizační struktury krajských úřadů byly
dekomponovány do 20 oblastí – identifikace
agend – přiřazeny datové vrstvy definované v
konceptuálním datovém modelu GIS krajů.
• Zdůvodnění potřebnosti datových sad pro výkon.
GIS ve veřejné správě
Kraje a okresy, kraje a obce
• „dědictví― okresních úřadů na poli GIS v
oblasti:
– personální – přechod části pracovníků;
– hardware – prakticky nevyužito;
– software – částečná delimitace, není
plnohodnotně využito;
– data - zablokování tzv. datových konzerv
(které nelze legálně „otevřít“).
• Města a obce
– zjistit základní informace o stavu rozvoje
(geo)informačních systémů na městech a
obcích, konkrétní formy spolupráce;
– seznámit obce s aktivitami krajských úřadů
na poli GIS, zjistit požadavky.
GIS ve veřejné správě
Datová základna
referenční mapové podklady:
– katastrální mapy v digitální formě
– ZABAGED (digitální ekvivalent Základní mapy
1:10 000)
– územní identifikace (její prostorová - mapová
složka – adresní body)
– ortofotomapy
tematická data:
– územně plánovací dokumentace
– doprava
– životní prostředí
GIS ve veřejné správě
GIS – nepodkročitelný standard
GIS kraje
Minimální úroveň, kterou by GIS krajského
úřadu měl dosahovat ve všech svých složkách
– nepodkročitelný standard GIS kraje (NSGK):
• Systémová část NSGK
• Datová část NSGK
• Aplikační část NSGK
• Personální část
GIS ve veřejné správě
Systémová část NSGK
Používání produktů ESRI jako základního kamene
softwarového vybavení GIS na krajském úřadě zahrnuje
systémy:
•silný robustní nástroj pro správu, operativní provádění
analýz, konverzí aj. operací GIS (ArcInfo)
•silný robustní nástroj pro správu geografické databáze a
jednoduchou administraci heterogenních datových zdrojů
(ArcSDE)
•silný robustní nástroj pro obsloužení všech tříd klientů
(ArcIMS)
Systémovou část NSGK dále tvoří:
– virtuální mapový server
– metainformační systém
– zajištění bezpečnosti GIS
GIS ve veřejné správě
Datová část
Krajský GIS musí disponovat obsahově, lokalizačně i topologicky kvalitními
geodaty, jejichž permanentní přísun musí být zajištěn a garantován. Za datovou
část byly navrženy následující složky NSGK:
• referenční data
– katastrální mapy v digitální formě
– ZABAGED
– správní jednotky (do úrovně obcí a k.ú.)
– prostorová složka územní identifikace (adresní body, do budoucna lépe i
budovy/ZRÚIN)
– účelová mapa povrchové situace
– ortofotomapy
• tematická data: nutno doplňovat a upřesňovat obsah dat
– datové sady pro integrovaný záchranný systém
– ÚP VÚC a územně plánovací podklady
– datové sady pro regionální rozvoj,
– vybrané datové sady za oblast dopravy (silniční síť v majetku krajů ad.)
– vybrané datové sady za oblast životního prostředí (hydrografická síť,
pedologie,ochrana přírody, ovzduší, odpadové hospodářství).
• metadata
GIS ve veřejné správě
Aplikační část NSGK
na pomezí činnosti oddělení GIS a „vlastní“
informatiky:
– SW pro zpřístupnění dat SPI KN (obecně
registru nemovitostí)
– SW pro zpřístupnění dat územní
identifikace ÚIR-ADR, ÚIR-ZSJ a ÚIR-ČSÚ.
– SW pro zpřístupnění referenčních dat a
nad nimi vytvářených nebo externě
dodávaných geodat v jednoduchých
přehledných projektech pro průběžnou
kontrolu probíhajících prací, přebírání zakázek
a rychlé publikování v případě potřeby (např.
povodně, kalamitní situace).
GIS ve veřejné správě
Personální část
Nepodkročitelné personální zajištění tvoří:
• manažer GIS– vedoucí oddělení GIS;
• 2 - 4 specialisté, jejichž konkrétní náplň závisí na
tom, nakolik je určitý okruh služeb např. z oblasti
správy geodatabáze nebo webových mapových
aplikací schopen zajistit vlastní odbor
informatiky.
Na Typovou studii navazoval „Funkční rámec― pro
jednotlivé kraje, který bral do úvahy konkrétní
situaci a příslušná specifika krajských úřadů.
GIS ve veřejné správě
Zadání cvičení VI.
• Na základě článku Feciskanin a kol. (2015)
specifikujte postupy testování výkonu
webových mapových aplikací.
• Zpracování: Jakub Řehák