PŘÍRODNÍ PRVKY KRAJINNÉHO RÁZU - doplnění přednášek pro samostudium 2019 RNDr. Martin Culek, Ph.D. Geografický ústav Př. Fak. MU Významné útvary georeliéfu_1 • Zaříznutá skalnatá údolí • Boční údolí s peřejemi • Ledovcové kary • Skály – tory • Skály – sruby • Žokovité balvany • Suťová pole • Balvaniště • Balvanové proudy Významné útvary georeliéfu_2 • Uměle vztyčené či uspořádané balvany • Úvozy • Strže • Doly, lomy • Haldy Literatura • Demek, Mackovčin (2015): Zeměpisný lexikon ČR – Hory a nížiny, 3. upr. vyd. • Atlas krajiny ČR (2009) • Rubín, Balatka et al. (1986): Atlas skalních, zemních a půdních tvarů • Lőw et al (2010): Sofistikovaný katalog krajinného rázu – viz dále … Ú.n. Želivka „Sofistikovaný katalog prvků krajinného rázu“ • Fa Lőw a spol. (Brno) – od r. 2007 • – hotovo 02 2010 • ??? snad publikace • Ukázka : Ukázka ze „Sofistikovaného katalogu …“ ═►Rozdílný georeliéf – viz výše, např.: • Strmé x mírné svahy, skalní města, sesuvy, ostré terénní hrany, strže x rokle, žokovité balvany, duny • Kombinace hornin – pískovce x neovulkanic. suky • ═► Rozdílné využití • – dle obdělávatelnosti – hloubka oratelné vrstvy, výskytu skal a balvanů, jílovitosti (louky) • – dle produkčních schopností - živnosti, propustnosti (+ zamokřenosti) • - dle nerostných surovin (kámen – lomy, vápence, pískovny, hliníky …, zdroje pitné vody) Biotické prvky - Vegetace • Zásada: Vegetace – odpovídající STG ! • výjimky – parkové úpravy • Akát • Lesy: Jehličnaté monokultury? • Členitost lesního okraje x arondace • Ekotony – i význam pro vjem porostu • Lesostepní polanky • Staré stromy – v lese i mimo les, niky hub, živočichů. hraniční stromy, pastevní duby • Aleje – i v lesích • Sady – jaké: • Křoviny na mezích – ekologie x historie Balvanová moréna u Plešného jezera v 950 m – s klečí, která velmi dobře vykresluje kryptoklima promrzávajícího balvaniště Velká n. Veličkou - „drobná držba“ pestrá antropogenní vegetace v souladu se stanovištěm Jižní Morava – vinice u Velkých Pavlovic – zde výborně dokreslují teplý ráz krajiny, navíc jsou pestré Foto LN Radiální plužina – 14. stol. – Řepešín, již Čechy. Hranice dobře viditelné z letadla, ale již vše příliš zarůstá. Zarůstáme !!! přír. pam. na Zlínsku – teplomil. byl. Vegetace ohrožena, ale i nastane změna krajiny – nepřehledné křoviny „Mizící kameny“ – jsou, ale zarostlé a nejsou vidět Zde pastvou obnaženy - OK A že to jde – Rakousko, Waldviertel, několik km od našich hranic Bílé Karpaty - louky - i zde ohrožené zarůstáním v místech nedostupných pro techniku – hl. sesuvy, přitom právě zde velmi pěkné orchideje na prameništích Realizace ÚSES - Křižanovice Foto M. Culek, 2001 Lokální biokoridor z r. 1990 Regionální biokoridor Loděnice u Pohořelic – z r. 2000, délka 2 km – ekologicky dobré, ale krajinný ráz? Lepší forma? Fota M. Culek, 2001 Biocentrum reg. významu u Bedihošti Hydrologické podmínky_1 • Voda - Symbol života • < 2% povrchu ČR, ale dynamické, velmi významné, přitahuje pozornost, chuť u ní bydlet, rekreovat se … • Voda v kultuře (Vltava, Morava, studánky…) • Hodnocení kladné když čistá…..(x devastace) • Typy umělých vodních ploch: Přehradní nádrže údolní x Nové Mlýny: • Údolní – nepřirozené, nemá přirozenou obdobu v naší krajině a v přírodě by takové údolí se stojatou vodou nemohlo ani existovat (PS: nemáme norské fjordy). Navíc zničí zpravidla peřejnatou řeku. • Nádrž typu rybník (např. Nové Mlýny, Rozkoš, částeč. Nechranická, Lipno, Žehuňský rybník na Cidlině) – působí v ploché krajině jako přirozená jezera (alespoň z dálky), do krajiny lépe zapadnou, i proto, že se zde mohou vyvinout odpovídající litorální společenstva. • Pro vnímání vodní plochy spíše v detailu má zásadní význam kvalita břehové linie (nejhorší příklad – asfaltové břehy Nových mlýnů). Hydrologické podmínky_2 • Tekoucí vody: Řeky, říčky, potoky, prameny – vše má své místo v krajině, i pramen přes nepatrnou plochu se těší mimořádné pozornosti. • Propadání, vyvěračky, pozemní toky – tajemno, trasy podzemních vod často dosud neznámé, ve tmě, těžko přístupné, spojeno s představou jeskyní s krápníky – pozitivní a snad i vzrušující pocit. A také jsou zvl. u nás velmi vzácné. • Velký problém je, že jsme zlikvidovali většinu přirozených větších toků a především peřejí, vč. nejvýraznějších a nejpozoruhodnějších. Další problém hrozí do budoucna s podporou alternat. Energet. Zdrojů – odvedení vody z dalších peřejí a jejich zánik. Přitom jsou to atraktivní, přímo magnetická místa. • Mokřady – vždy alespoň část pokrývá vodní plocha. Dříve nenáviděné močály, bažiny – bludičky, utonutí, blokovaly cesty, komáři, ovádi … Dnes jsme snad dál, jedny z nejpozoruhodnějších a biologicky nejdynamičtějších prvků v krajině s velkou produkcí a specific. biotou. Navíc jich zbylo jen málo, takže význam enormní. Závisí ale na míře devastace – jako u všeho. • Problémy hodnocení – laici x odborně informovaní občané. Laikům vadí tzv. devastace: abraze břehů, posouvání meandrů, kolísání hladiny, pády stromů do vody – škoda a navíc se ucpe most – všechno pro ně špatně. Hydrologické podmínky - hodnocení • Závisí na velikosti plochy, např. tak to vnímají i vodní ptáci < 3 ha, 3 – 20 ha, > 20 ha. V podmínkách ČR za velkou vodní plochu z hlediska lidí lze považovat již nad 150 ha. Velká plocha – působivá (i proto, že vzácná), ale zase monotónní. • Důležitý tvar, - zátoky, poloostrovy, ostrovy – atraktivní x kulatý lavór přehlédnutelný z jednoho bodu – neláká k objevování Uspořádání vodních ploch – izolovaná x rybniční krajina • Dynamika vody – patří k ní změny hladin, k řekám povodně i sucho, důležité i pro biotu - drobnokvět pobřežní na Děčínsku, židovník v Podbeskydí • Čistota – klíčová, méně vadí přírodní organický odpad – listí, pyl větvičky • Břehové linie – jejich vegetace a čistota. Klíčové pásmo vysoké biodiverzity. • Porosty ve vodě a na březích • Již 3 rybníky tvoří kaskádu – významnější, protože vzácnější a doplňují se. Rybniční krajina – oblast, kde zpravidla stále máme v dohledu alespoň jeden rybník. • Vodopády a peřeje ! – u nás velmi vzácné a z vodních toků nejatraktivnější – viz turistické cesty • Úpravy studánek – fajn v krajině, kde téměř všechna prameniště zničena divočáky. Ale v normální krajině je třeba zachovat i přirozená prameniště. Peřej – dnes u nás poslední zbytky, většinou zničeny elektrárnami. Peřej Labe v Labské soutěsce pod Šp. Ml. Slavné Čertovy proudy, nejlepší peřej v býv. Československu, s převýšením 160 m. Dnes spíše neproudy. Když 2x ročně pustí Lipno I. vodu pro vodáky. Hukot slyšet kilometr daleko. Toto je jen 8 m³/s. To když byla povodeň a tekl desetinásobek … Přišli jsme o to. Ale příklad Švédska – na Trollhattanské peřeje musí elektrárna 2 dny v týdnu přes den pouštět vodu. Takže to také jde. Dyje pod Novými Mlýny Osypané břehy, protržený meandr, dnes velká atrakce, protože přirozené koryto – hodně vodáků, pronájem lodí, ekonom. význam. Štěrkové lavice Moravy nad Osypanými břehy. Z hlediska venkovského laika zdevastovaný břeh a hnus. Jedno z posledních míst na středně velké řece v ČR. Dnes v létě hodně vodáků, půjčovny lodí. Kupodivu na zkanalizovaných úsecích Moravy to tak není ;-). Morávka – jeden z mála zbývajících štěrkonosných toků v ČR, ale z větší části umrtvena přehradou 2006 30.3. povodeň na řece Jihlavě – atrakce, vzrušení. Chraňme naše sídla a povodně Josef Dobrovolný Z Vysočiny od Milov na horní Svratce. Kdyby povodeň byla jen negativní jev, maloval by to komerční malíř? Atmosférické prvky • Nížiny - teplo • Jižní svahy x severní – teploty • Větrnost – patří k pobřež a horám • Oblačnost • Mlhy – i vyvolané, vč. mrazových kotlin • Námraza a jinovatka • Elektrárny - pára • Sněhové závěje, laviny • Stín • Znečištění – zásadní problém, může zcela změnit jinak atraktivní krajinu – viz dříve severní Čechy. Severní a jižní svah – a díky klimatu jiné světy. Stř. Asie Josef Dobrovolný Význam drobně členitého reliéfu – vznikají sněhové plošky a plošky vytáté – dočasná, leč atraktivní pestrost obrazu krajiny Temelín zakrývá oblohu – tedy ovlivnit atmosférické prvky také jde – změna nemusí působit příjemně Krkonoše - lavina – patří k pořádným horám, v teplejších a plošších krajinách nevznikne, dává horám punc. Středem pozornosti i médií Biotické prvky - Fauna Fauna – dnes po středověké likvidaci velkých stád mohutných kopytníků a nebezpečných šelem se na vnímání krajiny podílí málo, ale významné výjimky: • Kolonie vodního ptactva • Kolonie žab • Kolonie komárů • Houfy spárkaté zvěře - ?? – nezbytné nevzhledné oplocenky mladých stromků v lesích • Černá zvěř – kaliště – zničení prameniště či potůčku, puch, devastace vegetace, bahniště i okolo. V současné ČR jsou normované stavy (odpovídají únosnosti krajiny) divočáků překročeny 100 x. • Chovaná zvířata – obory - OK • Stáda krav – vlhčí místa, nižší a střední polohy • Stáda ovcí – střední a vyšší polohy • Kozy – malá stáda, suché trávníky s keři • Koně – několik pohromadě, nižší a střední polohy • - to vše až na příklady extrémní koncentrace s devastací půdy působí vlídně a krajinu přiměřeně oživuje. Archetyp zemědělce v nás to vidí rád. Křikem a množstvím jsou u nás nejnápadnější kolonie vodního ptactva Odlesk Jurského parku – a rodiče mají co ukazovat dětem Ale když ti srnečci jsou tak pěkní, že, raději čím více tím lépe, na škody nehleďme  Bývalé cenné prameniště, dnes zničeno divočáky. Severní okolí Brna • Obrazy z Vysočiny: Josef Dobrovolný na http://www.dobrovolnyj.cz/cz/galerie/index. htm