Vojenské topografické mapy bývalé koncepce (do konce roku 2005) Státní mapová díla (8) produkt, který zachovává vývojovou linii již několik století (od r. 1763) původní měřítková řada 25, 50,100, 200, 500 tis. a 1 mil. mezi jednotlivými měřítky existuje návaznost -jednotlivé rozhodovací úrovně za války určeny pro potřeby obrany státu, ale využívány i v jiných rezortech (státní správa, samospráva, věda, kultura) vydavatel: Generální štáb AČR zpracovatel: topografická služba AČR Historický vývoj po roce 1945 k dispozici pouze mapy III. VM (topografické sekce 1 : 25 000, speciální mapy 1 :75 000 a odvozené generální 1 : 200 000) aktualizace na různém stupni, navíc nízká geometrická přesnost nutnost nového mapování (aktualizace nestačí) řešení ve 2 etapách: ■ I. otázka celkového přístupu k unifikaci topografických map (mezinárodní unifikace nebyla, díla jen státní, unifikace v rámci socialistické soustavy) potřeba mezinárodního sjednocení nového topografického díla (kartografické zobrazení, souřadný systém, klad a označení mapových listů) ■ II. technické řešení -> technické řešení 1950-1953: ■ prozatímní vydání topografického díla 1 : 50 000 (odvozeny 100) ze všech dostupných mapových podkladů ■ ne původní mapování -> špatná geometrická přesnost X unifikace na S-1946 (první přiblížení k systému S-1942 v Sovětském svazu) od r. 1952: ■ nové mapování 1 : 25 000, 1 : 200 000 vydány v roce 1955 ■ fotogrammetrické a geodetické metody - geometrická přesnost přestala být kritickým kvalitativním parametrem ■ ukončeno r. 1958 ■ S-52 jako souřadnicový systém (odpovídal přibližnému připojení k sovětskému systému S-42) mapy určeny jak pro potřeby obrany země, tak pro národní hospodářství, vědu a kulturu, v působnosti MO na zpracování se podílely vojenské (80%) i civilní organizace (20%) od r. 1965 aktualizace a obnova zabezpečována orgány Ministerstva obrany od té doby 5 aktualizací aktuálnost - dnes kritickým parametrem 2x změněn značkový klíč Topografické mapování 1: 10 000 1957-1971 - celé státní území „nové fotogrammetrické mapování" zachování geodetických a kartografických základů unifikovaných topografických map pro potřeby územně technického plánování a projektování zpracování: civilní složky 80%, vojenské 20% (příhraniční a výcvikové prostory) původní vydání map 1:10 000 nebylo v dalších letech obnovováno - součástí archivu mapy použity jako podklad ZM10, od 1991 převedeny do působnosti ČÚZK. nejpřesnější výškopis v rámci ČR 1 topografické mapy až do r. 1970 nebyly brány čistě jako mapy vojenské označeny jako tajné, ale využívány i pro národní hospodářství, vědu, kulturu... po r. 1970 - jenom armáda, i přes utajování k dispozici na školách určení topografických map pouze pro armádu neopodvídá jejich charakteru a možnostem využití po r. 1990 odtajněny, uvolněny též k civilnímu využití Geodetické a kartografické základy Gauss-Krugerovo zobrazení („Gaussovo složité zobrazení") Příčné konformní válcové - osa válce - rovina rovníku Krasovského elipsoid (a= 6378245m, b = 6356863m, f = 1:298,3) 6°pásy (3° na východ a na západ od dotykového poledníku). Celá Země - 60 pásů. Souřadnicový systém S-42 (Gauss-Kruger je jeho nedílnou součástí) 1 :1 000 000 - do roku 1985 vytvářeny v modifikovaném polykónickém zobrazení. Výškopis - Bpv Geodetické základy topografických map vycházely z S-JTSK a jejího připojení k S-42 používanému v Sovětském svazu S-JTSK nemožné rozšířit mimo naše území (Křovák, chyba v orientaci v referenčního elipsoidu) Proto S-JTSK pro vojenské účely převeden transformací do systému 1942 Sovětského svazu S-1946 S-1952 S-1942 (S-1942/83) Geometrická představa Gaussova zobrazení Šestistupňové pásy v Gauss-Kriigerově zobrazení _ ■ Číslování od Greenwiche ■ Dotykový poledník vždy 3°,9°,15°... ■ ČR pás 3 a 4 V rámci pásu tvoří souř. systém samostatnou zobrazovací soustavu Osa X - svislá, rovnoběžná s obrazem dotykového poledníku, posunutá o 500 km na západ (aby všechny souřadnice Y byly kladné) „False easting" Osa Y - obraz rovníku Před Y souřadnici přidáváno číslo poledníkového pásu (rozlišení) ,...... Klad a označení mapových listů ■ Vychází z kladu mezinárodní mapy 1:1 mil. ■ 1:1 mil. ■ A(p = 4° AA = 6° ■ Označení písmenem vrstvy od rovníku (A,B,C, D, až V), u nás M ■ Označení pásu - číslo pásu + 30 - u nás tedy M-33 1:500 000 - vznik dělením 1:1 mil. na 4 díly A

stínování terénu i u 500 Základní interval vrstevnic - 1:25 000 -» 5m, 1:50 000 ^10m atd. Bohaté rámové údaje ■ čáry příslušného souřadného systému v celé ploše: např. u 25 1x1 km; ■ údaje km hodnot; na vnějším rámu i rysky souř. sítě vedlejšího pásu; ■ podobné odkazy u komunikací, kam vedou Grafické a sklonové měřítko, údaje o poledníkové konvergenci, o magnetické deklinaci pro střed mapového listu a určitou epochou s roční změnou V rozích vždy (p, A 50: síť po 1 km, 100: po 2 km ■ vykreslení čar - praktický význam pro určování polohy (můžeme redukovat srážku papíru) U map 500 uváděna pouze zem. síť 25 1096 mapových listů Původní mapy, vytvořené z výsledků mapování 1952- 1957 4 barvy Všechny trigonometrické body, všechna sídla s barevným odlišením hustě zastavěných bloků domů s převládajícími ohnivzdornými stavbami a bloků s převážné spalnými stavbami. Dopravní stavby, komunikace (drážní, pozemní, telekomunikace, potrubní, elektrická vedení) Vodstvo - hydrotechnické stavby a zařízení Druh porostu - značkou Vrstevnice, výškové kóty a relativní kóty ■ 285 mapových listů ■ vytvořeny kartografickým odvozením z 25 ■ 1. vyd. koncem 60. let ■ 4 barvy, podobně jako 25 ■ obsah - všechny základní prvky jako u 25, ale s odpovídající generalizací 100 ■ 83 mapových listů ■ odvozeny z 50 ■ 4 barvy 200 - 27 mapových listů, 4 barvy 500 - 6 mapových listů, 7 barev, výběr sídel, vrstevnice, stínování resp. hypsometrie mil. - 2 mapové listy, 7 barev 1-/ / / * vy/ *;-< ■ Přesnost map kontrola přesnosti po 3. obnově - kontrola polohopisu přesnost do 5 m, železnice 13 m, polní cesty 15 m, vodní toky 15 m v průměru body polohově asi 15 m výškově kontrola v Koppeho rovnici: ■ mh= 1,1 + 8,7 tg a, a - sklon terénu ■ větší chyba při vegetaci u map menších měřítek se v tomto vztahu zvětšuje především vliv skonu svahu (roste druhý člen rovnice) a to přibližně s odmocninou měřítkového čísla mapy Nová - stávající koncepce, přechodné resem standardy NATO rozhodnuto, aby se připravila jednoduchá stávající úprava maptzv. přítiskem-^ do stávající mapy se ve fialové barvě doplnila souřadnicová síť WGS 84, některé mimorámové údaje na zadní straně - tisk zjednodušeného značkového klíče v češtině a angličtině, seznam zkratek a jejich angl. ekvivalent dále základní údaje o WGS 84, způsoby udávání polohy a grafické měřítko ve třech verzích (metry, míle, yardy) Topografické mapy nové koncepce Státní mapová díla (8 b) po r. 1989 změna vojensko-politické situace rozhodnutí státní reprezentace k pripojení NATO (pristupuje stát a vláda, ne armáda) nařízení náčelníka GŠ AČR č. 34/1997 tvorba nového SMD do konce roku 2005, splněno, od 1.1. 2006 dány do zásobování zásadní změna celé konstrukce map - inovace ke 31. 12. 2005 ukončena údržba doposud používaného MD a tyto mapy byly současně vyřazeny ze zásobování a užívání důsledky rozhodnutí o připojení k NATO: ■ první úvaha o dopadu na kartografii ■ kontakt s německou geografickou službou a především USA ■ 1991: Dohoda mezi USA a ČSFR o spolupráci v oblasti topografického mapování, námořního a leteckého mapování, geodézie a geofyziky, digitálních dat a s tím souvisejících materiálů 1993:1. mezinárodní konference geografických služeb v Praze ■ probírány transformace map vytvořeny 4 skupiny sledující: ■ problémy globální geodézie vybudování WGS 84 ve střední Evropě ■ koordinace přechodu na standardy NATO ■ vývoj technologií GPS v ČR ■ 1994-jednání skupin ■ předneseny koncepce dalších řešení, zejména topografických map I - ■ 1996: Bratislava ■ rozvoj dalších technologických řešení -zejména definitivní koncepce, otázka měřítka ■ tlak ze zahraničí, aby 1. zpracovávané měřítko bylo 1:250 000 JOG (Joint Operations Graphic) -> mapy pro společné akce ■ předložen značkový klíč a konkrétní způsob - řešení ■ překryv přes hranice Zavedení WGS 84 ■ několik důležitých kroků: ■ kampaň s využitím GPS v letech 1991-1992 ■ zaměření 6 bodů (na cm) ■ vybráno a zaměřeno dalších 176 bodů I. řádu (S-1942/83) ■ s využitím měření z 1. kampaně provedena transformace všech bodů trigonometrické sítě ■ vypracovány převody obou systémů ■ transformace i s vyrovnáním původních úhlových měření 1995 vytvořen WGS 84 u nás Geodetické základy - WGS 84 ■ WGS 84 - dáno standardem STANAG 2211 definuje světový geodetický souřadnicový systém WGS84 a kartografické zobrazení UTM/UPS ■ vyvinut pro potřeby armády USA v souvislosti s budováním GPS globálni geocentrický je aplikován na referenční ploše elipsoidu WGS 84 umožňuje vyjádřit polohu bodu v prostoru pomocí ■ pravouhlých souřadnic X,Y,Z ■ (p,A,h (elipsoidická výška) Talultji L Záklscki: inmiiífniy ^h:mn WGSSJ V Jllnll Kodnaia. ľ-:, ."iiľi Vílkj Wlwa ill frti'rfríiiá Limbic™ ijíIí^iíih l/f l" blurs rycnJosl ivlace Ztiuŕ 7292 115 ■ 10"* Zciusfca srnvilnŕni looslanta ':i:in-v. . i -; 11. i -.r t.-1 v .'. jihl iľiii: ■ Gii 'Ml- 10" Souřadnice na WGS 84 UTM, UPS kartografické zobrazení je matematický postup používaný k převodu zeměpisných souřadnic na souřadnice rovinné - tento postup není závislý na geodetickém souřadnicovém systému zobrazení příčné válcové konformní Mercatorovo podobnés Gaussovým, ale není složité ■ rozdíl oproti Gaussovi - sečný válec ■ obecně nazýváno UTM ■ v rámci tohoto zobrazení konstruovaná tzv. hlásná síť (mezinárodní) používá se pro území mezi rovnoběžkami 80°j.z.š a 84°s.z.š na sever a jih od těchto rovnoběžek - UPS (Universal Polar Stereographic) UPS zobrazuje zemský povrch na tečnou rovinu, která je kolmá na zemskou osu rotace Hlásná síť UTM (MGRS) ■ vychází z rozdělení ZP na pole o rozměru 6°AA a 8A(p ■ pole jsou označována jako pásy (sloupce) ■ 1-60 od 180° poledníku ■ ČR leží v 33 a 34 (shoda s milionovou mapou světa) ■ vrstvy (řádky) ■ značené abecedou, M ale od pólu I! ■ vynechává se O a I ■ ČR - vrstva U ■ každý 6° pás je rozdělen po čtvercích 100x100 km od poledníku ■ každý čtverec nese označení 2 písmen: ■ BrnoXQ ■ 1. písmeno - sloupec, 2. písmeno vrstva opět vyloučeno O a I v rámci tohoto čtverce podrobné určení souřadnic Hlásná síť UTM (MGRS) _ li. -6 •d a|33UfVW5a35T 5Sím sUTmí Srn* _L J___1 jOYíiiaogu—«■» nfju O „. 1 I "J » » » M M » na standardizovaných topografických mapách určit souřadnice: ■ zeměpisné souřadnice WGS 84 ■ GEOREF ■ UTM MGRS Souřadnicový systém, klad mapových listů ■ vlastní souřadnicový systém podobný s 1:1000000, 6° pásy ■ osy označeny E, N pokud se pracuje na jižní polokouli, k souřadnici N připočteme + 10 000 km aby byly kladné (Falše Northing) ■ neoznačuje se číslo pásu u souřadnic klad a označení mapových listů zůstává stejné jako u map bývalé koncepce mezinárodní standard neurčuje klad a označení ml., jen max. formát a způsob (místo) označení map Konkrétní příklad hlásného systému postup od podrobných souřadnic k zónám ■ 1. čtení velké číslice SVISLÉ kilometrové čáry vlevo od bodu a odhad desetiny (100m) od kilometrové čáry k určovanému bodu . 35 6 ■ 2. čtení velké číslice VODOROVNÉ kilometrové čáry pod bodem a odhad desetiny od kilometrové čáry . 39 2 ^ 356392 ■ identifikace 100m čtverce . UR -» UR356392 identifikace označení zóny . 33U -» 33UUR356392 najdi bod na ukázkovém listu TM 25 !! Osy UTM 3ř Tvorba topografických map ■ základní dokumenty ■ nařízení NGŠ AČ R č. 34/1997 STANAG 2211 Topo-4-4 pro TM 25, TM 50 a TM 100 ■ technologie tvorby vč. obsahu, způsob zpracování prvků a nového značkového klíče (Topo-4-4) navrženy a projektovány ve VTOPÚ (s přispěním VZÚ a HÚVG) ■ zdroj pro TM 25, TM 50 - aktualizovaný DMÚ 25 ■ pro TM 100 - nový DMÚ 100, projektován pro tento účel, vytvořen na podkladě již hotových standardizovaných TM 50 s využitím DMÚ 200 Tvorba TM 100 =~~i-- Tvorba TM 25 a TM 50 6 etap, během nichž je obraz mapy automatizovaně generován z dat uložených v DMÚ 25, RPGB a RSB samostatná část - tvorba základní kostry popisů v zrcadle mapy ■ výběr všech potřebných údajů z DB ■ odsun liniových objektů vůči sobě ■ symbolizace, úpravy (odsuny či redukce obsahu) ■ připojení popisu ■ generování postscriptů pro ofsetový tisk ukázka - schéma pro TM 25 a 50, pro TM 100 Úprava, ostatní vlastnosti stejný formát legenda na každém listu v češtině i angličtině, zkratky v angličtině mimorámové údaje - ■ hlásný systém UTM Gak se určuje) základní schéma hypsometrie ■ označení ■ tiráž ■ údaje o konvergenci, deklinaci, grivaci ■ geodetický a výškový systém (Bpv, NN) měřítko (m, míle, yardy) ■ souřadnicová síť v metrech sklonové měřítko ■ schéma ostatních listů ■ série, počet vydání úhlová stupnice pro bod P na protější straně mapy rám - vnitřní, vnější ■ na vnitřním jsou označeny rysky