ANALYTICKÁ KARTOGRAFIE Pavel Pospíšil 9. 10. 2019 Parametry lTištěné mapy -Minimální šířka barevné linie – 0.1 mm lElektronické mapy -Nejmenší viditelný bod – 0.16-0.35 mm lMinimální délka hrany polygonu – 0.25 mm lMinimální plocha polygonu – 0.09 mm2 lMinimální vzdálenost dvou objektů v mapě – 0.2 mm lOblouk -Výška oblouku – 0.4 mm -Hrana oblouku – 0.7 mm Geometrické podmínky generalizace lNahloučení (congestion) lSbíhání (coalescence) lKonflikt (conflict) lKomplikace (complication) lNekonzistence (inconsistency) lNepatrnost (imperceptibility) Nahloučení lrefers to the problem where too many features have been positioned in a limited geographical space; that is, feature density is too high. Sbíhání la condition where features will touch as a result of either of two factors: l1. the separating distance is smaller than the resolution of the output device (e.g. pen width, CRT resolution); l2. the features will touch as a result of the symbolization process. Samosbíhání Konflikt la situation in which the spatial representation of a feature is in conflict with its background. An example here could be illustrated when a road bisects two portions of an urban park. A conflict could arise during the generalization process if it is necessary to combine the two park segments across the existing road. A situation exists that must be resolved either through symbol alteration, displacement, or deletion. Komplikace lrelates to an ambiguity in performance of generalization techniques; that is, the results of the generalization are dependent on many factors, for example: -complexity of spatial data, selection of iteration technique, and selection of tolerance levels. Nekonzistence lrefers to a set of generalization decisions applied non-uniformly across a given map. Here, there would be a bias in the generalization between the mapped elements. Inconsistency is not always an undesireable condition. Nepatrnost la situation results when a feature falls below a minimal portrayal size for the map. At this point, the feature must either be deleted, enlarged or exaggerated, or converted in appearance from its.present state to that of another for example, the combination of a set of many point features into a single area feature (Leberl, 1986). Metody kartografické generalizace lmetoda výběru lmetoda zevšeobecňování tvarů lmetoda zevšeobecňování kvalitativních a kvantitativních charakteristik lnahrazení obrazů jednotlivých předmětů jejich hromadným označením Metoda výběru •reglementace = podřízení pravidlům •censální výběr –stanoví se nejnižší hranice (census) → do mapy se vyberou pouze prvky vyšší kategorie –příliš zobecňující •normativní výběr –zohledňuje i vztahy mezi geografickými prvky, rozdílný charakter jednotlivých částí mapy –opírá se o rozbor podkladové mapy, z něhož jsou vypočítány matematické ukazatele (normativy) → stanoví maximální možné množství prvků na výsledné mapě Töpferův zákon odmocniny •normativní výběr •Jednoduchý zákon: –topografické mapy velkých měřítek –při kvantitativní generalizaci (nemění se účel ani značkový klíč) Töpferův rozšířený zákon odmocniny Töpferovy zákony odmocniny •Töpfer, F. and Pillewizer, W., The principles of selection, Cartographic Journal, 3(1), 10–16, 1966. •odvození v kapitole 3.3: Li, Z.L., Algorithmic Foundation of Multi-Scale Spatial Representation, Bacon Raton: CRC Press (Taylor & Francis), 2007. Cvičení č. 1 lKoalescence – řešíme pomocí minimální vzdálenosti (výpočet bufferu) lKongesce – výpočet zaplnění mapy → výběr prvků mapy např. Töpferův zákon lVstupní data (ArcČR): -Kraje -Okresy -vodní toky -vodní plochy -Silnice -sídla (plošná) -obce (bodová) lPoužijte QGIS OpenJUMP - nástroje lExport vybraných prvků do nové vrstvy -Edit → Replicate Selected Items → Replicate to new Layer -Tools → Queries → Simple Queries → Attribute query lDalší nástroje -Tools lAnalysis → Buffer lQueries → Spatial/Attribute/Simple Query lAnalysis → Geometry Functions (Intersection, Union, Buffer, Centroid) lTools → QA → Validate Selected Layers lView → Map Decorations → Scale Display/Scale Bar