POMOCNÉ ODDĚLENÍ: Lichenes lichenizované houby – lišejníky •ekologická skupina, začleňovaná do systému hub podle výraznějšího mykobionta •asi v 97 % se na stavbě lišejníků podílejí vřeckovýtrusé houby (tř. Lecanoromycetes a tř. Chaetothyriomycetes), ve 3% pak stopkovýtrusé houby (tř. Agaricomycetes) •pionýrské organizmy, ekologicky významné především v extrémních biotopech a ekosystémech (vysokohoří, polární oblasti, pouště apod.), jedinečné bioindikační vlastnosti •z ČR dosud známo asi 1400 druhů lišejníků (včetně řady dnes již vyhynulých), celosvětově přibližně 15 tisíc druhů •složené organismy: mykobiont (houba) + fotobiont (řasa, sinice) [USEMAP] podle anatomické stavby stélky se rozlišuje: A) stélka homeomerická - buňky fotobionta a vlákna mykobionta volně rozptýleny mezi sebou B) stélka heteromerická (tvar určuje mykobiont) - diferencovaná na jednotlivé vrstvy: (1) svrchní kůra tvořená obvykle pseudoparenchymem mykobionta (2) řasová (gonidiová) vrstva - buňky fotobionta, mezi nimi řídce hyfy (3) dřeňová vrstva obsahuje pouze rozvolněná vlákna mykobionta případně je u některých vytvořena spodní kůra (4) stejné stavby jako svrchní, může být opatřena kořínkovitými útvary - rhizinami (5) [USEMAP] dělení typů heteromerických stélek podle morfologie: • korovitá - celou svou plochou přirostlá na substrát, (nebo do něj vrostlá), obvykle chybí spodní kůra • lupenitá - je taktéž ploše rozložená, ale k podkladu přirůstá jen některými místy, na spodní straně stélky bývají vytvořeny tzv. rhiziny - "kořenující" svazky hyf vrůstající do substrátu • keříčkovitá - v kontaktu se substrátem jen svojí "bází", je vystoupavá nebo naopak visící ("vousatá" u epifytických druhů), je charakteristická radiální stavbou přechodným typem je stélka dimorfická - část stélky je lupenitá (thallus horizontalis) a část keříčkovitě vystoupavá (thallus verticalis) podecia (kmínky) jsou thalli verticali, spojené s tvorbou plodnic (např. u dutohlávek) [USEMAP] pohlavní rozmnožování: jen mykobiont (tvorba plodnic a spor) nepohlavní rozmnožování - společné šíření obou složek - fragmentace stélky a růst nových stélek z úlomků - soredie: mikroskopické částečky stélky tvořící se na povrchu, obsahující buňky fotobionta propletené hyfami (specifická místa tvorby soredií – sorály) - isidie - výrůstky z povrchu stélky, v nichž je zachována heteromerická stavba všech vrstev, taktéž šíření odlomením z povrchu stélky Hypogymnia - xero Isidie Isidie - Pseudevernia příčný řez stélkou s isidiemi (tmavé kulovité útvary jsou buňky fotobionta). [USEMAP] Lobaria pulmonaria – jamkatec (důlkatec) plicní (herbářová položka) Důlkatá stélka jednoho z našich největších luenitých lišejníků roste vzácně na starých kmenech listnáčů (javorů, buků) na vlhkých místech v horách. Je velmi citlivý na imisní zatížení, dnes kriticky ohrožený druh. [USEMAP] Peltigera praetextata – hávnatka obetkaná (herbářová položka) peltigera_sp peltigera_rhiziny_8x peltigera_fylidie_60x Velká, lupenitá, laločnatá stélka; na její spodní straně jsou žilky a rhiziny - kořenující útvary hyfové povahy (pro lepší uchycení k substrátu, ale bez absorpční funkce). Na svrchní straně stélky se mohou tvořit fylidie (útvary nepohlavního rozmnožování, plochá obdoba isidií). rhiziny fylidie [USEMAP] Peltigera praetextata – hávnatka obetkaná (herbářová položka) Apothecia se tvoří na okrajích stélky, kde jsou přirostlá celou plochou na stélkové laloky [USEMAP] Xanthoria parietina – terčník zední (herbářová položka) Xanthoria parietina - celk Xanthoria parietina - detail Xanthoria Výskyt: epifyticky na dřevě, zvláště na stromech podél komunikací, dřevě či epiliticky na skalách; častý nitrofilní druh. Lupenitá stélka s lekanorovitým typem apothecií; žluté zbarvení je způsobeno antraquinony. [USEMAP] Xanthoria parietina – terčník zední (trvalé preparáty) xanthoria_parietina_stelka_apothecia_24x xanthoria_heteromericka_stelka_200x xanthoria_apothecium_100x xanthoria_rez_rouskem_200x průřez heteromerickou stélkou rouško s palisádou vřecek řez plodnicí (apotheciem) s rouškem na povrchu [USEMAP] Parmelia sp. – terčovka | Physcia sp. – terčovník parmelia_apothecium_rez_40x parmelia_detail_rouska_200x physcia_apothecia_40x Příklady gymnokarpních lišejníků (tvořících plodnice typu apothecium). Trvalé mikroskopické preparáty – průřez apotheciem, na svrchním povrchu misky je vytvořeno rouško s palisádou vřecek (orig. zvětšení 40x, detail 200x). [USEMAP] Hypogymnia physodes – terčovka bublinatá (herbářová položka) Hypogymnia physodes Hypogymnia - xero Rtovité sorály jsou charakteris- tické pro vzhůru ohrnuté okraje laloků stélek. Na povrchu laloků možno pozorovat též drobné, četné pyknidy (černé tečky). Výskyt: jeden z nejběžnějších epifytických lišejníků s lupenitou stélkou (méně často roste též epiliticky); relativně toxitolerantní vůči mírnému znečištění ovzduší. soredie hypogymnia_physodes_soredie_18x [USEMAP] Pseudevernia furfuracea terčovka otrubčitá (větvičník otrubčitý) Pseudevernia furfuracea Keříčkovitý lišejník se šedivou stélkou (na rubu alespoň při bázi sazově černou); velmi variabilní druh. Výskyt: epifyt, hojný především ve vyšších polohách na kyselých substrátech (např. smrk, bříza). pseudevernia_furfuracea_isidie_22x_1 pseudevernia_furfuracea_isidie_22x_2 střední část stélky (tmavší zbarvení na horním snímku) hustě pokrývají válcovité isidie (dolní snímky) herbářová položka [USEMAP] Cladonia rangiferina – dutohlávka sobí (herbářová položka) Cladonia rangiferina Cladonia rangiferina Cladonia Výskyt: na kyselých půdách, v borech, na vřesovištích, rašeliništích, pastvinách, kamenných sutích i lesna- tých stráních; častý druh. Dutohlávka sobí je řazena do podrodu Cladina, charakterizo- vaného vzpřímenou keříčkovitou stélkou bez šupin a s povr-hem kmínků (podécií) bez korové vrstvy. Kmínky šedé, popelavé až bělavé, koncové větévky jednostranně převislé. [USEMAP] Cladonia fimbriata – dutohlávka třásnitá (herbářová položka) Cladonia fimbriata Podrod Cladonia je charakterizo- ván tzv. dimorfickou stélkou; vyvíjejí se různě tvarované duté kmínky (podécia) a bazální přízemní šupiny. Druh Cladonia fimbriata má kmínky na vrcholu pohárkovitě rozšířené a jejich povrch je sorediózní. Výskyt: na mechatých skalách, trouchnivějícím dřevě, bázích stromů i na holé lesní půdě či na vřesovištích a rašeliništích; velmi hojný druh. [USEMAP] Cladonia fimbriata – dutohlávka třásnitá (herbářová položka, trvalý preparát) Pohárkovitá podecia se vyskytují jen někdy, často lze na mrtvém dřevě nalézt jen lupenitou vegeta-tivní stélku nebo leprariové stadium). cladonia_fimbriata cladonia_soredie_na_poharku_20x_1 cladonia_soredie_na_poharku_40x Trvalé preparáty: Průřez podeciem (orig. zvětšení 10x) a detail povrchu pohárku, ze kterého se oddělují soredie (orig. zvětš. 40x). [USEMAP] Usnea – provazovka (herbářová položka) Usnea sp Usnea hirta Usnea hirta – provazovka srstnatá; příklad zpravidla poněkud drobnějšího druhu provazovky, který se velmi pozvolna v současné době navrací na původní stanoviště. Epifyticky rostoucí keříčko-vité stélky řady druhů pro-vazovek mohou být i velmi dlouhé (např. druh Usnea longissima, nalezený v ČR naposledy na Šumavě v polovině 19. století, dosa-huje až několika metrů dél- ky!) a mohou zejména v hor- ských oblastech bez výraz-ného znečištění ovzduší vytvářet na větvích stromů i souvislé a nepřehlédnutel- né „záclonovité“ porosty. [USEMAP] usnea_florida_apothecium_14x Nahoře několik pohledů na stélku Usnea filipendula (provazovka obecná) v přirozeném prostředí, vpravo detailní záběr apothecia Usnea florida (provazovka rozkvetlá; orig. zvětšení 14x). usnea_filipendula_celkovy_pohled_2 usnea_filipendula_detailni_pohled_1 [USEMAP] baeomyces_roseus_stelka_apothecia_12x http://www.nhm.uio.no/botanisk/lav/Photo_Gallery/Baeomyces/rufus_G=Norway+Akershus+Enebakk_D=200505 01_O=Timdal_C=ET_I=6.jpg Baeomyces roseus malohubka růžová (herbářová položka) stélka šupinkovitá, rozprostřená na substrátu; vznikají zde tzv. schizidie - oddělující se malé částečky povrchové vrstvy stélky, sloužící jako diaspory stopkatá apothecia na krátkých podeciích [USEMAP] Rhizocarpon geographicum – mapovník zeměpisný (herbářová položka) Rhizocarpon geographicum apothecium žlutá areolovitá korovitá stélka Výskyt: na silikátových skalách a balvanech, vzácněji též např. na zdech z přírodního kamene od nížin do vysokohoří; častý druh. biotop lišejníku1 kopie Sutě jsou také velmi typickým biotopem tohoto druhu. [USEMAP] Přehled pozorovaných objektů Odd. Ascomycota (příp. pomocné odd. Lichenes – lišejníky) tř. Lecanoromycetes Cladonia fimbriata (dutohlávka třásnitá) - dimorfická stélka, lupen. vegetativní stélka + pohárkovitá podecia, podélný řez podeciem se sorediemi na povrchu Usnea filipendula (provazovka obecná) - keříčkovitá stélka Pseudevernia furfuracea (větvičník otrubičný) – izidie na větvené lup. stélce Hypogymnia physodes (terčovka bublinatá) - lupenitá stélka, sorály se sorediemi, tmavé pyknidy Xanthoria parietina (terčník zední) - lupenitá stélka, apothecia + příčný řez Peltigera praetextata (hávnatka obetkaná) - lupenitá stélka, rhiziny, někde apothecia, někde fylidie (obdoba izidií) Baeomyces roseus (malohubka růžová) - korovitá stélka na půdě, apothecia [USEMAP]