Karyotyp člověka Karyotyp – soubor chromozomů v jádře buňky Význam – v genetickém poradenství ke stanovení změn ve struktuře a počtu chromozomů Karyotyp člověka Historie: 20. léta 20. století – přibližný počet chromozomů v buňce člověka 1956 – přesný počet chromozomů = 46 chromozomů 1965 – technika vyšetření chromozomů z periferní krve - klasická technika barvení mitotických chromozomů orceinem = období morfometrických metod identifikace chromozomů např. dle polohy centromery – metacentrický, submetacentrický, akrocentrický, telocentrický 1969 – 1. proužkovací technika – Q-pruhování - počátek proužkovacích technik – identifikace chromozomů na základě počtu, tloušťky a pozice proužků – G-pruhy – působení trypsinem na metafázní chromozomy s následným barvením Giemsovým barvivem 1976 – HRT – zavedení proužkovacích technik v profázi mitotického dělení - chromozomy jsou méně spiralizované a kondenzované = více pruhů + identifikace i malých chromozomů Současnost – G-pruhy – FISH (Fluorescenční in situ hybridizace) – fluorescenční obarvení části chromozomu pomocí komplementární sondy Výhody oproti pruhování: - méně pracná - nevyžaduje pro vyhodnocení takovou zkušenost - odhalí i mikrodelece a drobné translokace Nevýhody: - lze sledovat jen oblast, k níž máme sondu - nutný je fluorescenční mikroskop - preparát není trvalý („zháší“) Hlavní zásady klasifikace lidských chromozomů: 1960 - Denverská konference – člověk má 23 párů chromozomů č. 1 až 22 = autozomy č. 23 = gonozomy 1963 - Londýnská konference – rozdělení chromozomů do 7 skupin dle morfometriky A – chromozomy č. 1-3 B – chromozomy č. 4 a 5 C – chromozomy č. 6-12, X D – chromozomy č. 13-15 E – chromozomy č. 16-18 F – chromozomy č. 19 a 20 G – chromozomy č. 21, 22 a Y 1967 - konference v Chicagu – rozdělení aberací 1971 - konference v Paříží – zásady pro identifikaci naproužkovaných chromozomů Sestavení karyotypu Princip: na základě morfologie a proužkování chromozomy podle idiogramu uspořádáme do 7 skupin Idiogram lidských chromozomů Princip: na základě morfologie a proužkování chromozomy podle idiogramu uspořádáme do 7 skupin Postup: - odběr periferní krve - kultivace lymfocytů z periferní krve – indukce z G0 do G1 fáze buněčného cyklu pomocí speciálního kultivačního média - mitóza při 32 ºC po dobu 72 hodin - působení kolchicinem – zastavení mitózy, synchronizace buněk - hypotonizace a fixace chromozomů - barvení Význam: - určení pohlaví - stanovení změn ve struktuře a počtu chromozomů Př.: zdravý muž – zápis: 46,XY Klinefelterův syndrom – 47,XXY Turnerův syndrom – 45,X Downův syndrom – 47,XY,+21 Pataův syndrom – 47,XX,+13 Chronická myeloidní leukémie – Ph-chromozom - translokace mezi chr. 9 a 22 zápis: 46,XY,t(9;22) Sestavení karyotypu Další materiály Vyšetření karyotypu plodu z buněk plodové vody - video (elektronická skripta „Praktikum z obecné genetiky“ nebo Interaktivní osnova) Interaktivní sestavení karyotypu člověka (elektronická skripta „Praktikum z obecné genetiky“ nebo Interaktivní osnova) Úkol: Sestavení karyotypu 1) V počítači spusťte program pro sestavení karyotypu 2) Přiřaďte chromozomy z levé strany obrazovky k sesterským homologům 3) Ověřte správnost přiřazení tlačítkem “Vyhodnotit” 4) Udělejte printscreen karyotypu, vytiskněte a nalepte do sešitu 5) K takto vzniklému protokolu napište Závěr s uvedením pohlaví jedince, vyhodnocením (jedinec je zdravý/ nemocný) a napište jeho karyotypový zápis. 6) Naskenujte do odevzdávárny.