sběr a zpracování mykologického materiálu
[USEMAP]


pro účely determinace a archivace sbíráme (pokud možno) reprezentativní materiál
– celé plodnice (i s bazí třeně – důležité znaky!), ideálně v počtu 3-5
– mladé i dospělé plodnice v čerstvém stavu (nikoliv oschlé, rozbředlé, tlející, přestárlé či
přemrzlé plodnice);
sběr a zpracování mykologického materiálu
[USEMAP]

malé a křehké plodnice umístit zvlášť do krabiček (rybářské potřeby/na drobné nářadí – „organizér“,
filmovky)
větší plodnice do alobalu (papírové sáčky lze použít jen u neslizkých a nelepkavých plodnic) a ty
do koše nebo do krabic (plech, plast)
(také lze krabice vystlat mechem a plodnice vložit volně přímo do něj)
plodnice by neměly vyschnout, zmrznout, pomačkat se či zapařit
nebalit více druhů dohromady (míchají se výtrusy)
sběr a zpracování mykologického materiálu
[USEMAP]

označit jednotlivé sběry (třeba i jen provizorním) číslem (nejlépe tužkou psaným)
sběr a zpracování mykologického materiálu
Již v terénu zapíšeme:
topografické údaje – lokalizace (dnes GPS, souřadnice s příslušnou přesností, ale i slovní popis
lokality)
ekologické údaje
• okolní dřeviny (zejména mykorizní druhy – okruh ca 10-20 m)
• substrát (u druhů rostoucích na dřevě je dobré přiložit jej kousek k případnému pozdějšímu
mikroskopickému ověření)
[USEMAP]

DSC00294
sběr a zpracování mykologického materiálu
velmi vhodné digitální foto – dokumentace samotného nálezu a případně i biotopu
© Jan Běťák
[USEMAP]

po návratu z terénu (neurčujeme-li rovnou, a někdy i tak) je třeba pořídit co nejpodrobnější popis
některé znaky mohou již po několika hodinách mizet (zejména u drobných hub) a věnujeme jim
přednostní pozornost, v optimálním případě je zaznamenáváme již v terénu:
• vůně (v různých místech povrchu plodnice může být různá)
• ojínění (povrch klobouku, třeň)
• hygrofánnost klobouku
• slizkost nebo lepkavost (klobouk, třeň)
• zbarvení a charakter vela
• barva lupenů v mládí (může se měnit dozráváním výtrusů)
sběr a zpracování mykologického materiálu
[USEMAP]

http://ecx.images-amazon.com/images/I/71CZBQ9H5oS._SL1500_.jpg
zbarvení celé plodnice pokud možno pozorovat na denním světle (nebo s využitím světelného zdroje se
spektrálním složením podobným dennímu světlu)
barva a barevné změny dužniny na řezu, příp. povrchu plodnic po otlačení
sběr a zpracování mykologického materiálu
lze využít i kodifikovaných barevných stupnic – chromotaxií
Ridgway R. (1912): Color Standards and Color Nomenclature. – Washington, D.C., published privately
(by the author). 43 pp + 53 color pls.
Kornerup A. et Wanscher J.H. (1967): Methuen Handbook of Colour. Second edition. Methuen Co.,
London. 243 pp + 30 two-page color plates. (1440 barev)
Küppers H (2003): Du Mont’s Farbenatlas. (5500 barev)
Munsell soil color charts, 1988 (205 barev)
[USEMAP]

Küppers 2003
Kornerup et Wanscher 1978
sběr a zpracování mykologického materiálu
[USEMAP]

chuť (ochutnávaný kousek vyplivnout!) a vůně povrchu a na řezu
přítomnost vela (ohledat mladé plodnice!)
morfologický popis – ideální kresba nebo fotografie
pozor na barevné podání (vyvážení bílé barvy)
sběr a zpracování mykologického materiálu
[USEMAP]

výtrusný prach – několik hodin nebo nejlépe přes noc nechat klobouk položený na bílém papíře nebo
na podložním sklíčku
vhodné přiložit k položce (měření spor + barva v.p.)
sběr a zpracování mykologického materiálu
k měření spor (a někdy i k hodnocení barvy) lze použít i výtrusný prach ulpělý na třeni, povrchu
sousedících klobouků apod.
[USEMAP]

konzervace a uchovávání mykologického materiálu
sušení
v sušičce (klasická kuchyňská sušička na ovoce) nebo na zdroji tepla při teplotě max. 50 °C,
ideálně 30-40 °C (u drobných plodnic variantou je též sušení pomocí silikagelu)
- větší houby rozkrojit na kusy do 2 cm tloušťky (lépe schnou a vejdou se do sušičky)
- usušit zcela do sucha (pozor u masitějších druhů a chorošů!), pak lze krátce vystavit vyšší
vzdušné vlhkosti (plodnice poněkud „zvláční“)
-uložit do novin či igelitových sáčků se zipem a do herbářové obálky
-uchovávat v suchu!
etiketa:
• jméno
• lokalita, stanoviště
• datum sběru a jméno sběratele
položka
[USEMAP]

výhody: skladnost, trvanlivost, snadná příprava
nevýhody: změna tvaru a barvy plodnic
à používáno zejména pro vědecké sbírky
sušení
sušené položky náchylné k poškození plísněmi (při zvlhnutí) a především hmyzem (brouci, moli) –
zvláště citlivé jsou některé jednoleté choroše (Trametes), lošákovité houby, holubinky a ryzce,
některé hřiby aj.
à nutná dezinsekce!!! (alespoň 1x ročně, poprvé hned po usušení):
- hluboké podmrazení – několik dní při teplotě -30°C a nižší
- plynování – PH3, CS2 (silně jedovaté), příp. tablety proti hmyzu (Invet apod. – menší sbírky)
ideální kombinace obou metod
konzervace a uchovávání mykologického materiálu
[USEMAP]

konzervace v tekutinách
- základem většiny používaných roztoků formaldehyd, ledová kyselina octová, glycerol a etanol
- několik dní máčet v roztoku, pak umístit do skleněného nebo PE válce
konzervace a uchovávání mykologického materiálu
http://www.cesonline.cz/arl-ces/cs/csg/?repo=cesrepo&key=92479070653
à používáno zejména dříve pro expoziční účely, dnes minimálně
výhody:
- plodnice drží tvar
nevýhody:
- náročné na prostor
- náchylné na poškození
- změna barev
- tekutiny nutno doplňovat
© Petr Horák
cesonline.cz
[USEMAP]

https://www.muzeumcb.cz/obrazek.php?id=3495-17-1-2020.jpeg
kryosikace (lyofilizace)
sušení za velmi nízkého tlaku a teploty (~ve vakuu, proto někdy vakuové vymrazování)
voda sublimuje z ledu a nepoškozuje tak buňky
konzervace a uchovávání mykologického materiálu
https://www.thermofisher.cz/img/70737D726F7C-6B5B5A5A5A5A5A5A5C5E6E5D-lyofilizator-gregor-l10-110.j
pg
nevýhody:
- velké počáteční náklady
- prostorová náročnost
- nutnost udržovat v suchém prostředí (materiál snadno znovu vlhne)
à užíváno dosti zřídka
muzeumcb.cz
výhoda:
- výborně zachována barva a zejména tvar plodnic
[USEMAP]

-vybavit se znalostí metodiky sběru a zpracování hub
-vyrazit do terénu v okolí Brna či Vašeho bydliště
-najít 3-5 „druhů“ hub v dobrém stavu
-důkladně je prostudovat, popsat a případně i nakreslit (nafotit)
-alespoň u dvou druhů „vyrobit“ otisk výtrusného prachu
-výsledky svých pozorování nafotit a vložit do odevzdávárny
-houby prozatím uschovat v čerstvém stavu (v lednici nebo venku za oknem, pozor na mráz!)
Vaše záznamy společně vyhodnotíme a probereme pomocí schůzky na MS Teams
-pokud usoudíme, že materiál je vhodný, houby usušíte, opatříte schedou a vytvoříte herbářové
položky (zápočtový úkol bude z krku)
-v případě, že se rozběhne prezenční výuka, možná ještě použijeme k určování a demonstraci
mikroskopických znaků
domácí úkol
[USEMAP]