Geografická
variabilita
Jiří Hubáček
Geografická
variabilita
 Vzniká vlivem speciace:
 Alopatrická
 Parapatrická
 Peripatrická
 Sympatrická
Vznik poddruhů
 Ekogenetická geografická variabilita
 selekce vs. tok genů – děje se v současnosti
 Fylogenetická geografická variabilita
 drift, efekt zakladatele – události v minulosti
Hybridní zóna
= oblast, na které se dotýkají
geografické areály dvou druhů či
poddruhů a kde se oba tyto druhy či
poddruhy mohou křížit
 Primární (parapatrická speciace)
 Sekundární (alopatrická speciace)
 Prstencový druh (ring species)
Obecná ekogeografická
pravidla
= pravidla popisující korelace mezi
morfologickými znaky a vlastnostmi prostředí
 Bergmanovo: velikost těla teplokrevných
organismů roste směrem od rovníku k
chladnějším oblastem
 Hesseovo: velikost srdce roste směrem k
chladnějším oblastem
Cíle
 Ověřit platnost Bergmanova pravidla
u dvou skupin ektotermních živočichů:
 Testudines (želvy)
 Squamata (šupinatí)
Metodika
 Testování vlivu zeměpisné šířky/nadmořské výšky a teploty
 Zdroje:
 Publikovaná literatura (118 druhů)
 Muzejní sbírky (9 druhů)
 Vyloučení ostrovních druhů
 Ověření publikačního zkreslení pomocí regresní analýzy
 Testován vliv velikosti vzorku na sílu jevu (velikosti těla)
 Analýza získaných dat pomocí metod:
 Vote-counting
 Grand mean correlation coefficient
Výsledky
Závěry
 Testudines: 83 % testovaných druhů je v souladu
s Bergmanovým pravidlem
 Squamata: 73 % druhů jde proti BP, tzn. velikost
těla roste směrem k rovníku
 GMCC pro Testudines: +0,41
pro Squamata: -0,59
 Ovšem data pouze ze severní hemisféry přibližně
mezi 30–50° s.š.
Allenovo pravidlo
= v chladnějších oblastech mají organismy
menší tělesné výběžky
Glogerovo pravidlo
= organismy v teplých a vlhkých
prostředích jsou více pigmentovány
Fyziologický čas
 Při nižších teplotách nabývají buňky větší velikosti
a pomaleji diferencují → zpomalení růstu a větší
velikost těla v dospělosti
 Rychlost růstu můžeme vnímat jako poměr
fyziologického času ku času kalendářnímu.
 Například pokud je rychlost vývoje larvy 0,07 za
den, pak, pokud bereme celý fyziologický čas
strávený v larválním stádiu jako 100 %, za jeden
den zvýší larva svůj fyziologický čas o 7 %.