Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Renesance Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Jesuité Societas Jesu = Tovaryšstvo Ježíšovo, řeholní řád založený roku 1534 španělským vojákem Ignácem z Loyoly (1491-1556). Nejprve chtěl Ignatius působit mezi mohamedány a vysvobodit z jejich rukou Jerusalem, později se rozhodl působit na od katolicismu odpadlé protestanty. Plánoval založit malé sdružení (nanejvýš 60 členů). Roku 1626 měli jesuité na 16.000 členů a 470 kolejí. http://www.discerninghearts.com/blog/wp-content/uploads/2010/11/ignatius2.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Oproti jiným řeholním řádům se: - neuzavírali před vnějším světem do klášterů - - neodlišovali se žádným zvláštním rouchem (někdy používali běžný kněžský šat). - Věnovali se - misijní činnosti - školství http://www.loc.gov/exhibits/religion/vc006704.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Zakládali gymnázia (zvaná též koleje) bezplatně přístupná všem stavům a vyznáním. https://www.loomebooks.com/images/cat/DSC00049.JPG Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance muncjesu Jezuitská kolej v Mnichově Jezuitská kolej = internátní škola, poskytující střední a vyšší vzdělání Školství elementární ponechávali obyčejně jesuité řádům jiným. 4cj2omr Jezuitská kolej v Londýně Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance V Praze od r. 1556 - kolej Klementinum na Starém městě http://www.topvip.cz/wp-content/uploads/2012/04/Barokni_knihovni_sal_NKCR_foto_E.Hodikova_NKCR_-550 x364.jpg barokní sál klementinské knihovny Další jezuitské koleje u nás: Český Krumlov Jindřichův Hradec Chomutov Olomouc Brno Opava http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7f/Brno%2C_zbo%C5%99eni%C5%A1t%C4%9B_jezuitsk%C3%A9 _koleje_%281906%29.jpg zbořeniště bývalé jezuitské koleje na Roosveltově (nyní je zde budova soudu) Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Organizace škol na základě školního řádu Ratio atque institutio studiorum Societatis Jesu, vytvořeným čtvrtým řádovým generálem – Claudius de Aquaviva. Titelblatt Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Ilustrace z jesuitské učebnice fyziky „Physica generalis“ = Elementa Philosophiæ Naturalis. In Usum Auditorum Conscripta Ab Antonio Reviczky, E Societate Jesu Philosophiæ Doctore Ejusdemque in Universitate Tyrnaviensi Professore Publico Ordinario. Pars Prima, Seu Physica Generalis. Pars Altera, Seu Pysica Particularis. - Tyrnau : Typis Academicis Societatis Jesu, 1757-58. http://www.onb.ac.at/ev/images/SIAWD/reviczky_physica_generalis_zoom.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Jesuitská učebnice aristotelovské logiky http://daten.digitale-sammlungen.de/%7Edb/0001/bsb00014653/images/bsb00014653_00001.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Velkou pozornost věnovali jesuité didaktické stránce: - podrobné učební plány - každá hodina metodicky rozpracovaná - cyklické opakování (týdenní, měsíční, roční). - v detailech řeší i intonaci nebo mimiku učitele, či osvětlení třídy. http://imageserver.mzk.cz/mzk03/001/054/375/2619320902_18/big.jpg http://libraries.slu.edu/a/digital_collections/spiritual-journeys/images/ratio-title.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance - Zavedli stupnici známkování předmětů, včetně známky z chování. - Snažili se o individuální přístup na základě dokonalého poznání osobnosti žáka - Systém odměn a trestů. Fyzické tresty užívány v rozumné míře. Chovancům je udílel zvláštní zřízenec - korektor. http://imageserver.mzk.cz/mzk03/001/054/395/2619320902_33/big.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance - Podporovali soutěživost žáků, rozvíjeli jejich ctižádost. - Při tvorbě rozvrhu se soustředili na střídání různých forem výuky s rozjímáním, modlitbami, pracovními činnosti a fyzickými cvičeními. http://imageserver.mzk.cz/mzk03/001/054/352/2619320902_04/big.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance - v koleji speciální prostory pro tělesná cvičení. Povoleny byly hry v šachy, kuželky a míčové hry. - K tomu aby si žáci osvojili jistotu veřejného vystupování, organisovali jesuité rozsáhlé dramatické produkce látek biblických nebo historických. 4cj1stg http://imageserver.mzk.cz/mzk03/001/054/353/2619320902_05/big.jpg http://www.kimballtrombone.com/files/2009/10/Fig-78-Bowles.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance V jesuitských školách studovali jednak synové z bohatých katolických rodin, jednak synové z nekatolických šlechtických rodů a konečně i nadaní chlapci nemajetných rodičů, z nichž řád získával nejoddanější bojovníky http://imageserver.mzk.cz/mzk03/001/054/376/2619320902_19/big.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Jesuité budovali také rozsáhlé klášterní knihovny, jejichž základem se stávaly mnohdy celé staré šlechtické knihovny, získané nejrůznějšími způsoby. http://imageserver.mzk.cz/mzk03/001/054/384/2619320902_24/big.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Jesuitským misionářem byl také botanik a lékárník Jiří Josef Camellus http://www.sc.edu/library/spcoll/nathist/camellia/kamel.jpg http://botany.cz/foto/kamel.jpg http://www.boym.org/content/patron/4.jpg První flóra Číny V první polovině 17. stol. studoval čínskou flóru polský přírodovědec a cestovatel, jezuitský misionář Michael Boym (1620 - 1659). Napsal první flóry Číny Flora Sinensis, fructus floresque humillime porrigens ... Viennae 1656. china03 19 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Jesuitou byl také Athanasius Kircher, autor geologické učebnice Mundus subterraneus (1665) Image of Kircher-1665-v1-000-fp Image of Kircher-1665-v1-zzzz-det-composite-180-f11 Image of Kircher-1665-v1-000-z04-Portrait2v Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Poštovní spojení mezi státy Roku 1504 je rodem Taxisů zavedena v Evropě pravidelná mezizemská pošta - nejprve mezi Německem, Nizozemím, Francií a Španělskem. taxispost itinerario0 V Čechách byla pošta zaváděna od r. 1527. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Osobní doprava - 17. století počátek éry kočárů - velkých a na svou dobu pohodlných osobních vozů. V roce 1602 se objevuje první povrchová koněspřežná nákladní železnice v Anglii (v dolech byly dřevěné koleje využívány již od 15. stol.). IM http://moviesmedia.ign.com/movies/image/article/643/643018/11-03Carriage_1124356000.jpg File:HorseRailway-1-.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance První ponorka 1624 Holanďan Cornelius Drebbel – ponorka = dřevěná kostra potažená kůží se zátěží sm001%20-%20Van%20Drebbel a_lett2 Anglii s ní po Temži překonal pod vodou vzdálenost mezi Wesminsterem a Greenwichem (= 6 mil) za 3 hodiny. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Jedna z prvních tužek na ilustraci v díle Konráda Gesnera (De omni rerum fossilium genera, Zürich, 1565, p. 104) Psací, tiskařská a ilustrační technika v době renesanční Grafit se jako surovina začal používat poprvé po objevení velkých nalezišť u Borrowdale v Anglii r. 1564. První tužky - kousky přírodního grafitu, upevněného ve dřevě se od r. 1662 začaly ve velkém vyrábět v Norimberku v Německu Roku 1795 si francouzský chemik Nicholas Jacques Conte nechal patentovat proces mísení na jemno mletého grafitu s jílem – na výrobu tuh. Velké továrny na masovou výrobu tužek začaly vznikat během 19. stol. (Faber-Castell, Steadtler nebo Lyra). Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Schwenter, Daniel (1585-1636); Orientalist, Mathematiker, Poet, Bibliothekar = nn1 Pokus plnit dva do sebe zasunuté husí brky inkoustem na způsob plnicího pera popsal roku 1636 Němec Daniel Schwenter; Stříbrná plnící pera se vyráběla od poloviny 17. století ve Francii. Průmyslově pak od 20. let 19. stol. File:US68445.png Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Vynález mikroskopu koncem 16. století Čočky byly známy již ve starověku - o jejich použití při zapalování píše již např. Aristophanes v 5. stol. B.C. Když kolem roku 1590 holandský výrobce brýlí Zacharias Janssen ve městě Middelburgu chtěl použít čočku k tomu, aby se přesvědčil, zda je jiná čočka dobře vybroušena. 16_18p Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance 1590_janssen_2 16_31p Tak náhodně objevil, že dají-li se dvě čočky do jedné spojnice jejich os a do určité vzdálenosti od sebe, objeví se silné zvětšení objektu. Na základě této myšlenky zkonstruovali Johann a Zacharias Jansenové první složený mikroskop. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Zatímco prakticky v téže době objevený dalekohled našel záhy po svém objevu široké uplatnění v astronomii, trvalo u mikroskopu téměř 80 let než se rozšířil a stal se pomocníkem biologů. Galileo With Telescope Image gal_telescope Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance První botanická zahrada universitní založena v Kolíně nad Rýnem 1490; zanikla však 1516. Další velké universitní botanické zahrady byly zakládány od 40 let 16. stol v severní Itálii. casabors Giuseppe Casabona c. 1535-1595 Luca_Ghini 1543 Pisa - založil ji lékař a botanik Luca Ghini a stal se jejím prvním prefektem. Významným prefektem zde byl v letech 1583-1595 také botanik Giuseppe Casabona. Tato zahrada existuje nepřetržitě až do současnosti. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Universitní botanická zahrada v Padově zal. 1545 z podnětu prof. Francesco Bonafede, jenž vyučoval farmakologii Její název Orto medicinale či též Giardino de Semplici napovídá, že sloužila hlavně ke kultivaci léčivých rostlin. Zahrada v Padově ALPINO Prospero V řadě jejích ředitelů nacházíme jména znamenité pověsti: Prospero Alpino, Giulio Pontedera. V roce 1598 navšívil tuto zahradu během cesty do Levantu i náš cestovatel Krištof Harant z Polžic, jenž 20 let poté zhynul na popravišti pobělohorském. http://wug.cab.unipd.it/iconoteca/hd01/ibii/v/01ARM0002116VP_0027.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Herbal2 Renesanční bylináře (16 - 17. stol) Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Habituální princip třídění nalézáme i v renesančních herbářích, bylinářích a rostlinářích, (něm. Krauterbuch) u německých "otců botaniky" v 1. pol. 16. století. brunfels Otto Brunfels 1488 - 1534 brunf13 Brunfels, první z německých otců botaniky popsal v díle Herbarum vivae icones. (Strassburg 1530 - 1536) celkem 290 druhů rostlin. Němečtí otcové botaniky (16. stol.) Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance otto_brunfels Kapitoly Herbarum odpovídají rodům Nomenklatura kromě řecké a latinské i v němčině Výskyt a poznámky k rozšíření bohatě komentovány, i když spíš v jednotlivostech Odkazy na použité prameny (Plinius, Averroes, Dioscorides, ...) Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Brunfels_Helleborus Hans Weiditz fenomenální ilustrátor Brunfelsova herbáře Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance bock Druhým z německých otců botaniky byl Hieronymus Bock Hieronymus Bock (Tragus) 1498 - 1554 Hieronymus Bock popsal v díle New Kreuterbuch (Strassburg 1539) celkem 567 druhů rostlin. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance http://library.cincymuseum.org/bot/images/DSCN1874-full.JPG http://library.cincymuseum.org/bot/images/DSCN1878-full.JPG Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Nakonec ale začal znovu studovat – medicínu na univerzitě v Basileji Byl také entomologem a v církevních spisech psal mj. i o Janu Husovi. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Hieronymus_Bock_AKJ.jpg Po univerzitním studiu v Mainzu vstoupil do kartuziánského řádu, pak konvertoval k protestantismu a působil jako pedagog na různých školách. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Text u jednotlivých druhů obsahuje mimo jiné místa výskytu, synonymiku, vnitřní a vnější užití - cituje i různá pořekadla; na vyobrazeních užívá též názornosti – např. fíkovník s výmluvnou kresbou postavy demonstrující projímavé a purgantivní účinky fíků, či žánrová scénka kohouta vyhánějícího ďábla pod zimostrázem, jež je narážkou na vlastnost přisuzovanou rostlině. http://wunderkammer.ki.se/assets/uploads/image/asset/135/large_Bock_1580_basilisk.jpg http://www.wissensbild.de/images/img051a.jpg http://1.bp.blogspot.com/-CFM1LJsfABU/UbOqEGpg4aI/AAAAAAABf44/-JKHog_1Xh4/s1600/Hieronymus+Bock+%28 1498-1554%29++German+botanist.+His+1546++herbal+had+550+woodcuts+by+David+Kandel.+Lime+Tree.jpg http://wunderkammer.ki.se/assets/uploads/image/asset/146/large_Bock_1580_svinaherde.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance http://www.antiqua-global-art.com/antiqualeipzig/D408/D408-2013/011.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance fuchs Třetím a posledním německým otcem botaniky byl Leonard Fuchs Fuchs popsal v díle New Kruterbuch (= Den Nieuven Herbarius) (Basilej 1543) přes 400 druhů rostlin Leonard Fuchs 1501 - 1566 Ukázka kvalitního kolorovaného dřevořezu z Fuchsova bylináře fuchs2 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Fuchs, Leonhart (1501-1566); Arzt, Philosoph, Botaniker = Mm1 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance http://www.add.lib.iastate.edu/spcl/exhibits/botanists/large%20images/book%20image%20from%20de%20hi storia.jpg http://www.aradersf.com/images/fuchs/geranium.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/41/Albrecht_Meyer05.jpg/220px-Albrecht_Meyer0 5.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Počátkem 16. století spatřuje světlo světa také první česky psaný, tištěný rostlinář. Je to Knieha lekarska kteraz slowe herbarz: a neb zelinarz: welmi uziteczna: z mnohych knieh latinskych y zskutecznych praczij wybrana: poczina se sstiastnie. Jejím autorem je Jan Černý (Johannes Niger de Praga) (asi 1480 - 1530), lékař působící v Praze, Litomyšli a Prostějově. http://dec2.nlk.cz/mus/334-4.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Byl autorem i dalších avšak převážně již lékařských. Kniha vyšla přičiněním jeho přítele, lékaře Mikuláše Klaudyána l. p. 1517 v Norimberku. Kniha má schematické ilustrace. http://dec2.nlk.cz/mus/334-2.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Obsahuje abecední soupis různých přírodních léčivých prostředků, kde vedle rostlin nacházíme i živočichy (hlísti, hadi, brouci), ale i takové prostředky jako "játra hovadí", "bolus armenus" (hlína červená v zemi speklá jež v Arménské zemi nalézá se), "křišťál český" aj. http://dec2.nlk.cz/mus/334-6.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Každý takový prostředek je doplněn popisem jeho účinku. V této práci je asi vůbec první zmínka o nalezišti rostliny z území Čech - Archangelica officinalis, kterou zde sám Černý během návštěvy Krkonoš sbíral. http://dec2.nlk.cz/mus/334-3.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Pietro Andrea Mattioli (Mathiolus) (1501 - 1577) Lékař a botanik italský. Studoval medicínu v Padově. Lékařem v Sienně, později v Římě. 1554-1564 v Praze, osobní lékař císařů Ferdinanda I. a Maxmiliána II. Pak v Tyrolsku a v Itálii, kde umírá při epidemii moru. Comentarii in libros sex Pedanii Dioscoridis (Benátky 1544). U nás pod jménem Mattioliho herbář, dvakrát přeložen i do češtiny. Jedna z nejoblíbenějších knih své doby, která se dočkala více než 60 vydání, také v latině či němčině). Mattioli během pobytu v Čechách navštívil r. 1563 Krkonoše, kde také botanizoval, o čemž svědčí to, že jmenuje Krkonoše jako naleziště Geum montanum, Allium victorialis aj. druhů). Jsou to vedle údajů Clusiových první nálezy z území dnešního Česka. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Mattioli, Pietro Andrea (1500-1577); kaiserl. Leibarzt, Botaniker = Qq3 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Schwenckfeld, Caspar (1489-1561); Reformator, Theologe, Mystiker = N1 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Paracelsus (Theophrastus Bombastus von Hohenheim; 1493-1541); Arzt, Naturforscher, Philosoph = Ll3 L'Ecluse, Charles de (1526-1609); Botaniker, Sprachforscher = Nn3 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Vynález herbarizace rostlin Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Přírodovědné encyklopedie: Adam Lonitzer (Lonicerus 1527-1586) prof. matematiky na Univ. v Marburgu, později městský lékař ve Frankfurtu nad Mohanem. 1587 vyšlo německy jeho trojsvazkové dílo Kreuterbuch aport151 LONI679A Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance První svazek Von distilliren, Bauung der Gärten, Impfung ..., popisuje zde různé destilační aparatury, chemické nádobí a pomůcky loni339b loni346a Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance také různé techniky zahradnické a zemědělské - roubování, orba, přesazování, doplněné instruktivními obrázky; dále následuje přehled různých dřevin, vzácně i mechů a hub (také zde jsou názorně prezentovány účinky fíkovníku), loni001a loni004b Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Svazek druhý Von allerhandt Kreutergewaechsen, Fruchten, Gewürtze je věnován bylinám - dřevoryty pěkné, ale jednoduché - kvality díla Brufelsova či Fuchsova nedosahující. Adam_Lonicer03 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance místy fantaskní organizmy – např. strom rodící kachny (Entenbaum, Anatifera arbor). percebes3 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Svazek třetí Von Gethieren, Vogeln, Fischen, Metallen, Erz, Edelsteinen, Gummi und Saefften je věnován zvířatům (mezi nimiž najdeme i bazilišky, draky, jednorožce apod.), nerostům, korálům ... (najdeme zde i mumii. Dílo je doplněno rozsáhlými latinskými a německými rejstříky. Celkově lze říci, že je to první populární učebnice přírodopisu a hygieny pro široké vrstvy tehdejší. http://www.rhinoresourcecenter.com/pictures/l/1189090105/Lonicerus-1679.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Herbáře jako sbírky sušených rostlin Za vynálezce herbarizace rostlin považován Luca Ghini, učitel Aldrovandiho a Maranty. Nejstarší herbářovou sbírkou pocházející z území Čech je herbář Jana Františka Beczskovského, křížovníka řádu s červenou hvězdou, pocházející z přelomu 17. a 18. století. ČR je z hlediska počtu herb. položek na hlavu na 5. místě na světě. Před námi je Švýcarsko, Švédsko, Finsko a Rakousko. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Základním stupněm botanického poznání je terénní observace spojená se sběrem materiálu pro herbář, který je nepřekonanou konzervační metodou. Tímto způsobem shromážděná data umožňují efektivně studovat, jak morfologickou variabilitu, tak geografické rozšíření jednotlivých taxonů s možností kontroly, zda takto zístaná data patří skutečně ke studovanému druhu. Z herbářových položek lze také na rozdíl od literárních dat či počítačových databází izolovat DNA. Herbáře jsou jedinečnou formou jak uchovávat nomenklatorické typy. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Němečtí otcové botaniky a jejich následovníci ve svých dílech uváděli pohromadě zvláště ty skupiny rostlin - např. čeledi u nichž je habitus stavěn podle jednotného morfologického plánu - např. Lamiaceae, Brassicaceae, Apiaceae či Asteraceae. Francouz Lobelius či Holanďan Dodoneus přihlíželi v tomto směru hlavně ke tvaru a stavbě listů. Rembert Dodoens (Dodoneus) 1518 - 1585 Mathias von L'Obel (Lobelius) 1538 - 1616 L'Obel Uspořádání na principu habituálním (16. a 17. stol.) Dodoneus Lobel_Stirpium Lobel_Mutterwurtz Arnica montana (Asteraceae) z díla Plantarum seu Stirpium Icones (Lobelius, Antverpy 1576) Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance cesalp Za první umělý systém rostlin je povážováno třídění, které použil italský lékař a botanik Andrea Cesalpino, osobní lékař papeže Klimenta VIII. v díle De plantis libri sedecim (Florencie 1583) (16 knih o rostlinách) Andrea Cesalpino (Caesalpinus) 1519 - 1603 Umělé systémy rostlin (konec 16. stol) http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1a/Cesalpino_De_Plantis_Libri_XVI_1583_titlep age.jpg/220px-Cesalpino_De_Plantis_Libri_XVI_1583_titlepage.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Cesalpino se sice konzervativně přidržuje Theophrasta v tom že dřeviny považuje za samostatnou skupinu, významný progres je ale u něho v tom, že rostliny dělí na 15 skupin, přičemž největší váhu při vymezení těchto skupin kladl na znaky na generativních orgánech: tvar a stavba plodu počet semen počet přihrádek v semenníku stavka květu Umělé systémy rostlin (konec 16. stol) http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e3/Linn%C3%A9-Classes_Plantarum-Cesalpino.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Cesalpinův systém zahrnuje celkem 840 jemu známých druhů Arboreae (Arbores et frutices) I. Corde ex apice seminis. Seminibus saepius solitariis (např. Quercus, Fagus, Ulmus, Tilia, Laurus, Prunus). II. Corde e basi seminis. Seminibus pluribus. (např. Ficus, Cactus, Morus, Rosa, Vitis, Salix, Pinophyta sp. div.). Herbaceae (Suffrutices et herbae) III. Solitariis seminibus. Semine in fructibus unico (např. Valeriana, Daphne, Urtica nebo dnešní Poaceae). IV. Solitariis pericarpiis. Seminibus in fructu pluribus, quibus est conceptaculum carnosum, bacca aut pomum (např. dnešní Cucurbitaceae, Solanaceae, Arparagus, Ruscus, Arum) V. Solitariis vasculis. Seminibus in fructu pluribus quibus est conceptaculum e sicca materia (např. dnešní Fabaceae, Caryophylaceae, Gentianaceae) VI. Binis seminibus. Semina sub singulo flosculo invicem conjuncta, ut unicum videantur ante maturitatem; cor in parte superiore, qua flos insidet. Flores in umbella (Daucaceae) VII. Binis conceptaculis. (např. Mercurialis, Galium, Orobanche, Hyoscyamus, Nicotiana, Brassicaceae) VIII. Triplici principio fibrosae. Semina trifariam distributa; corde infra sito, radix non bulbosa (např. Thalictrum, Euphorbia, Convolvulus, Viola) IX. Triplici principio bulbosae. Semina trifariam distributa; corde infra sito, radix bulbosa (velkokvěté druhy jednoděložných) X. Quaternis seminibus. Semina quatuor nuda in communi sede (Borraginaceae, Lamiaceae) XI. Pluribus seminibus, anthemides. Semina nuda plurima, cor seminis interius vergens; flos communis distributus per partes in apicibus singuli seminis (Asteraceae pro parte) XII. Pluribus seminibus, cichoriaceae aut acanaceae. Semina nuda plurima, corde interius vergit; flos communis distributus per partes in apicibus singuli seminis (některé Asteraceae, Eryngium a Scabiosa). XIII. Pluribus seminibus, flore communi. Semina solitaria plurima; corde interius flos communis, non distributus inferius circa fructum (Ranunculus, Alisma, Sanicula, Geranium, Linum) XIV. Pluribus folliculis. Semina plura in singulo folliculo (např. Oxalis, Aristolochia, Capparis, Nymphaea, Veratrum). XV. Flore fructuque carentes. (Fungi, Bryophyta, Lycopodiophyta, Equisetophyta, Polypodiophyta, ale i korály a živočišné houby) Poslední třída bez plodonosných květů je považována za nejprimitivnější rostliny tvořící přechod k minerálům. Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance mandragora Mandragora_officinarum Caesalpinovi současníci také pohlavnost rostlin neuznávali, i když rozlišovali ženskou a mužskou mandragoru a mužskou a ženskou kapraď; u dvoudomé Mercurialis perennis považují za samčí rostliny plodonosné - pro podobnost tobolek s varlaty. Tento výklad však nelze považovat za pochopení sexuálního principu vzniku semen Kalich, korunu, tyčinky a pestík považoval Cesalpino za orgány chránící semena. Pohlavnost rostlin popírá - semena považuje za zvláštní typ vegetativních diaspór. Dvoupouzdré tobolky Mercurialis perennis Mandragora officinalis Renesanční názory na pohlavnost rostlin (16. stol.) http://pharm1.pharmazie.uni-greifswald.de/systematik/7_bilder/m-n/mer_pe_5.jpg Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Rozvoj terminologie umožňoval rozlišovat nové a nové druhy rostlin. Počet známých druhů rostlin rychle rostl - od dob "německých otců botaniky" za necelých 100 let se víc jak zdesateronásobil. Bauhin, Caspar Bauhin_Titel Gaspard Bauhin 1560 - 1624 V díle Pinax theatri botanici (1623) Švýcara Gasparda Bau-hina obsahujícím již víc jak 6000 druhů použil jeho autor krátké a vý-stižné diagnózy = soubory rozlišova-cích znaků, které sloužily i jako po-jmenování rostlin Druhové diagnózy (počátek 17. stol.) Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Aby byl popis rostliny co nejpřesnější a tím zároveň její determinace co nej-spolehlivější, hromadily se další a další vlastnosti a pojmy morfologické - nut-nost domluvit se přesně a jednoznačně na znacích vedla ke zpřesňování a rozšiřování morfologické terminologie a vůbec k pozdějšímu etablování rost-linné morfologie díky pracem němec-kého přírodovědce Joachima Junga Doxoscopiae physicae minores (Hamburg 1662) (Menší rozhledy po přírodě a Isagoge phytoscopica (Hamburg 1678) Jungius Vznik rostlinné morfologie (2. pol. 17. stol.) Joachim Jungius 1587 - 1657 Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Vznik rostlinné morfologie (2. pol. 17. stol.) Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance Johann Thal (Thalius), (zemř. 1587) Lékař v Nordhausenu. Jeho botanickou práci Sylva hercynia, sive catalogus plantarum sponte nascentium in montibus et locis vicinis Hercyniae, qua respicit Saxoniam vydal spolu se svým dílem Hortus medicus et philosophicus ... l. p. 1588 ve Frankfurtu nad Mohanem Joachim Camerarius. Ten toto dílo doplnil ještě svazkem ilustrací vzácnějších druhů. Dílo zachycuje abecedně seznam rostlin Harzu s citacemi dříve publikovaných údajů - jest tedy jedním z prvních děl floristických.