FRANTIŠEK CÁCH NEJSTARŠÍ ČESKÉ MINCE III. České a moravské mince doby brakteátové ČESKÁ NUMISMATICKÁ SPOLEČNOST V PRAZE 19 7 4 Tcm-ova uNc-> Recensovali: univ. prof. Dr. Emanuela Nohejlová-Prátová, DrSc. Dr. Pavel Radoměrský, CSc. Ing. Dr. František CÁCH NEJSTARŠÍ ČESKÉ MINCE III. České a moravské mince doby brakteátové Obálku navrhl Bedřich Fojtášek Vytiskla Státní tiskárna cenin v Praze Náklad 2000 výtisků Vydala Česká numismatická společnost v Praze jako členský tisk v nakladatelství ORBIS Praha COPYRIGHT ŕĽSKA NUMISMATICKÁ SPOLĽČNOST V PRAZE 1974 OBSAH Úvod I. Přehled vývoje našeho mincovnictví doby brakteátové . . 10 II. O funkci naší mince doby brakteátové v současném životě : 1 hospodářském.............. 16 III. K nálezům mincí doby brakteátové ....... 23 IV. O vzácnosti českých a moravských mincí doby brakteátové 26 V. Soupis typů a variant mincí.......... 29 VI. Srovnávací tabulka pro dílo E. Fiala, České denáry . . 59 VII. Srovnávací tabulka pro publikaci I. L. Červinka, Moravské brakteáty............. 61 VIII. Srovnávací tabulka pro Sborník I. Numismatického symposia v Brně ............... 62 IX. Povšechné popisy nálezů........... 63 X. Abecední rejstřík nalezišť.......... 92 XI. Přehled nalezišť mincí jednotlivých panovníků .... 94 XII. Seznam literatury použité v III. dílu....... 96 XIII. Zusammenfassung........... 99 XIV. Summary............... 104 XV. Vyobrazení mincí XVI. Mapky nalezišť ÚVOD Jestliže vstupuji tímto třetím dílem své práce do poslední epochy nej-starších českých mincí, Jsem si plně vědom obtížnosti svého úkolu a zároveň i jisté odpovědnosti, zasáhnu-li jakkoliv do řešení otázek tohoto údobí naší numismatiky, jež bylo i dřívějším a zkušeným badatelům problémem jedním z nejtěžších. Překážek, jež se kladou tomuto bádání v cestu, je mnoho. Především již mincovní materiál sám o sobě mnoho neříká, nechť to jsou brakteáty či dvoustranné moravské denáry, neboť jde vesměs — až na zcela ojedinělé výjimky — o ražby němé, bez opisů. A tato okolnost patrně plodí i obtíže další, neboť zejména brakteáty hned při odkrytí nálezu dočkávaly se podivných osudů. Pro svůj zvláštní a většinou nepěkný vzhled nebyly nálezcem mnohdy ani za mince považovány, spíše za knoflíky, bývaly dávány dětem ke hraní, anebo byly prostě zahazovány a ničeny. Je to jakousi ironií osudu, že právě tyto mince, jež byly kdysi účastny největšího bohatství a hospodářského rozkvětu českého státu Přemyslovců, docházejí po staletích takového konce. Leč i takové nálezy, jež se zachovaly a které se dostaly — třeba jen v troskách — do rukou badatelů, nebývaly jimi vždy dostatečně zpracovány; často neuvádějí metrologická data ani počty kusů jednotlivých typů, popisy mincí se omezují někde jenom na siovní, subjektivní výklad jejich obrazů, bez vyobrazení, což vede k neurčitým, ba i mylným představám o jejich skutečné podobě. Ale i tak vzpomeňme vděčně aspoň jmen Adaukta Voigta a Josefa Maděra, průkopníků, kteří již na konci 18. století položili základ k vědeckému bádání v tomto oboru naší numismatiky. V druhé polovině 19. století je to zejména Josef Smolík, Eduard Fiala a Kliment Čermák, kteří chápajíce plně důležitost dokumentace nálezů, zachytili v jejich popisech mnoho cenného materiálu, který se stal později základem i novodobému bádání. V několika minulých desetiletích odkryté a většinou v celistvosti zachované nálezy těchto mincí, pocházejících převážně z druhé poloviny 13. století, poskytly další bohatý studijní materiál badatelům, pracujícím již dokonalými analytickými metodami. Jmenujme zde Viktora Katze, Pavla Radoměrského, Jiřího Sejbala, Josefa Petrtyla, I. L. Červinku, zejména však vzpomeňme velkých speciálních a komplexních studií Gustava Skal-ského, obírajícího se veškerými problémy tohoto složitého úseku našeho mincovnictví. Je nesporné, že všechny tyto práce přinášely vždy další, nové poznatky, nicméně nepozastavujme se nad tím, že mnohdy velké úsilí vyúsťuje zde jen ve výsledky hypotetické. Mnohé totiž zůstává ještě nedořešeno a vážné chápání těchto nedostatků nabádá k opatrnosti před ukvapenými závěry. V předkládané publikaci pokusil jsem se souborně zaznamenat veškerý dodnes známý mincovní materiál, o němž lze předpokládat, že vyšel z českých a moravských mincoven ve 13. století. Teritoriálně omezuji se výhradně na tyto dvě země a nepřihlížím proto k ražbám z území jenom dočasně nebo trvaleji k nim připojených pod vládou některých z Přemyslovců. Nenajdeme zde tudíž feniky, ražené za vévodského panování Přemysla II. v rakouských zemích, ani brakteáty hornolužické nebo z míšeňských lén Václava II., ani mince slezské. Při chronologickém řazení celých skupin ražeb, jakož i v pokusech o řazení jednotlivých typů mincí, řídil jsem se zde výsledky nejnovějšího bádání, najmě pracemi Gustava Skalského. Ačkoliv některé z těchto převážně němých mincí připisuji navíc vládám jednotlivých panovníků, činím tak s veškerými výhradami, neboť jde jen o zařazení pravděpodobné, na základě rozborů nálezů a některých charakteristik, jak dále uvedu. Není to tedy stav, z něhož by bylo možno budoucímu bádání spolehlivě vycházet. I tento třetí díl je zpracován stejnou formou jako oba díly dřívější a tvoří s nimi jeden celek. Proto i Číslování jednotlivých typů mincí a číslování nálezů navazují bezprostředně na díl předešlý. Rozdíl spočívá pouze v tom, že zde rozděluji mincovní materiál na dvě souběžné skupiny — na českou a moravskou, přičemž důvody, jež mne k tomu vedly, vyplynou z dalšího mého pojednání o těchto ražbách. Vyobrazení jednotlivých typů mincí provedl jsem překreslením jednak ze základních děl a z publikací nálezů, jednak z fotografií mincí doposud nevyobrazených anebo špatně reprodukovaných. Všechny jsou zobrazeny ve skutečné velikosti, a proto také v jejich soupise neuvádím rozměr střížku — který se ostatně pohybuje často v rozmezí i milimetrového řádu. Pokud některé varianty vyjadřuji slovně, tedy tak činím podle zásad heraldického popisování. Jestliže oproti dřívějším dvěma dílům připojuji tentokrát stručný přehled vývoje mincovnictví v českých zemích ve 13. století i několik úvah o funkci tohoto obeživa u nás, činím tak proto, abych poněkud osvětlil onen kaleidoskop různých forem mincí, jež se zde během jednoho století vystřídaly. V neposlední řadě také z toho důvodu, že se takořka dere do pera říci něco k otázkám, jichž je zde tolik otevřených. Nakonec je mi poděkovat všem, kdož mi jakkoli pomáhali v této mé práci. Tak zejména panu Dr. Paulu Arnoldovi, řediteli mincovního kabinetu státního muzea v Drážďanech, jenž mi dovolil v oddělení studovat a vyhledat velké české brakteáty tam uložené, jakož i získat jejich fotografie. Neméně děkuji panu doc. Dr. Jiřímu Sejbalovi CSc, přednostovi numismatického oddělení Moravského muzea v Brně, který mi s nevšední ochotou umožnil prohlédnout novější, doposud nepublikované velké nálezy moravských mincí z 13. století. Poskytl mi o nich i cenné informace, jakož i svolení k jejich předběžnému uveřejnění v této mé práci dříve, než budou zevrubně zpracovány v připravovaném souborném jeho díle o tomto úseku moravského mincovnictví. Za informace o českých brakte-átech, zastoupených v numismatickém kabinetu Národního muzea v Krakově děkuji jeho vedoucímu, panu Dr. Januszi Reymanovi a paní mgr. Bogumile Haczewské. Děkuji panu Dr. Lubomíru Nemeškalovi CSc, vedoucímu numismatického oddělení Národního muzea v Praze, za dovolení publikovat doposud nevyobrazené velké české brakteáty ze sbírek muzejních; rovněž tak děkuji paní Dr. Jarmile Haškové CSc, za její ochotnou 8 pomoc při hledání v depositáři, pokud mi tento materiál mohl být dán k disposici. Za odborné překlady cizojazyčných résumé jsem zavázán díky panu Dr. Karlu Castelinovi a slečne Marion M. Archibaldové z Britského Muzea v Londýně, a dále dekuji svému bratru Jiřímu za jeho obětavou práci fotografickou, spojenou s pořizováním obrázků mincí. V neposlední řadě vzdávám upřímné díky oběma recensentům, paní Prof. Dr. Emanuele Nohejlové-Prátové DrSc a panu Dr. Pavlu Radoměr-skému CSc za pročtení rukopisu jakož i za cenné připomínky. České numismatické společnosti v Praze děkuji za to, že se ujala vydání i tohoto třetího dílu mé práce. František Cách Rukopis dokončen v létě roku 1974 9 I. PŘEHLED VÝVOJE NAŠEHO MINCOVNICTVÍ DOBY BRAKTEÄTOVÉ Poměry v Cechách Nálezy mincí ze začátku 13. století poučují nás o tom, že za vlády Přemysla I., někdy kolem roku 1210 mizí v Cechách náhle z oběhu sice těžké, ale ve svém zrnu bídné dvoustranné denáry a jsou nahrazeny oběživem zcela nového tvaru, jednostrannými mincemi raženými na zcela tenkém stříbrném střížku o průměru 40—44 mm a váhy kolem 1 gramu. Přitom ryzost kovu těchto mincí, jež nazýváme dnes velkými brakteáty, byla vynikající, neboť se pohybovala kolem 0,950 čistéha stříbra. O důvodech k této náhlé změně naší mince, jež se přizpůsobila sousedním ražbám míšeňským, nemíním se zde šířit, neboť dokonalé poučení o tom poskytují zevrubné výklady Gustava Skalskéhol]. Domnívám se však, že mimo obecně uváděných výhod, plynoucích ze snadné a rychlé výroby, poskytovala nová forma mince i určitou záruku, že jde o platidlo veskrze stříbrné, neboť tenkost střížku nepřipouštěla jakékoliv šizení jádra platýrováním. Okolnost, že se nová česká mince přizpůsobila zevnějškem i vnitřní hodnotou míšeňskému brakteátu, postavila kdysi naše numismatiky před závažnou otázku, které z těchto mincí, jež se v našich nálezech často i společně vyskytují, jsou českého a které míšeňského původu. Velikost střížku, váha, zrno, fabrika i stereotypní obraz panovníkovy postavy jsou u všech stejné — jen s tím rozdílem, že některé zobrazují vládce s královskou korunou na hlavě, jiné však nekorunovaného. Vzhledem ke shodné fabrice obou skupin považoval Fiala všechny tyto brakteáty za české2], leč názor ten pozdější badatelé nesdílejí. Německý numismatik Schwinkowski řadí všechny typy s nekorunovaným panovníkem mezi markrabské ražby míšeňské, a za české považuje jen brakteáty s obrazem krále3]. K tomuto názoru připojuje se posléze i Skalský, přičemž shodnost fabriky jedněch i druhých vysvětluje tím, že k ražbě nového druhu mince mohli k nám být povoláni mincíri ze sousední Míšně, s níž byli tehdy Přemyslovci ve velmi dobrých a úzkých vztazích4]. Rozhodnějším důvodem pro přidělení brakteátu s nekorunovaným panovníkem do Míšně je však okolnost, že tyto typy vyskytují se daleko větším množstvím v zahraničních nálezech, než v nálezech českých. A tato okolnost 1] G. Skalský, Studie o Českých a moravských brakteátech II, NČČsl. VIII, 1932, str. 28 n.; týž, Jak došlo v Čechách k ražbě brakteátu, NL I, 1946, str. 57 n. 2] E. Fiala, České denáry, Praha 1895. 3] W. Schwinkowski, Miinz-u. Geldgeschichte der Mark Meissen der weltlichen Herren nach meissnischer Art vor der Groschenprägung I, Frankfurt a. M. 1931. 4] Tento výklad je celkem přijatelný pro samotný začátek brakteátové ražby u nás; je však s podivem, že za celou dobu padesáti let, po kterou byly české velké brakteáty raženy, nevyvinula se u nás vlastní škola mincírská, která by se byla projevila i odlišnou fabrikou, ryze domácí. 10 vedla i mne k tomu, abych vyřadil velké brakteáty s nekorunovaným panovníkem z této své práce. Zato zde doplňuji řady velkých českých brakteátů doposud nepublikovanými anebo nevyobrazenými typy ze sbírek Národního muzea v Praze, dalšími ze sbírek numismatického kabinetu drážďanského jakož i několika kusy ze své bývalé sbírky vlastní. Víme-li tedy prozatím, které z velkých brakteátů můžeme považovat za české, stojíme před další nesnází jejich chronologického seřazení. Až na vzácné výjimky jsou to mince vesměs němé, lišící se navzájem jen rozličnými insigniemi či atributy v rukou trůnícího krále, jež však samy o sobě nějakou vývojovou řadu nevyjadřují. Mohou nám však být nápomocnými současné brakteáty míšeňské, jejichž chronologii se podařilo Schwin-kowskému sestavit. Vycházíme-li totiž z předpokladu, že se jim velké české brakteáty neustále přizpůsobovaly, můžeme i naše domácí nálezy, v nichž se vyskytly současně jak české tak i míšeňské ražby, seřadit do určitého časového sledu. Vidíme pak, jak se současně podle míšeňského vzoru měnil charakteristicky i profil střížku našich velkých brakteátů. Na připojeném obrázku je znázorněno, jak z nejstaršího, poměrně plochého profilu brakteátů vlašimského nálezu (a) přešel na hlubší tvar s mírně zahnutým okrajem u brakteátů stihnovského nálezu (b], aby nakonec kolem poloviny století dospěl k vysoce reliéfnímu tvaru se značně vyhrnutým okrajem, jak vidíme na brakteátech nálezu zálezelského [c]. Obr. 1. Vývoj profilu střížku velkých Českých brakteátů Dosavadní výsledky numismatického bádání vedou k tomu, že vlašimský nález spadá celým svým obsahem do vlády Přemysla I., celý stihnovský nález do doby Václava I. a všechny brakteáty z nálezu v Zálezlech že náleží Přemyslu II. Máme však ještě další bohaté a důležité nálezy těchto mincí, jejichž časový rozsah není tak jednoznačně vyhraněn, a kde by bylo nyní rozhodnout, které z mincí patří ještě dřívějšímu a které následujícímu vládci. Metrologická zkoumání nejsou nám v tom náležitou oporou; shledáváme sice, že poslední naše velké brakteáty poklesly oproti prvním v průměru na váze i zrnu, avšak v celém údobí padesáti let jejich ražby dochází v tom ohledu k výkyvům6]. Abychom tedy hledali jiná kritéria, jež by nás mohla — alespoň přibližně — vést k tomuto cíli. Stojí jistě za povšimnutí, že průměry střížku brakteátů Přemysla I. z vlašimského nálezu pohybují se od 44 do 37 mm, že je tedy možno sestavit jakousi sestupnou řadu jejich typů. Podobně u brakteátů stihnovského nálezu, obsahujícího patrně vesměs ražby Václava I., můžeme sledovat sestupnou tendenci ve velikosti střížku od 45 do 38 mm. To znamená, že po nenáhlém ubývání na velikosti brakteátů Přemysla I. došlo 6] E. Fiala, 1. c, str. 110 až 114. 11 opět k náhlému zvětšení střížku; soudím, že k takové změně mohlo dojít při nastoupení vlády Václava I. Není snad ani bez významu, že právě mezi jeho nejstaršími mincemi je brakteát ze zlončického nálezu s písmenem V u nohou panovníkových. Na to, že může být v souvislosti se jménem Václavovým upozornil již Fiala a přiznal tomu význam i Skalský?). Když jsem pak podle těchto kritérií rozlišil ražby Přemysla I. od mincí Václavových i z ostatních nálezů z té doby, ukázalo se, že zatímco na většině mincí Přemysla I. je jasně zobrazen trůn, na němž král sedí, na brakteátech Václava I. obraz trůnu již není. Zbývá tedy již jen pokusit se o oddělení mincí Přemysla II. od předcházejících ražeb Václava I., neboť oboje — jak ukazují nejnovější rozbory starých nálezů — vyskytly se např. ve velkém nálezu heřmanickém8). I když máme na zřeteli, že zobrazení panovníka na těchto mincích je obrazem víceméně symbolickým, nelze nepostřehnout, že na jedné skupině těchto ražeb je jeho tvář bezvousá, zatímco na druhých je zřejmá snaha vystihnout vous, zejména bradku. Podle tohoto kritéria a se zřetelem k tomu, které z heřmanických typů se vyskytly i v nálezu stihnov-ském a které v nálezu zálezelském, rozdělil jsem pak brakteáty heřma-nického nálezu na mince Václava I. a na ražby Přemysla II. A opět u velkých brakteátů Přemyslových můžeme sledovat pozvolný a soustavný pokles ve váze i velikosti střížku a na samém konci této řady i znatelné zhoršení zrna mince. Podle obecně dnes uznávaného názoru došlo pak v Čechách, brzy po roce 1260, k radikální změně v peněžním systému, k tak zvané mincovní reformě Přemysla II., kterou ražba velkých brakteátů u nás končí. O důvodech, jež vedly k této náhlé změně v české minci, povíme stručně v další kapitole, zevrubnější výklad podávají pak speciální studie jiných autorů 9). Důležité je, že touto reformou odpoutala se česká mince trvale od svého dosavadního míšeňského vzoru, a to po všech stránkách. Především velikostí střížku, neboť základní nominál měří nyní jen kolem 27 mm při průměrné váze asi 0,7 g, zato však ryzosti okolo 0.900. Tyto mince, na rozdíl od dřívějších velkých brakteátů, nazýváme středními brakteáty. Zároveň se však započalo i s ražbou polovičních nominálů — půlbrakte-átů — o velikosti kolem 18 mm při průměrné váze asi 0,35 g. Po výtvarné stránce dochází k úplnému rozkvětu — obrazová náplň projevuje se zde pestrou mozaikou různých motivů figurálních, zvířecích, obrazy harpyjí, náměty architektonickými, ornamentálními, rostlinnými i jinými. Toto značné množství typů, provedených v různých ještě variantách, a tyto zase se spoustou drobných odchylek v kresbě, svědčí dozajista o neobyčejně hojné ražbě. Přispěla k tomu nepochybně jak decentralizace ražby postupným zřizováním dalších mincoven mimo mincovnu pražskou, tak i možnost rychlejší výroby plným využitím výhod ražební techniky brak-teátové10 ]. 7) G. Skalský, Studie II, 1. c, str. 39, pozn. č. 29. 8) G. Skalský, Studie II, 1. c, str. 41. 9j G. Skalský, Mincovní reforma Václava II, ČČH XL, 1934, str. 12 n.; týž, Studie o českých a moravských brakteátech III, NČČsl XI/XII, 1935—36, str. 1 n. viz též: ]. Janáček, Stříbro a ekonomika českých zemí ve 13. století, ČCH XX, 1972, str. 883. 10) F. Cách, Brakteátové razidlo Národního musea a vývoj ražební techniky doby brak-teátové, NCČsl XIX, 1950, str. 22 n. 12 Pri uvážení všech právě uvedených okolností narůstá zde ovšem numismatickému bádání velký problém chronologického seřazení tohoto konglomerátu obeživa z posledních čtyř desetiletí 13. století. A navíc, abychom ještě rozhodovali, které z mincí připsat Přemyslu II. a které jeho nástupci Václavu II. Těžko dnes říci, ze které mincovny vyšel ten či onen typ dříve či později, anebo zdali jde o typy ražené v různých mincovnách současně. Ani metrologická data, jmenovitě váhy mincí, nejsou nám tu spolehlivým vodítkem — pokud nemáme k disposici dostatečně velké množství zachovaných kusů k určení průměrné váhy daného typu. O této okolnosti, o níž psal mezi jinými již i německý numismatik Menadier^j, zmíním se ještě dále, v jiné souvislosti. Bezpečnější oporou v tom ohledu je zjišťování ryzosti mincovního kovu, jež zůstávala v celé emisi jak u lehčích tak těžších kusů prakticky stejnou, a jež se teprve během času měnila. Nejspolehlivějším podkladem pro chronologická studia jsou nám dnes novější nálezy těchto mincí, jež se podařilo zachovat v celistvosti pro vědecké bádání. Nejen přesná metrologická data, ale i počty kusů jednotlivých typů v nálezu se vyskytnuvších a porovnávání nálezových horizontů jednotlivých nálezů navzájem vnáší pomalu světlo do těchto složitých otázek posledního údobí našich brakteátových ražeb. Díky takto pojatým studiím Katzovým, Skalského a Radoměrského, známe dnes nejen jakousi chronologickou řadu těchto mincí, ale i pravděpodobné jejich přidělení jednotlivým vládám obou Přemyslovců. Je to obraz, na němž není prozatím co měnit, a který také v této podobě zde předkládám. Vedle brakteátů vyskytují se ve 13. století v Cechách velmi vzácně i dvoustranné denáry s opisy 12]. Nezdá se však, že byly součástí normálního oběživa, spíše jde o mince ražené při zvláštních příležitostech nebo událostech. Leč bližší časové zařazení těchto výjimečných ražeb, jež známe dnes celkem ve čtyřech typech, bylo předmětem polemik 13). v jejich opisech vyskytuje se sice jméno Václavovo i Přemyslovo, jde jen o to, znamená-li Václava I. a Přemysla I., či Václava II. a Přemysla II. Podle výkladů Skalského jde o alternativu druhou; sám se však přikláním k původnímu názoru Fialovú a Smolíkovu a řadím je do let kolem roku 1230, jak jsem to kdysi již blíže zdůvodnil !4). Poměry na Moravě Právě tak jako v Čechách, dochází i na Moravě na konci 12. století k podstatné změně v peněžním systému 15]. Od roku 1197, kdy je celé území sjednocováno v samostatné markrabství, zanikají přirozeně do té doby obíhající zde denáry bývalých údělných knížectví, mince, které byly tak jako tak svou nízkou vnitřní hodnotu neschopny soutěžit především 11) J. Menadier, Brakteatenfunde, ZfN XV, 1887, pozn. na str. 196. 12) G. Skalský, Ražba dvoustranných denárů v Čechách v době brakteátové, NČCsl XV, 1939, str. 23 n. 13) V. J. Klíma, Razil v Plzni již Václav I.?, NL IV, 1949, str. In.; G. Skalský, Tzv. pl- zeňský denár nepatří Václavovi I., NL IV, 1949, str. 5 n. 14) F. Cách, Jeden z pohledů na české mincovnictví ve 13. století, Sborník numismatic- kých prací k sedmdesátinám Di\ K. Castelina, Hradec Králové, 1974, str. 37 n. 15] ]. Sujbal, K chronologii moravských ražeb 13. století, Sborník I. numismatického symposia, Brno 1966, str. 78 n. 13 s pronikajícím sem hodnotným fenikem rakouským; a že příliv těchto mincí byl silný, o tom nás poučují jejich četné a bohaté nálezy z oné doby pocházející. Aby čelil oběhu cizích mincí na svém území, zahajuje moravský markrabě Vladislav I. Jindřich po roce 1197 ražbu vlastní mince domácí. Jsou to dvoustranné ražby, nazývané dnes moravskými denáry fenikového typu, úhledné drobné mince s bohatou a pestrou ikonografickou náplní — leč bez opisů. Touto formou oběživa rozchází se tedy výrazně moravské mincovnictví na samém začátku 13. století se systémem, zavedeným v té době v Čechách, kde bylo — jak jsme již dříve uvedli — započato s ražbou velkých brakteátů po vzoru míšeňském. Je pozoruhodné, že v řadách těchto moravských denárů nacházíme, byť vzácně, již v první polovině 13. století pokusy o diferenciaci oběživa v podobě půldenárů. To znamená, že moravská mincovní praxe předbíhá v tom ohledu o plné půlstoletí mincovnictví české, kde k podobnému opatření bylo přikročeno teprve při mincovní reformě Přemysla II. po roce 1260. V ražbě těchto svérázných moravských mincí pokračovali i další moravská údělná markrabata — Vladislav II., Přemysl, Vladislav III. i Přemysl Otakar, dříve než nastoupil na český trůn. Někdy kolem poloviny století, patrně na začátku vlády českého krále Přemysla II., kdy markrabství moravské přechází pod vládu pražských Přemyslovců, začíná se na Moravě s ražbou malých moravských brakteátů. Důvodem k tomu byl patrně i zde naplno se rozvíjející peněžněhospodářský způsob života, a tudíž i zvýšená potřeba mince jako směnného prostředku v drobných obratech na městských trzích. I mezi těmito moravskými brak-teáty shledáváme ražby, jež jsou rozměrem střížku i vahou zřejmě polovičními nominály — tedy půlbrakteáty. Nálezy mincí z té doby, zejména několik bohatých pokladů v nedávné době odkrytých, ukazují, že současně s malými brakteáty obíhaly zde i nadále dřívější dvoustranné denáry, přičemž příměs cizích mincí v nálezech je již celkem nepatrná. Neobyčejně pestrá řada typů malých moravských brakteátů svědčí o velmi hojné ražbě těchto mincí, jež byla umožněna jednak poměrně jednoduchým technologickým postupem při ražbě brakteátové mince, jednak tím, že i na Moravě pracovalo více mincoven současně. O organizaci mincovnictví 13. století poučují nás, jako poslední, práce Jaroslava Pošváře a Jindřicha Šebánka, založené na studiu hmotných i listinných pramenů z té doby — tak zvaných formulářů. Je jistě pozoruhodné, že obě charakteristické skupiny moravských mincí — jak ony dvoustranné denárky tak i malé moravské brakteáty — zachovaly svou teritoriální isolovanost od země české, neboť v českých nálezech z první poloviny 13. století se tyto moravské ražby prakticky vůbec nevyskytují; stejně i naopak, v moravských nálezech z té doby nepřichází mince česká i6). Pokud jde o chronologické řazení moravských denárů fenikového typu a malých moravských brakteátů, podařilo se Jiřímu Sejbalovi sestavit jejich pravděpodobné řady, a to na podkladě nejnovějších, doposud ne- 16) Pro tento zjev je příznačné, že i nález na samotné českomoravské hranici u Strmi-lova, jenž je sice dn^s na území Čech, leč který patřil ve 13. století k Moravě, obsahoval vedle rakouských feniků výhradně tyto mince moravské a 2 exempláře středního brakteátů, patrně slezského. 14 publikovaných moravských nálezů těchto mincí!?). Není prozatím důvodů, abychom do jeho uspořádání nějak zasahovali. Ve svém vlastním názoru rozcházím se však se Sejbalem v otázce doby, v níž došlo na Moravě k ražbě brakteátů střední velikosti, které pak vyplňují celý zbytek 13. století. Sejbal předpokládá, že se tak stalo teprve za vlády Václava II., přičemž řadí mezi jeho mince i takové, na nichž se vyskytuje rakouský babenberský štítek, ať v jakémkoliv uspořádání a umístění v obraze mince. Tyto ražby nutno však klást již do doby krále Přemysla II., jenž byl v letech 1251—76 i vévodou rakouským. Jak nálezy ukazují, byly podle mého soudu raženy na Moravě malé moravské brakteáty za vlády Přemysla II. zhruba do začátku sedmdesátých let, přičemž poslední jejich emise vyznačují se zvláště malým průměrem střížku. V té době byla pak zahájena ražba brakteátů střední velikosti, patrně za účelem přizpůsobení moravské mince středním brak-teátům v Čechách již obíhajícím, aby tak došlo k sjednocení formy mince obou zemí. A opět není bez zajímavosti, že od té doby dochází k infiltraci českých mincí na Moravu stejně jako moravských do Čech, jak tomu některé nálezy nasvědčují. Tato okolnost přináší nám dnes ovšem další nesnáze v některých případech, kdy máme rozhodnout, zda jde o ražbu mincovny České Či moravské. Řídíme se pak početností výskytu onoho typu v nálezech buď na české nebo na moravské půdě odkrytýťtfi. V neposlední řadě je však směrodatnou i fabrika mince, neboť i při velkém počtu mincoven, jež ve druhé polovině století pracovaly jak v Čechách tak i na Moravě, uchovaly si střední brakteáty obou zemí svou osobitou fabriku, projevující se především ve tvaru profilu střížku. moravské české Obr. 2. Charakteristické profily středních brakteátů Podobně jako mezi českými tak i mezi moravskými mincemi z druhé poloviny 13. století nacházíme — celkem vzácně — i dvoustranné denáry s opisy. Tyto mincíčky, jež známe doposud ve třech typech, a ražené patrně jen po zcela krátký čas, můžeme podle opisu zcela bezpečně připsat vládě Přemysla II., a to — jak to z rozborů nálezů vyplývá — do let kolem roku 1270. 17] J. Sejbal, 1. c, str. 79 až 82 a str. 201 až 204. 15 II. O FUNKCI NASl MINCE DOBY BRAKTEÁTOVÉ V SOUČASNEM ŽIVOTĚ HOSPODÁŘSKÉM Náhlá změna formy a hodnoty české a moravské mince na samém začátku 13. století byla vyvolána překotnou změnou hospodářských a sociálních poměrů v obou našich zemích. Začněme tedy tím, co vlastně dalo nový směr běhu událostí, co dalo novou krev politice, hospodářství i nebývalé moci a slávě českých vládců a lesku jejich dvora v posledním století vlády Přemyslovců. Bylo to české stříbro, dobývané v nečekaném množství z hlubin země již v první polovině 13. století na Českomoravské vysočině u Jihlavy a u Havlíčkova Brodu, jež se stalo i bohatým zdrojem mincovního kovu, zpracovávaného jak v českých tak i moravských mincovnách. Toto náhlé vytrysknuvší bohatství drahého kovu způsobilo všestranný zvrat v dosavadním způsobu života téměř všech vrstev našeho národa, neboť cizí kolonisté, vábení leskem stříbra a přicházející ze severu a ze západu do Čech a z jihu na Moravu, přinášeli k nám zcela nové a u nás do té doby nepoznané praktiky podnikatelské i obchodní. Ale přinášeli s sebou i svou vlastní minci, a to ve značném množství, platidla, která pro svou dobrou jakost zde velmi rychle asimilovala. A tato okolnost byla vlastně podnětem k ražení nové mince domácí — v Čechách velkých brakteátů a na Moravě moravských denárů fenikového typu. Nebyly to tedy důvody prestižní, jež k tomu vedly, leč ryze materiální, neboť z ražby mince plynuly panovníkově komoře — stejně tak jako dříve — značné finanční zisky. Rozdíl oproti dřívějšku spočívá však v tom, že hlava státu nevede již ražbu mince ve vlastní režii, ale svěřuje, pronajímá ji jedincům z řad vytvářejícího se bohatého městského patriciátu, od nichž vybírá předem smluvenou kvótu jako nájemné. Stejně tak svěřuje do jejich rukou i vlastní těžbu stříbra a spokojuje se jen pravidelným příjmem, plynoucím z pronájmu urbury; leč i tak stává se to všechno nebývale hojným zdrojem příjmů státní pokladny. Celý tento systém, po stránce administrativní jistě složitý, dává vzniknout zcela novým institucím tomuto zřízení poplatným, poskytuje bohatým a v těch věcech zkušeným jedincům — často cizincům — možnosti velkorysého spekulačního podnikání a dalšího bohatnutí. Leč celý proces nezastavuje se v jejich rukou. Nově se vytvářející vrstva bohatého měšťanstva zakupuje se i ve velkých nemovitostech zemědělského charakteru, a tyto zase pronajímá za peněžitou úhradu dalším, drobnějším lokatářům zde potom hospodařícím. Podobně i většina šlechty přizpůsobuje se novodobému stylu a stává se lokátorem svých statků za pevný peněžitý příjem. Neustále narůstající bohatství nejen královského dvora, ale i zámožných městských patricijů, projevuje se nyní ve zvýšené snaze po honosném 16 vybavení jejich paláců a domů, i po osobní okázalosti v podobě drahých rouch a šperků, což vesměs podporuje neobyčejný rozkvět všech oborů řemeslných prací i drobného obchodování. Vyjdeme-li jen z toho, co zde bylo aspoň stručně pověděno o hlubokých změnách ve způsobu života u nás, můžeme si učinit představu o funkci mince, jakožto směnného prostředku při veškerém tom dění. Leč obraz ten není tak zcela jednoznačný jak se na první pohled zdá. Velký příliv cizích mincí na začátku 13. století způsobil zde nepochybně velký chaos v platebních stycích, komplikovaný nadto tím, že vládní nařízení přísně zakazovala používání těchto platidel. Zdá se však, že protiopatření v podobě ražby vlastní domácí mince nestačilo tempu rychle narůstající potřeby oběživa, neboť jak v Čechách tak i na Moravě byly odkryty četné nálezy z první poloviny 13. století, obsahující jenom cizí mince. V Čechách to jsou nálezy míšeňských brakteátů, na Moravě hlavně rakouských a bavorských feniků, anebo nálezy, v nichž mimo domácí složku byla zastoupena i značná příměs těchto cizích ražeb. Mluvím-li prozatím jen o mincovních problémech první poloviny 13. století, činím tak záměrně, neboť je považuji za odlišné od poměrů v jeho polovině druhé — lépe řečeno po roce 1260, kdy došlo k další mincovní reformě. Podnes byl obecně zastáván názor, že velké brakteáty, a to jak míšeňské tak i po jejich vzoru ražené brakteáty České, představovaly platidlo, suveréne ovládající po dobu asi padesáti let veškerý směnný styk v Cechách. Neznáme totiž Českých nálezů z první poloviny 13. století, jež by obsahovaly jiné ražby, než právě tyto velké brakteáty, neboť nálezy jiného druhu mincí, hlavně bohaté nálezy bavorských a rakouských feniků byly vesměs odsunovány do druhé poloviny století. Prihlédneme-H však k topografii nálezů velkých brakteátů u nás, všimněme si té skutečnosti, že se vyskytují — až na zcela ojedinělé výjimky — pouze v severní a východní části Čech, zatím co západní a jižní část země je vůbec bez nálezů jakýchkoliv mincí z té doby. Ještě v druhé polovina 12. století zde mince živě kolovala, i když tu převládala mince cizí, bavorské feniky, hlavně však feniky chebské^]. Uvážíme-li k tomu, že od počátku 13. století i do této oblasti přinášela pozvolna se rozvíjející kolonizace svou bavorskou minci, je zde takový zdánlivý mincovní hiát více než podivný. Naskýtá se proto otázka, zda všechny ony bavorské a rakouské feniky, obsažené v západočeských a jihočeských nálezech datovaných až do druhé poloviny století, jsou skutečno oběživem z těch let, či zda nejsou — anebo aspoň některé z nich — mincemi první poloviny století. Tento výklad by ovšem znamenal, že velké brakteáty míšeňské a české, které v první polovině století opanovaly na severu a východě Čech veškeré trhy i všechen peněžní styk, neuspěly na jihu a na jihozápadě země v soutěži s hodnotnými, tvrdými bavorskými a rakouskými feniky, neustále sem proudícími. Víme dnes bezpečně, že proti přílivu míšeňských brakteátů ze severu postavil se pohotově Přemysl I. ražbou stejné své mince vlastní; je nyní otázkou, jakým způsobem a do jaké míry čelila královská komora přílivu cizí mince ze západu a z jihu, zatímco na Morava učinil to v téže době Vladislav I. Jindřich zaražením domácí mince — moravských denárů fenikového typu. 18) Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II, Praha, 1956, str. 69, 70. 17 Vyslovil jsem již svého času domněnku, zda tak zvaná mincovní reforma Přemysla I. byla vůbec reformou generální, či zda nešlo jen o lokální opatření ražbou velkých brakteátů v té části země, kam proudila mince míšeňská19]. Pak bychom se mohli ovšem domnívat, že týmž způsobem čelili na jihu a jihozápadě přílivu bavorských a rakouských feniků ražbou vlastní domácí mince, jim podobné. Takové české mince fenikového typu z první poloviny 13. století museli bychom pak hledat mezi mincemi oněch bohatých a časově velmi širokých fenikových nálezů, byť doba jejich ukrytí je kladena do druhé poloviny století. Někteří badatelé čeští i zahraniční pokoušeli se již zařadit několik typů těchto mincí mezi české ražby, dokonce s tím, že byly raženy v plzeňské mincovně 20 ]. Avšak myšlenky ty nacházejí zase své odpůrce, a proto i tyto moje úvahy o možnosti ražby dvojí české mince v první polovině 13. století zůstávají pouhou hypotézou, hodnou snad nového zvážení v případech dalších nálezů mincí z oblasti jihozápadní poloviny Čech. Jestliže jsme zde aspoň stručně vylíčili poměry kolem české mince v první polovině 13. století, jako prostředí přinášející zcela nové podmínky pro její uplatnění, znamená druhá polovina století znásobení veškerého toho ruchu. Stříbronosné doly Českomoravské vysočiny dosahují maximálního objemu těžby, což je podnětem k dalšímu, mohutnějšímu ještě přílivu cizích osadníků do našich zemí. Nejsou to jen bohatí jedinci, ochotní investovat svůj movitý majetek do výnosného podnikání souvisejícího přímo s těžbou drahého kovu, ale přicházejí s holýma rukama i takoví, kteří využívajíce svých odborných zkušeností, hodlají zde zakotvit v jakémkoliv oboru řemeslných prací anebo i v drobném zemědělském podnikání. Je nutno rozšiřovat životní prostor, proto se mýtí lesy a na těch místech jsou budovány hospodářské usedlosti, jsou zakládány nové vesnice i města, a při nich pak místní trhy, zprostředkující přísun životních potřeb z venkova, a naopak zase prodej řemeslných výrobků na venkov. Vznikají nová práva a závazky — a to všechno převážně ve spojitosti s peněžními úhradami. Narůstá tím přirozeně i potřeba obeživa, a to nejen co do jeho množství, ale také požadavek jeho diferenciace na větší i menší nominál^ jak to vyžaduje i zcela drobný směnný styk na místních tržištích. Řešením měla být mincovní reforma, uskutečněná Přemyslem II. začátkem šedesátých let 13. století, i budiž zde řečeno něco o tom, do jaké míry svého cíle dosáhla. Nelze pochybovat, že reformou zavedený nový základní nominál, nazývaný dnes středním brakteátem, byl ve srovnání s dřívějším velkým brakteátem mincí veskrze praktičtější. Váhově mu zhruba odpovídal, ale ježto průměr strížku byl menší, byl stříbrný plech silnější, mince tedy tužší a proto i účinkům oběhu více odolná. Druhým pozoruhodným krokem reformy bylo zavedení paralelního nižšího nominálu — půlbrakteátu — jehož váha odpovídala přibližně polovině nominálu základního. Doposud se obecně traduje názor, že v tom ohledu reforma neuspěla, neboť s českými půlbrakteáty setkáváme se v nálezech jen ojediněle. Je ovšem otázkou, zda nás jejich vzácný výskyt nevede 19] Přednáška proslovená dne 7. května 1973 v cyklu numismatických přednášek v Národním muzeu v Praze. 20] J. Ječný, Poznámky k nálezu nehodivskému, NČCsl III, 1927, str. 190 n. 18 k mylným závěrům. Je totiž nasnadě, že k thesauraci pokladů bylo vždy, tak jako i v pozdějších dobách, používáno raději hrubší mince než mince nejdrobnější21 ]. Že potřeba takového drobného platidla nikterak neutuchala, toho jsou dokladem i půlené brakteáty v našich nálezech se vyskytující 22). Zavedenou decentralizací ražby bylo postaráno nejen o celkové zvětšení objemu, ale také o rychlou distribuci obeživa v místech, kde ho bylo právě zapotřebí. Pohlédneme-li na mapky nálezů vidíme, jak střední brak-teát obíhal v druhé polovině 13. století nejen na celém území Čech a Moravy, ale šel i za hranice českého státu. Lze předpokládat, že během posledních čtyř desetiletí 13. věku množství našich mincí neustále vzrůstalo a je proto zarážející, že i z té doby vyskytují se v Cechách poměrně bohaté nálezy mincí cizích, hlavně řezenských i rakouských feniků23]. Podle toho mohli bychom soudit, že ani zvýšená produkce našich mincoven nestačila sytit potřebu oběživa, nehledě k tomu, že řezenský fenik neztrácel u nás na oblibě pro svou dobrou formu i jakost. Jinak si to lze ovšem vysvětlit i přílivem cizí mince v rámci zahraničního obchodu s Řezném a s rakouskými zeměmi. Exportní obchod byl však nevelký, s výjimkou neraženého stříbra, jehož vývoz byl až do roku 1300 volný a poměrně značný 24). Umožňovala to nebývale bohatá jeho těžba, zejména ke konci století, kdy byly navíc otevřeny bohaté stříbronosné žíly kutnohorské. Samotná ražba domácí mince spotřebovala ho poměrně málo, většina byla předmětem obchodu a thesaurace v pokladech církevních i státních, a ve velké míře i v majetku bohatých městských rodin, v podobě uměleckých i užitkových předmětů zlatnické výroby. Jiná jeho část obíhala také ve formě slitků jako neražené platidlo, o čemž dále ještě povíme. Další, zdánlivě nepochopitelnou se zdá skutečnost, že oproti značnému počtu typů středních brakteátů Přemysla II. máme dnes nápadně menší počet typů ražeb Václava II., ač objem oběživa dozajista neustále vzrůstal. Lze si to patrně vysvětlit tím, že ke konci 13. století dochází k sjednocování typů ve všech mincovnách, jichž bylo tehdy v Cechách asi třináct a na Moravě čtyři až pět. Nasvědčoval by tomu i neobyčejně hojný počet drobných variant v kresbě jednotlivých typů brakteátů z té doby. Mluvili jsme prozatím o ražené minci, jež při platbách, i těch nejdrob-nějších, patrně vyhovovala. Máme však doklady o tom, že v případech potřeby vyššího nominálu sami uživatelé mince pomáhali si tím, že několik brakteátů na sebe položených spojili zahrnutím okraje v jakýsi svazeček; i taková platidla v našich nálezech přicházejí. Avšak v případech, kdy šlo o větší transakce — jakými byly např. prodeje celých nemovitostí — byla mince směnným prostředkem velmi nevhodným, a v tako- 21) Stačí jen se podívat na nálezy z doby grošové, v nichž oproti masovému výskytu pražských grošů setkáváme se jen vzácně se současnými parvy. 22) P. Radoměrský, Studie k českému mincovnictví 13. století (I), ČNM, Histor. muzeum CXXXV, 1966, č. 1, str. 27 n. poznámka: Zajímavý je i názor, že to byl právě požadavek onoho nejmenšího oběživa, který byl uspokojen r. 1300 za mincovní reformy Václava II. v podobě haléře, jakožto dílu pražskéh groše. Viz o tom J. Janáček, 1. c, str. 887—888. 23) P. Radoměrský, Bavorský fenik na českém jihozápadě ve 13, stol., NSb. II, 1955, str, 27 n. 24] J. Janáček, 1, c, str. 901 n. 19 vých případech byly úhrady prováděny i nadále neraženým stříbrem na váhu. Hmotným toho dokladem jsou stříbrné slitky, vyskytující se, byť vzácně, spolu s mincemi v některých našich nálezech z té doby25). V tom směru tedy mincovní reforma řešení nepřinesla, ani poskytnout nemohla, neboť k zavedení jakékoliv těžší stříbrné mince nebylo zkušeností ani technických možností; nehledě k tomu, nebyla za daných složitých poměrů ve správě urbury i v, mincovnictví podobná radikální změna zatím proveditelnou. Po té stránce tedy zaostávalo naše mincovnictví za některými ekonomicky vyspělejšími zeměmi evropskými, kde došlo již v té době nejen k zavedení tvrdé mince stříbrné, ale kde byl zřízen i dvouko-vový systém ražbou zlaté mince, jakožto vyššího nominálu. Třebaže i u nás bylo již zlato těženo — a zdá se, že ho bylo při velkých platbách jako neraženého kovu i používáno — rozsah jeho těžby neposkytoval dostatečné základny k ražbě české mince zlaté26). Bylo to tedy stříbro, jehož bylo v zemi víc než dostatek, jež vedle ražených mincí obíhá v té době ve tvaru slitků, jakožto směnný prostředek přijímaný na váhu. Aby však královské pokladně neunikal zisk, plynoucí jinak z ražby mince, bylo dokonce některým jedincům udělováno právo držení váhy k vážení kusového stříbra — ovšem za určitý, pevně stanovený peněžní poplatek. Ne dost jasnou zůstává ještě otázka poměru mezi objemem tohoto neraženého stříbra a objemem ražené mince, jež obojí jako platidlo součaně v zemi obíhalo. Listinné prameny z té doby mluví sice o placení stříbrnými slitky, nutno však uvážit, že to jsou dokumenty týkající se větších transakcí, jež skutečně nebylo možno jinak vyrovnávat, ale běžné denní úhrady na rušných městských trzích, výplaty mezd, odměny za řemeslné práce, nájemné, pokuty a různé poplatky — to vše se nesporně dělo raženou mincí. Neboť stejně jako bylo zatěžko vyrovnávat velké sumy jen mincemi, stejně tak si nelze představit, že by se veškerý onen drobný peněžní styk prováděl vážením malých kousků stříbra. K čemu jinému by bylo také postupné rozšiřování celé sítě mincoven, než aby uspokojovaly požadavek mince jako platidla — toto opatření, jež nebylo dáno apriorně reformou, ale které si dozajista vyžádala potřeba praktického života. V neposlední řadě i samotné nálezy pokladů nasvědčují převaze mincí nad neraženým stříbrem, neboť výskyt stříbrných slitků je v nich poměrně vzácný, ač k ukrytí movitého jmění do země bylo by kusové stříbro jistě vhodnější než chatrný brakteát. Po těchto úvahách bylo by tudíž výše položenou otázku o poměru objemů neraženého a raženého oběživa formulovat lépe, jako otázku poměru oběhu té či oné formy platidel. I kdybychom připustili, že v neraženém oběživu bylo v té době více stříbra než v současných mincích, byl oběh mincí rozhodně živější než placení neraženým stříbrem. Nelze proto souhlasit s názorem, že převládalo placem stříbrnými slitky, zatím co mince hrály roli podřadnou 27]. 25) J. Petrtyl, Nález brakteátů a slitkového stříbra ve Lhůtě u Chotěboře, NČČsl XXI, 1952, str. 139 n. 20) Zlaté české brakteáty, vyskytující se vzácně v numismatických sbírkách, jsou vesměs novodobými padělky, jež so také ovšem v nálezech nikdy neobjevily. 27] viz I. Pánek, Das Münzvermächtnis des 13. Jahrhunderts in Böhmen, NSb. 12,1871/72, str. 65; viz též: J.Petrtyl, 1. c, tr. 142. 20 Vraťme se proto k ražené minci v otázce její bernosti. Jako platidlo představovala tehdy mince směnný prostředek v hodnotě určitého, předpisy stanoveného množství stříbra určité ryzosti, v ní obsaženého. Jak jsme již řekli, její výroba byla svěřována bohatým nájemcům mincoven, za podmínek dodržování jednotných nařízení co do vzhledu, jakosti kovu a váhy mince. Ač bylo plnění těchto podmínek královskými úředníky kontrolováno, zdá se, že se přece jen z daných norem poněkud vymykalo — ať již úmyslně, anebo jen různými jejich výklady v té či oné mincovně. Rovněž tak i samotný výrobní proces, počínaje přípravou tavby mincovního kovu o předepsané ryzosti, roztepávání cánů na tenký plech potřebné tloušťky a zhotovování střížků, byly nepochybně — při tehdejších technických možnostech — úkony nesnadnými a těžko důsledně proveditelnými. Proto se dnes setkáváme u těchto mincí, a to u téhož typu, jak s nepatrnými rozdíly ve velikosti střížku, tak i s rozdíly v jakosti kovu, zejména však s poměrně značnou variabilitou váhovou 28). Velké váhové rozdíly shledáváme hlavně u brakteátů z posledních desetiletí 13. století, což lze vysvětlit chvatnou ražbou způsobem al mar c o, kdy stačilo jen, aby stanovený počet vyražených mincí odpovídal určité váhové jednotce, kdy tedy těžší kusy vyvažovaly mince lehčí. Nechť však bylo příčinou cokoliv, máme dnes doklady o tom, že obíhaly jak těžší tak i lehčí kusy téže emise, což nás může vést k poznatku, že při drobných směnách na trzích byla mince brána a zase dále dávána bez ohledu na svou váhu, přičemž rozhodující byl jenom obraz na minci, jako výraz její platební schopnosti; jinak řečeno, mince byla v těchto případech skutečným platidlem v dnešním slova smyslu. Pochopitelně, že tehdy, kdy šlo o vyrovnávání částek velkým počtem mincí najednou, anebo kdy při placení kusovým stříbrem byl obnos doplňován mincemi, dbal jistě prodávající na to, aby nedostával jen mince lehčí; tu se pak mince stávaly pouhými kousky stříbra dávanými hromadně na váhu. Lze snadno pochopit, že za těch okolností docházelo během oběhu i k ságrování mince. Této záškodné činnosti, při níž byly z oběhu vybírány mince těžší, mohli se ovšem věnovat jen držitelé mincovních vážek — a těmi dozajista nebyli drobní trhovci 29). Je-li na konec kriticky zhodnotit mincovnictví celého našeho brakte-átového údobí, nelze se vyslovit jednoznačně, neboť mnohé se jeví jako líc, mnohé jako rub tohoto bouřlivého, místy až chaotického vývoje české a moravské mince ve 13. století. Sama o sobě skutečnost, že zde máme téměř výhradně mince bez opisů, jde — ve srovnání s dřívějšími ražbami — o formu úpadkovou. A máme-li na mysli některé brakleáty, zvláště velké brakteáty z první poloviny století, jsou to mince vysloveně nepěkného vzhledu. Pokud jde o technickou stránku výroby, jmenovitě urychlení 28) Tak např. dvě mince téhož typu z českobudějovického nálezu diferují až o 73 % průměrné váhy, získané ze 45 nepoškozených kusů. Viz P. Radoměrský, Studie k českému mincovnictví 13. století [I], 1. c, str. 22—23, typ XX-27. K průměrným váhám, jež uvádím u jednotlivých typů, dlužno připomenout, že jsou jednak vypočteny z výsledků mého vlastního vážení, leč většinou převzaty i z popisů různých nálezů, kde zpravidla nebylo uváděno, zda byly váženy mince čištěné či nečištěné. I s touto nejistotou ve výsledné průměrné váze nutno tedy počítat. 29] Že se tak v oné době skutečně dělo, tomu nasvědčují dnešní metrologická zkoumání jednotlivých souborů mincí téhož typu, neboť téměř ve všech případech shledáváme oproti průměrné váze větší četnost mincí lehčích než kusů těžších. 21 celého mincovního procesu, jak toho právě ona doba vyžadovala, lze v ražbě brakteátů spatřovat nesporne pokrok. Že i tak zaostávala mincovni produkce za požadavky současného ekonomického vývoje země, nutno ovšem považovat za rub věci. Nebylo to však vinou materiálové základny, poskytující víc než dostatek drahého kovu, ale následkem těžkopádnosti administrativy celého našeho mincovnictví v oné době. 22 III. K NÁLEZŮM MINCI DOBY BRAKTEÄTOVÉ V celistvosti zachované nálezy mincí jsou pro numismatické bádání pramenem jedním z nejdůležitějších. Tato strohá a obecně platná these nabývá na zvláštním významu zejména tehdy, kdy jiných pramenů je poskrovnu anebo kdy jich není vůbec. To je případ téměř všech raně středověkých, a tedy i našich nejstarších českých mincí. Odborné rozbory nálezů podávají nám obraz nejen o hospodářských poměrech doby ve které mince obíhaly, ale umožňují také chronologické řazení jednotlivých typů ražeb. A právě za tím účelem je důležité znát počet kusů jednotlivých typů v nálezu se vyskytnuvších, abychom mohli především určit aspoň zhruba, které z nich jsou starší a které mladší. Zpravidla považujeme nejhojněji zastoupené ražby v nálezu za nejmladší. Již z toho je zrejmo, jak významné jsou rozbory cele zachovaných nálezů právě z doby brakteátové, kdy tyto převážně němé mince samy o sobě ničeho neříkají. Sledujeme váhy těchto ražeb, ryzost jejich kovu, neboť víme, že tyto hodnoty měly svou linii, postupem času téměř vždy sestupnou až do doby určité reformy, a pak znovu stejně, s tendencí opět klesající. Uvedli jsme však již v předešlých kapitolách, jak v tomto ohledu metrologická zkoumání mohou selhávat a že nemusí vést k spolehlivým závěrům. Velmi účinnou je metoda porovnávání nálezových horizontů jednotlivých pokladů, a tu je především nutno vyhledat tak zvaný kmen nálezu, tj. typovou skupinu nebo i více skupin, jež v nálezu početně převládají. Ostatní, slaběji zastoupené typy jsou pak jen jakousi příměsí, obyčejně starších mincovních emisí. Takové typy přimíšené mohou však v jiném nálezu tvořit jeho kmen, a tu se již zhruba začíná rýsovat časová posloupnost oněch dvou nálezů a případně i dalších. V tom ohledu pociťujeme právě velký nedostatek při starých popisech nálezů, kde byly sice uváděny jednotlivé typy mincí, leč bez ohledu na jejich množství. Ne všechny nálezy jsou však stejně způsobilé k chronologickým studiím našich mincí. Cennými jsou především nálezy odkryté na domácí půdě, neboť poskytují převážně ražby domácí. Vítanou může zde být i příměs cizích mincí, a to tehdy, kdy tato je již jakkoliv časově bezpečně určena. Takovým případem byly například nálezy našich velkých brakte-átů z první poloviny 13. století, v nichž se vyskytovaly i současné brak-teáty míšeňské, jejichž chronologie byla již zhruba určena. Za méně spolehlivé považuji datování našich mincí druhé poloviny století podle nálezové příměsi rakouských a bavorských feniků, jichž chronologické řazení samo o sobě bývá problémem; i tyto mince jsou 23 totiž bez opisů, a tvoří téměř nepřehlednou směs typů ražených v celé řadě mincoven sousedních zemí, přičemž časté jsou i případy napodobení jedněch podle druhých. Naproti tomu ovšem může třeba jen jediná mince ovlivnit úsudek o zakopání celého nálezu, jestliže taková mince má již své pevné vročení. Takovým případem je například doposud v naší literatuře nepovšimnutý nález v Halle/Saale [naše č. nál. 486), jehož dobu ukrytí klade Menadier do začátku 40. let 13. století, v němž se však vyskytla v jediném exempláři i česká mince, a to střední brakteát Přemysla II. Podle toho bylo by tedy buďto vročit zakopání tohoto nálezu aspoň do 60. let století, anebo by to mohlo vést k názoru, že s ražbou českých středních brakteátů bylo započato daleko dříve, než jak se nám to dnes jeví; proti tomu mluví ovšem mnohé důvody jiné. Nelze proto podceňovat případy, kdy z nálezu zmizely před jeho odborným vyšetřením třeba jen jednotlivé kusy, s tím, že tato skutečnost nemůže mnoho změnit na struktuře celého nálezu. Zahraniční nálezy našich mincí 13. století nelze považovat za spolehlivý zdroj poznání, pokud jde o časové řazení jednotlivých jejich typů. Je třeba si uvědomit, že někdy dlouhá cesta našich mincí za hranice vyžadovala často delší doby, že tam pak byla stejně brána jen na váhu kovu, a tedy přirozeně i bez ohledu na to, kdy byla ražena a zda u nás ještě byla v oběhu či nikoliv. Může se pak stát, že v takovém nálezu objeví se naše mince jako příměs, která u nás již dávno ztratila bernost, anebo že se tam setkají naše mince z údobí značně odlehlých. Příkladem toho je nález odkrytý r. 1913 v Borne [č. 478], v němž se značným počtem typů vyskytly nejen naše velké brakteáty Přemysla I. a Václava I., ale i několik typů středních brakteátů Přemysla II. Podobně to ale platí — aspoň v některých případech — o nálezech moravských mincí v Čechách a českých mincí 13. století na Moravě, o jejichž vzájemné teritoriální isolovanosti v první polovině století jsme se již zmínili. Lze si tím, na příklad, vysvětlit i zdánlivý nesoulad obsahu nálezu v Čejči na Moravě (č. 445), kde mezi středními brakteáty Přemysla II. a Václava II. objevilo se i několik velkých českých brakteátů, pomačkaných až k nerozeznání obrazů. Při uvážení všech okolností lze pochopit, jak závažné překážky kladou se našemu dnešnímu bádání o této epoše našeho mincovnictví. Máme dnes ovšem již několik domácích nálezů, odkrytých během minulých desetiletí, jež byly po všech stránkách vědecky zpracovány a jež se staly opěrnými pilíři k poznatkům, které namnoze opravily a doplnily mlhavé názory dřívější. Jsou to nálezy — abychom tak řekli čisté — s jasným obsahem mincovního materiálu, bez komplikujících příměsí a časově celkem dobře ohraničené. Z českých jmenujeme aspoň nález z Dubnice pod Ralskem (č. 392], z Českého Brodu (č. 384) a nález z Českých Budějovic z roku 1936 [č. 386). Z moravských pak nález z Jezdovic (č. 449], z Čejce [č. 445), z Moravského Krumlova (č. 458), z Tasova (č. 468), z Uhřic (č. 470) a několik nejnovějších moravských nálezů doposud nepublikovaných, které význačně přispěly alespoň k prozatímnímu uspořádání řad moravských ražeb 13. století, tak jak jsou uvedeny ve Sborníku I. numismatického symposia v Brně roku 1966. V předkládané publikaci uvádím nálezy našich mincí doby brakteátové, a to odděleně nálezy objevené na území Čech, na území Moravy a Slezska a nakonec i nálezy zahraniční, ovšem jen takové, kde mi bylo možno zjistit jejich obsahy co do jednotlivých typů našich mincí. Případnou cizí příměs uvádím jen souhrnem podle zemí. Na konci připojuji i mapky topografie nalezišť, přičemž jsou odlišně označena naleziště mincí z první poloviny od nalezišť z druhé poloviny 13 století. Již z toho je patrno, jak vzrostla produkce a oběh mincí ve druhé poloviny století v porovnání s jeho první polovinou. Pozoruhodný je i rozptyl našich mincí do okolních zemí a jeho srovnání se stavem v dobách dřívějších. Z topografie zahraničních nálezů našich mincí z 10. a ze začátku 11. století, jak je uvedena v I. dílu této práce, vidíme mohutný tok české mince daleko na sever a severovýchod. Od poloviny 11. století a ve století dvanáctém tímto směrem podstatně slábne, jak je uvedeno ve II. dílu, aby se pak ve 13. století — třebaže menší měrou a ne tak daleko — obracel převážně na západ a na sever od hranic historických zemí Koruny české. Je to do jisté míry i proměnlivým obrazem toho, kdy, jak a kam tíhla mocenská a hospodářská politika posledních čtyř století našich Přemyslovců. 25 IV. O VZÁCNOSTI ČESKÝCH A MORAVSKÝCH MINCÍ DOBY BRAKTEÄTOVÉ Jestliže bychom rozuměli pod pojmem vzácnosti buď častější, nebo řidčí či dokonce ojedinělý výskyt některých našich mincí doby brakte-átové, dospěli bychom k rozsáhlé škále jejích stupňů. I při velkém počtu těchto ražeb, které nám doposud nálezy poskytly, můžeme podle tohoto kritéria mluvit o některých typech jako o vzácných, ba velmi vzácných. Může to být sice věcí náhody, že některé z takových ražeb nedostaly se doposud na světlo denní, nicméně je rovněž nemyslitelno, že všechny typy oné pestré řady byly raženy ve stejných množstvích; to znamená, že některé zůstanou vzácnými za všech okolností. To se týká například českých dvoustranných denárů brakteátového údobí, o nichž se můžeme domnívat, že byly jen ražbami příležitostnými a z nichž některé známe dnes jen v unikátech. Ale i moravské dvoustranné denárky s opisy, ražené Přemyslem II., zdají se být mincemi, vydanými jen v nevelkých emisích, neboť i jejich výskyt je doposud poměrně vzácný. Obecně je však možno říci, že veškeré naše mince 13. století s opisy — ať dvoustranné denáry či brakteáty — jsou a patrně vždy budou vzácnějšími oproti současným ražbám ostatním. Zvláštní kapitolou jsou v tom ohledu velké české brakteáty, které známe vesměs jen z několika nálezů, odkrytých v minulém století. Bylo zde již dříve řečeno, že v popisech těchto nálezů nejsou zpravidla zaznamenány počty kusů jednotlivých typů, z nichž bychom mohli soudit na jejich vzácnost, a nutno se spokojit jen výčtem těch typů, které Fiala považoval za zřídkakdy se vyskytující30). To bylo tedy třeba uvést o skutečné vzácnosti našich mincí 13. století, neboť odlišně se nám jeví z hlediska sběratelského zájmu, který — ač nezaslouženě — je dodnes poměrně chabý. Lze si to snadno vysvětlit právě onou zvláštní, mnohdy nepěknou formou mincí, převážně němých, jejichž řazení je tak obtížné a jež se často vyskytují ve špatně zachovalém stavu. A ježto právě poptávka po těchto mincích ze širokého okruhu sběratelů vytváří jejich cenu, nekryje se často pojem skutečné vzácnosti se vzácností, vyjádřenou jejich cenou ve směnném styku sběratelském. Zcela jinak je hodnocena taková mince při její koupi do veřejné sbírky, a jinak zase z hlediska soukromého sběratele. V prvém případě je oceňována její hodnota dokumentární, bez zvláštního ohledu na zachovalosť mince, zatím co sběratel klade na zachovalosť velkou váhu. Proto také jsou naše velké brakteáty z první poloviny 13. století ceněny v numismatickém obchodě — ač neprávem — poměrně nízko oproti brakteátům středním a malým, neboť přicházejí většinou špatně zachovalé. Přitom lze však obecně říci, že jsou vesměs vzácné, neboť jejich hromadné nálezy v našem století zatím ještě nebyly odkryty, a všechny ony exem- 30) E. Fiala, České denáry, str. 476. 26 pláře, jež se občas vyskytnou v prodeji, pocházejí ze starých nálezů a putují takto z jedné sbírky do druhé. Ostatní naše mince 13. století objevují se dnes ve sběratelském ruchu nepoměrně častěji, a to díky jejich bohatým nálezům, objeveným nejen ve starších dobách, ale i v minulých desetiletích tohoto století. Jsou to hlavně některé velké nálezy moravských malých brakteátů i dvoustranných moravských denárků z doby samostatných markrabat, jež se dostaly částečně i do soukromých rukou; a tak mnohé z těchto zajímavých min-cíček, do té doby vzácné, staly se běžnějšími. Nicméně i v jejich řadách známe typy, jež se ještě dnes vyskytují jenom v malém počtu, a které tedy zůstávají i nadále vzácnými. To platí na příklad o všech půlbrakteátech a půldenárech, jež byly raženy jako nižší nominály a jejichž vzácný výskyt byl vysvětlen v předešlé kapitole. Z uvedených okolností vyplývá, že označení vzácnosti jednotlivých typů našich mincí brakteátového údobí je obtížnější, než jak tomu bylo u mincí dřívějších. Přesto i v tomto třetím dílu své práce míním vyhovět potřebám sběratelů a vyjádřit vzácnosti poměrnými čísly, z nichž lze odvodit i cenu té či oné mince. Toto číslo, jež je uvedeno ve čtvrtém sloupci soupisu typů, je stanoveno jednak se zřetelem k absolutní vzácnosti příslušné mince, tj. k početnosti jejího výskytu v nálezech, jednak také s ohledem na to, v jakém asi počtu dostal se tento typ do soukromých rukou, což je nakonec pro tvorbu ceny nejpodstatnější. Cenová hladina numismatického materiálu je v poslední době v neustálém pohybu, s tendencí stále stoupající, což je způsobeno vzrůstem počtu sběratelů. Jiný trend vykazuje však zájem o mince tolarové, jiný o mince ranného středověku a jiný zase o mince antické. Proto zde vycházím opět z ustáleného stavu v třicátých letech, kdy ceny v numismatickém obchodě byly celkem stabilizovány, a kdy byly i u nás vyjádřeny katalogovými cenami našich numismatických obchodů. Moje poměrná čísla vzácnosti jsou volena tak, že představují zhruba jednu desetinu cen z třicátých let, a jsou tedy jakýmisi směrnými čísly k stanovení cen dnešních. Z hlediska sběratelů je při oceňování ovšem závažnou i otázka zachovalosti, jež bývá u těchto mincí velmi různá a někdy, hlavně u velkých brakteátů, většinou špatná. Je to zcela pochopitelné, neboť jde o mince neobyčejně tenkého a přitom širokého střížku, jež trpěly značně již samým oběhem, pak i uložením v zemi a v neposlední řadě i nešetrným zacházením po jejich odkrytí. Přicházejí nám proto do rukou mnohdy pomačkané, potrhané a vylámané. Poněkud lépe jsou na tom brakteáty střední, jichž tužší střížek byl proti takovému poškození odolnější. Spíše se zde zato setkáváme s kusy měkce vyraženými, takže kresba obrazu se rozplývá, někdy i k jeho nerozeznání. Je to důsledkem ražební techniky, využívající té výhody, že bylo raženo na více na sebe položených střížcích najednou, jediným úderem kladiva na razidlo. Nejlépe zachovalými bývají malé moravské brakteáty a moravské dvoustranné denáry, které pro tuhost střížku odolaly většinou veškerému mechanickému poškození. Ve směrných číslech je zde i k těmto okolnostem přihlédnuto, a to tak, že u velkých brakteátů vztahují se na mince obstojně zachovalé, tj. ne- 27 vylámané, nepotrhané a příliš nepomačkané, takže obraz je dobře patrný. Exempláře bezvadně zachovalé, s neporušeným profilem střížku a s ostře vyraženým obrazem, vyskytují se jen velmi zřídka, a proto je můžeme ocenit i o 100 % výše. Naproti tomu potrhané, vylámané, značně pomačkané můžeme hodnotit zhruba o 50 % níže. U středních brakteátů platí naše směrná čísla pro mince velmi dobře zachovalé, neporušené a s jasně vyraženým obrazem. Ještě přísnější měřítko je vzato na malé moravské brakteáty, takže u nich je směrné číslo vztaženo jen na mince bezvadně vyražené i zachovalé. Dvoustranné ražby, hlavně moravské denáry fenikového typu shledáváme sice většinou velmi dobře zachovalé, avšak sama ražba nebývá vždy dokonalá. Bývají vyraženy excentricky, anebo je jedna strana mince jasná a reliéfně vyražena na úkor strany druhé, jež je pak velmi nejasná a nezřetelná. Směrná čísla týkající se zde proto jen oboustranně dobře a centrický vyražených exemplářů. Je třeba ještě poznamenat, že u některých mincí není dobře možno směrné číslo vůbec uvést, a to v případech, kde známe dnes jen jeden, nejvýše 3 kusy onoho typu, a které zde proto označuji jako .,unikát". Většinou jde o exempláře, uložené již trvale v některé z veřejných sbírek, takže jsou již sběratelům stejně nedostupnými. Projdeme-li posléze stupnici našich směrných čísel vzácnosti shledáme, že nedosahuje ani té výše ani takových výkyvů jako tomu bylo u dřívějších mincí, zejména u našich denárů velkého střížku. I to je obrazem slabšího zájmu sběratelů o naše mince 13. století, a proto by bylo dobré, právě na tomto místě, říci nakonec sběratelům několik slov na pamětnou. Uvědomujme si, že všechny staré mince, které dnes sbíráme k své potěše i poučení, jsou především památkami, hmotnými dokumenty své doby, a to všechny stejnou měrou, tedy i tyto mince posledního století naší první dynastie. Věnujme proto i jim zaslouženou pozornost, buďme jejich ochránci a neponechávejme je dalšímu, lecjakému osudu jenom proto, že nejsou tak přitažlivé jako ostatní. 28 V. SOUPIS TYPU A VARIANT MINCÍ Obsah A. České mince B. Moravské mince Panovník č. Panovník č. Přemysl I. 669- -700 Vladislav I. Jindřich 875—887 Přemysl I. s Václavem I. 701 Vladislav II. 888, 889 Václav I. na Plzeňsku 702 Přemysl 890—894 Václav I. 703- -750 Vladislav III. 895—897 Přemysl II. 751— -850 Přemysl Otakar 898—903 Václav II. 851- -874 Bruno, biskup olom. 904 Přemysl II. 905—989 Václav II. 990—1015 Použité zkratky citací Borne E. Bahrfeld t, Der Brakteatenfund von Borne, viz kap. XII Constappel W. Schwinkowski, Der Fund von Constappel, viz kap. XII Č I. L. Č e r vin k a, Moravské brakteáty, viz kap. XII F E. Fiala, České denáry, Praha Kamenz Heineken, Der Brakteatenfund von Kamenz O. L., viz kap. XII MkD Münzkabinett Dresden MNZ Moravské numismatické zprávy, Brno NČČsl Numismatický Časopis československý, Praha NL Numismatické listy, Praha NM Národní muzeum v Praze NSb. Numismatický sborník, Praha NZ Numismatische Zeitschrift, Wien Sb.B Sborník I. Numismatického symposia v Brně Zalesie F. Friedensburg, Der Brakteatenfund von Salesche, viz kap. XII Zemendorf F. Dworschak, Der Münzfund von Zemendorf, viz kap. XII 29 A. České mince PŘEMYSL I. 1192—1230 Mince z let od r. asi 1210 do r. 1230 Cis. Citace Naleziště Prüm, váha Vah. rozpětí Vzácnost Poznámka Varianty 669 F XXI-11 " č. 2078 485, 488, 494 0,84(4] 0,60—0,92 50 a) bez perlovce a bez kuliček na okraji Český původ nejistý 670 F XXIV-13 č. 1926 436, 478 0,88(3] 0,85,-0,91 15 671 F — MkD 4987 neznámo 0,90(1] 15 672 F — NM neznámo 0,71(1) 15 673 F XXIV-15 č. 1928 436, 478 0,94(1] 15 674 F — Borne č. 123 478 neznáma 9 675 F XXXIV-1 č. 2168 480 0,79(1) 30 676 F — Borne č. 149 478 0,69(1) 30 677 F XXX-8 č. 1950 485 0,92(5) 0,90—0,93 25 678 F — Kamenz č. 5 488 neznáma 13 679 F — Kamenz č. 8 488 neznáma 15 680 F — Borne č. 129 478 neznáma 8 681 F — Borne č. 128 MkD 4112 478 0,96(1] 8 682 F — MkD 4053 neznámo 0,88(1) 18 30 Čís. Citace Naleziště Prüm, váha Vah. rozpětí Vzácnost Poznámka Varianty 683 F — MkD 4991 neznámo 0,87(1) 18 684 F — MkD 7668 neznámo 0,93(1) 20 685 F — NM č. 1945 485 0,99(3) 0,95—],01 15 686 F XXIV-8 č. 1920 436, 488, 494 0,91(2) 0,90—0;92 18 687 F XXI-12 č. 2064 494 0,82(1) 25 688 F — MkD 4045 neznámo 0,86(1) 18 689 F XXIV-9 č. 1921 436, 47Ö, 488 0,92(3] 0,90—0,97 14 690 F XXV-15 e. 2001 438 0,91(2) 0,85—0,98 17 691 F XXIV-7 č. 1919 436 0,90(1) 22 692 F XXIV-10 č. 1922 436 1,00(1) 8 693 F XXV-8 č. 1994 438 0,96(2) 0,93—1,00 7 694 F XXIV-14 č. 1927 397, 436, 478 1,05(3) 0,95—1,11 17 a) kuličky na okraji chybí 695 F XXIV-12 č. 1924 436 0,98(1] 8 696 F XXV-14 e. 2000 438 0,90{1) 16 697 F XXV-13 č. 1999 438, 488? 0,85(1] 14 698 F XXIV-11 č. 1923 436 0,95(1] 14 31 Cis. Citace Naleziště Prům. váha Vah. rozpětí Vzácnost Poznámka Varianty 699 F XXV-11 c. 1997 438 0,83(3] 0,82—1,02 16 700 F XX-29 č. 1982, 1983 neznámo 0,74(2] 0,69—0,79 60 Skalský připisuje Přemyslu II. Různé odchylky v kresbě líce i rubu Existují i novodobé padělky PŘEMYSL I. za spoluvlády se synem Václavem 1228—1230 701 F XX-31 č. 1985, 1986 391, 399, 433, 449 0,88(3) 0,82—0,95 38 Skalský považuje za ražbu Přemysla II., v letech 1247 až 1249 za jeho odboje proti Václavu I. a] na líci kulička v poli chybí VACLAV I. jako vévoda plzeňský 1224—1228 702 F — NL 1949, str. 1 411 VÁCLAV I. 1230—1253 0,91(1) unikát Skalský zařazuje do posledních let vlády Václava II. 703 F XX-30 č. 1984 neznámo neznáma unikát 704 F XXV-7 č. 1993 438 0,88(4) 0,80—0,98 9 705 F — č. Sbírka Cách 2010 429 0,88(2) 0,78—0,98 10 706 F — č. Sbírka Cách 2000b 438 0,89(1 J 10 32 Čís. Citace Naleziště Prům. váha Vah. ro2pětí Vzácnost Poznámka Varianty 707 F — MkD 4012 neznámo 0,87(1] 20 708 F — MkD 4098 438 0,78(2] 0,75—0,82 10 709 F XXIIM5 č. 1937 397 neznáma 15 710 F XXV-9 č. 1995 438 0,90 [2] 0,90—0,91 8 711 F XXV-12 č. 1998 438 0,92(2} 0,90—0,94 14 a] u nohou panovníkových po kroužku 712 F XXIII-14 č. 1938 397, 478 0,85(1] 8 713 F — MkD 4985 neznámo 1,01(1) 16 714 F XXV-10 č. 1996 438 1,01(3} 0,90—1,14 8 715 F XXXIV-12 č. 2175 neznámo neznáma 23 716 F XXXIV-14 č, 2163 neznámo 0,78(1) 18 717 F — MkD 4117 neznámo 0,93(2) 0,83—1,03 15 718 F — MkD 4011 neznámo 0,94(1] 15 719 F MkD 4114 neznámo 0,90(1] 16 720 F — NM č. 2186 429 0,89(3) 0,85—0,92 11 721 F — MkD 3975 neznámo 0,91(3) 12 33 Cis. Citace Naleziště Prům. váha Vah. rozpětí Vzácnost Poznámka Varianty 722 F — NM č. 2014 429 1,02(2) 0,94—1,10 12 723 F XXIII-11 C. 2043, 2044 408 0,89(2) 0,88—0,90 9 a) po stranách nohou po hvězdě, na okraji 4 kuličky 724 F XXX-13 č. 2153, 2154 393 0,85(2) 0,80—0,90 20 a] okraj bez písmen 725 F XXX-1 č. 2007, 2008 429, 500 0,85(3) 0,81—0,90 30 a) u nohou po kroužku a okraj bez písmen 726 F — MkD 4013 neznámo 0,89(1) 18 727 F XXIII-6 č. 2045 408, 500 0,84(4) 0,80—0,90 8 728 F — MkD 5018 neznámo 0,87(1] 20 729 F XXIII-8 č. 2047 408, 478 1,00(1] 10 - 730 F XXIII-9 č. 2049 408, 500 0,89(3) 0,85—0,95 9 731 F XXIII-7 e. 2046 395, 408, 500 0,73(5) 0,70—0,75 8 732 F XXX-9 č. 1951 397, 408 0,84(2] 0,78—0,91 16 U Fialy nepřesně vykreslen 733 F XXX-4 č. 2012 429, 480 0,90(1) 9 Schwinkowski dává do Míšně 734 F XXX-2 č. 2009, 2010 429 0,87(2] 0,79—0,95 12 a) u nohou O—V 735 F XXX-3 e. 2011 429 0,70(1) 10 34 Cis. Citace Naleziště Prům. váha Vah. rozpětí Vzácnost Poznámka Varianty 736 F XXVIII-15 č. 2021, 2126, 2127 394, 405, 429, 478, 492, 500 0,90(13) 0,78—0,92 8 a) na okraji čtyři kuličky 737 F XXX1V-2 e. 2165 neznámo 0,76(1) 20 738 F XXVIII-10 e. 2020, 2120 392, 394, 422, 429, 500 0,76(13) 0,74—0,88 8 739 F XXX-5 č. 2013 429, 480, 500 0,82(3) 0,76—0,95 9 Schwinkowski dává do Míšně 740 F XXX-7 č. 2018 422, 429, 500 0,85(5] 0,75—0,97 7 741 F XXIII-3 e. 2041, 2042 408 0,85(2] 0,80—0,90 9 742 F XXVIII-5 e. 2115 394, 492 0,88(2] 0,85 —0,92 8 743 F XXVIII-8 č. 2118 394 0,70(1) 10 744 F XXVIII-9 č. 2119 394 0,82(1] 8 745 F XXIX-3 č. 2130, 2131 394, 405 0,76(2) 0,70—0,82 10 a) po stranách nohou po větší ružici 746 F XXX-6 č. 2015 429 0,93(1] 13 747 F XXVIII-6 Č. 2116, 2146 394, 422, 500 0,92(5) 0,75—0,95 10 748 F XXVIII-12 č. 2017, 2122 381, 394, 405 0,78(2) 0,77—0,79 8 749 F XXVIII-3 č. 2112 394, 405, 429, 492, 500 0,74(28) 0,65—0,90 7 750 F — NM 408 0,66(1] 12 35 PŘEMYSL II. 1253—1278 Mince ad r. 1253 do r. asi 1260 Čís. Citace Naleziště Prüm, váha Vah. rozpětí Vzácnost Poznámka Varianty 751 F XXXIV-ll č. 2174 neznámo neznáma 13 752 F — NM 394 0,72(3) 0,69—0,75 10 753 F XXXIV-9 č. 2179 neznámo 0,92(1] 19 Zařazení nejisté 754 F XXIX-2 č. 2129 394, 422 0,70(1] 11 755 F — MkD 4111 neznámo 0,92(1] 16 756 F — MkD 4082 neznámo 0,86(1) 14 Podobný č. 797 757 F XXIX-I č. 2128 394 0,75(1) 14 758 759 F XXIX-4 F XXXIV-3 NM č. č. 2132 2169, 2666 394, 500 neznámo 0,75(1) 9 0,76(1) 9 a) na okraji dvě kuličky Český původ nejistý Střížek někdy jen 35 mm 760 F — MkD 4110 neznámo 0,76(1) 13 761 F XXVIII-13 č. 2124 394 0,90(1] 14 762 F XX1X-11 č. 2155 neznámo neznáma 25 763 F XXVIIM1 č. 2121 394, 405, 437 0,70(1) 12 764 F XXIX-9 č. 2138 394, 434, 437 0,77(2) 0,65—0,90 10 765 F XXIX-8 č. 2137 394, 437 0,82(3] 0,79—0,89 8 36 ČÍS. Citace Naleziště Prüm, váha Vah. rozpětí Vzácnost Poznámka Varianty 766 F XXIX-6 č. 2135 394, 437 0,71(2] 0,70—0,73 7 767 F XXIX-7 č. 2136 394, 405, 434, 478 437, 0,78(3] 0,72—0,84 8 768 F XXIX-10 č. 2139 394, 405 0,76(3] 0,70—0,85 11 769 F XXVIII-14 č. 2125, 2678 394, 405, 422, 478, 500 437, 0,80(6) 0,67—0,91 7 a) na okraji nahoře osmipaprsková hvězda 770 F XXVIII-4 č. 2113,2114 381, 394, 405, 478 0,74(4] 0,60—0,90 6 a) po stranách nohou po větší hvězdičce 771 F XXVIII-7 č. 2117 394 0,77(1] 14 772 F XXIX-5 č. 2133,2134 394, 405, 500 0,80(7) 0,79—0,82 7 a] na čepeli meče velká hvězda 773 F XXXIV-4 e. 2172 neznámo neznáma 10 774 F XXXI-6 č. 2282 437 0,65(1} 15 775 F XXXI-1 č. 2275 437 0,70(1} 18 776 F XXXI-3 č. 2277 437 0,79(2) 0,78—0,80 14 777 F XXXI-2 č. 2276 í r 437 0,71(3) 0,68—0,75 12 778 779 F F XXXI-4 XXXI-10 č. č. 2278, 2279 2287 437 437 0,60(1] 12 0,63(1] 17 a) u nohou panovníkových po větších paprskovitých hvězdách Schwinkowski klade do Míšně 37 Čís. Citace Naleziště Prüm, váha Vah. rozpětí Vzácnost Poznámka Varianty 780 F — Constappel č. 14 480 0,80(1) 10 781 F — Constappel č. 15 480 0,86(4] 0,85—0,87 8 782 F XXXI-8 č. 2285 437 0,75(2) 0,75, 0,75 12 • 783 F XXXI-13 č. 2290 437 0,50(1] 18 784 F XXXI-5 č. 2281 437 0,75(2) 0,70—0,80 10 785 F XXXI-14 C. 2291 437 0,60(1] 17 786 F XXXI-15 č. 2292 437 0,80(1) 19 787 F XXXI-7 č. 2283 437 0,65(1] 17 788 F XXXI-9 č. 2286 437, 476 0,78(1) 11 789 F XX-19 č. 2252 neznámo 0,83(1) 20 790 F XXXI-12 č. 2289 437 0,50(1) 8 Nápadně malý průměr střížku, (ostříhaný) 791 F XXXI-11 č. 2288 437 neznáma 16 Nápadně malý průměr střížku, (ostříhaný?) 792 F XXIX-14 č. 2270 384, 392 407, 421, 424, 476 0,63(9) 0,40—0,73 5 U Fialy špatně vykreslen Ryzost 0,903 793 F — NČČsl XVI/XVII, t. 1-2 392 0,72(1) 8 Ryzost 0,950 až 0,960 794 F XXX-15 č. 2274, 2321 400, 437 0,74(3) 0,65—0,88 18 a] poněkud odchylné a drobnější kresby 38 Cis. Citace Naleziště Prüm, váha Vah. rozpětí Vzácnost Poznámka Varianty 795 F XXX-14 č. 2273 380, 437 D,82[2] 0,80—0,84 18 Schwinkowski připisuje Václavu II. v Lužici 796 F MkD 4044a 437 0,78(1] 14 797 F XXXIV-13 č. 2178 neznámo 0,86(1] 12 Podobný č. 756 798 F — Sbírka Cách 392 ? 0,49(1) 7 799 F XXIX-13 var. VNS t. IX-10 384 0,45(1) 5 800 F — NČČsl XVI/XVII, t. 1-1 384, 392 0,67(8) 0,67—0,68 7 Ryzost 0,819 801 F XXIX-13 č. 2269 392, 407, 421, 424, 484 0,44(5] 0,27—0,56 6 Frůměr střížku 26 až 32 mm 802 F — Sbírka Cách neznámo 0,50(1) 6 803 F XXIX-15 č. 2271 407, 410, 420, 421, 424, 498 0,47(2) 0,40—0,55 6 804 F — Sbírka Cách 498 ? 0,50(1) 7 Mince od r. asi 1260 do r. 1278 805 F XX-6 č. 1969 489, 491, 492 0,72(3) 0,60—0,80 6 Ryzost 0,980 806 F XX-10 č. 197D neznámo 0,41(2) 0,36 — 0,46 10 807 F — Zalesie č. 6 498 0,60(1) 6 808 F — NČCsl XI/XII, t. 111-60 498 0,25(1) 6 39 Čís. Citace Naleziště Prům. váha Vah. rozpětí Vzácnost Poznámka Varianty 809 F — NČČsl XI/XII, t. 111-59 498 0,51(1] 4 810 F XX-9 č. 1973,1976 489, 491, 498 0,78(5] 0,71—0,86 5 a) na okraji perlovec b) na okraji čtyři nezřetelná písmenka mezi 4 kuličkami Ryzost 0,980 811 F XX-12 č. 1975 neznámo 0,37(2] 0,29—0,45 11 812 F XX-8 č. 1974 493, 498 0,69(1) 8 813 F XX-7 č. 1971 neznámo 0,75(3) 0,66—0,83 7 Ryzost 0,970 814 F XX-11 e 1972 neznámo 0,40(2] 0,38—0,43 9 815 F XXII-3 č 2218 423, 495 0,44(1] 30 816 F XXI č 1960-1962 390, 404, 419, 481, 491, 498 0,72(9) 0,57—0,87 8 Různé drobné odchylky v kresbě Existují novodobé padělky, vzácně i zlaté 817 F XX-2 č 1963-1965 390, 419, 462, 491 0,62(3) 0,54—0,72 10 Drobné odchylky v kresbě a] bez opisu 818 F XX-3 č 1966 390, 419 0,50(1] 20 Často jako novodobý padělek 819 F XXII-25 č 2213 386, 392, 423, 432, 445, 491, 492 0,66(26) 0,61—0,78 4 40 Čís. Citace Naleziště Prüm, váha Vah. rozpětí Vzácnost Poznámka Varianty 820 F XXII-8 č. 2221 385, 400, 401, 408, 423, 432, 478, 483, 486, 498 0,64(7} 0,48—0,75 5 a) v levici místo lilie kříž b) kuličky v poli chybí c) na okraji perlo-vec a písmena VNVN Ryzost 0,850 821 F — NČČsl XI/XII, t. 1-3 401 0,81(11) 0,75—0,88 4 Ryzost 0,850 822 F — NČČsl XI/XII, t. 11-48 385, 478 0,77(3] 0,72—0,83 5 Ryzost 0,980 823 F — NČČsl XI/XII, t. 11-44 385, 489, 491, 498 0,60(4) 0,48—0,71 8 a) na okraji místo perlovce 8 kuliček Ryzost 0,980 824 F XX-5 č. 2241 385, 386, 418, 464, 470, 489, 492 0,56(9) 0,32—0,75 5 a) na okraji perlovec 825 F XX-16 č. 2253 385, 395, 448, 478, 498 0,66(14] 0,52—0,70 4 a) hrubší provedení a na okraji perlovec Ryzost 0,970 826 F — NČČsl XI/XII, t. 111-52 498 0,35(13] 0,32—0,39 3 Pulbrakteát k č. 825 a) na okraji křížky a kroužky 827 F — NČČsl XI/XII, t. 11-47 478, 500 0,75(5) 0,68 — 0,88 16 828 F XXII-35 var. NČČsl XI/XII, t. 111-63 478 0,73(1] 5 829 F XXII-35 č. 2250 408, 491, 496 neznáma 3 830 F — NČČsl XI/XII, t. 111-04 498 0,64(1) 3 a) korunovaný lev kráčí doprava 831 F XXII-34 č. 2249 386, 395, 416, 470, 489, 491, 496, 498 0,66(6) 0,54—0,77 4 a) na okraji jemný perlovec Ryzost 0,980 41 Čís. Citace Naleziště Prům. váha Vah. rozpětí Vzácnost Poznámka Varianty 832 F — Zalesie č. 40 498 0,29(12] neznámo 4 a] okraj bez per-lovce Půlbrakteát 833 F — NCCsl XI/XII, t. 111-62 neznámo 0,36(1) 8 Půlbrakteát 834 F — NČCsl XI/XII, t. 11-35 478 0,72(3] 0,62—0,83 15 Ryzost 0,970 835 F — NCCsl XI/XII, t. II-36 neznámo 0,82(3] 0,71—0,91 8 836 F XXII-32 č. 2248 478, 496 0,78(4] 0,71-0,83 4 837 F XXII-32 var. NCCsl XI/XII, t. 11-42 496 0,76(4] 0,68—0,85 4 Ryzost 0,970 838 F — NCCsl XI/XII, t. 11-43 neznámo 0,28(1) unikát Půlbrakteát k č. 837 839 F — NCCsl XI/XII, t. 11-34 386, 392, 489, 491 0,68(7) 0,42—0,86 5 Ryzost 0,950 84Q F XXII-31 č. 2242, 2243 386, 392, 395, 402, 489, 492, 498 0,70(44) 0,49—0,95 5 Ryzost 0,970 841 F XXII-33 č. 2353 432, 459, 460 0,29(3) 0,26—0,35 12 Půlbrakteát k č. 840 842 F XXII-24 č. 2232,2244 385, 386, 402, 404, 416, 423, 445, 489, 492 0,66(15] 0,61—0,80 4 843 F XX1I-2 č. 2216, 2322 384, 385, 387, 392, 395, 400, 403, 410, 412, 421, 423, 425, 432, 445, 470, 484, 491, 492, 500 0,57(26) 0,35—0,76 2 a) okraj bez per-lovce b) na okraji osm kuliček c) mezi hřbetem a ocasem lva větší kulička Ryzost 0,865 42 Cis. Citace Naleziště Prům. váha Vah. rozpětí Vzácnost Poznámka Varianty 844 F XXII-21 č. 2226-2228 384, 385, 392, 398, 403, 410, 412, 423, 432, 435, 445, 450, 484, 491, 492 0,55[25] 0,40—0,93 2 a] okraj vroubko-vaný Ryzost 0,832 845 F XX-28 č. 2256 408, 498 0,82(2) 0,80—0,85 9 846 F — NČČsl XI/XII, t. 11-46 neznámo 0,66(1] 18 Český původ nejistý 847 F — Zalesie č. 4 498 neznáma 11 848 F XX-27 č. 2240, 2267 385, 386, 392, 435, 445, 484, 492 0,61(62] 0,50—0,87 5 849 F XXII-30 č. 2235 379, 410, 421, 432 0,36(3] 0,25—0,45 3 850 F XXII-7 č. 2219,2220 386, 404, 410, 423, 432, 484, 492 0,63(78) 0,40—0,73 3 a) Po obou stranách hlavy po kuličce VÁCLAV II. 1278—1305 Mince z let 1278—1300 851 F XXII-9 č. 2222-2224 384, 392, 423, 432, 470, 484, 491 0,53(77) 0,36—0,60 2 a) obraz zrcadlově obrácený Ryzost 0,828 až 0,864 852 F XX-25 č 2238 383, 385, 386, 484, 492 0,61(82] 0,55—0,74 4 Ryzost 0,970 853 F XX-25 var. NČČsl XI/XII, t. 11-31 386, 484, 492 0,67(41) 0,57—0,78 4 854 F XX-26 č. 2239 385, 386, 392, 410, 489 0,68(8) 0,61—0,78 4 Ryzost 0,970 43 Cis. Cilace Nalezisle Prüm, váha Vah. rozpětí Vzácnost Poznámka Varianty 855 F XX-14 č. 2251 386, 492 0,67(134) 0,42—0,72 4 856 F XX-20 č. není 386, 445, 484, 491, 492 0,61(50] 0,43—0,63 4 a) pod poprsím místo ružice kroužek 857 F XXII-1, č. 2217, 2320 XXXVI-25 384, 388, 392, 400, 404, 410, 415, 423, 426, 432, 451, 464, 470, 484, 487, 492 0,54(62) 0,28—0,65 2 Střížek 26 i 31 mm Různé drobné odchylky v kresbe Ryzost 0,797 i 0,850 858 F — NČČsl XI/XII, t. 1-24 384, 432 0,45(1) 6 Různé drobné odchylky v kresbě Ryzost 0,850 859 F XXII-26 č. 2233, 2264 384, 385, 386, 388, 392, 406, 409, 410, 411, 417, 421, 432, 435 ,443, 445, 451, 470, 476, 482, 484, 491, 492 0,55(71) 0,40—0,72 2 Různé drobné odchylky v kresbě a) pod poprsím po obou stranách po kuličce Ryzost 0,850 860 F — NCČsl XI/XII, t. 1-19 491, 498 0,70(14) 0,56—0,74 4 a) na okraji v per-lovci písmena VAVA b) okraj hladký Ryzost 0,950 861 F — Zalesie č. 15 491, 498 0,37(1) 5 Půlbrakteát a) na okraji per lovec 862 F — NČČsl XI/XII, t. 1-20 neznámo 0,43(1) unikát? 863 F — NČČsl XI/XII, t. 1-14 409, 427, 470 0,51(2) 0,36—0,67 3 Různé drobné odchylky v kresbě Ryzost 0,850 864 F — NCČsl XI/XII, t. 1-18 386, 470, 492 0,36(1) 4 865 F — NČČsl XI/XII, t. II-26 neznámo 0,35(2) 0,30—0,39 7 866 F — NSb. 8, str. 223, obr. 2 464 0,27(2] 0,27, 0,27 4 44 Čís. Citace Naleziště Prům. váha Vah. rozpětí Vzácnost Poznámka Varianty 867 F XX-24 č. 2254, 2399 neznámo 0,66(2) 0,60—0,72 12 868 F XXIX-16 č. 2317, 2318 -17 414 0,58(4) 0,45—0,89 30 Dvě varianty, lišící se jenom v malých odchylkách kresby a písma 869 F — Sbírka Cách neznámo 0,64(1) 20 870 F — NČČsI XI/XII, t. 111-69 384, 392, 451, 484 0,50(25) 0,40—0,60 4 a) po stranách koruny po tečce b) na okraji křížem 4 písmena, snad C V M I Ryzost 0,867 871 F XXXVI-24 č. 2319 400 0,68(2) 0,60 — 0,75 15 872 873 F XXII-28 č. 2234 F XX-21 č. 2268, 2332 403, 404, 409, 417, 426, 428, 431, 432, 470 382, 383, 389, 396, 404, 426, 431, 451, 470, 487 0,53(81} 0,38—0,68 3 0,60(34] 0,43—0,82 3 Radoměrský přiděluje Přemyslu II. Ryzost 0,800 až 0,850 Mnoho variant v drobných odchylkách v kresbě, velikosti i váze a) na okraji per-lovec Ryzost 0,800 až 0,960 874 F XXII-23 č. 2231 389, 392, 403, 406, 417, 423, 426, 451, 484, 491, 493 0,48(115] 0,28—0,56 3 Mnoho variant v drobných odchylkách v kresbě, velikosti i váze Ryzost 0,850 až 0,927 45 B. Moravské mince VLADISLAV I. JINDŘICH markrabě moravský 1197—1222 Čís. Citace Naleziště Prüm, váha Vah. rozpětí Vzácnost Poznámka Varianty 875 F — Č — Sb. B 216 456, 473 0,75[32) 0,53—0,94 3 876 F — Č — Sb. B 217 456, 467 0,68(33) 0,48—0,91 3 877 F C — Sb. B 242 499 0,69(1) 18 878 F — Č — Sb. B — Zemendorf č. 33 499 neznáma 20 879 F — Č — Sb. B 218 456 0,51(32) 0,29—0,70 2 880 F — Č 118 Sb. B 219 430, 456, 467, 473 0,74(64) 0,58—0,86 2 a] pod lvími těly místo 3 obloučků jeden robustní oblouk 881 F — Č 119 Sb. B — 430 0,33(1) unikát Půldenár k č. 880 882 F — Č 116 Sb. B 220 430, 468 0,58(11) 0,55—0,90 4 883 F — Č 121 Sb. B 221 430, 456 0,77(32) 0,51—0,89 3 884 F — Č 126 Sb. B 222 430, 456, 467 0,71(131] 0,62—0,99 2 Drobné odchylky v kresbě líce 885 F — Č 127 Sb. B 223 430 0,31(1) 20 Púldenôr k C. 884 46 Cis. Citace Naleziště Prüm, váha Vah. rozpětí Vzácnost Poznámka Varianty 886 F — 430, 456, 467 0,71(62) C 125 0,42—0,92 Sb. B 224 2 887 F — 430, 456 0,57(104] a) na rubu lev Č 115 0,47—0,78 zprava Sb. B 225 2 Ryzost 0,502 VLADISLAV II. markrabě moravský 1224—1227 888 F — 430 0,71(3) Ryzost 0,718 C 113 0,68—0,77 Sb. B 226 4 889 F — 430 0,34(2] Půldenár k č. 888 C 114 0,33—0,35 Sb. B 227 20 PŘEMYSL markrabě moravský 1228—1239 890 F — C 128 Sb. B 228 430 0,59(3) 0,44—0,74 8 891 F — 430, 468 0,69(83] a] na rubu v poli C 122 Sb. B 229 0,49—0,95 2 mezi květy 3 hvězdičky b] na líci křížek v bráně chybí c] na líci v bráně místo křížku je hvězdička Ryzost 0,450 892 F — C 117 Sb. B 230 430, 456 0,52(2] 0,47—0,58 10 892a F — C -Sb. B — MNZ C. 6, str. 22, obr. 9 468 0,26(1) unikát Půldenár 47 Cis. Citace Naleziště Prüm, váha Vah. rozpětí Vzácnost Poznámka Varianty 893 F — C 120 Sb. B 231 430 0,53(1} 14 894 F Č 123 Sb. B 232 430, 468 0,58(8] 0,52—0,69 3 VLADISLAV III. markrabě moravský 1246—1247 895 F XXXII-36 C 87 Sb. B 233 č. 2431 440, 441, 449, 455, 466, 474 0,71(27] 0,69—0,80 3 896 F XXXII-37 č. 2425, 2432 440, 441, 442, 449, 0,75(31) Ryzost 0,687 C 72 455, 466, 474 0,50—0,85 Sb. B 234 2 897 F — C Sli B 235 441 0,27(1} unikát Půldenár k č 896 PŘEMYSL OTAKAR markrabě moravský 1247—1253 898 F XXXII-38 Č 88 Sb. B 236 č. 2433 440, 441, 449, 455, 466, 474 0,70(51] 0,55—0,87 1 Ryzost 0,635 899 F XXXII-34 C 110 Sb. B 237 č. 2429 440, 441, 443, 449, 455, 469 0,75(37) 0,60—0,90 5 Ryzost 0,628 900 F -Č — Sb. B 238 neznámo 0,75(1) unikát? 901 F XXXV-31 C — Sb. B 239 č. 2788 449, 457, 474, 497 0,65(38} 0,51—0,85 7 Dworschak pripisuje vévodské vládě Václava I. v Plzni Ryzost 0,622 902 F XXXII-35 Č 86 Sb. B 240 č. 2430 413, 440, 441, 449, 455, 466, 474 0,67(35] 0,50—0,82 6 Ryzost 0,626 48 Čís. Citace Naleziště Prům. váha Vah. rozpětí Vzácnost Poznámka Varianty 903 F — 441, 474 0,25(4) Půldenár k č\ 902 Č - 0,20—0,31 Sb. B 241 22 BRUNO biskup olomoucký 1245—1278 904 F — 441 0,61(1) Č — unikát Sb. B 243 PŘEMYSL II. král český 1253—1278 Mince od r. 1253 do r. asi 127Q 905 F XXXII-39 Č 74 Sb. B 284 c. 2426 442, 443, 449 0,70(139) 0,52—0,88 2 a) na okraji líce místo kroužků 8 hvězdiček b] okraj líce bez ozdob Ryzost 0,508 906 F XXXII-41 Č 47, 73 Sb. B 282 e. 2428 442, 452, 458, 466 0,41(4) 0,30—0,55 13 Fiala vyobrazuje pouze líc 907 F XXXII-27 Č 67 Sb. B 283 č. 2419 442, 443, 458 0,39(2) 0,34—0,44 13 Fiala uvádí 'jako brakteát 908 F — Č -Sb. B 280, 281 441, 449, 458, 466 0,60(2) 0,54—0,66 4 Drobné odchylky v kresbě líce i rubu 909 F — Č — Sb. B 244 455 0,69(1] unikát 910 F — Č -Sb. B 245 441, 449, 470, 474 0,73(102] 0,34—0,74 3 Ryzost 0,639 911 F — Č -Sb. B 246 474 0,31(1) unikát Půlbrakteát k č. 910 49 Čís. Citace Naleziště Prüm, váha Vah. rozpětí Vzácnost Poznámka Varianty 912 F XXXII-46 Č 76 Sb. B — č. 2442 461 0,63(3) 0,49—0,80 8 913 F — C — Sb. B 247 440, 441, 449, 474 0,64(43] 0,44—0,80 2 Ryzost 0,610 914 F — C — Sb. B 249 440, 441, 449, 474 0,75(88) 0,52—0,85 2 Ryzost 0,671 915 F — Č — Sb. B 248 474 0,55(1) unikát Půlbrakleát k č. 914 916 F — C — Sb. B — N Z 55, t. VII ■5 490 0,48(1) unikát 917 F XXXII-45 C 80 Sb.B 250 c. 2448 449, 461, 47G 0,42(8] 0,30—0,53 2 a] v poli mezi mečem a hlavou 1 nebo i více kuliček b) mezi mečem a hlavou jeden nebo dva kroužky 918 F — Č — Sb.B 251 449 0,37(1) unikát Půlbrakteát k č. 917 919 F — C 81 Sb.B — Sbírka Cach č. 2449 461, 470 0,42(2) 0,28—0,56 6 920 F XXXII-21 C 84 Sb. B 252 č. 2452 440 ,441, 449, 466, 474 0,71(61) 0,55—0,87 6 Ryzost 0,664 921 F XXXII-23 C 64 Sb. B 254 c. 2415 441, 442, 444, 449, 458, 465, 466 0,64(9] 0,55—0,65 2 Ryzost 0,485 922 F — C — Sb. B 253 441 0,24(1) unikát Půlbrakteát k č. 921 923 F — C — Sb. B 255 470 ?, 474 0,51(1) 8 50 Cis. Citace Naleziště Prüm, váha Vah. rozpětí Vzácnost Poznámka Varianty 924 F XXXII-7 C 57 Sb. B 256 č. 2377, 2378 440, 441, 448, 449, 452, 459 0,60(276] 0,30—0,83 1 Ryzost 0,629 925 F — C 42 Sb. B 257 č. 2397 441, 444, 449, 458 0,71(69) 0,52—0,89 2 Ryzost 0,479 926 F — C — Sb. B 258 443, 449 0,66(1] 8 927 F — c — Sb. B 259 449, 460 0,65(56) 0,50—0,80 3 Ryzost 0,784 928 F — Č — Sb. B 260 449 0,55(6) 0,48—0,60 7 929 F — c — Sb. B 261 449 0,69(2) 0,68 — 0,70 9 930 F XXX1M5 C — Sb. B 262 č. 2384 449, 452 0,74(122) 0,50—0,87 2 Ryzost 0,659 931 F — C — Sb. B 263 449 0,55(3] 0,52—0,58 8 932 F — C 79 Sb. B 264 č. 2444 461 0,60(2) 0,55—0,65 7 933 F — C — Sb. B 265 449 0,50(1] 9 934 F XXXII-43 C 77 Sb. B — č. 2451 449, 461 0,72(1) 6 935 F XXXII-44 C 78 Sb. B 266 č. 2443 449, 461 0,62(2) 0,60—0,65 12 936 F — C — Sb. B 267 440, 449 0,62(3) 0,55—0,76 8 a] na hlavě místo koruny plochá čapka 51 Čís. Citace Naleziště Prüm, váha Vah. rozpětí Vzácnost Poznámka Varianty 937 F XX-13 C 35 Sb.B 268 e. 2197 423, 449, 458 0,65(124] 0,35—0,66 3 Ryzost 0,628 938 F XXXII-30 C 69, 82 Sb. B 270 č. 2422, 2446 442, 449, 458, 461 0,67(179) 0,30—0,70 2 Ryzost 0,572 939 F XXXII-29 Č 52 Sb.B — č. 2391, 2421 442, 452, 458 0,43(2) 0,42—0,45 3 940 F -Č — Sb. B — 449 0,73(64) 0,57—0,84 3 Ryzost 0,667 941 F XXXII-8 Č 59 Sb. B 269 č. 2380 441, 442, 443, 449, 452, 458 0,66(85) 0,46—0,86 5 Ryzost 0,631 942 F XXXII-32 Č 70 Sb. B 272 č. 2424 442, 449, 458 0,56(303) 0,38—0,72 2 Vzácně též v menším provedení a na křížku kroužek Ryzost 0,615 943 F — Č — Sb. B 273 440, 449 0,73(127) 0,54—0,90 4 Ryzost 0,699 944 F — C — Sb. B — neznámo 0,43(1) unikát NZ 56, t. VII-6 945 F — Č — Sb. B 274 475 0,52(1] 6 946 F XXXII-42 C 75 Sb. B 275 č. 2441 449, 452, 461 0,70(3) 0,60—0,75 4 947 F — C -Sb. B 276 449, 490 0,65(5) 0,47—0,75 15 948 F XXXII-22 C 85 č. 2453 449, 466, 474 0,68(20] 0,58—0,69 Ryzost 0,749 Sb. B 278 (text 277) 7 52 Cis. Citace Naleziště Prüm, váha Vah. rozpětí Vzácnost Poznámka Varianty 949 F — C — Sb. B 277 ( text 278] 449 0,51(1] unikát 950 F — C — Sb. B 279 449, 475 0,58(3) 0,51—0,70 6 951 F XXXII-26 C 66 Sb. B 285 č. 2418 441, 442, 443, 449, 458, 465, 469 0,50(379) 0,35—0,65 2 Ryzost 0,630 952 F XXXII-5 C 55 Sb. b 290 č. 2374 439, 441, 442, 444, 449, 452, 458, 469 0,56(390) 0,25—0,59 1 a] bez kuliček vedle hlavy Ryzost 0,502 953 F — C 58 Sb. B 291 č.. 2379 439, 452, 458 0,40(1] 2 954 F XXXII-1 C 48 Sb. B 292 č. 2366 439, 448, 452 0,38 [3] 0,21—0,60 1 955 F — Č 54 Sb. B 293 č. 2373 439, 450, 452, 458 0,36(4] 0,32—0,40 1 956 F XXXII-17 -31 C 63 Sb. B 294 č. 2414,2423 423, 441, 442, 443, 449, 458, 465, 469, 470 0,42(25] 0,30—0,53 2 a) místo tečky v poli rakouský štítek 957 F XXXII-4 C 53 Sb. B 295 č. 2371, 2372 439, 445, 448, 452, 458, 466 0,44(4] 0,38—0,50 2 a) obraz zrcadlově obrácený 958 F XXXII-2 C 32, 49 Sb. B 296 č. 2367, 2368 439, 452, 453, 466 0,41(2) 0,39—0,43 1 Někdy v menším provedení(půlbrak-teát?), viz Č 49 959 F XXXII-6 C 56 Sb. B 297 č. 2375,2376 442, 452, 458, 498 0,37(3) 0,30—0,44 2 Někdy v menším provedení a drobné odchylky v kresbě koruny a) před ústy kulička 960 F XXXII-16 Č 62 Sb. B 298 č. 2413 442, 458, 479 0,46(4] 0,44—0,49 2 a] po obou stranách štítku po kuličce 53 Čís. Citace Naleziště Prüm, váha Vah. rozpětí Vzácnost Poznámka Varianty 961 F — Č 51 Sb. B 299 č. 2370 452, 453, 498 0,48(1] 5 962 F XXXII-40 Č 71 Sb. B — č. 2427 442, 466 0,43(1] 20 963 F XXXII-24 Č 65 Sb. B 300 e. 2416 442, 491 0,47(2) 0,47—0,48 11 964 F XXXII-9 C 60 Sb. B 301 č. 2381 441, 442, 444, 452, 458, 469 449, 0,63(9) 0,58—0,66 6 Ryzost 0,600 965 F — Č -Sb. B 302 č. 2382 442, 452 0,61(1] 6 966 F XXXII-10 Č 61 Sb. B 303 č. 2383 439, 442, 444, 449, 452, 458 0,56(343) 0,36—0,73 2 Ryzost 0,463 967 F XXXII-28 C 68 Sb. B — e. 2420 442 0,28(1) unikát Pňlbrakteátkč. 966 968 F — č -Sb. B 304 439, 452 0,49(1) 5 969 F XXXII-3 Č 50 Sb. B 305 č. 2369 439, 448, 452, 461 0,47(3) 0,45—0,50 4 970 F XXXII-25 C — Sb. B — č. 2417 442 0,30(1) 12 971 F XXXII-13 Č 45 Sb. B 286 č. 2388 439, 446, 452, 472, 477 458, 0,49(3) 0,38—0,55 7 972 F XXXII-14 Č 46 Sb. B 287 č. 2389 439, 452, 458 0,36(2) 0,36, 0,36 6 973 F XXXII-11 Č 33 Sb. B 288 č. 2385,2386 439, 448, 452, 453, 458 0,34(3) 0,32—0,38 10 Různé drobné odchylky v kresbě 54 Čís. Citace Naleziště Prům. váha Vah. rozpětí Vzácnost Poznámka Varianty 974 F XXXII-12 č. 2387 439, 452, 458 0,52(3) Č 44 0,46—0,56 Sb. B 289 8 Mince od r. asi 1270 do r. 1278 975 F XXXII-49 č. 2359 445, 448, 450, 454, 0,39(3) a) místo korunova- Č 23 460 0,35—0,45 ného helmu ko- Sb. B 308 3 runovaná hlava 976 F XXII-19 č. 2306,2349 392, 410, 423, 432, 0,34(16) a) obraz zrcadlově Č 22 443, 451, 454, 460, 0,26—0,56 obrácený Sb. B 309 464, 470, 482 2 Ryzost 0,850 977 F XXII-15 č. 2202,2344 392, 423, 451, 460, 0,35(18) a) písmeno N na- Č 13 464, 470 0,28—0,45 hoře a L dole a Sb. B 311 3 rakouský štítek chybí Ryzost 0,836 978 F XXII-11 č. 2198,2341 410, 423, 445, 460, 0,40(8) a] před praporem, Č 10 464, 484, 491 0,30—0,55 nad a pod Štítem Sb. B 312 3 po větším krouž- ku b] na okraji perlo- vec c) pod nohama hvězda d] před nosem a nad štítem teč. e) nad štítem hvězda 979 F XXII-12 č. 2199, 2342 423, 432, 445, 460, 0,49(3) Č 11 482 0,40—0,55 Sb. B 313 3 980 F XXII-13 č. 2200,2343 410, 423, 445, 460, 0,37(5] Č 12 482, 484 0,20—0,48 Sb. B 314 3 981 F XXXII-48 č. 2382-2365 445, 447, 448, 450, 0,43(7] a] rakouský štítek Č 30 460, 470 0,32—0,50 za hlavou chybí Sb. B 315 4 b) za hlavou pís- meno B c) za hlavou pís- meno T 982 F XXII-22 č. 2229, 2230, 423, 445, 448, 450, 0,31(6) a) hlava lva hledí Č 16 2351 460 0,26—0,43 zpříma Sb. B 325 2 55 Čís. Citace Naleziště Průni. váha Vah. rozpětí Vzácnost Poznámka Varianty 983 F XXII-20 č. 2225, 2350 Č 15 Sb. B 323 384, 392, 423, 439, 450, 451, 459, 460, 464, 470 0,43(12) 0,30—0,51 3 Ryzost 0,900 až 0,950 984 F XXXII-19 Č. 2357 Č 27 Sb. B 332 384, 392, 445, 448, 453, 459, 460, 463, 470 0,41(54) 0,31 — 0,52 3 Někdy v menším provedení a) na okraji perlo-vec b) nad rakouským štítkem tečka, nad křídlem 3 tečky. Okraj řídce perlovaný 985 F XXXII-18 c. 2356 Č 25 Sb. B — 448, 460, 463 0,32(2) 0,25—0,38 7 986 F Č — Sb. B — NSb. 8, str. 223, obr. 1 464, 470 0,33(5) 0,22—0,44 5 987 F XXII-5 č. 2193, 2339 Č 7 Sb. B — 423, 432, 445, 460, 479 0,42(5) 0,29—0,50 6 a] na okraji osm kuliček 988 F XXII-27 č. 2208 Č 37 Sb. B — 432, 464, 470 0,36[4) 0,28—0,41 4 989 F — Č — Sb. B — NČČsl XVI/XVII, t. 1—9 392 0,35(1) 7 Ryzost 0,950 Mince z let 1278—1300 VÁCLAV II. král český 1278—1305 990 F XXII-14 č. 2201 Č 36 Sb. B 310 423, 470 0,44(2) 0,40-0,49 4 991 F XXX1I-50 č. 2361 Č 29 Sb.B 316 392, 445, 447, 450, 452, 453, 459, 460, 492 0,36(12) 0,19—0,47 2 Drobné odchylky v kresbě i ve velikosti střížku 56 Čís. Citace Naleziště Príim. váha Vah. rozpětí Vzácnost Poznámka Varianty 992 F — Č 29a Sb. B 306 445, 447, 471 0,32(1) 4 Půlbrakteát k č. 991 a) po pravé straně poprsí půlměsíc, po levé strane hvězda 993 F -Č — Sb. B — Sbírka Cach neznámo 0,28(1) 8 Půlbrakteát 994 F XX-15 Č 40 Sb. B 317 č. 2392 384, 392, 451, 464, 470 0,41(13) 0,32—0,52 6 995 F — Č 31 Sb. B 318 450 0,44(1) 7 996 F XX-23 Č 5 Sb. b. 319 č. 2337,2395 384, 392, 445, 460 0,45(4) 0,35—0,66 3 Někdy ve větším, někdy v menším provedení 997 F — Č 2 Sb. B 320 č. 2214,2334 392, 423, 451, 454, 460, 470 0,33(35) 0,31—0,48 4 Někdy v poněkud větším provedení Ryzost 0,764 až 0,844 998 F XXXII-47 Č 4 Sb. B 321 č. není [chybně 2337] 439, 445, 452, 453, 459, 460, 464, 492 0,47(5) 0,42—0,52 4 999 F XX-22 Č 3 Sb. B 322 č. 2394 460 0,43(3) 0,35—0,50 4 1000 F XXII-4 Č 8 Sb. B 324 č. 2192,2338 392, 410, 423, 432, 443, 451, 453, 454, 460, 464, 470 0,38(22) 0,30—0,60 4 a) před čelem kulička a za hlavou kroužek Ryzost 0,860 1001 F XXII-18 Č 14 Sb. B 326 č. 2205, 2348 392, 423, 439, 443, 445, 450, 460, 482, 492 0,38(8) 0,32—0,45 2 Různé drobné odchylky v kresbě 1002 F XXXII-52 Č 28 Sb. B 327 č. 2360 445, 448, 451, 452, 460, 470 0,39[4) 0,35—0,45 3 a) zvíře obráceno doleva a na okraji perlovec 1003 F XXIMO Č 9 Sb. B 328 Č. 2195,2190, 2340 410, 423, 432, 451, 460, 463, 470, 484 0,34(11) 0,26—0,50 4 Různé drobné odchylky v kresbě a] křížek v týle figury chybí 57 Čís. Citace Naleziště Prům. váha Vah. rozpětí Vzácnost Poznámka Varianty 1004 F XXXII-20 Č 26 Sb. B 307, 330 č. 2358 392, 439, 445, 448, 450, 451, 460, 463, 470, 492 0,36(167) 0,28—0,50 2 Někdy v menším provedení 1005 F — č -Sb. B 331 neznámo 0,39(1) 5 1006 F XXII-6 Č 34 Sb. B 333 č. 2194 384, 392, 410, 423, 443, 451, 460, 464, 470 0,39(11) 0,33—0,59 3 Ryzost 0,848 1007 F XX-18 Č 43 Sb. B 334 č. 2398 384, 459, 460, 470 0,37(14] 0,33—0,53 5 1008 F XXII-29 Č 17 Sb. B — č. 2209, 2352 392, 432, 451, 460, 464, 470 0,35(9) 0,30—0,42 3 Ryzost 0,836 1009 F — C -Sb. B 335 470 neznáma 8 1010 F XXII-16 Č 18 Sb. B 336 č. 2203,2345 384 ,392, 423, 445, 450, 460, 476 0,44(6] 0,30—0,50 4 Různé odchylky v kresbě 1011 F — Č — Sb. B 337 č. 2346 392, 439, 451, 460, 464, 470 0,38(10) 0,27—0,42 3 Ryzost 0,900 1012 F XXXII-51 Č 20 Sb. B — č. 2355 447, 451, 460, 464, 470 0,32(5) 0,27—0,40 3 1013 F XXII-17 C 21 Sb. B 338 č. 2204, 2347 423, 445, 450, 460, 464 0,41(4) 0,34—0,50 3 1014 F XX-17 Č 41 Sb. B — č 2393 408, 470, 489 0,40(1] 5 a] na okraji hvězdičky 1015 F — č — Sb. B 339 451, 464, 470 0,33(24) 0,30—0,50 3 Ryzost 0,815 58 vi. srovnávací tabulka pro dílo E. Fiala. České denáry Tdb. č. Tab. Č. Tab. č. Tab. č. XX 31 701 24 842 11 698 1 816 32 neurčitý 25 819 12 695 2 817 XXI 26 859 13 670 3 818 1-10 míšeňské 27 988 14 694 4 slezský 11 669 28 872 15 673 5 824 12 687 29 1008 XXV 6 805 13-15 míšeňské 30 849 1-6 míšeňské 7 813 XXII 31 840 7 704 8 812 1 857 32 836 8 693 9 810 2 843 33 841 9 710 10 806 3 815 34 831 10 714 11 814 4 1000 35 823 11 699 12 811 5 987 XXIII 12 711 13 937 6 1006 1,2 míšeňské 13 697 14 855 7 850 3 741 14 696 15 994 8 820 4,5 míšeňské 15 690 16 825 9 851 6 727 XXVI 17 1014 10 1003 7 731 1-15 míšeňské 18 1007 11 978 8 729 XXVII 19 789 12 979 9 730 1-15 míšeňské 20 856 13 980 10 míšeňský XXVIII 21 873 14 990 11 723 1,2 cizí 22 999 15 977 12,13 míšeňské 3 749 23 996 16 1010 14 712 4 770 24 867 17 1013 15 709 5 742 25 852 18 1001 XXIV 6 747 26 854 19 976 1-6 míšeňské 7 771 27 848 20 983 7 691 8 743 28 845 21 844 8 686 9 744 29 700 22 982 9 689 10 738 30 703 23 874 10 692 11 763 59 Ta b. č. Tab. č. Tab. č. Tab. e. 12 748 13 724 14 972 46 912 13 761 14 795 15 930 47 998 14 769 15 794 16 960 48 981 15 736 XXXI 17 956 49 975 XXIX 1 775 18 985 50 991 1 757 2 777 19 984 51 1012 2 754 3 776 20 1004 52 1002 3 745 4 778 21 920 XXXIII 4 758 5 784 22 948 1-15 lužické 5 772 6 774 23 921 XXXIV 6 766 7 787 24 963 1 675 7 767 8 782 25 970 2 737 8 765 9 788 26 951 3 759 9 764 10 779 27 9D7 4 773 10 768 11 791 28 967 5-8 lužické 11 762 12 790 29 939 9 753 12 cizí 13 783 30 938 10 lužický 13 801 14 785 31 956 11 751 14 792 15 786 32 942 12 715 15 803 XXXII 33 cizí 13 797 16,17 868 1 954 34 899 14 716 XXX 2 958 35 902 15 cizí 1 725 3 969 36 895 XXXV 734 4 957 2 5 952 37 896 1-30 feniky 3 735 6 959 38 898 31 901 4 733 7 924 39 905 32 fenik 5 739 8 941 40 962 XXXVI 6 746 9 964 41 906 23 žitavský 7 740 10 966 42 946 24 871 8 677 11 973 43 934 25 857 9 732 12 974 44 935 26 cizí 10-12 míš. léna 13 971 45 917 60 VII. SROVNÁVACÍ TABULKA pro publikaci I. L. Červinka, Moravské brakteáty c. c. C. c. 1 neurčitý 29 991 56 959 84 920 2 997 29a 992 57 924 85 948 3 999 30 981 58 953 86 902 4 998 31 995 59 941 87 895 5 996 32 958 60 964 88 898 6 slezský 33 973 61 966 89-109 feniky 7 987 34 1006 62 960 110 899 8 1000 35 937 63 956 111 fenik 9 1003 36 990 64 921 112 slezský 10 978 37 988 65 963 113 888 11 979 38 slezský? 66 951 114 889 12 980 39 867 67 907 115 887 13 977 40 994 68 967 116 882 14 1001 41 1014 69 938 117 892 15 983 42 925 70 942 118 880 16 982 43 1007 71 962 119 881 17 1008 44 974 72 896 120 893 18 1010 45 971 73 906 121 883 19 neurčitý 46 972 74 905 122 891 20 1012 47 906 75 946 123 894 21 1013 48 954 76 912 124 fenik 22 976 49 958 77 934 125 886 23 975 50 969 78 935 126 884 24 841 51 961 79 932 127 885 25 985 52 939 80 917 128 890 26 1004 53 957 81 919 129-147 feniky 27 984 54 955 82 938 28 1002 55 952 83 fenik 61 VIII. SROVNÁVACÍ TABULKA pro Sborník I. Numismatického symposia v Brně Tab. e. Tab. č. Tab. č. Tab. č. XIV 247 913 278 948 309 976 216 875 248 915 279 950 310 990 217 876 249 914 280 908 311 977 218 079 250 917 281 908 312 978 219 880 251 918 282 906 313 979 220 882 252 920 283 907 314 980 221 883 253 905 922 284 315 981 222 884 885 254 921 XVII XVIII 223 224 886 XVI 285 951 316 991 225 887 255 923 286 971 317 994 226 888 256 924 287 972 318 995 227 889 257 925 288 973 319 996 228 890 258 926 289 974 320 997 229 891 259 927 290 952 321 998 230 892 260 928 291 953 322 999 231 893 261 929 292 951 323 983 232 891 262 930 293 955 324 1000 XV 263 931 294 956 325 982 233 895 264 932 295 957 326 1001 234 836 265 933 296 958 327 1002 235 897 266 935 297 959 328 1003 236 898 267 936 298 960 329 843 237 899 268 937 299 961 330 1004 238 900 269 941 300 963 331 1005 239 901 270 938 301 964 332 984 240 902 271 940 302 965 333 1006 241 903 272 942 303 966 334 1007 242 877 273 943 304 968 335 1009 243 904 274 945 305 969 336 1010 244 909 275 946 306 992 337 1011 245 910 276 947 307 1004 338 1013 246 911 277 949 308 975 339 1015 62 IX. POVŠECHNÉ POPISY NALEZU Obsah České nálezy č. 379—438 Moravské nálezy č. 439—477 Zahraniční nálezy č. 478—500 Použité zkratky citací CNM Časopis Národního muzea, Praha ČVMSO Časopis Vlastivědného musejního spolku v Olomouci, Olomouc Fiala, Č. D. E d u a r d F i a 1 a, České denáry, Praha 1895 MNZ Moravské numismatické zprávy, Brno N Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II, Praha, 1956 NCČsl Numismatický časopis československý, Praha NL Numismatické listy, Praha NSb. Numismatický sborník, Praha NZ Numismatische Zeitschrift, Wien PA Památky archeologické a místopisné, Praha VNS Věstník Numismatické společnosti československé, Praha ZfN Zeitschrift für Numismatik, Berlin České nálezy 379 Benešov u Prahy, okolo 1880 Nález neznámého rozsahu, u. ve 3. čtvrtině 13. stol.; české brakte-áty střední velikosti, převážně typu Přemysl II. 849 Podle: Fiala, Č. D., str. 207 a 427; N, č. 1178 Poznámka: Fiala uvádí na str. 427 pod č. 2235 naleziště Mnichovice, což je patrně omyl 380 Bezděz, okres Česká Lípa, před 1895 Nález jednotlivé mince, u. v 50. letech 13. stol.; jeden český brak-teát, silně legovaný mědí Přemysl II. 795 Podle: Fiala, Č. D., str. 423, č. 2296; N, č. 1779 381 Bílý Kostel n. Nisou, okres Liberec, 1860 Hromadný nález, u. v 2. polovině 13. stol.; neznámý počet velkých českých brakteátů, jež byly většinou roztaveny. Zachovalo se jenom 12 kusů Václav I. 748 Přemysl II. 770 Podle: Fiala, Č. D., str. 205; W. Haupt, NČČsl VI, 1930, str. 62; N, č. 1838 382 Bohuňovice, okres Svitavy, 1902 Hromadný nález, u. v poslední čtvrtině 13. stol.; asi 200 českých brakteátů střední velikosti, vesměs téhož typu Václav II. 873 Podle: J. Petrtyl, Nálezy brakteátů ve východních a severních Čechách, Acta musei reginaehradecensis XI, 1967—69, serie B, str. 111; N, č. 1780 383 Čáslav, okres Kutná Hora, 1889 Nález neznámého počtu mincí, u. v poslední čtvrtině 13. stol.; vesměs české brakteáty strední velikosti Václav II. 852, 873 Podle: Zápis Q. Šimka v litomyšlském muzeu; N, č. 1781 384 Český Brod [okolíJ, okres Kolín, 1921 Hromadný nález, u. po r. 1280; celkem asi 356 celých mincí a 20 zlomků České: Přemysl II. 792(34), 799(1), 800(zl), 843(1), 844(2] Václav II. 851(113), 857(4], 858(1), 859(66), 870(94) 64 Moravské: Přemyslil. 983(6], 984(1] Václav II. 994(10], 996(2], 1006(2], 1007(14), 1010(1] Ostatní: slezské brakteáty (2), duryňský brakteát (1), brunšv. brakteát (1), frankfurt. denár (1], hrab. Lippe denár (1] Podle: V. Katz, VNS IV, 1922, str. 155 n.; N, č. 1785 385 České Budějovice I, 1881 Hromadný nález, u. v poslední čtvrtině 13. stol.; neznámý počet českých brakteátů střední velikosti Přemysl II. 820*], 822*), 823**], 824, 825*), 842, 843, 844, 848, Václav II. 852, 854, 859 Podle: Fiala, G.Ľ., str. 209, 426 n.; N, č. 1783 Poznámka: *) podle záznamu v numismatické sbírce NM **] podle Fialova záznamu v jeho sbírce 386 České Budějovice II, 1936 Hromadný nález, u. kolem r. 1280; několik set českých brakteátů střední velikosti a jeden dvoustranný denár Přemysl II. 819(1), 824(1), 831(1], 839(3), 840(41], 842(11), 848(51], 850(84) Václav II. 852(80), 853(40), 854(5), 855(145), 856(43], 859 (4), 864(1) Podle: P. Radoměrský, ČNM, Historické muzeum, roč. CXXXV, 1966, str. 5 n.; N, č. 1784 387 České Libchavy, okres Ústí nad Orlici, 1914 Hromadný nález, u. ve 2. polovině 13. stol.; asi 50 českých brakteátů střední velikosti Přemysl II. 843 Podle: Písemné sdělení nálezce, p. Frant. Bartoše, ze dne 21. 12. 1973; N, č. 1842 388 Čistá, okres Svitavy, 1919 Drobný nález, u. kolem r. 1280; 26 českých brakteátů střední velikosti, z nichž se zachovalo Václav II. 857(24), 859(1) Podle: J. Petrtyl, NSb. IX, 1965—66, str. 225 n.; N, č. 1787 389 D o k s a n y, okres Litoměřice, 1936 Hrobový nález, u. v poslední třetině 13. stol.; asi 75 mincí, z toho zachyceno České: Václav II. 873(2), 874(23) Ostatní: nerozeznatelný brakteát, snad český (1), bavor. íeniky (6) Podle: G.Skalský, NČČsl XV, 1939, str. 44n.; N, č. 1788 65 390 Doksy, okres Česká Lípa, 1842 Hromadný nález, u. ve 3. čtvrtině 13. stol.; větší počet českých brakteátů Přemysl II. 816, 817, 818 Podle: Fiala, Č. D., str. 199, 403 n.; N, č. 1789 391 Dolní Město, okres Havlíčkův Brod, 1937 Hromadný nález, u. kolem r. 1230; 53 dvoustranných denárů celých a 3 zlomky Přemysl I. s Václavem I. 701(53 + 3] Podle: G. Skalský, NČČsl XV, 1939, str. 23 n.; N, č. 1770 392 Dubnice pod Ralskem, okres Česká Lipa, 1920 Hromadný nález, u. na konci 13. stol.; více než 700 mincí, z toho zachyceno 420 českých a moravských brakteátů, 2 dvoustranné denáry a 63 mincí cizích České: Václavi. 738(1) Přemys] II. 792(7), 793(1], 798(?), 800(22), 801(3), 819(2), 839(1), 840(1], 843(8 + 1), 844(13), 848(1) Václav II. 851(65), 854(1], 857(160), 859(26), 870(67), 874(2) Moravské: Přemysl II. 976(2), 977(1], 983(3), 984(5), 989(1) Václav II. 991(1], 994(5), 996(2), 997(5), 1000(1), 1001(3), 1004(1], 1006(6), 1008(2), 1010(1), 1011(5] Ostatní: slezské brakteáty [17], míšeňské brakteáty (34 + 9), ostatní německé brakteáty (4), friesašský fenik (1), braniborské a anhaltské feniky (2), nezřetelné brakteáty (5) Podle: V. Katz, NČČsl III, 1927, str. 30 n.; G. Skalský, NČČsl XVI/XVII, 1941, str. 20n.; N, č. 1834 393 Františkovy Lázně, okres Cheb, 1859 Hromadný nález, u. kolem poloviny 13. stol.; větší počet velkých českých brakteátů, pokud známo, vesměs jednoho typu Václav I. 724 Podle: Fiala, Č. D., str. 206, 421; N, č. 1748 394 Heřmanice, okres Liberec, 1885 Hromadný nález, u. v padesátých letech 13. stol.; asi 900 velkých brakteátů, z toho České: Václav I. 736, 738, 742, 743, 744, 745, 747, 748 749 Přemysl II. 752, 754, 757, 758, 761, 763, 764, 765, 766, 767, 768, 769, 770, 771, 772 66 Ostatní: míšeňské brakteáty (Fialou považované za české] Podle: E. Fiala, PA XIV, 1889, str. 457, 535, 590; týž, Č. D., str. 204, 415 n.; N, č. 1749 395 H ř i b s k o, okres Hradec Králové, na poč. 20. stol. Hromadný nález, u. v třetí čtvrtině 13. stol.; větší počet velkých a středních brakteátů, z nichž zachyceno pouze 9 kusů České: Václav I. 731 Přemysl II. 825, 831, 840, 843 Ostatní: míšeňské brakteáty, považované Fialou za české [3], neurčené (1) Podle: J. Petrtyl, Acta musei reginaehradecensis XI, 1967—69, serie B, str. 110; N, č. 1846 396 Cheb, před r. 1895 Hromadný nález, u. v posledním desetiletí 13. stol.; větší počet českých brakteátů střední velikosti, vesměs téhož typu: Václav II. 873 Podle: Fiala, Č. D., str. 211, 435; N, č. 1793 397 Chodouny, okres Litoměřice, 1879 Hromadný nález, u. v druhé Čtvrtině 13. stol.; asi 230 velkých brakteátů České: Přemysl I. 694 Václav I. 709, 712, 732 Ostatní: míšeňské brakteáty (Fialou považované za české) Podle: Fiala, Č. D., str. 200 n., 400n.; N, č. 1750 398 Chotěšov, okres Plzeň-jih, 1893 Hromadný nález, u. v třetí čtvrtině 13. stol.; 71 středních českých brakteátů, mezi nimi dva velké, pomačkané k nerozeznání Přemysl II. 844(69) Podle: Fiala, Č. D., str. 208, 427; J. Smolík, PA XVI, 1896, str. 685; N, č. 1772 399 Chrast, okres Chrudim, 1890 Drobný nález, u. kolem roku 1230; několik dvoustranných denárů Přemysl I. s Václavem I. 701 Podle: Fiala, Č. D., str. 200, 405; G. Skalský, NČČsl XV, 1939 str. 23 n.; N, č. 1794 400 Jablonec nad Nisou, 1896 Hromadný nález, u. v poslední čtvrtině 13. stol.; asi 100 brakteátů České: Přemysl II. 794, 820, 843 Václav II. 857, 871 67 Ostatní: hornolužické brakteáty (lubáňského typu), míšeňské brakteáty [Fialou považované za české) Podle: Fiala, G. D., str. 426, 434 n.; N, č. 1795 401 Jedouchov, okres Havlíčkův Brod, 1932 Drobný nález, u. ve tretí čtvrtině 13. stol.; 16 českých brakteátů střední velikosti Přemyslil. 820(5), 821(11) Podle: G. Skalský, NČČsl XI/XII, 1936, str. 3 n.; N, č. 1775 402 Jindřichův Hradec, 1852 Hromadný nález, u. koncem sedmdesátých let 13. stol.; 300 českých brakteátů střední velikosti Přemysl II. 840, 842 Podle: Fiala, Č. D., str. 208, 428; N, č. 1796 403 Kolín I, 1913 Hromadný nález, u. v poslední Čtvrtině 13. stol.; přes 300 českých brakteátů střední velikosti, z toho zachyceno 279 kusů Přemysl II. 843[4), 844(1) Václav II. 872(221), 874(53] Podle: J. Ječný, VNS IV, 1922, str. 183 n.; N, č. 1797 404 Kolín II, 1928 Hromadný nález, u. na konci 13. stol.; 142 brakteátů střední velikosti, celých i půlených a 2 kousky stříbra. Značný počet mincí k nerozeznání pomačkaných, z nichž určeny: České: Přemysl II. 816(zl.], 842(1), 850(1) Václav II. 857(2 zl.), 872(1), 873(62) Ostatní: míšeňské markrabské brakteáty (13), míšeňské za Václava II. (5 + 1), neurčené včetně zlomků (55) Podle: G. Skalský, NČČsl VIII, 1932, str. 44 n.; N, č. 1798 405 Kozly, okres Cheb, 1847 Hromadný nález, u. v padesátých letech 13. stol.; větší množství velkých brakteátů České: Václav I. 736, 745, 748, 749 Přemysl II. 763, 767, 768, 769, 770, 772 Ostatní: míšeňské brakteáty, 5 typů považovaných Fialou za české Podle: Fiala, Č. D., str. 205, 420; N, č. 1751 406 K r u k a n i c e, okres Plzeň-sever, 1916 Hromadný (?) nález, u. ke konci 13. stol.; větší počet českých brakteátů a cizí feniky 68 České: Václav II. 859, 874 Ostatní: řezenské feniky typu se Ivom Podle: J. Ječný, NČČsl III, 1927, str. 194; N, č. 1800 407 Lhůta, okres Havlíčkův Brod, 1943 Drobný nález, u. koncern padesátých let 13. stol.; 11 velkých brak-teátů a 5 kusů slitkového stříbra České: Přemysl II. 792, 801, 803 Ostatní: míšeňský [?] brakteát [1] Podle: J. Petrtyl, NČČsl XXI, str. 139 n.; N, C; 1774 408 Libčany, okres Hradec Králové, 1845 Hromadný nález, u. kolem poloviny (?] 13. stol.; několik tisíc brakteátů a jeden zlatý medailon s delším řetízkem. Z nálezu se dochovala jenom malá část České: Václav I. 723, 727, 729, 730, 731, 732, 741(66), 750 Přemysl II *) 820, 829, 845 Moravský: Václav II.*) 1014 Ostatní: míšeňské brakteáty (Fialou považované za české) Podle: Fiala, Č. D., str. 203, 410 n.; F. Šebek, NL XXVII, 1972, str. 105 n.; N, č. 1753 Poznámka: *) Typy č. 820, 829, 845 a 1014 uvádí F. Šebek podle zápisu přírůstkových čísel a inventáre pardubického muzea, kam byly roku 1887 darovány, s tím, že pocházejí z libčanského nálezu odkrytého r. 1845. Jde o brakteáty střední velikosti, které však do struktury tohoto nálezu nikterak nezapadají; naskytá se otázka — byť by byla zpráva o místě nálezu správná — zda nejde o jiný nález z Libčan, doposud neregistrovaný. 409 Lukovna, okres Pardubice, 1884 Hromadný nález, u. kolem r. 1290; 122 českých brakteátů střední velikosti a jeden kus slitkového stříbra. Z mincí zachyceno jenom 84 kusů Václav II. 859(57), 863(11), 872(16) Podle: Fiala, Č. D., str. 207, 324; V. Vágner, Sběratelské zprávy III, 1948, str. 9 n.; N, č. 1802 410 Mnichovice, okres Praha-východ, 1872 Hromadný nález, u. v poslední čtvrtině 13. stol.; 800 českých a moravských brakteátů i mince cizí. Mimo to stříbrná jehlice a stříbrné kování od nože České: Přemysl II. 803, 843, 844, 849, 850 Václav II. 854, 857, 859 69 Moravské: Přemysl II. 976, 978, 980 Václav II. 1000, 1003, 1006 Ostatní: 4 typy míšeňských brakteátů knoflíkového tvaru. Podle: Fiala, Č. D., str. 209, 424 n., 429; N, c. 1804 411 Ne h o div, okres Klatovy, 1903 Hromadný nález, u. v poslední čtvrtině 13. stol.; asi 1000 mincí, z toho zachyceno 423 kusů České: Václav I. na Plzeňsku 702(1) Václav II. 859[2) Ostatní: malé brakteáty s orlici (62), řezenské a rakouské feniky (358) Podle: J. Ječný, NČČsl III, 1927, str. 190 n.; G. Skalský, NCCsl XV, 1939, str. 23 n.; N, č. 1805 412 Nesměřice, okres Kutná Hora, 1891 Hromadný nález, u. kolem osmdesátých let 13. stol.; asi 600 českých brakteátů střední velikosti Přemysl II. 843, 844 Podle: Fiala, Č. D., str. 207, 426, 427; N, č. 1807 413 Pardubice, 1938 Nález jednotlivé mince, u. kolem poloviny 13. stol.; jeden moravský dvoustranný denár, vylomený Přemysl Otakar 902 Podle: F. Šebek, NSb. 11, 1970, str. 180; N — 414 Pátek, okres Louny, 1846 Drobný nález, u. v poslední čtvrtině 13. stol.; asi 20 českých brakteátů střední velikosti Václav II. 868(16 + 17) Podle: Fiala, Č. D., str. 211, 433 n.; N, č. 1809 415 Písek, před rokem 1889 Nález jednotlivé mince, u. v poslední čtvrtině 13. stol.; jeden český brakteát střední velikosti Václav II. 857 Podle: Starý záznam v numismatické sbírce NM v Praze; N, č. 1856 416 Plzeň, asi roku 1870 Hromadný(?) nález, u. v třetí čtvrtině 13. stol,; neznámý počet českých brakteátů střední velikosti, z nichž zachyceno Přemysl II. 831, 842 Podle: Fiala, C. D., str. 204; J. Ječný, Soupis a rozbor nálezů mincí v jihozápadních Cechách po stránce numismatické, Plzeň, 1921; N, č. 1759 70 417 P o dm oky, okres Havlíčkův Brod, asi roku 1888 Hromadný nález, u. koncem 13. stol.; asi 500 českých brakteátů střední velikosti Václav II. 859, 872, 874 Podle: Fiala, Č. D., str. 208 [zde jako „Pánova"], 427; N, č. 1810 418 Praha 1, Malá Strana, Na Újezdě, 1854 Hromadný(?] nález, u. v třetí čtvrtině 13. stol.; značnější počet českých brakteátů střední velikosti, vesměs téhož typu Přemysl II. 824 Podle: Fiala, Č. D., str. 208, 428; N, č. 1818 419 Praha 1, Nové Město, Sady Křenový, 1837 Hromadný nález, u. začátkem šedesátých let 13. stol.; značný počet českých brakteátů střední velikosti Přemysl II. 816, 817, 818 Podle: Fiala, Č. D., str. 199, 403 n.; N, č. 1814 420 Praha 1, Nové Město, Křemencová ul., rok ? Nález jednotlivé mince, u. koncem padesátých let 13. stol.; jeden český brakteát Přemysl II. 803 Podle: P. Radoměrský, ČNM CXXIV, 1955, č. 1, str. 27; N, č. 1817a 421 Praha 1, Nové Město, Jircháře, v 70. letech 19. stol. Hromadný(?] nález, u. v poslední čtvrtině 13. stol.; neznámý počet českých brakteátů Přemysl II. 792, 801, 803, 843, 849 Václav II. 859 Podle: Fiala, Č. D., str. 209, 427, 430; N, č. 1813 422 Praha 1, Nové Město, kaple sv. Lazara, asi roku 1901 Hromadný nález, u. v padesátých letech 13. stol.; neznámý počet velkých brakteátů České: Václav I. 738, 740, 747 Přemysl II. 754, 769 Ostatní: míšeňské brakteáty (Fialou považované za české] Podle: P. Radoměrský, ČNM CXXIV, 1955, č. 1, str. 27 n.; N, č. 1817 423 Praha 1, Staré Město, kaple sv. Kříže, 1864 Hromadný nález, u. v poslední čtvrtině 13. stol.; nejméně 120 brakteátů a dvoustranných mincí České: Přemysl II. 815, 819, 820, 842, 843, 844, 850 Václav II. 851, 857, 874 71 Moravské: Přemysl II. 937, 956, 976, 977, 978, 979, 980, 982, 983, 987 Václav II. 990, 997, 1000, 1001, 1003, 1006, 1010, 1013 Ostatní: velké duryňské brakteáty (6), bisk. halberstadtský brak-teát (1), ostatní něm. brakteáty i ploché ražby v 8 typech Podle: Fiala, Č. D., str. 206, 424 n.; N, č. 1811 424 Praha 1, Staré Město, Michalská ul., 1932 Drobný nález, u. kolem r. 1260; 4 české brakteáty Přemysl II. 792, 801, 803 Podle: P. Radoměrský, CNM CXXIV, 1955, č. 1, str. 23; N, č. 1810a 425 Praha 1, Staré Město, Michalská ul., 1935 Hromadný(?) nález, u. ve třetí čtvrtině 13. stol.; značnější počet českých brakteátů střední velikosti, vesměs téhož typu Přemysl II. 843 Podle: P. Radoměrský, ČNM CXXIV, 1955, č. 1, str. 23; N, č. 1812 426 Rybná nad Zdobnicí, okres Rychnov nad Kněžnou, 1934 Hromadný nález, u. v posledních letech 13. stol.; 200 až 300 českých brakteátů střední velikosti Václav II. 857(7 + 1), 872(72), 873(3), 874(73 + 1) Podle: G. Skalský, NČČsl XI/XII, 1936, str. 4 n.; N, č. 1821 427 Staré Hradiště, okres Pardubice, 1922 Drobný nález, u. v 80. letech 13. stol.; 33 českých brakteátů střední velikosti, z nichž zachyceno: Václav II. 863 [27] Podle: V.Vágner, Sběratelské zprávy III, 1948, str. 9n.; N, č. 1823 428 Staré Ždánice, okres Pardubice, 1881 Hromadný(?) nález, u. v poslední čtvrtině 13. stol.; neznámý počet českých brakteátů střední velikosti, z nichž zachyceny pouze 4 kusy celé a 2 zlomky Václav II. 872 Podle: J. Petrtyl, Acta musei reginaehradecensis XI, 1967—69, série B, str. 112; N, č. 1824 429 Stih n o v, dvůr u Skřivan, okres Hradec Králové, 1870 Hromadný nález, u. začátkem padesátých let 13. stol.; více než 400 velkých brakteátů spolu se zlatým opaskem váhy 30 dukátů České: Václav I. 705, 720, 722, 725, 733, 734, 735, 736, 738, 739, 740, 746, 749, Ostatní: míšeňské brakteáty (Fialou považované za české) Podle: Fiala, Č. D., str. 202, 408 n.; N, č. 1762 72 430 S třmi lov, okres Jindřichův Hradec, 1898 Hromadný nález, u. kolem r. 1230; 3000 až 4000 mincí, z toho zachyceno: Moravské: Vlad. I. Jindř. 880(1), 881(1), 882(1), 883(2), 884(422), 885(3), 886[1), 887(220] Vladislav II. 888 (100), 889 (1) Přemysl 890(4), 891(46), 892(1), 893(2), 894(10) Ostatní: bavorské a rakouské feniky (1213), slezské brakteáty (2 j Podle: J.Smolík, PA XVIII, 1898—99, str. 363 n.; N, č. 1741 431 Stříbro, okres Tachov, 1953 Drobný nález, u. v poslední čtvrtině 13. stol.; asi 20 českých brak teátů střední velikosti, z nichž zachyceno: Václav II. 872(4), 873(12) Podle: P. Radoměrský, NSb. 2, 1955, str. 44 n.; N, č. 1776 432 Trhový Štěpánov, okres Benešov, 1890 Hromadný nález, u. v poslední čtvrtině 13. stol.; asi 300 brakteátů a jeden dvoustranný denár České: Přemysl II. 819, 820, 841, 843, 844, 849, 850 Václav II. 851, 857, 858*), 859, 872(20] Moravské: Přemysl II. 976, 979, 987, 988 Václav II. 1000, 1003, 1008 Ostatní: několik brakteátů cizích, k nerozeznání pomačkaných Podle: Fiala, Č. D., str. 207, 424 n. (zde jako Štěpánov); N, č. 1827 Poznámka: *] Podle záznamů v NM v Praze 433 Újezd u Cerhovic, okres Beroun, 1905 Hromadný nález, u. v 2. pol. 13. stol.; asi 700 mincí, mezi nimi i několik Českých dvoustranných denárů Přemysl I. s Václavem I. 701 (několik) Ostatní: bavorské a snad i rakouské feniky (většina nálezu) Podle: J. Ječný, NČČsl III, 1927, str. 194; N, č. 1830 434 Ústí nad Labem, 1790 Hromadný(?) nález, u. začátkem druhé poloviny 13. stol.; neznámý počet velkých brakteátů České: Přemysl II. 764, 767 Ostatní: míšeňské brakteáty (Fialou považované za české), snad i lužické Podle: Fiala, Č. D., str. 205, 420; N, č. 1764 73 435 Vad í n, okres Havlíčkův Brod, 1965 Hromadný nález, u. v poslední čtvrtině 13. stol.; 108 českých brakteátů střední velikosti Přemysl II. 844, 848 Václav II. 859 Podle: J. Hašková, NL XX, 1965, str. 183; J. Petrtyl, Acta musei reginaehradecensis XI, 1967—69, serie B, str. 112; N — 436 Vlašim, okres Benešov, 1846 Hromadnýf?) nález, u. kolem roku 1230; „něco velkých brakteátů" České: Přemysl I. 670, 673, 686, 689, 691, 692, 694, 695, 698 Ostatní: míšeňské brakteáty (Fialou považované za české) Podle: Fiala, Č. D., str. 201, 397 n.; N, č. 1766 437 Zálezly, okres Ústí nad Labem, 1851 Hromadný nález, u. kolem r. 1260; mnoho set velkých brakteátů České: Přemysl II. 763, 764, 765, 766, 767, 769, 774, 775, 776, 777, 778, 779, 782, 783, 784, 785, 786, 787, 788, 790, 791, 794, 795, 796 Ostatní: míšeňské brakteáty [Fialou považované za české) Podle: Fiala, Č. D., str. 209 n., 430 n.; N, č. 1767 438 Z 1 o č i c e, okres Mělník, 1894 Hromadný nález, u. kolem čtyřicátých let 13. stol.; asi 1500 velkých brakteátů České: Přemysl I. 690, 693, 696, 697, 699 Václav I. 704, 706, 708, 710, 711, 714 Ostatní: míšeňské brakteáty (Fialou považované za české) Podle: Fiala, Č. D., str. 201 n., 406 n.; N, č. 1768 74 Moravské nálezy 439 Bezuchov, okres Přerov, 1855 Hromadný nález, u. v devadesátých letech 13. stol.; přes 1200« malých a středních moravských brakteátů a dvoustranných denárů a několik mincí cizích Moravské: Přemysl II. 952(6), 953(112), 954(118), 955(192), 957(20), 958(131), 966(5), 968(37), 969(22), 971(21), 972(88), 973(40), 974(21], 983(1) Václav II. 998(1), 1001(8), 1004(10), 1011(5) Ostatní: rakouské, štýrské a norimberské(?) feniky (několik) a jeden neurčitý Podle: Fiala, Č. D., str. 212, 438 n. (zde chybně jako Bešov u Rosic); doplněno podle inventáře numismatického oddělení Moravského muzea v Brně; N, č. 1877 440 Blansko I, září 1962 Hromadný nález, u. kolem roku 1270; celkem 2018 mincí Moravské: Vladislav III. 895 (391), 896 (8) Přemysl Otakar 898(759), 899(74], 902(4) Přemysl II. 913(1), 914(2), 920(1), 924(769], 936(1) 943(1) Ostatní: dolnorakouské feniky (4), uherský brakteát (1), jihoně-mecké feniky (2) Podle: Inventář numismatického oddělení Moravského muzea v Brně; N — 441 Blansko II, říjen 1962 Hromadný nález, u. kolem roku 1270; celkem 1887 mincí Moravské: Vladislav III. 895(22), 896(585), 897(1) Přemysl Otakar 898(228), 899(5), 902(2), 903(1) Bruno, biskup olomoucký 904(1) Přemysl II. 908(6), 910(2), 913(5), 914(1], 920(2], 921(1), 922(2), 924(514), 925(3], 941(1], 951(73), 952(6), 956(409), 964(3) Český: jeden velký brakteát blíže neurčitelný Ostatní: dolnorakouské feniky (14) Podle: Inventář numismatického oddělení Moravského muzea v Brně; N — 442 Brno (Staré Brno), v 19. století Hromadný nález, u. asi v sedmdesátých letech 13. stol.; větší počet malých moravských brakteátů a několik dvoustranných denárů 75 Moravské: Vladislav III. 896 Přemysl íl. 9D5, 906, 907, 921, 938, 939, 941, 942, 951, 952, 956, 959, 960, 962, 963, 964, 965, 966, 967, 970 Podle: Fiala, Č.D., str. 213, 441 n. (zde jako „okolí Brna"); I. L. Červinka, ČVMSO XIX, 1902, str. 47; N, č. 1879 443 Brno, 1886 Hromadný nález, u. v osmdesátých letech 13. stol.; neznámý počet malých a středních brakteátů, jakož i mincí cizích Moravské: Přemysl Otakar 899 Přemysl II. 905, 907, 926, 941, 951, 956, 976 Václav II. 1000, 1001, 1006 České: Václav II. 859 Ostatní: rakouské feniky Podle: J. Petrtyl, Zprávy muzeí od Trstenické stezky, 1969, str. 51; N — 444 Brno, Běhounská ulice, 1932 Hromadný nález, u. v šedesátých letech 13. stol.; v malé nádobce (pokladničce) asi 100 malých moravských brakteátů a jeden druh mincí cizích Moravské: Přemysl II. 921(50), 925(5), 952(4), 964(5), 966(1]*) Ostatní: rakouské feniky (?) Podle: I. L. Červinka, ČVMSO XLIX, 1936, str. 8 n. (zde nesprávně jako „Orelská ulice"); N, č. 1880 Poznámka:*) Doplněno podle inventáře numismatického oddělení Moravského muzea v Brně 445 Č e j č, okres Hodonín, 1931 Hromadný nález, u. v poslední čtvrtině 13. stol.; okolo 1000 moravských i českých brakteátů střední velikosti. Mezi tím i 3 nebo 4 velké české brakteáty, pomačkané k nerozeznání, jeden český dvoustranný denár a několik mincí cizích Moravské: Přemysl II. 957(1), 975(9), 978(108), 979(1), 980(1), 981(1), 982(11 + 3), 984(14), 987(60] Václav II. 991(58), 992(2), 996(10], 998(12], 1001(90), 1002(99), 1004(33), 1010(9), 1013(17) České: Přemysl II. 819(1), 842(1), 843(4 + 3), 844(zl.), 848(1) Václav II. 856(2 + 1), 859(1] Ostatní: slezské brakteáty (4), německé brakteáty (3), neurč. denáry (3), zlomek rakouského feniku *) 76 Podle: I. L. Červinka, ČVMSO XLV, 1932, str. 26 n.; N, č. 1882 Poznámka: *) Doplněno podle inventáře numismatického oddělení Moravského muzea v Brně. 446 Horní Bory, okres Žďár nad Sázavou, 1958 Drobný nález (povrchový], u. v třetí čtvrtině 13. stol.; 3 dvoustranné moravské denáry Přemyslil. 971(3] Podle: V. Němeček, MNZ č. 5, str. 28; N — 447 Ivančice, okres Brno-venkov, 1895 Hromadnýf?) nález, u. v poslední čtvrtině 13. stol.; větší počet moravských brakteátů střední velikosti Přemysl II. 981 Václav II. 991, 992, 1012 Podle: I. L. Červinka, ČVMSO XIX, 1902, str. 43 n.; Fiala, Č. D., str. 438; N, č. 1884 448 Jámy, okres Žďár nad Sázavou, 1837 Hromadný nález, u. v poslední čtvrtině 13. stol.; více než 1200 malých a středních brakteátů, z nichž zachyceno asi 1028 kusů Moravské: Přemysl II. 924(96], 954, 957, 969, 973, 975, 981, 982(4], 984(47], 985 Václav II. 1002, 1004(154] České: Přemysl II. 825 Ostatní: blíže neurčené brakteáty, patrně slezské Podle: Fiala, Č. D., str. 213, 438; I. L. Červinka, ČVMSO XIX, 1902, str. 44; J.Pošvář, NL VIII, 1953, str. 13 n.; N, č. 1885 Poznámka: Co do jednotlivých typů mincí jsou doposud publikované popisy tohoto nálezu velmi nejasné a namnoze si navzájem odporují. Nejstarší popisy mluví o 20 typech, leč z opatrnosti uvádím jen ony typy, v nichž se různé popisy celkem shodují. 449 Jezdovice, okres Jihlava, 1926 Hromadný nález, u. koncem šedesátých let 13. stol.; asi 5000 mincí, z nichž bylo zachyceno 4812 kusů Moravské: Vladislav III. 895(1], 896(43) Přemysl Otakar 898(15], 899(54), 901(26), 902(11) Přemysl II. 905(237), 908(7), 910(150), 913(51), 914(118], 917(2), 918(1), 920(67), 921(23),924[284], 925(109], 926(1), 927(80), 928(7), 929(2) 930(202], 931(4), 933(2), 934(3), 935(1], 936(3), 937(206), 938(328), 940(87), 941(133), 942(470), 943(204), 946(2), 947(1), 948(28], 949(1], 950(6], 951(654), 952(692), 956(2], 964(5), 966(579) 77 Česká: Přemysl I. s Václavem I. 701(1] Ostatní: rakouské feniky (28) Podle: G. Skalský, NČČsl V, 1929, str. 57 n.; I. L. Červinka, ČVMSO XLV, 1932, str. 11 n.; N, č. 1887 450 Josefov, okres Hodonín, 1901 Hromadný nález, u. v poslední čtvrtině 13. stol.; asi 600 brakteátů střední velikosti Moravské: Přemysl II. 955*], 975, 981, 982, 983*) Václav II. 991, 995, 1001(nejhojně]ší), 1004, 1010, 1013 Český: Přemysl II. 844*) Podle: I. L. Červinka, ČVMSO XIX, 1902, str. 44; N, č. 1888 Poznámka: *) Doplněno podle inventáře numismatického oddělení Moravského muzea v Brně 451 Králice na Hané, okres Prostějov, 1903 Hromadný nález, u. v poslední třetině 13. století; asi 600 brakteátů střední velikosti celých, 50 rozpůlených a něco mincí cizích. Četné brakteáty byly složeny po několika kusech na sebe a spojeny navzájem zahnutím okrajů Moravské: Přemysl II. 976, 977, 983 Václav II. 994, 997(26 + 8), 1000, 1002, 1003, 1004, 1006, 1008, 1011, 1012, 1015(19 + 4) České: Václav II. 857, 859(2)*), 870, 873, 874 Ostatní: slezské brakteáty, švábské brakteáty a německé denáry Podle: I. L. Červinka, ČVMSO XLV, 1932, str. 22 n.; J. Smolík, PA XXIII, 1908, str. 53 n.; N, č. 1889 Poznámka: *) Doplněno podle inventáře numismatického oddělení Moravského muzea v Brně. Uvedené počty kusů týkají se mincí, uložených v Moravském muzeu 452 Kyselovice, okres Kroměříž, 1862 Hromadný nález, u. v osmdesátých letech 13. stol.; přes 2000 mincí, z toho 1840 malých moravských brakteátů a menší počet dvoustranných moravských denárů a brakteátů střední velikosti Přemysl II. 906, 924,930 (5), 939, 941, 946, 952 (30), 953 (136), 954(120), 955(1073), 957(122), 958(513), 959(24), 961, 964(5), 965, 966(29), 968(14)*), 969(13], 971, 972(1), 973, 974 Václav II. 991, 998, 1002 78 Podle: Fiala, Č. D., str. 212, 438; I. L. Červinka, ČVMSO XIX, 1902, str. 45 n.; N, č. 1890 Poznámka: *) Doplněno podle inventáře numismatického oddělení Moravského muzea v Brně. Počty kusů týkají se mincí, uložených v Moravském muzeu 453 Letovice, okres Blansko, v 70. letech 19. stol. Drobný nález, u. v poslední Čtvrtině 13. stol.; něco malých a středních moravských brakteátů, jeden moravský dvoustranný denár s opisy a jedna mince cizí. Mimo to bronzové razidlo brak-teátové (typu č. 917) Moravské: Přemysl II. 958, 961, 973, 984 Václav II. 991, 998, 1000 Ostatní: friesašský fenik (1) Podle: I. L. Červinka, ČVMSO XIX, 1902, str. 44n.; N, č. 1891 454 Lískovec, okres Brno-město, 1897 Hromadný nález, u. v poslední čtvrtině 13. stol.; neznámý počet moravských brakteátů střední velikosti, z toho zachyceno asi 25 kusů Přemysl II. 975, 976 Václav II. 997, 1000 Podle: I. L. Červinka, ČVMSO XIX, 1902, str. 44; N, č. 1892 455 Markvartice, okres Jihlava, 1890 Hromadný nález, u. v padesátých letech 13. stol.; asi 1500 dvoustranných moravských denárů a jedna mince cizí Moravské: Vladislav III. 895, 896 Přemysl Otakar 898, 899, 902 Přemysl II. 909 Ostatní: rakouský fenik (1) Podle: Fiala, Č. D., str. 213, 442 n. (zde jako „Markvarec"); N, č. 1875 456 Městečko Trnávka, okres Svitavy, 1934 Hromadný nález, u. začátkem třicátých let 13. stol.; celkem 3073 mincí, mimo zlomků Moravské: Vlad. I. Jindř. 875(36), 876(82), 879(194), 880(218], 883(116), 884(132), 886(168), 887(13) Přemysl 892(1) Ostatní: rakouské feniky (2113 a zlomky) Podle: Inventář numismatického oddělení Moravského muzea v Brně; N, č. 1871 79 457 Mistři n, okres Hodonín, 1929 Drobný nález, u. kolem poloviny 13. stol.; dva moravské dvoustranné denáry a jedna mince cizí Moravské: Přemysl Otakar 901(2) Ostatní: rakouský fenik (1) Podle: I. L. Červinka, ČVMSO XLIX, 1936, str. 10 n.; N, č. 1873 458 Moravský Krumlov, okres Znojmo, 1927 Hromadný nález, u. kolem roku 1270; 566 malých moravských brakteátů a 29 moravských dvoustranných denárů Přemysl II. 90B{2), 907(1), 908(22), 921(113), 925(1), 937(1), 938(1), 939(2), 941(1), 942(2), 951(20), 952(69), 953(6], 955(1), 956(11), 957(1), 959(16), 960(101), 964(2), 966(193), 971(3), 972(11)*), 973(2)*), 974(1) Podle: I. L. Červinka, ČVMSO XLV, 1932, str. 9 n.; N, č. 1896 Poznámka: *) Doplněno podle inventáře numismatického oddělení Moravského muzea v Brně 459 N e z d e n i c e, okres Uherské Hradiště', rok? Hromadný (?) nález, u. v poslední čtvrtině 13. stol.; neznámý počet brakteátů, z toho zachyceno 20 kusů; mezi nimi jeden velký a tři menší brakteáty, k nerozeznání pomačkané Moravské: Přemyslil. 924(3), 9B3[2], 984(3) Václav II. 991(1), 998(3), 1007(3] České: Přemysl II. 841(3) Podle: A.Taul, NL XXVI, 1971, str. 110; N — 460 Nové Hvězdlice, okres Vyškov, 1861 Hromadný nález, u. v poslední čtvrtině 13. stol.; větší množství brakteátů střední velikosti a 4 mince cizí Moravské: Přemysl II. 927*), 975, 976, 977, 978, 979, 980, 981, 982, 983, 984, 985, 987 Václav II. 991, 996, 997, 998, 999, 1000, 1001, 1002, 1003, 1004, 1006*}, 1007*), 1008,1010,1011,1012,1013 České: Přemysl II. 841 Ostatní:-rakouský f enik (1), malé slezské brakteáty (3) *] Podle: Fiala, Č. D., str. 211, 436 n.; I. L. Červinka, ČVMSO XIX, 1902, str. 42 n.; N, č. 1898 Poznámka: Doplněno podle inventáře numismatického oddělení Moravského muzea v Brně 80 461 Olomouc, 1852 Hromadný nález, u. koncem šedesátých let 13. stol.; velké množství malých moravských brakteátů a menší počet dvoustranných denárů (nebo vídeňských feniků) Moravské: Přemysl II. 912, 917, 919, 932, 934, 935, 938, 946, 969 Ostatní: rakouské feniky (?) Podle: Fiala, Č. D., str. 215, 443 n.; I. L. Červinka, ČVMSO XIX, 1902, str. 48; N, č. 1900 462 Opava, 1895 Hromadnýí?) nález, u. začátkem sedmdesátých let 13. stol.; neznámý počet slezských brakteátů, mezi nimi i jeden český Přemysl II. 817 Podle: Fiala, Č. D., str. 216, 453; N, č. 1918 463 Přerov, 1879 Hromadný nález, u. v posledním čtvrtletí 13. stol.; větší počet moravských brakteátů střední velikosti Přemysl II. 984, 985 Václav II. 1003, 1004 Podle: Fiala, Č. D., str. 212, 436 n.; N, č. 1901 464 Rešo v, okres Bruntál, před rokem 1906 Hromadný nález, u. v poslední čtvrtině 13. stol.; neznámý počet, nejméně však 136 moravských a českých brakteátů střední velikosti. Ze 63 kusů uložených v Městském historickém muzeu v Olomouci určeny: Moravské: Přemysl II. 976(4), 977(7], 978(1), 983(1), 986(5), 988(5] Václav II. 994(1), 998(1), 1000(3], 1006(2), 1008(3), 1D11[3), 1012(3), 1013(1), 1015(4) České: Přemyslil. 824(1) Václav II. 857(1], 866(2) Ostatní: nezřetelné (15) Podle: V. Burian, NSb. 8, 1963—64; str. 221 n.; N, č. 1921 465 Slavkov u Brna, okres Vyškov, 1907 Hromadný(?) nález, u. v šedesátých letech 13. stol.; neznámý počet malých moravských brakteátů, z nichž se zachovalo pouze 5 kusů ve 3 typech Přemysl II. 921, 951, 956 Podle: E. Rzehak, Zeitschrift des Deutschen Vereines für die Geschichte Mährens u. Schlesiens XIII, 1909, str. 221 n.; N, č. 1902 81 466 Stará Ríše, okres Jihlava, 1888 Hromadný nález, u. v třetí čtvrtině 13. stol.; přes 600 mincí, většinou cizích, něco dvoustranných moravských denárů a malých moravských brakteátů. Mimo to asi 6 až 8 velkých českých brak-teátů, zcela pomačkaných k nerozeznání jakož i 20 slitků (koláčů) stříbra Moravské: Vladislav III. 895, 896 Přemysl Otakar 898, 902 Přemysl II. 906, 908, 920, 921, 948, 957, 958, 962 Ostatní: vídeňské feniky v 11 typech (asi 600) Podle: Fiala, Č. D., str. 214, 444 n.; I. L. Červinka, ČVMSO XIX, 1902, str. 48 n., 104 n.; N, č. 1903 467 Střelíce, okres Znojmo, 1959 Hromadný nález, u. ve dvacátých letech 13. stol.; celkem 1343 mincí, 12 esovitých kruhů, zlomek náušnice, křišťálový buton, zlomky stříbrného řetízku a zbytky rozpadlé stříbrné čelenky Moravské: Vlad. I. Jindř. 876 [ 1), 880 [ 82), 884 (5 ], 886 (321) Ostatní: blíže neurčené střední brakteáty: s hebrejským opisem (103), s jezdcem na koni (27), s poprsím (3); rakouské a jiho-německé feniky (801) Podle: inventář numismatického oddělení Moravského muzea v Brně;N — 468 Tasov, okres Třebíč, 1944 Hromadný nález, u. koncem třicátých let 13. stol.; celkem 92 mincí, převážně moravské dvoustranné denáry, jeden půldenár a dva brakteáty střední velikosti Moravské: Vlad. I. Jindř. 882(10) Přemysl 891(78), 892a(l), 894(1) Ostatní: 2 střední brakteáty s orlicí (patrně slezské] Podle: VI. Němeček, MNZ č. 6, 1959, str. 20 n.; N — 469 Třebíč [Borovina], 1939 Hromadný nález, u. ve třetí čtvrtině 13. stol.; asi 600 moravských dvoustranných denárů, malých moravských brakteátů a rakouských feniků. Zachyceno pouze 148 mincí Moravské: Přemysl Otakar 899(1) Přemyslil. 951(1], 952(2)*), 956(větší množství], 964(1) Ostatní: vídeňské feniky (většina nálezu) Podle: VI. Němeček, NČČsl XIX, 1950, str. 242; N, č. 1904 Poznámka: *) Doplněno podle inventáře numismatického oddělení Moravského muzea v Brně. 82 470 Uhřice, okres Blansko, 1932 Hromadný nález, u. v poslední čtvrtině 13. stol.; přes 1000 moravských a českých brakteátů středních a malých, jeden slezský brakteát a dva slitky stříbra Moravské: Přemyslil. 910(74], 917(341), 919(41), 923(2)?, 956(11), 976(6), 977(24), 981(1), 983(2), 984(4), 986(36], 988(45) Václav II. 990(118), 994(1), 997(18), 1000(14), 1002(2), 1003(9), 1004(2), 1006(5), 1007(1), 1008(28], 1009(1], 1011(9), 1012(64), 1014(1], 1015(5) České: Přemysl II. 824(5], 831(1), 843(2) Václav II. 851(3], 857(1), 859(1), 863(1), 864(51), 872(8), 873(3) Ostatní: slezský brakteát (1) Podle: I. L. Červinka, ČVMSO XLIX, 1936, str. In.; N, č. 1905 471 Velehrad, okres Uherské Hradiště, 1885 Drobný nález, u. v osmdesátých letech 13. stol.; ve schránce několik mincí z různých dob Moravská: Václav II. 992 Ostatní: „mince z různých dob" Podle: I. L. Červinka, ČVMSO XIX, 1902, str. 44; N — 472 Velehrad, okres Uherské Hradiště, před rokem 1891 Nález jednotlivé mince, u. v druhé polovině 13. stol.; jeden moravský dvoustranný denár, nalezený při orbě na poli Přemysl II. 971 Podle: I. L. Červinka, ČVMSO VIII, 1891, str. 13 n.; N, č. 1909 473 Vrážné, okres Svitavy, asi roku 1940 Drobný nález, u. v první čtvrtině 13. stol.; při orbě náhodný nález dvou moravských dvoustranných denárů (snad část většího, roztroušeného pokladu) Vlad. I. Jindř. 875(1), 880(1) Podle: J. Halačka, NČČsl XX, 1951, str. 87; N, č. 1874 474 Zle c ho v, okres Uherské Hradiště, 1962 Hromadný nález, u. v padesátých letech 13. stol.; celkem 1774 moravských dvoustranných denárů, moravských malých brakteátů a mince cizí Moravské: Vladislav III. 895 (4), 896 (1 ] Přemysl Otakar 898(554), 901(239), 902(41), 903(3) 83 Přemyslil. 910(178), 911(1), 913(196), 914(350), 915(2], 920(69), 923(1), 948(1) Ostatní: dolnorakouské feniky (132), solnohradský friesašský fenik (1), jihoněmecký fenik (1) Podle: Inventář numismatického oddělení Moravského muzea v Brně; N — 475 Znojmo, rok ? Drobný nález, u. v třetí čtvrtině 13. stol.; několik malých moravských brakteátů a jedna mince cizí Moravské: Přemyslil. 945(2), 950(2) Ostatní: vídeňský fenik (1) Podle: I. L. Červinka, ČVMSO XLIX, 1936, str. 10; N, č. 1911 476 Z e 1 e t i c e. okres Znojmo, 1933 Hromadný (?) nález, u. v poslední čtvrtině 13. stol.; neznámý počet mincí, z nichž se zachovalo pouze 16 brakteátů českých a moravských, z toho 11 celých a 5 rozlámaných Moravské: Václav II. 1010(1) České: Přemysl II. 788(1), 792(7 + 3) Václav II. 859(2 + 2) Podle: J. Halačka, MNZ č. 7, 1960, str. 53n.; N — 477 Židlochovice, okres Brno-venkov, rok ? Drobný nález, u. v třetí čtvrtině 13. stol.; dva moravské dvoustranné denáry Přemyslil. 971(2) Podle: Nálezy II, str. 106, č. 1912 84 Zahraniční nálezy 478 Borne, Kr. Kalbe, NDR, 1903 Hromadný nález, u. okolo r. 1270; celkem 1172 brakteátů celých a 114 zlomků České: Přemysl I. 670(1), 673(1), 674(1 + 1), 676(1], 680(1), 681(1 + 1), 689(1), 694(1) Václav I. 712(0 + 2), 729(0 + 1), 736(1] Přemysl II. 767(1), 769(1), 770(1], 820(4), 822(2), 825(2), 827[1), 828(2), 834(2), 836(2) Ostatní: arcib. Magdeburg (767 + 64), Anhalt (202 + 8), Míšeň (65 + 5), bisk. Naumburg (24+4), ostatní německé (73 + 28) Podle: E. Bahrfeldt, Der Brakteatenfund von Borne, Berlin, 1909 479 Brzegi nad Nidou, pow. Jedrzejów, PLR, 1916 Hromadný nález, u. v poslední čtvrtině 13. stol.; asi 950 brakteátů včetně zlomků, 3 dvoustranné denáry a 2 zlomky denárů. Z brakteátů 562 celých, 145 půlených, 121 čtvrtek a větších úlomků Moravské: Přemysl II. 960(1), 987(2 + 1) Ostatní: slezské (4), polské (358 + 105), duryňské (67+87), křiž. (24 + 2), míšeňské (4), braniborské (2 + 13), uherské (1), dol- nosaské (6), neurčité (90 + 50) Podle: M. Gumowski, Wykopalisko monet XIII w. w Brzegach nad Nida, Rozpr. histor.-filozof. Akademji Um., Tom LXI, str. 24 n.; T. Przypkowski, Przyczynek do wykopaliska monet XIII w. w Brzegach nad Nida, WNA 1920—21, str. 125 n.; týž, WNA 1922, str. 37 n.; týž, WNA 1924—25, str. 65 n. 480 Constappel, Kr. Dresden, NDR, 1915 Hromadný nález, u. před rokem 1265; 198 celých a 11 půlených brakteátů České: Přemysl I. 675(1) Václavi. 733(1), 739(7) Přemysl II. 780(1), 781(4] Ostatní: markrabství míšeňské (192 + 11) Podle: W. Schwinkowski, Zur Münzgeschichte Heinrichs des Erlauchten von Meissen (Der Fund von Constappel), Blätter für Münzfreunde LH, 1917, str. 365 n. 481 Gera, NDR, 1917 Hromadný nález, u. v šedesátých letech 13. stol.; neurčitý počet brakteátů 85 Český: Přemysl II. 816(1) Ostatní: Slezsko, bisk. Míšeň, bisk. Naumburg, opat. Pegau, Sasko, Anhalt, Schwarzburg, Saalfeld, Plauen, Gera, Halle, Querfurt, Orlamünde, Dohna, říšskoněmecké Podle: W. Hävernick — E. Mertens — A. Suhle, Die mittelalterlichen Münzfunde in Thüringen, Jena, 1955, str. 56 n. 482 G i 1 ó w, pow. Lubin, PLR, r. ? Hromadný nález, u. v druhé polovině 13. stol.; podle Friedens-burgovy zprávy skoro vesměs české a moravské brakteáty strední velikost. Moravské: Přemysl II. 976, 979, 980 Václav II. 1001 České: Václav II. 859 Ostatní: slezské brakteáty (malý počet) Podle: Fiala, Č. D., str. 216, 424, 425 (zde jako Girlachsdorf] 483 Grosskorbetha, Kr. Merseburg, NDR, r. ? Hromadný nález, u. okolo roku 1270; neznámý počet brakteátů Český: Přemysl II. 820 Ostatní: Slezsko, Naumburg, opat. Pegau, Querfurt, Orlamünde, Schwarzburg, Horní Lužice Podle: W. Hävernick — E. Mertens — A. Suhle, Die mittelalterlichen Münzfunde in Thüringen, Jena, 1955, str. 59 n. 484 Grubschütz (Hrubjelčicy], Gem. Doberschau, Kr. Bautzen, NDR, 1896 Hromadný nález, u. v poslední čtvrtině 13. stol.; asi 550 mincí, z nichž se zachovalo k prozkoumání jen 56 kusů, vesměs českých a moravských brakteátů a jeden železný, minci podobný kotouček České: Přemysl II. 801(1), 843(2), 844(4], 848(2), 850(1) Václav II. 851(11), 852(2], 853(2], 856(1), 857(11), 859(7], 870(2), 874(5) Moravské: Přemysl II. 978(1), 980(11] Václav II. 1003(1) Ostatní: neznatelné, blíže neurčené (3] Podle: W. Haupt, Der Brakteatenfund von Grubschütz, 1896, Der Münzensammler 4, České Budějovice, 1931, příl. k č. 39 485 Grünroda, Kr. Döbeln, NDR, 1908 Hromadný nález, u. před rokem 1230; přes 1500 velkých brakteátů, včetně půlených 86 České: Přemysl I. 669(3], 677(5+5], 685(2 + 1) Ostatní: markrabství Míšeň (1200 + 257), ostatní německé (67 + 58) Podle: W. Schwinkowski, Der Brakteatenfund von Grünroda, Jahrbuch d. Numismatischen Vereines zu Dresden, 1909 486 Halle a. d. Saale, NDR, 1885 Hromadný nález, u. začátkem čtyřicátých (?] let 13. stol.; neznámý počet brakteátů, mezi nimi jeden český Český: Přemysl II. 820(1) Ostatní: Míšeň, král. [14], bisk. míšeňské a merseburské (17), opat. Gera [2], opat. Pegau (6), bisk. naumburské (1), dolno- saské (3), hessenské (16), mansfeldské (3), duryňské (8), al- tenburský (1) jihoněmecké (29) Podle: J. Menadier, Brakteatenfunde, ZfN XIV, 1887, str. 195 n. Poznámka: Přítomnost českého brakteátů typu č. 820 činí Menadi-erem uváděnou dobu ukrytí nálezu pochybnou. 487 Hirschau, Bez. A. Arnberg, NSR, 1910 Hromadný nález, u. v poslední čtvrtině 13. stol.; celkem 812 mincí České: Václav II. 857(1), 873(1 + 1) Ostatní: řezenské feniky (asi 790), bamberské feniky (2), hallské feniky (5), vídeňské a štýrské feniky (8), anglický Sterling (1), slezský brakteát (1), neurčité feniky (2) Podle: G. Habich, Fund von Hirschau, Mitteilungen der Bayer, nu-mism. Gesellschaft XXVIII, 1910, str. 146 n. 488 Kamenz O. L. (Kamjenc), NDR, 1910 Hromadný nález, u. ve druhé třetině 13. stol.; 240 velkých brakteátů celých a 74 zlomků, z velké části spečených, zkorodovaných a vylámaných České: Přemysl I. 669(1), 678(7 + 4], 679(5), 686(5 + 2], 689(5 + 4), 697[0 + lj? Ostatní: markrab. míšeňské (185 + 53), opatství Pegau (6), Roch-litz (6 ], bisk. naumburské (1), neurč. Wettin (1), Zwickau, císař. (2), arcib. magdeburské (0 + 1), neurčitý [1] Podle: v. Heineken, Der Brakteatenfund von Kamenz O. L., Jahrbuch des Numismat. Vereines zu Dresden, 1912, str. 125 n. Poznámka: Heineken řadí ještě několik dalších typů brakteátů z tohoto nálezu mezi české, jež však — z dnešního hlediska — za české považovat nelze. 489 Krosigk, Saalkreis, NDR, 1877 Hromadný nález, u. koncem 70. let 13. stol.; přes 100 až 200 mincí, z nichž zachyceno jen asi 100 kusů 87 České: Přemysl II. 805(2], 810(2], 823(3], 824(2], 831(2), 839(8), 840(4], 842(4] Václav II. 854(8) Moravská: Václav II. 1014(1] Ostatní: bisk. Naumburg (3), bisk. Míšeň? (1), opat. Pegau (2), arcib. Magdeburg (11), kníž. Anhalt [35], vév. saské (3), hrab. Mansfeld (1), Erfurt? (1), markrab. braniborské (2),neurč. (3) Podle: Th. Stenzel, Der Münzfund von Krosigk, Blätter für Münzfreunde, XIV, 1878, č. 66 490 Mixnitz, Bez. Bruck a. d. Mur, Rakousko, před r. 1922 Hromadný nález, u. v padesátých letech 13. stol.; asi 130 brakte-átů, mezi nimi i malé moravské Moravské: Přemysl II. 916(1), 947(30) Ostatní: štýrské brakteáty Podle: F. Dworschak — R. Friedinger, NZ 56, 1923, str. 19 n. 491 Ohrdruf II, Kr. Gotha, NDR, 1909 Hromadný nález, u. v posledním desetiletí 13. stol.; asi 20 000 mincí, z toho zpracováno 3145 celých a 1222 půlek včetně zlomků České: Přemysl II. 805(0 + 1), 810(1), 816(1), 817(1), 819(1 + 1), 823(2 + 1), 829(0 + 1), 831(3), 839(1), 843(2), 844(3) Václav II. 851(2 + 1), 856(1), 859(2), 860(4], 861(1), 874(0 + 1) Moravské: Přemysl II. 963(1), 978(1] Ostatní: dolnolužické (2 + 1), slezské (35+2), polské (1 + 0), uherské (1+0), středorýnské a Wetterau (20+2), hessenské (143 + 69], duryňské (1643+600), braniborské (922+717), pomořan-ské (67 + 24), meklenburské (32+0), vendické (9 + 1), dolní Poveseří (4+0), vestfálské (6 + 0), dolnorýnské, nizozemské, lotrinské (18+0), francké (249 + 0), švábské (5 + 0), něm. řády [2 + 0], neurčité (4 + 10) Podle: W. Hävernick — E. Mertens — A. Suhle, Die mittelalterlichen Münzfunde in Thüringen, Jena, 1955, str. 285 n. 492 Pfaffenmünster u Straubingu, NSR, 1873 Hromadný nález, u. v poslední čtvrtině 13. stol.; snad až 2000 mincí, převážně českých a moravských brakteátů, České dvoustranné denáry a jenom menší část mincí cizích České: Václav I. 736, 742, 749 88 Přemysl IL 805(2), 819(379 + 18), 824(2), 840(3), 842(3), 843(384 + 30), 844(6), 848(14 + 3), 850(5) Václav II. 852(2 + 1), 853(4 + 1), 855(3), 856(7 + 1), 857(0 + 1), 859(2), 864(1) Moravské: Václav IL 991(11 + 1), 998(3), 1001(16), 1004(11) Ostatní: velké míšeňské brakteáty, Fialou považované za české (22 + 6), slezský brakteát (1), německé brakteáty, denáry a polo brakteáty (35), nizozemský (1), slovanský (1), neurčité (až 600] Podle: v. Reimann, der Münzfund bei Pfaffenmünster, Mitteilungen der Bayer, numismat. Gesellschaft XIV, 1895, str. 67n.; Fiala, Č. D., str. 418, 419 493 Querfurt, NDR, 1857 Hromadný nález, u. v poslední čtvrtině 13. stol.; značnější počet brakteátů, převážně rozstříhaných nebo zmačkaných České: Přemysl II. 812 Václav II. 874 Ostatní: slezské, querfurtské, Orlamünde, naumburské, opat. Pegau, míšeňské markrabské, lobdeburské, saalfeldské, stolberg-ské, erfurtské, heeresfeldské, magdeburské a 1 neurčitý Podle: W. Hävernick — E. Mertens — A. Suhle, Die mittelalterlichen Münzfunde in Thüringen, Jena, 1955, str. 60 n. 494 Reinhardsgrimm a, Kr. Dippoldiswalde, NDR, 1867 Hromadný nález, u. v první polovině 13. stol.; nejméně 2300 velkých brakteátů, mezi nimi značný počet půlených České: Přemysl I. 669, 686, 687 Ostatní: slezské brakteáty, míšeňské brakteáty (Fialou považované za české] Podle: Fiala, Č.D., str. 203, 412 n. 495 R e i n s d o r f, Kr. Greiz, NDR, r. ? Nález jednotlivé mince, u. po polovině 13. stol. Česká: Přemysl II. 815 Podle: W. Hävernick — E. Mertens — A. Suhle, Die Mittelalterlichen Münzfunde in Thüringen, Jena, 1955, str. 53 496 Saalsdorf u Helmstedtu, NSR, 1841 Hromadný nález, u. koncem sedmdesátých let 13. stol.; značné množství brakteátů, mezi nimi i několik českých České: Přemysl II. 829, 831, 838, 837 89 Ostatní: německé brakteáty Podle: Fiala, Č. D., str. 208, 428 497 S t. P ô 11 e n, Rakousko, 1923 Hromadný nález, u. kolem roku 1250; 1404 mincí, z toho jeden moravský dvoustranný denár. Mimo to jeden padělek, zlatý řetěz a 3 nádobky Moravský: Přemysl Otakar 901(1) Ostatní: rakouské a štýrské fenniky [1373], bisk. pasovské (5), bavorské feniky (6), arcib. salcburské (7), korutánske (4), vév. Andechs-Meran (3), arcib. kolínské (3), patriarchát Aqui-lea (1), benátský (1) Podle: F. Dworschak, Der Munzfund von St. Pôlten, Mitteilungen der Numismat. Gesellschaft in Wien XV, 1923, č. 59—60 498 Z a 1 e s i e S 1 a s k i e, pow. Strzelce, PLR, 1919 Hromadný nález, u. na začátku 80. let 13. stol.; přes 7000 celých a velké množství přestříhaných, polámaných a pomačkaných brakteátů a na xh kg rozdrobených a zmačkaných České: Přemysl II. 803(3)*), 804(?), 807(314 + 14], 808(9], 809[47 + 2), 810(28 + 2], 812(3), 816(18 + 1), 820(12 + 3), 823(14 + 7), 825(634 + 224), 826(23), 830(654 + 150], 831(79 + 14), 832(24), 840(4 + 1), 845(2 + 2), 847(39 + 28) Václav II. 860 (586 +197), 861 (12) Moravské: Přemysl II. 959(2), 961(5) Ostatní: slezské (371 + 90), polské (několik set), uherské (několik), německé (80 g pomačkaných a přestříhaných) Podle: F. Fridensburg, Schlesische Múnzfunde. Der Brakteaten-fund von Salesche, Altschlesien I, 1922, str. 27 n.; I. L. Červinka, ČVMSO XLV, 1932, str. 36 n. Poznámka: Friedensburgův popis, a tím i Červinkův, který z jeho popisu vycházel, neodpovídají dnešnímu našemu názoru co do zařazení některých typů mezi české nebo moravské ražby. Mnohé z nich lze považovat spíše za slezské a jiné, cizí. Uvádím zde proto jen ony typy, které jsou jakožto naše mince v této práci obsaženy *) Doplněno podle inventáře numism. odděl. Moravského muzea 499 Zemendorf, Bez. Mattersburg, Rakousko, 1933 Hromadný nález, u. roku 1233 (?); 1891 mincí, mimo zlomků Moravské: Vlad. I. Jindr. 877(5), 878(2) Ostatní: vídeňské feniky (1860), štýrské (5], korutánsky (1), bavorské (10], uherské (5], neurčité (4) 90 Podle: F. Dworschak, Burgenländische Heimatblätter 3. Jg, Folge 2, 1934, str. 25 n. Poznámka: Dworschak uvádí jako moravské celkem 4 typy, z nichž 2 nelze mi jako takové bezpečně přiznat, proto je zde uvádím mezi neurčitými Dodatek 500 Drážďany, NDR, 1929 Hromadný nález, u. v 70. letech 13. stol.; asi 3600 brakteátů, celých, převážně do svazečků smáčknutých, mnoho půlených i drobněji rozstříhaných a 3 dvoustr. mince, o celk. váze 3564 g. Mimo to 8 slitků stříbra rozlič. vah, o celkové váze 4485 g České: Václav I. 725(2], 727(2], 730(1], 731(2 + 1), 736(10), 738(10 + 1), 739(1), 740(2], 747(6 + 3),749 [25 +3), Přemysl II. 758(0 + 1), 769(2), 772(5), 827(3], 843(4) Ostatní: asi 40 velkých českých brakteátů v 13 doposud nepublikovaných typech zde jen popsaných, leč nevyobrazených, markr. a bisk. Míšeň (asi 1250 kusů, mezi nimi i typy považované Fialou za české), Mansfeld, Anhalt, Branibory, Duryňsko, Lobdeburg, Hessensko, Wetterau, bisk. Naumburg, bisk. Augs-burg, bisk. Bamberg, arcib. Magdeburg, arcib. Kolín n. R., opat. Pegau, opat. Hersfeld, abat. Quedlinburg, Porýní, Franky, Švábsko, Slezsko a velké brakteáty neurčitelné Podle: Klaus Gůnther, Der Brakteatenfund von Dresden, Arbeits-u. Forschungsberichte z. sächs. Bodendenkmalpflege, Dresden, 1950/1, str. 201 n. 91 x. abecední rejstřík nalezišť Naleziště Číslo Naleziště Číslo Benešov, ČSSR, okolo 1880 379 Chrast, ČSSR, 1890 399 Bešov viz Bezuchov Ivančice, ČSSR, 1895 447 Bezděz, ČSSR, před 1895 380 Bezuchov, ČSSR, asi 1855 439 Jablonec, ČSSR, 1896 400 Bílý Kostel n. Nis., ČSSR, 1860 381 Jámy, ČSSR, 1837 448 Blansko I, ČSSR, IX. 1962 440 Jedouchov, ČSSR, 1932 401 Blansko II, ČSSR, X. 1962 441 Jezdovice, ČSSR, 1926 449 Bohuňovice, ČSSR, 1902 382 Jindřichův Hradec, ČSSR, 1852 402 Borne, NDR, 1903 478 Josefov, ČSSR, 1901 450 Bratčice viz Podmoky Kamenz O. L., NDR, 1910 488 Brno (Staré Brno), ČSSR, 19. st. 442 Kolín I, ČSSR, 1913 403 Brno, ČSSR, 1886 443 Brno, ČSSR, 1932 444 Kolín II, ČSSR, 1928 404 Kostelec viz Bílý Kostel Brzegy n. Nid , PLR, 1916 479 Březí (Březy) viz Jámy Kozly, ČSSR, 1847 405 Králice, ČSSR, 1903 451 Constappel, NDR, 1915 480 Krosigk, NDR, 1877 489 Čáslav, ČSSR, 1889 383 Krukanice, ČSSR, 1916 406 Čejč, ČSSR, 1931 445 Křivany viz Stihnov Český Brod, ČSSR, 1921 384 Kyselovice, ČSSR, 1862 452 České Budějovice I., ČSSR, 1881 385 Letovice, ČSSR, v 70. 1. 19. st. 453 České Budějovice II, ČSSR, 1936 386 Lhůta, ČSSR, 1943 407 České Libchavy, ČSSR, 1914 387 Libčany, ČSSR, 1845 408 Čistá, ČSSR, 1919 388 Lískovec, ČSSR, 1897 454 Doksany, ČSSR, 1936 389 Litrbachy viz Čistá Doksy, ČSSR, 1842 390 Lukovna, ČSSR, 1884 409 Dolní Město, ČSSR, 1937 391 Markvartice, ČSSR, 1890 455 Drážďany, NDR, 1929 500 Městečko Trnávka, ČSSR, 1934 456 Dubnice, ČSSR, po 1920 392 Mistrín, ČSSR, 1929 457 Františkovy Lázně, ČSSR 1859 393 Mixnitz, Rakousko, před 1922 490 Gera, NDR, 1917 Gilów, PLR, r. ? 481 482 Mnichovice, ČSSR, 1872 410 Moravský Krumlov, ČSSR, 1927 458 Girlachsdorf viz Gilów Nehodiv, ČSSR, 1903 411 Grosskorbetha, NDR, r. ? 483 Nesměřice, ČSSR, 1891 412 Grubschutz, NDR, 1896 484 Něm. Rybná viz Rybná n. Zdob. Grunroda, NDR, 1908 485 Nezdenice, ČSSR, r. ? 459 Halle a. d. Saale, NDR, 1885 486 Nové Hvězdlice, ČSSR, 1861 460 Heřmanice, ČSSR, 1885 394 Ohrdruf II, NDR, 1909 491 Hirschau, NSR, 1910 487 Olomouc, ČSSR, 1852 461 Horní Bory, ČSSR, 1958 446 Opava, ČSSR, 1895 462 Hribsko, ČSSR, zač. 20. stol. 395 Ouštěk viz Ústí nad Labem Cheb, ČSSR, před 1895 396 Pánova viz Podmoky Chodouny, ČSSR, 1879 397 Pardubice, ČSSR, 1938 413 Chotěšov, ČSSR, 1893 398 Pátek, ČSSR, 1846 414 92 Naleziště Číslo Naleziště Číslo Pfaffenmiinster, NSR, 1873 492 St. Poltěn, Rakousko, 1923 497 Písek, ČSSR, před 1889 415 Strmilov, ČSSR, 1898 430 Plzeň, ČSSR, asi 1870 416 Střelíce, ČSSR, 1959 467 Podmoky, ČSSR, asi 1888 417 Stříbro, ČSSR, 1953 431 Praha 1, Malá Strana, 1854 418 Štěpánov viz Trhový Štěpánov Praha 1, Sady Křenový, 1837 419 Praha 1, Křemencová ul. r. ? 420 Tasov, ČSSR, 1944 468 Praha 1, Jircháře, v 70.1.19. st. 421 Trhový Štěpánov, ČSSR, 1890 432 Praha 1, Kaple sv. Lazara, Trnávka viz Městečko Trnávka asi 1901 422 Třebíč, ČSSR, 1939 469 Praha 1, Kaple sv. Kříže, 1864 423 Uhrice, ČSSR, 1932 470 Praha 1, Michalská ulice, 1932 424 Újezd u Cerhovic, ČSSR, igo5 433 Praha 1, Michalská ulice, 1935 425 Ostí nad Labem, ČSSR, 1790 434 Přerov, ČSSR, 1879 463 Vadín, ČSSR, 1965 435 Quorfurt, NDR, 1857 493 Velehrad, ČSSR, 1885 471 Remhardsgrimma, NDR, 1867 494 Velehrad, ČSSR, před 1891 472 Reinsdorf, NDR, r. ? 495 Vlašim, ČSSR, 1846 436 Rešov, ČSSR, před 1906 464 Vražné, ČSSR, asi 1940 473 Rybná nad Zdobnicí, CSSR, 1934 426 Weisskirchen viz Bílý Kostel Saalsdorf, NSR, 1841 496 Zalesie Slaskie, PLR, 1919 498 Salesche viz Zalesie Slaskie Zálezly, ČSSR, 1851 437 Skřivany viz Stihnov Zbejšov viz Bezuchov Slavkov, ČSSR, 1907 465 Zemendorf, Rakousko, 1933 499 Stará Říše, ČSSR, 1888 466 Zlechov, ČSSR, 1962 474 Staré Hradiště u Pardubic, Zlončice, ČSSR, 1894 438 ČSSR, 1922 427 Znojmo, ČSSR, r. ? 475 Staré Ždánice, ČSSR, 1881 428 Želetice, ČSSR, 1933 476 Stihnov, ČSSR, 1870 429 Zidlochovice, ČSSR, r. ? 477 93 XI. PŘEHLED NALEZIŠŤ MINCI JEDNOTLIVÝCH PANOVNÍKŮ Králové čeští Přemysl I. Česká: 397, 436, 438 Zahraniční: 478, 480, 485, 488, 494 Přemysl I. s Václavem I. Česká: 391, 399, 433 Moravské: 449 Václav I. na Plzeňsku České: 411 Václav I. Česká: 381, 392, 393, 394, 395, 397, 405, 408, 422, 429, 438 Zahraniční: 478, 480, 492, 500 Přemysl II. Česká: 379, 380, 381, 384, 385, 386, 387, 390, 392, 394, 395, 398, 400, 401, 402, 403, 404, 405, 407, 408, 410, 412, 416, 418, 419, 420, 421, 422, 423, 424, 425, 432, 434, 435, 437 Moravská: 439, 440, 441, 442, 443, 444, 445, 446, 447, 448, 449, 450, 451, 452, 453, 454, 455, 458, 459, 460, 461, 462, 463, 464, 465, 466, 469, 470, 472, 474, 475, 476, 477 Zahraniční: 478, 479, 480, 481, 482, 483, 484, 486, 489, 490, 491, 492, 493, 495, 496, 498, 500, Václav II. Česká: 382, 383, 384, 385, 386, 388, 389, 392, 396, 400, 403, 404, 406, 408, 409, 410, 411, 414, 415, 417, 421, 423, 426, 427, 428, 431, 432, 435, Moravská: 439, 443, 445, 447, 448, 450, 451, 452, 453, 454, 459, 460, 463, 464, 470, 471, 476 Zahraniční: 482, 484, 487, 439, 491, 492, 493, 498 94 Samostatná markrabata moravská Vladislav I. Jindřich České: 430*) Moravská: 456, 467, 468, 473 Zahraniční: 499 Vladislav II. České: 430*) Přemysl České: 430*) Moravská: 456, 468 Vladislav III. Moravská: 440, 441, 442, 449, 455, 466, 474 Přemysl Otakar České: 413 Moravská: 440, 441, 443, 449, 455, 457, 466, 469, 474 Zahraniční: 497 Olomoucké biskupství Biskup Bruno Moravské: 441 *) V době ukrytí náleželo k území Moravy 95 XII. SEZNAM LITERATURY POUŽITĚ V III. DÍLU E. Bahrfeldt, Der Brakteatenfund von Borne, Berlin 1909 W. G. Becker, Zweihundert seltene Münzen des Mittelalters, Dresden 1813 V. Burian, Olomoucká část nálezu brakteátů v Rešově u Rýmařova, NSb. 8, 1963—64, str. 221 n. F. Cách, Brakteátové razidlo Národního musea a vývoj ražební techniky doby brakteá- tové, NČČsl XIX, 1950, str. 22 n. — Jeden z pohledů na české mincovnictví ve 13. století, Sborník numismatických prací k sedmdesátinám Dr. K. Castelina, Hradec Králové, 1974, str. 37 n. Kl. Čermák, Nález brakteátů u Podmok, PA XIV, 1887, str. 543 I. L. Červinka, Mince a mincovnictví Markrabství Moravského, Brno 1897 — Moravské brakteáty, ČVMSO XIX, 1902, str. 39 n., 104 n. — Nálezy mincí z Moravy, zvi. otisk z ČVMSO XLV, č. 169 a 170 F. Dworschak, Der Miinzfuncl von St. Pölten, Mitteilungen der Numism. Gesellschaft in Wien XV, 1923, č. 59—60 — Der Münzfund von Zemendorf, Burgenländische Heimatblätter 3. Jg. Folge 2, 1934, str. 25 n. F. Dworsühak — R. Friedinger, Ein Brakteatenfund aus Steiermark, NZ 56, 1932, str. 19 n. E. Fiala, Brakteáty nálezu Heřmanického, PA XIV, 1889, str. 457 n., 535 n., 590 n. — České denáry, Praha 1895 F. Friedensburg, Der Brakteatenfund von Salesche, Altschlesien I. 1, Breslau 1922, str. 27 n. M. Gumowski, Wykopalisko monet XIII. w. w Brzegach nad Nid., Rozpr. histor.-filozof. Akademiji Um., Tom LXI, str. 24 n. Kl. Günther, Der Brakteatenfund von Dresden, Arbeits-u. Forschungsberichte z. sächsischen Bodendenkmalpflege, Dresden, 1950/1, str. 201 n. G. Habich, Fund von Hirschau, Mitteilungen der Bayer, num. Gesellschaft XXVIII, 1910, str. 146 n. J. Halačka, Nález brakteátů v Uhřicích u Jevíčka [dodatek), NČČsl XIX, 1950, str. 184 — Nález ve Vražném u Jevíčka, NČČsl XX, 1951, str. 87 — Nález českých brakteátů v Zeleticích u Znojma, MNZ č. 7, 1960, str. 53 n. J. Hašková, Nález středních brakteátů z Vadína, NL XX, 1965, str. 183 W. Haupt, Literární záznamy o královských brakteátech z hornolužických nálezů, NČČsl VI, 1930, str. 51 n. — Der Brakteatenfund von Grubschütz 1896, Der Münzensammler, příl. k č. 39, roč. IV, 1931 W. Hävernick, Der Silberbarrenfund von Sonneborn, Kr. Gotha, Blätter für Münzfreunde 1939, str. 390 n. W. Hävernick — E. Mertens — A. Suhle, Die mittelalterlichen Münzfunde in Thüringen, Jena 1955 v. Heineken, Der Brakteatenfund von Kamenz O. L., Jahrb. d. Numism. Vereines zu Dresden a. d. J. 1912, str. 125 n. ]. Janáček, Stříbro a ekonomika českých zemí ve 13. století, ČČH XX, 1972, č. 6, str. 875 n. 96 J. Jeíný, Soupis a rozbor nálezů mincí v jihozápad. Cechách po stránce numismatické, Plzeň 1921, str. 9 n. — Brakteáty nalezené v Kolíně, VNS IV, 1922, str. 183 n. — Poznámky k nálezu nehodivskému, NČČsl III, 1927, str. 190 n. V. Katz, Brakteáty Přemysla Otakara II., VNS IV, 1922, str. 155 n. — Nález brakteátů u Dubnice pod Ralskem, NČČsl III, 1927, str. 30 n. A. Luschin v. Ebengreuth, Der Brakteatenstempel von Lettowitz, WNZ XIII, 1881, str. 225 n. V. J. Klíma, Razil v Plzni již Václav I.?, NL IV, 1949, str. 1 n. J. Menadier, Brakteatenfunde, ZfN XV, 1887, str. 189 n. B. Mendl, Hospodářský vývoj Evropy, 1948 V. Němeček, Po stopách nálezů na Třebíčsku, NČCsl XIX, 1950, str. 242 n. — Nález denárů Přemysla Otakara II. v Horních Borech na Velkomeziříčsku, MNZ č. 5, 1959, str. 28 — Tasovský nález, MNZ č. 6, 1959, str. 20 n. Em. Nohejlová-Prátavá, Zákonitost nálezů mincí, NL VI, 1951, str. 85 n. I. Pánek, Das Münzvermächtnis des 13. Jahrhunderts in Böhmen, NSb. 12,1971—72, str. 65 n. I. Petrtyl, Nález brakteálů a slitkového stříbra ve Lhůtě u Chotěboře, NČCsl XXI, 1952, str. 139 n. — Nález brakteátů v Čisté na Litomyšlsku, NSb. IX, 1965—66, sir. 225 n. — Nálezy brakteátů ve východních a severovýchodních Čechách, Acta musei reginae-hradecensis XI, 1967—69, série B, str. 101 n. — Dodatky k moravským nálezům z 13, stol. v numismatické sbírce Q. Šimka, Zprávy muzeí od Trstenické stezky, 1969, str. 51 J. Pašvář, Slezské a moravské mincovny ve 13. století, Slezský Sborník 51 (1951) — Nová data o nálezu brakteátů v Jamách u Žďáru r. 1837, NL VIII, 1953, str. 13 n. — O hornictví a mincovnictví v Havlíčkově Brodě ve 13. století, Vlastivědný sborník Vysočiny III, 1959, oddíl SV T. Przypkowski, Przyczynek do wykopaliska monet XIII w. w Brzegach nad Nid., WNA, 1920—21, str. 125 n.; 1922, str. 37 n.; 1924—25, str. 65 n. P. Radoměrský, Románská Praha ve světle nálezů mincí, ČNM, odd. věd společens., CXXIV, 1955, č. 1, str. 12 n. — Bavorský fenik na českém jihozápadě ve 13. století, NSb. II, 1955, str. 27 n. — Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, (údobí brakteátové], Praha 1956, str. 77—111 — Studie k českému mincovnictví 13. století (I), ČNM, Histor. muzeum CXXXV, 1966, č. 1, str. 23 n. v. Raimann, Der Münzfund von Pfaffenmünster, Mitteil. d. Bayer, numism. Gesellschaft XIV, 1895, str. 67 n. E. Rzehak, Ein Brakteatenfund bei Austerlitz, Zeitschrift des deutsch. Vereines für die Geschichte Mährens u. Schlesiens XIII, 1909, str. 221 n. J. Sejbal, K chronologii moravských ražeb 13. století, Sborník I. Numismat. symposia, Brno 1966, str. 78 n. W. Schwinkowski, Der Brakteatenfund von Grünroda, Jahrbuch d. Numism. Vereines zu Dresden a. d. J. 1909, str. 32 n. — Zur Münzgeschichte Heinrichs d. Erlauchten von Meissen (Der Fund von Constappel), Blätter f. Münzfreunde LH, 1917, str. 365 n. — Münz- u. Geldgeschichte der Mark Meissen der weltlichen Herren nach meissni-scher Art vor der Groschenprägung I, Frankfurt a. M. 1931 97 G. Skalský, K dejinám mincovnictví českého a moravského do počátku XIII. stol., Časopis Matice moravské 1924, str. 37 n. — O marce pražské na rozhraní stol. 13. a 14., NČČsl III, 1927, str. 39 n. — Studie o českých a moravských brakteátech, NČČsl V, 1929, str. 57 n. — Studie o českých a moravských brakteátech II, NČČsl VIII, 1932, str. 28 n. — Mincovni reforma Václava II., ČČH 40, 1934, str. 12 n. — Studie o českých a moravských brakteátech III, NČČsl XI/XII, 1935—36, str. 1 n. — Stručný přehled vývoje českého mincovnictví, Praha 1937 — Nález českých brakteátů a bavorských feniků z druhé poloviny 13. století v Doksa-nech, NČČsl XV, 1939, str. 44 n. — Ražba dvoustranných denárů v Čechách v době brakteátové, NČCsl XV, 1939, str. 23 n. — Studie o českých a moravských brakteátech IV, NČCsl XVI/XVII, 1941, str. 20 n. — Jak došlo v Čechách k ražbě brakteátů, N L I, 1946, str. 57 n. — Tak zvaný plzeňský denár nepatrí Václavovi I., NL IV, 1949, str. 5 n. J. Smolík, Nález mincí ve Staré Říši na Moravě, PA XIV, 1889, str. 465 n. — Brakteály (nález Chotěšov), P A XVI, 1896, str. 685 — Nález mincí z XIII. stol. v Strmilově, PA XVIII, 1898—99, str. 363 n. — Nález brakteátů v Králicích u Prostějova n. M., P A XXIII, 1908, str. 53 n. T. Stenzel, Der Miinzfund von Krosigk, BI. i. Munzfr. XIV, 1378, č. 66 J. Šebánek, Několik zpráv o mincovních a měnových poměrech v českých zemích vc 13. století ve světle diplomatickém, Sborník I. Numismatického symposia 1964, Brno 1966, str. 85 n. F. Šebek, Nález moravského denáru z Pardubic, NSb. XI, 1970, str. 180 — K libčanskému nálezu brakteátů, NL XXVII, 1972, str. 105 n. J. Šusta, Dvě knihy českých dějin I, Praha 1926 A. Taul, Neznámý nález brakteátů v Nezděnicích (okr. Uh. Hradiště), NL XXVI, 1971, str. 110 V. Vágner, Dva starší nálezy středních brakteátů z doby Přemysla Otakara II. ve vlastivědném muzeu města Pardubic, Sběratelské zprávy III, 1948, str. 9 n. 98 XIII. ZUSAMMENFASSUNG In der Einleitung zum dritten Teil erwähnt der Autor die Schwierigkeiten, auf welche die numismatische Forschung in dieser Epoche des böhmischen Münzwesens stösst. Es handelt sich fast durchwegs um um-schrifstlose, manchmal unansehnliche Münzen, sodass sie oft schon bei der Auffindung nachlässig behandelt oder auch vernichtet wurden. Alte Beschreibungen ihrer Funde sind vom heutigen wissenschaftlichen Gesichtspunkt unzureichend und bieten keine grosse Unterstützung. Den territorialen Umfang seiner Publikation begrenzt der Autor auf die Münzen des 13. Jahrhunderts, welche in Böhmen und Mähren geprägt wurden; er beschäftigt sich also weder mit den österreichischen Prägungen Přemysls II. oder den Oberlausitzer Brakteaten, noch mit den Münzen aus den Meissner Lehen oder den schlesischen Prägungen. Der erste Abschnitt enthält eine kurze Übersicht der Entwicklung des böhmischen Münzwesens seit dem Beginn der Prägung grosser böhmischer Brakteaten um das Jahr 1210 nach dem Vorbild der Meissner Brakteaten, von denen sich die böhmischen nur dadurch unterscheiden, dass sie einen gekrönten Herrscher zeigen. Entgegen der früheren Ansicht, nach der zahlreiche Meissner Brakteaten für böhmische gehalten wurden, schied der Autor — in Übereinstimmung mit der Ansicht moderner Forscher — aus den Reihen böhmischer Brakteaten alle grossen Brakteaten mit einem nichtbekrönten Herrscher aus. Dafür ergänzte er die Reihen einheimischer Prägungen durch neu aufgetretene sowie bisher nicht publizierte Typen aus den Sammlungen des Národní muzeum in Prag und des Münzkabinettes der staatlichen Sammlungen in Dresden. Weiter beschreibt der Autor die Entwicklung des Schrötlings der grossen böhmischen Brakteaten analog mit don gleichzeitigen Meissner Brakteaten und unterteilt die einzelnen Typen anhand von genauer datierbaren Münzfunden und nach bestimmten metrologischen Charakteristiken auf die Herrscher Přemysl I., Wenzel I. und Přemysl II. Um das Jahr 1260 kam es in Böhmen zur Münzreform Přemysl II., bei der die grossen böhmichen Brakteaten durch solche mittlerer Grösse ersetzt wurden. Zugleich wurde auch ein kleineres Nominal in Form von Halbbrakteaten kleineren Schrötlings und halben Gewichts eingeführt. Damals trennte sich auch die böhmische Münze äusserlich definitiv von ihrem Meissner Vorbild, denn anstelle des früheren stereotypen Herrscherbildes der grossen Brakteaten weist die Ikonographie der sogen, „mittleren Brakteaten" die verschiedensten Bildmotive auf. Die mittleren Brakteaten wurden sodann auch unter Wenzel II. bis zur Einführung des Prager Groschens im Jahre 1300 weitergeprägt. In dieser Epoche kam es auch durch Einrichtung von weiteren Münzstätten neben der Prager zu einer Dezentralisierung der Münzprägung und dadurch auch zu einer Vergrösserung der Münzproduktion. Dieser Umstand bedeutet für die heutige Forschung allerdings eine weitere Erschwerung bei der chronologischen Einreihung der einzelnen Münztypen. Nur dank der wissenschaftlichen Analysierung neuerer und zur Gänze erhaltener Münzfunde gelingt es uns, diese Fragen wenigstens annähernd zu beantworten. 99 Neben Brakteaten kommen in Böhmen im 13. Jahrhundert sehr selten auch zweiseitige beschriftete Denare vor. Diese bisher in vier verschiedenen Typen bekannte Münzen sind jedoch eher als besondere Gelegenheitsprägungen anzusehen denn als Versuche der Einführung anderer Münzformen. In Mähren entwickelte sich das Münzwesen unabhängig von der böhmischen Münze. Bereits zu Beginn des 13. Jahrhunderts, nach der Vereinigung der mährischen Teilfürstentümer in einer selbständigen Markgrafschaft Mähren, wird dort nach dem Muster der österreichischen Pfennige die Prägung zweiseitiger mährischer Denare eingeführt. Diese bis auf eine vereinzelte Ausnahme umschriftslosen Münzen wurden von den selbständigen Markgrafen Mährens bis etwa in die Mitte des Jahrhunderts geprägt. Zu Beginn der Fünfzigerjahre, als der böhmische König Přemysl II. die Regierung in Mähren übernahm, begann dort die Prägung kleiner mährischen Brakteaten, die anscheinend bis zu Beginn der Siebzigerjahre datierte. Noch während der Regierung von Přemysl II. schritt man zur Prägung von Brakteaten mittlerer Grösse, wodurch sich die mährischen Münzen äusserlich den gleichzeitigen böhmischen Münzen anglichen. Die Prägung dieser mährischen Münzen füllt dann auch noch unter der Regierung Wenzels II. den ganzen Rest des Jahrhunderts aus. Auch unter den mährischen Prägungen der Brakteatenzeit kommen in der 2. Hälfte des 13. Jahrhunderts allerdings verhältnismässig selten, zweiseitige Denare Přemysl II. mit seinem Namen in der Umschrift vor. Im zweiten Abschnitt behandelt der Autor die Gründe und Umstände, die den böhmischen König Přemysl I. am Anfang des 13. Jahrhunderts zum plötzlichen Übergang von der bisherigen Prägung zweiseitiger Denare auf die Prägung grosser Brakteaten bewog. Es war dies einerseits die bereits sehr schlechte Qualität der bisherigen böhmischen Denare, hauptsächlich jedoch das starke Einströmen von Meissner Brakteaten, die einen sehr guten Feingehalt besassen und denen eine gleichwertige heimische Münze gegenüber gestellt werden musste. Die fremden Münzen brachte der Zustrom deutscher Kolonisten ins Land, die von dem plötzlichen starken Ansteigen der Silbergewinnung in Böhmen angelockt wurden. Dieser Reichtum an Edelmetall sowie die durch Kolonisten mitgebrachten neuen sozialen Lebensformen führten zum Übergang von der Naturalwirtschaft zur Geldwirtschaft, in der der Bedarf von Münzen als Wertmesser und Zahlungsmittel rasch anstieg. Auch in der Organisation der Münzprägung selbst kam es zu Veränderungen, denn sowohl die Silbergruben wie auch die Münzprägung wird durch die königliche Kammer nunmehr an vermögende Personen aus dem sich bildenden städtischen Patriziat verpachtet. Es kommt zu neuen und oft komplizierten Rechtsgeschäften, zum Tausch und zur Verpachtung von Liegenschaften auf der Grundlage von Geldzahlungen. Obzwar die Münzproduktion ständig anstieg, wurde zu Zahlungen vor allem bei grösseren Transaktionen auch ungeprägtes Edelmetall in Form von Barren oder Silberkuchen verwendet. Trotzdem verlor die Münze nichts von ihrer funktionellen Bedeutung, denn im täglichen Geldverkehr auf den neuen, sich bildenden städtischen Märkten war ihr Bedarf unausbleiblich. Dies bezeugt auch die Prägung kleinerer, bei der Münzform um das Jahr 1260 eingeführten Nominale. 100 In diesem Abschnitt behandelt der Autor auch eine neue Idee hinsichtlich der Münzreform Pfemysls I., von der bisher angenommen wurde, dass sie um das Jahr 1210 generell die Prägung grosser Brakteaten im ganzen Lande einführte. Es ist nämlich auffallend, dass Funde grosser Brakteaten eigentlich nur in den nördlichen und nordöstlichen Teilen Böhmens vorkommen, während das südliche und südwestliche Gebiet den Anschein erweckt, als sei es überhaupt ohne jegliche Funde böhmischer Münzen aus der 1. Hälfte des 13. Jahrhunderts. Es erhebt sich daher die Frage, ob die grossen böhmischen Brakteaten nicht nur für jene Teile Böhmens geprägt wurden, wohin die Meissner Brakteaten gelangten, während im Süden und Südwesten des Landes, wohin die bayerischen und österreichischen Pfennige drangen, vielleicht ihnen ähnliche heimische Münzen geschlagen wurden. Solche böhmische zweiseitige Münzen wären unter den Prägungen jener umfangreichen böhmischen Pfennigfunde zu suchen, deren Vergrabungszeit bisher in die 2. Hälfte des 13. Jahrhunderts gelegt wird. Manche unserer einheimischen und auch ausländischen Forscher sahen schon einzelne dieser Prägungen als böhmische Münzen an und vermuteten ihren Ursprung in der Pilsner Münzstätte. In einer zusammenfassenden Wertung der Brakteatenzeit in den böhmischen Ländern führt der Autor ihre positiven und negativen Seiten an. Bei dem Vergleich mit den vorhergehenden zweiseitigen Denaren vom Gesichtspunkt der äusserlichen Form handelt es sich bei den Brakteaten um eine Verfallsform. Hinsichtlich der Schnelligkeit der Prägung stellte die Brakteatenprägung jedoch einen Fortschritt vor, denn sowohl die einfachere Anfertigung der Prägestempel, wie auch das eigentliche Prägen, das durch einen einzigen Schlag auf mehrere Schrötlinge aufeinmal vorgenommen werden konnte, entsprechen gewiss der jähen wirtschaftlichen Entwicklung des Landes und dem damals ansteigendem Bedarf an Zahlungsmitteln. Das reiche einheimische Silbervorkommen war die verlässliche materielle Grundlage für den Bedarf der Münzstätten; ein bremsender Faktor in deren Produktion war jedoch die schwerfällige administrative Verwaltung des ganzen Systems des böhmischen Münzwesens im 13. Jahrhundert. Der dritte Abschitt behandelt die Münzfunde als wichtigste Quelle der numismatischen Forschung. Die Münzfunde der Brakteatenzeit, deren stummen Münzen an und für sich nichts über sich selbst aussagen, sind allerdings nur dann von Bedeutung, wenn sie zur Gänze für die wissenschaftliche Forschung erhalten sind, denn ihre chronologische Bestimmung hängt von den Stückzahlen der einzelnen Typen ab. In dieser Hinsicht entsprechen uns heute nicht mehr alte Fundbeschreibungen, welche diese Umstände nicht oder nicht immer genügend berücksichtigen. Für chronologische Studien eignen sich am besten einheimische Funde, die eine genügende Anzahl heimischer Münzen eines bestimmten Zeitabschnittes enthalten. Demgegenüber pflegen ausländische Münzfunde, in denen manchmal auch böhmische Münzen vorkommen, nicht so sichere Erkenntnisquellen zu sein. Die böhmischen Münzen erscheinen in ihnen nur als nach dem Gewicht genommene Beimischung, ohne Rücksicht darauf, wann sie in ihrem Ursprungsland geprägt wurden. Nur dank den erst im 20. Jahrhundert entdeckten Münzfunden, vor allem mehreren grossen, wisseschaftlich eingehend bearbeiteten Funden 101 der letzten Jahrzehnte, vermögen wir uns heute ein annäherndes Bild vom böhmischen und mährischen Münzwesen des 13. Jahrhunderts zu machen. In dieser Publikation sind die Funde böhmischer und mährischer Münzen des 13. Jahrhunderts angeführt und zwar unterteilt nach Funden aus Böhmen, aus Mähren und Schlesien sowie solche aus dem Ausland. Aufgenommen wurden jedoch nur solche Funde, deren einheimische Münzen nach den einzelnen Typen verzeichnet werden konnten. Im vierten, überwiegend vom Gesichtspunkte der Münzsammler verfassten Abschnitt behandelt der Autor die Seltenheit dieser Prägungen. Er erklärt zunächst den Begriff der absoluten Seltenheit, die nur von der Zahl der heute bekannten Stücke abhängt; sie unterscheidet sich jedoch von der Seltenheit, wie sie von den Sammlern im Zusammenhang mit den Preisen dieser Münzen im Münzhandel verstanden wird. Ein negativer Faktor ist in diesem Falle das verheltnismässig kleine Interesse der Sammler für diese meist stummen und dadurch weniger attraktiven Münzen. Was speziell die Brakteaten anlangt, so sind sie oft unansehnlich und schlecht erhalten. Die Preise dieser Münzen werden auch durch die Anzahl jener Stücke beeinflusst, die aus Funden in die Hände von Privatpersonen gelangten, denn einzelne der seltenen Typen sind schon definitiv in Museumssammlungen gelangt und kommen somit für Bewertung nicht mehr in Frage. Ein von Sammlern hoch geschätzter Umstand ist die Erhaltung einer Münze, die vom Gesichtspunkt einer öffentlichen Sammlung jedoch etwas zurücktritt, denn von dieser wird vor allem die dokumentäre Aussagekraft einer Münze geschätzt, vor allem wenn ihr Fundort bekannt ist. Unter Berücksichtigung aller dieser Umstände stellte der Autor — so wie in den vorhergehenden beiden Teilen dieses Werkes — eine Übersicht über den Seltenheitsgrad jedes einzelnen Münztypes zusammen. Diese Seltenheitsziffer ist derart gewählt, dass sie ungefähr ein Zehntel jenes Preises beträgt, den die Münze in den Preislisten tschechoslowakischer Münzhandlungen in den Dreissigerjahren dieses Jahrhunderts gehabt hätte, als das Preisniveau stabilisiert war. Der fünfte Abschnitt enthält ein Verzeichnis aller bisher bekannten Typen der böhmischen und mährischen Münzen des 13. Jahrhunderts. Da sich in jener Zeit das Münzwesen in Böhmen und in Mähren in vollkommen unterschiedlichen Formen der Münzen entwickelte, sind im Verzeichnis der Typen zunächst die böhmischen Prägungen und danach separat die mährischen eingeführt. Das Verzeichnis ist in gleicher Weise wie in den beiden vorhergehenden Bänden dieses Werkes angeordnet, wobei die Nummerierung der Typen dieses 3. Teiles unmittelbar an die Nummerierung im 2. Teil anschliesst. Die 2. Kolonne enthält Zitate der wichtigsten Literatur und anderer Werke, in denen die Münze angeführt ist, gegebenfalls auch die Quelle, aus der die Münze übernommen wurde. Die 3. Kolonne führt die Nummern der Fundorte an, in denen die Münze vorkam. Diese Nummern entsprechen der Nummerierung der Münzfunde, unter der sie in den Fundbeschreibungen angeführt sind (siehe Abschnitt IX]. 102 Die 4. Kolonne gibt in der ersten Zeile das Durchschnittsgewicht an, wobei in Klammern die Stückzahl angeführt ist, aus der es gewonnen wurde. Die zweite Zeile nennt die Gewichtsspanne der erreichbaren Exemplare. Die dritte Zeile gibt den Seltenheitsgrad an. Je höher die Zahl, umso seltener ist der betreffende Typ. Die 5. Kolonne enthält Anmerkungen resp. Varianten oder Abweichungen des betreffenden Typus und, soweit feststellbar, den Feingehalt des Silbers. Der sechste bis achte Abschnitt setzt sich aus Vergleichstabellen mit der wichtigsten Literatur zusammen. Der neunte Abschnitt enthält kurze Fundbeschreibungen mit dem Jahr der Entdeckung, einer kurzen Charakteristik und ungefähren Vergra-bungszeit. Weiters sind die Nummern der einzelnen Münztypen getrennt nach böhmischen und mährischen angegeben. Die Zahlen in Klammern geben die Stückzahlen der einzelnen Typen an. Etwaige ausländische Münzen sind nur summarisch nach Ländern angeführt. Die literarische Quellen, aus denen die Fundbeschreibung zusammengestellt wurde, bilden den Abschluss. Der zehnte Abschnitt enthält ein alfabetisches Verzeichnis aller hier angeführten Funde. Dabei sind auch frühere ungiltige oder unrichtige Fundbezeichnungen mit Angabe ihrer richtigen Benennung angegeben. Der elfte Abschnitt bringt eine Übersicht aller Funde nach den Münzen der einzelnen Herrscher und zwar bei Jedem erst die böhmischen, dann die mährischen und zum Schluss die ausländischen Funde. Der zwölfte Abschnitt verzeichnet die gesamte, in dieser Publikation benützte Fachliteratur. Der dreizehnte und vierzehnte Abschnitt wird von fremdsprachigen Resumes gebildet. Der fünfzehnte Abschnitt bring die Abbildungen der Münzen in der Originalgrösse. Der sechzehnte Abschnitt enthält zwei Karten mit den Fundorten böhmischer und mährischer Münzen des 13. Jahrhunderts. Die erste Karte verzeichnet die einheimischen Funde, die zweite Karte die Auslandsfunde. Die Münzfunde aus der 1. Hälfte des 13. Jahrhunderts sind mit einem vollen schwarzen Zeichen angegeben; ein Kreis bezeichnet die Funde aus der 2. Hälfte des 13. Jahrhunderts. Aus diesen Karten geht hervor, wann und wie diese Münzen in Böhmen und in Mähren umliefen und wie weit sie in die benachbarten Länder gelangten. Übersetzt von Karel Castelin 103 XIV. SUMMARY In the introduction to his third volume, the author draws attention to the difficulties which beset numismatic reasearch in this period of the Bohemian coinage. This series, almost without exception, comprises unin-scribed coins of such generally unprepossessing appearance that up until now they have frequently been carelessly dealt with at the time of their discovery or even destroyed. From the point of view of modern scholarship, early descriptions are quite inadequate and offer no great assistance. The author limits his publication territorially to the coins issued in Bohemia and Moravia during the thirteenth century. He is thus not concerned with the Austrian issues of Přemysl II, the bracteates from Upper Lusatia, the coins of the Meissen state or with any of the Silesian series. The first chapter provides a brief survey of the development of the Bohemian coinage from the inception in 1210 of the large Bohemian bracteates which can be distinguished from their Meissen prototypes only by the fact that they show a ruler wearing a crown. Amending the previously-accepted classification under which many Meissen bracteates were taken to be Bohemian, the author, in accordance with the views of modern scholars, removes from the series of Bohemian bracteates all those large bracteates showing an uncrowned ruler. To replace these he is able to add to the list of indigenous issues some newly discovered and hitherto unpublished types from the collections of the National Museum in Prague and from the Coin Cabinet of the State Collection in Dresden. The author also describes the evolution of the flans of the large Bohemian bracteates on analogy with the contemporary Meissen bracteates and subdivides the individual types according to the evidence provided by closely-dated coin hoards and the particular metrological characteristics of the issues of the rulers Přemysl I, Wenzeslas I and Přemysl II. Under the coinage reform of Přemysl II which took place in 1260, the large Bohemian bracteates were replaced by medium-sized pieces. At the same time a smaller denomination in the form of half-bracteates on smaller flans and of half the weight was introduced. At this point too, the Bohemian coins finally diverge from their Meissen prototypes since, in place of the earlier stereotyped ruler's portrait found on the large bracteates, the iconography of the so-called „medium-sized bracteates" displays an independent repertoire of design motifs. The medium-sized bracteates went on being struck under Wenzeslas II until the introduction of the Prague groats in 1300. As a result of the foundation of further mints in addition to Prague at this time a decentralisation in coin-production took place and with it an increase in mint output. This situation undoubtedly presents modern research with greater problems in establishing the chronological order of the individual coin-types. It is thanks only to the scholary analysis of more recent hoards which hawe been preserved intact that we can manage to provide at least approximate answers to these questions. In 104 Bohemia in the thirteenth century there appeared alongside the brac-teates some very rare two-sided, inscribed pennies. These coins which are known so far from four different types are however regarded as issues produced on specific occasions rather than as attepmts to introduce other denominations. In Moravia however there evolved a monetary system quite independent of the Bohemian coinage. At the beginning of the thirteenth century after the union of the Moravian principalities to form one autonomous Moravian margravate, the striking of two-sided Moravian pennies after the pattern of the Austrian pennies had already begun. Apart from one solitary exception, these inscribed coins were struck by the independent margraves of Moravia up to about the middle of the century. After the Bohemian king Přemysl II took over control in Moravia at the beginning of the fifties, the striking of small bracteates was begun in Moravia and their issue can apparently be dated to the early sixties. During the reign of Přemysl II bracteates of medium size were also struck with the result that the Moravian coinage was at that time superficially analogous to the contemporary issues in Bohemia. The production of these Moravian coins was continued throughout the reign of WenzeslasII and thus occupies the remaining years of the century. Among the Moravian issues of the bracteate period there also occur, in the second half of the thirteenth century, rare, proportionately-sized but two-sided pennies of Přemysl II bearing his name. In the second chapter the author deals with the circumstances which faced the Bohemian king Přemysl I at the beginning of the thirteenth century up to the sudden transition from the existing issue of two-sided pennies to the striking of large bracteates. There was on the one hand the very poor quality of the prevailing Bohemian pennies but on the other there was, most importantly, the massive influx of Meissen bracteates of very good standard with which the local issues had to compete. These foreign coins were brought into the country by the droves of German immigrants attracted by the sharp increase in silver production in Bohemia. This state of affairs in relation to the precious metal, added to the new social order brought in by the immigrants, led to a change from a natural- to a money-economy in which the need for coinage as a standard of value and as a medium of exchange quickly increased. There were also changes in the organisation of the coinage itself for by this time not only the silver mines but the production of the coins themselves had been leased by the royal house to powerful persons among the urban aristocracy. New and often complicated regulations about trade and the leasing of real-estate on the basis of money payments were brought into being. Although the output of coins increases steadily, un-struck bullion in the form of silver bars or ingots was also used for payments especially in the case of larger transactions. These developments also provide the explanation for the triking of the pieces of smaller value introduced by the monetary reform of 1260. In this chapter the author also puts forward a new theory about the monetary reform of Přemysl I who had, it was previously thought, introduced the issue of the large bracteates throughout the entire country. 105 It is however remarkable that finds of large bracteates in fact turn up only in the northern and north-eastern parts of Bohemia, while the southern and south-western areas give the impression of being on the whole devoid of any finds of Bohemian coins during the first half of the thirteenth century. This then raises the question of whether the large Bohemian bracteates were not struck only for that part of Bohemia in which the Meissen bracteates had established themselves, while in the southern and south-western parts of the country where the Bavarian and Austrian pennies had penetrated, local coins were struck similar to the latter. These two-sided Bohemian coins should by sought among the issues present in the extensive Bohemian penny-hoards whose deposition has hitherto been dated to the second half of the thirteenth century. Many of our own scholars and foreign experts already consider some of these issues to be Bohemian and suspect that their source was the mint of Plzeň (Pilsen). In a comprehensive review of the bracteate period in the Bohemian lands the author sets out the positive and negative aspects of the subject. From the point of view of outward appearence, the bracteate issues represent a decline in comparison with the preceding two-sided pennies. With regard to the speed of striking however the bracteates mark a step forward for not only could the dies be produced more simply but the method of manufacture whereby more blanks could be struck at a single blow certainly provided the solution required by the rapid economic development of the country taking place in this time and met the increasing demand for specie. The rich native sources of silver were the dependable material basis for the requirements of the mints. One factor retarding output however was the sluggish administrative organisation of the whole Bohemian coinage system in the thirteenth century. The third chapter deals with the hoards, the most important source of information in numismatic research. The hoards of the bracteate period whose coins bear no overt evidence about their precise attribution are of significance only when they have been recovered in their entirety for scholarly research since their chronological assessment depends upon the number of coins of each type present. In this respect old hoard reports which ignored these considerations or did not always bear them sufficiently in mind are no longer edequate for our purposes today. The most suitable for chronological studies are native hoards which contain large enough numbers of local coins of an established date. On the other hand foreign hoards in which Bohemian coins are also sometimes found, are not usually such reliable sources of information. The Bohemian coins appear in them only as an admixture present on grounds of weight and without relevance to when they were struck in their country of origin. It is only as a result of the evidence from coin-hoards which have first come to light in the twentieth century and especially the various large hoards exhaustively and expertly researched during the last decades that we are able today to build up an approximate picture of the Bohemian and Moravian currency of the thirteenth century. This publication deals with the hoards of Bohemian and Moravian coins of the thirteenth century and subdivides them under the headings of finds from Bohemia, Moravia, Silesia and from countries abroad. 106 In the fourth chapter, writing predominantly from the point of view of the collector, the author deals with the rarity of these coins. He explains the idea of absolute rarity which depends entierly upon the number of specimens known today; this differs however from rarity as it is understood by collectors in connection with the prices of these coins in the trade. A negative factor in this case is the comparatively small interest taken by collectors in most anepigraphic and less attractive coins. This is especially true of bracteates which are so often mean-looking and in a bad state of preservation. The prices of these coins are also influenced by the quantity of each type from hoards which have fallen into private hands; certain rare types are already permanently in the possesion of public collections and so do not come into the question of valuation. A matter of great importance to collectors is the condition of a coin which, from the point of view of a public collection is something rather unimportant because the documentary evidence provided by a coin is valued by them before all else when its find-spot is known. Bearing in mind all these considerations the author sets out in summary terms as in both the foregoing parts of his work the rarity granding of each of the individual types taken as a whole. This rarity figure is so chosen that it is approximately the tenth part of the price at which the coin had appeared in the price-lists of Czechoslovak coin dealers when the price level was stabilised in the thirties of this century. The fifth chapter comprises an inventory of all the known types of Bohemian and Moravian coins of the thirteenth century. Since at that time the monetary systems in Bohemia and Moravia developed in completely different ways, the Bohemian issues are listed first under types followed by the Moravian coins cited separately in a similar manner. The list is arranged in the same way as in the two previous parts of this work so that the numbering of types in this third volume follows on from the numbering in the second volume. Column 2 contains references to the most important literature, to other works in which the coinage is discussed and, if need be, other sources are also mentioned. Column 3 sets out the numbers of the find-spots from which the coins have come. These numbers correspond with the numbering of the coin-hoards as they are mentioned in the descriptions of the finds (see Chapter IX]. Column 4 gives in the first row the average weight, followed in parenthesis by the number of pieces from which this figure was derived. The second row gives the weight variation noted among the available examples. The third row gives the rarity grading: the higher the number, the rarer the type in question. Column 5 contains remarks about varieties or deviant forms and, so far as it has been determined, the fineness of the silver. The sixth to eight chapters consist of concordance tables of the classifications appearing in the most important literature. 107 The ninth chapter provides brief descriptions of hoards with the date of discovery, a short characterisation and the approximate date of deposition. The numbers of the individual coin-types present are given separately for Bohemia and Moravia. The numbers in brackets give the number of pieces of each type. Any foreign coins included are given only in summary form under countries. The literary sources from which the hoard descriptions were compiled form the conclusion. The tenth chapter contains an alphabetical list of all the finds discussed in this volume. The eleventh chapter lists all finds containing coins of particular rulers, first from Bohemia, then from Moravia and then from countries abroad. The twelfth chapter provides a complete specialist bibliography of the works consulted for this publication. The thirteenth and fourteenth chapter give summaries in foreign languages. The fifteenth chapter contains illustrations of the individual types of the coins discussed here. The sixteenth chapter contains two maps with the find-spots of Bohemian and Moravian coins of the thirteenth century. The first map shows the home finds and the second map shows the foreign finds. The coin-finds from the first half of the thirteenth century are denoted by a black dot and a cross indicates a find from the second half of the thirteenth century. From these maps it can be seen when and how these coins circulated in Bohemia and Moravia and how far they spread into neighbouring countries. Translated by Marion M. Archibald 108 XV. VYOBRAZENI MINCI České mince Panovník č. Přemysl I. 669—700 Přemysl I. s Václavem I. 701 Václav I. na Plzeňsku 702 Václav I. 703—750 Přemysl II. 751—850 Václav II. 851—874 Moravské mince Vladislav I. Jindřich Vladislav II. Přemysl Vladislav III. Přemysl Otakar Bruno, biskup olomoucký Přemysl II. Václav II. 875—887 888, 889 890—894 895—897 898—903 904 905—989 990—1015 109 XVI. MAPKY NALEZIŠŤ Domácí nálezy Zahraniční nálezy mince první poloviny 13. století mince druhé poloviny 13. století 110 ČESKÉ MINCE Přemysl I. č. 669—676 Přemysl I. č. 677—684 Přemysl I. č. 685—692 Přemysl I. č. 693—700 701 702 Přemysl I. s Václavem I. č. 701, Václav I. na Plzeňsku c. 702, Václav I. č. 703—708 716 715 Václav I. č. 709—716 Václav I. č. 717—724 731 732 Václav I. č. 725—732 Václav I. č. 733—740 Václav I. c. 741—748 Václav I. č. 749, 750, Přemysl II. č. 751—756 Přemysl II. č. 757—764 779 780 781 Přemysl II. č. 773—781 782 783 784 Přemysl II. č. 782—790 791 792 793 Přemysl II. č. 791— 802 Přemysl II. č. 803—816 818 819 820 829 830 831 Přemysl II. č. 817—831 832 833 834 835 840 841 842 843 845 846 847 Přemysl II. č. 832—847 848 849 850 851 860 861 862 Přemysl II. c. B48—850, Václav II. č. 851—863 Václav II. č. 864—874 MORAVSKÉ MINCE 875 876 877 878 &7Ú 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 Vladislav I. Jindřich c. 875—887, Vladislav IL č. 888, 889 890 891 892 892 a 893 894 895 896 897 898 Přemysl č. 890—894, Vladislav III. č. 895—897, Přemysl Otakar č. 898—903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 Bruno, biskup olom. č. 904, Přemysl II. č. 905—923 Přemysl II. č. 924—948 Přemysl II. č. 949—970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 Přemysl II. č. 971—986 987 988 989 990 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 Přemysl II. č. 987—989, Václav II. c. 990—1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1015 Václav II. č. 1003—1015