I r?I. jag; - r v « ■ v'/ ... .* ČESKÉMU NÁRODU A DRAHÉ VLASTI VĚNUJÍ ODDANÍ SYNOVÉ. nArodní knihovna 5017101880898960677775 PŘEDMLUVA L Dílo toto jest pomníkem přátelství. Když jsem roku 1888 vydal spisek „O českých penězích do r. 1526", nabádali mne přátelé, abych pokračoval v popsání českých mincí. Přítel a předseda „Včely Čáslavské" p. Jan Hendrich půjčil mi dílo Adaukta Voigta, sbírka „Včely Čáslavské" a přítele pana Jana Nováka byla k disposici, blízký archiv horní v Kutné Hoře mne lákal k práci, i dal jsem se hned r. 1888 do díla. Počátky hyly velice skromné; nemel jsem odborné literatury, neměl jsem potřebných mincí k vyobrazení, když však nakladatel p. F. Hoblík v Pardubicích dílo mé v náklad přijal, koupil jsem některé potřebné mince a zase po uveřejnění je se ztrátou prodal. Než i v tom se poměry zlepšily. Můj obětavý spolupracovník p. Bedřich Skrbek, účetní knihtiskárny fy F. Hoblík a kustos numismatické sbírky městského musea v Pardubicích, od počátku stále půjčoval ze své soukromé sbírky, čeho bylo právě potřebí,, rovněž p. Eduard Haisl, ředitel cukrovaru v libid nad Cídí., ze své bohaté sbírky od Rudolfa II. do Josefa I. zapůjčoval mí ochotně některé pěkné originály. Když pak osobním stykem s řediteli a kustody mincovního kabinetu. Nejvyššího císařského domu ve Vídni, slov. pp. Drem Bedřichem Kennrem, prof. Drem. Robertem Schneidrem a Drem Karlem Domanigem dobrotivě půjčovány mi knihy a časopisy odborné a poskytovány odlitky a otisky některých vzácnějších mincí a medalllí, mohlo bytí dílo prohlubováno a okrášleno pěknými obrazy, jež pan nakladatel pořizoval v fotografickém závodě svém za stálého pečlivého dozoru p. Bedřicha* Skrbka. Také Česká Akademie mí Jedenkráte poskytla pomoc 200 K na cesty do Prahy, Brna, Vídně, Vratislavi, Berlína i do Zhořelce, odkud snesl jsem mnoho užitečného materiálu. S vděčností musím uznati laskavost některých ústavů a mnohých sběratelů a vlastimSlú našich i zahraničných, z nichž jmenuji následující, ač i zde asi mnohého ochotného pomocníka bezděky nevzpomenuto. Jsouf to výše jmenovaní slovutní páni ředitelé a kustodi mincovního kabinetu Nejvyššího císařského domu ve Vídni, slovutný pan Dr. Hugo Seger, ředitel musea slezských starožitností ve Vratislavi, slavná správa sbírky městské knihovny ve Frankfurtě nad Mok, velectění pp.: Frant. Dvorský, adjunkt král. čes. zem. archivu v Praze, F. K. Frýba st., městský radní v Příbrami, Frant. Hanák, obecni starosta v Horní Moštěnici, Eduard Haisl, ředitel cukrovaru v Libici nad Cidl., Ján Hrabák, c. k, vrchní báňský rada a Eduard Hofmeister, c. k. báňský rada vek. puncovním úřadě v Praze, Jan Kotal, řídící učitel v Lukavci, Florian Koudelka, c. k. okresní^vrchní zvěroléTcaT ve Vyškově na Moravě, Jan Kučera, učitel-v Uher. Brodě, Jan Novák, c. k. finanční revident v Čáslaví, Eduard Peck, učitelčina odpočinku v Dejvicích, Václav Pokorný, c. k. báňský rada v Příbrami, Rudolf Scheuner ve Zhořelci, ^ftdoIF Straka, ředitel kůru V Kva-sičTčlTna Moravě a mnozí jiní. VI Zejména však jest mi upřímně se poděkovati za stálou a obětavou pomoc spoluautoru tohoto díla, svému milému příteli p. Bedřichu Skrbkovi, účetnímu knihtiskárny fy F. Hoblík v Pardubicích, který jako pilný a vytrvalý pracovník nesl břímě horka i dne, mnohé části popisné obšírně a pečlivě zpracoval, redakcí obrazové části stále vedl a řídil, většinu mincí, kterých se nedostávalo, se vzácným sebezapřením vždy ze svých prostředků opatřil a nesčetné úmorné a namáhavé korrektury ponejvíce sám s obdivuhodnou trpělivostí obstarával a o vydání díla tohoto vůbec a v takovém rozsahu zvlášť zásluh velikých si získal. Bez jeho ochotné pomoci finanční i zdatné účasti v práci, spojené s houževnatou vytrvalostí a řídkou trpělivostí, by dílo toto při těch nesčetných překážkách, jež bylo stále překonávati, snad ani k dokončení svému nedospělo. Jsme si ovšem vědomi mnohých nedostatků v díle. Budiž nám omluvou, že práce vědecká na venkově zajisté ztížena jest, a kde není podpory vědeckých ústavů, tam svépomoc, oddanost a láska k dobru našeho národa nahradili musí fondy podpůrné. Naši Vlastimilové necht přijmou shovívavě a vlídně toto prvé zevrubné dílo o mincích českých, jež obětavý nakladatel p. F. Hoblík v Pardubicích vydal v rouchu nákladném a hojnými obrazy zdobeném. Kliment Čermák. V Čáslavi dne 30. listopadu 1913. PŘEDMLUVA n. Dokonáno jest I Po 231eté práci můžeme konečně odevzdati dílo toto slastně dokončené přátelům českého mincovnictví. V okamžiku tak významném budiž mí dovoleno nastínili poněkud tu trnitou cestu, po nfž bylo se mi celou tu dobu ubírali Jenom bezděky stal jsem se spoluautorem tohoto díla. Když v září r. 1890 můj vážený p. kollega Kliment Čermák nabídl rukopis svého chystaného spisu knihtiskárně p. F, Hoblíka ku vydání, byl mi chefem, jenž věděl z mě činností v musejním spolku, že se numismatikou od svého mládl se zvláštní zálibou obírám, rukopis ten svěřen, abych podal o něm svůj úsudek. Vítal jsem, že k vydání českého spisu numismatického dojiti má, nebof cítil jsem jíž dávno v naif literatuře jeho potřebu, a protož, ač se mi svou přílišnou stručností plně nezamlouval, pomyslil jsem si, že lepil něco nežli nic. Spis ten měl bytí vlastně pokračováním r. 1888 vydaného stručného populárního spisku páně Čermákova „O českých penězích do r. 1526" a měl obsahovat! jen něco málo nejtypičtéjSích vyobrazení českých běžných minci. Doporučil jsem proto p. nakladateli, aby spis ten do nákladu přijal, požádal však p. autora, by popisnou i obrázkovou část značně ještě rozšířil, přepracoval a též mincovnictví Moravy a Slezska do něho pojal. Cp se posledního přání týkalo, p. spisovatel vyhověl a dílo ještě přílohami listinnými doplnil, část popisná, ač ještě do ní něco medaili! přibráno, i část obrazová (ve skutečnosti bylo připojeno zatím jen několik vyobrazení dílem tuši kreslených, dílem z Kupferových tabulek vystříhaných) zůstaly ale vzdor tomu přece jen ještě chudě zastoupeny. Mně bývala by se zamlouvala spiše popisná část, aby byla psána ne povšechně, stereotypně, způsobem tak široce populárním, ale raději formou katalogickou s připojenými čísly, na něž by se odvotati mohlo, což jest mnohem praktičtější. Nechtěl jsem však o tom sám rozhodovali, poněvadž by se byla touto změnou celá stavba spisu zřítila, a znamenalo by to stavětí od počátku znova. Pan autor napsal patrně svůj spis pro široké vrstvy lidově, kdežto já měl na zřeteli, aby to byla kniha, jež by byla poučnou příručkou každému, kdož se numismatikou českou chce zabývali, neb již obírá. vn Pro první sešit zaslal p. autor k vyobrazení několik minci a obrázků méně zdařilých. Zapůjčil jsem proto sám k zobrazeni ze své sbirky hlavně drobnější mince, kterých jsem měl dosti, kdežto velkými mincemi měl jsem tehda zastoupeny panovníky teprve po 1 neb 2 kusech. Lítogralovč dali se do práce, leč seznal jsem záhy, že bez stálého dozoru a vysvětlivek by to nešlo, a že by se dílo z neznalosti ryjců jak v opisech tak i v kresbě chybami jen hemžilo, pročež jsem jím radou byl nápomocen. Čekali jsme od p. autora další zásilku mincí k reprodukci, ale když nepřicházela, upozornil jsem jej na pěknou exposici českých minci a medailli v retrospektivním odděleni zemské jubil, výstavy, aby si vyžádal od správy její svolení, by si směl z některých poříditi otisky, ale bylo mu to, bohužel, odepřeno. Též sbírka Musea království Českého zůstala mu dlouho nepřístupna, až teprr po letech dovoleno mi otisknouti si některé. Za to 8 uznáním dlužno zde uvésti, že zahraničné ústavy i jednotlivci projevili nám, kromě skrovných výjimek, ve viem více ochoty, laskavosti a blahovůle než ústavy domácí. Za těchto okolností byl jsem si vědom, že prvý sešit bude jsk textem tak obrazy tuze stručný a neúplný, ale p. autor nechtěl déle čekali, až potřebný materiál se opatří, a naléhal stále na jeho vydáni. Vydán tedy o vánocích r. 1891 první sešit Do druhého a dalších sešitů až do Josefa L zapůjčoval ochotně p. Eduard Haísl, ředitel cukrovaru v Libici n. Cídl., některé vzácnější originály k okreslent. rovněž několik rarit zapůjčil mi . Fr. R. Chaura a pp. Eman. a Rudolf Mikš v Praze a něco staniolových otisků poskytl mincovní abinet Nejv. cis. domu ve Vídni i sem tam nějakou minci některý ochotný pan sběratel, a vše ostatní, co se nedostávalo, obstaral jsem vždy na svůj vrub sám, by dílo vycházeli mohlo. Do druhého dílu vSalc dostalo se ním pomoci vůbec {en pranepatrné. Poněvadž jeden litograf přijat byl do závodu p Hoblíková výhradní pro stálé ryti mincí, bylo nutno starati se. aby měl vždy dostatek práce, a opatřovali mu (mnohdy i pro dva) mince k rytí do zásoby, tak že často se stalo, než p. kollega některé otisky, dle kterých neradi lilografové pracovali (že si kazí zrak), opatřil, byly mince dle originálů mnou zakoupených dávno vyryly. Ale k tomu bylo třeba neskonalých oběti peněžních, o jichž výši svědčí sbírka, k jejlmuž prohlédnutí přátele české numismatiky odkazuji, kterou jsem, aby zůstala navždy v celistvosti zachována jako základ k tomuto dílu a sloužila zároveň za podklad pro další bádání, přenechal se značnou ztrátou Městskému museu v Pardubicích. Vedle netušených obětí finančních vyžadovalo vydávání díla toho í nezměrných oběti na čase. Věnoval jsem mu po těch 23 let jeho vycházeni většinu svého volného času, sbíral i porovnával pilně materiál a obstarával od pořátku pořádáni a korrektury části obrazové i několikeré korrektury každého archu textového od prvého kartáčového oklepu počínaje, až do posledních revisi z'rychlolisu. Byla to práce úmorná, zrak i nervy velice namáhající, zvláště když mnohdy trvala do pozdních hodin nočních, ale konal jsem jí ochotně pro dobro věci. Při prvním sešitu neosmelil jsem se sám p. autorovi na textu vůbec něco měnili neb něčeho pričiňovali, pouze pořídil jsem seznam vyobrazených minci. Do druhého však sešitu počal jsem též k části popisné některými dodatky přispívali, až konečně od Fridricha Falckého počínaje až do konce část tuto samostatně jsem zpracovával. Činil jsem to dlouho skrytě, a teprve k zakročeni mých přátel, najmě prof. Č. Ibla, kteří byli svědky mě úmorné práce a velikých oběti, objevilo se moje jméno proti mě vůli jako spolupracovníka na obálce 5. sešitu. Jestliže již dříve věnoval jsem dílu veškeré své sily, činil jsem tak od té doby tím více, poněvadž z dřívější mé ochoty stala sc nyní jakási morální povinnost, ježto převzal jsem za část popisnou a obrazovou veškeru zodpovědnost. Činil jsem, co se v rámci, v němž dílo bylo jíž začato, k jeho zvelebení dělati dalo, což i odborníky bylo uznáváno. Jenom v jednom denním listě bylo mi vytknuto, že dílo jest tuze obsáMě a rozvláčně, že přináší vyobrazeni mincí málo odssebe se různicích a že by stačilo podali jen jeden typ. Na omluvu toho uvádím, že chtěl jsem obrazy nahradili nedostatky v části popisně, která po stereotypních popisech v prvních sešitech více katalogícky psána býlí nemohla, zvláště když naskytla se někdy řídká příležitost podali vyobrazeni různých variantů. Těž poukazováno tamtéž, že prý v díle zobrazeno jest nadbytečně mnoho medailli, jež zevrubně jsou popisovány, a uváděny varianty opisů na různých běžných mincích.' Musím k tomu uvésti, že naopak numismati byli tomu povděčni, že dílo vyzdobeno jest četnými obrazy a přináší v poslednějších sešitech vyobrazeni a popis skoro veškerých pamětních mincí a medailli, a že i popis mincí běžných jest obšírnější než s počátku, v čemž znamenali jest valný pokrok. K učiněné Rak tamtéž výtce, že mezi vyobrazení pojaty též tří mince cízi (dvacetník Marie Terezie pro Štýrsko, záslužní medallle téže panovnice za zvelebení hedvábnictvi v Lombardsku a jiná Ferdinanda Dobrotivého z výstavy vídenské), připomínám, že dvacetník zobrazen byl docela snadným přehlédnutím levharta za lva v prsním štítku orla, a druhé dvě medaille staří vyškolení numismati pražští, pp. Fr. R. Chaura a Eman. Mikš mně výslovně jako české označili, ale o jich omylu jsem se teprv po zobrazeni přesvědčil a onu nesprávnost pak ihned opravil. Na nesnázích s opatřováním originálů k zobrazeni nebylo dosti. Bylo zápasili od počátku též s mnohými technickými obtížemi, nebol nedostávalo se různých znamének numisma- VIII luckých a mnohdy i jiných typů- Haasovská knihtiskárna a pismolijna v Praze, která krátce před tím tiskla německý popis sbírky Donebauerovy a knlž. windischgr&tze, odepřela dodáni jich, ač znaménka i vhodné matice hotové měla. Objednány tedy u ní některé značky dle nově zhotovených matic, ale přišlo to tuze drzho, a provedení nevyhovovalo. Musil tudíž nejnutněji! znaménka udčlati zdejší ryjec p. Albert Eckart. Když se však z Pardubic odstěhoval, vyřezával si nejpotřebněji! znaménka sazeč sám z liteřiny, což bylo velmi pracné a obtížné, než se mi podařilo natézti berlínskou písmolijnu Ferd. Theinhardta, která mnoho numismatických znamének na skladě mela, jiné pak za mírnou cenu nově zhotovila, Cimž se nám značně práce usnadnila. Ve velkém městě jest pomoc snadná, na venkově vlak někdy nepatrná věc čin! velké obtíže. Jiné překážky vznikly s dodávkou papíru, mnohdy též při prasknuti litogr kamene v lisu s vyrytými mincemi, pak úmrtím a změnami zapracovaného personálu litografického, sazečského a tiskařského atd. Než na těchto technických nesnázích, jež mému panu kollegovi zůstaly neznámy, nebylo ještě dosti. Když byl sešit jíž rozeslán, nastaly starosti nové. Mezi vydáním jednotlivých sešitů mnoho odběratelů zemřelo, nebo někteří zase přestali odblrati, když sešitů proti prvnímu rozvrhu přibývalo. Musil jsem tedy v náhradu za ubylč hledati zase odběratele nové, aby počet jich neklesl, a náklad aspoň částečně byl uhrazen. Seznav z neochoty, jež nám na mnohých místech v Praze byla projevena, že pracuje se tam, aby vydávání díla našeho bylo co nejvíce ztíženo neb vůbec znemožněno, nebo aby zůstalo práci bezvýznamnou, umínil jsem si pevně, že se tím více zasadím a napnu všechny své sily tělesné, duševní i finanční, aby dílo i hc»7. nní pnmnri ne zvelehnvaln, 7-dArn£ pnkrařnvaln « dnspŕln Mastní k svému ulcončanf. Spartánské heslo „Buď pod štítem neb na štítě" měl jsem stále před sebou. Tak došel jsem konečně po 23 letech svého cíle. Budiž zde vděčně vzpomenuto mých milých, vždy velice úslužných přátel, velectěných Ep. Fr. R. a Karla Chaury, Eman. a Rudolfa Mikše v Praze, Frant. Vambery, ředitele cu~ rovaru a Karla Schíicka, úředníka továrny JindHcha Francka synově v Pardubicích, kteří mi mnohé zvláštnosti ze svých sbírek zapůjčili, Jana Sýkory, professora c. k. vyšší reálky v Praze v Ječné ulicí a Antonína Nováka, korrektora Ottová Slovníku Naučného (f 874 1913), kteří mi s největši ochotou a laskavostí latinské legendy do českého jazyka překládali, jakož i všech pracovníků knihtiskárny a litografie firmy F. Hoblík, kteří se na due tom súčastnili, nebof při různých technických nedostatcích a obtížích, které bylo překonávatt, snažili se, seč mohli, přáním mým s obdivuhodnou trpělivostí co nejvíce vyhověli, přispívajíce tak ku zdaru díla. Z faktorů-korrektorů byli to pp.: Vilém Cernstein a Bohumil Turek; z metteur-en-pagesů Josef Petrlík, Antonín Janeček (t 26/2. 1906), František Kořínek, Jaroslav Ruml, Jaroslav Schmidt a Jan Volák; ze sazečů Josef Steiner-Poďěbradský (f 1976. 1907), Vladimír Švec, Rudolf Jirman. Josef Dlabal, Václav Koros, Karel Petr a Ludvík Byteiník; ze strojmistrů kmlitiskařských Josef Bubák (f 2373. 1911), Eman. Přibyl, Josef Duda, Bedřich Pazderka a Eman. Chalupecký; z litografii Josef Ryšavý, Frant. Růžička, Frant. Bender. Jan Prouza (f 1873. 1911) a Frant. Máslo; z přetiskafů Josef Sýkora, Josef Flek, Josef Rousek, Karel Jfiger a Karel Jirásek; ze strojmistrú kamenotiskařských Frant. Wolf, Václav Smrček a Josef Smeták. Podávajíce toto dílo šfastně dokončené přátelům českého míncovníctvi, prosíme, aby přijali je s tou pietou, 8 jakou láskou jsme je vytvořili. Není dílo to naším ideálem, jsou v něm mnohé mezery a nedostatky jako v každém lidském díle. Snaha a vůle naše byla zajisté nejlepšl, však bylo nám zápasili 8 těžkými poměry. Nicméně naplňuje nás radosti, že podařilo se nám zbudovat! vlastni dlouholetou prací a z finančních, námi přinesených obětí, za přispění a ochoty několika upřímných přátel, takřka beze vší cizí pomoci dílo, jakáž jinde buď vědeckými ústavy a korporacemi neb ze štědrých jich podpor jsou vydávána. Podán tím důkaz, že idealismus v národě našem i v nynější materialistické době nevyhynul, ale dosud žije. Bedřich Skrbek. V Pardubicích dne 2. prosince 1913. f f v * ZA PANOVÁNÍ RODU HABSBURSKÉHO OD ROKU 1526. 1713 Nejvyšší mincmistři království Českého. Igj^^feipťiívu mincovnictví vedli nejprve za krále Vitelava I. královští urburéři, ll^^^f 'itcří üt* ^ft8U Václava r- 1300 mívali stálé sídlo na Horách Kutných. 1 Poněvadž pak správa mincovnictví mnohé opravy žádala, ustanovil Vlastimilo vný národní hospodář císař Karel IV. r. 1361 měštěnína Kutnohorského K n d r 1 í n a řečeného Versucher za nej vyššího mincmistra. Bylyť povinnosti toho úřadu znamenité, neboť byly jemu všechny hory, kovy, úředníci, dělníci a důchody horní poručeny v zemích koruny Ocské. Při něm měli nápravy hlcdati všiekni úředníci horní, správcové hor, těžíři a nákladnfci. Viděl-li se kdo soudem horním stížena, tedy se odvolání díti mohlo jediné před nej vyššího mincmistra, když v zemi krále nebylo, a jemu povinni byli zachovávat! veškeru poslušnosť jako králi samému- veškeří úředníci horní, horníci, nákladními a všichni, kdo pod právo horní náleželi. On měl právo veškeré úředníky a služebníky horní v jích úřady ustanoviti a z nich sesaditi, přísahy jim ukládati a na místo krále přijímatí. Jemu příslušelo, aby ve všech horních městech v království Českém konšely sadil a všecky pořádky havířské a hutnické podle svého uznáuí volil, sadil a přísahy jim vydával. Po obnovení rady na druhý den měli býti pavinni v každém horním městě, aby předešlý úřad a konšelé u přítomnosti obecních starších ze všech svých důchodů a vydání činil pořádné účty, jakož podobně i starší nad havíři a hutníky zachovali se měli, aby mincmistr nejvyšší věděl, jak všickni obecního dobrého dbají. Shledal-li jakýs nedostatek, měl napraviti aneb na krále neb v jeho nepřítomnosti na zřízené • rady v království Českém vznést i. Pod správou nej vyššího mincmistra razila se mince královská, těžilo z hor králnvnk^nli. vvbírán dvacátek drahveh kovů dobvtveh v horách soukromníků. ----------j —t - j----- ------------ -------j — — — — j j — - -- - f skupovány drahé kovy pro potřeby v mincovně a týž bděl nad zachováváním horního zákona.*) *) Povinno «tl a práva nejv. mincinutrn siřeji vymezena v ol»noveny"ch prAvuch korních roku 1Ü7JI »jotlnan/ch, pak napravených, ale nikdy nepřijatých pro odpor Horských. (Sněmy ("mké V. Btr. &«3—C-28, pak výtky Horských na Htr. 750—8(12.) Ta práva nepsal Ludvík Karel » ftásné n nej vy Ml mincmistr Vilém z Oprfttorfa jo na animu r. 1570 předložil, kde due 6. října 1580 za přítomnosti delegáti! Kutnohorských móla býti korrígována, alo v platnosť ani potom nevešla. 3 První královští nej vyšší mincmiHtři byli obyčejně stavu městského a někdy též cizinci; později zůstávali ňřtul ten oKoby stavu rytířského. Při rozdělení úřadu zemských mezi stav pansky* a rytířský r. 1-41*7 knílem Vladislavem II. bylo jediné o úřadu nej v. mincmistra ustanoveno, že záleží zeela na vftli králové, jest-li přííti ehce úřadu toho pánu, zemanu neb měšťanu. Na sněmu zemském r. 1532 sneseno, že má uejv. mincmistr vždycky býti Ócchem rozeným. Král Ferdinand T. listem daným vq Vormsu dne 23. června 154") při ustanovení Jana Víteuce nejv. mincmistrem, ustanovuje služné jeho na 200 kop grošft českých; mimo to aby požíval z důchod íi mincovních úřadu kutnohorského světla, dříví, uhlí, ovsa, sena i steliva pro potahy. V XVir. století pozbyl úřad tento významu a byli mnozí jen podle jména nej vyššími mincmistry, až r. 1783 císař Josef II. úřad týž zrušil. Seznam nejvyssích mincmistři! království Českého Za Ferdinanda I.: Jindřich Tunkl z Brnfčka a ze Zábřehu (za přeclehozíeli panovníků 1513—1514, 1514—1515, 1518, 1521—1522), 1526 1528. Jan z Vartmberka 1528—1532. Erazim ze švamberka 1532. Albrecht z Guttenštejna 1533—1542. Šebestián z Vajtmile 1542—1545. Jan Vítenec na Tochovících 1545—1551. (f 1560.) Jan mladší z Lobkovic 1551. Vilém z Oprštorfa 1552. Petr Hlavsa z Liboslavě (správce) 1553—1561. Jan Erazim ze Švamberka 1562—1564. , Za Maximiliana I. (jako císaře něm. II.): Jan Erazim ze Švamberka 1564—1566. Karel z Bibrétejna 1566—1572. Zdislav Bořita z Martinic 1572- 1575**. Jindřich z Kurcpachu 1576. Za Rudolfa II.: Zdislav Bořita z Martinic 1576. Jindřich Kurcpach z Trachmberka a z Milice na Ronově 1576^—1577. Vilém z Oprštorfa 1577—1587. Karel z Hibrštejna 1588—15SH). Správcové: hofmiBtr Tobiáš Schaffer, úředník mince Jiří Šatný z Olivetu a eÍB. rychtář Mikuláš VodňanBký z Čazarova 1591—1595. 4 ľridrkli lirabe Šlik 1595—lňW». Kričtoť ZcliiiBký 7.0 Sebiizína UMU 1607. llunnibal z Valdštejna 1607--Milí. Za Matyáše M.: Ilntmihal z Valdštejna na Hostinném 1(311. Vilém Vřesovec z Vŕesovic 1612—1618. Za stavovské vlády: Václav ťhotouchovský z Nebovid, -f- 1619 v zárf. Albrecht Klusák z Kostelce Pavel Skřeta Sotnovský zo Závofic J Itadslav Hlavsa z Liboslavč Za Fridricha Falckého: Jiří Klusák z Kostelce | Pavel Skřeta Řotnovaký ze Závořic j „ i> i i ui iní f M 161!»—162ti. Kudslav Hlavsa z Liboslavc Zikmund Kozel z RyzntaUi Albrecht Klusák z Kostelce 16UU. Za Ferdinanda II.: Vilém Vřesovec z Vřesovic 1620—1628. Štěpán Beník z Petrkova (správce) 1629—1630. Oldřich Adam z Lobkovic 1630—1636. Za Ferdinanda lil.: Oldřich Adam z Lobkovic 1637—164í). Mikuláš ze Schônfeldu 1650—1657. Za Leopolda I.: Mikuláš svob. pán ze Schônfeldu 1657—16631,2. František Arnošt hrabě z Paaru 1660. Vilém Vřesovec z Vřesovic 1671—1672. František Arnošt hrabě z Paaru 1672—1676. Antonín z Janinalli (správce) 1676—1678. Jan Václav z Reinburka 1678 a7u—1681. Antonín z Janinulli (správce) 1681"—1685. Jindřich Burkhard ze Schneidova 1686|—1688. František Karel Přehořovský z Kvasejovic 1688y—1699. Petr hrabě z Kokořova 1699—1705. a Za Josefa I.: ťetr hrnbč z Kokořova 1705—1710. František Karel hrubě z ľottinka 1710—1711. Za Karla II. (jako císaře nem. VI.): FruiitiSek Karel lmiliě z iV.ttiiikn 1711 1721. Jan Front íček z Laiicrn (zástupcť) 1721- 1132 Filip hrabě Kolovrat Krakovský 1732-1740. Za Marie Teresie: Filip hrabě Kolovrat Krakovský 1740—174«. Jan Nep. evob. pan Mitrovský (zástupce) 174H -1740. Jan Nep. Bvob. pán Mitrovský 1740 -17Ô5. František Josef hrabě Pachta x líájova 17óň—1774. Karel Ignác Lrabč Clarv-Aldrýigcn 1774—1780. Za Josefa II.: Karel Ignác hrabě Clary-Aldringeii 1780- 17^3, kteréhožto roku ťiřail nejvýš, mincmistra v Cechách dekretem císařským zničen. 1 « 1 FERDINAND I. (1526-1564 l»no 24. října 1526 zvolen a dne 24. února 1527 korunován aa krále ueski'ho; dne .'1. líHtupariu 1527 korunován m krále uherského a dne U. h'.lna 1531 k/i krále římského; léta 1556 po zřeknutí no tľňnu evcho hrnti'h Karia V. evolen zn císRte néineckého, přijal vtok tento titul teprve ]io smrti jeho léta 1558. Zomrel dne 25. července 1564. Leta 1521 VHtoupil v sfiatek a Annou Jagellonskou, dcerou českého n uherského krále Vladislavu II. Mincovnictví české za Ferdinanda I. I [ordinanci I. obecné jmfn jest zakladatelem říše rakouské. S obdivuhodnou pevností počal prováděti sjednocení zemí svých a překonal odpor stavů rakouských a českých, kteří podle starých práv zemských samostatně si vedli. Zřízením rozličných komisí zjednal platnosť myšlenkám svým, jež dále rozvinuli teprve císařovna Maric Teresie a Josef II. Když Ferdinand I. králem byl zvolen, nalézala se královská mincovna v Hoře Kutné, kde hlavně české groše a drobná mince tepány, a pak od r. 1519 mincovna hrabat Šliků z Pazonna v Jáchymově. Hojnosť stříbra z dolů Jáchymovských lépe zpeněžena ražením peněz, k němuž se bohatí Šlikové svolením zemského sněmu r. 1520 dostali s výhradou sněmovní, „pokud právům a svobodám zemským nebude věc ta na íjmuu. Starší povolení k mincování již z r. 1437 prý od císaře Zikmunda dané ělikům bylo podvrženo. Brzo po své korunovaci sadil král Ferdinand dne 27. března 1527 českou komoru, jejíž představeným byl Jan z Vartmberka. Nelíbilo se Ferdinandovi, že Šlikové užívají též výhradního práva královského, pročež působil na stavy, že na sněmu v Budějovicích r. 1528 právo ražení mince Šlikfi m vzato, ze zernskvch desk w mazáno a král Ferdinand usadil v Jáchymově úředníky sobě přísahou zavázané. Šlikům z milosti dne 13. září 1528 dovolil, že směli raziti minci zemskou pod obrazem královským a dle stanoveného zrna. Král si též vyhradil kupování Rtffhra ňili pagamentu, pročež stříbro dolů Jáchymovských mělo býti za přiměřenou cenu prodáváno mincovnímu úřadu královskému.*) Tak počato ražení v říjnu 1528_jménem královským. *) Podobně obmezoval ininci Jana z PernttýtM v Kladsku, až zánik bi. 7 Posa vadní Šlikoveký mincmistr Oldřich Gebhardt vzat do přísahy královské a vrchní správa svěřena české komoře. Dle nařízení královského zůstalo se při dosavadní jakosti mince, totiž aby groš tolský čili tolar platil tolik jako zlatý rýnský, pročež jieli mělo býti raženo 8 z crfurtské čili kolínské hřivny, tak aby sazená (mincovní) hřivna obsahovala 15 lotu bez 2 grénň ryzího stříbra (zrna), a poněvadž lot dělen v 18 grénň, obsahovala Kazená hřivna 2iW grénů stříbra.*) Gebhardt nepobyl zde dlouho, neb brzy následoval Klaus Kraus, jenž sesazen 17. března 1535, načež uveden ze Štýrského Hradce I Tanuti Weizclmíinn. Při té změně dotčeno v instrukci, že nemá již užívat i kadeří (Krause), mincovního to znaménka svého předchůdce, nýbrž ružice. Dlužno tedy šetřiti sběratelům mincí znaménka téhož na mincích, jež jim udává nejen místo mincovny, odkud'peníz vyšel, ale též jméno mincmistra. Za tím údělem připojen bude za popisem mincí seznam mincoven a mincmistru a znázorní se znaménka jejich obrázkem, čehož pro stručnosť v popisu mincí nebylo lze provésti všude. (Tab. I.) Někdy též jako z milosti zvláštní povolili panovníci zmincovati stříbro jistým osobám, jako r. 1538 svoleno Zdi slávu Berkovi z Dubé a z Lipého, nejv. hofmistru královBtví Českého, který ze 3000 hř. stříbra směl v Jáchymově vybiti peněz, zajisté znamenaných nějakým znamením zvláštním, snad ostrví (sukovitými větvemi na kříž přeloženými). Pro nesprávnosti bývalo při mincovnách častěji vyšetřování, jakož i Wcizel-mannovi uloženo složití kauci 20.000 tolarů, kteréhož způsobu při osazování úřadu pak hustěji upotřebováno. Také se Šlí k y bjlo mnoho nesnází, až konečné mincovnu v Jáchymově zcela ztratili r. 1528. Drobná mince v Cechách i v okolních zemích byla velmi rozmanitého zrna i rázu. Do Čech pak vtírala Be zlehčená cizí mince, že ani časté zákazy sněmu nestačily. Nebylo lze najednou také srovuati drobnou minci, neboť starý zvyk obyvatelstva držel se houževnatě svých zemských mincí. Mincovnu v Praze znova zařídil r. 1537 král Ferdinand I. a jmenoval mincmistrem Konráda Sauermanna Btar. z Gelče, který dříve působil ve Vratislavi. Příčinu k jmenování mincmistra v Praze zavdalo několik Staroměstských měšťanů, kteří r. 1536. objevili a naložili hory stříbrné u městečka Skalice na potoku Vyžlovce v kraji Pražském. Ti žádali Ferdinanda I., aby hory ve Skalici z daru Pána Boba všemohoucího zjevené a vyzdvižené k užitečnému lidu obecného byly prohlédnuty a měšťanům tfmž ab v dáno bvlo no volení, těmi s tří brv minci zakládati a v Starém městě ta stříbra mincovati dáti. I položil král věc tu *) Tudíi obsahoval tolar 33*6 grénů stříbra; počítátne-li dle nynäjfií ceny kolínskou hřivnu za 21 zl. rak. Ais., má tolar Jáchymovsky cenu 2 zl. 44 % kr. Jinak počítáno též na penízky čili pfenniky, jichž bylo 16 do lotu, tedy v kol. hřivno 266, kdežto grcnfi 288. ľraiská hřivna čítala jen 231 vid. pfennikft. Víďaftak/ch-& hřiven roraalo-wftkpMiiakym hřivnám, ceaká litivna tl 1082r>22 hřivny kolínské. Více o tom ve spise Jnna Newaldn „Das Österreichische Mlinzwesen anter Ferdinand I." Wien 1883. • 8 ku sněmu ze dne 5. březnu 1537 *) a jmenoval puk Snnermnnna listem ku komoře české ze dne .21. října t. r. mincmistrem v Praze.**) Ale jeStě ani r. 1538 v prosinci neměl Snuennann dovolení komory české, aniž nařízení k mincování a neobdržel mincovního Mílu, protože sc založení nové mincovny v Praze nelíbilo. Konečně jmenován listem královským ze dne 28. červua 1539 Oldřich Vogelhaimber zkmišcčcm či vardajnem s ročním platem 50 koj) grošů českých a doručen iSaucrmannovi dne 3 k proBinec 1539 mincovní řád smluvený s komorou českou. Když najatá mincovna v Celetné ulici v místech nynějšího obchodního soudu ***) opravena i dostavena r. 1540, skupováno zde zlatil lot praž. za 6 zl. rýn. a stříbru čistého hřivna za 10 zl. rýn., každý zlatý po 24 bílých groších počítaje. Raženo z pražské hřivny 71 dukátu a čtvrt tolaru. Širokých či čcs. grošů, jako v Hoře, vybíjeno 2087.1 kusů z hřivny čisté jakosti, (i lotů 3 kvintlíky, tolarů po 1 zl. rýn. z pražské hřivny fcinu 9V4 kusů a sazená hřivna měla býti jakosti 14 lotů a 16 grénů.-f-) Tolary byly sice rázu Jáchymovského, ale od nich liší se znaménkem Snucrmnnnovým, lilií. (Tab. I. značka 2.) Z počátku (1540) v Praze jen skrovně mincováno. — Nejznamenitější mincovnou byla na ten čas Jáchymovská, kam povolán zkušený mincmistr Ruprccht Puellacher léta 1544. Snčm český zvýšil tehdy cenu tolskýcJijEojul. z 24 čes. bílých grošů ria 30 takových*. R. Puellachra následoval po úmrtí jeho r. 1563 bratr jeho Wolfgang a potom Jiří Geitzkofler z Gailen-bachu, jehož znamení jest kamzicí hlava. (Tab. I. značka 16.) Před ^ 1547 vybíjeno grošů českých jakosti j4~, bílých peněz jakosti "na- a halířů Či malých peněz *J£ot avšak od r. 1547 měl nový gros pražský obsahovat] sice *~ stříbra, ale váha jeho zlehčena; neboť dříve z hřivny tepáno 89 grošů a budoucně mělo býti vybíjeno 126 grošů a 2 peníze. Tak stal se zlehčený grofi neoblíbeným a zanikl docela týmž rokem. Nejlépe rozuměti mincov-nictví tehdejšímu ze sněmovního snesení k r. 1547 učiněného: „Grošů, kteříž toho času platí po.9 penězích českých, vchází na 1 hřivnu pražskou neb horskou sazenu (mincovní) 89 kusů; drží 1 hřivna čistého stříbra 0 lotů, 9 kventlíků a 3 peníze" (Kventlík - 4 peníze bílé.) „Bílých peněz vchází na hřivnu sazenu 84 groše české a každý groš po 7 penězích bílých (tedy 588 kusů); drží jedna hřivna čistého stříbra 5 Totů 3 kventlíky." (Kdo měnil groše za peníze dostal však 2 peníze nádavkem.) „Malých peněz vchází na hřivnu saz. 46 gr. čes. a každý groš po 14 penězích malých (halířů); drží jedna hřivna cist. stříbra 2 loty 3 kventl. a 1 peníz. Tak se nyní na Horách Kutnách mincovalo." •} Snčmy české. I. 399. (Vydává V/bor wjm. král. Českého.) **) Jahrbacfa der kunsthistorischen Hammlungis dps AHhSchsten Kai-terhause*. 1X1 10. 1889, ě. 5991, 6002, 6020 a G022. ***) Tam trvala mincovna skoro 230 rok&. f) Ze sazené hřivny o 288 grénech raženo jich tedy jen 8*008 kusít. Cena jejich tedy rovná se nyuAjáún 2 zl. 45 % kr. Nyncjfei břivna dle rakouské meny -ilnti 21 zlatých n rovná m tudíž 25G 5» founi k run Staročeská hřivna vážila 203*1722 gr. 9 V pokračování sneseno: „Od r. 1547 má se do 15 let pořád sběhlých miuco-vati takto: Grošů na hřivnu i s ininekoštcm má vcházeli 126 kueŮ a 2 peníze bílé; hřivna čist. stř. má držeti 6 lotů a 3 kventlíky. Bílých peněz má na hřivnu jiti 651) a má hřivna držeti cist. stř. 5 lotů. Malých peněz iná na hřivnu jiti 733 a má hřivna čist. stříbra 2 loty a 3 kventlíky držeti." Mincovním řádem z léta 1561 zaveden zlatý říšský či šedesátník o 60 krejeařích, kterýž se rovnal 180 bílým penězům. Bílý poníž držel 2 halíře,' jichž 6 dalo jeden krejcar. Český dukát (zlatý) brán po 104 kr. V mincovně kutnohorské vy dívány hlavně české groše a teprve vedle nařízení z 17. června 1543 též tolary. Zanikající mincovnu zdejší zvelebil nejvíce uojvyšší mincmistr Petr Iilavsa z Liboslavě, který vlastním nákladem užitečnější tavení postavil a již leta 1560 vytěžil více než 20.000 tolarů užitku. Dočekal se však za práci svou již r. 1561 nevděku. Také mnohé nesprávnosti shledány v účtování, pročež nařízeno r. 1560 královským listem mine. úředníku Matyáši Lidlovi z Myslova, aby výtěžek odváděl jen komoře české v Praze. Přihlédněme nyní k mincím. Tolary vedle instrukce z 30. listop. 1528 vy-tepané váží pravidlem 29*2362 gr, kdežto jiné z dědičných zemí dle instrukce z r. 1624 vážívají 28-786 gr, VŽží-li některý více, sluší ho pokládati za výrobek mincovny Jáchymovské. Tamější tolary ž let 1528—31 mají rozčtvrcený štít na rubu, od r. 1531, kdy 6. ledna zvolen Ferdinand I. králem římským, přijat na rub jako znamení jednoty je d n ohla v ý orel. K nejhojnějším tolarům a půl-tolarůro náležejí ony Pražské z let 1557—61, na nichž se pod poprsím vidí v štítku korunované F, což i na zlatnících a částech jeho se opakuje. (Tab. III. obr. 14.) Na pražských tolarech s dvojitou lilií nebývá zhusta letopočtu a na konci opisu bývá pouhá ozdoba trojlístek. Na tolarech a pftltolarech bývá poprsí v levo obráceno, na čtvrttolarech častěji v pravo. Ku přání stavů českých nařídil Ferdinand I., aby na tolary kutnohorské, od r. 1543 vydávané, přišel pod poprsí český lev ve štítku a místo trojlístku vidí se na konci opisu ozubené kolečko neb polovina jeho; ale ony z let 15-59—15-61 se lvem ve Štítku a pěti-listou růžicí nahoře kladou se do PraŽBké mincovny. Dobrým vodítkem pro sběratele jest též váha tolarů, jež se shoduje se známými nařízeními, z nichž vzpomínáme kromě uvedených z let 1524 a 1628 ještě řád mincovní pro novč zřízenou mincovnu v Praze ze dne 27. ledna 1540, dle něhož tolar měl vážiti 29-4202 gr, což dá cenu 2 zl. 45 V9 kr. r. č. Pak instrukce z 28. července 1551 o ražení tolarů po 72 krejcarech váhy 31*1853 gr a ceny 2 zl. 47 kr. r.Č. Naposledy instrukce daná 19„ srpna 1559 o zlatnících tolarových (šedesátnících) váhy 24-62 gr a ceny 2 zl. b% kr., podle níž v Čechách počalo se vlastně raziti až po svolení sněmu r. 1562 a to ještě se zjevnou škodou pro výtěžek stříbra z domácích dolů. Byloť to nařízení též pro říší německou platné a škodilo jako u nás horám i obchodu. Přece však vybíjen týž peníz až ku snesení sněmovnímu roku 1673, kdy opět podržen tolar staršího rázu. 10 Popis mincí knlle Ferdinanda I. Rázný panovník touto změnil prodlením vlády své tuké minci. Starý český groß pominul za něho rokem lí>47, kterýž rok naznačuje víihcc mez vážných změn ve statuích věcech království Českého. (ironů českých raženo z hřivny ÜU mezi lety lí>38—1547 a hyly jakosti 42U tisícin; jeden vážívá průměrně 2-G gr. Jsou bud b letopočtem aneb bez něho; tyto pokládáme za starší, a vynikají širšími, vkusně provedenými okrasami nade lvem. Písmo na nich jest veskrze latinské. Na líci vidí se uprostřed koruna česká královská aneb císařská svrchu obloukem přepažcuá. (Tab. II. obr. 1.—5.) Na g rosíc n bez letopočtu (před r. 1533) na líci kolem koruny V obvodku vnitřním ětc se mezi o-o (též někdy neb čtyrlintá růžice s tečkou uprostřed): FERDINAND V8 ľ (aneb! též ■ aneb vůbec bez znaménka rozdělovaeího) ľKIMVS V obvodku vnějším: (ctyrlist) DET l GRATIA (ětyrlist) REX : BUEMI (tnké BOEM neb BOEME aneb bez rozdělovaeího znamení BÖHM IE); v slově Ferdinand us bývá též druhé N obrácené (II). Slovo primus bývá též zkráceno PRIM V nebo PRIM neb jen P. Na rubu kolem lva ukazují groše takové okrasu J C (neb ětyrlist aneb dva velké listy stopkami k sobě obrácené) a opis: GROSSI (ětyrlist) PRAGENSES (Tab. II. obr. 1., 2. a 3.) Průměr 25—27 mm. Váha 258—2«J gr. Jako zvláštnosť zmiňuji se o vzácném groši čes. Ferdinanda I., kde na líei lev s opisem: <8> (růžice) GROSSI (čtyřlistá růžice) PRAGENSES a na rubu nápis v šesti řádoíoh: ° DEI »l GRATIA RI EX • BOEMII E • FERDINA! NDVS -PIUIMVS: *- Groše s letopočtem (Tab. II. obr. 4.) raženy bud* v Hoře Kutné jako prvé neb v Jáchymově, kteréž poslední mají pode lvem Štítek s trojúhelníkem a třemi kolečky, totiž znak Šlikovský. Popíšeme jeden takový z roku 1527. (Tab. II. obr. 5.) Na líci v obvodku zevnějším:FERDINANDVS°PRIMVS°DEI GRACI& V obvodku vnitřním: REXcBOEMIE°M°D°XX VTI- n uprostřed koruna česká. Na rubu lev český a v obvodku REGNI°BOEMIE° (štítek se znakem Šlikovským) GROSSVS * NO WS o Mimo tento (Šlikovský) království Českého groš nový z r. 1527 a 1528*) vybíjen zemský groš s letopočtem až dor. 1547. Starší mají vyraženo na líci v obvodku vnitřním kolem koruny perličkovým kruhem vroubené: (růžička neb trojlist) FERDINANDVS (trojlist neb tečka neb nic) PRIMVS (též zkráceně) n v obvodku zevnějším: (růžička) DEI (růžička) GRÁCIA (starší C nikoliv T); (štítek se lvem) REX (růžice) BOEMIE Na rubu: (ctyrlist neb,lilie) GROSSI (ětyrlist neb růžička) PRAGENSES ' (nic nebo růžička) a letopočet ku př. 1528. U grošů z pozdějších let předchází *) Léta 1628 spadly doly Jáchymovské na komoru královskou a teprve *a sto let dostali se hrabata Šlikové zase k razítku. Vzácný1 jest groš s letopočtem Äl f D f XXVIII na líci a 1528 na" rnbu. 11 před letopočtem ještě písmeno A (anno). Vedle jmenovaných již znamének rozdělovačích střídávají se na líci a rubu ještě jako dělidla x , +, ° , I neb £ Průměr 25-27 mm, váha 225—315 gr. NejnověJHÍ lehký (jen 1*75 gr t. j. z hřivny 126 grosn) groš (Tah. II. obr.fi.) mň" na líci královskou korunu s opisem vnitř: FERDINAND £ PRIM ^ u zevnitř 1)KI ? GRATIA í REX í Jí OEM 1K (čtyrlist). Někdy též čte se ľKIMV Na r u b u ve čtverci na koso postaveném jest korunovaný český lev mezi letopočtem 15—47 (vzácně 48), v horním a dolním uhlu po jetelovém lí.stku, strany čtverce jsou Ěikmo čárkovány. Opis rozdělen v úsečkách zevnitř čtverce: - GRO", « PRA * I * GEN * I SES Bity ze stříbra jakosti 420 tisícin. Týž peníz lze pokládati za p o s 1 e d n í g r o ň český, jenž vytlačen tolarem lazovým, kterému zprvu Tolský groš říkáno, až pojmenování dle původiřtě prvního Joachims t h a 1 e r či tolar zvítězilo. Tolar vážil původně unci neb dva loty, bylo jich tedy z hřivny 8. Na tolarech Ferdinandových (Tab. III. obr. 13.) vidí se na líci korunované poprsí v levo obrácené mezi rozděleným letopočtem (ku pf. 15—48 aneb J1Í5Í * 5 í 7 í ) držící v pravici žezlo a v leviei meč, jindy též državu či říšské jablko. (Tab. IV. obr. 18.) Opis: FERDINAN* D : G ROM (rakouský Štítek s břevnem příčním, někdy jako příznak Jáchymovský) BOEM°HVNG° &* p REX Na rubu bývá jednohlavý orel v pravo hledící a obroučkou kolem hlavy a s rozčtvrceným štítkem na prsou, v jehož 1. a 3. poli vidí se lev český a v 2. a 4. příčná břevna uherská. Uprostřed jest malý štítek rakousko-kastilský, totiž příčné břevno a vížka. Nej d ftležitější pro sběratele jest však pozorovati v líci nad poprsím neb na konci opisu aneb na rubu nad orlem mine mistrovské znaménko (na tab. III. obr. 11. a 13. ku př. velbloudí hlava), o čemž zvláště se ještě pojedná. V opisu orla se čte: INFANS l HISPANIAR (na tab. III. obr. 11. s vynechaným S pouze HIPANIAR): ÁRCHIDVX ° A VST to jeBt: infant*) španělský, arcivévoda rakouský. Jsou též tolary s říšským orlem dvouhlavým počínaje r. 1558., pak se štítem korunovaným (Tab. IV. obr. ID.) a jiné, mající na každé straně po dvou obvodcích. Ročník 1529 vyražen na rubu někdy též zkrácený z obou stran koruny z—9 (Tab. IV- obr. 20.) Tolary s letopočtem běží až do r. 1561. Tlustý tolar s nápadně vypouklým korunovaným poprsím panovníka sáhajícím až k pasu a třímajícím v pravici o rameno opřené žezlo a v levici državu as opisem FERDINAND:PRI:REX:ROMANO:VNGA:BOEMIEHí na 11 c i u s cesKým lvem a s opisem »ik.h\Cj1a : ihajuív : txuAjtni.: duium i t\i: AN: 1535 M. na rubu lze za nepřijatý vzorek mincovny Horské pokládat?. . Od r. 1551 do r. 1561 raženo z hřivny 83/4 tolarů jakosti 14 lotů 1 kvint lík a 1 pcDÍzek; každý tolar platil 30 grošů čes. čili 70 kr. PňltolarŮ téže jakosti tepáno 17 */a z hřivny a brány po 15 groších. *) Název infant příslušel princům domu Habsburského ve Ďpančlick, bylo ho vlak již v X. věku tem ukíváno. 12 Jáchymovské tolary (lážové) počínají letopočtem M1>XX VIII, který st* nalézá z obou stran poprsí; na Horských tolarech vystupuje poprvé ročník 15 43 a na Pražských 1557. Sběratelům českým zvláště doporučují, aby bedlivě si povšimli vždy štítku středního. Tolary s pouhým břevnem příčním [rakouským znakem) raženy byly vcVídni a nenáleží k českým mincím, třeba lev se v rozčtvrceném znaku na prsou orla opakoval v 1. a 4. poli. Tolary vážívají 27-2—2í>"4o gr a měří v průměru 3^- -42 mm. Mimo tolary, pňltolary a čtvrttolary byly v oběhu od r. 1561 zlatníky (říšské) či šedesátníky, jež brány po 60 krejcarech. (Tab. IV. obr. 22.) Mívají průměr 3H min (půlzlatníky 17 mm) a vážívají 24-65 gr.jNa líci vidí sc korunované obrněné poprsí k levé straně obrácené s Zczlein v pravici a državou v levici. V državě napsáno 60. Opis: FERD 1 D ľ G ° RO l IMP ° S ° A V (štítek sc lvem českým) GER, ° H VNG ° 1K)E c KE <í> (znamení Harderovo). Na rubu: Korunovaný dvojhlavý říšský orel s korunovaným štítem na prsou, v němž, jak výše uvedeno, vidí sc znaky české a uherské a přes ně uprostřed ve štítku český lev. Opis: ■ INF:HISP:ARCHID:AVST:DVX:BV11G: (vévoda Burgundský) 156Z (aneb 2 a jiný letopočet od r. 1501 až 1564). Půlzlatníky (Tab. IV. obr. 23.) mívají podobný ráz, však v državě čte se 30. I na nich sáhá někdy jako na některých zlatých korunované poprsí až za obrouček do opisu. Zlatníky či lehké tolary (šedesátníky) vybíjeny podle instrukce z r. 1559, a to po bezděčném svolení sněmu českého léta 1562, a jdou pak ještě za Maxi-iniliaua II. až k r. 1573. Zlatníky platívaly 60 kr., kdežto tolary 70 kr., stoupnuvše v ceně, aby se vyrovnaly původně stejnocenným zlatým říšským po 72 kr. Tolar brán za 30 grošu bílých či půl kopy české, tedy platil jednu kopu grošů míšeňských. Dle mincovního řádu Ferdinandova z roku 1561*) (viz str. 18.) vybíjeno bylo zlatníků z hřivny kolínské 9'/« kusů, jakosti 14 lotů 16 grénů (1 lot — 18 grénů); z pražské hřivny bylo tedy tepáno 10 šedesátníků (zlatníků či říšských zlatých) a 17 krejcarů.**) R. 1562 a 1563 vydány též v Jáchymově desítikrejcary podobného rázu s 10 v državě, však bez lvíčka pod poprsím.***) -• Desítikrejcary raženy také r. 1562—1564 v Praze i v Hoře Kutné a nesou v líci pod poprsím korunované F aneb českého lva jako znamení. (Tab. II. obr. 9.) Dvoukrcjcary mívají průměr 20 mm široký. *) Tiitán v Praze u Jiřího Molantricha z Aventínu. **) Protože tolary od šedesátníka málo ne roaeznávary, byly příčinou k podvodům, když někdo 60 neb 30 v držav< vyškrabal. Lid obecný mohl jimi nnadno bý"ti šizen. ***) Zlaté říšské čili zlaté groše říšské, půUUMé. desítikrejcary a pčlikrrjcary obsahovaly v sazené hřivné uTotB 1« grénfl, „fejnft" (lot — 18 gn-nfi), bjrly tudíž jakosti »30'/, tisícin. 13 Na líci vyražen na nich potí koninou v štítku ze stran vykrojeném český znak, vedle néhož býva" někdy zkrácený letopočet, ku př. {15) 6-3. V opisu: KE lil) : I) : G : KO : IM S ■ AVG GER HV • BO • REX* (neb též ve zkratkách jiných.) Na rubu má* korunovaný říšský orel na prsou okrouhlý štítek državy h číslem Z ve spodní polovici. Opis: INF HISP • ARCHU) AVS : D i P>VR a bud" letopočet, ku př. 1501, aneb kratčeji se znaménkem mincovním aneb i bez něho. Obyčejně bývá zkrácený letopočet na líci, když mezi ARC a AVS vybit štítek h českým lvem. (Tab. II. obr. 10.) Mnohem vzácnější hývnjí v nálezech jednostranné české krejcary, ukazující na líci jen 17 mm dlouhý prfhněr, a mající kříž dělový s kosmo podloženým křížkem stcjnoramcnnýin, přes co uprostřed ve štítkn lev. Opis: • FERI): DG- RO IMP • S • AVG : (JER H : H : R : Jiné krejcary české podobají se tiplně dvoukrejcaritni svrchu dotčeným, jen v državě vybita I, t. j. jeden krejcar. Pro zavedení krejcaru r. 1501 mnohé nevole byly se stavy českými. "Velmi oblíbeným penisem ga Ferdinanda I. byly české penízky (stříáky) bílé, též jednostranné (Tabulka V. obr. 32.—36.) s obrazem lva, a těch šlo do groše 9 (7). Starší jsou bez letopočtu, od r. 1560 čte se na konci opisu buď celý neb zkrácený letopočet, j Bílé peníze bez letopočtu nesou opis: (růžička) FERDINAND VS : PRIMVS (též zkráceně) aneb (růžice) FERDI -D - G EL - RO IMPE nebo IMP

2G—1528); pak pokračování VS ■ D VX - BO - nebo na jiném S : WENCESLAVS (štítek) D VX ■ BOEMIE • Průměr 22 mm; váha 3*55 gr. Dukát GuttenStej nů v. Líc: Český lev v obvodku perličkovém. Opis: FERDINANDVS• PRIBI VS -DG- REX - BOIE (H s E spojeno) Rub: Sv. Václav podobně vyzbrojený, jen v levo příčně obrácený a nad jilcem meče vzadu šikmo položeného letopočet 1537 při levici. Za obvodkem perličkovým, hlavou i obuví přetrženým, opis: S: WENCESLAVS ôtftefc nej v. mincmistra Albrechta z Guttenštejna (1533—1542), totiž tré dvojitých parohů mezi obuví sv. Václava, pak DVX - BOIE Dukát s letopočtem 1547 bez znamení. (Tab II. obr. 8.) Líc: Český lev v obvodku perličkovém. Opis: FERDINAND £ PRIí D í G í REX i BO1? Na rubu sv. Václav jako předešle, jen poboční Štít uprostřed vykrojený a nad ním souběžně s obvodkem perličkovým vedle levice letopočet 1547. Opis: S S WENCESLA V I S * (mezi obuví) ID VX 5 BO S Průměr 22 mm; váha 3*5 gr. Obraz našeho zemského patrona jde na dukátech českých až k r. 1612, jak na svém místě doloženo bude. Na zlatém (dukátu) zr. 1543 vidí se jako znamení Sauermannova dvojitá lilie. > Dukátů vybíjeno z hřivny r. 1538 72% kusfl, pak v letech 1551—1561 71 \ kusů, tak že platil dukát český i uherský 45 bílých grošů*) aneb 1'/, kopy *) Stoupla tcily cena dukáta od krále Vladislavu II., když r. 1474 kladen 1 zlatý uherský za 30 gr. Ceakýcli čili pul kopy "1 15 míšeňské čili a,, české íiiieb 105 krejcarů, kdežto rýnský dukift platil 72 kr. aut U 24 grošů bílých. Tolar byl roven půl kopě Čch. groSň neb kopě míšeňské; tolaru raženo z hřivny mincovní do r. 1547 83/4 kusů. Též památních mincí zlatých í stříbrných s obrazem panovníka, manželky jeho Anny Jagellonské a syna jeho Maximiliana ražena četná řada. Tak na památku krále Ferdinanda I. a manželky jeho Anny Jagajlovny ražena medaille Btříbrná (Tab. IV. obr. 21.) 25*95 gr těžká v průměru 30 mm. Líc: Korunovaná poprsí krále a ksrflovny z pravé strany. Okraj věncem lemován. Na rubu nápis na sedmi řádcích ve věnei: FERDI*! NANDVS - ET - I ANNA ROM • HUŕ ! NG • BOHE 1ÍEX E I REGINA ARCH f D A VST ■ DVC: i BVRG Z&- Za Ferdinanda I. vybíjeno též ve Slezsku a to ve Vratislavi mincmistrem Hanušem Krappem (1539 —1544) a Vavřincem Westermeierem (1544—1555) a v Krnově mincmistrem Hanušem Eudreeem (1561—1566) halířů a grošů. Vedle nich raženy též pro Slezsko zvláštní dvoukrejcary a krejcary. Na haléřích slezských knížectví Zahaňského (Tab. V. obr. 40.) spatřuje se n a líci písmeno F pod velkou korunou, na rubu 8 (Saganum). Jsou buď bez letopočtu neb bývá tento buď na líci po stranách F neb na rubu po stranách S vyznačen. Průměr 11 mm, váha 0*26 gr. Jsou jakosti 164 tisícin. Jednostranný haléř slezský ukazuje Tab. V- obr. 39. Groše slezské (Tab. V. obr. 38.) mají na líci českého lva v kruhu a v opisu FERDINAND - RO • HVN ■ BOEM - REX* Narubu nalézá se slezská orlice v perličkovém kruhu a v opisu DVX • SILESI^) ■ MARC ■ MORAVI ■ 1547- Opis přiházívá se í v jiných zkratkách. Průměr 21 mm, váha 2 gr. Dvoukrejcar slezský (viz str. 17 obr. A.). Líc: Říšský orel korunovaný v kruhu perličkovém nese na prsou državu s křížkem, v jejíž dolejší polovici jest číslice (hodnota) Z. Opis: FER ■ I - IMP: A V: P: F: GER: VN: BO : REG ■ (t. j. Ferdinandi I. imperatoris augusti, pii iclicis Germaniae, Ungariae, Bohemiae regis). Rub: Slezská orlice s půlměsícem na prsou rovněž v perličkovém kruhu; opis: AR:AVS-:DV:SLESL5:-DECRETO- 1563 * (t. j. archiducis Austriac, ducis Silcsiae deereto). Průměr 19 mm, váha 1*63 gr. K rej car slezský (Tab. V. obr. 37.) má na líci na prsou korunovaného říšského orla državu, v jejíž spodní části nalézá se číslice 1 označující hodnotu; opis: FERDINA -1 ■ IMP - AUG - P F - DEC - Na rub u spatřuje se na velkém kříži, protínajícím perličkový kruh a dosahujícím rameny až k okraji peníze, štítek se slezskou orlicí, pod kterým vycházejí ramena menšího kříže Šikmo položeného, jehož ramena svírají s rameny většího kříže úhel 45°. V úhlech či koutech hořejších mezi rameny obou křížů číslice 115 a v dolejších 6J 3 vyznačující letopočet 1563. Opis: ARCH • | AVST -D I VX • SI I LESLE Též za Maximiliana II. rovnosť v mincí zachovávala se jen na Moravě j ve Slezsku a obou Lužicích něco výše větší mince platila (1574). 16 Také v arciknížcetví Rakouském nebylo rozdílu s měnou naňí, tam tak dobře platil jako v Ceckách jeden tolar sedmdesát, český groš tri krejcary a krejcar tři bílé peníze. Velmi obecnou mincí v Čechiích byly rakouské groše Ferdinandovy, tak zvané hubačky (viz obr. B.), jež hrány za 1) penízu bílých. Obr. A. Dvoukrejcar nlezsky x r. 15C3 Obr. B. fíros rakousky či liuliáček z r. 1B4U. V mincovnách upotřebovány od Času Ferdinanda I. a' pravdojatnč již dříve měděné groše a peníze početní (Kaitgroschen a Rechcnpfennígc). Byla totiž tabule rozdělená v přihrádky dle hodnoty peněz. Peníz početní položený na čáru jistou hodnotu naznačující počítán až do pěti, kteráž hodnota též naznačena jinak položením peníze mezi dvě čáry, ku příkladu mezi čáru jednotky a desítky znamenající, načež platil peníz ten za desítky — 5 a p. Jednotky naznačeny na spodní čáře, pak byla čára pro desítky, vSta, tisíce atd., jak potřeba ukazovala. Příkladem znázorní se počet takový lépe. Tolary 1,000.000 100.000 10.000 1.000- o-o-o 100—o-o 10—S— -o-o—o-o- Kopy grošů -O- ■ o-o-o-o-o o-o-o- -o-o o -o- GroSe O Peníze -O-O-O O To jest 8264Vu tolaru; 14826 kop; 55'/« groše; 3'/a peníze. Podobně i zlaté rýnské a krejcary převáděny na vyšší hodnotu; jen měnitele (ku př. 60 kr. na zlatý) musil si počtář pamatovati. I v krámech obchodních počítadla takového užíváno. Na početních groších vidělo se na líci počáteční písmě korunované jména panovníkova, tedy za Ferdinanda I. F v rozvalinách a vedle rok, ku př. 15—61, pak v obvodku RAIT ■ GROSCH ■ DER - BEHMISCHEN • KAM ® ana rubu lev český a v opisu obvodovém: GROSS - POČZETNI ■ KOMORY • CZTESKE @ Opis lícní i rubní jevívá se i jinaký. Průměr 22—24 mm, váha 1-80—3-90 gr. (Tab. V. obr. 41. a 42.) 17 2 Početní peníze počínají rokem 1 T>(31. Na líci mají korunované F a opis RAÍTPFKNNIíi: DEK : KAMMKlt :PUKCH : Narubu jest dvojhlavý orel b rak.-lmrg. štítkem na prsou a opisem IN : KUNHiRAICH : KKHA1MB : Mine. znamení nebývá vždy. Též u nich bývá opiB obvodový jak na líci tak i na rubu rozmanitý. (Tah. V. obr. 43. a 44.) Početní groše i početní peníze bývají mince velice sličné a začasté k na-vlékiínf proraženy. Od r. 1551 vybíjeny až do časův Leopolda I. počtem ovšem nepříliš hojným. Někdy mívají znamení mincovní. Drobnosti historické. Tehdy na Horách Kutných veselo bylo, však ale za&isté zjevena fa!e* pri kladení zrna clo peněz, pro kterou faleš Opi Fic tu m ze zeme ujel a což se léta 16M zase pri tolařích opakovalo. Nejvíce ]k>pndilo Horské dělání tolarn gronfí, kteréž z rozkázání krále r. 1645 nějaký Němec Mertl mincoval, o coí se mincíri Horští zasadili, tak ze t. r. zase jim pusť-no. První tolary vybity v Hoře léta líí4S. — Iiokri 1645 v pondělí den po sv. Petru přijeli do Hor Kutných páni radí komory krále J. Msti. totiž; p. Jiří Uerstof, podkomoří král. českého, p. Krištof Gemlorfer, u. Florián Gryspok, p. Jan z Vítonce. Ti páni komisaři oznámili nejprve na Vlaském dvoře, So král J M t doly stříbrné pouští a jich drtetí nechce, ale že je poušti Horníkom. A rozličné o to jednajíce, prodaj rud, erckanf v Vosle dole zdvihli králi k ruce na ujmu n&kl&dnikam a erckaufeřům. 8 inin-cíH a pregýři jednali, aby jim, králi k ruce, limy mineiřské a stolice pregýřské prodali; potom jim mincování z zágrovny stříbra na tolary odfiali a najednali k tomu Nemce jakési, n ti počali v pren-narně tolary dflati. A toho také roku nčinfti jest p. Jan z Vítence nejv. mincmistrem v král. Českém. (PauiCtl Mlkuliie DaCloktlio ■ lletlon.; Ferdinanda I. řád o minci, kterýž k několikeré žádostí stavfiv pro zemi koruny Česko vydán a vyhlášen byl I. 1661.*) (Tisk v archivu král. hlavního města Prahy.) Císaře římského, uherského a českého oc. krále J.M.nové o minceoh v království Českém, markrabat ví Moravském, knížet st ví Slezském a markrabstvf Horních a Dolních Lužic zřízení, vuobee vydané a vyhlášené léta božího 1561. Při tom jsou proti české minci zlaté a stříbrné oizí mince, jakby v své hodnosti brány býti měly, val vo vány. My ľerdinand oc. Osvíceným, urozeným, statečným, slovutným, poctivým . a opatrným knížatuom, pánuom, rytířuom, vladykám, Pražanuom, méstuom i jiným všem obyvatelům a poddaným našim ze všech stavŮv království našeho Českého, milost naši císařskou a všecko dobré vzkazujem. Věrní milí! Věděti Vám všem vuobee fláváme, že jsme mnohokrát v svaté římské říši na snčmích obecních a jiných obzvláštních sjezdfch rozličná jednání a rozvažování mívali, zvláště pak na minulém říšském sněmu v Augšpurce léta padesátého devátého, jak by věci mincovní v nějaký jistý řád uvedeny býti mohly, o to jsme s pilností pracovali a rady bedlivé držívali; až po mnohé prácí a bedlivém uvažování (ač s nemalým ublížením *) Sněmy České od léta 1626 až po naši dobu vydává král. český archiv zemský. Jíl. díl str. 75. atd. v Praze 1884. 18 a škodou naňí) s stavy svaté římské říše & obecné mincovní zřízení, jak by to po vší říši n zemích německých, královstvích, knížctstvícli a zcuifch našich otlc všech vuobec držáno býti mělo, jsme se konečně snésti a srovnati ráčili. A poněvadž jsou stavové království našeho Českého tolikéž na některých obecních snčmích nás poníženě za to prosili, abychom ty cesty a prostředky obrny sliti ráčili, aby skrze jinou dobrou minci na zrnu i stříži ty zlé a lehké cizí mince, jimiž království naše České u země k němu připojené na xuamcnitli škodu a záhubu poddaných našich naplněny jsou, vybyty a vypleněny býti mohly: protož na takovou jejich žádost a slušnou ztfžnost pro budoucí obecní dobré království Českého mince s tou novou říšskou mincí a zrnem jsme srovnati ráčili, a jaké by budoucno mince v království Českém a v zemích k němu připojených dělány býti měly a jaký při tom řád držeti by se měl, to všecko v tomto nařízení pořádně se klade a vypravuje. Najprvé, vědomo každému býti má, že jsme v říši nové mince všecky na vábil kolínsku zaraziti dali, kteroužto kolínskou váhu jsme b hřivnou pražskou provnat-i poručil!, a tak všecky mince nove, které v království Českém a ssemíoli k němu připojených mincovati a dělati ee budou, proti též kolínské váze na pražskou srovnány jsou, jakž tomu každý po pořádku doleji bude mocí vyrozuměti. Předkem a najprvé, má býti dělána mince, kteráž bude platiti zlatý říšský, totiž za šedesát krejcaruov, a má na hřivnu kolínskou těch grošuov vcházeti kustiov puol desátá, a fejnti stříbra čtrnácte lotuov a šestnácte grenuov držeti. A tak z hřivny stříbra fejnu se zmincuje deset zlatých, puol třináctá krejcaru a pět jedno sto třidceti a čtyři dílŮv jednoho krejcaru. Takových zlatých stříbrných vcházeti bude na pražskou hřivnu deset kusuov, sedmnácte krejcaruov, sedmi třidceti dva díly jednoho peníze, a hřivna stříbra se vymincuje za čtyři kopy čtyři a čtyřidceti grošuov tři čtvrti jednoho peníze, anebo devět kop dvadceti osm grošuov puol čtvrtá peníze. A takový groš nebo kus má ve vsí říši jmenován býti říšský groš zlatý. Druhé, dva kusy nebo groše za zlatý, kteréž budou platiti po třidcíti krcjcaříeh, a má jich vcházeti na hřivnu -kolínskou devatenácte a fejnu držeti čtrnácte lotuov šestnácte grenuov, a tak hřivna fejnu v mincování vynese, jakž svrchu dotčeno. A na hřivnu pražskou má jich vcházeti dvadceti kusuov, sedmnácte krejcaruov, sedraitřidecti dva díly malého peníze. A tak pražská hřivna stříbra vynese, jakž svrchu dotčeno. A takoví grošové mají pclouzlatí grošové v říši jmenováni býti. Třetí, mají se také dělati grošíkové, kterýchž šest za zlatý a každý deset krejcaruov platiti bude, a na hřivnu kolínské váhy jich vcházeti má padesáte a sedm, a fejnu držeti čtrnácte lotuov šestnácte grenuov. A tak se z hřivny namincuje, jakž svrchu dotčeno. Těch kusuov neboližto grošuov vcházeti bude na hřivnu pražskou šedesáte jeden kus, sedm krejcaruov, sedm třidceti dva díly malého peníze; a tak hřivna vynese, jakž svrchu dotčeno. Takoví grošíkové mají v říši jmenováni býti desíti krejcarové. Čtvrté, mají se také dělati grošíkové', kterýchž dvanácte za zlatý, a každý po pěti krejcařích platiti bude, a na hřivnu kolínské váhy vcházeti jich má sto 19 2* a čtrnácte, u fejnu drželi čtrnácte, luluov a šestnácte grennov, a tak z hřivny na namincujc, jakž svrchu dotčeno. Těch kusuo na pražskou hřivnu vcházet i bude sto třidceti dva kusy, dva krejcary, sedm třidceti dva dfluov malého peníze. A tak hřivna pražská vynese, jakž svrchu dotčeno. Takoví grošíkové mají v říši slout i pětikrejcaři. Páté, mají děláni bytí grošíkové, jichž za zlatý, totiž za šedesáte krajcamov, třidceti, a ten každý po dvou krcjcařfch platiti bude, a na kolínskou váhu jich vcházeti bude sto padesáte a p til šestá, a f oj nu stříbra držeti osm lotu, a tak z hřivny fejnu se nainincuje deset zlatých a dvamecítmn krejearuov. Těch gro-ňíkňv po dvou krejcařích má z pražské hřivny mincováno býti kusuov sto šedesáte puol devátá. A tak hřivna vynese čtyři kopy, čtyřidceti osm grošuov, puol páta bílého peníze, anebo devět kop třidceti sedm grošuov, dva peníze malé. Ta mince po říši bude jmenována dvakrejeaři. Šesté, mají také děláni býti grošíkové, totiž šedesát za zlatý, a ten každý má platiti jeden krejcar, a bude jich vcházeti na hřivnu kolínské váhy dvě stě čtyřidceti půl čtvrtá, a fejuu stříbra držeti šest lotfiv čtyři greny. A tuk X hřivny fejnu se namincuje deset zlatých, dvaceti šest krejearuov a sedmý díl jednoho krejcaru. Těch krejearuov na pražskou váhu vcházeti bude dvě stě šedesáte a pul čtvrtá kusuov, a z pražské hřivny stříbra přijde čtyři kopy, padesáte grošuov, čtyři peníze české anebo devět kop, čtyřidceti jeden groš, jeden peníz malý. Taková minee po říši slouti a jmenována býti má krejearové. Při nadepsaných větších mincecb budou se také dělati a mincovali bílé peníze, a těch za zlatý říšský, totiž za šedesáte krejcaruo, platiti bude sto osmdesáte, a na kolínskou hřivnu jich vcházeti šest set dva kusy, a fejnu stříbra držeti pět lotuov, namincuje se z hřivny stříbra fejnu deset zlatých, čtyřidceti dva krejcary. Na pražskou pak hřivnu jich bude vcházeti a též toliko pět lotův stříbra držeti, šest set padesáte jeden a tři čtvrti jednoho bílého peníze. A tak z pražské hřivny stříbra těch bílých peněz namincuje se čtyři kopy, padesáte osm grošuov vše českých, anebo devět kop, padesáte šest grošuov míšeňských. Naposledy budou také dělány malé peníze české, dva za jeden bílý peníz n šest jich za krejcar platiti, těch bude na kolínskou hřivnu vcházeti šest set osmdesáte pět a pět sedm dfluov jednoho peníze, a hřivna dva loty tři kventlíky fejnu stříbra držeti, přijde z hřivny fejnu patnácte zlatých pět krejearuov. Takových malých anebo drobných českých peněz bude vcházeti na pražskou hřivnu sedm set čtyřidceti, puol třetího kusu. A tak z hřivny pražské fejnu namincuje se pět koi) osm tTošuov- čtvři neníse české, aneb deset kop. sedmnáct etqšuov. leden peníz míšeňský. Jakým pak způsobem nadepsané mince v své širokosti, velikosti a okrouhlosti, s jakým rázem a okolním textem dělány a pregovány býti mají, to se z zadu při konci a závěrku tohoto našeho rozepsání a mandátu najde a ukáže. (Tam připojena vyobrazení mincí.) Kteréžto svrchu jmenované naše a říšské mince mají ode všecH vuobec po všem království našem Českém a k němu -připojených knížctstvfch a zemích v kupo- 20 vání i zase v prodávání za bodnou minci povinně vydávány a brány bytí až do toho krajcaru. Však co se dotyce těch grošuov po pěti krajcařích nemá tím žádny zavázán byti, nby jich při placení více nad dvadceti a pět zlatých brati měl, než což prvé mezi kym na placení zlatými zapsáno a smluveno jest, aneb cožby ještě tím způsobem na zlatě sneseno a srovnáno bylo i při jiném placení, jak od starodávna ohyěcj býval na zlatu platiti, těm toto zřízení na žádné ublížení byti nemá, ale při tom se toho zuostavujc a zanechává. Také jest na žádost některých z ttnvuov ríšskych k tomu svoleno a dopuštěno, aby mimo tyto některé mince v zemích německých sc mincovaly; však tak aby těch malých a drobných mincí více sc nedělalo, než pokudžby podle obyčeje a náležitosti té každé krajiny vedle většíeh mincí dobře bez nicli být i nemohlo. A to jmenovitě tyto mince byti innjí: Najprvé, mají děláni byti grošíkové říšští, za zlaty, totiž za 150 krejearuov, aby jich platilo jcdcninccitinn; a na hřivnu kolínské váhy jich vcházet! má sto a puol devátá, a lejnu stříbra držeti osm lotuov, a tak se z hřivny íejnu namin-cuje deset žlutých dvadceti jeden krejcar. (Náslfjluje seznam ciaí mince rišsk<\ v jaké hodnotu se brati má.) A jakož jest znamenité mnoho cizích a lehkých mincí do království našeho Českého a zemí k němu náležitých vneseno a proti tomu dobré stříbrné mince ven z země se vyvozovaly a v jiné lehčejší a horší předělávaly; i aby poddaní naši věrní takovými cizími lehkými dále obtěžováni nebyli, protož ustanovujeme a chceme, jakž brzo tento mandát náš po všem království a zemích vuobec vyhlášen bude, aby ty všeeky cizí mince stříbrné ještě do vyjití tohoto roku šedesátého prvního a dáleji nic platily, brány a zase vydávány byly. Než po vyjití tohoto roku nemají více a dále takové mince v království našem Českém a v zemích k němu připojených jinač brány býti, než-H podle osazení a valvací, kterouž před vyjitím tohoto roku 61. dvě neděle napřed skrze mandáty vyhlásiti ráčíme, a dále nic, nežli na dva měsíce pořád zběhlá, totiž do posledního dne měsíce února léta 62. a potom nemají docela více a dále brány býti, ale jakž hodnosti nalezeny a valvovány budou, mají se do měn a mincí našich k přemi n-cování dodávati, a to pod pokutou ztracení té mince, kteréž každá vrchnosť v každém kraji a místě nám k ruce vzíti bude moci a za to nic neztratí.--- Přikazujeme, aby žádný pod zpuosobem každého kupectví aneb jinač takových stříbrnýeh cizích mincí tajně neb zjevně do téhož království a zemí nikoli nevozil a nenosil; byl-li pak který v tom postižen, ti a takoví netoliko ty vznešené peníze, ale hrdlo i statek ztratiti a nrouadnoutí maíf. * » t j. ^ Také nemá žádný v tom času až do posledního dne měsíce února žádné domácí i říšské a jiných zemí našich mince ven z země voziti, než jestližeby kdo v handli svém ven z země jaké peníze posiati neb vézti chtěl, má minci domácí za cizí vyměniti a tu cizí ven vyelati neb vynésti.-- (Dále o lehké cizí minci a jiné u výňatcích.) Co se zlatých mincí dotýče zlatých rýnských, dva a sedmdesáte aby na jednu kolínskou hřivnu vcházelo a fejnu zláta aby držely 18 karatfiv a 6 21 grcnuov, t. j. 12 lotuov a fi grenuov. Takových žlutých rýnských vchází na pražskou hřivnu 77 H dobre a pěkně vypravených--a ti zlatí rejnětí vejěe vydávány býti nemají nežli za 75 krejcaruov. Dále, jakož někteří stavové v říši v svých zemích a na gruntíeh lepší a těžší zlato mají, jakož pak předešle za tou příčinou jsou v říši i dukáty mincovali; a protož takoví dukátové v svaté říši, tolikéž v království našem Českém ještě mincováni býti mohou; však aby jich šedesáte a sedm dobře a na čisto vypravených na jednu kolínskou hřivnu vcházelo, a na pražskou hřivnu kusuov 72^ díluov jednoho dukátu a lejnu zlata aby drželi 23 karáty a 8 grenuov. A žádný člověk nemá v koupi nebo prodaji dukátu z mince neb jinač vekslovati, přijímati nebo vydávati, než za 104 krejcary. Co se pak dotýče těch dukátnov, kteréž jsme předešle před tímto novým mincováním a zřízením v království naších Uherském a Českém i zemích našich dědičných Rakouských dělati dali, ty tolikéž vedle těchto nových dukátuov jinač a vejše bráni býti nemají, nežli též po 104 krejcařích. (Pak zase uvádějí se zapověděné, lehké zlaté mince cizí.) I poněvadž nám, jakožto králi Českému, náleží, abychom nad tímto ustanovením a zřízením mincovním, uváživše je prvé s radami našimi dostatečně, pro věrných poddaných našich dobré a užitečné, ruku drželi; protož to v království Českém a v zemích k němu připojených naříditi ráčíme, aby v jistých místech, jak by kdy toho potřeba ukazovala, mince království našeho Českého ohledávány a probovány byly, jakož pak o takovém probování zvláštní psané zřízení udělati a nad tím ruku držeti ráčíme. I ačkoli takové probování, zvláště pak pro uvarování falše a podvoduov, potřebné bude, však proto se to přiházf, že při mincování i jinač všelijací obmyslové, fortelové a oklamání jedni druhých se dějí, by pak i toho probování se neužívalo, jako že někteří zlatých a stříbrných mincf ujímají, lehčí, ostřihují, přelívají, vyvažují, překontrfetují a jinač nenáležitě s tím nakládají a z země ven, hledajíce v tom zisku, vozí; protož ustanovujeme, aby takoví lidé, ježto mince lehčí, ostřihují, přepalují, šmelcují, přelívají, vyvažnjf, na zisk mění neb jakkoli falšují na bidle a statku podle jednoho každého provinění bez milosti a odpuštění trestáni byli a žádný aby v té věci sanován nebyl.--- 1 A jakož také mnozí lidé z král. Českého a z zemí k němu náležitých tajně a pod rozličnými způsoby a obmysly zlato a stříbro nezdělané vozí, nosí a vy-sýlají na znamenitou naši a všech věrných poddaných našich škodu a záhubu; protož porončeti ráčíme, aby po dnešní den žádné nezmincované a nezdělané zlato a stříbro, tolikéž ani stříbrné nádobí, leč by poalaceno bylo, ani dukáti ani zlatí rejnští z král. Českého do jiných cizích zemí, kromě svaté říše a zemí Německých se nevozili atd. Také ustanovujeme, aby každý pod pokutou upálení, zrnění, sagrování, falšování a jiných podvoduov strany starých dobrých mincí se nedopouštěl. — Než měl-li by kdo jaké staré neb jiné mince, ježto vuobec jednostejně se neberou a nevydávají, a chtěl-li by je dáti spustiti a zrnití, ten neb ti mají je do našich mincf donésti a tu spustiti a zrnití dáti a potom v slušnosti prodali. 22 Také jestliže by zlatníci k založení svého řemesla a živnosti zlata neb stříbra potřebovali a skrze to minci zlámati a spustiti musili, nemají po opovědění své vrchnosti více té mince lámati a spouštěli, nežli což by k řemeslu svému po-třebovali; ale prodávali neb jinam vysýlati toho zlata ani stříbra nemají pod pokutou a trestáním Bvrchu oznámeným. —-- A tak toio naše nařízení a ustanovení mincovní všem viiobcc z mocnosti naší císařské, jakožto král český, vydáváme, přísně poroučejíce, aby v království našem Českém a zemíeh k němu připojených všudy vuobec vyhlášeno bylo, nad tím aby se ruka držela a konečně, což se v něm píše, řídí a poroučí, aby se tak a nejinač stalo. Kteří by pak proti tomu co učinili a tento rozkaz a nařízení naše přestoupli, k tčm abyste se podle vyměření pokuty zachovali a toho ovšem ne-obmeškávali a neopomíjeli, ač se chcete nemilosti naší a Bkutcčného trestání našeho a pokuty b vrchu oznámené uvarovati. Mincmistři v českých a slezských mincovnách a jich znamení za Ferdinanda I. (1526—1564). (Tab. I. 6. 1.—12.) Mincovna ¥ Praze: Rozpůlený svismo štítek, totiž znak nej vyššího mincmistra Jindřicha Tunkla z Hrníčka 1526—1527. Značka 1. Tři páry parohů v štítku, znak nejvýš, mincmistra Albrechta z Guttenštejna 1533—1542. Značka 2. Dvojitá lilie: Kunrát Sauermann stár. z Gelčc jmenován 1537*,', skutečně však úřad nastoupil teprve od 1540—4554. Značka 3. Trojlístek s řapíkem dole: Ondřej Hartmann 1554—1557. Značka 4. Pětilístá růže s třemi bodci;, b 2 čárkami a stopkou: Ludvík Nenfahrer, zatímně od 1557|-, definitivně od 1658"—1560 J. Značka 5. Lístek trojlaloČný, každý lalok o 3 vroubcích: Úřad mincmistra neobsazen od 1560 * až na počátek 1561. Zn. 6. a 7. <^ řecké (f: Hanuš Harder 1561—1564. Mincovna v Hoře Kutné: Neměli znamení. Úředníci mince: Jan Jeptiška z Běěínn 1522—-f-1539 a Pavel z Podivic 1527—1534. Neměli znamení. Úředníci mince: Pavel z Podivic 1540 a Jakub Hubáček 1534—1545, Neměl znamení. Úředník mince: Matyáš Lidi z Myslova 1545—1564. Mince hrubé (t. j. tolary a jich díly) za Bprávy jeho ražené nesou pod poprsím panovníkovým štítek b českým lvem. 23 Mincovna v Jáchymově: Zprvu dělový křížek nad půlměsícem potom pohár neb štuk k ražl>ě (značka 8.): Oldřich Gebhnrdt 1527—1531. Snad značka 8. též: Zástupce Merten (Martin) Kempf 1532. Značka 9. Kadeř (Krause): Klaus Kraus 1533—1535£. Značka 10. Ružice šcstilistá: Hanuš Wcizclmann 1535*,"— 1M2J. Značka 11. Srpek měsíce s tváří jako v ěliinku : Wolfgang Roli 1543—1544. Značka 12.Hlava velbloudí s uzdou: Ruprecht Puellacher 1544 -15031*. Zástupce bratr jeho Wolfgang Puellacher 1503 1504. Jiří Geitzkoflcr z Guilenbachu, účetní mincovny od r. 1504, jenž na početních penězích užíval za značku písmeny G neb písmen I a G do sebe postavených na způsob monogramu. Mincovna ve Vratislavi ve Slezsku: Hanuš Krapp 1530-1544. Vavřince Westermeier 1544—1555. Mincovna v Krnově va Slezsku: Hanuš End ros 1501—1506. Seznam vyobrazených mincí Ferdinanda 1. (1526 -1504). mincovny pražské <= P., kutnohorské z- K. H., jáchymovské |., vratislavské — V.; mincmistr m. Tab. H. obr. 1. Groš Pražský bez letopočtu. K. H. Jan Jeptiška z Běšfna a Pavel z Podivie. r „ „ 2. Groš Pražsky bez letopočtu. K. H. Jan Jeptiška z Běšína a Pavel z Podivie. ,i ;i n 3. Groš Pražský bez letopočtu ozdobný (nalezen v Čáslavi). K. H. Jan Jeptiška z Běšína a Pavel z Podivie. „ „ 4. Groš Pražský z r. 1530. K. H. Pavel z Podivie a Jakub Hnbáček. n „ „ 5. Groš nový (Šlikovský) z r. 1527. J. m. Oldřich Gebhardt. „ „ „ 6. Lehký groš Pražský z r. 1547. P. m. Kunrát Sauermann st. z Gelče. „ „ 7, Dukát či zlatý bez letopočtu. P. se zuakero nejvýš, mincmistra Jindřicha Tnnkla z Brníčka. „ n n 8. Dukát či zlatý z r. 1547. P. m. Kunrát Sauermann st. z Gelče. n r „ 9. Desetník z r. 1564. P. m. Hanuš Härder. n n íl 10. Dvoukrejcar z r. 1564. P. m. Hanuš Härder. Tab. LU. obr. 11. Tolar bez letopočtu. J. m. Ruprecht Puellacher (1544—1563). n „ „ 12. Tolar bez letopočtu. J. m. Hanuš Weizelmann (1535—1542). „ „ „ 13. Tolar z r. 1548. J. m. Ruprecht Puellacher. 14. Pöltolar z r. 1558. P. m. Ludvík Neufahrcr. 24 Tah. III. obr. 15. ľiiltolur z r. 152«. J. m. Oldřich Gebhardt. „ „ ., 16. Čtvrttolur či ort bez letopočtu. P. m. Ondřej Hartmann (1554 1557). „ „ „17. Ctvrttolar či ort z r. 154X. J. m. Ruprccht Puellncher. Tab.1V „ 1K. Tolar z r. 1551. K. H. Matyáš Lidi z Myslova. „ „ „ lil. Tolar z r. 1521». J. m. Oldřich Gebhardt. „ „ „ 20. Tolar z r. 1521». J. m. Oldřich Gebhardt. „ „ ., 21. Pamětní medaille Ferdinanda I. i Anny Jagellovny. B „ 22. Tolar lehký či Šedesátník (zlatník) z r. 1562. P. m. Hanuš Harder. h „ 23. 1 'ňltolar lehký (pMsdatiiík) % r. 1562. J. m. RuprcchtPuellacher. Tah. Vr- obr. 24. - 30. Halíř (mince černá, jinak šart aneb kačenka) bez letopočtu. K. H. Jan Jeptiška z Bčšína a Pavel z Podivit*. ., „ 31. Halíř (mince černá, jinak šart aneb kačenka) z r. 154S. K. H. Matyáš Lidi z Myslova. „ „ .. 32.—34. Penízek bílý (mince bílá) bez letopočtu. K. H. Jan Jeptiška z Rčšína a Pnvel z Podivie. „ >" „ 35. Penízek bílý (mince bílá) z r. 1563. K. H. Matyáš Lidi z Myslova. „ „ 3«. Penízek bílý (mince bílá) z r. 1563. K. H. Matyáš Lidi z Myslova. „ „ ., 37. Krejcar slezský z r. 1562. „ ., „ 38. Groš slezský z r. 1547. V. m. Vavřinec Westermeier. „ „ „ 39. Haléř, slezský z r. 1528. V. „ „ „ 40. Haléř slezský knížectví Zahaňského z r. 1548. V. m. Vavřinec Westermeier. „ „ « 41. Groš početní komory české z r. 1561. „ „ „ 42. Groš početní komory české z r. 1554. „ „ „ 43. Peníz početní komorní účtárny z r. 1564. J. Jiří Geitzkofler z Gailenbachu. „ „ „ 44. Peníz početní komory české z r. 1561. Str. 17. obr. A. Dvoukrejear slezský z r. 1563. ti 17. *, B. Groš rakouský či hubaček z r. 1541». 25 MAXIMILIAN I.*) (1564-1576). Narodil mi drie 1. srpna 1627 ve Vídni; dne lil. února 1549 zvolen a dne 20. sárí 1662 kornnovAn smí krále českého; rímskym králem odo dne 22. listopadu 1562; německým císařem ode dne 26. července 1664; zemřel dne 12. rýna 1676. Dne 23. lÁŕí 1648 pojnl ca choť svou eestrenicí Marii, nej- Htarši dceru císaře Karla V. Mincovnictví české za Maximiliana I. (II.) áěclivý Maximi lian I. zachovával zprvu mincovní riíd svého otec z r. 1561, zakázal také zejména židům měnění staré mince domácí, tavení peněz, prodej zrněné mědi stříbro obsahující i koupi pagnmcntů čili skvostů stříbrných. Poněvadž shledal sněm, že vydáváním a měněním tolarů po 68 kr. země ku škodě přichází, vynesl sněm český dne 28. ledna 1573 artikule o zrnu a minci (viz ..Jednání sněmu českého léta 1578" na str. 33) a tu potvrdil 1. 1573'* král Maximi han, aby budoucně tolar měněn byl po 70 krejcarech, což aby se rovnalo 30 grošům českým po 7 bílých penězích. Za to ražení zlatníků či říšských zlatých aby úplně pominulo, jako i dílů jeho a krejcarů i dvoukrejcarů jak v mincovně Pražské, tak v Kutné Hoře, v Jáchymově a v Českých Budějovicích, kdež mincoval Tobiáš Gebhart v letech 1569—1578. Pro mor v Praze zuřící nařídil totiž císař Maximilian dne 12. září 1568, aby se mincovna přestěhovala do Budějovic, kde léta 1569 počala vybíjeti zlaté a po r. 1573 tolary, a to se znamením Tobiáše Gebharta, totiž tlamou lví, ale též beze znamení, což zhusta na mincích Maximiliana I. znamenáno. Ku přání české komory r. 1573 vyslovenému nebyla mincovna budějovická spojena s pražskou, kde beztoho více stříbra nakoupeného než dolového zmincováno. V Praze raženy tolary kolky, které kutnohorský Jiří starší z Řásné vyřezal, a na nichž znamení Harderovo se vidí. V dotčených dvou mincovnách a v Hoře Kutné dle nařízení z r. 1574 raženo ze 100 hřiven stříbra váhy pražské 875 tolarů, kdežto v Jáchymově ze 100 hřiven kolínských 810 tolarů vybíjeti se mělo. Na Horách Kutných bylo toho času dosti nesnází a posýlány tam komise vyšetřovací, až konečně i mincování na Vlašském dvoře od správy horní odděleno r. 1573 a Btříbro z dolů v .minci v jisté ceně kupováno. Bratr úředníka mince *) Jako císař nemecky toho jména II. 26 Ludvíku Kuria z Rubuc-, Jiří, řezal též kolky žlutých, pnlzlatníkn a lOtikrcjcnrň do mince zdejší, jáchymovské i pražské.*) Poněvadž skoro současně užíval pražský mincmistr Harder hlavy supí (s ušima) jako znamení a podobně Ludvík Karel z Řásné hlavy orlí, dlužno na otřených mincích jen s ohledem na letopočty přidělovat i ráz té neb oné mincovně., V Jáchymově počali raziti tolary pod obrazem a titulem krále Maximiliana aŽ r. 1567. Zde se jmenuje k r. 1573 Mikuláš Milic řezačem kolků. Zajímavo, žo na Horách Kutných ještě r. 1577 (tedy po smrti králově) vybíjeli tolary s obrazem a titulem krále Maximiliana. Na sněmu léta 1574 (14. 22. června) zvolili všickni tři stavové král. Českého zemským prňbéřem Pavla Grymillera z Třebska (f 1503) i smluven řád o zkoušení mince domácí a cizí i jak by průhéř zemský po zvyklosti z mince na Horách Kutných placen byl. (Viz „Akta o jednání sněmovním 1. 1574 od 14. do 22. června" na str. 35). Sněm léta ^75 ustanovil zvýšiti cenu dobytého stříbra i zlata.f Kdežto v horním narovnání z léta 1534 mělo se platiti za praž. hřivnu ryzího* stříbra (fejnu) osm zlatých (dukátů), pět grošů v a čtyři peníze české, tedy byla! od r. 1575 brána v mincovnách pražská břivna stříbra po desíti zlatých českých, ] zlatý za 24 grošův a groš za 7 peněz českých neb bílých počítaje a lot zlata též fejnu a pražské váhy po sedmi zlatých dvanácti groších českých.**) Na sněmu r. 1576 přijato, že dukátů má býti raženo 72|jjj kusů z hřivny pražské,***) aby obsahovaly 23 karátů 8 grenů zlatí jako uherské zlaté a platily 108 krejcarů. Tolarů 83/, z pražské hřivny budiž vybíjeno, bílých grošů 126«/, kusů, jeř platiti mají po 7 penězích malých, kterých 733 kusy z hřivny tepáno; bílých peněz má vyjiti z hřivny 659 kusu. Ku zkoušení zrna a stříže ustanoven od císaře průbéř cis., mincmistr pražský Hanuš Harder, a stavové volili zase, jak dotčeno, zemského průbéř e. (Viz „Akta o jednání sněmovním léta 1574 dne 13. října" na str. 36 a „Usnesení sněmu všech zemí koruny České 1. 1576" na str. 37). Vnitřní řeč mezi mincovnami byla německá; též tak dopisy komory české k minci u k honím. Z dopisů vyšlých z mincovny Kutnohorské bylo rokn 1571 německých 45 a českých 36; roku 1572 německých 15, českých 19; r. 1573 německých 6, české 4; r. 1574 něm. 7, čes. 3; r. 1575 něm. 2, české 2 ar. 1576 německých 15, české 4. Podobně došlých dopisů německých bývalo pětkrát více než českých. *) Za pár telex dostával 12 tolaru i pracoval o nich U dni; z dílny jeho vycházely téhodné ii—4 feleza na zlatníky a 20—24 kiiaS na bílé groše. •*) 8nemy České". IV. 277. ***) Hřivna pražská vyceněna na snčrau r. 1&74 v 8 zlatých, 5 groších a 4 penězích českých; lot zlata stál 7 zlatých 12 grosfi ées.; zlatý po 24 groších. 27 Popis mincí Maxim i liana I. (II.) Kabinety mincovní zdobí z času Maximiliana umění milovného celá řa -49 s opisem vně kolem obvodku dvojitě perličkového: FERDINAND" . D «. (i < RO c HVNG - BO c REX ARCHIDVX ■ AVS «1549 ^narubu mající v pravo obrácené poprsí holobradého královice s rozděleným po stranách letopočtem 15 40. V opisu se čte: MAXIMI D G • REX BOHE ET ARCHIDVX ■ AVSTRIA (e) ■ ETA (aetatis) SV t, j. Maximilian z Boží milosti král český a arcikníže rakouský, stáří svého 21 roku, kterýž věk číslicí Zl pod ramenem vybitou naznačen. Stříbrnou pozlacenou raedaillí ovroubenou stříbrným jako z drátku pleteným rámečkem kruhovým, k němuž přivěšeny tři řetízky svrchu spojené do kroužku, aby se dala upevniti, znázorňuje obr. C na str. 20. Na líci vidí se císař Ferdinand b hlavou nepokrytou v poprsí obrněném na levo obráceném a zlaté rouno na prsou nesoucím. Opis: © FERD DGEbROIM-8- A V ■ GE -H V ■ BO - R ■ 1563 *ťf> t. j. Ferdinand u b Dei gratia Eleetus Romanorum Imperátor semper Augustus Gcrmaniac, Hungariac, Bohemiac Rex. Na rubu dvě na pravo obrácená poprsí krále Maximiliana v brnění a pod korunou ostnitou a manželky jeho Marie. Opis: © MAXIMILIAN D • G RO HVN ■ BO - REX • 1563 ® Průměr bez rámečku 34 mm. Visutá na řetízkách nosená jako vyznamenání. Některé varianty této medaille mívají na rubní straně vyznačený rok 1577 místo 1563 a bývají též bez rámečku, někdy i ze zlata raženy. Na jiné medailli spatřuje se na líci vedle sebe zoubkovanou korunou korunované poprsí krále a královny z levé Btrany a kolem opis DIVA - MARIA • DIWS • MAXIMIL • REG ■ BOHE ■ CONIVG * Na rubu buď Apollo s lyrou bez opisu neb dva geniové držící korunovaný český štít a opia A • CONCOR-DIBVS • MATORA - Též vyskytují se podobné jednostranné medaille s kolkem lícní strany. Pamětní peníz na korunovaci za krále českého ve stříbře ražený má vy tepáno na líci poprsí z levé strany v brnění, s řádem zlatého rouna, b korunou ostnitou na hlavě a opisem MAXIMUJ -DG- ROM • BOHE - REX Na rubu korunované M mezi žezlem z pravé a mečem z levé strany, jež ovinuty jsou stuhou, na níž čte se heslo DOMINVS PROVIDEBIT Dole pod M pak jest říšské jablko. Průměr 23 mm. Takové peníze rozhazovány o korunovaci mezi lid. 28 .1 iný peníz n a k o r u n o v a e i za k r á 1 o římského ukazuje Tab. VI. obr. 4S. Zdobný peníz b pávem nese na líci v levo obráceného císaře v plnovousu v plném ornáte a s řádem zlatého rouna na prsou, jak sedí na trŕiué pod korunovaným baldachýnem a třímá v pravici žezlo a v levici državu. Po pravé Btranč trůnu zosobněna jest spravedlnost s mečem a z levé strany mír s olivovou ratolestí, jež krále korunují. V opisu z pravé strany čte se ve dvou řádcích: IVSTICIAM I VINDICA- (t. j. zachovej spravedlnost) a z levé rovněž tak DAPACEM PATHTAE (t. j. dej vlasti mír), vespod pak distichon: VNO ANNO ItEGEM BOHEMIA I MAXIMI LIANUM' I VNCTVM ROMANVM VIDIT ET VNGARIOUM | M D ■ LXIH (t. j. Čechy viděly v jediném roce svého krále Mnximiliansi zároveň k římskému i ulierskému království pomazaného). Obr. C. Medaille sloužící *s vyznamenáni k r. 16G3. Okraj jest perličkový. Na rubu rovněž s okrajem perličkovým vidí se páv, mající rak.-burgund. štítek na prsou, b roztaženým vějířovitě chvostem, na jehož brcích ve dvou řadách 22 znaků zemí českých, německých, španělských a dědičných rakouských zobrazeno jest. Pod ním mezi korunovanými znaky uherským a českým korunovaný štít s říšským orlem obepnutý řetězem řádu zlatého rouna. Dole v pravo žezlo a država, v levo pak meč ovinutý olivovou ratolestí. Týž páví tolar jest dílem norimberským a nepatří k mincím král. Českého. Výrazem obecného smutku z úmrtí císaře Maximiliana II. vidí se četné pamětní peníze, z nichž se zde tři vyobrazují. {Tab. IX. obr. 84., 85. a 86.) Úmrtní medaille (obr. 84.) ukazuje na líci obraz císaře v pravém profilu v brnění, b korunou císařskou na hlavě a řiídcm zlatého rouna kolem krku. Opis Dl WS ■ MAXIMILIANVS: SECVNDVS: CAES • P - F ■ Na rubu vidí se pyramida s půlměsícem svrchu a na přední straně její nápis v pěti řádcích: 29 A i NT t MjE I A ■ E ! TEliN.E t. j. zvěčnělé duši. V opisu kolem AVGVSTI OBT • PR1N ■ t* U A TISU XII OCTO ■ A EX XVI ■ tož vadné a má rozum: Zvěčnělé duši iicjjnsnčjšího a nej lepšího císaře. Umřel v Rezné dne 12. října 157ti. — Zlatý originál chová se v císařském kabinetě numismatickém; jsou ale též stříbrné otisky. Obr. KG. ukazuje na líci podobné poprsí císařovo s opisem rovněž stejným. N n rubu vidí se uprostřed vzhůru k oblakům letící orel, na zemi pak klenoty korunovační a hrobka nějaká. Opis NIE HVMANA ■ MORO R • DVM SVPER • ASTRA • FEROR ■ (t. j. Nevážím si ted věcí pozemských, poněvadž nad hvězdy spěchám). Na tabulce v dolní fiseči ve třech řádcích: OBUT ■ RATISB I lZ OCTO B AN -1-5-76- Jsou též medaille takové bez dotčeného spodního nápisu. Není jisto, jsou-li obě zmíněné medaille nízu českého. Za to pohřební peníz (obr. 85.) ražen v Praze a při pohřbu císařově rozhazován mezi lid ve zlatých i stříbrných otiscích. Na líci: Korunované poprsí císařovo vlevo obrácené jako prve. Opis: Dl VI MAXIMI LI (ani) ■ II CAESAR (is) AVG (usti) - P (ii) - F (clicis) • Na rubu ve věnci vavřínovém v pěti říídcích: MEMORIAI FVNEBRISIPRAGM | BOH (ernorum) ANN • 1 LXXVI Stříbrný peníz má proměř 14 mm a váhy 305 gr. Náleží ve sbírkách k velkým vzácnostem. Běžná mince zemská podobna zůstávala úplně penězům vydaným Ferdinandem I. Na tolarech vybito na líci do opisu sáhající poprsí královo s korunou, jak obrácen na levo drží pravicí žezlo a v levici třímá jilec meče. a vedle letopočet rozdělený kn př. 15—7Z až 15—77. (Tah. VI. obr. 45. a 47.) Nejdftlcžitější jest pozorovat] znamení mincovní pod poprsím neb i nad ním aneb na konci opisu rubního. Tak spatřuje se na Tab. I. znamení čís. 6. a 7., 13. až 17., jež na mincích Maximiliana H. shledáváme. Opis lícu MAXIMILIA ■ II - D - G ■ EL -RO • IM ■ S ■ AV - GER - HV ■ BO ■ REX ■ neb zkratky téhož, ač na některých i BOHE ■ EC • REX • na rub přechází, kde se vidí orel říšský s korunou říšskou a rozčtvrceným štítem éeflkouherskýin na prsou (totiž s českým lvem v 1. a 3. poli a příčnými břevny v 2. a 4. poli) a buď s českým neb rak.-burg. štítkem uprostřed. Opis ARCHI - DVX - AVS ■ DVX ■ BVR ■ MA - MORA (markrabí moravský) a na konci opisu letopočet 1573 až 1577, nenf-li totiž již na lícní straně vyznačen. (Tab. VI. obr. 46. a Tab. VII. obr. 53.) Je-li letopočet na straně rubní, pak poprsí do opisu nezasáná. Opis rnbní jevívá se též i jinak zkrácen. Podobného rázu jako tolary jsou také půltolary i čtvrttolary. Půl tolary (Tab. VII. obr. 55.) vydány v letech 1573, 1574, 1576 a 1577. Průměr tolarů 40—42 mm, váha 28*35—28-89 gr, půltolarů průměr 33—35*5 mm, váha 13-75—14*5 gr. Čtvrt tolar Jáchymovský ukazuje Tab. VI. obr. 49. a Horský z r. 1576 Tab. VI. obr. 50. Zlaté říšské od r. 1564 do r. 1572 (Tab. VII. obr. 52., 54. a 57.), půl-zlaté (Tab.VH.obr.56.), desítikrejcary (od r. 1565—1577) (Tab. VI. obr.51.), 30 dvoukrejcary (Tab. VILI. obr. b% 60. až 03.), ô es k é peníze bílé (Tab. IX. obr. 74.—77.) a halíře (Tab. IX. obr. 78.) podobají se celým rázem stejnojmenné minci Ferdinanda I. Dlužno tedy dbát i znamení mincovního na líci pod poprsním nneb pod lvem, někdy též na konci opisu na rubu, kde se vidí říšský orel korunovaný sc štítkem dotčeným jako při tolarech aneb ivikousko-burgundským. Letopočet bývá vedle poprsí rozděleně aneb na konci opisu před korunou. Za Mnximilinna 11. zavedeny nově groše bílé neb české a vydávány v letech 1573—1577. Popis jejich podáváme níže a vyobrazení na Tah. VIII. obr. 64. až 73. Bílý groš Pražského rázu. Na líei v kruhu perličkovém český lev. Kol něho opis MAXI-Hol) > G'R-I-S.A'G-H-B»REX * Na rubu v perlovité obrubě korunovaný dvojitý orel s rakouským štítkem na prsou. V opisu ARO ° DV= A V °DV "BV« MA ° MO <■ 73 (znamení Hanuše Hnrdcra). Na líci t na rubu obruba pcrličkovitá. Prřiměr 21 22 mm; váha 1-1) až 2-2 gr. Bílý groš Horského rázu. Na líci lev jako na předešlém. Opis MAXI - n - D - G ■ RO • I (křídlu levé v kruhu) M • S • A V • G • HV ■ B - E - R # Na rubu říšský orel s opisem ARCHID • AVST - DVX - BVR MA ■ M 1576 — Ob vodek perličkový oboustranně. Dvou krejcary (Tab. VHL obr. 58., 60.—63.) byly lepšího zrna |H a letopočet na nich jeví Be zkrácený nejčastěji b obou stran štítu, ku př. 6—5 t. j. 1565, 6—6 t. j. 1566, 6 -7 t. j. 1567, pak 6—8, 7—0, 7—1, až sněmem léta 1573 ražení jich zastaveno. Krejeary (Tab. VIII. obr. 59.) ukazují na líci říšského orla korunovaného s říšským jablkem na prsou, v němž spatřuje sc I. Opis MAX • II • D ■ G-RIS-A-GH-B- REX Na rubu vidí se kříž stejnoramenný, v koncích sesílcný, až k okraji a kosmy křížek v úhlech jen k obvodu sáhající, přes něž položen štítek Be lvem; v úhlech při kolmém břevnu čte se rok *|J i jiný. Opis: ARC I DV • A I DV ■ B i MA • M I České bílé peníze (Tab. IX. obr. 74.—77.) raženy v letech (1564—1577) jakosti -*0^ a jde jich průměrně 54 na 20 gr. Jsou vesměs jednostranné a nesou ua sobě korunovaného českého lva obyčejně pod císařskou korunou v obvodku postavenou neb vzácněji i bez ní. V opisu čte se bud MAXI ■ SECVN • a letopočet od 1564—1577 (Tab. IX. obr. 75.); neb • MAX ■ SE (značka Gcbharta) CVN 75- a i jiný letdpočet (Tab. IX. obr. 77.); neb MAXI ° II ° BO ° REX «> 73 4> (Tab. IX. obr. 70.); neb MAXI • II * BO ■ (značka Geitzkoflera) REX 74; neb MAXI - D ■ G * EL ■ RO - IMP 64 * a MAX II EL RO IMP 64 * bez kom u y v obvodku. (Tab. IX. obr. 74.) Prftměr 11—14 mm, váha 0*2—045 gr. 31 Halíře di černé poníže jsou též jednostranné a mívají na sobe lauf českého lva a opis jako bílé peníze neb řidčeji písmenu M pod korunou mezi rozděleným letopočtem s obou stran (Tab. IX. obr. 78.). Mají jakosť n 63 kousky váží průměrně 20 gr. Dukátů Maximilianových bito poskrovnu; proto náleží k velkým vzácnostem numismatickým. Kaženy vesměs v Praze mincmistrem Hardcrcm. Popíšeme jediný, vyobrazený nu Tab. IX. obr. 83. Na líci panovník obrněný v celé postavě na levo obrácený. Korunovaná hlava i nohy sáhají v opis. Král třímá v levici državu a v pravici žezlo, maje při levém boku meč s křížovým jilcem. Kolem třikrát přetrženého ob vodku kruhového n druhého perličkového čte se MAXI ° II»I) : G ° E »R I O i IM * S »AV« H »B ° R : Na rubu štít dole zaokrouhlý, korunovaný svrchu a rozčtvrccný, se znakem českým v 1. a 4. poli a uherským ve 2. a .3. poli, a přes nč položen uprostřed štítek s českým lvem. Perličkovým obvodkem doplněna okrouhlosť po stranách štítu, nad nějž sáhá koruna v opis ARCH ■ DV • AV • DV ■ BV ■ MARM 156« Průměr 20 mm, váha 3*45 gr. > Obr. D. Peníz početní ■ r. 1666. Obr. E. Penía početní i r. 15G8. Velmi umělým rázem vynikají měděné početní groše a početní peníze Maximilianovy; groše poznáme dle lva na rubu, kdežto peníze čili pfennigy mají říšského orla. Na groši početním vidi se na líci korunovaný monogram ze dvou M, totiž začátečních písmen krále a královny Marie a vespod letopočet ku př. 1571; za obvodkem opis RAIT • GROSCH - DER ■ BEHMISCHEN ■ KAM * Na r u b u český lev zadní tlapou levou na obvodku opřený. OpÍB GROSS ■ POCZETNI ■ KOMORY ■ CZIESKE * Průměr 22—24 mm, váha 2-35—3-87 gr. Jiné na Tab. IX. obr. 79. a 80. Početní peníz (Tab. IX. obr. 82.) má na líci též dvojité M pod korunou zasáhající do opisu a ještě zdobné tkanice vlnící se po stranách jeho i dole. Opis c RAIT o PHENIG°DER°CAMMERoPVECH (halterei) totiž početní peníz komorní účtárny). Na rubu orel říšský korunovaný se znakem rakousko-bur-gundským na prsou, v němž uprostřed štítek český. Pokračování opisu IM ■> KH VNIGREICH * BEHAJME «1 ° 5 * 6 c 8 <• G * (GcitzkoHer). Průměr 23—24 min, váha 2-3—3-9 gr. Jiný z r. 1565 ukazuje Tab. IX. obr. 81. Jiným rázem než vyobrazené dva na Tab. IX. obr. 81. a 82. vynikají početní peníze s letopočtem pod monogramem jako při početních groších. Popíšeme zde takové dva pro komoru účetní v Jáchymově bité: 32 Jeden (viř str. 32 obr. D.) má nalíči v kruhu monogram ze dvou M korunou svrehu ozdobeny; pod ním letopočet lfitSlL Kolem opis KAIT : PIIENN1G : DKK í KAMMKR : PVOHAh * Na rubu říšsky orel v obrubě Šikmo čárkované, k níž dosahují kroužky kolein obou hlav orlích. Na prsou orla ve štítku rozdvojeném rakousko-burgundsky znak. Opis IN : KVNJGREICII: BEHA1MB : ir»l>«» ■ pak v opisu koruna nad orlem, až sem sáhající. Průměr 24 min, váha 32 gr. U druhého (viz str. 32 obr. E.) spatřuje se na líci monogram ze dvou uižšfch M, nad ním koruna, sáhající vrchem a křížkem v opis, a pod tím 15ť>K, vše v kruhu šikino čárkovaném a nahoře pro korunu otevřeném. OpiB RAT -PFENNING DER KAMMER • BVCIIHAL : Na rubu orel jako prve, jen hlavy něco vyše až v kruh šikmo zubatě čárkovaný. Nad orlem korunka v opisu IN ■ KVNIGREICH BEHAJMB 15118 IARS Vzácnější tento peníz má průměr 23 mm, váhu 2*54 gr. Jednaní sněmu českého léta 1573, dne 28. ledna.*) O zrnu a mincí. A jakož jest J. M. C. v často psaném předložení sněmovním naposledy stavům strany mince milostivé připomenutí nóiniti ráčil, že jsou přes jistá nařízení a zapovědění od některého času až posavad ještě kupci a hnndléři, zvláště Vlaši a židé, zlé mince do království tohoto náramně mnoho navezli, tu za dobrou vyvexlovali, potom zas touž dobrou minci do Vlach i do jiných zemí zanesli a dále na lehčejší minci s nemalým ziskem svým zvcxlovati dali a čím dále vždy více se to rozmáhá, čemuž aby dále překaženo a k vybytí takové zlé mince, dobré pak v tomto království zachování pomoci se mohlo, J. M. C. některé prostředky a zdání J. M. stavům v spisu podati jest ráčil: kdež pak stavové to všecko v pilném a bedlivém uvažování mezi sebou majíce, ačkoli to J. M. 0. v obzvláštním spisu milostivé zdání dostatečné příčiny, kterymiby takový neřád v vezení a vnášení zlé mince do království tohoto a proti tomu dobré a hodné vynášení i také pakamentfiv vyvozování přetržen a dokonce zastaven bytí mohl, v sobě obsahuje, ale aby tak to všecko předsevzato, na to ve všech příčinách nastoupeno býti mělo a dobry průchod svůj vzíti mohlo, na tento čas stavové {oho při sobě jsou najiti nemohli. Avšak nicméně znajíce toho čas a velikou potřebu J. M. C. a tohoto království i také jiných zemí J. M. byti, aby vždy nějaký skntečny začátek toho, kudyby se takové zlé mince sem do země vnášení, jiné pak dobré i také stříbra a zlata do cizích zemí vynášení a vyvozování překaziti mohlo a zastaveno bylo, na tom jsou se všickni tři stavové snesli: předkem, poněvadž se to zřetedlně shledává, Že od toho času snížení tolského groše dvěma krejcary méně z tohoto království do cizích zemí čas po času skrz kupce a handléře rozličných národů v se vynášejí a jinde dražej i vydávají, protož aby ihned ode dne zavření sněmu *) Dle rukopisu v král. českém archivu senwkéin. Sncmy České III. »tr. 7J0 a 741. 33 3 tohoto vedle prvního způsobu zase takoví groši tolští podle zrna a stříže císaře Ferdinanda J. M., slavné paměti, též také i jiní tolnři, kteříby se v hodnosti stříbra, zrna a stříže s výš dotčenými císaře Ferdinanda J. M. srovnávali, jakožto J. M. kurfiršta saského, biskupa salcpurského a jiní, jeden každý po třidceti groších českých, každý groš po sedmi penězích bílých počítajíc, platili, vydáváni a bráni byli. A J. M. C. stavové poníženě za to prosí, aby J. M. C. se s stavy tohoto království snésti a k tomu milostivě dovoliti a skrze mandáty J. M. to, kteří by tak jiní tolaři v hodnosti a v zrnu, jakž dotčeno, těm císaře Ferdinanda J. M. rovní byli, vysvětlíti a vyhlásiti, též také po všech mincech v království tomto a zemích k němu příslušejících nařídit! ráčil, aby po tento čaa zase již mince, totiž tolar, na jmenované zrno a stříž v takové hodnosti po třidcíti groších českých a puol tolaru po patnácti groších českých, též čtvrt tolaru po puol osmu groši českém, menší pak mince, jako groše po sedmi penězích bílých, bílé a malé peníze, bita byla, a jiná pak, jako po Šedesáti krejcařfch, po třidcíti, po desíti, po dvou a po jednom krejcaru, více vnově mimo první, již po tento čas vyšlou, tse nedělala; než což takové mince, tak na šedesáti, třidceti, desíti, dva a jeden krejcarů v v království tomto až posavad zděláno jest, a tolikéž groše saské po desíti krejcařích, na nichž ráz anjela stojí, ty předce tak při tom zůstati a v té míře, nicméně groš široký starý český a tolikéž groš rakouský, kteříž v hodnosti groši českému rovni jsou, po devíti penězích bílých, i také peníze bílé a malé, v tomto království prvé bité, brány býti mají. Jiné pak všeckny a všelijaké cizí mince, mimo ty výš jmenované, aby od žádného více v tomto království brány a vydávány nebyly, ale ty od jednoho každého z obyvatelův království tohoto, kdož by té co měl, konečně do sv. Jakuba nejprv příštího ven z země vybyty byly. Pakli by kdo přes ten čas s v. Jakuba takovou cizí minci, po kterémžto času již nic více platiti a vydávána býti nemá, co za sebou a za jakýmižkoli příčinami zachoval, tehdy bude ji moci do mince J. M. C, buďto v Praze neb na Hory Kutny, aneb do Jochmstala, též na Budějovice české donésti, která jednomu každému vedle hodnosti a valvováuf dobrou bernou mincí zvexlována a tu v jodué každé J. M. C. minci na tu nahoře jmenovanou minci zmincována býti má. Mimo tu pak minci cizí až posavad do tohoto království vnesenou, po dnešní den kdožbykoli buď z obyvatelův království tohoto aneb jiných cizozemcův, kupcův a handléřův, jakéhokoli národu, tolikéž židův domácích i z jiných zemí, takovou zapověděnou a cizí minci pod jakýmkoli způsobem a obmyslem neb nkrvtfm ves! nebo nesl 8 s ní na číchž koli gruntech postižen byl, tomu každému aby pobrána a díl té jeden do komory J. M. C. české, druhý pánu toho gruntu, na kterýchby kdo tak postižen byL a třetí tomu, kdožby jej v tom vyhledal u postihl, náležel a toho tak se beze všeho odpuštění užiti mohlo. • Nicméně také co se vození ven z země pagamentu dotýče, kdožbykoli v také v tom, žeby co toho od stříbra a zlata ven z země vezl aneb nesl, byl postižen, aby se k němu vším tím způsobem vedle předešlého o tom s jistými pokutami nařízení skutečně zachováno bylo. 34 A také všickni tři stavové J. M. C. poníženě prosí, aby J. M. C. to věeckno, což se strany mince i také pagamentu nadpisuje, skrze mandáty J. M. po království tomto i jiných zemích k tomu příslušejících, pokudž nejdříve býti může, rozepsati n vyhlásiti, a tak to škodné J. M. C. království tohoto a jiných zemí J. M., nežlihy to dokonce nejvýš se rozmohlo a země takovými zlými mincemi naplněna byla, přetrhnout! a skutečně zastaviti ráčil.--— Vkta o jednaní sněmovním 1. 1574 od 14. do II. června.'") ...Což se průbýře zemského dotyce, uznávajíce stavové toho, aby ten nařízen byl, velikou potřebu býti, neb pomíjením takového pruhování skrze vnášení cizích lehkých, rozličných mincí do tohoto království velikú škodu J. M C. n stavům jest přineslo: protož všickni tři stavové za téhož průbýře zemského volili jsou Pavla Grymillera z Třebska, a poněvadž předešle vždycky od starodávna každému průbýři zemskému služba a záplata z mince na Horách Kutnách jest šla a pro nevydávání takové služby předešlému průbýři takového pruhování škodně (jakž dotčeno jest) pomíjeno bylo, J. M. C. stavové poníženě a poddaně prosí, aby J. M. C. pro dobré a užitečné J. M. a tohoto království to, aby služby a záplaty odtud, z mince Hor Kuten, jakž prvé bývalo, týž prubýř zemský časně docházeti mohl, milostivě nařídili ráčil. A často jmenovaný průbýř aby každého času na to pozor měl a jokžby která jakákoli mince v zemi sc okázala, tu ihned tolikéž všeckny mince nové v království tomto bité průboval. A nicméně osoby z stavuov t jeden každý a zvláště pak ouřad jednoho každého města i jiné osoby na to zvláštní také pozor mfti mají, jakby která cizí mince a jiná mimo tu v tomto království bitou a předešlými sněmy í také mandáty vyhlášenou vydávati se začala a do země se vnášeti chtěla, aby ta ihned každého času nahoře jmenovanému průbýři k pruhování odsýlána a dodávána byla. A J. M. C. stavové také poddaně prosí, aby J. M. C. to naříditi ráčil, aby ze všech mincí v království tomto, každá ta mince, která se vnově dělá, každého téhodne, takž jakž od starodávna to jest zachováváno, nadepsanému průbýři k valvování také podávána byla, a což by při tom a kterékoli té minci za nedostatek týž průbýř našel, to aby při každém soudu zemském Jich M. přednášel a oznamoval. Kdež také J. M. C. skrze jisté mandáty J. M. podle pominulého na sněmu obecním snesení všecky cizí mince pod jistými pokutami zapovědíti jest ráčil, však přes to předce netoliko ty lehké cizí mince v zemi zuostávají, ale ty i jiné vždy Čím dále více se vnášejí, nad čímž nemalá stížnost a skrze to opět očekávání z toho škody J. M. C. i obyvatelův tohoto království býti chce: protož J. M.C stavové poníženě prosí, aby nad tím, což tak J. M. C. s stavy na plném sněmu obecním naříditi a nicméně skrze mandáty J. M. C. po zemi (jakž dotčeno) vyhlásiti ráčil, ruka držána a kdožby *) Sněmy České. IV. str. 86 a 86. Rukopis t král. archivu českém e nápisem „Červení sněmové' od r. 1641 do 1682." 35 3* proti lakovému nařízení a mandátnom, že jakou cizí zapověděnou bud na tolařích neb jinou minci do země vnáší, postižen byl, k němu se vedle pokut na to uložených zachováno bylo; ano také i za to stavové tohoto království J. M. C. poddaně prosí, aby J. M. C. v markrabství Moravském, v knížetství Slezském a mark-rabství Horních i Dolních Lužic, jakožto oudech království tomuto příslušejících, také to nařízení uěiniti ráčil, aby v týchž zemích strany mince ve všem podle toho, takž jakž v království tomto, se chovali a žádné mince výšeji a dráže, než jakožto v koruně této jest svoleno a nařízeno, nebrali. - — —• Akta o jednáni sněmovním 1. 1574.*) Páni a vladyky na soudu zemském císaři Max i indiánovi, aby minulým sněmem ustanovenému prubýfi zemskému P. Grymilcrovi od úředníků mince všecky průby zemské vydány a služba každého t vhodne vydávána byla; že by zapotřebí bylo, aby mandáty proti cizí lehké, sněmy zapověděné, minci (kteréž seznam zasílají) opět vydány byly. NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1574, 13. října. — Desky semské, kvatern Sluty lístuv poe. 6. 128. K. 7. Nejmilostivější císaři! V. C. M. poníženě oznamujem, že jest Pavel Grymillar z Třebska, nynější prubýř zemský na sněmu obecním minulém od stavuov království Českého nařízený, nám do plného soudu zemského suplikací podal, kterouž na nás vznáší a sobě ztěžuje: předně, když jest úředníkuom V- C. M. mince na Horách Kutných psaní učinil, Žádaje, aby mu průby mince a což více k úřadu jeho prubýřství zemského náležitého jest, každého týhodne vydávali, na takové jeho psaní a žádost že mu toho nic vydáno není, než tu odpověď, že jsou mu tíž úředníci dali, že toho bez povolení V. C. M., aneb pánuov komorratuov V. C. M. v království Českém, uěiniti nemohou; i toho v též suplikací své dokládaje, že nějakej Tomáš z Dražova, místodržící někdy předešlého prubýře zemského pana Jana Bohmického a potom teď i jeho Pavla Grymillera, z tohoto světa teď nyní náhlou smrtí jest sešel, a za ním že jsou průby zemské zuostaly, z kterýchž více nežli ode dvou let žádného počtu předešlému prubýři ani také jemu neučinil, s tím doložením, poněvadž mu těch věcí posavad postoupeno není, a zvláště pak, kdyby se tím prodlévati mělo, že by povinnosti své při tom úřadu náležitě vykonávat! nemohl, podavši nám při tom 31 kusů mincí cizí a lehké, kterážby se s zrnem V. C. M. srovnávat! neměla, kterouž na svůj náklad shledavši jest sprůboval, a ir.y ji teď taká V. C. M. i s tím jeho spisem a suplikací, sačby která v svá hodnosti byla, při tomto psaní našem odsýlámc, žádaje nás týž prubýř zemský v tom i také odkudby záplaty Bvé očekávati měl, za opatření (jakž táž suplikací jeho plněji svědčí a v sobě zavírá). I nejmilostivější císaři! Znaje my žádost jeho býti slušnou i také to uvažujíc, že ta věc spěšného opatření potřebuje a toho že potřebí jest, aby každého času *) Snemy Čeaká IV. atr. 108 a 109. 36 všelijaké mince, kteréž se do tohoto království z rozličných zemí zhusta vnášejí, prubírovány a dokonce v ven z země, což nejdříve možno, vybyty byly, V. C. M. poníženě žádáme, že o tom milostivě poruěiti ráčíte, aby jemu Pavlovi Gryinillarovi všecky průby zemské a což více k úřadu jeho pmbýřskéinu náleží, bez dalších odtahuov vydány a každého týhoduc k průbám též i služba jeho, jakž od starodávna hejvalo, slušná, na kterýžby přestali mohl, z mince V. C. M. na Horách Kutnách od úředníkuov vydávány bývaly, tak aby on prubýř také tím lepej i povinnost svou při těch průbách cizích mincí každého času vykonávati a se nač vychovávali měl a mohl. Co se pak těch cizích zapověděných lehkých mincí dotyce, poněvadž předešle na Bněmích obecních to zavříno, nicméně i mandáty V. C M. pod jistými pokutami, aby jich do času jistého a již pominulého nebrali a nevydávali, zapovědíno jest, za to též V. O. M. poníženě žádáme, že ještě mandáty V. C. M. po krajích, městech a městečkách, což nejdřív bej t i roůž, rozepsati a přísně poruěiti ráčíte, kdožbykoli takové zlé lehké zapověděné cizí mince do tohoto království vnášel, neb jich komužkoli v jakýchkoli vydáních nebo koupích odbývali chtěl, aby tomu každému pobrány byly a k němu, kdožby se toho dopustil a takové lehké cizí mince do země vnášel, podle předešlých sněmy a mandáty vyměřených pokut, aby se zachovali, nebo těmi příčinami a vexly naše dobré mince skrze kupce a židy i jiné haudlíře ven z země se vynášejí a na to místo zlé a lehké cizí i zapověděné mince do země se vnášejí a k tomu mnohem výšeji, nežli v své hodnosti a váze jbou, se vydávají, skrze co V. C M. i všem obyvateluom království tohoto znamenitá ujma, škoda a záhuba se děje; neb jíž opět těch zlých a lehkých cizích mincí znamenitě mnoho do tohoto království vneseno a mezi lidi vtroušeno jest, a kdyby to časně a brzo přetrženo nebylo, čím dále tím větší škoda, záhuba a ztížnost V. C. M. i vžech obyvateluov království tohoto býti by musela. Čehož jsme, znajíc toho důležitou potřebu býti, V. C. M. tejna učiniti nechtěli. S tím se V. C. M. pánu svému nejmilostivějšímu poručena činíme. Dán na hradě Pražském v středu po svatém Diviši léta oc74. Usnesení sněmu všech zemi koruny České, Jenž za hajan byl dne 17. května a zavfin 11 července 1576 na hradě Pražském.*) O minci. Což se pak cizích zlých a nehodných mincí, kteréž přes nejedna o tom jistými sněmy nařízení a zapovědí vždy předce do království tohoto k veliké škodě J. M. C. a tohoto království se vnášeti nepřestávají, dotýče: protož J. M. K. na místě J. M. C, jakožto krále českého, 8 stavy tohoto království též posly markrabství Moravského na tomto jest w snéstí a konečně zuostati ráčil, aby mince tohoto království podle zrna a střížo, jakž tuto doleji pořád položeno jest, dělána a bita byla. *) Sněmy Četké IV. str 664—566. Z rukopisu „Červeni sněmová od 1541 do 1582" v král. českém archivu zemákem 37 Totiž: zlatý dukát český, těch 72 kusu v 3*7B1„ díluov dobre načisto vypravených mi jednu hřivnu pražsku vcházcti má, a fejuu zlata aby 23 karáty a osm krejnův držela; kterýžto dukát český, též uherský, kterýžby se v zlatě, zrnu a stříži s českým dukátem srovnával, pluti t i a brán býti má po 10H krejeařích. Co se pak zlatých Salcpurských a korun všelijakých, též zlatých rejnskýeh dotyce, k tomu od J. M. K. na místě J. M. C, jakožto krále českého, a od všech tří stavuov tohoto království nej vyšším úředníkům a soudcům zemským, též radám J. M. C. soudu dvorského a komorního království Českého moc tímto sněmem se dává, aby jakž nejdřív možné bude, to předsevzali a nadepsané mince zlaté cizí skrze prubýře J. M. C. a prubýře zemského, coby která ta jedna každá platiti a po čem brána býti měla, proti dukátům českým a uherským zprubovat i dali, a tak dále o to s J. M. K. na místě J. M. C. se snesouce, podlc toho uvážení, aby skrze mandáty J. M. C. ihned to, jako strany mince stříbrné publikováno, nicméně také stavuom mnrkrabství Moravského v známost uvedeno bj'lo. Tolaruov pak na hřivnu pražskou vcházcti má kusuov osm a tří čtvrti a hřivna tejnu držeti čtrnácte lotôv jctlen kventl a jeden peníz. Grošuov bílých též na hřivnu vcházeti má sto a dvaceti šest kusuov dva peníze bílé, a držeti má hřivna fejnu šest lotuov a tří kventlc. Item, puol groše bílého na sedm peněz malých též bito býti má, o čež se dále strany zrna a stříže úředníci mince, aby proti zrnu výš nadepsanému náležitě srovnati se mohlo, budou věděti jak narovnati. Bílých pak peněz na hřivnu pražskou má vcházcti 659 kusuov a hřivna fejnu držeti pět lotuov. Malých peněz na hřivnu pražskou má vcházcti 733 kusův a hřivna fejnu má držeti dvn loty tři kvcntle. Kteréžto mince z jednoho každého verku jeden celý tolar napoli rozdělen býti a jedna polovice J. M. C, jakožto králi českému, zůstati a druhá polovice hned také na dvé rozdělena a jedna čtvrt průbýři J. M. C. a druhá čtvrt průbýři zemskému dána aby byla a však průbýř J. M. C, cožby jemu mimo zpruobování zuostalo, to hned zase do mince má navrátiti, než průbýři zemskému druhá čtvrt zůstati má.*) Též z grošnov bílých a peněz bílých í malých, jakž od starodávna bývalo, dodáváno býti a on průbýř to proti prftbýři od J. M. C. v minci J. M. C, v království tomto nařízené, průbovati má. Té pak vší mince, tak k průbé podané, polovice jedna témuž průbýři zemskému a druhá J. M. C. zuostati má. Také úředníkuom v minci na hřivně výš jmenovaného zrna a stříže, aby nic více na jedné hřivně celých, puol neb čtvrti tolařfch nežli jeden peníz a na bílých celých i puol groších, tolikéž bílých i malých penězích z jedné hřivny toliko puol druhého a nejvýš dva peníze abganku má pasírováno býti. Pakliby •) Taktéi měněno, pr&býri zemskému dáti k poleptaní jeho sluibr 100 kop g. 6. se sbirkr léta 1676. 38 při kterém verku příhodou co výše se našlo, tedy ihned při ncjprvnčjším verku sdíy úředníci mince to nuhružovati povinni byli. Jcstližcby pak ještě nud to větší abgung mimo to, jnkž se svrchu píše, při které" koli minci na hřivně se našel, to také úředníci mince aby J. M. C a stavuoin tohoto království ihned zase navrátiti povinni byli; a pakliby se toho nestalo, tehdy prňbýř zemský to na ncjprvnčjší soud zemský vznésti má, a jakžby od soudu zemského J. M. C. i budoucím králuom českým o tom zpráva dána byla, to J. M. C. každého ěasu bez odtahuov aby k nápravě přivozovali ráéil. Jest lihy pak také týž prftbýř zemský, kterého koli ěasu, při té minci jaký holi neřád a nedostatek našel, tolikéž o tom hned při nejprve příštím soudu zemském podle povinnosti své nby zprávu dal; a což by tu tak neřádného se našlo a od soudu zemského na J. M. C vzneseno bylo, J. M. C ráčí povinen být i bez prodlévání takový nedostatek a neřád k nápravě poručili přivésti i také osobu tu, skrze kterou by se takový neřád a zlehčení mince stalo, skutečně trestat i. Tolikéž také ze všech jiných mincí v tomto království mince zlatá a stříbrná na jedny každé časy a verky tím vším xpuoaobcm, jnkž strany mince i jiného starobylého zpuosobu na Horách Kutnách výše jest nařízeno, často psanému prohýří zemskému aby odvozovány a od něho prôbýŕe pruhovány byly. A poněvadž by týž prftbýř sám osobnČ ke všem těm mincím odjížděti a každého času do-hlídati nemohl, protož bude moci v těch místech, kdežby toho potřeba kázala, místo sebe jinou osobu k tomu hodnou nařídí ti, kteráž to všecko při pruhování, takž jakž nahoře obsaženo, zachovati má. Jestliby pak tou osobou od něho prfi-hýře nařízenou v tom, což povinně vykonávati má, kdy co sešlo, bude povinen sám on prubýř za to odpovídati a zase k tomu, kohož jest tak sobě nařídil, hlcděti. A tak průbýř zemský bude se vúděti strany zrna a stříže čím spraviti a vedle toho jak zachovati. A poněvadž také mimo ty tolary v tomto království bité, jiné cizí tolary jdou, kteréž v hodnosti stříbra, zrnu a stříži s tolary císaře Ferdinanda J. M., slavné paměti, a tolikéž J. M. císaře Maximiliana v tomto království se srovnávají, jako předkem kurfirštův svaté říše, duchovních i světských, arciknížat Jich M. rakouských, falckrabí Georg Honza, falckrabí Rejcharta, knížete Hanuše Fridricha saského staršího, knížete Hanuše Fridricha prostředního synův, knížete Hanuše Fridricha staršího, knížete Hans Viléma též saského, markrabě Joachyma Fridricha, administrátora magdeburského i jiných markrabuov brandenburských, knížat braunšvických, knížat grubenhojenských, knížete klevského, landkrabě heského, knížat meklburskýoh, knížat z Anhaltu, arcibiskupa aalcburského, biskupa virc-purského, biskupa minsterského, biskupa kamerychského, biskupa artichského, opata ftildeckého, opata kornejského, opata stabelského kláštera Tornu, hrabete z Henneberku, hraběte z Hornberku, hrabete z Oldcnburku, hraběte ze Svarcen-burku, hraběte z Mansfeldu, hrabat ze Štalberku a Kynigštejnu, hrabat z Hau-štajnu, hraběte z Montťurten, hraběte z Ofryslantu, hraběte z Regenštajna, hraběte z Moers, hrabství Kladského, města Kolína při Rejně, města Achu, města Libcku, města Vurmusu, města Frankfurtu, města Noruberku, města Hamburku, 39 mesta Kostiam, mesta Halíc v Švábích, města Issen, města Nisy, tří měst Kamptcu, Svolen a Devcnter, města Kampten, města Konstancí, města Najmagen, města Břemen, města Ijiuícburkn, města Roztoku, města Magdeburku, města Brutišvcjku, města Krťurtu, menta Vratislavě. Jakž pak dále, aby se jeden každý v tom věděl dostatečněji jak spraviti a cizí nehodné mince sc uvarovati, takové tolary, kteréž se tak po sedmdesáti krojcaříeli brati mají (a mimo ty žádné jiné), k zrctedluémii spatření a tím sc od jednoho každého spravení vytištěny a ode dne zavření sněmu toho ve dvou nedělích konečné podle mandátům J. M. O. rozeslány po krajích a vůbec vyhlášeny hmlou. Též také mince po šedesáti krejcařích po třidefti a po desíti, což té již prvé v tomto království zdělané a bité jest a tolikéž groše saské po 10 krajcarích, na nichž ráz anjela stojí, ta predee tak při tom zfistati a v té míře, nicméně groš široký starý český a též groš rakouský Btarý, kteříž v hodnosti a rovni groši českému jsou, po devíti penězích bílých bráni býti mají. Jiné pak všecky a, všelijaké mince cizí, mimo ty výš jmenované a položené, bucT ua tolařích anebo menní, kdož by koli té co měl, tu aby předkem komora J. M. C. v tomto království Českém a dále jeden každý kteréhožkoli stavu mezi tímto časem a novým letem nejprve příštím konečně vybyl. A po vyjití téhož času hned nic dále taková cizí mince, veliká aneb malá, bud v trzích neh v puoj-čkách a v jakýchkoli příčinách platiti a od nižádného vydávána a brána býti nemá. Pakliby kdo přes tento čas nového léta nejprve příštího takové cizí mince a již tehdáz neplatné co za sebou za jakýmikoli příčinami zaehoval, tehdy bude jí moci do mincí J. M. C, buďto v Praze neb na Hory Kutny aneb do Jochmstálu, též do Budějovic Českých dodati, za kterouž jednomu každému' vedle hodnosti a valvací jinou dobrou l>crnou mincí zvexlována a ta cizí zlá -v jedné- každé J. M. C. minci na tu nahoře nařízenou a jmenovanou českou iQtnci zmincována býti má. " Po vyjití pak toho výš psaného času nového léta, kdožbykoli bud z obyvatelův království tohoto a zemí k němu příslušejících neb jiných cizozemcuov, kupcuov a handléřuov jakéhokoli stavu a národov, tolikéž žid nov domácích i z jiných zemí, takovou zapověděnou a cizí- minci .pod jakýmžkoli obmyslem a zpuosobem neb ukrytím do země této vezl nebo nesl a s ní kdežkoli a na číchžkoli gruntech postižen byl, ten každý, kdož by jej tak v tom vyhledal a postihl, bude jemu moci takovou minci pobratí a k užitku svému, dadoiic ji do milice proti náležité (vedle hodnosti její) záplatě, obrátiti. Pakliby ten b tu osobu, kterážbv s takovou zauovědČnou mincí se naiíti dala. bvti nemohl, tehdv bude jej moci právem toho města, městečka neb vsi obstavití a to právo povinno jest jemu na něm toho, jak se nadpisuje, dopoinoci. A toto nařízení strany mince, áby skutečně beze všeho přerušení stále držáno bylo má v městech Pražských i jiných královských, též panskýéh a rytířských, v království tomto vždycky ve Čtyřech nedělích jednou ve dni trhové o tom voláno a vftbec obnovováno býti, aby jeden každý nejinak než vedle toho nařízení pod pokutou na to uloženou se choval. 40 A kdož tnké jiatá zpráva toho jest, že židé i jiní někteří pagamcnt skupují a do mincí v tomto království dodávají, a tudy pro vlastní své zisky dobré přední mince zpajainentují a ven z země nesou, pod tím přikrytím to činíce, jakoby na to nějaké povolení míti měli: protož aby nižádný, jak z židův tak z křestanuov, jakékoli povahy člověk by byl, toho se více po dnešní den nedopouštěl n kdožby pak v tom, a n s takovou měnou a pagamcntovánfm tak handluje a vůkol jde, od kohokoli bylby postižen, tolikéž jemu to pobratí a tak se v tom, jukž výše strany mince cizí nařízeno jest, zachovali bude moci, a k tomu každý v tom postižený aby na hrdle trestán byl. Nicméně, také, eož se vezení pngamentův ven z země dotyce, kdožbykolí buďto z ohyvateluov tohoto království aneb cizozemcuov v tom, žeby co od stříbra a zlata ven z země vezl aneb nesl, byl postižen, ten každý aby v pokutu zřízením zemským v artikuli V. 17. vyměřenou upadl. A jakož také nynější prii by ř zemský o minulém sněmu snesení stavů strany některých průb zemských, kteréž po někdy Janovi Boheinickém, předešlém prfi-býři zemském, tolikéž míshidržícíru jeho Tomášovi z Drosova za devadesáte a některých téhodnuov s některými pilnými a potřebnými registr)' po smrti jich obou za úředníky mince na Horách Kutnách zapečetěné, též potomně zinvento-vané a zase spečetěné zůstávají, připomenutí jest učinil s tou při tom žádostí, aby jemu průbýři zemskému to v moc jeho vydáno bylo: i poněvadž strany takových průb s složenými při tom registry to ne jinam než stavům tohoto království, ■ jako jich vlastní věc, náleží, protož stavové k tomu, aby jemu takové po nadepsaných Janovi Bohemickém a Tomášovi z Drosova průby pozůstalé i s registry dotčenými vydány a odvedeny byly, své povolení dávají a J. M. C. aneb J. M. K., na místě J. M. C, o tom nynějšímu minemajstru království Českého, aby jemu to vydatí nařídil, poručení uěiniti ráčí. Mincmistři českých mincoven a jich znamení ■ za Maximiliana II. (1564—1576). (Tab. I.) Mincovna v Praze: Značka 13. Hlava supova v štítku od 1574", též značka 6. a 7.: Hanuš Harder 1564—1576. Mincovna v Hoř* Kutné: Český lev ve štítku: Úředník Matyáš Lidi z Myelova 1564—1665. Značka 14. Hlava orlí v štítku: Úředník Ludvík Karel z Řásné 1565—1568 (f v Hoře 1588). Značka 15. Levé křídlo orlí v kruhu: Úředník Jiří Šatný z Olivetu 1566—1576. Růžice Šesti- neb pětilistá s kroužkem v středu: Úředník Samuel Vodolíneký z Vodolína 1669—1576. t* » t i* 41 Mincovna v Jáchymově: Zrnička 16. Hlava kamzičí v knihu: Jiří Geitzkofler z Gnilcnhachu, od 1504 účetní mincovní, od 1508—1576 ptik mincmistrem. Početní peníze jím ražené nesou zhusta místo znamení písmenu G noh monogram z písmen IaG. Jiří K ad nor z Greifenecku od r. 1570|| užíval jako znamení svinutého delfína (viz bílý groš na Tah. VIII. ohr. (i<.), o čemž později ještě při mincích Rudolfa If. se promluví. Mincovna v Budějovicích: Značka 17. Tlama lví v štítku: Tobiáš Gchhart 1569—1576. Zkoušecí mince a řezači želez při mincovnách českých za vlády Ferdinanda I. a Maximiliana II.*) Zkouse6i mince v Praze: Oldřich Vogclheimer 1539a0B—1544, Ludvík Neu-fahrer kolem 1550, Michal Hohenauer 1554—1558, Hanuš Harder 1558—1501, Tobiáš Gebhart 1562—1569, s ním Kašpar Freund do r. 1565^, Jáchym Haunschilt 1569—1578 (t 1579). flesaoi želet pro Pražskou mincovnu: Mistr Jakub 1538—1541, Michal Hohenauer 1557, Hanuš Hummer 1559, Matěj Doctor z Lince 1559 —1563 a 1564 až 1566, Erhart Reuter z Vídně 1563, Jan iSchwender z Jáchymova 1563, Jiří st. z Řásné z Kntné Hory 1566, 1573, 1574 a 1581, Mikuláš Milic z Jáchymova 1568; týž řezal též pro Jáchymov. V mincovně Kutnohorské skouiec Krištof Lengholzer 1566 a tesací těles: Zlatník Jan (f 1557) a Jiří st. z Řasné 1557—f 1599. V mincovně Jáchymovské skouěeoi: Petr Tunkherr 1528—1544, Oldřich Vogelheimer 1544 (f 1559), Jiří Geitzkofler 1559*4*—1563, Jiří Hochreutter 1563 až 1564 **) Jakub Wolgemut 1564 (t 1566J«), Mikuláš Stumpfelt, nakupovač stříbra pro mincovnu 1559, zkušebníkem od 1567^—1590 (-}- okolo 1600). Aezaoi ieles v Jáchymové: Oldřich Gebhart do 1531, Volfgang Roli, Št. Zeller 1550, Mích. Hohenauer z Prahy 1557, Hanuš Schwendcr 1563, Mikuláš Milic 1573, Kašpar Ulrich do 1576, Jiří st. z Řásné. Zkoušeném v Budějovicích byl Daniel Lehner 1578. *) Dle Ed. Fialy, Josefa Neamaona a Jana Newalda. *•) Katalog retroapektiVní vy"*tavy str. 93 mi váak léta 157S—1678. 42 Seznam vyobrazených mincí Miminiliann II (1504—1576). Od r. Ií»li9 vybíjeno v mincovnu budi-jovické ~ B. Tub. Ví. obr. 45. Tolar z r. 1573. J. m. Jiří Geitzkofler z Gailenhachu. „ „ „ 4(i. Tolar z r. 1575. K. H. Jiří Šatný z OH vetu (znamení nahoře). „ „ 47. Tolar z r. 1573. P. m. Hanuš Hartler. „ „ „ 4S. Pamětní mcdaillc na korunovaci za císaře římskoněineekého z r. 1568. „ „ „40. Otvrttolar z r. 1573. J. m. Jiří Geitzkofler z Gailenbaehu. „ 50. Čtvrttolar z r. 1576. K. H. Jiří Šatný z Olivetu. „ ., ., 51. Desetník z r. 1570. P. m. Hanuš Hardcr. Tab. Vil. obr. 52. Tolar lehký ěi šedesátník (zlatník) z r. 1566. K. H. Ludvík Karel z Řásné. „ 53. Tolar z r. 1576. K. H. Jiří Šatný z Olivetu. „ 54. Tolar lehký ěi šedesátník (zlatník) z r. 1570. K. H. Jiří Šatný z Olivetu. „ 55. PŮltolar z r. 1577. K. H. Jiří Šatný z Olivetu. „ 56. Pflltolar lehký (pfilzlatník) z r. 1568. P. m. Hanuš Harder. n „ „57. Tolar lehký ěi šedesátník (zlatník) z r. 1571. B. m. Tobiáš Gebhart. Tab.VHL obr. 58. Dvoukrejcar z r. 1567. P. m. Hanuš Harder. „ „ „59. Krejcar bez letopočtu. P. m. Hanuš Harder (1564—1576). „ „ „ 60. Dvoukrejear z r. 1571. P. m. Hanuš Harder. „ „ „ 61. Dvoukrejcar z r. 1573. P. m. Hanuš Harder. „ „ „ 62. Dvoukrejcar z r. 1572. P. m. Hanuš Harder. „ „ „ 63. Dvoukrejcar z r. 1565. P. m. Hanuš Harder. r „ „ 64. Groš bílý z r. 1574. P. m. Hanuš Harder. „ 65. Groš bílý z r. 1574. K. H. Jiří Šatný z Olivetu. „ 66. Groš bílý bez letopočtu. B. m. Tobiáš Gebhart (1569—1576). _ _ _ fi7. Groš bíltf k r. 1576. J. m. Jiří Kadncr z Greifenecku. n n t» j — - - ■ — - ---- - — —------------ „ „ „68. Gros bílý z r. 1574. J. m. Jiří Geitzkofler z Gailenbaehu. „ „ „ 69. Groš bílý z r. 1576. P. m. Hanuš Harder (znamení obráceno). „ „ „70. Groš bílý z r. 1573. K. H. Samuel Vodolínský z Vodolína. „ „ „71. Groš bflý bez letopočtu. (V opisu na líci vyraženo nesprávně BV místo BO) B. m. Tobiáš Gebhart (1569—1576). „ „ „72. Groš bílý z r. 1574. J. m. Jiří Geitzkofler z Gailenbaehu. „ „ „73. Groš bílý z r. 1575. P. m. Hanuš Harder. 43 Tah. IX. ulir. 74. Penízek bílý (mince bílá) z r. 15ÍÍ4. K. H. M. Lidi z Mynlova. „ 75. Penízek bílý (mince bílá) z r. 15G5. K. H. M. Lidi z MyBlova. „ „ „ 76. Penízek bílý (mince bílá) z r. 1573. P. m. Hanuš Harder. „ 77. Penízek bílý (mince bílá) z r. 1575. B. m. Tobiáš Gebhart. „ „ „78. Halíř (mince černá) z r. 1564. K. H. M. Lidi z Myslova. „ 79. GroB početní komory české z r. 1567. K. H. Jiří Šatný z Olivetn. „ „ 80. Groš početní komory české z r. 1573. P. m. Hanuš Harder. „ „ „ 81. Peníz početní komorní účtárny z r. 1565. J. Jiří Geitzkofler z Gailenbachu. „ „ n 82. Peníz početní komorní účtárny z r. 1568. J. m. Jiří Geitzkofler z Gailenbachu. „ „ M 83. Zlatý český či dukát z r. 1566. P. m. Hanuš Harder. „ „ ., 84. Pamětní peníz na úmrtí Maximiliana II. z r. 1576. „ „ „ 85. Pamětní peníz pohřbu Maximiliana II. r. 1576. „ „ „ 86. Pamětní peníz na úmrtí Maximiliana II. r. 1576 dne 12. m. října v Řcisnč. Na str. 29. obr. 0. Medaille sloužící za vyznamenání z r. 1563. „ 32. „ D. Peníz početní komorní účtárny z r. 1566. J. Jiří Geitzkofler z Gailenbachu. „ 32. „ E. Peníz početní komorní účtárny z r. 1568. J. m. Jiří Geitzkofler z Gailenbachu. Popis minci Rudolfa II. Tolary čtverého rázu mívají průměr 3í) -42-mm a vážívají 27-82—29-32 gr: j. ráz (Tub. XII. obrazy 90,-100., tab. XIII. obr. 101.—104. a tab. XV. obr. 113. n 114.) ukazuje na líci obrnené poprsí v levo hledící. Na krku okruží, vlas krátce ostřižen. Pod poprsím široce rozkročený lev český v levo obrácený bez obruby. Opis: RVDOLPHVS II D • G ■ RO - IM • S - AV • G H - BO • REX • Na rubu říšský orel v levo přič poetavený a nad ob vodke m korunovaný. Orel na prsou nese říšské jablko (državu) a v levém drápu žezlo, kdežto meč ku pravému křídlu postaven. Opis: (koruna) ARCHIDVX • AUSTRIAE (znamení mincmistr o vek é,*) ku př. křídlo orlí v štítku oválném) DVX ■ B VR • MAR • MOR • a ročník, ku př. 1579. Jdou od r. 1578 do r. 1611. V líčení i opisech tolarů Rudolfových jsou hojné odchylky. Od roku 1583 raženy též tolary II. rázu (dukátového) (Tab. XIII. obr. 105.) s postavou korunovaného panovníka na líci b državou v levici a žezlem v pravici mezí dvěma zaaky, z nichž pravý jest český, levý uherský. Vespod mezi nohama znamení lilie. Na rubu přímý orel říšský, korunovaný, maje na prsou řetězem zlatého rouna o vroubený štít rakousko-burgundský (příčné břevno a tři kosmá břevna). Podobné též nesou letopočet 1592, 1594, 1597 a 1600. Rázu II. užito též na tolary r. 1600, 1601, 1602, 1605 (znamení dole: tři hvězdičky ve štítu) a 1606 (znamení: kolmý srpek a hvězdička v něm). Hlavně však tolary rázu II. (dukátového) b postavou panovníka bili Lazar Ercker ze Schrcckenfelsu i Hanuš Lass&nz z Freideneoku a podobně i díly tolarové vydávali. Za krále Matyáše tohoto II. typu na stříbrných mincích od r. 1615 užito, ale zřídka; **) pak obnoven na dukátech a desítidukátech pražských rázu Hubmerova r. 1621 a vytlačil na čas poprsí z tolarů po celý čas panování Ferdinanda II. od r. 1623 až do r. 1637, načež Ferdinand III. zase poprsí až k obrubě sáhající na tolary uvedl.***) Ráz II. s oelou postavou panovníka uveden na mince hlavně řezákem želez *) Seznam znamení, mincoven a mincmistru nasleduje. Mincovní značky na tabulce I. a XI. **) Adauctus Voigt a St. Gernuno: Beschreibung der bisher bekannten Bohtnisclien Hllnzen. V Praze 1774. Díl III. tab VI. obr. IX. ukazuje zlat/ hranič rázu tolarového z r. 1616. ***} Lícní strana tohoto typu sloužila za vzor téz řezači želez n.i tolar Fridricha Falckého rázu pražského z r. 1620. 01 ° Hanušem Konrádem Greuttcrcm (1G01 1G25), ale přiliázívá bc i dříve k r. 1588, 1592, 1593 (Tab. XT 11. obr 105.) a 1594. Od r. 1602*) přijat na tolary ráz Til., totiž v lící pod poprsím obrněným a 8 širokým okružím malý český lev až v opisu a na rubu přímý orel říšeký korunovaný se štítkem rakoiieko-burgiinJakým na prsou zlatým rounem obklíčeným (Tab. XTIT. obr. 100. a tab. XIV. obr. 107.—111.). Na obrázku 112. tab. XIV. vidí se kutnohorský dvoutolar se štítem česko-uherským na prsou orla pod velkou korunou, v jehož středu štítek rakousko-burgundský. II á z IV. vidí se jediné na tolaru arcivévodkyně Alžběty z r. 1587 a znázorněn obrazem 115. na tab. XV. (Ráz šedesátníků Ferdinanda I. n Maxiiniliana II.). Tyto vzácné tolary z r. 1587 a 1594 se znamením francouzské lilie pocházejí z věna ovdovělé francouzské královny, arcikněžny Alžběty, sestry cis. Rudolfa II. Týž panovník dal biti též 1 dvou- i t rit o la ry, jež se rázem i průměrem svým 8 tolary shodují a pouze tloušťkou a vahou je předčí. Dvoutolar y váhy 5GG5—58-15 gr vydány z r. 1579, 1594, 159G, 1003, (1)603 (Tab. XIV. obr. 112.), 1604 (Tab. XIV. obr. 111.) až 1611. Půltolary (Tab. XV. obr. 116.—118. a tab. XVI. obr. 119.—121.) o průměru 34—36"5 mm mají rázy I., II. a III. výše dotčené a stejné s tolary opisy. Známe ročníky: 1580, 1581,1583, 1584,1585, 1587,1588,1590(hranáč), 1592, 1593, 1595, 1597, 1599, 1602—1611. Váží 1414—1457 gr. Sluší na nich a na následujících pozorovati znamení mincovní. Čtvrttolnry či orty (Tab.XVI.obr. 122.—124.) rázu I. a vzáeněji rázu III. (orel přímý na rubu) vytepávány o průměru 29—31-5 mm. Váží 6-8—7*35 gr. Čtvrttolar platil 18 malých grošů a půltolar 18 bílých grošů čili 36 malých grošů. Půltolary a čtvrttolary z posledních let panování Rudolfa n. náleží ku vzácným; vždyť ku př. r. 1608 v jednom témdni raženo 1506 tolarů a jen 3 půltolary, v jiném z 1290 tolarů jen 6 pfiltolarů a čtvrtníků. Léta 1578 pustil císař mincovnu vídeňskou Bartoloměji (Bartlu) Albrechtovi z Korimberka i příbuzným, který mincoval r. 1580 též v Praze a později též v Kutné Hoře. Ráz jeho mincí, zejména rubu, jest hrubý. Razil hlavně tolary (Tab. XV. obr. 113. a 114.), půltolary a něco grošů (Tab. X VHL obr. 143. a 144.), všechny se znamením buď hlavy psí s vyplazeným jazykem aneb prstenem v trn zakončeným (Tab. XI. značky čís. 34., 35. a 36.). Žádal též za výhradní právo ražby pro Bebo a dědice své, ale císař nepovolil toho jt. 1588. Také nesvolcno mu '"'i----- České bílé groše (Tab. XVII. obr. 125.—139. a tab. XVIII. obr. 140. a 141.) o průměru 21—23 mm ukazují na líci korunovaného českého lva. Opis: RVDOL - II ■ D ■ G ■ RO (znamení mincmistra, ku př. křídlo orlí, hlava lví, noha supí, hlava kamzičí, plískavicc, atd.) IM • S - A V - G ■ H ■ B • R ® . *) Vyskytuje ne sic již před r, 1694 v Pražskí mincovne (Ercker), vSak poil popruhu panovníka hzkým okru&lm na vysoce obrnenom krku vidí ae značka dvojitá lilie a ne český lev. G2 Na r u h u korunovaný* přímý říšský orel s korunovaným Štítem rakousko-hurgundským na prsou. Opis: ARCHIl) A VST DVX B V MA•M - a letopočet ku př. 1580, aneb letopočet korunou rozdělený 15 —80, 15 81, 15—83, 15—80 atd. Opis býva* i v jinýeli odchylkách. Hlavní zření míti sluší téz k m i n e o v n í m z n a m é n k ft m. Také jsou bílé groše bez letopočtu (Tub XVII. obr. 125. a 12(5. a tab. XVIII. obr. 141.); pnk mezi lety 1505 a 1508 mženy též dvojité čili tlusté g ros c bílé. Jednoduché vařívají 1-42—2'37 gr, ale dvěma malým grošfim se nevyrovnají vahou. Obr. 143. a 144. na tah. XVIII. ukazují groše Bartla Albrechta, obr. 142. pak na tíže tabulce groš zvláštního rázu Bartla Albrechta. Památná mince, a českým nápisem malý groš (Tab. XVIII., XIX., XX. a XXI. obr. 145.—107.) má na líci též českého lva korunovaného a to vzácněji bez opisu prostým kruhejn a perličkovitým okrajem vroubeného (Tab. XIX. obr. 102.), aneb obyčejně v kroužku, za nímž čte sc v opisu RVI>OL ■ II - D ■ G • R • ISAGHBR (někdy též BO a RE neb REX). Opis ten bývá přerušen mine. znaménkem bud za písmenou G neb R neb I. Při malých groších se značkou Pavla Hofmana nalczá Be tato vždy v opiBU nahoře před jménem panovníka (Tab. XIX. obr. 174. a tab. XX. obr. 175.—178.). Na rubu vidí sc uprostřed svrchu korunované R okrášlené mezi dvěma růžicemi, listy, liliemi a jinými ozdobami; pod tím ve třech řádcích nápis - MALEY • I GROSS I • 15 • 93 ■ aneb jiný letoČct. Velmi vzácně přiházívá se v slově MALEY na konci I. Různost rázu malého groše od r. 1578 až 1611 jest značná. Čelnější znamení jsou: nahoře plískavice (delfín) od r. 1577—1584; nahoře hvězda nad půlměsícem v kruhu od r. 1584—1600; nahoře růžice, křížek, tři tečky neb hvězdička, dole lví hlava v oválu neb bez něho od r. 1577—1599 a 1606—1611; nahoře růžice, dole hvězda nejčastěji v kruhu od r. 1578—1583; nahoře růžice, křížek neb hvězdička, dole dvojitá lilie s obrubou neb bez ní od r. 1583—1600, pak 1600 až 1604 a 1608—1611; nahoře růžice neb hvězdička, dole levé křídlo orlí v oválu od r. 1579—1592; nahoře růžice, dole supí noha v obrubě s drápy vzhůru obrácenými r. 1592—1594, s drápy dolů obrácenými od r. 1593—1600; nahoře růžice, dole hlava kamzičí bez obruby r. 1599 a 1601, v oyáln od r. 1600—1602; nahoře křížek neb růžice, dole hlava orlí v štítku r. 1603, 1604, 1605 a 1607 ; nahoře hvězdička neb tečka, dole tři hvězdičky v štítku r. 1600, 1601, 1602 a 1604. Táž sličná mince i na rubu jeví velikou rozmanitosť. Tak kromě uvedených již grošů b růžicemi (Tab. XIX. obr. 173. a 174. a tab. XX. obr. 175.—179. a 182., 183-, 185. a 186.) vedle R korunovaného přiházívají se ještě květiny se stopkami (Tab. XVIIL obr. 145.—147. a tab. XX. obr. 184.) neb ěestípaprskové hvězdičky (Tab. XIX. obr. 160.), při čemž Y ve slově MALEY mívá na sobě dvě tečky; též ozdobné křížky (Tab. XXI. obr. 103.), dále lilie o dlouhých stopkách (Tab. XIX. obr. 161., 170., 171., 172. a tab. XXI. obr. 195. a 196.), vinné, javorové (Tab. XVIII. obr. 152.), dubové, fíkové (Tab. XVUI. obr. 148. a 149.) 63 6* a lípové listy, jetelové trojlístky se řapíky (Tab. XVIII. obr. 151. a ťnb. XX. obr. 188. a 189.) i bez nich (Tab. XX. obr. 187.) a jiné Ušty přerozmanitých tvaru, butf zpříma postavené neb ohnuté, se řapíky a větvičkami do vnitř neb na venek obrácenými.*) Velmi vzácně se vyskytují malé groäe, u nichž s koruny nad písmenou li splývají dolů dva ozdobné třapce, rovněž i ony, jež mají písmenu R v paprskovité osloně (Tab. XXI. obr. 197.) neb ověnčenou řetězem řádu zlatého rouna (Tab. XVITL obr. 163.). Také bývají malé groše beze všech ozdob po stranách s prostým R (Tab. XX. obr, 181.), aneb vidí se R v rozděleném letopočtu (ku př. 16 R 04 |Tab. XX. obr. 180.], 16R05, 16R06) a znaôka mincmistra Hanuše Gipfela (Tab. XI. ěís. 31.) dole na straně rubní mezi dvěma větvičkami. I před nápisem MAIjEY GROSS a letopočtem i za nimi a též mezi číslicemi letopočtu bývají rozmanitě postavené tečky, kroužky a hvězdičky. Kutnohorské malé groše z let 1-5-7*8 a l • 5 • 7 • 9 mají v líci většího lva českého bez opisu a pod ním mino. znamení křídlo orlí v oválu (Tab. XIX. obr. 162.). Malý groš měří v průměru 15"5—18 mm a vážívá 0*7—-1*37 gr. Krejcary raženy jinde a nenáleží ani k české minci. Vidí se na nich na líci poprsí na levo obrácené, kolem něhož opis a na rubu orel říšský b opisem kolem asi dole rozpoltěnou v prsním štítku. Český bílý peníz (Tab. XXI. obr. 199.—201.) jest jednostranný a má na líci pod císařskou korunou korunovaného lva českého, kolem něhož kruh perličkový, nahoře pro korunu otevřený. Za ním opis: RVDOL - SECVN - (dus) 1587; někdy též RVDO - SE (mine. znamení hvězda) ČVN ■ 79 s letočtem zkráceným (15) 79 (Tab. XXI. obr. 199.). Vážívá 027—055gr; průměr 12-5—14 mm. Malý peníz, denár čili (černý) halíř**) jednostranný (Tab. XXI. obr. 202. a 203.) nese na líci buď ozdobné korunované I\ mezi rozděleným letopočtem ku př. 15—85, nad nímž s každé strany jest po růžici. Okraj perličkový. (Tab. XXI. obr. 202.) Též bývá pod letopočtem s obou stran ještě čtyřhranná tečka. Jiný ráz ukazuje korunovanou iniciálku R (Rudolphus) mezi písmenami R (Rex) a B (Bohemiae) a dole letopočet ku př. 1606. Někdy bývá nad písmeny R a B ještě po hvězdičce. (Tab. XXI. obr. 203.) Vážívá 0*25—0*45 gr a v průměru mívá 10-5—13 mm. *) Ozdoby ony jsou často v jisté Souvislostí š mincovnou a iaké b erbem mincmistrovým, jak avláštä vidi m na liliích se znaku Skřetova, rulice souhlasí častuji se značkou Hofmanovou; ■ mincovny Horská mívají lístek srdčitý e ř.ijitkem, a Jáchymovské* ružičku bese stopky, a Pralské ruJíci, list laleenatý se stopkou, a p. **) Lid obecný jmenoval malé poníže téí šarapatkami (šarapatka znamení nftco mhle cenuého), sarty aneb dle Pavla Stránského také kačenkami podle nejaké hospodské v Praxe. Dosti často „lýeliati také bylo název babka, jak říkáváno u nás malým pení-täm a haléřům uherským, a jeni se posud šachoval ve rčení: „Nestojí ani sa babku"; „koupil za babku'1 (lacino). Přezdívka „dudek" čte se v sněmovním snesení x r. 1541 a vykládá se tam jako gros polský po dvou krejcarech. 64 Halíře óili denáry raženy v týden před vánocemi, ačkoli v Hoře je razívali ku př. r. H>08 ve 52 téhodnech 51knít. ^ Zlaté čili dukáty Rudolfovy jsou hlavně dvou druhů. ■ 1. (Tah. XXI. obr. 204. a 205.). Líc: Cíaař obrněný stojí, ohlížeje se v levo a maje na hlavě korunu a po boku meô. V pravé ruce drží žezlo, v levé říšské jablko. Opis: RVDOL - II • D : G ■ R ■ I - I (mezi nohama znamení: hlava lví neb lilie dvojitá) I S ■ A V - G • H - B ■ RE - aneb SA- G ■ HV ■ B REX ■ i jinak. Rub: Stít rozětvreený ôesko-uhcrský pod korunou; v něm uprostřed štítek rakousko-burgundský. Štít jest bud se stran vykrojený (Tab. XXI. obr. 204.) aneb rovný a řetězem zlatého rouna ověnčený (Tab. XXL obr. 2Ů5.) z r. 1585, 1580, 1587 a 1588). Opis: • AKCHID - AVS DVX - BVR . M A ■ MO ■ 1580 ■ ěi 1581, 1582, 1584 aneb 1583, 1587, kdy na konci jen M. (Tab. XXI. obr. 204.) Vážívají 336—3-46 gr; průměr jich 21—22 mm. 2. Líc: Postava'panovníka jako prve, ale u pravé nohy ještě korunovaný štít český a při levé korunovaný štít uherský. Dole mezi nohama dvojitá lilie. Opis podobný. Rub: Říšský orel korunován/ nese na prsou štítek rakousko-burgundský. Opis stejný. Letopočet 1502, 1593 a 1594 (Tab. XXI. obr. 206.). Jiný variant, na němž štíty český a uherský dole do špičky vybíhají a značka Samuela Sal varta z Falkenberka jest na straně rubní, ukazuje tab. XXI. obr. 207. Také vybíjeny zlaté peníze s rázem tolarů, půltolarů, jakož i r. 1587 (v podobě hranáče) a 1604 malé groše ve zlatě, ovšem nikoliv jako mince běžná. Za dárek mincmistra Hanuše Lassänze z Freideneoku dlužno považovati zlatou medailku váhy | dukátu s rázem malého groše na lící a 4řádkovým nápisem Z UM i NE VEN JAHR11606 na rubu. (Tab. XXI. obr. 198.) > Vzácně shledáváme desítidukáty (tolar ve zlatě) a pětidukáty (pňl-tolary ve zlatě vybité). Veliká rozmanitosť spatřuje se na početníeh groších (Tab. XXII. obr. 208.—219., tab. XXIH. obr. 220.—222. a tab. XXV. obr. 244.). Nejobeo-nčjšf typ má na líci uprostřed zdobné R pod korunou a vedle něho rozdělený letopočet 15—77 až 16—10. Opis: RAIT ■ GROSCH ■ DER ■ BEHMISCHEN ■ KAM (růžice); někdy též KAMER, CAMMER, CAMER, CÄMR, CAM neb CA bez růžice. Na rubu českého lva a opis: GROSS ■ POČZETNI KOMORY ■ CZESKE neb CZIESKE (růžice, křížek neb květina se stopkou). Ve slově POČZETNI a CZESKE bývá někdy Z obráceno S (Tab. XXIII. obr. 220.) a slovo KOMORY někdy psáno b I (Tab. XXH. obr. 219. a tab. XXIU. obr. 220.). Ony z pražské mincovny vyšlé nesou na rubu v opisu mino. znamení dvojitou lilii (Tab. XXIÍ. obr. 208.—212.). Odchylku od početního groše výše popsaného čiuí onen na tab. XXIII. obr. 221., jenž nese na líci opis: RAITPFENIG DER CAMER IN BĚHEM + a na rubu GROSS POČZETNI KOMOR V CZESKE + Početní groš z mincovny budějovické má opis s obou stran německý a v opisu rubním znamení lví hlavu. (Tab. XXV. obr. 244.) 65 Jako vzácnosť ] ni házej í se početní groše téz ve stříbře u zlatě vybity. Mívají průměr 20-5—25 nim u váhu mědi 1-85—4-85 gr (obyčejně 2*5 gr). Vzácnější než groše jsou početní peníze (Kaitpfcnnig). Líc bývá jako u grošfl, jen v opisu • KA1T ■ P1IKNNIG ■ DKli. ■ CAMMKU na rubu však vytepán říšský orel pod korunou s korunovaným štítkem rukoiisko-burgundským nu prsou. V opisu pokračování: • IM ■ KH VNIG - RE (mincovní znamení) JCH IÍEIIAIM Tukového rázu početní groše ukazuje na tub. XX IIÍ. obr. 227. 231. a nu tub. XXIV. obr. 232.—242. U početních penízu v mincovně budějovické bitých jevívá se orel na straně lícní a písmeno II nu struně rubní {Tah. XXIV. obr. 243. a tub. XXV. obr. 245. až 247.). Vedle tohoto rázu vybíjeny vzácnčji v Kutné Hoře početní peníze s českým lvem buď nu rubu, jež srovnávají se lnul po obou stranách s opisem jiných početních peněz (Tub. XXIII. obr. 223.), neb mají s obou strun opis: 1M KYII1G-REICH ■ BEHA1M s odchylkou na rubu: Im KHVN1GREICH- BOEHA1M * (Tab. XXIII. obr. 226.), aneb bývá lev na líoi, kdež čte se pak v opisu: RAIT-PFEHIIIG DKK CAMMER :• (ružice) neb RAľlTFElUUlG - DKK CAM MEK (ružice) a na rubu IM KVNIGRE1CH - BEHAIM neb IM KY11GRE1CH V BEHA1M (Tab. XXIII. obr. 224.. a 225.). Zvláštním rázem vyniká budějovieký početní peníz Krištofa Mattigkhofr.i z r.-1588, kterýž letočet čte se zkráceně S8 na konci opisu rubního, a kolem prostého 11 vybit rámce štítkový tvaru srdčitého (Tab. XXV. obr. 245.). Jiný početní peníz téjiož mincmistra ukazuje obr. 246. na tab. XXV., na němž jest písmeno H zlatým rounem ověnčeno. Početní peníze měří v průměru 21—24 mm a vážívají 1-76—3*87 gr. V Kutné Hoře měli sc s nechutí k ražbě této mince s německým nápisem, a bylo jim komorou českou r. 1608 přísně přikázáno také početní peníze dodávati; odtud známe ony z r. 1610 a 1611 (Tab. XXIII. obr. 223.-226.). Početní groše i peníze bývají velmi často probity dírkou k navlékánf. Obyčejně razívali na počátku roku 2000—3000 penízů početních, jež komoře české a účtárně z Hory Kutné a z ostatních mincoven posýláuy. 66 O slezských mincích za Rudolfa II. Za císaře R u ti clí a II. šly tolary slezské Tiízu dvojího. Na oněch bez letopočtu (Tah. XXV. obr. 248.) vidí se v líci panovník na levo obrácený bez koruny, s ok růžím a brněním na poprsí. Za obvedkem opis: RVDOLPHVS * II*ROM-IMPERA*HVN*BO*REX (znamení: malá lilie dvojitá). Na rubu říšský orel s korunovaným rozětvrceným štítem na prsou, uprostřed něhož štítek se slezskou orlicí. Koruna císařská sáhá za obvodkem v opis: ■ ARCHID VX * AVSTR -1) VX ■ BVR ET • SILESIAE ■ Prňměr 42 mm. Tolar z roku 1587 (Tah. XXV- obr. 249.) podobá se šedesátníkům. Má v líci korunovaného panovníka až po pás s državou v levici a žezlem v pravici. Za obvodkem opis: RUDOLPH VS ■ II - D : G ■ RO ■ IM - S - A ■ GE - H V - BO ■ REX © Na rubu říšský orel se štítem korunovaným, ověšeným zlatým rounem, na rozčtvrecném česko-uherském znaku v prostřed umístěna vc štítku ^lezská orlice. Nad ob vodek sáhá koruna cis. v opis: ARCHID VX ■ A V ■ DVX (znamení: dvě sekery skrížené a pod nimi ležatý křížek) BV ■ ET - SILESIAE 1587 Proměř 41'5 mm. K. Dukát (Tah. XXV. obr. 250.) ukazuje v líci postavu panovníka obrněného v levo v přič až do opisu sáhajícího a vedle rozdělený letopočet 15 I 87. Opis: RUDOL - H- D:G-R-I-| (mezi škorněmi znamení dvou seker skrížených a pod nimi ležatý křížek) IS-IAGHB - REX Na rubu korunovaný, rozčtvrcený štít česko-uherský, dole zaokrouhlený a zlatým rouucm lemovaný. Opis za obvodkem od koruny: ARCHID ■ AVS • D V • I • B ■ E - SILESIAE • Průměr 245 mm. > Početní peníze komory slezské známe z let 1584 (se známkou UK), 1585 (s toutéž), 1588 (Tab. XXV. obr. 251.), 1604 a 1607. Popíšeme vyobrazený, který odchyluje se od onoho v díle Hugona svob. pána ze Saurmy-Jeltseh *), že koruna lícní v opis vyniká. Byl objeven v Čáslavi a uložen ve sbírce p. officiala Jana Nováka. *) Schlesische MUnzen und Medailleu Namens des Vereíos fUr das Museum Bclilesiscber Alter-tliUmer herausgegeben von Hugo Freiherrn von Baurma-Jeltsch. Breslaa 1883. Text a LV tabulek. Na tab. XXXVII. obr. 29. jest dotčený početní penis. Dílo toto obsahuje též slezské mince mestské, biskupské t jiných k ražbo oprávněných držitelů Y.hoíí. 67 Týž ukazuje v líci ve štítku srdčitém pud knížecí korunou slezskou orlici a kolem perličkovitý obvodek nahoře pro korunu otevřený. Opis: +IÍAIT-PFENNIG • DER CAMER - BVCHAL.T + Obruba rovná a vroubkovitá. Na rubu ozdobné R korunované císařskou korunou a s obou stran písmeno 8 j 8 to jest 1588; kolem routovitý obvodek nahoře otevřený pro korunu, jež sáhá svrchu v opis: IM ■ FVRSTENTVMB • SCHLESIEN (trojlístek bez řapíku). Obruba jest soustředně perličkovitá. Tento početní peníz komorní účetny slezské jako mnohé české na obvodku probit dírkou. Prii měr 24*5 mm. V Kladsku byla obvyklá mince slezská. Synové Jindřicha staršího, knížete Miinsterberského a hrabfho Kladského, prodali hrabství Kladské se svolením stavů Českých rakouskému pánu Oldřichu z Hardcka za 70.000 zl. rýn., načež podědil je bratr jeho Hanuš, od něhož r. 1534 dostalo sc králi Ferdinandu I. a r. 1537 Janu z Pernštýna. Když synové tohoto pána r. 1548 se svolením krále i stavů českých prodali je solnohradskému arcibiskupu Arnoštovi a když měl poděditi po něm Kladsko r. 1560 falckrabí rýnský Albrecht, opřeli se tomu stavové čeští a nepřijali falckrabího za obyvatele země České. Císař Maximilian JI. učinil s vévodou r. 1569 narovnání, ve kterém tento upustil od nároků na Kladsko za náhradu 150.000 zl., a stavové kladští, přispívajíce značnou částkou k vyplacení svému ze zástavy, vymohli sobě na císaři Rudolfu II. dne 11. února 1578 majestát, že nemají nikdy od koruny a komory království Českého býti odcizováni, a tak stalo se opět Kladsko „zevnějším krajem" země České.*) Když r. 1587 komora dvorská a česká podaly zprávu z nařízení císařského k úřadě nej v. úředníkům zemským, vytčeno v příčině mince v Kladete, jaká potíž tam jest. V Kladště nešla jiná mince než jako ve Slezsku, proti tomu česká mince nebyla v oběhu, a proto Žádán císař, aby při minci běžné zůstalo sc jako ve Slezsku, rovněž i při slezském groši, který vždy po dvou krejoařích počítán a platil dvanáct halířů. Jeho Milosť neví, proč by krajina, vnitř koruny České ležící, neměla mfti mincí v České zemi obyčejných. Jeho Milosť uváží, jak by se tento nepořádek zastavil a rovnosť v minci zjednána byla jako na jiných místech koruny České. Nej vyšší úředníci měli podati císaři návrh ku nápravě mince v Kladště.**) •) Ott&T Slovník Naučný. Díl VI. etr 488. *•) Snímy České od léta 1586—1591. Díl VII. str. 174. 68 Usneseni snemu obecního, jenž zahájen by] dno 6. února 1577 a uzavřan dna 2. března na hradě Pražském. (Rukopis v král. archivu zemském)*) O min c i. Co se mince v království tomto dotýče, ačkoli JMCská, slavné paměti, s stavy tohoto království uzná vše při těchto cizích, lehkých a nehodných do toho království vnášených minccch velikú a znamenitú škodu v tom býti, o tom, která mince cizí brána býti má a které dokonce zapovědíny pod jistými pokutami, kdoby je přes to více do království tohoto vnášel, jsou, více než jedním sněmem, obzvláštně pak tím, kterýž léta pominulého 76 držán a v outerý po sv. Kyliánu (10. července) zavřín byl, vyměřeno a skrze mandáty JMCské, s vytisknutím při tom takových hodných a berných mincí, po krajích v obce rozhlášeno, i také po městech na jisté časy o tom voláno a obnovováno býti jest mělo; ale že vedle takového JMCské, slavné paměti, s stavy snesení a nařízení, za jinými znamenitými JMCské zaneprázdněními, to k vykonání svému posavad přivedeno není, a pod tím vždy k další a větší Škodě JMCské a tohoto království netoliko ty zlé mince v zemi zastávají, ale vždy ještě více se vnášejí: i aby již skutečně tomu Škodnému dále překaženo a to zlé zastaveno býti mohlo, JMCská s stavy tohoto království na tomto jest se lcouečuě snésti ráčil, nby všecky a všelijaké ty cizí, mimo ty v artikuli o minci v výš dotčeném obecním sněmu léta 76, které brány býti mají, zejména položené, předkem komora JMCské a dále jeden každý, kteréhokoli stavu, kdožby té co měl, mezi tímto časem a svatým Jiljím nejprve příštím konečně vybyl, n po . vyjití téhož času hned již dále taková cizí mince veliká neb malá, buďto v trzích neb v půjčkách a v jakýchkoli příčinách, nic platiti a od žádného vydávána ani brána býti nemá. Pakliby kdo přes tento čas sv. J ují nejprve příštího takové cizí mince a již tehdáž neplatné co za sebou za jakými pak koli příčinami zachovab tehdy bude ji moci do mince JMCské buďto v Praze neb na Hory Kutny, anebo do Jochmsthalu, též do Budějovic Českých dodati, za kterouž jednomu každému vedle hodnosti a valvací jinou dobrou mincí bernou zvexlována, a ta cizí zlá v jedné každé JMCské minci na tu v předešlém sněmu nařízenou a jmenovanou českou minci zmincovaná býti má. Což se pak zlatých salcpurských, též hispánských, portugalských i jiných dukatuov, k tomu všelijakých korun a zlatých rejuskýeh dotyce, JMCská vedlo *) Sněmy České. Dii IV. str. 106—108. 69 jÍHÍŕln> snesení s stavy, j»o čemhy ta jedna každá zlatá mince podle prilby a zval-\ ování proti uherskému a českému dukátu brána býli měla, o tom skrze mantláty JAJCské, o čemž do lej i položeno, jak i strany jiných mincí vílbcc po krajích vysvětlit i pumiuoiiti neráči. A jakož také strany pnol groše bílého, který na sedm peněz malých bit hýli má, v předešlém sněmu, jako o jiné minci, coby držcti měl, toho vyměřeno jest nebylo: protož takového groše malého podle rozvržení již také zrna držcti má hřivnu šest lot nov a jeden kvcnll lejnu a kusuov 240 na hřivnu veházeti má. A JMCské stavové poddaně žádají, aby JMCská to nařídit! a poručiti ráčil, aby nu-uší mince, to jest groše bílé, též i groše po sedmi penězích malých, malé peníze bílé i malé ve všech mincech JMCské, pokudž nejvíce možné a zvláště tohoto roku, bita byla. Jestli by pak po vyjití toho času sv. Jiljí kdož kuli bud z obyvateluov království tohoto a zemí k němu příslušejících, aneb jiných cizozcmcuov jakéhokoli stavu, řádu a národu, kupeno v, tolikéž židuov domácích i cizích, takovou zapověděnou a cizí minci pod jakýmžkoli obmyslem, způsobem neb přikrytím do země vnášel a v tom kdežkoli postižen byl, toho se při tom při všem, jak by se k jednomu každému takovému, i také kdožby pagamenty skupovali neb ven z země vezli, pod jistými pokutami předešlými snčmy a zvláště 70 léta vyměřenými, zachováno být i mělo, a cožkoli strany mince v jiných artikulích a jistých příčinách nařízeno jest, ovšem zůstavuje. A to všecko, předešlého sněmu i tohoto, strany mince nařízení, aby již skutečně beze všeho přerušení stále držáno a zachováno bylo, a jeden každý v tom věděl se jak dostatečněji spraviti, a cizí nehodné mince se vyvarovat". * předkem JMCská od zavření sněmu tohoto v měsíci pořád sběhlém takové tolary, kteréž se tak po 70 krejcařích brati mají (a mimo ty žádné jiné), též také zlaté všelijaké, mimo dukáty České a uherské, po Čem který ten brán býti má, k zřetelnému spatření vytisknout! a podle JMCské inandátuov po kraji rozosiati a vůbec vyhíásiti pominouti neráči. A dále to nařízení miucc také má v městech Pražských i jiných královských, též panských a rytířských, v království tomto, vždycky při nejmenším ve čtyřech nedělích jednou v trhové dni o tom voláno a vůbec obnovováno býti, načež také hejtmane krajští a v městech Pražských JMCské hejtmane, aby se to tak bez přetržení po všech městech dálo, zvláštní pozor míti mají. A jestližeby v kterém městě purkmistr a konšelé toho zanedbali a tak se vedle předešlým i tímto sněmem o tom vyměření nechovali, to hejtmane nej vyšším ouřcdníkuom zemským, kteřížby tehdáž v Praze byli, ihned v známost uvésti mají; a tíž nej vyšší ouředníci zemští, obešlíc ty purkmistra a konšele toho města, več jim to obráceno a jaké trestání uloženo bude, tím aby se spravili. A poněvadž pak prubíř zemský, ode všech tři stavňv předešlým sněmem volený, k tomu ke všemu vedle povinnosti své dohlídati a bedlivost nad tím míti musí, za práci jeho z berně jest jemu jedno sto padesáte kop groš A v českých svoleno, —---- — —-- 70 Mandát císaře k lt Jol ťa JI., kterýmž nařizuje se, aby cizí, nehodná* mince podle usnesení sněmovního vybyta byla, domácí stará i nová mince aby za jinou směněna a ze země vy vozu vána nebyla, stříbro aby nebylo prodáváno, těžší mince aby nebyly zlehčovány, více ustanovuje se, po čem cizí mince brány L ý t i mají. Přiložen seznam tolar íi berných, dobrých i neherných, grošu, dukátu, korun. NA lllIAlíf; 1'HAŽSKĚM. :>5. dubna. — Tisk v knih. kníž. Jiřího js Lobkovic v ľiazo. JMti císaře rímskeho, uherského a českého krále ac. mandát a miří/cní strany mince, která v království Českém a zemích k němu přináležejících, podle sněmovního v pondělí po hromnicích léta tohoto 1577 na hradě Pražském vyhlášeného Bueěcní, jiti a která podle vyměřeného času a terminu, totiž po svatém Martinu, brána být i nemá. My iiudolf Druhý, z boží milosti volený římský císař, po všecky časy roz-množitel říše, a uherský, český, dalmátsky, charvatský oc král oc, arcikníže rakouské, markrabě moravské, lucemburské n slezské kníže, lužický markrabě jc Osvíceným, vysoce urozeným, urozeným a statečným, slovutným, poctivým a opatrným, knížatům, pánům, rytířům, vladykám, Pražanům, horníkům a městům, i jiným všem oby-vateluom a poddaným království našeho Českého a zemí k němu náležejících, duchovním a světským, věrným našim milým, milost naši císařská a všecko dobré vzkazujíc, milostivě včděti dáváme: jakož o tom všickni vůbec dobrú vědomost máte, kterak někdy císař Ferdinand oc, pan děd náš, potom i císař Maximilian oc, pan otec náš najmilejšf, slavných pamětí, skrze zřízení mincovní a mandáty otevřené dostatečně a pod jistými pokutami všecky zlé, lehké a nehodné mince po všem království Českém a zemích k němu náležejících vyzdvihnuti a přísuc zapovědětt ráčili; však přcB to všecko zprávy nás docházejí, že bc dosti dlouhý čas a až posavad netoliko ty prvé zejména zapověděné, nic také i jiné nové, zlé, lehké a nehodné mince do nadepsaného království Českého n zemí, k našemu a věrných poddaných našich k velikému ublížení a škodě i záhubě zhusta, •vtrusují, proti tomu pak zase naše i jiné povolené a dopuštěné dobré mince ven z země vynášejí. Což jest nám příčinu dalo, že jsme k přetržení takové zemím i lidem škodlivé věci nemohli pominouti předně všecky dobré mince, kteréž jsou na stříž a zrno dotčených někdy císaře Ferdinanda oc a císaře Maximiliana oc bité a brány býti mají, totiž celý tolar za třiceti groěuov bílých, půl za patnácte grošnov bílých a čtvrt za půl osma groše bílého, potom také říšské celé a polou zlaté groše po desíti kreicařích. kteréž nrvé v království Českém bité isou. nicméně i saské erose po desíti krejcařích s obrazem anděla, též také staré české a rakouské groše, kteréž se s českými groši srovnávají, za devět peněz bílých, jakž jsou se o to všickni stavové předepsaného království Českého na dvou sněmích obecních, kteříž jeden minulého sedmdesátého třetího a druhý tohoto sedmdesátého sedmého léta držáni byli, jednomyslně srovnali, a proti tomu také i ty jiné cizí zlé, nehodné, lehké a neberoé mince zase znovu valvovati, co neb po čem jedna každá platiti a hnána býti má, do dvou rozdílných poznamenání uvésti a aby se tím jeden 71 kužely* spravili mohl a upravil, vedle tohoto mandátu našeho císnřského přibiti rozkázali ráčili. Avšak aby se takové zapověděné zlé mince tím snáze vybyti, a zase naše a jiné berné dobré mince do země neseny by*ti a v zemi zuostati molily, a žádný sobě neměl a nemohl, žeby na něho ukvapeno bylo, slušně co ztéžovati: protož k vybývání, vyvexlování a prohandlovánf často psaných zapověděných zlých a nehodných mincí čas a lhůtu, jmenovité do svatého Martina nejprve příštíLo, dávati a při tom všem vuobec i jednomu každému obzvláštně, pod ztracením též zlé mince, poroučeti ráčíme, abyste ty všecky zlé, lehké, nehodné a zapověděné mince v oznámeném času ven z země dokonce vybyli, vyplenili a od sebe odvedli, a dále žádných takových lehkých a zlých mincí do země nevozili, nenosili, nepřijímali ani nevydávali. Fakliby by komu mimo a přes ten čas co té cizí, zlé, nehodné a zapověděné mince přebývalo, že by ji v tom čase bezelstně vyvexlovati a prohandlovati nemohl: taková má do měst našich, kdež mince své míti a držeti ráčíme, totiž do Prahy, na Hory Kutny, Joachytnstalu a Budějovic dodávána a jednomu každému za ni podle svrchu dotčené valvaeí zaplaceno býti. A jakož také při nadepsaném a nedávno minulém sněmu na tom zuostáno i od nás k tomu milostivě dovoleno jest, že již potomně český a uherský dukát sto a osm krejcaruov platiti a po čeroby jiné cizí zlaté, totiž dukáty, rejnské zlaté, koruny a jiné zlaté mince jiti měly, valvovány býti mají, ráčili jsme to též milostivě naříditi takové cizí zlaté mince zvalvovati a na obzvláštním poznamenání pro zprávu jednomu každému a vědomost, jak a po Čemby každá brána býti měla, vedle tohoto mandátu našeho přibiti poručiti. Napomínajíc všech vůbec i jednoho každého obzvláštně, abyste se podle tohoto našeho milostivého nařízení poslušně a poddaně chovali; zlých, nehodných a zapověděných mincí do často psaného království Českého a zemí našich dále zjevně ani tejně, nad to pak dobré mince ven z země nevozili a nenosili; neb jestliby se kdo toho dopnstil a v tom postižen byl, ten nebo ti mají netoliko o tn všecku minci přijíti, ale i k tomu a nad to výš podle provinění a přestoupení bez sanování skutečně přísně trestáni býti. Ty pak pokuty a mince nám do komory naší připadnout! a třetí díl tomu, kdožby o takových přestupcích oznámil, dán býti má. Ačkoli jsou pak svrchu psaní někdy, slavné paměti, císař Ferdinand oc a císař Maximilian oc mezi jiným také i to v mandátích svých přísně zapovědfti ráčili, aby žádný předně dobrých n starých mincí neměnil, stříbra nekupoval, ven z země nevozil, nepálil, nepřeháněl, nepagamentoval, těžších mincí nevystřeloval, ne-ostřihoval, neupilovával ani nezrnil; však přes to se nachází, že někteří křesťané a zvláště pak židé proti tomu ěiniti, starých předně dobrých a vážných mincí měniti, lámati, páliti, pagamentovati, ostři ho vati, stříbra kupovati, ven z země voziti a v tom nenáležitých kontrabantuov a škodlivých forteluov a obmysluov provozovati nepřestávají, což na znamenitou škodu a ublížení nám, království, zemím a věrným poddaným našim (jakž jsou toho i stavové království našeho Českého nemalé ztížnosti před nás předstírali) jest: i poněvadž jsme se na tom ustanovili, abychom nad těmi předešlými císaře Ferdinanda a císaře Maxiníiliana oc vydaným mincovním zřízením a vuobec vyhlášenými mandáty milostivú ruku držeti 72 nícili a proti tomu činiti nikoli nedopouštěli, protož vás všech vuobee i jednoho každého obzvláště napoinfnati, vystříhnti a přísné přikazovati ráčíme, abyste naše a říšské, též i české staré i nové mince nevexlovali, stříbra nekupovali, neprodávali, nepáldi, nepřeháněli, těžších mincí nevystřclovali, ncustíihovnli, nou pilo vávali, ne-pagamentovnli, ven z země nevozili a v tom škodlivých forťeluov a obmysluov, zvláště pak falší při mincech, neužívali a se nedopouštěli. Jakož pak při tom všem, kteříž panství a statky své máte, též v městech a v městečkách všem vrchnostem od nás, neb na místě našem, i od jiných ustanoveným poroučeti ráčíme, nbyšte nad těmi vyšlými mandáty a zřízením mincovním skutečnu ruku drželi, kteřížby pak přes toto milostivé napomenutí a výstrahu naši takových věcí se dopouštěli a postiženi aneb usvědčeni byli, k těm nebo k tomu každému pod kterýmžkoli právem, neb na čím zboží, kdo takové zapověděné věci činíce, postiženi budou, podle provinění a vyměřené pokuty odnětím statku a spálením ohněm aby se přistupovalo a žádnému takovému nic nepromíjelo, ani jeden mimo druhého v tom šetřín a sanován nebyl. Nn tom jistou a konečnou vuoli naši císařskou naplníte. Dán na hradě našem Pražském ve čtvrtek den sv. Marka, evangelisty Páně, léta oo sedmdesátého sedmého, království našich římského druhého, uherského pátého a českého též druhého. mandátům dom. electi imperátora propnuta. Berné telary, kteréž v království Českém a zemích k nému přináležejících jiti a brány býti mají. 1. Císaře Maximiliana Prvního tolary, trojího rázu. 2. Císařské tolary, dvojího rázu. 3. Císaře Karla V. tolary po 72 kr., jednoho rázu. 4. Císaře Ferdinanda tolary, 11. rázu. 5. Císaře Maximiliana Druhého, dvojího rázu. 6. Krále Hispánského tolary s Burgundským křížem, trojího rázu. 7. Staré Joachymstalské tolary, trojího rázu. 8. Jnna krále Švédského tolary, jednoho rázu. 9. Kurfiršta Mohutského [sic] tolary, jednoho rázu. 10. Mohutský tolar, trojího rázu. 11. KurfirŠta Trierského tolary, dvojího rázu. 12. Kurfíršta Kolínského tolary, patera rázu. 13. Čtyř kurfištuov na Rej ně tolary, jednoho rázu. 14. Falckrabské tolary, jednoho rázu. 15. Kurfištuov Saskyeb tolary staré i nové, jednoho rázu. 16. Saské tolary, dvaadvacaterého rázu. 17. Kurfiršt z Brandenburku, jednoho rázu. 18. Administr. v Magdeburku, markrabě Joachym, jednoho rázu. 19. Biskup Salcburský, čtverého rázu. 20. Biskup Wircburský, jednoho rázu. 21. Administrátor Minsterský, jednoho rázu. 22. Biskup Minsterský, jednoho rázu. 23. Biskup z Kammerichu, jednoho rázu. 24. Biskup z Lutichu, trojího rázu. 25. Biskup Rezenský, jednoho rázu. ,bě Fridri jednoho rázu. 26. Falokrabě Fridrich na Rýnu, 27. Falekrabě Rejchart, jednoho rázu. 28. Kníže Hanuš Fridrich Sasky starší, jednoho rázu. 29. Kníže Hanuš Fridrich Sasky prostřední, jednoho rázu. 73 30. Kníže Hanuš Fridrich a Jan Vilím, knížata Haská, jednoho razii. 31. Knížete Hanuše Fridricha Saskclio synové, jednoho rázu. 32. Knížete Hanuše Vilíma tíaskcho synové, jednoho rázu. 33. Markrabě z Rraiidcnhurkii, jednoho rázu. 34. Itrandenburský tolar, trojího rázu. 35. Markrabě Hanuš z Kystrýim, jed-noho ní/, u. 30. Kníže Hendrych z Braunšvejgn, ětver. rázu. 37. Kníže Erich z Rraunšvcjgii, patera rázu. 38. Knížete Juliusa llraunšvickcho, dvojího rázu. 30. Braunšvejeký tolar, dvojího rázu. 40. KníSatu v. Graubenhngu a Břattu-švejgu, jednoho rázu. 41. Knížata z Julichu, jednoho rázu. 42. JuliŘský tolar, trojího rázu. 43. Landkrubové Heaští, trojího rázu. 44. Knížata z Mcckclburgu, jednoho rázu. 45. Meekclburský tolar, trojího rázu. 40. Knížata z Anhaltu, jednoho rázu. 47. Anhaltsky" tolar, dvojílio rázu. 48. Hrabata z Henneperku, jednoho rázu. 40. Hcnneperský tolar, dvojílio rázu. 50. Opat z Fuldy, jednoho rázu. 51. Opat z Korveku, jednoho rázu. 52. Opat z & tabelu, dvojího rázu. 53. Opat z Morpachu, jednoho rázu. 54. Tornské abatyše tolar, jednoho rázu. 55. Hrabě- z Hcrnberku, jednoho rázu. 50. Hrabě z Oldenburku, jednoho rázu. 57. Hrabata z Švarcenburku, ětver. rázu. 58. Hrabata z Mansfeldu, jednoho rázu. 50. Mnnsfcldský tolar, patera rázu. 00. Hrabata zŠtolpcrku a KmigStciiiu, jednoho rázu. 61. JStolperský tolar, čtvera rázu. 02. Kníže Ludvík z ] Yrlamontu, jednoho rázu. 03. Hrabata z Hoiištejnu, trojího rázu. 04. Hrabata z Ottinku, jednoho rázu. 05. Hrabě z Montíbrtu, dvojmo rázu. 00, Hrabě z Ostfridlandit, jednoho rázu. 07. Hrabě z Rcgenštejnu,jcdnohn rázu. 68. Hrabě z Mersu, jednoho rázu. 00. Ilrabství Glneské, jednoho rázu. 70. Mento Kolín, dvojího rázn. 71. Město Ach, jednoho rázu. 72. Město Lubek, dvojího rázu. 73. Městu Wuruis, jednoho rázu. 74. Město Frankfurt, jednoho rázu. 75. Mento NiH-nherk, jednoho rastu. 76. Město Rezuo, dvojílio rázu. 77. Město 1 lín, jednoho rázu. 78. Město Goslar, jednoho rázu. 70. Město Eimbek, jednoho rázu. 80. Město Švábská Hcil, jednoho rázu. 81. Město Išcn, jednoho rázu. 82. Město Neumagen, jednoho rázu. 83. Město Erfurt, jednoho rázu. 84. Reichcimské tolarv, jednoho rázu. 85. Městu Kampen, Švoln a Dcncn-teru, šest: rázu. 86. Město Kamptcn, jednoho rázu. 87. Město Kostnic, jednoho rázu. 88. Město Tnnnen, jednoho rázu. 89. Město Proměn, dvojílio rázu. 90. Město Luncnburk, dvojího rázu. 91. Město Rostoky, jednoho rázu. 92. Město Magdeburk, jednoho rázu. 93. Město Braunšvejg, jednoho rázu. 94. Braitnšvicky tolar, dvojílio rázu. 95. Město Kolmar, jednoho rázu. 96. Město Vratislav, dvojílio rázu. 97. Město Nyssa, dvojílio rázu. Tyto tolary se k dobrým a berným tolaruom připojují. 1. Císaře Ferdinanda tolary, ětver: 4. Arciknížete Karla tolary, jednoho rázu. rázu. 2. Císaře Maximiliana tolary, jednoho 5. Kurfiršta Mohu takého tolary, jed-rázu. noho rázu. 3. Arciknížete Ferdinanda tolary, jed- 6. KurfirštaTrierského tolary, jednoho noho rázu. rázu. 74 7. Kurfirňta Kolínského tolary, putcra rázu. H. Kurfiršta Fridricha ťalrkraběte při Rýnu tolary, jednoho rázu. Kurfirutské Saské tolary, jednoho rázu. 10. Saské tolary, dvojího rif ku. 11. Kurfirštské Brandcnburské tolary, jednoho rázu. 12. (í ústava krále Švédského tolary, jednolití rázu. 13. Biskup Virclniraký, jednoho rázu. 14. Biskup Snlchiirský, jednoho rázu. 15. Biskupa Minsterského tolary, jednoho rázu. 1ti. Fnlekrubete Jiřího Hanuše z Feld-ensu iolar, jednoho rázu. 17. Trojích pánnov bmtrnov knížat Saskýeli tolary, jcilnolio rázu. 18. Fridricha Viléma n Jana, obojích mladých knížat Saských tolary, jednoho rázu. li). Jan 1 "asim irus a Jan Arnošt, knížata Saska, jednoho nízu. 20. Hrabat Manstcldských tolary, jednoho rázu. 21. Mansfcldské tolnry, jednoho nízu. 22. Hraběte z Hernberkn tolary, jednoho rázu. 23. Hraběte z Oldouhurku tolary, jednoho rázu. 24. Opat z Stabclu, jednoho rázu. 25. Tornskéabatyše tolar, jednoho rázu. 20. HraUství (Ilacské, jednoho rázu. 27. Hraběte z Stol perku tolary, jednoho řízu. 2S. Stolhcrkské tolary, jednoho rázu. 21». Hrabě z Mocrsu, jednoho rázu. 30. Město Kolín, jednoho rázu. 31. Město Ach, jednoho rázu. 32. Město Štrasburk, jednoho rázu. 33. Město Hamburk, jednoho rázu. 34. Město Krabck, jednoho nízu. 35. " Město Dortmund, jednoho rázu. Poznamenání neberných tolaruov a jiných cizích, lehkých a nehodných mincí, kteréž po vyjiti terminu svatého Martina podle valvací a jich hodnosti do mince JMCské dodávány a měněny býti mají, a dáleji brány a vydávány býti nemají. .. 1. Španělské krále Filipa tolary, platí šedesát pět grošuov jeden peníz míšeňský, jednoho rázu. 2. Krále Kristiána v Dcninarku tolary, padesát scdin grošuov jeden peníz míšeňský, jednoho rázu. 3. Krále Fridricha v Dcnmarku tolary, padesát sedm grošuov dva peníze míšeňské, jednoho nízu. 4. Dcnmnrské tolary, padesát osin grošuov míšeňských, jednoho rázu. 5. Krále Ericha Švédského tolary, padesát sedm grošuov pět peněz míšeňských, jednoho rázu. G. Švédské tolary, dvaceti grošuov míšeňských ětver: rázu. 7. Kardinála z Lotiinku tolnry, padesát sedm grošuov tři peníze míšeňské, jednoho rázu. fi A Vil úl/llrin + /sli t \ f aIumi rko/1ťiaoijiiAir n/in/itr mi- ěenských, joílnoho rázu. í). Arcibiskupa Kolínského tolary, padesát osm grošuov jeden peníz míšeňský, jednoho rázu. 10. Biskupa Wiropurského tolary, padesát sedm grošuov šest peněz mišcnskýcli, jednoho rázu. 11. Biskupa z Lu tichu tolary, padesát pět grošuov dva peníze míšeňské, jednoho rázu. 75 12. Biskupu z Lutichu tolary, padesát tři groSuov šest peněz míšeňských, jednoho rázu. 13. Biskupa z Lutichu tolary, padesát sedm grošuov tři peníze míšeňské, jednoho rázu. 14. Biskupa z Kammcrichu tolary, padesát pět grošuov čtyři peníze míšeňské, jednoho rázu. 15. Biskupa z Kammcrichu tolary, padesát tři groSuov pět peněz mišenských, jednoho rázu. 1G. Biskupa v Brixelu tolary, třiceti devět grošnov míšeňských, jednoho rázu. 17. Biskupa z Bremu tolary, padesát šest grošuov dva peníze míšeňské, jednoho rázu. 18. Biskupa Mindcnského tolary, padesát šest groSuov pět peněz míšeňských, jednoho rázu. lil. Administrátora Minsterského a Odnabruckého tolary, 57 grošuov Šest peněz míšeňských, jednoho rázu. 20. Jana falolcrubčtc v Simmcru tolary, padesát dva grošuov míšeňských, jednoho rázu. 21. Falckrahčte Volfganga tolary, padesát šest grošuov tři peníze míšeňské, jednoho rázu. 22. Markraběte Albrechta z Brandenburku tolary, 57 grošuov tři peníze míšeňské, jednoho rázu. 23. Knížete Hendrycha a Ericha z Braunšvejku tolary, 57 grošuov 5 peněz míšeňských, jednoho rázu. 24. Knížete v Sofoji tolary, padesát ětyř grošuov míšeňských, jednoho rázu. 25- Knížete v Virtenberku tolary, padesát ětyř grošuov 6 peněz míšeňských, jednoho rázu. 26. KníŠete Mechlburskéko tolary, padesát osm grošuov jeden peníz míšeňský, jednoho rázu. 27. Knížete Mcchlburského tolary, padesát sedm grošuov šest peněz míšeňských, jednoho rázu. 28. KníŠete Mcchlburského tolary, padesát šest grošuov pět peněz míšeňských, jednoho rázu. 29. Knížete z Kurlandu tolary, padesát grošuov míšeňských, jednoho rázu. 30. Knížete Fridricha z Lchnice tolary, padesát Šest grošuov tři peníze míšeňské, jednoho rázu. 31. Knížete TěŠnického tolary, padesát sedm grošuov jeden peníz míšeňský, jednoho rázu. 32. Landkraběte z Leichtcnburku tolary, padesát sedm grošuov šest peněz mišenských, jednoho rázu. 33. Markraběte v Masu tolary, čtyřiceti devět grošuov šest peněz mišenských, jednoho rázu. 34. Opata Korvejského tolary, padesát pět grošuov šest peněz mišenských, jednoho rázu. 76 35. Tornské abatyše tolary, padesát Šest grošuov jeden peníz míšeňský, jednoho rázu. 36. Tornské abatyše tolary, padesát tři grošuov jeden peníz míšeňský^ jednoho rázu. 37. Hraběte z Hennebcrku tolary, padesát sedm grošuov jeden peníz míšeňský, jednoho rázu. 38. Hrabatův Mnnsfeldských tolary, padesát šest grošuov čtyři peníze mišenské, jednoho rázu. 39. Mnnsfcldské tolary, padesát sedm grošuov šest peněz míšeňských, a tytéž za padesát sedm grošuov dva peníze mišenské, jednoho rázu. 40. Hraběte z Švarcenburku tolary, padesát sedm grošuov, jednoho rázu. 41. Hraběte z Štolberku tolary, padesát sedm grošuov tři peníze mišenské, jednoho rázu. 42. Hraběte z Hagenan tolary, padesát sedm grofiuov pět peněz míšeňských, jednoho rázu. 43. Hrabat r, étolberkn tolary, padesát šest groSuov pět peněz miSenekých, jednoho rázu. 44. Hrabat z Hornu tolary, padesát tři grošuov dva peníze mišenské, jednoho rázu. 45. Gronsfeldské tolary, padesát sedm grošuov tři peníze mišen., jednoho rázu. 46. Pánuov z Pretarotu tolary, padesát tři grošuov čtyři peníze mišenské, jednoho rázu. 47. Pánuov z Pretarotu tolary, padesít dva grošuov mišen., jednoho rázu. 48. Pánuov z Pretarotu tolary, padesát tři grošuov dva peníze mišenské, jednoho rázu. 49. Rey cl i ay merské tolary, padesát étyř grošuov čtyři peníze mišenské, jednoho rázu. 50. Friszlandské tolary, padesát pět grošuov míšeňských, jednoho rázu. 51. Friszlandské tolary, padesát dva grošuov pět peněz mišen., jednoho rázu. 52. Friszlandské tolary, padesát dva grošuov čtyři peníze mišen., jednoho rázu. 53. Friszlandské tolary, padesát čtyř grošuov čtyři peníze mišen., jednoho rázu. 54. Rygské tolary, čtyřiceti devět grošuov pět peněz mišen., jednoho rázu. 55. Toraké tolary, padesát šest grošuov pět peněz míšeňských, jednoho rázu. 56. Torské tolary, padesáte dva grošuov míšeňských, jednoho rázu. 57. Reycharocrské tolary, čtyřiceti osm grošuov míšeňských, jednoho rázu. 68. Město Gcneff tolary, padesát pět grošuov jeden peníz mišen., jednoho rázu. 59. Geneffské tolary, padesát sedm grošuov tři peníze mišenské, jednoho rázn. 60. Kauffpejrské tolary, padesát osm grošuov jeden peníz mišen., jednoho rázu. 61. Kauffpejrské tolary, padesát sedm grošuov tři peníze mišen., jednoho rázu. 62. Město Vismar tolary, padesát šest grošuov dva peníze míšen., jednoho rázu. 63. Mésta Vismaru tolary, padesát sedm grošuov Šest peněz míšeňských, jednoho rázu. 77 c 64. Města Knmptcn tolary, padesát tři grošuov jeden peníz míšeňský, jednoho rázu. 65. Hamburské tolary, padesát šcBt grošuov tři peníze míšen., jednoho rázu. 66. Města Lnbcku tolary, padesát sedm grošuov tři peníze mišenské, jednoho rázu. 67. Města Hammcl tolary, padesát sedm grošuov čtyři peníze míšeňské, jednoho rázu. 68. Obor-HammelBké tolary, padesát sedm grošuov, jednoho rázu. 69. Města Verdy tolary, padesát osm grošuov jeden peníz míšeňský, jednoho rázu. 70. Ilcrfurdský tolar, padesát šest grošuov šest peněz míšen., jednoho rázu. 71. Hcrfurdský tolar, padesát šest grošuov čtyři peníze misou., jednoho rázu. 72. Pryzaehcřský tolar, padesáte osm grošuov míšeňských, jednoho rázu. 73. Triburkské v Priskavě tolary, padesát sedm grošuov šest peněz míšeňských, jednoho rázu. 74. Město Cyrch tolary, padesát sedm grošuov jeden peníz míšeňský, jednoho rázu. 75. Cyrchské tolary, padesáte sedm grošuov jeden peníz mišen., trojího rázu. 76. Cyrchský tolar, padesáte sedm grošuov míšeňských, jednoho rázu. 77. Cyrehský tolar, padesát sedm grošuov dva peníze mišenské, jednoho rázu. 78. Města Lucerny tolary, padesát šcBt grošuov šest peněz míšeňských, jednoho rázu. 79. Města Solodornu tolary, padesát sedm grošuov, jednoho rázu. 80. Šaffhauzerské tolary, padesát sedm grošuov šest peněz mišen., jednoho rázu. 81. Města Churu tolary, padesát sedm grošuov tři peníze míšen., jednoho ráxn. 82. Města Galn tolary, padesát sedm grošuov čtyři peníze míšen., jednoho rázu. 83. Města Untervalden tolar, padesát šest grošuov pět peněz míšeňských, jednoho rázu. 84. Untervaldské tolary, padesát šest grošuov tři peníze mišen., jednoho rázu. 85. Města Nejmagii tolary, padesát čtyř grošuov tři peníze mišenské-jednoho rázu. 86. Ncvmagské tolary, padesát čtyř grošuov šest peněz míšen., jednoho rázu. 87. Nevmagské tolary, padesát čtyř grošuov tři peníze míšen., jednoho rázu. 88. Nevmagské tolary, padesát osm grošuov dva peníze míšen., jednoho rázu. 89. Pánuov z Pretarotu tolary, čtyřiceti šest grošuov jeden peníz míšeňský, jednoho rázu. 90. Battenbcrské tolary, padesát šest grošuov tří peníze mišen., jednoho rázu. 91. Battenberské tolary, padesát jeden groš tři peníze mišen., jednoho rázu. 92. Battenberské tolary, padesát sedm grošuov pět peněz míšeňských, jednoho rázu. 93. Battenberské tolary, padesát sedm grošuov jeden peníz miš., jednoho rázu. 94. Battenberské tolary, padesát jeden gros tři peníze míšeňské, jednoho rázu. 78 95. Battcnbcrské tolary, padesát dva grošuov pět peněz mišen., jednoho rázu. 96. lkittcnbcrské tolary, padesát groHiiov joden peníz mišen., jednoho rázu. 97. BattenbcrHké tolary, čtyřiceti dva groňuov dva peníze raiSen., jednoho rázu. 9H. Battcnbcrské tolary, čtyřiceti osm grošuov míšeňských, jednoho rázu. Díl. Battcnbcrské tolary, padesát tři grošuov tři peníze mišen., jednoho rázu. 14)0. BaUonberské tolary, čtyřiceti tři grošuov míšeňských, jednoho rázu. 101. Rattcnbcrské tolary, třiceti devět grošuov dva peníze mišen., jednoho rázu. 102. IIernhcrknké tukiry, padesát sedm grošuov tři peníze mišen., jednoho rázu. 103. Hernbcrkský tolar, padesát jeden grošuov šest peněz míšeňských, jednoho rázu. 104. Hernbcrkské tolary, padesát dva grošuov šest peněz mišen., jednoho rázu. 105. Hernborksky tolar, čtyřiceti šest grošuov dva peníze mišen., jednoho rázu. 10(5. Hernhcrkské tolary, čtyřiceti jeden groš pět peněz mišen., jednoho rázu. 107. Hernhcrkské tolary, čtyřiceti osm grošuov čtyři peníze mišen., jednoho rázu. 10H. Hernhcrkské' tolary, Čtyřiceti osm groňuov tři peníze mišen., jednoho rázu. 1011. Heriiberkský tolar, čtyřiceti pět grošuov čtyři peníze mišen., jednoho rázu. 110. Hernbcrkský tolar, čtyřiceti pět grošuov pět peněz mišen., jednoho rázu. 111. Hernbcrkské tolary, čtyřiceti tři grošuov čtyři peníze mišen., jednoho rázu. 112. Heruberkský" tolar, čtyřiceti grošnov šest peněz mišen., jednoho rázu. 113. Niderlaudské tolary, čtyřiceti dva groše šest peněz mišen., jednoho rázu. 114. Niderlaudské tolary, čtyřiceti pět grošuov míšeňských, jednoho rázu. 115. Nidcrlandské tolary, padesát jeden groš jeden peníz mišen., jednoho rázu- 116. Nidcrlandské tolary, čtyřiceti devět grošuov pět peněz míšeňských' jednoho rázu. 117. Nidcrlandské tolary, třiceti tři groňuov pět peněz mišen., jednoho rázu. Tyto poznamenané groše jsou vaivované a neberné- 1. Niderlandský groš po desíti krejeařfeh, platí osm grošuov míšeňských, dvojího rázu. 2. Začínají segroěe po třech krejeařfeh: Řafhaurcrský groš, patnácte peněz malých. Bcrnerské groše, patnáct peněz malých. Cyrcherský groš, patnáct peněz malých. Cyrské groše, patnáct peněz malých. Churcrské groše, patnáct peněz malých. Solodornské groše, patnáct peněz malých, Untervaldské, nryské a švejeké groše, patnáct peněz malých. 3. Začínají se groše po dvou krejeařfeh: Polské groše, jedenáct peněz malých. Polský groš, jedenáct peněz malých, dvojmo rázu. Pruský groš., jedenáct peněz malých. Biskupa Vratislavského groš, jedenáct peněz malých. Vratislavský groš, jedenáct peněz malých. Lehnický groš> jedenáct peněz malých. Mansfcldský groš, jedenáct peněz malých. Slezské groše se sv. Jakubem, devět peněz malých. Braunsvejeské groše s Marií, deset peněz malých. Empckské groše s Marií, deset peněz malých. Goszlarské groše s Marií, deset peněz malých. Hannobcrské groše s Marií, deset peněz malých. Obcrhamliské 79 6- grofie b Marií, deset peněz malých. Northciraiské groše b Marií, deset peněz malých. Gottinské groše s Marií, deset peněz malých. Herfortské groše 8 Marií, deset peněz malých. Hiltcushajmcraké grošo 8 Marií, deset peněz malých. Hoxerské groše s Marií, deset peněz malých. Regenstejnské groše 8 Marií, deset peněz malých. Niderlandské groše s Marií, sedm peněz malých. Nidcrlandské groše 8 Marií, pět peněz malých. Tešniské groše, pět peněz malých. 4. Začínají se zlé krejcary: Polský krejcar, pět peněz malých. Churerský krejcar, čtyři peníze malé, 4 rázu. Untervaldeský, uryský a évejcarský krejcar, čtyři peníze malé. Rotvilenský krejcar, čtyři peníze malé. Goszlaraký krejcar, čtyři peníze malé. Safhuscrský krejcar, čtyři peníze malé. Thoryšský krejcar, čtyři peníze malé, dvojího rázu. Niderlandský krejcar, čtyři peníze malé. Lucernenský krejcar, čtyři peníze malé, dvojího rázu. 5. Zlatá mince, jak a po Čem, když vážná jest, v království Českém a zemích k n činu náležejících brána a zase vydávána býti má. Du pldukáty hispánské platí tři kopy, jeden groš, čtyry peníze mišenské, jednoho rázu. Salcburské tři kopy mišenské, trojího rázu. Ferraské tři kopy mišenské, jednoho rázu. Mirandulandské tři kopy míšeňské, trojího rázu. Dukáty uherské, jedna kopa třidceti dva grošuov čtyry peníze mišenské, 4 rázu. Hispánské, jedna kopa třidcet dva grošuov čtyry peníze mišenské, jednoho rázu.' Tyrolské, jedna kopa třidceti dva grošuov čtyry peníze mišenské, jednoho rázu. Korytanské, jedna kopa třidcet dva grošuov čtyry peníze mišenské, jednoho rázu. Polské, jedna kopa třidceti grošuov pět peněz míšeňských, dvojího rázu. České, jedna kopa třidceti dva grošuov čtyry peníze míšeňské, jednoho rázu. Štýrské, jedna kopa třidceti dva grošuov čtyry peníze mišenské, jednoho rázu. Benátské, jedna kopa třidceti grošuov pět peněz míšeňských, jednoho rázu. Vejdovy, jedna kopa třidcet grošuov pět peněz míšeňských, trojího rázu. Falckrabovy, jedna kopa třidcet grošuov pět peněz míšeňských. Glacské, jedna kopa třidceti grošuov pěti peněz míšeňských. Salcpurkské, jedna kopa dvadeeti devět grošuov šest peněz míšeňských, trojího rázu. Biskupa Vratislavského, jedna kopa třidcet grošuov pět peněz míšeňských. ReichŠtejnské, jedna kopa třidcet grošuov pět peněz míšeňských. Minsterberkské, jedna kopa třidceti grošuov pět peněz míšeňských. Vratislavské, jedna kopa třidceti grošuov pět peněz míšeňských. Turecké, jedna kopa třidceti grošuov pět peněz míšeňských. Dukáty s křížem, jedna kopa dvadeeti pět grošuov tři peníze mišenské. Dukáty s křížem, jedna kopa dvadeeti čtyři grošuov čtyři peníze míšeňské. 6. Koruny: Papežské, jedna kopa dvadeeti jeden groš míšeňský, sedmera rázu. Hispánské, jedna kopa dvadeeti jeden groš míšeňský, dvojího rázu. Niderlandské, jedna kopa dvadeeti jeden groš míšeňský. Francouzské slunečné koruny, jedna kopa dvadeeti dva grošuov jeden peníz míšeňský. Slunečné koruny, jedna kopa dvadeeti dva grošuov jeden peníz mišenský, 3 rázu. Francouzské, jedna kopa dvadcet jeden groš mišenský. Englické, jedna kopa dvadcet jeden groš míšeňský. Florcutinské, 80 jedna kopa dvudceti jeden groš míšeňský, 3 rázu. Mantunnské, jedna kopu dvadecti jeden groš míšeňský. Ferrarské, jedna kopa dvadceti jeden groš míšeňský, 2 ritzu. Sofoieké, jedna kopa dvadceti jeden groš míšeňský. Parmské, jedna kopa dvadecti jeden groš míšeňský. Benátské, jedna kopa dvadceti jeden groš míšeňský, Maj-landské, jedna kopa dvadceti jeden groš míšeňský. Lombardské, jedna kopa dvadecti jeden groš miŠcnský. Mírami ulanské, jedna kopa dvadecti jeden groš míšeňský. Ŕvejearské, jedna kopa dvadceti jeden groš míšeňský. 7. Rejnské zlaté na zlaté. Všecky dobré rejnské zlaté, kteréž mnoho rozdílných rázů jsou, když svou váhu zotiplua mají, platí jednu kopu šest grošuov pět peněz míšeňských. Jak mandáty o minci vyhlašovány, ukazuje toto nařízení komory České šepmistrum a radě Kutnohorské: (Originál v archivu kr. hor. místa Hory Kutné 6. 2H76.) Svrchu: Slovutným a poctivým šepmistrum a konšelom na Horách Kutnách, přátelům milým. Slovutní a poctiví přátelé naši milí. Na jaký spôsob J. M. císařská pán náš nej milostivější s stavy strany mince, kterakby vuobec brána býti měla, narofnati se ráčil, z přílcžfcfch mandátuov n rozdílných poznamenání berných a neherných mincí siřeji porozumíte, protož Vám na místě J. M. císařské poroučíme, abyste takový mandáty a poznamenání ihned na vratech rathauzních, a kdež toho sice obyčej jest, přibiti a vuobec, jakž nyní, tak potom každé čtyry neděle v trhový den až do sv. Martina nejprve příštího vyhlásit i rozkázat! a nad tím, aby se rozkazu a jisté vôli J. Mti cis. zadosti dálo, skutečnu ruku drželi, jinače nečiníc. Dán na hradě Pražském v středu po sv. Vítu léta 1577. Císaře J. Mti raddy zřízené komory v království Českém. 81 Obnovená práva horní, kteráž osoby snômem zvolená s radami komory české ■ mincmistrem prehlóďioutl a uvažiti mely. 1579. SouO, ojupy v mest, arch. Hor Kuten.*) í'ráva horní nejj asněj ňího a veliko moc ué h o k ní žetc a pá na, pana Rudolfa, toho jména Druhého, římského císaře, uherského a českého králc, s uvážením a snesením všech tří stavfiv království Českého horník ft ra staro by lych a s vobodnych horná Horách Kutnách, i jiným věechněm horiiíkhin království Českého,**) kteří by je sobě koliv též i na nových horách při začátku oblíbili a zvolili, aby se jimi spravovali a řídili, znovu napravena a vydána. Za ouŕadu nejvysňfho mincmejstrství urozenúlio pána, pana ViHina stnrňího Oprsturfa z Dubu a ľridstejna a na SlnvOticicli, císaře JMti rady, a hofmistra na Horá-jh Kutnácli Ludvíka Karla z ítasné .***) Rudolf Druhý z boží milosti volený římský císař, po všecky časy rozmno-žitcl říše, a uherský, český, dalmátsky, chorvatský oc král, arcikníže rakouské, markrabě moravské, lucemburské a slezské kníže a lužický markrabě oc. Jakož jsou na dobré a svaté paměti nejjasnějšího knížete a pána, pana Maxímiliana, tobo jména Druhého, voleného římského císaře, uherského a českého krále," pana otce našeho nejmilcjšího, všickni tři stavové, též nejvyšší mineraejstr nás, vše království Českého, i naši o u řc d nic i horní na Horách Kutnách, nejednou vznášeli, oznamujíc, kterak že v právích jejich horních, která jsou jim od nejjasnějšího knížete a pána, pana Václava, tcho jména Druhého, ale v počtu šestého krále českého a též krále polského, někdy předka našeho vydána, mnozí artikulové s nynějšími časy a obyčeji se srovnali nemohou a velicí nedostatkové při nich sc nacházejí: i prosili jsou JMti též potom i nás snažnou žádostí, abychom jim práva horní nová a světlá, kteráž by se k těmto nynějším časům, obyčejfim a zvyklostem lépe hoditi mohla, vydati ráčili. My pak znajíce jejich prosby slušné, spravedlivé a netoliko těm Horám Kutnám, ale i tomuto všemu království Českému a zemím k němu připojeným potřebné, s dobrým a zdravým rozmyslem naším, s uvážením a snesením všech tří stavů v království Českého a radou rad našich, i nej vyššího mincmejstra a jiných našich o úředníků v horních, věrných milých, mocí královskou, jakožto král český, vydali jsm* *) Za zaklad položen jest v publikací naftí současný opu z archivu miista Hory Kutny jukoíto úplnŕjAí a správnejší, srovnán viak bedliví s opisem, jenž naznačen jest letopočtem 1570 a chová so tamtéž v Hore Kutné. Různá ctení, odchylky, doplňky jmenovaného rukopisu s letopočtem 1579 naznačeny json pod čarou. Tiskem prolomeným naznačena jsou v textu slova vät, odstavca, na kteráž se dobrí zdáni Horníku, kterýmž bránili práv, řádů svých proti tomto obnoveným právům, vztahuje. Dobré zdání sepmistru a rady na Horách Kutných vytištěno pH sn&nu 1680, kam J nalezl. **) Současný rukopis téehře práv horních s letopočtem 1679 má čtení: „v království Českém." ***) Odstavec tento nenachází se v zmíněném již -exempláři práv horních s letopočtem 1679. 82 jím tato práva horní nová, ji mi ž by s o všickni nynější i budoucí naši o úředníci, horníci, krerci, nákludníci, jejich správcové i dělníci, jak při týchž Horách Kutnách, tak také kdež by bc koliv v království Českém a zemích k němu připojených staré hory vyzdvihovaly anebo nové zjevily a rozmáhaly, řídili, tehdy týmž horníkům a nákladní k ům na vůli dáváme, aby sobě hned při počátku, berouce propňjčku, bud tato práva Hor Kuten anebo Joehmstálská, která jsme také znovu napravili, sncoouee se jednomyslně, zvoliti a jich pokojně užívat i a jimi se sprnvovati a řfditi mohli na Časy budoucí, a to bez jich kverkův proměnění. A protož všem našim horníkům na Horách Kutnách i jiným, kteří by sobe tato práva oblíbili, zvolili, a jim vydána byla, přísně přikazovat! ráčíme, abyste je věickni ze spolka i jeden každý, kdož na těch horách kde jich užívají, náklady činí, buďto domácí nebo přespolní, pavujc, spravuje anebo dělá, podnikli, jimi se spravovali a vedle nich živi byli, a to pod uvarováním ncmilosti naší a přísného trestání i pokut těmito právy vyměřených, kteréž žádnému v ně upadlému bez vědomosti a vůle naší, a budoucích králův českých, prominuty bejti nemají. 1, O úřad nejvysslho mincmejstra. Ale nejprve sluší vědčti o osobách k těmto právům náležících: nebo by práva žádnému neprospívala, kdyby k tomu osoby zřízeny nebyly, které by na místě našem nad nimi ruku držely a jiné pod ně příslušející vedle nich řídily Boudily a spravovaly. Protož jsme předně nařídili našeho mincmejstra nej vyššího v království Českém, kterémuž jsme, na našem místě, podle jisté instrukcí od nás jemu vydané všecky hory kovové a lidi horní v témž království k spravování poručili. K tomu se mají věickni naši ouřednfci, horníci, kverci, správcové i dělníci v potřebách horních utíkali a nápravy při něm hledati. A vidéloliby se komu, žo by od soudcův horních ortelem neb vejpovědí, anebo čímkoliv jiným, obtížen byl, tehdy se všemi ztížnostmi svými i odvoláními od práva nikam jinam než před osobu naši, a kdybyehom my v zemi nebyli před nadepsaného nejvyěěího mincmejstra ec odvolávatí mají; tu se jednomu každému podle téhož práva, pod kterým jest mu se bezpráví stalo a od kterého odvolání vzal, a žádného jiného rozsuzování i napravení stati má. A témuž minomejstrn nynějšímu i budoueímu mají všickni jiní ouředníci horní, horníci, kverci, jejich správcové, dělníci i jiní všickni, kteříž pod tato práva příslušejí, všelijaké náležité poslušenství zachovat], jako i nám. Také nejvyěěího mincmejstra ouřadu náleží, aby, vymieňujíc nejvyěěího perkmistra v království Českém, hofmistra na Horách Kutnách, a jestli bychom mu koho více k radě horní přidali, i všecky ty, kteří jsou nám do naší komory peněžnými počty povinni a zavázáni, a důchody naše k sobě přijímají a z toho odpovídati povinni jsou, všecky jiné ouředníky a služebníky horní j ako per k mi st ry, vrchní štejgíře a jiné, Wž hutní i při jiných k horám přísluše- 83 jících věcech zřízené, aby moc měl na ouřndy i z ouřndftv a služeb saditi, přísahy jim vedle uznání potřeb vydávati i napravovat!; však byloli by jakého nového prvé nebývalého ouřadu naříditi potřebí, toho nemá bez našeho vědomí a povolení učiniti. Ale jestliby se kde na našich panstvích, nebo jiných královských svobodných i také duchovních gruntech, anebo na atav u v gruntech, jaké hory zjevily a rozmáhaly, tak že by obzvláštního perkmistrn zapotřebí uznal, má to na nás, a v nepřítomnosti naší na naše rady komory v království Českém vznésti: a nebudcli vc čtyřech nedělích pořád zběhlých na své vznešení, buďto v takových neb jiných pilných potřebách horních, odpovědi míti, poněvadž takové věci protah A v míti nemohou, tehdy bude moci s uvážením nej vyššího perkmistra a jiných rozumných horníkův, našich ouředníkflv horních, a kde jest na stavů v gruntech také s radou pána gruntu, osobou hodnou, která by se k tomu ouřadu perkmistrskému hoditi mohla, i jiné potřeby horní naříditi a opatřili. A pokudž by ty hory na našich panstvích, neb gruntech, byly a ještě tak mnoho oužitkův nevynášely, aby perkmistru mzda odtud vycházeti mohla, tehdy nej vyšší mincmeJBtr má moc míti jemu z jiných našich, neb na duchovních gruntech, hor, kterým by bez ublížení bylo, placení mzdy, z počátku po třidcíti groších českých a potom, jestli by se hory rozmáhaly a práce jemu přibejvalo, vedle uznání naříditi a to potud, pokudby ty nové hory tak mnoho užitku, aby mu odtud jíti mohlo, nevynášely. Pakli by na stavů v gruntech byly, tehdy, poněvadž my, vedle o hory a kovy s týmiž stavy snesení, toliko jeden díl desátku do jistých let brati máme n stavové tři díly a perkmistr má jak nám, tak také pánu gruntu, přísahou zavázán býti: protož my také do těch let toliko jeden díl a pán gruntu tři díly služby neb mzdy perkmistrovi dávati máme. Ale kdyžby ta léta vyšla a ta druhá čtvrt desátku nám se zase navrátí, tehdy my polovici a pán gruntu druhou polovici dávati budeme. Jestližeby v nepřítomnosti nej vyššího mincmejstra některej z o úředníkův skrze smrt aneb jakkoliv z ouřadu neb služby sešel, a s dosazením protahu míti nemohlo: tu má hofmistr neb perkmistr těch hor s jinými ouředníky horními jinou hodnou osobu do příjezdu nejvyššfho mincmejstra na to místo opatřiti, ale ne-potvrzovati. A uznali potom nej vyšší mincmejstr tu osobu k tomu ouřadu neb službě za hodnou, bude míti vůli ji k tomu ouřadu neb službě potvrditi, anebo jinou naříditi. Též nej vyššímu mincmejstru náleží, aby v městě Hoře Kutné, i všech jiných našich horních městech v království Českém, konšely sadil, a při sazení tento způsob zachovával: aby jeden každej z konšelův na Horách Kutnách dvě osobě, a při jiných horních městech nejmíň po jedné osobě, jakž kde od starodávna obyčej jest, na svém místě jmenoval; a nej vyšší mincmejstr má z těch osob poznamenaných na ouřady konšelské saditi. Pakli by mimo ty poznamenané osoby některé jiné dobře zachovalé sousedy, kteří při nej menším tři léta s městem trpící by byli, k těm ouřadům hodnější býti uznal, toho při vůli 84 naSÍ a nejvyššfho mincmcjstra zanecháváme, aby jc k tomu, ač by kuli v poznamenáni nebyli, na místě našem v uliti mohl. Potom má také i jiné všecky pořádky havířské, hušplířxké, hutnické, ělychířaké, trejvířské, a jak ty při každých horách obzvláštní jména mají a potřeba ukazuje, podle svého uvážení a uznání voli ti, saditi a přísahy jim vydávati. A po obnovení rady, hned druhého dne v každém městě horním, mají bejti povinni předešlej ouřad města a konšelé před nejvyšším mincmejstrem v přítomnosti obecních starších, a potom též i starší nad havéři, hašplíři i jiní všickni pořádkové, kteří na našem místě od nejvyášího mincinejstra sazeni bejvají, též druhého dne po obnovení jich o u řadil v nej vyšším u mincmejstru z všech svých dftchod&v, přijmuv i vydání pořádné počty činiti, tak abychom včděti mohli,*) jak jsou obecní dobré a starší své pořádky spravovali a opatrovali; a najdcli v čem jaký nedostatek, má to k nápravě přivésti, anebo na nás a v naší nepřítomnosti na naše rady zřízené komory v království Českém vznésti. 2. Ouřad a povinnost hofmistra. A při Horách Kutnách, jakožto v tomto království Českém předních a jedněch z nejstarších hor stříbrných, jest od předkův našich nařízen hofmistr; ouřad a povinnost jeho jest, aby všecky jiné nižší ouředníky řádně spravoval, nebo on tu na Horách Kutnách po nejvyšším mincmejstru přední ouřad na sobě má. A protož má k tomu ouřadu obrána býti osoba rozumná, v horních věcech zkušená, střídmá, dobrého a pokojného obcování, nezuřivá, aby přílišnou přísností lidí od sebe neodháněl, nýbrž každého volně vyslejchal, a když toho koliv potřeba, aby sám také dolůvlezl, jak se jiní při svých spravování chovají přihlídal, a žádnému neslušných věcí netrpěl, ale, pokud nejvcjŠ možné, ve všem mírnost a prostředek zachoval. A toho má obzvláštně se vší pilností šetřiti, aby ouřadové všickni dobrými a hodnými osobami ctného obcování, při kterých se vážnost, pilnost a věrnost by nalézala, osazeni byli; a má jc často napomínati, aby jeden každý ouřadu a povinnosti své dosti činil. A kteří by z dobrého řádu vystupovali a proti závazku svému činili, takových nemá trpěti, ale však s vědomostí nej vyššího mincmejstra ouřadu zbaviti a jinou hodnou osobu na to místo posaditi. Též jemu náleží o všecky věci k horám potřebné pečovali, aby, pokudž možné, v ničemž žádného nedostatku při horách ani při huteoh nebylo, zvláště z óchoby našemu užitku uima nřiiít.i mohla.: stín nhv linžAá věn ňnsom h vířím nnafřftnn __ ------- --j---i—j—----» —— —/------- —----— ■ j — 'ť------ býti mohla, dříví, kože, provazy, loje, obroky, uhlí, olovo, popely a eožkoli potřebí, aby, skrze nečasné jednání a příhodných časflv zmeškání, nákladové naši i kverkovští nebyli zvejšeni. Ale že sám osobou svou toho všeho stihnouti nemůže, protož jsou jiní ouředníci k tomu nařízeni, skrze které to jednáno bejvá, má jc k tomu přidržeti ' -■—— * *) Rukopis druhý i r. 1679 má, „aby Tódéti mohl.1' 85 a napomínat!, al>y, ktorí věc kterého ouřadu a povinnosti přísluší, toho ničím ž neobmešká vnl; však to všo s vědomostí nejvyššího mincmejstra. Také má hofmistr o každém nákladu našem horním i hutním věděti, a od písařův horních i hutních týkodní košty, totiž poěct vydání, nákladov přijímnti a přcslcjchati; najdcli co nepořádného toho nedopouštět!, nýbrž před vydáním zustaviti, a když takové košty přeslechne a za pořádné uzná, má se v nich také sám vlastní rukou podepsati, a písař, ktorej ty košty spisoval, též podepsati sc má křtěným jménem i příjmí. A podle toho má ouředník mince na tak podepsané košty peníze z naší mince vydávati a jinak nic. A tak všecky věci při týchž horách a hutech, i coby nej vyšším n mincmejstru náleželo, v nepřítomnosti jeho, a k našemu i obecnímu dobrému a rozmnožení hor přijití mohlo, věrně a, upřímně správovati a opatrovati má. Byloli by pak co tak těžkého, že by sám s radou i jiných přísežných ouředník u v napraví ti nemohl, má to vznésti na nej vyššího mincmejstra a od něho naučení brati. Má taky každého času, když soud horní d rzán bejvá, osobně v soudu sedčti, leč že by pro jiná pilnější zaneprázdnění, nebo pro nemoc, což každého vymlouvá, přijití nemohl. 3. Ouŕad a povinnost urburéře. K o u řadu urburéře náleží, aby o každém díle horním idolovém věděl, také aby vrchní štejgířc, kteří při Horách Kutnách perkmistři jmenováni bývají, k ustavičnému do dolúv a "na yorty lezení přidržel, a o jejich lezení, co jsou spatřili a vyřídili, má každého času o každém dolu neb vortu zprávu přijímat!, aby o tom o všem, jak v dolích a na vortích stojí, věděti mohl; a poznali z jich zprávy v čem jakej nedostatek, má to hned skrze tyž vrchní štejgířc, anebo sám svou osobou, pakliby co tok těžkého bylo, tehdy s radou hofmistra a všeho ouřadu horního napraviti. Ale kdeby pilnější potřeba byla, a že by se našich neb kver-kovských velkých nákladov dotejkalo, nebo že by odpor mezi kverky o meze, jak se maršejdy jmenují, vznikl, nebo jiné velké příhody byly, tehdy pro jistší pravdy poznání a vyrozumění má sám také dolAv lézti a očitě spot řiti. A jakož urburéř o těch věcech, které na dni jsou, jako o stavení všelijakém, o čeledi, kde, kdo a jak dílo své vykonává, též o ětolmejstrův čeládce koňské, o koních, aby jimi děláno a nezaháleno bylo, také jak se při kavnách čeledi a v maštalích koním v potravách a jiných potřebách a úprava děje, nicméně než jako o dolových věcech věděti má. Protož má sám taky ke všemu přihlídati aniž se má ve všech věcech na vrchní štejgířc a štolmistra bezpečiti, a nemá na jejich opatrování, poněvadž se také při některých nedostatkové a ncpilnosti nacházívajf, spolíhati a se bezpečiti. Urburéři také náleží vedle hofmistra o všecky jiné horám a dolům potřebné věci při Horách Kutnách pečovati, aby skrze nedostatky potřeb díla horní, užitkové naši i kverkovští nebyli obmeškáni; a čehoby sám opatříti nemohl má bznámiti nejvyŠšímu mincmejstru a v nepřítomnosti jeho hofmistrovi, a společně sobě mají 86 rud in u pomocní být i, neb tuk přÍKuhy, které jsou nám učinili, bez poskvrny zachovají. Též má o všech nákladich horních i dolových věděti, jako i hofmÍHtr, a obzvláštní zření míti, aby zbytečných a nepotřebných nákladu v nedopouštěl; také má vedle hofmistra v Boudu eedčti a v nepřítomnosti hofmistra místo jeho zastati ntd. Tito všickui napřed oznámení ouředníci, totiž ne]v. miueincjstr, hofmistr, urburéř, vrchní štcjgíři u písař urburní příslušejí k těmto právíhn a ti šlovou ou řad horní. Císařská odpověď stavům českým na sněmu shromážděným na předložené mu některé artikule sněmovní v příčině zlé mince, vyvážení stříbra a pagameutů. Uez datum. [11)80, v únoru.] — Kone- v arcli. 6es. mlstodrs. *) JMCská, pán nás nejmilostivější, ráčil jest v artikule ty, které jsou JMti od stavuov strany mince podány, bedlivě nahlídnouti a jich povážiti. A předně, kdež stavové na JMt vznášejí, kterak proti jistému stavuov s JMCskú císařem Afaximilianem, toho jména Druhým, slavné a svaté paměti, na sněmu obecním, kterýž držán byl na hradě Pražském ve čtvrtek po neděli jubilate léta 76, strany vybejvání všelijakých zlejch a lehkejch mincí, (které téhož času vmuozc do tohoto království sou vneseny byly, jakby z tohoto království vybyty a zase proti tomu dobrá mince mohla uvedena býti, a která nebo jaká mince brána býti má, kterážto také v týž sněm zejména vložena a dostavena byla, kteráž v hodnosti stříbra, zrnu a stříži s tolary císaře Ferdinanda JMti, slavné paměti, tolikéž císaře Maximiliana v tomto království se srovnává) zůstání, snesení u srovnání, a vyšlým od JMti zápověděm a mandátnom nyní opět takovej dobrej a všeho království tohoto vysoce potrebnej řád, nařízení a snesení skrze kupce a jiné handléře a obzvláštně skrze národ židovský k protržení přišlo, a z toho sešlo, tak že již zase takových zlých, nehodných a prvé zapověděných mincí, a to vše proti jistému obecnímu sněmovnímu snesení, k nemalé škodě tohoto království, v velikém počtu a sumách vneseno jest: nad čímž všickni stavové nemalé ztížnosti slušně majíc, JMti poníženě žádají, aby nad takovým s JMti, slavné paměti, císařem Maximilinncm snesení a sněmovní nařízení milostivou a ochrannou ruku držeti ráčil, aby toliko ty od stavuov v předešlých sněmíeh i tomto jmenované mince a žádné jiné v tomto království vydávány ani brány nebyly od žádného, pod žádným způsobem neb obmyslem, jakby to koli se jme-novati nebo vykládati mohlo. A takové lehké, nehodné a zapověděné mince, aby mezi tímto časem a sv. Bartolomějem pod jistými pokutami vybyty a vypleněny byly, a od žádného víceji se nebraly a nevydávaly, jakž týž artikul JMti *) KnSniy OesktJ, Dii V. ntr. G70 a 671. 87 ntl stavuov podaný to v sobě siřeji obsahuje a zavírá. 1 znajíc JMCskií takové stavuov vznešení slušné, spravedlivé a tomuto království vysoce potrebné býti, na jiném býti neráči, než aby nad takovým s JMtí snesení a předešlými sněmy nařízení strany zapovědí jiných lehkých a nehodných mincí, bud na tolnřích neb menších, z tohoto království vybytí a vyplenění, ruka ochranná držánn byln, ano i vedle ponížené žádosti stavuov, aby toto nařízení o minci skutečně a bez přerušení a stále držáno bylo, skutečně naříditi a skrze mandáty své vyhlásiti dáti ráčí, a aby nevědomostí nikdo se nevymlouval, aby taková o minci lehké a nehodné a v sněmích neobsazená zápověd o každých suchých dnech vůbec po městech Pražských i všech jiných, tak JMti jako Její M ti císařové, jakožto králové české, též panských a rytířských, provolávána byla, rozkázati, pod pokutou v artikuli sněmovním od stavuov doloženou. Druhé, co se žádosti stavuov, aby JMCská ráčil s jinými zeměmi, k tomuto království připojenými, o to tak se snésti a je k tomu přivésti, aby sc v tom artikuli strany mince o všem s královstvím Českým snesly, aby to všecko budoucna v tím trvanlivějším, dobrém a potřebném řádu stati mohlo, dotýoe: JMCská taková stavuov slušnú a potrebnú žádost v milostivé paměti své mfti a o to s jinými zeměmi k tomuto království připojenými se vší snažností jednati dáti, a pokudž jen možné bude, i je, aby se v tom s stavy království tohoto srovnaly, přivésti ráčí. Třetí, i nad tím podle předešlých sněmuov ruku ochrannou držeti ráčí: aby všem i jednomu každému, tak křesťanu, jako židu, pod pokutou zřízením zemským vyměřenou, vezení ven - z země stříbra a pagamentuov, tolikéž i skupování a zase prodávání, zastaveno a zapovědíno bylo. Čtvrté, kdež také stavové na JMt i tu žádost b ponížeností vzkládají, aby na tento čas více mince drobnější, totiž bílejch a malejch grošuov, a bílejch peněz bito bylo: JMt takovou jich žádost v paměti majíc, tak to naříditi ráčí, že nad tím stavové dobře spokojeni budou. Páté, co se ztížnosti od prfibíře zemského na stavy vznešené dotýoe: JMCská na jiném býti neráči, než na takovú ztížnost s nej vyššími úředníky zemskými, a lidmi těmi, kteří tomu dobře rozumějí a v tom jisté skušení mají, bez dalších odkladuov zasednuti, a s radou jich tu věc vedle sněmovního snesení tak na místě postaviti, aby sobě stavové neměli dáleji v tom co ztěžovali. Usnesení snému léta 1580.*) O vybývání mincí lehkých z království Českého, a která mince brána býti má. Jakož jsou stavové království tohoto s JMCskou císařem Moximilianem, slavné a svaté paměti, na sněmu obecném, kterýž držán byl na hradě Pražském ve čtvrtek po neděli jubilate léta Páně 1576i strany vybývání všelijakých zlých •i Snemy České. Díl V. str. 682—684. 88 n lehkých mincí, kteráž toho času vmnozc do tohoto království vneseny byly, jakby z tohoto království vybyty, a zase proti tomu dobrá mince uvedena býti mohla, a která anebo jaká mince brána býti má, se o všem snesli, a v ten sněm zejména dostavena a jmenována jest: předkem všelijaká zlatá mince v témž JMCské s stavy na předešlých snčmích snesení v té hodnosti se zůstavuje, a dále mince na tolařích, kteréž v hodnosti stříbra zrnu a stříži s tolary císaře Ferdinanda JMti, slavné paměti, a tolikéž JMti císaře Maximiliann v tomto království se srovnávají; jako předkem kurfírčtů svaté říše, duchovních i světských, arciknížat JMti rakouských, falckrabí Georg Honza, falckrabí Rycharta, knížete Hanuše Fridricha saského staršího, knížete Hanuše Fridricha prostředního synův, knížete Hanuše Fridricha staršího, knížete Hons Viléma též saského, markrabí Joachyma Fridricha, administrátora Magdeburského, i jiných markrabův Brandenburskýcb, knížat Brunšvických, knížat Grubenhagenských, landkrabí Heského, knížat Meckl-burských, knížat z Anhaltu, arcibiskupa Salepurského, biskupa Vircpurského biskupa Minsterského, biskupa Kamerycbského, biskupa Artychského, opata Ful-deckého, opata Kornejského, opata Štabelského, kláštera Tornu, hraběte z Hennc-berku, hraběte z Hornberku, hraběte z Oldcnburku, hraběte z Švorcenberku, hraběte z Mansfcldu, hrabat z Štolherku a z Kynigšteinu, hrabat z Haušteinu, hraběte z Montťurtu, hraběte z Ostfrislantu, hraběte z Rcgcnšteina, hraběte z Moers, hrahství Kladského, města Kolína při Rejně, města Achu, města Li-beka, města Vurmusu, města Frankfurtu, města Nornberku, města Hamburku? města Kostlaru, města Halle v Švábích, města Issen, města Nissy, tří měst Kampten, Svalen a Deventer, města Kampten, města Konstancí, města Nejmagen, města Břemen, města Lnneburku, města Rostokn, města Magdeburku, města Brunšveiku, města Erfurtu, města Vratislavě. - Též také mince po šedesáti krej-cařích, po třidceti a po desíti, což té již'prvé v tomto království zdělané a bité jest, a tolikéž groše saské po desíti krejcařích, na nichž ráz anjela stojí, ta předce tak při tom zůstati a v té míře, nicméně groš široký starý český a též groš rakouský starý, kteříž v hodnosti rovni groši českému jsou, po devíti penězích bílých bráni býti mají, a groš bílý po sedmi penězích bílých, a groš malý za půl čtvrtá peníze bílého; též bílé a malé peníze. A mimo ty aby žádná jiná mince v tomto království vydávána ani brána nebyla, tak jakž týž artikul v témž sněmu to o všem dále v sobě obsahuje a zavírá. Z kteréhožto sněmovního snesení a s JMCskou srovnání jest se to zřetedlně a patrně našlo a shledalo, že takové zlé a nehodné mince, téměř na větším díle z tohoto království jsou vybyty a vyneseny bvlv: než že iiž těchto Časuov takové dobré a všemu království tomuto platné a vysoce potřebné snesení jest v zlehčení skrze kupec a jiné handle ře, zvláště pak skrze národ Židovský k protržení přišlo, z toho sešlo, že již zase takových zlých, nehodných a prvé zapověděných mincí, a to vše proti jistému sněmovnímu obecnému snesení, k nenabyté škodě tohoto království v velikém poetu a sumách vneseno jest, nad čímž všickni stavové nemalou stížnost slušně mají. Protož jsou se tiž stavové s JMCskou konečně na tomto sněmu snesli, tak aby toliko ty nahoře jmenované mince a žádná jiná v tomto království vydávána 89 ani brána nebyla od žádného pod nižádným zpuosobem anebo obmyslem, jakby to koli se jmenovati anebo vykládali mohlo; nýbrž jiné všecky a všelijaké mince, mimo ty výše položené, bud na tolařích, anebo jaké jiné menší minci, kdožby co měl, předkem JMCské komora v království tomto Českém, a tak dále i jeden každý, kteréhožkoli stavu, mezi tímto časem a svatým Matoušem nejprve příštím konečné aby vybyl, a po vyjití toho času hned nic dále taková zapověděná nehodná mince, bud veliká aneb malá, v trzích, v půjčkách, v jakýchkoli zpuoso-hích a příčinách platiti a od nižádného vydávána ani brána býti nemá. Fakliby kdo přes tento čas svatého Matouše, nejprve příštího, takové cizí mince, a již tehdáž neplatné", co za sebou za jakýmižkoli příčinami zachoval, tehdy bude ji moci do miucc JMCské, buďto v Praze neb na Hory Kutny, aneb do Jochmstáln, též do Budějovic Českých dodali; za kterouž jednomu každému vcdlé hodnosti a valvací jiná dobrá berná mince vyměněna, a ta cizí zlá v jedné každé JMCské mincí zmincována býti má. Po vyjití pak toho výš psaného času svatého Matouše, kdožby koli z obyvatelů království tohoto a zemí k němu příslušejících, aneb jiných cizozemcův, kupcův a handléřův, jakéhož koli stavu a národu, tolikéž židuov domácích a z jiných zemí, takovou zapověděnou a cizí minci pod jakýmkoli způsobem a obmyslem, aneb ukrytím do země této vezl, aneb nesl, a s ní, kdežkoli na číchž koli gruntech, přistižeu byl: ten každý, kdož by jej tak v tom vyhledal a postihl, bude jemu moci takovou minci pobratí a k užitku svému, dadouc ji do mince, proti náležité (vedle hodnosti její) záplatě, o brát i ti: pnkliby ten s tu osobu, kterážby s takovou zapověděnou mincí se najiti dala, býti nemohl, tehdy bude jej moci právem toho města, městečka, aneb vsi obstavili, a to právo povinno jest jemu na něm toho, jakž se nadpisuje, dopomoci. A toto nařízení strany mince, aby skutečné beze všeho porušení stále držáno bylo, má v městech Pražských i jiných královských, též panských a rytířských v království tomto, vždycky ve čtyřech nedělích a při každých suchých dnech, ve dni trhové a při jarmarcích o tom voláno a obnovováno býti, aby jeden každý nejinak, než vedle toho nařízení pod pokutou na to uloženou sc choval. A kteréby koli město tak se nezachovalo, a toho provolání při každých čtyřech nedělích a suchých dnech, jakž svrchn dotčeno, se nevykonávalo, ta aneb takové jedno každé město má propadnout! puol třetího sta kop grošuov českých, a to polovici do komory JMCské, a druhá polovice k zemi. A stavové JMCské za to ve vší poddanosti žádají, aby konečně ve dvon nedělích po zavření tohoto sněmu mandáty po všech krajích království tohoto to všecko, jakž na předešlých, tolikéž na tom nynějším sněmn, jest suešcuo a zavříno, zase obnovili a milostivě rozepsat! dáti ráčil. A obzvláštně pak stavové za to prosí, aby JMCská ráčil s jinými zeměmi, k tomuto království připojenými, o to tak se snésti a je k tomu při věsti, aby se v tom artikuli strany mince o všem tolikéž s královstvím Českým snesly, tak aby to všecko budoucně tím v trvanlivějším dobrém a potřebném řádu zůstati mohlo. 90 O pagameutíeh. A kdež toho také jistit zpráva jest, že židé i jiní někteří pagainent skupují n do mincí v tomto království nedodávají, a t:idy pro vlastní své zisky dohro* a přední mince spagaracntují a ven z zemč nesou n vezou, pod tím přikrytím to činíce, jakoby na to nějaké povolení míti měli: protož aby nižádný jak z židův, tak z křesťanův, jakékoli povahy člověk by býti mohl, toho sc více po dnešní den nedopouštěl; a kdožby pak v tom, an s takovou měnou a pagamentováním tak handluje a vůkol jde, bud dobrou minci za lehkou mění, a od kohokoli byl postižen, tolikéž jemu to pobratí, a tak sc v tom, jakž vejše struny mince cizí nařízeno jest, zachovati bude moci, a k tomu každý v tom postižený aby na hrdle trestán byl. Nicméně také, což se vezení ven z země pagnmcntŮv dotýče, kdožbykoliv, buďto z obyvateluov tohoto království aneb cizozemcův, v tom, žeby co od stříbra a zlata ven z země vezl aneb nesl, postižen byl: ten každý aby v pokutn zřízením zemským v artikuli V. XVII. vyměřenou upadl. O m i n o i drobnejší. Též také stavové toho potřebu velikou z mnohých příčin poznávají a JMCské za to poníženě prosili, aby na tento čas více mince drobnější, totiž bílých a malých grošuov a bílých peněz bito bylo: a nn tom jsou se s JMCskou snesli, že do roka pořád zběhlého ve všech m i noech v království Českém toliko polovice stříbra na tolary, a druhá polovice na touž drobnější minci sc mineovati má. O průbýři zemském. Na tom jsou se také stavové s JMCskou snesli, což se ztížnosti prŮbýřc zemského na stavy vzneěeué dotýče: že JMCská na jiném býti neráči, než v takovou ztížnost s nejvyššími ouředníky a soudci zemskými bez dalších odtahuov nahlédnout!, a s radou jich tu věc, vedle předešlého sněmovního snesení, tak na místě postavit!, aby sobě stavové neměli co v tom dáleji ztěžovati. O hledání hor v království Českém. Také jsou sc stavové mezi sebou snesli, poněvadž z požehnání pána Boba v tomto království mnohé jsou případnosti a příležitosti k horám: že chtějí k ruce stav fini do tisíce kop grošuov českých na hledání a šorfování caukův a kovuov všelijakých naložiti, té víry ku pánu Bohu jsouce, Že pán Bůh z požehnání svého božského něco užitečného a dobrého nadčliti ráčí; tak že bohdá bez takových stavům i lidem chudým ztížných prostředků, jak jsú těchto let z poddané lásky činili a činí, něco platného a užitečného JMCské a tomuto království se způsobiti bude moci. A jakým způsobem a skrze které osoby to bude míti řízeno býti, to stavové tímto sněmem nejvyšším ouřcdnfkuom a soudcům zemským v moc dávají, aby o tom při nejprvnčjším sondu zemském nařízení učinili mohli. 91 Komora dvorská žádá jmcnem císaře Rudolfa II. komoru českou za dobrč zdání, zdali by nebylo s prospechom, aby česká drobná mince na zrnu zlehčena byla, tak aby do ciziny vyvážena nebyla, ale v zemi zůstala. V Prase, láta 1681., 12. ledna. — Númeck/ koncept t arcliivu c. a k. til. ministerstva financi ve Vídni. Jeho římsko císařská Milosť, náš nej milosti vejdi pán, dává milostivě oznámiti české komoře k její obšírné zprávě ze dne 17. prosince, týkající se'české mince, Že to Jeho Milosť při takové zprávě a k té též přičiněném dobrém zdání zůstavuje; poněvadž ale ukazuje každodenní zkušenost, že se děje ku škodě Jeho Milosti a vší zemi, poněvadž tatáž česká hrubá i drobná mince ztrácí se skoro všecka mimo zemi a zajisté pro svou vnitřní dobrou hodnotu na jiných místech se láme a zase na horší minci zmincujc, aby komora téhož bedlivá byla a Jeho Milosti dále radou a míněním svým sloužiti, jak by se to zastavilo, a jest-li by nebyla pomoc proti tomu, aby aspoň mince drobná, jež hlavně zemi a obyvatelům k dennímu pohodlí určena jest, poněkud v zrnu i stříži zlehčena byla a tím se v zemi udržela, aby také nebyla v odporu k říšské měně, protože drobná mince tato beztoho ne dále jen v království Českém a přivtělených zemích běžná jest, jakož k takové potřebě určena jest, jak oznámeno, čímž by všecko lámání a zapověděné vyvážení zamezeno bylo a země k potřebě všední stále drobnou mincí byla opatřena. Na to má komora pomýšleli a Jeho Milosti oznámiti, co by v té příčině bylo činiti. Dáno v Praze, dne 12. ledna 1581. Pavel Griemiller z Třebska, nejvyšší prfibýř království Českého, podává nejvyšším úradníkom, soudcům zemským a všem třem stavům na sněmu obecním vPraze shromážděným zprávu ostříži i zrnu, a povinnostech průbýře zemského.*) 1683, 26. listopadu. — Orig. v arch. Třeboňském. „Jlltcm nejvyšším pánům, panflm ouředníkflm a soudcům zemským a všem třem stavům króloT&tví Českého, nyní na sněme obecním shromážděným, zpráva strany stříže a Ema. též povinnosti prfibýře zemského, ode mne Pavla Gríemillera i Tfebika, nejvylsíbo prQbýře zemského království Českého." Krátké poznamenání povinnosti průbýře zemského strany stříže. Předkem, prfibýř zemský podle povinnosti, závazku a přísahy své, kterouž jest zavázán stavům království tohoto, stříže a zrna domácích mincí všech stříbrných i na zlatě tak-se dotýkali a opatrovati má, jakž od starodávna na Horách Kutnách toho dobrý obyčej byl jest a posavad trvá, to také starobylými privi-lcjcmi a majestáty králů Českých a nyní mnohými sněmy stvrzeno jest. •) Snemy České. Díl VI. str. 420—483. 92 Item, přítomný jsa prňbýř zemský aneb mfstodržfcf jeho s pomocí mincmistra a gvardeina JMCské každý verk na tolařích celýcii, půlky i čtvrti, nejprve pláty Černé, nežli se lorují aneb bílí, 1 m. *) jich se odvíížiti mií, nachází-li se jich 8 kusů a %, potom na menších pořádných a dobře zpravených vážkách závažím jich každý kus obzvláštně bedlivě se též koštovati a vyvážili má, tak aby již nejvíce o perlu těžký a zase lehký nebyl. Našly-li by se více lehké o půl druhé perly nebo dvě, každý se vyvře a mincí rum navrátí, což někdy z jednoho verku ze 200 marek 50, 00 kusů, více míně, jakž kdy pilně nebo ncpilnč dělají, se jieh nachází; z těch musejí znovu zase půlky nebo čtvrti k druhému verku se tlělati, n to jest škoda jich, kdyby se pouštěly byla by škoda země a vyšli by tolaři lehcí na váze, jakž toho mnoho nyní se trefuje. Z toho pak žádný jiný VMtem odpovídati povinen není nežli průbýř zemský, načež jsou pokuty těžké, VMtcm dobře vědomé. Což se pak na druhou stranu mimo perlu půl druhé více těžkých dotýče, to jsou na škodu JMCské, ty se zase snadno ujiti a opraviti mohou, však obojího se ušetřiti musí. Item, podle toho jaden tejden vychází druhý verk na Horách Kutnách, bud od bílých grošů, malých grošů, bílých peněz někdy ztíží 100 neb 150 m. více a míně, ty se též z té jedné hromady, plátové černí váží na 1 m. půl a čtvrt a každé odvážení jich vyčítá se, bílých grošů na m. vcházeti musí 127 kusů, polougrošíků **) 240 kusů. V tom pak obojím verku pasíruje se mlncířům vajše i míně 4 kusy, nebo se to tak zouplna na míru nemůže rovnati, než bylo-li by opět více kusů nad ty 4 jako 6, 7, 8, 10, to by bylo zemi na škodu, a o to lchčejší zase JMCské na škodu; tolikéž v bílých penězích tu se jim propouští i v malých penězích 10 kusů, mimo to což jich taktéž na marku vcházeti má, nle těch toliko v roce jeden verk při vánocech se mincuje, a tak cožby se tu již vejše na škodu při kterém tom verku které těžké nebo lehké našlo, žádný se ten verk nepouští ale ihned zase navrátili musí, to oni zase brakovati a přébírati musejí, ažby na tu váhu přišlo, jakž náleží. Pakli by vajše se předce lehký nacházel, zouplna jej zkazili, šmelcovati a znovu mincovali musejí, a to jest škoda mincířův těch, i JMCské žádného to užitku nenese. O to já v těch místech mnohé a časté odpory, nesnáze až do zošklivení nésti a snášeli musím, načíž pak ode mne a mfstodržícího mého zvláštní bedlivost se drží, to jest z strany stříže nyní až posavad na Horách Kutnách má obzvláštní práce a povinnost, což se každého týhodne to tu dvakrát řídi; na to chovati musím místodržfcího svého, osobu hodnú, a zvláštní službu jemu plntiti, ten také, potřebí by bylo, aby přísežný byl Ir a z té stříže opatrování, zemi vysoce záleží, průbýři zemskému nejmenšího užitku neboližto jaké kořisti nejde, než ústavná práce, outraty nemalé a nejvyšší ošklivost. Co se zrna dotýče. Z též mince Hory Kutny každý týden jse mi od gvardejna JMCské skrze *) 1 marka čili 1 hřivna. **) malých groša. 93 7 místodržíeího mého z každého verku tolarového jeden celý ort již sprekovaný od nich poznamenaný, při tom z druhého verku buď grošů bílých, grošů malých, peněz bílých i malých, z tykle slitý canck, z kteréhož potom stříž se dělá, ■/„ l°tu ztíží, a též mince vyšlé 3 gr. o. a to k průbě zrna do domu mého odsýlá; ačkoli nyní skrze zlý fedrunk při komoře nedávají mi se než tři grošíky malých grošů, a ty sotva na jednu prňbu prňbýři zemskému postaěí, jestližeby kdy z potřeby druhá se vzíti měla, není odkud, protož v tom artikuli potřeba nápravy, aby ještě tři grošíky přidány byly, bez ěchoŽ nemůže býti, a tak by se s jinou mincí srovnalo, za tři gr. č. by se do roku sešlo okolo 1H nebo 20 gr. č. nejvíce; a tak všeho toho, což se nyní od Hory z mincí všech strany zrna prňbýři zemskému by sjíti mohlo i s tím, což se od starodávna od krále CcBkéko prňbýři zemskému s tou bc jeho i vší mince k prilbám okolo padesáti kop gr. ě. dává a více nic. A což se pak kusfl rozdílných mincí z každého verku k prflbč zrna vydávání prňbýři zemskému dotejěc : nic více nežádám, než což k tomu zapotřebí jest, a což od starodávna na Horách Kutnách sc dává, ačkoli něco toho krátce v sněmč jednom jest dotčeno, ale bude potřebí pro budoucí o to nesnáze a odpory žírej i vyspecifikovati. Jaké pak při této povinnosti mé strany též stříže a zrna i v jiných artikulích tu na Horách Kutnách s některými osobami odpory a ztížnosti json, kteréž brzkého opatření potřebovali budou, to dále, když páni komisaři strany hor k tomu nařízení v těch místech, kdež náleží, spraveni ode mne budou, slušuě-li se o povinnost svou k dobrému zemi zasazuji anebo nic, vyrozumět! ráčí. Strany jiných mincí tří v tomto království. Co Be pak mince Pražské, Jochumstálské a Budějovské, též stříže a zrna jich na zlatě a stříbře k opatrování průbýře zemského dotýče, v dobré paměti stavňm království tohoto zňstává, Že jest mi z počátku na to všecko vysoká povinnost dána, kteréžto chtíc já rád v těeh místech zadosti činiti pro dobré země, toho se jest mi hned z počátku po volí tí nechtělo, p r očí ž sem na stavy to vznésti a nemohu-Ii v tom fedrován býti, abych takového závazku těch tří mincí propuštěn a toliko při povinnosti Hory Kutny samé zůstaven byl, Žádal, ale toho jest mne od VMtí potkati nemohlo; ale ihned s JMCskou jest ten artikul před osmi lety s VMtmi snesen, vyhlášen, abych já se těch všech mincí, jakožto i na Horách Kutnách, strany stříže a zrna náležitě dotýkal. Jakož pak JMCská o tom pánům komorátům jedním i druhým psaním, aby se tomu všemu zadosti stalo, dostatečně poroučeti ráčil, ale až posavad nic toho se jest nevyřídilo. Ale cizozemci a odpornfei moji všelijak isou toho bránili a na zošklivení mé mnohé no-stranní zprávy pánům komorátům i někdy VMtem dávali, žeby to byly nějaké nové věci, prvé v těch místech nebývalé, JMCské na škodu a já že toliko tu svých kořistí hledám. Nejsouce tak daleko proti tomu, abych já zrna opatrovat! neměl, než stříže se mně dotejkati všelijak brání, jakož mi před třmi lety z komory na samo zrno bez stříže dvoje poručení dáno bylo, k tomu i průby ver-kovní z Jochumstálu jsou mi odsýlány byly, kteréhožto takového nedostatečného poručení, ani týchž průb samých sem k sobě přijití nechtěl a posavad proti po- U4 vinnosti své a na škodu zemí přijití nemohu, ale to vše až posavad při komoře České zůstává. Nyní pak také i to se od strany odporné mluví, že já o to vše zbytečně zaneprázdňuji a na stříž nastupuji, bez kteréž žeby prŕibýŕ zemský dobře býtí mohl, poněvadž JMCská své tu také přísežné mincmistry a gvardejny má, a chcili o stříži věděti, že ji vždycky dostanu, m. tolarů nebo půl (jakoby cizí mince byla) uptati se mohu. Což pak mnozí z prostředku VMtí, na takové jejich lstivé a nepravdivé zprávy, nedobře vyrozumějíc a rozdílu činíc mezi stříží domácích mincí a cizí z jiných zemí mincí, zdáloby se jedno býti, což býti nemůže; nebo již z této napřed dotčené mé o stříži zprávy dobře a snadno vyrozuměti se může, že průbýř zemský každý verk jakkoli velký anebo malý, prvé než se zmincuje, vyvážiti a zkusit! musí do nejmenšího kusu všech mincí. Ale k valvování cizích mincí jest veliký rozdíl, k tomu se přijití nemůže, než na tom dosti jest, když se toliko stříž do hřivny vyhledá i zrno její najiti a potom proti stříži a zrnu českému srovnati a zvalvovati se může. Sumou toliko od těch cizozemců toho se hledá, aby, jakož předešlá léta VMtem stavům království tohoto do sněmu takové osoby širokýeh spisů v německém jazyku podaly, a mezi jinými tento starý Hans Harder, kterýž nyní při puchhalterii jest, těch věcí s jinými původ byl, VMtem to předkládajíc, že prflbýře zemského zbytečně chovati ráčíte, bez kteréhož žeby dobře bejti mohlo, načež pak od VMtí náležitou odpověď jest vzal, tak také tuto o to se všelijak starají, aby již průbýři zemskému stříž z rukou toliko, nemůželi více, vzata byla; a že po jich vůli ještě vše to nejde, všelijak mne postranně mezi VMtrai voškliviti nepřestávají. Jakož pak tento Harder nenáležité a nepravdivé řeči o mně mezi lidmi rozsívá, že bych já povinnosti Bvé zadosti činiti neměl a mince cizí lehké valvovati se vzdaloval: čemuž já Bvětle odpírám a VMtí služebně prosím, že takovým nepravdivým a zbytečným toho Člověka řečem a zprávám na ublížení povinnosti mé a osoby mé nikoli místa dáti neráóíte; nýbrž v tom artikuli jest má stížnost do osoby jeho i před pány komoráty byla, že jest se on, bez osoby mé a mně o tom oznámení, sám o své ujmě, této poslední valvací dotýkati neměl, kterážto ne v čas předsevzata a publikována jest obecnému lidu více ke škodě nežli k prospěchu s velikým jich naříkáním po krajích byla, což že sem já jemu té valvací jeho naposledy podepsat! nechtěl ke mně zvláštní nelibost jest vzal, a kdyby se mně i to bylo v známost uvedlo, ani bych tehdy bez dovolení VMtí toho se co dotejkati mohl, neb o tom prvé již sněmem strany všech cizích mincí, jak se při tom chovati mělo, jisté vyměření jest a také i předešle ode mne takové mince menší na díle všecky na můj vlastní groš valvovány byly. A tak mne v té příčině tento Hadr nebo-ližto Harder neslušně, nevinně a nenáležitě stiehá; a nežlibyeh v těchto příčinách, jak strany stříže a zrna, ve všech těch místech proti závazku a povinnosti své> proti svědomí svému, starobylým privilejům VMtí, svobodám, sněmům, na škodu zemi co toho od osoby své jinačiti, umenšíti, zlehčiti měl a dopustil, raději všecka ta nejvyšší ošklivení s nasazením života svého k dobrému VMtí a vlasti své podstoupit^ anebo s poctivostí časem svým vší této práce časně se zbaviti chci. Jestliže mi pak to od VMtí sněmem zjevně nařízeno a, já snad že bych tomu 95 7» tak tlulcko nerozuměl, ukázáno bude, abych oS(í. F. V. C. tíž V. C. F. 1610—1612. V mincovno v Reichensteinu, kde mincovali Vilém z Rožmberka (1581—1502) a Petr Vok z Rožmberka (1502—1500) dukáty a početní groše: Značka M. A. v monogramu 1584 a 1585. Rasiliiis ze Sonnu, mincmistr, 1608—1612. Minccvna v TMIné: Značka H. T. v monogramu 1608—1611. Seznam vyobrazených mincí Rudolfa II. (1576—1612). Tab. XII. obr. 95. Pamětní medaille na korunovaci za eísaře německého z r. 1590 od Valentina Malera, řezače želez v Norim-berce (1560—1603). „ „ „96. Tolar z r. 1579. P. m. Tobiáš Gebhart. „ 97. Tolar z r. 1579. K. H. Jiří Šatný z Olivetu. „ 98. Tolar z r. 1593. K. H. Vlk (Wolf) Herolt z Oupy (znamení obráceno drápy vzhůru). „ 99. Tolar z r. 1596. K. H. Vlk (Wolf) Herolt z Oupy. „ 100. Tolar z r. 1602. K. H Hanuš Špis z Hartenfelsu. Tab. XIII. obr. 101. Tolar z r. 1578. J. m. Jiří Kadner z Greifenecku. „ „ „ 102. Tolar z r. 1588. J. m. Pavel Hofman. „ 103. Tolar z r. 1600. J. m. Krištof Taubenreutter z Tauben-reutu. „ „ „ 104. Tolar z r. 1588. B. m. Krištof Mattigkhofcr ze Sternfelsu. n n IVřtí. lUlOl ďi 1. lUiřtl. i . iii. JJU/.u1 Ul WC1 1*3 UVIU WJVdUCmU. „ „ „ 106. Tolar z r. 1610. P. m. Samuel Salvart z Falkenberka. Tab. XIV. obr. 107. Tolar z r. 1610. P. m. Beneš Hübmer ze Sonnleithenu. „ 108. Tolar z r. 1608. K. H. David Knderle z Burgštattu. „ „ 109. Tolar z r. 1605. J. m. Hanuš Gipfel. „ „ „ 110. Tolar z r. 1606. J. m. Centurio .Lengefelder. „ „ „111. Dvoutolar z r. 1604. P. m. Hanuš Lassanz z Frcidcneckn. „ 112. Dvoutolar z r. 1603. K. H. Hanuš Špis z Hartenfelsu. 105 Tab. XV. obr. 113. Tolar Bartla Albrechta z r. 1591. „ 114. Tolar Bartla Albrechta z r. 1600. „ „ „115. Tolar arci vé vod kyne Alžběly z r. 1587. P. „ „ 116. Pňltolar z r. 1603. P. m. Hanuš Lassiinz z Freidcnecku. „ „117. Pňltolar z r. 1588. K. H. Jiří Šatný z Olivetu. „ „ „ 118. Pňltolar z r. 1602. K. H. Hanuš Spis z Hartenfclsu. Tab. XVI. obr. 119. Pňltolar z r. 1611. K. H. Pavel Skřeta Šotnovský ze Závořic. „ „ „ 120. Pňltolar z r. 1585. J. m. Pavel Hofman. „ „ „ 121. Pňltolar z r. 1606. J. m. Centurio Lengefclder. „ „ 122. Čtvrttolnr z r. 1589. K. H. Jiří Šatný z Olivetu. „ 123. Čtvrttolar z r. 1595. K. H. Vlk (Wolf) Herolt z Oupy. „ „ „ 124. Čtvrttolar z r. 1594. J. m. Pavel Hofman. Tab. XVII. obr. 125. Bílý groš bez letočtu. P. m. Tobiáš Gebhart. „ „ „ 126. Bílý groš bez letočtu. P. m. Tobiáš Gebhart. „ 127. Bílý groš z r. 1580. K. H. Jiří Šatný z Olivetu. „ 128. Bílý groš z r. 1581. K. H. Jiří Šatný z Olivetu. „ 129. Bílý groš z r. 1594. K. H. Vlk (Wolf) Herolt z Oupy. „ 130. Bílý groS z r. 1595. K. H. Vlk (Wolf) Herolt z Oupy (znamení obráceno drápy vzhfíru). „ 131. Bílý groš z r. 1598. K. H. Jiří Dominigk. „ 132. Bílý groš z r. 1599. K. H. Hanuš ŠpiB z Hartenfelsu. „ 133. Bílý groš z r. 1602. K. H. Hanuš Špis z Hartenfclsu. „ „ M 134. Bílý groš z r. 1603. K. H. David Enderle z Burgštattu. „ „ „135. Bílý groš z r. 1580. J. m. Jiří Kadner z Greifenecku. „ „ „ 136. Bílý groš z r. 1581. J. m. Jiří Eadner z Greifenecku. „ „ „ 137. Bílý groš z r. 1583. J. m. Pavel Hofman. „ „ „ 138. Bílý groš z r. 1586. J. m. Pavel Hofman (znamení na rubní straně). „ „ 139. Bílý groš z r. ■ 1584. B. m. Krištof Mattigkhofer ze Stern felsu. Tab. XVm. obr. 140. Bílý groš z r. 1594. B. m. Krištof Mattigkhofer z« Sternfelsu. H p 141. Bílý groš zvláštní bez letočtu se značkou C S. „ „ „ 142. Groš Bartla Albrechta z r. 1585. „ „ „ 143. Groš Bartla Albrechta z r. 1593. „ „ m 144. Groš Bartla Albrechta z r. 1600. „ 145. Malý groš z r. 1579. P. m. Tobiáš Gebhart. „ 146. Malý groš z r. 1579. P m. Tobiáš Gebhart. „ 147. Malý groš z r. 1580. P. m. Tobiáš Gebhart. „ 148. Malý groš z r. 1580. P. m. Tobiáš Gebhart. „ 149. Malý groš z r. 1581. P. m. Tobiáš Gebhart. „ „ 150. Malý groš z r. 1583. P. m. Tobiáš Gebhart. 106 Tuh. XVIII. obr. 151. Mnlý groš z r. 1583. P. m, Lnzur Ercker ze Schrcckenfelsu. „ „. „ 152. Malý groš z r. 1584. P. m. Lazar Ercker ze Schreckenfeleu. „ ,. 153. Malý groš z r. 1585. P. m. Lazar Ercker ze Schreckenfeleu. „ „ ,. 154. Malý groš z r. 1686. P. m. Lazar Ercker ze Schreckenfeleu. „,„:,. 155. Malý groš z r. 1590. P. m. Lazar Ercker ze Schreckenfeleu. „ „ „ 150. Malý groš z r. 1591. P. m. Lazar Ercker zc Schreckenfeleu. Tah. XIX. obr. 157. Malý groš z r. 1593. P. m. Lazar Ercker ze Schreckenfeleu. „ „ „ 158. Mnlý groš z r. 1594. P. m. Lazar Ercker ze Schreckenfeleu. „ „ „ 159. Malý groš z r. 1599. P. m. Lazar Ercker ze Schreckenfeleu. „ „ „ 160. Malý groš z r. 1600. P. Zuzana Erckrová ze Schreckenfeleu. „ „ „ 161. Malý groš z r. 1604. P. m. Hanuš Lassänz z Freidenecku. „ 162. Malý groš z r. 1579. K. H. Jiří Šatný z OH vetu. ,. 163. Malý groš z r. 1582. K. H. Jiří Šatný z Olivetu. „ 164. Malý groš z r. 1583. K. H. Jiří Šatný z Olivetu. „ 165. Malý groš z r. 1591. K. H. Jiří Šatný z Olivetu. M 166. Malý groš z r. 1593. K. H. Vlk (Wolf) Herolt z Oupy (znamení obráceno drápy vzhůru). ......167. Malý groš z r. 1595. K. H. Vlk (Wolf) Herolt z Oupy. „ 168. Malý groš z r. 1597. K. H. Vlk (Wolf) Herolt z Oupy. „ „ „ 169. Malý groš z r. 1601. K. H. Hanuš Špis z Hartenfeleu. „ 170. Malý groš z r. 1604. K. H. David Enderle z Burgštattu. „ „ 171. Malý groš z r. 1609. K. H. Pavel "Škreta Šotnovský ze Závořic. „ 172. Malý groš z r. 1611. K. H. Pavel Škreta Šotnoveký ze Závořic. „ „ „ 173. Malý groš z r. 1582. J. m. Jiří Kadner z Greifenecku. „ „ „ 174. Malý groš z r. 1586. J. m. Pavel Hofman. Tah. XX. obr. 175. Malý groš z r. 1586. J. lil. Pavel Hofman. ■ „ „ „176. Malý groš z r. 1587. J. m. Pavel Hofman. „ „ n 177. Malý groš z r. 1587. J. m. Pavel Hofman. „ „ „ 178. Malý groš z r. 1588. J. m. Pavel Hofman. „ „ „ 179. Malý groš z r. 1602. J. m. Krištof Taubenreutter z Tau- benreutu. „ „ „180. Malý groš z r. 1604. J. m. Hanuš Gipfel. „181. Malí erroš z r. 1606. J. m. Centurio Lengefelder. „ „ „ 182. Malý groš z r. 1607. J. m. Centurio Lengefelder. „ „ „ 183. Malý groš z r. 1610. J. m. Centurio Lengefelder. „ 184. Malý groS z r. 1578. B. m. Tobiáš Gebhart. „ 185. Malý groš z r. 1579. B. m. Tobiáš Gebhart, zastoupen Krist. Mattigkhoferem ze Sternfelsu. m,n „ „ 186. Malý groš z r. 1580. B m. Tobiáš Gebhart, zastoupen Krist. Mattigkhoferem ze Sternfelsu. 107 Tab. XX. obr. 187. Malý groš z r. 15«0. B. m. Tobiáš Gcbhart, zastoupen Krist. Mattigkliofcrem zc Stcrnťelsu. „ „ „ latí. Malý groš z r. 1581. B. m. Tobiáš Gebbart, zastoupen Krist. Mattigkliofcrom ze Sternťelsu. „ „ „ l»y. Malý groš z r. 1583. B. m. Krištof Mattigkhofer ze Sternfclsu „ „ „ 190. Malý groš z r. 1584. B. m. Krištof Mattigkhofer ze Sternfclsu. „ „ „ 191. Malý groš z r. 1580. B. m. Krištof Mattigkhofer ze Stcrnfeleu. „ „ „ 102. Malý groš z r. 1500. B. m. Krištof Mattigkhofer ze Sternfclsu. Tab. XXI. obr. 103. Malý groš z r. 1589. (Znamení nezřetelné.) „ „ 194. Malý groš z r. 1599. K. H. Hanuš Spis z Hnrtcnfclsu. n „ n 195. Malý groš z r. 1603. K. H. David Enderlc z Btirgštattn. „ „ „ 196. Malý groš z r. 1609. K. H. Pavel Skřeta Sotnovský zc Závořic. n n n 197. Malý gros z r. 157.. (rok nezřetelný). J. m. Jiří Kadncr z Greifenecku. „ „ „ 198. Zlatá medailka novoroční z r. 1606. P. m. Hanuš Lassänz z Freidcnecku. „ „ 199. Bílý peníz (mince bílá) z r. 1579. P. m. Tobiáš Gcbhart. „ 200. Bílý peníz (mince bílá) z r. 1587. K. H. Jiří Šatný z Olivctu. „ 201. Bílý peníz (mince bílá) z r. 1597. K. H. Vlk (Wolf) Herolt z Oupy. „ „ „ 202. Haléř, denár či malý peníz (mince černá) z r. 1585. K. H. Jiří Šatný z Olivetu. n ,, „ 203. Haléř, denár či malý peníz (mince černá) z r. 1606. K. H. David Enderle z Burgätattu. „ r „ 204. Dukát z r. 1583. P. m. Lazar Erckcr ze Schreckenfelsu. n n n 205. Dukát z r. 1588. P. m. Lazar Ercker ze Schreckenfelsu. „ „ „ 206. Dukát z r. 1594. P. m. Lazar Erckcr ze Schreckenfelsu. „ „ n 207. Dukát z r. 1610. P. m. Samuel Salvart z Falkenbcrka. Tab. XXn. obr. 208. Groš početní komory české z r. 1586. P. m. Lazar Ercker ze Schreckenfelsu. n „ „ 209. Groš početní komory české bez letopočtu. P. m. Lazar Ercker ze Schreckenfelsu. „ n „ 210. Groš početní komory české z r. 1586. P. m. Lazar Ercker ze Schreckenfelsu. „ „ „ 211. Groš početní komory české z r. 1590. P. m. Lazar Ercker zc Schreckenfelsu. „ „ „212. Groš početní komory české z r. 1597. (Vopisu lícním čte se BEHMICHEN místo BEHMISCHEN). P. m. Lazar Erckcr zc Schreckenfelsu. 108 Tuk XXII. ol>r. 213. Groš početní komory české z r. 1577. K. H. Jiří Šatný z Olivetu. „ „ „ 214. Groš početní komory ôeské z r. 1579. K. H. Jiří Šatny* z Olivetu. ,, „ „ 215. Groš početní komory české z r. 157í*. K. H. Jiří Šatný z Olivetu. „ 216. Groš početní komory české z r. 158í). K. H. Jiří Šatný z Olivetn. „ 217. Groš početní komory české z r. 1594. K. H. Vlk (Wolf) Herolt z Oupy. „ ., „ 218. Groš početní komory české z r. 1604. K. H. David Enderlc y. Eurgstattu. „ „ ,, 219. Gros početuí komory České z r. 1605. K. H. David Enderlc z líurgatattu. Tab. XXIII. obr. 220. Groš početní komory české z r. 1606. K. H. David Enderlc z Burgštattu. „ „ „ 221. Groš početní komory české z r. 1608. K H. Pavel Škreta Šotnovský ze Závořic. „ „ „ 222. Groš početní komory ôeské z r. 1610. K. H. Pavel Škreta Šotnovský ze Závořic. „ „ „ 223. Početní peníz komory české z r. 1610. K. H. Pavel Škreta Šotnovský ze Závořic. „ „ „ 224. Početní peníz komory české z r. 1611. K. H. Pavel Škreta Šotnovský ze Závořic. f, „ n 225. Početní peníz komory české z r. 1611. K. H. Pavel Škreta Šotnovský se Závořic. „ „ „ 226. Početní peníz komory ôeské e r. 1611. K. H. Pavel Škreta Šotnovský ze Závořic. n „ „ 227. Početní peníz komory České z r. 1578. J. m. Jiří Kadner z Greifenecku. „ „ „ 228. Početní peníz komory české z r. 1581. J. m Jiří Kadner z Greifenecku. „ 229. Početní peníz komory české z r. 1585. J. m. Pavel Hofman. „ 230. Početní peníz komory české z r. 1588. J. m. Pavel Hofman. „ 231. Početní peníz komory ceBké z r. 1589. J. m. Pavel Hofman. Tab. XXIV. obr. 232. Početní peníz komory české z r. 1593. J. m. Pavel Hofman. r 233. Početní peníz komory ôeské z r. 1594. J. m. Pavel Hofman. „ 234. Početní peníz komory české z r. 1598. J. m. Pavel Hofman. n 235. Početní peníz komory ôeské s r. 1601. J. m. Krištof Tauben- reutter r- Taubenrentu. n 236. Početní peníz komory české z r. 1602. J. m. Krištof Tanben-reutter z Taubenreutu. n n n n n n n n n t) 109 Tab. XXIV. obr. 237. Početní peníz komory české z r. 1602. J. m. Kriôtof Tauben- reuttcr z Tauboiirentii. „ „ „ 238. Početní peníz komory české z r. 1605. J. m. Hanuš Gipfel. „ „ „ 239. Početní peníz komory české z r. 1608. J. m. Centurio Lengefeldcr. „ 240. Početní peníz komory české z r. 1609. J. m. Centurii* Lengefeldcr. „ „ „ 241. Početní peníz komory české z r. 1610. J. m. Centurio Lengefeldcr. „ „ „ 242. Početní peníz komory české z r. 1611. J. m. Centurio Lengefeldcr. „ „ n 243. Početní peníz komory české z r. 1578. B. m. Tobiáš Gebliart. Tab. XXV. obr. 244. Početní groš komory české z r. 1579. B. m. Tobiáš Gebliart, zastoupen Kriét. Mattigkhoferem zc Sternfelsu. „ „ „ 245. Početní peníz komory české z r. 1588. B. Itt. Krištof Mattigkbofer ze Sternfelsu. „ „ „ 24G. Početní peníz komory české z r. 1589. B. m. Krištof Mattigkbofer ze Sternfelsu. „ „ „ 247. Početní peníz komory české z r. 1592. B. m. Krištof Mattigkbofer ze Sternfelsu. „ „ „ 248. Tolar slezský bez letopočtu. „ 249. Tolar slezský z r. 1587. „ 250. Dukát slezský e r. 1587. n « 251. Početní peníz slezské komorní účtárny z r. 1588. 110 MATYÁŠ I/) (1612-1619). Syn císaře Mtxiiniliann II. a Marie, infantky španělské", dcery císaře Karla V., narozen/ dne 24. února 1ftfi7. Korunován za krále českého dne 23 kv-Hna 1611, ríinsko-nčmeckým císařem dno 24. června 1613. Zemřel dne 20. března 1610. Manželka: Anna, dcera arciknížete Ferdinanda Tyrolského, zasnoubena dne 4. prosince 1611, zemřela dno 14. prosince 1018 Mincovnictvi české za Matyáše I. cblahé rozbroje náboženské staly se národu našemu velmi osudnými. V těch roztržkách počaly 11 nás bídné peníze, kterým říkáno kyji r y n_vipry, podle dolnončmcckého kippen, nítkippen (auswccuseln) to jest vy-mčňovati, vybírati aneb vyměšovati. Vyměňovali totiž kupci k tomu nařízení, když zaplatili jistý značný obnos komoře, dobrou minci a stahovali staré dobré peníze, tavili je, lehké vybíjeli a vydávali Brněnou. Tak stávaly se dobré dukáty, tolary n zlaté vzácnými a místo nich mezi lidem kolovala .poloinědčná mince, která obchodem za hranicemi nesla. Nie nespomáhalo, že ustanoveni byli dva prubfři. Léta 1615 ustanovili stavové zvláštní komisi, která pečovati o to měla, aby dosti dobré drobné mince na groších a bílých penězích bylo vydáno, cena dukátů a tolarů v království aby nestoupala, aby cizí mince, zvláště tříkrejcary některé, ze země puzena byla. Dukát platil 112 kr., avšak v Německé říši stouply ceny veliké mince nesmírně, což ukazuje tato tabulka, ze spisu Adaukta Voigta vyňatá.**) Koku Dukát Zlatý duk. rýn: Tolary Zlatý rýnský 1612 144 kr. 108 kr. 88 kr. * 76 kr. 1614 144 „ 107 a 108 kr. 00 „ 78 „ 1615 140 „ 105 kr. 84—90 kr. 75—80 kr. * 1616 150 „ 112 „ 90 kr. 80 kr. 1617 — — 100 „ 80 „ 1618 152 „ 120 „ 92 „ 82 „ *) Jmenuje se sice obyčejno jako král uherský Matyášem II., než jako král český* byl I.; neboť Matyáš Korvin nebyl legitimním králem ('eskym. Jako císař nránecký byl Matyáš také I. **) lleschrcílmng der ltishcr bekannten llülimischen Münzen nach chronologischer Ordnung von Ädauctufl Voigt a St Germano. Praha 177t Dil III. »tr. 2*4. III w Německá mince ., Itntzcn" rovnala sc 4 kr. čili 1 zlatý měl l.r> Batzcnů (nncii). Klesajícímu hornictví v Hoře Kutné chtěl r. 1(il4 sněm pomoci, povolil 15.000 kop iníš. (45.000 zl. rýn.) podpory a osvobodil Horu i jiná horní města berně zemské. Však blahobytu nepřibylo. Mince jako předůlexitá věc zemská zaměstnávala zhusta Hiiěiny království Českého. Brzy po nastoupení krále Matyáše vyslána sněmem zvláštní komise ku ohlodání hor a mince na Horách Kutných. Podrobná zpráva téže komise sepsána i krá'i zaslána dne 5. června 1012. Zlá i nehodná mince jak by zc země vybyta byla, o tom jednáno na sněme obecném v ("cskyVh Budějovicích, dne 20. ledna 1014 zahájeném, i zvolena k ruce nejvyšším úředníkům n soudcům zemským i radám cis. soudu dvorského a komorního komise osob, které by předem k důležité věci zemské hleděly. Tehdy také doznali stavové, že na pni l>ííi zemském pro nařízení dobrého řádu o minci v král. (Vrškem mnoho záleží, a žádali krále, aby v povinnosti jeho žádná překážka se ■nu neděla, a tudíž aby opatroval stříž i zrno v minci Horské, Pražské i Jáchymovské, a jemu povoleno roční služby z berně zemské půl druhého sta kop gr. č. Zápis o tom na sněmu učiněný uveden na str. 131. Také generální sněm, kterýž držán na hradě Pražském léta 1015 od úterka po sv. Trojici, uvažoval o minci a jmenoval z obce jisté osoby, jimž starosť o zvelebení mince svěřil. Tehdy žádali stavové císaře, aby v zemi drobná mince, totiž groše bílé a malé, též peníze bílé a malé bity byly. Osoby zvolené uvažovaly také o pomoci, aby tolary a dukáty zbytečně zvyšovány nebyly. Dopuštěno, aby groše některé zvláště po třech krejcarech až do vyjití soudu zemského postního nejprve příštího dovoleno bylo vydávati a brati. Také stížnosti prubíře zemského 0 cizí lehké minci v inoc dány plnomocníkům a nejvyšším úředníkům.*) Neutěšené poměry při minci Kutnohorské na počátku panování krále Matyáše vypisuje Mikuláš Dačický z Heslová ve svých pamětech**) takto: „Komissí opěty na Hory Kutné k přetržení neřádův horních nařízenn jest; kteréžto neřády až posavad a již zjevně se provozovaly a skrze to nemalé dluhy se na minci královskou, prve zadlužilou, vzdělávaly. Auřednící pak horní, zvláště cizozemci, tu sobě naháněli a bohatli a sami sc někteří mezi sebou v nevěrnosti a zlodějství naříkali a se vinili, však žádný až posavad z ničeho nevyvedl a vždycky vše do dlouhé truhly zavřeno. Auředníci mince drobné dělati dáti nechtěli, samé toliko celé tolary, a ty se toliko auředníkům a od niob vcchslířňm dostávaly, kterýmžto vechslcm sami sobě oužitky provozovali; skrze což nejhorší mince cizozemská houfně sc do Čech, a naproti tomu česká, domácí, dobrá mince nová 1 stará ven z země dostávala na velikou škodu a posměch král. Českého. Z mince král. na Horách Kutných zlatí, falešnau minci, kteráž za předdotěené nové, celé, dobré tolary zvcchslováua byla, nákladníkům horním platili a bezděk strkali; obce *) Zápifl Roruiii z r. Ifiln otiňti'n u výfmtkii na „tr. 132 **) Vyilárí Dia. Aut. lfezka. Díl II. atr. 122. a 123. 112 městu minci zakládali a na to sc dlu/.iti musila. Kdo ví, kdy a kde Hvýho do-Htunnu! — K té komissí nařízeni byli tito: pan Adam st. z Waldšteina na Zchiišicích, pan Adam Slavata, kterýž tu při Hoře až posavad bytem zůstával, pan Pavel Hrnbaně z Přcrubciiic na Pečkách, a jakýsi doktor Nicolaus, příjmím Majus, Němec, a ten nic české řeči neuměl n nerozuměl, však horlivě ňíbaly a zloděje vyhledávat! počal, až sc o to, ucho sobě v nččemž na odpor nastuupili, svadil s dotčeným pánem Slavatau. Náklad nemalý' v, mince vycházet i musel na ty pány komihsaře, čehož týž pan Slavntu nejlépe užil a k němu sc tu jiní, a kdo se v těch příčinách potřeboval, nacházeli dali. Ncjv. miucmcjstr pan l lamu hal z Waldšteina, ten zůstávaje mincmcjstrem toliko jménem a ne skutkem nic také opntřiti nechtěl, jen také svého hledíce, ničehož přítomen nebyl, všeho sc vzdaloval, toliko jalovými řečmi a trošty aiiřednfkfiv sc hojiti dal a s nimi držel, a maje jo spravovati, nimi sc spravoval a sám na ty hory sc nedostavoval, a také těm horám a na nich šíbalů naprosto nic nerozuměl. A úředníci toliko sc projížděli v drahých šatech s ženami n dětmi svými dostávše sc tu někteří od polti nazí a hladovití jako vlci, se procházeli a hoblovali, nic ncopatrovali, jen stařice nesmírné, kterýchž hodni nebyli a ncznsluhuvuh, brali a ještě na tom nepřestávajíce, kde mohli vfceji sobě přidělávali a naháněli. Když na ně lid obecní horní naříkali, toliko se smáli a vrchnost přelitávajícc a kojíce, předec brali a svou nevěrnost a šibalství novými tolary a dary zastiňovali, podle toho přísloví: Mlč ty a já taky.- Potom ještě přijela dvojí komise nti Hory Kutné: Prokop Dvorecký z Ol-bramovie všecko vyšetřiv, úřad horní dal obnoviti. S hofmistře v st ví složen Šebestián Holzl, Mikuláš z liásné s urburéřství, Pavel Skřeta sproštčn ouřednictví mince, při kterémž dlouhý čas měněním tolaru si naháněl a odebral se pryč. Na závazek vzati Hans Špis, puchalter, a Šebestián Hôlzl, jemuž pak i stráž ku d věřím postavena. Přední městský písař Jan Piscis učiněn hofmistrem n Jan Šoltys Slánský z spolu rad nich mezi ěepmistry jmenován ouredníkem mince; Ludvíkovi Kavkoví na Kariku, kterýž štolmistrem zůstával, poručeno urburéřstvf. *) Mikuláši Vodňan-skému dáno vedení knih. Léta 1614 vády povstaly mezi lidmi v Čechách o malé, falešné penízky, kteréž se houfně do Čech dostávaly, a z mince císařské na Horách Kutnách jimi čeládce horní a dělníkům placeno bylo, od nichž zase žádný jich na potřeby brati nechtěl. Mince drobná česká žádná sc nedělala, samé toliko tolary široké a ty sc po 36 groších bílých braly a vydávaly. Dostávaly sc toliko bohatým a šly na větším díle ven ze země.**) Za tím následovala zápověď císařská, aby se v Čechách malé peníze více nebraly.***) Též léta_i6JA_yřaya_a nesnáz byla o falešné cizozemské groše po 3 kr., kteréž se houfně do Čech dostávaly, čímž ví ni byli dle Dačického sami domáci •) Itačický-Rezek. Díl II. str. 125. n I2C, tóí 12« •*) Dnčický\ Díl II. Btr. 144. ***) Deckovský v „ľosclkyni* díl II. str. iiG. nvnzku 2. 113 8* šejdíři, ti, kteříž drobnou českou minci na Horáci) Kutnách dělat i zastavili pro své toliko užitky. Dobrá česká mince ven ze země se nesla a za ní všelijaká falešná mince a šarapatky*) na velikou ujmu král. Českého se dostávaly. li. 1616 rozepsali!"'jsou mandátové císařští, aby širocí tolarové po 90 kr. a zlatí dukátové po 2 kopách míš. a po 10 kr. vydáváni a bráni byli; drobné české ininee se nedělalo.**) Radu horní a mincmistr v Praze dopsali o Novém roce 1615 úředníku minee Aug. Šmilauerovi na Horách Kutných list, kterým upozorňují ho, aby všecko stříbro z Katibořickýeh dolfi do Prahy zasýlal. Rovněž tak veškeré stříbro, jež má zrno horší než tolar, tam odváděno bylo, a to jnk zlomky, tak i klenoty. Již za císaře Matyáše působil v Praze jako řezač kolků Hanuš Konrád Grcutter, J. M. C. zlatník, a stěžoval si k minci na Horách Kutných do zámečníka Šebestiána Hoěpa, také Němce, ustanoviv svým zmocněncem zlatníka Matěje Schlogla.«**) Reč německá byla při úřadech naskrze obvyklá. Jen ncjvyěší mincmistr Vilém z VřcHovio niti opotřeboval mateřské řeči a velmi pilně spracovával éeskrt úřední podání, i hájil sněmovní snesení obšírnými výklady, když z vůle Pražských rad komory České a úředníků mince tamní vybočovala ze snesení sněmovních. Pozoruhodnou zprávu jeho radám komory české z r. 1616, v níž neschvaluje proměny v zrně drobné mince české, uvádíme doslovně na str. 133. Vzdor častým výnosům sněmovním o vynášení mince dobré za hranice a hrozným trestům, které stihaly provinilec, vyskytli se odvážní cizinci, kteří vývoz takový jako obchod po několik let provozovali. Cizinec Petr des Plank vyměňoval dobrou, hodnou, bernou minci na škodu král. Českého, nadávky na ni dával a ven z země na mnoho tisíc vysýlal, než ho popadli. Za dvě léta (1613-1615) vyslal do Hanu (Hanavy) přes 85.000 rozličné drobné mince: „dudky, groše, dvoukrejcarníky, krejcary, trojníky a na takové peníze jest na sto zlatých od tří do sedmi zlatých nadával-*. Když ho dostihli r. 1617, neodsoudili ho k spálení, jak bylo obyčejem, než vypověděli ho ze země.f) Za dobrou minci zase vnášena hlavně židy do země cizí mince nehodná. Na sněmích činěna často proti témuž opatření, však byla málo platná. O minci nehernou bývaly hojné soudy i „bitvy". Pořád ještě byla mince česká lepšího zrna než v zemích sousedních, jnk doznal zemský prubíř Šustr z Gold pětka, řka r. 1617, že „žádná mince s zrnem českým rovna noní".-f"f-) Ačkoliv vydáním groše malého valně pomoženo nedostatku drobné mincet přece se k nám tlačily polské groše Sigmunda III. Vasy (1587—1632), jak do- *) Šarapatky čili nehodné penízky. Dacický. Díl II. str. 161 **) Daäický. Dil I. atr. 317. ***) Archiv kr, horního města Hor Kutných k 17. červnu 1610 f) Dr. Zik. Winter: Kulturní obraz českých mést. Díl II. str. 144. DIo archivu prafakého A. lOfitl, 397 a knihy 6. 324, 67. ft) Archiv pražsky* c. 1009, 397. 114 ložiti lze mnoha nálezy ,. poklad A". Z těchto zříti pestrosť běžné mince za doby krále Matyáše n pozdější; kromě bílých a malých grošů zřídka se uhodí na nález, v němž by hromadně byly tolary a pfiltolary české téhož panovníka, kdežto pestré směsi cizozemské nž i ze Švýcar a z Hollandii dosti jest.*) Podle Dačického (díl II. str. IHJ.) dosti bývalo malých pruských medených n železných penízů, které i zámečníci robili. Tak nadělal léta 1615 jnkýs Michal Hazler dle žaloby císařského rychtáře staroměstského z cínu na malé minci za mnoho tisíc. Když na pouti u sv. Prokopa vyměňoval, popndli ho.**) Židé uměli mistrně ohřezávnti dobrou minci, ačkoli byly na to těžké tresty. Obřezaných peněz neehtívali lidé v trzích než s libovolnou srážkou neb na váhu.***) Komora česká, pozorujíc vluzováuí cizích mincí, zejména dudků polských, a ztrácení se veliké, hodné mince za hranice, radila králi, aby věc zařídil jako král polský, který razí z tolaru 18 až i 20 dudků, a to dá, když se sto tolarů vyrazí, padesát procent.-j-) Vůbec byla doba panování císaře Matyáše trudnou předehrou ku tragedii, jejíž jcviStěm stala ne po r. K>20 ocítí nu* e vinuti. Úřad ncjvyŠNÍlio mincmistru byl skoro bezvýznamný, tak žo císař Matyáš doznal, že neobsazením jeho aspoň se zbytečných výloh ušetří. Za to obrácen zřetel ku zkoušení mince vybité v mincovnách i cizí mince v Čechách obíhající, aby komoře české vnitrní cena jich byla oznamována. K důležitému úřudu povolán Augustin Š mi la u e r ze Š m i 1 o v a z patricijské rodiny jihlnvské, kterýž jmenován nej vyšším p rub éře m od císaře dne 3. srpna 1611, a přesídliv do Hory Kutné, vykonávnl zde nařízené rozbory prubných grošů, jakož i dohlížel při přijímání kyzův a k celé správě hutí znalecky přihlížel. Ku zkouškám svým mohl upotřebovati uhlí ze zásob mincovny horské. Záhy však rozhodl se král Matyáš jinak a jmenoval opět nejvyšším mincmistrem pověstného potom Viléma z Vřcsovic,*řÝ) jehož přičinění též se neslo, aby leštěnce z Rutiboric taveny byly v Hoře, k čemuž císař nepřistoupil. *) V zápisech dosti čiwto jest zmínka o pac u (batz) co platil 4 kr.; šilink platil á grošu a 4 denáry míšeňské'. Ldta 1619 groA bílý brán zsl 7 bílých pent'z, krejcar platil 3 bílé penízu čili G malých penčz. Denní plat (Viníka byl toho ensu 12—14 grošů mís., vinaři dostávali 10—17 bílých penr-z za tlen, chtôli vftak S bílé grofte čili 21 bílých peněz, a ženy G', kr. čili 19 bílých punč* a 1 malý **) Ur. Zikmund Winter: Kulturní obran českých mimi. Díl II. str, 456. Archiv král. hlav. města Prahy 6. 1292, 83. ***) Taintuz str. 443. lite se v Karcbesíovi r. 1602 str. 84.: „Jako Sidó sa«ni obřezáni jsouce ka&lou dobrou minci stríliati obyčej mají". U Lazara Tinkasa našel tesař pod podlahou v komoře r. 1581 „hrnec s voatřižky a vopilky groša českých", což vážilo 7 hřiven! Archiv král. hlav. města Prahy & 1069, 282. f) Mittheilungen fllr die Geschictite der Deutuchen in lWlnnen. Jtoč. 1886 str. 197. ■ff) Manželkou jebo byla N. Hrušovská z HruAtva. LcSta 1698 byl výWrélm posudneho v Žatci, od r. 1612 nejv. mincmistrem král. Čedtélio. l'ře -II. *) Povolená odchylka. ) Plísky. 119 dobře u náležitě vyhŕíti bc mají, tak aby potom v lom*) hčlosť tím lépcji chytili mohly. Takové pláty černé do mincu zase vnésti a k volilcilání ]»ánňm ouřcdníkuin mince postavili. Našlo-li by se co toho nemírného, páni oiií'ciluíci vedle instrukcí od Jeho Mti Císařské sobe vydaných, budou věděli, jak se v tom zachovali, ľuk-li to v mírnosti se najde, tehdy jakž jsou podle váhy eány z mince přijali, tak znsc též konšelé podle též váhy povinni liiidou pláty černé s ciztiroii **) z ouplna do mince odvésti, toliko pomoc, kteráž jim od J Mti C. povolena jest, té což mohou, zdrže t i a zachovati, to při nich ziistati má.***) A jakož každého týhodne z mince peníze se vydávají od mincování a pregování, tu opět konšelé mincířští společně, co se kterému inincfři za práci jeho má l2 vynaloženo na novií kladiva 7 kop 50 gr. ées. Mimo to platilo so dlc register šufářů nnnee každý téhoden niiiieíŕiiin pomoci na nádobí po 20 gr. Dělníci mincíŕští nechtěli dopustiť, aby na mzde (luomi) byli zkráceni, hájíce se, že riic z nejaké zoumyslnosti, ale z nevyhnutelné a bezelstné potreby, nemohouce v toin nikterakž práv i býti, kdyby proti předešlé míře jim sňato býti mělo, a při tak těžkém a krvavém díle o hladu trvati n sebe s manželkou a dítknmi svými vyživiti; tedy by zase k svým řemeslům a obchodům se navracovali a sobě chleba a vyživení jinde hlcdati musili."*) V Jáchymově též pokleslo hornictví a s tím mincování; ani hojné komise nic nespravily. Za císaře Matyáše zde nepřetržitě působil mincmistr Centurio Lengefeldcr, vydávaje mince s poprsím královským a se znamením lví hlavy s vyplazeným jazykem (znaěku ěís. 32. na tah. XT.). Tolary jeho nebývají vzácny- Budějovickou mincovnu jmenuje sice ještě král Matyáš roku 1011 j|, avšak jsou důkazy, že běhy válečnými /.inikla ku konci vlády Rudolfovy a před rokem 161b, kdy dlc nařízení komory Crské výše doloženého stříbro z Ratibořic a vůbec z jižních Cech dodáváno býti melo do Pražské mincovny. Než nedálo se tak pořád, jak níže uhlídáme. Mincovna Budějovická vystavěna r. 1509 blíže Dominikánského kláštera. Toho času velmi Čile mincováno v tyrolském Hallu, kde Krištof Oerber (značka C O) řídil ražbu mincí Matyášových pro Tyrolsko. *) Archiv horní 6 &60&—IV. K roku 1613; v&ik gpráva tato patrnú již táhna se k pozdější dobi; neboť se tu mluví o čtyrkrejcnrecli, mu nčí teď sotva tolik lze koupiti, co pred púti lety za krejcar. Hodí se nejlépe do času dlouhé mince léta 11322. 121 ľoj)ib mincí MatyASo 1. Ľočnemc popisem k o r u n o v a ô n í c b mincí. V zlaté i .v« stříbře ražen pľiiÍK s dvojím rozličným rubem. Na lícu 20 min širokém u oběma nízum společném vidí so uprostřed vavřínového věnce poprsí královo nalevo obrácené, v kroji uherském a čapkou, zdobenou volavčími péry. Na prsou zavěšen panovníku řetěz zlatého rouna. Opisu není. lfciib prvý ukazuje čápa požírajícího na zemi hada, k čemu vztahuje se opis: SALVTEM EX INIMICIS NOSTRIS • t. j. „Zdar z nepřátel našich'. Jiný rub má svrchu českou korunu nad dvěmi palmovými větvemi a pod tím v šesti řádcích: M ATT HI AS II I D. G • HVNG ■ REX CO RON AT IN R KG- EM BOHEM LE I AN ■ 1011 ■ DIE ■ 23 ■ MAY (aneb M AU též jiný ORONATUS). Kolem věnec vavřínový (Tah. XXVI. obr. 252.). Rázy naskytují se rozmanité i oba ruby; ve stříbře rnženy na tlustých plíškách až 20"5 gr váhy, ve zlatě váhy dvou dukátů. Jiný korunovační peníz má týž nápis na jedné a čápa na druhé straně (Tab. XX VI. obr. 254.) i váží 0U2 gr. Mnohem hojněji přiházívá se zlatý i stříbrný korunovační peufz, ve zlatě 1-7 a 342 gr a ve stříbře 103 gr těžký a jen 17 mm Široký (Tab. XX VI. obr. 253.). Líc má monogram králova jména pod českou korunou s dvěma palmovými větvicemi, vespod římskou číslici -Ha kolem vavřínový věnec. Na rubu čte se v podobném věnci pětiřádkový nápis: CORO'NAT: HO I HEMLEI REX ■ 11011 ■ Takové mince rozhazovány při korunovaci mezi lid.'") K upomínce na slavné císaře z rodu Habsburského, Maximi huna I., Karla V. a Ferdinanda I., raženy častěji mince vzpomínkové zvící tolaru neb dvou-tolaru ve stříbře i ve zlatě; takové váhy pěti neb desíti dukátů. Staří sběratelé jmenovali je n u mini r c s ti t u ti. Též v Pražské mincovně Benediktem Hubmercin vybit vzpomínkový tolar tohoto rázu (Tab. XXVI. obr. 255.): Na lícu obrněné poprsí císaře Matyáše v okruží a bez koruny. S prsou splývá zlaté rouno. Pod poprsím český lev s pravé strany. Za perlovým obvodkem, dole přetrženým, opis zdola počínající: + MATTHIAS I) ■ G • ROM • IMP • *) Pavel Skálu ze Zliol-e píše v dílu I. sír. 334.* „Když 2 kostela šel král Matyáš, liázuna nieij liil mince zlatá i stříbrná, mající na jedné1 stranu obraz královský se dnem korunování, n na dru lir cápa, ilľ&icílio v noze luula s nápisem takovým: ,Saluteui ex inimicis nostris* (zdraví a vzrůut nás z nepřátel tíahícIi)". První to mince zvlášť ke korunovaci ražená. Dříve mezi lid metány peníze berné, r-wki* i ínÍHcnské, iiienSí a vťítší, jak pídí „Staří letupiauvé1*. Jen při korunovaci krále Ludvíka r, l&Oy penčz mezí lid nesypali. 122 S-A ti - II - HO • IíKX Na konci opisu pod poprsím značka fliihmerova, totiž srpek měsíce a nad ním hvězda. Na r u b u tři za sebou řáděna" korunovaná a zlatým rounem zdobená poprsí v levo obrácená. Prvé pŕiodéno v kožich, ostatní v brnení Za perlovým obvodem opis: MAXI • (milianus) I (AKO • (lus) V ■ KT FKItD • (inandus) 1> • G • UuM* (nuorum) C^ES (ares) U KG ■ (es) UISPfaniae) © Ve zlatě obražený nalézá se v mincovním kabinetě císařském vc Vídni. Z běžné mince vážily pěti tolary až 14ív2 gr a byly 11 mm z tloustl, pak třítolary 87*8 gr a 7 min tlusté", dvou tolar y 58 gr (Tah. XXVI. obr. 250. a tah. XXIX. obr. 272. a 274.) a 1% tolary váhy 43 gr. Ráz jejích jest týž jako na tolarech níže popsaných. Tolary (Tab. XXVI. obr. 257., tub. XXVII. obr. 200.—205. a tak X X V'111. obr. 200. 271.) až 42 mm široké, mají též ráz rozličný. Bud vidí se n a 1 í e i k o r u n o v a n é poprsí v levo obrácené, s krátce přistřiženým vlasem, s kníry a kozí bradou, v krunýři s hladkým úzkým límcem neb širokým a vysokým okružím, v převěsném plášti, na rameni paskou připjatém. Na hrdle řetéz zlatého rouna a pod poprsím český lev s pravé strany. Kolem v opisu čte se: MATTHÍAS II I> G IIV (lev) NG • ET BOHE REX H tím lícem bývají dvojí ruby, a to prvý nese štít korunovaný, řetězem řádu zlatého rouna ovroubený, s mnoha znaky a v úsečkách vedle* rok 16111 neb 16112 (Tab. XXVI. obr. 256.), aneb druhý rub se znakem rozčtvrcenýra, kde v 1. a 3. poli vidí se uherská břevna a v 2. a 4. český lev a uprostřed rakousko-burgundský štítek; to vše pod korunou, od níž běží toasonový (zlatého rouna) řetěz. V úsečkách rok 161 12 a kolem opis jako na předešlém: ARCH - A VST • D VX ■ B V (znamení tři poupata neb stoky v ovalui RG MAR MO ■ CU TY nebo TI (Tab. XXVI. obr-257. a tab. XXVII. obr. 260.—263.). Nejčastěji bývá však mine. znamení na konei opisu. Tolar b mnoha znaky popisujeme tu zevrubněji: V líci obrněné poprsí královo s pravé stlaný, s českou korunou na hlavě, R krátkým kadeřavým vlasem a vousy, jak výše uvedeno; okruží hladké, s ramen splývá plášť a na hrdle zavěšen řád zlatého rouna. Pod poprsím český lev sáhající dole v opis: MATTHÍAS II D G HV (lev) NG ET BOHE ■ REX Na rubu korunovaný štít s mnoha znaky ovinutý řetězem zlatého rouna. S obou stran rozdělený letopočet * 16 ! 11. Znaky ve štítu jdou tímto pořadem: 1. Uherská břevna, 2. český lev; mezi nimi na čestném políčku 3. rak.-burg. znak, 4. věž kastílska, 5. lev leonský, 6. arragonský, 7. sicilský znak, 8. lev habsburský, 9. korutánsky, 10. kratinký znak, 11. parohy wurtemberské, 12. horno-rnkouský, 13. portenavský znak, 14. moravská orlice a 15. orel tyrolský. Kolem opis: ARCH ■ A VST • DVX ■ B V RG • MAR • MO • CO • TY (znamení hvězdička nad půlměsícem). Pokládá se za nejprvnější tolarový ráz tohoto panovníka. Týmž rázem vydány též dvoutolary (Tab. XXVI. obr. 256.) se zkratkem B VR- v opisu rubním. 123 Kdežto v těchto rázech držel se řezák kolku, typu zu císaře Rudolfa TI. Ant. Abondicm navrženého, tedy ncjpozdčjší tolary (hrnnáče) Matyášovy, navržené pražským řezačem kolku Hanušem Konrádem (ireutterem, představují krále v celé postavě, kterýž ráz udržel se pak skoro po celou dobu panování císaře Ferdinanda II. Pozdější ráz tolaru (Tah. XXVII. obr. 264. a 265., tah. XXVIII. obr. 2 VX B VR ■ M M ■ (Murchio Aforaviae) a letopočet ltil7, 161K, 1619 aneb zkníeeně lít. Váhu ] 1-0 gr. Malý groš (Tah. XXX. obr. 2H9.— 2l»2. a tab. XXXI.^br. 293. 303.) z d stal v pěkné podobě za císaře Rudolfa II. prijaté, a to na I í o í ôoHký lev a opis bud totožný jako na bílých groších, neb vzácně i& MATTH ■ II ■ D ■ G ■ (značka Sultysova) H VNG • BOH • REX • neb jen R a konečně s ťíplně vypsaným jménem krále MATTHIAS ■ II ■ (znamení lví hlava) I) • G • HV E BO REX* Opis končívá točkou, pěti paprskovou hvězdičkou neb pčtilistoii rfížicí. Na rubu korunované M bud mezi rozděleným letopočtem (tlíi 17, 10i 18, 10' 10) aneb mezi dvěma ornamenty, liliemi neb růžicemi; pod tím ve dvou řádcích MA LEY (J ROSS a případně na třetím řádku letopočet 1012, 1013, 1014 neb 1610. *) Průměr 15—18 mm, váha 0-43—1*12 gr. Slo jich 7 do bílého groše neb 3 do krejcaru. Peníze bílé (Tab. XXXI. obr. 304. --310.) jednostranné srovnávají 6c též s Rudolfovými, mívají však někdy českého lva v opačnou stranu (v levo) obráceného. Na některých scházívá t<5ž vnitřní kruh kolem Iva, podobně jako sc to někdy vídá na bílých n malých groších téhož panovníka. V opisu čte sc bud MATHI ■ SECVN • 1612, neb MATTHIAS - R B • a lctopoěet, neb MATTHIAS • R * H - B a rok. Průměr ll.1;*—13 min, váha 0-26—0-43 gr. Halířky, malé peníze neb denáry (Tab. XXXI. obr. 311. a 312.) jen II—12 mm v průměru a vždy jednostranné mají korunované M, vedle něhož vyraženo písmeno R (ex) s jedné a B (ohemiae) s druhé strany a nad každým z nich po hvězdičce. Vespod vytepán letopočet 1614, 1615 neb 1617. Jsou též halíře bez písmen R a B. Váha 0-25—032 gr. Sedm jich platilo malý groš, 6 krejcar. ^ České zlaté čili dukáty (Tab. XXXII. obr. 315.) mají na líci panovníka v brnění v levo přič obráceného a štítky, jak výše při hranáči dotčeno. Opis: MATTHIAS ■ D • G * R • (znamení mincmisterské: půlměsíc s hvězdou) I • S - A - G -H B-REX Na rubu pod korunou, jež do opisu zasahuje, říšský orel na prsou se štítkem rakousko-burg. zlatým rounem ověnčeným a svrchu arcivévodskou korunou pokrytým. Pokračování opisu: ARCHID • AVST • DVX BVRG • MAR • MO • 1613 neb 1614, 1615 neb 1618. Zvláště památný jest druhý ráz (Tab. XXXII. obr. 314.) ukazující na líci též panovníka obrněného, ale místo ětítkft letopočet rozdělený 161 11 aneb 161 12**) *) Nejobyčejnrjs! jsou se znamením hvězdičky v opisu pod Ivem a rozdeleným letopočtom 1G I 17, 16 18, a 16 I 19. Vaácn«3BÍ náleží feultysovi z Felsdorfu se znamením tri poupat v ovalu a letopočtom 1612 neb 1613 vespod. — V Kutná Hore roku 1616 a 1616 nevybíjeno malých groift, ač tfonebauer ve své sbírce uvádí jako zvláštnosť malý groš z r. 1616 se značkou Htilzlovou." **) Na tab. XXXII. na obr. 313. jest také zlatý bez letopočtu,' ostatne uvedenému podobný. 125 a v opisu MATTHIAK ■ II ■ D ■ G • (znamení jako prve Benediktu Hňhincra z mincovny Pražské) li VN ■ ET ■ BO ■ RKX Narubu pak naposledy na mincích českých vidí sc postava zemského patrona sv. Václ ava v pravo přič postaveného a přímo hledícího, v pravici třímajícího prapor s orlicí a při levé noze Štít s orlicí přidržujícího. V opisu: H ■ WENCESEA VS i PAT • BOHEM (Patronus Bohcmiae). > Prňmčr 22 mm; vííha 3*4—3-45 gr. Vedle dukátů raženy též dvou dukáty (étvrttolar vc zlatě) a pěti dukáty (iolar ve zlatě); prvější váhy 6-8 gr, tyto 17'25 gr. V stejné způsobe zŮBtávaly též měděné groše početní (Tnb. XXXII. obr. 316., 320., 321. a 324.). Na oněch z let 1612, 1613, 1614 a 1619 vyraženo na líci jediné korunované M a vedle letopočet rozdělený: na jiných pak monogram z jmen krííle a královny Anny, jakož se jeví na groších z let 1615 a 1616—1618. Opis lícu: GROSS POCZETN1 (někdy s obráceným H) a na rubu pokračování KOMORY CZESKE Méně hojně vyráženy v Praze s českým nápisem dotuoiiým kolem lva a nn rubu kolom korunovaného M neb monogramu s opisom IM KVI11GREICH ■ BEHA1M ■ neb IM - KVN1GREICH - BEHA1M (Tab. XXXII. obr. 316. a 320.). Průměr 20—22'/, mm; váha 2—3-26 gr. Horské početní groše mají aa obou stranách pouze český nápis. Na líci korunovaný monogram z písmen M a A v pcrlovitém neb hladkém obvodku; koruna sáhá v opis: GROSS * POCZETNI • Na rub u český lev v pcrlovitém neb hladkém obvodku a opis KOMORY* CZESKE * 1616 * (též 1617). Okraj oboustranně čárkovaný. Váha 2-5—3-3 gr. Průměr 22 mm. Horské početní groše Hôlsdovy z r. 1619 (Tab. XXXtI. obr. 324.) mají obvodek hladký a v líci korunované M. Vážívají 2-3 gr, průměr 21 min. Na početních penězích (Tab. XXXII. obr. 317.—319., 322., 323. a 325.) bývá buď lev s pravé neb s levé .strany, nebo dvojhlavý orel. Opisy mají vesměs německé, ježto bity byly pro Jáchymov. Podrobnější popisy podáváme níže. Početní peníz bez letopočtu má na líci v kruhu korunované M; koruna svrchu sáhá v opis: RAIT . PFENIG - DER • CAM ■ Na rubu v poli korunovaný český lev s pravé strany. Opis: IM KVNIGREICH BĚHEM - Okraj perličko vitý s obou stran. Váží 1-94—2-65 gr; průměr 20—21 mm. Početní peníz s orlem (Tak XXXII. obr. 318.) nese na líci monogram z písmen M a A a po jeho stranách letopočet 16 I 13; koruna eáhá v opis RAITPFE1IIIIG DER CAMER Na rubu korunovaný říšský orel se znakem rakousko-burgundským na prsou; koruna jeho sáhá v opis IM KVNIG - REICH BEHAIMB . Obvodku není ani na líci, ani na rubu. Váží 2-65 gr; průměr 23 mm. Takový ráz ročníku 16 I 14 (Tab. XXXII. obr. 319.) má kruhy kol hlav orlích a bývá větší (25 mm). 126 Vzácnější jo početní penis b roku 1616 (Tnb. XXXII. obr. 322.1, který ročník vidí se pod monogramem; opis končí C AMR Na rubu V kruhu český lev n opis: IM KVNIGREICH BEHAIMB + Váži 2 gr; prftmčr 21'/« mm. Ročník 16 I 17 má monogram v líci; na rubu lva a opis: IM KVNIGREICH BEHEM s ozdobou (Tab. XXXII. obr. 323.); kdežto ročník 16 I 18 má narubu orla dvojhlavého a opis končí BEHAIMB Na rok 1619 bity s initialou M v líei, vedie níž letopočet 16119. Opis: RAITPFENIG DER CAMR neb RAITPFEN-NIG ■ DER ■ CAMR Na rubu český lev s levé strany a opis IM KVNIGREICH BEHEM • Váži 2-8 gr; průměr 20VS mm. (Tab. XXXII. obr. 325.) Početní groše i peníze Matyášovy nemívají znamení m i n c m i s t c r-s ký c h, jen okrasy květinové n rňžicovité ornamenty; proto nelze přesně určití, z které mincovny každý jednotlivý kus pochází. Které mince byly vybíjeny za krále Matyáše I. v českých mincovnách.*) V Pražské mincovně zn správy mincmistra Beneše Hůbmera ze Sonn-leithenu pod znamením šestirohé růžice nad srpkem měsíce vybíjeny: r. 1611: dvoutolary, tolary, pňltolary a dukáty; r. 1612: dvoutolary, tolary, pňltolary, ětvrttolary, malé groše, dukáty a groše početní; r. 1619: tolary, ětvrttolary, bílé groše a dukáty; r. 1614: dvoutolary, tolary, půltolary a dukáty; r. 1616: dvoutolary, dvojnásobné hranáče, tolary, půltolary, ětvrttolary, bílé peníze a dukáty; r. 1616: třítolary, dvoutolary, tolary, půltolary a ětvrttolary ; r. 1617: ětvrttolary a bílé groše; r. 1618: ětvrttolary, bílé a malé groše, bílé peníze, dvoudukáty a dukáty; r. 1619: pětinásobné tolary, tolary, bílé groše a pětidukáty. V mincovním kabinetě v klášteře na Strahově nalézá se tolar krále Matyáše s ročníkem 1620, ražený asi za stavů českých. Též raženy v Pražské mincovně dukáty bez letopočtu, pak desítidukáty, pětidukáty, dvoutolary a tolary tří císařů, vesměs bez letopočtu. V Kutnohorské mincovně vybíjeny za Pavla Skřety se znamením lilie v kruhu r. 1612: tolary a bílé peníze; pak s mincovní značkou Jana Šul ty se z Felsdorfu o třech poupatech (kolkách) v kruhu: tolary, malé groše a bílé a malé peníze; r. 1613: tolary, ětvrttolary, malé groše a malé peníze; •) Dle rozličných sbírek n katnloga. Branám tento ovšem není úplný1 127 9 r. 1614: tolary a malé peníze: pak se znamením Augustina Šmilauera (kohoutem s hůlkou v nožce}: tolary, čtvrttolary, malé a početní groše; r. 1616: dvoutolary, tolary, půltolary, ótvrttolary, malé peníze a početní groše; r. 1616: tolary a malé peníze; pak s prázdným kroužkem jako značkou za provisoria pod správou Pavla Skřety Sotnovského ze Závořic: dvoutolary a tolary • se znamením dvojité lilie v ovalu za téhož: dvoutolary a tolary; e hvězdou v kruhu jako znamením mincmistra Šebest. Hôlzle ze Sternsteinu: tolary a početní groše; r. 1617: s prázdným kroužkem jako znamením za provisoria pod správou Pavla Skřety: bílé groše a se značkou hvězdy v kruhu neb bez kruhu za mincmistra Sebest. Hôlzle ze Sternsteinu: dvoutolary, tolary, půltolary, ótvrttolary, bílé a malé groše a bílé a malé peníze; r. 1618: dvoutolary, tolary, půltolary, bílé a malé groše a bílé a malé peníze; r. 1619: tolary, bílé a malé groše, bílé a malé peníze a početní groše. V Jáchymovské mincovně razil mincmistr Centurio Lengefelder sc znamením hlavy lví: r. 1612: tolary, půltolary, čtvrttolary (jednoduché i trojnásobné) a malé groše; r. 1613: početní peníze; r. 1614: tolary a početní peníze; r. 1615: tolary a čtvrttolary jednoduché a trojnásobné; r. 1616: tolary, půltolary a čtvrttolary jednoduché a dvojnásobné; r. 1617: tolary, malé groše a početní peníze; r. 1618: tolary, čtvrttolary a malé groše; r. 1610: tolary a početní peníze. 128 K dejinám cen. Příspěvky k dějinám cen v městě Čáslavi zachovány v registrech na příjem peněz a vydání všelikého při dvoře Tupadlském z roku 1594.*) _ Za loeh (sklep) prodaný v l^eděaroveku 10 kop grošů ěcs. Koně po 16—18 kopách gr. ě., voli po 5 kopách až 5 k. 30 gr., ovce po 16 gr., skopci po 43 gr., jehně za 7—8 gr., telata po 20—40 gr. (do Prahy vždy dráže), vepři po 1 kopě, hrnec másla za 35 gr., eýrce na strouhání po 8 gr., sýry po 15—20 gr.; korec žita po 44—55 gr., ovsa po 14 gr., pšenice po 35—40 gr., ječmen po 32 gr., hrachu starého 21 korců na Horskou míru po 44 gr., na Čáslavskou odměřeno jest 24 korců, činí 15 kop 24 gr., korec hrachu za 40 gr., letní vlny čisté kámen za 2 kopy a 2 gr., jarní vlny po 1 k. 54 gr., kůže ovčí po 5 gr., volská 15 gr., loje kámen po 30 gr., žitné slámy kopa otepí 26 gr., dříví sáh po 18 gr., hlávka soli ovcím 5 gr., bečka Šemberku soli po 1 k. 8 gr., bečka Prach atické soli po 47 gr., lot šafránu 12 gr., sud piva zadního za 9 gr., sud piva bílého 50 gr., nové podkovy po 9 denárech, za kolo k vozu 12 gr., kopa šindele za 2 gr., pár střevíců 7'/« gr- Mzda: tesaři za den 3 groše, mlatcom za týden 6—9 grošů, od sečení luk 1 groš za den, korec žaludů 8 gr., za žetí žita 3 denáry od záhonu, žetí pšenice 4 den. od záhonu, Jan Ziželický, mlynář, zjednán do mlýna pod dubem na týden po 7 gr., šafář dostal za rok 8 kop gr. ô. a boty za 40 gr., přední pluhař ročně 6 kop 45 gr., druhý pluhař 6 kop 45 gr., špitální pluhař 5 kop 8 gr., přední pohůnek ročně 6 kop 40 gr., špitál nik ročně 4 kopy 38 gr., řezač 6 kop 30 gr., nádvorník 6 kop 5 gr., pastucha tolikéž, přední ovčák 7 kop 15 gr., druhý ovčák 3 kopy 45 gr., eviňák 3 kopy; ěafářka ročně 3 kopy 30 gr., přední děvka 2 kopy 40 gr., Káči, třetí dévce, 2 kopy 40 gr., v témž účtováno za nové boty pro ni 18 gr., za kytli 45 gr. a od podšití bot 6 gr. — V Praze prodáván polský vůl roku 1610 po 20—40 kopách, český vůl po 10 až 15 kopách; téhož roku stála libra hovězího masa 28 malých peněz čili 2 gr. Č.; před tím r. 1600 libra hovězího byla za 3 groše české; vepřové, telecí a Bko-pové za 3 groše míá. Tehdy byl koreo žita za 2 kopy, ječmene za 1 kopu 52 gr., obojí tedy po čtyřech tolarech čili asi po 9 zl. 50 kr. r. č. neb za 19 korun; tak se drželo až k r. 1623, pak r. 1624 stoupilo žito na 3 kopy a r. 1629 až na 5 tolarů. *) Archiv „Včely Cialaviké" čís. II & 860. 129 K minií husa stála v Lounech r. 1007 již 10 gr., kdežto v Praze byla ruku 1024 po 42 kr., slepice po 21 kŕ. a kachna po 18 kŕ. Vola konpils v Čáslavi r. 162-1 po lf> kopách čes. čili za 30 tolaru, krávu po 20 kopách, vepře po 8 kopách č., ovci po 5 kopách gr. čes. čili za tolikéž dukátu neb desetkráte tolik korun. Ceny potravin více kolísaly než za našich čnpíi zn příčinou špatnějšího spojení. Celkem stoupaly ceny za století čtverou i paterou hodnotou, a ceny peněz ubývalo v poměru k nemovitostem. Tak korec žita byl r. I4'í;í po 5 gr., r. 1530 po 20 gr. a 102!) již za b tolaru čilí 1ÍV0 grošů aneb 450 krejcarů. Léta 1495 bylo 7 liber chleba za míšeňský pros; kdežto již r. J024 libra stála 3'/u kr.; ovšem platil na počátku X VII. století český groš jen asi H kr. r. č. a míšeňský jen 4 kr. r. č. aneb 1'/., kr. starých. K dějinám cen roku l(il4 a 1015 poskytují mnohé příspěvky počty dvorů měr! t n Čáslavi. *) Příjem důchodu dvoru ííeěicc jinak Koud< lovského vykazuje: za koně 21—27 kop, hřebce roční 10 kop, tele za 1 kopu až 1 k. 15 gr., ovee a skopci po 1 k. 4 gr., jehňata po 20 gr., kámen vlny 2 kopy 20 gr. č., ovčí kůže 7 gr. 3'/y denárů, cent sýra za 1 kopu 55 grošfi, libra za groš, žejdlík másla za 2 gr. 3'/2 den., korec pšenice za 50 gr. až l kopu 7 gr., kámen loje 40 gr., kachna zn 3 gr., za sud piva předního 55 gr. nž 1 kopu 15 gr., sud zadního piva 8 gr., sůl císařská bečka 1 kopu 45 gr., libra svíček 4 gr., za novou podkovu 1 gr. 3'/q den., kosa 16 gr., radlice po 18 gr. Mzda: tesaři mistru 5 gr., tovaryšům po 4 gr. denně, nádonníku 3 gr. 3'/* den. denně, mlatci tébodně 12 gr., od sekání a hrabání 2 gr. denně, šafáři ročně 10 kop gr. ó. a 45 gr. na boty, pluhař 7 kop 40 gr., nádvornťk 6 kop 40 gr., ovčák 6 kop, ovce 12 a j ohně, pacholek 4 kopy 30 gr., skoták 4 kopy 45 gr. a s košili (5 loket) plátna, malé prase sviuákovi a 5 loket plátna, safářka 4 k. 30 gr., děvky 3 kopy 30 gr., kuchařka 3 k. 30 gr., řezníku za poražení krávy neb býka 5 gr., podšití bot 7 gr., boty 45 gr. Zajfmavo stopovat!, jak ceny od r. 1504 stoupily. *) Archiv „Včely Čáslavsko* čís. Il.a 815 a čís. 831. 130 Artikule sněmovní, kteréž, na sněmu obecním v B udě.jo v iofeh Českých 29. ledna 1014 zahájeném a 27. února t. r. zavřeném ode všech tří stavil k nílo vství České ho u přítomnosti císaře Matyáše svoleny a zavřeny jsou. Zcnmkjř archiv království Čcxkúlio. Archiv HUtvovský. Kvatern „Varný" Hiiťniifiv obecních oil 1: llill «to 1015. Fol. A. 2». (Fol. B. 12.) U uvažování mince. A jukož JMC- toho při stavfch v proposicí při to[in] sněmu obecném z strany vybytí ven z království tohoto zlé a neberné mince předuésti ráčil, poněvadž tento artikul vysoce platný a potřebný jest tomuto království, i také bedlivého uvážení potřebuje, na tom jsou sc stavové s JMOskotl snesli, a to předně JMC nej vyšším ouředníkům a soudcům zemským, radám JMC. soudu dvorbkého a komorního a osobám k tomu z obec voleným, totiž: Rudolfovi z Stubenberku ac, Joachymovi Ondřejovi Slikovi z Holejěc, hraběti z Pasaunu oc, Václavovi ze Vchynic a z Tetova oc, Jaroslavovi mladšímu Lib-štejnskýmu z Kolovrat oc, Albrechtovi Váeslavovi Smiřickýmu z Smiřic oc, Vilímovi Vratislavovi z Mitrovic oc, Mikulášovi Gerštorfovi z Gerštorfu oe, Zachariášovi Kábovi z Rybuan oc, Váeslavovi Bory ňu vi ze Lhoty oc, Janovi Vostrovcovi z Kra lovic oc, Adamovi Ryžmberskýmu z Janovic ac, Janovi Kyrch majerov i z Reychwicz oc, Janovi Hymelštoynovi z Nového města Pražského, Joachymovi Meindlovi oc tu moc dali, aby ty osoby konečně mezi soudem zemským lctničnýin nejprve příštím, totižto v pátek po s. Filipu a Jakubu náhrad Pražský žádným vymyšleným spů-sobcin toho neodkládajíc, se sjedouc, se vší pilností to vyhledali, v jaké hodnosti která mince se býti vy nachází, to vše aby v tom čase opatřili, a co se tak o té věci od nich nařídí, to aby skrze jisté mandáty JMC. neprodleně vůbec znát i se dalo, aby jeden každý věděl se v tom čím spraviti. V artikulích téhož sněmu: (Fol. B. 21.) O prubíři zemském. A poněvadž prubíř zemský ode všech tří stavů v sněmem léta 1ti 10 volený k tomu kc všemu vedle povinnosti své dohlídati a bedlivost nad tím míti musí, za práci jeho sněmem léta 1577 jistá suma nařízena jest: 131 I prohledujíce stavové k tomu, žc stavům na prubíři zemském pro nařízení dobrého řádu o minci v království tomto nemálo záleží a zvláště těchto nynějších časňv mnohem více práce a uákladriv přichází, J. M. Cskou poddaně prosí, aby J. M. Cská o tom poručiti ráčil, jestliže by jemu od kohožkoliv v průbách mince i jinač v povinnosti jeho překážka dáti chtěla, toho aby dopuštěno nebylo. A podle předešlých snemov mince jak u Hory Kutny, tak Pražské, Jochm-stulské opatrování stříže a zrna jak zlaté tak stříbrné prubíř zemský podle povinností své aby sc dotýkati mohl, mibstivč to aby J. M. Cská naříditi ráčil. A co se služby jeho dotýče, na tom jsou se všichui tři stavové snesli, aby témuž prubíři zemskýmu každého roku z berně zemské půl druhého sta kop grošův českých dáváno bylo, tak kdy by koliv dotčený prubíř zemský k ncjvyšáím ber-níkům přišel, dotčení berníoi proti kvitancí jeho takovou službu svrchu jmenovanou jemu vydati moci budou a to jim za pořádné vydání pasyrováno býti má. A co se restu za půl druhého léta jemu na službu jeho dodati pozůstává, tu jemu prubíři zemskýmu nařizují, aby mu znuplna zaplacena byla. Artikule sněmovní, které na snčmu obecném generálním z n h á-jeném na hradě Pražském 15. června 1615 a zavřeném 3. října t. r. u přítomnosti císaře Matyáše ode všech tří stavů království Českého svoleny a zavřeny jsou. Zemek/ arch. kral. Českého. Stavovský* archiv. Kvatem „Černý' sněmu od I. 1611—1616. Fol. C. 3. Srovnáno h prepíšem v archivu musejního spolku „Včela Čáslavská" a archivu někdy Letenského, odkud přivezen liyl do Čech dčdem dvojící, p. Pavla Nešpora, evang. ref, faráře v Čáslavi, jenž rukopis museu „Včely Čáslavské" věnoval r. 1865- (Fol. £. 21. b.) O minci. K uvažování toho artikule o minci nej vyšším ouředníkfim a soudcům zemským, JMC. radám soudů v dvorského a komorního a osobám z obce těmto: Rudolfovi z Štubnberku oc, Janovi Albrechtovi Křineckýmu z Ronova oc, Joachymovi Ondřejovi Šlikovi, hraběti z Pasaunu oc, Jaroslavovi mladšímu Lib-štejnskýmu z Kolovrat oc, Albrechtovi Janovi Smiřickérou z Smiřic oc, Vilémovi Vratislavovi z Mitrovic oc z pánův; Mikulášovi Gerštorfovi z Gerštorfu oo, Albrechtovi Pfefrkornovi z Ottopachu oe, Václavovi Borinovi ze Lhoty oo, Hum-prechtovi staršímu Černínovi z Chudenic oc, Adamovi Ryžmberskýmu z Janovic oo, Janovi Bukovanskýmu Pinthovi z Bukovan oc z rytířstva; Janovi Kyrchmayerovi z Reychwicz primasu St. m. Pražského, Janovi Hymláteynovi z Nového m. P., Janovi Čzapovi primasu Menšího m. P., stavové tu moc dávají, aby ten artikul uvážiti a na místě postaviti mohli. A poněvadž J. M. Cské a království tomuto mezi jinými předními věcmi téměř nejvíce na tom záleží, stavové poníženě žádají, že tuto tak velice potřebnou věo tím dříveji a to nejdéleji mezi tímto časem a soudem zemským postním nejprve příštím k skutečnému místu a konci přivést! ráčí. Jakož také i J. M. Cské a oby- 132 vatelům království tohoto nemálo nn tom záleží, oby v zemi mince drobná, totiž groše bílé a malé, též peníze bílé a malé bité a mincované by ti: tolikéž aby jisté vyměření se stalo, po ěera by tolar široký* a dukát, brán a vydáván býti měl, dávají stavové tolikéž tímto sněmem nej vyšším ouřcdníkňm a soudcům zemským, J. M. C. radám soudu dvorského a komorního, též osobám z obce svrchu jmenovaným tu moc, aby v pondělí po svatém Martinu nejprve příštím na hrad Pražsky se sjeli, to uvážili a J. M. C. přednesli, toho však při tom šetříce, aby tolar a dukát (pokud Ž nejvejš možné bude) vysoce zvyšován nebyl. A co tak s milostivou vůlí J. M. C. v tom uváženo a na místě postaveno bude, poníženě stavové J. M. Cskou žádají, že to vůbec stavům království tohoto skrze maudáty své v známosť uvésti poručiti ráóí. A poněvadž některé groše zvláště po třech krejcařích až do vyjití tohoto sněmu generálního brati zapověděny jsou, na tom jest se J. M. Cská s stavy snésti ráčil, aby taková mince až do tohoto oasu, totiž do vyjití Boudu zemského postního nejprve příštího vydávána a brána byla. A kdež jest prubíř zemsky některé stížnosti své vznášel, co se cizí lehké mince dotyce, to stavové k uvážení a na místě postavení J. M. C. nej vyšším ouředníkům, soudcům zemským, radám J. M. Cské soudův dvorského a komorního a osobám svrchu jmenovaným, kteří k uvažování mince voleni jsou, tolikéž v inoc dávají. í Zpráva nejvyšiího mincmistra Viléma z Vřesovic radám komory České o proměně na drobné minci. V Hoře Kutné 1616, 28. prosince, — Archiv král. hor. mesta Hor Kutných cis. 6933 (koncept) Jakož jste mně nejv. mincmejstru poznamenání toho, kterak by J. M. Cis. a ouředníkům mince Pražské drobnou minci zdejší českou, zvláště bílé a malé groše, též bílé peníze proti tolarům, tak jakž tu nyní po 90 kr. jdou, v zrnu i šrotu srovnati chtěli, a jak vysoko by stříbro při takovém mincování přicházeti mohlo, odeslali a ve jméně i na místě J. M. C. v tom poručiti ráčili, abych do téhož poznamenání s pilností vzhledl a na tom, mělo-li by toho při tom zůstaveno či něco při tom napraveno býti, zprávu a dobré zdání své učinil, jakž též psaní Vašich M., jehož datum v Praze 9. Decembris 1616 v Bobě zavírá: Vedle kteréhož psaní V. M. neopomenul jsem k sobě J. M. C. vrchního pergmistra v král. Českém Jana Erckera z Šreckeufelsu, Pavla Skřetu Šotnov-ského z Závořic s ouředníky horními a mincovními na Horách Kutnách povolati a s nimi též poznamenání se vší pilností přehlídnouti a je vypočftati dáti, a v něm to nacházíme, že by oni ouředníci mince Pražské, (z ktereych však žádny jsc v témž poznamenání nepodepsal), aby těmi napřed oznámenými dobrými českými mincemi všemi, netoliko na zrnu, ale i na stříži se proti jistému na onen čas 1. P. 1576 a 1577 sněmovnímu nařízení počlo. Což s nemalým od týchž ouředníků mince Pražské podivením jest. 133 Nebo aby jím v tom jaké poručení kdy se stati mělo, o tom žádné vědomosti nemátne. Jest-li pak kdy co toho stalo, V. M. služebně a poníženě žádáme, že nám také v tom, abychom se ěím spraviti věděli, v známost uvésti ráěíte. Ačkoliv nyní tolary vejěejt proti předešlému sněmu, když po 70 kr. toliko šly, způsobu vyšly, žc po 90 kr. podle milostivého J. M. C. otevřenými mandáty o tom poručení brány a vydávány býti mají. Však aby pro tu příčinu zrno drobné mince též lehčeno býti a na zrnu v týchž dobrých ínincech, zvláště na bílých a malých groších se padnouti mělo, toho žádné takové potřeby nepoznáváme, a k tomu J. M. Cis., pánu svému nejmi lost i věj ěímu, rad i ti nemůžeme za těmito příčinami: Jedno, že by téhož zrna v bílých a malých groších zlehčení proti vejš připomenutému sněmovnímu 1. 1576 a 1577 nařízení se stati muselo. Nebo týmž sněmem 1576 od J. M. C. sl. a svaté pamětí cis. Rudolfa a ode všech stavů král. Českého spolu s vyslanými z markrab. Moravského toho, jaké zrno anebo jak mnoho fejnu stříbra v hřivně každé té mince býti má, jisté vyměření učiněno jest a posavad při tom zůstává. Druhé, že žádný z kurfirštův a z knížat s v. říše i jiných, kteříž mince své j mají, zrna v mincech svých nezlehčují a v něm. nepadají. Kdyby pak J. M. Cis. nejprve na své v království tomto minci to učinili dopustiti ráčil, to by k zlému příkladu jiným sloužilo a na jiné toho přestupníky, kdyžby kteří zrno v svých mincích lehčili, se domlouvati a přetrhovati nemohlo. Třetí. Poněvadž podle sněmovního na jenerál. sněme leta 1615. zavření a toho artykule z strany mince ode všech pánův stavů v moc J. C. M. i jich nej vyšších p. ouředníkům a soudcům zemským, J. M. C. pánům radám daní, J. Mti chtíce ten artykul v uvážení své s pány vyslanými z mark. Moravského vzíti, ráčili jsou všech mincí J. M. C. přední ouředníky před sebe obeslat! a od nich o tom o všem správu a dobré zdání jich, -(kterého V. M. připiš sub A B přednáším), při čemž také obadva ouředníci mince Pražské byli, k tomu se přimlouvali, s jinými na tom se snášeli, zavírali, až to podepsali, (a to vše u nich v minci Pražské leta tohoto 1616 25. Junii se jest dálo) slyšet), to přijití a schváliti, i podle toho se s J. M. Cou a pány vyslanými z markrabství Moravského, zač by tolar vydáván a brán, a proti takovému vertu tolarovému jistá valvatí drobné zdejší České mince, avšak aby se nepadlo, ale to zachováno bylo, předsevzato a nařízeno bylo, se snésti ráčili. Pročež kdyby vedle toho jiných ouředníkův mince Pražské poznamenání na zrnu bílých a malých grošů v se padnouti mělo, to by také proti témuž J. M. C. a nejv. úředníkův a soudcův zem. snesení bylo a čelilo. V čemž opčty se čemu diviti, že oni ouředníci mince Pražské tak pojednou na to, na čem jsou s jinými se snesli, a spolu s jinými J. M. za zprávu a dobrozdánf od sebe dali (pozn. „vsak bez podpisu") a nyní jinače zprávu o tom postavují. Protož nám se vidí, že zrno těch dvou minof bílých a malých gr. lehčeno býti nemá. Však na šrotu (stříži) více přidáno býti a kusů,v více střihnouti se může. 134 Co se pak bílých a malých peněz, o kterýchžto malých penězích v tom poznamenání ouředníkňv mince Pražské žádné zmínky není, tkne, poněvadž kdyby ti vedlo předešlého způsobu mincoviíni býti měli, hrubě by tencí býti museli, a uc i v díle, když se časem tvrdší měď (pozn. zvláště když se imílo pozamentu v tu měď dtí) trefila, láraati mohli. Jakkoli ta oboje mince zrno své míti a co z hřivny kusuv mincováno, i nač stříbro v každé té minci čtveré, proti tomu, jak nyní tolaři jdou, přicházeti mohlo, toho všeho jisté rozvrhnutí a rozpočítání sub C a při tom každé té mince (V/J obzvláště za 1 kopu mís. k nynějšímu vcrtu tolarovému) po listu tohoto ukazateli odesýláme a vedle kteréhož, ač by bílých peněz na hřivnu více o 10 kusů a malých o šestnácte kusův, nežli v tom vypočítání, který in Junio 1610 v minci Pražské se počítalo, se nalézá; na tom se žádný pozastavovat! nemá, nebo k dobrýinu J. M. C. přichází a podle instrukcí ouředníkům mince dané tolik kusův na té každé minci jest za rcincdium paši r uj c A poněvadž v tomto spočítání (náklad mincovní z nadcpsauých mincí v poznamenání se nalézá u mince Pražské) toho všeho při dalším milostivém J. M. C. pana uvážení zůstavujeme a za to služebně žádáme, poněvadž toho pilná a vysoce důležitá potřeba ukazuje, aby co nejdříve dobrá, hodná, drobná mince česká zuse v království tomto proti nynějšímu tolarovému vertu bita a mincována, nehodné pak a lehké cizí mince vybývány býti mohly, že se k J. M. C. přimluviti a od Vaší Mti k tomu laskavě nakloniti ráčíte, aby to co nejdříve možné uváženo a na místo postaveno a my, jak bychom se v tom chovati j měli a sněmovnímu snesení, milostivému J. M. C. nařízení i obecnému všech na to očekávání již jednou dosti so činilo, brzo zpraveni býti mohli. Toho my se V. M. šetrně a poníženě vždycky odsluhovati budeme. Datum na Horách Kutnách v středu den pam. Mláďátek 28. Decembru letím 1616. Mincmistři českých mincoven a jich znamení za Matyáše I. (1611-1619V). (Tab. XI.) Mincovna v Praze: Značka 22. SrjHík měsíce pod hvězdou šesti paprskovou: Beneš Hiihmer ze Sonn-lcithcnu 1611 1619. Mincovna v Kutné Hore: Značka 27. Dvojitá lilie s přeponou v obrubě neb bez ní: Pavel Ŕkreta Šot-novský ze Závořic 1611—1612f. „ 37. Tři poupata neb dle jiného výkladu tři stoky k ražbě v obrubě: Jan Šultys z Felsdorfu 1612—161 „ 38. Kohout e holkou v levé noze vztýčenou: Augustin Šmilauer ze Šmi-lova 1614^ — f 1615JJ. „ prázdný kroužek neb značka 27. (dvojitá lilie): Místo mincmistra neobsazeno; úřad spravoval Pavel Skřeta Šotnovský zc Závořic 1615J| až 1617 V- p 39. aneb 40. Hvězda šestirohá s obrubou neb bez ní: Šebestián Hčlzl ze Sternsteinu 1617"/—1619. Mincovna v Jáchymové: Značka 32. Hlava lví s vyplazeným jazykem v obrubě: Centurio Lcngcfelder 1611—1619. Mincovna v Českých Budějovicích: Značka 33. Tlama lví: Krištof Mattigkhofer 1611—1612. Koku 1612 mincovna zdejší zanikla. Zkoušecí mince (gvardajni) a řezači želez při českých mincovnách za vlády Matyáše I. Zkoušecí mince v Praze: Hanuš Erckher 1611—1615*^, Řehoř Steininuller 1615—1619. ftezno želez pro Praftskou mincovnu: zlatník Hanuš Konrád Greutter 1611 až 1619. Zkoušecí mince v Hoře Kutné: Václav Kavka z Tollnštejna 1611—1617, Samuel Kavka 1617—1619. Zkouseo mince v Jáchymovo: David Knobloch 1611"—1619. 136 Úřednictvo slezských mincoven císařských za císaře Matyáše I. (II.) (1612-1619). Mincovna ve Vratislavi: Značka H R neb monogram (-R: Hanuš Riegěr, gvardajn, 1615—1619. Mincovna v Opavo: Značka | Z. neb monogram z tčchžc písmen: Jan Zieszlcr, mincmistr, 1616 a 1617. n C C: Krištof Cautor, mincmistr, 1617. Mincovna v Lehnlci: Značka Q Q: Krištof Cantor, mincmistr, 1612—1617. „ G H J'ří Heinccke, mincmistr, 1612—1619. Mincovna v Reichensteinu: Značka H "J" neb monogram fl": Hanuš Tuchmann st., mincmistr, 1615. Mincovna v Krnově: Značka C P nťt> monogram z těchto písmen, 1615—1619. Mincovna v Nise: Valentin Janus, mincmistr, 1613. Seznam vyobrazených mincí Matyáše 1. (II.) (i6u—1619). Tab. XXVI- obr. 252. Pamětní peníz na korunovaci za krále Českého z r. 1611. ., „ „ 253. Malý peníz na památku korunovace za krále Českého z r. 1611. „ „ „ 254. Pamětní peníz na korunovaci za krále českého z r. 1611. „ „ * 255. Tolar tří císařů bez letopočtu. P. m. Beneš Húbmer ze Sonnleithenu. „ „ „ 256. Dvoutolar z r. 1611. P. m. Beneš Hubmer ze Sonnleithenu. „ „ „ 257. Tolar z r. 1612. P. m. Beneš Hubmer ze Sonnleithenu. „ „ „ 258. Čtvrttolar z r. 1612. P. m. Beneš Húbmer ze Sonnleithenu. „ „ „ 259. Čtvrttolar z r. 1616. P. m. Beneš Hubmer ze Sonnleithenu. Tab. XXVII. obr. 260. Tolar z r. 1612. P. m. Beneš Húbmer ze Sonnleithenu. „ 261. Tolar z r. 1612. K. H. PavelSkreta Sotnovský ze Závořic. 137 83 Tub. XXVII. obr. 202. Tolnr z r. 1012. K. H. m. Jun Suity b z Fclsdorfu. r „ „ 263. Tolar z r. 1612. J, m. Centurio Ijcngefelder. „ 264. Tolar z r. 1613. K. H. m. Jan Šultys z Fclsdorfu. „ 265. Tolar z r. 1613. K. H. m. Jan Šultys z Fclsdorfu. Tab. XXVIll.obr.2ii6. Tolar z r. 1616. (Nápadný letopočet.) K. H. m. Augustin Sinilauer ze Šmilovn. „ „ „ 267. Tolar z r. 1616. K. H. za provisoria pod správou Pavla Škrety Šolnovskčlio zc Závoŕic (značka O )• ,i ,, „ 268. Tolar z r. 1616. K. H. za provÍBoria pod správou Pavla Škrety Šotnovského ze Závoŕic (značka dvojitá lilie), n n 200. Tolar z r. 1616. (Nápadný letopočet.) K. H. m. Šebestián Hôlzl ze SteniBteinu. „ „ „ 270. Tolar z r. 1617. K. H. m. Šebestián Hôlzl ze Stcrnstcinu. ,, „ 271. Tolar z r. 1615. J. m. Centurio Ijengefelder. Tab. XXIX. obr. 272. Dvoutolar z. 1616. P. m. Beneš Hubmer ze Sonnleithcnu. „ 273. Pflltolar z r. 1612. J. m. Centurio Ijengefelder. n „ „ 274. Dvoutolar z r. 1616. K. H. za provisoria pod správou Pavla Škrety Šotnovského zc Závoŕic (značka dvojitá lilie). n n n 275. Zlaty hranáč rázu tolarového z r. 1615. P. m. Beueš Hiibmer ze Sonnleithcnu. » n r 276. Pôltolar z r. 1615. P. m. Beneš Hubmer ze Sonnleithcnu. Tab. XXX. obr. 277. Bílý groš z r. 1617. P. m. Beneš Hubmer ze Sonnleithcnu. K „ „ 278. Bílý groš z r. 1618. P. m. Beneš Hubmer ze Sonnleithenu. 1) »1 n 270. Bílý groš z r. 1618. (Lev bez obruby.) P. m. Beneš Hubmer zc Sonnleithcnu. • »1 ?l 'n 280. Bílý groš z r. 1617. K. H. m. Šebestián Holzl zc Steru- steinu. n n 281. Bílý groš z r. 1617. K. H. m. Šebestián Holzl zc Stern- steinu. »j n 282. Bílý groš z r. 1617. K. H. m. Šebestián Holzl ze Stcrn- steinu. f? w TI 283. Bílý groš z r. 1617. K. H. m. Šebestián Holzl zo Stern- steinu. n « »í 284. Bílý groš z r. 1618. K. H. m. Šebestián Holzl zc Stcrn- steinu. H f* m 285. Bílý groš z r. 1618. K. H. m Šebestián Holzl zc Stcrn- steinu. n r> 286. Bílý gros z r. 1618. K. H. m. Šebestián Holzl zc Stern- steinu. « n n 287. Bílý groš z r. 1619. K. H. m. Šebestián Holzl ze Stern- steinu. tt n ?» 288. Bílý groš z r. (16)19. K. H. m. Šebestián Holzl ze Stern- steinu. 138 Tnb. XXX. obr. 289. Malý groô z r. 1618. P. m. Beneš Hiibmcr ze Sonnleithenu. „ „ „ 290. Malý groš z r. 1618. P. m. Beneš Hubmer ze Sonnleithenu. „ „ „ 291. Malý groš z r. 1618. P. m. Beneš Hiibmcr ze Sounlcithciiu. „ 292. Malý groš z r. 1612. K. H- m. Jan ŠultyB z Felsdorfu. Tub. XXXI. obr. 293. Malý groš z r. 1612. K. H. m. Jan Šultys z Felsdorfu. „ 2H4. Malý groš z r. 1613. K. H. m. Jan Šultys z Felsdorfu. „ „ „ 295. Malý groš z r. 1617. K. H. m. Šebestián Hôlzl ze Stern- Steinu. „ .. „ 296. Malý groš z r. 1617. K. H. m. Šebestián Hôlzl zc Stern- steinu. (Značka mimo opis.) „ 21)7. Malý groš z r. 1617. K. H. m. Šebestián Holzl ze Stern-stcinu. „ „ „ 2i>8. Malý groš z r. 1618. K. H. m. Šebestián Hôlzl ze Sternsteinu. „ 2y.t. Malý groš z r. 1618. K. H. m. Šebestián Hôlzl ze Sternsteinu. M ., „ 3u0. Malý groš z r. 1618. K. H. m. Šebestián Hôlzl zc Stern- stcinu. n t, n 301. Malý groš z r. 1619. K. H. m. Šebestián Hôlzl ze Stern- steinu. * „ 302. Malý groš z r. 1612. J. m. Centurio Lcngefelder. „ „ „ 303. Malý groš z r. 1618. J. m. Centurio Lengefclder. „ 304. Peníz bílý z r. 1612. K. H. Pavel Skřeta Šotnovský ze Závořic. ., „ 305. Peníz bílý z r. 1615. (Lev s pravé strany bez kruhu.) P. m. Beneš Hubmer ze Sonnlcitbenu. „ -, „ 306. Peníz bílý z r. 1616. (Lev s pravé strany bez kruhu.) P. m. Beneš Hubmer ze Sonnleithenu. „ „ „ 307. Peníz bílý z r. (1)616. (Lev s pravé strany v krnhu.) P. m. Beneš Hubmer ze Sonnleithenu. „ „ 308. Peníz bílý z r. 1618. K. H. m. Šebest. Holzl ze Sternsteinu. „ „ 309. Peníz bílý z r. 1618. (Lev s pravé strany v kruhu.) K. H. m. Šebestián Holzl ze Sternsteinu. „ n „ 310. Peníz bílý z r. 1619. K. H. m. Šehestian Hôlzl ze Sternsteinu. n 311. Haléř z r. 1614. K. H. m. Jan Šultys z Felsdorfu. „ „ n 312. Haléř z r. 1615. K. H. m. Augustin Šmilauer ze Šmilova. Tab. XXXII. obr. 313. Dukát bez letopočtu. P. m. Beneš Hubmer ze Sonnleithenu. „ „ „ 314. Dukát z r. 1611. P. m. Beneš Hubmer ze Sonnleithenu. „ „ „ 315. Dukát z r 1613. P. m. Beneš Hubmer ze Sonnleithenu. „ „ „316. Groš početní komory české z r. 1612. P. m. Beneš Hubmer ze Sonnleithenu. 139 S f i Tab. XXXII. obr. 317. Peníz početní komory české z r. 1613. J. m. Centurio Lengefelder. „ 318. Peníz početní komory české z r. 1613. J. tffl. Centurio Lengefeldcr. „ 310. Peníz početní komory české z r. 1614. J. nt- Centurio Lengefelder. „ 320. Groš početní komory české z r. 1615. P. m. Beneš Hfibmer ze Sonnleitbenu. „ 321. Groš početní komory české z r. 1616. K. H. m. Šebestián Hölzl ze Sternsteinu. „ 322. Peníz početní komory české z r. 1616. i. m. Centurio Lengefelder. „ 323. Peníz početní komory české z r. 1617. J. m. Centurio Lengefelder. „ 324. Groš početní komory české z r. 1619. K. H. ttl. Šebestián Holel ze Stcrnsteinu. „ 325. Peníz početní komory české z r. 1619. J. m. Centurio Lengefelder. 140 n w n n „ n n n » n ľ ti n n n ti 4 DIREKTORIUM STAVOVSKÉ r. 1619. psař Matyáš zemřel dne 20. března 1619 ve Vídni. V Čechách nepokoje 1 prve tajené vypukly ve zjevný odpor. Králové čeští od starodávna vycházeli z hlasu všech třísjtavĎ zemských, což bylo základem veřejné svobody národu, tak že všickni králové vládu nastupující, musili se zavázati ve všech kapitulacích královských a při korunovaci slavně přísahatí. Pomýšlel tedy Ferdinand II. Štýrský časně na to, aby zvolen byl ještě za živobytí Matyášova králem českým. Císař Matyáš jednal r. 1616 o to se stavy, ale protestante nepřáli Ferdinandu. Odkládáno tedy zúmyslně, až měly nastati žně, a protestantští stavové domů odjeli, načež spěšně volba od připravených stavů katolických vykonána, i slavně Ferdinand korunován dne 29. června 1617. Na to 23. května 1618 následovalo vyhození mfstodržfcích z hradu Pražského a volba 30 jlirektorů (po 10 z každého stavu), načež po úmrtí císaře Matyáše ohlásil se Ferdinand místodržícím a radám jako nástupce v král. Českém. Zároveň potvrdil stavům všechna privilegia i cis. Rudolfa majestát na svobodu náboženství. Direktoři vlak svolali hotovosť ku hájení země, a Slezáci, Lužičané i Rakušané přistoupili k odboji, k němuž pak i Moravané pohnuti. Hrabě Thurn se po té obrátil k Vídni, kterou oblehal, když však pomocník Bethlen Gabriel od Vídně se vzdálil, nechal Thurn sevřené Vídně. Velitelé cizinci b vojskem českým pak ustupovali před císařskými. V tak povážlivé době svolali direktoři obecný sněm v Praze dne 23. června 1619. Stavové čeští, moravští, slezští a lužičtí rokovali zde, má-li země zůstati republikou, k čemuž nebylo přistoupeno. Po té přišla otázka, má-li se zvolený Ferdinand přijati za krále, či jiného voliti jest? Většina hlasů přála si nové volby, a tu po některém jednání přijat za krále Fridrich Falcký, pro nějž 36 pánů, 91 rytířů a téměř všechna města hlasovala. Stavové protestovali též proti volbě Ferdinandově za císaře německého, neboť i tato provedena bez zástupce král. Českého, a Ferdinand dne 10. září ve Frankfurtě korunován. Ku konci téhož měsíce přijel slavně Fridrich s chotí svou Alžbětou z Heidelberku do Prahy, aby zde jen přes jedinou zimu panoval, čtyři dni po ročnici svého korunování opustil neslavně Prahu a království. 141 Stavové čeští čili direktorové, správcové a raddy zemské ode všech tři panův stavův království Českého, télo a krev Pána Ježíše Krista pod oboji prijimajicich, nařízeni: Jáchym Ondřej fálik z Holejče (Holice), hrabe z Fasaunu a z Lokte, na Svi-janech a Rovni. Václav Budovec z Budova na Hradišti nad Jizerou, Klášterci, Zásadee a Koč-ňovicíuh. Vilém starší Popel z Lobkovic na Tejne Horšově a Čečovících, nejvyšsí hofmistr království Českého. Václav starší Berlca z Dubé a z Lippého na Deštné, Loučeni, Vidimi, Housce, Novém Bcrštejnč a Bezdězi. Bohuchval Berka z Dubé a z Lippého na Bělé, Kuřivodech, Chyšeeh a Lou-kovci nad Jizerou. Petr zc Šuamberha na Třeboni, Vorlíku, Roněpcrce, Zvíkově a Kestřanech. Václav Vilim z Roupova na Trnovancch a Zitě ničích. Jan Albin Slik z Holejče (Holiče), hrabě z Rasami u a z Lokte, na Falknově a Doupovč. Pavel z HiSan a na Dubu. Albrecht Jan Smiřiclcý ze Smiřic na Černém Kostelci, Náchodě atd. (zemřel již » 1618). liadtlav mladší ze Vchynic a- z Tetova. Kašpar Kajdíř ze Sulevic na Neustupové a Miličíně, purkrabí kraje Hradeckého. Prokop Dvorecký z Olbramovic na Vršovicích a Kystře. Fridrich z Bílé na Rehlovicích a Chotomíři. Bohuslav z Michalovic na Rvenici a Novém Sedle, místokancléř král. Českého. Jindřich Otta z Lom a na Komárově. Jan Vostrovec z Královic na Vlašimi a Novém Domašíně. Albrecht Pfefferkorn z Ottopachu na Jinonicích a Butovicfeh. Šťastný (— Felix) Václav Pitipeský z Chýše a z Egerberku na By šicích, Bo-syni a Obřiství. Petr Mylner s Milhauftu a na Z voleno vsi. Martin Frvweyn z Podolí. Jan Theodor z Otttrsdorfu. Daniel Skřeta Šotnovsktj ze Závořic, sekretář komory České. Jan OrŠinovský z Hirštenfeldv. Valentin Kochan z Prachové. Tobidg Šteffek z Koloděj. Václav Písecký z Granichfeldtt. Kri&tof Khober z KhoberSperku. Jan Sultys z Felsdorfu, primátor Kutnohorský. ňlaximilian HoŠfálek z Javořice, primátor Žatecký. 142 Mincovnictvi za direktoria stavo českých. Nejvyšší mincmistr Vilém z Vresovic ujel z Kutné Hory ku konci června 1618 do Jihlavy. Odtud oznámil dne 27. června 1618 královské dvornf komoře do Vídně, jak byla mincovna Horská stavy českými osazena. Dne 25. června 1618 o 11. hodině dopolední byl kutnohorský účetní mince Jiří Fulda (Folld) překvapen, jeho kancelář násilně otevřena a všecky knihy zabaveny. Potom odebrali se Pavel Skřeta i Radslav Hlavsa z Liboslavě do císařské mincovny, klíčů se násilně domohli a mnohé zabavili.*) Přes to psal Vilém z Vřcsovic dne 14. července 1618 z Jihlavy úředníkům mince Šebestiánu Hôlzlovi a Jiřímu Folldovi, aby k ruce J. M. C. vedli správu mince a hor v Hoře Kutné a v Ratibořicích a veškeren výtěžek aby císaři za-sýlnli. Peníze měli přijímati, však nikomu nevydávati bez nařízení císařského, aniž měli dovoliti, aby cožkoliv bylo z mince odstraněno. Kdyby ale k tomu nuceni byli, mají výtržníky označiti, jsouce pamětlivi povinnosti a přísahy své.**) Úředníci dopisem ze dne 21. července 1618 odmítali od sebe, že se mincovny zmocnili, dokládajíce, že po odchodu nejv. mincmistra ustanoveni byli správci téhož úřadu, k nimž byli odkázáni a jichž rozkazy poslouchati musili. Dopis nej-vyěšího mincmistra byl prý v přítomnosti všech správců, úředníků, šepmistrŮ a obecních starších čten, uložen ke spisům pro věčnou paměť a zapsáno, Že nikomu nemůže z toho býti těžkostí, protože nejv. mincmistr svůj úřad opustil. Doznávali, že jsou si svých povinnosti vědomi a jako věrní poddaní J. M. C. a služebníci zdejších hor, tohoto klenotu král. Českého, mají teď správce jako představené, s nimiž se radí, a kterým zavázali se poslušností, jakož i direktorům.***) Když se direktoři zmocnili vlády, uvedli v úřad nej vyššího mincmistra Václava Ghotouchovského z Nebo vid, a když v Čáslavi r. 1618 zastřelen, usadili zaň Albrechta Klusáka z Kostelce. Týž byl nejprvnější ze správců úřadu nej-vyššího mincmistrovství, k němuž též obráni hned na počátku července 1618 Pavel Skřeta ze Závořic, Radslav Hlavsa z Liboslavě a Zikmund Kozel z Reizenthalu. Čeští stavové obmýšleli úplně zaměniti českou minci, chtějíce ji nejen u vnějšku promeniti, ale také tak zříditi, aby zemi byla k užitku. Vyzváni tedy přední znatelé měny posavadní, úředníci mince Horské a Pražské, a uloženo jim raditi se o těchto-f) čtyřech kusech: „Jich Milosti páni direktorové, správcové a rady zemské ráčí (při) Janovi Šustrovi z Goldperka, prubýři zemskýmu, Benediktovi Hubnerovi, míncmejstru pražskému, a Eliášovi Šramfovi, služebníku nad podČty (!) při buchalteriji komory České, Šebestiánovi Helclovi, ouředníku mince, Davidovi Endrlovi, probation-mistru, Gregorovi Stegmillerovi (sic), gvardajnovi pražskému, Jiříkovi Foldovi, *) Archiv c. k dvorní komory fascikl 16.860. **) Horní archiv č. 6053. ***) Tamtéž «. 6050. f) Archiv horní é. 6057. Přeni* noněknd vadný 143 10 puchaltcrovi nn Horách Kutnách, Samuelovi Knvkovi, gvnrdejnovi, Janovi Prunsovi, písaři, písaři mince, oho uch (sic) nn Horách Kutnách, nařizovat!, aby neprodleně společně na to zasedli, a tu předně rozvrhli, poněvadž široký tolar po půldruhý kopě má brán bejti, znncchnjíce ho při předešlém zrnu a stříži, co hřivna fuj n n v mincování kop míšeňských vynese. T) r u h é, poněvadž grošové po dvaceti a deseti krcjcnřích děláni a bití bytí mají, srovnajíce vedle starobylého způsobu a řádu mince, co a jak hřivna fejnu se vymincovati, též nn stříži a zrnu se vynášeti má. Třetí, kdyby takoví grošové desítikrejcarní na dvanáct, a dvacetikrejcarnf na ětyřmccitmn krejcarův zvejšeni bejti j měli, co a na mnoho-li na sto neb tisíci kopách zvětšení vynésti by mohlo. Čtvrté, pozlaceného běžného (?) stříbra, jakž na tu svrchu jmenovanou minci, též bílého, nepozlaccného co nejlepěji k užitku z hřivny vymincováno a přivedeno a jak by dáleji této vlasti na minci v dobrém poslouženo býti mohlo, též to bedlivě poručili a dobré zdání své o tom neprodleně učinili. Actum in consilio directionis 15. dne Junii léta Páně šestnáctého (sic) devatenáctého. Vilihm z Roupova, Slastný Pitipetký, Václav slavií Berka, Petr Můlwr z Melhamu, Kašpar Kapliř, Daniel Skřeta, Prokop Do. z Aumbramovic (nic), Valentin Kochan, Bohuslav z UJichalovic, TohidS Stefan (sic)" Jan Vostrovec, Horští úředníci mince výše dotčení byli té doby již v Praze přítomni a nejprve dostavili se k členu direktoria Danieli Skřetovi. Druhého dne (ve středu) navštívili Jana Sustra z Goldperka, zemského prubéře, a pražského mincmistra Benedikta Húbmcrn, a s nimi se o minci radili, zvláště o stříbře, aby země žádnou škodu neutrpěla, o čemž dobří zdání direktorům podáno. Při tom však různila se mínění zem. prubéře a mincmistra pražského. Také nebylo lze bez plné moci a dekretu direktorského něco platného zavfratt. Konečně si všickni došli pro psaná poručení, jež jim nevydána. Při tom cosi jiného direktorům na mys! přišlo, a úředníci znovu odcšU. Naposledy rozkazy dostali a v pátek počali se raditi a na čem se snesli, zapisováno. Než hned zase povoláni k audienci u direktorů. Poněvadž zde se mínění rozcházela, sneseno konečně biti 24- a 12krejcary, groše po třech krejcařích n bílé peníze, a kdyby se nutným ukázalo, také malé peníze mají se mincovnti. Však pro potřebu a rychlost více grošů. Kolik by měl tolar obsahovati, nebylo sneseno; dle obecného mínění mělo se při 45 Českých groších zůstati. O placení za stříbro mělo býti snesení až druhého dne učiněno, také o zrnu nové mince. Konečně sdělují ouředníci Horští s mí&todržícfmi mince Horské, aby zatím nebylo hnuto stříbrem, které pan Skřeta od pana Trčky přivezl. 144 Co se týče převodu služného na novou měnu, o tom také že bude jednáno. Ku konci připomenuli ouřcdnfci mince noviny z Prahy, že u Budčjovio lid se silně sbírá. Jak byl hrabě Mansfeld poražen, o tom slibovali buduucně zpraviti. *) Z porad mincovních úředníků vzešlo snesení v tato slova: „Poněvadž se JMti páni a páni direktoři a radové země v plné radě snesli k návrhu pana zemského prubéře, že místo bílých a malých grošu vybíjet! se má jiná mince, jako čtyřiadvacet niky, dvanáctníky a tříkrejcarové groše, krejcary, bílé a malé peníze v tomto kralovat ví Českém budoucno vybíjeny býti mají, tak aby Pražská hřivna z mincována byla na 17 kop 35 krejcarů. Jakož učiněno od Vašich Milostí v nedělí dne 15. června 1610 ústní sdělení, aby tyto kusy výše dotčené vypočítány byly dle stříže i zrna, aby stříbro dle úmyslu Jich Milostí zmincováno byle." O čemž potom poznamenáno:**) „Kusy po čtyřiadvaceti krejcarech. Těchto 24krejcnrň má jiti na Pražskou hřivnu 31:,/4 kusu, jakosti 10 lotů — kv.; bude zrna při mincování vyměřeno na 17 kop 35 kŕ. n 3 peníze. Dvanáetikrcjcnry. Takových dvnnáctikrejcarových grošů má vjíti v Pražskou "hřivnu 54 V, kusu jakosti ftlotové a 2kv. Tak že hřivna zrna vynese 17 kop 35 kr. a 3 peníze. Tříkrej cary. Takových tříkrejcnrovýeh grošů vyjde z Pražské hřivny 172 kusů jakosti 6 lotů 3 kventlíky. Z mincuje se tedy z hřivny za 17 kop 31 kr. a 4 peníze. Krejcary. Nově nařízené krejcary půjdou na Pražskou hřivnu 302 kusy jakosti Ďlotové; vydá se hřivna ryzí v 17 kopách 32 kr. a 2 penězích. ■ Bílé peníze. Těchto kousků má býti z hřivny 717 jakosti 3 loty a 2 peníze; zmincuje sc tedy hřivna fejnu za 17 kop 33 kr. a 4 peníze. Malé peníze. Takových nově zavedených malých peněz bude z hřivny Pražské 828 kusů jakosti 1 lot 3 k v. n 1 peníz, tak že hřivna fejnu vybije se za 17 kop 28 kr. a 2 peníze. Následuje, jak zříditi nakupování stříbra, aby dle úmyslu J. M. pánů direktorů každá hřivna fejnu vynesla 3 až 3'/* kopy. Stříbra pánů direktorů, jež z direkce ku zmincování se dodají, mají placena býti, poněvadž na nich sc zisku nehledí, hřivna fejnu s výlohami za ražbu za 17 kop. *) Horní nrcliív fi. 6104. Originál nčmecký. **) Archiv horní 6. G099—II. 145 10* Jiným dodavatelům za dodané zlomky a pagamentnf Btříbro, aby na těchto stranách i s výlohami za ražbu bylo získáno 37« kopy míš. na hřivně fejnu, bude tato placena po 13 kopách 35 kr. Stříbry z rud, které na vlastní náklad kverku (těžířflj dobyto, taveno a beze vři náhrady za zmincování bude přijímáno. Rovněž stříbro z rud má se brati až do zinčuy nařízené k verkům, když sami platiti chtějí náklad a vrchnosti dají desátek, každá hřivna Pražská fejnu za 9 celých tolarů; ale zůstavujeme si, aby se těžařstva ku čilé práci v horách pohnula, že co nejvíce obdrží. Rudné stříbro, které na Horách Kutnách se prodává. Poněvadž při horách v Kutné Hoře jsou rudy málo vydatné, bylo sjednáno, žc často ve 20 centech sotva tolik stříbra sc vytěží, co jinde z jediného centu, protože veliké náklady jsou při tavení, musí taxa placení stříbra dle toho býti zřízena. Jeěto však nyní stříbro sc má na větší hodnotu zmincovati a laciné stříbro nevedlo by ku zvelebení těžařstva i hor, bude sc rauseti plat zvýšiti. Jak mnoho a v jaké způsobe zůstavuje se místodržícím uejvyššího mincmisterstvf, a Jich Milosti chtějí o tom úředníci zdejší zvláště zpraviti. Co se týče placení za stříbra z hor R a t i b o ř i c k ý c h. Poněvadž tyto rudy poněkud vysoko sc cení a proti Horským rudám skrovnějším nákladem se taví, mohou proto udčlati sc rozpočty, zač k verk ô m každá hřivna fejnu stříbra z rud Ratibořických by mohla býti placena a co by zbylo po zaplacení výloh za tavení a zmincování, totiž když by se z mincovaly ze tří hřiven 2 na 24- a 12krejcary, třetí ale pro výtěžek na tolary, tak že by vynesly 2 hřivny 35 kop a třetí z tolarů 9 kop 45 grošů; tudíž dohromady 44 kop 46 grošů českých. Kdyby tedy těžířňm (jichž v zemi větší počet jest) za každou, hřivnn stříbra fejnu 9 kop míš. dle ratifikace Vašich Milostí bylo placeno, tedy vynesly by ony 3 hřivny dohromady 27 kop, k tomu výlohy za tavení 3 kopy, činí dohromady 30 kop. Tyto odpočítány od zmineováných 44 kop 45 gr. vykázaly by užitek 14 kop 45 gr., a bez výloh za zmincování v obnosu 45 gr. zbylo by 14 kop zisku, a mohla by tudíž každá hřivna tohoto stříbra přinést) zemi užitek 4 kopy 40 gr. míšeňských. Kdybychom tedy vzali průměr jednoho čtvrtletí ke druhému v 450 hřivnách (jak se posud dělo), tedy by mincování vyneslo užitku každého čtvrtletí 2100 kop míšeňských. Poněvadž ale výtěžek sklesl, tedy při mincování lze očekávati ještě větší užitek. Tak předkládáme Vašim Milostem naše dotyčné dobrozdání, abyste ráčili zase mincování a placení stříbra nařídíti, jak potřebí pánům místodržícím úřadu nejv. miuemejstratví a podřízeným horám na Horách .Kutných a úředníkům mince tamtéž, jakož i Pražské a Jáchymovské minci a v milosti vydali jenerální pořádná nařízení, aby se mohlo v brzku k mincování přikročili k užitku Vašich 146 Milostí a všeobecné vlasti a k urychlení téhož. Při čemž V. Mti poroučíme ochrane Nej vyššího u znamenáme se jako nejposlušnější nařízení Vašich Milostí. Vašich Milostí nejposlušnější Jan Schuster z Goldperka, zemský prubéř, Jiří Schuman, rada komory České, Benedikt Hůbmer, mincmistr, HanuŠ Erker, nejv. perkmistr, Helia Schrempf, služebník účetní komory České, Šebestián Htlcl, úředník mince, Řehoř Steinmiiler, gvnrdajn, Jiří Fold, účetní, Samuel Kavka, gvardajn, HanuM Prvns, písař mince." *) Usnesení mincovních úředníku uvažováno v direktoriu a vydáno konečně vyměření pro jednotlivé mincovny. Tolary, půl tolary a čtvrttolary zůstaly dle starého zrna a stříže, ale celý tolar měl býti vydáván a přijímán za 45 čes. neb bílých grošů aneb 105 krejcarů, tak že se vyrovnal v ceně dukátu. Při tom není zmínky o oBmačtyřicítníku, který také vydáván později za krále Fridricha. Patrně raženy za stavů českých tolary pod obrazem císaře Matyáše. Klademe níže celý tento památný list dle německého originálu poslaného na Hory Kutné a spečetěného 28 pečetidly českých direktorů a opatřeného 17 podpisy jejich v tomto pořádku: 1. pečeť přitištěná a podpis: Gottlob Berka m. p., 2. pečeť Viléma st. z Lobkovic, 3. pečeť a podpis: Paull von Ryschan, m. p., 4. pečeť a podpis: Petter Herr vom Schwambergk m. p., 5. pečeť a podpis: Wentzl Wilhelm Jar. von Rup m. p., 6. pečeť Jáchyma Rud. Slika hraběte % Pazouna, 7. pečeť a podpis: Václav Berka m. p., 8. pečeť Jana Albina Šlika z Pazounu, 9. pečeť a podpis: Wentzl Bhon von Budova, 10. pečeť a podpis: Kasper Kapler m. p., 11. pečeť a podpis: Prokop D. z Olbramovic, 12. pečeť Bedřicha z Bílé, 13. pečeť a podpis: Bohuslav von Michalowitz m. p., 14. pečeť a podpis: Jindřich Otta m. p., 15. pečeť Jana z Vostrovce, 16. pečeť a podpis: Albrecht Pfefferkorn, 17. pečeť Felixe Václava Pětipeskébo, 18. pečeť Petra Múllnera z Múhlhausu, 19. pečeť a podpis: Martin Fruweyn m. p., 20. pečeť a podpis: Jan Theodor z Ottersdorfa m. p., 21. pečeť a podpis: Daniel Sskreta, 22. pečeť Jana Auřinovského z HirStenfeldu, 23. pečeť a podpis: Valentin Kochan, 24. pečeť a podpis: Tobias Steffek, 25. pečeť Václ. Píseckého z Kranich-feldu, 26. pečeť Krištofa Kobra z Kobrsberku, 27. pečeť Jana Šultyse z Felsdorfu, primátora Kutnohorského, a 28. pečeť Maximiliana Hošťálka z Javořice, primátora města Žatce.**) *) Německý prípis ▼ archivu král. horního města Horj Kutná é. 6099—11. *») Archiv král. horního města Hory Kutné; oddělení horní 6. 6099 (německé). 147 Vyměření obšírne provázeno tímto listem svědčícím místodržícfm nej vyššího miiicmisterství na Horách Kutných:*) ,.N. n. K. direktorové, správcové a rady zemské ode všech tří pánův stuvův království Českého tělo a krev Pánu Ježíše Krista pod obojí přijímajících nařízení. — Službu svou vzkazujeme urozený u statečný, stateční u urození páni přátelé naši milí, zdraví i jiného všeho dobrého přejeme vám věrně rádi. Odcsýláme vám přfležitě vyměření, jakým by způsobem mince nová v minci Hory Kutny na ten čas dělána a bita býti jměla, z kteréhož, nač se vztahuje, obšírněji vyrozuměti moci budete. Za kteroužto příčinou jménem a na místě všech tří pánův stavů království Českého při vás to nařizujeme, abyste odvedouce takové vyměření nuředníkům mincovním, aby se vedle toho tak a ne jinak zachovati, takovou minci ihned jak z stříber ncpozlaccnýeh, tak z rud domáeích i Ratibořských dělnti dáti, k tomu se přičinili, nad tím, aby z toho užitek mincovní k dobrému země vycházel, ruku držeti. S tím milosť Boží rač s námi se všemi býti. Dán na hradě Pražském 29. Junii léta 1619. — Urozenému statečnému rytíři panu Albrechtovi Jiřímu Klusákovi z Kostelce atd. a urozeným panu Pavlovi Skřetovi Sotnovskému z Závořic, panu Radslavovi Hlavsovi z Lďboslavé a panu Zikmundovi Kozlovi Reyzentolu, správcům on řad u nej vyššího minemejstrství na Horách Kutnách, panu ujci, švagru a přátelům našim zvláště milým společně neb rozdílně k dodání.4' Vyměření dodané minci Kutnohorské v jazyku německém čte se v tento rozum: „yWlNCOVNÍ řtÁD STAVŮ ČESKÝCH, daný v Praze na Hradčanech dne 28. června 1619.**} My direktorové a rady zde v Praze na zámku zřízení od všech tří stavů evangelických království Českého dáváme zřízeným úředníkům mince zde v Praze toto věděti: Poněvadž nalezeno zvláště potřebným, aby na prospěch země místo drobné mince, bílých a malých grošů jiné druhy bity byly; totiž ětyrmecítmáky, dva-náctníky a tříkrejcary. jakož i krejcary, vedle toho bílé a malé peníze: tedy udali jsme nové druhy našemu zemskému prubéři, a takto dali ustanovili skrze přidané jemu komisary, jakého obsahu v zrně i stříži měly by býti. Poněvadž k udržení správnosti pří úřadech mincovních nutno dokonalé ustanovení učiniti, tedy mají řečení úředníci mince zde podle tohoto našeho nařízení při mincování se držeti dle následujících kusů: Předně c e 1 é, p o I o v i č n í a č t v r 11 o 1 a r ý. Tyto mají zůstati ve starém zrnu •) Tamtéž č. 6101 (české). **) Archiv kr. hor. miíata na Horách Kutných č. G099 e „peceťmi a podpisy některých direktorův." Beschreibung der bisher bekannten Böhmischen Münzen von Ad&uctus Voigt a 8t. Geruiano. Praha 1774. Dil III. etr 310 -316. 148 a stříži; avšak přičte celý tolar v 45 bílých groších uneb 150 krejcarech dáván i přijímán býti má. II. Ctyrmecítináky. Takových grošů po 24 krejcarech má jiti na pražskou hřivnu 313/4 kusu a to drželi fejnu 10 lotů. III. Dvnnáotníky. Téeh grošů po dvanácti krejcarech má vcházet i do pražské hřivny 54' , kusu a míti lejnu 8 lotů a 2 kventlíky. IV. Groše otř ech k rej carech. Takových grošů má býti z pražské hřivny 176 kusů jakosti 6 lotů a 3 kventlíky. V. Krejcarů vychází na praž. hřivnu 388 kusů jakosti pětilotuvé. VI. Bílých peněz z pražské hřivny 717 jakosti třílotové. VII. Malých peněz z pražské hřivny 828 kusů jakosti 1 lotu 3 kventlíků a jednoho peníze. Co se týče k u p o v á n í s tří b r a, tedy mají pagamenty a jiné stříbro, co z berně neb direktoria do mince přijdou, aby z nich drobné raženy byly, při čemž není hledati výtěžku z mince, po srážce výloh za mincování placeny býti mají hřivna fejnu za 17 kop míšeňských (42 zl. 2 kr.). Stříbra špatného zrna, co sc hodí jen na drobné za hřivnu fejnu 13'/a kopy míé. (37 zl. 17 kr.). Co se týče přepáleného stříbra, jehož se může užiti k dělání tolarů, pokud bude dodáváno, platiti se má hřivna fejnu jako posud za 9 tvrdých tolarů (24 zl. 54 kr.). Stříbra dolového, které kvere i na vlastní náklad sdělávají a taví, z toho vrchnosti má náležeti úplný desátek bez výloh hutních a takového platiti se má hřivna fejnu po devíti tolarech, aby domácí ani cizí nákladníci k dělání hor byli naváděni a hornictví se zvelebilo. Jcst-li dolového zlata něco se vytěží, tedy mají úředníci horní dle předešlého nařízení platiti. Schodkové při slévání. Aby pro schodky při slévání účty byly v dobrém pořádku a zamezil se nepořádek pokud možno nejvíce, tedy má se počíta ti úředníkům mince schodek při slévání dle rozličnosti veliké a drobné mince takto: Ze 100 hřiven tolarového stříbra 3 až 3'/« lotu, „ „ „ 24- a 12grošů ... 5 „ 5'/.. „ „ „ „ tříkrejcarů a krejcarů . podobně „ „ „ bílých a malých peněz . 7 až 8 lotů. Zkoušení v kelímkách a v groších. Má se dáti zkoušeni z každého verku na zkoušku, kolik dříve ukázáno; ku zkoušení grošů pak: z každého verku tolarů.....celý tolar „ „ 24 nik ô . . dva kusy „ „ 12níků .... čtyři kusy „ „ tříkrejcarů osm kusů „ „ krejcarů . . . dvacet kusů „ * „ bílých peněz za 20 krejcarů „ „ malých peněz za 20 krejcarů. 149 Takové prilby grošu má zkoušeč ze Šmitny (z etolu) z vybitých peněz vzfti, a poněvadž nejen jím, ale též zemským prubéřem každý verk se zkouší, má ee vše náležitě rozděliti. Schodek ve šmitně. Také Bpnívei šmitny másedáti zc všech druhu mincí vývnžek jako dříve, a to tímto řádem : zc 100 hřiven cánu na tolary . -.....1 lot 1 kventlík „ „ „ na 24krejcary . . ... 3 loty „ „ ,, 12k rej curii.......5 „ „ „ ., 3krejcarft .......11 „ =, „ „ krejcarů........14 „ „ „ „ bílých neb malých peněz . 16 „ Úředníci mince však mají k tomu přihlížeti, aby správce šmitny po shoto-vení verku aneb aspoň po skončení kvartálu všecko, co mu převáženo bylo v černých plátech a ve střiži, odvedl, a nic za ním nezůstávalo. Plat z díla. Co se dotýče platu z díla, tedy se má platiti ze starých druhů jako posud, a z nových jak následuje: Za kus dukátu 3 malé peníze, což dělá za 140 kusů . . 1 kopu mfš. „ 14 hřiven černých plátů na tolary.........1 „ „ „ 12 „ „ „ ., 24níky dobře opravených . 1 „ „ » 10 a „ „ 12níky „ „ . 1 „ i i i „ „ i9 3krejcary, krejcary a peníze 1 „ „ Aby mincíři při dělání peněz a jich opravování ve váze měli větší pilnosť, tedy mají úředníci mince odnímati z plutu za všecky cizury čili c i s a 1 i e, *) které znovu slítí se mají, co se činí každého čtvrtletí. Mají se tedy zachovati dle těchto kusů, a co v nich není pojato, dle předešlých nařízení a instrukcí. Dáno na hradě Pražském dne 28. června 1619. Bohuchval Berka z Dubé. Pavel z Řičan, Petr ze Švamberka, Vdcl. Vil. z Roupova, Václav Berka z Dubé, Vdclav Budovec, Kalpar Kaplíř% Prokop Dvorecký z Olbramovie, Bohuslav z Michalouie, Jindřich Otta * Losu, Alb. Pfefferkorn, Martin Fruweyn z Podolí, Jan Theod. z OtrSdorfa, Daniel Skřeta, Valentin Kochan z Prachové, Tobiáí Stefek z Koloděj." K tomu 28 pečetí na papíře přitištěných, jak svrchu uveďeny. Dějepisec Pavel M. Stránský cehrubČ chválí tento nový řád a spravedlivě touží ve spisu „Respublica Bojema" v XVIII. kap. na str. 548. do stavů českých, řka: „Když zemřel král Matyáš, odevzdali stavové čeští, poněvadž u nás válka zuřila, .péči o ražení mince vyvoleným ze sebe (1619) a přimísivše *) Cisalie jsou kousky z minci seřezané aneb peníze ve *triži lehké* aneb zkaženého rasu, jel zase sliti nutno. Matbesiova Barepta XIV. sir. 249. 150 ke stříbru 7/16*) mčdi, opatřili peníze dle způsobu našich předku korunou královskou a lvem korunovaným. Při tom zpronevěřili se sami sobě, když penězům těm přisoudili platnosť cizí, která od předků jejich za Mnximiliana snesením sněmovním byla zapovězena; neboť nepočítali jako předkové na groše nebo penízky české, nýbrž nn krejcary německé! A tu se nám zdá, že tento nerozum nelze omluviti, vždyť nevšímáno si ustanovení majestátního a zařízení předků, nýbrž dokládáno, že proto potřebí jest, aby mince v Čechách byla stejné měny jako v Němcích, aby se mohl žold cizím vojákům vypláceti! Jest však známo, že Němci jsou ve francouzské a nizozemské službě, a přece nepočali ani Francouzové ani Nizozemci jiné měny raziti peníze . . V téže kapitole (str. 550. a 551.) kárá své současníky, kteří na zlaté a krejcary počítají a nepamatují se, že otcové jich počítali na „velké peníze". Protože nebyli s takovou náhradou spokojeni ani konšelé a správci šiniten, ani mincíři se mzdou, oznámili to direktorům mincmistr v Praze Hůhmcr ze Sonn-leithenu a úředník téže mince Řehoř Steinmůllcr. Direktoři nařízením ze dne 30. července 1619 učinili takovou nápravu: Mincíři v Praze i v Hoře mají dostatí za 1 hřivnu černých plátů v nn 24níky 7 krejcarů a z hřivny plátů dvanácti-krejcarovýeh 8 krejcarů; náhrady ze 100 hřiven cánň na 24níky dostane se 5 lotu a ze 100 hřiven cánů na 12níky 8 lotů. Potom zase psaním ze dne 15. října 1619 nařídili direktoři biti drobnou minci dle tohoto předpisu: Poněvadž ze 24níků, jichž 31% kusu ze sazené hřivny se bije, a to jakostí 10 lotů, z hřivny fejnu vybije se peněz za 17 kop 35 kr., tedy příště má se vybiti 32'/4 kusu z hřivny a obsahovati 9\ lotu fejnu, čímž se z hřivny vybije peněz za 18 kop 43V0 krejcaru. Dvanáctníků 54,/t z hřivny, fejnu 8 lotů 2 kventlíky, čímž z hřivny vybije se peněz za 17 kop 31 kr. a 4 peníze. Budoucně však 54'/, kusn z hřivny jakosti 81otové, aby se z hřivny vybilo za 18 kop 42 kr. Hřivna stříbra má býti měněna za 18 kop. Tříkrejcary a malé i bílé peníze zůstanou při své valvaci, poněvadž se jich beztoho málo bije a nadto se z každé hřivny proti dřívějšímu mincování vybije více o 3 kopy 30 grošů. Poněvadž tolary zase stouply o 5 kr. (celkem 150 kr.), tedy se má placení dle toho zařídili a na oněch 9 tolarů, za něž hřivna stříbra se bere, ještě se 5 kr. (dohromady 45 kr.) přidává.**) Zatím zase vyskytly se spory mezi mincíři a konšely mincířskými při minci Horské. Mincíři neehtívali dávati svědectví nepřísežným písařům z knapů ustanoveným, pročež konšelé vyžadovali si k zapisování svědomí písaře od úřadu horního.***) *) Stránský, jsa v cizino, patrné jen z paméti udává zrno tich mincí devítilotním, ačkoliv prvnfei 24nici byli dle stavovského mandátu lOlotovf a lilníci 8 loto vi, V Némecku, ve Švýcarsku a v Nizozemí sly podobné mince ještě horšího zrna a platily 24 krejcaru čili C pacfl po 4 krejca-ricb, a dvanáctníkfim tíkali v cizina Dreibätzner (o třech pacech). **) Archiv horní č. 6108 v německém prvopisu. Na druhé straně poznámka česká „Nebylo čteno". ***) Tamté* č. 6112. 161 Velmi poučný jsou zápisy správy horní, zejména stolního písaře, když úředník mince Šebestián Hôlzl složil příspěvek nn podíly Čili tálc J. M. Císařské, n to na 1 kukus po 30 gr. e., tedy za 116 kuksů 58 kop grošů čes. Šetřeno ještě v září léta 1619 soukromého majetku dynastie Habsburské. Fodivno, že sc zde jmenuje Šeb. Hôlzl úředníkem mince J. M. císařské. Navštívíme také mincovnu Pražskou. Zde počali vybíjeti dle výše uvedeného řádu čili vyměření ve čtvrtletí Crucis*), a sice vybito ze 4096 hřiven 7 lotů 3 kv. stříbra čtyrmecftmáků 31 "/i kusu z hřivny Pražské jakosti desíti-lotové, což vyneslo mincí za 44.693 tolary (kop míŠ.) 46 grošA 2 peníze. Průbnfch grošů zůstaveno 9 tolarů 36 gr. a na cisnliích zbylo za 154 tolarů 20 gr. 4 peníze. Druhé mincovaíní čtyrmecítmákti stejné jnkosti předsevzato v kvartálu Luciac. Vylito do bnrekanů 692 hřiven 13 lotů zrna, z něhož vybito peněz za 7597 tolarů 22 gr. 2 peníze. Avšak ještě v temže Čtvrtletí sníženo dle nařízení stavů zrno na 9 lotů 2 kv. a vybito 32'/« kusu z hřivny zrna, čímž zraineováno ze 2658 sazených hřiven 2 kv. stříbra za 29.464 kop 58 gr. 2 peníze. Prňbních grošů dáno za 6 kop 10 gr. 2 peníze a cisalií uschováno za 147 kop 5 gr. 1 peníz. Dukátů raženo bylo v prvém půlletí 13.403 kusy, jest tudíž b podivením, proč nyní jsou tak vzácny. Na počet kolků lze sonditi ze želez hladkých, jak je dodával do mince Pražské kovář Oldřich Hclbig. Účtoval za toto půlletí za 11 nových stoků na 24níky po 2 kop míš. . . 22 kop 3 „ 9/ fl 12nfky. „ 2 „ „ . . . 6 „ „2 „ „' na malé král. peníze korunovační po '/u k..... ........... 3 „ „ 187 nových želez svrchních na 24níky po 18 gr. bil. 112 „ 12 gr. „ 9 svrchních želez na 12níkv po 18 gr. bil. . . 5 „ 24 „ „ 1 svrchní železo na tolary (snad jen na zkoušku ?> 1 „ „ 6 svrchních želez na nové peníze korunovační po 12 gr.b..........: . .. . . 2 „ 24 „ Kolky pro zdejší mincovnu řezal zlatník Hanuš Konrád Greutter a účtoval za ně od 1. června do 31. prosince 1619 takto**): Stoky a svrchní železa na 24níky a 12níky, dohromady 120 kusů. Dále želez ke korunovaci král. na groše k rozhazování při korunovaci 12 kusů. Dohromady 202 kusy; činí v penězích 101 kopu míšeňských. K tomu při tištěna šestihranná pečeť, jak se dle autografu 19. na tab. XLI. spatřuje. Týž dílem také dělal na dukáty, dílem Vratislavský řezač želez Belstadt. Jak již řečeno, působil v Pražské mincovně jako mincmistr horlivý Beneš Hííbmer nebo Hubncr ze Sonnleithenu, který před tím od r. 1590—1610 byl *) V mincovních a při horách účtováno dle čtvrtletí, a to kvartál Remímacere (leden—březen), Tiinitatis (duben—červen), Crucis (Červenec—září) a Lucia* (říjen—prosinec). •*) Zde následují zprávy snesené panem Ed. Fialou ve článku „Die Milnzungen der standischen Directoriums etc." v „Numismatische Zeitschríft" Wien 1892. Díl XXIV. str. 119 atd. 152 gvardnjnem v Jáchymově, Týž přeložen k horám Jáchymovským jako horní hejtman dne 11. listop. 1011). Byl sousedem Jáchymovským a měl zde dům. Manželka jeho Lucie byla dcerou Krištofa Hartleba. Jako správný úředník dobyl si záhy důvěry stavů ôeskýeh i krále Fridricha Falckého, který mu poslal, když se dcera jeho dne 8. srpna 1620 v Jáchymově vdávala, stříbrné naeiní a 20 kop míš. jako svatební dar. Ale ke konci r. 1620 opět vrátil se jako mincmistr do Prahy, kde působil do r. 1623. Potom byl cis. radou a horním komisařem; než již r. 1625 zase ujal miučmistrovství, jsa též nejv. horním komisařem, /de působil až do r. 1630. Pôvodní značka jeho byla květina se třemi květy; ale jako Pražský mincmistr užíval znaku bojovníka s tasenou šavlí nad hlavou, což se z poloviny vidí mezi křídly nad helmcm. Hiibmerovi k ruce byl od r. 1615 gvardaju a gegcnhcndler Řehoř Stcin-inuller. Správu pregovny vedl šmitmistr David Schubart, maje k sobě tři min-cíře: Abrahama Friedricha, Pankráce Preilingn a Valentina 1 Metricko. Účty mincovní vedl nejvíce rada komorní Eliáš Schrcinpf n registraturu spravoval Zackariáa Rosenbergcr. Pak zaměstnán zde důchodní Hanuš Matyáš z Glauchova a zkoušení mincí vykonával Jan Schuster z Goldburkn. Účty podepisoval Simeon Brzolius Strakonický. Za prvé půlletí r. 1620 dostal šmitmistr David Schubart a dělníci v Pražské minci za ražbu dukátů a 24níků 1224 kopy 14 gr. 4 peníze. Řezač kolků H. K. Greutter vydělal za kolky a jiné potřeby k minci 205 kop míš. Kovář O. Helbig dostal za železa a j. práce 216 kop 21 gr. 6 pen. Za 8 prostíc soli po 3'/« kopách míš. k vyvarování dukátů dáno vozkovi Štěpánovi Sommererovi z Mělníka 28 kop. Do šmttny koupeny dva koše a 5 dřevěných stoků k ražbě ža 1 k. 15 gr. a kůže k ražbě za 3 k. 25 gr. 5 p. Mincmistr Hfibmer dostával služného ročních 400 kop míšeňských čili tolarů a gvardajn i gegenhendler Řehoř Steinmuller 150 tolarů. Z týchž důchodů zaplaceno Štěpánu Beníkovi z Petrkova, hornímu hofmistru v Jílovém, 55 kop, a pense Matyáši Prixlovi, býv. hornímu hofmistru tamtéž, 8 kop, též vdově po předešlém horním hofmistru v Příbrami, Řehoři Behemovi, 60 kop na plat jemu zadržaný. Správci, písaři mince, šmitmistru, třem tovaryšům a třem mladším za to, že vybíjeli groše korunovační, na nové šaty po 16 zl. rýnských, tedy dohromady 123 kopy 25' gr. 5 pen. míš. Probattonmistru král. Českého Davidu Enderlovi za Irnmini » nnífftŕTkv 4-ft krm Á.9 av. (\ n^nftr.. "------- r~i------j — —r " £>-- - i------- Chatrná stará mincovna byla r. 1619 dílem přestavěna i opatřeny nové nástroje. Záhy po korunovaci krále Fridricha nastoupil dne 11. listopadu 1619 v Pražské mincovně jako mincmistr Pavel Škrcta Šotnovský ze Závořic. Poněvadž nebyly ještě nové kolky s obrazem krále hotovy, vybíjeny mince starými kolky stavovskými v předešlé způsobe. Škreta měl ročního platu 400 kop gr. míš., gvardajn Ř. Steinmuller 150 kop gr. míšeňských. 153 Půlletnf fičet uzavřel mincmistr Pavel Škreta touto bilanef: Když výlohy odečteme od příjmu 147.03tí tolarů 27 grošů 1 malý peníz, zbývá užitku z mince komoře České se zbytkem v pokladně i s oněmi 3000 tolary, jež mincmistr Pavel Škreta půjčil k zakupování stříbra, 37.840 tolarů 50 malýeh grošů. Za další dvč čtvrtletí nemáme podrobného učtu z mincování za času krále Fridricha, poněvadž vše účtováno půllctnč, když již mincovna ujata eis. Ferdinandem II. Pavel Škreta zastával ťiřad minemistra v Praze do konce června 1620, ale vedl účet do konee roku. Po jeho odstoupení dostal místo mincmistra Beneš Húbmer ze Sonnleitkenu. Škreta přestěhoval se do Kutné Hory, kde pobyl do r. 1626, načež se odstěhoval nejdříve do Přerova, pak do Brna, kde přijat do služeb Karla st. ze Zcrotína, u kterého byl do r. 1630 řiditclem hospodářství. Po bitvě na Bílé Hoře byl sice uvězněn, ale podařilo se mu dokázati svou nevinu, načež propuštěn. Poněvadž byl pod obojí, měl dle nálezu knížete Lichten-steina opustiti vlasť i s manželkou. Aby zachránil aspoň jmění, postoupil svůj majetek v Hoře Kutné svému švakru Oldřichu Byšickému z Byšic. Ale nařízením král. komory ze dne 17, srpna 1628 byl mu tento statek konfiskován. Byly to v Hoře dům Chyžderovský po první manželce Kateřině z Holten-dorfu, dům Loskotský se zahradou, dům Pnřízkovský se zahradou, dům náležející jeho manželce druhé, Alžbětě Šatné z Olivetu, a 200 kop grošů mísenskýeh. Ve znaku Skřetově nalézá se heraldická lilie ve štítu a podobná jako klenot nad helmem. Z účtů Skřetových v Praze za čtvrtletí Cracis pntrno, Že král Fridrich dodával falcké stříbro váhy 931 hř. 4 loty, z něhož fejnu bylo 526 hř. 8 lotů 2 kv. 3 pen., za kteréž musilo se platiti po 25 kopách za hř., tudíž 13163 kop 34 gr. Také páni stavové měli zvláštní výhodné ceny při dodávkách stříbra, jehož dodali 553 hřiven 8 lotů, z čehož fejnu 369 hřiven 1 lot 1 kv. po 25 kopách. Dalšími dodavateli stříbra byli židé i křesťané, též Krištof Harant, Purkhart Střela z Bokyc, zemský prubéř Hanuš Schuster a j. Z toho stříbra bity první 48níky Fridrichovy, a to z kelímku vyšlo 2971 hřiven 8 lotů stříbra, z něhož naděláno bílých plátů 2302 hř. 5 1.2 kv. a vyraženo z Pražské hřivny 16l/„ kusu 48níkň jnkosti 9 lotů 2 kv. Bylo z toho peněz za 32481 kop 51 gr. 3 pen., po vydání průbných grošů za 9 hř. 25 gr. 5 pen. a 69 hřiven 51 grošů 3 pen. cisalií. Pozdější slitek 6082 hřiven dal 4056 hř. 10 lotů bílých plátů na 48níky, jichž vybito za 70.546 kop 21 gr. 3 pen., po vyplacení 18 kop průbních grošů a 221 hř. 38 gr. 4 pen. bylo odstřižků. Rovněž patrno, že hned počátkem čtvrtletí Luciae bylo přijato do mince 483 hř. skonfiškovaného stříbra falckého, 1281 hř. 8 lotů stříbra pánů stavů, z něhož již raženy šedesátníky a dvouzlaté s obrazem cís. Ferdinanda II.*) Uvádíme zde z úmysla, nechtějíeo účtu trhati. Stavové starali se, aby získali hodné a způsobilé osoby k mincovnám, rozeslavše za tím účelem posly do Jáchymova, Vratislavi i Brunšvíka. *) Ed. Fiala: Pie Muuzungen des Btandischen Direktorium* rrtr. IBS. 154 6 Jáchymovskou mincovnou srostl Centurio Lengcfelder. Byl tu mincmistrem od r. 1606 do 1621 a jako rodák Jáchymovský zanechal městu rozličné památky, epitaphium dítek svých v kostele a skleněný pohár tovaryšstva horního tamtéž. Pojal r. 1617 Markétu, vdovu po Pavlu Biihrovi, za manželku. Měl mnohé potíže, poněvadž vydal r. 1621 hraběti Mansfeldovi z donucení z mincovní pokladny 7100 zl. Ve znaku jeho vidí se stříbrný štít, v kterém kosmo postaveno břevno modré, o něž opírá se zlatý lev ve skoku. Na korunovaném helmu péro modré, bílé a modré vyčnívá. Téhož času pôsobil zde jako gvardajn a od r. 1611 gegenhcndlcr David Knobloch z Vidštejna, též Jáchymovský syn. Byl původně úředníkem komory České. Léta 1619 jmenován úředníkem mince a gvardajueiu a od r. 1637 do 1649 spravoval Jáchymovskou minci. Za manželku měl Annu, dceru šmitmistra Krištofa Hartleba z Angelshausenu. Ve znaku měl štít s kolmým břevnem a vedle v prvém poli česnek a v druhém vztýčeného lva. Smituiistr Ondřej E berle měl ku pomoci Jiřího Herzra. Zdejší méně dovedný řezač želez a zlatník Benedikt Hendtschel ml. řídil se vzornými kolky, jež posýlal Jan Konrád Grcutter z Prahy. Stroje ve šmitnč spravoval zbrojíř Hanuš Seeling, a strážcem mince a tavírny byl Jiří Haincl, jinak Haněl. Z účtů Jáchymovských málo zachováno; požáry vše zhubily, zvláště onen r. 1868. Stavové čeští psali sem 15. srpna 1619, že zavedou místo bílých grošů 24níky, 12uíky a groše o třech krejcařích; krejcary a peníze bílé i malé. V tomto nařízení uvedeno, aby 24níků raženo bylo z Erfurtské hřivny 29 % kusu, 12nfků 50 % kusu, tříkrejcarných grošů 163 kusy a krejcarů 360 kusů. K verkům za hřivnu stříbra (v 15 lotech 3 kv. počítáno) mělo býti placeno 8 tolarů, aby měli chuť ke kutání. Za skoupená stříbra jakosti horší než tolar měla býti placena hřivna po 5% tolaru, stříbro tavené, k ražbě tolarů způsobilé, hřivna fejuu po 8a/3 tolaru. Nařízením stavovským ze dne 8. října 1619 zrno zdejší mince pohoršeno, takže bito pak z hřivny Pražské 24níků 32 V4 kusu, 12níků 54 % kusu a grošů, krejcarů i penízů mělo býti málo raženo, aby hřivna vynesla 3 kopy 30 gr. Poněvadž tolarům připlaceno 5 kr., byla cena kupovaného stříbra b cenou jeho srovnána. Mluví se tu o „nových tolarech", jei vybíjeny za vlády stavovské snad ještě pod obrazem krále Matyáše.*) Ve snesení sněmu českého r. 1620 čteme stanovení cen jistých peněz v tato slova: O minci. A poněvadž stavům království Českého, jako i jiným přivtěleným zemím na tom nemálo záležeti chce, aby mince ve všech těch zemích v jednostejné ceně šln, protož J. M. Kr. a stavy král. Českého též s vyslanými z při vtelených zemí *) Skutečně nalitá se tolar pod obrazem králo Maryáíe vybitý i ročníkem 1C20 v blbliothece klášterní na Strahova 156 na tom se jest snést i ráčil, aby se v týchž vňech přivtčlených zemích neméně než jako v tomto království větší mince stříbrná a zlatá takto brala, totiž: Dukát uherský po 3 kopách (8 zl. 18 kr.) Koruna „2 „35 kr. (ti „55 „) Rejnský zlatý ,2 „ (5 „ 55 „ ) Tolar Široký „2 „ čcs. (5 n 32 „ ) Šedesátník celý po 120 kr. (4 „45 „ ) Groše po 24 kroj. biti po 30 kr. Groše po 12 „ „ „ 15 „ Dudci po 7'/,, kr. Drobných peněz raženo pořídku a tříkrejcarů vybito z Pražsko hřivny 170 kusů jakosti 6 lotů a 3 kvintle, krejcarů 388 obsahu pětilotového, hnlířň 828 jakosti 1 lot 3 kvintle a 1 haléř. — Podle zprávy úředníků mince horské byl roven třígrošák 7 kr.; tudíž 20 kusů činily kopu českých grošů — G0 bílých gr. zr 140 kr. 10 „ „ '* bílých „ — 30 „ „ = 70 „ 8 „ „ na l zl. čcs. =27 m „ — 56 „ Kdežto v Praze vybíjeny z mincí stavovských B. Hubmercm a Pavlem Škretou jen čtyrmecítraáky (24uíky) s letopočtem 1619 a 1620, a vzácně za mincmistra Beneše Hiibmera dvanáctníky s letopočtem 1619, mincováno v Kutné Hoře podle vyměření hořejšího mnohem rozmanitěji; známe odtud z r. 1619 čtyrtnecítmáky, dvanáctníky, ■ dvojí groše, krejcary . rázu dvojího a haléře, pak čtyrmecítmáky s letopočtem 1620, všecky sc znamením hvězdy mincmistra Šebestiána Holzla ze Sternsteinu (značka 39. a 40. na tab. XI.). V minci Jáchymovské razili čtyřiadvacetníky a dvanáctníky dvojího rázu s letopočtem 1619 a 1620 a znamením mincmistra Centuria Lcngefeldra (značka 32. na tab. XI.). — Jáchymovské mince jbou vzácnější ostatních. 156 Popis mincí stavů českých z r. 1619 a lf»20. Stříbrná oválná pamětní medaillc české konfederace (Tub. XXXVI. obr. 351.) má na líci na vysokém čtverhranném podstavci na pčti sloupech vytýčených v rozích jeho a uprostřed, z nichž jsou tři hladké a dva točité (jež asi země ke korunč české náležející, totiž Ccehy, Moravu, Slezsko, Horní a Dolní Lužici představovati mají), položenou českou korunu, na jejíž obroučce jest nápis: VNG • ! - MOR- Mezi patkami předních dvou sloupli čte se: BOEMIA Z podstavce vine se vzhůru s každé strany řídká vavřínová větev, kteráž nahrazuje vnitřní kruh (obvodek). Kolem povstalé takto kapličky jsou roztroušena různá slova, a sice na podstavci kapličky čte se PRO a pod ním dole A I R I A, po pravé straně sloupů vzhůru LEGE, nad korunou RE I GE a po levé straně dolů GREGE to jest: „Za oltář (náboženství), zákon, krále a národ." Při obrubě medaillc ruka z oblak vyčnívající a za ní list a opis s chronogramem *): PlA et BELlGlOSA ORTH0D0XORVM LIGA • t. j.: „Nábožná a k obraně náboženství jednota pravoverných." Na rubu vyraženy v hladkém ovalu (cllipse) ve směru kratší osy z oblak vyčnívající dvě ruce držící drapérii, na níž uprostřed připevněn jest okrouhlý štít se slovy: VERIBVM DEI (Slovo Boží). V hořejší půli medaillc spatřují se dva oltáře tvaru sloupovitého, z nichž na onom s pravé strany plamen ze zápalné oběti vzhůru k nebi plápolá, s oltáře levého pak dým po zemi se válí. Kolem obou oltářů táhne k pravé straně tlupa bojovníků, mající nad sebou vlající prapor s nápisem: SVB I VTRA I Q VE (Pod obojí). V dolejší části medaille postupuje jiný oddíl bojovníků k levé straně pod praporem s heslem: S ■ (ub) VNA {Pod jednou).**) Nejdoleji v úseči: ■ PRI V ■ R - M • t. j. Privilegium Regine Mnjestatis (Výsada královské Výsosti), a kolem obruby medaille opis s i:hrono-gramem***): Bi DeVs pro nobIs q Vis e hoMInIbVs Contra-nos $ t. j.: „Když Bůh s námi, kdo proti nám ?" Medaille ta nošena dle tehdejšího zVyku na řetízku na prsou jako válečný *) či nápisem letočetnýra, v němž vetší písmena naznačují zárovefí římské čistíce, jíchi součet dává-letopočet 1619. **) t. j. pod jednou zpttsobou přijímající. ***) Velká písmena v nápisu tom anačí opět římské cifry, které, jsouce sečteny, poskytují letopočet lu20. 167 odznak Btavň českých protestantských i katolických spojených v odboji proti Ferdinandu II. Kažena byla nejspíše až po zvolení Fridricha Falckého. Jiný variant její ukazuje na tab. XXXV. obr. 350. Čeští stavové nerazili tolarů ani púltolartt vlastního rázu. Nejhojněji z mincí stavovských přiházívají se stříbrné čtyřiadvaceti-krejcary či ótyřiadvacetníky, jinak ótyrmecítmáky neb čtvrttolary (Tab. XXX11I. obr. 326.-333. a tab. XXXIV. obr. 334.-338.), na nichž jest v líci v obvodku pcrlovitém, šňůrovitém nebo hladkém obroučková koruna, jejíž žebra bývají někdy perlcmi poseta, a pod ní letopočet 1610 neb 1620, kolem pak opis: MONETA REGNI BOHEMIAE (Peníz království Českého) a na konci opisu znamení mincovní, bud srpek měsíce a nad ním hvězdička (Tab. XXXIII. obr. 326.-328.), aneb dvojitá lilie (Tab. XXXIII. obr. 330. a 331.), nejčastěji pak hvězda v kruhu (Tab. XXXIII. obr. 332. a 333. a tab. XXXIV. obr. 334. a 335.), vzácněji hlava lví v obrubč (Tab. XXXIV. obr. 336.-338.). Na obr. 329. na tab. XXXIII. umístěna značka v opisn dole. Na rubu v kruhu pcrlovitém, šňůrovitém nebo hladkém korunovaný český lev a v opisu: IN DEO FOR I TITVDO # (V Bohu síla jest). Dole v přerušeném opisu čte se v políčku závorkami ohraničeném číslice.24, cenu peníze naznačující. Váží 6-98—7-87 gr a měří v průměru 30—30 Va mm. Podobného rázu avšak vzácnější jsou též dvanáctikrejcary či dvanáct nik y (Tab. XXXIV. obr. 339.—341. a tab. XXXV. obr. 342., 344., 345. a 347.) průměru 26 %—28 mm a váhy 4*23—4-35 gr, mající pode lvem vyraženou číslici 12. Tečky vedle letopočtů - 1619 • a • 1620 • ukazují kn zvláštním emisím čtyr-mecítmáků a dvanáctníkň; při tom obyčejně bývá rozdělen tečkami též opis lícní. Groše (Tab. XXXV. obr. 348. a 349.) jsou také podobně raženy, mají ale pode lvem v obrubě vyznačenou cenu číslicí 3.*) Obvodku na lícní straně kolem koruny někdy nebývá. Průměr 19—19 V9 mm, váha%l-29—1-46 gr. Popíšeme zevrubně groš v Hoře Kutné bitý (Tab. XXXV. obr. 349.): V líci koruna bez obvodku, pod ní letopočet 1619. Opis: MONET REGNI BOHEMIAE (znamení Šestipaprsková hvězda v obrubč). Na rubu v kruhu korunovaný lev český a kolem opia: IN DEO FOR (5) TITVDO # Okraj e obou stran perličkovitý. Váží 1*46 gr, průměr 19 mm. Jiné groše z r. 1619 ukazují korunu v kruhu (Tab. XXXV. obr. 348.). Krejcary (Tab. XXXV. obr. 343.) podobají se rázem svým grošům, nesou však pode lvem J neb I, naznačující cenn peníze. Měří v průměru 15% mm a váží 0"6 gr. Podáváme popis krejcaru z mincovny Kutnohorské (Tab. XXXV. obr. 343.), J*) ťesk/roi stavy r. 1619 uvedený groB po S krejcarech ndrlel «e v mincovnictvl našem jeJtě do c&sfi císařovny Marie Teresíe, za niž vybíjeny poslední české grošíky. 158 jenž má v líei korunu v kruhu a pod ní letopočet 1619. Opia: MONE - líK(J -ROIIKMI (značka hvězda v kruhu). Nu r u h u v kruhu jest korunnvunv český lov v levo obrácený a opis: IN DEO KOlt{I)TlTVDO ft S obou.'stran perlovitý okraj. Jindy bývá opis lícu MONET - REGNI BOHĽMIAE a lev na rnbu v pravo obrácený. Peníze, halíře či píilkrejcnry (Tah. XXXV. obr. 34li.) jsou jednostranné s opisem IN ■ DEO ■ F ■ T T ■ DO 1619 kolem korunovaného lva českého v kruhu a pod korunou českou, do opisu sáhající, postaveného. Váha 0*37 gv, průměr 13 mm. Groše i krejcary stavovské náleží k mincím vzácným; ncjvzáenějšími pak z mincí stavovských jsou halíře Též moravští a slezští stavové razili toho času minci, kteráž se přizpůsobovala rovněž jako česká rozmanitým mincím v Německu. Popis oněch mincí podáváme dále.*) *) MincovnictvI nlezaké této doby mAlo prozkoumáno, trtkíe ani nejlepAi znalec xkřskýcli minci E. Frioilcnnliurg v Stcglici nemohl ninť< nic podntatn^lio poskytnout!. Ze starcích npiofi ncjcenníjsí jest „Hilcsia numismatica oilor Einleitung 211 clem Hctilexmcbcn Muntz-Caliinet*- od M. fioulíiertu Dewer-clecka, nrcliidiacona a bíbHotokíiře 11 av. Petra i Pavlu v Lehnici VytlAno v Javoru roku 1711 n 308 ničilirytinami. Z:i půjčení túliož jsem «1 p. IV. K •Kuiuorovi díkem zavázán. 159 11 Stavové moravští.*) „Poněvadž p. Lad. z Lobkovic, nynějšímu hejtmanu raark. Moravského, nc-všelijak dfivěřovati bezpečné jest a správy jeho uad námi déleji trpčti nemožné*1, my věickni stavové a obyvatelé markrabství moravského k řízení správy zemské volili a nařídili jsme: Dy rektory z stavu panského (29): * Pana Pertolta Bohobudu z Lippého a na Mor. Krumlove, nejv. dědičného maršálka král. Českého, J. M. Uher. a Čes. krále radu a komorníka, * p. Vilíma z Roupova na hradě Znojemském i Kyjovicích, nejv. komorníka markrabství Moravského, * p. Jiřího z Vrbna na hradě Hclfcnštejně a Kvasících, J. M. Uherského a Českého krále radu a komorníka, p. Krištofa z Říčan na Budišoviclch a Červeném Hrádku, p. Rudolfa Šlejnice ze Štejnice a na Nov. Mezcříčku; * Ladislav ustanoven k správě peněz zemských, * p. Jana Albrechta Státnického z Choltic a na Čechách pod Kosířcm, p. Zdeňka Brtnického z WaldStejna na Brtnici, Sádku, Heralticích a Morav. Budějovicích, p. Fridricha z Kaunic na "Slavkově a hradě Lomnici, p. Jiiidř. Vád. hraběte z Turnu a WalUsasiny, svob. p. v Krejeu, na hradě Letovicích, Borotíně a Lctovicfch, p. Jana Bernarta z Kunovic na Ostroze, Lauce, Kunovicích a Hluku, * p. Jittdř. z Zahrádek na Jemnici, Višňovým, Krhovč a Hobzi, a p. Vád. Molie z Modřelic na Hranicích a Drahotauších. Z stavu rytířského: * Pana Jana Čejku z Olbromooic na Nových Syrovicfch a Bystřici, nejv. písaře mark. Moravského, p. HanvŠe Petřvaldtkého z Petřvaldu na Kadících, hradě Goldštcjnč a velikém Petřvaldu, p. KriStofa Blřktu z Autichovic a na Beranově, p. Viktorina ŽernOvtJcého z Žernovy — n Krlltnfn TTIrVnrfnrn a Njmŕihsx h na ŽpsrnnVicích. £ * ■ ■ m.w vv»vy m/m vi v * J p wv ip m. t v p» m v *™ »-»«™ » m. — « - — ---.--y * p, Václava BitoveJeého z Bitová a na Bystřici pod Hostejncra, p. Hon* Ludvíka Krokvicara z Nově Vsi na Píflečným a Slavětíně, * p. Jiříka Zahrddeckého z Zahrádek na Aujezdci a Hrotovicích, sudího práva menšího zemského mark. Moravského v kraji Brněnském, *) Artykule snému moravského v Brno 1610 ve čtvrtek po gv. Filipu a Jakuba. B. III—B. IV-C Vytiätčno v Olomouci n Pavla Sramma. * 160 * p. Jana Skrbtmkého z Hříšti na Kuluece a Dřevohusticích, sudího práva menšího mar k. Mor. v kraji Oloiunuckém, * p. Vílíma Muiíku z Ejvnuíic na Moravci, Kadlasy a Nov. Ořechovým, p. Pavla Volbrama z štikře na Frišpcrce blíže města Ejvanéic, purkrabího zem. ninrk. Moravského, a pnnn Jindŕicha Vodického z Jemník. Z města Olomauce Václava Lužického, * z mesta Brna EfidBe, Netoličku, s mosta Znojma Fridricha Majnrodta, s mesta Jihlavy Jana Hynka z Velinova, B města Hradifité Fridricha Mužika- Kterýmž osobám plnou moc dali ke cti Pána Boha k zachování vlasti naši milé a vzdělání prospěchu obecného dobrého ěiuiti a pomáhat i. Na vychování jich dáno každému z stavu panského 100 zlatých, stavu rytířského 140 zl. a z měst pak 55 zlatých na měsíc z peněz zemských. Tito direktoři zemští propuštěni suěmcm v Brně r. 1619 po 2. neděli adventní z povinností svých a jmenováno 20 defensorů : 8 zc stavu panského, 8 z rytířského a 4 z městského. Tito vyznačeni napřed * a k nim přidáni z pánu: Zikmund sv. p. z Tífm-pachu na Majerhofích a Veveří, z rytířBtva: Jan st. Kobylka z Kobylího a na hradě Soviuci, Bcruart z Zástřízl a na Haňovicích, Beneš Pražma z Bílkova, na Lišně, Horní Slatině a Kyjovicích, z města Olomouce Vilím Lcrinocht, z Jihlavy Martin Leypolt a Tobiáš ltcymnnd z Hradiště. 161 u* Popis minci stavu moravských z r. Hilí>- 1621. To 1«r (Tab. XXXVI. obr. 355.) má nu Líci v obrubě perlově šaeho-vsinuu korunovanou moravskou orlici. Opia: MONETA * NOVA * MAIM'HIO* MOKA Vl/E * t. j. Peníz novy mnrkrabství Moravského. K a rubu v pcrlovce a v kruhu na podstavci s nápisem VN í lO jehlan révou zdobeny z pohledu perspektivního, nahoře i dole do opisu sáhající, mezi písmeny B a Z (Baltazar Zwierner). Opis: *TE * STAŇTE *I* V1REBO * 1020*) S obou stran na okraji peníze obruba ze spletených lilií. Průměr 30 mra, váha 28*14 gr. Stejuvm rázem též vybity převzácné desítidukáty (35 gr) a pěti dukáty (17-5 gr). ' Osmaětyřicítuíky (Tab. XXXVI. obr. 353. a 354.), čtyrmecítmáky ói ětyřiadvacetníky(Tab.XXXVII-obr.301.)idvanáctuíky (Tab. XXXVI. obr. 352., 356. a 357.) mívají tentýž ráz, jen mezi slovem MA ( ) RCHlO vidí se v závorce (48), aneb (24), neb (12) podle ceny, jež při čtyřiadvacetníku a dvanáctníku odpovídá též vahou a velikostí českým penězům; půltolary čili osmačtyřicítníky moravské mají průměr 36 mm a váhu 13*8—15*3 gr. Čtyřiadvucctníky mívají po stranách jehlanu značku C I C (Christ. Cantor), u dvanáctníku pak bývá značka B . Z neb C I C po stranách jehlancc, neb značka 1 lemová na konci lícního opisu. Zvláštní opis vidí se na rubu dvanáctníku obr. 357. na tab. XXXVI. Groše (Tab. XXXVII. obr. 358.—360. a 364.) růžené nejvíce v Olomouci Petrem Hernou mají v líci korunovanou moravskou orlici s opisem: -MO-NO-MA ($) RC • MORA (znamení H P ve spojení, čís. 42. neb 43. na tab. XI.) neb i v jiných zkratkách. Na rubu zase jehlan ovinutý révím noh lípovým listím s nápisem VN i IO na podstavci a po stranách letopočet 10110. Opis: • TE ■ STANT • I VUiEBO • Též jsou groše ročníku 1620, při němž v opisu na rubu jeví se jen ■ STAN ■ Groš má průměr 18—20 ínm a váhu 1*35 gr. Dvanáct niky i groše mají v opisa lícním rozličné zkratky slova MORA VIAE, bud MORA VIA , MORA VI , MORA • až jen MO *) NAjiis VNIO TE ■ STAŇTE - VlUEltO - Miafií po česku: St..jíá-li Hpolu, budu «ileu. HÍ2 Popis minci stavu slezských z r. 1020—1621. Ze slezských stavovských mincí známe především (i tesy či hrauáče díla Jaehtiuannova (se značkou čís. 44. na tah. XI.) z r. 1021 váhy 3/4, 3 a (i tolaru (čili 3, 50*), 20*23, 23 22 gr) a průinčru 20, 24, 20 a 35 mm. Ač tyto hrauáče jsou z velmi čistého stříbra, přece lze z toho posoudit!, jak stísněné časy tenkrát býti musily, když lot čistého stříbra na 3 tolary ceněn byl. Vzácný h r anáč % tolarový ze stříbra (Tab. XXXVIII. obr. 371.) má n a líci v kruhu slezskou orlici mezi rozděleným letopočtem 16121 a kolem opis: MONETA • ARGENTEA ■ Éhlll ■ | ■ TALĽRO (rum) @t. j. ÍSlczský stříbrný peníz 3/4 tolarový. V horním rohu (Cihlu) hrauáče jest vyražena značka mincmistra Matouše Jachtmanna, v dolním rohu značka inincířc Zachariáše Petzolda (£. Rub jest prázdný. Podobného rázu jsou i větší stříbrné hrauáče l*/tt» 3 a 6tolarové lišící ee v opisu pouze cenou • 1 \- • aneb ■ III ■ neb SEX t. j. šest (Tab. XXX VII. obr. 362., 363., 365. a 366.), a že mívají někdy místo obvodku kruhového perlový a opis bez rozdělovačích znamének (teček) a v ocasu orlice pak méně znatelná písmena IIIR jako značku gvardajna Hanuše Ricgra. Zlatý hranáč 12'/a tolarový (Tab. XXX VIII. obr. 368.) srovnává sc v rázu s popsanými právě hranáči stříbrnými, jen v opisu nese vyznačenou cenu ■ JZ-J- • Též raženy ve Slezsku okrouhlé peníze a sice zlaté 25 tolary a 12'/*-tolary a stříbrné třiceti krejcary velmi sličného rázu. Zlatý 25tolar (Tab. XXXVIH. obr. 370.) má na líci v kruhu hladkém na ozdobné tabulce 5řádkový nápis: MO - (neta) AVRE (a) 1 SILESIjE i XXV IOA : CHIMIC ! ORVM ■ t. j. Slezský zlatý peníz 25tolarový. Pod tabulkou se strun rozdělený letopočet 16 21 a nejníže H R (Hanuš Rieger). Kolem perlové obruby peníze vine se vavřínový věnec, v němž na čtyřech místech, nahoře, dole, v pravo a v levo jsou pětilisté růžice. Na rubu v podobném věnci za perlovým obvodkcin slezská orlice mezi písmeny H a R (Hanuš Rieger). Zlatý 12*/atolar (Tab. XXXVIH. obr. 369.) nese v líci v pcrlovitém obvodku ozdobnou tabulku, na níž čte se ve 4 řádcích nápis: MONETA I AVRE A - : SILESIiE ! 12 \- TALE: t. j. Slezský zlatý peníz 12'/atolarový. Pod *) čili 1 lot. ním v oblouku rovnoběžně s obvodkem s obou stran letopočet 10! 21, nahoře po strunách tabulky písmenu H II, která eo by znamenala, určité není zjištěno. Rub jest týž jako nu 25tolaru, jen pfainciia II a R se stran chybí. Podobným rázem a v téže velikosti bity ze stříbru špatné stříže i zrna třiceti kre j eur y či tři e etniky (Tab. XXX VIII. obr. 307.) různící sc od výše popsaného zlatého 12tolaru hlavně 4řádkovým nápisem: MONETA I ARGEHTEA I SILKSI/E I XXX CRVC (igeroruni), jindy též pouze v zkratkách ARGENT a XXX - CRV, což značí: Slezský stříbrný peníz 30krejeurcivý. Letopočet postaven vodorovně. Ku převzácným mcdaillfm té doby náleží ona od rytec Kristiána Maléru z Vratislavi (Tab. XXX VIII. obr. 372), na níž v líci vidí se v obvodku řetíz-kovém kniha s nápisem CO 1>KX (kniha), na ní křížem položené desky desateru Rozích přikázání s nápisem RE I LI I Gl I O (náboženství) a nahoře svazek šípů. Pod tím vším skrížená ratolesť palmy a vavřínu v rukou z oblaků si podávaných. Opis: PRO ARIŠET FOCIS # Na rubu znázorněna krajina 8 dvěma strmými skalami; na oné v pravo stojí kostel a nad ním nápis TEMPL ■, na levé skále pak radnice pod nápisem C VRI A -Mezi skalami vznáší se orel, sápající se s mečem a žezlem, jež ve spárech drží, na hada vztýčeného dole, pod nímž v úsečí malé čte sc ve dvou řádcích: C ■ PŘIVIL ■ C3í ■ I C • M ■ t. j. Cum Privilegium Cacsarci. Chriutianiis Malér. (S výsadou císařskou. Kristiun Malér.) Opis po obou strunách T VT AT VR ! VIRVMQVE *) Průměr 39 mm, váha 229 gr. V •) Nápiey na lícní i rubní stranu dlužno čistí v této souvislostí ľKO AKIS ET KOCÍS TVTA-TVK TEMPL ■ (um) CVKIA VIRVMQVE, což v překladu znamená: Pro oltáre a krby wicliraíiuji chrám, radnici a muie. 164 .Mincmistři českých mincoven a jich znamení ^ za stavovského direktoria (1618 -1620). (Tab. XI.) Mincovna v Praze: Značka 22. Srpek ínčeícc pod šestirohou hvězdou: Beneš Hiihmcr zc Sonn-leithenu 1018-1619. „ 27. Dvojitá lilie b přeponou v obrubě: Pavel Skřeta Sotnovský ze Zá-vořic 1G20. Mincovna v Kutné Hore: Značka 39. aneb 40. Šesti rohá hvězda a obrubou neb bez ní: Šebestián Holzl zc Stcrnatcinu 1618—1620. Mincovna v Jáchymové: Značka 32. Hlava lví a jnr.ykcm vyplazeným v obrubě: Centurio Lengefcldcr 1618—1620. Zkoušecí mince (gvardajni) a řezači želez za stavil českých. Zkouaec mince v Praze: Řehoř Stcinmuller 1618—1620. &ezač želez v Praze: zlatník Hanuš Konrád Grcnttcr 1618 — lí!2u. Zkouáec mince v Hoře Kutné: Samuel Kavka 1618—1620. Zkoušeč mince v Jáchymové: David Knobloch 1618—1620. ^Úřednictvo mincoven moravských a slezských za direktoria stavů moravských a slezských (1618—1621). Mincovna v Olomouci: Značka C C= Krištof Cantor, mincmistr, 1619—1620. „ 42.: Petr Herna, mincmistr, 1619—1620. „ B Z nebo růžička: Baltazar Zwierner, mincmistr, 1620—1621. Mincovna v Hlohové ve Slezsku: Značka 44.: Matouš Jachtmann, mincmistr, 1621. „ Jg: Zacharias Pctzold, miucíř, 1621. „ H R: Hanuš Rieger (Rydell), gvardajn, 1618—1621. Mincovna ve Vratislavi: Značka B Z: Baltazar Zwierner, mincmistr, 1620—1621. „ H R: Hanuš Bicgcr (Rydell), gvardajn, 1618—1621. 165 Seznam vyobrazených mincí stavů českých (1619—1620). Tah. XXXIII. obr. 326. Čtyřiadvacetník, čtyřiadvacetikrejcar či čtyrmecítmák z r. 1619. P. m. Beneš Hübmer ze Sonideithenu. „ „ „ 327. Čtyřiadvacetník, čtyřiadvacetikrejcar či čtyrmecítmák z r. 1619. P. rn. Beneš Hübmer ze Sonnieithenu. „ „ „ 32íí. Čtyřiadvacetník, čtyřiadvacetikrejcar či čtyrmecítmák z r. 1619. P. m. Beneš Hübmer ze Sonnieithenu. ., „ „ 32i». Čtyřiadvacetník, čtyřiadvacetikrejcar či čtyrmecítmák z r. 1619. P. m. Beneš Hübmer ze Sonnieithenu. (Značka v opisu dole.) „ „ 330. Čtyřiadvacetník, čtyřiadvacetikrejcar či čtyrmecítmák z r. 1620. P. n. Pavel Škreta Šotnovský* ze Závořic. „ „ ., 331. Čtyřiadvacetník, čtyřiadvacetikrejcar či čtyrmeeítmíík z r. 1620. P. ni. Pavel Škreta Šotnovský ze Závořic. „ „ 332. Čtyřiadvacetník, čtyřiadvacetikrejcar či čtyrmecítmák z r. 1619. K. H. m. Šebestián Hölzl ze Sternsteinu. „ „ „ 333. Čtyřiadvacetník, čtyřiadvacetikrejcar či čtyrmecítmák z r. 1619. K. H. m. Šebestián Hölzl ze Sternsteinu. Tab. XXXIV. obr. 334. Čtyřiadvacetník, čtyřiadvacetikrejcar či čtyrmecítmák z r. 1620. K. H. m. Šebestián Hölzl ze Sternsteinu. * „ „ 335. Čtyřiadvacetník, čtyřiadvacetikrejcar či čtyrmecítmák z r. 1620. K. H. m. Šebestián Hölzl ze Sternsteinu. „ „ „ 336. Čtyřiadvacetník, čtyřiadvacetikrejcar Či čtyrmecítmák z r. 1619. J. m. Centurio Lengefelder. „ 337. Čtyřiadvacetník, čtyřiadvacetikrejcar či čtyrmecítmák z r. 1620. J. m. Centurio Lengefelder. „ „ „ 338. Čtyřiadvacetník, čtyřiadvacetikrejcar či čtyrmecítmák z r. 1620. i. m. Centurio Lengefelder. „ „ „ 339. Dvanáctník či dvanáctikrejcar z r. 1619. P. m Beneš Hübmer ze Sonnieithenu. „ „ „ 340. Dvanáctník či dvanáctikrejcar z r. 1619. K. H. m. Še- bestián Hölzl ze Sternsteinu. „ „ „ 341. Dvanáctník či dvanáctikrejcar z r. 1619. K H m Še- bestián Hölzl ze Sternsteinu. Tab. XXXV. obr. 342. Dvanáctník či dvanáctikrejcar z r. 1619. K. H. m. Šebestián Hölzl ze Sternsteinu. „ „ „ 343. Krejcar z r. 1619. K. H. m. Šebestián Hölzl ze Sternsteinu. „ „ „ 344. Dvanáctník či dvanáctikrejcar z r. 1619. I. m. Centurio Lengefelder. r, „ r 345. Dvanáctník či dvanáctikrejcar z r. 1619. J. m.-Centurio Lengefelder. „ „ „ 346. Halíř z r. 1619. K- H- m- Šebestián Hölzl ze Sternsteinu. 166 Tub. XXXV. obr. 347. Dvnnáciuík či dvanáctikrejear z r. 1620. J. m. Centurio Leiigefejder. „ „ „ 348. Groš z r. 1619. K. H. lil. Šebestián Holzl ze Stcrnsteinii. „;:■„.„ 349. Groš z r. 1619. K. H. m. Šebestián Holzl ze Sternsteinu. „ 350. Pamětní mednille české konfederace s chronogramem 1619 na líci a 1620 na rubu. Tab. XXX VI. obr. 351. Pamětní mednille české konfederace s chronogiuiiieni 1619 na líci a 1620 na rubu. Seznam vyobrazených mincí stavů moravských (1619—1621). Z mincovny olomoucké ~ 0. Tab. XXXVI. obr. 352. Dvnnáctník z r. 1620. 0. m. Krištof Cautor. n „ „ 353. Osraačtyřicítník z r. 1620. 0. m. Baltazar Zwierner. „ „ „ 354. Osmačtyřicítník z r. (1)621. 0- m. Baltazar Zwierner. „ „ „ 355. Tolar z r. 1620. 0- m. Baltazar Zwierner. „ „ 356. Dvaiiííctuík z r. 1620. 0. m- Baltazar Zwierner. ., „ 357. Dvanáct ní ]< z r. 1620. 0. m Petr Herna. Tab. XXXVII. obr. 358. Groš z r. 1619. 0. m. Petr Herna. 9 „ „ 359. Groš z r. 1619 bez značky mincovní. „ .. 360. Groš z r. 1620. 0. m. Petr Hema. „ „ „ 361. Čtyřiadvacetuík z r. 1619. 0- Hl- Krištof Cantor. „ 364. Groš z r. 1620. 0. m. Petr Hema. Seznam vyobrazených mincí stavů slezských (1621) Z mincovny hloliovské ~ H., vratislavské ~ V. Tab. XXXVII. obr. 362. Hranáč třitolarový* ze stříbra z r. 1621. H. m. Matouš Jachtmann. „ „ * 363. Hranáč šesti tolarový ze stříbra z r. 1621. H. m. Matouš Jachtmann. n „ ., 365. Hranáč třítolarovj? ze stříbra z r. 1621. H. m. Matouš Jachtmann. n „ „ 366. Hranáč 1 '/„tolarový ze stříbra z r. 1621. H. m. Matouě Jachtmann. Tab. XXXVIII. obr. 367. Třicítník ze stříbra z r. 1621. V- gvardajn Hanuš Rieger. „ 368. Zlatý hranáč 12 '/„tolarový z r. 1621. H. m. Matouš Jachtmann. „ 369. Zlotý 12'/„tolar z r. 1621. V. 370. Zlatý 25tolar z r. 1621. V. gvardajn Hanuš Rieger. „ 371. Hranáč 3/4tolarovy" ze stříbra z r. 1621. H. m. Matouš Jachtmann. „ 372. Medaille Kristiána Maleraz Vrutislavi bez letopočtu. 167 •i n Ukázky podpisu a pečetí z mincoven a hor českých. ítada pivá. (Tni.. XXXIX, XL. a XLI.) 1. Hanuš Hardcr připomíná sc r. 1558 jako gcgenhendler při Pražské mincovno. Od r. 1561 do 1&7S|JJ byl mincmistrem této mincovny a pak účetním radou komory České. Zemřel r. 1589. Ve znaku jebo vidí se rozkřídlený nob či sup, z něhož hlavu přijal za značku mincovní. Pečeť i autograf ze žádosti za vyplacení služného ze dne *-£ 1581. 2. Podpis téhož z kvitance za pagament ze dne 1563. 3. Ludvík Karel z Éásné od léta 1565 až 1568 úředníkem mince; léta 1568 učiněn horním hofmistrem. R. 1578 vstoupil v stav manželský b paní Annou Zygelkou z Ckocemic, jež zemřela morem r. 1582. Potom r. 1586 složen s hof-mistrstvf. Zemřel r. 1588, byv primátorem města, a u chrtímu Matky Boží na Námětí pohřben. Podpis na partikuláh z r. 1577. 4. Mikuláš Yodňanský z Čazarova a od Zlaté husy byl r. 1581 rychtářem cis. v Hoře Kutné a svěřeny mu r. 1592 hory, aby je s jinými spravoval. Zemřel r. 1597 a v kostele bv. P. Barbory pochován. Podpis z r. 1579. 5. Pečeť mincovny Horské z r. 1564, kterou úředníci mince přitiskovali za panování krále Maximiliana I. k jistotám, kvitancím a p. Podobná krásná peěeť spatřuje se též s R z času Rudolfových; ryta byla nejspíše dovedným řezákem želez Jiříkem st. z Řásné. Obě vtiskovány na papír s podloženou oplatkou. 6. Jan Dačický, jinak Křivoláček, psal účty horní dolu havířského r. 1566. 7. Jiří Kadner z Greifenecku byl dle instrukce vydané f§ 1554 písařem při výběru desátku v Jáchymově, pak německým účetním při komoře České, načež po smrti Jiřího Geitzkoflera stal se 1577 \\ mincmistrem v Jáchymově, kdež setrval až do své smrti 1582". Za manželku měl Lucii Hartlebovu z Ernfriedesdorfu, kteráž po jeho smrti vedla správu úřadu mincmistrovského až do 1584-J. Autograf na kvitanci ze dne " 1565. 8. Krištof Taubenreudter z Taubenreuttu byl do r. 1591 výběrěím desátku v Jáchymově, načež jmenován německým účetním při komoře České. Později vrátil se zase do Jáchymova, kdež od 1600" až do 1604" byl mincmistrem. Zemřel r. 1607. Podpis na stvrzence na svíce ze dne " 1599. 9. Tobiáš Gebhart byl dle výkazu mincovních účtů v letech 1562—1568 gvflrdajnem a gegenhendlerem při Pražské mincovně, pak od r. 1569 do r. 1577 16H mincmistrem v Budějovicích a posléze v Praze od r. 157K do r. 1583. Autograf a pečeť na dopisu o zásylee médi do Budějovic ze dne " 1570. 10. Krištof Matigkofer ze Sternfelsu byl od r. 1577 do r. 15H2 zástupcom mincmistra Tobiáše Gebharta v Budějovicích, od r. 1582 do r. 1012 mincmistrem tamtéž. Zemřel \v 1013. Podpis a pečeť na kvitanci ze dne 2« 15K8. 11. Jan Sultys v. Fclsdorfu narodil se okolo r. 150t) ve Slaném a vzdélav se v Praze, byl nejaký čas učitelem na venkově, načež r. 1580 působil jako kantor na škole Vysokokostelské (u sv. Jakuba) na Horách Kutných, kdež se oženil s Alžbětou roz. Holoubkovou, vdovou po Janu Čecktickéin z Kranichfeldu. Léta 1503 učiněn rychtářem městským poprvé a r. 1506 opět podruhé. Zbohatl nemálo šenkováním vína a stal se r. 1604 konšelem. Dne 23. října téhož roku nadán také od cis. Rudolfa II. erbem a přídomkem šlechtickým .,z Felsdorfu". Pňsohiv již v letech 1609—1612 při mincovně Horské, ustanoven \ 1612 úředníkem mince této, leč již r. 1613^ „pro stáří, vetché tělo a nedostatečnou znalosť němčiny" sesazen. Zdá se však, že důvody tyto, pro něž s úřadu propuštěn byl, byly asi jen liché, neboť již " 1614 dosazen byl zase za primátoru tamtéž. V bouřích stavovských zvolen ze stavu městského jedním z 30 direktorů zemských, načež po bitvě Bělohorské uvězněn, ku ztrátě hrdla odsouzen a dne 21. června r. 1621 sťat na Staroměstském náměstí v Praze. — Podpis z fičtu dolu Pňova z r. 1605. 12. Pavel Hofman byl mincmistrem v Jáchymově od r. 15831" do r. 1599L7-. Měl za manželku Salomenn Hartlebovu z Angelshausenu. Zemřel r. 1599 a pohřben v presbyteři špitálního kostela v Jáchymově. Mincovní značka jeho půlměsíc a růžice vidí se také ve znaku jeho. Podpis a pečeť z dopisu o peníze za olovo ze dne ^ 1588. 13. Jan Spis z Hartenfelsu byl, jak vysvítá z listin archivu Kutnohorského, v letech 1591—1599 mincovním písařem a od r. 1599 do r. 1603 úředníkem mince na Horách Kutných. Léta 1601 obdarován štítem, z něhož přijal hlavu kamzíka jako značku na mince. Učiněn r. 1604 konšelem, r. 1608 puchalterem mince, a s toho složen r. 1612. Podpis i pečeť ze dne " 1620. 14. Vilém z Vřesovic byl nejvyěěím mincmistrem král. Českého od r. 1612 do r. 1618, pak 1620—1628. Na pečeti jeho vidí se polepšený znak cis. Ferdinandem II. mu udělený, jak popsán na Btr. 115. Zápisy jeho jsou nejvíce České. Od r. 1632 pBáti se směl „Vysoce urozeným hrabětem." Není zjištěno, kdy zemřel. Podpis ze dne -1/ 1613. 15. Zikmund Kozel z Reyzentolu byl r. 1585 písařem urhurním na Horách Kutných a měl dům proti staré radnici. Lota 1586 učiněn hofmistrem místo Ludvíka Karla z Řásné, s čehož r. 1592 složen. Zbohatl v dole Štěstí. Roku 1595 zvolen primátorem a zemřel r. 1598, zanechav statku za 30.000 kop, ale to manželka jeho, Anna Dítětová, prohodovala. 16. Augustin Smilauer ze Šmilova pocházel z patricijské rodiny Jihlavské a vyučil se na školách v Kutné Hoře. Zde učiněn úředníkem mince r. 16141* a spravoval ji do smrti své, dne 17. listopadu 1615. (Více v líčení mincovnietví za krále 100 Matyáše I. na str. 117.). Syn jeho Karel pojal za manžílku Marianu, dceru Sebest. Hiilzle. Podpis z r. 1615 v městském archivu Horském ó. 5766. 17. Šebestián Holzl ze Sternsteinu nařízen r. 1603 pod hofmistře m horním v Kutné Hoře, r. 1606 pak po Jauu Kavkovi hofmistrem horním, s něhož léta 1612 složen. K. 1617y jmenován mincmistrem v Kutné Hoře, v kterém ň řadě setrval až do smrti své r. 1632. Horník nesoucí hvězdu v pravici na štítě jeho poskytl hvězdu jako značku na mince jím ražené. Manželkou jeho byla Barbora Schopťova. Podpis a pečeť jeho z dopisu úředníků mincovních ze dne " 1619 v Praze na poradách o stavovské minci prodlévajících. 18. Jiřík Foli d (Fulda), účetní mince Horské r. 1619-1630, pojal jako vdovec za manželku dceru Aug. Šmilauera. Podpis z dopisu úředníků mincovních ze dne '„"-lôlO v Praze na poradách o stavovské minci prodlévajících. 19. Hanuš Konrád Greutter, cis. zlatník v Praze a řezák želez za poslední doby Rudolfovy, za Matyáše, za stavů, krále Fridricha a za Ferdinanda II. od r. 1601—1625. Jiným mincovnám poskytoval vzorné kolky. Podpis a menší pečeť z dopisu k Horám ze dne ^ 1616. 20. a 21. Jau Pruns, písař mince Horské po dlouhá léta. Podpis 20. z mincovních účtů ze dne "1616. Podpis 21. z dopisu úředníků mincovních ze dne ^1619 v Praze na poradách o stavovské minci prodlévajících. 22. Samuel Kavka, gvardajn mince Horské od r. 1617 do r. 1629. i FRIDRICH FALCKÝ (1619 -1620). *> Nnrozen 1596, nastoupil ve Palci 1C10, zasnoubil se r. 1612 b AlSbítou, dcerou Jakuba I., krále anglického, dno 26. srpna 1619 svolen a dno 4. listopadu 1619 korunován za krále Českého, opustil zemi dne 9. listopadu 1620, zemřel r. 1632. Mincovnictví české za Fridricha Falckého. [rond protestantský nnbyl vrchu volbou Fridricha, kuríirsta čili palntina Falckého, za krále Českého; neboť Fridrich pokládán hlavou protestantské unie v Německu. Neschopen ku vládě v tak těžké době, zůstavil pánům značný vliv při vládě, pojistil následnictví šestiletému synu svému Fridrichu Jindřichovi, avšak po bitvě na Bílé Hoře, dne 8. listopadu 1620, opustil království s celou rodinou, poněvadž byl cizinec. Ztratil i dědičné země své ve Falci a dokonal v Mohuói léta 1632. Rodině jeho dostalo se útulku v Nizozemí, kdež „česká královna11, vysoce vzdělaná Alžběta, dostávala vclikomyslné podpory od stavů hollaudských a hlavně výchově své rodiny se věnovala. V nešťastné době té zavlékla česká šlechta s cizinskými spojenci protestantskými národ na pokraj záhuby. Prof. Dr. Ant. Rezek soudí o národním neštěstí onom takto: „Boj dávno připravovaný konečně vzplanul. Rozbroje v domě panovnickém za Rudolfa II. a slabosť vlády Matyášovy dodávaly stavům chuti a naděje, že zvítězí a provedou převrat ve svém smyslu i co dynastie i co politického zřízení se týkalo. Nescházelo však mužů, kteří viděli hlouběji a netušili z toho nic dobrého, hlavně pro nejasné cíle a nedostatek pevné jednoty u stavů. Byli sice umlčeni, ale měli pravdu. Oligarchové čeští ve slovích plní odhodlanosti a síly, ve skutcích ukázali se, až na nepatrné výjimky, liknavými a zbabělými. Proto také po jedné (a k tomu ještě dosti nepatrné) ztracené bitvě ztratili vše." „Ze vítězná moc'státní po bitvě bělohorské užije šťastného obratu k politickým proměnám ve prospěch zmohutnění koruny a moci panovnické, bylo ne-pochybno; tragika událostí spočívá vsak v tom, že při této příležitosti za hříchy stavovské oligarchie byl odsouzen celý národ I — Ale i to vysvětluje se, máme-li na paměti, že šlechta, povstavší v boj proti dynastii pro oligarchické své snahy, vedla jej pod praporem náboženství. Když pak prohrála slech ticko-p rotestantská *) Mince Zimního krále sem vlastně nepatri, .tle pro úplnost pojaty v tento spis. 171 11 É stranu, vítěz absolutisticko-k atol i c ký způsobil nejen převrat politický, ale i nábn -ženský. Tím se stalo, že za stavy vytrpěl celý národ, a že utrpení jeho přeneslo se u českého obyvatelstva také na stránku jazykovou a národní." *) Že páni stavové na sebe pamatovali, pozorujeme ze snesení generálního sněmu r. 1620 za krále Fridricha, o němž sdělováno minci Jáchymovské dne 20. dubna 1620 takto: „Stříbro přijaté z berni stavovské, které oni ve vysoké ceně přijfmati musejí, placeno budiž hřivna po 23 kopách míl., avšak od jiných privátních osob po 18 kopách; a obyčejný pagament za 17 kop 30 gr. mís. až k dalšímu rozhodnutí, a placeno býti má čtyřiadvacetníky, které vycházejí z mincovny Pražské, Horské neb Jáchymovské, každý po 30 kr. počítaje." Zmatky při častých změnách ceny stříbra a z výhradného užívání hřivny Erfnrtské v Jáchymově, při zdejší minci vzniklé, chtěl opraviti Centurio Lenge-felder a napsal svému kollegovi Beneši Hubmerovi dne 10. července 1620 zprávu, jak by se dle Erfurteké hřivny mincovalo, s přáním, aby komora Česká •zavedla v Jáchymově také hřivnu Pražskou. Tolar A z Pražské hřivny fejnu vyjde 9 kusů 44 gr. 4 pen., což vynáší v Erfurteké hřivně 9 tol. 1 gr. 4 pen. Každý tolar po 140 krejcarech, počítaje dle mandátu královského činí 18 kop 3 gr. 1 pen. Čtyrmeeítmáky dle nařízení stnvfi z 2. dubna 1620 mají se počítat! po 30 kr. a vycházet! jich má z Pražské hřivny 323/4 kusu, tedy z Erfnrtské 30'/,, tak že hřivna vyneBe 21 kop 53 gr. 4 pen. Tudíž mincují se tolary při každé hřivně Erfurteké proti čtyřiadvacetníkůra se škodou 3 kop 50 gr. a 3 pen.. Přes to dostal C. Lengefelder rozkaz, aby k vftli kvcrkflm jen dále dle Erfurteké hřivny mincoval. Pagamcnty neoh€ počítají se však 17 kop 3 gr. za Pražskou hřivnu a tavené stříbro po 18 kopách. Král Fridrich brzy po svém nastoupení vydal k podnětu Pavla Skřety a stavů tento patent:**) My, Fridrich z Boží milosti král Český, hrabě na Rýně a kurfirst — vévoda Bavorský a markhrabě v Horní a Dolní Lužici atd., vzkazujeme každému a všech něm poddaným a obyvatelům, jakéhokoli stavu, hodnosti všude v Našem království Českém a zemích přivtělených, kterým tento otevřený mandát se dostane, Nafii královskou Milost a dáváme tímto nejmilostivěji na vědomí: Ačkoliv dostatečné předešlými mandáty a řády našich předchůdců a králů v Čechách, zvláště císaře Ferdinanda I., též císaře Maximiliana a potom cis. Rudolfa H., nejslavnější paměti, více než jednou všecka stříbra i peníze, zrněné stříbro, zlomky a pagamenty v řečeném král. Českém a v přivtělených knížetetvíoh a zemích, zapovězeno a zastaveno do cizích zemí voziti každému pod vysokým trestem, což si máte poslušně přípomínati. Nalezeno však, že prodlením doby zapomíná se na uveřejněné mandáty, nýbrž nehledíce k nim, dovolují si rozličné ziskuchtivé osoby kupovali - » •) Drn. Ant. Rosic*: Dejiny Cech a Morav; nové doby. Kniha I. str. 2*. a 26. **) Nuniismatische ZeitschrifL Vídcft 1892. Díl XXIV. str. 136—138. Vzácny1 ten mandát jest ve sbírce pana inženýra Ed. Fialy v Prase. 172 zlato i stříbra a to nejen na hřivny, ale také na mnoho cent ti to ze zciue vyvážejí za účelem, aby nehodné peníze z nich dělány byly, a k tomu jeňtě tato nehodná mince do země ee vluzuje všelijakými fortely. Vedle toho také od zlatníků, stříbrníků, židů a jiných v zemi za všelijaký šmejd stříbrný, který nemá zrna k průbě potřebného, mění se a dělí, k čemuž si židé již několik veřejných krámů zřídili, které ale pro žaloby na to došlé mají býti zrušeny. Poněvadž takové jednání směřuje ku zmenšení Naší král. Výsosti n regahí, také ku škodě našich zemí a poddaných, protož napomínáme každého a všechny, aby si připomínali mandáty uveřejněné, a dáváme toto poslední nařízení, abyste se docela zdrželi kupování, vymčňováaí, zc země vyvážení peněz, stříber tavených, zrněných, zlomků a paramentů, a jak se ještě jmenuje, a že žádný, ať křesťan nebo žid, potom více se toho nedopustí, nýbrž takové věci, jedny i druhé, jakož hlášeno, co komu do ruky přijde, odvede do Naší Pražské mincovny za hotové zaplacení, kde jest stále potřebná záloha peněz a za každý druh její dle shledané zkoušky dle náležité taxy se vymění. Když však někdo neb více jich bude proti tomu. jed nati a v to zasahovati, a peníze i stříbra, ať jsou řetězy, klenoty, stříbrné náčiní, tavené, zrněné stříbro, zlomky, pngamenty by kupoval, aneb za jiné stříbrné věci, klenoty vyměňoval ku svému prospěchu a ku zlehčení naší královské mince je zc země vyvážel a rozděloval, tedy ti a ton mají přijití o všecko zlato a stříbro, ještě k tomu pro strach jiným na hrdle trestáni mají býti, nevyjímaje a setře žádného ? ať jest kdokoli, ani těch, kteří od Našich předků císaře Rudolfa a krále Matyáše k tomu měli nejmilostivější povolení, kteréž tímto docela zrušujeme. Jakož jsme k tomu účelu zřídili dohlfžitcle a dali nařízení, že takoví, kteří takové kupovače peněz a stříber zaváděče a vyměnovače udají, dostanou dar peněžitý. Co pak jeden neb mnozí zlatníci, obchodníci se stříbrem a jiní ku práci své potřebují peněz a stříbra, mají za to při mincovně žádnti a lacině je obdrží. Aby sc žádný zase nemohl vymlouvnti, že o zapovědí nevěděl, nařizujeme všem vrchnostem, správám, soudům aneb zástupcům jich, taktéž purkmistrům a radám v Našich Pražských a jiných městech přísně, aby ku výstraze tento náš mandát a zápověď veřejně dali vy věsiti a častěji ohlásiti, jakož aby pilně pozorovali a konečně pevně a věrně se dle něho zachovávali, aniž proti němu čeho činiti dovolili, chtčjí-li se Naší nemilosti uvarovati. To jest naše skutečná vůle a poručení. Dáno na Našem král. zámku v Praze, dne 30. prosince 1619, Naší říše České roku prvého. V- Budovcc. Friderieus jul ManiLitum Domini liogis pioprinm. Dle účtů mincovny Pražské vybito zde v prvém čtvrtletí r. 1620 ze sazených 7476 hřiven 11 lotů 2 k v. stříbra 5783 hf. 5 lotů 3 kv. bílých plátů na čtyřiadvacetníky; 32'/4 kusn z Pražské hřivny jakosti 9 lotů a 2 kv., z kterých vyraženo peněz za 63740 kop 18 gr. 6 pen. mince, 15 kop 46 gr. a 2 pcn. dnny prubéřům a 660 kop zbylo cixury (cisalif). 173 it* K tomu poznamenal gegenhendler: „Dle nařízení pánů direktoru a radu v Cechách z 28. června 1619 povolen jest při slévání stříbra takový schodek: Na 100 hřiven tolaru 3 až 3'/, lotu, na 100 „ čty řiadvacctníkfl a dvanáctníkň 5 až 5'.'s lotu, na 100 „ tříkrejearů a krejcaru 7 až 8 lotů. Podobně z bílých a malých peněz". Ve šmitnách povolen schodek 22 hřiven, 14 lotů, 1 kven. Bylo totiž dle nařízení direktorskéko ze dne 31. července 1619 povoleno Smitmistrovi ze 100 hřiven čtyrmecítmáků 5 lotů. Ve čtvrtletí Trinitatis opět bity ětyřiadvacetníky stejné jakosti, jichž vybito z Pražské hřivny zase 32'/«, jakož i dle nového nařízení 323/4 kusu. Jsou tudíž čtyřiadvacetníky novější oblehčeny. Saeeno bylo 7071 hř. 6 lotů 3 kv., z kterých zhotoveno po všech schodcích 5432 hř. 4 loty 2 kv. bílých plátů a vybito 70.442 kopy 44 gr. 4 pen. mincí, na průby dáno 19 kop 53 gr. 1 pen. a cisalií zůstalo 319 kop 6 gr. 6 den. Na zlaté peníze skoupeno od křesťanů i židů lehkých dukátů a j. váhy 182 hř. 9 lotů 3 kv., z čehož ubyl 1 lot pří slévání, načež vybito 13246 dukátů jakosti 23 karátů 8 grenů, 72'is z Pražské hřivny. Z toho dostal probationmajstr a zemský prubfř 8 dukátů průbných grošů. Poněvadž za každý dukát králi k dobrému 1 Va kr. účtováno, dostal 283 kopy 59 kr. Dne 14. března 1620 přišlo nařízení komory České, aby mincovali též tolary v Pražské mincovně s podobou krále dle nových obrazů. Tuším, že jich raženo jen velmi málo, více na zkoušku, protože v nálezech jen dva zjištěny se znamením lilie Skřetovy a jsou to spíše desítidukáty ve stříbře obražené. Jeden z nich má znamení růžicí, což upomína s ostatním rázem na mince Falcké a někteří ho k Heidclberské ražbě přiřadnjí (Tab. XLIX. obr. 421.). Návrhy k novým tolarům kreslil malíř Jakub Schubert, a řezák Hanuš Konrád Greutter účtoval si za čtyry stoky a 2 svrchní železa na čtvrttolary 3 kopy 2 gr. Tehdy také koupili do Šmitny dvě nůše, pět dřevěných stoků k pregování za 1 kopu 15 gr., osm kůží k ražbě od žida za 3 kopy 25 gr. 5 pen. míš. a za zocelování pěti perlíků Jiřímu Schlanovi, kováři na Kaňku, 10 kop gr. míš. Mincmistr Pavel Skřeta bral roční služby 400 kop míš. čili tolarů a gvardajn Řehoř St einmuller též jako mincovní gegenhendler 150 tolarů. Z účtů mincovny královské v Praze učinil velmi užitečnou snfišku výpisků ingrosator účetní komory české Jan Ignác Prinz, jež se nalézají v rukopise c. a k. dvorního archivu ve Vídni. Chceme se častěji ku zprávám těmto od volatí. Podle zápisek těchto obsahoval osmačtyřicftník od 7. srpna 1620 ražený 9 lotů zrna, pročež jich šlo 16% na Pražskou hřivnu a platily toho času 60 kr.; ale již od 30. září raženo jich 17 jakosti 8 lotů 2 kventle, načež ony chystané na rok 1621 zlehčeny, že jioh bylo 27 % na hřivnu jakosti 4 loty a 2 kventlíky. Čtyřiadvacetníky bity stavy českými jakosti 10 lotů počítaje z hřivny fejnu 31s/4 kusu; pohoršily se ke konci roku o dva kventlíky a bito jich 32 '/„ kusu; načež za vlády Fridrichovy k 7. srpnu bity 33 kusy jakosti devítilotové a 30. září 174 jen jakosti 8 lotu 2 kv. 34 kusy z Pražské hřivny, což se v oněch nn rok 1621 pohoršilo až na 4 loty 2 kv. a vyšlo jich z hřivny 54%, tak žc byly horší nož dvnnáitnfky stavovské z r. 1619, jichž vybíjeno 54'/a z hřivny o zrnu 8 lotů a 2 kvcntl., což záhy pohoršeno. Když potom v srpnu r. 1620 stouply v ceně ětyřiadvncctníky nu 30 kr. a dvanáctníky na 15 ki\, zlepšeno sice zrno na 9 lotů, ale bito 68 dvnnáctnfků z hřivny, což zůstalo, i když se zrno zhoršilo od 30. září na osm i lotové. Dvanáctníky s letopočtem 1621 prý raženy jakosti 4 lotů a 2 kv-109V3 z hřivny. Za času Fridricha, potupně „zimní král1* nazývaného, sneseno na sněmu zemském léta 1620 se stavy a poslanci zemí českých, aby peníze v takovéto ceně vydávány a přijímány byly: Uherský neb český dukát . za 3 kopy mís. Koruna v Nizozemí obvyklá „2 „ 35 kr. Rýnský zlatý.......2 „ 10 kr. Tolar........n 2 kopy míŠ. Zlatník..........120 kr. Čtyřiadvacetník......, 30 kr. Dvanáctník......„ 15 kr. S tím snáší se poněkud, co poznamenal Mikuláš Dačický v „Pamětech" svých. *) Svými paměťmi psanými zůstavil Mikuláš Dačický z Heslová pravdivý obraz vlasti a domoviny své Kutné Hory. Chceme tudíž z těchto uvésti některé dokladyf jak zvyšování mince a předělávání pagamentů na současníky působilo. K roku_JjB20 píše Dačický: „Mince peněžitá opěty zvejšena a skrze mandáty, patenty otevřené, vyhlášena, tak aby dukát zlatý platil a vydáván byl po půl \ druhé kopě grošů čes., tolary stříbrný po 1 kopě gr. čes. a 15 krejoaříoh, rejnské zlaté po jedné kopě grošů čes. a 10 kr., šedesátníky po 1 kopě míš. a 50 gr., poloutolary po 30 gr. čes., orty po 15 gros. čes., čtyřmecítmakrejcarníky po 30 krej., dvanácternfky po 15 krejcařích, dudky polské po půl osmu krejcaru. A ještě na tom lakomci a dráči nepřestávaje (sic), vechsly a jinač, jak mohli, zvejšovali. A to vše dálo se pro ty války vojenské a peněz se nedostávalo, Že cizozemci dobrou minci starou, zvláště českou, na svou lehkou, nehodnou minci předělávali a tak nabejvali. — Když tak mince peněžitá velice mimo první předešlá léta zvejšena byla a platila, jak přízeji poznamenáno, a se na v nově nařízenou lebkou minci předělávala, z čehož byl zisk veliký, i dali ss vuobec do vyzdvihování a vyhledávání mince peněžité staré, dobré, vážné, kdo j měl a jak seč bejti mohl, vechsly i jinak; netoliko pak minci peněžitou starou, ale i mnohé staré pěkné klenoty honfně vezli, nesli a k předělávání na minci dobrou peněžitou dodávali — zvláště do mince na Horách Kutnách — zaěež novou mincí placeno bylo. A to sloulo za pagament; čímž mnozí nemálo nabyli a sobě nahnali, na dobré svědomí nedbajíce, ' *) Vydáni Dra. A. Rezka. Dii I. str. 264. a 266. 175 nebo i na předešle pred lety nehodnýoh a neherných, zapověděných penězích se vydělávalo a vyzejskulo. Malá drobná mince se na ten ěas nedělala a staré se nenacházelo, v čemž soužení bylo chudým lidem. Jakési toliko po třech grejcařích grošícky nehodné falešné — nevědomo bylo, kde se a od koho dělaly —- houfně se v Cechách nacházely, brány a vydávány byly. Praveno, že by je s dovolením vrchnosti židé dělali, čímž bez pochybnosti také sobě naháněli. Tožf ta mamona, pro niž bc zle v světě děje. Vojna tím vinna. Septcmbris, září, p. Jan řeč. Sch uster, zlatotepec z Prahy, probíř mince zemský, přijel do města Hory Kutny s pagamentem stříbra a vzav zato z mince do jednoho tisíce kop gr. čcs., vracujíce se pak zase, vynikli na něj v cestě loupežní zloději, jitnž bc on bráníc*', jednoho zastřelil; ostatním nemoha odolati, jest od nich zastřelen a tak zradcovský, nešlechetně zamordován a obloupen pro ty žádostivé a světu milé peníze.*' *) Tak šlechtická republika s králem dle jména v čele připravovala pudu minci dlouhé. Lakomství a ziskuchtivosť nezachvátila jen sobecké jednotlivce, ale i vládu zemskou. Místo, aby povzneseny byly finance a blahobyt národní, rval jednotliveo prospěch na úkor celé vlasti a chvat zemské správy Fridrichovy ukazoval, žc věci tohoto království svěřeny nezkušeným rukám, které národ zavedly, až bc sřítil v propasť, jak osvícení Vlastimilové předzvídali. Počátkem roku 1620 byla v minci nouze o stříbro rudné i pagamenty. Nerozpakovalo se tudíž tovaryšstvo pořádku havířského, starší jich a přísežní sáh no n ti k některým klenotům starodávným tohoto pořádku, aby je jako pagament do mince zimního krále dali, poněvadž zvláštní a veliká vydání na výpravu lidu vojenského byla. Vzali tedy z truhlice léta 1620 dne 20. března pět erbů stříbrných sem darovaných, a to: erb Jana Šchelky z Varvažova z r. 1570, erb Jana Kavky z r. 1578, Martina Turka z r. 1596, Burtol. Štěrby z r. 1598 a Jana Hlasa na místě Sigmunda syna r. 1501 sem darovaný. Zůstalo tedy erbů 18, z nich Jindř. Šatného z Olivetu z r. 1575, Lazara Erkera z r. 1582, Zikm. Kozla z Rejzentolu z r. 1591, Tomáše Herolta z Oupy z r. 1592, dva Daniele Kavky z r. 1599 a 1600 a dva Václ. Kavky z Tolnštejnu z r. 1602 a 1606 atd., pak z devíti kalichů stříbrných tři a ploten stříbrných na kalichy šest. Kam poděly se asi ostatní klenoty, nádobí, knihy a zbroje v domě havířském dříve chované a ještě r. 1608 inventované ? Počátkem léta 1620 spolčilo se sedm dělníků pregířských a podali stížnou žádotrf radám zemským proti konšelům mincířským a pregířským i vší obci dvora Vlaského na Horách Kutných, stěžujíce sobě do nich, že by peníz z stolic a z lunů pregířských, což by se jim za jejich práce od vybíjení peněz z mince J. M. C. dávalo a platilo, toho jim nenáležitě ujímali a sobě osobovali, prosíce správu *) Po Junu Bcliuatrovi z Goldpurku nasledoval v úřade zem. prabiře dle správy archivu Hor-ekého vnuk jebo Karel Felix Hchuater z Goldpurku. — Zem. probíř indl v letech 1618—1628 ročního platu 160 zl. rýn. Jan Schuater bral z mince Horské téhodní plat 48 grošu bílých. 176 zo rankou za opatrení. Konšelé mincířští podali své zprávy a od povili, žádosti oněch dělníku odepřeli, dokládajíce, že jim ničeho neujímaj í, ale že jim peníz náleží dědičně z každé hřivny mince vytepaué. Což se dotýôc také zadusí Horského, vdova sirotků. Správa zemská, chtějíc spravedlivě rozsouditi, povolala místodržící nej vyššího m i ne inej stra a některé jiué osohy hodné jako komisaře, kteříž tuhý odpor konšelů vyslyšeli a zaslali spisy správě zeraBké se zprávou, načež nej vyšší úředníci a soudci zemští dali výpověd, že podle majestátu císaře Zikmunda z r. 1437 inincířům, pregířům a prunarůin dáno právo k lůnům i stolicím i s dedičným právem nápadu, což od mnoha let beze všech překážek držel každý zápisník. Což opětuč stvrzeno pod pečetí cisárskou Natanaclem Hložkem z K rukavic léta 1599, když dáno koušclům tniucířským a pregířským na místě vší obce proti dělníkům pregířským za právo, tak že jich při těch lůních a stolicích zůstavují, však proti tomu mají býtí povinní a „jsou při prégováuí a dělání mincí sami svými osobami podlé jiuých dělníkův pracujících zastupovati, takového díla s pilností a užitečně vyhledávat! a to tak opatrovati, aby se tudy císaři žádná škoda a ublížení ani hiudruiiku nedálo."*) Tato resoluce cis. Rudolfu II. chována v truhle miucfřské a pregířské dobře opatřena. Také Jan Vopenda, kysař, Vít Trnka a Jakub Křeuecký, barchaufci, protestovali u místodržících úřadu nej vyššího mincmejstrství dne 21. ledna 1620 pro zadržování peníze z vy mincování jedné hřivny a žádali za vydání zadržených peněz. **) Konečně se smluvili pregíři, ač nějak neradi, a vyčítajíce konšelům, že jsou vždycky žádostiví nevole a soudu a ohrazujíce se, že by povinni byli na nějaké stolice a za jakési lůny z své práce krvavě zasloužené peníz dávati. „Nemajíce odnikud takové nejmenší pomoci, jakouž oni mají, předně z mince JMC. a nad to vejše jakousi jámu, do které se jim mnoho utrušuje, že časem po mnoha kopách z ní se dělí, a kolací ještě, co jim zbejvá, sobě strojí a na to hodují, proti kteréžto žalobě pro veliký nepořád jejich mohli bychom slušně neodpovídali, však nejsouce žádostiví soudu, toto jim na tu jejich spletenou žalobu za odpověď dáváme, že poručení Jeho M. Cis. z r. 1603 a pak pánů stavů poslednější jest, než Ji jejich vejpovčd, s níž se oni honosí s strany J. M. císaře Rudolfa strany dělníků pregířských."***) Konečné dobrovolné narovnání obsaženo ve spise, který pričiňujeme doslovně na qtr. 195. Aby nebyli vykládáni za nějaká buřiče, povolili dne 21. února, by snímán byl peníz z mince, kterou právě bili, totiž ze 24krejcarnfch grošů, ale jen z oněch, které ze stříbra domácího, co se na Horách Kutnách taví, a ne tedy z pagamentů se dělají. Zápis tento uveden již. *) Archiv král. horního méstiv Hor Kutných é. 6134 (česky). •*) Archiv horní č. 6135. **») Tamtúž c. 6136. 177 Přední konšelé nati mincfři bývali v XVI. století i na počátku XVII. čtyři, tak roku 1558: Lukáš Labuška, Jan Žlutický, truhlář, Václav Zvoníku u Burjan z Hloušek; potom roku 1020 17. listopadu Václav starší Labuška, Jindřich Skřivan, Václav z Bořotína a Jan Šretcr.*) K na p A mincířských napočítáno r. 1558 patnáct, v počtu tčch : p. Václav Voóko, hofmistr, pan Adam Zykcl z Chocemio, Kašpar Fifek, kožešník, a mistr Václav, písař. Léta 1620 bylo jich jen 9, a to: ľavol Škrcta (pryč odjel), Ludvík Veverin (též odjel), Jan Klatovský, Pavel Wagner, Lorenc Roudnický (pryč odešel), Jan Henrychflv, Karel Labuška, Petr Svoboda a Jak. Perníkář. Konšelé nad pregíři bývali tři. Léta 1558: Jiřík, kožešník, Jiřík Labo-tovský a Tomáš, konvář, známý zvonař, který také často vedl ííčty téltodní při horách. R. 1620: Jan Openda, Václav Hodovník (odešel) a Jiřík Hrůza. K nap ň preg irských napočítáno r. 1558 čtrnáct, mezi nimi: Jnn Chyzdera, JMC. rychtář, Jan Bohnický z Bohnic, Vilém z Semína, Jan a Václav z Podivic, Rafael, konvář, Wondřej Křivoláóek (Dačieký), Abraham Pampa z Vickovic, pan Václav, hofmistr, Bořek z Lípy a Burjan od Sactorinu; léta 1620 zase Pavel Skřeta (pryč odjel) a Václav Žatecký, též odjetý. Patrno z téhož, že mezi konšely obojími bývali přední měšťané Horští. Kolik dělníků bylo, není v poznamenání z r. 1558; seznam z r. 1620 vykazuje dělníků mincířských pět, z nichž Jakub Zyvalda odešel, a dělníků pre-gířských šest. Důležité, ač nyní valně rozmetané příspěvky k dějinám kulturním, hlavne pak mincovniotví a hornictví na Horách Kutných, obsahují účty dolové téhodnf a výroční, pak účty z plavení dříví, skupování uhlí a ovsů. Jimi dokládá se, že obživu při Horách měli mnozí měšťané, kteří vedle toho ještě jinou hlavní živnost provozovali. Mužové i ženy nej pověstnější v dějinách Hory Kutné psávali jistým dolům havířské košty a příspěvky lintšaftův i poznamenávali rudy svezené do hutí. Tak Jan Dačieký, jinak Křivoláóek, vedl účet v dolu havířském r. 1566, dle něhož zaplaceno Pavlovi, hutmanu, za týden 24 groše mzdy, osmi havířům po 20 groších (asi 3 koruny 40 halířů r. m.) a výčepného užitku zbylo 1 kopa 8 gr. '/a denáru. Mikuláš Vodůanský z Čazarova, později správce úřadu nejvi mine-mejstrství a cis. rychtář (1591—1595), byl r. 1579 písařem lintšaftním a spisoval košty dolu „Vlku" na Kuklíku roku 1598; tn se již počíná jeviti zhusta položka „nedostatých1*, totiž hory se nevyplácely. Primátor Zikmund Kozel z Rcjzentolu vedl košt dolu „Štěstí" na Kuklíku léta 1596, však vykázal nedostatých 1120 kop 44 gr. 1 den., že mu ani kopy gr. čo9. za psaní nebylo dáno. Paní Fortuna hrubě od držitelů podílů (tálo) se odvracela. Čtoucímu staré zápisy vidí se zhusta přispívání na další pavování jako hra v loterii, které i měšťan ky ») Archiv horní čia. 6177 a 6177-11. Psáno a speSetOno Lukášem Lnbnlkou, užívajícím ve fttílfi znamení W, m něho* svrchu vystřeluje iíp a po jeho stranách plameny S—L aaveseny. 178 horské rády se účastnily, majíce tále a platíce na těžení eupu«y (příspěvky dílné). 1'rimator Jan Šultys spisoval r. 1603 košt dolu Pňova účtuje si za písařství 20 grošů téhodně, tedy o 5 gr. více než dostal havíř. Také známý zvonař Tomáš, konvář, Dorota Štoleova z Heslová a jiné osoby z dějin Hory známé psávaly účty dolové a měly odtud příspěvky na výživu. Podílníky dolů byli též úředníci horní a mincovní, jak se vidí ze seznamu tálu všech nákladníku a k verku z r. 1613*) a jindy. Z úředníku mince jmenují se tu vrchní perkmistr Mat. Jilovský z Vracova s 268 kuksy čili podíly, hofmiBtr Jan Piscis b 237 podíly, úředník mince Jan Šultys z Felsdorfu 49 V3, puchalter Mik. Vodňanský z Čazarova se 178 podíly, gvardajn Václav Kavka z Tolnštcjna s 18 pod., 1. písař mince Jan Pruus 106 podílu, 2. písař mince Jan Glagcr 54 pod., šafář mince Šebestián Dyn nes 37, 1. mistr prubířský Lukáš Portendorfer 4, 2. mistr prubířský Václav Šafařík 8, 3. mistr prubířský Mates Endrle 8 a Adam Šverida, pomocník prubířský, měl 7 podílu. Šebestián Holzl ze Šternsteina skupovával velmi horlivě pagamenty, tak do konce dubna 1620 skoupil 914 hřiven 6 lotu 1 kventlfk, z čehož ryzího stříbra vytěženo 399 hřiven 2 loty 3 kventle. Stavové skoupili od židů 148 hřiven 6 lotů, z čehož zrnu 100 hř. 14 lotů; mimo to 375 hř. zrněného stříbra. Tyto zásoby přijal mincmistr Pavel Skřeta k ruce své a znovu pokračováno v koupi zásob stříbra. _ Ze seznamu z roku 1664 patrno, že všech mincí za krále Fridricha v Hoře Kutné ražených bylo as za 140.000 zl. Dukátů ani tolarů zde neraženo. V Praze vybíjeny r. 1620 Fridrichem Falckým za mincmistra Pavla Skřety desateronásobné dukáty, dukáty s letopočtem 1620 (dvojí) a 1621, osmačtyřicítníky, ótyrmccítníky a dvanáctuíky. V mincovně Horské bity osmačtyřicítníky a čtyřiadvacetníky několikerého rázu, dvanáctníky, krejcary (troje) a malé peníze, vesměs za mincmistra Šeb. Holzle, hrubší mince s jeho značkou č. 39. a č. 40. na tab. XI. V Jáchymově razil r. 1620 Centurio Lengcfelder jen osmačtyřicítníky a čtyřiadvacetníky rázu dvojího. Drobná mince stavovská i Fridricha Falckého náleží ko vzácnostem. *) Archív Lorni č. 5430. 179 Popis milici Fridricha Falckého. Mince korunovační a pamětní. Korunovační mince k rozhazování mezi lid vydány v dvojí velikosti, elríbrné i zlaté.*) Menší (Tab. XLII. obr. 377.) mají průměr 17—18 mm, váží pni dukátu čili 1-72 gr zlata neb ve stříbře 1*3, 1*4, 1*8 a 3*35 grF a vidí se na nich v líci korunované Fki ve věnci vavřínovém; na rubu nápis otočený podobným věncem v pěti řádcích: CORO I NAT - BO I HE ■ REX I 4 ■ NOV • I 1619 Vótší mince (Tab. XLHI. obr. 378.) měří v prftmčru 26-27'/,, mm. Na líci ve věnci vavřínovém ěte eo v 7 řádcích: FRIDE I RICVS ELEC ■ I BOHEM1AE I REX CORONA I TVR DIE 4 - | NOV ■ ANO ■ I I6l9t.j.Fridc-ricus elcctus Bohcmiae Rex coronatur die 4. Novembris Anno 1619 (Fridrich, zvolený český král, korunován dne 4. listopad n 1619). Na rubu pět z oblak vynikajících ruk (t. j. staväv českých, moravských, slezských a horno- i dolnolužických) od spodu držících pcrlcmi posetou korunu obroučkovou, kterouž shora paprsky ozařují. V opisu: DANTE DEO ET ORDINVM CONCORDIA t. j. Za pomoei Boží a stavův svorností. Okraj s obou stran perlo vitý. Stříbrná vážívá 3*1, 3-6, 5-5, 5*8, 6, 6-75 a 7-11 gr, zlatá 6*7 gr. Jiné varianty liší se poněkud od právě popsané v umístění rozdělovačích znamének (interpunkce) v legendě strany lícní, pak že mívají větší neb menší korunu a ANNO se dvěmi N psané. Na jiných opět vidí se na rubu nahoře v malém ovalu v hebrejském jazyku jméno Hospodinovo HlIT (Jehovah), z něhož vycházejí široké paprsky, a okraj na líci perličkovitý, na rubu pak čárkovaný (Tab. XLUI. obr. 380.). Váží 715 gr. Oboje korunovační peníze, menší i větší, vyskytují se též jako kranáče. Královská tři města Pražská věnovala k upomínce na korunovaci a na důkaz své oddanosti a holdu královským manželům 100 pa- *) O korunovaci Fridricha Falckého, již vykonal administrátor a senior konsistore pod obojí, isapsal Pavel Skála (III. 378.): „Za králem pak z koitida jdoucím házela ae meii lid vetii a menší mince slátá a stříbrná. Na vétiích groších po jedné strano byla koruna královská, kterous drželo pčt ruk na znamení potí provincií pKvtélených, s jejichžto snesení společného falckrabé sa krále svolen a korunován, a okolo kraje nápis latinský: Dante Deo et ordinum concordia (z daru Božího a svornosti stavfiv) Na druhó straně. Fridericus Elec liuhemiae Box Coronatur die 4. Nov. Anno 1619. Na menší minci s jedné strany spatřovaly se tři přední litery KKI jména královského a nad nimi koruna; s druhé slova ta: Coronat. Bolí. Kex 4. Nov. 1619." 180 m 6 L ii f e L penízu žlutých, ktoré náležejí k ncjvétším uumitimutickým vzáe -nostcm. Popíšeme jeden z nich, chovaný v uinčl.-histor. sbírkách Nej vy Š. domu císařského ve Vídni (Tah. X LI U. obr. 381.). Na líci vc venci vavřínovém svrchu opcrlcná koruna, s jejíž strau po ratolesti palmové. Pod tím v šesti rádcích: FRIHERICO REGTlET ELlíSA BETH/E I REGINA BOIIEMLE Il.LI 4 • H V10 7 NOV • I ANO IhlV ■ FELIC - I CORONAT1S - t. j. Friderico Regi ct Elisabethac Reginuc Bohcmiac, i 11i 4., línie 7. Noveiubris anno 1019 felieiter coronatis (Fridrichovi, kníli, a Alžbete, královně České, onomu dne 4., této dne 7. listopadu roku 1619 šťastně korunovaným). Na rubu: V tukovémž věnci nápis v sedmi rádcích: -S-P- t. j. Fridericus et Elisabetha Dei gratia coronati Rex et Regina Bohemiae (Fridrich a Alžběta z Boží milosti kornnovaný král a královna Česká). Uvnitř nad poprsími v polokruhu: VIVANT FLOREANT t. j. Nechť žijí a kvetou (jsou šťastni)! V úseči pod poprsími: C PŘIVIL 1 S R M t. j. Cum privilegio suac Regine Majeetatis (Se svolením Jeho Královské Milosti). Na rubu vyražen kvetoucí keř ružový v 5 větví vybíhající. Za střední větví stojí na jehlanci država, ostatní pak zakončeny jsou šestilistými růžemi. Pod keřem leží český lev s levé strany, avšak přímo hledící, drže v pravé přední tlapě vzhůru meč a levou zaškrcujc hada pod keřem dotčeným dole v úseči se plazícího, což vyloženo opisem vnitřním: - VT ROSA 1NTER SPINAS -1. j. Jako růže mezi trním. Okraj medaille otočen páskou anglického řádu podväzkového s přeskou vespod a heslem : HONY SOIT QVI MAL Y PENSE t, j. Hanba tomu, kdo zlo o tom smýšlí.**) *) 8 jakou honosností hledali dvořana korunovaci a rozličné pamětihodností ze života zimního krále mincemi zvčeniti, vyzírá již z toho, i© jen ve sbírce bývalé M:ut. Doncl-auera bylo 28 jetonů a medaili! k témui králi se nesoucích. **) Anglický řád podväzkový založen byl králem Edvardem 111. r. 134». 181 Ve stříbře vdží 203 gť. Jiná medaille různí se od této tím, žc má nn líci v nápisu v odkrojku rozdělovači znaménka C. Plil VIL • S ■ K • M ■ Na rubu pak umístěny jsou na keři ve 4 r tížích a v državě písmena: V., D., M., 1., JE., jež značí: Verbum Domini Manct In ^Eternum (Slovo Páně trvá na věky). Velkosť její jest 54/43 mm a váha stříbra 26-5 gr. Elliptičná, velmi krásně pracovaná medaille od Krist. Malcra (Tab. XIJI. obr. 373.) nese na líci plasticky provedené poprsí krále s pravé strany, dole až k okraji sáhající s kadeřavými, hladce učesanými vlasy, kníry a kozí bradou v bohatě vyšňořeném brnění, s vysokým širokým okružím, s pláštěm přes ramena přehozeným a na prsou s medaillí podväzkového řádu s obrazem sv. Jiří. Pod ramenem slabě znalé jméno rytce v zkratku C. M. Opis: FRID. D. G. REX BO. C. PAL. ELECT. D. BA. M. MOR. D: SIL. M. a na konci opisu pod písmenem M drobnějším písmem LV3- t. j. Fridericus Dci gratia Rex Bohemiae, Comcs Palatinus, Elector, Dux Bavariac, Marchio Moraviae, Dux Sile-siae, Marchio Lusatiae [Fridrich z Boží milosti král Český, falckrabě, volitel (kurfirst), vévoda Bavorský, markrabě Moravský, vévoda Slezský, markrabě Lužický]. Na rubu uprostřed v oválném štítku stejné líčení jako na rubní straně většího korunovačního peníze, totiž v paprskovité osloně nápis >"Tn>» pod tím koruna držená 5 rukami z oblak vystrčenými a kolem na okraji štítku opis: DANTE DEO ET ORDINVM CONCORDIA Ostatní prostor na medailli kolem štítku vyplněn jedenácti řádkovou legendou tohoto znění: FRIDERI: I D : G : COM: PALAT: l RHENIS. R. I. ELEC: I DVX BAVICORON: I ET CRE: I IN REG: I BOHE: I MARCH I MORA : I D VCEM I SIL: ET I MARCH | VTR: I LVSAT: | ANNO CIOIOCXIX I DIE IV NOVEM: t. j. Fridericus, Dei gratia Comes Palatinus Rheni, sacri Romani Imperii Elector, Dux Bavariae, coronatus et crea-tus in Regem Bohemiae, Marchionem Moraviae, Ducem Silesiae et Marchionem Utriusque Lusatiae Anno 1619 die IV. Novemhris [Fridrich z Boží milosti falckrabě Rýnský, svaté říše Římské volitel (kurfirst), vévoda Bavorský, korunován a nastolen v království Českém, markrabstvf Moravském, vévodství Slezském a markrabství obojí Lužice roku 1619 dne 4. listopadu]. Dole svazek střel. Medaille ta jest velikosti 35/41 Vs mm a váží ve stříbře 20*1 gr. Poprsí a štítek s korunou bývají někdy pozlaceny. Shledáváme však ve sbírkách medailli tu raženou též ve zlatě. Na jiné, stejně veliké, také elliptičné medailli od téhož rytce vidí se na líci podobné poprsí královo v jiném poněkud odění a vedle něho poprsí královny, rovněž s pravé strany. (Tab. XLII. obr. 376.) Královna má daleko odstávající límec z krajků a na krku šperk z perel. V úseči pod ramenem drobným písmem C - M ■ (Christian Malcr). Opis: FRIDERICVS ET ELISABETHA D. G. R. R. BOHÉMIjE t. j. Fridericus et Elisabetha Dei gratia Rex et Regina Bohemiae (Fridrich a Alžběta z Boží milosti král a královna česká). Rubní strana jako na předešlé medailli. Stříbrná váží 14-8, 17, 24*85 a 25-2 gr. 182 K o r u n o v n č n í okrouhlá med ai Íle (Tah. XLII. obr. 374.) vyniká zvlášť umeleckou rytbou. V líci spatřuje se zimní král obrácený v levo s korunou na hlavě, límcem přilehlým a pláštěm přehozeným na zdobném krunýři. Opis zevnější jest: FR1 I>ERIC VS ■ D : G: BOHEM : REX • COM : PAL SR IP ELEC • DVX • BAPJ ■ M : MORÄ^ : D : SIL ■ M ■ LVs'Ä ■ Jako pokračování opisu tohoto jest na provazcovém obvodku na pásce či bláně z maličkého písma opis druhý, vnitřní, k prvému obráceně položený, v němž čte se od poprsí v pravo s hůry dolů.: - elect - se • avg ■ n v levo zdola nahoru coron 4 novem • a° 1619 ■ a za tím mimo blánu ještě jednou letopočet 1019 ■ V souvislosti zní celý opis následovně: Fridericus Dei grntia Bohemiae Rex, Comes Palatinus, sacri Romani Imperii Princeps Eleo tor, Dux Ba variac, Marchio Moraviae, Dux Silcsiac, Marchio Lusatiae, electus 26. Augusti, coronatus 4. Novcmbris Anno 16111 (Fridrich z Boží milosti Český král, faickrabě, panovníka svaté říše Římské volitel, vévoda Bavorský, markrabě Moravský, vévoda Slezský, markrabě Ln-žický, zvolen 26. srpna, korunován 4. listopadu roku 1619). *) Na rubu korunované poprsí královny Alžbety v pravo obrácené v nádherně vyšívaném oděvu, v krajkovém okruží vysoce zdviženém a bobatě zdobeném. Ve vlasech spatřují se růžice jako hlavice jehlic, náčelenka, v uše náušnice a na hrdle perle, jakož i řetěz dvojitý na prsou zavěšený. Opis: ELT-SiBETHA • D: G - BOÍEM - REGI • MAGAJE: BRIT : PRIN: PvLATIAA • RHE-NI: ELE CTBDt d c t. j. Elisabetha Dei gratia Bohemiae Regina, Magnae Brita-niae Principissa, Palatina Rheni, Electrix (Alžběta z Boží milosti Česká královna, .Velkobritauská princezna, falckraběnka Rýnská, kurfirsUca). Váha stříbra 23*19 gr, průměr 39 mm. Jednodušší jsou korunovační medaille elliptičné, v zlatě i stříbře ražené, které ve dvou variantech znázorněny jsou na tab. XLIII. obr. 379. a 382. Na prvé jest v líci panovníkovo poprsí v levo obrácené 8 vavřínovým věncem na hlavě. Široké, řasnnté okruží kryje krunýř s přehozeným pláštěm, na rameni sponkou v podobě šestilisté růžice připjatým, kde též ozdoba na způsob zvířecí tváře se jeví. Poprsí sáhá dole ku okraji a v půlkruhu čte se shora: FRL DERICVS. D . G. REX . BOHE: ELECT. PALAT : t. j. Fridericus Dei gratia Rex Bohemiae, Elector, Palatinus (Fridrich z Boží milosti král Český, kurfirst, faickrabě). Na rubu vidí se pět ruk z oblak vyčnívajících a držících korunu, představujících stavy pěti zemí ke koruně české přívtělených. Pod tím ležící korunovaný lev s levé strany s blavou přímo obrácenou se žezlem v pravé a državou v levé přední tlapě. Ruby obou variantů se téměř shodují, ale na líci obr. 382. jest krunýř Fridrichův ozdobnější, plášť bez sponky na rameni a čte se kolem hlavy pŮl- *) Václav Hanka popisuj* v „Časopisu Českého mujioa" roc. XI. (na r. 1837) ve uvaa. S. na str. .428. podobnou medaili!, v její* lícním opisu vynechán titul markrabí Moravského (FRIDERICVS D ■ G • BOHEM • REX • COM ■ PAL, • S • R I ■ ELEC ■ DVX ■ BAVAR1' D ■ SIL - M • LUSAT afalA 183 kruhem FKIDEKlCVK (ilírku přes l>.) U. REX HOIIE A? lt>W t. j. Kridc-ricus L)ci gratia Iicx Bohemiae Anno 1619 (Kridrieh z Boží milosti král Český roku 1619). K medailli dříve pupsané přiléhá svrchu kroužek ve výsadci zavěšený. Stříbrná medaille obr. 379. váží 15*5 gr; velká osa měří 45 mm a malá 35 mm. Ve zlatě obražená medaille obr. 382. váží 24-5 gr a má průměry 43/35 '/„ min. Z pamětníci] peněz v cizině bitých vynikají některé velmi pěknou prací ryteckou a obsahují líčení tendenční. Na tub. XIjIV. obr. 384. podáváme pamětní medailli od Krist. Ma-lera, v jejíž líci jeví se dva znaky pod kloboukem kurfirstskýin a sice trojdílný falcký (lev falcký, kosá šachovnice bavorská a država, jako odznak úřadu truk-sasa německé říše) a čtyřdílný anglický. Kolem ovinut řád podvozkový s heslem @ HONI SOIT • (iVI ■ MAL Y ■ PENSE, které počínápčtilistou rftžicí na Heidcl-berských mincích tak obyčejnou. V opisu zevnějším čte sc: © (fcVAM BENE CON-VENIVNT © ANNO M D ■ C - XIX ■ (t. j. Jak dobře se shodují. Boku 1619). Na rubu sedící lev z předu a stojící s levé strany, nad prvým vznáší sc koruna v ruce z oblak vyčnívající. Opis: Q VI DAT, T VE A I TVRETORNET t. j. Kdo dává, ní chrání a zdobí. V uséci dole @ IN MEMORIAM (t. j. Na památku) a pod tíin © - ® Vyskytuje se ve zlatě i stříbře. Stříbrná váží 97 a 12 gr. Průměr 32 Vs mm. Ve sbírce nedávno zesnulého pana Alb. Mayse v Hcidelbcrku nalézala se stříbrná mělce rytá pamětní medaille znázorněná na tab. XLIV- obr. 385. patrně cizího původu, mající v líci panovníka prostovlasého, v plášti a rozkročeného v pravo příč, držícího pravicí křížový jilec meče. Za postavou v blance elliptiěné, kterou drží dvé nahých dětí, čte se PREDERICVS • DE I GRA ■ BO 1 H5MIA ■ REX • Na rubu ve štítku český lev pod korunou ovinutý řádem podväzkovým se známým heslem HONI • SOIT I QVI MAL Y PENSE ■ a v opisu při okraji medaille VERBVM • DOMINI * 1 M ANET • IN • jETERNVM t j. Slovo Páně trvá na věky. Průměr 27 mra. V paměť o d b oj e ryl umělec Kristián Malér pěkné medaille na tab. XLIV. obr. 386. a 387. znázorněné. Na prvé jeBt v líci na koni dlouhou pokrývkou postřeném a v pravo klusajícím panovník s korunou a žezlem v pravici, v odění a dlouhém ozdobném plášti. OpisodfiseČc počínající čte se © FRIDEBICVS REX BOHEM COM-PAL • RHENI ■ Dole v ťiseči ANNO 1619 Na rubn dva oděnci, z nichž jeden druhému odění připíná, přední v helmici vedle děla stojící třímá pravicí dřevec. Vedle levého prostovlasého oděnce leží rukávec z brnění a na zavazadlech Pappenhcimská lebka s chocholem. Opis « PATRIAM T VE ARE FIDEMQVE! t, j. Vlasť i víru chraň! V fiseči dole CVM PRIVI:CyE • t. j. Cum privilegio caesariB (Se svolením panovníka) a pod tím C - M - (Christian Malér). 184 Stříbrná váží H-43 iieb 16 gr. Též ražena byln ve zlatú. Průměr 31» '/„ nim. Druhá na obr. 387. má v líoi tři allegorioké postavy v antickém kroji, z nichž prostřední s helmicí v levici hada a v pravici oblouk třímá, levá, mající též hlavu helmou pokrytou, stojí podle stojanu s různými zbraněmi, nad nimiž drží v levioi palmovou ratolesť, kdežto postava 8 pravé strany má v pravicí větev olivovou a opírá se o štít, na němž vidí se srdce planoucí, dvé rukou se tisknoucích a pár holoubků sc oukrujícíoh. Opis: PKVPENS CONCOKDIA V1CTRIX t.j. Opatrná svornosť vítězí. V Gscôi dole C: PŘIVIL: OM - t. j. Cum privilegio caesaris (Sc svolením panovníka). Pod tím O. M. (Christian Malér). Na rubu týž výjev s oděnci jako nu předešlé mcdailli, toliko jiné poněkud krcBby a opis PKO 1 AR1S ET FOCIS t, j. Pro oltáře a krby. Dole v úseči jméno mistrovo C : MALÉR Stříbrná váží 12 gr, průměr obnáší 36 mm. Mince běžné z mincoven Českých. Z mincí běžných známy jsou: Tolary, jež vybíjeny rázem dvojím se znnmcním dvojité lilie. Na jednom (Tnb. XLIII. obr. 383.) jeví se na líci rozkročená obrněná korunovaná postava krále v pravo přič obráceného, opásaná mečem, kteráž má v levici državu a pravicí drží při rameně žezlo. Vedle v pravo znak lucemburský (lov na třech břevnech příčných) a v levo trojdílný znak falcký j oba znaky pod korunou vévodskou. Opis : FRIDERIC VS D G BOE ■ I RE I X CO ■ PA ■ RH ■ 8 • R • I • P • E -1, j. Fridcricus Dci gratia Bohemiac Rex, Comes Palatinus Rheni, sacri Romani Imperii Prinoeps Elector (Fridrich z Boží milosti Český král, falc-krabě Rýnský, panovníka svaté říše Římské volitol). Na rubu pět znaků zemí koruny české, a sice nahoře český a moravský, dole slezský a obou Lužic. Pokračování v opisu z předešlé strany : D VX BAVA • MAR - MO • DV (znamení mincmistrovské: dvojitá lilie) X SILE - MAR ■ LVSA-1620 -1. j. Dux Bavariae, Marcbio Moravinc, Dtix Silesiac, Marchio Lusatiac 1620 (vévoda Bavorský, markrabě Moravský, vévoda Slezský, markrabě Lužický 1620). Váha 28*5 gr, průměr 41'/* mm. Tolary takové jsou velice vzácny. Také známy jsou téhož rázu zlaťáky (desíti-dukáty) 34-65 gr těžké. Obyčejnější rá z t o 1 a r u, připomínající na ražbu Heidelbcrskou, znázorněn na tab. XLIV. obr. 388. na iici česny iev h icve sírany, zju oovouKcm opis: r rtiuiiiiMV, vcl* G * REX * BOHEMI^E (zuamení mine.: dvojitá lilie). Na rubu tři šikmo k sobě skloněné a stuhami třapci končícími vespolek spojené znaky pod kloboukem kurfirstským, totiž falcký, bavorský a kurfirstský (država), vedle něhož rozdělený letopočet ■ 16 I 2l - (Raženy byly pro příští rok, kdy krále v zemi České již nebylo 1) Pokračování v opisu: COMES * PALA * RHEift * ELECTOR * DVX * BAVA (pětilistá růžice). Okraj po obou stranách čárkovaný. Váha 29-3 gr, průměr 40'/a mm. 185 OBmačtyřicítníky či pňltolary (Tab. XLIV. obr. 389., tab. XLV. obr. 390.—395. a tab. XLVI. obr. 396.-399.). Přihlížejíce ke stranč lícní, po-zorovati můžeme na nich hlavně dva rázy. Na rázu prvém vidí bc v obvodku dole a někdy i nahoře přcruěeném Korunované poprsí kŕdle s pravé strany s velkou hlavou, s vysokým, Širokým, daleko odstávajícím okružím, v brnění a s pláštěm na rameni přehozeným. Opis zní: FRIDERICVS - D : G ■ (48) BOHE - REX CO■PA RH- Číslice 48 postavena k ostatnímu opisu obráceně. Na rázu druhém shledáváme hlavu mnohem menší, okruží užší, řnsnnté a více přilehlé a krunýř bez pláště. Opis stejný jako na předešlém neb přerušený číslicí hodnotu peníze naznačující ve slově BO (48) HE - Strana rubní jeví se také hlavně ve dvou patrně od sebe se různících kolcích. Kolek prvý představuje pod širokou českou korunou v obvodku hladkém, pciíovitém neb Šňůrovitém sedm znaků ve třech řadácb nad sebou v tomto sc-řadění: V prvé řadě znak český a trojitý falcký, v druhé (prostřední) moravská orlice, lev lucemburský a orel slezský. V třetí (spodní) řadě hradba, jako znak Horní a býk, jako znak Dolní Lužice. Na druhém kolku jbou znaky v tomto pořádku umístěny: nahoře český a moravský, v prostřední řadě slezský, falcký a lucemburský, dole horno- a dolno-lužický. Pokračování opisu na obou kolcích následující: DVX BA - MAR • MO ■ DVX (znnmení mine.: dvojitá lilie, hvězda šestipaprsková neb lví hlava). SIL-(neb SILE-) MAR ■ LVSA ■ 162 O Někdy však znaky nejsou pokryty korunou svrchu, a pak bývá znamení mincmistrovské až za letopočtem nahoře. « Níže podáváme popis některých. Pražský osmačtyřicítník Skřetův (Tab. XLPV. obr. 389.) má líc dle rázu I., totiž v Šúůrovitém dole otevřeném kruhu korunované poprsí krále s pravé strany s okružím vysokým a v krunýři, přes nějž plášť přehozen. Opis FRIDERICVS • D : G • (48) BOHE ■ REX CO ■ PA • RH ■ Na rubu dle kolku II. jest v Šikmo čárkovaném kruhu 7 znaků: Čech, Falcká, Moravy, Lucemburku, Slezska, Horní a Dolní Lužice. Nad nimi sáhá veliká koruna v opis DVX BA ■ MAR - MO ■ DVX (dvojitá lilie, značka č. 27. na tab. XI.) SIL • MAR ■ LVSA ■ I620 Oboustranný okraj šikmo čárkovaný. Váží 13-8—14-92 gr; průměr 36*/a—37 mm. Jiný os m ačtyřicítník z mincovny Pražské znázorněn n& tab. XLV. obr. 390. Líc jeví se skoro totožný s předešlým, jen v kruhu hladkém hlava poněkud menší, na koruně pouze jablíčko bez křížku a v opisu D * G • Rub vybitý rázem I. má pod korunou menší sedm znaků s falckým uprostřed a opis DVX BA MAR - MO: DVX (dvojitá lilie) SILE • MAR - LVSA • I620 Váha 14'1 gr, průměr 35 mm. Na jiných zase vidí se nepatrné odchylky v znaménkách rozdělovačích. 186 Jako zvláštnost shledáváme někdy vc sbírkách Pražské omnačtyřivítníky vc tvaru hranáóň. Kutnohorský o smaČty řicít ní k Ilolzlův (Tab. XLV. obr. 301., 302. a 303.) lícem srovnává se s předešlým. Na obr. 301. jest jen obvodek nahoře i dole otevřoný, obr. 302. má v opisu FRIDERICVS 1>G (48) BOIIE R EX CO PA ■ Hlť- , obr. 303. FRIDERICVS 1> O atd. a korunu bez křížku, jindy čte se v opisu pouze ROH ■ Na rubu šedin znaků seřaděných dle kolku I. se lvem lucemburským uprostřed a v opisu mezi DVX a SILE značka Ilolzlova, nestipaprsková hvčzda v kruhu (obr. 391. a 392.) neb obruby prosta (obr. 393.). Váha 13-85—15-2 gr, průměr 35 Va—36 mm. Někdy bývá líc tentýž (neb jen hlava u poprsí menší, mající na koruně jablíčko s křížkem) n nn rubu skupina 7 znaků s falckým uprostřed, jak se vidí na tab. XLV. obr. 394. a 395. Vážívají 12*3—1525 gr a měří v průměru 35 až 36 mm. Jáchymovský vzácný osm nčty řicítuík Le ngefeldruv (Tah. XLV1 obr. 396. a 397.) má podobný líc, jen někdy v opisu nepatrné odchylky v interpunkci a na rubu sedmero znaků s prostředním falckým a dole v opisu za slovem DVX znamení lví hlavy v závorkách (č. 32. na tab. XI.). Váží 15—15-25 gr a mívá v průměru 35— 357a mm. Na jiných vybit líc dle rázu II., totiž poprsí s hlavou menší, v brnění bez pláště, b řasnatýra, přilehlým ok růžím a s opisem jako při předešlých neb FRIDERIC VS D : G BO (48) HE ■ REX CO • PA • RH Na rubil 7 znaků s falckým v prostředku, však bez koruny nahoře, a opis DVX BA • MAR • MO DVX SIL - MA - LVS • i620 a za ním lví hlava v ovalu jako znamení mincovní. Vyobrazení jich podáváme na tab. XLVL obr. 308. a 399. (poslední chová ve Bvé abíree p. Fr. R. Chaura v Praze). Váha 14*6 gr, průměr 32—33 mm. Čtyřiadvacetnfky či čtyrmecítmáky (čtvrttolary) mají na líci korunované poprsí královo s pravé strany v brnění, bez pláště, s okružím fizkým bud vysoko zdviženým neb řasnatým a přilehlým a pod poprsím v závorkách číslici 24 (někdy obráceně vyraženou), kteráž značí hodnotu peníze 24 krejcarů. Na rubu pak bud sedm znaků s falckým uprostřed, bez koruny svrchu, neb velký v půli rozpoltěný štít s českým lvem v pravo a znakem falckým v levo. Popíšeme některé blíže. Pražský ótyřiadvacetník Skřetův (Tab. XLVL obr. 400.). Vlíci v kruhu šikmo čárkovaném obrněné korunované poprsí panovníkovo v levo obrácené bez pláště s úzkým přilehlým okružím. Opis: FRIDERIC VS D ■ G ■ BO (24) HE REX •CO PA RH Vzácněji čte se" v něm: FRIDERIC VS ■ a G BO (24) HE • REX CO PA • RH neb FRIQERICVS - (I • G • atd. 187 s obracenými D, jak šc vidí nn čtyŕiadvacctiifku na tab. X L VI. obr. 41)2., který nnlczá se ve sbfrec p. Fr. R. Cliaury v Prazc. Na rubu sedm výše dotčených znaků s falckým uprostřed v kruhu šikmo čárkovaném. Pokračování opisu: DVX BA ■ MAR MO 1>VX SIL MA LVS 16'JO (znamení mine: dvojitá'lilie), neb končí opis MA - LIS jako nn tlustém č ty ŕi ad v acetník u ze sbírky p. Rudolfa Scheunera ve Zhořelci, kterýž podáváme nu tab. XLVI. obr. 401. Obyčejný váží 7-55—775 gr, tlustý 10-25 gr a měří v průměru 30—31 mm. Jiný Pražský čty řiad v aec t n ík (Tab. XLVII. obr. 403.) nese v líci v obvodku řňňrovitéin neb perlovém korunované poprsí královo v levo obracené v krunýři b vysokým úzkým okružím a opisem jako na předešlém, též někdy FRKIEKICVS • Na rubu v podobné obrubě velký štít na dvé rozdělený, s českým lvem v půli pravé a trojitým falckým znakem v levé. Opis pokračuje: DVX BA ■ MAR MO ■ DVX SIL MA-VT-LV • I620 (znamení mine: dvojitá lilie). Okraj s obou stran mince šúůrovitý neb perličkový'. Váha 7-6—8 gr, průměr 30'/9—31 mm. Horské čtyřiadvacetníky bity týmž rázem, totiž na líci s korunovaným poprsím majícím na krku okrnžf zdvižené neb přilehlé a nn rabu sedm znaků a na konci opisu jako znamení mine. šestihrotou hvězdu v obrubě neb bez ní (Tab. XLVII. obr. 404. a 405.). Takové váží 7—7-5 gr a mají průměr 30 mm. Neb s týmž lícem a ceskofalckým štítem na rubu (Tab. XLVII. obr. 406. a 407.). Někdy jeví se na nich letopočet zkrácený jen -620, ale ty bývají řidčeji k vidění. Váží obyčejně 7—7-9 gr neb tlustý vzácný 15-05 gr, průměr jejich obnáší 30—30'/„ mm. Jáchymovské čtyřiadvacetníky Lengefeld ro vy mají líc totožný s ostatními a na rubu rozpoltěný štít se znakem českým a falckým. Opis rubní končí buď MA - VT - LV - 1620 (značka mine.: lví hlava bez obruby) neb MA -VT .L ■ 620 (znamení mine. stejné), jak se vidí na obr. 408. na tab. XLVII., neb MA ■ VT ■ LV • * (táž značka mine.) a po stranách štítu zkrácený letopočet 2 lo, jako na obr. 409. na tab. XLVII. Váha 7-25 gr, průměr 31—32 mm. D vanáctníky či d v anác tikre j cary (Tab. XLVII. obr. 410.) json vzácné a mají na líci v obvodku korunované obrněné poprsí královo s pláštěm a širokým okružím s pravé strany a opis FRIDERICVS ■ D : G - BO (li) HE REX CO PÁ RH - Narubu v kruhu nahoře i dole otevřeném korunovaný štít španělský na dvé rozpoltěný, ve kterém jest v pravé polovině český lev a v levé trojdílný stít falcký. V opisů DVX BA ■ MAR • MO • DVX SIL • MA LV 16 2 o (znam. mine.: hvězda v obrubě neb dvojitá lilie). Váha 3-35 gr, průměr 27 mm. 1M Dvanáctikrcjcur Horský, jw>dr>bný jako na tah. XLVJI. obr. 411). V líci korunované poprsí v levo obrácené s vysokým okružím a pliíštčm na rameni pravém, přes krunýř připjatým. Obvodck perlo vitý třikráte přetržen, dvakráte pláštěm, na rameni a prsou, i křížkem koruny svrchu v opisu: FEIDERICVS ■ D : G BO (12) HE REX CO FA RH Okraj perlovitý jen dole vybit, svrchu mizí. Na r u b u v korunovaném španělském štítu lev český a trojený znak falckého kurfirstn. Obvodek přetržen dole štítem a svrchu korunou s třemi liliemi a dvčma obroučkami svrchu. Opis: DVX BA MAR MODVX SIL ■ MA LV •■ J620 znamení hvězdy Hôlzlovy v kroužku jako na tabuh-c XI. čís. 4<>. právě nad korunou. Okraj perlovitý jen dole a značně setřený. Váží 3'69 gr, průměr 27 mm. Tato vzácná mince nalézá se ve sbírce pana Ed. Haisla, ředitele cukrovaru v Libici nad Cidlinou, ktorému náleží i značná čásť v tomto díle vyobrazených mincí. Jednostranné haléřky mají uprostřed korunovaného českého lva s pravé strany bud v obvodku (Tah. XLVIII. obr. 411.) neb bez něho (Tab. XLV1H. obr. 412.), nad nímž jeBt větší korunka zasahující do opisu, v kterém čte sc v prvém případě: FRIDER - REX BO I620, v druhém FRIDE REX BÔ I620 neb letopočet zkrácený 620 Váha 0-23—0-35 gr, průměr 12—13 mm. Malý peníz Horský má v líci korunovaný monogram Fm (Fridericus) mezi písmeny R (Rex) a B (Boheraiac); dole letopočet 161 y Rub jest prázdný. Váží 0"3 gr a měří v průměru 11 mm. Malé peníze i halíře Fridrichovy jsou velice vzácné. Dukáty vybíjeny v mincovnách českých rázem dvojím. Prvý ráz (Tab. XLVIII. obr. 414.) ukazuje v líci postavu korunová- 4\ ného obrněného krále, nahoře i dole do opisu sáhající, v levo v přič rozkročeného, držícího v pravici o rameno opřené žezlo a v levici državu. Opis FRI-DERI • D G BOH ■ I (mezi nohama mine. značka Skřetova: dvojitá lilie) \ R i EX CO ■ PA ■ RH Na ruhu v kruhu hladkém, nahoře otevřeném korunovaný štít se dvčma řadami znaků, totiž v horní řadě 1. český lev a 2. lev falcký, država kuríirstská a Šachovnice bavorská; doie: 1. orlice moravská, 2. orel slezský, 3. cimbuří hornolužické a 4. býk dolnolužický. Opis pokračuje: DVX BA ■ MAR MO ■ DVX SI-MA-L I620 Váha 3*4 gr, průměr 22 mm. Druhý ráz dukátu (Tab. XLVIII. obr. 415.) ukazuje v líci poprsí S korunované, v levo obrácené, s vysokým okružím a brněním v obvodku hladkém a opis: FR1DERIC VS • DG ■ BOHE • REX CO . PAL • RH • 189 Na rubu v knihu hladkém česky lev, přes nějž uprostřed položen na tré děleny štít falcky* a pod ním rok I620. Pokračování v opisu: DVX BAV MAlt MO • DVX SILE MAE VT - LV (znamení mine.: dvojitá* lilie, ač někdy totéž vynecháno). Okraj s obou stran perličkový. V Váha 3*43 gr, prfirněr 22 mm. Jako vzácnosť chovají se v kabinetech mincovních veliké zlaté peníze tíže ti, 8 a 10 dukátů s rázem tolarovým. Početních grošů Fridrichových posud neznáme. UK) Mince Fridrichova z mincoven moravských a slezských. V Olomouci bil Krištof Cíintor (1619-1621) osniaěfcyřieítníky a ětyři-advnectníky podobného rázu, jako byly v Čechách; mělkou rytbou pak podobají sc polským mincím. Olomoucký OHmnčtyřicítník či půltolar (Tab. XLVHL obr. 41G.) nese v líci v obvodku poprsí krále s korunou opcrlcnou s pravé strany se širokým přilehlým okružím v brnení, přes než splývá plášť. Vlasy dlouhé, zakroucené, sčesány tak, že zakrývají ucho docela. Opis <©> FR1DER1CVS D ; G : BO (48) HE KEX CO • l'A - UH • Kub. V kruhu sedm známých znaků s falckým uprostřed, nad nimiž malá koruna gália v opis: DVX • BA • MAK • MO • ÜVX (znám. mino. čís. 41. ua tah. XI.) SILE • MA • LVS 1621 Váží 14*75 gr; průměr 36 mm. Jiný osmačty řicítník Olomoucký znázorněný na tab. XLXIII. obr. 417. liší sc od předešlého poprsím s vlasem krátce přistřiženýin a opisy a sice na straně lícní: • FRIDERICVS • D : G BO (4H) HE REX • CO ■ PA ■ RH - * a straně rubní DVX - BA ■ MAR ■ MO • DVX • SIL ■ MA ■ LVS • 1621 ■ bez značky mincovni. Váha 12-75 gr, průměr 35 mm. Čtyřiadvacetník Olomoucký (Tab. XLVIII- obr. 419.) iná na líci v kruhu perličkovém poprsí podobné jako na českých čtyřiadvacetnících a opis až na interpunkci jako na právě popsaném osmačtyřicftníku s proměnou pouze číslice 48 za 24 hodnotu peníze značící. Rub nese v perlovce sedm znaků zemí ko koruně české tehdáž náležejících s falokým uprostřed a kolem nioh opis DVX • BA ■ MAR ■ MO • DVX -SIL MA • LVS • I620 (mine. znamení: dvě skrížené sekery mincířské mezi dvěma C, jak se vidí na tab. XI. čís. 41.) Váží 7-25 gr, průměr obnáší 30 mm. Jiný čtyřiadvacetník Olomoucký (Tab. XLVIII., obr. 420.) nese na lioni straně v obvodku rovněž perličkovém nahoře pro korunu otevřeném korunované obrněné poprsí s okružíin vysoko zdviženým. Vlasy dlouhé, kadeřavé, dle polského zvyku sčesány přes ucho. Opis: FRIDER1CVS D:G-BO (24) HE ■ REX • CO ■ PA ■ R" : Rubní strana jako na předešlém, jen malé odchylky v opisu v rozdělovačích znaménkách. 191 Váha 6"5 gr, průměr 30 mra. Č tyřindvueetník Olomoucký ua tab. XLIX. obr. 422. znázorněný má na líci na obrněném poprsí ještě plášť b ramen splývající a kolem opis: KltlDERlCVS 1» : G BO (:>4) HE • B EX • CO ■ P A - K" * Kub jako ua čtyřiad vueetník u podaném nu obr. 419., toliko letopočet 1620 s římskou jedničkou. Vába 0*9 gr, průměr 30 mm. Ve Slezsku byla v činnosti při ražbě mincí Fridrichových mincovna ve Vratislavi (kdež raženy hlavně dukáty jednoduché i dvojité města Vratislavi s obrazem krále) a v Bcrnštaté. Mincovna ve Vratislavi. Mince se znamením pěti liste růžice, připisované obyčejně Balt. Zwiemerovi, mincmistru ve Vratislavi, popisujeme sice na tomto místě mezi mincemi slezskými, kloníme se však spíše k nejnověji proslovené domněnce, že mince ty vybíjený byly v Heidclbcrku, a to z důvodů, jež později uvedeme. Týče se to tolarfi, ětyřindvn.eetníkn, dvanáctníků a dukátů. Tolary (Tab. XLIX. obr. 423.) velmi vzácné ukazují na líci v perlovce Českého lva s opisem: FRIDERICVS * D * G * REX * BOHEMLE - ® -(totiž pěti listá růžice jako znamení mine). Na rubu v dvojitém obvodu tři falcké znaky na ozdobných štítech k sobě skloněné pod kurfirstskýra kloboukem, vespolek spojené šňůrami s klobouku splývajícími a třapci končícími, a sice nahoře v pravo lev lucemburský, v levo šachovnice bavorská, dole država. Po stranách dolejšího štítu s državou v obloučku letopočet 16 - l - 21 Opis: COMES » PALA * RHENI * ELECTOR *DVX * BAVA ô Okraj oboustranně perlo vitý. Váha 2879 gr, průměr 42 mm. Jiné varianty (Tab. XLIX. obr. 421.) mají na líci v zkratku slova Dei l) obrácené, totiž G, což prý Fridricha při spatření jako znamení osudné zarazilo.*) Štíty na rubu pak jsou větší a jiného tvaru. Váží 27-5—29 gr a měří v průměru 41'/«—42 mm. Čtyřiadvacetníky či čtyrmecítmáky (Tab. XLIX. obr. 425. a 426. a tab. L. obr. 427.) jsou obyčejnější; líc na nich jest jako na tolaru a rovněž i rub. Opis lícní odchyluje se jen v znaménkách rozdělovačích, rub však má opis ještě zkráeenější: CO : PALA RHENI • ELECTOR • DVX ■ BA @ Tvar štítů bývá různý, někdy vybíhají do špičky, jindy jsou dole úplně zaokrouhlené. Letopočet podle štítku s državou postaven bud* rovně neb v obloučku rovnoběžně s obvod kem. Váha 4-9—5-4 gr, průměr 28—29 mm. Od těchto čtyřiadvacetníků liší se patrně onen vzácný zobrazený na tab. L. obr. 428. Na líci vidí se sice opět český lev jako na ostatních, ale opis jest zkrácen: FR1D : * D * G + REX * BOHE : & Na rubu štíty menší a kolem *j Oatatně vidívá ae obrácené D též na starších mincích falckých 192 opis pokračuje: CO : PALA : KEIINI : ELECTOR : DVX : UAVA : ® Letopočtu není. Váží 6-27 gr a má průměr 2i> mm. Nedávno zesnuly pan rada Alb. May s v Hcidelbcrku měl ve své hojně sbírce falckých mincí též čtyřiadvacctuík % r. 1020 ve zlaté obražený, 3 dukáty těžký.*) Dvanátníky mají na obou straníích stejné líčení se čtyřiadvacetníky. V opisu lícním spatřují se někdy místo teček malé kroužky jako znaménka rozdělovači (Tah. L. obr. 430.). Některé nesou na rubu po stranách Štítku s državou letopočet 161 2l a někdy pod ním jcStě po tečce, kdežto ony bez letopočtu mívají někdy po pétilisté růžici s každé strany. Opis rubní zní: COMEfcS ■ PAL RHENI ■ ELECTOR • DVX • 1ÍAVA (12), jindy též končí HA (la) neb B:(Ij) (Tah. L. obr. 420. a 430.) neb CO PALA KUKNI ELECTOK ■ DVX ■ ISA (12) neb B : (12) (Tab. L. obr. 431. a 432.). Jiný dvanáctník shoduje se v líčení i v opisu s obou stran se čtyřiadvacet-uílicm znázorněným na tab. Ij. obr. 429., nenesu tedy na subC žádného označeuí hodnoty své. Váží 2-6—3-3 gr a mají průměr 24—27 min. Titulu slezského a lužického na nich ani na čtyřiadvacctnících u e ní, a můžeme je tudíž pravděpodobně k Heidelberským přiřadili. ^ Dukáty (zlaté) raženy dvoje. Dukát (Tab. L. obr. 434.) iicbc v 1 f o i českého lva v obvodku perličkovém. Opis: F - D • G - REX - BO : C • P ■ R • EL : D ■ B ■ # (růžice pětilistá s lístky zevně při obvodu dvojlaločnými) t. j. Fridericus Dci gratia R*x Bohcraiae, Comes Palatinus Rheni, Elector, Dux Bavariae. Na rubu v obvodku rovněž perličkovém tři znaky falcké (lev, Šachovnice u država) v ozdobných štítkách pod vévodským kloboukem zavesené na stužkách, jež s něho splývnjí. Opis: MONETA * NOVA * AVREA * Iô-2i # (růžice pětilistá s lÍBtky dvojlaločnými jako na lfcnf straně) t. j. Mince nová zlatá 1621. Oboustranně obruba perličko vitá. Váži 3-44 gr, průměr 22'/3 mm. Vzácný tento dukát nalézá se ve sbírce městské knihovny ve Frankfurtě nad Mohanem.**) Jiný dukát (Tab. L. obr. 433.) míl na líci českého Iva, kolem něhož obvodkem perličkovým běží opis: F : D : G REX : BO: C : P : R: EL : D : B: «f Na rubu v obvodku perličkovém nahoře otevřeném korunovaný ozdobný štít tvaru srdčitého na tré dělený ee lvem lucemburským, državou a bavorskou kosou šachovnicí. V opisu MONETA : NOVA AVREA : Jtó2Í • Váha 3-14 gr, průměr 22 mra. *) Sbírka tato nachází ne nyní v nuatikr bibli?thece v Heidelberkn. **) Správe této sbírky a p. Kwl. Scheunerovi ve Zhořclci sta ochotnou pomoc nuniismiitickou upŕínmč tlékujeme- Jsou též varianty lišící se od právě popsaného v znaménkách rozdělovačích. Že tato mince ražena v Heidelberku, k tomu poukazuje bledší zlato, z jakého laické a bavorské dukáty často vybíjeny. V mincovně Bcrnštntské vybíjel Hanuš Tuehninnn st. pod znamením XJ" ouinaétyricítuíky a čtyřiadvacetníky rázu polského, ted vzácné. Na osmačty řicítníku takovém (Tab. XLVHI. obr. 418.) vidí se u a líci v perlovcc dole otevřené korunované obrněné poprsí s pravé strany s vysokým okružím a přehozeným pláštěm. Opis: FRIDERICVS - D : G - (4H) BO-IIE REX ■ CO PARH : ❖ Na rubu v perlovém obvodku nahoře otevřeném korunovaný španělský štít sc znakem českým, falckým, moravským, lucemburským, slezským a obou Lužic (tento trochu přemítnutý). Po stranách štítu letopočet 16 I zl. Koruna sáhá až ku okraji obouBtrauuě perlo vitém v opis: DVX BA MAR M DVX SILE MAR LVSA W (t. j. značka Hanuše Tuchmanna st.). Váha 14"8 gr, průměr 377V mm. Čtyřiadvacetníky Bcrnětatské (Tab. XLIX. obr. 424.) srovnávají bc s popsaným právě oBmnčtyřicítníkcm až na to, žc na líci jest u nich obvodek též nnhoře otevřen a poprsí korunou svrchu okraje se dotýká. V opisu lícním čte se: FRIDERICVS ■ D • G ■ (Z4) BOHE ■ REX CO ■ P R1I - a na rubu DVX BA MAR - MO ■ DVX SIL MAR LVSA Jäľ. Váží 5-75 —6-57 gr; průměr 297„ mm. Vyobrazený nalczá sc ve sbírce „VČcly Čáslavské4*. Ražba Heldelberskfl. Nověji proslovil Alfred Noss domněnku pravdě podobnou,*) že mince Fridrichovy se znamením pětilisté růžice a letočty 1621 a 1622 klásti sluší do Heidelberku, kde byl sídelní zámek kurfirata Falckého, a kam sc vypuzený zimní král záhy odebral. Dříve kladeny tyto mince do mincovny Vratislavské. K domněnce této vedla krátká zpráva hlavního zemského archivu v Karleruhe (Mince, 4846.), daná v Heidelberku dne 20. července 1620 v příčině stavby mincovny v domě mincmistra Jana Eichelsteina, dříve (1605) Meiscnheimského mincmistra Hornorýnského kraje ve Zweibrůckenu. Po vyčtení nutných změn stavebních žádá se za naučení, v jaké formě minci vybíjeti. Ve výnosu ze dne následujícího uvádí se velkosť tří a šestipaců (dvanácti- a čtyřiadvacetníků); o zlatých a tolarech říšských praví se, aby k nim pláty byly tepány ve Worllin v Elsasu, kde byla hraběcí Hanavsko-Liechtenberská mincovna, s níž měl Eichel-Btein styky; avšak dříve aby zde učiněn byl výkres obou druhů. Na jedné straně budiž obraz krále, jenž může býti vzat s dukátů a na druhé straně budiž vybit český a falcký znak. — Obraz krále s dukátů ovšem nehodil se na tolary a proto konečně učiněno jinak. *> MtinuVmatiaclie Zeitecbrift. Ve Vídni 1S89. Díl XXI utr. 327-834. 194 Ráz těchto mincí liší se od slezských, ale podobá se velmi falckým. Znamení razíce pětilistó vidí se též na mincích poriiěníka Fridrichova, falckého hraběte Jana 11. z Zwcibriickcnu, z let 1610 -1612. Je-li tato znamením mincmistra nebo řezače kolků, není na ten čas rozřešeno. Znaky bavorské a falcké mluví též pro přidělení jich do llcidclbcrkii. Také není na těchto mincích titulu vévodství slezského ani obou Lužic, což bývá na mincích, jež pro jistou zemi bity, jak se na jiných slezských mincích vidí. Podstatným důvodem kromě jich falckého rázu nejzávažnějším jest pozdní letopočet 1621, ba i 1622. Z dějin známo, jak vlažně přijat byl Fridrich na ústupu z Cech vc Slezsku a že se tu zdržel jen do 3. ledna 1621. Na některých mincích (jako na Bcrnštatském osniaétyřicftníku a čtyřiadvacetníku) vy loži 11 možno ročník 1621, že byl ražen podle zvyku ua konci roku 1620. Alo kterak vyložiti též rok 1622 na dvauáctuíku, který Exter uvádí ve svém díle?*) Fridrich Fuleký držel se s vojskem svým až do 13. července 1622 v Dolním Elsasu, kdy z návodu diplomatických zápletek vojsko rozpustil, načež Tilly vtrhl du bezbranné Falce ťorýnské a oblehal Hcidclbcrk. Teprve dne 16. září 1622 vzdalo sc město a 10. též zámek Heidelberk, jehož obsádec povolen čestný odchod. Zde také nej krajnější doba, v níž mince pod obrazem Fridrichovým tepána býti mohla. Také na váhu sluší položití ono obrácené (I tolarů Fridrichových s růžicí, jež neprávem kladeny do mincovny Pražské. Vždyť také falcký hrabě Ludvík Jindřich ze Simmern razil mince s nápisem: LVD • HEN • H - G - COM • PALAT • RHEN •, a nestihlo ho pro obrácené a žádné neštěstí, jak prý si vykládal Fridrich, když uzřel obrácené Q a zatím snad opravený kolek se správným D. Podstatným důvodem jest též okolnosť, že mince Fridrichovy s růžicí také nejvíce nalézány bývají v krajinách při Rýnu, kde bity, a dukáty že jsou z rýnského zlata belavého. Z těch Heidelberských mincí starší jsou dvanáctníky dobrého zrna bez letopočtu a pak teprve ony s letopočtem 1621. Všecky tyto mince ukazují v líci českého lva a na rubu bývá obyčejně trojitý znak kurfirstský ve zdobných štítkách pod vévodským kloboukem. Popis tolarů, čtyřiadvacetníku, dvanáctnfků i dukátů podali jsme již při mincích Vratislavských, zde uvádíme toliko ještě popis krejcaru. Krejcar za 4 peníze. Na líci v pravo obrácený korunovaný lev český. Na rubu ve španělském štítku s bavorskou šachovnicí číslo 4 mezi dvěma pětilistými růžicemi. S obou stran štítu letočet 161 21.**) *) Vermch einer Sammlung von Pfalikclien Miin/en uml Meilaillen, 1775. Dva díly. Dotčený flvanáctnlk v II. díle na str. 374. *•) Týž krejcar býval prý vo Bbírcc mostské ve Frankfurtě nad Mohanem, ale nedoptali jitme b« ho tam; sa to byly nim odtud jiné mince Fridrichovy k nobracení poskytnuty. 105 Pregíři na Horách Kutných žádají místodržícf ncjv. mincmej-strství, aby při starých právech jejich zůstalo a Bvolují platiti konšelům miucířským a pregířským 1 peníz z hřivny vybitých 24níků. Nu Horách Kutných, duc SI. února 1C20. — Prvopis t archívu kr. hor. lučsta Hor Kutných cú. C142 Vaši Milosti urození a stateční rytíři, V. Mtí urození páni místodržícf nej-vyššího mincmejstrství král. Českého, Vaši Mti páni ouřednící horní u miáeovní s ouřadem horním zde na Horách Kutnách, V. Mtem zdraví dobrého, štěstí a požehnání Božího při všelijakém předsevzetí Vašem podle duše i těla od Pána Boha všemohoucího za mnohá a prodloužená léta viněujíce, žádati nepřestáváme. — Z důležité příčiny a potřeby naší tuto žádosť v spis uvedenou před Vaši Mti předstíráme. Tak jakož léta tohoto 1620 téhodnův pominulých rozepře mezi konšely mincířykýrsí a pregířekýnií s jedné, a námi dělníky pregíři a strany druhtf jest se stala, a to v příčině o snímání nám pregířům nějakého peníze z každé hřivny peněz, kteréž na stolích pregířských každého tébodne vynaložíce k tomu všecku sílu svou, čehož ruce naše nočního čaeu nejlépe pociťují, sdčláváme. Ačkoli to oni konšelé mincířští a pregířští žádné podstatné věci, aby jaké právo k snímání nám takového peníze jméli, jsou neukázali, toliko nějakými knihami svými, kteréž jim k malé platnosti slouží, jsouc z smyslu jejich pošlé, se zachovaly; my pak předkládajíc jednu i druhou resoluci aneb jisté poručení, jak od slavné paměti císaře Rudolfa léta 1603, 12. dne měsíce septembris, tak také ty, roku pominulého od Jich Milostí pánův directorův král. Českého vyšlé, v kterýchž, jak v jedné, tak ani v druhé, aby nám od nich jaký peníz snímán býti jměl, žádné zmínky aneb poručení není. Že pak spravedlivého úsudku a uvážení Vašich Mti vej po věd taková, aby nám pregířům od často jmenovaných konšelů mincířských a pregířských takový peníz snímán byl, jest se stala, tehdy my pregíři, abychom za nějaké buřiče aneb rušitele pokoje, k čemuž jsou oni sami příčinu dali, vykládáni nebyli, k tomu aby nám takový peníz z mince té, kterouž nyní děláme, totiž po 24 krejcařích kroše (sic) snímán byl, na ten čas povolujeme, vsak tak a tím způsobem, jak jsou toho prvé užívali, totiž z domácího stříbra, kteréž se v hutech J. M. C. zde na Horách Kutnách smelcujc. Co se pak dotýče stříbra pagamentního aneb případního, poněvadž i za jinších let z nich se dělávalo, iako voiákům Pasovskom a iinším. a takového neníze se nikdy nesnímalo. Začež Vašich Mtí služebně žádáme, že k tomu, aby nám víceji, nežli z domácího stříbra snímáno býti jmělo, povoliti neráčíte, tak abychom my pregíři při své práci bez hydrunku a dalšího zaneprázdnění zůstávati mohli. V čem se předně ku Pánu Bohu a k Vaší Mti ochraně poručenu činíme a za laskavou odpověd Vašich Mtí žádáme. V službách volní » * Pregíři J. M. Král. zde na Horách Kutných. 196 Mincmistři českých mincoven a jich znamení za Fridricha Falckého (1619-1620). (Tab. XI.) Mincovna v Praze: Značka 27. Dvojitá lilie 8 přeponou: Pavel Skřeta Šotnovaký ze Závořic 1610 1020. Mincovna v Hore Kutné: Značka 40. neb 30. Sestirohá hvězda v obrubě neb bez ní: Šebestián 1 lolzl ze SteniBteinu 1610—1020. Mincovna v Jáchymové: Značka 32. Hlava lví s vyplazeným jazykem v obrubě: Centurio Lcngefcldcr 1619—1620. Zkoušeli mince (gvardajni) a řezači želez při českých mincovnách za Fridricha Falckého (1619-1620). Zkoufioc mince v Praze: Keboř Steinrauller 1619—1621. 6esa6 těles v Prase: zlatník Hanuš Konrád Greutter 161 y—1620. Ekouieô mince v Hoře Kntné: Samuel Kavka 1619—1621. Zkoušce mince v Jáchymové: David Knobloch 1619—1620. Úřednictvo mincoven moravských a slezských za Fridricha Falckého (1619-1620). Mincovna v Olomouci: Značka 41. Skrížené sekery mincfřské a vedle nich a obou stran písmeno Q : Krištof Cantor, mincmistr, 1620—1621. Mincovna ve Vratislavi: Značka ružička: Baltazar Zwicrner, mincmistr, 1620—1621. Mincovna v Bern&taté: Značka 45. H T v monogramu, pod nímž jetelový trojlístek: Hanuš Tiichmtiiiu st., mincmistr, 1621. 107 Seznam vyobrazených minci Fridricha Falckého (1619-1620). 'L mincovny v 1'razu ~ P., v Kutné lloŕo ľz K. H, v Jáchymovo ~ J., v Olomouci 0-, v liutiiAL-ilt) — Ber., vc Vi.iti.slnvi ~ V., v lleidolliurcu ~ H., mincmistr — Id. Tub. XLII. obr. 373."Korunovační medaille z r. 1019 od Kristiánu Malern. „ „ „ 374. Korunovační medaille z i\ 1619. m n n 375." Korunovační incdnillc z r. 1619 od Kristiána Mnlcra.. n » ,1 376^ Korunovační medaille. r n r- 377/Malý korunovační peníz z r. 1(5 Iii. Tal». XIjIII. obr. 378.-'Velký korunovuční peníz z r. 1619. ., n « 379. "Korunovační medaille. » ., 380.1/Velký korunovační peníz z r. 1619. „ „ „ 381.1 Zlatý peníz věnovaný třemi městy Pražskými král. manžel fim při korunovaci r. 1(31'.'. n „ „ 382. Korunovační medaille z r. 1619. „ 383. Tolar z r. 1620. P. m. Pavel Škreta Šotnovský ze Závořic. Tub. XLIV. obr. 384.tí medaille z r. 1619 od Kristiána Malení, n n n 385.•'Pamětní medaille. „ „ „ 386."Medaille na paméf odboje z r. 1619 od Kristiána Malení. „ r. r, 387.' Medaille na paměť odboje od Kristiána Malera. „ 388. Tolar z r; 1621. P. m. Pavel Škreta Šotnovský ze Závořic. „ 389. Osmačtyřicítuík z r. 1620. P. m. Pavel Škrota Šotnovský ze Závořic. Tal». XL V. obr. 390. OBmačtyřioítník z r. 1620. P. m. Pavel Škreta Šotnovský ze Závořic. „ 391. Osmačtyřicítník z r. 1620. K. H. m. Šebestián Hölzl ze St ernstem«. r, 392. Osmačtyřicítník z r. 1620- K. H. m. Šebestián Hôlzl ze Stcrnsteinu. „ 393. Osmačtyřicítník z r. 1620. K. H. m. Šebestián Hölzl ze Sternsteinu. „ 394. Osmačtyřicítník z.r. 1620. K. H. m. Šebestián Hölzl ze Sternsteinu. „ „ „ 395. Osmačtyřicítník * r. 1620= K= ü m= Šebestián Hölzl ze Sternsteinu. Tab. XLVI. obr. 396. Osmačtyřicítník z r. 1620. J. m. Centurio Lcngefelder. „ 397. Osmačtyřieítník z r. 1620. J. m. Centurio Lengefelder. „ 398. Osmačtyřicítník z r. 1620. J. m. Centurio Lcngefelder. „ „ 399. Osmačtyřicítník z r. 1620. J. rit. Centurio Lcngefelder. „ 400. Ctyřiadvacetník z r. 1620. P. m. Pavel Škreta Šotnovský ze Závořic. 198 Tab. XLVI. obr. 401. Čtyřiadvacetník z r. 1020. P. m. Pavel Skřeta Šotnovaký zc Závořic. „ „ „ 402. Čtyřiadvacctník z r. 1020. P. m. Pavel Škrcta Šotnovský zc Závořic. Tab. XLVII.obr.403. Otyřiadvacctník z r. 1620. P. m. Pavel Škrcta Šotnovský ze Závořic. n n n 404. Čtyřiadvacetník x r. 1620. K. H. m. Šebestián Holzl xc Sternsteinu. ,, „ ., 405. Čtyřiadvacctník z r. 1620. K- H. m. Šebestián Htilzl zc Sternsteinu. „ „ „ 406. Čtyřiadvacetník z r. 1620. K- H. m. Šcbcstinu Holzl zc Sternsteinu. „ 407. Čtyřiadvacctník z r. 1620. K- H. m. Šebestián Hiilzl zc Sternstcinu. „ „ 40S. Otyřiadvacctník z r. (16)20 J. m. Centurio Lcngefclder. „ „ „ 400. Čtyřiadvacctník z r. (16)20 J. m- Centurio Leiigefclder. r„ r, r, 410. Dvanáctník z r. 1020. K- H. m. Šebestián Holzl ze Sternstcinu. Tab. XL VIII. obr. 411. Haléř z r. 1620. K. H. m. Šebestián Holzl zc Sternsteinu. i, n n 412. Haléř z r. 1620. K. H. m. Šebestián Holzl ze Sternsteinu. r, n r 413- Malý peniz z r. 1619. K- H. m. Šebestián Holzl zc Sternsteinu. „ „ 414. Dukát z r. 1620. P- m. Pavel Škreta Šotnovský ze Závořic. „ „ „ 415. Dukát z r. 1620. P. m. Pavel Škreta Šotnovský zc Závořic. „ „ „ 416. Osmactyřicítník z r. 1621. 0. m. Krištof Cantor. „ „ „ 417. Osmactyřicítník z r. 1621. 0. m. Krištof Cantor. „ „ „ 418. Osmactyřicítník z r. 1621. Ber. m. Hanuš Tucbmnnn st. „ „ „ 419. Čtyřiadvacctník z r. 1620. 0. m. Krištof Cantor , „ „ 420. Čtyřiadvacetník z r. 1620. 0. m. Krištof Cantor. Tab. XL1X. obr. 421. Tolar z r. 1621. V. neb H.? — ' „ „ „ 422. Čtyřiadvacetník z r. 1620. 0. m. Krištof Cantór. „ 423. Tolar z r. 1621. V. neb H.? „ „ „ 424. Čtyřiadvacctník z r. 1621. Ber. m. Hanuš Tucbmnnn st. „ 425. Čtyřiadvacetník z r. 1621. V. neb H.? „ 426. Čtyřiadvacetník z r. 1621. V- neb H-? Tab. L. obr. 427. Čtyřiadvacetník z r. 1621. V- neb H.? „ „ „ 428. Čtyřiadvacetník bez letopočtu V- neb H-? 429. Dvanáctník z r. 1621. V. neb H.? „ ■ „ „ 430. Dvanáctník z r. 1621. V. neb H ? „n ti 431. Dvanáctník bez letopočtu V. neb H.? „ „ „ 432. Dvanáctník bez letopočtu V. neb H.? 433. Dukát z r. 1621. V. neb H.? „ 434. Dukát z r. 1621. V. neb H. ? — —N3\ÍH--- 199 FERDINAND 11.(1619—1637) Syn arciknížete Karin štýrského a Marie liavorskr; narodil se dne 9. července 1678. Nastoupil vládu r 1619, korunován za krále Českého dno 20. června 1617; císařem nemeckým zvolen a korunován dne 28. srpna 1619; zemřel dne 16. února 16h7 První manželka Marie Anna Bavoráka, zasnoubena dne 23. dubna 1600, zemřela dne H. března lftH Druhá manželka Klonnora z Mantuy zasnoubena dne 4. února 1622, zemřeia dne 27. června 1665. Mincovnictvi české za Ferdinanda II. Jjr|j^ Ipubého dne po bitvě na Bílé hoře vstoupili císařští do Prahy, kde odporu KsJjĚfí/J nebylo. Polekaní stavové čeští vydali již ďnc 13. listopadu 1620 spis, kterým plnou vernosť zvolenému a korunovanému králi Ferdinandu slibovali. Vítězný vévoda bavorský Maximilian přijal poslušenství měst Pražských a než opustil zemi, svěřil se souhlasem císařovým vládu mratodržiteli Karlu knížeti z Liechtenstein a. Mnozí opouštěli vlasť, bojíce se trestu, jiní pro náboženství. Příštího roku stíháni odpořilí pánové, rytíři i měšťané, a 27 jich pak hrdlo své ztratilo v osudný den 21. června 1621. K tomu pak přikvačila na nebohou zemi třicítiletá válka se všemi hroznými útrapami. Není zde od místa smutné dějiny tyto znamenali. Budiž zde dotčeno pouze, že Ferdinand II. potvrdil teprve léta 1627 výsady království Českého, načež korunována císařovna i mladý arcikníže Ferdinand na Hradčanech dne 24. listopadu téhož roku. Válečná doba žádala přemnoho nákladu. Hned 1. prosince 1620 ujal kníže Liechtenstein jménem císaře v Pražské mincovně 967 hřiven stříbra králem Fridrichem a stavy zde složených. Povolán mincmistr Benedikt Hubmer, od stavů pod obojích vypuzený, a Hanuš Krcker ze Schrekensteinu jmenován gvardajnem. Ze stříbra konfiskovaného stavům českým (1281 hřivna 15 lotů) a z rfalckého Btříbra" (483 hřivny 9 lotů) nebylo raženo již v mincovně Pražské osm-ačtyřicftufků ani čtyřiadvacetníků, nýbrž dle nařízení komery České stodvaceti-a šcdesátikrcjcarnfky, 17 dotyčně 8'/« kusu z hřivny, a to s obrazem císaře Ferdinanda II. K témuž upotřebeno mincí Fridrichových nedávno ražených aneb směněných. V účtech Pražské mincovny zapsána zpráva o dvou slitcích učiněných z vyměněných osmačtyřicítníků, čtyřiadvacetníků a dvanáctníků v čtvrtletí Luciae. Přišlo do minc« tčch peněz za 9007 kop míň. ň kr. a vážily 928 hřiven 6 lotů 2 kv., 8 čímž raženo po dvakráte mědi 17 hř. a lir. 3 hity 3 kv., takže hylo v kelímku 673 hřivny 10 lotů. Dukátů vybito v druhém půlletí roku 1620 ze 156 hřiven 10 lotu 1 kv. jakosti 23 kar. 8 gr., 72'/« z Praž. hřivny 11365 kusů, nevíme však, kolik za Fridricha a kolik s obrazem Ferdinanda II., protože v jednom účtováno. Na sklonku r. 1620 nechtěli lidé brati osinnčtyricítníkň, čtyřiadvacet nik ů n dvunáctníků, pročež nařídil kníže Karel z Liechtensteinu, J. M. C. generální komisař, aby jich eo nejvíce možno bylo v minci vyměňováno. Tak sehnáno 62S hřiven 6 lotů 2 kven. za 00117 kop 4 gr. 2 pcn.*) Již tehdi' počínal kníže Karel z Lici-htcnsteinn zasahovati do mincovních záležitostí. Z účtů Pražských za druhé půlletí r. 1620 vysvítá, že č m i t mistru Dav. Schuburtovi a tovaryšům dáno za ražbu dukátů, osmačtyřicítníků, stodvaceti- a šedesátikrejcarň, 1800 kop 35 gr. mís. Hanuš K. Greutter dostal za kolky 235 kop 30 gr. a Oldřich Hclbig, zbrojíř St. Města Pražského, za stoky a železa 487 kop 31 gr. 4 pen. Do Hory Kutné mincmistru Šeb. Hôlzlovi zaplaceno za 4 centy 25 liber zrněné mědi 157 kop 15 gr., za uhlí 499 kop 25 gr., za 6 sudů tyglíků z Ohern-Zellu 250 kop 11 gr. 1 pen., za vinný kámen k bělení 81 kopa 38 gr., Jakubovi Šubartovi, malíři, za výkresy na zlaté, pňlzlalé a čtvrtníky (Ortsguldcn) s podobiznou J. C. Mti. zaplacena 1 kopa 17 gr. 1 pcn. mís. K lepší jiatotě mince bylo dáno generálu Bnquoyovi za křesťanskou salva gnardu, která na něm vyžádána, k jeho žádosti 12 kop. Pro bezpečnosť mincovny před luzou koupeno do úřadu 12 mušket od Erusma Schillera za 44 kopy 34 gr. 2 pcn. a k nim '/« lokte luntu za 5 kop. Pav. Skřetovi zaplaceno úroků za půl léta z 3000 kop mís. 90 kop a Krištofu Harantovi úrok z roční pense 2000 kop. m., že je ležeti nechal. Po bitvě nn Bílé Hoře nalézalo se v mincovně Kutnohorské mincí vybitých, pagaracntů i zásob stříbra dne 21. listopadu 1620 za 120.282 kopy mís. 3 gr. a 4 halíře. Dle knih mincovních vyzdviženo z mince této nž do 18. ledna 1622 na kvitancc úřadu rentmistrovského 111576 zl. 38 kr. dle tehdejší vysoké měny a pak po sedmkráte z rozkazu míst od rží tele Karla knížete z Liechtensteine od 12. prosince 1620 do 9. prosince 1621 celkem 6376.056 zl. 16 kr. Poněvadž však nebylo při komoře České spolehlivých průvodů k vyzdviženým penězům, žádala komora Česká r. 1660 doklady třeba jen v přepisech a makulaturácb, jimiž by se mohlo dokázati místo knih, které ve švédské válce zmařeny jsou, žc tyto peníze skutečné v minci byly.**) Do m i n c^ Horské přijel brzy po bitvě na Bílé Hoře generál, ncjvyěší polní plukovník Buqnoy s oddělením vojenským a zabavil všecky peníze, kteréž na hotovosti byly na Vlaském dvoře, dle zpráv úředníků asi 20.000 zl. rýnských, v minci vybité pod obrazem kurfirsta Fridricha Falckého. General Buqnoy byl *) Kurniamaťmchc Zetacltrift Wien 1892. 1)11 XXIV. »tr. 156. a násl. »* Zprávy komory České z lot IC25—ltitíG, li*t iiäO a 651. 201 raněn do stehna, ale přece jel na koni a kázal soudky s penězi naložili na vozy a odvésti do Prahy. Z té příčiny stihlo vyšetřování léta 1627 syna tehdejšího rnístotlržitelc Karla Ericha knížete z Liechtensteina, jež se protáhlo až do časů cis. Leopolda I.*J a bez výsledku zaniklo. Tehdy vypovídal jistý Jan Kuchynka ze Schamfclda dle vypravování svého otce Václava, že generál Buquoy zabavil 140.000 zl. Podobně vypovídali svědkové tehdy při minci zaměstnaní, Jiří Soška, řečený Hrůza, i Jan Markus, řečený Procházka, pregíři. Jau Kuchynka ještě dotvrzoval, že Josef Schragner odevzdal generálu Bu-quoyovi 40.000 kop čes. groěfl, jež tehdy v mincovně vyzdvihl. V záležitosti této svědčil dvorní žid Lebel Mirovic v Praze na zámku, že se dobře pamatuje, jak tehdy, jsa nakupovačem u pana Petra ze Švamberka a jeho choti, odvezl ku zmincování na Hory Kutné 80.000 kusů českých tolaru ku přemincování. Po bitvě na Bílé Hoře, jsouc na útěku ze země, poslala paní Švamberková nevěrného kuchyňského písaře Josefa Schragnera s jedním trubačem k úředníku mince Šebestiánu Holzlovi na Horách Kutných, aby jí za oněch 80.000 tolarů vyplatil 40.000 kop českých grošů. Josef Schragner z Rozen ku skutečně vyzdvihl tam 40.000 kop gr. čes.**) a nevěrně odevzdal je generálu Buquoyovi, který ho přijal do služeb svých snad za sekretáře. Zatím vrátil se podle císařského patentu z o. prosince 1620 do Hory Kutné bývalý nejv. mincmistr Vilém z Vřesovic z Nového Zámku na Podsedicích a Chynicfch. Týž sesadil místodržícího nejvýš, mincmistra Albrechta Klusáka z Kostelce a dal se na Vlaském dvoře slavnostně usadili, kde setrval v témž úřadě do r. 1628. Úředník mince Šebestián Holzl ze Sternsteinu a účetní Jiří Fulda byli zatímně ve svých úřadech v Hoře potvrzeni. Poněvadž byla v minci zásoba plátů a cánfi na mince Fridricha Falckého, dal Vřesovec dělati z oněch na čtyřiadvacetníky půlzlaté s vybitou 30, a z oněch na OBmačtyřicítníky zlatníky po 60 krejcarech. Oběh mince falckrabské povolen nejprve patentem knížete z Liechtensteinu až do konce prosince r. 1620,***' pak patentem zc dne 4. února 1621 povoleno ji na dále brati, ježto až doposud přemincována býti nemohla. \\ Před tím místodržitel zapověděl dne 21. prosince 1620 vyváženi stříbra, zlata a dobrých mincí z Čceh pod ztrátou hrdla.-f-f") *) Arcbiv král. horního inťwU Hor Kutn/ch; v oddelení horním cín 7801. se 7. břesna 1664. Liatinu tu uvádíme dáte. ••) V rukopise cis. 7801 — IV. Čie m siatych rýn. ľro duleiltosf přinášíme dále toto svedomí v doslovném výpisu. *«*) Arcbiv kŕ. hl. motta Traky č. 1088. fol. 8. f) Tamti* rukopis ř. 1083. fol. 15. b tt) Tamté*, liHt 10 b. Za správy tyto dukuji slovutnému pauu Frant. Dvorskému, archiváři zemskému. 202 Groše tfíkrojcnrové od žádného neměly býti brány an! vydávány, počínaje březnem r. 1621;*) než patentem z 20. prosince 1621 jich oběh prodloužen do 22. února 1622. Vraťmež se zase do mincovny Horské 1 Brzy po převratu doptával se Karel kníže z Liechtensteina po zásobách mince, které na Vlaském dvoře po zimním králi pozůstaly. Z účtu vysvítá jen, Že dne 21. listopadu r. 1620 byla v minci zásoba peněz v obnosu 124.282 kopy Čes. gr., a jež dílem uchvátil generál Buquoy a jeho sekretář Schragner. Úředníci mince na Horách Kutných oznámili knížeti Karlu z Liechtensteina dne 18. února 1621, že plukovník generál hrabě Buquoy z mince vybral 14.000 zl. rýn. a pak ještě 6000 zl. rýn., na kteréž vydal kvitance. K tomu připomínají, že zlaté na Moravě a ve Slezsku, ne jako u nás po 60 kr., nýbrž po 70 kr. se berou. Za tím účelem činí knížeti návrh, aby také zde byla mince zvýšena a to zlaté na 70 a dvou zlatníky na 140 kr.**) Tím zavdán podnět, že kníže nařídil, aby zlatníky byly raženy v ceně 75 kr. a dvouzlatnfky po 150 kr. a záhy na to poslal chasu kovářskou z Němec, aby kolkem vyrážela cenu novou na mincích vybitých, jak se spatřuje také skutečně na některých zlatnících a dvouzlatnících. Krátká zpráva o zásobách stříbra Ratibořického v minci Horské po vítězství cis. Ferdinanda ii. podána dne 21. listopadu 1620 knížeti z Liechtensteina na základě ňótft zavřených ve čtvrtletí Crucis léta 1620, jak z dolů Rati-bořických vytěženého, tak skoupeného pro minci. Nejdříve zásob spracovaných v minci za 18.839 kop 43 gr. 2 den. Podíly nevyplacené a zadržené nej vyššímu purkrabí a nejvýš, písaři království Českého za čtvrtletí Reminiscere............ 5360 kop. Totéž za čtvrtletí Trinitatis 1620 ........3308 kop. Totéž za čtvrtletí Crucis 1620 ......... 4860 kop. Úhrn zásob a nevyplacených výtěžků z Ratibořických zákupů rudných 32.371 kopa 43 gr. 2 den., kterýž ale není všechen v hotových penězích, nýbrž ještě dílem vykazuje se v netavených rudách. Co se týče Horských zásob rudných až do 21. listopadu 1620 zbývá v minci po všech výlohách dle účtů 124.282 kopy *3 gr. 2 den. Z toho jest hotových peněz, poněvadž od 31. října nebylo účtováno, 4900 kop. Ostatek jest dílem amincován, dílem v zrněném a nezrněném pagameutu, v přehnaném stříbře, v tom větším dílem, co Fridrich falckrabf na Rýně a páni stavové k zmincování koupili, ale k žádnému, užitku není z téhož oČekávati, jak uloženo v komoře dle nařízení císařských komisařů až k rozhodnutí J. M. C. zůstává, též bílé pláty bes rázu do zásoby dělané ve šmituách. Mimo to jest rudního stříbra Horského od 31. října 1620 nezúčtovaného v hutích 363 hřivny 11 lotů 3 kvintle 3 pen., kteréž zmincováno, může vynésti *) Archiv král. lil. menta Prahy tím. 1083, list SI. **) Horní archiv t 6196. 203 ís 0820 kop 18 gr. mís., z čehož však uhradili by bylo téhodní výlohy, jež nemožno napřed vypočítali a v účtech se vykážou. Takový výčet zaslán knížeti Karlu z Liechtensteina s přípiscin velmi servilnfm, při čemž se úředníci mince omlouvají, že nemajíce zástupcu do Prahy se nevydali. Při tom žádali knížete, aby se přimluvil u císaře, by dle starého obyčeje nebylo do města vojsko vkládáno, sice že by trpěly hory, hutě a mince J. M. C.; bez toho potřebují prý hory mnohých nákladných oprav, bez nichž by zapadly. Pročež doporučuje se to vše knížeti a úředníci slibují, že chtějí příchranu takovou nejpod-danější poslušností provázeti. *) První krok ku zlehčení mince, z níž se pak vyvinula tak zvaná.jHojj hií mince, učiněn císařským místodržitelcm Karlem z Liechtensteina záhy po ujetí mincí v zemích Českých. Poručením vydaným Pražskému mincmistru Benediktu Hubmerovi ze Sonn-leuthenu a gvardnjnu tamtéž Hanuši Erckrovi ze Schrekensteinu nařízeno ji zlehčiti s ohledem na to, že se dobrá mince česká vyváží za hranice a že také sousední kurfirsti a knížata minci zlehčili proti předešlému zrnu, tak aby bu-doneně obsahovaly d v o u zlatu íky a zlatníky v hřivně sazené 7 lotů stříbra a stříž aby se poměrně upravila. Poněvadž jevilo se nej vyšší potřebou biti také drobnou minci, tedy také mají býti raženy jr rose p_o šesti n po třech krejcarech. Úředníci mince měli vypočítali, mnoho-li zrad a stříže pří ražbě sedmilotové dáti se má, i sestaviti rozpočet výloh ražebních, rovněž také bez prodlení biti drobnou minci dotčenou, aby lidu do rukou se dostaly k uvarování zlé cizí mince, jež se do země vkrádá. Nařízení toto dne 11. června 1621 v Praze vydané bylo s ostatními mincemi sděleno.**) Zvyšováním ceny a lehčením zrna připravovala se pomalu půda pověstné dlonhé mincí. Kníže Karel z Liechtensteina, vévoda ve Slezsku na Opavě, ' řím. cis. Milosti tajný rada, komoří a plnomocný komisař nařídil mincovně Kutnohorské, aby všecky hotové peníze mu odvodený byly. ] Tímto listem ze dne 16. března 1621 nařízeno z hřivny razití 10 dvojitých zlatníků jakosti 8 lotů a 2 kventlů a 20 zlatníků téže jakostí, aby hřivna fejnu vynesla 37 zl. 38 kr. Vedle této hrubé mince měly býti bity ku potřebě lidu obecného iří-krejcarové groše, a to z Pražské hřivny aby vyšlo dvě stě černých plálo jakosti 4 lotů, 1 kventle a 1 peníze, aby zmincována byla hřivna fejnu ná 37 zl. 50 kr.***) Místodržitel pak dne 4. září 1621 nařídil, že raziti se má z pražské hřivny 27'/s osmsČtyřicítníku, aneb 54*/a čtyřiadvacetnfku, aneb 129 '/i dvarjáctoíku, vše jakosti 41otové a 2 kventlfky; tříkrejcarů čili grošů mělo bytí % hřivny *) Horní archiv cis. 6178. Koncept ■ nápisem: Copie omámení, jaká alsobv json pří minci v Hoře po viktoríi, NB. J. H. nej v. mincmistr koncem ledna 1621 do Prahy přijel. **) Tamté* t originálu £. 6186, jak se uvidí dále v přílohách. ***) Horní archiv č. 6207. 204 243 kusy jakosti 2 lotů a 2 kventlŮ. Potom přikázáno 21). října raziti z hřivny 20 zlatých, čímž jakosf snížena na ô lotů a 2 penízky, aby mincovna měla na každém díle větší zisk. Tak poěíná se utvářeti dlouhá minec, jež od tolaru až ke ětvrtkrejcaru vytepávána v dědičných zemíeh rakouských a nejvíce v Čechách v letech 1621 až 1623, kdy nesvedomitými nájemci zlehčena zemská naše mince. K tomu ještě přistoupilo nařízení, že na tolarech má se vyráželi místo 120 krejcarů příště číslo 150 a na zlatnfefch po 60 kr. nyní 75. Tím zlehčena hrubá mince v poměru k obsahu těchže mincí za cis. Rudolfa během několika měsíců o 70%. Dříve již zakázáno pro mincovnu přímo kupovati pagament čili klenoty stříbrné, což ©bstarávati měl budoueně žid Jakub Basse v i,*) starší a rychtář obce židovské v Praze, který vydělal na každé hřivně aspoň zprvu 3 zl., později 14 7a zl.! V mincovně mu platili za hřivnu 25 zl. v březnu 1621, ale v prosinci t. r. již 36 zl. 30 kr. Bylo mu dovoleno, že smí míti židovského nakupovačc v Praze, y Kutné Hoře a v Jáchymově. Z účtů mincovních také vysvítá, že od 21. listopadu 1620 až do 18. ledna 1622, kdy společnost počala stříbro na svůj účet kupovati, bylo dodáno do mince v Hoře stříbra v ceně 1,011.226 zl. rýn. 38 kr. Všechny cizí groše zakázány pak mandátem císařským ze dne 1. dubna v pátek po Veliké noci léta 1622.**) Dne 23. září 1621 vydána eis. resoluce pro všechny dědičné země, aby raženo bylo ze sazené vídeňské Olotové hřivny 17f£ kusů tolaru po 150 kr., tak že vídeňská hřivna brána v ceně 79 zl. Avšak záhy vydal kníže Liechtenstein opět reskript pražské mincovně, aby budoueně z pražské hřivny jakosti 5 lotfi 2 baiířků raženo bylo buď 10 tolarů aneb 20 zlatníků, čími stoupla pražská hřivna na 78 zl. 2 kr. 3 halíře. Mince dlonhá měla ovšem již lehké předchůdce za panování císaře Matyáše. Jak hojně mincováno tehdy v Kntné Hoře, podávají nám zápisky horního archivu tamtéž některé doklady. Léta 1621 vybito tolarů po 120 kr., půltolarů po 75, 60 a 48 kr., čtvrt-tolarů po 37 a 30 kr., grošů po 3 kr. a ětvrtkrejcaru ze slitků stříbra: dne 24. dubna......za 12.396 kop čes. grošů, „ 1. máje ......„ 19.682 „ „ „ ä n 8. „ ...... n 16.575 „ „ „ n R^" n 17.876 n n 11 n 22. n .... n 16.948 n n n „ 29. n ...... ti 13.413 n n » „ 5. června.....„ 21.930 „ „ „ „12. „ ......„ 9.086 „ „ *) Jakuba. BaBMviho (Ômilesa) pov/Síl r. 1628 cis. Ferdinand II. v dedičný suv Šlechtický b pti-domkem ,von Trenonberg". Ve snakn uftfval modrého lva a osm červených hvězd v černém poli. **j Beckovského Poselkynä II. 2. avai. str. 346. 205 13» dne 22. listopadu.....za 22.288 kop čes. grošfi, n 27. ti ..... i. 27.374 „ n „ 4. prosince.....„ 28.203 „ „ „ t> 11. n .....r> 23.958 n n n „18. „ .....„ 26.313 M n n ti ii n „ 19........ 20.480 25. „ ^22^123 Celkem za rok 1621 za 208.645 kop čes. grošu. Ještě čileji mincováno počátkem ledna 1622, kdy vydáno v tolarech po 150 kr., v půltolarech po 48 kr., v ortech po 37 kr., v 15 kr., groších a krejcarech zc slitku dne 1. ledna za 30.075 kop grošn čcs., „ 2. „ „ 12-468 fl i n n 6. n „ 28.190 ti » n Byla to však mince již značně zlehčená. Zatím nabízeli se nájemci, kteří chtěli ujati za jistý plat vydávání mince v Cechách. Před uzavřením smlouvy vyjednáváno mezi členy společenstva a zástupci koruny, a poněvadž mezi rádci císařskými byli tajní členové společenstva, byli téměř všecky návrhy přijaty, ba dostalo se společenstvu větších výhod, než očekávalo. Návrh smlouvy zachován v opisu v horním archivu Kutnohorském (nyní na radnici jako čís. 6248. z roku 1621) dopisem Basseviho a Jana de Witte k cís. raísto-držiteli Karlu knížeti z Liechtensteine ze dne 2. listopadu 1621, který se čte u výtahu takto: „Nejjasnější, vysoce urozený kníže! Nej milostivější pane! Poněvadž Vaše knížecí Milosť nás nejmilostivěji zpravila, že Jeho římská císařská Milosť, král Český a Uherský, náš nej-milostivější pán, mincovny v království Českém nejmilostivěji opustiti míní; byli jsme dotázáni, zdali bychom se jich ujmouti chtěli. K témuž konci dovolujeme si nejposlušněji se spojeným společenstvem v těchto kusech se pronésti: 1. Žc budeme usazeni předně při mincovnách království českého v Praze, v Kutné Hoře, v Jáchymově, a kde by koliv se nalézaly, také ona v Českých Budějovicích, se všemi pří nich se nalézajícími nástroji a zásobami na základě pořádných inventářů, též ve všech císařských dědičných královstvích a zemích, kde budeme moci raziti nejen všecku hrubou a malou minci, výměnu její, též obstarávati koupi zlomku stříbrných a klenotů, zač chceme mincování co nejhorlivěji vykonávati. 2. Prosí společníci, aby nikdo mimo ně povolení k mincování neobdržel, aby výhradně sami k ražbě byli zmocněni, pročež nikomu dovoleno nebude minci raziti. 3. Že všechno stříbro v kr. Českém dobyté, hřivnu fejnu po 31 si. 15 kr. rýnských počítaje, jen jim ku zmincování bude dodáváno. Malá cá- 206 soba mědi (400 ccntíi) že jim bude zdarma ponechánu, jakož i jiná měd po čus jejich mincování dobytá. 4. Poněvadž není dostatečné zásoby mědi ku mincování, má býti vyhlášen zákaz císařským mandátem, aby nikdo nové mědi ze země nevyvážel, i aby zmocněni byli, tutéž skupovávati. 5. Aby jim truhla uhlí v Kutné Hoře za nynější cenu 28 kr. byla zůstavena a při jiných mincovnách tolik dříví z nejbližšfch lesu císařských za „snesitelnou" cenu se nechávalo, kolik na sdělání uhlí bude potřebí. Proti tomu zavázala se společnost 1. lednem 1622 zaplntiti ročního nájmu 4,000.000 zl. rýn.,*) a tudíž ku konci každého měsíce (s výhradou prvního, za který složí se nájem zároveň při poslední lhůtě) 307.692 zl. vypláceti. Nájem končil by 1. ledna 1623. Při tom spoléhají na jistou ochranu a dodržení smlouvy, ohrazují se napřed proti placení nájemného předem, neberou na se zodpovednosť za vydané mince, poněvadž v každé mincovně jest císařský gvardajn, který lití a zminco-vánf řídí a ku stříži druhů mincovních přihlíží a za ně zodpovídá. Připovfdají v potřebě raziti též groše o třech krejcařích, ale žádají, aby zapověděna byla cizí drobná mince. Za války nejsou s to nájemní smlouvu dodržeti. Poněvadž cesty jsou nejistý, vyžadují si při dovážení svého stříbra pořádný a jistý průvod vojenský, avěak ne na svůj náklad, nýbrž na účet Jeho Cís. Milosti.** Návrh tento odeslala česká dvorská komora vždy ochotnému uejvyfiŠímu mincmistru král. Českého, Vilémovi z Vřesovie, s žádostí za jeho dobrozdání. Poněvadž finanční stav našich zemí byl anlnatný^ odhodlal se konečně císař Ferdinand II. pronajati ražení mince v Rakousích pod Enží, na Moravě a v Čechách (ve dvou pražských mincovnách v Hoře Kutné a v Jáchymově) patnáctičlenné společnosti, v níž tajný podíl měli sami rádcové císařovi, kníže Karel z Liechtensteina, Albrecht Eus. z Valdfitýna, Jan Oldř. z Eggenberga, Pavel Michna z Vacínova, české komory rada a kardinál kníže z Dietrichsteina, pak Jak. Bossevi, Vincenc Muschinger svob. pán z Gumpendorfa, rada cís. komory dvorské, Jan Unterholzer z Kranichberka, Jan Krištof Teufel, oba radové cís. komoiy dvorské. Uzavřena tedy dne 18. ledna 1622 smlouva dvorní komory s-veřejným přednostou ziskuchtivé společnosti, Janem de Witte, jedním z představených obchodnictva pražského, které společnosti pronajaty všechny mincovny, zásoby stříbra* stroje atd., jakož jí také kupování pagamentu vyhrazeno; dále přikázáno, aby starý dukát při těch mincovnách měněn byl za 6 zl. 45 kr., starý šedesátník za 3 zl. 52 kr. a starý tolar říšský za 4 zl. 30 kr. Stříbro dobyté z českých dolů *) Tato casf nivrLu smlouvy vadné jest uvedena v monografií „Mfinast&tte Knttenberg" str. 356., jakoby se melo amincovati m&důnfi sa 400.000 xl. penes, kdekto tam výslovně řečeno rnun Jakresfrist 40 mal. Lundert Tausent fl. Beinisch gewísse nud unfeblb&re Munzung alleaít aur Ansgang eines Monats, dock ausser des Ersten fblgen solle die pro Bato kliumbende 807.662 fl. richtíg reieben und bezoklen". Bylo tedy lhát platebních třináct. 207 mělo se společnosti počítuti hřivna po 32 zl. Při tom raziti se měly mince zlehčené, jak výše doloženo, totiž z hřivny čisté 79 zl. Nájemníci zase zavázali se zaplatiti za rok, totiž do 16. února 1623, nájemného 6,000.000 zl., každý po 60 kr. počítajo (za Čechy 3,000.000, za Moravu 1,800.000 a za Rakousy pod Enží 1,200.000 zl.). Vyvážení dobré staré mince přísně zakazováno častokráte. O nesmírném výdělku soudití lze částečně aspoň z dodaného pagamentu do mincoven, jehož dodal Albrecht z Valdšteina 5000 hřiven po 123 zl.*), Pavel Miohna 2932 hř. po 248 zl., neznámych deset společníku 4848 hř. po 440 zl. a kníže Liechtenstein 797 hř. po 569 zl., Jakub Bassevi (Passeni) 145.353 hř. po 48 zl. a Jan de YVitte 402.652 hřivny po 78 zl., ačkoli smlouvou bylo stanoveno přijímati stříbro po 32 zlatých do mincoven. NejznamenitějŘÍ výdělek plynul tedy z přepalování mince staré devítilotové a z pagamentu sehnaných, z nichž ražena dlouhá mince jakosti až jen dvoulotovél Toť jsou ony pověstné kippry, do nichž Dačický touží, tlumoče všeobecnou rozhořčenosť lidu, jemuž se také v obchodech nedostávalo drobné mince, poněvadž nájemníci dbali jen hojně hrubé mince vydatí. Tak zmincovali jen v Hoře Kutné v době nájmu za 1,011.226 zl. stříbra. Nájemníci dostali se do Hory Kutné již v únoru r. 1622 a zarazili minci velmi lehkou, zvláště grošíky po třech krejcařích, více měděné nežli stříbrné. Zlehčením staré mince stoupala hodnota dobrých starých peněz, tak že místo stanovených 6 zl. 45 kr. placeno za dukát i 16 zl. 54 kr., a za tolar na 4 zl. 30 kr. vyceněný až i 11 zl. 15 kr., čímž povstala všeobecná drahota.**) . Poněvadž veřejní správcové komory císařské a tajní nájemníci mince byly osoby stejné, snadno pracovali si do rukou. Proto když bylo vybito s dostatek mince lehké, zakázal místodržitel Karel kníže z Lieohtenstcina mandátem ze - dne 1. dubna 1622 po celém království Českém veškeré mince starého dobrého rázu každému z obyvatel král. Českého jakéhokoli stavu brati a zase vydávati. Zapověděny krejcary, malé groše čili sed máčky, šestáky, staré groše české, hubačky rakouské, německé groše po třech krejcařích. Mandát týž způsobil ohromný zmatek po veškeré zemi, a z těch dob pochází mnoho schovaných drobných peněz starých, na nichž lpí pláč lidu českého. Mincovní společnosť vyslala po krajích četné jednatele a náhončí, kteří za lehkou, dlouhou minci kupovali staré drobné peníze b velikou ztráton lidu. Židům byl posud přístup do Kutné Hory zakazován z dobrých příčin. Ti nyní si působením Basaeviho dobyli přístupu k minci a k horám, i obohacovali se skupováním staré mince a klenotů, jež v žalostné době prodávali vyatěhovalci i přes zákaz, kteří pro náboženství zemi opouštěli, 1 Mikuláš Dačický dokládá: „Tak vše dobré v království Českém hynulo, *) Za né vyplaceno mu aa ajska od společenstva 617.849 «1. r., ac cena stříbru toho obnášala pouse 896.000 sl. (Gindely r Waldstein wahrend ersten Generála t*.) **■■; Mikuláš Dacicky". „Mince domácí ulehčená médi platila: kosy tolarové po S kopách mis. a 10 krejcarech, grosiky ts holé médi po 8 kr., drobnejší se nedělalo." 208 ježto předešle dobrá česká mince všechny jiné předčila u pochvalu měla. Již bída bídu následuje! Drahotu veliká nepřestávala, což té minci přičítáno. Pří tom chudí hladem mřeli, zvláště v Praze, bohatí hodovali a cizí stutky sobě osobovali, jak mohli. Práva a spravedlnosti lidské spaly a mlčely." Pavel Skála ze Zhoře těžce naříká na minci nehodně zlehčenou, na „měděné plfšky naprosto neužitečné a téměř zrna žádného Btříbra v sobě, ale toliko jakous pěnu neb poštrejchování stříbrné zevnitř na sobě mající."*) Nešťastná smlouva Witteká, původně ku zlepšení důchodů císařských uzavřená s podmínkou, žc nájemníci cenu stříbra čtyřikráte zvýší a že bude pohodlím pánům císaři oddaným při kupování statků skonfiškovaných a opuštěných, stala se zemi osudnou a komoře císařské nanejvýše záhubnou, nebo nevybíjeli nájemci mince v ceně zvýšené čtyřikráte, ale zlehčili ji na desetinu bez povolení a bez vědomí císaře Ferdinanda II. Záhada tato není posud dosti vysvětlena, ale jisto jest, že teprve Ferdinand III. stíhal dědice podvodných nájemců.**) - Bassevi povýšen na šlechtictví, Michna stal se hrabětem a veřejný náčelník společenstva, Jan de Witte, J. M. C. rada, dostal přídomek z Lilienthalu a dodával k minci stříbro dále, i odebíral měda stříbro z Kutné Hory ještě r. 1625.***) Když pro špatnou minci udály se v Němcích mnohé bouřlivé, ano i krvavé výstupy, počali rozliční panovníci záležitosti této včnovati příslušnou pozornosť, starajíce se jmenovitě, aby minci byla jistá cena vyměřena, což pak i v cechách se stalo. V Čechách nařízeno roku 1622, aby dukát nebyl dráže ani vydán ani brán leč po 6 zl. a 45 kr., tolar po 4 zl. a 30 kr., staré- groše po 2 krejcařích a to toliko do sv. Jiří nejprv příštího; potom pak aby neplatila žádná jiná mince nic, kromě s rázem císařským, jak v Čechách, tak i na Moravě a v Bakousích. S penězi, které by se ven vyvážely, byl každý povinen opovídati ee na clech hraničných .f) Zatím drahota, téměř po celém křesťanstvu panující, rozmáhala se i v zemích Ferdinandových tou měrou, že císař vydal v Bakousích i v jiných zemích roku 1623 mandát nový, jímž zapovídal vůbec přísně pod ztracením hrdla, aby nikdo více mince zlaté a stříbrné ani nevydával ani nepřijal výše, nežli jakž nynější nařízení jeho vyměřuje, jmenovitá: dukát za 6 zl. 45 kr., korunu za 5 zl. 40 kr., rýnský zlatý za 4 zl. 3 kr., říšský tolar za 4 zl. 30 kr., šedesátník starý *) T kouřimském manuálníku r. 1624 šachovala w jeíto ráraéjel charakteristika tó zlopov&srné mince. Pravil ji tvrdé voják, rytmistr Václav Čabelický se Boutic. Kdy* mu kouřimští mcft&né tou mincí platili, odvěce rytmistr: „Musil bych já šelma s......by" ti, abych já ta sak.......... minci falešnou bral, kterou asi tri osoby nařídily, ten eak .... Michna asi sám třetí, který byl prve miláčkem císařským; vsak sám J. M. C. ji haní, Že jest faleSná, *e jí nepovoloval". List 192. Kulturní obrna éeskýeh mčat II. 462. »•) Ant. Gindely: Geschichte des dreissigiahrigen Kriegea. Leipsig 1882. I. oddíl str. 166. a 266. ***) Psal dne 26. července 1626, ie mu r pôsobená škoda oposdénym posláním médi. Mohl prý prodali dříve cent médi aa 30 si. r/n. a teď sotva u trií 22 zl. ryn. Slíbili mu nos/lati ve čtyřech nedělích 40 centů médi. Sděloval při tom hutmistrovi Horskému, Ie mu nestačí téhodně 60 hřiven stříbra rysího a chtěl si štětovat! výte. f) Českomoravská kronika, sloupec 97. 209 zu 3 zl. 52 kr. a jinou mincí poměrně podle tohoto ustanovení. při tom nuřízena jistá taxa všelikých potravin a píce, jakož i zboží krámského. Ale mandát tento nezjednal nápravy ani polepšení.*) Po vyprSení smlouvy státu tak zábubué rozhodnul císař Ferdinand II. dne 31. března 1623, aby příště mincování ujato bylo státní správou, ačkoli bití lehké mince zastaveno bylo docela teprve cis. nařízením ze dne 2. ěervna 1623;**) zároveň zakázáno kupo váti statky skonfiškované za dlouhou minci.***) Dne 21. dubna 1623 nalezeno při mincovně Horské po nájemcích toto náčiní: 7 holí železných, 3 cány, z jakých dělají dvouzlaté, 10 čtvrtcí soli, 33 centy vinného kumenc, 180 kusů vrchních želez na dvouzlaté s vložkou, 44 spodní železa na dvouzlaté, 25 vrchních želez na zlaté, 27 spodních želez na zlaté, 11 kusft svrchních želez na čtvrti, 11 spodních želez k týmž, 66 svrchních želez na tříkrejcary, 5Í spodních želez na tytéž; 2 soudky spodních a vrchních želez na tříkrejcarové groše, dílem nové a též dílem upotřebené, 36 svrchních želez na dvouzlaté neupotřebené na rok 1622, 4 železa spodní na zlaté, 1 kus svrchní na zlaté, 2 nová železa spodní na čtvrtntky, 40 želez svrchních na dvouzlaté zaslal úředník mince do Prahy, 10 kusft každý po 1 zl. 10 kr., z nichž zhotoveny kolky, 3 páry nových rukavic, 210 kusft nových kelímků; nenalezeno však dle inven- *) Jan BeckoYeký v „Posělkyni starých pfíbéhn českých" II. díl, vydaní Dra. Ant. Seská vs 5. svazku ■tr. 387. líci dobu tato takto- k r. 1623: „Velká, drahota v Čechách nastala, proto ie mince, která málo dobroty v sobe mela, velmi svejAena bylaadlauhá mince alanla; neboť tehdái platil tupl-íedeaátník dva rejnské 30 krejcaru, jednoduchej platil 1 rejn. 16 kr., jeden gros platil 48 kr., druhý groi platil 24 kr., třetí groi platil 16 kr., čtvrtý groi platil 3 kr., dukát platil 20 rejn., rejnský sloty" platil U rejn., tolar platil 10 rejnských. Jak pak draze věecky věci ae prodávaly, a dle jit jmenované mince ae kupovaly, některé* zde dotýkám, totii: Strych lita platil 30 kop, abych ječmenu 81 kop, strych ovaa B kop, vepř platil 90 kop, bečka vína platila 700 kop, sáh dříví platil 2 kopy, kráva 200 kop, akopec 21 kop, centnýř loje platil 100 kop, sad piva 30 kop. kfifce hovězí platila 60 kop, pár bot platil 18 kop, ovce platila C kop, kámen vlny 62 kopy, skopová kate 8 kopy, koiich velký 16 kop, plísek 9 kop, plátna tlnstýho loket 1 kopu, tele od krávy 22 kopy, tisíc šindele platil G kop, pár volu 600 kop, žejdlík vína 16 groftfi, lejdlik piva C kr. atd.« Dačický I. 296. naříká: „Drahot převelikých ve všech věcech všdy dále přibejvalo (v srpnu 1023). Pleníce po 16, 16, tito po 8, 9, 10, volové, krávy po stu a vejaeji kopách míl. kupováno a penési vyvalováno býti musilo. Vína iejdlík jeden sa 9, 10 groiu bil., piva tél převel m i drahá, soli bečka Jedna přes 30 kop mís. — Dukátové zlatí po 16, 16 kopách mil., aUří atříbrní tolarové po 8, 10 rejn. platili, avlak zřídka ae nacházeli; nových, na větším díle měděných tolaru a groia hojné vuobec bylo." — „Později bylo jeitě dráte; chudí kn Pánu Bohu úpěli, nemohouce ai aa měděné, stříbrem uličené penise nic koupíti. Ku konci roku 1623 prodávali korec cílí strych lita ai sa 24 kop grosn míl-, ječmene za 18 kop, ovsa sa 8 kop. Slepicí vejce stálo 6 krejcaru v, libra ořechu vlašských sa 1'/, kopy mís. Za boty ho věsí placeno ai 1G kop, sa střevíce nebo podlití 4, 6 kop. Sáh dřev k palivu na trhu sa 6, 7 kop mil." (Daoický II. 236.) **) Účtování s cis. komorou provedeno dne 16. května, načež dostal Wittaký spolek vysvědčení, ie smlouvě dosti učinil a ie slíbených 6 milionu úplně zaplatil (v archivu c. kr. dvorské komory ve Vídni). ***) Dlouhou miací ae proto nazýval peníz lehký, pont-vad" (dle Voigta) dlouho vyplácet! ae jí musilo, kdy! sa ni chtěli dobrý tolar neb dukát vyměnit!. 210 táře 1 stolirc v mincovne, 4 železné lžíce ve veliké komoře, 1 veliké kladivo, 70 pokliček na tygle, 70 podložek, 14 dřevěných necek, žádné líey a 18 kladiv malých a velkých v pieghausu. K témuž přiložen inventář náčiní, jež v preghuusu mincfři stále potřebují, totiž 1 veliké váhy, na nichž pregíři váží bílé pláty, se dvěma mosaznými miskami, 1 malé váhy s měděnými miskami, 1 kus závaží na 100 hřiven, 2 závaží po 8 hř., 2 závaží po 4 hí\, 1 závaží k nasazení po 4 hř., dále 36 kladiv velikých k ražbě zlatých a dvouzlatých, 109 malých kladiv k ražbě drobných, 2 hrusy, železný máz, 2 železné prorážky (Durchschlag), 4 staré truhly, v těch železa i kladiva s železnými zámky, 1 stará pila na dřevo, 57 spodních želez na dvouzlaté, jednoduché zlaté u osmnětyřicítníky, 67 svrchních želez na tytéž, 32 pytle na peníze pro pregíře. Navštivme mincovnu na Vlaském dvoře v Hoře! Pokoje královské z času Václava IV. a Vladislava II. nad pregovnou zůstávaly opuštěny, až léta 1603 mincmistr David Endcrle dal sobě na Vlaském dvoře nad pregovnou spravit! byt, kde obýval s ženou a dětmi jako dčdiěaý pán (Dučický). V přízemí vo sklípkách s okny zamřížovanými na levo z průjezdu jdouc, pracovali pregíři. Za malou uličkou dále k jihu stála šmitna, původně jen přízemní, na které zbudovány sedlové krovy s 17 žlaby, jež sneseny na konci 17. století a stavení obtíženo bylo prvým poschodím s laboratortem, že nyní všecko rozpukáno. Za šmitnou byla prengada s pecemi, kde kysíři lili pruty čili cány. Vedle do zahrady byl byt mincmistrův. K severozápadu za pěkným loubím vystavěna velká síň raithauzu, kdo v sobotu účty skládány horními úředníky, každého čtvrtku ruda dolová kupována, i kde vyhlášky lidu dělnému oznamovány. Vedle v malém sklepení býval naposledy horní archiv bídně chován a pod tím byly komory na nástroje, kolky atd. Ve Vladislavské části nejlépe zachovala se kaple sv. Václava i sv. Ladislava r. 1497 vysvěcená Gabrielem, biskupem Poznaňským. Přes pavlač přijdeme teď k bývalému bytu královskému, kde vydal Václav IV. r. 1409 pověstný dekret Kutnohorský a kde zvolen na velkém pokoji před preghausem dne 27. května 1471 Vladislav II. králem Českým. Ze často trpělo stavení toto ohněm, máme svědectví v kronice Daěických; tak „r. 1585 shořely krovy velké starodávné na Vlaském dvoře na té straně proti domu Vodolíuských při Rybném trhu.*4 Potom stavení toto sníženo o patro a Enderle si tu byt zřídil. rV pátek den pam. sv. Erazma 3. měs. Junii 1622... hrom udeřil na Vlaský dvůr, od čehož shořely krovy nad rejtuňkem." V pátek tu sedávali ouředníci horní a mincovní, zvláště hofmistr a urbureri, kteří zde kverky a dělný lid soudfvuli a dle Daoického též bohatli. O stavu finančním v mincovně Horské r. 1622 nabýváme zcela určitých zpráv z účtů mincovních obchodů z toho roku zachovaných. Dne 16. dubna 1622 zúčtován obnos pokladny a přenesen na nový účet summou 12.477 kop 21 gr. 2 peníze, za stříbro pak utrženo od společenstva 35.144 kopy 28 gr. 2 pen., průbných grošů zbývalo za 32 kopy 50 gr. 6 pen., za měď 150 kop, celkem í s jinými příjmy 50.051 kopu 34 gr. 2 denáry. 211 ■ Výloh bylo: za kutání v dolech 1322 kopy 12 gr. 1 d., za koupené rudy stříbrné 1440 kop 3 gr., za stříbro 5484 kopy 29 gr., za oves pro obchod a dolové koné 1408 kop 40 gr., za polské olovo ku shánění stříbra 1421 kopa 17 gr., za porážení a štípání dříví 1177 kop 4 gr., sem se kladou též dluhy věřitelům obnosem 98.290 kop 32 gr. 4 d. Celkem výloh 120.924 kopy 58 gr. '/„ den. Udečte-li se od příjmu, zbude dluh 70j873 kopy 24 gr. '/„ den., avšak v minci nalézá se na hotovosti 27.714 kop 48 gr. 5'/tt den. Z dluhu mělo se platiti radfim komory české 58.327 kop 18 gr. 2% den., za panství Trutnovské 1250 kop, za panství Holešovské 1050 kop, Maršcndorfským dřevařftm 1417 kop, šepmistru a radě kr. hor. města Hor Kutných 10.355 kop 59 gr. ď'/b den., Pavlu Hrabnui z Přerubenic na Pečkách 1640 kop 47 gr., Jiřímu Foldtovi za Katibořický dolový obchod 10.598 kop 56 gr., zadrženého platu úředníkům a služebníkům 478 kop 2 gr., Hanibolovi z Waldštýnn, býv. nejvýš, mincmistru, 7198 kop 22 gr. 3 den., Kašparu Nůsovi, Trutnovskému lesmistru, 335 kop 47 gr., Vilému Hubmerovi, býv. lesmistru, 703 kopy 34 gr. 2 den. a j. menší obnosy, celkem dluhů 98.588 kop 12 gr. 6 den. českých. Na dluzích měl mincovní úřad k dobrému 15.471 kopu 33 gr., nejvíce u mincmistra Šeb. Hôlzle 188 kop 25 gr. a mydláře Jak. Svatojanského 280 kop. Po rozkazu císařském ze dne 1. srpna 1623 vráceno se v Cechách a na Moravě k ražení starých dobrých tolarů z hřivny čisté, totiž 9% kusu jakosti 14 lotů a 1 kventle, však platil každý v obchodu 8 zl. a dukátové zlatí po 13 i 14 kopách míš. Tyto mince hlavně bity pro vojsko císařské, ježto v jiuých zemích lehkou minci brati nechtěli. Nej větší potíž byla však se zlehčenou mincí I Tn po radě zvláštní komise prohlášena patentem ze dne 14. prosince tak zvaná „Munz-Calada" čili úpadek, kterým dvouzlatníky čili tolary a 2y,zlatníky bez rozdílu sníženy na 20 dobrých krejcarů, zlatníky čili 75krejcary na 10 kr.f 48krejcary na 6 kr., 24krejcary na 3 kr., 12krejcary na 17« kr. Čili 6 vídeňských a groše neb 3 kr. o sobě na 17, vídeňského 1 Bylo tedy při každém kusu ^^^zháty^- Dle pramenů listinných vrátili se v Hoře Kutné již 22. dubna 1623 k ražbě dobrých mincí a na tolarech nevybíjeno již poprsí císařského, ale postava královská celá. Od 22. dubna 1623 do 13. ledna 1624 vybito zde 78.5297« dvouzlatníků čili tuplšedesátníků po 2'/« zl. rýn. činí 196.323 zl. 45 kr.; pak 36.1607« tolaru po 8 zl. rýn. činilo 289.281 zl., potom 174.874 říšské tolary po 8 zl. 45 kr. činilo 153.013 zl. 26 kr., konečně 77.6667, říš. tolaru po 9 zl. 30 kr. činilo 737.827 zl. 22 kr. 3 den.; tudíž tolarů 131.314 kusů. Dohromady cenily se tyto vybité peníze v dlouhé minci za 1,376.448 zl. r. 337« kr. Z toho vyplaceno 1,193.940 zl. 10 kr. 3 den. a zbylo v pokladně 182.508 zl. rýn. 23 kr. ■) ľfi osudném finančním patentu r. 1811 sníženu hodnot* penéz na 207,. todv **ráta obnášela 80%. — Dlouhé dvanáctníky jsou * těchto mincí nejvxácuéjsí. Vyobrazený darován p. řed. Ed. Hnhrtem Museu král. Č es. 212 Přechod od mince dlouhé ku nezlehěcué vyvolni mnohé bouřky a drahotu potravin. Nařídil totiž mfstodržící Karel kníže z Liechtensteinu patentem ze dne 23. prosince 1623, aby Čechové podle stavu v a obyvatelův v Kakousfch minci v tom způsobu a v té ceně brali a vydávali, v jakém se tam vydává a přijímá. K témuž nebyla však přičiněna taxa potravin a měšťané i sedláci zvyšovali své výrobky a plodiny, oč peníze klesly, což bylo příčinou drahoty neslýchané. V Praze lidé až do třetího dne zu peníze ani chleba ani masa dostatí nemohli. O minci české ustanoveno, že v ceně vyše dotčené obíhati má jen do tří měsíců od vydání patentu; po vyjití těch tří měsíců měla pozbyti platnosti a přijímali ji jen v královské mincovně a jisté nařízené osoby. Ve všech mincovnách měl se skládati desátek z ražby za každou zminco-vanou hřivnu pagamentu a odváděti ji dvorské válečné kase. Za tím účelem měly se tolary říšské vydávati při výměně stranám v devíti zlatých 30 kr., tak aby plynulo k užitku císaři z každé vídeňské hřivny fejnu jeden tolar. Za paga-menty méně než pětilotové bylo placeno 7 7« říš. tolaru a za pagamenty obsahující 5—14Va lotu Btříbra byvulo dříve placeno 7'/a tolaru, od 1. října 1623 však 8 tolarů. Aby více pagamentu ze Saska a z Bavorska se scházelo, mělo se zaň platiti odtud 8'/4 tolaru za hřivnu fejnu, poněvadž při tom se získá zmincovánfm přece více než tolar na Pražské hřivně. Tavené stříbro kupováno po 8 7« tolaru a také z téhož zmincováného mělo se odváděti tolar desátku (Munzschlag) z každé vídeňské hřivny a ostatní užitky náležitě súčtovati.*) Rokem 1624 stala se důležitá změna v českém mincovnictví; neboť odtud položena za základ vídeňská hřivna 280-0064 gr těžká, kdežto česká rovnala se jen 253-24 gr. Vídeňská se má ku kolínské jako 6:5. Nové tolary byly zase bývalé jakosti 141otové a 4 gr., 93/4 z hřivny a platily 90 kr. Jak při předělávání mince účtovali, patrno ze zachovaných listin. Dne 26. listopadu 1623 dostali 138.000 kusů dvouzlatníků a zlatníků váhy 13.523 hřivny a 6 lotů, jakosti 5 lotů a 2 penízků, což hutmistr slil na 4331 hřivnu 14 lotů 1 kv. a 4 penízky fejnu, při čemž odečteno povoleného schodku 1 hřivny ze 100 hř., tak že zbylo 4288 hřiven 9 lotů 1 kv. 1 pen. Hřivnu po 93/4 tolaru počítaje činí 41.813 7« tolaru. Za měď ve dvouzlatých vahou 31 centů 110 liber po odpočítání povolené Šestiny schodku, počítaje cent za 21 tolarů, činí 6707« tolaru, tedy se stříbrem 42.4833/4 tolaru. Z toho minckoštu a za pře palování za 6 hřiven fejnu z mincovaných 1 tolar, tedy 714*74. Dále povoleno z hřivny čisté 47« libry ztráty olova, jest ztráty 162 centy 50 lib., každý cent po 120 librách, počítaje za 57| tolaru, tedy Sb2\ tolaru, pročež zbylo odčítaje též výlohy za ražbu 40.916% tolaru. Z toho zbylo pro směnu 3000 tolarů a 30.761 tol. posláno na pětkráte české komoře. Hutmistrovi zůstali dlužni (počítaje ze 100 hřiven 20 rýnských hutních výloh) 866 rýn. 24 kr. čili 91 tolarů 114 kr., takže zbylo ještě 10.124 % tolaru. *) Výnos Karla a Liecbtensteina, podepsaný tál Vilémem Slavatoa a Jar. rs Marti u ic, pak radou komory čes. A. Bundem. Horní arcliiv é. 6334 213 Patentem ze dne 28, prosince 1C23 u zase jiným ze dne 21. Červenec 1624 snížen dobrý říšský tolar před tím za 10 rýnských zl. braný na 00 groša, dukát vydávaný prve po 20 zl. rýn. na 2 kopy a rýnský zlatý z 11 zl. rýn. snížen na 100 grošftv.*) Filipstolar za 100 kr., rejnský zlatý za 80 kr., tolar říšský s cifrou 72 znamenaný za 04 kr., stříbrná koruna za 100 kr., drobnější mince pak také podle rozvržení té ceny tolarové.**) Ti té lehké české mince užili, kteříž ní, když tak draho a vysoce procházela & brána byla, dluhy své splatili, anebo statků sobě za ni nakoupili; kteříž ji pak nabyli a zachovali, kc škodám přicházeli, skrze což hadruňky a nevole vznikly o dluhy, pro ncčnsné jedni druhým neplacení (sic), skrze což — jakž rozprávěno — zaufnlc se věšeti chtěli někteří. Tak sobě satan také nahání.***) Stoupání ceny tolnrové nejlépe doučují účty rozličného vydání při handli mincovním na Horách Kutnách f) za léta 1622 až 1625. Tam pokládá se dne 0. září 1623 tolar za 8 zl. rýn., dne 14. října 1623 již 8 zl. r. 45 kr. a tak až do 13. ledna 1624; dne 20. ledna 1624 pokládá se tolar za 00 krejcarů a tak po celý rok 1625. Na průby zanecháváno r. 1622 v minci 3/4 tolaru a třem prAbéřům dávány 2'/4 kusu tolaru, potom stále skrovněji, až r. 1623 jen '/4 a 3/4 kusu, groše dostal každý prubéř dva a krejcarů 8—12. Jak chatrné bylo zrno lehké mince, posoudí ti lze také z těchto příkladů: Dne 6. října 1623 učiněna zkouška na dvouzlatnících přivezených z komory České z Prahy Eliseem Srempfem, a tu z 8000 dvouzlntníkA váhy Horské 1765 hřiven 10 lotů vytěženo zrna 565 hř. 8 lotů, aneb od téhož z přivezených 16. října 31.947 dvouzlatníků váhy 3131 hř. obsahovalo 1003 hř., aneb 21. října z 15.000 váhy 1467 hřiven obsahovaly zrna 470 hř., na to z 27. října 1623 z 20.000 dvouzlatníků váhy 1954 hř. bylo zrna 626 hriven/f-f) Pak r. 1624 po dvakráte 21.000 dvouzlatníků váhy 2084 hřivny obsahovalo zrna 667 hř. a olova 22 hřivny. Posledně 7. srpna 1624 přijato 1617 hřiven dvouzlatníků, jež obsahovaly zrna 518 hř. 2 loty, pak pagamentu 1847 hř. a tříkrejcarných grošů u vázo 118 hř. 10 lotů, pak zagrovaného olova 19 hř.fft) Stahovány totiž také staré groše, jichž dodáno 13. července 1624 za 790 hř. 2 loty zrna 121 hř. 15 lotů 3 kv. Od 6. října 1623 do 4. března 1624 přemincováoo z Pražské mince dodaných dvouzlatníků 45.293 hřivny 3 loty, v nichž bylo zrna za 14.513 hř. 12 lotů, pak z domácí Horské mince za 6387 hřiven, zrna 2045 hř. 15 lotů a sminoováno •) Jan Beckovský: Poselkrné itaiých prlbéufl ceskýoh, II. díl, S. svasek, str. 399. Místo grosfl má tam býti patrno „krejcaru*1. -**) Daéický-Besek, II., str. 239. Skála, V., 281. ***) Daéick/Reaek, II., 241. f) Archiv horní. Čia. 31—71 vytrieno aa cas od prosince 1622 a£ do sátí 1623. Pro cajímavosf uvádíme téhodní ůeet odtud dále. tt) Z hřivny fejnu vybíjeli tedy 31-8 ai 31-y dvoozlatolkB cíli tolarft. fffj Zagrované čili zrněné obsahovalo podii stříbra a přeháněno i naho ve zvláštních sagrovnách. 214 dolového stříbra Horského n Ratibořského 5224 hřivny 11 lotft ryzího kovu, pak ze stříbra váhy 1861 hř. 9 lotft Janu de Witte náležejícího a z jiného od žida lamele Saula z Prahy za 468 hř. zrna. Dle Dočického z Heslová procházel dukát za bouřky za 10 rýnských n před léty 105 kr. platil, teu brán léta 1624 za 140 kr., zlatý rýnský za 104 kr., rose-nabl*) za 304 kr., ěifuobl za 270, engclot za 204 kr., dukát s křížem za 130 kr., Španělská a francouzská koruna za 124 kr. a vlaská koruna za 120 kr. Výměna lebké, dlouhé mince za novou prodloužena do k"""** r 1625^**) V pohnuté době této a již dříve nebylo pořádku vždy dbáno při dětech mincovních a horních, proěež přísně nastupovala komora Česká dne 14. květun 1624 na nej vyššího mincmejstra Viléma z Vřesovic, by úředníkům nařídil účty zasiati, a pokud se týče propuštěných úředník A, aby je ku složení účtů i s náležitými registry a povolením vydání i příjmů náležitě vydali a rodiny zesnulých aby k tomu přivedeny byly.***) Tak nesloženo fiětfi z horního a hutního hospodářství od 30. března 1614 do konce roku 1622, tedy za 8 roků a 9 měsíců. Peníze hotové neeúětovány s komorou Českou od r. 1614 do r. 1622, tedy za 9 let a nedostatky jsou omluveny jen k r. 1605. úřadu mincovního jsou položeny jen do r. 1613 a přijaty jen do roku 1610; rovněž není omluv z výtek od r. 1606 do 1610. Také nebyly zaslány již za dlouhou dobu týdenní partikulářo německé a ěeské. Těmito vykazováno, kolik černého odváženo, kolik bílých plátů vyčteno na tolary, české groše, krejcary, troj niky a vídeňské, z čehož pak vybity mince. Tak léta 1626 účtováno ke 20. prosinci, že ze 26 hřiven 9 lotů a 3 kv. bílých plátů sděláno peněz — 96 kop čes. 6 gr. '/s denáru. Správa mincovny Horské byla velmi drahá. Z příjmu právě dotčeného téhodne vydáno úředníku mince Šeb. Hdlzlovi 1 kopa 30 gr., písařům Janu Prunsovi a Janu Glogerovi po 45 gr., gvardujnu Sam. Kavkovi 45 gr., písaři miucířskému 45 gr., poslu minoířskému 30 gr., vrátnému 10 gr., ponocuému na dvoře 6 gr., ženě pregířské 6 gr., tovaryšům do kyzí (kde lili cány) 30 gr., vodákovi od vod nošení 10 gr., na šmitny dělníkům 7 kop; pregířům od čes. grošů od 20 hřiven po 3 kr. — 25 gr. 5 denárů, od krejcarů od 2 hřiven po 10 den. — 2 gr. 6 den., od trojnfků za 1% hř. — 3 gr., od vídeňských od 14 lotů po 4 den. za hřivnu 1 gr. 4 den., od tolarů od 1'/« hř. po 6 Tg kr. hřivna — 3 gr. 2 den. Z lásky pregířům přidáno 24 gr. 4 den., celkem 1 kopa gr. č. Více vydáno „starého panství" čtyřem osobám po 1 kopě a Václ. LabuŠkovi od chování černého 1 kopa. Bylo celkem výloh 19 kop 8 gr., což odpočítáno od vyčtených 96 kop 6 gr. a '/s den. dalo užitku 76 kop 58 gr. */« den. Z toho rozděleno na 51 lůn po 1 kopě, pročež na hotově zůstalo 25 kop 58 gr. % den. čes. Císařským mandátem ze dne 17. prosiaca J629 opět vyhlášeno, še majf býti *) Ro«enablr •ifnobl ■ obrazem lodí a engelot e obrasem anjela byly mince anglické. Dacicky*, II., 240. **) Mandát nástodríitele Karla kníí. * Liechtensteinu se dne 94. ledna 1626 otištěn dále •••) Horní archiv 6. 6823. 216 brány jcu domácí české groše tříkrejcamé, zakázána pak mince stavovská i Fridrichova; cizí mince vnesená do zemČ brati se měla jen do dvou měsíců pořád zběhlých, pak ale jen v mincovnách dle zrna přijímána bude. Rovněž zapovězeno minci ze země vynášeli aneb pokoutně pagamenty stříbrné a zlaté tav i ti, k čemuž vrchnosti přísně měly přihlížeti. Mandát onen uvádíme dále. Lehká mince chvatně přemincována. Jen v Hoře Kutné staženo stříbra 59.437 hřiven 23 loty, a tamtéž od 22. dubna 1623 do 13. června 1624 dvou-zlatých a říšských tolarů za 1,376.448 zl. 33% kr. přemincováno. *) Nové tolary srovnávaly se v zrně b tolary Ferdinanda I. i Rudolfa II., byly jakosti 14 lotů 4 grénů, 93/4 kusu šlo jich na hřivnu fejnu a platily 90 krejcarů. Groše, krejcary, půlkrejcary, halíře a vídefiBké vybíjeny od r. 1624. Jen toho roku zmincováno 35.367 hřiven ô lotů dodaného stříbra, a to v tolary, pftltolary a čtvrtníky .... za 391.985 zl. 37 kr. v tříkrejcary čili groše........ . „ 43.486 „ 27 „ v krejcary (po 6 penězích či denárech) . . . _ 78.461 „ 44 „ . „ 3.474 „ 41 „ . „ 1.433 „ 19 „ Mincíři a pregéři dostávali od hřivny zmincovaných tolarů 6 kr., od hřivny grošů 8 kr., od hřivny krejcarů 10 kr. a od hřivny trojníků aneb vídeňských 12 kr. Nejvíce vybíjeno tolarů; tak za rok 1624 učiněno 41 slitků na tolary z 23.976 hřiven stříbra; pak 23 slitků na krejcary z 14.799'/, hřivny, 11 slitků na groše (v červnu a od srpna do prosince) z 3924'/, hřivny, trojníky vybíjeny jen 20. ledna z 541 hřiven a 15. června ze 417 hř. Vídeňské raženy jen 27. ledna ze 416 hř. a 7. prosince ze 108 hřiven stříbra. Celkem tudíž zmincováno za r. 1624 ze 44.182 hř. peněz v ceně asi 662.000 zl. rýn. dle tolarů počítaje; dle účtů však za 537.117 zl. r. Tigle k rozpouštění verkovního stříbra dodával Leopold Graimaister a vozil je z Horního Celu (Obern-Zell, odkud posud kelímky k hutím se vozívají). Byly na 400, 200, 150, 40 a 15 hřiven, dle velikosti po 62, 45, 30, 9 a 7 krejcarech. K pálení stříbra potřebováno popele, korec po 4—12 kr., k luhování peněz kupovali vitrolin a vinŠtýř (skalici a vinný kámen). Davidovi, soustružníku, od tří párů rukovětí kc třem střelám, do nichž cány na drobnou minci Icjí, dáno 12 kr. Na přípravy k lití cánů na drobnou minci kupován barchan, loket za 28 kr. neb štuka za 28 zl. 30 kr. Kolky na Hory Kutné řezal též Jan Konrád Greutter (Krejtar) a to r. 1623 od 1. dubna do 30. září dodal 80 želez na tolary a jinou minci po 1 zl. rýn. 10 kr. kus, což činí 331 rýn. 20 kr. Pak r. 1624 za kvartál Reminiscere zhotovil 86 kolků na tolary po 1 zl., 90 kusů na groše, po 30 kr. kus, a 680 kusů na drobnou minci po 20 kr. kus. Celkem dostal 150 zl. r. a 207 zl. 40 kr. *) Jen Albrecht z Waldérýna podal dne 12. května 1684 podruhé 12.000 kop re •lataucich, dvoualatnících, oamactyčicltnicích a čtyHadvacctnícfch, aby mu byly premincovány. Archiv horní 6. CSC4. Pro nové mince poslal si vlastní confri vojenskou. Archiv hor. 6360. 216 zůstalí mu dlužni. Za kvartál TrinitutiB dodal 65 kusu na tolary po 1 zl., též na groše 92 kusy po 30 kr., na krejcary a píilkrejeary 261 kus po 20 kr., ěinilo celkem 198 zl. rýn., na což dostal jen 9 zl. r. Týž řezal v kvartálu Crucis 46 kolků na tolary, 12 kolků na početní groše činí po 1 zl. r. — 58 zl. r., pak 21 kolek na české groše po 30 kr. kus a 182 kolky na krejcary po 20 kr. kus; zaplaceno za kolky 129 zl. r. 10 kr. Za kvartál Luoiae 1624 obdržel 81 zl. r. za 19 kolků na tolary, 38 na čcs. groše a 129 na krejcary a půlkrejcary. Kolky ryty do mékkébo železa, a než vzaty k bití peněz, zoceloval je zámečník Šeb. Hospa, kterému dne 6. ledna 1624 zaplaceno za 40 spodků a 100 svršků na krejcary, za 40 spodků na trojnfky, za 22 spodků na vídeňské, za 30 svršků na drobnou minci, za 3 spodky a 6 svršků na početní groše, vše po 24 kr., jen 6 spodků na tolary po 52 kr. 3 den., celkem dostal 101 zl. 39 kr. Za nové železo svrchní na tolary dostal Jan Šmíd 37 kr. 2 d. Poněvadž doly těžila obec Horská; dodáváno rudné stříbro do mince hlavně šepmistry Horskými, z něhož vypláceti jim bylo desátek ve prospěch komory císařské. Kromě toho dodávaly hory v Ratibořicích podíl stříbra, který pravidelně sazen zároveň s Horským, že byl tavitelnější. Menší čásť skupována v pagamentech od Mojžíše Berana, Jana Frunse a jiných dodavatelů. Léta 1629 zmincováno 3024 hř. fejnu, a z toho bylo 1622 hř. z Hory, 224 z Ratibořic a 942 z pagamentů. Toho času nebyly ještě doly Horské úplně spuštěné, neboť jen r. 1626 poskytly stříbra za 18.779 kop 7 gr. ôes., a médi za 3680 kop. Polského olova, k snazšímu tavení zvláště rud Ratibořických koupeno t. r. za 2580 kop gr. č. Obec dostávala na kutání na Kaňku pomoci (cupusu) 2389 kop gr. č., pak sbírky s živností, z vinného kamene, z podruhů a z vlny. Rozliční naklndníci kutali v Turkaňku, v couku Kralickém, v Rejzím, Grejfském a Hloušeckém, v couku Kuklickém, pak též na Kaňku a v štole Maří Magdalenské a dostávali malou pomoc od obce. Kasa obecní handle horního na Horách Kutných vykazovala r. 1626 příjmů hotových peněz 31.485 kop a vydání 31.451 kopu gr. č. Dle knihy o sazení stříbra z r. 1630 a 1631 v archivu kr. horního města Hor Kutných (oddělení horní) vybito r. 1624 *z 11.748 hřiven 11 lotů fejnu 102.1787a tolaru (od 1. ledna do 27. dubna), pak do konce roku z 13.105 hř. 9 lotů 114.016% tolaru, pak z 30.891 hř. 1 lotu vybito grošů za 391.986 zl. rýn. 22'/« kr.; ze 17.223 hř. 2 kv. krejcarů za 78.461 zl. 44 kr., z 946 hř. 3 lotů trojníků čili půlkrejcarů za 3474 zl. 41»/« kr. a z 516 hř. 2 lotů vídeňských za 1433 zl. 19 kr. Roku 1625 a 1626 účtováno pohromadě, že vybito z 6342 praž. hřiven 15 lotů za 55.206 zl. tolarů, potom r. 1626 již účtováno z 1890 vídeňských hřiven tolarů za 18.321 zl., celkem za 110.093 zl. rýn. 52% kr. Grošů z 2733 pražské hřivny 13 lotů za 20.162 zl. 27 kr. a pak z 3164 ví deň. hřiven 15 1. za 25.680 zl. 39 kr. a potom zase celkem za 56.436 zl. 12 kr. Krejcarů 19.705 kusů za 9046 zl. 13 kr., půlkrejcarů z 68 hřiven 12 lotů za 398 zl. 49 kr., - a vídenských ze 54 hř. 12 lotů za 1152 zl. rýn. Léta 1627 zmincováno tolarů 217 z 3323 hřiven 2% lotä 32.243% kusu v ceně 48.365 zl. r. 15 kr., tříkrejcaro z 3555 hř. 6% 1. za 28.896 zl. 6'/« kr., krejcarft z 805 hř. 13 1. za 4067 zl. 25 kr., pňl-krejearft jednou za rok z 55 hř. 6 lotů za 229 zl. 35 % kr. a vídeňských z 54 hř. 13 lotu za 161 zl. 26 kr. Léta 1628 tolarů z 2776 hř. 13 lotů 26.968% kusu za 40.453 zl. 7'/, kr., grošů z 3107 hřiven 3 1. 2 kv. za 25.103 zl. 48 kr. a krejcarů z 168 hř. 4 1. za 823 zl. rýn. 25 kr. Léta 1629 z 2294 hř. 10 1. tolarů 22.294% (v tom 2794 pňltolary a 1950 ótvrt-tolarfl) za 33.442 zl. 7% kr., grošů z 1897 hř. 1 lotu za 15.350 zl. 42'/« kr., půlkrejcarů ze 192 hř. 8 lotů za 771 zl. 21 kr.,*) vídeňBkých z 49 hř. 8 lotů za 148 zl. 18 kr.,**) tedy celkem za 49.712 zl. 28% kr., jak se dálo v úhrnném výkazu uvádí. Vídeňské vlastně byly mincí rakouskou a platily ětyry jeden krejcar. Vybíjeny potom co rok, zejména před Vánocemi, jakož i troj niky. Takové výkazy podrobné jsou pro numismaty volmi ceněny, poněvadž i z nej-větěích sbírek nelze sestavit! podrobný seznam všech vybitých druhů mince, jak jsme se také o to pokusili. Hlavní účet mincovny z r. 1631 vykazuje přijatého stříbra z hutí cis. 1578 hř., desátku 167 hř. 5 lotů zaplacených od šepmistrů a kverků, s paga-mentem po 10 tolarech za hřivnu placeným přijato v minci 2912 hř. .6 lotů stříbra. Vybito z něho po sedmnáctkráte 20.139 %4 tolaru půltolarů a čtvrt-níků v ceně 30.208 zl. 57% kr.; grošů patnáctkráte za 17.282 zl. r. 54 kr., půlkrejcary vybíjeny jen 12. dubna v obnosu 280 zl. 19 kr. Vídeňských vyraženo 2. srpna za 96 cl. 24 kr. Všech mincí vydáno za 47.868 zl. 26 kr. 3 den. ***) Léta 1632 dodáno dolového stříbra z hutí cis. 1092 hř., desátku 106 hř. 6 lotů 3 kv., celkem s pagamentem 1830 hř. 2 loty. Pokladní hotovosť 1057 zl. 17 kr. Vybito po desetkráte 13.640% tolaru, půltolarů a otvrtníků. Další listy ztraceny.-}-) Dle téhož bral úředník mince Šeb. Hôlzl roční služby 350 zl. 8 kr., gvardajn Sam. Kavka 121 zl. 20 kr. a Jan Pruns, písař, 2 kopy míš. téhodné čili 121 zl. 20 kr. ročně. • Při placení starých dluhů bývaly zmatky, protože mnohé změny v penězích dávaly věřitelům príležitosť, aby se domlouvali, žádajíce mincí v hodnotě dle starých zápisů, a dlužníci zase hleděli svého prospěchu. Za tím účelem vydal císař Ferdinand II. ve Vídni dne 26. dubna léta 1625_ řád, kterým oznamoval vrchnostem, úřadům a soudům v král. Českém :___r „i. „í:..í.7.i„„^„1, :„u i— -__„_____„*: _xi: t»:jt*7„.je x.r.1____«.« u _ i Bcuiiuii ^iivuacujui, jun. uy oe opavuvau měn. | || Aiotoiiy inu ucoľ no tv iuidmj- držiteli Karlu z Lichtensteina, který se zde nazývá .„vysoce urozeným ujcem". *) Zrna měly 3 loty 3 kv. a 2 penízky v hřivno saiená, x nlí vybito 495 půlkrejcarft. **) V hřivně bylo fejnu 2 loty 3 kv. a 2 pen., i raieno se usené* hřivny 742% vídeňských. ***) Horní archiv k r. 1631 čís. 8. staré t) Tamté* k r. 1632 6. 9. staré, tf) Rukopis 6. 6717 v archivu horním kr. hor. místa Hor Kutných. 218 Řečeno tam, že dlužník má platí ti dotčeným druhem peněz, když tak uvedl výslovně onoho času v dlužním úpisu. Protože mnozí nakoupili si statku za dlouhou minci lacino, a tcd by chtěli v téže minci spláceti, nařizuje se, aby dle měny nynějěí splatili. Kdo splatil (třeba v nehodné minci) a od věřitele obdržel kvitanci, neiná býti nucen k jakési náhradě. Kdyby dlužník přijal dobrou minci a chtěl nyní mincí nehodnou spláceti, tedy má k žádosti věřitelově splatiti mu dobrými penězi. Však ale, kdyby věřitel peníze v Čas úpadku, když věděl, že nehodná mince v obyčejném oběhu jest, vypověděl a takovou výpovědí způsobil, že mince dány do deposice, tedy má přijmouti peníze, jak šly v době výpovědi; kdyby je ale po učiněné výpovědi nechtěl přijmouti, a byly by za tím účelem složeny při úřadu, tedy věřitel povinen jest tylo peníze z deposice vyzdvihnouti a přijmouti. Smlouvy lichvářské prohlášeny za neplatné, a lichváři mají býti potrestáni. Proti bývalým nájemcům zdvižen proces; neboť vypočítáno, že jediný kníže Karel z Liechtensteinu zkrátil státní pokladnu, že hřivnu pražskou samovolně za vídeňskou položil a nájem dlouhou mincí splácel, celkem o 10,747.817 zl. Však proces vlekl se a bez narovnání zanikl za času cis. Leopolda I. Poněvadž doly Horské nenesly užitku, zůstavil jc již král Matyáš r. 1610 stavům českým. Léta 1625 ujalo je kr. horní městě Kutná Hora se vším erárním příslušenstvím v hutech, stoupách a staveních od české komory smlouvou na 10 roků zavřenou.*) Císař nechal si nákup stříbra a vybíjení mincí a podrženi bývalí úředníci. Po Vřesovoovi jmenován mfstodržícím nejvyššího mincmistra v ŕinoru 1628 Štěpán Beník z Petrkova, který v témž úřadě setrval až do r. 1633. Mincovna Pražská srostla jest v té době se jménem Beneše Húbmera ze Sonnleuthenu,**) který potvrzen byl r. 1620 od císaře v těmto úřadě, jakož i gvardajn Pražský Lazar Ercker ze Schreckensteinu. ***) V Horské mincovně zdomácněl od dávných let Šebestián Holzl ze Sternsteinu jako mincmistr. Rodina jeho přestěhovala ze Solnohradska do Čech. Pro zásluhy o zvelebení hor u Budějovic obdařil císař Rudolf II. jeho otce Hanuše a bratry jeho Krištofa, Kašpara a Vlka roku 1583 erbem rytířským s přídomkem ze Sternsteinu:4 Nařízením komorním ustanoven Seb. Hôlzl z roku 1602, dne 1. července správcem císařských dolů stříbrných v Kutné Hoře, zejména na Kaňku a Tur-kaňku. Po r. 1603 zatímně zastával úřad horního hofmistra a stal se jím r. 1606. Potom r. 1612 složen s úřadu pro nesprávnosti jakési, ale r. 1614 uznán ne- *) J-Jiiií 1G26 dolovalo se v couku Kralickém, Kejzíw, Grejfském, Hlouseckém a Kuklickém, i prodáno stříbra fejnn do mince J. M. C. na 18.779 kop 7 gr. 6'/» pen. ces. a cupneu na pavovánf Kanku přijato 2389 kop 63 gr. 6., sbírky a Živnosti vynesly 1449 kop a s vinného peníze 2179 kop a % podruhň 30 kop 24 gr. Příjmů bylo 31.486 kop a vydání 31.461 kopa 68 grosn Ces. **) Týi mel r. 1626 roční služby 400 kop a ■ každé hřivny fejnn stříbra 12 kr ; pak jako horal rada 900 kop. •**) Týč mol r. 1626 slušného 160 kop dle úcta Pražské mince. 219 14 vinným. Teprve léta 1617, dne 17. března jmenován Vilémem z Vřesovic prvním fi redni ke m mince v Hore, v kterém úřadě upotřeboval na mineíoh značky hvězdy v kruhu anebo bez něho. Značka vzata ze znaku Hôlzlova, v němž se vidf v 1. a 3. poli horník, držící v pravici pozdvižené hvězdu a v levici rudu; ve 2. a ve 4. poli čtyry lopaty. Z koruny nad bělmem vyčnívají dvě křídla orlí a prostřed nich horník s hvězdou a rudou v rukou. (Obr. 17. na tab. XLI.) Šeb. Holz] oženil se s Barborou Schopfovou a měl dceru Rebeku, jež pojala dne 23. srpna 1622 podagristu Slezana Hanuše Glogera, a druhou Marjanu, s kterou se oženil téhož roku Karel Schmilauer, syn známého úředníka mince Augustina Schmilauera, rodem Jihlavana, v Horských školách vzdělaného. Karel byl prubířem mince zdejší. Hiilzl zemřel roku 1632 a vdova po něm byla vyzvána dvorskon komorou dne 4. června 1633, aby odevzdala účty po svém manželu, sice že nahraditi musí nedostatek 2408 zl. 41 kr. v pokladně.*) Na místo Hôlzlovo zatímně r. 1633 jmenován Hanuš Pruns, z dávných let jako písař horní v Kutné Hoře činný. Nejvyšším perkmistrem a míatodržícím nejv. mincmejstra jmenován cis. Ferdinandem II. z Vídně dne 26. dubna 1633 koncipista král. České dvorské komory Zachariáš Vogelhaupt,**) a přikázáno mu, aby zůstával v Praze při České komoře a řídil tu věci horní. V tomto úřadě zůstával vedle nejvyšš. mincmistra Oldřicha Adama z Lobkovic, který svobod horních měst velmi statečně hájil. Na pečetích H. Prunse vidí se v poli tři kosmá břevna, z nichž vystupují na pravo tři hvězdy. Dole pod břevnem příčním skříženo kladívko a pemrlice; tudíž právem pokládají se mince s ročníky 1633—1635 znamenané skríženými hornickými kladívky za výrobok mince Kutnohorské za správy Hanuše Prunse. Týž zemřel na počátku roku 1635 a po jeho smrti raženy mince s prázdným okrouhlým štítkem místo znamení. (Autografy jeho v obr. 20. a 21. na tab. XLI.) Rozkazem komorním z 20. března 1635 nařízeno úředníkům mince, aby navrhli tři způsobilé mužo k uprázdněnému úřadu perkmistrovskému a za správce mincmistra. Na základě téhož nařízen zatímně dne 25. dubna 1635 posavad ní správce hutí Vavřinec Neumann a pak resolucí císařskou z 13. března 1636 jmenován definitivně a zároveň místodržícím mincmistra i výběrčím akcisu. Úřadoval jen jediný rok 1635—1636 a neměl znaménka na mincích, kde umístěn prázdný štítek (Tab. LLX. obr. 602.). Jeho gvardajnem byl Jan Vespasian Kouřimský. Na sklonku panování cis. Ferdinanda II. ujal mincmistrovství Daniel Kavka z Tolnštejna, který v tom úřadě i za Ferdinanda III. až k r. 1643 setrval. Mincování však již ochabovalo následkem nepokojů válečných. Dne 7. ledna 1635 přitáhli do Kutné Hory první Švédové se spojenými Sasy a sužovali město 23 neděl, majíce též Vlaský dvůr obsazený. *) Horní archiv čin. 6916. *) Horní archiv čís. 6911 písmeno F. 220 Hospodářství v minci osvětlují Biím roční účty, z nichž uvedeme stručně onen z r. 1629. Rudného stříbra z Hory Kutné přijato 1622 vid. hřivny .1 lot 3 kv. 3 den., z čehož odvedeno desítku 152 hř. 15 lotu 1 kv. Z Ratibořiekých dolu odvedeno 224 hř. 11 lota 3'/« den. Helio Sohrerapf, služebník při české komoře, odvedl z Pražského zákupu 77 hř. 7 lotu 1 kv. a 1 den. Mědi černé dáno z hutí 4 hř. 7 lotu. Od židu i křesťanu*) sneseno pagamentu jakosti více než 8lotové 799 hř. 2 loty 3 k v. 3% den. a Btříbra 4 až 8lotového 134 hř. 7 lotu 3 den., ještě horší jakosti 8 hř. 10 lotů 1 kv. 1 den. Celkem tedy stříbra fejnu 3024 hř. 3 den. vid. váhy. Z toho dostali l°/0 k novému roku úředníci a služebníci komory České 30 hř. 1 lot jako dar novoroční. Od předešlého roku zbylo v pokladně 593 zlaté 23 kr. Nově vyčteno z mincovaných tolarů, pňl-tolarň a čtvrtníkfi po dvanáctkráte 22.294a/5 kusu v ceně 33.442 zl. 7 kr. 3 den. Grošů vybito po jedenáctkráte za 15.350 zl. ryn. 42 kr., pňlkrejcarň po třikráte za 771 zl. 21 kr.; vídeňských dne 22. prosince vybito za 148 zl. 18 kr. Celkem vymincováno 49.712 zl. 28 kr. 3 den. Nájem z mlýna na Vrchlici 46 zl. 40 kr. a za koně při opuštění dolů na Kaňku a Turkaňku 495 zl. 50 kr. Pavel Ni-cefor zaplatil dluh z r. 1620 obnosem 12 kop gr. č. čili 28 zl. rýn. Všeho příjmu bylo 50.826 zl. 21 kr. a 3 den. Vydání: Těžařstvu obce Horské za 1622 hř. 1 lot 3 k v. 31/* d. stříbra, každá hřivna fejnu po 10 tolarech aneb 15 zl. činí 24.331 zl. 43 kr., za Ratibořické stříbro po 9% tolarech (14 zl. 15 kr.) hřivna fejnu, činí 3590 zl. 56 kr. Za stříbro od Helia Sohrempfa z Prahy ze sběrny přivezené 1259 zl. 15 kr. Z pražského vekslu koupeno stříbra za 1259 zl. 15 kr., ze zrněné mědi vytěženo Btříbra za 45 zl. 7 kr., za pagamenty a ostatní stříbro vydáno 43.273 zl. 59 kr. 3 den. Mincířům a pregířům dáno za 52 té-hodny 1065 zl. 3 kr. 1 den. Dle téhož vybíjeny v témdni 1. tolary, groše a pfilkrejcary, v 2. podobně, 17. března tolary a groše, 21. dubna podobně, 26. května groše, 23. června tolary a groše, 31. července též, 25. srpna též, 29. září též, 27. října tolary a pfilkrejcary, 24. listopadu tolary a groše, 8. prosince tolary, pňltolary, čtvrtníky a pfilkrejcary a 22. prosince tolary, groše a vídeňské. Úředníci dostali: úředník mince Holzl 350 zl. 8 kr., dva písaři 242 zl. 40 kr., gvarclajn S. Kavka 121 zl. 20 kr. Za stavby v mincovně 33 zl. 42 kr. Bylo všech vydání 45.076 zl. 52 kr. 4 den. Vykázán čistý užitek z mincování za tento rok obnosem 5799 zl. 28 kr. 5 den. Z toho vyplaceno kostelům a školám Horským a pense starému služebníku 920 zl. 37 kr. 4 den.; kazateli německému při kostele sv. Jiří 15 kop každého měsíce, za koně prodané posláno české účtárně 495 zl. 50 kr. Za stravu radám komory české a správci nejv. mincmisterství, když konali v městě a při horách komisi, 48 zl. 30 kr., jiné komisi 50 zl., správce nejv. mincmisterství Štěpán Beník z Petrsdorfu doBtal služby (ročně 600 zl.) od 20. února 1628 do 20. listop. 1629 •) Jména jích na ukázku udě buďte* s r. 1630: Abraham, Jakub, Schwju-zer, Josef a Václav Pacovský, Tlons Beutler, Samuel Schroil»er, llons Čáslavsky, Václav Šafařík, Jan Pruns, Felix Klainer, Felix Bautlcr ntd. 221 14* 1050 zl., stravné dne 3. prosince radovi kom. české a inspektoru hornictva 1 mincovnictví v Čechách Melicharovi Pucerovi z Kirchenmeggu za 11 dní po 5 zl. činí 55 zl. Úřednictvu hornímu: Ludvíku Kavkovi, perkmistru, roční služby 233 zl. 8 kr., Petru Pctridesovi, urburnímu písaři, 97 zl. 4 kr., přísežným horním Martinu Nepomuckému, Matěji Paurovi a Václ. Stříbrnému téhodnč 1 zl. 37 '/B kr., činí 227 zl. 30 kr. A Krištof Veselský, vrátný na Vlaském dvoře, dostával 20 zl. 17 kr. 2 d. roční služby. Celkem nakládáno na horní úřad 583 zl. 59 kr. 2 den. Stravné na cesty úředníkům horním a mincovním 55 zl. 30 kr. S povolením komory České vyplaceno podpor a odměn těchto 3390 zl. 47 kr., pročež zbylo z užitku za r. 1629 2408 zl. 41 kr. a 5 denárů. Mnohé výlohy při Horské mincovně byly od starodávna obvyklé a nedaly sc pojednou odstraniti. Mzda dělníkň nebyla veliká, ale úředníků vydržováno mnoho jako za časů, kdy hory zdejší kvetly. Planá naděje živila podílníky hor, že obětovali dále c u pusy na své tále, avšak oběti tyto nenesly ovoce a hospodárnější podílníci jako Petr Lukavccký z Lukavce a na Klucích (1622) i jiní mnozí vzdávali se podílů svých, a kdo vytrvali, prokutávali. Úpadkem hor také byla větší poptávka po stříbru ze starých klenotů. Ani jediné z českých mincoven nestačilo dolové stříbro vytěžené; k tomu ještě rozliční překupníci a mincovna vévody Friedlandského v Jičíně sháněli zásoby pa-gamentnfho stříbra a zlomků, tak že čes. komora dne 23. srpna 1630 stěžovala si do Gcrarda z Taxisu, úředníka Waldštýnského v Jičíně, že přeplácí stříbro o čtvrt říšského tolaru proti minci v Praze, a žádala ho, aby tento „škodlivý nepořádek" odstranil.*) Po roku 1623 až do r. 1637 bity- v Hoře dvoutolary,* tolary, půltolary, čtvrtníky, groše, krejcary, půlkrejcary a vídeňské. Po zavedeuf krejcarů neraženo malých penízů, ale placeno rakouskými halíři „vídeňskými", které šly 4 na krejcar. Na tolarech vidí se celá postava panovníkova dle návrhu Pražského zlatníka J. C. M. a řezače želez při Pražské mincovně (1601—1625) Hanuše Konráda Grcuttera. Český lev vybíjea na prsním štítku dvouhlavého říšského orla na rubu, kdežto na groších vidí se v líci poprsí císařské a na rubu říšský orel bez lva v prsním štítku, kde znak rakousko-burgundský. Jedny krejcary podobají se groši; mají však v prsním štítku orla číslici I, kdežto druhé z let 1624—1627 mají v líci místo poprsí českého lva; tyto nejspíše bity v Hoře Kutné.**) Na p ů 1 krejcare, c h jednostranných vidí se korunovaný štít s orlem a lvem v půlkruzích; nad korunou letopočet. *) Archiv c. k. českého místodržitelství F. 67—6 Orig. Y mincovně Jičínské vybíjeno dle v&le vévodovy r. 1628 ročně 12.000 dukátu. Bývá na nich jako snameni „sluníčko" mincmistra Tob. Sonnenscheina. Mimo to Bílkové tepali své mince v Plané (1628—1664) a kníiata s Eggenborkfi v mincovně Pražské dávali si vytepávati minci pod znamením kolkáře Husera, manem Seli us term c Goldpurka a míneéře Elisea du Buis (hlava kančí). **) Krejcar platil 3 bílé peníze aneb 6 malých; pinta hořkého piva stala r. 1624 v Praze 8 kr. 222 Halíře vídenské také jen jednostranné mají ve čtverci na koso postaveném štít se lvem, s obou stran rozdělený letopočet a svrchu i dole po hvězdičce. Peníze početní s německým opisem, ale s českým lvem na rubu pocházejí z mincovny v Kutné Hoře. Známe je z let 1624 a 1630. V mincovně Horské dle J. Rappe vydáno mincí v letech 1621—1632 v tolarech, v pultolarech, čtvrtnících, tříkrejcurech či groších, v půlkrejcareck a vídeňských: roku 1621 za...... 739.756 zl. „ 1622 není účtů úplných „ 1623 asi za . . . 800.000 „ 1824 za...... 547.117 „ „ 1625 „...... 140.056 „ „ 1626 „..... 129.985 „ „ 1627 „......77.718 „ „ 1628 „ - . . . 66.379 „ „ 1629 „......49.712 „ 28 % kr. „ 1630 „ . .. 28.804 „ za dvě čtvrtletí „ 1631 „...... 47.868 - „ 1632 „...... 20.460 „ za dvě čtvrtletí. Léta 1625 koupil Jan de Witte panství Mělnické pro královou českou, i vykázala mu komora Česká 5000 zl. rýn. ze směnárny mince Pražské a 5000 zl. z užitku mědi na Horách Kutných. Než Pražská mincovna vymlouvala se, že platu tomu stačiti nemůže a naznačila, že by se náklad úhraditi měl z mince Horské jako splátka půjčky někdy Eliseem Schrempfem mincí Horské poskytnuté.*) Stříbro tehdy přijímali v minci po 9 tolarech a 40 groších hřivnu Vídeňskou. Když komora královská minci ujala, všelijak pričiňovala se, aby staré dobré stříbro a pagamenty získala. Židé z toho mívali dobré obchody, neboť se jim za dodané stříbro zvláštní odměna (za hřivnu 10 kr. a více) z vůle královské vyplácela. Stříbra z hor domácích byl nedostatek, poněvadž mnozí horníci podobojí opustili vlasť, nejvíce davše se do Saska, a hory České zapadá valy ne-hoBpodářstvím. České komory rada Pavel Michnn z Vacmova chlubil prý se, že zlehčením mince Čechy rychleji a vydatněji potrestal na majetku, nežli kdyby musili 10 roků vojsko vyživováti. „Ano, lidé těch věcí znalí tvrdí, Že Čechy tímto způsobem větší ránu utrpěly, nežli kdyby bylo polovic země ohněm zkaženo."**) Dr. Ant. Gindely praví v „Dějinách třicítileté války" (IV. díl, Btr. 90. něm. vyd.): „Smlouva mincovní, kterou Liechtenstein uzavřel s císařem, vzbudila v něm nenasytnou žádostivost peněz a zavedla ho na zločinnou cestu... Nepřenášíme tuto obžalobu jen z ponhé domněnky, ale na základě aktů vedeného *) Zprávy komory České* 1686—1666 list 141. **) l)r. Ant. Rezek: Kronika Českomoravská. V. str. 98. 223 soudu. Na Liechtensteinu vznesenu obžaloba a jeho syn odsouzen ku zpětnému zupJueení obnosů otcem jeho zpronevěřených." — Letka při vedení obžaloby sbírána v mincovnách a ze svědectví osob současně v minci zaměstnanýclt, Tak tázala se komora dvorská rozkazem ze dne 14. října 1631 úředníků v minci Horské po těchto věeech: 1. Kdo staršímu pražského židovstva Jakubovi Basseviuiu aneb komu jinému skupování stříbra v minci povolil? 2. Jak draho bylo jemu nebo jeho zástupcům r. 1621 dodané stříbro placeno a o mnoho-li dráže, než jiným dodavatelům? 3. Kolik tisíc hřiven v této době dodáno do mince Kutnohorské, a innoho-li užitku vzešlo z toho Bassevimu? 4. Jak mnoho nákladů na minci bylo v každém čtvrtletí téhož roku? 5. Mnoho-li Bassevi aneb jeho zástupce přispěl k tomu nákladu? 6. Konečně, jest-li bylo úřadu mincovnímu potřebí nákladů v Basseviho aneb jeho zástupce v oné době aneb nikoli? Odpověď není známa. Více o tom sdělíme při mincovnictví císaře Leopolda I. V obnoveném zřízení zemském r. 1627 věnován dolům a minci odstavec A. XXI. v tato slova: ,.Co se týče lhůty na dolování, zůstavujeme Sobě, Svým dědicům a budoucím králům Českým, komu jí k nejponíženéjší žádosti povolíme a dáti chceme. Ostatně zůstavujeme vše při řádu někdy císaře Maxmiliána II. z r. 1575. Pokud se mince týče, pomýšlíme stále na takový řád, aby obecnému dobrému pomoženo bylo, obchod a trhy se zvelebily, a blahobyt našeho království Českého zachován byl. A poněvadž v tomto Našem zřízení zemském nemůže býti všecko obsaženo, nedáme se na našem královském právu, jako každý na své spravedlnosti, obmezovat!; tedy vybízíme každého Svého poslušného poddaného, našich královských regulií, které nám jako králi Českému náleží, nechť jsou jmenovány neb ne, podlé své povinnosti náležitě setřiti a tím Naši česť, užitek a pobožnosť podporovat! a Škody vystřfhati a odvrátiti." 224 Převod cen starých. Podle usnesení sněmovního r. 1027 platil široký tolar l)U kr. a rýnský zlatý 1)0 kr. Poměr mezi kopou grošů míšeňských, na kterou posud obecně počítáno, u krejcary, určen sněmem roku 1637, kdy '/« kopy aneb 30 grošů míšeňských mělo platili 35 kr., tudíž 1 kopa gr. mfš. brána za 1 zl. rýnský a 10 krejcarň. Klesla tudíž cenu groše míšeňského proti tolaru v dobách Rudolfových, kdy tolar pokládán za 1 kopu grošů mfŠ. čili 72 krejcary; poněvadž tolar brán r. 1637 za 90 kv., kdežto kopa groš ň míš. jen za 70 kr. Ku konci panování císaře Ferdinanda II. rovnala se 1 kopa grošů českých dvěma kopám míšeňským aneb 2 zl. 20 kr. rýn. aneb 140 krejcarům. Sluší tedy přepočítávat! kopy grošů českých na kopy míšeňské násobením 2; kopy české převedeme na zlaté rýnské násobením 2 */3 aneb míšeňské na zlaté rýn. násobením l'/a. Ku příkladu: 73.409 kop 15 grošů 6% denárů českých vzato dvakráte, činí 146.818 kop 31 groš 6 den. míš. (7 denárů převedše za 1 groš míšeňský), činí 171.288 zlatých 17 kr. 1 denár rýn. Staří převáděli české groše na zlaté a krejcary rýnské, že napsali obnos dvakráte pod sebe a připočítali '/a k tomu: 73.409 kop 15 gr. 6'/a den. čes., 73.409 „ 15 „ 67, „ „ 24.469 „ 45 „ 2 _ 171.288 zl. 17 kr. 1 den. rýn. Při tom ovšem slušno paraatovati mění tele 7 při denárech a 60 při krejcarech a groších. Měníme-li kopy grošů míšeňských na zlaté rýnské, připočítejme '/« z daného obnosu groš ň míš. Tedy v našem příkladě: 146.818 kop 31 groš 6 den. míš., 24.469 „ 45 „ 2 „ „ 171.288 zl. 17 kr. 1 den. rýnský. . Často bývá otázka, jakou cenu měla jistá mince v staré době, počítajíce na peníze nynější. K určení téhož nutno znáti jakosf kovu, počet, kolik jich z hřivny raženo, pak poměr ceny stříbra ke zlatu v oné době (což jen průměrovým počtem přibližně lze určiti) a poměr nynější, pak si dlužno pamatovati měnidla nižších jednotek a vyŠŠÍ. Někdo by se tázal, jakou cenu měl tolar cis. Ferdinanda II. z r. 1623? 225 Itažen jakosti 14 lotfl 4 gréuň čili i^Jrr'j; poněvadž má vídeňská hřivna 2.SO0(J0 gr. a raženo z ní 93/4 kusu, tedy vážilo zrno každého kusu: 04 280-0U6 _ Hl X 93/4 — ^ '4i gr-Zrno dukátu, jakosti 23'/« karátu— *Jjjj, z vid. hřivny 79 kusfi; 285 " 280-C06 _ 2HH x"" ?y— = 3 5074 gr" Poněvadž počítán tolar za 8 zl. a dukát za 16 V3 zl. čili 14 kop gr. mís., vypočítáme poměr ceny stříbra ku zlatu, zaokrouhlivše cenu dukátu na 16 zl. čili 8X2, t. j. za dukát dva tolary. 2X -35^74 = 1308 oili okrouhle 13. Dle korunové měny nové jest relační cena stříbra ku zlatu 1 :1822.*) Kilogram zlata tedy za 1639 zl. 80 kr., kdežto r. 1623 byla cena 1 kg zlata 1170 zl. Poněvadž bylo tehdy stříbro 13kra*t lacinější zlata, tedy stál kg stříbra: 16398 . . , ■ — — 126-14 zl. r. o. k ä Průměr mezi nynější a starou cenou kg stříbra: JW+^il= ,08-07 d. . At. 1170 + 16898 =1404 4 90 kr., aneb též 1308 + 1822 — 31-3 :2 = 15-6 156 X 90 = 1404 1404 * jg.0g- — 107 zl. 41 kr. (cena trochu nižší, že vzato též 8 setin v poměr). Znárae-li cenu kilogramu stříbra i zlata i zrno tolaru i dukátu, vypočítáme si snadno cenu: tolaru 0 10807 X 22 943 = 2 zl. 47-55 kr. r. č., dukátu. 1-4049 X 3-5074 = 4 zl. 92-75 kr. r. č. Zároveň též viděti, že za dukát dostal obchodník r. 1623 dva tolary.**) *] Poměr ceny zlata ku stříbru stale stoupal. V čase narození Krista Pána cenilo se stťíbro ku zlatu jako 1 ;.:7'6; roku 397 .......... „ B „ . „ 1:144; » 422 ......... „ „ a t, n » 1:18; v letech 1493—1520 .......„ „ 1:106; 1621-1740 . . . „ ff * n n * t: 14-, e 1760 ....... „ „ „ ■ i>- Ji ' : 14M*/nsi i 1791—1800 .... „ „ „ „ „ r 1 : 16-42; „ 1866—1870 . ." . B „ „ r, n n 1:15-65; v mincfcli, ale v obchode jest poinér 1: 18. (Instrultce mincovni a Kaizla Národní hosp etr 149.) Kokvm 1871 počíná veliká promcnlivosť pomfiru cen a dostupuje t červenci 187C jako 1 : 20-2, t pr&meru let 1879—1883 jako 1:1831, klesla tedy cena stŕibra v leteck 1879—188» o 15 procent; současno pak zlato o 11'8 proc. zdraženo. Pomer hodnoty zlaté a stříbrná mince r. č. byl r. 1887 asi 1:19-125, vsak tržní ceny stříbra ku zlatu 21:1 a teď zhoršen na 22:1. {K. Adámek: Z nasí doby. IV. 2C7.) Relační cena dle korunové měny 1 : 1822. **) Jan z Itelliazy: Ober die Ermitttung des Werthes alter Mtlnsen. Nnmismatische Zeitschrift 1889 str. 236.-239. 226 Nařízení živnostníkům daná o mzdé. (K dějinám cen.) Správu zemská Btarala bc vždy věrně, aby pří hlučných shromážděních cizinci do Prahy přišlí ucbyli odíráni, též stanovila několikráte ceny stravy, bytu, mzdy a obyčejných potřeb, aby lid bc tím dílem varoval přepychu, dílem aby byl hájen před lakotnými živnostníky. Rády tyto byly sneseny od moudrých hlav, škoda však, že většinou zůstávaly na papíru; neboť živnostníci neradi spouštěli se své svobody v živnostech, a kromě toho stav řemeslnický v městech byl si jist svého významu v národě i v obci, a ceny si sám určoval a k dodržování jich svým cechovním zřízením donucoval. Není nezajfmavo stopovali řád z r. 1543 pro hostinské vydaný a srovnali ho s následujícími z r. 1570 a 1607. Řád z r. 1543 nařizoval hostinskému poskytovali stravy na dva groše bílé; když příchozích 10 neb 12, dá se: Polévka, maso s kořením, někdy vodvářka, někdy slepice; cožkoli s kořením pečité, hrách, maso, naposledy sejr; za 1 groš za pivo na jednu osobu. Strava na 3 gr. bílé byla hojnější o maso s kořením (zadělávané). V rybný den bylo dáti hosti na tři bílé groše polévku, troje vaření, dvoje ryby. Kdo chtěl piva mimo to mezi obědem a večeří, byl povinuován hospodáři platiti zvláště. Za pokoj a komoru ke spaní do téhodne měl host platiti 15 grošů, však host sobě sám drva (dříví k topení) kupoval. Od jedněch šatů ložních (peřin) pán měl dávati v témdni po 3 gr. bílých; služebníci po 2 gr. Z koňů od jednoho stání za den a noc bez sena a slámy po 2 penězích bílých, se senem a slamou po 6 gr. Usazení císaře Maximiliana U. o kupování a prodávání všelikých potrav nařízeno za příčinou sjezdu a přítomnosti císařského dvoru v Praze r. 1570.*) Překupování potrav v Praze i kolem na tři míle nemělo býti dovoleno, ale ustanoveno, že strych pšenice ne výše než za 40 gr., strych žita za 33 gr., ječmene za 20 gr. a ovsa za 14 gr. bílých má býti prodáván. Mlynáři měli z korce obilí 5 vrchovatých věrtel mouky dávati. Libra masa hovězího nej lepšího vysazena za 11 peněz malých, lehčího kravského za 8 p. m., skopového, telecího a jehněčího též po 8 pen. m., svinského a slanin po 10 p. m., libra kaprů za 2 kr., štik za 4, parmy a okouna po 2 kr., úhoře libra za 10 peněz a pečené ryby libra za 2 krejcary. Zajíc neměl dráže býti brán než za 8 gr. bílých, hus celá krmná, oškubaná se všemi droby za 6, kapoun za 5, slepice za 2,/.i, prase za 6 gr., •) Dr. Jo*. Emlcr v „Památkách arcliaeol." VIII. etr. 604.—696. 227 kačice zu 1 '/s, u kopu vajec za 5 gr., vše bílých. Žejdlík máslu přeponštěného za 3 gr. míé. a žejdlík sádla vepřového ueb husího 2% gr. bil. Žejdlík vína uherského neb rcjnského měl se dávati za 9, moravského a rakouského za 8 a českého za 7 peněz bílých. O hospodách předepsáno, jestli by kdo byl, který by si zvláštní pokoj neb hospodu najal a u hospodáře by stravy a obroku nebral, aby se s ním o nájemné shodl, jestli však bral u hospodáře stravu a obrok, měl byt zadarmo. O předním stole předepsáno, když hospodář dával troje maso, na polévku, v koření, pečité (hus, kuře neb slepice) a potom vaření a jiné krmě, tak že všeho pět neb šest krmí bylo, aby za to dostal po 3 gr. bílých čili po 7 krejcařích a i s pitím piva po 4 gr. bílých. Od stolu služebníka, kde se dvoje maso (v polívku a pečité neb v koření) dávalo a vaření k tomu, že čtyry krmě byly, dalo se i s pitím 3 gr. bílé. V dny rybní, kde se kapři, štiky a jiné obecné ryby dávaly, které v koupi s masem téměř se srovnávaly, dávalo se tolik jako v dny masné. Když se u hospodáře netrávilo, a obrok se nebral, musilo se od líhání platiti, a to za týden od lože pauakébo 12 krejcaru a od lože služebníků ueb služebnic krejcar za noc. Oves se neměl od hospodáře hosti dráže platiti než o 2 gr. bílé nad kupní cenu. Od stání koně dal host hospodáři, když odjinud všecko bral, 1 kr. za noc a za den; když od hospodáře seno a slámu bral, bez obroku 3 kr., a pakli i obrok bral, 2 krejcary. Drahotní poměry i mzda lišily se v Praze, pak i na venkově, podle krajů, a proto stavové snesli se na sněmu ve čtvrtek po sv. Školastice léta 1549 0 řemeslnících, čeledi a mzdě nádenické velmi obšírně, z čehož vynímáme:*) V kraji Hradeckém, Boleslavském a Chrudimském sekáčům nejvíce po 2 gr. bílých a na otavách po 1'/„ gr. bílém ku stravě; sekáčům s kosou hrabičnon na podzimním obilí po 3 V, gr. bílém, na ječmeníoh a ovsích po 2'/9 gr. bíl. až po 3 gr. bílých, žencům při žitech 2 gr. h. Tesařům a zedníkům, mistrům dobrým, po 2% gr. až 3 gr. b. ke stravě, tovaryšům po 1% až 2 gr. b. a jich přidavačům po 9 pen. bílých a v zimě po groši bílém. Místo stravy 1 gr. bílý. Krajové Plzeňský, Podbrdský a Rakovnický snesli se dávati šafáři ročně 4 kopy gr. čes., zapluhaři 3% k. g. ó., šafářce l'/» k. g. č. a 10 gr. bil., děvečce aneb kuchařce 1'/« kopy gr. českých. Sekáčům s kosami po 3 gr. b. a na travách po 2 gr. b., na ovsu po 2% gr. b., řezačům v létě po 2 gr. b., v zimě po 9 p. b. Vinická čeládka v létě po 2% gr. b., v zimě po 2 gr. b. Poslům od míle po m. £<■<• u*w>nii -jvvaau dtj uuuvn dcuuid \j v vo t jktu*cuif Y Pracheňském, Bechyňském a Vltavském má se platiti ročně ku stravě šafáři 2% kopy a 7 gr. bílých, pacholku při koních 2 k. 15 gr., pacholku s voly 1 Va k. 22 gr., pohoniči většímu 1 % kopy, šafářce 17S kopy 18 gr. b., děvče 1 k. 33 gr. b., nádenníku denně v zimě Ď p. b., v létě 8 p. b., sekáčům na ozimém obilí 27b gr' h., zedníkům a tesařům v létě 2'/tt gr., tovaryšům po 2 gr. b. *) Príbíhové" klál Českého e« Ferdinanda I. ad F. W. Zimmermanna. Dilu II. atr. '373. atd. 228 V k ruji Kouřimském a Čáslavském šafáři ročně 7 kup gr. bíljfcli, šafářee 3 k. gr., pluhaři 4'/« k., nádenufku 5 k., skotáku 3 k., sviôáku 1'/« k., dévce 2'/u, nádenufku v létě bez stravy v nedeli pu 8 gr. b., v zimě po 7 p. bílých; tesařům a zedníkům v létě po 2 gr. ke stravě a mistrům po 2Va gr. V kraji Litoměřickém, Žateckém a Slánském žencům ke stravě denně po 2 gr. b., na žitech a pšenicích po 3 gr., sekáúům po 4 gr., dělníkům od hrabání sena 1 gr. b., řezačům ročně Ď k. gr. b., mlateům a nádenuíkůin v létě 1 gr., v zimě 5 pcn. bílých. Šafáři ročně 5 kop gr. b., Safářce 2'/a gr. b., dčvcc beze vdech přídavků 2 k. gr. b., sladovníku 6 kop gr. b. ' Pražané v zimě bez stravy řemeslníkům 3 gr. b., přidavačům též 2 gr. bílé a v létě 27a gr- drvoštěpftm v létě 4 k. gr. b., v zimě 3 k. gr. b. Čeládka má se jed nati od sv. Martina do reka. Živnostenský řád, r. 1603 a 1607 smluvený na sněmu,*) nařizoval mlynářům, aby z korce obilí nebrali více než 3 halíře a mimo plat šestnáctý díl. Později nařízeno každý korec od váži ti a 16. díl a otruby odraziti a stejnou váhu vriítiti. Váha chleba říditi se měla cenou obilí; když stál korec žita 10 bil. gr., měl vážiti bochník za 1 gr. 10 liber 14 lotů, stál-li korec 30 gr., vážil bochník 3 libry 29 lotů, byl-li korec žita za kopu gr., měl vážiti bochník 2 Ubry. Řezníci v Praze měli kůži z vola prodávati za 3 kopy gr. míš., telecí za 26 gr. míš. a skopovinu za 10 gr. míš., cent loje v zimě za 9 k. gr. míš., v létě za 8 kop, cent špeku za 7 kop. Ševcům přikázáno, aby šili boty jízdecké za 1 kopu gr. míš., boty až ke kolenům za 1 kopu, selské za 1 kopu 15 gr., telecí ženské boty za 36 grošů, boty pro děvečky za 30 gr., pantofle za 26 gr., boty pro sloužící za 16 gr., chlapecké za 12 gr., za podrážku sedlákovi 20 gr., pro dítě čtyřleté za 12 gr., pro dvouleté za 8 gr., za střevíce panské s řemínky a vysokými podpatky 20 kop gr. Krejčí měli žádati za kožené kalhoty 20 gr., za kabát 16 gr., za jednoduchý mužský plášť 16 gr., za selskou kazajku 10 gr., za ženskou kytli s živůtkem 16 gr., za ženskou sukni se životem 20 gr., za ženský plášť 1 kopu, za červené hedvábné rukávy 12 gr., za červený pláštík 24 gr. a za oblek z dvojí hedvábné látky 24 gr. Povozník jest povinen dodati povoz a nesmí za 6 koní v témdní i se stravou více žádati než 6 kop gr. Kdyby však někdo déle než týden povozníka najatého měl, jest povinen ty koně po tu dobu vydržeti a 3 kopy grošů zapraviti. Než někdo z domu vyjede, jest povinen vozkovi denně za každého koně 15 grošů napřed zapraviti. Nádenník se měl přiblásiti o práci u městského úřadu a dostával v létě denně 8 grošů, v zimě 6 gr. Ženských se nemělo do práce brati, poněvadž mají dosti zaměstnání doma. *) Jun Hendrich ve „Zprávě arch. spolku VčeU Čáslavská" aa r. 1883—84 str. 17—20. Tes Riegrovy „Materiály" 229 Chceme také uvČBti několik příklad ň, jak a boží pozemská v Čechách prodávána: Žleby r. 1562 odprodány za 8370 kop gr. míš., avšak již r. 1615 stály 120.000 kop gr. míš. a roku 1620 koupil je Jan Rudolf hrabě Trěka z Lípy za HU.000 zl. rýn. Léta 1636 puštěny dědičně císařem za 72.453 kopy gr. míš. aneb za 84.528 zl. rýn., a r. 1662 prodány za 71.000 zl. rýn. Hrabě Breda koupil je r. 1723 za 400.000 zl. rýn. Ve dražbě koupeny Žleby r. 1736 za 370.000 zl. rýn .*) Panství Podhořany na Cáelavsku prodáno roku 1541 Gerštorfflm za / 2100 kop gr. č., roku 1628 za 17.250 zl. rýn. čili 14.875 kop gr. míš. Potom r. 1786 již za 56.000 zl. rýn. a r. 1798 za 114.000 zl. rýn., r. 1840 za 160.000 zl. konv. m. u r. 1859 za 177.000 zl. r. č. Ceny pozemků bývaly i v jedné krajině rozličný dle úrodnosti, polohy a přístupnosti. Vypsali jsme z knihy smluv města Žatce několik příkladů. Léta 1546 prodáno 30 záhonů, tedy skoro 4 strychy, za 35 gr. míš. Čtyry hony dědiny stály 203 kopy míš. (r. 1549); trojí hony jiné za 05 kop gr. míš. (r. 1546). Dědina šesterý hony na dýl a každé hony ve 12 záhonech (více než 9 stryohů, asi 16 měřic) prodána r. 1547 za 200 kop gr. míš., za chomout a za sedlo. Výměnná tržba dílem se též vidí v zápisu z téhož roku, jímž vinice Hraohovská s polem a chmelnicí prodána za 5 liber Šafránu a 200 kop gr. míš. Chmelnice v Žatoi byly po 8—30 kopách gr. míš. Stodola koupena tam r. 1548 za 32 kopy gr. míš. Jinde prodán léta 1623 lán pole za 600 kop gr. čes. za drahoty při minci dlouhé. Poddanost osobní, za Vladislava II. u nás nejvíce rozkvetlá, ceněna v XVI. století v Žatci, jak tyto příklady uvádějí: Jiřík Střclčík prodal r. 1546 Vávru Koniasa, člověka svého v Čeradicích, s platem 51 kopa 5 gr. míš. se vším panstvím za 305 kop gr. míš. Václav Urban prodal Petra Petráska v Čeradicích b platem 1 kopy 16 gr. míš. za 85 kop grošů míš. Konias byl tedy mnohem lacinější; byl snad letitý a neměl dělné rodiny. Ceny z Časů dlouhé mince.**) Městu Čáslavi kromě jiných statků pozemských skonfiskováno šest dvorů v blízkém okolí města i postoupeny Marii Magd. TrČkové, která půjčila obci 92.310 kop 17 gr. 1 den. míš., ačkoli jen svršky při dotčených dvorech vyceněny na 146.818 kop 31 gr. 6 den. míš. Sepmistři a rada na Horách Kutných ke snažné žádosti obce Čáslavské přijali svědomí někdejších správců při dvorech a dosvědčili, že nebylo v TrČkovské taxe správně oceněno, ale že r. 1623 svršky na dlouhé minci platily, kolik se výše uvádí. *) Hrad Žleby od Jana Hendriclia. řa) Novellae declarat. v archivu kr. města Čáslavi c. 6. 230 Poněvadž ocenění toto poskytuje zajímavé doklady k dějinám cen, uvádíme z něho některé kusy. Stálé platy vycházející oceněny, že každá kopa platu pokládá se jako úrok z 60 kop. Rolí bylo 527« lánu, lán po 1200 kopách míň. Stavení dvoru vzato za 200 až 500 kop míň., ětěpnicc po 150 kopách. Nájem z mlýna podle obyčeje země 50 kop. Krčmy hlavnější po 500 kopách gr. mís. položeny s ročním užitkem 60 kop gr. míš. Kostely filiální počítány po 200 kop. Seč lesa dubového oceněna ve 300 kopách míš. Žita korec prodáván na dlouhou minci za 10 kop gr. Čes., pšenice za 12 kop, ovsa po 5 kopách, ječmen po 6 kop. 30 gr., hrachu po 7 kopách 30 gr., svazek konopí po 15 gr., semeuce korec po 7 kopách 30 gr. čes. Koně tažné po 150 kopách, klisny po 120 kopách čes., dojné krávy po 35 kopách, voli po 30 kopách, osádky roční po 10 kopách čes., ovce bahnice po 6 kopách, berani po 5 kopách 30 gr., skopci roční po 4 kopách, zubáci po 4 kopách 30 gr., dvouletí vepři po 10 kopách, roéuí vepři po 3 kopách 30 gr. čes. Libra másla po 15 groších; sýra po 7 gr. 37a den. Bečka soli za 21 kopu čes. Kované vozy lesní po 35 kopách čea., obyčejné vozy po 25 kopách; pluhy čtyry okované a 8 radlic po 3 kopách, uzd 8 po 25 gr. čes. Ceny obuvi, oděvu a látek v XVI. a XVII. věku.*) Ckceme-li znáti cenu peněz, musíme si též všímati ceny rozličných potřeb v domácnosti. Uvedli jsme již některé příspěvky na str. 129. a tyto pričiňujeme, doufajíce, že vděčně přijaty budou přátely kulturních dějin českých. Matouš, kostelník na Kaňku, zaplatil r. 1507 za škorně 6 grošů čes. čili 12 gr. míš. Boty ženské prodávány v Kouřimi r. 1520 za 10 a 12 gr. míš.; boty mužské po 18 až 28 gr. V polou XVI. století stály boty v Rychnově nad Kněžnou také ještě 12 gr. míš. a podšití 8 gr. míš.; v Chocni r. 1574 placeny boty 11 gr. bílými čili českými; r. 1581 v Bělé 30 gr. míš. a za podšití 10 grošů. Avšak již ke konci století XVI. stály boty v Praze za kopu i za více, voskované i za 2 kopy; v Čáslavi r. 1594 ženské boty pro děvku jen 18 gr. a od podšití bot 6 gr. V Rakovníce počátkem XVII. století byly obyčejné veliké boty za rýnský zlatník a 39 krejcarů, t. j. za 154 kr., menší boty telecí za 56 kr. i za zlatý. Pažata obdržela v Jindřichově Hradci r. 1638 boty z pruských koží po Žssti zlatých, lovecké ceněny tam r. 1564 za 40 gr. Rád cis. Rudolfa II. nařizoval r. 1605, aby na podeŠvy hřbet byl za 1 kopu 15 gr., krajiny nej větší po 36 gr. mís., teletiua nejlepší za 40 gr., skopové 'kůže k botkám po 12 gr. nejdráže. Kordován r. 1614 prodáván po kopě. •) Dr. Zik Winter: Dejiny kroje v xeralch Českých. II. 231 Anna Mydlářka, dcera Jiříka Jirsy v Čáslavi, odkázala r. 1567 dceři své Kateřině blány na In že ku 6 tolarů a klok harasový za 8 tolarů.*) Košilky karmazínové prodávány ke konci století XVI. v Praze po 2 zl. 20 kr. rýn., kdežto opleónf košile stála r. 1570 jen 5 gr. bílých. Kmentová ovšem stála v Plzni r. 1536 po 2 kopách a v Rakovníku r. 1570 1 '/„ kopy rníš., ale obyěejná přece jen 8 gr. R 1573 koupen loket zeleného sukna po 7 gr. Loket plátnu byl r. 1619 po 10 grozích a od ušití košile mužské placeno tehdy po 3 i 4 gr. Zástěra děvče, která husy pásla, zaplacena r. 1564 v Hradci Jindř. 1 grošem a 2 denáry. Léta 1599 stály v Praze skopové rukavice po 6 gr. a kozlové po 9 gr., s bobry po 19 gr., kdežto jiné chlupaté byly po groši. Vonné rukavice byly po 25 kr. až po 1 zl. rýn. r. 1590. Krajkové okružf stálo až tři kopy gr. ě. čili 7 rýnských r. 1575, ale bylo také po kopě, a r. 1590 po 15 kr. prodávány obojky. Klobouky žákovské r. 1577 byly po 2 groších, střevíce po 5 gr.; loket sukna pro žáky kupován r. 1606 po 16 groších, krejčímu od ušití za pár kalhot 9 gr., za kabáty po 10 gr. a za punčochy po 4 kr. R. 1619 úřad mladoboleslavský opatřil sirotku Přeclikovskému klobouk za 12 grM dvě košile, pět loket suknu na župan a kalhoty za 2 kopy a zaplatil krejčímu od ušití těch šatů 16 gr. *) Knilm kftsftft 1652—1692, H 11 vek. listovně v Čáslaví 232 Které mince vybíjeny za Ferdinanda II. v mincovnách českých, moravských a slezských. a) Mince dlouhá. V Praze vybíjel mincmistr Pavel Skřeta Šotnovský ze Závořie pod znamením dvojité lilie tolary po 120 a 140 kr. a pfiltolary po 75 a 60 kr. s letopočtem 1620. Mincmistr Beneš ílubmer ze Sonnleuthenu vydával pod znamením šcBti-paprskové hvězdy nad srpkem měsíčným r. 1621: tolary po 150 a 120 kr., pfiltolary po 75 kr., dvanáctníky (dvanácti-krejcary) a groše; pak s letopočtem 1622: tolary po 150 a 120 kr., pfiltolary po 75 kr., osma-ótyřicítníky, patnáctnfky a groše dvojího kolku po 3 kr.; s letopočtem 1623: tolary po 150 kr., čtyři ad vacetníky a patnáctnfky. Pak mincmistr Jan Bartol. Suttner ze Suttcnbachu pod znamením poloviny okřídleného noha s letopočtem 1623: tolary po 150 i 120 kr. a pfiltolary překolkované z 60 na 70 kr. a po 75 kr. V Kutné Hoře tepal mincmistr Šebestián Holzl ze Sternsteinu pod znamením šestirohé hvězdy 8 letopočtem 1620; pfiltolary po 75, 70 a 60 kr.; 8 letopočtem 1621: tolary po 120 a 150 kr., pfiltolary po 60 a 75 kr., osmačtyřioítníky, sedmatřicítníky, třieítníky, groše po 3 kr. a čtvrtkrejcary; s letopočtem 1622: tolary po 150 kr., pfiltolary po 75 kr., patnáctníky, dvoje groše, krejcary, pňlkrejcary a čtvrtkrejcary; pak s letopočtem 1623: tolary po 150 kr. a pfilkrejoary. V Jáchymově razil mincmistr Centurio Lengefelder pod znamením lví hlavy pfiltolary po 60 kr. s letopočtem 1621, a mincmistr Řehoř Steinmullcr pod znamením pravého křídla orlího v obrubě rovněž s letopočtem 1621: pfiltolary po 70 kr., osmačtyřioítníky, čtvrttolary po 30 kr. a krejcary; r. 1622: tolary po 150 kr., pfiltolary po 70 kr., patnáctníky a krejcary; r. 1623: pfiltolary po 75 kr. a patnáctníky. V Olomouci vybíjel mincmistr Petr Herna se svým monogramem (Tah. XI. č. 43.) r. 1621 hranáče tolarové a pfiltolary po 60 a 48 kr. a mincmistr Baltazar Zwierner pod znamením (B Z) a B—Z nebo růžičky 233 b roč. 1621: tolary po 150 kŕ., pflltolary po 75 a 60 kr. a osmačtyřicítníky dvojího rázu; b rotí. 1622: tolary po 150 kr., pflltolary o 75 kŕ. a čtyřiadvacetníky (též jako hranáče); r. 1623: tolary o 150 kr., ětyřindvacetníky a patnííctníky. Ve Vratislaví bil týž se znamením B—Z a Hanuš Tuchmann st. se znamením H—T neb FT neb společně se znameními B — Z a IT r. 1623 rozličné čtyřiadvacet niky a Balt. Zwierner sám se znamením B—Z téhož roku patnáct niky. Tamtéž vydány pod znamením dvojité lilie a jiné s růžičkou neb s prstenem s bodcem r. 1623 též rozličné ětyřindvacetníky a s dotyčným prstenem i patnáctníky. V ilílc „Schlesische Münzen und Medaillen" od Hugona svob. pána ze Saurmy-Jcltsche uveden na str. 24.-dílu I. čtyřiadvacet nik se znamením B—Z ještě z r. 1624. V lllohové razil Jan Jakub H u s c r r. 1623 ětyřindvacetníky seznámením 1 I -H neb 1—II a patnáctníky se znamením I—H a téhož roku Balt. Zwierner se značkou mincovny (G) a se svým znamením B—Z čtyřiadvacetníky. V Lchnici bil Burkhard Haase r. 1623 patnáctníky pod znamením B—H Kromě toho přiházívají se útesy se znamením G R řezače želez Jiřího Rittera z Vídně, tolaiy b kohoutem mincmistra Ondřeje Handla z Vídně a s roč. 1623 s velikou lilií ětyřindvacetníky z neznámé mincovny. V b) Mince zrna dobrého. V Praze vybíjel mincmistr Beneš Hübmer ze Sonnleuthenu za časů dlouhé mince pod znamením šestipaprskové hvězdy nad půlměsícem desítidukáty s letopočtem 1621 a pětidukáty s roč. 1622. Mincmistr Jan Suttner ze Suttenbnehu razil tamtéž pod znamením okřídleného půl nohn s roč. 1623: desítidukáty, dvoutolary, tolary, pflltolary, čtvrttolary (tyto též jako hranáče); s roč. 1624: tolary, půltolary, čtvrttolary (též jako hranáče) a groše, a s roč. 1626: tolary, půltolary, čtvrttolary a groše. Také přiházejí se groše s roč. 1626 se znamením týmž. Mincmistr Beneš Hübmer ze Sonnleuthenu za třetího období svého úřadování bil pod znamením šestihroté hvězdy nad srpkem měsíčným s roč. 1624: tolary; s roč. 1626: desítidnkáty, tolary, pflltolary, čtvrttolary a groše; s roč. 1626: tolary a groše; s roč. 1627: groše a krejcary: s roč. 1628: tolary a groše; s roč. 1620: dukáty a groše; s roč. 1630: dukáty, tolary a groše. Podobně mincmistr Tobiáš Šustr z Goldpcrka razil pod znamením stoku ražebního s roč. 1630—1637: tolary a 234 r roč. 1681—1687 groše (r. 1633 dvojího kolku); pak s roč. 1631: čtvrttolary; s roč. 1632; dvoudukát}', dukáty, dvoutolnry n čtvrttolary; a roč. 1633: pčtidukáty, dvoudukáty a pfiltolary; s roč. 1634: desítidukáty, pčtidiikáty n dvoudukáty; s roč. 1686: pfiltolary a čtvrttolary a s roč. 1636: desítidukáty a pčtidukáty. Týž měl mincovnu od r. 1031 do r. 1030 najatu; aměl však bíti jen dukáty, tolary a groše dobrého zrna.*) Mincmistr Jakub Wcrnhard Wolckcr bil pod znamením ruky b hvězdou s roč. 1637: desítidukáty, pčtidukáty, dvoudukáty, dvou- i třítohiry, tolary, čtvrttolary, groše a krejcary dvojího kolku a Krumlovský mincmistr Eliseus du Iíois pod znamením kančí hlavy s roč. 1630: desítidukáty, dukáty, tolary, pfillolary a prosej s nič. 1631: tolary a groše. V Kutné Hoře bil úředník mince Šebestián Holzl zc Sternsteinu pod znamením šestirohé hvězdy s roč. 1618 : tolary; s roč. 1619: pfilkrejcary; s roč. 1623: dvoutolary, tolary, pfdtolary n čtvrttolary; s roč. 1624: dvoutolary, tolary, pfdtolary, čtvrtuíky, groše, krejcary dvojího kolku, trojníky (grešle), pfilkrojcnry, čtvrtkrcjonry (halíře či vídeňské) a početní peníze; s roč. 1626: dvoutolary, tolary, pfdtolary, groše a krejcary; s roč. 1626: dvoutolary, tolary, pfdtolary, ôtvrtníky a groše; s roč. 1627: dvoutolnry, tolary, pfdtolary, čtvrttolary, groše, krejcary, pfilkrejcary a videuské; s roč. 1628: dvoutolary, tolary, groše a krejcary; s roč. 1620: tolary, pfiltolary, čtvrtníky, groše, pfilkrejcary a vídeňské; s roč. 1680: tolary, čtvrttolary, groše, pfilkrejcary a početní peníze; s roč. 1681: dvoutolary, tolary, pfiltolary, čtvrtníky, groše, pfilkrejcary a vídeňské, a s roč. 1682: dvoutolary, tolary, pfiltolary a ôtvrtníky. S prázdným kroužkem za interregna mincmistrakého jsou dukáty s roč. 16SO, tolary 8 roč. 1680, 1683 a 1685, groše s roé. 1685 a čtvrtkrejcary s roč. 1683. Rnlrn la.tA i-oij.il rtiWInfk ---♦"-'■»-« » **mjm ■ ua^uuai.^. i" ■ i4vv u uaa m. a. iiuj j/um »uuiu\;uiiu /ra pak vybíjeny ne znamením jeho I—Z a se značkou mincovny \V s roč. 1630: dukáty; s roč. 1631 a 1632: dukáty, tolary a píiltolary. Dále se znamením jeho HZ s roč. 1632—1634: groše n s roč. 1633: krejcary. Konečně se znamením sekery inezi písmenami II a Z (čís. 5"». mi tab. LI.) u roč. 1635: dukáty, groše a krejcary; s roč. 1636: dukáty, pnldukáty a groše a s roč. 1637: groše. Vardajn mincovny zdejší Hanuš Rieger bil mince si; znamením H —li a to s roč. 1624: groše a trojuíky; s roč. 1625: čtvrltolary tlusté, groše, trojníky a halíře; s roč. 1626: pětidukáty, dukáty, tak zvnnč* lovecké dvoutolary, 1 \ tolary i tolary a groše, a s roč. 1627: pětidukáty a dukáty. S toutéž značkou a se znamením mincovny \V zároveň s roč. 1625: krejcary a halíře a s roč. 1626: dukáty. Pak se znamením Ht h roč. 1624 a 1625: groše, trojníky a halíře a s roč. 1626 —1633: groše \z roku 1627 trojího kolku). Konečně se znamením Pit spolu se znamením mincovny W s roč. 1624: krejcary a halíře; s roč. 1625 n 1626: krejcary; s roč. 1627: krejcary a halíře a s roč. 1629: dukáty. Mimo tuto uvedené mince raženy ve Vratislavské mincovně za úřadování rfizných mincmistrfi ještě jiné mince pouze se značkou mincovny W a sice: b roč. 1624: krejcary a halíře; s roč. 1625: krejcary; s roč. 1627: dvoutolary, tolary a krejcary; s roč. 1629: dvoutolary a tolary; s roč. 1632: tolary a krejcary a B roč. 1633: dukáty, půldukáty u krejcary." V mincovně Kladské bil vardajn Daniel z Breenu se znamením DvB s roč. 1624: groše a krejcary a s roč. 1625: krejcary a trojníky. Napotom mincmistr Petra Hema s monogramem čís. 56. na tab. LI. s roč. 1628 : krejcary a s roč. 1630: groše dvojího rázu. V Nise za správy nájemce mincovny Jana Jakuba Hueera se znamením I — 1 — H raženy 237 1&* b roó. 1624: krejcary, trojníky a halíře a pak za mincmistra Jana Ziezlera se znamením mincovny (N) r. 1627 a 1628 groše a krejcary několikerých kolkň. V Hlo hově razil nájemce mincovny Jakub Jamnitzer r. 1625 trojníky se znamením I — T V O polí vybíjel Šalomoun Frentzel, vardajn, seznámením SF s roě. 1626: sličné tolary, .pak groše, krejcary a trojníky. V Kati boru bity za úřadování vardnjna Šimona Dyringera pud znamením SD s roě. 1625: groše a krejcary. Slezští evang. stavové razili v mincovně Hlohovské a Vratislavské (V) za mincmistra Hanuše Kydella (liiegra) pod znamením H — R e roě. 1628 a 1629 groše; s roě. 1634 a 1635: dukáty, tolary a groše. 238 Popis minci Ferdinanda U. Mince korunovační. K o r u n o v a č n í t o 1 a r (Tali. Lil. obr. 437.) má nalíči ve věnci vavřínovém, nahoře otevřeném českou korunu, spočívající na dvou palmových větvích a pod ní nápis pětiřádkový FERDINANDUS II I CORONATYS IN I REGEM BOHEMIA i AN • JC>17 • DIE ! zq ■ IVNII ■ t. j. Ferdinand II. korunován v království Českém r. 1617 dne 20. června. Na rubu uprostřed otevřená koruna, nad níž polokruhem čte seLEGITlME a pod ní CERTANTIBVS t, j. Zákonitě závodícím. Kolem ovinut vavřínový věnec. Proměř 40J- mm. Váží 424 gr, je-li zlatý, neb 29 gr, je-li stříbrný. Podobného líčení jest velký korunovační peníz (Tah. LIL obr. 436.), jen nápis na líci uveden v zkratkách FERDINAND ■ II i CORONAT ' IN REGEM BOHE I MIM AN * \G{7 I 29 * IVNII ■ Okraj rubu ovrouben jest místo věncem vavřínovým pouze perlovkou. Mince ta vybita ve zlatě i stříbře a též jako branáč. Měří v průměru 28 mm a váží stříbrná okrouhlá 3'53 gr, hranáč 6*9 gr. Malý korunovační peníz zlatý neb stříbrný (Tah. LU. obr. 435.) nese na líci korunované F a pod ním • II ■ (t. j. Ferdinand II.) ve věnci vavřínovém. Na rubu v podobném věnci v 5 řádcích CORO I NAT ■ BO I HEML93 REX I \617 t. j. korunovaný český král 1617. Průměr obnáší 17 mm, váha stříbrného 1-13 gr. Stříbrná medaille korunovační. Líc: V eliptičné obrubě na podstavci poprsí královo v římském kroji s řádem zlatého rouna na prsou. Opis FERDINAND II ■ D ■ G • BOH ■ REX • ARCHIDV • AVSTR • t. j. Ferdinand II. z Boží milosti Český král, arcivévoda Rakouský. Nápis na podstavci CVM PRIVI * CAE ■ C • M • t. j. Se svolením panovníka Kristián Malér. Na zevnitřních stranách AMORE FIDEQ (ue) — PATERNA t. j. Láskou a věrností otcovskou. Rub: Na čtverhranném podstavci štít s českým lvem, dvěma anděly držený. Na podstavci připevněn z předu znak rakousko-burgundský. Po stranách sedí Charitas (láska) s vavřínovou a Fides (vernosť) s palmovou ratolestí. Na spodku podstavce vyraženo heslo LEGITIME CERTANTIBVS V úseči koruna, z níž vyčnívají dvě palmové ratolesti. Opis SPARTÁM HIS ! VIRTVTIBVS ORNO t. j. Těmito ctnostmi zdobím. 239 Jiný variant nese na líci ve venci poprsí královo a opis FEHDIXAXD * II ■ DEI G KAT ■ BOH • REX ARCH ■ DVX AVSTR • Zvenčí opis AMORE FIDEQ PATERNA * C - PRI V ■ CA ES ■ M ■ Jiných mcdailli vydáno z té příčiny ještě více. Dlouhá mínca čili kippry z mincoven českých. Mince dlouhá vybíjena v kuseeli o 300, 150, 140, 120, 75, 70, 60, 48, 37, 30, 24, 15, 12, 3. lf la \ kr. Znakem jejím povšechným vyjma drobnou minci (krejcary, i kr. a J kr.) jest poprsí panovníkovo v levo obrácené s hlavou odkrytou, věncem vavřínovým zdobenou a na rubu říšský dvoulilavý orel si e bez českého štítku na praou, ale v opisu čte se vždy MA.R ■ MQ ■ neb M A • MO - Tolar o 120 krejcarech (Tab. EII. obr. 438. a 439. a tab. LIII. obr. 443.) b opisem v líci FERDIXANDUS ■ II • D : G (oři) RO ■ I•S• A■ G • H • BO ■ REX - Někdy za slovem FEEDINANDUS tečky nebývá, jindy na konci opisu lícního vidí se místo tečky V ob vod k u perlo vitém, dole otevřeném v levo obrácené poprsí císařovo, obrněné, 8 vysokým okružím, pláštěm a s vavřínovým věncem na hlavě. Na šíji zavěšen na šňůře řád zlatého rouna. Rub má opis ARCHID • A VST ■ DVX (znamení lilie, hvězda nad srpkem měsíce neb hvězda ěestihrotá) BVRG " MAR ■ MO * (620 neb (o2( V perličkovém obvodku nahoře pro korunu otevřeném dvouhlavý orel b rakousko-burgundským znakem, zlatým rounem vroubeným, na prsou. Okraj oboustranně perličkový. Průměr 39—41 mm, váha 2985, 2465, 24-35 gr. Tolar o 140 krejcarech Skřetův, Hubmerův i Híjlzlů v jest téhož rázu, jen číslice dole ((40) zdá se býti později na minci vyražena. Za jménem panovníka není tečky. Průměr 40 mm, váha 29-23-gr, pozdější (Htibmerovy) jsou lehčí. Půltolar o 60 krejcarech (Tab. LIII. obr. 446. a tab. LI V. obr. 453.). Líc jako u tolaru, však panovník bez zlatého rouna a dole (60) a na rubu štít v orlu s podkovovou obrubou řetězovou a s letopočtem (620 neb (62(. Znamení mincmistrovské (lilie, půl noha neb hvězda) pod orlem v závorkách. Průměr 34-34 J mm, váha 12 22—14-54 gr. Uvádíme ještě velice vzácný Jánkyraovský půltolar Lengefeldrův n n 1 -a r*cnH o ou Kr. z r. lozj. Na líci vidí se poprsí panovníkovo jako prve a kolem něho opis FERDINANDUS • II ■ D : G (o9) R-ISA-GH-BO- REX Na rubu dvouhlavý říšský orel se štítem rakousko-burgundským na prsou. Od koruny nad orlem čte se v opisu ARCHID ■ ÄVSTR ■ DVX (znamení: lví hlava s vyplazeným jazykem) BVRG ■ MAR - MO ■ (62( Unikat tento prodán byl v dražbě u Otty Helbinga v Mnichově dne 6. listopadu 1893. 240 Tolary o 150 k rej carech (Tak Lil.obr. 440. a 441 atab. LI II. obr. 442., 444. a 445.) ukazují v líci poprsí, někdy bez zlatého rouna, nad obvod šohajíci a pod ním (^50) mezi G a U- neb G a RO ■ Zvláštním rázem a rozdélovacíini znaménky v opisech líčí se od ostatních tolar na obr. 442. s vynechaným I ve slově FERDINANOVS zc sbírky pana Edv. Haisla v Libici n. Cidl. Někdy také ětese v opisu chybně FERDLVNDVS Při házejí sc v ročnících InZL 1622 a (623 Průměr 40—42 mm, váha 23-56—247 gr. Prii tolary o 75 krejcarech jsou b předešlými stejného rázu, jen pod poprsím vidí se číslice (75) mezi G ■ a It • neb G a R a na konci lícního opisu bv"vá místo tečkv též 4: neb • — Na rubu čte ne v opisu ARCHU) • A VST • neb A VST R ■ Průměr 34—36 mm, váha 1087—126 gr. Na tab. LI.I1. «>br. 447. ukazuje Pražský a na tab. LI V. obr. 450. Horský pětasedmdeflátník. Horský p étase d m d e Bá t n ík (Tab. LIV. obr. 45U.) popíšeme zevrubněji. ■Na líci ubrněné poprsí v levo obrácené s hlavou věnčenou vavřínem, na krku vysoké okruží a na rameni přehozený řásnitý plášť. Za strhaným šňňrovitým obvodkem a mezi čárkovitým okrajem opid FERDINANDUS - II ■ D : G (£Z.) R I S A - G H - BO ŘEX -|- Na rubu orel bez obvodkň kol hlav se štítkem rakousko-burguiidskýin, věnčeným zlatým rounem, na prsou. Koruna jeho sahá svrchu v opis ARCHID ■ AVSTR • DVX (znamení hvězdy Hôlzlovy v závorce) BVRG MAR - MO (621. Pultolary o 70 krejcarech podobají se 75 kr., jen hodnota jich vyznačena na líci pod poprsím (70). Známe ročníky 1621 a 1622 se znamením šestipaprskové hvězdy, pul noha neb křídla orlího v závorkách. Měří v průměru 34 mm a vážívají 1P8 gr. Osmačtyřicítníky mají v líci týž ráz, jen pod poprsím jest v závoree (4$) a na konci opisu tečka neb *:* Na rubu totéž líčení jako u předeálýck, jen v opisu čte se A VST ■ řidčeji AVSTR ■ Ve sbírkách shledáváme se s ročníky 1621 se znamením hvězdy neb pravého křídla orlího a 1622 se znamením hvězdy nad půlměsícem. Prflmér jejich obnáší 32 \ —35 mm, váha 8'18—9-2 gr. Na tab. LI V. obr. 449. vidí se Kutnohorský osmačtyřicítník Hôlzlfiv a na obr. 454. Jáchymovský osmačtyřicítník Steinmůllerfiv. Horský sedmatřicítní k (Tab. LI V. obr. 451.) z r. 1621 náleží ku vzácnějším mincím a ryt jako všecka dlouhá mince nedbale a mělce. Opis často až přes okraj ražen. Srovnává se s obrazem ostatní dlouhé mince, jen opis líce zní FERDINAND ■ II • D : G (2£) R ■ I ■ S ■ A - G ■ H ' B ' REX • Prflměr 29 J- mm, váha 6-17 gr. Ctvrttolar čili čtvrt nik o 30 krejcarech. Líc jako u tolaru, jen v opisu čte se G (o£) R- Na rubu podobně váak pouze MA • MO - 1621 a znamení hvězda neb křídlo v závorkách. 241 ľiňmčľ 28—30 mm, váha 7—8 gr. Horský tricítník jest znázorněn na tab. LIV. obr. 452. Podobnejšou osminy tolaru či patná cti krejcary (Tab. LIV. obr. 448. a 455.) s (15) pod poprsím a již skoré pouliá med. Známy jsou ročníky 1622 a 1023 se znamením Hubmerovým. Holzlovým a títeinmiillerovým. Prňměr měří 24—26 mm, váha 253 -3-25 gr. K nejvzácnějĚÍ dlouhé ininei patří čtyřiadvacet niky a dvanácti krejcary, pročež také Be posud o nich nikde nedočítame, ač z pramenu archivních zřejmo bylo, že byly takové mince raženy. Popíšeme je dle méně dobře zachovalých originálů zc Bbírky p. Jana Nováka, c. k. fin. revidenta v Čáslavi, a p. Ed. Haisla, ridítcle cukrovaru v Libici nad CidL, který ho daroval sbírkám musea král. Českého. Č ty ři ad vaee t n í k či óty rmccítn ík Pražský (Tab. LXL obr. 523.). V líci poprsí vénčeué, v levo obrácené, s vysokým límcem a pláštěm na pravém rameni přes krunýř přehozeným v ob vodku kruhovém a širším sňůrovitém. Opis FERDINAND II D : G • &Z) RISAGHB REX « Okraj šňůro vitý míjí óásť obvodu. Na rubu korunovaný orel říšský s korunovaným štítem španělským na prsou. Ve štítě znak rakousko-burgundský a kolem něho řetěz rouna zlatého. Za šňůrovým obvodkem svrchu korunou přetrženým čte se opis ARCHU* " AVS • D VX ■ (znamení Hubraerovo na tab. XI. č. 22.) BVR • M A * MO • (625 Též jeví se rok někdy takto vybit • 625 • Prňměr 29* mm, váží 6-2 gr. D van ác tik roj ca r či dvanáctník Pražský (Tab. LXI. obr. 524.). V líci poprsí jako ua ótyřiadvacetníku, ale v čárkovitém obvodku. Opia FERDINAND II ■ D . G (z\) RISAGHB REX ■ sahá až k okraji, jen dole čásť obvodku šňůrovitého. Na rubu v obvodku sňůrovitém dvoublavý říšský orel jako na čtyřia-dvacetníku, na koruně vidí se tři kuličky: za ní opis ARCHI - AVS • D VX (znamení Hůbmerovo na tab. XI. č. 22.) BVR - MA • MO (62( Okraj ěůůrovitý jen na pravé polovině zachován. Průměr 25 J mm. Groše o třech krejcarech vybíjeny rázem dvojím. Ony z roku 1621 (Tab. L V. obr. 456. a 459.) mají na líci říšského orla v perlovitém obvodku se štítkem rakousko-burgundským na prsou. Od koruny počíná opis PERDI n (£) • D : G • R ■ I • 8 - A • Na rubu v perlovitém obvodku korunovaný český lev. Kolem něho pokračování opisu s lícní strany G - H • BO ■ REX (znaménko mincovní) AR ■ A V ■ (62 ( : Okraj obou stran perličko vitý. Průměr 18 mm, váha 0"69 gr. Jiné groše dlouhé (Tab. L V. obr. 457., 458., 460. a 461i) mají v líci v hladkém obvodku prostovlasé, vavřínem věnčené poprsí v levo obrácené s vysokým 242 ok nížím a krunýřem, přes který přehozen plášť. Opis bud KKIíDIXANl) ■ I[ (i") D : G • 11 ■ I, S ■ A a na konci ■ neb .:. nebo FKRDINAN • H (U) D • G^ R • I • S • A • neb též hlava přesahuje obvotlek a od ní jde opis K K R Dl ■ II (c-) DG • R - IS - A Na rubu říšský orel se znakem rakousko burgundskem na prsou, však nevroubeným řetězem zlatého rouna. Opis G * H ■ BO ■ RKX (znamení mincovní) AR AV ■ ((»22 neb G • H ■ EO • RE (znamení mincovní) AR « A ■ (oZZ Průměr 17 * — 18 mm, váha 091—l*0ií gr. Krejcary dlouhé Jáchymovské (Tab. L V. obr. 402.). Na líci český lev v kruhu, kolem něhož éte se FERD • 11 l) ■ G : R ■ B (022 neb FER " D • II - DG : R B - L.22 Na rubu korunovaný dvouhlavý orel s velikou državou na prsou, jejíž kříž vyniká mezi krky orla; v rozpůleném kruhu državy dole číslice ( neb I Průměr 14 mra, váha 0-7 gr. Pňlkrejcar dlouhý Horský (Tab. L V. obr. 463.) jest jednostranný. V líci v trojlaločné kružbě dvojitě vroubené český lev. Svrchu s obou stran horního laloku F I II a dole letoóet (622 neb (02.1 Obvodek kruhový. Průměr 13—13 * mm, vážívá 0-35—0*45 gr. Čtvr tkrejcary dlouhé Horské (Tab. LV. obr. 464.) jsou též jednostranné a mají v 1 í c i českého lva v ob vodku a opis FER ■ II ■ D * G ■ R * B • 162( * neb (CZZ «8> Pode lvem hodnota peníze 4 t. j. 4 za krejcar. Průměr 13 mm, váha 022 gr. Drobné dlouhé mince vybito málo. Dlouhá mince ražby Olomoucké V Olomouci působil jako mincmistr známý nám již z dob stavovských Petr Herna r. 1621. Týž upotřeboval na mincích znamení spojeného HP s háčkem nad H, jak se vidí na tab. XI. čís. 43. Hranáč tolarový Olomoucké ražby Hemovy (Tab. LXI. obr. 525.) má v líci korunovanou postavu panovníkovu v levo přikloněnou v plném odění s vysokým okružím. V pravici drží žezlo, levicí državu a vzadu odtud šikmo visí meč. Perlovitý obvodek přetržen hlavou a dvakráte nohami a za ním opis FERDINAND VS • II. I D : G (pod tím obráceně GR jako značka vídeňského rytce Jiřího Rittra) l-B-I*S-A-G-H*B* REX ■ Kolem liliovitý obvod o průměru tolarovém (42 mm) a podobně na rubu, kde znamenitě vyryt orel říšský korunovaný s mnoha rakouskými znaky ve španělském štítě na dvé rozděleném, v jehož spodní úseči moravská orlioe. Orel má v pravém pazouru meč, v levém žezlo, kolem hlav kroužky dvojité a pod císař, korunou malou državu. Koruna sahá v opis ARCHID • AVS ' D VX ' (rakonsko-hurg. štítek korunovaný) BVR * MA ■ MO' (značka Hemova ó. 43.)' (62( ' Průměr 42 mm. Váží 266 gr. Tato vzácná mince náleží p. Rudolfu Scheinerovi ve Zhořelci. Podobný exemplář chová ve své sbírce též p. Fr. R. Chaura v Praze. 243 Ve sbírce Max Donebaurovč býval vedle toboto hrauáče (nečiní se však zmínky o značce Hemovč před letopočtem*)) ještč takový hranáč z roku 1022 s tímto rubním opisem ARCHU) ■ AVS ■ D V I X - BVR ■MA■M - (622 ■ Náležela proto minoe ta mincovně Vídeňské. Olomoucké p ů 11 o I u r y H e m o v y o 48 krejcarech takto vypadají (Tab. LX1I. obr. 530.). V líci poprsí ověnčené v perlovém obvodku v levo obrácené s vysokým okružím a s pláštěm přes krunýř. Opis FERDINAND • II ■ D (znamení mincovni čís. 43. v oválovém štítku) GRISAGHB REX - «§> Na rubu říšský orel se znakem rakousko-burg. v štítku španělském na prsou; nad orlem veliká koruna zavřená, sahající v opis ARCIII * AVS * I)VX (država bez křížku, v jejíž nerozdělené spodní polovici 48) B V " MA " MO " IóZl ■ Průměr 43 mm. Majitelem této mince jest p. Fr. R. Chaura v Praze. Půltolary Hemovy o 60 krejcarech jsou vzácny. V líci poprsí jako u osmačtyřicítníku, ale na krunýři prevesený řetěz řádu zlatého rouna. Za perlovým obvodkem opis a cena (60). Na rnbu v perlovém obvodku korunovaný orel říšský s korunovaným znakem rakouským, řetězem zlatého rouna ovinutým na prsou. Opis ARCHID ■ AVS • D VX - BVR • MA • MO • (znamení č. 43.) - 62( - Na obou stranách čárko-vitý okraj. Váží 13-35 gr. o průměru 35 *- mm. Po Petru Hemovi působil v Olomoucké mincovně mincmistr Baltazar Zwirner dvakráte, poprvé od roku 1621 do března léta 1622**) a podruhé od 29. listopadu 1623 do 29. listopadu 1624.***) Zwirner měl znamení (BZ) neb B Z aneb růžičku. Tolary Zwirnerovy o 150 krejcarech (Tab. LXI. obr. 528.). V líci ověnčené poprsí s pravé strany, s vysokým okružím a zlatým rounem přes krunýř, na rameni přehozený plášť, v perlovém obvodku. Opis FERDINAN-DVS • II • (oq\) DG-RISAGHB - REX ' * Jindy bývá opis FERDINAND VS • II (OS)) D : G ■ R I • S • AV • G ■ H • B • RE ® Na rubu korunovaný orol dvojhlavý se štítkem korunovaným rakousko-hurg., řetězem zlatého rouna ovinutým, na prsou. Koruna svrchu sahá v opis ARCHID - AVS • D VX - BVR - MA • MO • I6ZZ • Ročník 1623 má v rubním opisu BVR • CO TYR - (623 Průměr 40 mm; váží 14'7 gr. Pfilto lar Z wi r nerů v o 75 kr. z r. (6ZZ (Tab. LXI. obr. 527.) srovnává se úplně s tolarem předešlým, jen pod poprsím jest cena (75). V opisu lícní strany čte se: *) Beschreibung der Sammlung Böhmischer Münzen und Medaillen des Max Llonebauer in numismatisch-geschichtlicher Bearbeitung vom Ed. Fiala. Praha 1889 str. 206. *+) Kristián ryt d'Elvert: Beiträge cur Geschichte der böhmischen Liinder. Str. 331 a Sil ***) Tamtéž na str. 372 a 373. 244 FERDINAN D VS 11 D ((Ji) G R I S A G H B REX (rňžice) neb FERDINAN II D ■ G (S*) R -1 S A (i H B REX (rňžice) neb FERDINAND VS - II ■ ((JĹ.)D : G R I S A G • H - B REX (rňžice) neb FERDINANDVS II D i^l) G RI S A G H B REX neb FERD1NAXDVS - II (Si) D : G 11 l S A G H B REX • * Na r n b n pak; ARCHID AVS DVX BVRG MA MO • (ÓZZ neb AliCHI AVS - DVX (ZH) B V • MA • MO • (ÓZ\ • neb ARCHID • AVS ■ DVX - B VR • MAR ■ MO ■ IÔZZ neb ARCHID A VST VX BVRG MAMO • (GZZ ■ neb ARCHID ■ A VS • DVX B VR MAR • MO (6ZZ ■ Průměr 35—36 min, váhu 7 9 gr. Pflltolar Zwiruerňv o 60 kr. z r. IoZl (Tab, LXI. obr. 5>9.) má v líci poprsí ovenčené s vysokým okružfm a na prsou řetěz zlatého rouna. Za perlovým obvodkem, svrchu temenem hlavy panovníkovy přetrženým, opis FERDINAN II • D • G - @) - R ■ t - S AV ■ GG - HV ■ BO ■ REX * Někdy na konci lícního opisu pouze tečka. Na rubu korunovaný orel říšský s korunovaným štítkem rakomko-bur-guudekým na prsou. Korunou přetržen obvodek a za ním opis ARCHID AVS " DVX (ze) B VR ■ CO TYR I6ZI • Prňměr 36 mm, váha 13-9 gr. Mince tato náleží p. Edvardu Peckovi, správci školy v Domaželicích na Moravě. Zwirnerflv o s m ačty ři cítuík (Tab. LXII. obr. 531.) rytby chatrné, ale vzácný. Na líci poprsí ověnčené v levo obrácené s okružfm vysokým a širokým i zlatým rounem sahá nad perlový obvodek v opis FERDI • II • D " G - R " (zs) I S•AVG•G H - B•REX■ Na rubu špatně rytý orel s korunovaným štítkem rakousko burgundským na prsou. Za obvodek perlovitý sahá koruna v opis ARCHID • AVS • DV (8ť) B V . CO ■ TYR -1 ■ 6 ■ Z • I • Okraj oboustranně perlovitý. Průměr 34 mm ; váži 21'5 gr. Vyobrazený osmačtyncítník tento jakož i tolar čís. 528. náležel sbírce zesnulého obecního starosty p. Frant. Hanáka v Horní Moštěnici na Moravě. Jiný variant ze sbírky p. Edv. Haisla, řiditele cukrovaru v Li bicí nad Cidlinou, (Tab. LXH. obr. 532.) nese opis na straně lícní FERDINA • H - D ■ G (ZS) R-I-SAVG-H-B - REX • a na rubu ARCHID ■ AVS • DV ■ (država s 48 ve spodní poli) B V . CO . TYR • 16ZI Průměr 34* mm, váha obnáší 11-1 gr. Také jsou osmačtyřicítníky, na nichž čte se v opisu na líci FERDINAN ■ H-D G • (ZS) RI-S- AV-G . GHVBO-REX* ■ a na rubu ARCHID • AVS • DV (Si) B V. CO • TYR - l6Zl Ve sbírce Max Donebauera byl osmačtyřicítník s opisem FERDINAND HD-G-RIS-A-G-HB- REX-(rňžÍce) na jedné a ARCHI - AVS • DVX 245 (država s 48) ■ B V MA ■ MO - \GZ[ ■ na druhé sírane, jehož průměr obnášel Ji3 mm a vážil 21-63 gr. CtyrmeĽÍtmáky či čtyř i a dvacetníky Zwirnerovy jsou stejného lfěení s pňltolary o 75 kr., jen pod poprsím nesou (24) označenou hodnotu mince. Na líci mají opis: FERDINAND II (rč) D : (Ť ■ RIS • A ■ G • H ■ B ■ K (růžice), neb FERDINAND • II ■ (f z) • D : G ■ RIS A • G • H BR ■ neb FERDINAND II (r;;) D : G • RISA • G H • BR neb FERDINAND II (rz) D : G RISA G ■ H • BR Na rubu: ARCH1D • AVS • D VX B VR MA MO \uZZ neb ARCHID - AVS DVX B VR MA M - 1622 neb tentýž opis a znamení B Z mezi krídly a prsama orla, neb ARCHID ■ AVS • DVX • B VR MA M lí,Zô a znamení B I Z mezi krídly a pazoury orla. Průměr 28—30 mm, váha 3'91—4-38 gr nebo hranáče 74 gr. Patnáetníky Zwirnerovy (Tab. LXI. obr. 526.) raženy r. \622 a >6Z5. V líci mají pod venčeným poprsím (15) a opis: FERDINAN - II (£\) D ■ G • R ■ IS AGHBR • neb FERDI ■ H ■ D : G ■ R • I ■ S iGl) AV • G ■ H • B - REX Na rubu sahá orel korunou a ocasem za perlový obvodek v opis ARCHI ■ A V • DVX - B VR ■ MA ' M ■ 622 neb ARCHI - A ■ DVX ■ BVR • MA ■ M • \6Z5 Oboustranně čárko vitý obvodek. Prňměr 25 mm, váží 2*92 gr. Mince dlouhá z mincoven slezských. Ve Slezsku vybíjeny z mince dlouhé nejvíce ětyřiadvaeetuíky či čtyrmecít-máky, patnáctníky a groše. Charakteristickým znakem mincí těchto, poukazujícím k jich původu, jest u většiny buď slezská orlice neb v opisu titul panovníka jako vévody slezského (Dux Silesiae), ač jsou mnohé slezské mince i bez těchto příznaků. Oběma výše uvedenými znaky vyniká čtyři ad vacetník znázorněný na tab. LXIV. obr. 556. Na líci jest poprsí nekorunované v levo obrácené s vavřínovým věncem dole s vlajícími stuhami zdobené, v brnění, pláštěm přehozené, s vysokým širokým okružfm, s řetězem na prsou v dvojitém obvod ku, za nímž opis FERDINA ■ I> : G ■ RO -1 - S • A • G H ■ BO ■ REX ■ D • S « Na rubu orlioe Blezská v obvodku šňôrovitém, za kterým běží opis MONETA ■ NOVA (rz) - ARG ■ SILE ■ IoZZ 9f (totiž lístek babykový šikmo postavený). Okraj obou stran šňůrovitý. Průměr 31 mm. Jiné čtyřiadvacetníky jeví podobnosť se čtyřiadvacetníky českými a moravskými. Nejobyčejnější jsou mincmistra Ba 11. Z vri r ne raz mincovny 246 VratiBiavské se značkami jeho BI Z neb se znamením rňžice (Tnb. LXÍV. obr. 557., 558.a559.). Popíšeme některé. Na obr. 557. vidí se nalíči v perlovitém obvodku poprsí panovníkovo, jak při předešlém ětyřiadvacetníku popsáno. Kolem něho opis FERDINAND • D : G ■ (tE) R • ľ • S - A ■ G ■ H B ■ RE ■ D S (růžice). Zkratka poslední znamená Dux Silesiae, t. j. vévoda Slezský. Na rubu v perlovitém obvodku s rakousko-burgundským prsním štítkem lemovaným řetězem zlatého rouna dvouhlavý říšský orel, jehož koruna celá do opisu zasahuje. Od ní jde opis ARCITID - AVS • DVX BVRG • MAR MO (023 Po Btranách při drápech orla značka B i Z Také bývá opis na líci: FERDI - D : G • RO • IM • SE ■ (ťc) • G • H BO ■ RE X • D VSI (rňžice), neb FERDI ■ D : G ■ RO IM • S (f Z) ■ A G . H ■ BO REX DV • SI ■ (růžice) a na r u hu ARCH11) ■ AVS ■ DVX ■ B VR - MA • MOR • (623 ■ neb jen (o23 Okraj po obou stranách perličkovitý. U ětyřiadvacetníku na obr. 559. zasahá na líci temeno hlavy částečně v opis FERDINAND II ■ (f z) D G R1S • A - G. H • B • R (dvojitá lilie). Narubu orel jako u předešlého, opis však ARCHID ■ AVS * DVX BVR' MA ' M * (623 Nahoře mezi prsama a křídly orla s obou stran značka B I Z Měří v průměru 28 *—29 mm a vážfvají 4—6 gr. Vzácnější JBou Vratislavské čtyřiad vacetníky Hanuše Tuch-ni a u n a st. (Tah. LXIV. obr. 561.), které mají v líci poprsí obrněné se dvěma vlajícími stužkami za okružím. Za obvod em šňůrovým opis FERD ■ D : G • ROM * IM ■ iťc) SE • A • G H ■ B • REX - D • S * Na rubu říšský orel se štítkem rakousko-burgundským, věnčeným zlatým rounem na prsou. Hlavy orlí bez obvodků. Vedle křídel značka Tuchmannova HIT Za sňňrovitým obvodkem, přetrženým korunou, opis ARCHID • AVS • DVX BVR MAR MO ■ 1623 • Okraj oboustranně vroubkovitý. Průměr 30 mm, váha 35 gr (někdy 28—29 mm a 4 gr těžký). Jindy zní opis lícní FERD DG- ROM - IM - (t^l • S • A • G ■ H • B ■ REX • D • SI: (rňžice), neb FERDINAND • D : G • R ■ {tz) • I • SE • A ■ GE • H • B • REX - D • S • (růžice) a rubní ■ARCHID ■ AVS ■ DVX • BVR ■ MA • MO ■ 1623 " neb ARCHID AVS • DVX - BVRG ■ MAR - MO • (623 Přiházfvajf se též společné čtyřiad vacetníky Zwiruerovy a Tuchmannovy t. j. se značkou B ! Z a monogramem 1T Líčení na obou stranách obvyklé, jen opis lícní FERD DG- ROM IM (\tl S ■ A G H - B - REX • D • SI (rňžice), neb FERD DG- ROM • IM. (ťč) S • A - G ■ H ■ B ■ REX ■ DSI (růžice), neb FERD • D : G ■ ROM ■ 1M • (tz) S ■ A • G ■ H • B • REX • DSI * a rubní • ARCHID ■ AVS ■ DVX • BVR ■ M A • M • H1 (623 - neb 247 • ARCHU) • A<»IH ■ 1V1X 11/1UU ■ MA • MO 1T • Ô25 neb ARCHID A/1S 1V1X BA K MA Mt> Flľ (,25 Vedle křídel orla značka B 1Z Vyobrazení jednoho podlino na tub. LXIV. obr. 560. dle originalit ze sbírky spolupracovníka tohoto díla. Průměr mají 28 * —20 mm a váží 345—396 gr. Náleží k mincím vzáonějšíra. Hlohovský ô ty ři ad v acetn í k mincmistra Jana Jakuba Husera vyobrazený na tab. LXIV. obr. 5C2. podobá se čtyřiadvacetníku Zwirnerovu z mincovny Vratislavské, však mezi krky a křídly orla spatřují se po stranách písmeny í H neb I I ' H jako znamení mincmisterské. Hlohovský čtyřiadvacetník Zwirnernv (Tab. LXIV. obr. 563.) nese na líci nad poprsím v závorkách značku mincovny (G) a na rubu pod ocasem orla v opisu pětilistou růžici v závorkách a mezi prsa m a a křídly orla písmena B I Z jako značky mincmistra. Čty ři a d vacetn íky se znamením dvojité lilie nad poprsím (Tab. LXIV. obr. 564.). Opis lícní FERDINAND ■ II (tz) D : G RIS A G - H - BR (znamení), neb FERDINAND II ■ (tz) DG RIS A G - H B R - (znamení), neb FERDINAND - II (tz) D : G R • I ■ S A G • HB R • (znamení) Na rubu orel se štítkem rakousko-burgundským nu prsou pod vévodským kloboukem. Nad tím koruna sahá v opis ARCHID AVS - D VX BVR MA - M 1623 neb ARCHID - AVS ■ DVX BVR ■ MA ■ M • (023 neb (G25 • Průměr 28—30 mm, váha 3-47—4 gr. Č t y i i a d v a o e t n í k y se znamením růžice nad poprsím a hrotu a tým prstenem narubu pod orlem z r. 1623 také jsou slezské (Tab. LXIV. obr. 565.). Opis líce: FERDINAND - II - D : G (tz) RI-SAGHB REX © ncb FERDINANDVS ■ II • (tz) R -1 - S A ' G H - B ' REX • (růžice)' Opis na straně rubní • ARCHID • AVS - DVX ■ (hrotnatý prsten) BVR * MA - MO • (623 neb (625 • Průměr 29 mm, vába 4-35 gr. Jemnou, umělou a neobyčejnou rytbou vyniká č ty ři ad vacetník, který chová ve své sbírce p. Fr. R. Chaure v Praze. Pro zajímavost podáváme vyobrazení jeho na tab. LXVIII. obr. 618. Na líci vidí se v obvodku kruhovitém korunovaný dvouhlavý říšský orel, jehož otevřená korunka z pola do opisu zasahuje. Na prsou orla država b vysokým křížem, vodorovně řadou perliček rozpůlena, svrchní polovina její rozdělena ještě podobným způsobem svisle, ve spodní pak vyražena z4. Hlavy orla mají nad sebou polokruhy, pod orlem pak jeví se malý křížek. Opis FERDI-NANDUS : D : G : RO : IM : SE : AV : 248 Na r u lni v obvodu kruhovitém ozdobný štít, na němž korunovaný český lev v levo obrácený a pod ním malá rňžiee. Opis PRO 8$ ARIS 6$ ET ® FO-OIS $ A. loZI & Okraj oboustranně perlovitý. Zajímavé jsou současné padělky čtyřiadvacetníkň z té doby do mědi odražené. Jeden takový znázorněn na tah. LXAT. obr. 566. Líčení jeBt totéž jako na jiných čtyřiadvacctnfcích. jen opis na straně lícní: FERDI ■ 1): GROMSR(fc) AR* GH • REX ■ POP V ■ SI (velká lilie podobná korunce), neb FERDI - D : G • ROM SE (ťč) ARG ■ H ■ REX ■ POP VSI (velká lilie) Na rubu čte se v opisu: ARGHIDAVSDA'X P VR ■ MAMOR 'o23 neb ARCHI ■ DAVS • DVX ■ PVR MA MOR ■ \G23 Průměr 28 \- mm, váha 3"45 gr. Jiné padělané čtyrmeeítmáky mají v lícním opisu: FERDI - D : G RO * IM - SE (tc) AG - H - BO REX DVXI (velká lilie), neb FERDI ■ D:G - ROM 1 SE(ťc) A - G H ■ PO REX • DVXI (velkálilie),neb FERDINAND II - (tc) DG -R l-SA-G - HBR + a v rubním: ARCHI ■ DAVS ■ DVX • PVR MA MOR ■ 1625 neb ARCHI ■ AVS ■ DVX • BVR ■ MA - MORI - ( • 6 - 2 - 5 neb • ARCH ID AVS DVX BVR MA M • (62 ■ 5 • Průměr 28—29 min, váha 255—412 gr. Patnáctikrejcar Zwirnerôv vidí se na tab. LXV. obr. 567. Znamení B I Z jest nahoře mezi prsama a křídly orla, pod ním dole značka šesti paprsková hvězda v kruhu. Opis líce FERDINAN - D : G • R ■ (£\) ■ I' S ■ A " G H - B -REX • D ■ S - a rubu ARCHID • AVS • DVX (šestipaprsková hvězda v kruhu) ■ BVR ■ MAR ■ MO ■ 623 Průměr 25 mm, váha 2-05 gr. Patnáctikrejcar se znamením hrotnatého prstenu má opis na líci FERDINAND • II - D : G ($\) - R- I- S- A- G- H- B- REX ■ a na rubu • ARCHI - AVS - DVX (hrotnatý prsten) • BVR • MA - MO ■ (625 Průměr 24 J- mm, váha 2*95 gr. U grošů jeví se typ dvojí. Jedny (Tnb. LXV. obr. 568.) ukazují na líci slezskou orlici, k níž dole až za obvodek vystupuje v oválu 5 Opis MONE ■ NOV ® A ■ ARGENT © Na rubu država s křížkem vynikajícím v opis a ve spodní polovině její číslo 24; kolem obvodku TR - CRVCIFER- 1622 t. j. tři krejcary. Průměr 17 mm. Druhé groše mají na líci poprsí panovníkovo bud za obvodek sahající (Tab. LXV. obr. 569.), neb pouze obvodek vyplňující (Tab. LXV. obr. 570.) s opisem 249 FElí • D : G R ' I S A G H B REX D ■ S • ueb FER I> : G RO • í • S A G H - RO : REX - D ■ S SS Na rubu slezská orlice v obvodku, za kterým čte se opis MONE • NOVA ■ (g) • A RG - SI L • (622 ' Ô Proměř 19 mm, váha 1'05 gr. Jako zvláštnosť zobrazujeme na tah. LX. obr. 522. grošík bez letopočtu, kterýž zdá se býti současným padělkem. Na líci jest v jemném, perhwém, nahoře otevřeném obvodku država, v jejíž spodní polovine jest číslice Z4 Ozdobný kříž dŕžavy zasahuje v opis * FÉRI) -JJ ■ R -1 • S • A * Na rubu rovněž v jemném, perlovém obvodku korunovaný český lev v pravo obrácený, mezi jehož zadními tlapami jest křížek. Za obvodkem opis PRO ■ ARIS •ET FO:® Okraj s okou utratí perličkový. Průměr 16 mm, váha 0-75 gr. Mince lepšího zrna z minccven Českých. Mince lepšího zrna lisí se podstatně nejen jakostí kovu (vnitřní hodnotou), leč i rázem svým od mince dlouhé. Vybíjeny pak z mince té třítolary, dvou-tolary, tolary, pflltolary, čtvrttolary, groše, krejcary, trojníky, pfilkrejcary, čtvrt-krejcary, deBÍti-, pěti-, dvou- a jednoduché dukáty. Tolary jsou typu dvojího. Starší, před dlouhou mincí ražené, podobají se tolarům Rudolfa II. a Matyáše I. t. j. mají na líci pouze poprsí panovníkovo a pod ním českého lva v levo obráceného a na rubu říšského orla s prsním štítem rakousko-burgundským. Na novějších (mladších) po dlouhé minci vybíjených tolarech vidí se na líci panovník v celé postavě a na rubu říŠBký orel s českým lvem na prsou. Tolary starší (Tab. LVI. obr. 472.) jsou velice vzácné a známy jsou pouze Jáchymovské Řehoře Steinraullera z r. 1621. Na líci jest v obvodku perlovém, nahoře poněkud otevřeném, ověnčené a obrněné poprsí panovníkovo v levo obrácené, s vysokým okružím a pláštěm. Opis FERDINAND VS - II - D : G (český lev v levo obrácený) RO -1 • S - A • G - H • BO • REX • Na rubu rovněž v perlovém obvodku nahoře i dole přetrženém korunovaný dvouhlavý říšský orel, jehož kornna až k okraji dosahuje. Na prsou jeho pod vévodským kloboukem rakousko-burgundský štít ověšený řetězem zlatého rouna. Od koruny pokračuje opis ARCHID ■ AVST ■ DVX (znamení Steinmulle-rovo: levé křídlo orlí v závorkách) BVRG • MAR • MO ■ (62\ Okraj po obou stranách perlo vitý. Průměr 40* mm, váha 288 gr. Úplně stejným rázem vybíjeny i dvoutolary s D-G- v lícním opisu. 250 « Jako unikum dlužno považovati čtvrttolur, vyobrazený na tah. LVIII. ohr. 487. dle originálu p. Fr. R. Chaury v Praze, stejného líčení s popsaným tolarem, však různící se opisem FERDINAND 11-0:0 (lvíček) líISA O II- HO ■ REX • na líci a ARCHID ■ AVS J)VX (orlí křídlo) BVR M A li MO ■ \(,2\ na rubu. / tolaru mladšího rázu popíšeme některé z nižných mincoven. Pražský tolar Sut t nerů v (Tah. L V. obr. 465.). Líc: V dvojitém obvodku zevně perlovitém, uvnitř hladkém, korunovaná postava císaře v brnění k levé straně rozkročená, nahoře i dole do opisu sahající, s žezlem v pravici a s državou v levici. Po levé straně jest opásána mečem. Opis FER 1)1 NA.NI)V S II ■ Dli I R ■ I IM S A - O H BO ■ REX neb FERDINANDVS ■ II - D : G atd. uch ■ FERDINAND VS ■ II • DG atd. Nu rubu dvouhlnvý orel pod císařskou korunou, jež za obvodek perlový sahá; na prsou orla český lev ve štítu kloboukem arcivévodským krytém a řetězem zlatého rouna lemovaném. Opis ARCHU) • A VST ■ D VX (půl okřídleného noha v závorkách neb bez nich) BVRG ■ MAR - MO - (623 neb ARCHID - AVSTR - DVX (půl okřídleného noha) BVRG ■ MAR - MOR ■ ((»2.i neb (624 neb (625. Okraj perlový mijí čásť obvodu. [Průměr 42—42 J mm, váha 28-5—28-82 gr. Kolku toho použito i k ražbě dvoutolarů o průměru 42 mm a váze 59-41 gr. Pražský tolar Hiibmerňv (Tah. L V. obr. 466.) jest stejného líčení jako předcházející. Obvodek na líci bývá někdy jen jednoduchý, perlovitý, na rubu pod orlem vidí se však značka Ů bud v závorkách neb v ozdobném kruhu. Opis líce bývá: FERDINAND VS ■ II D : G I R - I IM - S • A - G ■ H ■ BO - REX FERDINAND VS - II ■ D : G ■ I R - I IM ■ S ■ A G ■ H ■ BO ■ REX FERDINANDVS - II D G I R - IM ■ S • A - G - H - BO - REX FERDINAND VS - II - D I ■ G • ! R - IM ■ S - A • G • H ■ B ■ REX FERDINANDVS - II ■ D : G I R • l IM S - A ■ G ■ H - BO ■ REX FKKJJIJN AJNJLI V» '1ĽU:U-I"it l'ľf'Aun iwtiů : iu-a -Opis rubu: ARCHID AVSTR - DVX (r?) BVRG ■ MAR ■ MO (626 ARCHID ■ AVSTR - DVX {Q) BVRG - MAR - MAR ■ (623 nch (626 • ARCHID • AVSTR - DVX (q) BVRG ■ MAR ■ MO - (626 ARCHID • AVS : DVX (*£) B VR - MAR ■ MO ■ (628 ARCHID-AV: DVX (Q) BVR • MAR ■ MO • (628 251 16 ARC1IID • AVS • 1>VX (značitá ip v ozdobném kruhu) BVRG • MAK • mu : Průměr 41 J-44 mm, váha 24-37—29 17 frr.*) Pražský tolar Šustrňv (Tab. L V. obr. 4li7.) nut podobný líc. Na rubu však kolem hlav orlích jsou obvodky a pod orlem vidí se jako znamení ňtok prcgířský či razidlo v závorkách (Tab. LT. čís. 47.). Týmž rázem bity i d v o u t o 1 a r y. Na líci priházívá se opis: FĽRDINANDVS ii D G R I im S - A G • H V . BO REX FERDINAND VS II ■ DG i R I IM 8 ■ A ■ G ■ H V BO - RE X FERDINAND VS ii - DG l K ÍM * SE • A • G E - H • B « HEX FERI >i X A N D VS ■ ii ■ D : G ! R i i - S - A - G - IIV • BO E • REX ■ FEIIDI NAND VS H - D I G I R ■ IM - SE - A - G E * II • B * REX FERDINAND VS - ii DG ! ■ R I IM SE ■ A V G E - W BO REX FERDINAND VS ii - D ■ G I R I IM S A ■ G ■ H V ■ BO ■ REX (na dvou-tolarech). Opis na rubu: - ARCHIDVX AVS ■ DVX (razidlo) BVRG MAR ■ MOR ■ (652 (též na dvoutolarech). ARCHIDVX - AVS • DVX (razidlo) BVRG * MAR • MOIÍ • (6-52 . ARCHIDVX . A VST * DVX (razidlo) BVRG - MAR • MOR * (653 * • ARCHIDVX • A VS ■ DVX (razidlo) BVRG * MAR ■ MOR - (654 • ARCHIDVX ■ AVS - DVX (razidlo) BVRG - MAR - MOR • (63F Prfimer 44 mm, váha 28-85—29 gr. Pražský tolar Šustrflv bez titulu IMPERÁTOR V líci stojící panovník v opisu FERDINAND VS ■ II - D ■ G I R I S - A GE • HVN • BO - REX Na rubu korunovaný orel s kruhy kolem hlav a s českým znakem vc štítu prsním, zlatým rounem ovinutém. Opis ARCHIDVX ■ AVS ■ DVX (razidlo). BVRG ■ MAR - MOR ■ (o54 neb (652, při čemž na počátku a na konci rubního opisu tečka. Pražský tolar SuBtrňv s MOA místo MOR V líci stojící panovník v opisu FERDINAND VS . II DG R i IM ■ SE AV■GE■H - BO•REX• *) V mincovnách český cit r&fteny za Ferdinanda II. skoro všecky mince pod kladivem Zřídil nice Benedikt Huebmer ze Sonnleíthen r. 1(321 ražbu na válce, jako byla v Štýrském Hradci již od r. 1614, aviak stroju túchto a průbojfl jen krátce ede upotřebeno; nebylo při mincovno síly vodní a potah koňsky byl drahý. Známe nukteré vyválené tolary ražby Huebinerovy. V líci vidí se poprsí cis. Ferdinanda II. a okružím, ale bez řetězu siateho ronna. Pod poprsím čte se v závorkách cena 120. Na rubn vidí se dvojit/ orel s rakousko-burgnndským znakem na prsou; vespod vybita hvězda nad půlměsícem. V Praze nechtóli mlncíři raziti na strojích; neboť jim to bylo na újmu. I vydal císař dnu 3 ledna 1624 patent, v nom£ ujistil je, ze mincování drobných na stroji taženém a pomocí pi-ftboje, čímž rychleji se mincuje, než pod kladivem, nemá býti na škodu jich starým vynadám. (Jan Newald ■ Btiitriige zur Geschíchte des Ssterreichischen Miinzwesuns walircnd ďer Zeit von 1623—16ó<>. Wien 1882 Htr. 23.) 252 Na r li 1» ii orel s kruhy kolem hlav a štíhlým lvem na prsou. Opia ARCMI-DVX AVS-DVX (razidlo) BVRG MAR MOA (or.ľ Tento tolar nalezší se v e. a k. kabinetě miueí ve Vídni. Pražský tolar Wólckerfiv (Tab. LVI. obr. 408.) má nu lid obvo.lek dvojitý a na rubu hlavy orla v kruzích a jako značku ruku držící šestihrotou hvězdu v závorkách (Tab. LI. čís. 48.). Jinak srovnává se lícení s tolary předcházejícími. Opis líce: . FEli 1)1 X A X D WS - II - DG I • R 1M SE A V G E H HO - REX I neb bez teéky na počátku opisu. Opis rubní strany: - ARCHIUVX AVS DVX trnka s hvězdou) BVRG • MAK • MOR • \f>37 ■ neb bez tečky na počátku a na konci opisu. Průměr 43 mm, váha 2913 gr. Tolar Eggenbcrgsk é lio mincmistra Elisea d u Bo i s. Líc: V perličkovém obvodku korunovaný panovník v celé postavě poněkud k levé straně obrácený a nahoře i dole v opis zasahující, V levé ruce drží državu a v pravé o rameno opřené žezlo. Po levém boku má zavěšený meč. Opis FERDINAND ■ II ■ l) j G ■ I RIIS-AGH BOH E : REX - Okraj perličkový. Rub: V perlovém obvodku korunovaný dvojhlavý orel, mající na prsou korunovaný český štít, lemovaný řetězem zlatého rouna. Koruna nad orlem sahá v opis ARCH ID AVS : DVX : (znamení: hlava kančí v závorkách) BVR : MAR ; MO : (650 neb ARCH ID : atd. Kolem hlav orlích kruhu není. Okraj rovněž perličkový. Průměr 43 J mm, váha 29-05 gr. Jiný variant má v opisu líením ■ R I -1 - a v rubním ARCHID • AVSTR; (hlava kančí) BVRG; MAR ; MO ; (65( Hlavy orla jsou ovroubeny kruhy. Horský tolar Holzlův má stejné líčení. Obvodek na líci jest bud jednoduchý perlový neb dvojitý (hladký a perlový) neb i trojitý (hladký, perlový, hladký). Pod orlem umístěno znamení: šesti paprsková hvězda bud v závorkách neb v oválu neb počínaje ročníkem 1630 jest znamení v ozdobném štítku a spolu kolem hlav orla vidí se kruhy. Téhož rázu jsou i dvoutolary. Opisy na líci: FERDINANDVS ■ II ■ DG I R . I IM S ■ A • G H - BO REX FERDINAND VS II D G I R - I IM S. A • G - H • BO - REX FERDINANDVS ■ II • 1) : G I R ■ I IM - S ■ A ■ G • H - BO ■ REX neb REX • (též na dvoutolareeh) FERDINANDVS II D : G I R ■ | IM - S A G H BO REX ■ (na dvoutolareeh) FERDINANDVS .II ■ D : G * 1 R ■ I IM - S • A G • H V : BO ■ REX • (též na dvoutolareeh) FERDINANDVS + II + D í G I R + I IM + S * A * G* H V + BOH + REX 253 FERDINAND VřS II DG ■ I U ! IM b A U ■ IIV li<) li EX (na dvou-tol arech) FERDIXAXDVS- II • D-G I r - I IM S-a c ■ IIV ■ BUll KEX F E K i) i N a NI) v s : n : dg i li * i i • M : s r a : u n v : no : REX (11» dvoutolarecb). Opis n;i rubní straně ARCHID A VST ■ DUX (*) BVKG • MA R MO (u25 (na tolarech) titól. 1(>2G (na dvoutolarecb) ARCHU) A V STR DVX (*) BVRG MAR MOR - (G2-1 (ua tolarech) ncl» K>--> ('»« dvoutolarcch) ARCHIDVX A VST DVX [*) BVRG MAR MOR (h2ľ (na dvou-tulurech) neb \fiM) (na tolarccli) a ROHÍ DVX AVST ■ DVX t*) BVRG ■ MAR ■ MO ■ {62t* * (na tolarech) ARCHIDVX AVS DVX (značka * v štítku) BVRG - MAR ■ MOR • 102.S (na tlvoutolareeh) ARCHIDVX: - AVST . 1)V\' ■ (značka * v fitílkn) RVRG - MAR MOtíA . (6.10 (na tolarech) ARCHIDVX * AVST * DVX (značka * v štítku) RVRG * MAR * MOR • (651 (na tlvoutolareeh) ARCHIDVX - AVS - DVX (značka * v štítku) RVRG MAR MOR (03( (na tolarech) ARCHIDVX . AVS . DVX (značka * v štítku) BVRG . MAR . MO . (G - 52 (na tolarech) ARCHIDVX * AVS * DVX * (značka * v štítku) B VR * MAR * MOR * (652 * (na dvoutolarcch). Průměr tolarů 41—42 mm, dvoutolarů 41 J—44 mm, váha tolarů 28*5 až 29-1 gr, dvoutolarů 579—58 gr. Vzácný Kutnohorský tolar z doby provisoria z r. 1633i shod uje se líčením s tolary jinými, jen pod orlem místo znamení jest prázdný kroužek. Hlavy orla jsou v kruzích. Opis líce FERDINAND VS - II - D : g I R - i IM • S ■ A ■ g ■ HV ■ BO ■ REX a rubu ARCHIDVX ■ AVS ■ d VX ■ O B VR ■ MAR MOR ■ \fi55 Průměr 41J, mm, váha 28'4 gr. Tolar ražený za správy mincovny Horské Hanušem Prunscm, vyobrazený na tab. LVI. obr. 471. podobá se jiným tolarům, lícní ob vodek však jest trojitý a zvláště zdobný (hladký, zoubkovaný a zuse hladký). Na rubu pod orlem jako znamení 5? v srdčitém štítku. Znám}' jsou také d v ou tolar y téhož rázu. Opis lícní: FERDINAND VS~ II DG i R ■ I I S ■ A - g - H V • BOH REX FERDINAND VS 11 D : g : R • IM S - A ■ g ■ H - BO - REX ■ (na dvou-tolarech) FERDINAND VS ■ H D i g ■ i R ■ IM S A g ■ H ■ B REX • 254 FKIíDlXANDVS . II . D : <í U • IM • S • Y • <í - H V • 1JU1I • 1ÍKX • ueb non: ukx ()|)Íh uu rubu: AKCIU DVX - A V - DVX (x) BVRG MA U ■ MU ■ (o.V, • ARCHIDVX : A V : DVX : (x) IíVMti : MAR : MU (054 l»« tolarech í dvoutolurcch) ARCH I DVX - A V DVX - (x) UVR - MAR • MOR • ((>.\i(uudvoutol:irc-eh) ARCHIDVX • A VS DVX (x ) 11V R ■ MAR MO ■ (6r»4 Prfiměr tolaru 42 mm, d von tolaru 40 \ min, váha tolaru 2S'8--28«95 gt'-, dvoiitoku-u 58 gr. Jáchymovsky tolar S tc i n in íi 1 lc r ľi v* pozdější ražby (Tah. LVÍ. obr. 47ii.) má již obecný ráz jako výše pop-junc tolary, pod orlom vidí se však jako znamení levé křídlo orlí v závorkách. V opisu lícním čte se: FERDIXAXDVS - II • DO I R • I LM - S • A O II UO • REX FERDIXAXDVS II - D C i R - I I • S V . O ■ H V BO - RKX FERDINAND VS JI - D G , R - i I - S • A G - H - BO • REX Na rubní straně bývá opis: ARCH ID • A VST DVX (orlí křídlo) BVRG ■ MAR • MO ■ (62.1 neb (1.24, 1023, (626, (62ľ Průměr 42 mm, váha 28-59—28-85 gr. Tolar d v o u k o 1 k o v ý či krížený (Zwiltcrthalcr) vyobrazeu na tub., LXV1II. obr. 617. K vyrazení lícni strany jeho použito lícního razidla tak zvaného loveckého" tolaru (Jagdthalcr) Vratislavského mincmistra Hanuše Ry-della (Riegra), rubní strana pak vyražena z rubního železa tolaru Pražského mincmistra Beneše Húbmera. Zvláštní tento tolar býval ve sbírce proslulého numismatika německého Adolfa Meyera, rodáka z Gdanská (-f 2. května 1894). Na líci vidí se v perlovém obvodku vavřínem věnčené poprsí panovníkovo z předu (z profilu) poněkud v levo obrácené, s kníry a kozí bradou, v bohatě zdobeném císařském ornáte s širokým, hojně řásnitým límcem a s řetězem zlatého rouna na prsou, držící v pravici žezlo a v levici državu. Na plášti pod pravým ramenem zcela drobným písmem monogram Hanuše RyJclla IR, kolem pak opi-s FERDINAND VS II - D : G RĽ> IM ■ S ■ A V • GER - HVX • BOHEM RKX -Okraj ozdobný, řetízkový. Na rubu korunovaný císařský orel, na jehož prsou český lev ve štítu zlatým rounem ovinutém a kloboukem arcivévodským pokrytém. Opis ARCIIID ♦ AVS ♦ DVX (r?) BVRG - MAR . MO : (6ľ»0 V díle Schulthess-Rechbergově *) pod čís. 899 a Madaie pod čís. 2776**» uveden podobný tolar s opisem FERDINANDVS : II. D G R - IM - S : A : G : •) K. G. von Scliultliess-Kecliberg: Thaler-Cabinet. Wien IH40 1867. 5 Theilu. **) D. S. von Mndai. VollKtändigen Tbalur-Cabiuet. Konigsbury 17ľ.ň—1774. 3 Hämle uivl 3 ftupiilem. 255 BO : REX . na líci a ARCIIID : A V STR DVX (Q) - MM MAR • MO 1(>2(> - na rubu. Jiný krížený tolar má lí<; jako Pražský tolar Suttueriiv s letočtem 1024, totiž panovníka v celé postave, na rubu však nesc dvnnhlavý orel v pr.-uifm štítu místo českého lva rakousko-hurgundský znak, což lze vysvětlili tím, že použito k ražbě rubní strany rubního kolku z některého tolaru špatného zrnu (dlouhého). Dvoutolnry i třítolary vedle obyčejného rázu tolarového (Tah. LVU. obr. 475.) raženy též, ač vzácně, kolkem desítidukátovým (Tab. LVU. obr. 474.). Na líci jest v levo nakročený korunovaný panovník s žezlem a državou jako na tolarech, avšak mezi korunovaným štítem s českvin lvem s pravé a takovýma uhorským s levé strany. Opis líce FERDINANDVS 11 ■ DG i R I IM S A G•H■BO REX Na rubu dvouhlavý orel říšský, nad nímž koruna až k okraji sahá. Na prsou však místo štítu českého jest rakoiisko-burgiindský. Opis ARCIIID ■ A VST • DVX (znamení: pfil okřídleného noha) 1ÍVRG ■ MAR MO ■ U>2.~, Na pfiltoliiľii cíli í: lat n í ku opakuje se totéž líčení jako nu tolarech, totiž na líci panovník v celé postave a na rubu říšský orel s českým štítem na prsou. Proměř 34 »—37 J mm váha 13-8—146 gr. Níže podáváme opisy lícní i rubní, jak se na pflltolarech z rňzných mincoven vyskytují. Na líci mívá opis: a) Pražský pflltolar Suttnerův (Tab. LVU. obr. 476.): FERDINAND VS ■ II - D G I R ■ I IM - S ■ A • G - H BO - REX FERDINANDVS ■ II D : G I R ■ I IM ■ S ■ A G ■ II BO ■ REX FERDINAND VS II ■ D ■ G ■ I K - I IM ■ S ■ A ■ G H ■ BO : REX b) Pražský pflltolar II ú b m e r ň v: FERDINAND VS II ■ D G"; R • I IM • S A ■ G - H ■ BO REX FERDINANDVS • II ■ D : G ■ I R • I IM - S A G • H • BO REX c) Pražský piíltolar Š ustrň v (Tab L VII. obr. 477.): FERDINANDVS II DG I R IM ■ SE ■ A ■ GE - H • B R EX d) Kutnohorský pflltolar Holalfiv (Tab. LVI1. obr. 478. a 479.): FERDINANDVS II DG I R I IM S A» G H • BO - REX FERDINANDVS ■ II - DG I R - I IM S A • G - H - BO REX FERDINANDVS - II ■ D • G I R! IM ■ S - A - G - H • BCO ■ REX FERDINANDVS ■ II D: G • R ■ I ■ S • A • G • H • BO - REX ■ D S (rfižiee) FERDINANDVS • II D : G ■ I R ■ I IM S A ■ G ■ H ■ BO ■ REX ■ ueh REX FERDINAND :IID:G-IR-II-SAGHV BO - REX • e) Kutnohorský pflltolar Prunsův (Tab. LVIII. obr. 480.): FERDINANDVS • II - D : G I R ! IM S - A G H - BO ■ REX f) Jáchymovský pflltolar Stein mfl llerfi v (Tab. LVIII. obr. 481.): FERDINANDVS II DG I R 11 ■ S ■ A G ■ H • BO ■ REX 256 n) Pražský |»ňl tolar Kuttnerův (Tah. LVU. obr. 47b.): \KC1II1> ■ AVSTR DVX (okřídlený noh v závorkách) HVRG MAR ■ AI O (024 neb (o2.j ARCHU) A VST DVX (okřídlený noh v závorkách) HVRG • MAK ■ MO ((025 (místo 1623) b) Pražský půl tolar llůbmerňv: ARCHU) AVSTR DVX (Q) BVRG MAR MO 162-1 v) Pražský půl tolar Sustrův (Tab. LVU. obr. 477.): ARCHU) AVS DVX (razidlo) HVRG MAK • MOK ■ (0.V1 neb (tí.\l d) Kutnohorský píiltolar Hólzlňv (Tab. LVU. obr. 478. a 47fj.): ARCH ID A YST DVX (*) HVKG MAK MO ■ (<)2.> neb (024 ARCHU) ■ A VST DVX (*) BVKG - MAK - MOK ■ (024 ARCHU) - AVSTR DVX (*) BVRG MAK MOK (624 neb (621 AKCHI1) • AVSTR DVX <*) BVRG • MAR M ■ O ((»26 AROHIDVX - AVS • DVX (*) BVRG - MAK MO - (627 ARCH ID YX ■AVS • D VX• (značka * v štítku) B VRG MA R M<) 1621) ARCHIDVX ■ AY • DVX (značka* v štítku) BVRG MAR ■ MO ( - 0.12 e) Kutnohorský půltolar Prunsův (Tab. LVIII. obr. 480.): ARCHID VX ■ AVS • DVX (») BVR» MAR • MO 1 íi.13 f) Jáchymovský půltolar Steinmullerů v (Tab. LVIII. obr. 481.): ARCHU) - A VST DVX (orlí křídlo) BVRG MAR - MO ■ (624 neb (626 Rovněž i ětvrttolaryči orty podobají sc rázem svým zcela tolarům, různíce sc od nich toliko velikostí, vahou a opisem. Měří v průměru 28 '—31 J- mm a váží 6-67—7-32 gr, hranáče 1535 gr. Na líci mívá opis: a) Pražský čtvrttolar Snttnerův (Tab. LVIII. obr. 482.): FERDINAND VS II ■ DG I R • I IM ■ S A G • H • BO REX (těž jako FERDINAND VS ■ II - D : G I R • I IM • S • A ■ G - H ■ BO REX (hranáč) FERDINAND IIDGlRIIiMSAG-HB REX FERDINAN VS - II • D : G 1 R • I IM - S - A - G • H - BO • REX b) Pražský čtvrttolar Hůbmerův (Tab. LVIII. obr. 483.); FERDINAN :D.G|.RIISA-G*HBRE: FERDINAN • II ■ D : GI R111 M • S • A • G - H - B • RE FERDINAN : (vynechána II!) D ■ G I • R • ! I - S • A • G - H • B • RE c) Pražský ětvrttolar Šustrňv (Tub. LVIII. obr. 484.): FERDINAND II DG I R I I S ■ A ■ G H - BO * REX I -FERDINAND - HDG1-RIIS-AG-HBO REX • hranáč) 257 d) Pražsky ět vrt tolar WolekerAv: FERDINAND II DG ! li 1 S • A ■ G ■ 11 lít) REX . e) Horsky ětvrttolar llólzlfiv (Tah. LVU1. obr. 485.): FERDIXANDVS II J>G li • IM S A - G II HO • IiEX FEKD1NAN DVH II DG I li • [ IM - (vynecháno S!) A G H ■ HO ■ REX FERDIXANDVS II DG li IM - S A • G - II HO REX FEKDLNAN (vynechána II!) D : G ■ I li 1 M ■ S A G • H - B IiEX FERDINANDVS • II D : G i li ! IM S A G II B IiEX FERDIXANDVS II • J> : G li 1 " ! S A ■ GER HV ROH REX FERDIXANDVS ■ II • I>: G l RI IM ■ S - A G - HV HO REX FERDIXANDVS ■ II • D : G I R IM ■ S A - G ■ II • BO REX f) Horsky ětvrttolar Prunsfiv; FERDINAND VTS II-1) : G | R- I ■ S A ■ G • IIV BO REX FERDINAND II 1> : G I R I S A G • HV 1ÍO REX g) Jáckvmnvský ětvrttolar Stci nmiilleruv (Tah. LVHI. obr. 488.): FERDINAND VS II DG R • ! IM S A G II BO • IiEX FERDIXANDVS • 11 ■ D • G I R . I S A • G • H BO REX Na rubu nese opis: a) Pražsky ětvrttolar Suttnerňv (Tah. LVHI. obr. 482.): ARCHU) AVSTR DVX (okřídleny noh) li V KG MAR MOR (o25 ARCHU) - AVSTR DVX (okřídleny noh) BVRG - MAR • MO ■ (025 neb (024 (jako hranáée, s r. 1624 též okrouhlé) ARCHID ■ AVSTR • DUX (okřídlcuý noh) BVRG ■ MAR ■ MOR ■ (625 neb (624 "cb U>25 ARCHID • A VST - DVX (okřídlený noh) BVRG ■ MAR MO (625 b) Pražský ětvrttolar Hubmerflv (Tah. LVHI. obr. 483.): ARCHID - A VST DVX (q) BVRG ■ MAR • MO • (62.1 ARCHID - AV • DVX (q) BVRG MA • M • (n25 c) Pražský ětvrttolar Šnstrftv (Tab. LVHI. obr. 484.): ARCHI-AV8 DVX (razidlo) BVR • MAR MO • (052 d) Pražský ětvrttolar Wolekerfi v: ARCHI AVS - DVX (ruka s hvězdou) BVRG • MAR MO (657 e) Horský ětvrttolar Holzlflv (Tab. LVII1. obr. 485.): ARCHID ■ AVSTR DVX (*) BVRG • MAR MOR • (625 neb (624 ARCHID - A VST - DVX (*) BVRG - MAR ■ MO 1625 neb I624 ARCHID AVS DVX (*) BVR MAR - M • (6 26 • ARCHIDVX - AVS • DVX (*) BVRG • MAR MO : (627 neb (650 ARCHIDVX • AVS • DVX (znaěka + v štítku) BVRG MAR • MOR - (65(> ARCHID VX AVS DVX (znaěka * v štítku) BVRG • MAR • MOR «>5( ARCHID VX • AVS DVX (znaěka * v štítku) BVRG • MAR - MO (65( f) Horský ětvrttolar Prunsflv: ARCHID VX • AV ■ DVX (a) BVRG MAR • MO • (055 258 g) Jáchymovský čtvrttolar S te i n m iiller ň v (Tah, LVIII. obr, 488.): ARCHID • AVSTR • DVX (křídlo orlí) BVRG - MAK MO - (625 neb (624 neb ((325 Obr. 486. na tah. LVIII. znázorňuje Jáchymovský čtvrttolar Lengefcldrňv, jehož rubní struna odražena z kolku čtvrt tolaru krále Matyáše (s orlem se štítkem rak.-burg. na prsou). Groš český čili tří krejcar (Tah. LTX. obr. 489.—505.) má na líci v hladkém kruhu poprsí císaře v levo obrácené a vavřínovým věncem zdobené a široké okružf kol krku. Někdy přesahuje blava též do opisu. Mincovní znamení bývá nejčastěji pod poprsím. Vzácnej i nalézá se znamení na rubní straně, jak se vidí při Pražských groších z roku 1631 až 1637 na tah. LIX. obr. 403. a 494. a obr. 505. při groši Jáchymovského mincmistra Řehoře Steinmulleru z r. 1632 a 1633 a pak při vzácném Horákem groši mincmistra Daniela Kavky z Tolnštejna (1636—1643) z r. 1636 (Tah. LIX. obr. 503.) neb 1637, kdežto místo znaménka zůstává za správy Horské mincovny Vavřincem Neumannem na groši z r. 1635 (Tab. LIX. obr. 602.) prázdný kroužek. Na rubu v hladkém kruhu jest korunovaný říšský orel až v opis sahající, který má štít rakousko-burgundský korunovaný neb bez koruny ua prstku. Kolem opisu na obou stranách obruba perličkovitá. Prňměr 19 £—21 mm, váha 1-27—1 95 grT1 Na lícní straně mívá opis a) Pražský groš Suttneruv (Tab. LIX. obr. 489.): FERDI i II D ■ G ■ I (okřídlený noh) S • A • G - H B ■ REX FERDI II ■ D ■ G R (okřídlený noh) I-S-A-G-H-B- REX FERDI II D G ■ R okřídlený noh bez závorek ISAG-HB REX - b) Pražský groš Hůbmeruv (Tab. LIX. obr. 490. a 491.): FERDI -II-D:GRI(0)S*AGHB - REX - neb RE FERDI - II • D - G - R • I • (©) S ■ A • G - H B • REX FERDI - II-DG-R-(©) I-S-A-G-H-B- REX -FERDI .II-DGRcISAGHB - REX -FERDI • II • D G R ŕ? I • S • A • G ■ II • B - REX • neb REX : FERDI -II-D-G-K-I(Q)S-A-G-H-B- REX > c) Pražský groš Sustrův (Tab. LIX. obr. 492. a 493.): FERDI II • D G R (razidlo) I-S-A-G-H-B - REX • FERD -II-D-G-Rtfpl-S-A-G-H-B- REX -FERDI • II ■ D • G Ri%) I-S-A-G-H-B - REX ■ d) Pražský groš Wolckerův (Tab. LIX. obr. 494.): FERDI - II - D • G - R (g) I • S • A G - H • B ■ REX ■ FERDI ■ II • D ■ G - R -^(£> I-S-A-G-H-B - REX ■ c) Groš Krumlovského mincmistra Elisea du Bois (Tab. LIX. obr. 4Ô5. a 496.1: FERDI - II - DG - R - (hlava kančí) I-SA-G-H-BR-EX FERDI • H - D • G - R hlava kančí bez závorek I-S-A-G-H-B - REX • 259 FERD ■ II - DG R hlava kanci bez závorek 1 S ■ A G ■ II ■ B ■ R EX • FERDI • II • D • G • R (hlava kančí) I tí - A G - H ■ B R EX ■ FERD ■ II • 1) • G - R • hlava kančí bez závorek I ■ S A • G ■ H B REX * FERI> ■ II - D : G • R hlava kančí bez závorek I S A G ■ II b REX * fl Horský groš Holzlův (Tah. LIX. obr. 497.—500.): FERDI ■ II D • G ■ R (*) I ■ S A - G H B REX -FERDl • II - D : G • R (*) I S ■ A • G H ■ b - REX FERDI • H ■ D : G • R ■ I - S (*) A ■ G ■ H ■ b ■ REX ■ neb REX (růžice) FERDI • II • D : G • R ■ (značka * v Štítku) IS-AGHB- REX ® FERDI - II - D : G ■ R (značka * v štítku) I-S-A-G-H-b- REX ® FERDI - II - D : G - R (*) I ■ S A - G ■ H b - REX® FERDI ■ II ■ D G : (značka * v štítku) RI-S-A-G-HB- REX ® FEltD ■ H ■ D : GR (*) IS-AGHB- REX • FERD II D G ■ R (značka * v Štítku) I-SAU-H-b- REX ® FERD II D G ■ 111 • (značka * v štítku) S • A - G • H - b ■ REX • FERD : II ■ D : G (značka * v štítku) HV: BOH: REX- (titul íímsko-něm. císaře a krále vynechán!) FERD II D : G R • I (značka * v štítku) S - A - G • H ■ b ■ REX © FERD - II ■ D: G ■ R • (značka * v štítku) IS-AGHB - REX • g) Horský groš Prunsíiv (Tab. LIX. obr. 501.): FERD - II ■ D - G - R (X) I ■ S A ■ G ■ H b REX - neb REX * FERD - II ■ D G - (») R -1 ■ S ■ A ■ G - H ■ b • RE (růžice) FERDI ■ II - D • G • R (5í) ISAG-HB- REX h) Horský groš správce mincovny Vavřince Neumanna (Tab. LIX. obr. 502.): ■ FERD ■ II ■ D G R ■ (t) I ■ S ■ A ■ G ■ H • b ■ REX -FERDI ■ II - D G R (£) I • S - A - G H ■ b • REX -eh) Horský groš Daniela Kavky a Tolnštejna (Tab. LIX. obr. 503.): FERD - II - D : G - R - (s) 1 • S - A ■ G ■ H ■ B - REX • - FERD HD-G-Rcg) IS-AGHB - REX i) Jáchymovský gros Stei n múllerů v (Tab. LIX. obr. 504. a 505.). FERDI II - D : G • R ■ (křídlo orlí) I S - A ■ G H - B REX • FERDI ■ II ■ D - G • R (křídlo orlí) ISAG-HB- REX - FERDI ■ II - D • G - R -1 (£) S • A - G . H b - REX • Na rubu nese opis: • a) PražBký groš Suttnerův (Tab. LIX. obr. 489.): ARCH • AV • DVX (e) BV • MA ■ M ■ (624 °eb (625 neb (626 b) Pražský groš Hubmerův (Tab. LIX. obr. 490. a 491.): ARCH ■ A V - DVX (£) BV MA ■ M ■ (625 neb (626 ARCH - AV - DV (£) B V • MA ■ M " 627 neb 629 neb - 6.30 ARCH • AV ■ DV (£) b V - MA ■ M • 62S ncb - 62 ARCHU) - A D V * RV MA M (627 <8> ARCH • AV ■ DVX (křídlo orlí) BV ■ M • M ■ 634 ■ Prfiměr 15—16 mm, váha 072—0 93 gr. Druhé (Tab. LX. obr. 507., 508. a 511.) mají na líci poprsí panovníkovo, jako na groších se vidí, a za obvodkem hladkým opis: FERDI II D G ■ R (ŕ?) I S A - G ■ H B ■ RE X : FERD1 II -1) : G - (f?) R ľ ■ S ■ A ■ G ■ H B RE (růžice) FERDI II D - G - R (ruka s hvězdou) ISAGHB- REX < FERDI ■ II - D ■ GR (ruka s hvězdou) I - S A ■ GHB - REX - FERDI II • D : G R (*) I - S • A • G • H ■ B • REX <8> FERD ■ II ■ D : G ■ R ■ (*) I S • A G H ■ B ■ REX <8> Na rubu spatřuje se v hladkém kruhu korunovaný dvouhlavý orel, sahající korunou do opisu a mající na prsou ve štítku tvaru oválného neb lopatovitého římskou číslici I Od koruny čte se opis: ARCH ■ AV • DV- BV • MA ■ M ■ 627 * ARCHID ■ A V ■ DV ■ B V ■ M ■ M -627 neb (627 ARCH - AV ■ DV • BV • M • A • M ■ 63ľ neb (G57 ARCH • AV ■ D V ■ BV ■ M • M ■ (G5ľ Průměr 15 mm, váha 0-77 gr. Z 1 libry sazené raženo 220 krejcarů a 150 jich šlo za dukát. Troj nik y (grešle) mají v líci říšského orla se štítkem rakousko-burgund-skýin na prsou. Na rubu država, v jejíž spodní části 3 a po stranách křížku rozdělený letočet ku př. (6 I 24 Také bývají po stranách državy písmena K i M t. j. Kutnohorská mince. Šly 4 za groš neb 3 krejcary a bývají v nálezích velmi hojny. Půlkrejcary jsou jednostranné a vzácné a vydány také dvojího druhu. Na některých viděti pod císařskou korunou okrášlené písmeno F a pod ním II. Také bývá Fu. pod korunou mezi písmeny R(ex) a B(ohemiae) a dole letočet • (6(p • s obrácenou 9 (Tab. LX. obr. 512.). Jiné mají obrubu ze 3 polokruhů (Tab. LX. obr. 513.); kde se polokruhy dotýkají, jest zevně po hvězdičce. Ve vrchním oblouku jest koruna a nad ní letočet (624 neb (626, (629, (650 neb (65(; v pravém oblouku ve štítku dvouhlavý orel, v levém český lev. Na čtvrtkrejcaru čili vídeňském (Tab. LX. obr. 514.), rovněž jednostranném, vidí se kosme postavený dvojitý čtverec, jehož strany jsou uvnitř z rovných čar a na venek z perliček. V něm jest štítek s korunovaným českým lvem a po stranách jeho letočet ku př. (6 I 24 a nad i pod štítkem v rozích čtverce šestipaprsková hvězda. Průměr 11 mm, váha 0*25 gr. Sazená hřivna na ně obsahovala 2 loty 3 kventl. 2 den. stříbra a vybíjeno jich z ní 742 \ kusu. Dne 22. prosince 1620 vyraženo jich v Kutné Hoře za 148 sl. 18" kr. z 8 hřiven 11 lotň 1 kvcntl. 1 p. tejnu. mincí zlatých bity desíti dukáty, pčtidukáty, dvoudukáty a jednoduché dukáty. ? Dcsítidukát z času dlouhé miuce Pražského mincmistra Beneše liúhmera má na líci v jemné rýhovaném kruhu korunovanou, obručnou postavu císaře v levo obrácenou, mající v pravici o rameno opřené žezlo a v levici državu a na strane meč opásaný. S levé strany korunovaný uherský a s pravé korunovaný český znak při postavě panovníkově sahající v opis FERDINAND VS ■ II - DG R IM S A • G • H ■ BO ■ REX Na rubu v perličkovém obvodku korunovaný dvouhlavý orel, ua jehož prsou ovinutý řetězem zlatého rouua štít rakousko-burgundský. Koruna nud orlem sahá až k okraji. Od ní čte se opis ARCIIID A VST ■ DVX {Q ) BVRG MAR - MO ■ (62( neb (622 Okraj oboustranně perličkový. Průměr 41 mm, váha 34'46 gr. «1 i n ý d e s í t i d u k á t H ií b m e r ň v z r. 1625 stejného líčení s právě popsaným nese opis na líci FERDINAND VS ■ II D I G I R • í • S ■ A ■ G • BO • REX a na rubu ARCHID A V STU DVX (r?) BVRG ■ MAR MOR ■ (625 Měří v průměru 43 mm a váži 345 gr. Mimo popsané přiházejí se desítidukáty Hůbmcrovy ještě též s ročníkem (627 a (629- Desftidukát S u 11 n c r ň v z r. 1623 jest kolku úplně stejného s dvou-tolarem zobrazeným na ta b. LVU. obr. 474. Desí ti dukát Š u str ď v (Tab. LX. obr. 515.) srovnává se rázem s jinými desítidukáty, jeu ua líci nese opis • ARCHID VX • A VS - DVX (štok ražební) BVRG ■ MAR • MOR - (654 ' neb (656 a hlavy orlí s obvodky. Desftidukát W ô 1 c k e r ň v z r. 1637 podobá se předešlým, jen pod oriem vidí se ruka držící hvězdu jako znamení. Desítidukát Eggenbcrgskélio mincmistra Elisea d u B o i s má rovněž kolek stejuý, jen na rubu opis ARCHI ■ AVSTRI - DVX (hlava kauóí) BVRG • MAR • MO ■ (650 Pěti dukáty o průměru 41-J—42*- mm a 17*28 gr těžké jsou líčeuí stejného s desítidukáty. Pětidukát Hubmcrňv (Tab. LX. obr. 516.) nese opis na líoi FER-JJJJ> AJX1J V» 11 ■ U\j i Jtt • I Iní ■ D • A ■ \jc • n • r>\j • jvľíA a ou ruuu aRUHID ■ A VST - DVX (ŕ?) BVRG ■ MAR - MO • (622 Hlavy orlí jsou bez obvodkň. Pěti d ukáty Šustro vy známé e letoótem (654 mají hlavy orlí v kruzích, rovněž pěti dukáty Wôlckerovy, na nichž čte se v opisu na líci FER-DINANDVS • II D IGI R ■ I ■ S • A ■ G- H- BO ■ REX j- a na rubu ARCHI-DVX - AVS - DVX (ruka s hvězdou) BVRG • MAR • MOR ■ (637 - Dvoudukáty jsou též rázu podobného, ale postava panovníkova dole za obvodek nepřesahuje. Značka vidí se na líci dole v opisu. Přiházejí se se 263 znniuuním hvězdy nud pňlmčsícum (Beneše Hiihmcra) a letočtciu (627, uch ražcbního štuku (Tobiáše Šustrn) 8 Ictočtcm (052, (o35 neb (654 a 8 opisem FERDINAND VS ■ II ■ D ■ G (razidlo) li ■ L ■ S A G H B • li E X ■ na líci u ARCHIDAVX • A VSI) VX ■ atd. na rubu, neb se znamením ruky s hvězdou (lakuhu Weriih. Wolekera) z r. 1637 (Tah. LX. obr. 517.), při ěemž opis lícní FERDINANDVS H D G (ruka s hvězdou) K -1 S ■ A G ■ H H KEXarubiii A RC Hl DVX - AVS DVX • BVRG MA MU (657 I Průměr 28-20 min, váha 602 gr. Dukáty jsou také líčení podobnéhoj Popíšeme některé. Dykĺlt Hiibmerů v má na líc-i v kruhu nahoře i dole otevřeném postavu korunovaného panovníka v brnení, opásanou inečcin, s žezlem a državou. Vedle ní v pravo korunovaný štít český, v levo uherský. Opis FEHDI ■ II • DG • R ■ I I 1 SA • G H ■ B REX neb FERD1 II ■ D G - R 11 I S A G H ■ B - REX Na rubu v kruhu šikmo čárkovaném orel říšský h kroužky kol obou hlav, na jehož prsou korunovaný štítek rakousko-burgundský ověšený zlatým rounem. Koruna jeho sahá do opisu ARCH! - AVS DV {q) BV■MA• M ■ 6 29 neb ARCH! - AVS DV (q) BVR MA M • (029 Obruba s obou stran perličková. Průměr 22 mm, váha 3-42 gr. Na některých z r. 1630 jest znamení v líci u nohou panovníka a opis přetržen ve zkratkách DG-RI/^lI-SAGH-B- REX (Tah. LX.obr. 518.). Týmž rázem vybíjeny i Šuslxoy_y^ d akáty se znamením stoku ražebního a s letočtein 1632 a vzácné dukáty Eggenbergského mincmistra Elisea du Bois (Tab. LX. obr. 510.) se znamením kaucí hlavy na líci. Na straně lícní zní opis FERDI II ■ D G R I hlava kančí M S • A • G - H - B - RE I X neb FERDI II - D • G R I hlava kančí II-SAGHB - REX Opis rubní ARCH ■ AVS DVX • BVR • MAR - MO • (650 neb ARCH - AVS DVX ■ BVR MA - MO ■ (650 > > Průměr 22 mm, váha 3*4 gr. Početní peníze měděné (Tab. LX. obr. 520. a 521.) nesou na líci uprostřed korunované F-n- neb Fu, po jehož strunách letu čel (6 i 24 u@b (6 i 50 Obvodek není žádný. Od koruny v okraji opis RA1TPFEXNIG DER CAMER neb RA1TPFENNIG ■ DER CAMER Na rubu korunovaný český lev bez obvodu v opisu IM KVNIGREICH BEHA1MB * neb * IM • KVNIGREICH ■ BEHA1MB * neb IM KVNIGREICH BEHAIM * neb 264 IM K VNIGREICH - BEHAIM • * Čárkovaný okraj bývá zubatý a nerovný. Raženy byly z tenkého plechu ľrňmčr 23—24 mm, váha 2-25-305 gr. Mince lepšího zrna z mincoven moravských. aj Mincovna v Brně. V mincovně zdejší působil od r. 1623 do r. 1028 Kašpar Wecker jako mincmistr, používaje na mincích znamení mincovny B a monogramu svého -fy neb jen jednoho z těchto znamení. Se značkami těmito vybíjel dvoutohiry, tolary, pňlto-lary, groše a krejcary.*) Tolar Brnenský. Na líci panovník vavřínem věnčený, v levo obrácený, ve vyBokém okruží, na krunýři ozdoben řetězem zlatého rouna, jehož závěskem (ovčičkou) přetržen kruhový a perlový obvodek a svrchu tolikéž čelem, jež sahá v opis FERDINAND VS -II D ■ G ■ R I (znamení mincovny H ve věnečku perlovém) S ■ AVG : G HVN • BOH ■ REX * Pod poprsím drobně písmena HG jako znamení vardajna Hanuše Gebharta. Na rubu korunovaný orel říšský držící v pravém pazouru meča v levém žezlo se štítem b hojnými znaky zemí dědičných na prsou a ovinutým kolem řetězem zlatého rouna. Mezi hlavami orla vidí se malá država pod korunou sahající v opis ARCHID * A VS * DVX ■ * (korunovaný znak rakousko-burgund-ský v štítku španělském) BVR * COTYR * ZG (624 ^ Okraj oboustranně soustředně čárko vitý. Prňměr 43 mm, váha 28'25 gr. Také jevívá se opis na lící FERDINAND VS ■ II • D : G ■ RI W) S - AVG ■ GHVN BOH • REX * a na rubu ARCHID * AVS * DVX * (korunovaný štítek rak.-burg.) BVR * CO ' TIR \ C • (624 : ^ : Neb na líci FERDINANDVS II 24 ARCH ■ D ■ A D B - V • R MAM • (<>24 ARCH 11) ' A D - BVR " MA - M ■ I0Z4 " neb (02.1 ■ neb (o2<> ' AKCIIII) A D BVR MA M \026 Průměr 14 l2 — 16 mm, váha 0-57 — U-y3 gr. b) Mincovna v Olomouci. V Olomouci razil mincmistr Baltazar Zwírner se svým znamením IVA neb B 1 Z velice ozdobné tolary na podívanou, běžné tolary, groše a krejcary. Tolar na podívanou {Tah. LXIII. obr. 543.) velmi jemně rytý ukazuje v líci poprsí císařovo k levé straně obrácené, s vousy pod nosem i na bradě, s císařskou korunou na hlavě, v odění se širokým, odstávajícím okružím a B řádem zlatého rouna na prsou. Kolem poprsí řetěz zlatého rouna, řád vlastní (ovečka) pak zasahuje do opisu. Za tímto řetězem dvojitý obvodek, hladký a perlový. Opis FERDINANDVS * II D :GR - 11 - S ■ AVG ■ GER • HVN • BO ■ REX ■ (křížek v arabesce). Obruba hladká a vroubkovaná. Na rubu v dvojitém obvodku hladkém a šikmo čárkovaném, nahoře pro korunu otevřeném korunovaný dvouhlavý orel říšský se štítkem rakousko-burgundským pod vévodskou korunou a vroubeným řetězem zlatého rouna na prsou. Orel drží v pravém pazouru meč, v levém žezlo. S koruny splývá dvé stužek, mezi nimiž umístěna malá država. Mezi obvodkem a hladkou obrubou čte se od koruny opis ARCHID <$> AVS ^ D VX ❖ (žff) BVR ® CO 0 TYR * Z~c ■ ICZI ■ Průměr 58 mm. Tolar běžný (Tab. LXIII. obr. 544.) má na líci prosto vlase, vavřínem věnčené poprsí císařovo s kníry a kozí bradou, v brnění se širokým okružím, pláštěm a řetězem zlatého rouna převěseném. Za šňůrovitým strhaným obvodkem, svrchu věncem vavřínovým částečně přetrženým, jest opis FERDINANDVS • II • D: G (zo) R " I' S ■ AVG G " H V • BO REX • * Na rubu rovněž v šňurovitém obvodku dvouhlavý říšský orel na prsou s korunovaným rozčtvrceným štítem česko-uherským se středním štítkem ra- *) Jan Nevalil vykladá tuto mačku jménem Krifttof Wanmdter, jak se dhle uvádí. My přidrželi ae tu výkladu Ed Fiaty v katalogu ku sbírce JJouebauerové na str. 217. n 218. 267 17 kousko-burgundským. Orel má v drápech pravých meč a v levých žezlo. Po stranách ocasu značka Zwirnerova B í Z Hlavy orla jsou v kruzích a nad nimi vznáší se koruna s dvěma vlajícími stužkami. Opis pokračuje ARCHIDVX* AVS J)VX - BVR MAR - MO CO T - \624 Okraj obou stran perličkový. Průměr 42 mm. Tolar tento podobá se rázem tolarům Vratislavským, ale nemá znamení \V, ani titulu vévody Slezského (DVX SIL ■ ), jenž kladl se na líc za titul REX•BOH■ Podobného kolku jako tolary jsou i Olom o n cké pů lt olary Zwirnerovy s tímtéž ročníkem. Olomoucký groš (Tub. LXlH. obr. 545.) i krejcar Zwirncrňv (Tab. EX III. obr. 550.) podobají se brněnským, jen pod poprsím nesou znamení (BZ) a u krejcaru jest prsní štítek korunovaný. Průměr groše 21 mm, váha 1*55 gr. Průměr krejcaru 16 mm, váha 0'6 gr. Od r. 1626 do r. 1632 byl mincmistrem při zdejší miucovně Matyáš Fcllncr z Feldccku, jenž razil tu tolary, groše i krejcary se znamením mincovny (O)*) a krejcary se svou značkou MF neb JF Tolary jeho nesou ročník 1628 a pouze zuamení mincovny O i jsou podobny tolarům Brněnským. Groše jeho znázorněny jsou na tab. LXIII. obr. 546.—548. Na líci jest poprsí panovníka jako na jiných groších, obyčejně v dvojitém, řidčeji v jednoduchém hladkém ob vodku, někdy svrchu i za něj sahající. Za obvodkem bývá opis: ■ FERDI: TI * D ' G ■ R • (f )' I - S" A ■ G ■ H ■ B REX : # + FERDI: II - DG* i£> R I S A G H - B R + FERDI - II • D • G ■ R <£) I S A G H B REx -|- x FERDI -II-D:G-{grR-IS-A-G-H-B-Rx (dvěskřížené větvičky) FERDI II • D : G - Rr což se čte: archidux Aiistriac, dux Burgundiac, marchio Moraviac, Luccmburgi ac Silcsiac dux, marchio (Lusatiac), to jest po česku: arcivévoda Rakouský, vévoda Burgundský, markrabě Moravský, Lucemburský a Slezský vévoda, markrabě (Lužický). Průměr 45 mm. Tolar Vratislavský (Tah. LXV. obr. 572.) se značkou mincovny VV v ozdobných závorkách. Na líci v ob vod k u perlovém poprsí věnčené, v levo obrácené, h okružím a pláštěm na krunýři. Pod ním letočet (027 neb \u2<) Opis FERDINANDVS II D : G • R ■ IMP SA GER H • B • REX • D VX SIL - $ neb FERDINANDVS II D G • R • IMP SA: GER - H : B : REX D VX SIL ® neb DVX SIL ě Na rubu orel říšský korunovaný s kruhy kolem hlav, s mečem v pravém a b žezlem v levém drápu a na prsou se štítem zlatým rounem věnčeným a korunovaným, v němž v 1. a 4. poli jest znak uherský, totiž vodorovná břevna,, a v 2. a 3. poli Český lev; ve středním štítku pak znak rakousko-burgundeký. Za čárkovitýra obvodkem, korunou a stužkami přetrženým, opis NECNON • ARCHI ■ DVX (M) AVS • DVX • B VR ■ M - M ■ C ■ T • X t. j. Nec non*) archidux Austriae, dnx Burgundiae, marchio Mora viac, coraes Tirolis (což značí po česku: a arcivévoda Rakouský, vévoda Burgundský, markrabě Moravský, hrabě Tyrolský). Jindy též čte se v opisu ARCHID VX bez dělidla. *) Nec nou (ne ne) et (í neb *). 270 Prfiniěr -12 44 mm, váha 2H-7 2Í» gr. Kázem tím vybily i dvoulolary h ručníkem ((»27 a "(»20. Velice vzácný Vratislavský tluntý čtvrttolar Hanuše Riegra *) má na líci pod poprsím ovenčeným v levo obrácen v m letočet (o2"i a kolem opis FEUDI . II . D : G . R . IM . I S . A . G . 11, ItO . REX . D . SI * Na rubu štít s mnoha rakouskými znaky pokrytý areivevodökyiu kloboukem a lemovaný řetězem zlatého rouna. Po stranách štítu písmena II R jako značka Riegrovu. Opis NEC NON ARCI 11D : (přívěsek zlatého rouna) A . DVX . R . M M . COM . T . Průměr ;V.l in m, váha 27*5 gr. Vratislavský lak zvaný lovecký cl v o u to ta r náleží také k mincím vzácným. Na líci jest v obvodku perlovém vavřínem ověnčené poprsí císařovo ku předu poněkud v pravo obrácené, s kníry a kozí bradou, v brnení s řádem zlatého rouna na stužce a se širokým okružfm, podobné jako na Opolských tolarech. Rohatě zdobný plášť splývá s ramen. Na pravém rameni vidí se drobně značka Hanuše Riegra lit Císař třímá v pravé ruce žezlo, jež o rameno opírá a v levici drží državu.**) V opisu čte se FERDINAND VS - II ■ D : G RO IM - S AV • GER ■ H VN ■ BOHEM • REN <£> Na rubu vidí se panovník na koni b levé strany v mysliveckém klobouku a s ručnicí v pravici jedoucí podle břehu řeky, kteráž teče kolem velkého města a jest překlenuta mostem. Za císařem poněkud stranou kráčí myslivec s puškou na rameni položenou, veda na řemeni dva ohařc. Město jest na straně k řece opevněno a pod jednou baštou čte se drobně letočet (íi2G ueb (6z6 Nad městem vznáší se korunovaný dvouhlavý orel. Opis ARCHID : AVST : DVX : BVR • MAR : MORA : LVC : AC : SIL I - DVX : MAR I 1,: <ř ueb ARCHID : AVST : I DVX : BVR : MAR : MORA : L VC : AC SIL I • DVX : MAR 1 L : * což se čte: archidux Austriac, dux Burgundiae, marchio Moraviae, Lucemburgi ac Silcsiae dux, marchio Lusatiac, t. j. arcivévoda Rakouský, vévoda Burgundský, markrabě Moravský, Lucemburský a Slezský vévoda, markrabě Lužický. Obruba po obou stranách ozdobná. Prfimčr 45 mm, váha 55*3 neb 59 gr. Kolkem tím vybity též jednoduché tolary a 1 '/4 tolary. Vratislavský tolar Zieszlerův (Tab. LXV. obr. 573.). Na líci poprsí ověnčené v levo obrácené s širokým okružím, v brnění, přes něž zavěšen na stuze řád zlatého rouna a přes ramena přehozen plášť. Za čárkovaným ohvodkem opis FERDINAND VS ■ II ■ D : G • R • IM • S • A • G - H • B REX • DV - X - S ® ueb FERDINAND VS - II ■ D G (AY) R • I ■ S A ■ G ■ HVNG BO REX- •) Otto Helbing, Miinclien: IX. Verzeichrias voo Milnzen unPí Obruba po obon stranách ěárkovitá. Prfiměr 37 mm. Groše mají v líci v obvodku temenem hlavy často přetrženém poprsí v levo obrácené a pod ním 5 v závorkách neb v oválovém štítku. Na rubu jest korunovaný dvouhlavý orel, na prsou se štítkem rakousko-hurgnndským, buď korunovaným nebo bez koruny, držící v pravém spáru meč a v levém državu a pod ním značka neb na konci rubního opisu. Řidčeji bývá značka na líci a 3 na rubu. Vratislavské groše vardajna Hanuše Riegra (Tab. LXVI. obr. 575., 576., 578. a 579.) mají buď značku H I R po stranách orla, neb monogram Hi před letočtem neb pod orlem. Nesou ročník 1625—1633. Níže podáváme opisy některých, pokud zjisti ti jsme mohli, a sice jeví se na líci FERD IID:GRISA-GH-B - REX • D • SIL ■ Ô FERD - II - D : G • R (g) I - S - A" G H • B ■ REX Ô neb RE Ô FERD n-D:GRO(|)IS-AGHB - REX & FERD • II • D : G • RO (c) I ■ S • A • G • H • B * REX * FERD - II - D: G • R (£) I - S - A • G • H ■ B • REX X FERD • U • D : G • R Tf) I * S ■ A - G • H • B • REX ■ X neb J#í Na rubu: ARCHID • AV - DV' (£>' B • M • M ■ C • T - IR (625 ARCHID - AV D V • BV • CO • T - ÍR • 1626 ARCHIDV • AV - DV • BV. COT • BI * 1626 ARCHID V • AV (Hl) DV • BV ■ CO ■ T ■ 627 272 ARCHU) • A V (ill) DV liV C Ť <,2M ■ ARCHU) A V (Hl) DV BV - C • T o2<) neb T ■ o2«» ARCH JI) AU ■ (>íl) DLI BII ■ C ■ T • 650 Průměr 20—21 mm, váha 124 ľ84 gr. Od grošů právě popsaných liší se onen znázorněný na tah. LXVI. obr. 577., kterýž nese pod poprsím lctoěet (62ľ a opis na lící KERD • II ■ 1) : G ■ ROM (55 neb Io5o ARCHID ' A V ' (ZtR) • D • B' CO ■ T - {pM Průměr 20 £ mm, váha 1 26—128 gr. Kladské groše v ar daj na Daniela z Breenu nesou pod poprsím značku (DVB) Známy jsou roč. 1624 a 1625. Kladské groše mincmistra Petra Herny (Tab. LXVI. obr. 581. a 582.) mají na líci v perlovém obvodku nahoře i dole protrženém ověnčené poprsí v levo obrácené v odění s límcem přehnutým, ke krku přilehajícím a opis FERD : II ■ D ■ G RO (?) I • S • A • G ' H ■ B " REX X neb BO ■ REX ® neb FERD : II ■ D : G • RO (?) I ■ S " A • G • H BO ' REX ® Na rubu v perlovém obvodku nahoře i dole přerušeném korunovaný dvou-hlavý orel b mečem v levém a s žezlem v pravém pazouru a s korunovaným štítkem rakoiisko-burgundským na prsou. V opisu čte se AR " AVS : MA : MO (značka # v štítku) DVX SIL - & (f (650 Průměr 20 , mm, váha 1-57—16 gr. Groše v Nise bité (Tab. LXVI. obr. 583. a 584.), kdež působil jako mincmistr v letech 1627—1637 Hanuš Zieszler, který též mincovnu ve Vratislavi a Zahani spravoval, nesou na líci pod poprsím s límcem přeloženým znamení mincovny (N) a za hladkým obvodkem opis FERDI ■ II • D ' G • R ■ 0 • I • S • A • G • H • B • REX • • neb REX • FERD II - DGR (N) I~S ■ A - G - H - B - R • Na rubu v hladkém obvodku korunovaný říšský orel se štítkem rakousko-burgundským, však bez koruny na prsou, držící v pravém pazouru meč u v levém žezlo. Někdy jsou na koncích pazourů místo drápů tečky. V opisu čte se bud ARCH - D • A (g) B ■ MA - MI (627 • ARCH • D ■ A • (£> B • MA - MI • (627 ARCH DADipMAMI (628 ARCH A D B MA MI (628 • ARCH - D ■ A • D tg) B ■ MA ' MI - (628 273 kdež zkratek MA ■ MI • znamená Marcliiu Misncnsis (t. j. markrabě Míšeňský), prutu ncslu$f jrrošfi těchto klást i do mincovny Mikulovské, jak mnozí činili. Jindy zní opis rubní: ARCH l D AI) © ■ H V li C - TY • ((»27 neb [i>2S ■ ARCIIID AD- (c) ■ BYJi C TY ((.27 ' neb (62* ' Okraj po obou stranách perličkový, však obyčcjiič setřený. Průměr 21 mm, váha 1-4 -1*71 gr. U p olský groš var d aj n a Šalo m o u n a F re u t zla (Tab. EX VI. obr. 585.) srovnává se v líčení s jinými groši, poprsí však má límec ke krku přilehající a jest v obvodku dvojitém, vnitřním hladkém a zevnějším perlovém, a za ním opis F K HO IN II 1) G U (g) I ■ S A ' G ■ II Ji UKX - © a na rubu má orel vedle pazourů značku S . F a kolem opis AIÍ<'IIIDYX A V ■ DVX • li V CO -T ■ 1025 Prôměr 21 mm. Ratibořský groš vardajna Šimona Dyri ngera (Tah. IjXVI. obr. 58tí.) má potí poprsím s okriižím širokým značku (ř3I>) a opis na líci FERI> - II ■ I> " G R I (OS) S - A G • II - B ■ REX © a na rubu ARCHU) ■ A■ DVX ■ & B ■ MA M C ■ T ■ 62Ô ■ Průměr 21 mm, váha 1'69 gr. Také jsou groše slezské bez znamení z r. 162í>, 1028 a 1037. Krejcary slezské bity rázem dvojím. Na jedněch spatřuje se v líci poprsí panovníka v levo obráceného s okružím •eb límcem přeloženým a pod poprsím znamení BZ, W, HZ, D VB, IIII neb N a na rubu korunovaný dvojhlavý crel s I neb ( v oválném štítku na prsou. Níže podáváme podrobnější popis některých. Vratislavský krejcar Zwirnerův (Tab. LXVI. obr. 587.) se znamením (BZ) pod poprsím nese v líci opis FERD II D : G ■ R I (iľ/) S - A-G ■ H • B • REXD (dvojitá lilie) a na rubu ARCHID ■ A D V (štítek rak.-burg.) BV■CO - TY 1624 Průměr 16 mm, váha 0*52 gr. Vratislavské krejcary Hanuše Riegra (Tab. LXVI. obr. 590. a tab. IjXVII. obr. 591.—593.) mají na líci pod poprsím znamení mincovny W a na rubu pod oriem značku (IR) neb vidí se někdy na roč. 1624 a 1625 písmeny Hl R podle pazourů orlích (Tab. LXVII. obr. 592.). Na líci bývá opis FERD ■ II • D - G ■ R ■ AV I" S ■ A ■ G ■ H ■ B - RE + FERD • H ■ D : G: (AV) U ■ I" S ■ A ■ G ■ H ■ B ■ K ■ Ä FERD ■ II ■ D : G ■ (AU U ■ I ■ S ■ A • G ■ H ■ B ■ R & FER - II • D : G R I" (AV) S ■ A G - H • B - REX @ FERD ■ II ■ D. G ■ R ■ (AV) I * S ■ A ■ G ■ H ■ B ■ UE ô a na rubu ARCHID ■ A • D • (IH) B ■ MA ■ M ■ ((»24 ARCHID ■ A ■ D (JH) B ■ MA - M ■ (62ô • 274 AKCII1D A-dvb M MC T- (62.-> Znamení II l£ jest umístěno vedle puzourň orlích. archid • a v tm) d n v • v - t • 1020 A UCH 11) ■ A • (UI) 1> BV - C T 02(1 archu) ■ a v (Hi) i) v* - uv - c t (,2? Pi ô měr l(i l —17 mm, váha 002 -093 gr. Vratislnvské krejenry pouze se znamením mincovny \V neb (W) pod poprsím (Tub. LXVI. obr. 5HS. a 5H9. a tub. LXVH. obr. 5U4.) jsou lícení stejného s předešlými. Někdy vidí se pod orlem (ííí) t. j. tři luíky křížem přes sebe položené (Tub. EX VIL obr. 5!»4.). Známe roě. 1024, 102ä, 1632 a 1083. V opisu lícním čte se: ferd II DG • r • I AV S a ■ G • II • li r EX • D * ferd II 1) G ro ■ AY ' i S • A G • H • B - rex ■ + ferd • 11 - d : G - r ( AY) I" S • A G • H - b - r ex © ferd - H • d : G r i - AY ' S - A • G H b - rkx ® a ua rubu: ARCH id - A - d - b VR - MA - M • (624 - neb (ÔZ4 • ARCHID AD- B VR ■ MA • M - 024 ■ ARCHID AV ■ (í2x) d • b v . C - T • Gľ,2 PrÔmer 10£ mm, váha 052—0-9 gr. Vratislavské krejcary Hanuše Zicszlera podobají se předešlým, nesou vsak pod poprsím značku (HZ) Známe je pouze v roč. 1033. V Klad š tě rovněž vybíjeny krejcary dle prvého rázu za Daniela z Breenu r. 1624 a 1625 se značkou ( d VB) (Tub, ex VII. obr. 595.), puk za Jana Jakuba Husera r. 1624 se značkou (IIH) a za Petra Herny r. 1628 se značkou jlj v štítku. Průměr 16 J mm, váha 0-77 gr. Též v Nise razil Hanuš Zicszler podobné krejcary r. 1627 a 1628 se znamením mincovny (N) neb («) (Tah. LXVH. obr. 5*J7.—599.) as označením hodnoty na prsou orla číslicí I neb t, jež nesou opis na straně lícní FERD - II D G R (N) I ■ S • A ■ G ■ H BR FERDI II • d • G R ■ w I - S A • G' H ' B - REX ■ FERDIII d G R (S) I SA G H B REX n na rubu ARCHID • A D - B MA (627 ■ ARCHID -AD- B VR C TY • lfo28 ARCH - D - A • D - B • MA • M (6z8 Průměr 15J —16 mm, váha 072—0-82 gr. Některé krejcary Blezské jsou bez znamení. Přiházejí se v ročnících 1624, 1625 a 1636. Druhým rázem vybíjeny krejcary slezské r. 1625 v Kladště, v Opolí a Ratiboru (Tab. LXVII. obr. 596. a 600.). Na líci jest ověnčené poprsí panovníka v levo obráceného s límcem pře- 275 loženým. Opia FER1) - II I) : G - lí (HAG) I " S ■ A - G - II li KE ® neb FER-L>1 ■ II - DG ■ K " I ((I ■ S) S " A ■ G H1ÍKEX 1) + Na některých bývá též znamení (BF) vardajna Šalomouna Prentda. Na rubu vidí se kříž přímý, přes nějž položen jest pod úhlem 45" kratší kříž kosmy a v nich uprostřed lopato vitý štítek s orlem ríšskym, který nese na prsou v oválném štítku číslici I Opis AltCIIIDV - A 1)V ■ li V. CO TY " (023® neb ARCHU) ■ A - DVX HVK ■ C : TY - (025 >X Průměr 16* mm, váha 0"76 gr. Velmi oblíbeny byly troj niky (Tah. LXVIT. obr. 602. a 603.) s orlem říšským v líci se štítkem rakousko-burgundským na prsou. Mezi hlavami orlími s obvodky znamení 1 , 11 H neb B ! Z, A í T, I 11, U 111, tí í F, 1) I V f B neb monogram H'i nebo nie. Na rubu dvojitá drŽuva posázená perlemi se zdobným křížem, v jejíž spodine jest číslice 3 Letoôet (6 I 24 neb (u t 23 rozdělen s obou stran a pod ním po tečce. Také bývá na rubu država malá ve čtyrlaločném obvodku, v jehož koutech po tečce; letočet (6 I 23 vedle državy (Tah. LXVII. obr. 604.). Jiný trojník má v líci u hlav orlích písmena D, VIB t. j. Daniel von Breen (Tab. LXVII. obr. 601.), Na rubu v kosmém čtverci mezi letočtem (6 I 23 država b 3 ve spodní půli a zevně na všech stranách čtverce ornamenty. Okraj s obou stran perličkový. Průměr 16—17 mm, váha 0-75-087 gr. Ráz tento udržel se do 18. století. Halíře bity rozmanité, buď dvoustranné neb jednostranné. Jedny dvoustranné halíře (Tab. LXVII. obr. 612.) mají na líci v kosmém šikmo čárkovaném čtverci rakouský štítek s příčným břevnem, v rohu nad ním písmeno F, v rozích se stran letočet (6 I Z4 a dole monogram Hl Na rubu uprostřed malé W Průměr 12-g- mm. Halíře dvoustranné druhého rázu (Tab. LXVII. obr. 608.) mají na líci v třech protínajících se půlkruzích slezskou orlici a rakouské břevno v štítkách šikmo k sobě skloněnýoh pod korunou knížecí. Mezi štítky jest trojlístek a v koutech vnějších nahoře letočet (6 I Z4 a dole <§? Na rubu jen • I • I - H * Průměr 14 mm. Halíře jednostranné (Tab. LXVII. obr. 609.) jsou podobné posledním v líci, mají však letočet 2 I 3 a v dolejším zářezu zevně trojlaločné perličkové obruby místo hvězdičky ozdůbku • & • Na jiných vidí se pod vévodskou korunou mezi štítky k sobě skloněnými písmeno F a vedle horního laloku v koutech letočet (6 I 25 a dole značka H R (Tab. LXVII. obr. 606.), kdežto na ročníku 1627 jest monogram Hl mezi ozdob- nými štítky b dvouhlavým orlem (místo slezské orlice) a s rakouským příčným břevnem a pod ním mezi trojlaločnou obru hon a okrajem mince \V (Tub. J j\ V11. obr. 607.). Nebo jsou Štítky s orlicí a břevucm přímé a letočet 1624 nad korunou a zevně, za trojlaločnou obrubou v horních koutech po čiyrlisté růžici a v dolním W (Tab. LXVIT. obr. 605.). Též bývá letočet (6 i 24 v koutech se stran horního půlkruhu a dole, kde se polokruhy dotýkají, jest* (Tab. LXVII. obr. 610.). Jiné mají Štítky bez koruny a bez trojlaloč 11 é obruby a letočet (624 nat' Štítky a dole při okraji trojlístek (Tab. LXVII. obr. 615.). Tyto měří v průměru jen 12 J mm. , Pětidukáty mají na líci ověnčenu poprsí panovníkovo v levo obrácené b okružíra kolem krku a na rubu dvouhlavého říšského orla s rozčtvrceným štítem uhersko-českýra na prsou, v němž uprostřed jest štítek rakousko-burgundský. Podle pazourů orlích umístěna značka Vratislavského vardajna Hanuše Riegra (Rydella) H I R (na roč. 1626 a 1627), na jiném z r. 1624 jest mimo tuto ještě no líci pod poprsím značka Vratislavského mincmistra Baltazara Zwirueia (BZ), některé pak jsou vůbec bez znamení (roč. 1628). ^ Dukáty starší (Tab. LXVII. obr. 611.) mají v líci v dvojitém protrženém obvodku hladkém a perlovém poprsí císaře s pravé strany vavřínem věnčené v brnění b okružím sahající hlavou v opis FERDIN -D-G-RISAG-H - BO • REX ■ D ' S • Na rubu slezská orlice v dvojitém hladkém obvodku, za nímž jde opis MONETA • AVREA - SILESLE • (622 ® neb (623 ® t. j. Peníz zlatý Slezský. Průměr 22 mm. Dukáty mladšího rázu z mincovny Vratislavské (Tab. LXVII. obr. 613.) ukazují v líci celou postavu panovníka korunovaného, obrněného a opásaného mečem, jak drží v pravici o rameno opřené žezlo a v levici državu. Po pravé straně má korunovaný štítek s českým lvem a po levé orlici slezskou ve štítku pod vévodskou korunou. Mezi škorněmi vidí se znamení mincovny W Za dvojitým (perlovým a hladkým) pětkrát protrženým obvodkera čte se opis PE I RD • n-D:GR- IAVIIMSIA-GHBREIX Na rubu říšský orel se štítkem rakouBko-burgundským na prsou a nad ním koruna s dvěma splývajícími stužkami. Po stranách jeho značka H I R Za perlovým obvodkem opis ARCHID VX • AVS • DVX - BVR • CO • TY ■ (626 Na ročníku 1630 a 1632 místo značky H I R vidí se značka 11 Z Některé také mají umístěnu značku pod orlem a sice z r. 1629 značku (HR) a z r. 1630 značku $ v štítku. Na roč. 1633 vidí se pouze značka miucovny W, rovněž na p ů 1 d u k á t u z téhož roku. Dukáty tyto měří v průměru 22 mm. Hanuš Zieezler vybíjel v e Vratislavi dukáty (Tab. LX VIL obr. 614.) s korunovaným poprsím v líci ve zdobném hávu se širokým okružím. Za perlovým a hladkým obvodkem nahoře i dole protrženým opis FERDINANDVSII DG-RISAGH-B - REX D ■ S 277 N :i r u h u ŕísBký orel b ruzčtvrceným prsním štítem uhersko-českým se středním štítkem rakousko-burgundskýin. Koruna císařská, s níž dvé stužek splývá, sahá za perlový obvodek v opíB ARCIUDVX AVS (ZLiij DVX ■ li V K C • T - Ior^í neb JUi."i(i Průměr 23 min. Tímto rázem vybity i p ů Idu kát y z r. 1030. J i n é dukáty ZicBzlerovy téhož rázu mají pod poprsím znaiiieiif w jako se vidí nu půltolareeh (Tab. 1, XVI. obr. 574.) a opis lícní FĽRDINANDYS if-m DG- li. - I - S - Air - II - Jí - REX ■ Na rubu po stranách orla značku I , Z a opis ARCIUDVX ■ A VSUTU • DVX IIVR SILk^ (ôa( X (dva skrížené háky či sekery na cány). ^ Početní peníze komory slezské (Tab. EXVII. obr. 010.) mají v líci říšského orla s půlkruhy nad hlavami a rc štítkem rukousko-biirguudským na prsou. Za perlovým a hladkým obvodkem opis RAITPFENNIG ■ DER ■ CAM KU BVCHALT• Na rubu v perlovém a hladkém obvodku vysoké F pod korunou mezi rozděleným letočtem (fi I 24 Opis rozdělený korunou • 1M • FVIISTENTVMIi SCHLESIEN • Obruba po obou stranách dvojitá, uvnitř hladká, zevně perlová. Průměr 24 mm. 278 MINCE EVA NG. STAVŮ SLEZSKÝCH. pV^f^jl'iKMtf stavové evangeličtí razili ve Vratislavi (znamení mincovny \V) J. <=9A i v Hloliovč za mincmistra Hanuše Riegrn éi Rydclla své vlastní tolary, groše dvojílio rázu a dukáty. Tolary (Tab. LX VIII. obr. 61íi.) mají na líci v obvod ku HuAľovité.ri slezskou orlici a podle pazouru značku Riegrovu HlU Opis - MON - AliL-PRINC ET STAT -E VANO NIL. •* t. j. Moneta argentea principům et statuum cvangelicoru m Silcsiac (Peníz stříbrný knížat a stavů evangelických ve Slezsku). Na rubu z inrakfi vystupující nápis 1EII I OV7A v paprscích, pod tím rozpoltěný štít hlohovsko-slezský pod vévodskou korunou, ozdobený po stranách orlími hlavami. Za obvodkem hladkým a Sňfirovitým opis . SALVTS ■ ET - VICTO (znamení AV v ozdobném štítku) RIA • NOSTRA - (0.I4 . S§> což značí: „Jehova (Pán) spána a vítězství naše", ěímž naráží se nepochybně na 33. z žalmů Davidových, verš 21. Okraj oboustranně čárkovaný. Průměr 42' mm, váha 2861 gr. Groše jedny (Tab. LXV1II. obr. 621.) nesou na líci v kruhu slezskou orlici a po její stranách písmena H . R Opis MO N - PRINC ■ ET (g\ STAT E V ANG SIL • © neb MON - PRINC ■ ET <£) ST - AT • E VAN ■ SIL® Na rubu v kruhu štít hlohovsko-slezský sahající svrchu korunou v opis . SI DEVS - PN (znamení A\. v štítku) Q C NOS : (634 • neb (635 t. j. Si Deus pro nobie, quis contra nos (Když Bůh s námi, kdo proti nám?) Průměr 20—20£- mm, váha 1-53—1-58 gr. Jiné groše (Tab. LXV1II. obr. 620.) mají líčení na líci stejné s předešlými, však opis MON - PRIC • ET - ig) STAT ■ E V ANG - SIL © Na rubu čte Be v 7 řádcích $ | SI DEVS I PRO NOBIS I @ Q VIS $ i CONTRA 1 NOS 1 (654 neb (655 - Průměr 20 J mm, váha 1-56 gr. <* Na dukátech (Tab. LXVIII. obr 622.) jest v líci v dvojitém obvodku, vnitřním hladkém a zevnějším perlovém, slezská orlice s písmeny H I R po stranách. Opis ■ MON ■ AVR ■ P • P - ET jB " STAT E VAN SIL - @ t. j. Moneta aurea principům et statuum evángelicorura Silesiae (Peníz zlatý knížat a stavů evangelických ve Slezsku). Na rubu vidí se v oblacích paprsky ozářený nápis IEHOVA Za dvojitým obvodkem, uvnitř hladkým a zevně perlovým,čte se opis - SALVS • ET ■ VICTOŘI A NOSTR A - (634 ' ® neb (655 * @ > Průměr 22—22£ mm, váha 3-41-344 gr. --+>^+ 279 K iniiicovnictví moravskému a slezskému za Ferdinanda II. Mincovny v Brně n v Olomouci pronajal kardinal František kníže z Dietrichsteina bez oznámení téhož dvorské komoře ve Vídni družstvu židovskému na rok za nájemné 15.000 zl. Ke kardinálu byl vyslán rada dvorské komory Jan Unterholzer z Kranichbcrku, který* vylíčil smutný* stav moravských mincoven. Chtěl doporučiti nájem oněch mincoven s podmínkou, že nájemníci odvedou z každé zmincovaué hřivny stříbra aspoň 4 zl. do brněnského důchodu císařského, poněvadž pak jich mincování vyneslo by asi 150.000 zl. Vedle toho učinil návrh, aby zde byly vybíjeny zlaté po 70 kr. a oněch 10 kr. že by plynulo k užitku J. M. císaře. Ve zprávě ze dne 16. srpna 1621 zase vzpomíná zvýšení zlatých na 70 kr. a dokládá, že se mu podařilo již kardinála pro to získati.*) Kardinal Fr. z Dietrichsteina měl také mincovnu v Kroměříži a tuto chtěl také Karel kníže z Liechtenstein a ujmouti pro nájemce dlouhé mince, avšak úmysl se mu nezdařil, rovněž jako nepovolen císařem další nájem jiných mincí, kterýž zrušen dne 31. března 1623. K doporučení biskupa Vratislavského arcivévody Karla,'nej mladšího bratra císaře Ferdinanda II., pronajal týž smlouvou ze dne 28. listopadu 1623 Brněnskému mincmistru Baltazaru Zwirnerovi mincovnu ve Vídni, v PreŠpurku (právě téhož roku zřízeuou), též všecky ostatní na Moravě a ve Slezsjku na rok za měsíění plat 40.000 tolarů. Podnikatele téhož známe již od r. 1620 jako mincmistra moravských stavů v Brně, kde vybíjel r. 1622 dlouhou minci a i pro Bethlena Gabora podobnou minci razil. Zwirner byl dobrodružný podnikatel, jehož správa mincí najatých nebyla císaři ku prospěchu; zaneehalt* jen při mincovně ve Vídní 30.000 zl. dluhů. Již dne 9. února 1624 žádal Zwirner za slevení první platební lhůty a vykládal, jaké jsou potíže se sháněním dlouhé mince (kyprů), že sedláci chtějí úředníky mince zardousiti a zahubití. Také dodavatelům pagamentů zůstával Zwirner dlužen, pročež pagamenty ze země vynášeny, a byla obava, že mincovny v díle ustanou. Stavové dolnorakouští chtěli zvelebiti minci v dotčených zemích a nabízeli měsíčně 20.000 vybijného a půjčku 100.000 tolarů; avšak císařským rozhodnutím ze dne 12. května 1624 zůstaly mincovny slezské i moravské v rukou Zwirnerových. *) Die lange Münze in Österreich von Director Joli. Newald. Wien 1881. Str. 10. 280 Když tak Zwirner upevněn, žádal, aby mu povoleno bylo raziti v Prefi-pui-ku pod Kremnickou značkou K B, což dvorská komora odmítla, aby ještě tato dobrá mince na pověsti neutrpěla. Sotva, Že;s touto žádostí byl odmrStěn, již zase žádal, aby mu povoleno bylo v O polí vybíjeti po tři měsíce uherskou minci jako v Prespurku na stejné zrno a stříž, též se stejným znakem a obrazem. Komora dvorská usnesla se, aby žádost tato byla zamítnuta. Zvláštní kommisse zkoumala stížnosti nu Zwirncra, i shledala, že mincovny ve Vídni, v Prespurku, na Moravě i ve Slezsku zcela zanedbal, ba že vybíjel v Opolí dlouhou minci a docela i uherské mince proti smlouvě, ačkoliv mu již dne 4. července trestuhodné jednání toto zapověděno. Opolské čtyřiadvacetníky uherského rázu mají v líci znak uherský a v jeho středu rakouské břevno; po straně znaku P I P (Press-Purg) a kolem opis FER ■ II-DGR-I-SA GER - HVN • R ■ REX • Na rubu vidí se Panna Maria a opis PATRONA - HVNGARI • (624 ' Po přednesení tohoto obvinění, vydán dne 29. července 1624 rozkaz, aby byl Zwirner zatčen a byl mu vzat nájem všech císařských mincí. Ačkoliv hospodařil jen osm měsíců, nadělal nezměrných škod a zvýšil nedůvěru k minci, která nedávno vydáváním kyprů tak těžce byla poškozena. Za uvězněného Zwirnera přimlouval se ještě arcivévoda Karel dopisem ze Salcpurku dne 31. srpna 1624. Zwirner uváděl ve své žádosti, že složí základ a že zaplatí císaři všecky zadržené lhůty nájemné. Kardinál Dietrichstein nejen že odstoupil svého času místnost, ale též ponechal tam své nástroje k mincování. Již se klonilo k tomu, že po odstranění Zwirnerově obsazena bude mincovna v Brně židy Krištofera Spillmannem a Marxem Lôwem, když kardinál odhodlal se najmouti minci dvěma zámožným měšťanům z. Olomouce, totiž Krištofu WauBidlerovi a Martinu Fritschovi, prozatím na šest měsíců a za plat 1 zl. rýn. z každé zmincované hřivny čistého stříbra. Velmi vzácny jsou tolary těmito podnikateli v Brně a v Olomouci vydané r. 1624 pod obrazem Ferdinanda II., kde se pod poprsím spatřuje B v kruhu (Brno), jakož se také vidí na tolaru kardinála Dietrichsteina stejného letočtu, za nímž se spatřuje monogram \fy jako značka Krištofa Wansidlera*) (Kašpara Weckra). Podobné půltolary jsou velmi vzácny. Ledva že Zwirner unikl vazbě, již zase počátkem roku 1626 ve Vídni v domě Dra. Olitoryko s podezřelými osobami stříbro tavil a pod kladivem vybíjel falešné groše se značkou Pražského mincmistra Jana Suttnera. Když proti falešníkům dne 7. února 1626 tajná rada dvorská zakročila, vytratil se B. Zwirner tajně do Opavy, tehdy Mannsfeldovými pluky sevřené. Zde záhy jal se vybíjeti lehkou minci pod nepřátelskou ochranou. Dle nálezu Vídeňského mincmistra Kellnera vybíjel Zwirner z Vídeňské hřivny za 244 zl. krejcarů, za * Tak řid. Jan Newald tvrdí; v popimi mírci přidrželi jmne se zprávy Ed. Fialy v katalogu sbírky Donebauerovy, neboť věc potřebuje tlaléího studia v archivech moravských a slezských. 281 136 zl. 27 kr. dvojek (grešlí), za 23 zl. 3 kr. čtyrmccítmákft a grošň. K tomu ještě razil podvodně na čtyřiadvacetníky letoěct 1623, jako by ještě byly ze starých pngnmcntft, ale při tom na nich i na groších vynechával svoji značku, ale místo ní kladl ružici, aby oklamal své stihačc. Froto Fcllncr žádal, aby těmto mincím nebylo přáno oběhu.*) Albrecht z Valdštýna, vévoda FricdlandsUý, byl tajnou radou dožádán, aby po dobytí Opavy zmocnil se B. Zwirncra a do Vídně aby ho vydal. Avšak zase uklouzl prohnaný falcšník, a již r. 1627 značka jeho vidí se na mincích krále dánského Kristiána 1 V. **) Kardinál Fr. z 1 )ietriebstciua přeložil pro válečné uepokoje, kdy Olomouc obsazena byla Yaldřtýnovým vojskem a nájemník Martin Fritsch tam nemohl bez nebezpečí mincovali, svoji mincovnu do Mikulova i skupoval tam stříbro. Proti tomu ovšem námitky činil FeUncr a císař hleděl jej od toho odvrátiti. Jak se zdá, raženy tu byly též některé mince Be značkou O, jež za olomúcké pokládáme. Kardinál také žádal, aby inu zde dovoleno bylo raziti něco tolaru a dukátů pod vlastním obrazem. Zwírnerovy lehké mince a groše Opavské mladičkého knížete Karla Kuscba z Liechtensteinu (1620) zaplavovaly Moravu. K tomu ještě dal zříditi v Zahani Albrecht z Valdštýna mincovnu pod správou císařského mincmistra Vratislavského Jana Zieszlera. Císař kázal Liechtcnsteinské mincování zastavit) a nařízeno dne 16. listopadu 1629 slezské komoře a slezským stavftm, aby mince tyto (Licchteusteinische Usual-Miinzen) nepřijímaly. *) Sein uk<5 asi n»leží patnáctoík ne značkou hvSzlico, jak «e vyobrA/. ije n.i tah. L.X.V obr. »67. **) Srovnej tolar t. 1053 u lieclibergíi-ScIiiiIťheflsa. 282 sPníoljy listinné. Dopis Jana Kuchynky z S a m f c 1J u, měštěnína města Vel v a r, pcrkmistru a ouředníkům horním a mincovním na Horách Kutných ze dne 7. března 1664.*) (Archív horní ó. 7801.) Urozené, též slovutné a mnoho vzácné poctivosti páni ke mně laskavě přízniví. V. Milostem k laskavý paměti přivozuji, jakož jest dobré paměti neb. Václav Kuchynka, otec můj jmilý v lcthu 1660 přijevši s jistým od J. M. C. král. komory České poručením (ut lit. A vejpis přikládám) do Hory Kutné k vyhledání jisťych J. M. C. fiscu, strany čeho osvícené knížecí Milosti Karla z Lichtcnštejna (titul) se tej kajících docnmentum, vedle kterýchžto documentův denunciati jeho provedena byla, tak dalece k tomu přišlo, že Jeho Milost kníže vedle tractatu jistý quantum J. M. C. složití a odvésti ráčil, že pak tehdáž při zavozování svědkův netoliko v příčině jeho osvícené knížecí Mti z Lichtcnštejna (titul) to, jaká tehdáž se mince z Kutny Hory vyzdvihovala, ale z strany J. Mti pana hraběte Bukvoje (titul), že toho času při jedouce silně s lidem vojenským do Hory Kutné, a že jest jedno sto čtyřidceti tisíc mince vyzvedl, vysvětleno, přiložený vidimus téhož svědomí lit. B v sobě šíře obsahuje a zavírá. V druhé pak příčině z strany Josefa Šragncra, též podobně z přfležejícího vysvědčení lit. C vidě ti jest, která se na rajtuňk Kutny Hory odvolává a svědčí, že týž Josef Šragner toho času vyzvedl 40.000 kop peněz a že s nimi jest se přichránil k J. M. panu hraběti Bukvojovi, a který jsou ty peníze vysazovali, zejména je jmenuje. I poněvadž vyplejvajíee tu, jak na J. M. pánu panu hraběti Bukvojovi, i také na urozeným a statečným rytíři panu Josefovi Sragnerovi J. M. C. fis-calní interesse, kterýž od mého neb. pana otce k dobrému J. M. C. denucirováno a předneseno bylo. Pročež z té příčiny V. Mt vzácný o úřad perkmietrských Hor Kutných za to šetrně žádám, aby se tu gru n to vnější věc v jedné i v druhé příčině J. M. C. k dobrému k průvodům vynalézti mohlo, že v raituňku a při knihách min- *) Ke str. 202. 283 18 co v nich poroučet! dáti vyhledati, zdali se nacházet! bude, že taková suma peněz tebdáž vyzdvižena v lethu 1620 byla, aneb zdali jakou quitanci z přijatých peněz se vynájde, a mně ve všem k budoucímu průvodu sobě spraviti obtfžiti nerazíte, v éemž od V. Mtí laskavé odpovědi očekávajíce (sic) zůstávám V. M ti v službách volný Jan Kuchynka z Šamfeldu, i»6stúnín města Vel var. Svědomí Jiřího Sošky jinak Hrůzy a Jana M a r k u s a v příčině generála Buqnoye.*) Víilimus v archivu horním v Kutnu Hore č. 7801—III. 11. Na Horách Kutnách, dne 6. břeana 1061. Léta Páně 1661 Dominica Käto inihi adi 4. Martii. Vedie sl. J. M. C. komory České král. Ces. v létu 1660 na Hory Kutny k ouřadu hornímu n mincovnímu prošlého poručení. Přijaté svědomí a dokonalé zprávy od Jiřího Sošky, jinak Hrůzy**), a Jana Markusa, jinak Procházky, souseda, horníka a pregkyřův na Horách Kutnách a to takové: 6. Jest pravda a toho hrubě po vědom jsem a pamatuji, že brzo po té bitvě, jenž (sic) na Bílý Hoře byla, hrabě Bogkwoj s lidem vojenským do Hory Kutny jest přijel, a v domě, jenž slove u Mejšnarů na hospodě zůstal, a jakž se tehdáž povídalo, že pro sto a čtyřiceti tisíc peněz přijel, i také veřejně o tom se rozprávělo, a co jmenovaných peněz bylo, ty jsou v Boudkách na Vlaským dvoře na vozy nakládali, a po naložení ihned s tím vojanským lidem ku Praze se obrátili. Jan Mnrkus, jinak Procházka, horník a pregkýř při minci na Horách Kutnách, stoje osobně před J. M. C. panem perkmistrem a pány ouředlnfky horní (sic) vedle přednesení těch punktův, které Jiřímu Soškovi předneseny a jemu přečteny byly, vysvědčil takto: Že jest stáří přes 60 let. 7. Jest pravda, že brzo po té bitvě na Bílý Hoře hrabě Bokwoj vlech (sic) do Hory Kutny b lidem vojenským silně přijel, a stál na hospodě u Mcjňnarů s svýma (sic) lidmi a vartovali se silně, a pravili, že jest na Bílý Hoře skrze stehno prostřelen, a bylo potom tehda! na Vlaským dvoře slyšeti, že jest přijel pro peníze, ale nevím a nepamatuji pro jakou summu; než to pamatuji, že bylo mluveno, že ty všechny zmincovaný peníze a velikou summu vyzdvihl, nežli nakládali je v soudkách na Vlaským dvoře na vozy, a potom ihned s nima od Hory Kutny preč, a povídali, že jedou s nima ku Praze, a ty byly Fridrichov-ského rázu. *) Ke str. 202. **) val r. 1C22—1625 verkmistrem na Vlaském dvoře s Heřmanem Fidlarem. 284 Kteréžto svědomí a vyznání na žádosť pena Václava Kuchynky z Sam-feldu, měštěnína města Vel var a ku potřebě fisku J. M. C od ouřadu J. M. C. horního ouřadu jest vydán a pečetí horní upečetěn vědomě. Actum v rej tu fíku na Horách Kutnách, 5. dne měBÍce Marti j A. Dom. 1661. Vidimus pověřený Jiřím Václ. z Větóina, notářem z r. 1685, 19. ledna s pečetí a otiskem razítka veřejného notáře s obrazem muže a kolem s opisem IN SPE VIVO^IN MONTIBVS UEQVIESCAT. Svědomí Lebla Mirovice v obžalobě generála Buquoye.*) Viilimas pověřený notářem Jiřím Václavem z Včtčina v Praze ze dno 19. ledna 1C85. V archivu horním v Hoře Kutné £. 7801—IV. C. Já níže podepsaný známo činím tímto listem vůbec přede všemi, kdež by kok v čten nebo čtoucí slyšen byl, že sem toho dobře v pravdě a konečnosti nejinač povědom a v své paměti snáším, Že Josef Sragner z Rozcngku za kuchyňského písaře byl u pnna Petra Švamberka též paní Svamberkovy. I jakož jsem byl v službě s ním za einkauffera, předně odvezl jsem stříbra Svamberkovskýho 80.000 tisíc tolarů Českých do Kutnohorské mince, aby z něho peníze dělali. Potom když jest ee stalo vítězství J. M. C. na Bílé Hoře, ujížděla paní Švam-berkova pryč ze země a z kr. Českého i poslala Jozepha Sragnera a trubače, a mě též chtěla posiati pro ty peníze do Kutnohorské mince k ouředníku mince Helo-lovi, aby na těoh osmdesáte tisíc tolarů čes. vydal čtyryceti tisíc kop. Já sem s ním Joeephem Šragnerem a trubačem jeti nechtěl, proto že jest bylo tak na cestách nebezpečno. Zůstával jsem s paní Svamberkovou v Lim burce, čekali jsme na ty peníze, až je Jozef Šragner přiveze. On pak Jozef Šragner takových 40.000 zl. rýn. sám vyzdvihl z Kutnohorské mince od onředníka mince Helzle a k svému užitku je obrátil, a za J. M. panem hrabětem Bukvojem, jenerálem, s těmi penězi jel a u něho za regenta sloužil, aby byl s těmi penězi od Buk voj e přichráněn. Jan Adam Špendelius takových 40.000 ouředníku mince, totiž Helelovi, strýci svému. Domáhal svvrai vlastními rukami sázeti. Kterýžto neníze Josef Sracrner od -------í*- — - - j _._ _ , 0 nich do svých vlastních rukou přijal a paní Svamberkovy z nich ani malýho peníze nedal, než k svému užitku takových 40.000 zl. rýn. obrátil, jakž Hans Špendelius před J. M. C. panem berkmistrem, pány konšely se přiznal a vysvědčil (sic), i také sám svědomí vydal, šíře v sobě obsahuje a zavírá, z něho se bude •) Ke Btr. 202. 285 18« mocti vyrozuměti, ře jest tam všemu tak nejinač, to přijímám k své víře a duši. Na potvrzení toho sem sekryt svftj vlastní přitiskl, též rukou svou sem se v něm podepsal. Actura v Starém Městě Pražském, 30. Octob. A. 1064. Lebel Mirowicz, Sr M biatrazer II t> lij ml, Collatiim concordat cum sua copia tle uerbo ad uerbum ita testos in lidem rc- quiaitus. Neo-Prsgae 19. Januarii 1685. Znamt-ní notářnkt', ., . i,, . . .... , „ „ . . (jreorgius Wenccslaus de Witczinn, Pečeť se znakem rukavice. . J. V. L. Imperiál Authoiitatc Notamis ťublicua Juratua ni. p. Svreliu: Lit. C. Jakub Bassovi z Treuenbergu- Jakub Basse v i z Treuenbcrgu*), dvorský žid, dostal od Rudolfa II. v roku 1599 rozličné výsady, které mu rozmuožeuy byly od Matyáše r. 1611 a pak ještě více od Ferdinanda II., jimž ovšem půjčoval peníze v hojné míře. V privilegiu vydaném od Ferdinanda II. dne 18. ledna 1622 dočítáme se zvláště těchto kusů: 1. Stvrzuje mu Ferdinand všecky svobody a nadání již dříve jemu, jeho ženě, dětem a potomkům jejich udělené. 2. I)ává mu a jeho dědicům právo ve všech městech a městečkách v Čechách a t, d., n£ si se tam dvůr císařský zdržuje nebo ne, bydleti, vlastní domy ku-povati, tam všeliké zboží ve velkém nebo malém prodávati, a nikdo se tomu nemá proti viti, ať by měl výsady jakékoli. 3. Kdyby Jakub Bassevi aneb jeho dědicové a potomci za příčinou svého obchodu táhli za dvorem královským do kteréhokoli města, mají jako jiní dvorní kupci v každém městě svobodni a prosti byli placení obyčejných mýt a ungeltu a všelikých jiných dávek. 4. Císař ustanovuje dále, aby domy Jakuba Bassevi-ho v Praze a v jiných městech osvobozeny byly ode všech obecních dávek, ať si jsou duchovní neb světské, jako všecko zboží (statky) svobodné dskami zapsané. ř\ [Tflvltv v ii£i!iLrfí nařfvonf noh aimlmA i? Wimii Kvlv irviltfnv L1 or Á by byly proti svobodám těmto Jakuba Bassevi-ho, nemají míti, co jeho se týče, žádné platnosti. 6. Jakub Basse vi a dědicové jeho mají míti právo skrze plnomocnfky své bez relatorův s týmž právem pořízení svá činití jako jiní zeměníné čeští. *) Ilálkovy Kvity III. »tr. 310. 286 7. Kdyby chtěl on neb jeho dědicové přesídlit! bo z města jednoho do jiného, nemá jim v tom od nikoho by ti bráněno, ani žádné poplatky při příležitosti té na nich vymáhány by ti. 8. Uděluje se Jakubovi Basscvi-mu milost, aby mohl pňjčovati peníze na statky nemovité, n když by mu dluh řádné nebyl splacen, v statky ty se uvázati a tuk dlouho je držeti, dokud inu jistina i s úroky a škodami nebude zapravena. 9. Kdyby pak půjčili na zástavu, mohou zastavené věci, oznámivše to tirádu, aby dlužníka napomenul, po roce prodati. 10. Uděluje se mu znak a povyšuje se do stavu šlechtického. [Znak jest: Štít ěerny cestou stříbrnou od dolejší levé struny k hořejší pravé na dvě rozdělen/, v kteréžto stříbrné cestě osm červených hvězdiček se nalézá; v dolejší pak i hořejší černé části štítu zlaty lev s otevřenou tlamou a dvojitým ohonera a vyplazeným jazykem. Za klenot nad štítem jest přilba zavřená s královskou korunou, nad níž orlí křídla vynikají, z nichž pravé jest dole Červené, nahoře bílé (stříbrné), levé dole červené, nahoře žluté (zlaté) a mezi občma křídly zlaty lev jest vztýčen k pravé straně obrácený.] 11. Dává Jakubovi Bassevi-mu milost, aby nepříslušel k žádné jiné jurisdikci než císařů a králův českých a dvorního maršála. 12. Kdyby někdy uděleny byly nějaké svobody některému dvorskému židu, jichž by Jukub Bassevi neměl, mají prou také míti platnosti. Téhož roku 1622 v srpnu rozmnožil císař Ferdinand II. štít v ten smysl, aby přilba byla otevřená, kdežto dříve dostal jen zavřenou, dovolil mu, aby směl koupili pozemky do 20.000 říšských tolarů. Koku 1622 dostal též konfiskovaný dům u tří studní v Starém městě pražském. V roku 1631 (22. února) byl vydán patent od mfstodržitelův českých, v kterém se podotýkalo, že J. K. M. z rozličných příčin uznala za dobré, aby Jukub Bassovi žid byl vzat do vazby a všecky jeho movité věci v krámích aby se zapečetily a sepsaly naříditi ráčil, a proto napomínali mfstodržitelové všecky obyvatele království Českého a zvláště židy, kteří by mu něco byli dlužni anebo u něho něco měli, ať si jsou dluhy jakékoliv, ve čtyřech nedělích to ohláaiti u české komory pod pokutou dvojnásobného neb i třínásobného placení toho, co by zamlčeli. Instrukce Pražskému mincmistru Pavlu Skřetovi ze Závořic a B^ehoři Stein mu llero vi. kvardainu a ereerenhandleru (účetnímu). Ve Vídni léta 1620 v listopadu.*) — Z srchlvu horního v Kutné Hoře čís. 7813 k roku 1669. (Výtah ■ německého přepisu, který tlumočí vlastně instrukci pro mincmistra » posledních let císaře Rudolfa II., což patrno z kusů o malých groších a ceně tolaru i dukátu.) Ferdinand Druhý atd. Nejprve má mincmistr a kvardajn i gegen-handler mince přebývati stále v našem dvoře mincovním na Starém Městě •) Bvrcliu poznamenán rok 1666 a v archivu k r. 1C69 vadně zařáděno. Možná, Se se touto instrukcí spravovali, nei vydal cis. Leopold r. 1C78 novou, jak se dále uvádí. 287 v Praze a takový úřad tam k naší potřebě a dle možnosti k našemu užitku pilně zastávati. Stavení mincovní a zásoby má mincmistr dle iuventářc opatrovali, jakož i naše stroje mincovní a dle potřeby iná na útraty naše udržovati v pořádku. Dle možnosti nemá v mincovně potřebné nechuti sejiti, ale vždy dle starých inventářů doplňovati, a při výroěním učtu vždy seznam takový před-kláduti. Aby při změnách úředníku vše sc náležitě přijímalo v mincovně i zásobách, má se dle této instrukce vždy odevzdávat!. Jestliže nějaká stavba neb správa k zamezení škody nutně se vykonali musí, má to mincmistr v čas oznámiti naší české komoře a při lož i ti k partikuláři písemný rozkaz. Povolujeme našemu mincmistru ku potřebě jeho bytu, ke šmitnám, ku bělení peněz a k jiným potřebám mincovním ročně 1*0 tolaru, jakož i gegnhand-lerovi jeho byt a světnici kvardajnskou, 20 tolarů po 70 krejcarech a dříví k vytápění bytů se jim z naších zásob povoluje. Na světlo v bytu i v mincovně povoluje se mincmistru 40 tolarů a kvar-dajnovi 6 tolarů. Aby vše řádně se dělo, má dohlížeti ťíěetní či k v a r d a j n k příjmu peněz, k zákupu stříbra i sazení a též až ku zmincování stříbra má býti přítomen a má míti drubý klíč ku pokladně a ke všemu vydání dohlížeti, věrně a pilně zapisovati, aby se dle instrukce náležitě dálo. Co se doveze stříbra z dolů do Pražské mincovny, má náš mincmistr dle Pražské váhy zapisovati do zvláštní knihy na stříbro s určitým uvedením roku, městce a dne, jakož i jména osob i odkud stříbro jest a ke každému poznáme-nati, kolik ryzího obsahuje; potom se má číslem označiti a ke konci každého čtvrtletí buďtež seznamy a úhrny všech zákupů sestaveny. Při výplatě za stříbra má ke konci každého kvartálu s kverky aneb těmi, kteří stříbro dodávají, v přítomnosti kvardajnově pořádně súčtovati a obyčejnou kvitanei podpisem a pečetí svou opatřenou b udáním summy, kusů a obsahu dle zkoumání kvardajnova i lístky kvardajnovými ku každému účtu čtvrtletnímu připojiti. Též mají vydati potvrzení spečetěné každému, kdo stříbro do mincovny dodal. Pagamenty a zlomky vedou se ve zvláštní rubrice a zaplatí se za ně za každou hřivnu 9 kop gr. mís. Při vážení přepalovaného stříbra má si náš mincmistr a účetní sraziti z hřivny fejnu půl lotu a při záplatě peníz ku svému prospěchu srážeti, ale neúčtovat! toho. Kvart] aj n má po zkoušení stříbra mincmistru i dodavateli vydati lístek o zkoušce. Zvláště v lístku pro mincmistra má býti zrno až na penízek uvedeno, aby se z toho dalo vypočítati, kolik se platiti má, a též tak váha až na '/a kotu má býti dokonale stanovena. Aby nebylí obtěžováni oni kverci a dodavatelé, kteří málo stříbra dodávají, má kvardajn vzíti z přinesených 1 —10 hřiven ke zkoušce jen kventlík, pak z 10—60 hřiven l'/a kvintlíku a z 60—100 neb více hřiven půl lotu. 288 Jak se ma" stříbro zmincovati? Na tolary po 70 krejcarech aneb 30 bílých groších potřebuje se Kolínská hřivna na 8 kusů, což na Pražskou vynáší 843/fin kusu aneb 10 krejcarů 6'/B bílého peníze. Z 80 hřiven bude 693 kusy a ze 100 hř. 866 V* kusu a mají býti 141otové 4 gréuy. Pak má raziti půl-tolary stejné jakosti. Orty jdou čtyry na tolar a 32 kusy jich vyjde z Kolínské hřivny i jsou stejného zrna jako tolary a půltolary. Bílých grošů vychází z Pružské hřivny sazené 126'*y'i kusu bílých a ob-sahovati mají zrna 6 lotů 3 grény. Poněvadž stavové království Českého nalezli z důležitých příčin na sněmu léta 1577, aby raženy byly malé groše, a to 60 na tolar neb dva za bílý groš, tedy necháváme vybíjeti, aby se srovnávaly více s bílým grošem v stříži i jakosti, z Pražské hřivny 240 kusů bílých plátů a sazená hřivna má míti zrna 6 lotů 1 grén. Bílých peněz má býti z Pražské hřivny 659 jukosti pětilotové. Malých peněz 7 platí malý groš a jde jich na Praž. hřivnu 733 kusy zrna 2 loty 3 grény. Když tato mi noe na šmitnách vyhita, má ji mincmistr n kvardajn hned žádati od šmittnistra a na váhu přijmout! a spocítati. Kolik na váze i dle počtu shledá, vše má pilně zvláště zapsati a v příjmu hotových peněz pořádně uvésti a šmitmistrovi je nemá v truhle nechávali, ale hned po zmjnco-vání je přijmouti a do pokladny v zíti. Žádnou minci ať mincmistr nespočítává ani nevydává, kteráž nebyla kvar-dajnem zkoušena a na stříži i zrně dle nařízení správnou nalezena. Aby mohl kvardajn minci zkoušeti, vydá se mu z každého díla hned ve šmitnách z tolarů jeden tolar, z bílých a malých grošů 8 bílých gr. a z malých i bílých peněz téŠ za 8 b. gr. na průby, což se pak v účtu odpočítá. Z ostatní mince vyhodí, co shledá lehkého, těžkého neb nezpůsobilého a nevydá jich do oběhu. Našemu zkoušecí (ProbationsmeÍ8tcr) a zemskému, pru béři vydá z prňbných grošů po čtvrtce a sám si tolikéž kvardajn nechá a čtvrt tolaru neb za dva bílé groše uschová mincmistr a kvardajn zapečetěné a číslem díla i vročením opatřené, aby se kdykoli potom zkoušeti mohlo. Teprve když se srovnává nález prubéřů s nálezem kvardajnovým ve stříži i zrnu, mohou se mince vydáva ti a mincmistr je má do příjmu zaznamenat!. Když stříbro sazeno, má mincmistr a kvardajn počítati jakost dle průbnýoh IfatL-A o wuiĽ „tsrl_ ___1.1.. .1____ ______]..*: 1_.t„ :__t____i____ " pun. ucpi V V DU1UIU 2 pUtLiUUUy vyuttUbl, KUV JCBI> 2UV1CUU. Heraedta na stříži tolarů povoluje se ze 100 hřiven 2 tolary, v zrně 1 peníz, z bílých grošů na 1 hřivnu 2 kusy a v xrně na hřivnu nejvíce 1 denár a podobně při malýoh groších ve stříži na hřivnu 5 až 6 kusfi a v zrně z hřivny nejvíce 1 denár a konečně na bílých a malých penfzích ve stříži z hřivny nejvíce 10 kusů a v zrně z hřivny 1 peníz. Proto mají mincmistr a kvardajn při sazení stříbra bedlivě si počínati, aby mincíři vždy vyšli dle nařízeného zrna i stříže. 289 Kdyby však dílo dle stříže neb na zrno lehké so našlo, nemá takové dílo býti vydáno, nýbrž, poněvadž nedostatek ve stříži zavinili Smitmistr neb tovaryši aneb schodek v zrnu stal se vinou kvardajnovou, nedostatek v sazení vinou mincmistrovou, mají také dotčení svým nákladem peníze přemincovati. Kdyby však bylo dílo jen o penízek lehcí neb lepší, má mincmistr a kvardajn snažiti se, aby to v budoucím díle nahradili; ale nemá se tak často stávali. Poněvadž stříbro při tavení z tyglíka přicházívá o něco zlehčené, přidá se něco cánů, aby se uhradilo, když by slitek byl o % neb '/4 halíře lehčí. Podobně přidá se do slitku příliš dobrého něco mědi, jež se pak zejména účtuje. Aby pak dosazení tím svědomitěji a jistěji se stalo, má se vzíti ku zkoušce z kelímka lot a mincmistr má to vydatí kvardajuovi, který hned zrno slitku přezkouší. K zamezení velikých schodků svolány dle snesení z 1574 komisarie do Prahy, které s mincmistry usnesly, že ze 100 hř. slitku tolarového může býti schodku při slévání 3—3'/a lotu, z bílých a malých grošů 6—8 lotů, z bílých a malých penízů též 6—8 lotů. Mají býti též oba, mincmistr a účetní, sami při slévání, ale když jednoho něco zajde, musí alespoň druhý býti přítomen v slévárně, aby se nám nic ke škodě nedálo. Když pak cány jsou slity, vystydnou a vyčistí se, má je mincmistr s účetním vzíti v. komory a schovati. Když se šmitmistru odevzdávají, mají býti bedlivě až na kventlfk zváleny a podobně též zvážiti se mají vybité mince. Při tom může se sraziti povolený vývažek. Váhy mají býti dobře zřízeny, a závaží dle cimentovaného upraveno a varovati jest se všeho podezřelého. A když také smitmistr až na povolený vývužek cány v úplné váze vrátil, vydá je mincmistr mincířům. Vývažku povoluje se šmitmistru z tolarového díla ze 100 hřiven cánů 5 kventlň, ze 100 hřiven cánů na bílé groše 11 lotů, ze 100 hř. na malé groše 14 lotů, ze 100 hř. na bílé peníze 18 lotů a ze 100 hř. cánů na malé peníze (vynecháno) lotů, což se se šmitmistrem každého čtvrtletí zúčtuje. Mincmistr a kvardajn mají ovšem dohlížeti, aby smitmistr nevážil černé pláty zašpiněné a s popelem. Poněvadž se však na malé minci shledává na váze schodek při rozpalování, tlučení a hělenf, za to však v jakosti se zlepšují, mohou se mince o 1 penízek horšími saditi a o něco větší za to střihnouti, aby se zrnem i stříží s nařízením srovnávaly. Má tudíž mincmistr i kvardajn s pilností k tomu dohlížeti, aby malá mince pěkná a ve stříži i zrně přesná se dělala. Titíž mají pilně zapi sov ati sohodek při bělení, býti při tom přítomni k uvarování větších schodků a spotřebovaný vinný kámen schovati, aby týž mohl se počftati v účtech k dobrému. Na to následují zlaté čili mince zlaté. Kdykoli zlato oizí neb dolové do naší mince ku prodeji se přinese, má býti mincmistr přítomen a když zváží, má kvardajuovi váhy dva penízky zlata vy d ati ku zkoušce, načež kvardajn přinese lístek o zkoušce. Na to mají oba zlato na 290 Pražskou váhu až na halíř zvážili, pořádně dle prflby vypoôítati a pak za každý lot ryzí 5 kop 18 bílých grošů 5 denárů vyplatili, což vynáší za hřivnu 100 kop gr. míň. Ale při zákupu jiného obyčejného a zlomkového zlata takto si má vésti : Za zlato až osranáctikarntové zaplatí se za hřivnu lejnu 110 zl. rýn. a od 18 do 22 karátů za 120 zl. rýn. a potom od 22 do 23 £ karátu aneb více za 121 zl. rýn.; avšak stříbro vc zlatě obsažené nebudiž prodavači počítáno. Podobně platí se za pozlacené stříbro aneb nízké zlato podle učiněné zkoušky kvardajnovy a má se zlato přesně zvážiti až na penízek a stříbro zlato obsahující až na kvintlfk a když se při průbě nalezne až 12 karátů zlata, má náš mincmistr a účetní ryzí stříbro v zlatě obsažené také zvlášť počítali a prodavači každou hřivnu ryzího stříbra po 8 kopách 25 bil. groších, a které obsahuje 23 lotfl(?) za 0 kop 0 b. gr. a 3 bílé peníze platiti. Co přes 12 karátů zlata obsahuje, iná se prodavači poměrně zaplatili, nle zlato se neplatí. Kvardajnovi má sc vydati na zkoušku kventl a má se mu za jeho práci zaplatili 15 b. gr. Týž má dva penízky váhy zlata prodavačům vrátit! a za to obdrží půl zl. rýa. neb 30 kr. Dle předešlé naší instrukce kutajícím a k verků m iná se odváděti ze zlatu desátku z každého lotu suroviuy 25 gr. 5 denárů naší české komoře. Ku jejich ponížené prosbě, aby mohli doly lépe opatrovali a spravovuti, nařizujeme, aby jim za hřivnu ryzího zlata zra i neo váného dávalo se 64 dukátů in specie aneb dukát po 105 kr. počítaje a též za stříbro náhrada. Ostatně říditi jest se nařízením z 16. ledna 1606. Protože jsou veliké náklady na vylučování a cimentování zlata od stříbra, nemá se kverkům z Jílové za stříbro platiti, ale zlato rýžované, obsahujíc málo stříbra a jsouc měkčí, má býti kupováno surové lot po šesti kopách mfš. Ježto nás kverkové na couku Trenčínu r. 1608 prosili, abychom jim platili za dobyté zlato více než za jiné Jílovské, jež se platí lot fejnu za 6 kop gr. míš. a dukát po 105 kr., dovolujeme, hledíce k jich těžkému pávování, aby jich zlato dukát po 114 kr. byl počítán. Císař Maximilian se stavy českými r. 1575 smluvil, že stříbro dobyté na pozemcích stavů po 25 let má se prodávati hřivna čistého za 10 zl., každý zlatý za 24 gr. bílých počítaje a groš po sedmi penízích bílých a lot čistého zlata váhy Pražské za 7 zl. 12 b. gr. českýcb aneb po šesti kopách míš., každou za 70 kr. čítaje, a podobně se i střfbrodárné zlato má čí ta ti a stříbro v něm též. Aby těžíři tím více chuti měli ke kutání a rýžování, chceme sami náklad na vyloučení a cimentování zlata (v Cee. Krumlově) opatřili. Proto má náš mincmistr a gegenhandler (účetní) takové výlohy zvláště účtovali a nám k vydání při počítá vati. Zvláště zlato má se cimentovati na pravé zrno, aby z něho dukáty se mohly biti; proto má mincmistr vždy dříve kvardajnovi oznámiti a jemu ke zkoušce dva penízky zlata vydati, aby je zkoušel. Po zkoušce zaBe má ony dva penízky zlata k ostatnímu vrátit! a když nalezeno bylo dle našeho řádu mincovního, má je s veškerou pilností sad i ti s kvardajnem, aby zlato na dukáty neb zlaté obsaho- 291 valo 23 karátů1 8 grénů, ani více aniž méně v hřivně Pražské, z které se vybíjí 721 dukátu, jakož vždy zde v Praze vycházejí. Když se vlak přihodí, že totéž dílo dvakráte se přelévá v kelímku, tedy nedostatek má nnhraditi míč mincmistr aneb osoby, které to v minci zavinily. Náš mincmistr a kvardajn mají co nejbedlivěji zvážili mince a jich zrno až na půl grénu vy šetři ti a zapsati. Pokud zlato jest v kelímku, nemají ze slévárny vycházeti a pozorovat-, aby se b kelímkem a s ohněm nic nenáležitého nečinilo. Jakmile cány vychladnou, mají je zvážiti a jich váhu zapsati. Potom vý-škrabky b tyglem i krccem mají pilně shromažditi a zavřití a uvarovnti velkých schodků, kterých povolujeme z hřivny půl dukátu; však jestli se uspoří, nám k lepšímu má se počítuti a mincmistr se toho nemá zmocňovati. Aby zlaté, jež vyjdou za správy jeho v potřebě rozeznány byly, má mincmistr vedle našeho rázu jako při stříbrných mincích svou zuaóku dáti za ob-vodek pod obraz v textu a na dukáty vybfjeti. Ostatně má se řfditi na kolkách timže pořádkem jako při minci stříbrné. Ke šmitně má mincmistr, zvláště ale kvardajn dohlížeti, aby dukáty čistě i pěkně byly raženy a bez vady byly raženy, zvláště pak aby srovnávaly se se vzorným halířem ve stříží, aby zamezeno bylo ořezávání dukátů, jehož se zištní a podvodní lidé dopouštějí a naše mincovnictví aby se uvarovalo hanlivých pomluv. Jakož svoleno naším rozhodnutím ze dne 18. října 1588 k nejpokornější žádosti šmitmistra při naší Pražské mincovně a českou komorou doporučeno bylo, dostává se šmitmistru ze zmincovanych peněz za 10 hřiven 20 kr. ne však jako vývažek, ale jako příspěvek z milosti povoleny, který mincmistr se šmitmistrem ke konci čtvrtletí súčtuje k obyčejné jeho kvitanci. Za zmincované dukáty účtuje se nám z kusu 1 * kr. užitku a miucíři dostanou za zmincovánf každého kusu po l kr. Mzdy za zmincovánf stříbrných peněz platí mincmistr za 14 hř. Pražské váhy 1 tolar aneb 30 bílých grošů, avšak z cizur, které se při vyčtení zamítají, jen polovinu. Dále plati se jim za 8 hř. bflycb grošů, a podobně z 5 hř. plátů na malé groše má se tolar vy plati ti; za 5 hřiven bílých peněz tolar a za hřivnu plátů na malé peníze též tolar jako mzda za zmincovánf, avšak mají je po zbělení dokonale vypregovati. Jakož bylo zvykem za pilné slévání dávati súčastněným osobám slévačskou pečeni a trunk, shledalo se roku 1568, že tím značné výlohy povstávají a proto se ustanovuje slévačům deputátu 3 zlaté v kvartálu, při čemž ať zůstanou a vždy ve čtvrtletí na kvitanci ať si vyberou. Na svítivo povoluje se každému mincíři 1 tolar po 70 krejcarech a učennfku po -j- tolaru. Každého roku dostanou slévači za svou námahu při slévání 4 tolary na slévačský oděv a podobně učeníci slévačtf a ve Šmitně dostanou sukni slévačskou asi v ceně 18 gr. bil. 292 Také dáváme mincmistru moc, šmitmistra, tovaryše i učně, jak toho potřeba úřední žádá, ustanovit! neb scsaditi, ale nechť volí dobře cvičené, způsobilé tovaryše, kteří se svému umění poctivě vyučili, a také za ně zodpovídá. U lil f do dílny, slévárny, komory kvardajnovy a na šmitny opatřuje se, jakož i svíčky a má se tím spořiti. Komora česká povolila dne 10. srpna 1601 na každou Baženou hřivnu zlata i stříbra 10 malých peněz na uhlí a při tom má zůstati. Ježto všecky z mincované peníze do kasy se dávají, má z nich mincmistr a kvardajn vydávati jen služné, výsluŽné, dary z milosti, cestovné a pod. dle nařízení české komory a knždé vydání dle pořádku s přílohou v učtu uvésti. Co se týče želez svrchních a stoků k ražbě mincí, má je prohlížet! mincmistr i účetní, jsou-li vhodný dle našeho nařízení a tytéž mají schovávali a nc jinak než k naší potřebě a k ražbě mincí vydávati a u potřebo vati. Po ražbě mají zase svrchní Železo vzíti a vždy dobře uložiti do zvláštních truhel, ku kterým každý má zvláštní klíč a tím aby se všemu falšování předešlo. Co se týče ostatních obyčejných potřeb při mincování jako mědi, viuého kamene, eoli, kelímků a sběraček, též papíru, křídy, houby, loje, koží pod stoky, ručníků a j. ve šmitnách, Železných, hliněných a dřevěných přístrojů při našich strojích mincovních, má vše mincmistr dle potřeby s vědomím účetního a na náš účet opatřovati a v čas objednávat! a v pořádném partikuláři vésti, než má to kvardajn každý měsío podpisovali a o všem vésti pořádné in ve n táře a ode stran a€ si vyžádají potvrzení, že jim placeno bylo. Přísně zakázáno jest z našeho obchodu peníze půjčovati aneb dělati dluhy. Poněvadž nám i našim k verků m na tom záleží, aby při minci byly spolehlivé váhy k denní potřebě, má mincmistr každého čtvrtletí dáti cimentovati závaží v účtárně naší české komory a dvě osoby odtud se vyšlou ku vyšetření vah v mincovně. Mincmistr a kvardajn nemají bez vědomí komorních radů bez zvláštní důležité příčiny z úřadu odcestovati neb přes noc mimo mincovnu zůstati, a ehoe-li který odcestovat!, musí míti povolení presidenta aneb komory české a cestu nechat] až k času, kdy by v minci nie nezanedbal. Účty má zavírati půl letně, pak podepsati a spečetiti a ty se pak se všemi probacemi, ratifikacemi a partikuláři nejdéle ve dvou měsících české komoře bez odkladu zasílají a naše účtárna je pak prozkoumá. Kdyby ale v čas nebyly odevzdány, má mincmistr ztratiti služné za celé čtvrtletí. Kromě toho nechť se vykazují čtvrtletní účty u výtahu a ty také s podpisem a pod pečetí, aby celý obchod v minci stále při komoře byl stopován. Konečně mají mincmistr a kvardajn kromě dotčených artikulů vždy hleděti pilně našeho užitku v minci a vedle svého služného nikde nemají zisku hledati a vždy vše k dobru našemu konati. Obchod mají vésti jako věrní sluhové svému pánu jsou povinni a touto naší instrukcí až k budoucím změnám se říditi a ne-překročovati ji a kdyby se jim něco nejasného nahodilo, mají hned vznésti na 293 naše komorní rady, jimi prokazovati mají poslušnost a k nim se o radu utíkati s důvěrou i jim vše věrně n bez odkladu oznámiti, v čem naše milostivá vůle a poručení jest. Patent Jiřího U u d o I ťa, vévody Slezského, o valvuci mince. Ve Vratislavi 1621, 29. kvCtna. — Originál nemecky v inčatskóni archivu VratialnvskĽiu My z Boží milosti Jiří Rudolf, vévoda ve Slezsku, v Lehnici, Břehu a Goldperkn, Jeho Mti Cis. rada, komorník a správce vrchního hejtmanství v Horním a Dolním Slezsku: oznamujeme všem obyvatelům Horního a Dolního Slezska snesení knížat a pánův slezských, jež učiněuo za příčinou zmatků a jiných obtížností ve vlasti, že musíme přikročiti k jakési mincovní val vaď, kteráž otevřenými patenty, jak by která mince obeoně a pak v hlavním úřadě berním zde přijímána a vydávána byla, aby každý věděl, jak se zachovali má. Zvláště však proto, poněvadž i přes klatbu v patente proslovenou, uikdo jich nechce přijímali v té ceně, nýbrž každý o své vůli hledí je zvýšiti proti zákazu, a to z té příčiny, že v říši o něco výše se berou, než naše nová valvace nařizuje. Poněvadž dle předešlých nařízení, jak patenty pánů knížat a stavů byla způsobena, všecka hrubá mince by ze země šla a cizinci by z toho užitek měli, kdyby mělo při předešlých patentech z fi stati, a že nechceme za tuto Škodu zodpovfdati a také zvláště v těchto obtížných časech sluší míti na zřeteli záležitosti zemské, zrušili jsme s vědomím našich pánů knížat a stavů předešlou obecnou valvaci, zvláště z nouze, která naši vlasť v tento čas potkává, vzhledem k jiným zemím, abychom zmatek zamezili, vidí se nám radno vzhledem k stálé císařské svrchovanosti zrešiti a znióiti dřívější mincovní rozkaz takto, že již budoucně dukát 4 tolary 9 grošů, říšský tolar 2 tolary 24 grošů, zlatník 1 tolar 15 grošů, a dle toho poměru též půltolary a orty, tlusté haléře, jako Štrasburské, z Ha-novru, Metz, Lotrink, Šafhúz, Kostnice, jakož i jiné švýcarského rázu, vyjma nej novější, které dalo biti několik říšských hrabat, a po 21 gr. mají zůstati: České, moravské, bavorské, slezské kusy, co byly po 24 kr. raženy, po 19 kr. 6 hal., gdanské orty 21 gr., jiné však, jak byly v předešlém patentu posazeny, platí a tak brány i vy-mívaný oyu maji. A poněvadž drobná mince úplně zmizela, a v zemi byla vyměňována, ven ze země a do mincí byla vyvážena, aby v kelímku byla tavena, Čímž se obecnému lidu při jeho denuích výlohách velký nedostatek způsobuje, takže lidé ani piva ani chleba a jiných potřeb dostali nemohli, a na takové minci mnoho záleží, uvážili jsme, že dle poměru takové mince snadno se zvyšují, sjednotili jeme se s pány knížaty a stavy, aby půl říšského pacu neb 2 kr. platily 1 groš 6 hal., staré polské a pruské a též jiné bílé groše po 1 gr. 3 hal., etaré 294 polské krejcary, též štrasburské staré a hvězdové krejcary po 9 hal., groéíky 6 ha]., trojníky 4 bal., staré bučenbny čili české halíře se lvem 3 halíře, miskové penízky 2 hal. Poněvadž nejen klesnutím ceny, ale i vyměňováním tak velice vymizely, zapovídá se každému přísně při těžkých trestech hrdelnfoh vyměňování a lámání, s přísnou vyhrůžkou, kdyby se toho někdo v zemi nebo mimo zemi měněním drobné mince dopustil aneb říšské tolary lámal a ze země vyvážel (k pozorování čehož zvláštní osoby jsou ustanoveny), tytéž tresty, které v řídi stanoveny jsou, bez milosti a odpuštění ho stihnou. Též pod klatbou zapovídáme privátní zvyšování, jak v předešlém patentu bylo vyhlášeno, a má nám každý takový býti oznámen a ku trestu vydán. Jakož toto nařízení ku udržení dobrého pořádku ve vlasti Čelí, tedy důvěřujeme, že Naši milí učiní tomu dosti. A zůstáváme jim ku přátelské po volnosti, přátelství, v přízni a milosti nakloněni. Dáno ve Vratislavi pod sekrytem naší knížecí kanceláře dne 29- máje Anno 1621. Nařízení místodržitele král. Českého knížete Karla z Liecktc n-štejna ze dne 11. června 1621 úředníkům mince Pražské, aby dvou-zlaté a zlaté obsahovaly jen 7 lotů zrna a ražena byla drobná mince o 6 a 3 krejcarech. V Praze, dne 11. června. 1621. — Dle originálu t horním archívu král. hor. města Hor Kutných cle. 6180 v překladu. Od Jeho knížecí milosti pana Karla knížete a vladaře domu Liechtenštejtiského, vévody slezského v Opavě, J. Cis. Milosti rady, komorníka i plnomocného komisaře tímto nařizuje se Pražskému mincmejstru Benešovi Hůbmerovi ze Sonn-leuthenu a Hanuši Erckerovi ze Schreckeně tejnu, gvardajnu tamtéž. Poněvadž se shledalo, £e zlatníky a dvouzlatníky posud bité zde v zemi proti jiným mincím jsou jakosti příliš dobré, a tudíž v zemi se nedrží, ale ven do říše se vyvážejí a jiné nehodné z nich razí a zase sem vnášejí ku škodě J. C. Mti a celé země, pak též s ohledem na zlehčení zrna i stříže od sousedních kurfirštů a knížat, protož (chtíce dotčenou hrubou i drobnou minci v zemi udržeti) nutno bude od předešlého zrna poněkud se odchýliti a změnu v témž učiniti. Na základě toho mincmistr, gvardajn a příslušní úředníci mince zde v Praze mají dvojité a jednoduché zlatníky uvésti na zrno sed mi lotové a stříž dle toho iinrnvífí. —l-------- Protože za druhé pro nejvyšší potřebu země a obecného lidu také drobná mince býti musí, mají se vybíjeti vedle zlatníků a dvouzlatníků groše o Šesti a třech krejcarech. Mají tedy úředníci mince učinili rozpočet, kolik na zrnu a stříži (dle dotčených sedmi lotů počítajíce) mají obsahovati, též jak mnoho bude výloh, načež neprodleně počnou vybíjeti, čím dříve, tím lépe, drobnou minci, aby jen takové 295 drobné v rukou byly k odvarování nehodných druhů. Čehož mají nejposlušněji uposlechnout! a J. C. Mti a knížecí ncjmilostivější nařízení výplni ti a jím se spravovati. Karel m. p. Decretum per suam Illustrisiani celsitudinern Pragae 11. Junii G21. W a bell m. p. Řím. Cis. Milost etc. Pražskému mincmistru a gvardajnu Benediktu Hub-merovi ze Sonnleuthenu a Hanuši Erckrovi z Schreckensteinu budiž doručeno. Mnoho-li stříbra dodali nájemci dlouhé mince a zač.*) Vy*tah**) z rejstříku mincovního "po někdy Danieli Freislebenu, král. České komory dvorské kanceláře sekretáře,***) v příčině Jana de Witte, zadaného to spisu k mincovní vyhledávací kommissi a vlastní rukou zpečetěného úředníky Pražské mince, kterýž řečeným Freislebenem bývalému presidentu dvorskému, panu z Kolovrat f) diktován a účastníky nájmu mincovního uvádí. Od 1. února 1622 do posledního března 1623 skoro jen sami dodali pagamentů do mince a co od jinyeh stran bylo vyměněno. Tito řečení nájemci jsou: Hřivna Dodáno do Pražské mince: Hotovo vyplaceno: placena po Kníže z Liechtenstein» 797 hřiven 6 lotft 453.185 zl. 20 kr. 569 zl. Vévoda z Friedlandu 5.O00 — „ 617.249 „ — „ 123 „ Pavel Michnaff) 2 „ 726.186 „ 16 B 248 „ Jan de Witte 402.652 8 „ 31,340.544 „ 59 „ 78 „ Jakub Basseny, žid 145.353 „ 103/. „ 6,750.389 „ 28 „ 48 „ Neznámé strany 4.848 9 „ 2,134.680 7 „ 440 „ 561.584 hřiven 33/4 lotfi 42,022.225 zl. 5 kr. Císař Ferdinand II. nařizuje, a by zlatníky, dvouzlatníky, osma- čtyřicftnfky, čtyřiad vacetnf ky a groše stříbrné vmioeovně města Nisy a téhož biskupství ve Slezsku, císařskými nájemci vydávané, v plné ceně všude brány byly jako jiná mince koruny České. Ve Vídni I62S, 3. února. — Ném. original y archivu městském ve Vratislavi. . Wir Ferdinand der Andere von Gottes Gnaden erwählter Römischer Kaiser oc. Entbieten allen und jeden Geistlichen und Weltlichen was Würden, Standes *) Ku etr. 206.—209. **) Jan Kewald: Die lange Münze in Österreich. Wien 1881, str. 26. *•*) Jan de Witte mel dcera Freislebenovu xa manželka. t) Oldřich Fr. z Kolovrat byl presidentem dvorská komory v letech 16S7—1648. ff) Nehlaze povestný rada Česká komory. 296 oder Wesens die in diesem unsern Erzherzogthume Oesterreich gesessen oder wohnhaft seyn unsere Gnad und alles Guts und tliun kund allermünniglich, demnach wir mit dem hoch würdigen durchlauchtigen hochgeborenen Karin Erzherzoge von Oesterreich Herzoge zu Burgund, Administratoren des Hochmeister-thums in Preussen, Meister deutschen Ordens in deutschen und wällischen Landen, Bischöfen zu Brisen und Bresslaw, Grafen zu Tyroll, unserem freundlichen lieben Bruder und Fürsten dahin handelten lassen, dass seines des Erzherzogen Liebten sich dahin erklärt uns zu Gehorsam!» Brüderlichen Ehren und Wohlgefallen Ihr Münz wessen und Münzstatt zur Neuss Uns und Unsern Münzbestandleuten in Böhemb, Mähren und Oesterreich mit gewissen Conditionen zu überlassen von Ihrer Liebten (und) solches ihres Theils auch längs bereit dem deren-wegen aufgerichten und von Uns gnädigst ratifizirten Vertrag gemäss vollzogen worden, hergegen nun auch ganz billig ist, dass alles und jedes so angezogener Vertrag zu sich hält nicht weniger Unseres Theils zu Werk gesetzt werde zu dem uns anjetzo diese Beschwer und Klag vorkommt, dass die in Ihrer Liebten des Erzherzogen Stadt NeusB gemünzte Silbergrojchen nicht um ihren billigen Werth, wie dieselbe gemünzt, sondern allein um zwey Kreutzer, sonderlich in Unserm Markgrafthum Mähren angenommen und ausgegeben werden wollen, als befehlen wir obbemelten allen Unsern Unterthanen, dass sie die in obbemelter Stadt Neuss und ihrer' Liebten Bisthum von unserem Münzverlegern auf Unseren Namen geprägte Münzen, es seyn Guldener, Doppel-Guldener, Acht und Vierziger, Vier und Zwanziger oder Silbergroschen, gleich andern unsern in unser Krön Böhmens oder Erherzogthums Oesterreichs gemünzten Sorten achten und halten, dieselben in Kaufen und Verkaufen auch allen anderen Handlungen annehmen und wieder ausgegeben, sonderlich aber diejenigen Neusserischen drey Kreutzer, welche vor diesen Verruff und allein für Zwey Kreutzer angenommen werden, in dem Valor wie sie gemünzt und Wir dieselbe kraft dieser Publicution in den alten Stand, Werth und Gang stellen thun, achten und halten sollen, darneben aber lasssen Wir es in anderen allen dabey gnädigst verbleiben, dass ausser unser und vorberührter Neusserichen Münzsorten andere ausländischen fremden Münzen in besagten unseren Landen verboten seyn und bleiben sollen, ullermasscn wir dieselben dann hiermit in diesem Unsern Erzherzogthum allerdings verbieten und einstellen thut. Darnach Bich nun ein Jeder zu richten, dem wirklich nachzulehen und im Widrigen für Schaden zu hütten würdet wissen. Das meinen Wir ernstlich. Gegeben in unserer Stadt Wien den dritten Fehmarn Anno Sechszelinhundert drey und Zwanzig. 297 Patent cfoaŕe Ferdinanda II. o ceně dukátu, říšského tolaru a jin/ch mincí, vydaný zemím dědičným, zvláště Hornímu a Dolnímu Slezsku. (U výňatcích.) Ve Vídni 1623, 14. prosince. — Originál v městském archivu ve Vratislavi. My Ferdinand II. atd. vzkazujeme našim poddaným atavu duchovního i světského všech důstojenství a stavu v našich knížetstvíoh Horním a Dol. Slezsku Svou cis. a královskou milost a dáváme tímto obecně věděti: Ačkoliv v našich knížetstvích Slezských dostatečně známá péče, aby cizí mince lehká do našich zemí se nevtrušovala, a když nemůže zcela by ti vyhoštěna, aby jakási valvaco říšského tolaru a dukátu i jiných druhů byla snesitelně stanovena. Za tím účelem vydán od nás řád dne 26. června 1623 a veřejnými mandáty cis. vyhlášen, však jsme o tom zpraveni, že tato otcovská péče nic nespomohla a zmatek v minci ještě více vzrůstá. To bylo příčinou bolestného nářku v Našich zemích Horním a Dni. Slezsku, že chudí nej vyšším zvyšováním a zdražením souženi jsou.-- I ustanovujeme: Předně aby brán byl říš. tolar v 90 dobrých krejcarech, půltolar ve 45 a podobně dle proporce čtvrtolar i půlka jeho, Filipský tolar za 1 zl. 40 kr., říšský zlatník za 1 zl. 20 kr., říš. tolar, co je číslem 72 označen, za 1 zl. 34 kr. Drobná mince však, jako groše, půl pace, krejcary, dvouhaléře a haléře mají so říditi tolarovou cenou a v plné ceně při placení mají býti přijímány, aby pak rozeznány byly od lehkých, bude na nich ročník 1624 a následující vybit; naproti tomu má lehká mince, která v Našich vlastních mincovnách aneb b Naším povolením v Našich vlastních zemích ražena byla, takto snížena býti a povoluje se jí oběh ještě po tři měsíce, totiž Naší vlastní ražby dvou-zlatníky a 2%, zlatníky snižují se bez rozdílu na 20 kr. dobrých, zlatník s 75 na 10 k r., osmačty ři oítníky na6 kr., čtyřmecítmeráky na 3 kr., dvanáctníky u a 6 haléřů aneb ľ/, kr. a gr oš tríkrejcarní na 1'/« halíře. Jakož 24nfky ve knížetstvích Slezských byly nejobyčejnější mincí a již na 12 kr. sníženy a jich oběh jen do minulého sv. Bartoloměje povolen, však hledíce ku starým milostem králů českých ke stavům Slezským prodlužujeme oběh jich ještě na tři měsíce, a vzhledem k jiným ve Slezsku bitým mincím ustanovuje se jich poloviční cena takto: D vouzlatníky a 2'/3zlatnfky sníženy na 10 kr. říšské mince, zlatník s 75 na 5 kr., 48nfky na 3 kr., 24níky na IV, kr., dvanáctníky na 3 halíře a groš na halíř, jichž jest Šest do dobrého krejcaru. Takto mají brány býti v obchodě a též v Našich mincovnách. Po třech měsících nesmějí býti v oběhu a Naši úředníci mají je bez rozdílu ražby v řečené ceně vyměňovati a pak v následujících třech měsících dle zrna v mincovnách brány budou. Kupování a měnění zlomků stříbrných a pagamentů přísluší jen Našim mincovním úředníkům, pročež zapovídá se každému jinému, zejména židům a 298 překupníkům, s veškerou přísností, podobně i pozlacené stříbro a pagamcnty nakupovat! zapovídá se při konfiskování a každý udavač obdrží třetí díl. Chceme také zlatou minci se sousedními mincemi srovnati a v rovnosť uvésti, totiž uherský dukát budiž brán ne výše než za 2 zl. 20 kr., zlatý za 1 zl. 44 kr., rosenobl za 5 zl. 4 kr., šifnobl za 4 zl. 30 kr., křížový dukát za 2 zl. 10 kr., španělské a francouzské koruny za 2 zl. 4 kr. a vlaské koruuy za 2 zl. Vyvážení zlomků stříbrných pagamentů, odpadků kelímkových a testů se zcela zapovídá. Chceme a nařizujeme, aby budoucně všecky koupě a obchody dle zlatého, jak naznačen v ceně proti tolaru, prováděny byly--- Což se všem vrchnostem k pozorování poroučí přísně. V tom záleží Naše milostivá a konečná vůle. Dáno v Našem městě Vídni dne 14. prosince 1623. Valvaoe zkoušených tolarů rozličných, juk se měly k tolaru císařskému dobrého zrna, jichž 8 kusů bije se z kolínské hřivny i mají zrna 14 lotů 4 grény a jdou po 90 kr. čili 1 zl. 30 kr. Tolary arcivévody Leopolda . . . z roku 1621 platí 87 kr. 3 pen « velkovévodý Kosma . . . ti 1619 n 86 n 3 n n 1620 n 87 ti 3 n n města sv. Havla..... ti 1622 n 83 n 2 n 1621 n 88 17 3 m n ti 1021 n 84 n 3 n ti hraběte Fridricha Holštýn. • n 1622 n 88 1 n ti altenburské...... n 1623 n 88 ti 1 n n bavorské ........ ¥1 1618 ti 87 1) 3 ti n vévody Výmarského . . . i» 1599 u 87 ti 3 ti t» biskupa (burského .... bez letopočtu 77 TJ 2 n ti města Nord hausen .... z roku 1620 H 89 n 1 n ti kur lir sta Branibor. . . . « — tl 87 n 1 tt ti hraběte z Montfortu . . 1621 n 82 ti 2 n u města Šafhúz ...... bez letopočtu n 86 » 1 n n sedmihrad. Sig. Bathoriho . » n 86 t 1 n z roku 1601 t) 56 «1 3 n n města Ulmu ..... n 1623 ti 85 Tt 4 ti n „ Basileje...... r» 1622 n 83 n 1 n TI hraběte z Oetingenu . . . ti 1623 n 86 n 3 n » arcibiskupa salcburského tl 1621 n 87 B 1 ti Zlatník města Dcventeru..... n — ti 47 »1 2 1622 n 87 n — n a tolary knížete Anhaltskéko . . ti 1622 n 85 ti 1 299 19 Vydání v tém d ni od 9. března 1624 za neděli Reminiscere pří minci na Horách Kutných.*) Nro. 99. Vrchní minckošt. e1, r. kr. den. Od mincování a pregování 356 hř. na tolary od hř. po 6 kr. 35 36 — V minci z toho verku na průbu zanecháno % kusu...... — 22 3 Třem prubířňm na průbu dáno po '/4 k., tedy 3/4 kusu..... 1 7 3 Více od zmincování a pregování 746 hř. na krejcary, po 10 kr. 124 20 — V minci z toho verku na průbu zanecháno ......... — 18 — Třem prubířŮm na průbu dáno po 18 kr..... . . — 54 — MincířŮm pomoci na nádobí mincířské........... -- 46 4 Verkmistrňm Heřmanovi Fidlarovi a Jiř. Hrúzovi po 32 kr. 4 d. 15 2 Dvěma barcbanníkňm Jak. Kreneckému a Janovi Trojanovi . . — 46 4 Jak. Hejnovi, tigelvorteru................. 1 45 — Janovi Vopcndovi od nabíjení testů v k stříbra pálení — 14 — Martinovi Hlinkovi od chování kolkfiv . . .... — 18 4 Ponocným Zach. Apolovi a Václ. Motyčkovi po 42 kr., k tomu od sklízení a nošení uhlí 5 vozů............ 1 35 4 Lídě z Čechu za 3 korce popela k stříbra pálení po 12 kr. . — 36 — Rozině Trojanovy od šití ze 4 loket bílýho barchann připraveně, do nichž se cány lejí................. — 35 — Janovi Šmídovi, zámečníku, klade se, co jest kolkův zvoceloval a zase do mince odved, 29 spodkův na groše po 3 kr. a 60 svršků na týž groše po 3 kr., učiní 89 kusů po 10 kr. . . . 14 50 — Václ. Nebozízkovi, kováři, klade se, což jest do kysy a k stříbra pálení dělal (nově lžíce, navařil 3 háky na l'/B lokte, navařil sekáče) ........» «........... . 3 38 — Jak. a Mart. Žekýřům od sekání 10 ct. olova k stříbra pálení . — 42 — Svatojanskému za 1 kámen svíček pro J. m. p. rady ... 5 — — Činí ~~ 194 31 — Vydání stansův. P. Šeb. Heltzlovi, úředníku mince.............. 6 44 — P. Sam. Kavkovi, gvordejnovi............... 2 20 — Dvěma písařům p. J. Prunsovi a Janovi Glogerovi....... 4 40 — Jak. Křeneckýmu, šafáři mince................ — 56 — Téhodně činí . . 14^40 ' — Rozličné vydání. kopy grafe p«n. Rychtáři městskému.....................---2 — Jiříkovi Kolínskému, pocestnýmu.............. — 6 — Janu Strejčkovi, ordinarii poslu onoho téhodne od J. M. pana mincmistra do měst Pražských na komoru poslanému od 8 mil po 3 gr. — 24 gr., k tomu za jeden den čekání 3 gr. . . — 27 — --- 35 *) Ke str. 214 300 Vysvedčení JMC. ú ředníků horních a mincovních primátoru Rad- slávu Hlavsovi z Liboslavě. Na HorÁch Kutných, 11. aarl 1CÍ4. — Z archivu hr. hor. mesta Hor Kutných. Primátor města Radslav Hlavsa z Liboslavě již dřívější léta v obžalobu dán od prokurátora v království českém Václava Viduma Obiteckého z Obi tec a na Křfmci, jako by byl v zbouřenf zemském též nápomocen býval, protož k dokázání své neviny musil se vysvědčením ňŕudn horního prokázati. Jeho Mti římského císaře, uherského a českého krále pána pána nás všech nej milostivější h o ouředníci horní a mincovní vyznáváme tímto listem naším tu kdež náleží. Jakož jsme v tom od urozeného pána Kadslava Hlavsy z Liboslavě, Horníka a primátora na Horách Kutnách, vyhledáváni, abychom jemu k odvodu neviny jeho proti žalobě pana prokurátora na něho v té věci o rebelii vedle patentu od JMCé v příčině pardonu vyšlého a vůbec publikovauého položené, před Jeho Mt osvícené kníže pána pana Karla vladaře domu Lichtenštejnského svědomí pod peěetmi JMCé úřadu horního a mincovního vydali, a jakého svědomí od nás žádá, to jest nám v známost uvedl. I toho jsme povědomí a v pamětech svých máme, že onen čas léta 1618, když hned při začátku té rebelie urozený pán Vilém z Vřesovic, nejvyšší mincmistr, z království českého ujeti ráčil, a tehdejší direktoři ujavše se správy království jisté místodržící úřadu nej vyššího rainc-miaterství, totiž pana Václava Chotoucbovského z Nebovid a Pavla Skřetu ze Závořic nařídili, k nim dvěma také tohoto pana Kadslava Hlavsu a Sigmunda Kozla z Keisentalu nařídili, kterýžto Radslav Hlavsa vedle týchž místodržících a nás ouředníků horních a mincovních, jak za živobytí pana Václava Chotoucbovského, tak po smrti jeho, když na místo jeho pan Albrecht Jiří starší Klusák z Kostelce od týchž direktorův zvolen a nařízen byl, pokudž v té správě zůstával, věci JMCé horní a mincovní zde na Horách Kutnách říditi, spravovali i opatrovati věrně napomáhal, a jakž možné bylo v tom pilně pracoval, aby hory i mince, klenot a regalia JMCé v takovém nebezpečenství před pádem zachovány a JMCé zdrženy býti mohly, kteréžto práci jeho i jiných pánů místodržících a naší společně pán Bůh všemohoucí žehnati jest ráčil, že netoliko klenot d rzán a zachován, nýbrž i náležitým všech potřeb, což k dobrému a'užitečnému JMCé sloužilo, opatřeno a zásobeno bylo. Aby pak týž p. Radslav Hlavsa stoje v té správě místodržitelské aneb potom, jsa jí sproštěn, k jakým rebelům se připojovali, berně a kontribucí (kterýchž všickni Horníci zde na Horách Kutnách z stateěkův svých městských byli tehdáž sproštěni) dávati, výpravy podnikali, k jakým sjezdům proti JMCé se dostavovali, lidi své na vojnu posýlati anebo také do pole vytáhnouti a v čem podobném proti JMCé zjevné a patrně neb tejně a ukrytě sc stavětí měl, o tom) my žádné vědomosti nemáme a jeho jsme v tom nikdy neseznali. A což tuto svědčíme, to že tak, a ne jinak v skutku jest, to přijímáme k své víře a duši. Na potvrzení toho k svědomí tomuto našemu pečeti on řadu JMCé horního a mincovního jsme přitiskli, jehož datum na Horách Kutnách 11. Septembris 1624. JMCé úředníci horní a mincovní. 301 19* Mandát místodržite le král. Českého o minci staré i nové, v jaké hodnotě přijímána bý t i má.*) (Zkrácen/ překlad originálu) V Fráze dne 24. lednu 1G26. — (Současný tisk nemecký.) My z Boíí Milosti Karel, vévoda Slezský, v Opavě, v Krnově, kníže a vladař domu Licchtensteinského, J. M. Cís. tajný rada a plnomocný místodržitel království Českého. Každému, jakéhokoliv stavu by byl, zvláště ale obyvatelům tohoto království Českého tímto věděti dáváme: Jakož dali jsme vyhlásili svými patenty ue j pozdějšími z 28. prosince o minci, uvažovali jsme dále o přijímání mince v rozličných letech vydanou, a vidělo se J. Cis. Milosti Lhůtu ku přijímání nejmilostivěji prodloužili v oběhu i obchodu, kterouž reaoluci prohlásili nám bylo nejmilostivěji uloženo. Protož vám poroučíme na místě Jeho Cis. Milosti, našeho nej milostivějšího krále a pána, abyste staré ěeské groše, plecháče, zmrzlíky a hubačky,**) též arciknížete Ferdinanda Tyrolského, jakož i staré a nynější kurfirsta Saského, jakož i ty tříkrejeary, které ve vlastních mincovnách J. Cis. MiL byly raženy a pak ony groše, jež v ohlášených dříve patentech vytištěny byly (jakož i tyto v této renovaci přiložené mince zrnem i stříží císařským mincím rovné) přijímali až do konce roku tohoto v plné ceně, tedy po třech krejcařích, a aby od každého při koupi a prodeji brány byly při všech obchodech, jakkoli se jmenují a rovněž vydávány. (Následuje 83 vyobrazení takových grošfi drevorytinami.) Pokud se týče malých a bílých grošů, polovičních paců, krejcarů a půl-krejcarů, také pučandlů ***) až k roku 1618 zde i jinde, tedy jiti mají a zůstati v ceně, jakož raženy byly. A poněvadž i svrchu dotčené cizozemské desítikrej-cary (které svého času za 12 krejcarů chtěly býti vydávány), jež však poměrně k říšskému tolaru sotva 9 kr. drží, mají býti brány jako posud za 9 kr. a ne výše. Protože se také stává, že lidé ziskuchtiví, jak císařské dříve ražené dvou-zlatnfky a zlatníky (šedesátníky), jakož i jiné ohlášené druhy peněz, nově devalvují aneb na nich docela srážejí, tedy nařizujeme jménem J. M. Cis. opětně tímto, že jest J. Cis. Mil. milostivá, konečná vůle a rozkaz, aby tyto mince, jak po mincovní caladě neb úpadku ohlášeno, tak bez dalšího snižování a srážky celý rok 1625 zase v ceně ustanovené zůstávaly; totiž dvouzlaté po 20 kr., zlatníky po 10 kr., 48níky po 6 kr., 24níky po 3 kr., 15níky po 2 kr. a tříkrejeary po pučandlech a další změny neb snižování dovoleno není, nýbrž má každý v zemi i v městech tohoto království, tyto cis. mince za ustanovenou cenu kupovati, platiti jimi i přijímat! je. Mimo tyto vypočítané druhy mincí a mimo svrchu řečené dobré tříkrejeary, nemá nikdo jinou minci ani grošů, ať jsou zde neb •) Ke atr 216. **) Plecháče jaou také groše Vladislava II., zmrzlíky jsou česká groSe *a mincmistra Zmrzlíka se Bvojeína vydávané a hubačky jmenovány rakouské groše Ferdinanda I. s podobiznou panovníkovou o pysku vysedlém (atr. 17. obr. R). ***) Pncandly ôľy S sa krejcar; Voigt (III. 30.) klade je na rovefí halířům krále Vladislava II Ma thesi us ve avé „Sareptč" nnzfvk pitzerlingem malý peníz. 302 kdekoli, zvláště ty ruku 1618 růžené, pru jich nedostatečný obsah (poněvadž ani nejsou dle měny říšského tolaru, totiž na 90 kr., mincovány, nýbrž že byly ve vysoké ceně vydávány a pročež lacině se jich zbaviti lze) nemají býti ani brány ani přijímány. Dále poněvadž by někdo, ať jest kdokoli, dotčenou dlouhou aneb jinou minci v ceně, jak se klade, nechtěl vydávati, ale tutéž raději do mincoven J. Cis. Mil. dodávati by chtěl, těm a tomu dle zrna a obsahu každého druhu zaplaceno bude. V té příčině učiněna budou opatření v třech královských mincovnách tohoto král. Českého, totiž v Praze, Kutné Hoře a Jáchymově, aby každá a všecky druhy mincí tak byly přijímány, vyměňovány a zaplaceny. Říšské tolary ale mají beze změny zůstati jako dříve po 90 krejcarech, jakož i všecky ostatní podřízené stříbrné mince, podle měny vyhlášené dle každého druhu puslednfmi mandáty, a to zcela beze změny, a ne výše, než jak tam položeny, aby vydávány a přijímány byly. Při zlaté minci zůstane také při posledně vyhlásených patentech, tedy aby dukát platil a šel za 2 zlaté 30 krejcarů, pravý zlatý ze zlata za 1 zl. 50 kr., španělské a francouzské koruny za 2 zl. 15 kr., vlaské koruny za 2 zl. 10 kr., rosenobly *) po 6 zl. 30 kr., šifnobly **) za 4 zl. 50 kr., engeloty***) po 3 zl. 40 kr., cruciaty čili křížové dukáty po 2 zl. 20 kr. Chceme a nařizujeme tímto přísné, aby všecky a každý druh mince nad vyhlášenou cenu zvyšovány nebyly, nýbrž konečně při tom aby zůstalo. Poněvadž ale některý přes toto Naše vyměřené nařízení svévolně proti němu jedná, a zlaté i stříbrné mince výše než v ceně vyměřené vydávati by chtěl, týž, jakož i onen, kdo jiným snižováním ohlášené mince císařské by chtěl lidi znepokojovali, má bez ohledu trestán býti, nejen konfiskováním dobré mince, když by se zpěčoval přijímati svrchu dotčené a zde otištěné groše aneb jiné jmenované druhy mincí, nýbrž také dle příležitosti má býti trestán na statku svém, i též na těle a živobytí každou místní vrchností, jejíž vykonávání spravedlnosti se zde zvláště doporučuje. Podle čehož se má každý zachovati, aby se naplnila nojmilostivějŠÍ vůle J. Cis. Milosti. Dáno v Praze, dne 24. ledna 1625. Karel kníže z Liechtensteinu. Smlouva císařské komory se šepmistry, radon a vší obcí Hor Kuten, aby tito po deset roků na hory nakládali ku svému užitku.f) Na Horách Kutných, dne 20. června 1626. — Z archivu kr. hor. města Hor Kutných (Memorabilie). Ve jménu svaté a nerozdílné Trojice. Známo buď, že dne 20. Juni léta tohoto 1625 jménem a na místě JMti římského císaře, uherského a českého krále, pána našeho nejmilostivčjšího námi *) Anglická mince, kterou začal biti král Eduard III. r. 1344. Jmenovala se tak dle r&že na ní vyražené. Té** anglická mince s obrazem lodi. ***) Anglická mince s anjelem; r. 1666 bito jich 40 % kolínske* hřivny, jakosti 23 karata 8 grenfi. f) Ku str. 217. a 219. 303 níže podepsanými a od JMCé k té věci zřízenými komisaři s slovutnými a opatrnými sepmistry, rudou i vší obcí města Hory Kutné za příčinou ujetí všech hor, šmelcování i všeho handle při týchž horách jistá smlouva, však na JMCé ratifikací se stala a dokonala: Předně. Dotčení Šepmistři, rada i všecka obec jsou se na naše pilné s nimi jednání povolně zakázali, poněvadž tímto časem JMCé jmenované hory, šmelcování i všecken handl, tak, jakž až posaváde na svflj vlastní náklad držeti odporuč býti chce, že JMCé k poctivosti a k poníženému zalíbení, ačkoliv nad možnost svou, lakové hory, šmelcování i všecken ten handl, mimo minešlag u silberknuf (ražení mince a koupě stříbra), který sobě vymíniti ráčí, do desíti let pořád zběhlých na níže psaný spusob na sebe berou, a to na svůj vlastní náklad zouplna, jakž potřeba toho ukazuje, a podle nej vyšší své možnosti pavo-vati a držeti, nad to k tomu aby tím víceji dolu vyzdviženo býti, a víceji rudy každého týhodne do erckaufu přieházeti mohlo, se přičiniti chtějí. Pokudž by pak některé doly, na kterých se nyní dělá, za příčinou zbytí naděje, an by to nejprve ouřad horní spatřil, a tomu místa dal, opusti ti chtěli, aby na to místo jiné doly, kdeby lepší naděje byla, ujali a obložili. Mají také k horám přináležející kyzkomory, trejby, kumšty a štoly, jakož i maštale, jakž jim to všechno podle inventáře postoupeno bude, opatrovati a zdržeti, a při určitým čase tak v celosti zase od sebe odvésti. Nápodobně i koně, co jich při ujití téhož handle jim odvedeno bude, zase takové a v počtu tolik postoupiti. A poněvadž JMCá na vlastní svůj náklad vždy přece ouřad a právo horní držeti chtíti ráčí, mají se ve všech hor se týkajících odpořích k němu ucházeti, na ně zření míti a vedle jejich rozeznání a výpovědi b výhradou vrchního práva se chovati. 2. Uvolili se k přípovědi ze všech stříber, kteréžhy v těch létech udělány a do císařské mince zdejší dodávány byly, náležitý desátek, totiž desátou hřivnu, však po ujetí hor teprva v pul létě, (kteréhož p AI léta se jim pasfruje), počnouc JMCé zůplna odvozovati. 3. Chtějí rudy JMCé z hor Ratibořských, tak jakž posavad bylo, v týchž hutech po každé dáti šmelcovati, k čemuž JMCé k tomu zvláště nařízený ero-kanfer (rudokupec), aby je k rukoum svým přijímal, a z nich počet dělal, sobě poručeno míti bude. 4. Povinni budou všecka udělaná horní stříbra ne jinam, nežli do JMCé mince a nařízeným ouředníkflm mince zdejší proti slušné záplatě, totiž za každou hřivnu fajn u pražské váhy po devíti tolařích říšských odvozovati. Také všecky rudy, kyzy a co by stříbro drželo, každého týhodne v jistý den, aby přijímány a podle taxy placeny byly. 5. Mají a připo věděli, co by na syrovém a šmelcovném čajku, forotu, při butech jim postoupení toho přijali, to zase podobným fovotem odměniti, anebo podle slušnosti při postoupení toho zaplatí ti. Však k tomu nejsou zavázáni, aby chudé ty b míšené a zadní věci a šlaky pojednou prošmelcovati měli, nežli, co 304 by beze škody téhož handle býti mohlo. Co by pak prosaditi nemohli, to při postoupení budoucím zase vykázati mohou. 6. Povinni jsou smelcovny, puchýře, vaSverky s přítomnými staveními a vším cajkem opatrovati a nespouětěti, aby při postoupení tak, jakž jim podle inventáře odvedeno bude, po vyjití desíti let, v celosti zase od sebe odvésti mohli. Malou pak huť JMCé, aby jí v čas potřeby užiti mohli, sobě pozůstavili ráčí. 7. Připověděli a mají k tomu přináležející handl lesní zúplna nu se vzfti, a jej na svůj vlastní náklad, neobtěžujíce v tom JMCou, k užitku svému sobě z řídit i a držeti, klausy, archy, hrábě a jiná k plavení potřebná vodní stavení, k tomu i mlýn a pilu na Kolentu (na Baštách v Starém Kolíně) i všecko jiné, co k tomu náleží, jim též k užívání postoupeno bude; po vyjití dotčeného oasu v celosti postoupiti. Mají také z každého sáhu dříví, kteréž jim z JMCé lesů Rychnovských skrze hajného, v těch místeoh k tomu zřízeného, vykázáno bude, a oni na svůj vlastní náklad se kati, a na Kolent dopraviti a vytáhnouti dají, počnouce od ujetí toho handle v roce teprva, z každého sáhu na březích srovnaného po 3 kr. polesného dávati. Však víoeji mimo potřebu toho handle, proto, aby lesové daremně popleněni nebyli, sekati dáti nemají. 8. Poněvadž nemalý forot olova, dříví, uhlí a loje při handli zdejším se nachází, a ten také proto, aby tím snažeji hory a šmelcování zdržeti, a právi býti mohli, jim postoupen býti má, mají a chtějí takový forot, co jim ho koliv podle obzvláštního seznamu postoupeno bude, při jich zase postoupení podobně týmž forotem JMCé zase splatiti, aneb, pokudž by ho neměli, podle slušností zaplatiti, totiž: 1 centnýř polského olova za 7 zl. 52-'/9 kr. 1 sáh špalků...... 2 „ 20 1 truhla uhlí.....„.— „ 51'/, „ 1 kámen loje.....„ 4 „ 20 „ 0. Úředníci a služebníci, kterýchž obec k těm horám a handli nařídí a potřebovat! bude, mají JMCé tak jako i obci přísahou zavázáni býti. Proti tomu: žádají a jest jim od nás komisarův připověděno, aby od JMCé jim níže-psaní artikulové milostivě povoleni a obzvláštním privilegium stvrzeni byli. 1. Aby při předešlých svých milostech, svobodách, ustanoveních a řádech jak v politických, tak i při horních věcech zachováni a chráněni byli, a oni svých místních živností a obchodů tak, jakž až posavad užívati mohli. 2. Aby jim Lorec b odjatým pivovarem a se vším forotem, který by se při něm nalezl, i b tím, co k tomu přináleží, jakož i mýta od starodávna k městu náležející, ouroky, při tom i handl solní, Železní, k tomu i pečeť městská, kteréby v potřebách svých náležitě užívati mohli, navráceno bylo. 3. Mají jim některé vsí, kterýchž prve k městu užívali, a pánům Jezuitům by zadány nebyly, zase navráceny býti, tak aby k horára a k tomu handli své vlastní roboty a fůry mfti mohli. 305 4. Mají z placení vinního peníze propuštěni, a všech zemských kontribuci, berní, sbírek a podsudního jako i jiná císařská svobodná města horní zbaveni, i také durchcuky, musterplaci a ložfrovánf lidu válečného ušetřeni býti. 5. Povoluje se jim, poněvadž k zdržení hor a handle mnohého základu a peněz zapotřebí jest, aby sami mezi sebou důchody naříditi mohli, však potud, pokud by toho k potřebám horním potřebovali a obeo bez zvláštní škody s to býti nemohla. A aby při tom dobrý řád zachován byl, mají obzvláštní dobře zachovalé osoby k tomu naříditi, a jim povinnosť vydatí, a ty aby, nemohly-li by ve čtvrt létě, ale vždy každého polouletf z příjmů a vydání radě a obci n přítomnosti JMCé správce neb ouřednfka mince zdejší na rathouze pořádný počet činily; a našli-li by se jací nedostatkové, z nich právy býti povinny byly. 6. Mají moc mfti všecku zagrovanou měd, kterou by zde udělali, ven ze země prohandlovati a prodávati, a do tří let pořád zběhlých z ní cla ani mýta nedávati. 7. Na vyšším stavu, kteří domy své vlastní neb nájemné mají, překupovánf a zdražování všelikých viktualií a potřeb, jakož i všecky městské živnosti a obchody náležitě zapověděny a zastaveny býti; při tom i jiné povinnosti městské od JMCé uložené a cupusy na domy jich, pokud by ty vypravovali nechtěli, časně odvozovati museti přinuceni budou. 8. Mají všickni horníci a dělníci, kteří se při horách usadili, a budoucno osazovati a zdržovati budou, s manželkami a dftkami i čeládkou svobodný příchod a odchod mfti, a co by statku sebou tu přinesli aneb zachovali, s tím vším svobodni a nezavazeni býti, tak, aby mohli podle potřeby a vůle své jedenkaždý bez všeliké překážky s sebou odtud pryč vzíti a odvézti, zadati neb o tom kšafto-vati. Kdyby také který horník, havéř neb dělník domácí neb přespolní z toho světa bez kšaftu povolán byl, tedy přátelé krevní jeho nejbližšf, bud že jsou v zemi, aneb ven z země, však z těch toliko míst, odkud se naproti tomu dědictví propustí, k dědictví takového pozůstalého statku právo míti mají, jakž snesení sněmovní léta 1575 patrně ukazuje. 9. Horníci, havíři a obyvatelé, ti, buďto že jsou osoby privátní, onřední neb z obce před pány místodržící neb apelacf na hrad pražský aneb pod jiná práva, k nimž nepřináležejí, nemají k slyšení obsýláni býti, nýbrž město při svých svobodách, ustanoveních a řádíoh, jak v politických tak i v horních věcech má pokojně zůstávat! a nad tím ruka ochranná držána býti. Však aby žádné straně benefícium apellationis se nezamezovalo: nánodobně nři vvdávání svědomí stavům vyšším od Horníků a obyvatelů podle sněmu léta 1575 má zachováno býti. 10. Všecka viktualia, profianty a jiné horní potřeby, které se k horám vezou, nesou neb honí, mají peněžního cla, mejt a ungeltů osvobozeni, a od držitelův cel a mejt, jakož i od obyvatelův a držitelův panství svobodně pasírovaní býti. A kteří takové věci vezou, nesou a honí, když na to patenty ukáží, od žádného hyndrováni nebýti, tak aby tím vfceji forotu všelijakých potřeb v slušné ceně opatřen býti mohl, jakž i to v sněmu léta 1575 obsaženo jest. 306 11. Strany obstarávání Horníků, havířů a obyvatelů tobo města i statku jich má při tom zůstávati, jakž posaváde toho užívali. 12. Má o tom nařízeno býti, aby dostatek vody z rybníků v Malešovských, jak až posavad bylo, k jich ěmelcovánf bez hydru fíku dostávali, i dřívím a otýpkami dostatečně k potřebám hutním a k roštování odtud v mírných penězích náležitě fedrováni byli. 13. JMCá ráčí obzvláštními patenty to milostivě opatřiti, aby od obyvatelův a pánů gruntův při vodě, na které se dříví z lesů Rychnovských plaví, ležících, při plavbě takového dříví žádného hydruíiku se nestalo, nýbrž aby tak jako i JMCá posavad bez překážky propuštěno bývalo, nad tím milostivou ochranu držeti ráčí. 14. Má jim spotřebu dříví dlouhého k stavení (však toliko k potřebám horním a nic víceji) z lesů v JMCé královských, jakž až posaváde toho se užívalo, s vědomím a povolením ouředníkův horních i mincovních skrze JMCé ffořt-mistra v týchž místech vykazováno a povoleno bytí. 15. Bude o tom nařízeno, aby JMCé usedlí i neusedlí poddaní v Starém Kolíně, kteří před tím od Jich Mtí pánův a rad zřízené komory v království českém k íbrování uhlí a jiným potřebám ručního díla odevzdáni byli, jakž posaváde, tak i potomně proti slušnému zaplacení při témž díle zanecháni byli. 16. Všechny šnrfy a haldy mají otevřeny zůstávati, a žádnému, aby je zaorávat) směl, nedopouštěti. 17. Všech ni dluhové, kteréž pro credito et debito od starodávna při tomto handli vzděláni jsou, nemají jim nijakž k zaplacení přičteni byti. 18. Některé pokoje na Vlašském Dvoře, bez kterých by JMCá býti mohla, a oni v nich své věci po ty časy řfditi chtěli, mají jim postoupeny býti. 19. Mají jim ty dvě louky, „Oselská" a „Ka minská" řečené, k starému Kanku náležící, aby seno pro koně kaňkovské a hutní míti mohli, se vším fo-rotem, co by při postoupení od ovsa, sena a slámy se nacházelo, poněvadž to nemnoho vynese, darmo odvedeno býti. 20. Kdyby z dopuštění božího, jakožto skrze války, mor, oheň, povodně aneb jiné nenadálé příhody, jaká škoda při horách a tom handli se stala (čehož pán Bůh uchovati rač), nebudou povinni toho vynahražovati. 21. Mají při této smlouvě náležitě chráněni a zachováni býti a proti ní činiti žádnému se nedopouštěti, jakož i nemá se jim při jejioh administrací a na- iiuviil llViUluv ruwuv t "vhu umuu^ íiUUUJ1 V/XJ |_f* UI\a£iOIV ULKUblj fl UiUllU Ulili p L>U *JJf k překážce nebo k hydmňku i k spuštění hor a téhož všeho handle příčinu dáti mohlo, stěžováni býti. Naposledy, pokud by mimo tyto artikule něco víeeji, co by tomu handli a consequenter JMCé vlastně užitečné býti mohlo, od nich vyhledáno a předneseno bylo, má jim od JMCé aneb zřízené komory české milostivý fedruňk prokázán, a ve všech jiných nastalých potřebách dobrá audiencí a rychlá expedicí udělena býti. 307 Pro dňvěření a lepší jistotu jest tato smlouva dvakráte přepsána, od nás komisařův předně našimi, s podpisem vlastní ruky, pečeťmi, i také pečetí městskou s podpisem radního písaře na místě rady i vší obce města Hory Kutné Bt vrze na a upečetěna. Stalo se na Horách Kutnách, 20. dne Juni léta 1625. Krištof G rad z Griinenberku, (LS) Jiří Simon z Rezenfeldu, (LS) JMCé ruda a hejtman s Jáchymstalu. JMCé účetní rada pH komole české. Hans Englman, JMCé služebník, (LS) oučetní pri puchalterii komory české. (LS) N. N. ěepmistři, ruda a všecka obec JMCé horního města Hory Kutné. Potvrzeno a ratifikováno na základě této úmluvy v Našem město Vídni dne 9. dne měsíce Juli létu 1625. Ferdinand v./r. (LS). Vilém z Vřesovic. Ad maudatum Sac- CaeB- Mjsttis propr. Herrman Tschorschmid v./r. i Nežli úmluva císařského stvrzení byla dosáhla, byli Kutnohorští jak zatykače na ně vydaného, tak i další povinnosti placení berně a kontribucí sprostčni tímto dekretem: Jménem a na místě JMCé krále a pána etc. Takové nařízení se činí při urozeném pánu panu Jáchymovi Slavatovi z Chlumu a Košmberku, a urozeném a statečném rytíři panu Jiřím mladším Mitrovském z MerayŠle, jakožto nej vyšších bernfcích království českého. Poněvadž jsou Šepmistři a konšelé i všecka obec města Hory Kutné vedle milostivé JMCé resoluce až do dalšího nařízení na ten čas všech a všelijakých berní a kontribucí osvobozeni; protož aby oni to tak opatřiti a naříditi dali, aby oni Kutnohorští při žádné takové berní a kontribuci, jakž výš dotčeno, do dalšího JMCé nařízení ničím obtěžováni a upomínaní nebyli, a další exekuce proti nim se zastavila. Vědouce, že na tom vůle JMCé naplněna bude. Ex Consilio Cameria Boemica 1. Juli 1625. Tato potvrzená a obci navrácená úmluva byla dne 2. září celé svolané obci oznámena tímto spfisobem:*) * „Obec všechna do kotcftv povolána, a předně od pana Jana Šreitra z Šreí-tentálu a pana Jana Heniocha k tomu od JMCé rychtáře nařízených všem z po-volnosti a poslušnosti poděkováno, a jim panem Sreitrem oznámeno, že jest pan rychtář JMCé sobě přál, aby sám přítomen býti, a to co Be říditi má, vykonati mohl. Ale, poněvadž pro nynější ránu boží morovou nebylo možno jemu Be Bern postavit!, protož žádá, že ho páni při sobě omluvena míti ráčí. Dále pak na místě JMCé pana rychtáře nečiní jak pánům sepmistrům a radě tak vší obci *) Pro Eajlmavoať předmětu, jakoi i dfilezitosti jeho podává ne pojednáni o tom ůplnč tak, jak obecním neb radním písařem v knize „Memorabilií" usneseno jest, co ukázka spfisobu tehdejšího obecnílio řízení. 308 tejna, že jest mu dnů pominulých, jmenovitě v pátek po ev. Agapilu (22. Augusti) léta přítomného v městech pražských od Jich Mtí pánů komisařů k tomu nařízených v přítomnosti pana hutmistra a pánův vyslaných z prostředků pánův ěepmistrův milostivá JMtí krále a pána našeho nejmilostivéjšího ratifikací kontraktu mezi JMCé pány komisary a vší obcí touto o celý handl horní, lesní i smeleovní 20. Juni téhož roku učiněného do rukou odvedena, aby ji pánům a obci odevzdal a k ofertýrovánf ji napomenul, protož že skrze ně je, jak předně pánům ěepraistrům a radě, tak vší obci tuto shromážděné odvozuje, n přátelsky napomíná, aby takovou milostivou ratifikací dotčeného kontraktu nic se tomu nerozpakujíce, že v něm v některých místech podle potřeby a pro vysvětlení něco přidáno, něco pak proměněno se nachází, poslušně a ochotně ujali, proti ní v žádné replikování se nevydávali, nýbrž s pomocí pána Boha všemohoucího podle ní ten celý handl horní, kdykoliv jim postoupen bude, ujali, a k tomu všemu zadosti činiti hleděli, jinak zajisté, nestalo-li by se toho, že jsou někteří cizozemci před rukama, kteří to rádi přijíti chtějí, k čemuž kdyby přišlo, mohou sami souditi, jak by s nimi nakládáno bylo, žeby nemajíce žádných milostí, jim podáni býti, a všecko, co by na ně uložili, podniknouti musili. Načež byla in origináli česká, jakož i v překladu německém dotčená ratifikací pánům ěepmistrům odevzdána a obci přečtena, jakož i od pánův pro ratifikací tu do Prahy vyslaných relací o jich jednání taní učiněna. Načež od pánův obecních oznámeno: Poněvadž jsou tomu jak z promluvení ústního na místě JMCé učiněného, tak z přečtené ratifikace, i z té od pánův vyslaných učiněné relaci vyrozuměli, jaká by JMCé milostivá ratifikace byla, co k tomu obcí ponavrženého kontraktu přidáno a v něm proměněno jest, a jaké na ohlášení pánů vyslaných k tomu odpovědi dány jsou; protož aby obec o to mezi sebou promluviti mohla, a páni že to také v jiném místě chtějí; a když vyrozumí, jaké by zdání obce bylo, své také zdání podle starobylého obyčeje oznámiti chtějí. Potom pak, když z obojí strany nahotově byli, a páni od obce zdání jejich žádali, obec pak toho nčiniti se spečovala, leč by páni nejprve své snesení jim v známost uvedli, po mnohém odporu páni oznámili: Ačkoliv bychom tím povinni nebyli, nýbrž dle starého spůsobu se držeti mobli, kdy vždycky obec nejprve své snesení, a potom teprva páni oznamovali, však aby z nějakého nedorozumění sjíti, a tato věc pokojně a tím časněji vyřízena býti mohla bez újmy starobylého spůsobu své zdání oznamují: že jsou milostivé JMCé ratifikaci i tomu všemu, co při odvozování jí od pánův komisarů proti některým ohlášením v příčině přidaných a proměněných kontraktních artikulů a klausulích promlouváno bylo, poroznměli, a nacházejí to, že proti takové milostivé ratifikací v nějaké replikování se chtíti vydávali velice nebezpečné i také neslušné jest, protož k tomu, aby se toho stati mělo, raditi nemohou, nýbrž nacházejí to, že taková milostivá JMCé ratifikací ujata, a ji ve všem zadosti dle nej vyšší možnosti učiněno býti má, k čemuž také aby pán Bůh svou milostivou pomoc dáti, a hojným svým požehnáním přítomen býti ráčil. Však nicméně, poknd by se v též milostivé ratifikací které klausule a punktata nacházely, které by tomuto, tak velikému vší obce této nákladu na 309 překližce byly, tu ještě má bedlivě vyhledáno, uváženo a při JMCé skrze poníženou suplikací o limitování, vysvětlení a napravení vyhledáno by ti; svláěté že i sami páni komisaři pánům vyslanom na ten prostředek okázali; i také fedruň-kem se zamluvili. Zatím pak, poněvadž správa a opatrování celého horního handle vsí obci této na vlastní náklad její náležeti bude a tím kontraktem toho se propůjčuje, aby obeo sama sobě officfry a jisty důchod zříditi mohla, protož potřebí jest to bedlivě uvážiti, jací by oficírové a správcové netoliko nad horami ale také statky a důchody obecními, které zase obci navráceny a postoupeny by ti mají, obratí a nařízeni by ti měli, tak, kdybykoliv k postupování hor anebo statkův a důchodů v obecních přišlo, ti aby k sobě to přijímati a říditi mohli. Dále bude potřebí i toho pilně uvážiti, odkud a jak by důchod ke všelijaké budoucí potřebě spraven bytí mohl, aby peníze před rukama byly, a ne teprve, když by vydány bytí měly, shledávány bytí musely.** Na to všecka obec skrze Sigmunda Kozla z Reizntalu svě zdání oznámila : „Že jest JMCá král a pán náš nej milostivější k tomu se milostivě nakloniti, a ten kontkrat mezi pány komisary a obcí touto strany všeho handle horního učiněny z milosti a moci své císařské a královské ratificírovati a potvrditi ráčil, to se vší ponížeností poddaně přijímáme a z toho pokorně děkujeme. Ačkoliv pak v některých místech v něm něco přidáno a proměněno jest, však poněvadž to v moci JMCé zůstávalo, že to na ten čas při tom zůstávaťi musí, a také nemožno tak nakvap lomu vyrozumět!, jestli v tom co na škodu obce této, zvláště však toho nákladu; a pozná-li se co takového, budou moci k JMCé skrze poníženou a pokornou svou suplikací se utéci a za limitování, vysvětlení a napravení aneb cokoliv jiného k tomu podobného žádati, poněvadž přístup k JMCé žádnému zamezen není, a JMCá ráčí milostivě jednoho každého v jeho potřebách vyslýchali. Pročež také tu milostivou JMCé ratifikací ujímají, a aby proti ní co replikováno bytí mělo, žáden nejsou. O oficíry a správce ku spravování d Dohod ti, z kteréhož by k takovému nákladu peníze přicházely, že jest potřebí promluviti, a to časně na místo postavit! také poznáváme, a pánům šepmistrům a spolu-radním s staršími obecními a pány. oamísoudci to poroučíme a v moc dáváme. Však při tom velice sobě stěžovat! musíme, že páni, jsouce vrchnost města tohoto, tak lenivě a nedbanlivě k oupusům zadržaiym dopomáhají, že do několika set mezi sousedy zůstává, a pavuňk obecní starého Kaňku všelijaký hydruúk trpí; k tomu na potřebných dopomožení se činí vězením i domů v a komor pečetěním, bohatým pak a možnějším, za kterými veliké sumy se nacházejí, nio se nečiní. Přítomní všickni že za to žádají, aby .v tom lepší bedlivost a spravedlnost zachována byla a žádného z nich v ničemž, ani také možnějších ušetřováno nebylo. Pak-li by se toho nestalo, a takovou lenivostí a nedbanlivostí vrchnosti a ne-správou hory tyto ku pádu přišly, že sobě to vysoce vyhrazují, že tím, kteří volně cupusy a jiné povinosti spravují, vinni byt! nechtějí, nýbrž sama vrchnost z toho pánu Bohu a JMCé odpovídati musí. Druhé: Poněvadž nemalá suma peněz ze sbírky na regiment kolatovsky 310 mušketýry a některých jiných za sousedy zAstává, odkudž hy při počátku toho nákladu nemalá pomoc učiněna býti mohla, protož aby výbérčf takových sbírek počty náležité učinili, restanti opravdově upomínaní byli, a toho sc, jak obyčej jest, do velké truhly vložilo. Jakým spusobem si obec potřebných peněz k tomu opatřiti hleděl a. Když bylo od pánů připovčzcno, že se tak zachovat! chtf, byla schůze tato památná ukončena.*) Na to v pátek po památce sv. Jiljí (2. září) sešli se páni k uvážení toho, jaký by důchod na zdržení celého handle horního upraven býti mohl a snesli se o nížepsané sbírky a koutribuci, a sice takto: Předně. Nákladnící vín mají a povinni jsou z každého sudu desítivěderního vína od zavření nadepsaného kontraktu po 10 zl. na hotových penězích výběróíra k tomu nařízeným vypraviti. Co pak dál c ji od dnešního dne šenkováno bude, tu z každého sudu po 9 zl. týmž výběrčíra dříve, než by takové víno načato, hned při posazení, bez kteréhož žádný podle předešlého o tom nařízení pod pokutou a trestáním na to již nařízeným nic šenkovati nemá, nýbrž každou nádobu obzvláštně saditi dáti povinen jest — odvozovati; a dříve, nežli by taková sbírka vypravena byla, žádnému víno posazováno a prodávati dopuštěno býti nemá. Však co se ungeltů v obecních dotýče, ten nicméně předešlým spusobem vycházeli, a tím všichni i vyšší stavové, kteří majíce pod právem tímto domy své vlastní, do nichž by jaká vína mimo vlastní svůj trunk skládali dali, povinni býti mají, a dříve, nežli by jej zapravili, nemá jim od šrotýřův nic skládáno býti. Řezníci aby dávali: z příhončích a krmných domácích volů po 1 zl. z roční jalovičky a volčete ..... 20 kr. z • 9 „ z vepřův, nunvic a sviň krmných . 10 „ z 6 „ ovce a je hněte........ - 3 „ Aby pak v tom dobrý řád zachován byl, budou povinni starší nad řezníky každého pátku a soboty všecky dobytky, které Be bíti a na krám vykládat] budou, domácí i přespolní pilně spatřovali, a od jednoho každého z řezníkův, podle povinnosti na to učiněné, takovou sbírku zúplna vybírali, a zase kde náleží x_____x__i____Ä__ ussuc uuvuKuvnu. Mlynáři z mouky kdekoliv prodané po každém korci žita a pšenice po 2 kr. a z jáhel na prodej zdělaných z každého korce po 4 kr., načež, starší pozor dávati, *) Písař radní učinil o tom tuto avláatnf poznámku: „Ohlasem' smlouvy tó, jisto na miste JMCé rychtáře Jan Heníoch Hradecký, JMCé prokurátor k tomu nařízený, před celou obcí vykonal, byla pokojní přijata, a to všecko bez nesnází a rozpakování konáno a vyřízeno bylo a žádný se s tím kontraktem nehonosí nenáležité. 311 a nařfdíc mezi sebou dobrý řád, aby v tom Žádného fortele užíváno býti nemohlo, tu takovou sbírku od cechovních svých každého týhodne vybírali, a kde náležeti bude, časné odvozovali. NicménČ také pekaři a pecnáři každého týhodne přednímu staršímu svému, co každý z nich od mlynářňv koupil, pf"jmouce k svému dobrému svědomí i duňi, oznamovali, pak to pilně pozná mená vati, a kde náleží odvozovali. Nicméně, koupil-li by který z nich co takového od mlynářův přespolních, kteří v zdejším cechu nejsou, při placení tu sbírku snfti, a týmž starším s jinou níže psanou odvésti povinen býti má. Pekaři a pecnáři z každého korce režné i bílé mouky, co by* toho koliv spekli, po 2 kr. Nákladníci piv domácích z každého sudu piva Páchovského k šenku vystaveného, mimo to co k obci předešle dávají, po 12 kr. šenkýři z sudu horkého piva 35 kr., bílého í^ořeckého 6 kr. (Tachovské pak pivo se vymiňujc, poněvadž z něj nákladníci platiti hudon.)*) A aby taková sbírka bez obtížností a zdražení piva vypravována byla, tu nemírná šrůtka z každého hořkého piva po širokém tolaru a z bílého po 15 kr. se vyzdvihuje. Soukennfci z každého kamene vlny, který by přespolním soukenníkům od domácích prodán byl, kupující 3 kr., prodávající též 3 kr. Z každého postavu sukna zde-udělaného po 24 kr. Tu pak sbírku z vlny vážný vybírali a na ní, jako nížeji psanou obzvláštní registra drželi, a kde náleží časně s počtem odvozovati má. Druhou pak z postavu udělaných starší nad soukenníky skrze ty osoby, které k ohledávání a znamenání suken nařízené jsou, tak, aby žádný z rámu postavu sníti nemohl, leč by nejprve tu sbírku odvedl. Aby pak týmž soukenníkům strany vlny také polehčení stati se mohlo, a přespolní soukenníoi od zdejší váhy odehnáni nebyli a jinam se neobrátili, nemají k obci nic víceji od váhy, než jak předešle bývalo, prodávající s kupujícím po 1 kr. dá vati. Krejčí z každého postavu sukna přespolního zde anebo kdekoliv koupeného ětyřpeěetného po......1 zl. — kr. třípeěetného — „ 30 „ dvoupečetného ......— „ 20 „ futertuchu ........— „ 10 „ Však co by od domácích soukennfků koupili, z toho se ta sbírka, poněvadž soukennfci z nich platiti budou, nepotahuje. A nemají žádného postavu na krám vykládali, nad to pak načínat), leč by je před staršími svými, přijmouo to k své víře a duši, že se v tom upřímně zachovali, opověděli, a tu hned takovou sbírku vypravili a to pod ztracením všeho *) Picliovské pivovary byly: 1. U oslového mlýna na předměstí Pácli, nyní Číslo 36, kde jest lirnčfma, a 2. na Dolejším města v novomlýnské ulici v Maígnibu, co jest nynrjií obydlí majitele kotonky číslo 636. 312 toho, co by se tak neopověděného vyhledalo a našlo. A starší povioni budou na ty opověděné a vyvážené postavy zvláštní registra držeti; nicméně po vyhlášení tohoto patentu všechny krámy a v nich sukna shlcdnouti, poznamenati a z nich i budoucně kupovaných takovou sbírku vybratí, a do kasy komu náleží s pořádným ouětem odvozovati. Nicméně budoucně podle potřeby krámy navštěvovali, a našli U by co nevypraveného, to v pokutu brati. Přespolní pak soukcnníci, kteří by zde buď o jarmárce aneb jindy sukna svá na lokty krájcti chtěli, budou povinni se u předního staršího opovědíti, a z každého postavu, nimiž by se na krám vyložili, témuž staršímu po 6 kr. dáti. Kupci a kramáři všelijací, poněvadž na rozliěné jich zboží jistého uložení učinili možné není, aby z každé kopy za všeliké kupecké a krámské zboží utržené po 5 kr. starším svým, posta více se před nimi každé neděle osobné, a při j mouce to, že se v tom upřímně chovají a ničehož nezatajují k své víře a duši, odvozovati. Tandléři, mandléři a pláten barvíři z každé kopy utržené, zachovajíc v tom ten spůsob jako kupci, kramáři a jiní, po 3 kr. Přespolní pak hudou povinni všecka plátna též barchety a jiné čajky před staršími nad plátenfky o povídali, a tu hned z každé štuky barchanu a mezulánu po G kr. a z kopy loket plátna lněného po 10 kr., konopného a pačesného po 5 kr.» z koudelných pak po 3 kr. týmž starším vypravili; načež tržný také pozor dáti, a našel-li by koho, že by takové sbírky nevypravil, jeho starším oznámiti. — Lojovníci a mydláři z každého kamene svíček a mýdla po 10 kr. Vinopalové z každého žejdlíku páleného, co se ho koliv zde napálí neh odjinud přinese, po päl krejcaru. Škrobaři z každé libry škrobu udělaného také po půl krejcaru. A žádný aby toho nic neprodával, ani ven nevyvážel, leč by to nejprve ve váze obecnf opověděl, převážiti dal, a takovou sbírku hned vypravil a to pod propadením všeho toho, co by tak prodávali chtěl, anebo té sumy, zač hy prodal. Načež také vážný registra držeti, tu sbírku přijímati, a z ní jako i z nadepsané časně počty činiti. Nicméně pří cechu formanském a kočovském, aby nic od škrobu a páleného, z nichž by tato sbírka vypravena nebyla, nepřijímali, a pod těžkou pokutou arestem šatlavním vedle uznání panského ven nevyváželi nařízeno; a při braných také aby na to pozor dávali, a všecko, co se vozí neb nese, prohlíželi, opatřeno býti má. Rybáři z každého kapra prodaného po bílém penízi, hlavní štiky...........1 kr., prostřední štiky........VB », Z putny vželijaké drůbeže .... 3 „ Podle čehož i přespolní, kteří by sem jaké ryby přivésti dali, a je prodávali chtěli, se chovati, a na to starší nad rybáři pilný pozor dávati, a žádnému, který by takové sbírky odvésti nechtěl, ryb prodávat] nedopouštěti. Ryby aby krom rybního trhu žádný nikdež jinde neprodával. Pernikáři, koláčníci, šiškáři a oplatníci z každé kopy utržené po 3 kr. 313 Punčocháři z každého páru punčoch mužských po 3 kr.t ženských po 2 kr., dětinských po 1 kr. Formané a kočí z každé^kopy vydělané po 3 kr.; však z toho, co by k horám a hutcm forovali a při tom vydělali, ee propouštějí. Jiní pak všickni, jako krejčí, postřihači, apatikáři, zlatníci, konváři, provazníci, (krom co k horám dělají), tkadlci, kožišnfci, kloboučníci, koželuzi, ševci, šoustni ž nfci, řezbáři, hrnčíři, bednáři, zámečníci, caňkáři, raečfri, nožíři, ěiflaři, hodináři, ručníkáři, sedláři, uzdáři, řemen áři, vackáři, pasíři, hřebenáři, bradýři, zedníci, tesaři, lazebníci a jiní řemeslníci, o kterýchž svrchu žádného vyměření se nenachází, z každé kopy utržené a vydělané po 2 kr., v tom se ve všem, jako i nadepsaní všickni, kteří zvláštního vyměření a nařízení nemají, tak jak o mlynářích dotčeno, každého týhodne starším svým odvozovati. Co se tesařův a zedníkův dotýče, do té sbírky i čeládka jich se pojímá, kterouž mistři jim porážeti, a z ní se před staršími přiznávati povinni budou. Aby pak tu nic nescházelo, budou starší všech cechův a pořádkův na to povinnost činiti, dobrý řád držeti, ty sbírky každého týhodne vybfrati a do kasy b poznávacími listy odvozovati, a žádnému nic nepřihlfžeti, spolu pak cechovní jich každého dne nedělního sami osobné před staršími svými se stavětí, a přijmouc to k své víře a duši, co jsou toho týhodne při svém odchodu a handli, živnosti a řemeslu měli, odbyli a utržili, hned takovou nařízenou sbírku, co se jf komu dostane, od sebe pokojně a volně pod ztracením živnosti odvozovati. Jablečníci, omastníci, hrstnfei, hokynáři, v tůních i suchých rybách handlfři, podobně z každé kopy utržené po 2 kr. A poněvadž mezi nimi posavad žádného pořádku není, a beztoho takové sbírky nesnadně a ne zúplna by vycházely, má mezi nimi jistý pořádek nařízen býti, a oni se v tom jako jiní cechové a pořádkové strany dotčených sbírek a přiznávání chovati, a mezi sebou žádných, kteří by od pánův Šepmistrňv a rady živnostní povolení, a na to certifikací vydané neměli, netrpěli. Však co se lidí přespolních dotýče, kteří by sem jaké omastky a jiné viktualie na trh přinášeli, ti se v to nepotahujf, kromě co by na vozích od ovoce všelijakého čerstvého neb suchého přivezeno bylo, z toho aby po 1 zl. dáti, a forman nebo kupec z každé tnny herinků zde prodaných a složených po 20 kr. vypra-viti povinni byli. Co se obilí sem do města prodaného neb vezeného dotýče, z každého korce žita, pšenice, prosa, hrachu a jáhel po 1 kr., ječmene a ovsa po půl kr. Však oves, oo by ho k horám koupeno bylo, ee vymiňuje. A tu sbírku mají braní do obzvláštních pokladnic k té potřebě zřízených vybfrati, a že se v tom upřímně chovati budou, a žádných takových peněz do rukou přijímali nechtějí, do závazku přiloženo míti. Jestliže by pak kdo co za branou koupil, což sice těžce zapověděno jest, a trpěno býti nemá, budou povinni rychtářové předměstští na to pozor dávati, tu takovou sbírku vybrati, a každého takového, buď on mlynář neb kdokoliv jiný, bez ušetření osoby k úřadu šepmisterskému oznámiti. 314 Co ač úrokov k obcí z zahnul a jiných gruntů v, též platu z pronajmuv niíet a eklepfiv obecních dotyce, ráčili páui takové úroky a pronájem k té potřebí horní zvýšiti, jakož pak pánům nařízeným za dobré se vidí, zvláště pak co se pronájmu sklepův obecních, an mnozí na dosti skrovné peníze se pronajímají a mnohem vyseji pronajaty býti mohou, toho při spravedlivém jich uvážení, jako také, měli-li by ti, kteří jaké rolí, z mandclův neb korefiv prodaného obilí jakou sbírku dávati, zanechává. Mezi podruhy a nájemuíky, kteří v Žlídném cechu a pořádku nejsou, má také cech nebo pořádek nařízen a na jednoho každého z nich, co by dávati měl, podle povahy jeho uloženo býti, a starší nad nimi strany té sbírky tím spůsobem, jak jiní cechové a pořádkové z ú plna se zachovalí. Naposledy. Poněvadž na tom nemálo záležeti bude, aby hory stříbrné valněji nežli posaváde kveldykovány byly, i do erckauťu tím víceji stříbra, an by tudy snad i z této sbírky časem sjfti mohlo, přicházelo, mají všickni obyvatelé a sousedé zdejší, kteří posaváde žádných táhl v nemají, anebo něco na skrovnosti, k tomu opravdově a skutečno, aby podle povahy, velikosti neb skrovnosti živnosti své doly ujímali a pavovali přidržáni, a nad tím náležitá ochrana držána býti; a na budoucí časy žádnému živnost městská ani městské právo propůjčováno a udělováno nebýti, leč by předně se ohlásil, jakou by Živnost véäti chtěl, a za tím rukou dáním přislíbil, Že z té živnosti své jistý počet tálův pavovati, a nicméně tomuto nařízení dosti činiti, i jiné všelijaké povinnosti vykonávati, a všecka břemena a jha nésti chce a bude. Nemá také žádný z sousedův žádného z lidí přespolních do domu svého přijímatí. Však ty svrchu psané sbírky a platy dotud toliko, dokud by k tomu nákladu hornímu se jich potřebovalo, trvati mají a v moci panské a obce zůstávati bude, podle potřeby je promění ti, zvýšiti, též na čas nebo do konce od nich npustiti. Ustanovení to bylo v pátek po památce sv. Ludmily přede vší obcí předneseno, od ní přijato, a ještě téhož dne veřejně vyhlášeno, a tak všeobecně k zachování nařízeno. Na to hnedle dne 9. září byly k povinnostem horním tyto osoby nařízeny, a sice: za hormistra Matyáš Rnlla, za správce a účetního Mikuláš Vodňanský z Čazarova a Jan Spis z Hartenfelsu, a ti aby sobě třetího za písaře, koho vě-děti budou, přijali, a všecky příjmy a vydání správovab a vůbec to vše, co úředníkům mince a účetnímu posaváde náleželo, řídili a spravovali; kteříž také po mnohém předkládání a výmluvách pouze proti zámluvě té, že páni a obee jich nechce opouštět!, nýbrž ve věech potřebách chránit! a fe d rov s ti, to k sobě přijali; však Mikuláš Vodňanský s tou výminkou, že toliko na půl roku toho přijímá, a vyroznmí-li, že by tomu dosti něiniti nemohl, aby z toho zase propuštěn a mimo vůli svou v to potahován nebyl.*) *) Za správce viech dficliodn a statků obecních byl nejprve Sigmund Kozel z Beíznth&lu volen, který však oznámil, že má pro sebe slušné a spravedlivá príčiny, pro které na se takové práce při-jmouti nemaže, a z telio pnznati lze, Se úřad takový, který s mnoha nepříjemnostmi a s velikou odpovědností spojen býti musel, nikoho nelákal. 315 20 Byl také Vavřince Neuman, posavad ní h ut mistr, povolán a žádán, aby tu povinnost, kterou posaváde zastával a na sobě držel, také jakožto soused obci se k tomu propůjčil, což on do roka k sobě přijal.*) Mandát císaře Ferdinanda II. o minci stavovské a Fridrichově, že do dvou měsíců již jen domácí nově bitá, zvláště groše tříkrejcarné přijímali se mají; stará i nehodná mince že odváděli se má jako pagament do mincoven a žádná mince ze země vynášena býti nemá. Ve Vídni, 17. prosince 1629. — Z tiňtčnéko originálu v Hlinském museu okresním diplomaticky vypsal pan J UC. K. V. Adámek. My Ferdy nand Druhý / z Božj Milosti wolený Kžjmský Cýsař/ po wssecky časy Rozmnožitel Jižjssc / a Vherský, Cžeský / Dalmátsky / Charwátský / oc. Král / oc. Arcyknjže Kakauské / Markgrabě Morawské / Lucemburské a Slezské Knjže/ a Lužický Markgrabě / oc. Wssem Obyvatelům a Poddaným Nassým Dědičného Králowstwj Nasseho Cžeského / gakóho by ti koliw Důstogenstwj, Ržádu a Powolánj byli / Milost Nassý Cýsařskau a Králowskau, též vssecko dobré wzkazugem / Wěrnj milj: Gakožw dobré paměti snassyte/ kterak sme přcdcsslého 1624. též 1626. Léta / skrze otcwřené Mandáty / za přjčinau wznikló roztržitosti w Miucy wydané / pro gednobo každého wčdomost / gakého Rázu třj Kreycarnj grosse/wedle Mince Nasseho wlastujho liazu / w tomto Nasscm Dědičném Králowstwj Cžeském / zau-plna a za dobré přigimané / y zase wydáwané býti magj / wůbec wyblásyti dali: A naproti tomu toho do Ach tu daného Falckraběte Frydrycha / též y ginau Mincy w pominulé Rebclligj bit a u / netoliko pro gegj nehodnost / ale také pro Náss wlastní Cýsařský a Králowský při tom záležegjcý respect, za ncplatnau vzňali / a do konce zapowčděli: Též y ginau wsseligakau w Zemj této procházegjcý Mjncy / gako Důtky / Dewět, a Deset kreycarnjky / pod Ssrcknberským Kázem / Item Třj kreycarnj grosse mnohých rozličných líázůw / genž wůbec Patentnj grosse slugj t dokonce zapowčděli / aby toliko k Auřadňm Nassým Mincowujm k wymčněnj, podle wysazené Ceny Střjbrného Zrna odwozowané byly / nařjdili. Wssak nicméně každodennj skussenost to s sebau přinássj, kterak weyss dotčená zapowěděná Mjnce /w té*mž Dědičném Králowstwj Nasscm Cžeském posawád walně prooházý/ a netoliko do Mincy Nassých se nedodáwá / ale od některých obmyslnýcb Han-dléřůw/podle giných Pagamentůw, wyměňowánn/a vkrytě wen'z Země proban-dlowána / ano y také mezy tím, Násse wlastnj Třj krejcarnj grosse, gichž sine za mnohokráte Sto Tisýc Zlatých mincowati dáti Ráčili / rozpartyrowané býwagj : Y vzňali sme toho za potřebu býti / takové předesslé Patenty Nasse obnovíti / a ge, pro zdrženj Násse Králowské Mjnce, lépegi wyswětliti. A protož o tom milostiwě a na konee Poraučjme, Nařizugeme a Vstáno w u geme / Aby bu-daucné w Dědičném Králowstwj Nassein Cžeském / předně v b b e-liká cyzý přespolnj drobná/ gakákoliw zegmena / která se gesstč w Zemj *) Persekuce Hory Kutné pn bitvu Búloborské, sepsal Petr M. Veselský, str. 201—218. 316 kde koli nacházy / aneb skrze koho koliwby do Země wnessená byla/aneb gesstě wnésti mohla obzwlásstné pak ta w gmjnulé Ilebelligj a před Caladau w Cžechách, Mnrawě a Slezsku bitá Mjnce / od DátŮm*) tohoto Listu nic délegj než do dwauch MěsýcŮw pořád zbôhlých w obeenjeh Handlíc h a Obchodech/za běž n a u a beru au trpjna nebyla. Po wygjti pak téhož času / dokonce zapowéděná / a za nic giného/ než toliko za P a g n m c n t držána / a do Nassych Mjn-cownjch Auřadňw / proti nařjzcné dostatečné záplatě podle Feynu / odwozo-wána / tu na hodné Penjze přeinincowána / a tak obecnému dobrému / zase nj spomoženo bytí má. Za druhé: Co se pak té wětssj Zlaté y Střjbrné Mjnce / totiž Dukátůw / Korun Reynských, aneb oerwcných ZlaCých / a těm podobných / gako y celých, půl Tolarů w, neb Ortůw Ržjsských dotýěe I- ta má při tom až posawád trwagjcým běhu a swém Valoru / na ten éas neproménitedlná zůstali. Třctj: Wedle toho tolikéž Násse předesslé wňbec wyhlásaené Patenty a přjsné Zápo-wědj / z strany wy wožowánj a propartyrowánj wen z Země / gak swrchu dotčené k bránj a wydáwánj zapowěděné Mjnce/ tak y giných Pagamentůw/Nalomených* y Zrnatých Střjber/ zase tuto opáčené a potwrzené gmjti chceme: Totiž/aby od Datům *) tohoto Patentu / žádný budto domácý neb přespolnj žádných takowých Pagamentůw a Nalomených Stříber/ aniž také té w tomto Dědičném Králowstwj a giných Zemjch Nassých bité Mjnce / totiž Třj krejcarujch grossůw, gedno-duchých Kreycarůw a Trognjkův / Item starých Cýsařských a Arcyknjžccých grossůw / též Plecháčňw / bjlých, y malých grossůw / buď potutedlně neb zgewně / k tomu cýli/žc by to wsse potomně z Země wywésti chtěl/wy měň o wati / za giné Zbožj proffregmarčowati / aneb pod gakau koliw domnělau barwau wy kupo wati se nepokaussel. Gakož pak také pro dalssý toho wy warowánj p o. k a u t n j Pagamentůw gadřenj a ssmelcowánj / též y Zlata odháněnj / b u d a učně žádnému z Křestianůw ani Zidůw (kromě toho komužby od Komory Nassý Cžcské powoleno bylo) dopusstěno a trpjno bytí nemá. Gestližeby pak kdo postižen byl, anby té nynj zapowěděné Mjnce, w Kupowánj neb Pro-dáwanj, wždy vžjwati / gi do Nassých Mincownjch Domňw k wyměňowánj odwcstt bc Bpečowal / nýbrž podle giných pagamentůw wen z Země propartyrowati chtěl / ten Netoliko to tak nashromážděné Zbožj wsseekno do Komory Nassý w Pokutě propadnauti / ale také dle uznání na Hrdle ztrestán / tomu pak genžby ta-kowého přestupnjka oznámil / třetí djl, z téhož Contrabantu wydán býti má. Cžtwrté: Aby tolikéž z strany wytněněnj swrchupsané zapowěděné Mjnce / tj kteřjž od Mincownjch Domov Nassých přjliss wzdáleni gaau / sobě co stěžowati přjčiny neměli: Pročež y to také nařjzcno gest/aby gisté Osoby / proti vkázanj obzwlasstnjcb Patentňw z Komory Nassý Cžeské gjm na to wydaných / takowý Wexl aneb Měnu prowozowali/ a Lidem bez podwodůw náležitě/gak se obapolné mezy sebau n arown agj / platili. Páté: Ačkoliw gednomu každému swo bod no gest že na Zlaté y Stříbrné hrubé Mincy k prowozowánj Obchodu Bwého / co koliw *) Po 8ira.no jest připsáno: PuMikowani. 317 20* potřcbuge / z tohoto Králowstwj do gioých cyzých zemj / gako y také na hotowé drobné Mjocy do ginýcl) Nassých Dedičných Zemj / kdež takowá Mjtice berná gest odwesti a wyslati může: Wssak ten každý / má se při Auřndč Nassem Cclnjm ohlásytj / a prawdu wyznati / že žádné zapowčdčné Mjnce ' ani Pagamentů / neb Stříbra z zcmč neweze: Gakož pak pro lepšej Ržád / gedcn každý / gakéhokoliw Stawu kdožby gnkékoliw Stijbrné nádobj k rozdčlánj do Itžjmské. Ržjbbc / aneb někam ginam wyslati chtěl / powinen bude při Nás o vdčlenj mu obyčeguého Pas-czetle / poslussnč se ohlásyti / a odpowědj na to očckáwati. Přikazugem tehdy a poraučjme o tom milostiwě a dostatečně / Předně Nassyin Králowskym Mjsto-držjcym / Neywyssjm Auřednjkům a S&udcům Zemským / též Presydentu a Rad-dám Zřízené Komory Nassy/gako y Hcytmanňin Kragakym, Purgkmistrňm / Parnasům / Konssclům a Rychtářům / wssem wůbec y gednomu každému / kteřj k obu na mjstě Nassem / w často gmenowaném Dědičném Králowstwj Nassem Gžeském / co řjditi a sprawowati magj/aby oni nad tauto milostiwau Resolucy a Mandátem Nnssym / we wssoch Puňktich / náležitau ochranu ruku drželi / a přestupnjky ne-proměnitedlnym trestánjm pokutowali / Na čemž milostiwá a konečná wůle Nassc Gysařská a Králowská naplněná bude. Dán v Městě Nassem Wjdnj / Sedmnáctého dne Měsjce Prasyoce/Léta dobjhagjcýho / Tisycyho Ssestistého Dwadcátého De-wátého: A Králowstwj Nassycli Ržjmského Gedcnáctého / Vherského Dwa-náctého / a Cžeského Třináctého. 318 Mincmistři českých mincoven a jich znamení za Ferdinanda II. (1620 1637). Mincovna v Praze: Tab. XI. značka 27. Dvojití lilie s přeponou v závorkách: Pavel Skřeta Sot- novský ze Závořic 1620. „ XI. „ 22. Srpek měsíce pod šesti h roto u hvězdou v závorkách neb bez nich: Beneš Hubracr ze Sonnlcuthenu 1620—1623. „ LI. „ 46. Polovina okřídleného noha bud v závorkách neb bez nich: Jan Bartoloměj Suttner ze Suttenbachu 1623—1625. „ XI. f, 22. Srpek měsíce pod šestihrotou hvězdou v závorkách neb bez nieh: Beneš Hiibmcr ze Sonnlcuthenu 1625—1630. „ LI. „ 47. Štok k ražbě v závorkách neb štítku: Tobiáš Šustr z Gold- perka 1631—1636 (a Bice od roku 1031—1632 jako správce mincovny, od lieminiscere r. 1632 jako mincmistr). Po jeho smrti vedla správu vdova po něm: Dorota Sustrová 1636-1637. „ LI. „ 48. Huka držící hvězdu šestihrotou v rozvilinách: Jakub Wern- hard (Bernard) Wôlcker 1637. „ LI. „ 49. neb 50. KanČÍ hlava bud volná neb v závorkách: Eliseus du Bois, Eggenborský (Krumlovský) mincmistr, 1630—1631. Mincovna v Kutné Hoře: Tab. XI. značka 39. neb 40. Šestipaprsková hvězda bez ob vodku neb v závorkách neb i v štítku: Úředník mincovny Šebestián Holzl ze Sternsteinu 1620—1632).*) Značka O *■ j- kruh prázdný: Místo neobsazeno léta 1632—1633. Tab. LI. značka 49. Dvě skřížená kladívka v závorce neb v srdčitém štítku: ' Úředník mincovny Hanuš Pruns 1633— "f 1635. Značka (3 t. j. kruh prázdný: Správce zatímní Vavřince Neumann 1635—1636. Tab. LI. značka 50. Ruka držící tři Šípy v závorkách : Úředník mince Daniel Kavka z Tolnštejna 1636—1637. Mincovna v Jáchymové: Tab. XI. značka 32. Hlava lví s vyplazeným jazykem v obvodku: Centurio Lfengefeldor 1620-1621. „ LI. „ 51. Levé křídlo orlí v závorkách: ŘehořSteinmiillcr 1621—1637. *) Koku 1620 měl ročního platu 350 ssl. rýn. 8 kr., totiž každého tóliodue 6 zl. 44 kr. 319 Zkoušecí mince (gvardiijiii) & řezači želez při českých mincovnách za vlády Ferdinanda II Zkoušecí mince v Fráze: ítehoř Steimnuller 162U—1621, Hanuš Erckher 1621*"—1624, Jiří Raick 1624—1625, Jan Bart. Suttncr ze Suttcnbachu 1625, Scbald Dierlcbcr 1625 4629,, správce mincovního úřadu Tobiáš Šustr z Gold-perka 1629—1632, David Wildt 1632-1637. Řezací želez pro Pražskou mincovnu: Hanuš Konrád Greutter 162U —1625, Krištof Engelhart 1625—1626, Donat Starckh 1626—1036, Kašpar Ófťmgcr 1636—1637, Šalomoun Skultct 1636 1637. Zkoušecí minoe v Kutné Hoře: Samuel Kavka v Tolnštejna 1620 — 1632*), Jan Vrespasian Kouřimský 1635, Jan Gellar 1637. Řezač želez pro Horskou mincovnu byl též pražský zlatník Hanuš Konrád Greutter 1621—1626. Zkousec minoe v Jáchymově: David Knobloch 1620 1632. Úředníci moravských a slezských mincoven V za Ferdinanda II. (1620-1637). Mincovna v Brně. Znamení mincovny (B) neb VS) „ 443. Tolar o 120 kr. z r. 1621 K. H. úř. m. Šebestián Híilzl zc Sternsteinu. „ 444. Tolar o 150 kr. z r. 1622. K. H. Úř. m. Šebestián Holzl zc Sternsteinu. „ 445. Tolar o 150 kr. z r. 1622. J. m. Řehoř Steinmiiller. „ 446. Půltolar o 60 kr. z r. 1620. P. m. Pavel Škreta Šotnovský zc Závořic. „ „ „ 447. Půl tolar o 75 kr. z r. 1622. P. m. Beneš Hiibmer zc Sonn- leuthcnu. Tub. LIV. obr. 448. Patnáctikrejcar z r. 1622. P. m. Beneš Hubmer ze Sonn- leuthenu. „ 449. Půltolar o 48 kr. z r. 1621. K. H. úř. m. Šebestián Holzl ze Sternsteinu. „ „ „ 450. Půltolar o 75 kr. z r. 1621. K. H. Úř. m. Šebestián Holzl zc Sternsteinu. „ r „ 451. Čtvrttolar o 37 kr. z r. 1621. K. H. úř. m. Šebestián Holzl ze Sternsteinu. „ „ 452. Čtvrttolar o 30 kr. z r. 1621. K. H. úř. m. Šebestián Holzl ze Sternsteinu. „ 453. Půltollar o 60 kr. z r. 1621. K. H. úř. nt. Šebestián Holzl ze Sternsteinu. „ „ „ 454. Půltolar o 48 kr. z r. 1621. J. nt. Řehoř Steinmiiller. „ „ „ 455. Patnáctikrejcar z r. 1622. J. nt. Řehoř Steinmiiller. Tab. LV- obr. 456. Groš z r. 1621. P. m. Beneš Hubmer ze Sonnlentbenu. n „ „ 457. GroS z r. 1622. P. nt. Beneš Hubmer ze Sonnleutbenu. „ „ „ 458. Groš z r. 1622. P. m. Beneš Hubmer ze Sonnleutbenu. „ 459. Groš z r. 1621. K. H. úř. nt. Šebestián Holzl ze Sternsteinu. „ 460. Groš z r. 1622. K. H. úř. m. Šebestián Holzl ze Sternsteinu. r 461. Groš z r. 1622. K. H. úř. m- Šebestián Hólzl ze Sternsteinu. „ 462. Krejcar z r. 1622. K- H. Úř. m. Šebestián Hiilzl ze Sternsteinu. 323 T:ib. LV. obr. 463. Půlkrejcar z r. 1022. K. H. ůř. m. Šebestián Holzl ze Stcrnsteinu. „ „ „ 464. Čtvrtkrejcnr z r. 1022. K. H. úř. m. Šebestián lliilzl ze Stcrnsteinu. Mince lepšího zrna z mincoven českých: Tub. LV. obr. 465. Tolar z r. 162ií. P. nt- Jan Bartoloměj Suttner ze Sul- tcnbacbu. „ „ „ 406. Tolar z r. 1020. P. m. Beneš Iliibmer zc Sonnlcuthcnii. „ 407. Tolar z r. 1634. P. m. Tobiáš Šusti* z Goldpcrkn. Tab. LVI. obr. 468. Tolar z r. 1637. P. nt. Jakub Wernhard Wolckcr. „ „ „ 409. Tolar z r. 1624. K. H- Úř. m. Šebestián Holzl ze Sternsteinu. „ „ „ 470. Tolar z r. 1030. K- H- úř. m- Šebestián Holzl zc Stcrnsteinu. „ „ „ 471. Tolar z r. 1634. K. H. Úř. m. Hanuš Priins. ., „ „ 472. Tolar z r. 1021. J. m. Řehoř Stein inťdlcr. „ 473. Tolar z r. 1626. J. m. Řehoř Steimmillcr. Tab. LVU. obr. 474. Dvoutolar z r. 1623. P. nt. Jan Bartoloměj Suttner zc Suttenbachu. „ „ „ 475. Dvoutolar z r. 1628. K. H. ůř. nt. Šebestián Holzl zc Sternsteinn. „ „ „ 476. Pfiltolar z r. 1625. P. nt. Jan Bartoloměj Suttner zc Suttenbacbu. „ „ „ 477. Pfiltolar z r. 1633. P. nt. Tobiáš Šustr z Goldpcrkn. „ 478. Půltolar z r. 1624. K. H. Úř- m. Šebestiau Holzl ze Stern-steinu. „ ,. (, 470. Půltolar z r. 1620. K. H. Úř. nt. Šebestián Holzl ze Stern- steinu. Tab. LVI1I. obr. 48U. Půltolar z r. 1633. K. H- ůř. m. Hanuš Pruns. „ 481. Půltolar z r. 1624. J. nt. Řehoř Steinmiiller. „ „ „ 482. Čtvrttolar z r. 1623. P. nt. Jan Bartoloměj Suttucr ze Suttenbacbn. „ „ „ 483. Čtvrttolar z r. 1625. P. m. Beneš Húbmer zc Sonnlcíitbcnu. r, „ „ 484. Čtvrttolar z r. 1632. P. nt- Tobiáš Šustr z Gold perka. „ „ „ 485. Čtvrttolar z r. 1630. K. H. Úř. nt. ŠebeBtian Holzl ze Stern steinu. „ „ „ 486. Čtvrttolar z r. 1018. J. m. Centurio Lengefelder. rt „ ,. 487. Čtvrttolar z r. 1621. J. nt. Kehoř Steiuraůllcr. „ „ „ 488. Čtvrttolar z r. 1624. J. to. Kehoř Steinmiillcr. Tab. LIX. obr. 489. Groš z r. 1625. P. m. Jan Bartoloměj Suttner ze Sut- tenbachu. „ „ „ 490. Groš z r. 1626. P. nt. Beneš Hůbmer zc Sonnlcuthcnu. „ „ „ 491. Groš z r. (1)629. P. nt. Beneš Híibmer ze Sonnleutbcnu. 324 t i» 11 Tnl>. LIX. obr. 492. Groš z r. 1031. P. m. Tobiáš Šustr z Guldperka. „ „ „ 403. Groš z r. 1035. P. m. Tobiáš Šustr z Goldperka. „ 404. Groš z r. 1637. P. nt. Jakub Wernhurd Wolcker. „ „ „ 405. Groš z r. 1630. P. m. Eliseus du Bois. „ „ „ 406. Groš z r. (1)631. P. m. Eliseus du Bois. „ „ „ 407. Groš z r. 1624. K- H. Ůř. m. Šebestiau Holzl ze Stern- Bteinu. „ „ 408. Groš z r. 16lf7. K. H. Ůř. m- Šebestián Holzl ze títeru-s ternu. „ „ 400. Groš z r. (l)63u. K. H. ůř. m. Šebestiau Hóbd ze Steru-steiuu. „ 500. Groš z r. 1631. K. H. Ůř. m. Šebestián Hiilzl ze Stern-stcinu. (Opis lícní bez titulu císaře řím. a krále něm.'.) „ „ „ 501. Groš z r. 1633. K. H- Ůř- m. Hanuš Prung. „ „ „ 502. Groš z r. 1635. K. H. zatímní správce Vavřince Neumann. „ „ 503. Groš z r. 1636. K. H. Ůř. m. Daniel Kavka z Tolnátcjnn. „ „ „ 504. Groš z r. 1624. J. m. Řehoř Steinmuller. „ „ „ 505. Groš z r. 1633. ). m. Řehoř Steinmuller. „ ii „ 506. Groš z r. 1633. K. H. Místo úředníka mince neobsazeno. Tab. LX. obr. 507. Krejcar z r. (1)627. P. m. Beneš Hubmer ze Sonn- leuthenu. „ „ „ 508. Krejcar z (1)637. P. m. Jakub Wernbard Wolcker. „ „ „ 500. Krejcar z r. (1)624: K. H. ůř. m. Šebestián Holzl ze Sternsteinu. „ „ „ 510. Krejcar z r. (1)624. K. H. Úř. m. Šebestián Holzl ze Sternsteinu. ' || „ „ 511. Krejcar z r. 1627. K. H. Ůř. m. Šebestián Holzl ze Sternsteinu. „ „ „ 512. Pfilkrejcar z r. 1610. K. H. ůř. m. Šebestián Holzl ze Sternsteinu. „ „ „ 513. Půlkrejcnr z r. 1620. J. m. Řehoř Steinmuller. „ „ „ 514. Čtvrtkrejcar z r. 1624. J. m. Řehoř Steinmuller. „ „ „ 515. Desítidukát z r. 1634. P. m. Tobiáš Šustr z Goldperka. „ „ „ 516. Pětidukát z r. 1622. P. m. Beneš Hubmer ze Sonu- leuthenu. „ „ „* 517. Dvoudukát z r. 1637. P. m. Jakub Wernbard Wolcker. „ „ „ 518. Dukát z r. (1)630. P. m. Beneš Hubmer ze Sonnleuthenu. t, ti » 510. Dukát z r. 1630. P. m. Eliseus du Bois. „ „ ,. 520. Početní peníz z r. 1624. K. H. úř. m. Šebestián Holzl. „ „ 521. Početní peníz z r. 1630. K. H. úř. m. Šebestiau Holzl. „ „ „ 522. Slezský současný grošfk falešný (?) bez letočtu (z času dlouhé mince). 325 Mince dlouhá (špatného zrna) z mincoven českých a moravských: Tub. LX1. obr. 523. Čtyřiadvacetník z r. 1623. P. m líeneô Ilubmcr zc tkám- lcnthcnu. „ „ „ 524. Dvanáct nik z r. 1C21. P. m. Beneš Hiibmcrzc Sunnlcutliciiii. „ „ „ 525. Hranáó tolarový z r. 1021. 0. m. Petr Herna. „ 520. Patnáctník z r. (1)622. 0. m. Baltazar Zwirner. „ „ 527. Pňltolar o 75 kr. z r. 1622. 0. m. Baltazar Zwirner. „ „ „ 528. Tolar o 150 kr. z r. 1022. 0. m. Baltazar Zwirner. „ „ „ 529. Pňltolar o 60 kr. z r. 1621. 0. 01. Baltazar Zwirner. Tab. I.X1I. obr. 530. Osmaětyřieítník z r. 1621. 0. m. Petr Herna. „ „ „ 531. Usmaetyřieítník z r. 1621. 0- m. Baltazar Zwirner. „ „ „ 532. Osmaětyřieítník z r. 1021. 0. 01. Baltazar Zwirner. n Mince lepsiho zrna z mincoven moravských: Tab. I,XII. obr. 533. Tolar z r. 1624. B. m. Kašpar Wecker. 534. Groš z r. 1624. B. IM. Kašpar Wecker. 535. Gros z r. 1624. B. m. Kaspar Wecker. 536. Groš z r. 1624. B. m. Kašpar Wecker. 537. Groš z r. 1625. B. m. Kašpar Wecker. 538. Krejcar z r. (1)624. B. m. Kašpar Wecker. 539. Krejcar z r. (1)624. B. m. Kašpar Wecker. 540. Krejcar z r. 1624. B. lil. Kašpar Wecker. 541. Krejcar z r. 1624. B. 01. Kašpar Wecker. 542. Krejcar z r. 1626. B. lil. Kašpar Wecker. »1 » II ti ii n ii li i» u ii li ii »i 1» li ii li rab. LXI li »i ji li i* ti »i li i* li » li i* u li li li li n i» i» i» i* « 11 1» ii ii ii ii ii ii i» 11 -1 11 544. Tolar z r. 1624. 0. 01. Baltazar Zwirner. 545. Groš z r. 1624. 0. 01. Baltazar Zwirner. 546. Groš z r. 1628. 0. m. Matyáš Fcllner z Feldecku. 547. Groš z r. 1629. 0. Ol. Matyáš Fcllner z Feldecku. 548. Groš z r. 1629. 0. 01. Matyáš Fellner z Feldecku. 549. Groš z r. 1637. 0. 550. Krejcar z r. 1624. 0. m. Baltazar Zwirner. 551. Krejcar z r. 1627. 0- m. Matyáš Fellner z Feldecku. 552. Krejcar z" r. 1628. 0- m. Matyáš Fcllner z Feldecku. 553. Krejcar z r. 1629. 0- 01. Matyáš Fcllner tz Feldecku. 554. Krejcar z r. 1631. 0- 01- Matyáš Fcllner z Feldecku. 555. Krejcar z r. 1632. 0. m. Matyáš Fellner z Feldecku. Mince dlouhá (Spatného zrna) z mincoven slezských: Tab. LXIV. obr. 556. Čtyřiadvacetník z r. 1622. „ „ „ 557. Čtyřiadvacetník z r. 1623. V. 01. Baltazar Zwirner n „ „ 558. Čtyřiadvacetník z r. 1623. V- W. Baltazar Zwirner. 326 Tab. LX1V. obr. 559. Čtyřiadvacetník z r, 1023. V. m. Baltazar Zwirner. ,. „ 500. Čtyřiadvacetník z r. 1023. V- nt- Baltazar Zwirner a Hanuš Tuchmann et. „ „ „ 5ti 1. Čtyřiadvacetník z r. 1023. V. m. Hanuš Tuchmann st. ,, „ „ 5(i2. Čtyřiadvacetník z r. 1043. Hl- m. Jan Jakub Huscr. „ „ „ 563. Čtyřiadvacetník z r. 1023. Hl- m. Baltasar Zwirner. „ „ „ 504. Čtyřiadvacetník x r. 1023. Znamení: dvojitá lilie. „ „ 505. Čtyřiadvacetník z r. 1023. Znamení: růžice a prsten. Tab. liXV. obr. 500. Čtyřiadvacetník měděný 7. r. 1023. Znamení: velká lilie. „ „ „ 507. Patnáctník z r. (1)023. V. m. Baltazar Zwirner. (l)lc originálu ze sbírky p. Frant. Vambcry, c u krm i stra v Pardu bicích.) » tt 508. Groš podoby polské z r. 1022. »■ tí tt 509. Groš z r. 1022. It tí « 570. Groš z r. 1022. - Mince lepšího zrna z mincoven slezských: Tab. LXV. obr. 571. Tolar 7. v. 1025. Op. vardajn Šalomoun Freutzel. si 572. Tolar z r. 1027. V- m. Jan Zieszler. o 573. Tolar z r. 1632. V. m- Jan Zieszler. Tab. DXVI. obr. 574. Pfiltolar z r. 1632. V- m Jan Zieszler. tt tí M 575. Groš z r. 1625. V- vardajn Hanuš Riegcr. " »> tí tí 576. Groš "z r. 1626. V- vardajn Hanuš Riegcr. »» tí tí 577. Groš 7. r. 1627. V. vardajn Hanuš Riegcr. » tí n 578. Groš z r. (1)627. V. vardajn Hanuš Riegcr. tt tí tí 579. Groš z r. (1)029. V. vardajn Hanuš Rieger. m tí ty 580. Groš z r. 1636. V. m. Jan Zieszler. 1» tí n 581. Groš z r. 1630. K. m. Petr Herna. tí tí tí 582. Groš z r. 1630- K- ni- Petr Herna. n n n 583. Groš z r. 1627. N. m. Jan Zieszler. tí n ti 584. Groš z r. 1627. N. m. Jan Zieszler. tí tt tí 585. Groš z r. 1625. Op. vardajn Šalomoun Frcntzcl. » tí tí 586. Groš z r. (1)625. R. vardajn Šimon Dyringer. n tí tí 587. Krejcar z r. (1)624. V. m. Baltazar Zwirner. tt tt t* 588. Krejcar z r. 1624. V. tí tí 589. Krejcar z r. (1)624. V. tí » tí 590. Krejcar z r. 1624. V. vardajn Hanuš Rieger. Tab. LXVH. obr. 591. Krejcar z r. 1625. V. vardajn Hanuš Rieger. tí ji tí 592. Krejcar z r. 1625. V. vardajn Hanuš Rieger. tt n H 593. Krejcar z r. 1626. V. vardajn Hanuš Rieger. *' >* » 594. Krejcar z r. (1)632. V. m tí 595. Krejcar z r. 1624. K. vardajn Daniel z Brecnů. n n n 596. Krejcar z r. 1625. K. vardajn Daniel z Brčenu. 327 Tah. LXV1L obr. 597. Krejcar z r. 1627. N m. Jan Zieszler. „ „ „ 508. Krejcar z r. 1628. N. m. Jan ZieBzler, „ „ „ 509. Krejcar z r. 1628. N- m. Jan Zieszler. „ „ „ 600- Krejcar z r. 1625. Op. vardajn Šalomoun Frentzel. „ „ „ 601. Trojnfk z r. 1625. K- vardajn Daniel z Breenfi. „ „ „ 602. Trojník z r. 1624. N. nájemce mincovny Jan Jakub Huser. „ „ „ 603. Trojník z r. 1624. „ „ „ 604. Trojník z r. 1625. „ 605. Haléř z r. 1624. V. „ „ „ 606. Haléř z r. 1625. V. vardajn Hanuš Rieger. „ „ „ 607. Haléř z r. 1627. V. vardajn Hanuš Rieger. „ „ „ 6(>8. Haléř z r. 1624. N. nájemce mincovny Jan Jakub Huser. „ 609. Haléř z r. (16)23. „ „ „ 610. Haléř z r. 1624. „ „ „ 611. Dukát z r. 1623. „ ., „ 612. Haléř z r. 1624. V. „ „ „ 613. Dukát z r. 1626. V. vardajn Hanuš Rieger. „ „ || 614. Dukát y. r. 1636. V. m. Jan Zieszler. „ „ „ 615. Haléř z r. 1624. „ „ „ 616. Početní peníz komorní účtárny z r. 1624. V- Tab.LXVin.obr. 617. Tolar míěenec či křížený (dvojkolkový) z r. 1630. P. m. Beneš Hubmer ze Sonnleuthenu. „ „ „ 618. Slezský čtyřiadvacetník špatného zrna z r. 1621. Seznam vyobrazených minci evang. stavů slezských. Tab.LXVIU.obr. 619. Tolar z r. 1634. V. vardajn Hanuš Rieger. „ „ 620. Groš z r. 1634. V. vardajn Hanuš Rieger. „ „ „ 621. Groš z r. 1634. V. vardajn Hanuš Rieger. „ „ „ 622. Dukát z r. 1634. V. vardajn Hanuš Rieger. 328 FERDINAND III. (1637—1657). Syn Ferdinanda II. a Marie Anny Bavorské, narozený 13. července 1608. Korunován Žo. listop. 1G27 sa krále Českého, 31. prosince 1630 za říiaskčiio císaře; zemřel 2. dnlma 1657. Manželky: I. Marie Anna Španělská, BABnoubenn 20. Anora 1631, zemřela 13. května 104li. II. Marie Leopoldina Rakouská, zasnoubena & července 1648, zemřela 7. srpna 164!). III. Eleonora Modenská, zasnoubena 30. dubna 1661, zemřela 6. proninco 1S8C. írumilovný a českému národu nakloněný panovník tento korunován ještě za živobytí otee svého Ferdinanda II. na království uherské dne 4. prosince léta 1625, jakož i na české dne 25. listopadu 1627. Po zavraždění Valdštýna přijal vrchní velení u vojště císařském, jež šťastně vedl, zvítěziv zejména u Nordliok nad Švédy, které pak z Podunají i Porýnska vypudil. Na království římské dne 22. prosince 1636 zvolen byv, následoval záhy pak zemřelého otce 15. února r. 1637 v panování. Jen k přímluvám válečné rady pokračoval u válce nešťastné, která ještě 11 let trvala, přinesši zemím českým zhoubu dokonalou. Přičiněním císařským sloučena Karlova universita s učením vysokým od Ferdinanda I. v Praze založeným. Poněvadž obnovené zřízení zemské z r. 1627 nedopouštělo položití k jednání sněmu předmětu mimo předem určený pořádek z vfile královské, dovolil roku 1640, aby stavové i o jiných nutných potřebách rokovati směli. Zdržoval se častěji v Praze a zvláště rád i píseň sv. Václava zpíval v kostele sv. Víta. Ferdinand III. dal korunovati syna evého Ferdinanda (IV.) léta 1646 dne 5. srpna na české království, avšak týž syn předemrel ho léta 1654. Mírem Westfalským dne 24. října 1648 skončena válka třicítilctá, po jejíž ukončení zůstala v Čechách sotva čtvrtina obyvatelů, totiž asi 600.000. „Westfalským mírem začíná se nová doba dějin českých i moravských, doba, v níž na místě starého stavovství panství došel absolutismus, namístě protestantství katolicismus, a na místě češtiny jazykový utrakvismus."*) Potom korunován druhý syu císařův Leopold léta 1656 dno 14. září na království české. Uzavřev ještě s Polskem, Dánskem a Braniborskem spolek proti Švédům, zemřel Ferdinand III. ve Vídní dne 2. dubna 1657. *) Vr. A. Rezek: Čenko -morav. kronika, VI., str. 19. 329 Mincovnictví české h moravské za Ferdinnnda III. Ješlč jako arcikníže věnoval Ferdinand III. pozornosť horám českým, zejména Jáchymovským. Léta 1632 vzal veškeré komorní záležitosti a zemské důchody vc rvou správu a nařídil mincovnám, kam a kdy peníze odváděli. V mincovnictví neměnil mnoho. Každým rokem vybíjeny dukáty jako za otce jeho 80 V3 z vídeňské hřivny, jakosti 23 karátů 8 grénů (jako před tím a potom); tolary rovněž zrna 14 lotů, 1 kventl a 4 grény, O3/^ kusu z vídeňské hřivny léta 1637, ale po roce 1638 93/a kusu po 90 krejcarech; krejcarů zrna pětilotového 310 z hřivny. Groše byly osmilotové a 165 z hřivny; půlkrejcary jsou ětyrlotové a 495 kusů z hřivny tepáno. Za Ferdinanda III. obíhalo mnoho cizí mince v Čechách, i upraven poměr její k domácí minci patentem ze dne 30. května 1637 na základě resoluce císařské z 22. due měs. května. K témuž přihlížel patent z 16. prosince 1637, jímž také zapověděny rozliěné lieh vy při výměně různých peněz a přísné tresty ustanoveny za vyvoz dobré mince za hranice zemské. J Čís. patentem ze dne 18. listopadu 1637 zapověděny na 8 kr. snížené desítikrejcarnf groše docela a měli je obyvatelé odváděti do mincoven podle fejnu, každou hřivnu po 15 rýnských. Výminečně dovoleno je i vyvážeti za hranice. Při tom dán průchod tyrolským Leopoldovým grošům po devíti krejcařích.*) Podobně na Moravě se dálo. Julius hrabě z Salmu a Neyburku nad lnem, dědiěoy pán na Tovaěově, J. M. C. rada a hejtman v markrabství Moravském, uveřejnil v Olomouci dne 16. prosince 1637 císařsky patent, kterým zapověděny před tím na 8 krejcarů snížené desátníky jakož i Leopoldské desetikrejcarníky, vzhledem již k patentu císařskému z 13. dubna 1637, kdy mince cizozemská i lehká zapovídána, aby nadvejšováním a vtrušováním lehké mince lid v prodajích a koupích i obchodech utiskován nebyl.**) Totéž opakováno cís. mandátem z 5. října 1649, kdy zvláště bavorské pace a dvoukrejcary zapověděny, protože se do Čech vždy více vtrušovaly. Poněvadž staré české groše plecháče zase v zemi obíhaly, zapověděny patentem ze dne 26. září 1644 do dvou neděl a pak měly bytí dodávány do mincoven. Vídeňská hřivna fejnu po 15 zl. ryn.***) Dle nálezu Jiřího Ondřeje Schaffdlera, kvardajna ve Vídni, z roku 1649 měl se brati Filipův tolar za 1 zl. 35 kr. ryn., Benátsky a Milánsky tolar po 1 zl. A.9. hr -Tfirinf qL<5 níi 9 -j\ 3 hv 3 .Ln . „^IcL-jC ,1,.,-ll„r „ 'i lí lon;n£W naí -mm ., v w..v t f^' —' s* . t. ubuij |ru&Qn.t7 uuuivj u u /g uuum u inuLijwji u^j« cis. groš, ečky o 1% den. Také Vratislavský kvardajn Jiří Ondřej Hübner zkoušel r. 1653 dukáty * i Patent ten otiskujeme t přílohách listinných. Naléttá-se též za. rámcem v Českém museu zemském. *•) Zemsky archív moravský" 6. 960 Bočkovy sbírky. Patent ti&tóný s podpisy hrabete S&lma, J. M x Kotalu a Fríd, Sclileyer-Webra i přitistčnou pečetí sem. hejtmana hr. Jul. se Salmu. ***) Dle tisku v archivu tniKtodržitefekéni v Prase otištěno dále mezi prílohami listinnými. 330 polské a shledal je o 2 tolary 17 grošu v hřivně lehčí císařských, nizozemské o 47,1 tolaru, turecké o 4 tol 31 gros, šv^carské o 4 tol. 21 gr. a švédské o 2 tol. 17 gr. lehcí. Dle těchto návodů kupovali cizozemské mince v mincovně Kutnohorské. Když léta 1635 vypršela lhůta smlouvy, že obec města Hor Kutných nn-kládati bude na hory zdejší,*) ujala zase komora Česká správu hor a hutí, ale jejich řádné správě zabránily strasti válečné a nezřídka i kutání i tavení staveno pro nedostatek peněz, olova i uhlí. Válka třicftiletá ochromila též mincovnu Kutnohorskou. Hlavní fičet za r. 1639 při mincovně Kutnohorské vykazuje koupených stříber 853 hř. 4 loty 3 kv. tejnu za 12799 iL 25 kr. 3 den. Tolarů, pňltolarň a čtvrtnfků vybito 11781 kus za 17671 zl. 52 kr. 2 den. v pěti slitcích, grošů ve čtyřech slitcích za 3961 zl. 42 kr. Léta 1640 v téhodni k 8. červnu 641 tolar za 961 zl. 30 kr., groš ň pětkráte za 5274 zl. 22 kr. Úředník mince Vavřinec Neumann bral léta 1639 ročně 350 zl. 8 kr. služby a kvardajn i gcgenhendler desátku Adam Eaderle 208 zl. , Tolarů raženo 93/5 kusu jakosti 14 lotů a 4 grény a platily 90 kr. čili? ľ/a zl. rýn. —' Groše vybíjeny za Ferdinanda III. v Kutné Hoře nejhojněji, a to vy-tepáno jich z vídeňské hřivny 165 jakosti osmilotové. Krejcary měly zrno pěti-lotové a vybíjeno jieh 310 z hřivny fejnu; halířů a čtvrtkrejcarů neraženo. Stříbro dodáváno z císařských hntí na Pachu (Vrchlici), kde vedl správu Krištof Hopf s gegenhendlerem Jiřím Schmilaurem. ' Mincířň bylo na Vlaském dvoře málo; tak vydělali za půl léta roku 1655 jen 93 zl. 12 kr. Matěj Lehner, měšťan a puškař, dělal do mince Železa, na něž kolky vyřezal Šalamoun Skoltet, který vydělal za kvartály Luciae a Crucis 12 zl. 22 kr. a 2 den. Řehoř Leop Hackl jako úředník mince a správce zákupu rudného ferckaufu) dostával ročně 300 zl. platu, a zkoušeč Adam Enderle 104 zl Obšírny referát o Kutnohorských dolech podal dvorské komoře dne 4. prosince 1651 Pražsky mincmistr Jakub Bernard Welckher, který radil, jak rudy taviti a pece stavěti příhodněji, a měl za to, že císař musí zákup rud ponechati pro sebe a nekupovali rud prostřednictvím obchodníků. Téhož dne jmenován komorní rada Mikuláš ze Sckonfelda nej vyšším mincmistrem b platem 1000 kop míš. a s přídavkem 100 kop míŠ. Bydleti musil na Vlaském dvoře a bez příčiny neměl se z Hory vzdalovati, a též dohlížel při horách u Čes. Budějovic, u Jílového, u Knína, v Příbrami, na Horách Kašperských, v Katibořicích a v Krupce. Postupem let měly mn bytí ještě jiné hory přiděleny kromě oněch v Rndohoří, které spravovala čes. komora.**) *) Smlouva tato otifitčna na atr. 303 až 308. *•) Českomoravská kronika. VI., sloupec 237. 331 21 Od 9. dubna do 6. maje 1655 prohlížel Pražský" mincmistr Jakub Bernard Welckher hutě Horské a činil inventuru; za to dostával diety 3 zl. denně. Týž znal horní věci zdejší a vodní stroje, poněvadž sem od r. 1651 častěji komorou Českou jako komisař byl vysýlán.*) Mik. svob. p. ze Schonťelda jako nej vyšší mincmistr dostával pro zásluhy své r. 1656 též plat jako rada komory České.**) Jak v mincovně, tak i v hutích na Yrchlici zůstávaly práce stati pro nedostatek olova i uhlí. Výpomoc brána z vinného a pivního tácu, avšak výběrčf Jan Gellar tomu odpíral. Léta 1643 již v srpnu a září nedostávali úředníci doloví ani kvardajn Enderle platu, a poněvadž plat při zahálce dělníkům se nevyplácel, hrozili dělníci hutní, že se vystěhují.***) válečné nepokoje nemincováno v Hoře Kutné od r. 1644 do r. 1653. Mnozí horníci a mincíři se vystěhovali a teprve po uzavření míru Westfalského vraceli se do zuboženého města. Od r. 1637 působil zde jako perkmistr a správce mincovny Daniel Kavka, jemuž k ruce byl zkoušeč a gegenhendler Jan Gellar a po něm Samuel Din es, od r. 1641 výběrčí akcisu a cuptisů horních. Při horách byl zaměstnán jako gegenhcndler Danielův bratr Samuel. Danieli Kavkovi byly r. 1640 svěřeny pod dohlídku též doly v Jílovém, v Příbrami a Knínu. Po něm jmenován nařízením dvorní komory ee dne 13. srpna 1647 královským perkmistrem v Hoře Kutné Adam Enderle, posud vardajn Pražské mince, a jemu zejména uloženo, aby opravil neopatrností předešlého perkmistra polámané vodní stroje na Turkaňku. Pokud zdejší mince odpočívala, zasílali rudné stříbro v Hoře dobyté do mince Pražské a rovněž odváděli zdejší kverkové desátek čili urburu z dobytého stříbra do Prahy. Kokem 1651 začíná obrat k lepšímu; neboť tehdy nařídil císař, aby vydáno bylo horám na pomoe z komory České 6000 zl. Do r. 1654 nebylo v Hoře mincmistra a úřad spravován od r. 1637 perkmistrem; teprve toho roku jmenován Řehoř Hackl z Hackenfelsu zatímním úředníkem mince. Týž vydával listiny pod pečetí horníka v rukou motyku třímajícího, což se i nad korunou helmu spatřuje, a z něhož také ruka s motykou jako znamení na mince přijato. (Tab. LI. zn. 58.) Ncjvyšším mincmistrem trval od r. 1636 do r. 1650 Oldřich Adam Popel z Lobkovic f) a po něm úřad ten vedl Mikuláš svob. pán ze Schonfelda.-j-j-) *) Berichtc an dia k. BOhm. Kamroer 1626—1GGG, liaty 407 a 430. ••) Tamta list 474. ***) Zprávy nejvyssímu mincmistru 1616—1680, kniha 6. 16. v horním archivu, f) Měl slušného 2000 sl ■ff Týl bral plat komorního rady a 1286 zl. jako mincmistr. Když pak nastoupivši císař Leopold I. úředníkům dvojí sluiby brati nedovolil, upravila mu dvorská komora dne 11. listopadu r. 1667 roční služné a paušál na všecky potřeby obnosem 2000 xL rýn. 332 Pokud lze ze zlomkoví tých účtů Horských soudili, bylo zde raženo roku 1638 za 21633 zl. mincí, „ 1639 za 8538 zl. (ve dvou čtvrtletích), od r. 1640 do r. 1643 není dokladů, roku 1654 za 5432 zl. (ve dvou čtvrtletích), „ 1655 za čtvrtletí Luciae a Crucis za 5079 zl. 33 kr., „ 1656 za 7456 zl. a „ 1657 za 14672 zl. Tolarů po r. 1643 v Hoře Kutné nevybíjeno a zase tu raženo jich něco teprve za Leopolda I. r. 1665; byl ať ražba jich se škodou. Podobně i v Praze jen v letech 1645, 1646 a 1648 vybíjeny. Léta 1645 pomýšleno prenésti mincovnu Horskou do Prahy. Příčina téhož byly časté vpády švédské. K ochraně měst horních stála salva guardia vojenská, zřízená císařským nařízením r. 1644; tatáž města byla ubytování vojska císařského prosta, což hájil v Hoře Kutné velmi účinně nejvyšší mincmistr Oldřich Adam z Lobkovic. Dne 7. ledna 1639 vtrhli první Švédové se spojenými Sasy do Hory, obsadili město a Vlaský dvůr, kde 23 neděle setrvali. Druhé pustošení mince způsobilo vojsko Bannérovo téhož roku v květnu. Nejhůře hospodařili Torstensonovi švédové od 11. června 1643, drancujíce starou radnici h městským archivem. Též zničili téměř všecko náčiní v mincovně na Vlaském dvoře. Poslední Švédové z Hory Kutné odtáhli teprve dne 25. října 1648. Daniel Kavka, syn Václavův, který byl od r. 1613—1617 zde vardajnem a z matčiny strany vnuk horního hofmistra Ludvíka Schaŕľra, jmenován byl r. 1637 perkmistrem a správcem úřadu mincovního, načež svěřena mu 1. listopadu 1640 též dohlídka k horám v Jílovém, v Příbrami a Kníně hor zlatých.*) Jeho bratr Samuel byl zaměstnán při hutích horních v Kutné Hoře a pojal za manželku vdovu po prubéři mince Václavu Vocclovském, kterou zastřelil roku 1613**) V Hoře nebylo raženo od r. 1645 až do r. 1654. Chtěli již minci do Prahy pře nést i. Skutečně nařídil osobně vyslaný sem Pražský mincmistr Jakub Bernard Wolckher jako královský komisař v zahájeném rajtoňku shromážděným mincířům a pregéřům, že pokud nebude zde zase obsazeno místo mincmistra i vardajna, má se voziti veškeré rudné i skupované stříbro do mince Pražské. Bndoucně má se stříbro v Hoře tavené také v Hoře zmincovati, a mincfři i pregéři mají zůstati při svých svobodách. Proti tomu dotčení nic nenamítali. *) Horní archiv c. 7085. •*) D*čick/Reiek: Paměti II. 137. 333 21* Na Vlaském dvoře zůstával jen perkmistr a teprve r. 1654 16. července ustanoven zatímním úředníkem Kel)oř Leopold Haekl.*) Pak začala nová činnosť v zdejší mineovně. Listiny zdejšího archivu Švédové rozházeli a komora Česká ustanovila r. 1663 horního písaře Kučeru, aby jc srovnal.**; Přes to zůstaly některé mezery. Jednací řeč při mincovně Horské a při horách temnějších byla od starodávna česká. Veškery písemnosti z dob krále Vladislava II. i Ludvíka jsou típlně české. Teprve po r. 1547 při nařízení komisí rozličných počínají německá nařízení komory České, a to jen některá. Plný průchod němčině dán rozkazem císařským ze dne 3. července 1587, aby od hor všecky žádosti a zprávy činěny byly po německu.*1**) Ale vnitřním úředním jazykem zůstala pořád čeština. Učly dolové, dopisy a odpovědi českým stranám, i zápisy o hospodářství dolovém i mincovním činěny česky; jen k dopisům německým odpovídal zvláštní německý písař; též zprávy a účty, jež šly ku komoře, dílem tak spisovány. Než byli úředníci, jako nejv. mincmistr Vilém z Vřesovie, jimž pohodlněji bylo psáti zprávy česky. Za to při začátku vlády direktorské i obyčejné dopisy soukromé psávali mincmistr Holzl, účetní Fold a písař Jan Pruns německy, a nařízení stavů českých vydána vesměs německá, a podobné za Fridricha. Po bitvě na Bílé Hoře rovněž všecky dopisy i zápisy činěny při minci německy, výjimku zde činí zase listy Viléma z Vresovic k úředníkům mince, pak též účty mincovní sdělávány německy, jen horní správa vedla knihy dolové, zápisy na vorty a podíly dály se k verkům po česku. Instrukoe a nařízení přicházely od komory české vždy po německu; jinak také nepsal místodržitel Karel z Liechtensteina i Albrecht Václav EusebíuB z Valdštýna. Během války třicítileté opouštěny hory zdejší a perkmistr i ouředníoi horní byli pouzí Čechové, kteří němčiny mocni nebyli. Zajímavá v té příčině vidí se odpověď jich presidentovi a radám komory České z 22. srpna 1650f), kterou zde uvádíme: Milostiví páni, páni, služby naše ponížené Vašich (sic) milostem s vinšováním od Pána Boha mnoho dobrého vzkazujíce, přejeme věrně rádi. Z poručení Vašich milostí pod datum v Městech Pražských 12. Augu: léta přítomného nám odeslaného, nač by ec potahovalo, jsme poslušně porozuměli, v kterýmžto milostivým poručení nám ae poroučí, abychom od datum toho poručení všechny zprávy a potřeby z strany *) Ty"í dne 16. července 1654 v plném rajtufiku a přítomnosti některých pJtnfi fiepinistrn z* správce mince a erckaufu představen byl. Místo kauce na 500 fis. tolaru vykázal ětyry kukuny v Chomutově v horách, jak se kamenec vaří (Manuál z let 1654—1669 str. 6 b v archivu Horském). Roku 1664 měl spory s arciděkanem Horským (Zprávy str. 691) Užíval ve snaku stojícího havíře a motykou v pravící a m koruny nad štítem vyniká též ruka ■ motykou. **) Zprávy České komory v archivu Horském £. 17. ***) Otištěno na str. 96. spisu „Mince král. Českého za panování rodu Habsburského od r. 1626". f) Archiv horní í. 7198. V českém dopisu komory České * 12. srpna 1660 nařízeno, „aby od datum tohoto psaní, jaké a kdykoliv zprávy o potřebách horních věcech ěiniti budou, to Tse budoucno vZdycky v jazyku německém psáti". Beríchte der BôIl Cammer 1626—1666, list ftOl. 334 své sc do t ej kající v jazyku německém na komoru J. AI. C. Českou činívali (kdež nám žádné vejmluvy a obrany v tom postaěovati nemají) nepomíjeli. Jest tomu tak, že jeden každý povinen jest nařízení a poručení vrchnosti své milostivé zadosti ěiniti, jako i my rádi bychom tomu všemu vedle naší nejvyšší možnosti poslušně obvykati chtěli, ale poněvadž nám není věc možná, to jsouce my lidé sprostní a Čechové přirození jazyku německého velmi na mále (obzvláštně v spiších německých povědomí) uěiniti. A také nad paměť lidskou, ccž se muže spisy a kopijemi starými ukázat i, že při úřadu horním mimo jazyk český jinšího žádného se neužívalo, všechny zprávy, jakékoli věci se bud na komoru J. M. C. Českou anebo Jich milostem v kanceláři, jako také časem, když toho zapotřebí bylo, i do sněmů v obecních z strany, které se činívaly, všechno v jazyku českém se to před našívalo, a za tou eamou příčinou, že se při ouřadu horním všecko česky řídilo, i práva horní J. M. C. svaté a slavné paměti císaře Rudolfa v jazyku českým vydatí jest na Hory Kutny*), aby se vedle nich řídili, a vejpovědi horní vy naseti ráčil, a v létu Páně 1612, když tu slavnou komisi, kdež sami Jich milosti páni, páni nejvyššf ouřcdnfci a soudcové zemští ráčili bejti, jsou do povinností horních všechno přirozené Čechy dosadili. I také v své relati toho, že Čechové pro svou zkušenost k horám potřebováni býti mají, doložiti ráčili. V létu pak Páně 1646, když v městech Pražských J. M. Král ráčil korunován býti, byvši ouřad horní na poručení nej vyššího p. mincmistra pana z Lobkovic (tytul) do Prahy, aby některé pěkné handštány **) J. M. C. se z těchto hor presentirovali, citirováni, všechno v jazyku českém jsou, jak J. M. C. předně, tak i J. M. K. z strany hor přednášeli a posavad se ještě to zachováno, což tito nynější Jich milosti páni komisaři, kteří k nám vysláni býti ráčili, to samé očitě, že jak předně koštové týhodní v českým jazyku (poněvadž šicht-mistrové, šlejkýři a jinší lid horní přirození Čechové jsou) se píší, spatřovali ráčili. I také všechny zprávy, kde se co dělá, od ouředlnfkův horních v českém jazyku se činí, zápisové na doly a vorty kverkňm se do kněh horních v jazyku českém píší a summou, co k ouřadu hornímu patří, to všechno v jazyku českým se přednáší. —■ Ale co se ouřadu mincovního dotejkalo, ten své počty a zprávy všechno v jazyku německém v buchalterii předešle činíval.***) Pročež Vaši milosti, milostiví páni, páni za to v ty nejhlubší poníženosti, že tuto sprostnou omluvu, poněvadž Pán Bůh žádného z lidí nad nemožnost jeho nepotahuje, nýbrž na dobrým a upřímným úmyslu přestávati ráčí, od nás přijití, a k tomu seč bejti nemůžeme, nás potahovati [přeškrtnuto v konceptu: nýbrž z těch povinností těžkých (ač nepředstavujíce J. M. C. a Vašich (sic) milostem stolice přede dvéře), an bez toho téměř darmo sloužíme, propusti ti J •) V Příbramská výsade s r. 1679 Rudolf II. vlak praví: „Za patnácté: Maji všecky horní knihy a čtvrtletní úcty písařů dolních a všecko, co se v uradování psáti neb mluví ti potřeba káže, taká budonené jako at dosud v nemecké řeči a jazyce psáno a vyjedná váno by"ti," (Doly Příbramské, str. 19.) *■) Druhá rudná nerosty. ***) Za císaře Rudolfa II. bývaly í účty mincovní česká, jen summáře k nim sdolávány po německu. 335 ncráčíte pro Bohu žádáme a s lim Vaše milosti v milostivou Boží ochranu poroučejíce. Datum na Horách Kutnách 22. Augusti léta Páně 1650. Vašich (!) milostem ponížené sloužící N. J. M. C. perkmistr a ouředlnfci horní na Horách Kutnách. Písař okrášlil dopis, jak uměl nejpěkněji. Co zbývalo radám zřízené komory v království Českém, než aby dále české dopisy přijímali, jak bylo od starodávna, ale nad to v hubených letech 1647—1662 vydávala Čes. komora skoro všecky zprávy do Hory Kutné česky. Horský perkmistr t. č. Samuel Lavička dal na dopisech německých krátce český obsah jich poznamenali. Poněvadž nebylo platu odkud brati, selhalo nařízení komory České ze dne 7. září, aby si opatřili německého písaře. Horníci odpovídali česky, co z německých dopisů vyrozuměli, a Česká komora, aby se uvarovala zmatku, psávala o důležitějších věcech do Hory pěkně česky, titulujíc: „Slovutným perkmistru a raddě na Horách Kutnách, přátelům nám milým". U č ty horní a mincovní spisovány však potom stále německy, až na několik ročníků. Záleželo též na osobě, jež účty vedla. Tak pokud spravoval Jan Šultys z Fclsdorfa minci Horskou, vedeny účty česky, avšak sotva byl z toho složen, kázal nástupce jeho Němec Jihlavský Augustin st. Šmilaucr von Schmilaw, předešlé účty české z 15. února 1614 zalepiti, a psáno odtud vše do téže knihy německy.*) Po úmrtí horlivého nej v. mincmistru Oldřicha Adama z Lobkovic na počátku r. 1650 jmenován v květnu r. 1652 nejv. mincmistrem a perkmistrem král. Českého Mikuláš svob. pán ze Schônfelda, načež vydána mu v Praze dne 23. července 1652 císařská instrukce, z níž podstatnější kusy vyjímáme:**) Nejvyšší mincmistr má zůstávati na Vlaském dvoře, aby tím lépeji hleděti mohl a říditi horní a mincovní záležitosti. Věci příslušné tomu úředníku budou vydány dle inventáře, a vše, co by přibylo během úřadování jeho, má se připsati, aby zase při odstoupení řádně odevzdáno bylo. Při všem šetřili jest smlouvy o kovy, v kterou král Ferdinand I. léta 1534 se stavy vešel, jakož i horních práv z časů krále Maximiliana r. 1575, jak se svolením stavů v některých kusech zaměněny byly, a zvláště též nového zřízení zemského z r. 1627. Má dohlíželi, aby nebylo nepořádku při dolech v Kutné Hoře, Čes. Budějovicích, v Jílovém, v Kníně, v Příbrami, v Dol. Reichenštejně, jakož i Jáchymově, v Slavkově, Senfeldu a jiných sem příslušejících místech, zvláště pak na Jihlavu má míti pozor. Nejv. mincmistr má poslouchali po Jeho Milosti císaři komoru Českou. Rovněž tak všecka města, městečka i vsi horoí mají míti zření ku nejv. mincmistrovi, jemuž přísluší radu v těchto místech osobně sázeli a obnovovati. Též má dohlížet! k úředníkům, jest-li řídí se instrukcemi a dbají, aby se vybíralo posudné a akcie. Kdyby tomu dosti nečinili, má je suspendovat] i učinili návrh *) Werckli rtuch Anno 1613—1616 v horním archivu, vázán/ do listu pergamenového z latinského kancionálu. **) Horni archiv ô. 7332. 336 ku obsazení, podobně jako když se místo úmrtím úředníka uprázdní. České komoře mají býti podávány německy čtvrtletní účty Horské o desátku mincovním, hutíoh, uhlí a dříví, též o vinném a pivném posuduém a akcisu. Má často prohlfžcti doly skrze své úředníky a zprávu o nich podati. Také má k sobě volati z obec osoby znalé hornictví, aby mu o stavu hor zprávu dali. Zvláštní zřetel má obraoeti ku štole na Turkaňku, k tamním vodním strojům, také ku hlavní štole sv. Maří Magdalény, poněvadž ta jest základem všeho kutání při Horách, a k věcem těmto na místě má dohlížeti. Poněvadž se císař zase rozhodl sám skupování rud a stříbra zavěsti, bylo České komoře nařízeno, aby se smluvila b nákladuíky, za kolik by kupováno bylo, aby užitek byl cís. komoře. Při kupování stříbra mají býti úředníci pamětím desátku císařského i stavovského a mají pla ti ti vídeňskou hřivnu f ej n u desíti tolar y. Všecky úředníky horní má sobě slibem zavázati, jen úředník mince, kvardajn a jiní úředníci v Kutné Hoře a jiných horních měst zavazují se přímo králi. Při každých horách mají býti podíly udělovány dle tamního zvyku. Na půdách stavů nemá býti kutání dovoleno ani cizími ani domácími k verky, ale za to stavy má v jich podniku podporovali. Mincmistr nej v. má právo od starodávna Baditi radu, také pořádky řemeslné a koušely,,ovšcm s radou komory České. Poněvadž si často stěžují úředníci i čeleď horní, že šepmistři v Kutné Hoře mají špatnou policii a chleba i piva často bývá nedostatek, uloženo nejv. mincmistrovi, aby dohlížel k témuž. Židů nemá trpě ti v žádném horním městě, zejména ne v Hoře Kutné. Stavby v mincovně jen s*e svolením J. C. Mti aneb komory České mohou býti podnikány. Všecky výlohy mají býti doloženy v účtech certifikací a kvitanef. Též má nejv. mincmistr všecky pokladny posudného a j. aspoň jednou ve čtvrtletí visitovati. Přísně měl dohlížeti, aby úředníci čtvrtletní účty Čes. komoře skládali, tyto má podpise v ati. Bylo tedy povinností dosti. Plutu stanoveno mu tisíc kop gr. raíš., místo někdejší soli, svěcí a senu sto kop míš., jež má brati z desátku a akcisu. K právům a povinnostem nej vyššího mincmistra dovolíme si přičiniti též povinnosti úředníka mince. Úřadník mince musil nejprve vykonati přísahu na komoře České na hradě Pražském, při kteréž dána mu byla instrukce, jak se má zachovati v mincovnictví. Potom byl v Hoře Kutné v residenci někdy J. M královské na Vlaském dvoře u přítomnosti perkmistra a úřadníků horních, též některých z předních pánu šepmistrů čili obecních starších, též starších pořádku havířského, starších z ná- UlaflnflrA tmv. Ľtrnvijfl^nn minrtftfl.p muuv^Mif tiiitmiatva a íatirt *í\ru rnr~i I bíiníl li^ríl n«l»ULUnu UV1, nvaiUnjUOj UIIUUUUV, pitgtiUW, uuwuiiailii « jvj.iv ÍS ^ (kontrollora) představen, a by jeho respektýrovali, jemu volni a poslušní byli, řečení dosti napomenuti, a pečeí úřadu mincovního jemu odevzdána, aby jí užíval v platných příčinách, jakžby toho potřeba ukazovala. Potom pak mincfři, pregéři a k úřadu mincovnímn náležející osoby aby k němu každý podle povinnosti své obzvláštní útočiště měli a jím se ve všech věcech řídili a spravovali, byli napomenuti, a potom jemu vše, co k minci J. M. královské náleží, odevzdáno bude, by se na ničem žádná škoda nedála. Hutmistr a jeho gegen- 337 liendlcr bývali napomenuti, aby ůřadníku mince časně stříbro dodávali, tak aby on v placení rud těžířŮm nebyl zdržován. Úřadník mince měl s úřadem horním ve všelijaké svornosti a lásce se srovnávat! a jedni druhým do povinností nesahati, ani toho, co jim svěřeno aneb poručeno není, nekonati, aniž toho, nevydávali po čem nic není, na Škodu neb zbytečné vrchnosti zaneprázdnění, nýbrž co by mohli mezi sebou po dobrém srovnati, tak se zachovati a jedni druhým v slušných příčinách ruky podávati. Obyčejné nátky na bídnou minci cizí, co se k nám vtrušovala, vedly císaře Ferdinanda III., že upozornil v proposici sněmovní na úřad prubéře zemského, který nebyl ustanoven od smrti Jana Schustra z Goldpurku.*) Stavové snesli se zase úřad tento zavěsti a hlavní komise dorozuměla se s místodržitelstvím po prozkoumání zápisů sněmovních z r. 1574 a 1609—1610. O úřad tento ucházel se syn Jana Schustra, Karel Felix Schuster z Goldpurku, a Krištof Margelík, jízdný sluha při puchalterii, s nímž se ještě v Pražské mincovně setkáme. Komise i mfstodržící zvolili K. F. Schustra, což schváleno císařem, a dne 26. října 1654 vykázán mu z české komory roční plat 150 kop čes. ročně.**) Nej vyšší mincmistr král* Českého obnovil dne 19. února 1653 úřad konšelský, starších nad havéři hor stříbrných jakož i perkverku Kaňkovského, též starších nad mincíři a pregéři. Jmenováni staršími nad havéři hor stříbrných: Vít Pazourek, Jan Hradecký, Mates Pauer, Jan Vespazian, Řehoř Čáslavský a Pavel Malínský; staršími dolů Kaňkovských: Jan Svažiník, Václav Petržilka, Václav Kalina a Martin Černej; nad trejbíři a hašpléři: Martin fiurdáček, Martin Dutsmus, Jan Strbek a Václav Jílovský. Staršími nad mincíři jmenováni: Jan Šrejtar, Dětřich Fidlar, Jiřík Bažetínský a Daniel Labufika; staršími nad pregéři: Jan Vopenda a Jiřík Soška; staršími nad fimelcíři a šliebýři: Zikmund Opis, Pavel Ôtraub, Jiřík Ferdgesell a Jan Kavka. Tuto obnovu vykonal nejv. mincmistr v rejtufiku v přítomnosti pana cis. rychtáře a některých pánův z rady; při tom také Jiřík Řmilaur, J. M. C. písař urburní, ačkoliv v povinnosti zůstával, však teprv svůj jurament (přísahu) složil. Starším pak poručeno, aby své účty neprodleně úřadu hornímu složiti hleděli.***) V Jáchymovské mincovně působil mincmistr David Knobloch dosti čile a vydával krejcary, groše, čtvrttolary, pnltolary i tolary dosti hojným počtem. Za to utuchlo mincování za jeho nástupce Jana Freisteina (1649—1650), od něhož známe jen vzácné groše se znamením jeřába letícího. Týž býval od r. 1642 do r. 1649 vardajnem zdejší mince a když sotva dvě léta působil jako mincmistr Jáchymovský, zůstavil neblahou památku pří mincovnách českých, poněvadž ■) Mince král Českého etr. 176. **) Českomoravskí kronika, kniha VL, sloupec 347. dle finančního archivu při 19. sárí, 4. říjnu a 26. říjnu 1664. Tu&im, ie se tu čisti mk 160 cl. rýn. ***) Manuál horního úřadu od r. 1646 do r. 1664, Btr. 223 a 224. 33b bez oblažení ľ. 1650 ušel i e mincovní pokladnou. Pocházel ze staré rodiny hornické. Nástupce jeho Jun Jakub Kittncr z Pcrchhaimbu vydul léta 1650 a 1656 sličné tolary a téměř každého roku do r.' 1657 groše dosti hledané, také známe jeho krejcary a půlkrejcary se znamením korunky. Slince za jeho mincmistr o vat v f bité náležejí ku vzácnějším. Nejvyšší mincmistr Mikuláš sv. p. ze Schonfelda poctivě dbal vyzdvižení českých hor, ale hlasy jeho tlumeny v české i dvorské komoře.*) Tam chtěli pomoci hornictví povoláním cizozemských kumštýřů, kteří by vodu z dolň vyčerpali. Hollandan Heřman Sonnemann z Utrechtu, nic podstatného nevykonav, uprchl. Než přes to nová smlouva výhodná učiněna dne 21. července 1655 s troufalým florenckým šlechticem Pavlem Leonídou de Buono a dány jemu a jeho potomkům výsady znamenité. Mladý císař Leopold chtěl Buona nejprve ku zvelebení českých hor upotřebit), a proto psáno dne 27. srpna 1657 české komoře a nejv. mincmistru, aby věděli, jak se k florenckému kumštýři zacbovati, jakmile by do Čech přišel.*'") Není však také dokladů, že by byl Buono cos ku z velebě hor našich vykonal. Marně namáhal se nejvyšší mincmistr. Dvůr sám peněz neměl, aby horním městům nějak pomohl, a stavové čeští té doby ztratili téměř veškerý smysl pro význam hornictví v Čechách. Také u nich především finanční nedostatek země zavinoval tuto krátkozrakou otupělosť. Doly Horské mělo město od r. 1625 ve vlastní správě. Spory mezi českou komorou a nejv. mincmistrem, kdo sázeti má konšely v horních městech, rozhodnuty ve prospěch posledního r. 1657. Nejv. mincmistr nepřestával přesvědčovat! dvorskou komoru, že s výhodou bylo hy, kdyby se hory české vyzdvihly, sic jinak, že mince odkázána jest k dobré vůli obyvatelstva, chce-li dodávati do mincoven pagamenty a zlehčenou minci. Po zvelebení hor teprve plynuly by dvoru přímo užitky a bylo by v mincovnách na snadě dosti kovu drahého a lehčího. Ale dvorská komora nebyla radám takým přístupna a pomýšlela dle hořejšího jen na odvodnění dolů pomocí cizích Bkumfitýřůu. Nejvyšší mincmistr Mikuláš s v. p. ze Schonfelda zemřel na počátku r. 1663 a z rozkazu komory České pokoje jím prvé obývané zapečetěny.***) Od Ferdinanda III. upotřebovali k ražbě hlavně strojů taškových, jež j podobaly se sic válcovým, ale kolek vyryt byl zvláště na úseči válcové a zasazován do stroje. Tento způsob mincování udržel se až do časů cfs. Marie Terezie (1754) a vedle něho upotřebily lépe opatřené mincovny od časů Karla VI. šroubových b t rojů na ráz, při nichž těžké rameno (balancier) šlo kolmým šroubem. V c. a k. mincovně říšské ve Vídni razí takovými vrtulovými stroji *) SchSnfeld neohrožené hájil horníků a znal stav uprchlíků ée-§k/ch v saském Johann-Georgeu-stadtu ■ vlastního názoru roku 1664, i přimlouval se za padobné svobody pro český lid hornický Prípis ku dvorské komore v archivu finančním ze 4. ledna 1G66 a zprávy jeho císaři r. 166G tamtéž. **) Dr. A. ltezefc: Dějiny Čech a Moravy nové doby, str. 206. ***) Berichte der Babin Kammer list 57CA. ^39 medaille až doposud. Ve Francii razili takovými stroji již /a oasu Jindřicha II., v Anglii od r. 1651. V Uhrách je nejprve zavedli v Kremnici a odtud přešly do Vratislavi přičiněním stroj mistra Krackaua. (Viz při mincovnictví slezském.) Poměrně nejčileji vedli si té doby knížata z Eggenberka na Krumlově, kteří od 24. února 1625 měli právo minci raziti, ovšem tak, aby na rubu bylo poprsí a opis panovníkův.*) Nejčileji mincováno za Ferdinanda III. v mincovně Pražské.**) V účtech Pražské mincovny za čtvrtletí Trinitatis r. 1637 přijato 3788 hřiven 5 lotů 2 kv. stříbra, v néraž bylo ryzího 2371 hf. 15 lotů 2 pen., a z toho zmincováno 1258 hř. 12 1. 3 k v. na 5084'/i tolaru, pak vzato 16 tolarů na zkoušky a 50 '/a zbylo v cizurách. Potom z téhož vybito osmilotových grošů, po 3 kr. ze 4020 hřiven 11 lotů 1 kv. sazených za 30.177 zl. 54 kr. grošu, průbných peněz zúčtováno za 7 zl. 36 kr. a za 118 zl. 42 kr. cizur. V kvartálu Ciuuíb 1637 ulito S799 hř. 9 lotň fejuu a vybito s nich tolarů jakosti 14 lotů 4 grény (z vídeňské hřivny 93/s kusu) 10.7533/* kusu, 4 tolary průbné a za 125 tolarů zůstalo cizur. Grošů po 175 z vid. hřivny vyčteno za 46.500 zl. 24 kr. Zlaté mince za Ferdinanda III. v Praze vybíjeno hojně za poplatek těm, kdož přinášeli zlato k ražbě, z níž plynul mincovně slušný zisk. Od židů i křesťanů dáno zmincovati ve čtvrtletích Trinitatis a Crucis r. 1637 dukátů, jež vážily 301 vid. hř. 10 lotů 2 kv.; a z toho vybito po 80'/3 z hř. vid. a jakosti 23 kar. 8 grénů — 24.294 dukáty po 150 kr. Užitku bylo z mincování 296 dukátů 146 kr. čili 890 zl. 26 kr., když počítáme dukát po 180 kr. Zmincováno v dotčených dvou čtvrtletích peněz e užitkem z ražby dukátů za 101.375 zl. 44 kr. *) Jako upomínka na stoleté panování Eggenberkfi na Krumlove chová se v tamní románské komoře štok malý" železný z -počátku XVII. století, na povrchu dílem rytinami ozdobený, jimi pomoci válců rašeny menší mince Eggenberské, pak jsou zde dva tolarové kolky lícní i rubní kníž. Jana Oldřicha, který vsak ta nemincoval. Jeho nástupce Jan Antonín teprve roku 1611 oekdejaf starou Rožmberskou Smelcovnu s třemi výhnémi opravil a novou mincovnu zřídil, maje Michala MQllera mincmistrem a Pavla Droxlera smelcířem. Stříbro dávaly hory Ratibořické; mimo to okupováno množství pagamentního stříbra. Kolky nezachovaly se žádné. Po smrti Jana Antonína (f 1649) razeny mince neien stříbrné, nvbrí i zlaté. ■ nonralm n hon nezletilých knlfat Jana Kriirxna a Jana Žibřida » w - — r~E----- * (Seifriila). Mincmistrem byl Vít Scheibelhofler [V 8) al do r. 1668; později od r. 1667 KrUtof Margalik (autograf jeho znázorněn bude na některé pozdější tabulce). Jsou zachovány kolky tolaru z r. 1652 (oba), 1664 a 1668 aversy, 1666 líc clvrttolaru a líc dukátu z r. 1652. Na jubilejní výstavě byly z někdejší mincovny Eggenberské tři stroje ielezué k raibô a tři stroje k váleni cánft stříbrných (6. 1742—1747). Více v Pam. arch. XIV. str. 328 od Fr. Mareše. **) S velikou vděčnosti vzpomínám laskavé podpory, které se mí při bádáni v starém archivu mincovny Pražské nyní v c. k. puncovním ůHdu na Staroměstském námestí dostává od v Se ho velectěného úřednictva, zejména od c. k. vrchního bánského rady slov. p. Jana Hrabáka i od c. k. bánského rady slov. p. Eduarda Hofmeiatra, 340 Smitmistr Valentin Dictrich a mincíři *) vydělali 1952 zl. 29 kr. 2 p. Za železa a Stoky dostal Křišťan Kolb, měšťan a zbrojíř Staroměstsky, 210 zl. 49 kr. (Za železa na dvoudukáty po 30 kr.) Kašpar Óffinger, řezač želez, dostal za toto půlletí za kolky 258 zl. 45 kr. Mincmistr Jakub Welvkher účtoval písaři mincovnímu platu ročního 116 zl. 40 kr., vardajnovi za uhlí a dříví za půl léta 23 zl. 20 kr. a 7 zl. na světlo. Také koupeno k bělení 6 krušců boIí po 5 zl. 5 kr. a z Obrncellu 2 sudy kelímků za 18 zl. 45 kr. Všeho vydání bylo za toto půlletí IM).641J zl. 3b" kr., což když se odečte z příjmů 101.325 zl. 44 kr., zůstalo užitku 1676 zl. 15 kr. V kvartálu Luciac slito na tolary 658 hř. 11 lotů 2 kv. a na groše 3455 bř. 15 lotů 1 kv., z čehož ve šmitně nakováno cánů na tolary 654 hř. 13 I. a na groše 3410 hř. 2 loty. Tolarů vybito 6069 a grošů za 26.521 zl. 45 kr. Rudného stříbra málo zmincováno v Praze (v kvartálu Trinitatis za 320 tolarů), více dodávali zlomků a pagamentů židé Isák a Jáchym Goldschaidrové, Maz, Lôbl Altechul, Raby, Hirschmann, Ester Kleberova, Rosla, David Kauder, kvardajn David Wildt, Apman, tiskař a j., celkem 1910 hř. 15 1. fejnu za 19.109 tolarů 40 kr. Celkem vybito ještě pod obrazem Ferdinanda II. za r. 1637 tolarů a grošů za 135.960 zl. 33 kr. rýn. Léta 1638 dostal za nové vypravení kolků na zlaté i stříbrné peníze Šalamoun Skultet ze Scboldtislieimbu 100 kop gr. míš. z rozkazu České komory.**) Mezi mincíři toho léta nalézáme v Praze Jiřího Rabensteina (s hákem na pečeti), s kterým se dále opět v mincovnictví setkáme. Smitmistrem r. 1638 byl zase Valentin Dietrich, železa koval Bartoloměj Kulgarten a účtoval stoky na čtvrttolary po 18 kr., svrchní železa po 12—30—45 kr. a vydělal ve 3 čtvrtletích 317 zl. 36 kr. Kolky řezal od čtvrtletí Luciae 1637 a Reminiseere 1638 Kašpar Óffinger a vydělal za tu dobu 300 zl. 45 kr. Počítal za 8 svrchních želez na dukáty po 45 kr. — 6 zl., za 1 štok na tolary 45 kr., za 10 svrchních Želez na tolary po 45 kr. — 7 zl. 30 kr., za 100 Stoků na groše po 22'/, kr. — 37 zl. 30 kr., za 425 svrchních želez na groše po 22'/a kr. — 159 zl. 22 kr. 2 den., za 47 stoků na krejcary po 22% kr. — 17 zl. 37 kr. 2 d. a za 192 svrchních Želez na krejcary po 22 '/„ kr. — 72 zl. V posledních dvou čtvrtletích vvřezal 9 stoků na dukátv a dvoudukátv. 3 štokv - - - - j —---- j v / *r a 4 svrchní železa na tolary, 38 Stoků a 270 svrchních želez na groše, a 29 stoků i 72 svrchních želez na krejcary, vše za 165 zl. 22 kr. 2 d., a za železa dostal Bari. Kulgarten 147 zl. 48 kr. *) éimtmjeb* měl na pečeti skrížený hák se šípem, mincíři nejvíce hák; mezí těmi čte se Jan Oldřich Schuster, který měl v pečeti hák ovinutý S. **) Týt měl na pečeti dvě postavy, k nichS pravá drží rozsápaná zvíře za hlavn, což se v klenotu na helmu opakuje a vedle se čte SS VS; značkou na jeho rytbách bylo SS. Psal se tét řezákem znaku. 341 1161 Vi 4949 7/ grofiS za zl. kr. 18.183-33 19.509-— 16,746-27 12.716-18 67ľl55-18 krejcaru sa zl. kr. 7053-09 3345.02 210101 241344 14912;56 Minonuetr Jak. Welckher dostával 400 zl. rýn. ročního platu a kvardajn David Wildt 150 zl. Téhož léta 1638 přestavovali v minci Pražské na Starém městě pokoje a schody a potom Simeon Czuber vymaloval světnicí a kancelář panu mincmistru Jak. Welckhrovi za 9 zl. 20 kr. Vybito bylo r. 1638: tolaru kus& Ve čtvrtletí Rcminieccre 2618'/a „ Tri ni ta tis „ Crucis „ Luciae Tudíž za r. Í638~ celkem za 89.491 zl. 06'/« kr. Nepočítáme v to groěe průbné a cizury. Z cizího zlata 323 hřivny, 8 lotů a 2 kv. vybito dukátů (80 '/3 kusu zrna 23 kar. 8 gr.) 26.057 kusu, z kterých bylo užitku 326 dukátů 15 kr. 2 gr. k minci královské, a počítaje na zlaté, dukát v 180 kr. bera, vykázal mincmistr Jak. Bernard Welckher 978 zl. 15 kr. 2 den. Zmincováných peněz a užitku z ražby dukátů vykázáno za 3. a 4. čtvrtletí r. 1638 příjmu 40.326 zl. Výdeje v minci vykázány 38.461 zl. 22 kr. 3 den. a na konci roku zbylo v pokladně 1864 zl. 37 kr. 1 den. Koku 1639 zminco váno v 1. & 2. čtvrtletí ze 182 hř. a 19 lotů zlata cizího 14.729 dukátů, z nichž byl užitek 553 zl. 54 kr.; vc 3. a 4. čtvrtletí ze 133 hř. 14 lotů 10.781 dukát s užitkem 397 zl. 54 kr. Vybito tudíž 'za rok celý 25.510 dukátů s užitkem 951 zl. 48 kr. Téhož léta zmincováno: tolarO 2a groSO Zl krejcarů za Calkem za. kuiu zl. kr. zl. kr. zl. kr. zl. kr. d. V 1. čtvrtletí 861% 1877 39 HS05 09 ř- 628 26 16211 14 2 V 2. n 4077'/, 6115 62 18290 18 £97 80 20667 84 2 Ve 3. . — — — 17464 as — — 17464 88 — Ve 4. „ 1882% 2833 46 9869 48 397 64 13081 27 — Za rok 1639 6811 V, 10*17 1S 64909 48 1628 60 : 67304 48 4 TTroinnfv ntl.»nv nřtíIntmré Slil r. vfdoftnlrá tifiunv ----j---j----j ,--------. --v - --------— • ■ "J - Vefikerých vydání vykázal J. Welckher v 1. a2. čtvrtletí 37.030 zl. 07 kr. 1 d. v 3. a 4. „ 30.743 „ 23 „ Všech příjmů v 1. pololetí 38.633 zl. 26 kr. 1 d. v 2. „ 32.139 „ 19 „ celkem 67.783 zl. 30 kr. celkem 70.772 zl. 45 kr. 1 d. a zůstalo v pokladně na konci roku 1395 zl. 56 kr., jiné výlohy ještě od zbytku 2989 zl. 15 kr. odčítaje. 342 Mincmistr J. Wolcklicr na pečeti užíval ve věnci ze dvou haluzí palmových spojených písmem I W Bart. Kulgarten nadělal v 1. půlletí 1630 na groše 32 stoky a 120 svrchních želez po 24 kr. kus, na dukáty a dvoudukáty jen po jednom, na tolary 6 svrchních želez a jediný Stok a na krejcary 34 železa, vše v ceně 79 zl. 33 kr. Řezák kolků Šalamoun Skultet ze Scholtishcimbu vyřezal 6 kolků na dukáty po 45 kr., 5 želez na tolary po 45 kr., 42 Stoky a 197 svrchních želez na groše po 22'/„ kr., 8 stoků a 34 svrchní železa na krejcary po 22'/fl kr. a účtoval za čtvrtletí Reminiscere a Trínitatis 115 zl. 52 kr. 2 den. Za 2. půlletí vyúčtoval řezák kolků Skultet za 5 želez na dukáty a 2 stoky a 6 želez na tolary po 45 kr., za 55 Stoků a 205 želez svrchních na groše po 22*/9 kr., celkem 107 zl. 15 kr. Přílohy k účtům jsou vesměs německé, jen rukavičkář Šimon Batak pěkně po česku napsal vždy svůj lístek a někdo připsal k tomu německy, že onen 1 zl. jo za 4 rukavice do mince. Roku 1640 spracoval Křišťan Kolb, zbrojíř a měšťan Staroměstský, 9 nových stoků na groše po tolaru a 60 svrchních želez na groše po 24 kr., pak štok na pětníky aneb půlportugaly zocelován, železo na dvoudukáty zhotoveno za 30 kr., 13 grošových stoků zocelováno po 15 kr., 8 grošových želez zocelováno po 12 kr. Jiná železa ocel oval Bart. Kulgarten. Starou měď dodával do mincovny Mayer Cain a jiní židé, kteří se podpisovali na kvitance hebrejsky. Malíř Simeon Czuber z Nov. Města Pražského přemaloval veliký pokoj v minoovně za 15 zl. 30 kr. Podepsal se česky a upečetil pečetidlem se třemi štítky ve znaku. V minci pracovali kromě šmitmistra Valentina Dietricha šest tovaryšů a dva učeníci minoířští, kteříž tovaryši dostali na svítivo (Liohtgans) po 1 kopě míš. a učenicí po pól, tedy za celý rok 9 zl. 20 kr. A za dvě čtvrtletí vždy po 5 zl. tovaryš a po 3 zl. učeník, tedy 32 zl., kromě toho za 13.314 dukátů po půl krejcaru 110 zl. za 119 hřiven 12 lotů tolarů (bez cisalií ze 117 hř. 31.), ze 100 po 7 kr., činí 33 zl. 48 kr., a z 3087 hř. a 14 lotů grošů za hřivnu po 10 kr. — 614 zl. 39 kr. Hřivna ryzího stříbra kupována v mincovně po 10 tolarech čili 15 zl. rýn. Šal. Skultet podpisoval se císařský řezák želez, ale přívlastek mu vždy v minoi škrtli. Léta 1642 učinili rozpočet na pokoj pro kvardajna a řezáka obnosem 206 zl. r. a pak ho dali vystavěti a zřízen tam komín pro práci kvardajnovu. Roku 1641 účtoval Skultet za kolky na dukáty, tolary a 71 Stok i 242 železa na groše 136 zl. 52% kr. a v 2. půlletí za 3 stoky a 4 železa na dukáty, 3 stoky a 6 želez na tolary, 42 Stoky a 157 želez na groše, 9 stoků a 29 želez na krejcary 112 zl. 7'/t kr. D. Wildt byl kvardajnem ještě r. 1647. Z cizího zlata vybíjeny dukáty po celou dobu panování Ferdinanda III. Uvedeme na příklad část účtu z r. 1642 v kvartálu Crucis a Luciae. Tehdy 343 koupeno od židů i křesťanů dukátů lehkých, cimentů a pozlaceného Btřfbra od kvardajna D. Wildta 124 hř. 4 loty, z čehož počítaje po 80 '/3 dukátu vídeňskou hřivnu zlata, jakosti 23 kar. 8 gr. ztnincováno 10.022 dukáty a pro pořádek počítáno z 9996 dukátů 71 kr. 3 den. po 150 kr. — 25 dukátů 78 kr. 1 den. dobrých, aneb 93 kr. 3 den. spatných. Z toho 5 dukátů na průby, zůstane 20 duk. 78 kr. dobrých aneb 93 kr. 3 d. špatné. Potom na 9355 dukátech počítáno I1/« dobrého krejcaru, dukát ve 140 kr. bera, jakožto poplatek za zmincování, tedy 100 duk. 32 kr. 2 d. dobré aneb 42 kr. špatných. Dále z lehkých 664 dukátů po l'/« kr. špatných (dukát po 180 kr. počítaje), činí 5 duk. 100 kr. 2% d. špatné. Souhrn užitku za oba kvartály 126 duk. 56 kr., dukát po 180 kr., činí 378 zl. 56 kr. 1 den. Léta 1643 měli v minci 6 tovaryšů a jednoho učně; mincovali C Ant. Remberts, šmitmistr, Laurin Stare, Valtin Töpfer, Jindřich Goldschmidt, Jiří Habenstein a Ludvík Breuer. V prvém půlletí byl ještě šmitmistrem V. Dietrich. Léta 1648 vydělali mincíři 632 zl. 25 kr. v prvých dvou čtvrtletích. Šmitmistrem byl Antonín Remberts a kvardajnem Adam Enderle; léta 1649 již byli jen 4 mincíři: Remberts, Laur. Stars, Goldschmidt a Rabenstein; načež r. 1650 jich zase napočítáno pět s Rembertsem v čele, co měl na pečeti hák a dva křížky. Léta 1649 placeno za hřivnu čistého stříbra 10 tolarů a 12 kr., tedy dáno v 1. čtvrtletí za 128 hř. 10 lotů 1303 tol. 81 kr. 2 d. aneb 1955 zl. 51 kr. 2 d. Teprve onoho roku 1649 vzpomněli si u České komory německého oddělení, že prý kvardajn Dav. Wild t po 10 roků nedobře hospodařil při účtování ražby dukátové; že prý zejména mzdy z cimentu účtoval o 1227 dukátů více. Bylo z toho pak — mnoho dopisování. Léta 1651 koval i oceloval železa Jiří Mathias. Lanrin Stars působil r. 1653 v Pražské minci jako šmitmistr. Měl na pečeti lva s hákem v tlapě. Podle něho pracovali tu ještě dva mincíři: Jindř. Goldschmidt a Krištof Pumenreich, tento b květinou za plotem na pečeti. Po Ad. Enderiem nastoupil jako kvardajn v chabé minci Pražské v září r. 1652 Jan Karel Wólcker. Měl na pečeti kosme břevno i dvě hvězdy a vedle helmu dva rohy. Enderle zaslal již k vi tanci na 14 zl. příplatku z Hory Kutné počátkem roku 1653. Po Jak. Welckherovi jmenován správcem mincovny r. 1655 Krištof Morgalík. Uvádíme na str. 346.—349. přehledné sestavení vybitých mincí v Pražské mincovně, pokud účty o tom svědčí. Z ostatních ročníků zbyly bud* jen kusé výkazy (1655, 1656 a 1657) aneb sic. K témuž pojí se přehled kolků, jež Kašpar ÖfBnger (1637—1638) a Šalamoun Skultet pro zdejší minci vyřezali a co za ně účtovali. Čísla při dukátech v závorce uvedená, znamenají podíl, jaký mincovně náležel za zmincování dukátů a který vedle obnosem ve zlatých a krejcarech se uvádí. Celkem vybíjeno v Čechách ca Ferdinanda III. čím dále tím-méně. Doložíme to z účtů mincovny Pražské. Léta 1640 vytápáno 24.973 dukátů 344 a tolarů i grošfi tříkrejcarových za 43.827 si., avšak roku 1653 razeno jen 4674 dukátů a stříbrných mincí za 4778 zl. rýn.*) PoÔtu kolků na dukáty a dvoudukáty nelišeno, a dukáty vždy počítají se jednoduché, ač víme, že jak dvoudukáty, tak pateronááobné i desítidukáty Ferdinanda III. vybíjeny. Také nejsou zvláštní výkazy kolků na půltolary a čtvrtnfky, vyjma r. 1640. Mincování se v Brně nevyplácelo. Dle výkazu rent mi stra Nussera vynesla mincovna Brněnská za mincmistrů Martina Fritsche a Tobiáše Sonncnscheina léta 1635 jen 94 zl. 45 kr. Tento posléze dotčený vykázal r. 1637 užitku 342 zl. 59 kr. a jeho nástupce Adam Scheffer léta 1639 jen 200 zl. Proto činil Nusser návrh, aby Brněnská mince byla najata židům. Nájemníci všickni přicházeli o všecko.**) Na to po několik let nemincováno. Později mocný Jan Konrád Richthauaen chtěl roku 1646 najmoutt mincí Vídeňskou za 2000 zl. ročně, avšak místo ono uděleno Janu Jak. Stadlerovi. Dokazováno žadateli, že by prodčlati musil, jako dobrodružný Baltazar Zwierner s prodělkem 20.000 zl. prý toho nechal. Za to udělena mu pomocí přímluvců při cis. dvoru dle císařské resoluce ze dne 15. září 1646 mincovna v Brně na pět let za plat 600 zl. ročně; složil kauci po zvyku tehdy při úřadech obvyklém a uzavřena s ním zvláštní smlouva, jak mincovati má. Avšak již dne 26. ledna 1648 vydána v Praze cis. resoluce, kterouž jmenován po vypršení lhůty Stadlerovy ve Vídni mincmistrem na tři léts. Šly sice stížnosti naň z Brna o nedostatcích v mincování, než nařízeno zase installačním dekretem ze dne 31. července 1648, aby na tři léta ujal minci Vídeňskou beze všeho poplatku, a 31. srpnem byl Richthausen sprostěn avé povinnoati mincmistra v Brně. Obratný finančník tento jmenován diplomem císařským z Řezná tlne 29. července 1653 svobodným pánem z Chaosu, načež r. 1659 následovalo jmenováni jeho za správce vrchní komory horních měst uherských. Týž svob. pán z Chaosu čaato ve svízelích finančních v Čechách byl brán korunou na potaz. Zachoval si značné jmění, jež z veliké části věnoval k založení Cbaoské nadace pro výchovu 60 sirotků. Zemřel 25. července 1663. Velmi vzácné jsou tolary vybité Richthausenem v Brně v letech 1647 a 1648, kdy Morava Švédským vojskem byla obsazena. Na nich vidí se v líci poprsí císaře Ferdinanda III. a pod ním v opiau vybita značka, kterou také později ve znaku sv. pána z Chaosu shledáváme, totiž kroužek, v kterém vepsán trojúhelník buď úhlem dolů @ neb vzhůru postavený @, v němž uprostřed vidí ae tečka. Na rubu je pod říšským dvojitým orlem malý štítek a orlicí. Dříve pokládali, že tolar tento vybit v Krajině, kde véak tehdy mincovny nebylo. *) Biegfried Becher: „Du Bsterreichiache Muniwesen vom Jahre 1624 bis 1838." I. díl akr. 71. oni. Při groilch a tolarech za r. 1640 mk býtí dle pravdy R6.969 *1 rýn. **) Jan Newaldr Beitrgge aur Goschicbte dee osterreichiachen MUnxweaeiu wänrend dar Zeít von 1622—1650. Wien 1882 atr. 30. 345 Přehledné sestavení minci vybitých v Pražské mincovně 1 jUt" Ml j Imkulii Uíltek z ouk< tii »1. r. 1 1 Tolarů (S'A n. nř.) J G roto kuxn ku xi. r ■ kr. ' x* xl. r.. ki. Kre|MrJ i. .1. r. ki~~ Pllkre|o»ra vc 1. 2. 3. +_ Úhrn 1301 vid. hř. 1.01 f 24204 j 890 1 26 *>84 v, 110753'/. I 6069 7642 16127 9103 45 32 30 30177 16500 26321 54 24 _45_ 1 Í2iy07Vj 32873, 37 73200 03 1 cc vO li ll - 1 J2618V, 1161 V, |1169'/. 3937 1642 159 1644 30 45 18183 19509 16746 12716 ? 17 18 7053 2101 3345 2413 09 01 02 44 56 Úhrn 26.057 (326) 978 i5'/„ii 49497. 7373 22 yJ 67155 08 14912 O* "2 ' 1. * J 14 729 } IO.781 553 397 54 54 4077'/» 1882'/, 1277 6115 2823 39 114303 52113290 45 9859 — 17454 09 18 48 33 628 597 397 26 30 54 50 Uhru 25.5IO 951 48 6811»/, 10217 16 54909 48 1623 I64O 1. 2. 3-4-Olim 1 HMitt.tfLttT. 1 11.659 (144) 1 ze 165 hř. 5 1. I 13.314 (168) J432 [502 37'/, 52% 1317 1975 30 14398 17615 10183 14762 56959 51 48 24-973 (312) 935 30*) I 1317 197.-, 30 39 -* 1 1. ■ 3- , 3-4- j 1 ze 162 hř. 3 1. 1 13.063 (164) 1 ze 145 hř. 7 ]. I 11.713 (142) 494 426 12'/, 34 2794 V, 3647 2648'/« 638V, 4191 5470 3972 957 45 30 22'/. 22 V, '3484 17731 10054 11212 36 54 15 641 33 Ohm 24-77Ď (306) |] 920 46'/., 9728 14592 — 52482 45 11 641 33 in ' "* vo i [ 9.889 (120) 1 ze 124 hř. 4 1. [ tr\Mi ttnfiA 362 378 147. 56 542 '•95 8'3 1792 SO 30 11125 "975 12705 33 06 45 542 57 Úhrn IO.9II (246) 1 741 10 V, 2331 3491 47324 1 06 '| 542 57 vO II .. 3-4- 1 6.735 6.354 258 238 16 12 634"/. 1185 951 1777 07 7, 30 7680 7688 11771 6436 42 12 39 12 Úhrn I3O89 496 28 18197. 2728 ;37'/J 33576 45 *) Tak v udtecli uvedeno. a počet svrchních želez i Stoků a cena jich. ktlnoi Mikem Na dukáty " Nl tolary II Ha 1 ,t»l»ry Nl gros* Nl krejcary Půlkrejcary Zxř EllhMX vifnáxx svrch Moků |, Bvrcli ■toká i vrch *elex (.toku ivrcli.) Mokří svrch. 1 •toká j svrch Moku kr .a xl. r. kr telex telex telce ■aleľ telex xl .. K. Orhager íi 258 45 135900 j 1 j j 1 125 1O0 192 47 K. 01 300 Biiixr 45 }40326 9 4 _3_.. 27" je 72 29 165 227« 89491 6"A 8 9 14 4 <"» 1381 264 76 4«. 077u 16211 20357 '4';« 36 1' 5 '97 42 34 8 6. 6.' 115 527, 13081 I 17454 27 32 6 2 203 55 107 15 1 67304 49V. L 1 11 2 102 97 34 8 1 223 07 V, 14398 20023 58'/» ľ 1 1 > ja.8 65 !"' - 12070 17977 18 40 l 8 211 52 In 12 7, 64469 Eflkr.xa. 2 8 1 429 118 201 12'/, 17675 18225 51 48V3 J242 " 1 }l36 Jl 13 527, 14027 13237 167. 447a 1« 3 6 3 |'57 42 [29 9 07V. 63106 40V, 14 3 ~6~ 3 '399 "3 29 9 ; 1 249 — 11938 14129 33 5o7, 5 ' 157 47 |3 2 85 30 13248 42 4 1 ! 1 91 81 1 ° 7 73 07'/. 12403 51720 42 477* i 5 5 2 1 j 248 128 U 9 1 ' 158 37'/« 8632 7946 49 28 1 107 25 1 r 6. s 1 5' kullel 22'/, 11771 8751 39 54 2 3 4 190 30 89 15 37102 50 3 3 4 297 55 1 1 140 37% JLéts flirt-l.ll Dukálii Užitek z dukátu Tolarů. Croit Krejcaru PiukTcjcaru al. r. kr M xl. r. kr. ■- íl r kr nt «1 f. 1 ■ 1. 2. J 3934 .7 742'/. 1113 22 2633 4962 39 -c » 1 4- ( 3364 114 |di'/i S97M.101 2946*/. 4320 01 y. 10254 6OO6 _ 06 Úhrn 73>8 2(10 IBV, 3689% 5433 23 v. 24456 3- i ** 3. ! 479" 177 46 7719 Ď292 54 42 í j *r ■■O 1 3" 4- j 2415 01 41 V, 5901 2499 06 Úhrn 7211 2IX) |27'/g JU413 18 O 1 1. I 2. } 3081 115 57 5586 3768 30 42 '. O 1 3-4-Úhln | 4337 7418 .7. 2B7 53'/, 50 7« 2915 l6l6 13886 15 06 33 ■ n V© 3-4^ ! 1663 1 2729 62 108 14% „ 706 2398 1652 2069 12 09 09 _°3. 387 hf. IOL 316.1r.561. Úhrn 4392 170 48 V, 68o5 33'' n 1. 2. i 3129 124 51 2600 06 ; "i •c 3-4- [ 1762 64 56 O48 3448 18 45 1 Úhrn 4891 189 47 6997 09 | in '■ 2. } 2424 91 32'/. 813 546 24 24 3-4- } 2^50 84 38 '459 27 Úhrn 4674 176 10'/,; 28 I9 15 348 i Mlaol oelkem Na dukáty Na tolary Na '/.tolary Na groše Na krejcary Půlkrejcary 7*1 olkBBI tftřaua xl. r. kr. tel.. í "°H ■vřeli. 1 ..„m !.!<» ! "0k6 •*rflli.i ,ivreli. Jole. aM tele> 3740 5108 10540 37 56 15 3 4 4 1 36 «7 30! 32 8 t» 26 SO ultot 15 37'/, 19395 48 4 1 2 123 Ď2 76 52 V. 7719 Ů470 5901 2540 22632 54 28 36 47'A, 457, , 1 92 92 35 25 45 2 2 7a 1787 14074 59'/, 23V„ 5 5 1 48 45 93 12 9 ! 22 3u J i j ,2 3D 7 2 k 5 7 o/';.. 7293 17'/, 42 1 9 5 5 2 12 22 34 2 11 13 1 22 7186 56 5 2 527, 2631 10'/, 6 12 2 4 . 6 4 6 5 [Ultflt 45 15 4778 - 18 6 4 13 — 340 st* Císař Ferdinand III. rád by byl zvelebil m i nerovnic t ví a hornictví, leč válečná doba takým praném nepřála. Obracel tedy zřetel k Ulirám, kam vysýláuy komise, jež zahájil r. 1640 Zachariáš Vogelhaubt, a hned za ním se tam vybral nejvyěŠÍ mincmistr král. Českého pan Oldřich Adam z Lobkovic. Zlatý moravský pokládán v stejné ceně jako tolar, totiž za 30 grošů po 3 kr. čili za 90 krejcarfl, kdežto zlatý rýnský platil 60 krejcarů. Ostatně na Moravě též počítali na hřivny. Jedna hřivna rovnala se 2b grošům po sedmi denárech. Tuk se čitá v knihách Přerovských k r. 1650. Zajímavo, že lid v Pruském Slezsku v sousedství Opavska podnes počítá na „české groše" a účtuje za bílý groš 6 krejcarů nynějších. V dědičných zemích podřídil mincovních í Ferdinand III. vrchnímu úřadu mincovnímu zemí dědičných, který úřad od počátku roku 1655 vedl Jan Konrád llichthausen svobodný pán z Chaosu, rada cfs. komory dvorské a mincmistr ve Vídni. Cizí mince v Čechách po válce třicetileté. Z archivu rakovnického podal Fr. Levý. Pani. arch. VII. Za obecného nepořádku, jaký v Čechách i po ukončení války třicetileté ještě dlouho panoval, procházela zemí naší rozličná cizí mince, která s mincí naší ve stříži a v zrnu se nesrovnávala, jakž o tom svědčí zkouška s cizí mincí v Praze asi r. 1650 učiněná. 1. Nový groš Weimarský. Procházel v Čechách mezi jinými drobnými penízi po krejcaru, ač 4 kusy za český groš ještě nestály. Ve Weimaru mincovali 4 za groš saský. 2. Polské groše, „rázu jako dudkymající letopočty 1622, 1623 a 1624, mezi groši tříkrejcarnfmi také za groš procházely, ač byly „dokonce nehodný", poněvadž jeden za krejcar a tři peníze vídeňské ještě sotva stál, jsa lehčí o krejcar a peníz vídeňský než groš český. 3. „Polští brumerové" procházeli dva za tři krejcary, ač nebyli stejného rázu, a jsouce v průbách srovnáni, jeden za krejcar a 3/4 peníze vídeňského stál a tudíž o 1'/* pen. vid. lehčí hyl. 4. Grešle, zrnem nestejné, 4 za 3 krejcary šly, ač hodnost jich byla po 2'/4 penízi víd., lehčí tedy o 3/t peníze vídeňského. 5. „Říšští pulpa co v é"*) jinak „šestáci" osmnáctera spôsobu v: Bavorští, Neuburští, Norimberští, ŘezenŠtí, Augsburští, Solnohradští, Štrasburští, Wirten* berští, města Ulmu, Kunerští, Wuerzburští, Eisenstadtštf, Elbinkští, Memmingští a Ettingští, rozdílní zrnem a stříží, šli po 2 krejcařích, ač vesměs proti groši tříkrejcarnímu o 1 '/4 pen. víd. lehčí byli, majíce hodnost po 1 kr. 2% pen. víd. *j Babten-pac z: 4 kr. / 350 Které mince vybíjeny za Ferdinanda ill. v mincovnách českých, moravských a slezských. V mincovně Pražské vybíjel pod značkou ruky s hvězdou (Tab. LI. značka 48.) mincmistr Jakub Bern. AVelckher r. 1638: pětidukáty, dvoudukáty, dukáty, vzácné tolary, groše a krejcary dvojího rázu; r. 1638: dvoudukáty, dukáty, tolary, pultolary, čtvrtlolary, groše, grošové branáče a krejcary; r. 1640: desíti dukáty, dvoudukáty, dukáty, tolary, pultolary a groše dvojího kulku; r. 1641: desítidukáty, dvoudukáty, tolary, pultolary, čtvrttolury, groše a dvoje krejcary; r. 1642: dvoudukáty, dukáty, tolary, čtvrttolary, groše a krejcary; r. 1643: desítidukáty, trojdukáty, dukáty, tolary a groše; r. 1644: pětidukáty, dvoudukáty, dukáty, tolary a groše; r. 1646: dukáty desíti násobné, dukáty, tolary a groše; r. 1646: tolary, pultolary a groše; r 1647: pultolary a groše; r. 1648: desítidukáty, dukáty, tolary, pultolary a groše; r. 1649: dukáty, tolary a groše; r. 1650: dukáty dvojité, dukáty a groše; r. 1661: desítidukáty, dukáty a groše; r. 1652: dukáty a groše; r. 1653: dvoudukáty, dukáty, pultolary, čtvrttolary, groše a krejcary; r. 1654: pětidukáty, dukáty a groše. Potom mincmistr Krištof Margalík pod značkou kotvy v kruhu (Tab. LI. zn. 57.) r. 1666: pětidukáty, dvoudukáty, dukáty, groše a pfilkrejcary; r. 1666: tolary, pultolary, čtvrttolary a groše dvojího kolku; r. 1657: dvoudnkáty. V mincovně Kutnohorské razil úředník mince Daniel Kavka z Toln-žtejna pod značkou ruky se střelami v závorce (Tab. LI. značka 52.) r. 1636: dvojité tolary (dvojího kolku), tolary, pultolary, čtvrttolary a dvoje groše; r. 1639: tolary a groše; r. 1640: groše; 351 r. 1041: tolary, čtvrttolary a groše; r. 1642: groše; r. 1643: tolary a groše. Potom vybíjel úředník mince Řehoř Leopold ilackl z Hackenfclsu se značkou ruky e paličkou neb sekyrkou v kruhu (fab. LI. značka 58.) r. 1654: groše, krejcary, půlkrejcary a ótvrtkrejcary; r. 1656: groše; r. 1666: groše a pfilkrejcary; r. 1667: groše. Haléřů v Hoře nevybíjeno, početní groše známe odtud z let 1640, 1643, 1644, 1640, 1650 a 1654. V mincovně Jáchymovské tepal mincmistr David Kuobloch se zrničkou česneku v závorce (Tub. LI. značka 59.) r. 1638: groše; r. 1630: tolary, půltolary, čtvrttolary a groše; r. 1640: groše a pfilkrejcary; r. 1641: pčtitolary, dvoutolary, tolary a groše; r. 1642: tolary a groše; r. 1643: tolary, půl tolary, čtvrttolary, groše a krejcary; r. 1644: čtyrtolary, třítolary, dvoutolary a tolary; r. 1645—1648: groše. Po něm mincmistr Jan Freistein vybíjel se znamením letícího jeřába (Tab. LI. značka 60.) r. 1640 vzácné groše, a mincmistr Jan Jak. Kittncr z Perchhaimbu se znamením korunky (Tab. LI. značka 61.) r. 1660: tolary; r. 1661: groše, krejcary a půlkrejcary; r. 1662: krejcary a půlkrejcary; r. 1664: groše; r. 1666: tolary a čtvrttolary; r. 1667: groše. V mincovně Brněnské razil mincmistr Jan Konrád Richthausen svob-pán z Chaosu se znamením @ a @ (do kruhu vepsaného trojúhelníku s tečkou uprostřed) r. 1647: velmi vzácné tolary; r. 1648: vzácné desitidnkáty n tolary. V mincovně Olomúcké vydávány se značkou mincovny @ v letech 1687—1640 groše a r. 1639 vzácné desítidukáty. V mincovně Kladské vybíjel mincmistr Jan Jakub Huser pod znamením @ [tří neb dvou růžiček (teček) úhořem (hadem) od sebe oddělených v kruhu] r. 1627: tolary a čtverý groše; r. 1628: groše a krejcary dvojího rázu, 352 a jeho nástupce mincmistr Tetr Hema s monogramem |í| r. 1628: tolary dvoje [jedny mimo znamení min c mistrovo nesoucí ještě znamení mincovny g (Glacium)], šesterý groše a krejcary; r. 1620: tolary troje, groše a krejcary; r. 1630: tolary, groše a krejcary; r. 1631: dvoudukáty, groše a krejcary. S počátečními písmeny jména řezače želez Hanuše Gcbhnrta H G vydávány r. 1629 tolary. Za mincmistra Jiřího Wernera se značkou mincovny G raženy r. 1637-1638: groše a s počátečními písmeny jména téhož mincmistra G W (Georg Werner) r. 1640—1644 a 1646—1648 groše. V mincovně Vratislavské bity za vardajna Hanuše Kydella (Riegra) s monogramem 1K r. 1028 a L03O: groše; r. 1631: dukáty a groše; r. 1632 a 1633: groše a krejcary; r. 1635—1637: groše (poslední ročník dvěma kolky). Dále tamtéž za mincmistra Jiřího Reicharda a) pod značkou labutě v štítku (Tab. LI. značka 02.) r. 1637: dnkáty a groše; r. 1648: dukáty; b) se začátečními písmeny jména mincmistrova G—R ((Jeorg Reichard) po stranách orla r. 1637: krejcary; c) pod znamením labutě v štítku a b písmeny G -R po stranách orla r. 1637: groše; d) pod značkou mincmistra labutě v štítku a b písmeny M—I (značícími nejspíše počáteční písmena jména neznámého vardajna neb rytce) po stranách orla r. 1637: půldukáty, groše a krejcary; r. 1638: dukáty a groše; r. 1638: dukáty, tolary, půltolary a groše; r. 1640: groše; r. 1841: dvoudukáty, dukáty, půldukáty, tolary, pftltclary, čtvrttolary a groše ; r. 1642: uuhhlY, piiiuu&aiijr, tumiv, jjhi n nn y a giuoc, r. 1643: dvoudukáty, dukáty, tolary a groše; r. 1644: dukáty, pftltclary a groše; r 1645: tolary a groše; r. 1848: dvoudukáty, dukáty, dvoutolary, tolary, pftltclary, čtvrttolary a groše ; r. 1647: dukáty a groše; r. 1848: tolary, půltolary a čtvrttolary; r. 1663: dukáty a půltolary. 353 Mimo lo vybíjeny tamtéž pouze s písmeny M—I r. 1643: haléře a r. 1661: čtvrttolary. Se znamením labute v štítku mezi písmeny M W r. 1648: groše. Dále za vardajna Jiřího Ondřeje Híibnera pod znamením dvojité lilie v štítku a počátečních písmen jeho jména G—H (Gcorg Húbncr) po stranách orla r. 1648: groše; r. 1640: desítidukáty, pěti dukáty, dvoudukáty, dukáty, pfildukáty, tolary, groše a krejcary; r. 1660: dukáty dvoje, dvoutolary, tolary, prd tolary, čtvrttolary a groše; r. 1661: dvoudukáty; v r. 1663: tolary a čtvrttolary; r. 1664: tolary, čtvrttolary a groše; r. 1666: dukáty, tolary, pfiltolary a čtvrttolary. Fak se znamením labutě v štítku a s počátečními písmeny jména vardajna Jiřího Ondřeje Hubnera G—H vedle pazouro orlích raženy r. 1660: groše; r. 1661: dukáty, pfiltolary a groše; r. 1663: groše a krejcary; r. 1664: tolary. Fak pouze s dotčenými písmeny G—H po stranách orla r. 1666: tolary a groše; r. 1667 a 1668: groše; a s písmeny G H pod orlem r. 1667: dukáty, tolary, čtvrttolary a groše; r. 1668: groše. V mincovně Těšínské vydával Daniel Raschke se znamením D R r. 1642: groše; r. 1644: krejcary. Dále bity zde se znamením mincmistra neznámého jména, totiž s písmeny H—D r. 1643: groše; r. 1644: groše a krejcary; r. 1645: krejcary; r. 1646: groše a krejcary; r. 1647: krejcary; r. 1648 a 1649: groše a krejcary. Fak s písmeny H L společně s D R raženy r. 1647: groše. Se značkou L—B vybíjeny r. 1648 a 1640: krejcary. 354 Zdejší mincmistr Gubriel Górloff razil tu b písmeny G G r. 164B : groše; r. 1660: troj niky dvojího rázu; r. 1661: trojníky; r. 1662: groše a trojníky. Konečně bez znamení mincovního vybity zde r. 1649: trojníky; r. 1660—1662: halíře; bez letopočtu: trojníky dvojího kolku. Mimo mince ee značkami a ročníky výše jmenovanými raženy v slezských mincovnách za vlády Ferdinanda III. ještě jiné mince, jichž původ však, ač doba tu poměrně dosti mladá a od mís nc tuze vzdálena jest, následkem velkých mezer v slezských archivech mincovních a z nedostatku nedochovavších se pramenů, jež za tehdejších válečných bouřlivých dob dílem zničeny neb po světě rozprášeny byly, na ten čas zjistiti nelze. Jsotit to: Se znamením H—S r. 1638: halíře; „ L—W r. 1647: halíře; bez znamení r. 1628: krejcary; „ r 1628: tolary; „ r. 1660: dvoudukáty a tolary; „ r. 1666: dukáty, tolary a groše; „ r. 1668: groše. 355 Popis mincí Ferdinanda III. Mince korunovační a pamétni. Velká medaillc korunovační (Tab. LXX. obr. 638.) iná na líci popitá mladého krále B pravé strany v odění, s krátkymi vlasy a vysokým širokým ukmžfm. Na prsou řetěz zlatého rouna spočívá na přehozeném plášti na rameni sponkou připjatém. V širokém věnci vavřínovém dole z prázdného štítku oválového vybíhajícím čte se opis FERDINAND VS • III • D : G : HVNG : BOHEMIA • REX * t. j. Ferdinandus TertiuB Dei gratia Hungariae, Bohemia* rex (Ferdinand III. z Boží milosti Uherský, Český král). Na rubu V takové mž věnci, však bez dolního štítku, v horní polovině kruhu opis ARCHIDVX I AVSTRLE • *~Ec (t. j. arcivévoda Rakouský atd.) a dole v oblouku řetěz zlatého rouna, kterýž drží v drápech orlové na obou stranách středového štítu bohatě zdobeného a korunovaného se lvem českým umístění, pod nimiž vidí se v oblouku letopočet (6l29 Okraj s obou stran perličkový. Krásná tato med adie má průměr 75—77 mm a vážívá stříbrná 58 gr, jiné 80-5, 8989, 90-5 neb 116 gr, ba ncjtlustší až 250 gr. Ve sbírkách musea království českého nalézá se medaille táž zlatá váhy 100 dukátů, kterážto hodnota naznačena jest na lící dole na štítku ve věnci pod poprsím číslicí (00 Na- některých těchto medaillích lze pozorovati mezi vavřínovými listy jak na lícní tak i na rubní straně značku rytce D. S. [Donat Starckh, řezač želez při pražské mincovně (1626—1636)]. Korunovační tolar (Tab. LXIX. obr. 623.). Li o: Pod perlemi posetou prutovou korunou, po jejíž stranách po palmové větvi, čte se v pěti řádcích FERDINAND VS - III - I HVNGARI^ • REX i CO-TřfYN A • TM TifiYiF.M" I TtnWF.MT . I YW NOVEM R : nnh NOVFATR - t. i. Ferdinandus Tertius, Hungaria? rex, coronatus in r egem Bohemite duodequinqua-gesimi novembris (Ferdinand III., Uherský král, korunován za krále Českého 25. listopadu). Doleji růžice pětilistá b arabeskou. Na rubu svrchu Spasitel ukřižovaný mezi letoČtem (6(27 a pod ním váhy v rovnováze. Na stuze v kruhu při okraji rozvinuté opis PIETATEI EITI IVSTITIA (t. j. Zbožností a spravedlností). Okraj na obou stranách perlo vitý. 356 Prfiměr 40 mm, váha 2845—20*1 gr, kdežto korunovační půltolnr téhož řásu a průměru váží jen 14 17 gr. Velký korunovační peníz (Tah. LXIX. obr. 026.) vyniká podobným rázem, na lfoi vsak čte se pod korunou v pěti rádcích legenda či nápiB FERDINAND VS III I HVNGARLE • REX I CORON : IN REGEM I BOHEMI/IÍ ■ I XXV NOVEM a pod ním vidí se arabeska. Někdy za HVNGARĽE a XXV teček nebývá. Rub rovněž stejný jako na tolaru, jen opis FIETATE ■ ET I IVSTITIA • Průměr 26 J —27 mm, váha stříbra 3-23—3-45 gr. Střední korunovační peníz (Tah. LXIX. obr. 627.) jest též líčení stejného, však v nápisu lícním nebývá za BOHEMI/E žádné tečky, rovněž ne v opisu rubním za Blovem IVSTITIA ač na některých se za těmito slovy zase tečky spatřují. Průměr 21— 21 J mm, váha stříbrného 1-82 gr, zlatého 345 —3 48 gr. Malý korunovační peníz (Tab. LXIX. obr. 628.) má na líci pod velikou korunou s palmovými větvemi po stranách veliké F mezi dvěma články řetězu zlatého rouna a pod ním římskou číslici III, vedle níž b obou stran v oblouku letopočet (6 I 27 Na rubu pod pětilistou růžicí v pěti řádcích nápis HVNGARl/E - I REX-CORON . [ IN ■ REGEM • I BOHEMLE I XXV. NO VE: a pod ním ležatá esovitá okrasa. Jiný variant má v legendě IN bez tečky (Tab. LXIX. obr. 629.), jiný zase nese nápis HVNGARI-/E I REX ■ CORON : [ IN REGEM I BOHEMLE ■ I XXV. NOVE v obou případech není však vespod žádné arabesky. Průměr 17—18 mm, zlatý váží 1-77 gr, stříbrný 1-22 gr. Pamětních medaillí k nastoupení vlády Ferdinanda III. neb k jiným událostem i portaitnfch vydáno bylo několik, některé teprv až v pozdější době. Podáváme vyobrazení dvou stříbrných na tab. LXIV. obr. 624. (ze sbírek c. a k. dvorního musea ve Vídni) a 625. (ze sbírky p. Edv. Haisla, ředitele cukrovaru v Libici nad Cidlinou, jež váží 24*2 gr). Ve sbírce Donebauerově byla táž medaille váhy 2924 gr. Korunovační medaille královny Eleonory, třetí manželky Ferdinanda in., má v líci ve věncovité obrubě nápis ELEONORA I ROM : IMPE-RATRIX • I AVGMi: GffiSRís : FERDINANDI III- I CONIVNX I [N REGINÁM • BOHEMLE I CORONATA XI. SEPTKis | ANNO MDCLVI. t. j. Eleonora, Romanorum imperatrix, augustissimi caesaris Ferdinandi Tertii coniunx, in reginam Bohemiae- coronata undecimi septembris anno millessimo sexcentesimo quinquagesimo sexto (Eleonora, římská císařovna, vznešeného císaře Ferdinanda III. manželka, za královnu Českou korunována 11. září roku 1656). Na rubu ve věnci vavřínovém na hornaté krajině pří moři proti slunci obrácená slunečnice, od níž jdou slova VNVM SEQVOR (t. j. Jednoho následuji, neb: Jedné věci se držím). 357 Železa k inedailli této řezal Šalamoun Skultet. Jsou stříbrné neb bronzové. Prvější nalézá se ve sbírkách musea království Českého, druhá v obsáhlé sbírce po nedávno zesnulém Dru. Štěpánu Bcrgrovi, majiteli velkostatku ve Sv. Janě pod Skalou u Berouna. Stříbrná medaille na úmrtí Ferdinanda III. V líci vavřínem věněené poprsí v levo obtáčené v brnění se širokým krajkovým límcem a s řetězem zlatého rouna. Opis FERDI - III • D : G : BOM IMF : S : A : G : H V : BO :REX:AR a dole uvnitř : A V : Nu rubu císařská koruna mezi uherským a českým štítem, nad níž se čto 2. + Ap. t. j. A pri lis (dubna), dole pak štít s dvouhlavým orlem mezi letopočtem (6 I 57 Měří v průměru 44 mm a váží 2b* gr. Mince bežné z mincoven českých. Na českých tolarech Ferdinanda III. rozeznáváme dva nápadné, odchylné typy: I. bud poprsí prostovlasé, nověnčené, neb ÍL poprsí s věncem vavřínovým na hlavě. Níže uvádíme popis některých. Pražský tolar Welokherňv rázu I. (Tah. L.XXI. obr. 644.) nese na líci v pcrlovitéra obvodku dole protrženém až k okraji sáhající poprsí s hladce dolů sčesanými, dlouhými, na krku přistřiženými a zahnutými vlasy bez vavřínu, s malými kníry a kozí bradou v levo obrácené v odění, se širokým krajkovým límcem a s řetězem zlatého rouna, kolem něhož běží r. dola od pravé strany k levé opis*) 1. FERDIN • III ■ D • G • RO • IMPERÁTOR ■ S • A_4neb 2. (Schulthess 927., Don. 2359.) FERDIN ■ Dl • D ■ G ■ R ■ IMPERÁTOR ■ S • A neb 3. (Moyer 531.) FERDIN III • D • G • R • IMPERÁTOR • S - A • neb 4. (Tab. LXXI. obr. 644., Don. 2363.) FERDIN III • D • G R • IMPERÁTOR -S- A- Na rubu v perličkovém obvodku nahoře otevřeném korunovaný dvouhlavý orel s kroužky kol hlav, na jehož prsou český lev ve štítku lemovaném zlatým rounem a korunovaném. S hora od levice k pravici pokračuje opis 1. GERM • HVNG ■ BOHE (značka: ruka s hvězdou obráoeně) w.M ■ REX ■ A? •:- (fiôajneb 2. GERM • HVN • BOH (značka: ruka s hvězdou obráceně) EMIiE ■ REX■ A? (659 nel) 3. GERM ■ HVN ■ BOH (značka: ruka s hvězdou obráceně) EMIiE : REX -A? (64O neb •) K voli lepšímu přehledu jsou veškeré lícní i rubni opisy přinášející se na mincích číslo viny, í přísluší ke každému opisu licnimu stejn/ro číslem označený opis rubní. 358 4. GER-HYN-BOH E (značka: ruka b hvězdou obráceně) MIAMtEX-A í (640 Okraj b obou stran šikmo čárkovaný". Průměr 43 mm, vába 2873—291 gr. Stejného líčení jest též Kutnohorský tolar Daniela KnvkyzToln-fitejna, nesoucí opis na líci 1. (Don. 2395.) FERDIN : III ■ D ■ G R IMPERÁTOR S A - neb 2. (Schultheas 923.) FERD1N : III D G R IMPERÁTOR SA neb 3. (Schultheas 924., Madai 2780.) FERDIN : III D G R - IMPERÁTOR S - A kdež poslední písmeno dílem prsoma zakryto, a na rubu 1. GER : HVNG : BOHE (značka: ruku s třemi šípy obráceně) MliE■ REX Aí («58 neb 2. GER : HVNG . BOHE (značka: ruka s třemi šípy obráceně) MLE-REX ■ Aí (638 neb 3. GER : HVN • BOHE (značka: ruka s třemi šípy obráceně) MLE ■ REX ■ A° (658 Prfiměr 44 mm, váha 2905 gr. Také na Jáchymovském tolaru Davida Knoblochn (Tub. LXXII. obr. 651., SchulthesB 926., Don. 2409.) spatřuje se týž ráz. V opisu lícním čte bc FERDIN ■ III ■ D : G - R - IMPERÁTOR ■ S ■ A Opis rubní zní GERM ■ HVN-BOH (značka: česnek v závorkách obráceně) EMLE - REX • (6S9 neb (64( neb (642 Prfiměr 44 mm, váha 28-85—293 gr. Pražský tolar Welckherův rázu II. (Tab. LXXI. obr. 645.) jest stejného líčení s tolary výše popsanými, jen poprsí jest vavřínem věnčeno. V opisu lícním čte se 1. 6. 9. 10. 11. 12. FERDIN : III - D : G : R : IMPERAToR ■ S : A : neb 2. (Reimmann 1264. a podob. Sohulthess 926.) FERDIN : III - D : G : R : IMPERAToR -SA- neb 3. (Sohulthess 929.) FERDIN : III • D : G : R : IMPERAToR ■ S : A . neb 4. (Meyer 532.) FERDIN - III • D • G - R - IMPERATOR - S - A • neb 5. (Meyer 533.) FERDIN ■ III D G - RO • IMPERA ■ S • A • neb 7. (Tab. LXXI. obr. 645.) FERDIN : Hl - D : G : R : IMPERAToR . S : A * neb 8. (Don. 2377.) FERDIN : III D : G : R . IMPERAToR ■ S : A Na rubu l. (Don. 2367.) a 2. GER : HVN : BOHE (značka: ruka b hvězdou obráceně) MIM • REX - A? (64( neb 3. GER : HVN : BOHE (značka: ruka s hvězdou obráceně) MLE • REX ■ Aí (642 nebv 4. GER ■ HVN ■ BOHE (značka: ruka s hvězdou obráceně) MLE • REX - A? (643 neb 359 5. UER ■ HVN • BOHE (značka: ruka b hvězdou obráceně) Ml JE • KEX • A? (645 neb 6. (Meyer 534.) GER : HVN • BOJE (značka: rnka b hvězdou obráceně) MIMRKXA! (644 neb 7. 8. GER : HVN : BOHE (značka: ruka a hvězdou obráceně) MIM - REX • A: 1646 neb 9. (Meyer 535.) GER : HVN : BOEE (značka: ruka a hvězdou obráceně) Mí JE • REX - A". (646 neb 10. (Don. 2381.) GER : H VNG • BOHS (značka: ruka a hvězdou obráceně) MIJE • REX ■ A? (648 neb 11. (Meyer 537.) GER: HVN ■ BOFE (značka: ruka b hvězdou obráceně) M i JE • REX - Al (648 neb — 12. (Meyer 538.) GER : HVN BOrE (značka: ruka b hvězdou obráceně) MLffl- REX ■ A°. (649 Proměř 43 mm, váha 28-71—29 5 gr. Kutnohorský tolar II. ráeu Daniela Kavky z Tolnětejna (Tah. LXXL obr. 646.) má opis v líoi FERDIN • III D * G - R " IMPERAToR• S" A" v němž písmeno A částečně prsoma zakryto a na rubu GER-HVN-BOHE (značka: ruka b třemi šípy obráceně) MIJE • REX ■ A? (64! Prfiměr 43 mm, váha 29-1 gr. Jáchymovský tolar Knoblochfiv b hlavou panovníka vavřínovým věncem zdobenou má opia lícní FERDIN ■ III - DG - RO ■ IMPE-RAT S • A a rubní GER : HVN : BOHE (značka : česnek obráceně) MLE-REX • Ae (644 (Schulthess 929.) Velice vzácný Jáchymovský tolar Jana Jak. Kittnera z Pereb-haimbu vybit též rázem II. s poprsím ověnčeným. V opisu lícním čte se FERDIN• III ■ DG • RO • IMPERAT• S • A • a na straně rubní GER - HVN* BOHE (značka: koruna v kruhu obráceně) MIJE • REX - A? (656 (Don. 2415., Schulthess 934.) Prfiměr 41* mm, váha 2845 gr. Týchž rázfi jako tolary jaou i dvoutolary, třítolary, ótyrtolary a pětitolary. Kutnohorský dvoutolar Daniela Kavky z Tolnětej na má na líci v perlovém dole otevřeném obvodku nevěnčené poprsí s pravé strany s kníry a kozí bradou, s vlasy hladce učesanými, na krku přistřiženými a zakroucenými, b širokým krajkovým límcem na brnění a a řetězem zlatého rouna na přehozeném plášti. Od dolejška od pravé strany k levé jde opis 1. (Don 2394.) FERDIN : HI ■ D • G • R * IMPERATOR • S • A • 2. (Fischer VI. 1276.) FERDIN III • D • G • R • IMPERATOR SA-Na rubu: V perlovém kruhu nahoře protrženém korunovaný dvouhlavý orel b kruhy kolem hlav, na jehož prsou kornnovaný a řetězem zlatého rouna lemovaný český znak. Koruna svrchu orla sáhá až k okraji mince. Kolem orla opia GER : HVN : BOHE (zn.: ruka s třemi šípy obráceně) MIM • REX • A? (638 360 Okraj lícní i rubní strany šikmo Čtirkovaý. Průměr 46 mm, váha 58*4 gr. Jest velmi vzácný. Jáchymovský dvou tolar Davida Knoblocha s hlavou n e věnče nou má na lícní straně opis FERDIN • III • D : G • R ■ IMPERATOU • 8 ■ A • a na rubu GEltM • HVN - BOH • (značka: óeBnek obráceně) EMI/E ■ REX ■ (Don. 2408.) Průměr 44 mm, váha 57-95 gr. Jáchymovský dvoutolar Knobloehňv s poprsím ověnčeným nese opis v líci FERDIN III-DG RO IMPERAT S-A a na rubu GER: HVN: BOHE (značka: česnek obráceně) MI7E • REX - A; 1,644 (v c. a k. dvorním museu ve Vídni). Jáchymovský trojnásobný tolar Davida Knoblocha ukazuje v líc i ověnčené poprsí a nad ním opis FERDIN • III - DG ■ RO - IMPERAT -S-A Na rubu pak orla s korunovaným štítem českým na prsou a kol něho opis GER* HVN : BOHE (značka: česnek v ovalu obráceně) MLE ■ REX ■ A? 1644 (Killian 3269.) Jsou převzácné. Jáchymovský čtyřnásobný tolar téhož mincmistra má na líci hlavu panovníka vavřínem ověnčenou a nad ní opis FERDIN - III • DG - RO • IMPERAT • S ■ A • Na rubu pokračovaní opisu GER : HVN : BOHE (značka: česnek obráceně) MIM « REX • A; 1,644 (Don. 2412.) Průměr 44 mm, váha 115-8 gr. _^ I díly tolarů, totiž půltolary (19| c vídeňské hřivny) a čtvrttolary (38 J z víd. hřivny) vybíjeny rovněž jako tolary buď s poprsím nevěnčeným neb ověnčeným. Vůbec neověnčená hlava vyskytuje se na mincích Ferdinanda III. v prvých letech jeho kralování až k létu 1643, a pak zase kolek takový se při-házfvá roku 1656^jjako při čtvrttolaru vyobrazeném na tab. LXXII. obr. 656. Pražský půltolar J. B. Welckhera rázu I. (Tab. LXXI. obr. 647.) V líci poprsí v levo obrácené s hlavou ne věnčenou líčení téhož jako na tolarech s opisem 1. 2. 3. FERDIN • III • D ■ G ■ R ■ IMPERÁTOR SA Na rubu korunovaný dvouhlavý orel však bez kruhů kolem hlav a s korunovaným českým štítem zlatým rounem lemovaným na prsou s opisem 1. (Meyer 530., Fischer VI. 1274.) GERM• HUNG • BOH (značka: ruka e hvězdou obráceně) EMIiE • REX • A; {65*) neb 2. (Tab. LXXI. obr. 647., Don. 2354.) GERM-HUNG-BO (značka: ruka s hvězdou obráceně) HEMLE • REX • á* 1,640 neb 3. (Don. 2368., Schultheas 928.) GER - HVN • BOHE (značka: ruka s hvězdou obráceně) ML55 - REX • A; (641. , Průměr 35—36 mm, váha 14-33—14-4 gr. Pražský půltolar rázu II. od téhož mincmistra (Tab. LXXI. obr. 648.) má v líci poprsí s pravé strany s věncem vavřínovým na hlavě, přes brnění límec krajkový a na přehozeném plášti zavěšené zlaté rouno na stužce. Opis pak 361 1. FERDIN - III • D : G' R - IMPERATVR ä • A • ncb 2. 3. 4. 6. FERDIN ■ III • D - G RO - IMPERA SA Na rubu dvouhlavý orel korunovaný a kroužky kol hlav a e českým znnkein řetězem zlatého rouna vroubeným na prsou. Opis 1. (Tab. LXXI. obr. 648.) GER ■ IIVN - BOH E (znaôka: ruka s hvězdou obráceně) MLE • REX ■ A? (64( neb 2. (Meyer 536.) GER HUN ■ BOHE (znaôka: ruka s hvězdou obráceně) MLE - BEX • (646 neb . 3. (Sehulthess «31.) GER HVN BOHE (znaôka: ruka s hvězdou obráceně) MIíE ■ BEX • AV (047 neb 4. (Don. 2382.) GER HUN ■ BOHE (znaěka: ruka s hvězdou obráceně) MIM ■ REX ■ A° (648 neb 5. (Meyer 539.) GER ■ H VN ■ BOHE (znaěka: ruka b hvězdou obrácené) MLŕEREXA? (6ÔÔ Průměr 35* mm, váha 1425 gr. Pražský pôltolar Krištofa Margalíka (Tab. LXXI. obr. 649. ve sbírce p. Em. Mikše v Praze) nese v líci věnčené poprsí a opis FERDIN • III D " G ■ RO • IMPERA SAanarubu GER ■ HUN ■ BOHE .(značka: kotva v závorkách obráceně) MIM - REX ■ A? (636 Průměr 36 * mm, váha 14-5 gr. KutnohorskýpůltolarDanielaKavkyz Tolnfitej na (Tab. LXXII. obr. 650.) b poprsím nevěnčeným má opis v líci FERDIN * III • D • G • RO -IMPERÁTOR - SA a po rubu GER ♦ HUN ♦ BOHE (značka: ruka b třemi Šípy obráceně) MIM ♦ REX ♦ A" 1658 Průměr 36 mm, váha 14*47 gr. Půltolar tento, jakož i č. 647. a 652. nalézá se ve sbírce p. Edv. Haisla, ředitele cukrovaru v Libici nad Cidlinou. Jáchymovský půltolar Davida Knoblocha dle rázu II. (Tab. LXXII. obr. 652.) má na lícní straně nad věnčeným poprsím opis 1. 2. FERDIN ■ III ■ D ■ G ■ R ■ IMPERÁTOR • S - A • Rub: Dvouhlavý orel dle známého líčení, ale bez kroužků kolem hlav a opis 1. (Tab. LXXII- obr. 652.) GER • HUNG ■ BOH (znaôka: česnek v závorkách obráceně) EMLE - REX - (643 neb 2. (Don. 2410.) GER-HUN-BOEB (značka: česnek v závorkách obráceně) MLE-REX A; (643 Vilém Killian měl takový půltolar s ročníkem (659,však 8 poprsím věnčeným. Průměr 35 mm, váha 14-1—14-5 gr. Na Pražském čtvrttolaru J. B. Welckhera typu I. (Tab. LXXII. obr. 653. ze Bbírky p. Em. Mikše v Praze) jeví se opÍB lícní FERDIN-III-D : G ■ R ■ IMPERAT ■ S • A ■ a rubní GERM-HVN ■ BOH (znaôka: ruka b hvězdou obráceně) EMLE ■ REX • (Í59 Průměr 28 mm, váha 7 gr. 362 Na takovémž Čtvrttoluru rázu Ií. (Tak LXXlľ. obr. 0.">4. z tézu sbírky) jest opis na líci FER : III D : G : R : IRPERÁT : S : A : a n n r u b u GER • HVN ■ BO H E (značka: ruka s hvězdou obracené) MIJE ■ li EX ■ ((»42 Vo sbírce Killianovô byl podobný ětvrttolar s lctočtcm (6"3"> Orel nemá kruhů kol hlav. Průměr 28 mm, váha 7 gr. Pražský ětvrttolar Margalfkův s poprsím věnčeným nese na rubní straně pod orlem jako značku kotvu v závorkách a letopočet \ (wi(> (Killinn 3283.). Kutnohorský ětvrttolar K u v k ň v iná poprsí bez věnce vavřínového a na rubu pod orlem jako značku ruku s třemi šípy. Opis rubní končí REX ■ (659 (Killian 3281.). Na Jáchymovském ětvrttolar u Davida Knoblcchn (Tah. LX XII. obr. 655. ze sbírky zesnulého Adolfa Meyera v Berlíně) spatřuje se v líci poprsí bez věnce vavřínového n opis FERDIN - III - D * G • R • I UPER AT ■ S - A • Na rubu pak orel bez kroužků kolem hlav a opis GER • HVN • BOFE (značka: česnek obráceně) MI k • REX • Aí (045 Velice vzácný Jáchymovský ětvrttolar Jana Jak. Kittnera (Tab. LXXII. obr. 656.) vybitý rázem I. nese na líci opis FERDIN III I>-G ■ E IfiPERAToa S-A-anarubu GERM H VN • B )H (značka: korunka obráceně) EM • REX A? (656 Průměr 27 J- mm, váha 7 gr. Minci tuto chová ve své sbírce p. Em. Mikš v Praze. —j Groše také vybíjeny buď s poprsím ne věnčeným neb věnčeným, kteréž všuk, 4-až do opiBu zasahuje. Na rubu nesou korunovaného dvouhlavého orla, na jehož ty prsou jest korunovaný štítek s českým lvem, ale řetězu zlatého rouna kolem něho není. Také není kruhů kolem hlav orlích. Hodnota jejich vyznačena na líci pod | poprsím, řidčeji na rubu pod orlem číslicí 5 t. j. tři krejcary. Jsou jakosti Slotové a jde jich 156 na hřivniujNíže podáváme podrobnější popis některých. Pražský groš J. B. Wclckhera rázu I. (Tab. LXXIII. obr. 657. až 659.) má na licí v obvodku perličko vitém, nahoře otevřeném prostovlasé ne-včnčené poprsí v lovo obrácené, s kníry a kozí bradou, b límcem krajkovým přes krunýř. Kolem 8 hora od levé strany k pravé běží opis 1. FER • III • D G • (g) R ■ IMPERA • S • A neb 2. FER • III ■ D • G - © RO • IMPER ■ S ■ A ccb 3. FER • III ■ DG R © IMPERAT - S A - neb 4. a 5. FER - III • D - G R © IMPERA SA- neb 6. FER - III • D - G • R © IMPERA • S - A - Na rubu v perlovém obvodku nahoře otevřeném korunovaný dvouhlnvý orel b korunovaným štítem se lvem na prsou. Od koruny svrchu čte se v opisu 1. G • H - BOHEM (značka: ruka b hvězdou obráceně) 1M ■ REX • (638 neb 2. G • H ■ BOHÉMI (značka: ruka b hvězdou obráceně) M - REX • (658 neb 3. a 4. G • H • BOHEM (zn.: ruka b hvězdou obráceně) IM • REX ■ (659 ne^ 5. G ■ H * BOHEM (značka: ruka b hvězdou obráceně) íiE • REX ■ (640 neb 6. G • H • BOHEM (značka: ruka b hvězdou obráceně) ÍJE • REX - (659 363 23 Okraj oa obou st ranách perličkový, někdy částečně setřený. Průměr 19—20 mra, váha 1-72—1-98 gr. Praíaký groš Welckherôv rázu II. (Tab. LXXIH. obr. 660. a 6lJl.) jest lfěení téhož jako předešlý, jen poprsí nese věnec vavřínový. Opis lícní: 1. a 2. FER ■ III D • G • R ( E) IM PERA • 8 ■ A ■ neb 3. FER • III • D * G • R • ( c ) IMPERA "SA- neb 4. FER ■ III • D ■ G ■ R • {£ ) IMPERAT ■ S A neb 5. FER ■ III ■ DG • R • (£) IMPERA ■ S • A • Opis rubní: 1. G ■ H • BOHEM (značka: ruka s hvězdou obráceně) IJE ■ RE X • (640 neb (642, (643, (644, (64.), (646, (647, (f>4-S (G49, (630 neb (63( aneb 2. G ■ H • BOHÉMI (zn.: ruka s hvězdou obráceně) M • REX • (052 neb (653 neb (054 aneb 3. G ■ H ■ BOHÉMI (značka: ruka s hvězdou obráceně) M REX - (642 neb 4. G - H • BOHEM (značka: ruka s hvězdou obráceně) 1IE • REX • U4( neb Ď. G-H-BOHÉMI (značka: ruka s hvězdou obráceně) M • REX 1,644 neb (648 Průměr 19—20 J mm, váha 1-15-1-85 gr. Pražský groš Krištofa Margalíka (Tab. LXXIII. obr. 662. a 663. ze sbírky p. Em. Mikše v Praze). Líc: V otevřeném nahoře kruhu ověnčené poprsí v brnění s pravé strany e vlasy hladce se vinoucími na široký límec krajkový, pod nímž přehozen plášť. Svrchu sáhá hlava až k okraji. Opis 1. a 2. FER - III DG - R ■ © IMPERA -SA Na rubu ve svrchu otevřeném kruhu korunovaný orel dvouhlavý s korunovaným českým znskem na prsou. Koruna nad oriem sáhá v opis: 1. G ■ H • BOHÉMI (značka: kotva v ovalu obráceně) JE • REX ■ (656 neb 2. G • H BOHEM (značka: kotva v ovalu obráceně) I/E • REX • (655 neb (656 Okraj s obou stran perličkový. Průměr 20—20 J mm, váha 1-52—153 gr. Horský groš Daniela Kavky z Tolnštejna s poprsím nevěn-čeným (Tab. LXXIII. obr. 664. a 665.) nese opisy na líci 1. FER ■ III - D ■ G • R • (značka: ruka b třemi šípy v ovalu obráceně) IMPERA • S A neb 2. FER • III • D • G • (značka: ruka a třemi šípy v ovalu obráceně) R - IM-PER • S • A neb 3. FER - III - DG • R • (značka: ruka s třemi šípy v ovalu obráceně) IMPERA ' S • A • neb 4. FER • III • D ' G • R' (značka: ruka s třemi Šípy v ovalu obráceně) IMPERA ' S - A • neb 5. FER • III • D " G ■ R • (značka: ruka s třemi šípy v ovalu obráceně) IMPERAT • S A • 364 x a na rubu 1. a 2. G - II • BOHÉMI (c») JE • REX - (63rt - neb 3. G • H ■ BOHEM © VE - BEX ■ \658 neb 4. G ■ H - BOHEM © IJE ■ BEX ■ 1640 neb 5. G ■ H • BOHÉMI © JE ■ BEX • (64( Průměr 20—20 J mm, váha 154-165 gr. Horský gros K a v k ô v s poprsím ověnčeným (Tah. LXXIII. obr. 666.) má opia Koní FER - III ■ D * G ' R ■ (značka; ruka s třemi šípy v ovalu obráceně) IMPERA SA'arubníG-H- BOHÉMI © JE ■ REX - (642 Průměr 20 mm, váha 1*65 gr. Kutnohorský groš Řehoře Hackla (Tab. LXXIII. obr. 667. a 668.) má hlavu panovníkovu věncem vavřínovým zdobenou a opis na líci 1. FER ■ III - DG■R © IMPERA S A neb 2. FER • III DG - R © 1MPEUA - SA • neb 3. FER : III D G R © IMPERA : S ■ A • neb 4. FER • III - D • G R © IMPER - S ■ A • a na rubu 1. G " H • BOHÉMI (značka: ruka se sekyrkou v závorkách obráceně) JE ■ REX ■ (604 neb 2. G • H - BOHÉMI (značka: ruka so sekyrkou v závorkách obráceně) JE - REX - (654 neb (655, (656, (657 neh 3. G-H-BOHEM (značka: ruka ee sekyrkou v závorkáeh obráceně) IJE-REX ■ (607 neb 4. G ■ H ■ BOHÉMI (značka: ruka se sekyrkou v závorkách obráeeně) JE ■ REX ■ (657 Průměr 20—20 \ mm, váha 151—195 gr. Jáchymovský groš Davida Knoblocha s poprsím bez věnee vavřínového na hlavě (Tab. LXXBT. obr. 669.) mívá opis na líci 1. FER ■ III D • G ( £ ) R • IMPE - S • A - neb 2. a 3. FER ■ HI • D • G • R © IMPERA • S - A • a na rubu 1. G - H • BOHÉMI (značka: česnek v cvalu obráceně) JE • REX ■ (659 neb 2. G - H • BOHÉMI (značka: česnek v ovalu obráceně) JE ■ REX - (640 neb 3. G • H • BOHEM (značka: česnek v ovalu obráceně) Lffi - REX - (64( Průměr 19—20 mm, váha 1-55-1*8 gr. Týž groš b poprsím věnčeným (Tab. LXXIII. obr. 670.) nese opis na líci 1. FER - III - D - G - R ( £ ) IMPERA S A ■ neb 2. FER • III * DG R - © IMPERA ■ S - A ■ neb 3. • FER ■ III - D • G R • ( c ) IMPERA - S A ■ a na rubu 1. a 2. G - H ■ BOHÉMI (značka: česnek v ovalu obráceně) JE ■ REX-(645 neb 365 3. G H BOHEM (značka: česnek v ovalu obráceně) IM - REX • (646 neb (648 Průměr 19«—20 mm, váha 16—100 gr. Převzácný jest Jáchymovský gros mi n c m i s t r o Jana Freisteina (Tub. LXXIII. obr. 671. ze sbírky p. Em. Mikse v Praze) s poprsím věnčeným a s opisem lícním • FER ■ III B- - G R ■ © IMPERA S A • a rubním G" H" BOHEM (značka: letící jeřáb v závorkách obráceně) IM • REX ■ 649 Průměr 19 J mm, váha 1*75 gr. Rovněž velmi vzácnýjest Jáchymovský grog Jana Jakuba K ittnera z P e r c h h a 1 m b u (Tab. LXXIII. obr. 672. ze sbírky p. Em. Mikie v Praze) též s poprsím věnčeným. Opisy na něm při hází vají se na lící 1. FER • III DG - R • © IMPERA SA- neb 2. FER ■ III • D ■ G - R ( c ) O ■ IMPER: S - A : — a na rubu 1. G • H ■ BOHEM (značka: korunka v kruhu obráceně) IM • REX ■ (65( neb 2. G • H - BOHEM (značka: korunka v kruhu obráceně) IM • REX ■ (657 Průměr 20 J mm, váha 1-25—1-7S gr. [ Krejcary jakosti Slotové (310 kusů na víd. hřivnu) jsou podobného rázu grošového, nesou však pod poprsím v kruhu (ovalu) hodnotu vyznačenou Číslicí I. Známy jsou buď s poprsím nevěnčeným neh ověnčeným, j Pražský krejcar Jak. W. Welokhera s poprsím nevěnčeným (Tab. LXIX. obr. 630.) jest líčení téhož jako grog. Na líci kolem poprsí, jež nezasahuje za obvodek kruhový, čte se opis 1. FER • III ■ D ■ G - RO • (D IMPERA • S • A • ô ueb 2. a 3. FER • Hl • D • G • R - (D IMPERA • S • A - Ô Opis ruhní L a 2. G H • BOHEM (značka: ruka s hvězdou v ovalu obráceně) IM-REX • (638 neb 3. G ■ H ■ BOHEM (značka: ruka s hvězdou v ovalu obráceně) liE - REX ■ (639 Prfiměr 15f mm, váha 0-67—09 gr. Pražský krejcar Welokherfi v s poprsím věnčeným (Tab. LXIX. obr. 631.) přesahujícím čelem za obvodek nese opis na líci 1. FER • III - D : G - R ■ (T) IMPERAT • S • A • + neb 2. a 3. FER - III • D • G - R - (f) IMPERA • 8 • A • Ô a na rubu 1. G • H • BOHEM (značka: ruka s hvězdou v ovalu obráceně) IJE - REX • (64( neb 2. G II - BOHEM (značka: ruka s hvězdou v ovalu obráceně) IM • REX (64i neb (642 neb . 3. G H- BOHE (značka: ruka s hvězdou v ovalu obráceně) MliE REX ■ (64( Průměr 15—16 mm, váha 08—0-87 gr. Na tab. LXX. ohr. 635. znázorněn krejcar křížený, mající na rubu kolek krejcaru Ferdinanda II., jenž váží 0-75 gr a jest majetkem p. Em. Mikfie v Praze. 366 Na Horském krejcaru Řehoře Hackla (Tah. LXIX. obr. 632.) zasahuje též hlava panovníkova do opisu FEU III • D G ■ R ■ (l) IMPKRA SA Opis na rubu G - H - BOHÉMI (značka: ruka se sekerou v závorkách obráceně) ňl - KEX ■ (654 Průměr 16\ mm, váha 0l)2 gr. Podobného rázu jest i Jáchymovský krejcar Davida K u o b 1 o c h a se znamením česneku a s letopočtem (045 aJann Jakuba K i 11 n c r u z F c r c b-haimbu se znamením korunky a s ročníkem (6.>( neb (652 | í'filkrejcary jsou jednostranné n jakosti 41otové, totiž 405 z hřivny. P fi l k r e j c a r pražského rázu vidí sc na tab. L X X. obr. 640. Na líei 1j y korunovaný český lev bez štítu, po stranách jeho hlavy F I III a za ohoncm letočet (655 Mezi zadními tlapami znamení kotvy. Kub prázdný. Průměr 14 * mm, váha 0*52 gr. j Též Horské pfllkrojcary"Rehoie Hackla (Tab. LXX. obr. 641.) raženy jednostranně posledně dotčeným rázem. Nesou letočet (654 a jako znamení ruku se sekerou. , Průměr 14 mm, váha 0*47 gr. Jáchymovský půlkrejoar Davida Knoblocha má v líci koruno- % vaný štítek s dvouhlavým orlem a s českým lvem a v polokruzích nahoře leto- >. čet (6 I 40 a dole mine. znamení: česnek mezi dvěmi tečkami (Killian 3358.). Jáchymovské půlkrejcary Jana Jak. Kittnera z Perchhai m~Bu jsou rázu dvojího. Jedny nesou korunovaného českého lva bez štítu, vedle jehož hlavy s obou stran v oblouku letočet (6 I 5( a mezi zadními tlapami Fill (Tab. LXX. obr. 642.). Průměr 12 J- mm, váha 0*52 gr. Druhé podobají se Pražským a Horským, mají letočet (652 a znamení mino. korunku v kruhu (Tab. LXX. obr. 643.). Bývají též do olova odraženy a takové váží 0*5 gr. a měří v průměru 15 mm. _ Čtvrtkrejcar Horský (Tab. LXX. obr. 636.) jest také jednostranný. Na líci ve čtverci perlo vitém na koso postaveném jest český lev ve štítku, vedle něhož po stranách rozdělený letočet (6 I 54 Obruba perlo vitá Průměr 14 mm, váha stříbrného 0*32 gr., do olova odraženého 0-28 gr. I Mince zlatá hojně vydávána Ferdinandem III. a zachována častěji ve sbírkách v kusech skvostných. DeBÍtidukáty jsou rázu tolarového.! Pražský desítidukátW e lokherfiv s panovníkem ne věnčeným. Na líoi kolem ne věnčeného poprsí čte se opis FERDIN * lil * D * G * R * IMPERÁTOR * S * A * Na rubu jako na tolaru korunovaný dvouhlavý orel se štítem českým korunovaným a řetězem zlatého rouna lemovaným na prsou. Kolem psk opis GER • HVN • BOHE (značka: ruka s hvězdou v obrubě obráceně) MIZE KEX-A? (640 367 X Pražský desíti dukát Wclckherův s hlavou věnčenou mu" na líei v jemném dole otevřeném perličkovém obvodku věnčené poprsí jako na tolarech, dosahující dole až k okraji mince a kol něho opis FERDIN : lil ■ DG : R : IMPERÁTOR ■ S : A : Rub rovněž jako na tolaru nese opis GER-HVN-BOHE (značka: ruka s hvězdou obráceně) MI7E ■ REX • A". (648 Průměr 46 mm, vátia 34-45 gr. Jiné s poprsím věnčeným nesou ročník (64Ó neb (645 Pražský p ô t i d u k á t J. B. W e 1 c k h e r a téhož líčení má opis na líci KER L) IN ■ III D ■ G ■ RO ■ IMPERÁTOR -SAanarubu GERM • IIVNG ■ BOHE (značka: ruka s hvězdou v obrubě obrácené) MIM REX ■ A? -:• (658 Průměr 35 mm, váha 16-17 gr. Pražský troj d u kát Wclckherův. Líc: Popwí věučené v levo obrácené, kolem něhož čte se opis FERD1N ■ III - D ■ G R IMPERÁTOR • Rub: Orel mající v prsním štítku lva. Opis: GER ■ HVN • BOHE (značka: ruka s hvězdou obráceně) MIM ■ REX • A • (643 (Z nálezu v Jindřichově Hradci r. 1880. Para. arch. díl XI. si. 426.). Pražský dvou dukát Welckheräv s poprsím n e v é n č e n ý m (Tab. LXX. obr. 633.), líčení jako čtvrttolar, má opis na líci 1. a 3. FERDIN - III - D ■ G RO • IMPERÁTOR -SA- neb 2. FERDIN III ■ D ■ G ■ R ■ IMPERÁTOR SA- neb 4. FERDIN III ■ D - G R • IMPERAT SA- - a na rubu 1 GER • HVNG - BOHE (značka: ruka s hvězdou v ovalu obrácené) mim • REX • A ! (658 ■ neb 2. GER HVN BOHE (značka: ruka s hvězdou obráceně) MLE REX-A: (658- heb 3. GERM • HVNG • BOH (značka: ruka s hvězdou obráceně) EM17E ■ REX- AT (659 neb 4. GER • HUNG - BOH (značka: ruka s hvězdou obráceně) EMLE - REX • A ! (64O Průměr 27 mm, váha 6-88—6-91 gr. Dvoudukát téhož mincmistra s poprsím s věncem vavřínovým má v opisu lícním jen IMPE—RAT : a na rubu ročník (64( (Killian 3266.). Pražský dvoudukát Margalíkův (Tab. LXX. obr. 634.) má na líci kolem ověnčeného poprsí opis 1. a 2. FER • III DG • R • IMPERATO? S * A ■ a na rubu 1. GER-HVN-BOPE (značka: kotva v štítku obráceně) MLE-REX-(655 (sbírka p. Ed. Haisla v Libici n. Cidl.) neb 2. GER HVN - BOIE (značka: kotva v závorkách obráceně) MIM REX-(657 (v c. a k. dvorním museu ve Vídui). Průměr 28 mm, váha 6*85 gr. 368 Dukátů raženo BOJ kunu z vid. hřivny. Pražský dukát Welekherňv s poprsím nevěnčcuýin srovnává ne s dvoudukáty, má vsak opis lícní FEUD!N • 111 • D • G • li• IMPERÁTOR S - A - a rubní GER • IIVNG - BOH (znaôka: ruka s hvězdou obráceně) EMLE-R EX • 1640 Průměr 22 J mm, váha 3-5 gr. Týž dukát s hlavou věnčenou (Tab. LXX. obr. 637.) nese opis na líci 1. FERD1N III I) G R 1MPERAT SA 2. FERDIN III DG RO ■ IMPERA • S ■ A • a na rubu 1. GERM- HVN ■ BOH E (značka: ruka s hvězdou obráceně) MLE REX A'.' (645 neb 2. GER HUN BOH (značka: ruka s hvězdou v Štítku obráceně) EMLE ■ BEX (648 Průměr 22J— 23 mm, váhu 345—35 gr. Měděné početní groše (Tab. LXX. obr. 639.) z času Ferdinanda III. náleží k mincím vzácným. Na líci vidí 86 na nich v kruhu nahoře otevřeném korunované Fm mezi letopočtem (6 I 40, (6 I 43, (6 I 44, (6 I 49, (6 I 50 neb (6 I 54 Opis bud RAIT-GROSCH • DER • BEHMISCHEN • CAMER neb R AITGROSCH • DER • BEHVIISCHÍN ■ CA Míli Na rubu v kruhu český lev a za ním opis GROSS• POCZETNI KOMORY ■ CZESKE ■ (růžice osmilistá). Obruby obou stran perličkovité. Průměr 24—25 1 mm, váha 2-6—3-33 gr. Mince běžné z mincoven moravských. Jak výše již vzpomenuto, raženy v mincovně Brněnské v letech 1647 a 1648 Janem Konrádem Riohthausenem velmi vzácné tolary. Tolar (Schulthess č. 326.) má v líci poprsí s pravé strany, vavřínem na hlavě zdobené; přes krunýř široký okraj pláště a řád zlatého rouna na šňůře. Opis FERDINAND VS : III : D : G : (značka: trojúhelník v kruhu) ROM : IM : SE : AV : GE : HV : BO : REX DC Na rubu korunovaný dvojitý orel h ob vodky kol hlav a malou državou mezi nimi; orel třímá meč a žezlo, na jehož prsou vidí se štít s mnoha znaky, otočený řetězem toisonovým bez rouna. Opis ARCHID : AVS : DVX : (v korunovaném štítku moravská orlice) BVR : C : TY R : C : (647 Tolar tento měl c. k. podplukovník K. G. rytíř ze Schulthessu-Reehberku r. 1840. Rovněž převzácné jsou desítidukáty, na nichž vidí se n a líci v řídkém perličkovém obvodku poprsí panovníka s pravé strany s dlouhými vlasy a s věncem vavřínovým na hlavě, s kníry a kozí bradou, s širokým límcem krajkovým, pod • 369 nímž jest plášť na rameni sponkou v podobě růžice připjatý. Prsa zdobí řád zlatého rouna. Za obvodkem čte se shora opis FERDINANDVS III ■ D : G : © K : I : S : A : G : IIVN : BO : REX Na rubu v podobném obvod ku nahoře i dole otevřeném korunovaný dvouhlavý orel sáhající korunou i ocnsem k okraji mince. Nad hlavami orla jsou polokruhy a pod korunou kroužek, který snad iná znázorňovat! državu, a na prsou orla štít s mnoha znaky, však nekorunovaný a řetězem zlatého rouna lemovaný. Orel drží v pravém spáru meč a v levém žezlo. Mezi brky v ocasu orla pod obrouékovou korunou štítek s orlicí moravskou v pravo obrácenou. Opis ARCHID : AVH : DVX : | BVR : G : TYII : C : (648 Obruba na obou strauách řídce čárkovaná. Průměr 44 mm. Ostré otisky vzácné této mince byly nám laskavostí p. Otty Helbinga v Mnichově k reprodukci zaslány, i prinesenie vyobrazení její v dodatcích. V Olomouci též vybíjeny desítidukáty a mimo to groše se znamením mincovny O v štítku neb v kruhu. Desítidukáty z této mincovny byly do nedávna úpluě neznámými, i jsou proto ještě vzácnější Brněnských, kterým se velice podobají. Vynikají zajímavou prací ryjeckou. Ochotou p. B. Mikšc v Praze, jemuž, jakož i jeho otci, p. Em. Mikšovi, jsme povinni díky, Žc přinésti jsme mohli v tomto díle vyobrazení mnohých vzácných mincí, byla nám velice vzácná mince tato k okreslenf zapůjčena, a podáme vyobrazení její taktéž v dodatcích. Na líci jest poprsí téhož líčení jako na desítidukátu Brněnském. Na rameni není však žádné sponky.. Nahoře jest obvodek částečně věncem vavřínovým protržen. Opis zní FERDINAND III : D (značka: o ve štítku) G: RO i IM : SAG : H : B : R: E <8> (květinová ozdoba). Na rubu v obvodku čárkovaném pouze nahoře otevřeném dvouhlavý orel pod korunou, s níž vlají dvě stuhy. Orel má na prsou štít s mnoha znaky svrchu otevřenou korunou pokrytý a zlatým rounem vroubený a v pravém pazouru meč a v levém žezlo. Orlice v brcích ocasu není. Kolem orla opis - AR • CHI ■ DVX ŕ AVS : DVX : BVR * C • TY■ ([6 5-9* Obruba na obou stranách ke středu mince sbíhá v ě čárkována a na některých místech částečně setřena. Průměr 44 mm, váha 34'8 gr. _ Groše Olomoucké (Tab. LXXIII. obr. 673.) mají na líci v levo obráceně vavřínem ověnčené poprsí v brnění s úzkým límcem krajkovým. Vně kruhu dole otevřeného opis 1. a 3. FERD IIID:GR'©ISAGHB - REX • & neb 2. FERD -III-D:GR©IS-AGH.B - REX - * neb 4. a 6. FERD ■ III ■ D : G • R • © I ■ S • A • G ■ H - B • REX * neb 5. FERD III - D ■ G ■ R {£) I • S • AV - G • H • B REX - 370 Na rubu v kruhu korunovaný dvojitý orel s rakousko-burgundský m štítkem na prsou; v pravém spáru drží meč a v levém žezlo. Opis 1. 2. 4. AUCHID • A V - ® 1) • B V C ■ T -1657 neb 3. AUCHID - A V (J)) D • BV • C - T • i(iô7 neb 5. AUCH ID V • AV • @) D • B VC T ■ i657 neb C. AUCHID ■ AV (H) D - B V • C • T ■ i638 S obou stran perličkový okraj. Průměr 20 mm, váha 1*24—1 65 gr. Jiné groše tčchže ročníku srovnávají so s popsanými, jen poprsí na nich má širší límec. Groše Olomoucké z let 163i) a 1640 (Tab. LXX111. obr. 674.) mají opis v líci E E KD III DG - U (£) I S A G H B UEX x a na rubu AHCIIID AV (značka: v okrouhlém štítku o) D BV CT 1G09 neb 164O Proměř 20 mm, váha 1-4—1*68 gr. Mince beiné z mincoven slezských. Slezské tolary Ferdinanda III. i jich díly liší se podstatně od českých. Jak v průběhu popisu jich shledáme, při hází se na nich bud královo poprsí mladistvé, v levo obrácené, prostovlasé a bezvousé, neb v téže posici, však korunované, s kníry a kozí bradou, neb rovněž takové, leč nekorunované ale vavřínem věnčené, nebo poprsí zc předu s korunou na hlavě a s vousy pod nosem i na bradě. Nalézáme pak za vlády Ferdinanda III. z mincoven slezských, v nichž se zemská mince razila, v činnosti na prvém místě mincovnu v Kladsku a ve Vratislavi, méně v Těšíně. Císař Ferdinand II. schválil resolucí ze dne 28. srpna 1626, aby syn jeho Ferdinand III. zřídil mincovnu v Kladsku. Brzy potom začali tu vybíjeti tolary a groše velmi pěkné rytby. Některé kolky znamenány písmeny H G, znamením dovedného kolků řezáka Hanuše Gebharta. Tolary připomínají svým uhersko-českým znakem neb Bohorodičkou v paprscích na rubu ráz uherský, tak že je někteří (jakož i Schultheas při č. 2469. až 2477.) nepravě přiřadili k mincím uherským. Na tolarech pak a groších z r. 1627 se znamením příčné vlnovky mezi třemi koulemi (dle jiného výkladu úhoře neb hada mezi třemi růžicemi) mincmistra Jana Jakuba Husy Či Husera neupomíná již docela nic na původ slezský, ba i titul panovníka jako krále českého na nich vynechán. Na tolaru takovém, jenž má v rubu znak o mnoha polích v obrubě zlatého rouna, vidí se v okrasách štítu písmena A—P, což na mnohých exemplářích zúmyslně rydlem bývá vyškrabáno.*) Od r. 1628 objevuje se v Kladské mincovně světa zběhlý Petr Herna, který přišel sem z Gdanská, kde zanechal mnoho dluhů. Proto psal král polský *) Beitrüge cur Geschichte des Österreichischen Munzweseru wahrend der Zeit von 1622—1660 od Jana Newaida. Otisk, x Časopisu „Bla'tter des Vereine« für Landeskunde von Niedi-rosten-eich". 1882, atr. 117—147. 371 Zikmund III, presidentu slezské komory, purkrabímu Karlu z Doufán, aby Ilemu ku zaplacení pohnul. Herna vybíjel na mince monogram jlj v okrouhlém štítku, jak se vidí na lab. LI. obr. 56. Ostutně nasvědčuje, že Herna byl k r. 1628 mincmistrem v Kladště, také pfsmeuo g (Glacium :: Kladsko), které čte se na tolarech na konci rubního opisu za leto poetem mezi dvěmi rňžiékami. Též na některých groších přiházf se písmeno to na rubu nahoře v ozdobném štítku. I*e Petru Hemovi následoval jako mincmistr dne 1. dubna 1634 Hanu Š Rossner a vardajnem byl Jiří Ondřej Hiibuer. Na mincích těch až k r. 1G37 jeví se značka H K. Téhož roku však Rossner vystoupil a v mincovně byli ěinni pouze vardajn a šmitmistr. V té době ražené tolary ukazují prázdný kroužek místo značky. Teprve r. 1640 ustanoven byl v Kladsku mincmistrem Jiří Werner. Zvláštním výsadním listem daným v Režně dne 14. srpna 1641 dovolil mu císař, aby jako správce mincovny Kladské razil všeliké zlaté i stříbrné mince dobré stříže a zrna, jak to říšská konstituce předpisuje, a jemu povoleno, aby bud sám aneb skrze své lidi skupovati směl pro potřebu mincovny Kladské zlomky zlaté a stříbrné v okolních královstvích, knížectvích, markrabat vích a zemích, však aby koupené jinam nezanášel.*) Činnost mincovny Kladské byla častěji přerušována vpády švédskými, pres to však mincovalo se zde ještě r. 1665. První doba její za času kralevice Ferdinanda III. pokládá se jako podnik soukromý se schválením císařským, podobně asi jako mincovna vévody Friedlandekého v Jičíně r. 1626 zaražená. Kladské tolary Jana Jakuba Husy mají v líci v trojitém obvod ku uprostřed perlovém a po stranách rovném, z nichž nahoře jsou všecky tři, dole pak dva protržené, prostovlasé bezvousé poprsí mladého panovníka s pravé strany a krátkými vlasy a s vysokým účesem nad čelem, jenž až do opisu zasahuje, a se stojatým vysoko zdviženým a velmi širokým okruŽím, v plášti na rameni připjatém, přes kterýž zavěšen řetěz řádu zlatého rouna. Za obvodkem trojitým čte se shora opis - FERDINANDVS III • © D G HVNGARLk • REX • ❖ Na rubu v dvojitém obvodku vnitřním perlovém a k opisu přiléhajícím rovném a dvakrát protrženém, oválový štít s mnoha znaky shora korunovaný a řetězem řádu zlatého rouna obtočený, od něhož beránek až do opisu zasahuje. Za korunou pokračuje opis rubní : ARCHU) : AVSTRI' 1 : DVX • BVRGV : r/ : \627 : Okraj na obou stranách perličkový. Na jiném tolaru Husově (Schul these č. 2469.) vidí se v líci obrněné poprsí s pravá s krátkým vlasem, kučero vitým a ku čelu sčesaným, bez vousu, v širokém, španělském límci, hlavou lví na rameni, s ověšeným zlatým rounem na řetězu a spuštěným pláštěm. Opis - FERDINANDVS III • © D ■ G • HVNGARLE •REX•+ *) Siegfr. Beclier „Das tteterreichiache MUiiawesen", II. atr. 113. 372 N n rubu v oválném obvodku složitý znak s rakouským a burgundským uprostřed, nad tím koruna a dva ptáci, kteří drží v zobácích konce řetězu zlatého rouna, jež ovinuje znaky. lJo stranách za obvodkem A-R - Opis ARC - IIID : A VB : TRI: I : DVX : B VRU V : C: (627 : Jiný variant (Schulthcas Ô. 2470.) nese zaso v líci rovněž takové lícení i opis. Na rubu též, však v prohlubinách u rámce sluší snad ôísti s obou stran malé A. Opis £ ARCHÍD * A Ví* x TRI ; i * DVX x BVRGV J (62/ 5 Kladské tolary Petra Herny mají narubu, jak shora již podotknuto, I. bud rozčtvrecný štít uhersko-český neb II. Madonou paprsky ozářenou. Na tolarech typu I. (Tah. LXXIV. obr. 680. a 683.) jest na líci mladistvý panovník bez vousy v poprsí na levo obráceném bez koruny a bez vavřínu, s vlasy krátce přistřižcuými a na čele vzhoru načechranými, s okružím vysokým a širokým, v brnění, přes něž zavěšeno zlaté rouno. Za obvodkem perlovým nahoře otevřeným čte bc opis 1. FERDINAND VS • III • (značka: kí v renaissančním štítku) D • G ■ IIVN : BOH : & c • R EX neb 2. FERDINAND VS • III • D • (značka: H v renaissančním štítku) G HVNG : BOH : -řj Na rubu korunovaný ozdobný neb jednoduchý dole zaokrouhlený štít o čtyřech polích, věnčený řetězem zlatého rouna, v 1. a 4. poli s uherskými příčnými břevny, v 2. a 3. poli s českým lvem, uprostřed pak štítek rakousko-burgundský. Za perlovým obvodkem nahoře korunou a dole beránkem od zlatého rouna protrženým jest opis 1. ARCHIDVX A V i STRITE ■ & c ■ ió28 <8> 9 <8> neb 2. ARCHIDVX • A V ! STRITE ■ -řj cf <8> (629 <8> Obruba s obou stran perličková neb šňůro vitá částečně obroušena. Dvou tolar Hornů v v c. k. mincovním kabinetě (Schulthess ó. 2471., Madai 330.) má v líci poprsí v kabátci květovaném a v širokém španělském límci a zlaté rouno zavěšeno na šňůře. Opis FERDINAND VS ■ III D (štítek s monogramem Petra Horny Hj G - HVNG : BOH : -řjc . REX + Na rubu korunovaný rozčtvrcený znak, v jehož J. a 4. poli uherská břevna a ve 2. a 3. český lov se vidí a v štítku uprostřed znak rakousko-burgnndský. Znaky ovinuty řetězem zlatého rouna. Opis ARCHIDVX A V I STRIKE • f£c x (629 x (Hamb. hist. Romarq. z r. 1704 XXV.) Druhé tolary mají poprsí dole až k okraji sáhající a opis lícní 1. (Tab. LXXIV. obr. 686.) FERDINAND : III - D I G - HVN : BOH : H tf REX * neb 2. (Tab. LXXV. obr. 698.) . FERDINAND I III I D ' G I H : B I REX <$> (na němž vidí se poprsí v plášti a pod ním křížek s esovitou okrasou po stranách). Opis na rubu 1. ARCHIDVX • AV í STRLE % ď ■ (629 • $ • neb 2. * «> ARCHIDVX M A V I STRITE )K ^EC ítř (629 * 373 Sličný tolar ó. 608. zobrazen jest dle originálu ze sbírky p. Fr. R Cbaury v Praze, kterýž má též stejného rázu dvoutolar a desftidukát. Tolar tento měří v průmčru 46 mm a váží 28-25 gr, dvoutolar 57-35 gr. Na jiném tolar u Herno vě (Schultbess č. 2472., Széohényi na tab. XXXI., čís. 14.) jest v Ifoí poprsí jako u Schulthessa na č 2471., jen delší a se zlatým rounem na stužce. Opis FERDINAND III D I G ■ H V • BOH : ■ REX ® Na rubu jako předešlý; řetěz řádový jest však upevněn na koruně šňůrou. V opisu čte se ARCHIDVX AV I STRITE . . 162*) ® Od něho liší se jen opisem FERDINAND : III - D I G ■ HVN • BOH : £c . REX + tolar dle Schulthessa č. 2473. Opis rubní končí (629 lH' Opět jiný variant (Sckulthess č. 2474.) má na líci líčení jako u Schulthessa č. 2472., v opisu pak puntíky ostře hranaté FERDINAND : III - D I G . HV : BOH : -fX'KEX ® Rub jako nač. 2471., avšak řetěz upevněn ku koruně perli-čkovitou šňůrou. Tolar so znamením řezače želez Hanuše Gebbarta (Schulthess č. 2475.)*): V líci obrněné poprsí s pravá, s vlasem vzad ečesaným, poněkud kučerovitým, okruží vysoké, španělské, límec přeložený a zlaté rouno na řetězu; na rameni vidí se lví hlava. Pod paží ozdobami spojené písmeny H—G Opis •FERDINAND : III 1 D : G : H : B : REX * Na rubu korunovaný štít rozČtvrccný uhersko-český ovinut řetězem a zlatým rounem. Mariánské tolary Petra Herny (Tab. LXXV. obr. 692. a 695.) mají líc stejný jako předešlé, a nesáhá-li dole poprsí k okraji, vybit zde monogram Hemňv v ozdobném štítku. Opis lícní jeví se 1. (Tab. LXXV- obr. 692.**) FERDINAND : III • D I G • H V i BOH : Q REX <8> ■ neb 2. (Tab. LXXV. obr. 695.***) FERDINANDVS ■ III ■ D (značka: H v re-naissančnfm štítku) G ■ HVNG : BOH : $ ď ■ REX <8> Na rubu v ovalu prohloubeném korunovaná Matka Boží sedící na půlměsíci. V pravici třímá dlouhé žezlo a levicí crží prostovlasého Ježíška na klíně Jí sedícího, jenž má v levici državu. Kolem plamenná záře dosahující nahoře až k okraji. Za perlovým několikrát protrženým obvodkem opis 1. FECIT MAGNA (značka: hl v Štítku renais.) POTENS <8> (629 neb 2. FECIT (korunovaný znak český) MAGNA (štítek rak.-burg.) POTENS (korunovaný znak uherský) (630 <8> což značí po česku: Učinila veliké věci mocí Svou [jsouc mocna], f) Průměr 44—45 mm, váha 2845 gr. *) Mon. en arg. pag. 106 et Cab. Imp. pag. 153. **) Schulthess 6. 2476., Madai o. 331. ***) SchnltbesB 6. 2477., Madai <5. 831., Siáchényi Tab. XXXI. oía. 15., Mon. en arg. pag. 106 etCab. Iinp. pag. 158. f) Jak snátno, byl Ferdinand III. horlivým ctitelem královny nebes Marie,' jako otec jeho Ferdinand II., který vitěsství své na BIU Hoře Její prispení pŕicital, i vsýval Ji často na modlitbách 374 Vratislavské tolary rniucmistrajiřího Ke i cha r d a (Tah. LXX VI. ohr. 701. ze sbírky p. Fr. R. Chanry v Praze) se značkou labute v pravo obrácené mají v líci poprsí panovníka s obroučkovou korunou na hlavé a s dlouhými vlnícími se vlasy, s kníry a kozí bradou a v Širokém límci krajkovém, pod nímž na prsou vyčnívá řetěz s řádem zlatého rounu. Za perlovým obvod k em čte se opis 1. FERDINAND VS - III • D : G ■ R IM SE ■ A V . GE ■ HVN - RO • REX DVX SIL ft neb 2. FERDIN AND VS ■ III D ■ G ■ R - IM - SE AV - GE - HVN ■ BO ■ REX ■ DVX • SIL ■ Ô Na rubu říšský orel s korunovaným rozčtvrceným štítem uhersko-českýra na prsou, přes nějž uprostřed položen štítek rakousko-burgundský. Kolem hlavního Štítu ověšeno zlaté rouno. Orel má hlavy vroubeny kruhy a drží v pravém spáru meč a v levém žezlo. Při spárech jest na jedné straně písmeno M a na druhé I. Koruna nad orlem, 8 níž visí dvě stuhy, sáhá za obvodek v opis 1. ARCHIDVX - AVS • DVX - B (v renaisBanóním Štítku labuť obráceně) VR ■ MAR • MO ■ CO- T • 1642 neb 1640 neb 2. ARCHIDVX - AVST ■ DVX ■ (v renalssančním štítku labuť obráceně) BVRG - M ■ MOR - C ■ T - (646 Okraj na obou stranách ku středu sbíhávě čárkovaný. Průměr 44 mm, váha 28*6—28 75 gr. Týmž rázem vybíjeny i dvoutolary. Od r. 1649 do 1657 raženy tolary se značkou vratislavského vardajna Jiřího Ondřeje Hubnera GIH při nohách orlích (Tab. LXXVI. obr. 704.). Na nich jest v líci poprsí panovníkovo v levo obrácené, prostovlasé, pouze vavřínovým věncem pokryté, s kozí bradou a kníry, v odění a v plášti 8 límcem krajkovým. Prsa zdobí řetěz zlatého rouna. Za čárko vitým obvodkem opis FERDINAND VS III D : G ■ R ■ IM • S - A ■ G ■ H - B ■ REX DVX ■ SIL : Ô Rub líčení téhož jako na tolarech Reichardových, jen vedle spárů orlích, jak již poznamenáno, písmeno G s jedné a H s druhé strany. Od koruny pokračuje opis ARCHIDVX • AVST • DVX • (v štítku dvojitá lilie) • BVRG • MAR • M ' C ■ T • 1649 Obruba s obou stran čárkovaná. Jiné tolary Hubnerovy nesou poprsí korunované jako Reichar-dovy (Tab. LXXVI. obr. 707. ze sbírky p. Fr. R. Chaury v Praze) s opisem v líci FERDINAND VS • III ■ D: G • R IM ■ SE ■ AV. GE ■ HVN BO ■ REX ■ DVX-SIL •# a na rubu ARCHID VX ■ AVST • DVX (dvojitá lilie v štítku) BVRG - MAR - MO : C - T • 160O ■a pomoc a ochranu a také putoval i se synem sv/m královicem Ferdinandem IV. do Staré Boleslavi a ke kapii Její na Sv. Hore u Příbrami, jaks podnes malby v ambitech tamních o tom svědectví vydávají. Tomuto svému náboženskému citu dával téS průchodu i na mincích v/Se popsan/ch. 375 Okraj oboustranně čárkovaný. Průměr 45 mm, váha 28*65 gr. Kolku toho použito také k ražbě dvou tolarů. Na tab. LXXVII. obr. 713. vidí bc podobný tolar b písmeny G I H pri drápech orlích u se značkou Keichardovou, labutí v štítku, pod orlem místo dvojité lilie. Na něm jeví ee opis lícní FERDINANDVS • III • I) : G ■ R • IM • 8E ■ A V . G E • HVN ■ BO • REX • DVX SIL ■ & a rubní ARCHIDVX ■ A VST ■ DVX (labuť v štítku obráceně) BVR M • MO ■ CO : TYR 10.54 I tento tolar zobrazen dle originálu ze sbírky p. Fr. R. Chaury v Fráze, jenž ochotným zapůjčováním nejen otisků, alebrž i originálů velmi vydatně ku zdokonalení díla tohoto přispívá. Kolkem tím vybity též d v o u t o 1 a r y. Také jsou tolary Hůbncrovy pouze se znamením G . H, jak se spatřuje na tab. L.XXVII. obr. 715. Mají v líci panovníkovo poprsí věncem vavřínovým zdobené a místo širokého krajkového límce brnění, nu němž jest řetěz zlatého rouna, a kolem opis FERDINAND • III D • G • R • I • SE • A • GER • HUN • B * REX DUX SI * Rubní strana dle předcházejícího líčení s opisem ARCHI - DUX AUST-DUX ■ BUR MAR - MOR ■ COM T- (656' Zvláštním rázem vyniká tolar se sedícím rytířem (Tab. LXXVII. obr. 714.) držícím mezi koleny štít se slezskou orlicí, pod nímž v opisu naznačena v závorkách cena XXIIII. Za perlovým obvodkera jest opis FERDINAND ■ 111: D : G : (IIIIXX) RI-S:A:GH: BOHE REX & t. j. Ferdiuandus Tertius Dei gratia Romanorum imperátor semper augustus, Germuniae, Hungariae. Bohemiae rex (Ferdinand Třetí z Boží milosti římský císař vždy vznešený, německý, uherský, český král). Na rubu český lev v perlovém obvodku, za nímž jest pokračování opisu ARCHID - AVST • D B M - M - C • T • SVPREMVS DVX SILESLffi (650: t. j. archidux Austriae, dux Burgundiae, marchio Moraviae, eomes Tirolis, snpre-mus dux Silesiae (arcivévoda rakouský, vévoda burgundský, markrabě moravský, hrabě tyrolský, nej vyšší vévoda slezský). Obruba oboustranné perličková. Průměr 42 mm. Vratislavské půltolary Rci chardovy se značkou labutě v štítku a s písmeny M i I vedle drápů orlích raženy bud rázem tolarovým (dle typu tolaru obr. 701.) s poprsím korunovaným k levé straně obráceným a nesou letopočet (659, 1°4l» l642, (644 «">l> (648 Nebo mají v líci poprsí málo v levo odkloněné, skoro přímé a korunované, s knfiy a kozí bradou, v odění s úzkým límcem a b řetězem zlatého rouna na prsou. Država na koruně protrhuje shora čárkovaný obvodek a zasahuje do opisu FERDINANDVS III • D : G - R IM • S • AV ■ G • HVN • B. REX D ■ SI • 376 Na rubu lícení totéž jako na tolarech, vedle pazouru orlích písmena M I I a opis ARCIMDVX-AVST DV (značka: labuť v štítku obráceně) X li V M MO ■ CO ■ T ■ iu4(j Měří v průměru 37 mm. Vratislavský" půltolar se značkou labutě v štítku a s písmeny G I II při spárech orlích n s letoětcm 1051 neb 1653 jest rázu podobného. Jiné nesou zaBe jako znamení dvojitou lilii a lctočet 1650 neb 1055. Vratislavské čtvrt tolary mají na líci poprsí s velkou korunou s pravé strany a na rubu říšského orlu jako tolary. Jnko znamení nesou na rubu labuť v štítku a vedle noh orla písmena M I I a letoěet 1641, 1046 neb 1648. Na ročníku 1651 není znamení labutě. Jiný čtvrt tolar z r. 1651 podobného líčení má opis v líci FERDI-NANDVS III D ■ G - R ■ I ■ S • A ■ G ■ 1IVN ■ B ■ REX • D ■ SI : @ a na rubu ARCHIDVX • A WS - DVX - (značka: labuť v štítku obráceně) B V ■ MA MO CO ■ T ■ (65( Po stranách orla jsou písmena G ! H Na ročníku 1653—1655 bývá pod orlem dvojitá lilie v štítku a při spárech orlích písmena C I H Slezské groše Ferdinanda III. vynikají také rázy velice raznými. Kladské groše Jana Jakuba Husy mají líc s mladistvým prosto-vlasýra poprsím panovníka v levo obráceného v plášti s okružím a kolem za hladkým a perlovým obvodkem opis FERDIN ■ III ■ D : G (c ) HVNGAR • REX & Na rubu pak tři štítky odstředivě postavené a přes obvodek sáhající, z nichž horní svislý jest uherský, v pravo rakousko burgundský a v levo kastílsky (věž) a mezi nimi uprostřed tečka. Za dvojitým s lícním souhlasným a třikrát protrženým obvodkem čte se opis AltCHID ■ AVS ■ DVX & B V ■ ET ■ ST . (627 * t. j. archidux Austriae, dux Burgundiae et Styriae (arcivévoda rakouský, vévoda burgundský a štýrský). Jak patrno, titul krále českého i vévody slezského v něm docela vynechán. Někdy bývá za letočtem <8>, jindy zase znamení vlnovka jest pouze mezi 2 tečkami a letoěet umístěn přesně nad uherským znakem. Také končívá opis rubní po letočtu ještě mino. značkou: vlnovkou mezi třemi tečkami. • Jiné groše Jana Jak. Husy (Tah. LXXIV. obr. 679.) mají na rubu místo štítku kastílskeho štítek s českým lvem a opis v líci • FERD : III' D : G (c) IIV : Bo : & ■ REX • a na rubu ARCHI : AV : DVX BV : ET - ST-(628 <8> Průměr 21 mm, váha 1*5 gr. Kladské groše Petra Herny mají na rubu buď tři štítky neb korunovaný rozčtvrecný štít uhersko-český b rakousko-burgundským štítkem uprostřed, jak přihází se na jeho tolarech, avšak není na něm zlatého rouna. Prvějěí znázorněny jsou na tab. LXXIV. obr. 681., 682., 684. a 685. Vedle značky mincmistrovy jij v štítku aesou ještě na rubu nad uherským znakem znamení Kladské mincovny g neb G v štítku. 377 Lícní opis na nich jevívá se 1. FEUD : III • D : G • (značka: }\\ v ětítku renaissančním) IIV : BO : &■ REX - neb 2. • FERD : III D : G (značka: Jjl v štítku renaissančním) H V : BO : & * li EX * neb 3. • FERD : III ■ D : (j • (c ) HV : BO : *. o REX neb 4. FERD : III • D G © HV ■ BO : REX • Na rubu 1. ARCHIDVX (v v Štítku renaissančníin) ■ A VST : &■ (628 (znamení mincovny q v štítku) neb 2. ARCHIDVX (t- v štítku renaiKsančním) AVST : A c (628 (znamení mincovny a v štítku) neb 3." ARCHIDVX (značka: H v štítku renaissančním) AVST : & c (628 (znn-raeuí mincovny a v štítku) neb 4. ARCHIDVX A V (značka: H v štílku jednoduchém) STRITE & * (628 (znamení mincovny G v štítku). Průměr 21 mm, váha 1-5—1-75 gr. Druhé zobrazeny jsou na tah. LXXIV. obr. 687. a tah. LXXV. obr. 691. a 693. Mívají opis lícní 1. FERD ■ III ■ D - G (£ v štítku renaissančním) HV : BO : & ■ REX • neb 2. • FERD : III ■ D : G (£ v štítku renaissančním) H V: BO • & „ REX • neb 3. FERD : III ■ D • G (£ v štítku jednoduchém) H V : BO : $ ■ REX • neb 4. FERD ■ III D G (£ v štítku jednoduchém) H V - BO : $ " REX • a rubní 1. ARCHIDVX (značka: U v štítku renaissančním) AVST : &" (628 neb 2. ARCHIDVX ■ (značka: H v štítku renaisaančním) AVST : & c (628 neb 3. ARCHIDVX (značka: H v štítku jednoduchém) AVST : $ ■ (629 neb (650 nebo AVST ■ $ • (65( neb 4. ARCHIDVX (značka: H v štítku jednoduchém) AVST : $ ■ (650 Průměr 21 mm, váha 145—17 gr. Kladské groše z let 1637—1639 za vardajna Jiřího Ondřeje Hubnera (Tab. LXXV. obr. 694.) ncaou v líci v perlovém nahoře i dole protrženém obvodku poprsí s pravé strany s kníry a malou kozí bradou v brnění a s okmžím a opis 1. FERD III D ■ G R (£ v štítku renaissančním) I S A G H B REX ® neb 2. FERD III ■ D : G ■ R & v štítku renaiss.) I-SAGHB REX # Na rubu vidí se korunovaný říšský orel a mečem v pravém a s žezlem v levém pazouru a za perlovým avrcfau i zdola protrženým obvodkem opis 1. ARCHID • A " D (značka: O v Štítku renaissančním) B C T . YR ' (638 neb 2. ARCHID AD (značka: O v Štítku renaissančním) B * C • T ■ Y • R * (658 Průměr 21 mm, váha 1-35 gr. Pozdější Kladské groše Jiřího Wernera z let 1640—1642 (Tab. LXXV. obr. 696.) mají v líci popral panovníka s pravé strany s kníry a kozí 378 bradou a věnčené vavřínem, s ležatým límcem krajkovým a bes o b vo d k u. Opis bes teček a siee FEUD III D O R (£ v ozdobném štítku) I 8 A O H B KEX * Na rubu říšský orel se štítkem rak.-burg. na praou a s mečem a žezlem ve spárech též bez obvodku a pod ním v opisu štítek s písmeny GW (Georg Werner). Opis ARCHID A D (AID v štítku neb v závorkách) B C TYR (640 neb (64( neb (642 FrAměr 20 J mm, váha 1*55 gr. Kladský groš Wernerův s obvodkem na líci i rubu dvakrát přetrženým znázorněn na tab. LXXV. obr. 697. Opisy jsou tytéž jako na předešlém, jen letopočet bývá (643, (644, (646, (647 a (648. Průměr 20 J—21 mm, váha 1*6 gr. Vratislavské groše Hanuše Rydella či Riegra (Tab. LXXV. obr. 699. a tab. LXXVI. obr. 700.) podobají se Kladským Petra Herny. Mají totiž v líci mladé bezvousé poprsí panovníkovo v levo obráeené v brnění se širokým a vysokým okružím sáhající nahoře téměř k okraji. Opis lícní 1. FERD : III - D : G (c v štítku okrouhlém neb lopatovitém) H V : BO : fí, • REX - neb 2. FERD - III • D • G (£ v štítku ozdobném) HV • BO : : REX Na rubu pod korunou rozčtvrcený štít v 1. a 4. poli b břevny uherskými a v 2. a 3. poli s českým lvem, uprostřed pak se štítkem rak.-burg. Koruna sáhá v opis 1. ARCHID VX (značka: m v štítku ozdobném) A VST ■ ffc - (63 ( neb (632 neb (633 neb AVST : fl, ■ (63( nebo 2. ARCHID VX (značka: m v štítku ozdobném) AVSTrft" (635 Průměr 21 mm, váha 1*4—1*7 gr. Vratislavské groše Jiřího Reicharda (Tab. LXXVI. obr. 702. a 703.) mají na líci v obvodku věnčené poprsí s pravé strany s kníry a kozí bradon, s krajkovým límcem a zlatým rounem na prsou. Opis 1. FERD'III-D :G-RI- (£ v štítku ozdobném) SA'GHV-B-REX & neb 2. FERD ■ III • D : G - R - (c v štítku ozdobném) IS-AGH-B-REX* Ô Na rubní straně korunovaný dvouhlavý orel držící v pravém spáru meč a v levém žezlo a při nich písmena Mal Obvodek perlový nahoře i dole protržený, za nímž čte se opis 1. ARCHID VX-A - (značka: labuť v ozdobném Štítku obráceně) DVX-B' C • T ■ (637 neb 2. ARCHID VX (značka: labuť v ozdobném štítku obráceně) • A ' D B C - T - (642 Průměr 20*—21 mm, váha 1*3—1-5 gr. Vzácné jsou groše Reichardovy, jež tnají na rubu pod orlem štítek s labutí mezi písmeny M a W Bývá na nich opis v Ifci FERD • III - D : G R (£ v ozdobném 379 štítku) ISA-GH BREX ® a na rubu ARCHIDVXM (značka: labuť v ozdobném štítku obráceně) 14 A -D R • C • T ■ 1648 Jinak srovnává se líče o í s předcházejícími, ale vedle drápů orlích není písmen M I T Průměr 20 J mm, váha P3 gr. Jiné groše také téhož líčení nesou značku Reichavdovu labuť ve štítku a po stranách pazourů orlích písmena G I H jako značku vardajna Jiřího Ondřeje Hubnera. Opis na nich jeví se na líci 1. FERD ■ III ■ D : G R ■ (£ v ozdobném Štítku) IS A ■ G * II - B • REX $ neb 2. FERD • III • D : G R (c v ozdobném štítku) ISAGH-B REX & a na rubu 1. a 2. ARCHJDVX (značka: labuť ve štítku obráceně) • A - D ■ B ■ C • T-1650 neb I65J \ Průměr 20 mra, váha P45 gr. Rovněž podobné jsou groše s písmeny G I II vedle orla a s dvojitou lilií ve Štítku pod orlem. Na těch čte se opis v líci 1. FERD ■ III - D : G • R • © I;S-A-G-H-B" REX • © neb 2. FERD • III ■ D : G ■ R • (£ vštítku ozdobném) ISAG'HB - REX © a na rubu 1. ARCHIDVX • (značka: dvojitá lilie v ozdobném Štítku) A ' D • B • C•T■(648 * 2. ARCHIDVX - (značka: dvojitá lilie v ozdobném štítku) " A' D" B" C - T•1650 Průměr 20—21 mm, váha 1-24—1*55 gr. Výše popsané troje groše jsou majetkem p. Rudolfa Scheunera ve Zhořelci, který nám je k okreslení laskavě zapůjčil, i budou v dodatku zobrazeny. Groš výhradně jen se značkou vardajna Jiřího Ondřeje Hubnera, totiž s písmeny G I H po stranách noh orlích, podán na tab. LXXVI. obr. 705. Věnčené poprsí na něm s pravé strany v brnění s kníry a kozí bradou dosahuje nahoře až k okraji mince. Kolem něho opis FERD • III • D : G • R ■ (štítek s £) ISAG-HB-REX • Na rubu v obvodku perlovém dvojitý orel s mečem a žezlem mezi písmeny G I H, nad nímž koruna sáhá v opis ARCHTDUX • A • DUX ■ B ■ M ■ M ■ C ■ T-1656 neb x657 nebo i 1658 (letočet, kdy byl již Ferdinand III. mrtev). Průměr 20 mm, váha 1*15—1-6 gr. Krejcary slezské jsou typu trojího. Kladské krejcary Jana Jakuba Husy známe dvoje. Jedny (Tab. LXXIV obr. 675.) mají na líci mladé poprsí s pláštěm a širokým okružím jako groše a opis FERD : III • D : G : H V (g NG : EŤ-BOH: REX* Na rnbu jest český lev však v levo obrácený s opisem ARCHID* AVS • DVX ^ BV • ET • ST • (628 * Průměr 16 mm, váha 0*62 gr. 380 Druhé (Tub. LXXIV. obr. 676.) maji v líci poprsí jako předešlé, jen lisí se poněkud jiným opisem, totiž FERD : III D : G : H VN (J) ET ■ BOH : REX •* Na rubní straně jsou v obvodku dva kříže skloněné k sobě v úhlu 45° a na nich položen Štítek rakousko-burgundský. Kolem čte se opis AKCHI • A V DVX & BV • ET ■ ST • 1,628 * Průměr 16 J mm, váha 0*75 gr. Kladské krejcary Hemovy (Tah. LXXIV. obr. 677.) Bhodují se v líci s groši jeho, nesouce poprsí panovníkovo s tváří mladou v brnění s velkým okružím, dosahující shora až k okraji. Opis 1. FERD III ■ D : G (ôíslice I v renais. štítku) H V : BO : & «• REX • neb 2. FERD : III D • G (číslice I v renais. štítku) H V : BO : ■ REX • Rub jeat jako na předešlém s dvojitým křižem, opis však 1. ARCHU)VX - (značka: H v štítku renais.) AVST : &ď' \6z8 * neb 2. ARCHIDVX (značka: H v štítku renais.) AVST - $ ■ 1630 <$> neb \65\ <8> Průměr 17 mm, váha 0*8 gr. Vratislavské krejcary Hanuše Rydella či Riegra vynikají stejným rázem, toliko v opisu rubním pod dvojitým křížem vidí se značka Hl a na konci jeho letočet (632 neb (653. Vratislavské krejcary Jiřího Reicharda (Tab. LXXIV. obr. 678.) jsou podobného rázu jako jeho groše, na líoi s poprsím ověnčeným a s přilehlým límcem krajkovým a s opisem FERD ■ IH ■ D : G RIS-AG'H-B • REX & neb BO ■ REX ® a na rubu v obvodku nahoře otevřeném korunovaný dvouhlavý orel, leč nedrží auí meč ani žezlo ve spárech. Orel má na prsou oválový štítek s číslicí I a vedle drápů orlů jsou písmena M11 Pokračování opisu ARCHIDVX (zn.: labuť v závorkách obráceně)" A ■ D " B * C • T ■ 1637 Průměr 16, mm, váha 0*8 gr. Jiné krejcary Reiohardovy z téhož roku mají vedle orla písmena G I R, ale znamení labutě na nich není. Vratislavské krejcary vardajna Jiřího Ondřeje Hubnera mají zase při spárech orla písmena G I H a jsou buď bez znamení labutě, jak se vidí na ročníku 1649 neb s ním, jak bývá na ročníku 1655 Haléře jednostranné (Tab. LXXV- obr. 688.) mají korunované F a vedle něho letočet ■ ió 138 odstředivě umístěný ; vedle korunky značka H I S Průměr 12*- mm. Podobné haléře jsou též z r. 1647 8e značkou L I W a letočtem rovně postaveným (Tab. LXXV. obr. 690.). Na jiných jest trojlalok ze tří protínajících se polokruhů (Tab. LXXV. obr. 689.). V horním laloku pod velkou korunou jest písmeno F a v dolníoh dva štítky šikmo k sobě skloněné a sioe v pravo s dvouhlavým orlem a v levo s rakouským znakem. Nahoře v koutech laloku letopočet 16 I 45 a dole značka MI Průměr 14^- mm. Desítidukáty vybíjeny rázem tolarovým buď dle obr. 698. na tab. LXXV. neb dle obr. 701. na tab. LXXVT. 381 84» Podobně i pétidukáty bity dle typu tolarovýoh. Dvoudukáty známe několikeré. Kladský dvoudukát Heraflv (Tab. LXXVII. obr. 716.) má v líci panovníka v celé postavě v levo nakročeného, v brnění a ornáte korunovačním, b korunou na hlavě, s žezlem v pravici a b državou v levici. Hlava protrhuje perlový obvodek a sáhá do opisu FERDINAND : III • D ■ G ■ HVN : BO : S REX ■ Na rubu jest v záři paprskovité sedící korunovaná Madonna Immaculata (Neposkvrněná) s půlměsícem pod nohami, chovajíc na klíně božské děťátko, jež drží v levici državu, sama pak třímá v pravici žezlo. Svrchu přesahuje korunou za perlový obvodek do opisu FEC1T • MAGNA (v Štítku renaiseančnfm značka lá) POTENS * F * (63 ( * Průměr 25» mm. Vratislavský dvoudukát Jiřího Reicharda (Tab. LXXVII. obr. 717.) má na líci korunované poprsí v levo obrácené s kozí bradou a kníry a b límcem krajkovým. Za perlovým obvodkem jest opis 1. FERDINANDVS - III • D; G • R - IM. S • AVGVS ■ GER ■ HVN - B-REX - D * SI ô neb 2. FERDINAND VS III • D ; G • R ■ IM S AVGVS • GER ■ HVN ■ B ■ REX • D ■ SI - * Na rubu v perlovém nahoře protrženém obvodku dvouhlavý říšský orel pod korunou, s které víbí dvě stuhy, a s malou državou mezi orlími hlavami. Orel má na prsou lopatovitý, nekorunovaný zlatým rounem lemovaný Stit s mnoha znaky, mezi nimiž v horní části patrna slezská orlice, a drží v pravém pazouru meč a v levém žezlo. Vedle pazourů jest s jedné strany písmeno Mas druhé I Od koruny čte se opis 1. a 2. ARCHIDVX • A VST ■ D VX - B (značka: labuť v reňaissanôním Štítku obráceně) VRG ' M • MO ' COM - TYR - 1641 neb 1643 nebo 1646 Průměr 30 mm. Vratislavské dvoudukáty Jiřího Ondřeje Hůbnera jsou stejného líčení s předefilými, jen koruna na poprsí zasahuje za obvodek, štít jest korunovaný, mezi hlavami orlími není však državy a vedle spárů orlích vidí se písmena G I H Opis lícní zní pak FERDINAND VS • III • D : G • RO • IM • S ■ AVG : GER HVN ■ BO REX ■ DVX - SI: a rubní ARCHIDVX • AVST -DVX ■ B (dvojitá lilie v renaissančním Štítku) VRG V M ■ MOR • CO • TY • 1649 neb 1650 aneb I65i Průměr 30 mm. ^ Na dukátech rozeznáváme ráz čtverý. Vratislavský dukát HanuSe Rydella (Tab. LXXVI obr. 706.) má na líci panovníka v levo nakročeného b korunou na hlavě, v brnění, přes něž přehozen plášť korunovační, držícího v levici državu a v pravici žezla Za perlovým obvodkem nahoře i dole postavou panovníka protrženým jest opis FERDIN ■ III ■ D Gl HVN-BO: 5-REX- 382 Na rubu korunovaný rozčtvreený štít lopato vitý v 1. a 3. poli s břevny uherskými, v 2. a 4. poli s českým lvem a uprostřed se Štítkem rakousko-burgundským. Štít jest lemovaný zlatým rounem, b nímž soustředný jest perlový obvodek nahoře korunou a dole beránkem protržený, za kterým čte se opis ARCHIDVX A V i STRLX • 5 ■ (65( • IR • Průměr 22 mm. Vratislavský dukát Jiřího Reicharda (Tab. LXXVI. obr. 708.) má líčení toto: Líc: Poprsí panovníkovo s pravé strany otevřenou korunou pokryté a kníry a kozí bradou a s límcem krajkovým ke krku přilehajícím, na němž spočívá řetěz s řádem zlatého rouna. Koruna protrhuje perlový obvodck a sáhá v opis FERDINAND VS IIID;GR-ISAGHB- REX • D S - Na rubu jest dvouhlavý orel pod korunou s dvěmi stuhami, mající na prsou korunovaný rozČtvrcený štít uhcrsko-Český zlatým rounem ověšený, u pro* střed něhot jest malý fitítek raknufiko-hurgundský. Orel drží v pravém spáru meč a v levém žezlo. Za obvodkem perlovým dvakrát protrženým následuje opis ARCHIDVX - A VST-(značka: labuť v renaissančním štítku obráceně) D VX-BVR • CO " TY - (637 Průměr 22 J- mm. Na takovémž dukátu z r. 1638 jsou vedle spárů orlích ještě písmena M j I Podobným rázem se znamením labutě a s písmeny M 11 bity r. 1637 p Oldu káty. Jiné dukáty Reichardovy mojí poprsí s korunou obroučkovou, jak se vidí na tab. LX XVIII. obr. 724. a značku M 11 po stranách pazourů orlích a labuť pod orlem. Ostatní líčení jest jako na předcházejícím dukátu. Na líci jeví se opis FERDINANDVS III.D:G-RI-SAGH-B - REX • S • a na rubu ARCHIDVX-AVS-DVI X-B-MAMCT-(64( neb (639, l»42, (643, (644, (646, (647, (648 (na tomto ročníku bez značky M 11) neb (653 Tento typ podržen i na půldukátech z r. 1641 a 1642. Vratislavské d ukáty vydán é mincmistrem Jiřím Reich ar dem společně b vardajnem Jiřím Ondřejem Hubnerem (Tab. LXXVIII. obr. 724.) mají líčení úplně stejné jako dukáty posléze popsané, toliko po stranách orla json písmena GIH Na líci jest opis FERDINAND * III ■ D ! G • R ■ I • S ■ A • G • H • B ' REX • • a na rubu ARCHI • D VX - A VS : (značka: labuť v štítku renaissančním obráceně) DVX ■ B * M ■ M1 C • T r i65( Vratislavské dukáty samotného Jiřího Ondřeje Hubnera nesou značku G I H vedle pazourů orlích a pod oriem ozdobný štítek s dvojitou lilií. Jsou buď téhož rázu a takové přiházejí se z r. 1649, 1650 a 1655 a podobné jim půldukáty z r. 1649. Nebo mají korunované poprsí ze předu (Tab. LXXVIII. obr. 723.) a opis na líci FERDINAND VS IIID.GRISAGHB - REX - a na rubu 383 AKCH1DVX • A VST (značka: dvojitá lilie v renaissančufm šlflku) DVX B M • M ■ C T 1650 > Průměr 22 mm. Početních peněz komory slezské za Ferdinanda III. na ten čas neznáme. Těšínsko mívalo za knížat Piastovcfi Václava Adama (Posthuma) 1528 až 1579, Bedřicha Kazimíra 1568 1571, knížete dobráka Adama Václava 1592 až 1617, Bedřicha Viléma 1617—1625 i kněžny Elišky Lukrecie z Liechtensteinu 1625—1653 bvojí minci. Císař Ferdinand III. ujal minci zdejší r. 1640 po vymření knížat Piastovcfi a dával tu vybíjeli groše po třech krejcařích r. 1642—1644, 1646—1649 a 1652, krejcary r. 1644—1649, trojníky r. 1649—1652 a haléře r. 1650—1652 a 1654. Na groších Těšínských (Tab. LXXVIII. obr. 725.) vidí se v líci poprsí s pravé strany ověnčeným temenem sáhající v opis FERD ■ III ■ D " G • R-I-(c)S-A-G>H-B - REX • Na rubu orlice korunovaná v pravo obrácená, pod níž po stranách písmena H iL a za obvodkem křídly dvakráte protrženým opis MON ■ NO - ARG • TE-SCHINENS • (643 t. j. Moneta nova argeutea Teschinensis (mince nová stříbrná Těšínská). Průměr 21 mm. Kolek z r. 1644 (Tab. LXXVIII. obr. 726.) má v líci ověnčené poprsí v obvodku, za nímž čte se opis FERD : III • D : G : R : I : ( £) S : A : G : H : BO : REX - Ô Na rubu jest ve španělském štítu pod knížecím kloboukem, po jehož stranách se vidí rozdělený letopočet (6144, korunovaná orlice a vedie štítu písmena Hl L a opis MON : NO : ARG : DVC : TESCH : t. j. Moneta nova argentea duois Teschinensis (mince nová stříbrná vévody Těšínského). Průměr 20 j mm. Na groši z r. 1646 (Tab. LXXVIII. obr. 727.) protržen na Ilci obvodek věncem na poprsí, jež provází kolem opis FERD : 1JI: D : G : R : I (c) S:A: G : H : BO : REX ■ <8> Na rubu jest líčení jako na předešlém, opis však MO NO- AR-DV-TESCHINEN 1646 Groš z r. 1652 (Tab. LXXVIII. obr. 728.) má v líci ověnčené poprsí s rozcuchaným vlasem i vousem a opisem • FERDI: III: D : G: R (v renaissančním štítku číslice £) I : S : A : G : H : B :*R • Na rubu jesť orlice s mřížkovým' štítkem na prsou, vedle níž nad pazoury jsou písmena GIG jako znamení mincmistra Gabriela Gorloffa (1648 —1653) a za obvodkem vévóďský: klobouk ä'opis MO : NO : AR : D V : TESCH : i65z Průměr 21 mm. '= ' Krejcary Těšínské jsou podobny grošům. Těšínský krejcar Daniela Raschke (Tab. LXXVH. obr. 718.) nese v líci v obvodku věnčené poprsí a kolem něho opis FERD - III ■ D " G ■ R (1 ) IS-AG-H EBR. 384 Na rubu v kruhovitém ob vodku mezi písmeny Plit. (Daniel Raschkej Štítek b korunovanou orlicí. Nad Štítem vévédská koruna, od níž jde opis MO • NO•AR DV - TESCH • 1644 Průměr 16 mm. Na jiných krejcarech Těšínských (Tah. LXXVI I. obr. 719.) sáhá poprsí temenem v opis • FElt III • D • G -R (I) I • S - A ■ G • H • B ■ R Na rubu vedie štítku jsou j>ísmena H ! L Jiuak líčení i opis srovnává se s předešlými, jen opis konči letopočtem (645 Prňiuěr 16 mm, váha 0*6 gr. Trojníky Těšínské (Tah. LXXVI. obr. 709.) mají v líci orlici vc volném poli b mřížkovaným štítkem na prsou. Na rubu jest velká država s 5 ve spodní půli mezi rozděleným letopočtem 16 I 49 pod nímž s každé strany jest ětyrrohá tečka. Těšínské trojníky Gabriela Gorloffa (Tab LXXVI. obr. 710) mají v líci vedle ocasu orlice písmena GIG a na rubu malou državu mezi letopočtem 16 I 50 v okrášleném kosmem čtverci. Průměr 15y mm, váha 0*55 gr. Také mívají orlici v ozdobném štítku a při tom jsou bez letoČtu a bez označení hodnoty, jak se vidí na tab. LXXVI. obr. 711. Těšínským troj nik ň m j sou podobny trojníky Hlohovské. na nichž orlice má na prsou písmeno (5 (Tah. LXXVI. obr. 712.). Haléře Těšínské (Tab. LXXVII. obr. 721. a 722.) mají v líci B neb C s dvojitou lilií uvnitř pod kloboukem knížecím. Za obvodkem čte se opie ANNO : DOMINI : 1650 neb 16 • 5 ■ ( t. j. Léta Páně 1650 neb 1651. Na rubu jest slezská orlice v kruhovém obvodku, za nímž jeví se opis OBOLVS : PRINCIP : TES ★ neb OBVLVS : PRINCIPÁT: TES : t. j. Obolus principatus Teschinensis (haléř knížectví Těšínského). Podobné haléře známy jsou též z let 1652 a 1654. Průměr 16 mm. Ztenčené knížectví Těšínské zůstávalo v přímém majetku rodu Habsburského od r. 1653 do r. 1722, kdy přešlo na Leopolda, knížete Lotrinského (1722 až 1731) a jeho rod. 385 lPníoí|y listinné. Patent cfeaře Ferdinanda III., jímž oběh snížených desítikrej-carních grošů se zastavuje a tyrolské desítikrejcarníky Leopoldovy ca 9 kr. se brati mají. Ve Vídni, lét* 1637, 18. listopadu. — Tisk v archivu místodrtlteUkóro a musejním v Prase, My Ferdinand Třetí s Boží milosti volený římský císař, po všecky oasy rosm nositel říše, uherský, ěeský, dalmátsky, charvatský a elavonský král oo, arcikníže rakouské, margkrabě moravské, lucemburské a slezské kníže a lužické margkrabě oc všem věrným poslušným obyvatelům a poddaným našim ze vdech čtyř stavov dědičného království našeho českého milost naši císařskou a královskou též všecko dobré vzkazujem: Věrní milí, věděti vám milostivě dáváme, že patenty naše mincovní, pod dátum 30. dne měsíce Máje, léta přítomného vyhlášené, z jistých mezi tímto časem nás došlých příčin a rozmýšlení, co se těch v nich obsažených rozdílných desítikrejcarnfch grofiův na osm krejcarův snížených dotýěe, na ten a takový způsob obmezené a vysvětlené cktíti mfti ráčíme. Totiž ie již připomenuté na osm krejcarův snížené groše mocí listn tohoto dokonce zapověděné a dáleji za neberné držané, nýbrž jakožto psgament podle fejnu, každou hřivnu po 15 fl. k ouřadům našim mincovním k vyměňování dodávané býtt mají. Však nicméně, kteříž by takových zapověděných osmkrej-carních grofiův k témuž vyměňování do mince dáti nechtěli, nýbrž tudy sobě jinače svůj užitek spůsobiti oumyslu byli, těm viem se povoluje, aby takové groše v šesti nedělích od vyhlášení tohoto patentu proti ukázání z komory naií dvorské anebo české jim na to vydaného vysvědčení ven z země vyvézti mohli, však aby pod takovým praetextem, tolikéž jiné fortelné podvody se nedály, jakož pak za tou příčinou tu přísnota a neproměnitedlnou pokutu v nahoře dotčených mincovních patentíob našich doloženo n eäsô tuto opuko ve ti; ano i to při tom ještě chtíti ráčíme, aby Leopoldovy anebo tyrolské desetkrejcarníci dále, jakožto běžná mince passfrované, brané, vydávané byly: Přikazujíce podle toho všem napřed dotčeným obyvatelům a poddaným našim, jakéhožtikoliv stavu, řádu a povolání sou, aby oni se vedle tohoto i předešlého tuto vysvětleného našeho císařského a královského ediktu ve všem zachovali, zvláště pak, aby vrchnost na místě našem ustanovená dle předešlého poručení nad tím opravdově skutečnou ruku držela tak, aby dotčené Leopoldovy groše ode všech 386 bez odporování po devíti krejcařfch brány byly: Ty pak druhy již nyní za pagament vyhlazené oemkrejcarnfci dále prijímané i také po vyjití těch nahoře dotčených šesti neděl ven z země dokonce propuštěné hýti nemají, nýbrž jak výš oznámeno, do mince naší proti odvedení za jednu vídeňskou hřivnu z nich vyšlou po 15 fl. rejnských dodávané byly. Vedle čehož jeden každý se spravili a na tom naši cfaařakou a královakou milostivou vůli jak naplniti věděti bude. Datum v městě našem Vídni 18. Novembrie léta Páně: šestnáctistého třidcátého sedmého a království našich římského prvního, uherského dvanáctého a českého desátého.*) Patent císaře Ferdinanda III. pro Slezáku o cizozemské minci. V Preipurku 1688, 9. března. — Biegfried Becher ,Dia osterreicbiscke Milnsweeen von J. 1684 bia 1838", II. sír. 111. My Ferdinand Třetí z Boží milosti volený římský císař, po všechny časy rozmnožitel říše v Germanii, v Uhrách, Čechách, Dalmácii, Chorvatsku, Slavonii oo král všem věrným poslušným poddaným a obyvatelům jakéhokoli stavu, hodnosti neb úřadu tito v Našem vévodství Horno- a Dolnealezském usazeni jsou a bydlí, vzkazujeme Naši císařskou milost a vše dobré. Můžete se poslušně upamatovati, což denní zkušenost dokládá, jakou měrou v málo letech hrubá mince zlatá i stříbrná dobrého zrna zapověděným, trestu hodným vyměňováním a vývozem ze všech Našich dědičných království, knížectví a zemí vymizela, za to vsak cizozemské desetníky, půlpace aneb dvoukrejcary, seelandaké zlaté, tolary, sedmihradské a jiné 24níky a podobná jiná špatná, lehká mince ke škodě našemu císařskému a zemskému regálu, jakož í k obecné nej větší škodě houfně se dováží a při všech platech veřejně se bere a vydává. Ku zamezení tohoto výtržného nešvaru s milostivé péče otcovské pohnuti jsme, ačkoli máme příčin dosti, tytéž nehodné mince docela zapověděti, zvláště když doslýcháme se zvláštní nemilostivou nelibostí, že při všech prodejích a při prodeji obilí od obchodníků, řemeslníků a nádenníků na lehkou minci veliké zvyšování o své vůli a bez náležité příčiny se děje. Mnoho také lehké mince od chudého lidu se vyměňuje a ještě ku větší škodě ze země se vyváží, avšak přece aby nebyl chudý lid ještě více poškozen, nedali jsme dotčenou minci zcela vymýtili, aby ze země také docela vyvezena nebyla, povolujeme, aby všecky druhy šly v obchodech, kupech a prodejích, také naše mincovní banka na hřivny i po kusech ji vyměňuje, a na tom jeme se milostivě ustanovili, aby to veřejnými edikty ku všeobecné známosti vyhlazeno bylo. Co však znamenáme z denní zkušenosti, že takové nehodné mince cizozemské, zvláště valvované groše osmíky od roku k roku, ano ode dne ke dni lehčí mincuji a často do země se vtruéují. Proti tomu dobrá mince drobná ze *) Pro oboje Bakonsy vydán podobný patent dne 23 října 1687, v kterém vyňaty tyrolské" groše arciknížete Leopolda, jel jako mince obyčejná mohly jiti po devíti krejcarech. 387 zcmč se vyváží, tok Ke tímto způsobem nikdy dobrá mince drobná v zemi nezůstává. Tudíž aby tento nerád se etavil a předešel, zůstali jsme konečně na tom, že výše řečené cizí desetníky, půlpace aneb dvoukrejcary, seelandské zlatníky, sedmihradské a jiné 24oíky, které pocházejí z dlouhé mince a až posud tři krejcary plutily v našem vévodatví Horním a Dolním Slezsku (však vyjímaje ty tyrolské desetníky Leopoldovy, které jako obvyklá mince kus po 9 kr. mohou jiti) po uplynutí čtyř neděl, které po publikování tohoto patentu uplynou, ve všech obchodech, platech, kupech a prodejích mají býti docela zapovězeny a nc dále procházeti; nýbrž jako pagnment do mincoven mají dle zrna býti dodávány, desetníky ale kus po oami kr. a sedmihradské a jiné 24niky dlouhé mince po 3 kr. ještě po osm neděl a tak býti přijímány a též desetníky po osmi krejcarech od chudého lidu v naší peněžní bance ve Vratislavi vyměňovány a za ni dobrá mince vydávána. Po vypršení dotčeného času čtyř neděl od lidu ne již po kusech, nýbrž dle Vratislavské hřivny každou po sedmi tolarech, jako již od nynějška od každého jako pagameot bude přijímána. Přece vlak jest vývoz této zapověděné mince s průvodním listem do sesli neděl povolen. Kdo by však budoucně opovážil se tuto lehkou minci do země vnášeti do Slezska, ten beze všeho ohledu má přijíti o život, čest a jmění a také má jemu všechno konfiskováno býti, a také kdo by bez našeho komorního listu vyvážel zapověděnou minci a pagamenty, bude bez ušetření potrestán. Nařizujeme všem obyvatelům a poddaným naší země Slezské, světským i duchovním tímto milostivě a konečně, aby se tímto jenerálním mandátem řídili a jemu napomáhali, aby těm, kdož by proti němu jednali, peníze konfiskovali a bez ušetření trestali. Dle toho nechť se kašdý řídí a škody uvaruje. V tom jest naše milostivá i opravdová vůle. Dáno v našem městě Prešpurku dne 9. března roku 1638. Jenerální mandát cis. Ferdinanda IIL, kterým se všeoka lehká mince zapovídá, staré české groše plecháče namnoze obřezané jen do dvou neděl brati se mají po 3 kr., aniž jich kdo vyvážett smí, ale mají se dodávati do mincoven po 16 zl. za Vídeňskou hřivnu fejnu. Eborsdorf, 26. tktí 1644. — Originál tíUittý r c k. mlstodriitolském arebiru t Prus. My Ferdynanď Třetí z Boží milosti volený římský císař, po vlečky časy rozmnoží tel říše a uherský, český, dalmátsky, charvatský a slavonský eto. král, arcikníže rakouské, margkrabě moravské, lucemburské a slezské kníže a lužické raargkrabě oc Všem věrným, poslušným obyvatelům a poddaným Nažim ze všech čtyr etavAv dědičného království Našeho českého miloet Naši císařskou a královskou též všecko dobré vzkazujem. Věrní milí: jakož vám v paměti pozůstává, kterak jsme se před tím pod datum třideátého dne měsíce Máje léta pominulého šestnáctiatého třideátého sedmého milostivě reaolvirovati a skrze otevřený 388 mandát vyhlásili dáti řádili, jak by a© b lehkou cizí mincí tehdáž do téhož dědičného království Našeho českého vnesenou, až by ta budto přemincována a nebo z země dokonce vyvezena byla, zzohovati, jak vysoce by se jeden každý kus brati n vydávati, ano i do ouřadův Našich mincovních po hřivně a neb po kusu vyměňována býti měla, též také jednomu každému povědomé jest, když jsme to shledali, že taková cizí lehká mince den ode dne vždy dále a více lehěejšf se mincovala a valně do této země se přinášela, naproti pak tomu dobrá těžká mince odtud vyvozována byla, že jsme tuž milostivou resoluti před sebe vzíti a pod tím dvadeátébo čtvrtého dne listopadu již jmenovaného šestnáotistého třideátého sedmého létha zase skrze otevřený patent vyhlásili dáti ráčili, aby índifferenter a beze všeho rozdílu všecka taková cizí lehká mince (však kromě aroiknížetcích Leopoldských aneb Tyrolských deset krejcarníkův, kteréž budoucno jakožto berná mince každý kus po devíti krejcařích @e pasfrovati mají) zapověděná a víceji neherná, nýbrž po vyjití uloženého času do mince dodávaná byla, jakož pak ještě toho všeho tak při témž nyní dotčeným poslednějším vyhlášení mincovním dále zcela a zouplna zanechávali ráčíme, vedle kteréhožto tak jak samo v sobě zní, jeden každý se poslušně zachovalí věděti bude. Nyní pak s velikou nelibostí jsme tomu vyrozuměli, kterak staré groše plecháče, jenž sice stará královská česká dobrá mince jest a vždyokny v dědičném království Našem českém nikdá vejšeji, nežli toliko po třech krejcařích platila a brána byla, ty před některým rokem ae téměř dokonce byly ztratily, nyní zase u velikém množství procházejí a vůbec čtyry za jeden ort rejnskýho zlatýho, neboližlo patnácte krejcarů v se berou a vydávají, z n ich ž to dobrej díl velmi obstříhány a sice jinače ztenčeny jsou, tak že jich vesměs sotva třidceti za jeden říšský tolar proti nynějším grošům váží, a cbávati se, kdyby ty zase na tři krejcary devalvirované a snížené byly, aby tudy právě teprva falšovníkům mince příčina dána nebyla, ostatní groše, které tak ještě obstřfhaoé nejsou, podobně obstříhati, neřkouce, že takové dokonce zapověděné a ne povolené zvejšování proti jiný Naši drobné minci, na kteréžto všelijaká viotualia, denní mzdy a jiné věci založené jsou v obecním vydávání, handli a obchodu zvláště pak chudému člověku, který takové groše po jednom kusu vydávati musí, velice obtížné a škodlivé jest. Pro spomožení tehdy jednomu i druhému a aby další a následující zmatek v minci časně zamezen byl, ráčili jsme se na tom milostivě ustanovili, chtějfce tomn, aby takové groše plecháče od vyhlášení tohoto patentu Našeho počítajíc ještě za dvě neděle toliko každý kuz po třech krejcařích ve všech handlích, placení, prodávání a kupování brány a vydávány byly, po vyjití pak těch dvouoh neděl, jskožto již pagament bud po celé neb půl hřivně totiž jednu celou Vídeňskou hřivnu podle fejnu za patnácte zlatých a půl hřivny za sedům zlatých a třidceti krejcarů v do mince Naší dodávané byly, vyvozování pak jich z země dokonce zapovědí ti a tímto patentem Naším zapovídat! ráčíme. Jestliže by pak budoucně kdokoliv proti vejš jmenovaným předešlým, jako i tomuto patentu Našemu mincovnímu pod jakým koliv praetextem by se to stati mohlo, buďto lehkou minci do tohoto p 389 Našeho dědičného království českého uvozovali anebo Naši bernou minci zvej-ěovati, ji obstrihovati aneb (u také i veji oznámené groše plecháče po vyjití napřed uložených dvouch neděl z země ven vyvozovati se opovážil, ten každý bez uěelřenf osoby na hrdle, cti a statku též skutečným pobráním a confiscirováním takové mince neprominutedlně strestán býti má. A protož všem nadepsaným obyvatelům a poddaným Našim věrným milým jakébo ti koliv důstojenství, stavu, řádu a povolání jsou, o tom milostivě a na konec poroučeti ráčíme, aby se vedle tohoto Našeho jenerálního mandátu ve všem poslušně zachovali, nad ním ochrannou ruku drželi a proti tomu nečinili, ani komu jinému činiti nedopouštěli pod uvarováním nemiloeti Naší a pro oznámené pokuty, vedle čehož jeden každý jak se spraviti a před škodou vystřihat! věděti bude. Dán v Ebra-dorfě dvatcátébo šestého dne měsíce září létha Páně šestnáctistého čtyrydcátého čtvrtého a království Našich římského osmého, uherského devatenáctého a českého sedmnáctého. Následuje text německý. Ferdinand. Ad iiiiwdatatn s&c. cae». nmjcntatus propriam ______. „ j „ Ttr»,Albrecht v. Kolovrath. eorgius comes de Martinitz R<* Boh" cancellaxíiu. A. D. P Ccel i US. 390 Mincmistři českých mincoven a jich znamení za Ferdinanda III. (1637—1667). Mincovna v Praze: Tab. LI. značka 48. Ruka s hvězdou žestihrotou v rozvilinách: Jakub Bernard Wolcker neb Welckher 1637—1655. „ LI. „ 57. Kotva v kruhu: KriStof Margalík 1655—1657. Mincovna v Kutné Hora; Tab. LI. značka 52. Ruka s třemi šípy v závorce: Úředník mince Daniel Kavka z TolnStejna 1637—1643. Mincovna odpočívala od r. 1643 do r. 1654. n LI. „ 58. Ruka se sekerou (ělíglí) v kruhu: Úředník mince Řehoř Leopold Hackhl z Haekhenfelsu 1654'/—1657. Mincovna v Jáchymov*: Tab. LI. značka 59. Česuek v závorce: David Kuobloch 1637—1649. „ LI. „ 60. Letící jeřáb v závorce: Jan Freistein 1649—1650. n LI. „ 61. Koruna v obrubě: Jan Jakub Kittner z Perchhaimbu 1650—1657. Zkouěeči mince (vardajni) a řezači želez při českých mincovnách za vlády Ferdinanda III. Zkouleoi minoe v Prase: David Wildt 1637—1647, Adam Euderle 1647 až 1651, potom perkmistrem v Hoře Kutné, Hanuš Karel Wolcher 1651—1657. fieiaci ieles pro Pražskou mincovnu: Kašpar Óffinger 1637—1638. Šalamoun Skultet ze Schottisheimbu 1637—1656. Zkooiadi minoe v Kutné Hoře: Jan Gellar 1637—1638, Samuel Dines Lounský 1640—1643, Adam Enderle z Bnrgstattu 1654—1657. fiesaô těles v Kutné Hoře: Šalamoun Skultet 1655—1657. Ekousaéi mince v Jáohymové: Jan Freistein 1642 *,4—1649, Zikmund Schweitzer 1650—1657. fiaaaé iales v Jáchymové: Jiří Teuch 1652—1657. Úřednictvo moravských a slezských mincoven za Ferdinanda III. (1637-1657). Mincovna v Brné: Značka @ neb @ t. j. trojúhelník do kruhu vepsaný s tečkou uprostřed: Jan Konrád Richthauscn (" 1653 jmenován svob. pánem z Chaosu), mincmistr, 16461*—1648V- 391 Mincovna v Olomouci: Znamení mincovny (O) neb o v štítku. Mincováno zde od r. 1637 až do r. 1640. Mincovna v Kladsku: ' Znamení mincovny volná 9 neb též g nebo G v štítku. Značka @ t. j. příčná vlnovka (uhoř) mezi 2 neb 3 tečkami (růžicemi): Jan Jakub Husa (Huser), mincmistr, 1627—1628. Daniel z Brčenu, vardajn, 1627. Tab. LT. značka 56.: Petr Herna, mincmistr, 1628-1631. Melichar Schirměr, vardajn, 1629. I Hanuš Gebhart, řezač želez, 1629. Značka H.H.: Hanuš Rossner, mincmistr, 1634]—1637. Jiří Ondřej Hühner, vardajn, 1634. Značka (GW): Jiří Werner, mincmistr, 1640—1648. Melichar Vilém Baumgart Žádal v prosinci r. 1649 za vardajn a. Mincovna ve Vratislavi: Monogram IR volný neb v štítku: Hanuš Rieger (Rydcll), vardajn, 1629—1637. Hanuš Jindřich Jacob, mincmistr, 1631. Ahrabam Belstadt, řezač želez, 1627. Tab. LI. značka 62. Labuť v štítku neb písmena G—R: Jiří Reichard, mincmistr, 1637—1657. Značka M—I v letech 1637—1653. M—W r. 1648. G—H neb GH: Jiří Ondřej Hübner, vardajn, 1648—1657. Vavřinec Stebcrs, řezač kolků, 1657. Mincovna v Téilně: ' Značka D—R: Daniel Raschke, nájemce mincovny v Ratiboru, v Těšíne od r. 1642—1644. H—L v letech 1643—1649. L—B v letech 1648—1649. G—G: Gabriel Görloff, mincmistr, 1648—1653. Mincovna v Lehnlcl: Krištof Pfahler, mincmistr, kolem r. 1650. Mincovne v Nise: Mikuláš Gilli, mincmistr, r. 1654. Byl též nej vyšším mincmistrem a řiditelem dolů císařských v Nise. 392 Mincovna v Opoli: Značka G G: Gabriel Gôrloff, mincmistr, 1647. Mincovna ve Brehu: Eliáš Weiss, mincmistr, 1657. Seznam vyobrazených mincí Ferdinanda III. (1637-1657). Z mincovny v Praze P„ t Kutné Hore K. H., v Jáchymovi = J., v Olomouci: D., ve Vratislavi—V., v Kladsku K., vTMinA= T., v Úlohová Hl.t mmcmisti m., úředník mince úř. m. Mince korunovační, pamětní a běžné z mincoven českých a moravských. Tab. LXIX. obr. 623. Korunovační tolar z r. 1627. „ „ „ 624. Pamětní medaille z r. 1630. Značka /P „ „ „ 625. Pamětní medaille z r. 1639. Značka ■ H(? • „ „ „ 626. Velký korunovační peníz z r. 1627. „ „ „ 627. Střední korunovační peníz z r. 1627. „ „ „ 628. Malý korunovační peníz z r. 1627. r „ „ 629. Malý korunovační peníz z r. 1627. „ „ „ 630. Krejcar z r. 1638. P. m. Jakub Bernard Wôlcker. „ „ „ 631. Krejcar z r. 164 . . P. m. Jakub Bernard Wôlcker. „ „ „ 632. Krejcar z r. 1654. K H. úř. m. Řehoř Leop. Haokhl z Hackhenfelsu. Tab. LXX. obr. 633. Dvoudukáľz r. 1640. P. ra. Jakub Bernard Wôlcker. „ 634. Dvoudukát z r. 1655. P. m. Krištof Margalík. „ „ „ 635. Krejcar křížený z r. 1637 bez znamení mincovny. (K rubu použito železa z krejcaru Ferdinanda II. Vlastníkem mince té jest p. Em. Mikfi v Praze.) „ 636. Čtvrtkrejcar z r. 1654. K. H. úř. m. Řehoř Hackhl z Hackhenfelsu. „ „ 637. Dukát z r. 1648. P. m. Jakub Bernard Wôlcker. H m m 638. Korunovační medaille z r. 1629. P. m. Jakub Bernard Wôlcker. „ 639. Groi početní z r. 1643. K. H. úř. m. Daniel Kavka z Tolnstejna. „ „ „ 640- PÔikrejcar z r. 1655. F. m. Krištof Margalík. „ „ „ 641. Půlkrejcar z r. 1654 K. H. Úř. m. Řehoř Leop. Hackhl z Hackhenfelsu. „ „ „ 642. Půlkrejcar z r. 1651. J. m. Jan Jakub Kittner z Perch- heimbu. „ . 643. PÔikrejcar z r. 1652. J. m. Jan Jakub Kittner z Perch-heimbu. 393 T»b. LXXII. Tnb.LXXlII. Tah. LXXI. obr. 644. ; „ 645. w w 646. „ 647. 648 RAQ 650. 651. 652. 653. 654. 655. 656. 657. 658. 659. 660. 661. 662. 663. 664. 665- 666. 667. 668. 669. 670. 671. 672. 673. 674. Tolar a r. 1640. P. in. Jakub Bernard Wolcker. Tolar z r. 1646. P. m Jakub Bernard Wolcker. Tolar z r. 1641. K H. Úř. m. Daniel Kavka z Tolnfitejna. Půltolar z r. 1640. P. m. Jakub Bernard Wolcker. Půltolar z r. 1641 P. m. Jakub Bernard Wolcker. Půltolar z r. 1656. P. m. Krifitof Margalík. Půltolar z r. 1638. K. H. úf. m. Daniel Kavka z Tolnfitejna Tolar z r. 1639. J. m. David Knobloch. Půltolar z r. 1643. J. m. David Knobloch. Čtvrttolar z r. 1639. P. m Jakub Bernard Wolcker. Čtvrttolar z r. 1642. P. m. Jakub Bernard Wolcker. Čtvrttolar z r. 1643. J. m. David Knobloch. Čtvrttolar z r. 1656. J. m. Jan Jakub Kittner z Perchheimbn. Grofi z r. 1638. P. m. Jakub Bernard Wolcker. Grofi z r. 1639. P. m. Jakub Bernard Wolcker. Groš z r. 1639. P. m. Jakub Bernard Wolcker. Groš £ r. 1641. P. m. Jakub Bernard Wolcker. Groš z r. 1644. P. m. Jakub Bernard Wolcker Grofi z r. 1655. P. m Krifitof Margalík. Grofi z r. 1656. P. m. Krifitof Margalík. Groš z r. 1640. K. H. Ůř. m. Daniel Kavka z Tolnfitejna. Grofi z r. 1641. K. H. Úř. m. Dnniel Kavka z Tolnfitejna. Grofi z r. 1642. K H. úř. m. Daniel Kavka z Tolnfitejna. Grofi z r. 1654. K. H. úř. m. Řehoř Leopold Hackhl z Hackhenfelau. * Grofi z r. 1657. K. H. úř. m. Řehoř Leopold Hackhl z Hackhenfelau. Grofi z r. 1641. J. m. David Knobloch. Grofi z r. 1643. J. m. David Knobloch. Grofi z r. (1)649. J. m. Jan Freistcin. Grofi z r. 1651. J. IB. Jan Jakub Kittner z Perchheimbu. Grofi z r. 1637. 0. Grofi z r. 1639. 0- t Mince balné z mincoven alezských: Tab. LXX1V. obr. 675. Krejcar z r. 1628. X. m. Jan Jakub Husa. n n * 676. Krejcar z r. 1628. K. m. Jan Jakub Huaa. „ » m 677. Krejcar z r. 1631. K. m. Petr Herna. „ * „ 678. Krejcar z r. 1637. V. m. Jiří Reichard. * ■ „ 679. Grofi z r. 1628. K. m. Jan Jakub Huaa. „ 680. Tolar z r. 1628. K- m. Petr Herna. p „ »681. Grofi z r. 1628. K. m. Petr Herna. „ 682. Grofi z r. 1628. K. m. Petr Herna. 394 Tab. LXXIV. obr. 683. Tolar z r. 1629. K. m. Petr Herna. „ 684. Groš z r. 1628. K. m. Petr Herna. „ « „ 685. GroS z r. 1628. K. m. Petr Herna. „ 686. Tolar z r. 1629. K. m- Petr Hcma. „ 687. Groš z r. 1628. K. m. Petr Hcma. Tab. LXX V. obr. 688. Haléř z r. 1638. „ 689. Haléř z r. 1643. „ 690. Haléř z r. 1647. „ 691. Groš z i. 1628. K. m. Petr Herna. ,. 692. Tolar z r. 1629. K. m. Petr Herna, n H 693. Groš z r. 1630. K. m- Petr Hcma. „ 694. Groš z r. 1638. K. za proviBoria. „ 695. Tolar z r. 1630. K. m. Petr Hema. » „ « 696. Groš z r. 1640. K. m. Jiří Werner. « 697. Groš z r. 1643. K. m. Jiří Werner. „ 698. Tolar z r. 1629. K. m. Petr Hema. „ .. „ 699. Groš z r. 1631. V. vardajn Hanuš Rieger. Tab. LXX VI. obr. 700. Groš z r. 1635. V. vardajn Hanuš Riegcr. ., 701. Tolar z r. 1642. V. m. Jiří Reichard. „ 702. Groš z r. 1637. V. m. Jiří Reichard. „ 703. Groš z r. 1642. V. m. Jiří Reichard. „ r r 704. Tolar z r. 1649. V. vardajn Jiří Ondřej Hůbner. „ „ „ 705. Groš z r. 1656. V. vardajn Jiří Ondřej Hubner. „ „ „ 706. Dukát z r. 1631. V. vardajn Hanuš Rieger. „ 707. Tolar z r. 1650. V. vardajn Jiří Ondřej Hubner. „ 708. Dukát z r. 1637. V. m. Jiří Reichard. r 709. Trojník Těšínský z r. 1649. T. „ 710. Trojník Těšínský z r. 1650. T. m. Gabriel Gorloff. „ 711. Trojník Těšínský bez letočtu. T. * „ „712. Trojník Hlohovský bez letoětu. Hl. Tab. LXX VH. obr. 713. Tolar z r. 1654. V. m. Jiří Reichard a vardajn Jiří Ondřej Hubner. P „ „714. Tolar z r. 1650. „ „ „ 715. Tolar z r. 1656- V. vardajn Jiří Ondřej Hůbner. „ „ „ 716. Dvoudukát z r. 1631. K. m. Petr Hema. „ „ B 717. Dvoudukát z r. 1641. V. m. Jiří Reichard. B W; m 718. Krejcar Těšínský z r. 1644. T. Daniel Raschke. „ 719. Krejcar Těšínský z r. 1645. T. II). H—L „ 720. Půltolar z r. 1646. V. m. Jiří Reichard. „ 721. Haléř Těšínský z r. 1650. T. „ 722. Haléř Těšínský z r. 1651. T. Tab. LXX VIII. obr. 723. Dukát z r. 1650. V. vardajn Jiří Ondřej Hubner. 395 26 Tab. LXXVIII. obr. 724. Dukát z r. 1651. V- m. Jiří Reichard a vardajn Jiří Ondřej Húbner. ft 725. GroS Těšínský z r. 1643. T. m. H-L w 726. Groš Těšínský z r. 1644. T. m. H —L „ 727. Groš Těšínský z r. 1646. T. m. H—L „ 728. Groš Těšínský z r. 1652. T. m. Gabriel GiirloíT. 396 FERDINAND IV. Syn cíaaře PenlinanilA III. a jolio nuuifeolky Marie Anny h^anŕlnkt'. Narozen dne 8. sAŕi 1CS3, koruno ván dne 5. srpna 1C46 *n krále Českého n dne 24. k vít na 1C53 ba krále fíimkého, zemi el svoboden dne 9. července 1664 Mince korunovační a pamätní. la v nou korunovaci jeho za krále Českého dne 5. srpna 1646 připomínají tyto korunovační mince: Tolar korunovační (Tab. LXXVHI. obr. 729.). Líc: Nahoře pcrlemi posetá koruna mezi dvěmi palmovými ratolestmi, pod níž v 6 řádcích legenda: FERDINAND VS • IV ■ I ARCHID A-STRLE - I CORONATVS | IN ■ RE-GEM ■ BCFE I ML-E ■ 5 ■ A*GVS i TI 1,646 • t. j. Ferdinand IV-, arcivévoda rakouský, korunován za krále Českého dne 5. srpna 1646. Na rubu v perlovém kruhu nahoře i dole otevřeném oltář z předu ratolestí palmovou a olivovou křížem přes sebe položenými ozdobený, na němž stojí ověnčený plamenný meč, jemuž v levo můří noha s písmeny Y I F 111 El I A kolem, a v pravo v nádobě hořící oběť- Nad mečem u věnci hromový klín, sáhající až k okraji. Zdola od pravé strany oltáře čte se vzhůru opis ■ PRO • DEO • E | T-POPULO • t. j. Pro Boha a národ. Obruba na obou stranách čárko vitá. Průměr 42 mm, váha 282 gr. Půl tolar korunovační podobného rázu měří v průměru 40 mm a váží 14*1 gr. Velký korunovační peníz (Tab. LXXVIII. obr. 730.) jest rovněž téhož líčení, jen větve palmové jsou částečně pod korunou položeny; na některých variantech se docela kříží. V nápisu nalézáme tyto změny: CORONATVS a pak A'GVS I " TJ ■ A? (646 a v opisu na rubu PRO • DEO - E I T • POP VLO Průměr 27^—28 mm, váha 303—315 gr. Jsou ale také tlusté, vážící 145 gr. Též střední korunovační peníz (Tab. LXXVIIL obr. 731.) vyniká rázem podobným, ale na líci jest nápis jinaký a sice FERDFNAND9 - IV - I ARCHID : A'STRLE I CORONATVS I IN - REGE • BOFE ! ML-E - 5 ■ A'GV I STI- (646*) Průměr 22—22.J- mm, váha obyčejného P45 gr., tlustého a velice vzácného 7'12 gr; ve zlatě odražený ze sbírek Musea král. Českého váží 6*5 gr. >} Ve starých nápisech a knihách nJMuačováaA zhusta koncovka US skrutkem 9 397 26* Malý koruno v ad ní peníz (Tab. LX XVIII. obr. 732.) zlaty neb v cínu odražený má na líci pod korunou písmeno F mezi letopočtem (6 I 46 a s obou st um koruny po větvi palmově. Fod iniciálou je římská éíslice IV a po její stranách rovněž větve palmové. Na rubu Ote se v 8 řádcích: AR» I CHIDVX i A VSTŘIK • I CORO-NAT9 I IN • REGEM - I BOHEMIA I ■ 5 ■ AVGVS I. TI • Průměr zlatého a velmi vzácného 18 J mm, váha 1*72 gr; průměr cínového 19 J- mm a váha 3-22 gr. Takový peníz stříbrný liší se od předešlého rozdělovacfmi znaménky v rubním nápisu: AR= I CHIDVX I A VSTŘIK | CORONAT9 i IN • REGEM l BOHEMIjE i • 5 ■ AVGV I ■ STI ■ Průměr 18 mm, váha 1-1 gr. Po smrti mladého krále raženy k uctění jeho památky mnohé pamětní peníze, z nichž některé níže popisujeme. Cínová medaille od Kristiána W e r m u t h a*) má na líci obrněné popre! v plášti na levo obrácené s řádem zlatého rouna na šňůře, e dlouhými vavřínovým věncem zdobenými vlasy a kolem opiB: FERDINAND VS IV • ROM -HVNG ■ ET BOH • REX * t. j. Ferdinandus Quartus Romanorum, Hungariac et Bohemiae rex (Ferdinand IV. římský, uherský a český král). Na rubu v 15 řádcích jest nápiB: NATVS i A - (655 ■ 8SEPT • i PAT-FERD - Hl - IMP • I MAT ■ MARIA HISPANA I CORONATVS REX I BOHEMIAE A - (647 * (6 IVN • 1GERMANIAE ELECTVS 1 AVGVSTAE VINDE-LICORVM I CORONATVS RATISBONAE I D • (8 - IVN - AN • (655 ■ IVIX TERRIS OSTENSVS I OB1IT VIENNAE I D - 9 - IVL • A - (654 -1 • »• I c w F - c - PB ■ CJE8 • t. j. Natus anno 1633 8 septembri s, pater Ferdinandus Tertius imperátor, mater Maria Hispana, coronatus rex Bohemiae, anno 1647 16 junii, Germaniae electus Augusta* Vindelicorum, coronatus Ratiabonae die 18 junii anno 1653, vix terriB ostensus, obiit Vienaae die 9 julii anno 1654. ChristianuB Wer-muth fecit cum privitegio caesareo [Narozen roku 1633 8. září, otec Ferdinand III. císař, matka Marie Španělská, korunován za krále českého roku 1647 16. června, pro Německo zvolen v Augsburce, korunován v Režně dne 18. června roku 1653, sotva zemím se ukázal, zemřel ve Vídni dne 9. července r. 1654. Kristián Wer-muth zhotovil b výsadou (výhradním povolením) císařskou]. Průměr 32 mm, váha 10'55 gr. Jednostranná stříbrná medaille (Hergott Tab. XXXVII. obr. 15.) nese ověnčená poprsí Ferdinanda III. a Ferdinanda IV. b pravé strany, kolem nichž vine se opis IMP • ET REX FERD • III ET IV ■ PAT • ET FIL • PII AVG t. j. Imperátor et rex Ferdinandus Tertius et Quartus, pater et filius, píi augUBti (Císař a král Ferdinand III. a IV., otec a syn, zbožní vladaři). Průměr 48 mm, váha 25 gr. Stříbrná miniaturní medaille z novější doby: V líci obrněné po-*) Tft byl rytcem v GothS; narodil so ▼ Altenburku r. 1661 a nml-el 1739. 398 prBÍ v plášti na levo obrácená, s vlasem dlouhým a vavřínovým věncem zdobeným. Na brdle visí řád zlatého rouna na šňůře. Opis FERDINAND IV HO REX• Na rubu žezlo mezi dvěmi ratolestmi palmovými a nad tím zářící oko Boží v oblacích. Opis: PRO DEO I ET POPVLO • " Průměr 16 mm, váha 2*05 gr. Mince Ferdinanda IV. pro vévodstvi Tésinskó Těfiínskýgrofi (Tah. LXXV1II. obr. 733.) má v líci korunované poprsí v pravo přič obrácené. Panovník na něm jest bezvousý a s dlouhým vlasem a kolem hrdla má řád zlatého rouna. Koruna sáhá v opis FERD : 11.11 : D : (c ) : G : R : H : B ■ REX Na rubu korunovaná slezská orlice se štítkem rakousko-burgundským na prsou. Pod křídly značka Těšínského, mincmistra Gabriela Giirlofta G I G Hlava orlice obvodkem sáhá v opis MO : NO : DVC : TES : SIL: (653 t. j. Moneta nova ducis Teschinensis Silesiae (Peníz nový vévody Těšínského ve Slezsku). Okraj obou stran pcrlovitý. Průměr 21 mm. Těšínské t roj ní k y z r. 1654 a 1655 vyobrazeny na tab. LXXVIIL obr. 734 a 735. Mají na líci buď slezskou orlici s rak.-burgund. štítkem na prsou neb říšského orla s týmž znakem na prsou a písmena G I G pod pazoury. Na rubu na koso postavený čtverec, jehož strany zdobeny jsou arabeskami, a v něm mezi rozděleným letopočtem 16 I 54 neb 16 I 55 država b číslicí 3 ve spodní polovině. Okraj na obou stranách perličkový. Průměr 16 mm. Seznam vyobrazených mincí Ferdinanda IV. (korunován 1646, zemřel 1664.) Z mincovny t Těšíně — T, mincmistr = m. Tab. LXXVni. obr. 729. Korunovační tolar z r. 1646. „ „ B 730. Velký korunovační peníz z r. 1646, r „ „ 731. Střední korunovační peníz z r. 1646. „ „ „ 732. Malý korunovační peníz z r. 1646. „ 733. Groš Těšínský z r. 1653. T. m. Gabriel Gôrloff. „ 734. Trojník Těšínský z r. 1654. T. m. Gabriel Gôrloff. „ 735. Trojník Těšínský z r. 1655. T. nv Gabriel Gôrloff. ------ 399 LEOPOLD T. (1657—1705) Narozen dno 9. června 1610. Korunován dne 14. sárí 1656 ss& krále Českŕlio, dne t. ťrjwa 1658 %h krále řimskončmech^ho; zemřel dna 6. kvčtaa 170b. / Manželky: I. Mark^U Terezie, infantka španělská, zasnoubena dne 12. prosince 1666, cemMa dne 12. března 1673. II. Claudia Felicilas, dcera arciknížete Ferdinanda Karla tyrolského, zasnoubena dne 15. října 1073, zemřela dne 8. dubna 1676. III. Eleonora Magdalena, hraběnka Falcká na Rýnt, zasnoubena dne 14. prosince 1676, zemřela 1720. í i rdinanda III. druhorozený syn Leopold ustanoven byl původně ku stavu duchovnímu, a teprve když starší bratr jeho Ferdinand předčasně smrtí sedel, naváděn k státnickému umění. I přes přičinění otcovo nebyl zvolen císařem německým za jeho života, nýbrž až léta 1658. Dlouhá vláda Leopoldova byla znepokojována severní válkou, potom uherskými nepokoji, hlavně pak tureckou válkou a naposledy od r. 1700 až do smrti jeho zuřila válka o následnictví Španělské. Celkem však Čechy dosti byly přímých utrap válečných ušetřeny. Mincovnictví české a moravské za Leopolda I. Příseň finanční na počátku panování Leopoldova měla býti zažehnána podáním dvorské komory a jejího všemohoucího presidenta Jiřího Ludvíka hraběte Sinzendorfa, v němž r. 1658 císaři doporučováno zavedení poplatku z dědictví, zavedení kolkovaného papíru "a zavedení vŠeobeoné ve všech dědičných královstvích a zemích platné drobné, běžné minoe (Schiedmünze, Scheidemünze), jejíž zrno mělo býti skrovnější, než zač měla býti vydávána a přijímána. Miste dosavadních 7 lotů fejnu v groši c h měly býti jen pětilotové, a krejcary posud pětilotové měly býti zrna 3'/g lotuj Poukazováno k velikému výnosu, jenž by z minoe této dvoru vyplynul jen při placení dvorskýoh potřeb, a pak že by se lehká mince cizí od nás vytratila. Dvorská komora ovšem ne*.. tajila ze při tomto návrhu obavou, že by vydáním drobné mince staré těžké druhy peněz mohly vystoupiti v ceně, ale nepokládala věc tu za tak příliš vážnou, aby se její návrh měl proto zavrhovati. Ba naopak poukazovalo se k té okolnosti, ie již ca císaře Ferdinanda III. na věc podobnou se pomýšlelo, ano' nebožtík panovník že již v zásadě se také v tom smyslu rozhodl; proto měl nyní ihned státí se- pokus a nové mince ca několik tisíc elatýoh mělo se vyraziti. 400 Císař Leopold L odevzdal návrhy dvorské komory Janu Ferd. hraběti Fortiovi, u něhož se konala důvěrná porada tajné rady, a tam se návrhy setkaly s tuhým odporem a odročeny.*) á pra v a mince zaměstnávala mnohá léta dvorskou radu. Dobrých dukátů a tolarů bylo málo raženo a stávaly se vzácnějšími, protože byly vyváženy do ciziny. Nej větší obchod s nimi vedli židé. Jen v Praze 21 židovských smě-nárníkä, kteří staré mince kupovali s jistým ažiem, dávajíce za ně všelijaké lehké cizí peníze, bud polské nebo německé, které potom nechtěl nikdo brati, když se v Čechách, na Moravě i ve Slezsku velmi rozšířily, leč s velikou slevou. Obyvatelstvo, jmenovitě chudší, trpělo veliké ztráty a hlasité ozývaly se nářky, když solní sklady císařské cizí lehké mince naprosto brati odpíraly a rovněž i horníci krajští. Hned první sněm, za vlády Leopolda I. odbývaný, uchopil se této věci a žádal panovníka již 23. září 1657 o nápravu. Král slíbil a hned nařídil dvorské kanceláři, aby podala dobré zdání, jak by se to nejlépe pro-vésti dalo. Dvorská komora požádala o dobré zdání komoru českou (1657, 3- listopadu), kdež je vypracoval Mikuláš ze Schonfeldu; potom jednala s úřady dolnorakou-skými a moravskými v téže příčině a na témž základě jako v Čechách. — Nej-vyěsí mincmistr Schônfeld podal dobré zdání 22. listopadu 1657. Vzal si na pomoc Hájkovu kroniku a jiné „hodnověrné historie**, aby ukázal, jaké štěstí bylo pro stát, když měl minci dobrou, a jak klesal při penězích Špatných. Z českých knížat a králů velebil Boleslava II., krále Václava II., Jiřího Poděbradského, z panovníků Habsburských jmenovitě Ferdinanda I. Co se positivních jeho rad týče, zrazoval především, aby se nečinilo nic, Čím by okamžitě cizí mince prohlášena byla za neplatnou a lid utrpěl veliké ztráty na majetku, nýbrž radil, aby se určila lhůta, do které se tyto druhy peněz obecně brati mají; pak bude věcí každého jednotlivce, aby se jich v čas a beze škody zbavil. Nastane prý ovšem ihned otázka nová: kde vzíti drobnou mincí jinou, když cizí za neplatnou se prohlásí a za pouhý pagament, a doma téměř žádná se nerazí? Mincmistr nej vyšší však hned vědě), že zvelebením hornictva dobylo by se dosti kovu k ražbě minci; dále radil, aby vydána byla zápověď na vývoz pagamentu ze země. Klement z Radoltu, kterýž při dvorské komoře dobré zdání Schônfeldovo měl přezkoušeti, celkem je schválil. Jen ještě radil, aby se přistoupilo k devalvování cizí mince, t. j. aby od zemského prubíře dle vykonaných zkoušek určité se stanovila skutečná hodnota každého cizího a v zemi běžného peníze, a v té jediné aby se brati a dávati směly až do lhůty, po které se vůbec cizí mince zapoví. Dvorská komora nemohla se dlouho na ničem pevném pro dobu přechodnou ustanoviti, .chtěla ale zavésti pro všechny země stejnou domácí minci drobnou *) Dr. Ant Rezek: DSjiny Čech a Moravy novtS doby. V Praze 1892, str. 174—177. Českomoravská kronika al. 610 fttd. 401 a cizí tím patrně zapudili. Zatím přiblížil ee sněm český r. 165b* a stavové 8 obnoveným důrazem odpověděli na proposiei císařskou, žo žádají o nápravu měny. Podobný klas se ozval také ze Slezska. Stavové v obou zemích chtěli, aby prozatím se stalo obecné vyhladení, zač „patrně lehká cizí mince" zatím a dotud, než se stane nějaká všeobecná náprava, brána by býti měla, a Čechové prohlásili, jestliže brzo něco se nenařídí, že dobrá mince starší úplně se vystěhuje ze země, a nebude možno jinak, než platí ti berně mincí špatnou. To se potom částečně dělo. Mfstodržícf a česká dvorská kancelář přimlouvali se za stavy české a nepochybně i slezské na konec r. 1658. Dvorská komora následkem toho formulovala své zdání (1658, 26. pros.) tak, aby se svolali na poradu mužové věci znalí ze všech zemí dědičných, a aby s pomocí jejich provedlo se zavedení jednotné drobné mince domácí. Neboť když bude dosti drobné měny u nás ražené, dá se snadno cizí zapovědíti a vypuditi. Dvorská komora tudíž žádala českou dvorskou kancelář, aby se za návrhy v její tajné radě přimlouvala, a pak že také nářkům stavů bude odpomoženo. Panovník odpověděl potom (1659, 28. ledna) sněmu českému, že dvorská komora pracuje již na tom, aby se král. Českému od lehké cizí mince odpomohlo, a slíbil brzké napravení nynějšího stavu. Během roku 1659 provedeny pak důležité proměny. Především rozhodl se panovník ve smyslu dvorské komory pro jednostejnou drobnou minci co do zrna v dědičných zemích a vydal dne 18. a 19. února nařízení, aby se ve všech mincovnách zřídily přístroje k ražení jejímu. Již 31. března ustanoveno, aby hyl přijat pro mincovny v Čechách, ve Slezsku, v Rakoueích a ve vnitro-rakouskýcb zemích*) úřední personál 15 osob, a sice vardajni, mincfři, šmelcíři atd., kteříž všickni císaři měli býti zavázáni. **) Podle rozhodnutí dvorské komory přikročeno k devalvaci cizích lehkých peněz. Patentem ze dne 31. března 1659 nařízeno, že jakékoli krejcary za hranicemi ražené budou příště brány jen za tři denáry, tak zvané poltnráky (Polt-uraken oder Bromherger) za 4 denáry, dvonkrejcary za 6 penízků, polské a jiné cizí groše za 2 krejcary, dvougroše. a šestikrejcary benátského rázu za 4 krejcary; poloviční marcely čili justiny, které ee braly po půl zlatém (30 kr.), sníženy na 24 kr.***) Průměrně obnášela devalvace 25% proti té ceně, jak až dosud tyto peníze byly brány. *) Morava se nejmenuje, protoie tam tehdy mincovna nebyla, jak dvorská komora v listu » dne 24. března 1669 sama prohlásila, pravíc, aby se pagatnenty prodávaly v rentmistrovském úřadě. Via také D'Elverta Finanaen II. str. 22. Oatatní všechen materiál čerpán jest a archivu ministerstva financi. **) SchOufeld jit v lednu dával raxíti v Čechách se násob stříbra p&ttolary • obrazem císaře Leopolda I. Poslal jeden 26. ledna 1669 do Vídně, zda* podoba panovníkova je dobrá. Bylo mu odpověděno, že ano, vsak aby další ražby nechal, ai se císař rozhodne, jaké druhy peněz nejvíce se raciti budon. ***) Dotyěný patent uveden dále v přílohách listinných Téhoi datum jest tét mandát o skupování a tajném taveni stříbrných peněz, pří černí zapovězen vývoz pagumentS stflbraých a zlatých. 402 Kilo cizích peněz zbaviti se chtěl, mohl je prodati v mi o co v nach císařských a na Moravě v rentmistrovském úřadě. Zde bylo dovoleno brati je také se srážkou 15%, aby lidé hodué mnoho jich přinášeli. K témuž úěelu vysláni zvláštní agenti, kteří pro potřebu mincoven po zemi staré stříbro, zlato a cizí v ceně snížené peníze kupovali. Na Moravě dne 5. dubna 1659 vyslán žid Šimon Poliak se dvěma sluhy 11. 1661 v únoru vypraven za tím ž účelem od mincovny vídeňské žid Jakub Prager do Čech, Moravy, Rakous a do Uher. Však přece pagamentu sebráno málo. Všech pagamentu a cizí lehké mince, kteráž tímto způsobem se skoupila, mělo se užiti k dělání nové, ve všech dědičných zemích obecně platné a stejné drobné mince. Mělo se jí dělati (stříbrné i měděné) z hřivny stříbra za 19 zlatých 30 krejcarů, to jest o 3 zl. více, než dosavadní tak zvaný vídeňský řád mincovní předpisoval. Budoucně i jiné domácí mince měly býti dle toho poměru přemincovány. Užitek 3 zl. z každé hřivny plynouti měl do dvorské pokladny. Z užitku z koupě cizí mince (15"/0) placeny výlohy s ražbou a přebytek zúčtován dvorské komoře. Mince měla se vybfjeti ve Vídni, v Praze a v Kutné Hoře, ve Vratislavi, v Štýrském Hradci a korutanském s v. Vítu. Opatřeny nové stroje na tlačení či válení*) nové mince, jež hledány v Aušpurku, Noři m bérce a v Hallu tyrolském; nejspíše pak ale objednány v Novém Městě za Vídní. Vybíjeny hlavně krejcary, lOkrejcary, 15krejcary; dvoukrejcary a 6krejcary nebyly sice naprosto vyloučeny, ale na ten čas tlačiti se jich nemělo. Podoba nové mince zůstávala stejná. Když počátkem r. 1661 nejv. mincmistr Schônfeld počal tlačiti v Kutné Hoře půlkrejcary, nařízeno dvorskou komorou, že mají míti jako znak českého lva. Ke skupování pagamentu nebylo peněz. Hrabě J. A. Losi z Losinthalu půjčil z příjmu svého úřadu nejv. mincmistrovi 10.000 zl. a pak ještě menší čásť ku přímluvě panovníkově. — Knížata slezská měla privilegie na ražení mince, protož jim zakázáno vybfjeti z hřivny 19 zl. 30 kr., nýbrž říditi ae měli starým řádem. Než i potom bylo na ně, zejména proti knížeti Lehnickému a Břežskému, mnoho stesků. Zlehčené mince prodáváno do mincoven mnohem méně nežli očekáváno, a sice proto, že ihned, jakmile patent byl vydán, židé houfně ji skupovali a za bránice vyváželi, kdež více za ni obdrželi než u nás. Proti tomu nedalo se jinak vystoupiti než důkladnými prohlídkami všeho vyváženébp zboží a stanovením přísných trestů proti těm, kteří budou postiženi. V tomto smyslu učinil 12. dubna 1659 hrabě Losi potřebné návrhy a již za několik dní na to (16. dubna) vydal císař příslušné nařízení. Čeští místodržící a za nimi Moravané i Slezané kladli odpor proti celému zlehčení cizí mince a ražení nové. Snížení cizích krejcarů na 3 denáry prohlá- *) Staril mincovaní delo se kladivem na stoku; tyto stroje nemecky sluly „Druckwerke". Byly také na jubilejní vystavč vyloieuy a nékdejfii mincovny Eggenberske' na Krumlova. 403 Seno jako nesprávné, což hned patenty odčiněno a oznámeno, že cizí krejcary mají býti brány za 3'/H denáru. Místodržíoí ócětí prohlédli, že nejde o nápravu minco, než o přemineování starých peaěz hodnějších na lehčí. Cizí lehká mince drobná že má býti vytlačena zlehčenou domácí. Proto žádali za proměnu mincovního řádu, bojíce so, že ani naši minci za hranicemi brati nebudou. Námitkám jich císař Leopold nepopřál sluchu a dvorská komora prohlásila věc tu za nezměnitelnou. Ještě též nej vyšší berníci zemští ohradili se proti okamžitému zlehčení cizí mince; noboť dle mínění jejich obyvatelstvo dříve na devalvaci mělo býti upozorněno. Císař tedy svolil, aby prvního termínu směli přijfmati peníze v bývalé plné hodnotě, což prodlouženo až do konce srpna 1C59. Ale na Moravě zrušena úplně zápověď o nepřijímání cizí mince v staré ceně; patent z 31. března 1659 minul se tam zcela účinkem. Stavové čeští a slezští ohrazovali se stále proti prodeji cizí mince do cis mincoven, kdežto vývoz její za hranice byl zapověděn. Na sněme v listopadu r. 1660 ukazovali stavové* neochotu Ic válečné půjčce, ukazujíce k polepšení mince. Panovník však zůstal v zásadě nepohnut, jen v podrobnostech byl ochoten k ústupkům. Dne 20. listopadu oznamovala dvorská komora české dvorské kanceláři, že dle nového rozhodnutí císařského patent o zlehčení mince bude od r. 16C0 zůstávat! v platnosti, a také nařízení o vlastní drobné minci, která by platila pro všechny země dědičné. V té příčině měla dvorská kancelář atavům českým a slezským sděliti, že všechen dalSÍ odpor jest marný. Naproti tomu však upustilo se na Čas od zapovědí vývozu cizí mince do ciziny a svoleno ji od váže t i až do letnic léta 1660. Stavové čeští však ani potom od cpposice neupustili, žádajíce zřízení kom-misse, která by vypracovala „dobrý a stálý mincovní řád". Dovolávali se při tom článku A 21. obnoveného zřízení*] a ukazovali na nehody, které z náhlého zlehčení cizí a vydávání nové domácí mince pro obchod a průmysl vznikají, tak že při saské, bavorské a falcké straně obchod úplně se zarazil. Panovník k návrhu české dvorské kanceláře dovolil k tomu (1660, 14. ledna) v ten způsob, že čeští místodržíoí měli zašednoutí s českou komorou a vypra-covati společně návrh mincovního řádu, kterýž pak poslán býti měl dvorské kanceláři. Tak odpověděno českému sněmu, kterýž dle toho učinil usnesení. Mikuláš Schonfeld již v létě r. 1659 sestavil vyobrazení mincí v zemi běžných a platných, nejen těch, jichž patent o devalvaci se nedotýkal, ale také peněz domácích nově ražených. Vyobrazení pak vydáno tiskem a rozhlášeno. Nové peníze poznenáhlu dostával}' v obecenstvu vrch nad zlehčenou mincí cizí. V Praze čtyři mincíři neudělali více než za 700—800 zl. drobnýoh peněz týdně, za to ale v Kutné Hoře razilo se jich denně za 400—500 zl., čá- *) Dotyčné místo se čte: „Jako* pak i na to, co se mince dotýče, kaidého času všelijak bedlivý pozor dáti a takový řád o tom nařídit! chceme, aby tudy obecnému dobrému spomoženo, handle a obchody průchod svůj náleftítý raíti a tak toto dědičné království v dobrém epfisobu xdrláno a šachováno býti mohlo." 404 slečně z pagamentfl, částečně pfemincovánfm starších o něco těžších peněz. Nářky nu cizí mince ani potom ještě nepřestaly, jmenovitě na groše polská a rázem r. 1660, které braly ae za 3 krejcary, ač u srovnání s domácí mincí novou měly hodnotu jen 2 krejcarů a 2 denárů. Hned vydán rozkaz, aby byly v našich zemích zapověděny a devalvovány.*) Nepochybným výsledkem celého jednání o nápravu mince bylo, ze dědičné země Habsburské (tedy Čechy, Morava, Slezsko a všecky země rakouské) obdržely jednotnou drobnou m i n c i na jeduom a témž základě a v stejnou dobu zavedenou.**) Dvorská komora byla také na tento výsledek nemálo hrda, a kdyby po její vůli a chuti bylo šlo, byl by se stal okamžitě také pokus o zavedení téže mince v království Uherském. Tomu na překážku byly však veliké zápletky politické, kteréž v zápětí měly nové veliké válčení v Uhrách a těžké boje o nové berně a pomoci v zemích dědičných.***) Na sněmu dne 20. dubna 1660 zavřeném sděleno se stavy, že J. M. Cis. své královské komoře České o brzkou zprávu psáti chce, kterak by tolikéž dobrý a stálý mincovní řád co nejlépe ustanoven býtí mohl. Komora Česká má se a mÍBtodržícími královskými o to uradili, „aby v té příčině všeliká obtížnost k napravení přišla, handl a obchod v království tomto tudy hindrován nebyl, a v té věci žádný sobě co stěžovali příčiny neměl." f) Sněmové tehdy schvalovali vládní nařízení a patenty oísařské, nemajíce původní samostatnosti. Tak přijali na sněmu vyhlášný cis. patent o spádu mince, dle něhož každý kus nyní po jednom zlatém na 56 krejcarů, a jinší půl i čtvrt zlatého vynášející kusové i jiná lehká drobná mince poměrně má klesnout!; však připomenuli věrní a poslušní stavové na sněmu léta 1682 (str. XXXIII.), že by tím způsobem břemena obecní podnikati věo skoro nemožná byla, žádajíce, aby před vyjitím prodlouženého terminu milostivě opatření učinili ráčil a tím škody uvaroval beztoho již nanejvýš sebuzelých obyvatelů a poddaných. Domácí a cizí minci zkoušel zemský prubéř král. Českého Karel Felix Šuster z Goldpurka, vnuk r. 1610 zvoleného zem. prubéře Jana Šustra.ff) Onen *) Lehká polská mince v letech 1678 přemincována v Hofe Kutné, jak se dále síře dokládá. **} Jak hojně v které mincovna pracováno, o tom zachoval se seznam z 20. srpna 1695 v c- a k. archívu dvor., české odděl, horní a mincovní, dle núhoä zmincováno téhodne peněz v této ceoíí: ve Vídni za 30.000 cl. rýn. v Kremnici „ »0.000 „ „ v Preepurku „ 6.000 „ „ v Nftŕľvliftni a ono _ - ----dj---- n ----v tj n v Kosíci „ 1.000 „ „ v Sedmihradsku „ 6.000 „ „ v Praae „ 8.000 „ „ v Kutné Hoře >sa 8.000 sl- rýn. ve Vratislavi a Opolf „ 20.000 „ . v Břehu , 10.000 . „ v Halin tvrnl .10 000 _ . -------j - — n------ - n n v 8t Hradci „ 10.000 „ „ ve sv. Vítn « 8.000 . „ Celkem ca 171.000 zt. rýn. ***) Málo zkrácený výňatek z „Dějin Čecha Moravy nové doby". Sepsal Dr. A. Rezek, str. 191—202. f) Artikulové sněmu obecního, kterýž drian byl na hradě Pražákem od 3. listopadu 1669 do 20. dubna 1660, str. XXVII. Vytiltúno v St. Městě Pražském u Lidmily Sedlfianské, J. M. královské impresorky. ft) Vedl si zcela neodvisle od mincoven a dle § 7. instrukce pro semské prubéře měl vnesené cizí mince pozorovat! a nrčovati jich valvaci dle vídeňské váhy a staré říšské měny podle stříže 405 zkoumal r. 1072 novou minci horno- i dulnosaskou, zejména a/a.» V3 a VB tolaru a val v o val je takto: Kurfirsta saskéko 9/3 tolaru neb 60 kr. b poprsím a znakem jde na Kolínskou hřivnu 12 a vychází hřivna na 16 zl. aneb 10% tolaru. Má tudíž cenu 50 kr., 2Vtt vid. vzhledem k tomu, že říšských tolarů jde 8 na Kol. hřivnu jakosti 14 lotů 4 grény a říšský tolar s ohledem na tuto novou minci cení se za 105 kr. Podobně také vysazeny tolary vévody Augusta Haského.*) Anhaltské nové % z r. 1670 vydají z hřivny Kol. 16 zl. 16 kr., z Vid. hřivny 19 zl. 28 kr. a rovnají se tudíž císařské drobné minci. Nové '/a easké z r. 1666 až 1670 jdou 24 na Kolínskou hřivnu a vydají 16 zl. r. čili 10% kusu tolaru; a kurfirstské Braniborské '/» šejka rovnají, jakož 1 Va saského vévody Augusta, kteréž všecky mají se brati za 19 zl. r. 12 kr. vídeňská hřivna. Podobné i sv. Jirské 73 Mansfeldské a nové osmigroše ěili 30kr. Stol-berské z r. 1669; kdežto anhaltské dobré osmigroše platí se hřivna Vid. za 20 zl. r. Brunšvické groše P. Marie s divým mužem a na rubu XII a P. Marií ěili 30 kr. z r. 1668 mají zrna 15 lotů 3 pen. Kol. váhy, jejíž hřivna vyjde na 16 zl. 5 kr. a vídeňská na 19 zl. 18 kr. Luneburské groše Marie s XII na rubu a obrazem P. Marie i růží v líci mají tutéž hoduotu, kdežto Hildesheimské šestigroše s P. Marií vydají na Vid. hřivnu jen 19 zl. 12 kr. Kurfirstské tolary saské z r. 1670 jakosti 13 lotů 14 grenů, z Kol. hřivny 873 kusu cení se na 14 zl. 31 kr. Jde jich 10 na Vídeň, hřivnu v ceně 17 zl. 25 kr., tak že jeden kus přijímati lze jen za 84 kr. proti dobrému říšskému tolaru, jichž jde 8 kusů na Kolínskou hřivnu a mají zrna 14 lotů 4 grény.**) V jiné valvaci cení se Bukovecké plecháče z ř. 1672 a 1673, jichž jde na hřivnu 47—48 jakosti 7 lotů 1 grén na 20 zl. 24«/ia kr. Dne 12. října 1674 zase vypracoval seznam dolnosaských třetin tolarových čili třicetikrejoarů, z nichž nejlehčí byly Štolberské osmigroše dobré z r. 1673 s podobou jelena,***) kterých zrno vyšetřeno jen na 11 lotů 1 grén a 1 pen. a nej-těžší dvanáotigroše P. Marie vévody Brunšvického z r. 1668 s divokým mužem a Brunšvické dvanáotigroše Mariánské z r. 1669, obé jakosti 15 lotů 2 grény 2 peníze.-}*) Valvováním cizí mince nesprostili se jí v Čechách. Již r. 1667 ustanovil císař k radě komory České termín tříměsíční od měsíce května a vypočítány jiné ještě mnohé mince i jich zrno zemským prubéřem Karlem Felixem i srna; rovněi uloženo mu § 8. minci vydanou v císařských mincovnách poaorovati a skouseti, kdy* pak někde nedostatek shledal, hned dvorské komore osnámití, *) Dle rakouského privilegia kventlového na aákladé patentu cis. Karla V. a r. 1626 raženo ▼ aemích dedičných 8'/, tolaru ■ Kolínské hřivny jakosti ctrnáctilotové **) Archiv horní 6. 8024. ***) Devalvovény se zlatníky a p&Izlatnlky Lauenbnrsk/mí a Oettmgskýrai cis. patentem % 8. října 1678, který otistón t přílohách. f) Archiv horní t. 8024-11. Ciíl mincovny obcházely výnosy aem. prubéře nově rašíce schválené mince starších ročníku. Proti tomu alu vydal císař mandát dne 21. října 1669 v Augsburku. 406 Su sterem x Goldpurka.*.- Pak také komora Česká oznámila, Že staré říšské zlaté z r. 1651 bráti sluší po 72 kr. a poloviční za 36 k r., tolary říšské po 68 kr. Vídeňským rakouského rázu přán průchod a šlo jich 240 na 60 kr., vybíjeno jich 649 z Kolíaské hřivny, jež tak vyšla na 10 zk 49 kr. Říšský tolar šel u nás vedle zprávy České komory v letech 1683—1687 po 1 zl. 45 kr.; poněvadž ale mísily se v naši minci cizí lehčí tolary, nařízeno léta 1684, aby brány byly Brunšvické tolary dvojí, pak Brandeburské, Hollandské sedmerý, Saské kurfirstské, Ženevské, Curyšské, Basilejské, Šafhúzské, Polské, Kolínské a Svatohavelské tolary pouze po 1 zl. 40 kr.**) Hlavním vodítkem byla tehdy instrukce dvorní komory ze dne 2. ledna 1681, a ta platila až do r. 1717. V mincovnictvf staly se nemalé změny. Dukáty ražeuy v stejné hodnotě, až na r. 1675, kdy o 1 grén pohoršeny; platily r. 1671 tři zlaté, r. 1681 tři a pól zlatého. Kdežto r. 1671 placeno za vid. lot ryzího zlata 8 zl. 33 kr., tedy léta 1693 stoupla cena na 14 zl. 20 kr. a dukát platil 4 zlaté. Později k této ceně přistoupilo ažio 3—7 */a kr. Poněvadž ražení tolarů bylo se škodou, zastavil Leopold na čas jich mincování, anoť mnoho jich nově zmincováno bývalo na drobné, zejména v říši německé.***) Proměnil-li někdo tolar, dostal ovšem 90 krejcarů neb 1 zl. 30 kr., avšak oněch 90 kr. neobsahovalo ani šestinu stříbra jako tvrdý tolar. Rokem 1693 ujala se v říši německé smluvená lipská hřivna, totiž Bažená hřivna obsahovala na tolary 14 lotů 4 greny čili z ryzí hřivny raženo 12 říšských tolarů, a tuto lipsko u hřivnu.na nedlouho přijal také Leopold I. v dědičných zemích za základ, ale neraženo tolarů, nýbrž r. 1693 v Praze vydány pŮltolary čili zlatníky zrna 14 lotů a 4 grénů, totiž 19% z vid. hřivny a čtvrttolary téže jakostí. Potom r. 1695 též tolary lííotové 93/A kusu z vid. hřivny. Pagamentnf stříbro stoupilo z 15 zl. z r. 1657 a ze 17 zl. 30 kr. léta 1678 až na 21 zl. 15 kr. Boku 1700 nařízena ve všech zemích král. českému při vtělených Vídeňská hřivna. rLeopold zavedl r. 1659 patnáctníky, šestáky (VI.), jež pří zvý-1 ňené ceně r. 1695 dostaly též jméno sedmnáctní ků a sedmlků, (těchto šlo I 85&/IA na vid. hřivnu),]potom začala nová dosti nevhodná česká minee zemská (Böhmische Landmuilze). Táž obsahovala jen 1 lot 2'/4 gr. stříbra, z vid. hřivny ji raženo 304l,/l4 kusu; proto byly lacinější krejcaru a dražší půlkrejcaru. Nepohodlná mince tato záhy stažena zpět a jest ve sbírkách vzácná, ačkoliv jí v Praze najednou 11,572.916 kusů vybito. Téhož roku 1695 tepána též v Hoře Kutné. { _ _ j *) Archiv horní &. 7896. Léta 1677 placeno v minci n hřivna fejna 9 tolarů 2 kr. Císařské hutě vynesly tehdy ročně S937 tsl. 42 kr. ryn. *•) Archiv horní i. 6328. Řfak/ tolar stal za 20 groiä, tudíž poměr glata ke stříbra byl 13"/, : 1.1X Dle mincovního sneseni v ResnA roka 1669 měl* hřivna rysího data vynést! 204 «1., tedy dukáty po 8 dutých, 67 kusu a hřivny jakosti 28 kar. 6 gr. a slátá po 2 &1. 20 kr., jakosti 18 kar. 6 gr. Tolary 8 kosa se sazené hřivny a 9 kusfi e ryzí, aby se hřivna rysi unincovala na 18 zl. 30 kr. •*•) Jen v letech 1666, 1672 a 1696 vybito v Hoře nfico tolarä. J. Rappe: Die Münzstätte Kuttenberg str. 871. 407 Cfeař Leopold přál horám českým, odpustd r. 1704 nedoplatky herní horním městům, ha i berní odpustil, aby se jí k užitku hor nakládalo. K ražení upotřebeno strojů válcových a zaoblených kolků, proto mnohé z mincí poněkud prohnuty. Znamení mincovní od r. 1677 obsahují začáteční písmeny, jež vybíjeny na mince dle instrukce z roku 1678, aby se ihned od jiných rozlisovaly. Na počátku každého, roku měněny kolky, na nichž se pod poprsím v opisu spatřoval onen přikázaný příznak. * Nejlépe osvědčovalo se ještě proti v trucování eizf nehodné mince snížení čili devalvování její ceny. Zištní obchodníci zvláště blíže hranic zemských vyváželi dobrou hrubou minci a získa vše několik procent vnášeli opět cizí lehkou minci. Vyvážení dobré mince Čelil patent císaře Leopolda I. z 3. července 1665 (otištěný v přílohách) a jiný z 28. července 1680 i r. 1682, nejpřísněji pak 15. března 1691, jak dále otištěno. Ze Slezska přicházela polská mince namnoze stenčená do jiných zemí Če3ké koruny a do arciknížetství rakouského, pročež vyhlášen patent ze dne 3. máje 1666, kterým po třech měsících u nás měly jiti polské orty m nápisem 1663 a 1664 po 16 kŕ., patnáotníky z r. 1664 po 6 kr., dvoududky z r. 1664 za 5 kr., dudky z r. 1662 po 2 kr. a 2 penízích. Bromberské polturáky z r. 1662 po 1 kr. Dalším patentem z 15. listopadu r. 1667 prodloužen oběh polské mince v plné ceně do nového roku 1668 a pak teprve měly jiti v ceně snížené. Poněvadž však lid obecný neuměl často čísti letopočtu a zmatek tím povstával, vydán již 29. února 1668 nový patent, kterým snížení dotčené rozšířeno na veškeré mince výše řečené polského rázu bez rozdfln letopočtn na nioh *) Záhy došlo i na lebkou minci saskou a braniborskou. Dle zprávy zemského prubéře vydán císařem Leopoldem I. dne 9. dubna 1674 patent, aby plecháče čilí dobré groše z Dolních Sas brány byly ještě za dva měsíce po třech krej-caříeh, potom však nechť odváděny json do král. mincoven v Praze a v Kutné Hoře, kde po srážce 7 ze sta budou vyměňovány a v drobné z mincovány. Také ze země povoleno bylo tu lehkou minoí vyváželi.**) Sněm Český žádal r. 1682 císaře, aby zlehčená mince byla z oběhu vzata a mincí ptnováínou nahrazena, nemá-li „nanejvýš sohuzelým obyvatelům a poddaným další Škoda poeházeti." Císař Leopold I. jako král Český vydal ve Vídni dne 30. března 1682 patent proti vnášení cizozemských zlatníků, půlzlatníků, čtvrtoíků i drobné m i noc nehodné. Aby nepořádek tím způsobený byl staven a poddaní přeoe nebyli nikterak poškozeni, nařídil císař, aby cizí mince brána byla ještě po tři měsíce v plné ceně, potom po tři měsíce má býti zlatník cizí brán i vydáván po 56 krejcarech, a tak při úřadech berních za dobrou minci vyměňován, aneb za vídeňskou hřivnu čistého stříbra má býti placeno 19 zl. rýnskýoh. Posléze po dalších třech měsících nemají býti přijímány cizí micce všelikého rázu, a každému, *) Týt patent otíttěn v přílohách *•) Patent l/ž čte ae vcudu mezí doklady. 408 kdo by je chtěl udati, majf býti skonfiškovaný. Přísně zakázán též vývoz domácí dobré mince a měnění zlatníků i drobné mince za hranicemi s užitkem 1, 2 i více procent, k ěemuž přihlížeti měly cfs. (ířady mýtní i celní. Aby nebylo možno vkládati cestou do zavazadel zdejší minci, majf býti bedničky a t. p. v mincovně zabedněny a opatřeny pečetí, která ee na místě určeném v přítomnosti úřední sej mou ti má.*) Kdo v zemi peníze přiváží, má se u nejbližšího mincovního neb mýtního úřadu neb také při obecní eprávě opatřiti vysvědčením, kam peníze veze. Tímto patentem opakovány časté zapovědí králů Českých o vývozu dukátů, tolarů a korun stříbrných. Též lehké tolary švýcarské, burguudské, hollandské, saské, kolínské a jiné nemají býti brány po devadesáti krejcarech b ažiem, nýbrž jako zlatníky po třech měsících při minci vyměňovány býti smějí jen jako stříbro, víd. hřivna po 19 zl. r. Později však mají býti dle zkoumání guardajuů valvo-váuy dle jich zrna. Kdo by je potom ještě udával, tomu mají býti odňaty a dopadeného má stihnouti citelný trest. Udavači pak náležel určitý podíl konfiskovaných peněz. K tomu měly všecky úřady a vrchnosti dohlížeti. Mandát tento pro země České vydaný podepsal nejv. kancléř král. Českého Jan Hart. hrabě Nostic a jménem císařským Karel Max hrabě Lažanský. Většina mincoven razila jen z pagamentu; neboť rudného stříbra nedostávalo se. Mnoho přemítali o tom ve dvorské komoře a v mincovnách zemských, jak vyvážení dobrých peněz s ta viti. Dobrá, velká mince roztrousila se vždy beze stopy, protože ji zištně tavili doma a zvláště za hranicemi, kde mincovny držely většinou nájemníci. K tomu vynášeli tolary a jich díly vojáci do Itálie a na Rýn odcházející. Také za zboží koloniální a cizí výrobky při tehdejším smutném stavu domácí výroby mnoho stříbra putovalo vně hranic a již se nevrátilo.**) Biskupská mincovna v Kroměříži počala zase po šesti letech vybfjeti pol-turáky a grešle r. 1701, kterou lehkou minci zkoušel zemský prubéř moravský v Brně Konrád Mayer a našel ji o 163/B"/0 lehčí, než nařizovaly instrukce.***) Správce Eggenborské mincovny na Krumlově Filip Hynek Hackhl (1677—1681) za pomoci taviče Jana Tománka počal opět raziti pod obrazem Jana Křistana z Eggen herka groše. Kolky dělal císařský ryjec želez Jiří Můhler ve Vídni. Vybito zde grošů r. 1677 za 8816 zl. 54 kr. a r. 1678 za 3742 zl. 42 kr., avšak mince tato vzácna, protože později zase stahována i tavena. Na- *) Totéž opakováno patentem z 20. června 1692, kterým cizí zlatníky, pfUsUtníky a čtvrtky od zv. Michala z oběhu vyloučeny. Plně otištěno v přílohách vzadu. **) V císařských pokladnách, zvláště t Brně, nahromadilo se tolik lehkých mincí, zvláště z biskupské mincovny v Kroměříži, z Olesnice a Nisy, ie si nevěděli s nimi rady. Vydatí je nechtěli a přemincováním utrpěl by erár ohromnou ztrátu. ***) Kromě soukromá mincovny Kroměřížské' trvaly ještě soukromá mincovny biskupa Vratislavských v Nise a Piastovských knížat slezských v Olesnici. Více o nich ve článku Jana Newalda „Beitrag znr Geschichte des Oesterr. Munswesens im ersten Viertel des XVIII. Jahrhunderts* str. 66 atd. ve XX. dílu „Berichte und Mittheilungen des Alterthums-Versines zu Wien" 1881. 409 posledy mincovány na Krumlově v letech 1685—1688 groSe jen v skrovnosti. Léta 1689 odešel mincmistr F. H. Häekhl a dalšímu mincování konvence císařská a zavedení Lipské hřivny soukromé ražbě překáželo. Nehodné zlatníky a jinou lehkou minci chtěl císař Leopo Id vymýtiti všeobecným patentem ze dne 28. listopadu 1692. Zvláště úřady hraniční a celní měly přihlížeti, aby k nám se taková mince nevtrušovala. Lehkým zlatníkům domácím povoleno prooházeti do konce roku 1692, aby se zatím v mincovnách nastřádalo dosti stříbra k ražbě dobrých tolarů, sedmnáctníků, šestáků a grošů. Pak zase povoleno, aby zlatníky domácí a jiné zakázané zlatníky, jež se jim zrnem vyrovnaly, ještě do Hromnic roku 1693 procházely, ale pak do dubna t. r. jen při placení kontribuce anticipato přijímány byly. Od Hromnic do konce března 1693 mohly býti dodávány do mincoven se ztrátou 7'/8 kr. z každého zlatníku, ale od 1. dubna již jen jako staré stříbro. K mincím prozatím dovoleným náležely zlatníky švédské nové i staré, roobučské staré i nové, kurfirstské, trevírské a brandeburské nové i staré, easké, falcké, neuburské nové i staré, biskupské, štrasburské, paderbornské & osnabrucké, knížecí kverdlinburaké a ony Arnošta Augusta, vévodské brunšvické a gliňské, též Jana Fridricha, vévody brunšvického, a Rudolfa Augusta i Antonína Oldřicha, vévody saského Augusta, administrace v Magdeburku a v Dobroeoli, knížecí saské společně s hen neb urskými z r. 1692, knfž. Hessen-darmštatské staré i nové, knížecí braniborské, Kvolc-bašské z r. 1675 a 1676, knížecí arnberské z let 1675 a 1676, hraběcí hanavské staré i nové, hrab. meklcnburaké, montforské z let 1674, 1675, 1676 a 1690, hraběcí sulcbašské, pak zlatníky měst Hamburku, Bukovce, Brem, Frankfurtu, Štrasburku a 1682 bité species půltolary, pak měst Goslaru, Hildesheimu, Friedberku, Děvína, Brunšviku, Stralsundu a Roztok. Jiné kusy celé, půlky i čtvrtky, měly býti přijímány jen do Hromnic r. 1693. Z paměti Horské mincovny. Jako již za krále Matyáše byly roztržky mezi konšely a knapy mincířskými i pregéřskými, tak zaBe léta 1659 stěžovali si knapi a majitelé iůnů a stolic mincířských do neupřímnosti konšelů mincfřských a pregéřakých,*) píšíce perk-mistru a úředníkům horním dne 8. července t. r. v ta slova: „Předešlí konšelé mincířětf a pregéřfití ten chvalitebný způsob a řád jsou zachovávali, a co jim tak Pán Bůh po zaplacení do mince schodkův naražených, jak za kreo (odpadky v kelímkách) a písek požehnati ráčil, to jsou vedle velikosti a malosti knapům na lůny též stolice a spravedlnosti jejich spravedlivě při nej menším dvakrát V roce k vánočním a velikonočním svátkům upřímně a věrně rozdělovali, a to jim žádný proti knihám mincířekým a pregéřskýro, majíce na takové lůny *) Mincfřam Horským udělil Václav IV. r. 1408 ■vlastní milosti, kdy* v Hoře Kutné meškal (archiv hor. úřadu. Tom. I. — Taměml kniha Kaňkovská.). Konšelé pregéřití dostali veliké milosti od krále Jiřino dne 4. října 1462, a aejména ustanoveno, aby děti a přátelé knapflv- pregéhtkých nej bližší po smrti otc&v k lůnnm nápady měli. 410 b stolice zápisy knihami jejich utvrzené a zapsané, brati a odnímali jest nemohl, nýbrž jedni druhým že všeho příjmu utržení a z toho zase vydání náležitý a pořádný počet jsou činili a ze všeho práv i byli, jako toho hodnoverné pamčti před rukami se nacházejí; ale nynější konšelé nepamatujíce na šlápěje předků svých, od tolika let přijímajíce pomoc z mince, a co písku v jámách a krecu se nachází, na takové lůny a stolice žádného dělení nečiní, ani počtu pořádného se od nich nekoná, a tak co kde za kým zůstává, aneb kam takové užitky a utržení páni knapi žádné vědomosti nemají, nýbrž sami konšelé na svém ostrovtipném mozku všecko zavírají, a jak se jim zdá disponirují a činí. Y kteréž příčině k V. Mtm. se utíkajíce, že jim konšelům podle povinnosti své k učinění takového počtu jistý čas terminovat! a budoucně každoročně dostatečně napomenouti a naříditi ráčíte, žádáme." Podepsáni: Jan Jiří Křižanovský z Příeeky, Jiří Šroilaur, písař urbární, za p. Jana Dohalského z Dohalic, Samuel Lahvička, Zikmund Hlas, Karel Labuška, Jakub Svatojanský, Pavel Skřivan a Ondřej Euderle na místě jiných nepřítomných. ( Zvláštní a zajímavé obřady konány při přijímání učeníků mincfřských do učení r mincovnách. Přímý představený tovaryšů i uěůň mincfřských byl šmitmistr, pravidlem vyučený řemeslu zámečnickému. Než byl učeň přijat, přečteny mu povinnosti jeho v 18 odstavcích, načež předložen mu chléb se solí a hák (sekáč) na cány. Přísaha učňova četla se v tato slova: „Já N. N. přísahám zde v této královské Pražské šmitně před obličejem Božím a při soli a chlebu teď mi předloženém a při tomto slavném a ctihodném sekáči na cány, že všecko, co mi panem šmitmietrem a poctivými tovaryši bylo předčítáno, chci věrně zachovávat], K čemuž dopomáhej mi Bůh a jeho svaté evangelium. Amen.^Jj V zahájeném rajtuňku také představováni nej v. mincmistrem aneb primasem a šepmistry nově jmenovaní úředníci, jako se stalo roku 1654 správci minc-mistrovství Ř. L. Hackhlovi, a podobné, když 26. října 1655 ustanoven perkmistrem místo Samuela Lahvičky Karel Hlaváč. [Tíažbě mincí nejlépe vyrozuměti jest z veršování a výkladu Jana Kořínka v „Starých Pamětech Kutno - Horských" z roku 1675, kde na str. 286 a 287 veršuje: 1. Ještě rudy zkouší prubíř, měkčí roštýř. Stříbro z nich odhání šmelefř, čistí prenýř. 2. Barchaníci a kysíři cány lijí; farfule řeží mi netři, pláty bijí. *) Archív horní é. 8274 k roku 1ÍÍ82. 411 3. Zmĺtaŕ je ve vejhní zmítá, krouží klopiť; hejíč, co zlého, odmítá, rovná štoefř. 4. Lorýři v loru (luhu) lorují dílo černé; pregíři po nich pregují groše herné. Chci říci, že jsem ještě nic o tom nepověděl, kterak se za starodávna rudy od prubířů prubovávaly, od roštýřů ohněm měkčívávaly. Ani kterak prenýři stříbro na čisto přcpalovali; kterak kysfři ze stříbra s mědí složeného cány, to jest pruty kulaté, do barchanu lívali; kterak z těch cánů mincfři farfule, totiž čtverohranné kusy stříhali, a z těch farfulí pláty dělali. Kterak opět zmftaři těm plátům křehkosti v ohni odnímali, klopíři p rt bojem (Durchschlag) okrouhlé dělali; hejíči je přebírali. Stosfři z křivolakýek rovné činili. Kterak potom takové pláty od ohně a dýmu zčernalé lorýři do běla vyvarovali,*) a posledně pregíři rázy na nich vyráželi.**)J Dne 23. července 1657 navštívil Horu císař Leopold I. jsa na cestě z Vídně. Prohlédl si hutě, obcoval mši sv. u s v. Barbory a na Vlašském dvoře stoloval. Odpoledne prohlédl si doly na Turkaňku •**) a k večeru odejel do Nov. Kolína. Léta 1662 vyslán Horský mincmistr Ř. L. Hackhl s kvardajnem Ad. Enderlem do hutí Horských a obcoval zde tavení 666 centů rudy, z níž vytěženo 80 hř. 7 lotů stříbra; nejvíce poskytl důl „Bažant". Horské doly nedočkaly se nového rozkvětu. Dle současného výkazu úhrnného za r. 1690 skoro ve všech dolech pávování se nevyplácelo. Podáme příklady: Couk Fůrstenhand od 1. ledna do 30. dubna měl nákladu 298 zl. V, kr.; vydal rudy 930 centů 60 lib.; v té stříbra 56 hřiven 11 '/a lotu; zaň zaplaceno 267 zl. 45 kr. Hřivna tedy po 4 zl. 43 kr. Důl „Záveselý" od 1. ledna do 30. prosince měl nákladu 1074 zl. 29'/, kr.; vydal rudy 3242 centy; z té stříbra 154 hř. 13 lotů v ceně 730 zl. 49 kr. Důl „MaW Čížek" od 1. ledna do 30. prosince měl nákladu 1019 zl. 58e/Q kr.; vydal rudy 2084 centy 60 lib.; z té stříbra 159 hř. 6 lotů v ceně 762 zl. 17 kr. *) Tiuh připravován s popela dřevěného; proto sapovSdéno v okolí Hory Kutné mydlářam kupovat! popela. Ostatné při luhováni penés mnoho stříbra gbytecné vyloučeno do stok. Rovnéa ukázáno t XT1. a XVII. veku prodávali v Čáslaví ovsy jinam nei k Horám Kutným. Úřad horní měl zvláštní skupovade ovsu, jako Mátaje Krajieka v Čáslavi a j. **) Staré paméti str. £87. Tamtéí praví se, le díla tato posud (1674) v Hoře se konají, a od iádoetivych spatřena býti mohou. *«*) Zde byl také vodní kunit, ku kterému dohlížel 1657—1660 kunstovný itejkýř Martin Svoboda s téhodním platem S ■!. 20 kr. a tři hlídači. Vedle stoly na Turkafiku pávovánn v Hlouiecké, Grejfeké a Kuklické Stole. Účty k r. 1669 jsou česky psány. 412 Na důl „Střední Aron" naloženo od 1. ledna do 30. prosince 2805 zl. 27%, kř.j rudy vytěženo 8362 centy 60 lib.; v té stříbra 800 bř. 8'/, lotu v ceně 3857 zl. 9 kr. Na důl „Stará těžkost" bylo nákladu od 22. dubna do 7. října 478 zl. 50 kr.; rudy vytěženo 1282 centy 60 lib.; v té stříbra 60 břiven v ceně 283 zl. 13 kr.*) R. 1675 těžířstvo berní k činnosti nabádáno a potom častěji vardajnovi Adamovi Enderlemu svěřeno buťmÍBtrovství poručením čcs. komory z 29. července 1663. Rok dříve jmenován komorní rada Edmund Putz z Adlerthurmu místo-držfcfm nejvýš, mincmistra (léta 1666 plnomocným inspektorem hor ustanoveny), v čemž ho následoval r. 1672 Vilém Vřesovec z Vřesovie, jsa skutečným nejv. mincmistrem. Následujícího roku zastával toto místo Frant. Arnošt hrabě Paar. Když se tyž úřadu svého vzdal, neměl hýti dále obsazován a náměslnictvf svěřeno vrchnímu perkmistru Aut. Janinalh-mu Než dne 10. března 1679 přece zase jmenován nejv. mincmistrem Jan Václ. svob. pán z Rheinburk a, rytíř anglického Konstant inského řádu svato-jirského a řádu červeného kříže, a sídlil v Hoře Kutné až do své smrti roku 1681, načež zase námčatnictví ujal do r. 1685 Ant. Jsmnalli z Jangangu. **) Dne 13. února 1686 slavně uveden nejv. mincmistr Jindřich Burghardt svob. pán ze Schneidau. Jemu následovali dne 16. května 1688 appelačnf rada a komorník Frant. Karel Přehorovsky" svob. p. z Kvasejovic a 19. června 1699 Petr hr. z Kokořova. Zasloužily správce úřadu mincovního a erckaufu Řehoř Hackhl ustanoven komorou čes. dne 30. prosince 1667 skutečným úředníkem mince (od r. 1654 prozatímním) a později dostal šlechtictví s přídomkem z Hackhenfelsu. Tyž byl úředníkem mince do konce roku 1677; gegenhendlerem jmenován roku 1657 12. května Jan Vilém Helzl ze Šternštejna. Zvláštním obyčejem v Hoře bylo dávati radům komory české k Novému roku v dar stříbro, obyčejně v podobě nově bitých peněz. Tak obdrželi r. 1670: Jeho Milost president 2 hřivny stříbra a radové hrabě z Vrtby, Hiezrle z Chodů, z Hollvajlu, Čabelicky ze Soutic, z Walderode, hrabě Vratislav, Jetter z Adelfingenu, Putz z Adlersthurmu, z Elsheim u, Stupart z Löwen thalu a z Möhrenfeld u po jedné hřivně, jakož i sekretáři Müller a hr. Rumerskirch. Též úředníkům české účtárny dvorské dostalo se r. 1670 novoročního daru, a to Janu Jiřímu Bossovi z Ehrensteinu, českému účetnímu, Janu Vil. Dietzlerovi z Dietzfeldu, německému účetnímu, radům Matyášovi Karlu Khuntzovi ■ Freithurnu, Jiřímu Bobrovskému, Balt. Stichovi, Janu Fr. Pfannerovi, Janu z Beeren, Oudř. Vil. Schussenkuechtovi a Janu Bohuši. Ejvančickému po 1 hřivně *) P. M. Veselský v Památkicb archaeolog. XI. a). 384. *) Antonín svob. pan a Janinall a Jangangu založil nadaní pro studující a vojáky svého jména poslední vfili t Prase, datovanou dne 18. dubna 1695. (Studijní nadání I. svazek, 6. 86, str. 301—306.) 413 26* stříbra.*) — Koleji Jesuitské dáváno pomoci roční na kostel sv. P. Barbory 242 zl. r. 40 kr. Po R. Hackhlovi přestali úředníci mince vybíjeti na mince zvláštní znamení a počalo se upotřebovati písmen mÍBto znamení. Stalo se tak inBtrukcf danou následujícímu mincovnímu úředníku Kristofu Krahemu a jeho vardajnovi a gegenliendlerovi Janu Karlovi Enderlemu ze dne 24. prosince 1678, kde v odstavci 20. se čte: „Aby v čas potřeby poznány a rozeznány byly mince stříbrné a zlaté, ježto v čas jeho služby vybity budou, má vedle rázu našeho na minci na kolky dáti příznak, totiž nejdoleji pod poprsím do textu mincí stříbrných i zlatých. Též kolky mají býti na počátku každého roku obnoveny."**) Úředník mince Krištof Krabe (1678—1701) dával vybíjeti na mince svflj příznak C—K a mezi písmeny skrížená kladívka, jež také se někdy při-bázívají bez počátečních písmen nad třemi kopci, které mají zobrazovati vrchy Kank, Sukov a Kuklík***). Týž úředník mince narodil se v Jáchymově, kde býval od r. 1661 a 1666 písařem a úředním sluhou při minci a úřadu horním. Přisel r. 1(368 b výborným vysvědčením vrchního správce Jana Jakuba Kittnera z Perchhaimbu jako šmelcovní gegenbendler do Kutné Hory. Roku 1671 prosil za odpuštění z toho úřadu, chtěje vzíti službu při uherských horách. Ale ne-u potře bil dovolení čes. komorou k témuž mu daného -f). Po čtyřech letech, jsa již úředníkem mince, jmenován císařským rozhodnutím ve Vídni dne 2. listopadu 1682 perkmietrem, v který úřad dne 22. března 1683 slavnostně uveden. Tím obnoven zase úřad perkmistra při Horách Kutných. Vedle něho při horách působil Jan Krah, hutní gegenhendler, Řehoř Šal. Hackhel, horní přísežný, pak Nikodém Ferd. Hackhl, hutmiBtr, a Vilém Strausz, horní písař. V obou úřadech setrval Krahe až do r. 1701 ft). Zajíma vo, že b příznakem jeho raženy též dukáty a p ů 1 d u k áty. Jak dotčeno vybito r. 1684 dukátů 224 kusy v minci Horské. Za to raženy za úřadu jeho Častěji medaille. Tak razil medaillí 56 kusů pro nejv. mincmistra svob. p. Rlieinburka z příčiny vysoké návštěvy císařovny a královny Eleonory Magdaleny, třetí manželky cis. Leopolda L, když r. 1687 navštívila Kutnou Horu. Za ty medaille účtoval české dvorní komoře 49 zl. 42 kr. Dne 7. února 1687 zase žádal Krahe, aby dovoleno bylo čes. komorou vardajnovi Ign Ant. Putzovi vyřezat! pamětní peníz na paměť dobytí uher. *) Archiv Pražské mincovny. Výtky úfitä mincovních sasýlány obyčejnfi v každém půlletí, a úředníci mince musili se ospravedlnia. Tak nalezeno r. 1663 v kvartálu Cřucis, Se má býti s 96 liř. 83 lotä bílých plátu vyčteno po 161 groších z hřivny 771 ni. 16 kr., a nikoli 690 zl. 9 kr. **) Horní archiv v Hoře Kutné eis. 8167. •**) Na pečeti roél k r. 1678 ve štítu vrána na ratolesti stojící a nad bělmem tři rfilice; vedle písmeny CjK a při Itltu rozviliny. f) Tamtéž cis. 8080. Hutním správcem jmenován r. 1681. Protok. hor. úř. tt) Ůcet (rajtunk) toho roku aafi složil dôdic jeho JUDr. Jan Frant Blovský. Horní archiv k r. 1701 čís. 84. 414 Iilav. mestu Budína. K tomu sliboval upotřebili koupeného stříbra, jako při ražeijí památních penízů ěiuívali jeho předchůdcové. Tuho času působil zde dovedný řezák želez Ondřej llnbeustein, kdežto ještě r. 1680 žádal úředník mince pražského kolkářc a vardajna Jindřicha Glagemauna, aby vyřezal a s urychlením zaslal dva tucty svrchních želez ca groše, sic jiuak že by se mincování zdrželo. Byl též Glagemann vybídnut, aby v čas lacino dodával železa ku zdejší minci. Ondřej llabensteiu měl dobré jméno jako odborník a zavolán též na konvent mincovní v dubnu roku 1702 do VTídně. Avšak již v minci Horské nevybíjeno tak čile jako prvé. Když r. 16'Jl při druhé návštěvě své císař Leopold věnoval dělnictvu při minci 300 z(., rozdělen dar mezi jediného šmitmejstra, 7 mincfřů, 2 pomocníky a 4 pregéře, celkem tedy mezi 14 osob. Také tehdy rozděleno 12 pamětních peněz dvořenínům císařským. Po r. 1700 mincovány jen drobné;*) dle nařízení komory české z 29. srpna 1701 měly býti tepány jen krejcary a půlkrejcary (dvojky), aby bylo 2 zl. výtěžku e každé hřivny. Jen třetina stříbra směla býti na groše zmincována.**) Císařským nařízením ze 17. ledna 1702 jmenován Jan Bern. Wohnsiedler hofmistrem a úředníkem mince***) a k němu později přidružen Ig. Ant. Putz jako vardajn. Na pečetích svých užíval Wohnsiedler skříženýeh kladívek nad dvojím vrchem. Na mincích z dob jeho úřadování (1702—1716) bývá totiž znamení, aneb skrížená kladívka mezi B—W Dle účtů posud zachovaných vybito v minci Horské peněz v každém roku za panování Leopolda I. tolik: r. 1658 za 12.170 zl. rýn., r. 1659 za 67.120 zl., r. 1660 za 11.922 zl., r. 1661 za 11.021 zl., r. 1662 za 10.834 zl., r. 1663 za 12.921 zl., r. 1664 za 15.067 zl., r. 1665 za 17.664 zl., r. 1666 za 20.902 zl., r. 1667 za 18.257 zl., r. 1668 za 18.222 zl., r. 1669 za 17.533 zl., r. 1670 za 16.081 zl., r. 1671 za 8.363 zl., r. 1672 za 15.078 zl., r. 1673 za 13.110 zl., r. 1674 za 19.536 zl., r. 1675 za 18.777 zl., r. 1676 za 22.704 zl., r. 1677 za 23.066 zl., r. 1678 za 19.586 zl., r. 1679 za 17.172 zl., r. 1680 za 32.855 zl., r. 1681 za 36.625 zl., r. 1682 z 2.863 hřiven, r. 1683 za 12.767 zl., r. 1684 za 13.877 zl., r. 1685 za 17.745 zl., r. 1686 za 13.674 zl., r. 1687 z 1442 hřiven, r. 1688 za 13.429 zl., r. 1689 za 15.494 zl., r. 1690 za 22.247 zl., r. 1691 *) Roka 1700 vytlačeno grogů za 16.266 si. 6 kr., krejcarů za 836 si. 55 kr. a paikrejcarn za 7S6 «1. 31'/, kr. Dolového stříbra smíncováno 623 hř., pagamenta 134 hř. a str medi dolová 1607 hř. **) Léta 17ol vybito groiu aa 913 zl. 9 kr., krejcaru za 14.391 zl. 4 kr. a dvojek čili pfil-krejcarfi za 681 zl. 42 kr., celkem za 16.916 zl. 66 kr. K tomu potřebováno 488 hř. stříbra dolového, přemincovaných */a po 48 krejcařích 34 hřiven, pngamentu nakoupeného 66 hř. a střibrnatá mědi Vrchlabské 2473 hřivny, jet měla fejnu 74 hř. 9 1. — Pulfcrejca.ru čiti dvojek dle nařízeni české komory vybíjeno 446*/,e husu jakosti 2 loty 1 kv. 2 děn., aby hřivna fejnu vynesla 26 zl. rýn. jako krejcary. — Viech příjmu bylo t. r. 32.090, vydání 37.643 zl. r.; jevil se tedy schodek 5463 zl. *•*) J. Newald uvádí vsak úmrtí Kr. J. Krahe k 19. dubnu 1702. 415 z 3669 hřiven, r. 1692 za 18.574 zl., r. 1693 za 47.548 zl. grošů, krejcarů a vídeňských, r. 1694 z 1953 hřiven lejnu za 44.220 zl. 40 % kr., r. 1695 z 11.454 hřiven aneb za 65.785 zl. 3 kr. tolarů, pfil tolarů, patnáctníků, sedmnáct-níkň, šestáků, krejcarů a dvojek či půlkrejcarů, r. 1696 za 65.027 zl. 31 kr. patnáctníků, grošů, krejcarů a dvojek čili půlkrejcarů, r. 1697 za 30.186 zl. grošů, krejcarů a vídeňských; potom groše, krejcary a dvojky (pŮlkrejcary), r. 1698 za 32.739 zl. 13% kr., a to grošů za 30.147 zl. 45 kr., krejcarů za 1904 zl. 58 kr. a dvojek za 686 zl. 30'/B kr., r. 1699 za 15.479 zl., r. 1700 za 17.837 zl. 12 kr., r. 1701 za 15.915 zl. 55 kr., a to grošů za 943 zl. 9 kr., krejcarů za 14.391 zl. 4 kr. a půlkrejcarů či dvojek za 581 zl. 42 kr., r. 1702 z 0075 hřiven, (za léta 1703 a 1704 není účtů) a r. 1705 za 44.700 zl. Tolarů raženo r. 1005, 1671 a 1695 jen několik tisíc kusů; podobně v Praze vytopeno r. 1674 a 1693 jen několik tiBÍc tolarů. Teprve rokem 1695 vykazuje se tam tolarů za 180.062 zl. Vysvětluje se tudíž vzácnost Horských tolarů z dotčených let.*) lioku 1704 a 1705 čile ve všech mincovnách zmincováno nepotřebné kostelní stříbro, jež dle patentu císařského ze 7. února 1704 skupováno v mincovnách Vídeňská hřivna fejnu za 21 zl. 15 kr. I cis. mincovna v Mnichově takové stříbro spracovala, vydavši z něho také první tolary císaře Josefa I. z r. 1705. Za tento „dobrovolný dar" císaři na potřeby válečné slíbeno kostelům v Čechách i na Moravě, že pomoc tato bude v šesti letech i s pětiprocentními úroky nahrazena.**) Ačkoliv účty Horské a jích přílohy z doby krále Leopolda I. všelijak zmařeny a rozmetány, zachovaly se přece v městském archivu kr. hor. města Hory Kutné dva přičernalé, dlouhé rejstříky o práci mincířaké a mzdě, a siee prvý z let 1659 Trinitatis až 1677 Crucis, druhý z let 1678—1702. Z těch světle vidíme, kolik hřiven zmincováno na tolary, kolik na groše, krejcary neb trojníky. Léta 1659 mincovali na groše téměř každého téhodne a uděláno cánů v čtvrtletí Trinitatis z 2080 hř. 4 lotů, při čemž vydělali si mincíři 296 zl. r. 37 kr. V kvartálu Crueis ulito cánů z 2547 hř. a 5 lotů za mzdu 370 zl. 11 kr. V kvartálu Luciae 1740 hř. 12 1. slito na groše za mzdu 364 zl. 56 kr. a na krejcary po dvakráte 619 hř. 6 lotů. Celkem r. 1659 elito cánů na groše z 6368 hř. 5 j •« ™*du 1031 zl: 44 kr:; což ukazuje^ že mincíři za elitou hřivnu cánů dostávali 11 '/a kr. i s prací, kterou měli s formováním plátů. Léta 1660 sdčlali 1420 hř. 4 loty černých plátů na groše a 596 hř. 9 lotů na krejcary, při čemž vydělali 319 zl. rýn. 51 kr. 3 d. *) Jindřich Kappe: Die Miknwtätte Kuttenberg str. 377—379. Týl sběratel měl vídenské Leopolda I. od r. 1668 do r. 1706, které většinou v Kutné Hoře sebrány. Údaje k r. 1694 jsou tam nesprávny. **) Dějiny Čech n Moravy nové doby od Jos. Svátka IV. 216. 416 Roku 14361 mincfři plátu grošových narubili z 1241 hř. 13 lotu a krejcarových ze 235 hř. 15 l.f i dostali mzdy 268 zl. 21 kr. 3 den. O málo více zmincovali r. 1662; totiž 1257 hř. 15 1. černých platil na groše a 375 hř. 3 1. na krejcary za mzdu 256 zl. 14 kr. Léta 1663 zmincovali 1429 hř. 7 1. na černé pláty grošové, 241 hř. 15 1. na krejcarové a vydělali 272 zl. 4 kr. 2 den. Za hřivnu čer. plátů grošových dostávali po 9 krejcarech mzdy. Činnosť mincířu stoupla roku 1664; neboť vybili 1629 hř. 42 1. plátů grošových, 437 hř. 7 1- krejcarových za mzdu 317 zl. rýn. 6 kr. Roku 1665 zmincováno 1745 hř. 1 lot na černé pláty grošové, 591 hř. 111. na krejcarové, 64 hř. 15 1. na půlkrejcarové a jen 48 hř. 10 lotů na pláty tolarové.*) Celkem brali mincíři mzdy 350 zl. 52 kr. 5 den.; jen za půlkrejcary 14 zl. 49 kr. a jen za tolary 5 zl. 4 kr. 3 den. Více zmincováno léta 1666, totiž ze 2329 hř. 12 1. plátů grošových a z 506 hř. 2 1. krejcarových za mincířskou mzdu 53J zl. 31 kr. 2 den. Léta 1667 zmincováno 2158 hř. 4 1. na grošové pláty černé a 213 hř. 4 1. na krejcarové, pak dne 8. dubna vybito ze 17 hř. 7 I. a dne 23. prosince z 18 hř. 5 1. plátů půlkrejcarových, těch tedy celkem z 35 hř. 12 1. za mzdu 4 zl. a 4 zl. 8 kr. 2 den. Celkem účtovali si mincíři 367 zl. 37 kr. a 1 den. Na Vlaském dvoře bylo roku 1668 mnoho práce; neboť podle patentů cis. Leopolda z 3. máje 1666, z 15. listopadu 1667 a 29. února 1668 měly být stažené polské čtvrttolary dvoududky, dudky a krejcary přemincovány. Grošových plátů z domácího stříbra vybito z 2299 hř. 12 1., z polských peněz naděláno černých plátů grošových po třikráte 1618 hř. 13 lotů, krejcarů z 162 hřiven a půlkrej carů z 50 hř. 12 lotů. Podle nařízení české komory z mincovány čtyry druhy polských peněz z komorních panství císařských Pardubic, Poděbrad a Kolína dodané za 8402 zl. 30 kr. V kvartálu Luciae 1668 dodáno zase mnoho minoí polských, a z těch vybito 623 hř. grošových plátů, tedy vydělali po 9 kr. počítaje za hřivnu celkem 93 zl. 27 kr., za zmincování 162 hř. na krejcary po 11 kr. za hřivnu dostali 29 zl. 42 kr. a za 50 hř. 12 lotů půlkrej carů, po 14 kr. za hřivnu, získali mincíři 11 zl. 50 kr. 2 d. Celkem vydělali r. 1668 mzdy 623 zl. 30 kr. a 6 den. Léta 1669 zmincováno 2198 hř. 7 lotů černých plátů grošových nákladem 324 zl. 39 kr. a 5 den., v což pojat náklad za zmincování 1297 dukátů dne 22. července 920 kusů a 31. prosince 377 kusů (tyto asi s letopočtem 1670) po 7s kr. 2 h. kus, tedy 10 zl. 48 kr. 2 den. Grošových plátů vybito r. 1670 **) ze 1999 hř. 2 1., půlkrejcarových ze 40 hř. 12 I. za mzdu 316 zl. 42 kr. 3 den. V tom obsažen plat za zmincování 2325 dukátů v šesti dílech, totiž 19 zl. 22 kr. 2 den. *) 81 stek ncincn dne 22. prosince 1665, ale vybíjen na nich patrně ročník 1666, jak v seananiu minci uvádím Voigt se též o nich sminnje, cos Jindřich Kappe pokládal ea omyl. **) Cena tolarů říšských toho roku avy*aen&. 417 ttoku 1671 na tolary elito po třikráte v čtvrtletí Reminiscere 1111 křiven 6 1. 2 kv., i čehož bylo plátů 112 hř. 7 1. a 2 kv., i zbylo cizur 6 hř. 7 I. % kv. Mincíři na tolarech vydělali 11 zl. 56 kr. Ve druhém čtvrtletí slili na tolary 35 hř., z toho bylo plátů 34 hř. 2 kv. a vydělali si mincíři 3 zl. 41 kr. Krejcary tepány nejčastěji a vybito čer, plátů ze 1153 hř. 15 lotů nákladem 213 zl. 29 kr., grošů tříkrejcarových vybito jen ze 256 hř. nákladem 59 zl. 49 kr. Léta 1672 vybito grošů tříkrej curných ze 1504 hř. 9 1. nákladem 219 zl. 46 kr. a 1 den., krejcarů jen ze 161 hř. 4 1- nákladem 29 zl. 23 kr. a půlkrejcarů z 25 hř. 15 lotů nákladem 5 zl. 39 kr. Koku 1673 zmincováno čer. plata z 1603 hř. 2 1. nákladem 238 zl. 50 kr. 2 d., pak půlkrejcarů z 61 hř. 14 1. nákladem 14 zl. 12% kr. Celkem tedy zmincováno 1665 hř. v černé pláty. Silněji tepáno r. 1674 a vybito grošových plátů z 2426 hřiven 14 lotů nákladem 361 zl. 16 kr. Půlkrejcaruíck plátů z 49 hř. 10 lotů nákladem 11 zl. 12 kr. Podle patentu cis. ze dne 9. dubna 1674*) skupovány dobré groše čili plecháče z Dolních Sas a v Kutné Hůře jich přemincováno z 88 bř. 3 kv. cánů na 87 hř. 8 I. 3 kv. černých cánů nákladem 13 zl. 2 kr. a 2 den. Rovněž tak vyměněno dolnosaských dobrých grošů a slito ve čtvrtletí Luciae r. 1675 v slitek 27 hř. 13 1. 2 kv. v 27 hř. 11 1. cánů, z nichž vytepáno 27 hř. 8 1. 2 kv. čer. plátů a vyběleno 27 hř. 3 1. bílých plátů nákladem 4 zl. 4 kr. Téhož roku zmincováno 2407 hř. 11 1. čer. plátů grošových nákladem 370 zl. 47 kr. 1 den. Roku 1676 vybito 2801 hř. 4 1. plátů grošových a 83 hř. 4 1. půlkrejcarových nákladem 438 zl. 6 kr. 1 d. Za posledního roku správy Hackhlovy 1. 1677 zmincováno grošových plátů černých nákladem 432 zl. 32 kr. 3 den. z 2887 hř. 14 1. Hne 30. ledna 1677 prodali všickni mincíři pozlacený pohár stříbrný váhy 93/« lotu do mince po 18 groších, lot ea 8 zl. 19'/2 kr.**) *> V listinných přílohách vzadu. **) Mnohého ta jí mat i bude podrobnější vypsání, jak cena slata stoupala v pomčru k cenu stříbra. Stříbro ke zlata v ceně ptalo: V letech 1601—1620 . . . 10-76 : 1 1621—1540 . . . 11*26 : 1 1641—1660 . . . 11-30 : 1 1661—1580 . . . 11 60 : 1 1681 — 1600 . . . 1180: 1 1601—1620 . . . 12-26 : 1 16-21—1640 ... 14 : 1 1641—1660 . . . 14-60: 1 1661—1680 . . 16 : 1 (Dr. C. Schalk.J (Srovnej stranu 226 tohoto díla.) Dukáty sly od r. 1672—1677 po 108 kr, r. 1678 po 108—113 kr., r. 1684 po 110 kr., r. 1690 po 111—112 kr., r. 1696 po 120 kr., r. 1601—1603 po US kr., r. 1607 po 130 kr., r. 1610 po 136 kr., r. 1611 po 130 kr., r. 1614 po 140 kr., r. 1619 po 160 kr., r. 1620 po 160 kr., r. 1621 po 187 kr., r. 1622 po 640—960 kr., r. 1623 n/4. po 600—720 kr., r. 1624 n dlouhá m. po 1200 kr., po kalaudě po 140 kr., r. 1626—1639 po 180 kr., r. 1640—1676 po 180 kr., r. 1681 po 210 kr., r. 1693—1717 po 240 kr., i. 1734 po 262 kr., r. 1738 po 240 kr., r. 1742 po 243 kr., r. 1760 po 250 kr., v letech 1766—1771 po 256 kr., r. 1766 po 800 kr. aneb 3 tolarech 9 groších, r. 1783 po 260 kr., r. 1791 po 270 kr. 418 Pohledněmež do hospodářství mincovního v Hoře Kutné v kvartálu Lucine roku 1676. Tehdy nakoupeno stříber n zručné uičdi za Ď206 zl. 38 kľ., mzdy od mincování zaplaceno 362 zl. 54 k r., z mincovaných penčz převedeno na druhý rok za 427 zl. 9 kr. 1 den. Deputátu úředníkům dáno za 139 zl. 46 kr. Podpory chrámu Páně sv. P. Barbory dáno téhodně 4 kopy rafá., tedy za pul léta 121 zl. 20 kr. Na opravu budov prišlo 48 zl. 14 kr. 2 den.; na služby 145 zl. 25 kr.; celkem vyplaceno 6391 zl. 26 kr. n 3 denáry. Vyúčtováno užitku 528 zl. 37 kr. n 1 den. jako příjem k roku 1677. Konšelé m i noíŕátí n pregíHtf, jimž stáli v čele r. 1678 Samuel Lomnický a Jan Trnka, vykonávali právo patronátni v kostele sv. Václava nn Rovni. Kc kostelu tomu náleželo polí 11 kop záhonů u vsi Pohčan.*) Když nově jmenovaný úředník mince a měřič horní Krištof Jakub Krahe r. 1678 úřad nastoupil, odevzdala mu vdova Hackhlova zásobu grošů a půl krejcarů ve váze 18 hřiven 13 lotů, užitek z louky Oeelky 86 zl. 13 kr., také mu vydala knihy mincovní za poslední dvě čtvrtletí r. 1677, kvitanci z nákladu nn nový jez u Starého Kolína v obnosu 314 zl. 58 kr., z nákladu nn mlýn tamtéž 65 zl. 20 kr. a kvitnúce kvardajna Jana Karla Enderle na půlletní službu 65 zl. a kvitanci Krabovu jako měřiče z 26 zl. Z předešlého roku 1677 přijal Kr. J. Krahe zbytek pokladny mincovní 3489 zl. 42 kr. 3 den.**) Roku 1680 podali úředník mince Krištof Jakub Krahe a vardajn Jan Karel Enderle výkaz o vybitých mincích v Hoře Kutné za desítiletí 1671—1680. Tolarů raženo jen r. 1671 ze 144 hř. 12 1. 3 kv jakosti čtrnáctilotové a 9 grénů 13893/4 kusu. Groše vybíjeny co rok jakosti 6 lotů 2 kv. a 2 den., celkem z 22.132 hř. 10 lotů 3 kv. za 179.678 zl. r. 48 kr. (nejvíce r. 1680 za 32,324 zl. 12 fcr.). Krejcarů vybito r. 1671 z 1121 hř. 14 1. za 5599 zl. 35 kr., pak r. 1672 ze 157 hř. 4 1. za 751 zl. 26 kr. a r. 1680 z 88 hř. 13 I. 2 kv. za 439 zl. 21 kr., celkem za 6820 zl. 22 kr. a byly jakosti čtyrlotové, kdežto půlkrejcary Čili trojníky jen třflotové, a ty tepány co rok, vyjímaje léta 1671 a 1677 v celku ze 395 hřiven 6 lotů, v ceně 1450 zl. 1 kr. Tak vynesla hřivna fejnu s pomocí arci vévodskému domu (1 kventl z hřivny jako libertaet) 19 zl. 37 kr. 1 den., bez ní 19 zl. 18 kr. 3 den. Grošů přišlo nn hřivnu 159,,/l4 a tudíž Vídeňská hřivna vybita na 19 zl. Tolary brlny r. 1691 po 82% groších, r. 1633 po 24 gr., r. 1644 po 30 gr. oili 1 »1. rfn. oili po 70 kr., r. 1661 po 72 kr., r. 1670 po 68 kr., r. 1672 po 68—72 kr., r. 1573 po 30 gr. čili 70 kr., r. 1684 po 70—76 kr., r. 1590 po 30 gr. čili 70 kr., r. 1596 po 69 —73 kr., r. 1698 po 70—73 kr., r. 1601 po 71 kr., r. 1608 po 36 gr. čili 80 kr., r. 1615 po 90 kr., r. 1618 a 1669 po 90 kr., r. 1619 v říjnu 150 kr., r. 1620 po 150 kr., r. 1621 po 140 kr., r. 1622 *a dlouhé mince 660 kr., r. 1623 "•/,. po 120 kr., r. 1621 lehký po 20 kr., r. 1625—1629 po 90 kr., vl. 1637—1649 po 90 kr., t I. 1667—1676 po 96 kr., r. 1686 po 106 kr., r. 1690 po 108 kr., r. 1692 V° 120 kr., vl. 1693—1700 po 90 kr., r. 1696 dle patentu c 26. naje 120 kr., od r. 1717 dor. 1764 po 120 kr. *) Archiv horní 6. 8142 a 8148. **) Archiv „Včely Čáslavské" IX a. čís. 606. 419 18 kť. a groš proti tolaru za 90 kr. na 2 kr. 2 den. Z hřivny sazeno bez odrážky „libertaet" 162S,/M1 kusu, čímž hřivna fejnu vzejde na 19 zl. 30 '/a kr. Krejcarů se razilo a odrážkou 294\4 ze sazené hřivny, čímž Vídeňská hřivna fejnu vynese 19 zl. 37 kr. Přijde tedy krejcar proti tolaru po 90 kr. na 3% denáru; proti tolaru po 90 kr. za 33/, den. Bez odrážky přišlo by na sazenou hřivnu 298<%3 kusu a hřivna fejnu by vzešla na 19 zl. 55 kr. a při tom krejcar proti tolaru po 90 kr. za 3'/4 den. Trojníků (Dreyer) čili půlkrejcarů tepáno ze saz. Vídeňské hřivny s odrážkou 433%, kusu, tak žc hřivna fejnu vzejde na 19 zl. 15 kr. Troj nik má ae k tolaru po 90 kr. jako l*/s den. Bez odrážky jich vyjde z hřivny sazené 440%,, a tak se vybije hřivna za 19 zl. 33 kr. a proti tolaru za l9l/i39 denáru, aneb proti tolaru po 90 kr. za 1,3/17 den. Od ledna do konce září 1680 vybito za 21.201 zl. 27 kr. grošů, za 439 zl. 21 kr. krejcarů a za 92 zl. 10 kr. půlkrejcarů. Tyto vybity z průbných grošů po někdy mincmistru Hackhlovi. Za stříbro váhy 150 hř. 9 lotů 3 kv. 3 den. strženo, po 177a zl. hřivna, 2635 zl. 51 kr. 3 den. Nejv. mincmistru svob. p. z Kheinburka*) dána 1 hř. 15 lotů 2 den. za 35 zl. 47 kr. 1 den. po 18 zl. 24 kr. hřivnu vídeňskou počítaje. Za 44 vozu sena, co více sklízeno z cis. louky Osclky a Kamenky, než co deputátu náleží úředníkům přijato, 57 zl. 30 kr. Prodány */* zlatých průbných grošů Hackhlových za 3 zl. 15 kr. a za vinný kámen stříbro obsahující 5 zl. 12 kr. Za 278 hř. 9 lotů 1 kv. dolového stříbra po 15 zl. počítáno 4178 zl. 40 kr. 1 hal.; celkem bylo příjmů 28.902 zl. 49 kr. Boku 1681 raženo v Horské minci za 35.496 zl. 42 kr. grošů, nepočítaje v to grošů průbných, krejcarů za 746 zl. 10 kr. a půlkrejcarů za 382 zl. 10 kr., celkem mincí za 36.625 zl. 2 kr. Grošů raženo r. 1681 z hřivny 161a7fil jakosti 6 lotů 2 kv. 2 den. a vzato k nim 1736 hř. 2 1. 3 kv. stříbra dolového a páleného, 18 hř. 3 kv. kupovaného a 50 hř. 6 1. 1 kv. 3 den. mědi obsahující stříbro, celkem fejnu 1804 hř. 10 lotů, k čemuž přibylo při přepalování a lítí v oány z cisalií a písku stříbrného tolik, že bylo sazených hřiven 4895 hř. 7 lotů 3 kv. Vyšlo pak z kelímka 4602 hř. 5 1. 3 kv., na 21 průb kelímkových vzata 1 hř. 5 1.; ztráta při lití 267 hř. 7 1. 8 kv. a ještě ze 100 hř. povolených 8 lotů činí 24 hř. 5 lotů 1 kv., což se s hořejším srovnává. Šmitmistr odvedl černých plátů 4458 hř. 9 1. 2 kv.; ořezáno (abschrotten) 115 hř. 1 kv.; k tomu šmitmistrflv vývažek 12 lotů ze 100 hř. cánŮ grošových, činí 28 hř. 12 lotů. Dodáno ze ěmitny 4602 hř. 5 lotů 3 kv. Bílých plátů po vyvarování ve vinném kameni, soli a louhu 4415 hř. 3 kv., pročež úbytek 43 hř. 6 lotů 2 kv. Z bílých plátů odpadlo cizur 68 hř. 10 kv. a zbylo peněz 4346 hř. 9 lotů, z nichž vyčteno grošů 35.496 zl- 42 kr. a za 8 zl. 24 kr. průbných grošů; v celosti vyčteno 35.505 zl. 6 kr. Podobně počítáno při krejcarech, kde povolen schodek z kelímku ze 100 hř. 12 lotů a vývažek ve šmitně ze 100 hř. 14 lotů, kdežto při půlkrejcařech 16 lotů *) Měl služného 2000 si. rýn. ročně. 420 (1%,) z kelímka a tolikéž vývažku povoleno. Louku Oselku měl toho roku najatu Václav Vojt. Dačický, perkinistr na Horách Kutných, za 6 vozů sena pro minci a 90 zl. rýn. Stříbra nakoupili r. 1681 po 10 MS. tolarech neb 15 zl. rýn *) za 26.850 zl. 44 kr. 1 den. a pagamentu za 300 zl. 36 kr Nákladu mincířůra a pregfřům i kysířům 737 zl. 51 kr. 2 den. Pro mincovnu pracovali Pražští zbrojíři Jan Kreml a Ondřej Kopie i Horský zbrojíř Jan Strickert a kovář Jiří Klimeš. /a vardajna Ignáce Ant. Putzc skoupeno v minci něco stříbra obsahujícího podíl zlata a zlomky zlatých klenotů.**) Z toho vyloučeno 27 hřiven 13 lotů 3 kv. stříbra lejnu a pořízeny z něho 10. a 12. slitek na groše a troj niky r. 1684 vytepané. Vyloučeného a cimentuího zlata získáno 2 hřivny 12 lotů 3'/9 peníze, jež sazeny v jakosti 23 karátů 8 grenů váhy 2 hř. 12 1. 3 kv. 1'/« pcn., z čehož při slévání a zmincování na dukáty s ročníkem 1684 ubylo za 1 penízek váhy. Vytepány 224 dukáty počítaje 80'/3 kusu z Vídeňské hřivny a z toho jeden dukát odevzdán pruhíři. So znamením K. Krabe známe též Horský půldukát z r. 1609. Koku 1685 skoupeno dolového stříbra 800 hř. 5 1. 2 kv. fejnu, pagamentu 24 hř. 11 1., krejcarů z r. 1684 zbylo 19 hřiven a ze zrněné mědi (1205 hř.) dobyto 16 hř. 13 1. 1 kv. a 1 pen. fejnu stříbra, celkem téhož 846 hř. 8 lotů 1 kv. a 1 pen. Ze sazených pak 2221 hř. 15 lotů jakosti 6 lotů 2 kv. a 2 pen. vybito z hřivny 16l3,/M kusu grošů tříkrejenrných, celkem za 16.714 zl. 24 kr. a z 12 hř. 8 1. 1 kv. fejnu vytepány troj niky (dva za krejcar počítaje), a to 4383/4 kusu jakosti třílotové z hřivny fejnu, tedy r. 1685 celkem za 254 zl. 37 kr. 2 den. Hřivna fejnu zůstávala v ceně na 15 zl. rýn. aneb 10 říšských tolarů, ale přes to jakost mincí opět o něco poklesla. Srovnámc-li staré zprávy, jak úzkostně dbávali nejv. mincmistři, aby setřeno bylo sněmovních snesení, jest nám s podivením, jak často horšívala se mince v století XVII. V účtu za r. 1685 bere se 35 dukátů lazových po 3 zl. 33 kr. a ostatních 189 kusů po 3 zl. 30 kr., všechny tedy za 785 zl. 45 kr. a všech peněz zrain-covaných vyčteno za 17.745 zl. 58 kr. 2 den. Toho roku a léta následující řezal kolky zdejší řezák želez a vardajn Ondřej Ignác Rabenstein, který vydělal r. 1685 celkem 57 zlatých ar. 1688 celkem 58 zl. 7 kr. 2 den. Týž byl současně i vardajnem a bral téhodně 2 zl. 30 kr. platu, tedy ročně 130 zl. Úřad mincovní skládal se r. 1685 jen z úředníka mince zároveň i měřiče (maršejduíka), pak vardajna a písaře mince. Ku posluze měli vrátného Václava *) Dukáty ily po 3 xl. 30 kr., byl tudíž poměr ceny zlata ku stříbru 16'/, : 1. **) Dodávali Samuel Jičínský, mťSéfiin s Čáslari, Volf Fischboff a Lipman Pollak, židé z Polné, pak lajtnant od pluku Degranakého 50 doppií pro 8 zl. 48 kr. Na dnkáty dáváno 24 kr. ažia. 421 Opatovského, který vedle jiuého také strojil barchet k formování eánň; neboť byl zároveň 8 jedním tovaryšem také kysfřem. VeSkeré příjmy mince Horské činily r. 1685 celkem 40.667 zl. 31 kŕ. 1 den. a vydání bylo 37.200 zl. U kr., a tudíž zbylo J. M. Cís. k dobrému 3467 zl. 22 kr. 1 den.*) Pražskému řezáku želez Jindřichu Glagemanovi dáno za Stoky i svršky pro zdejší minci dělané 153 zl. rýn. Na vytírání kelímků koupeny 2 libry křídy za 6 kr. Úředník mince a měřič (marŠcjdník) dostával služného k vydržování písaře, na topivo, svítivo a kancelářské potřeby 454 zl. 40 kr. Když zemřel Jan Karel Enderle jmenován vardajnem zdejším dne 9. srpna 1681 Ignác Ant. Pntz a dostával služného 2 zl. 30 kr. téhodně a vrátný Václav Opatovský 45 kr., tedy 39 zl. ročně. Nadací kc sv. P. Barboře zaplaceno 242 zl. 40 kr., t. j. 4 kopy míč. téhodně. Starý konšel pregéřský Jiří Václ. Veselský dostával pro vise (pense) 30 kr. téhodně. Dcputátního stříbra dáno radům komory České 16 hřiven, býv. nejvýš, mincmistru Janu Václ. sv. p. z Rheinburka 1 hř., účtárním radům českým i německým 9 hřiven, nejv. pfcrk mistru svob. pánu Janinalliinu 1 hř., Li bořinu Ca-mersovi z Libspringru, rentmistru království Českého, 1 hř. a úředníku rent-roistrovskému Matouši Gotfridovi Kreusingrovi též 1 hřivnu po 15 zl. Depu-tátnfch svíček dodáno 41 ,/1 kamene po 3 zl. 10 kr.**) Ř. Hackhlovým dědicům za železnou truhlu jako pokladnu dáno 40 zl. Smitny dříve netopitelné opatřeny okny zasklenými za 39 zl. Všech příjmů bylo r. 1681 při Horské mincovně 39.447 zl. 24 kr. a 1 den., vydání 32.264 zl. 52 kr. 3 den., zůstalo tedy 7182 zl. 31 kr. 2 den. R. 1688 v Hoře zmincováno rudného stříbra 651 hř. 5 1. 1 kv. fejnu, paga-raentu jen 20 hř. a 10 lotů fejnu v ceně 371 zl. 21 kr.***) a mědi se stříbrnou přísadou 985 hř. 10 1. 1 kv., jež obsahovala stříbra 9 hř. 14 1. 2 kv. Vybito bílých plátů 1607 hř. 11 L na groše, vyčteno cisur 30 hř. 4 loty, a zbylo peněz 1577 hř. 7 lotů, jež vyčteny obnosem 12.912 zl. 54 kr. a 7 žl. 12 kr. průbných grošů. 18 slitků bylo na groše a 2. srpna učiněn slitek na půl-krejcary čili trojníky z 38 hř. 14 lotů, z nichž bylo peněz za 142 zl. 6 kr. 2 den. a průbných grošů za 24 kr. Dne 17. srpna učiněn slitek na krejcary z 78 hř. *) V mincovno vedeny tyto knihy každého rokn: 1. Kniha koupeného stříbra, í. Rejstřík o slitcích, 3. Rejstřík se smitny, 4. Rejstřík penčx vytepaných, 6. Saunám guardajna mince o srnu rud, stříbra i módi stříbro obsahující. «») Jezdil s nimi k České* komoře do Prahy mincíř Jan Trnka. Kuttenbergíache MUntz und Ralire Geldes Raittung 1681, Nro. 4. V horním archivu v červených deskách a selených tkanicích. **•) Famčtihodno, £e v Hoře jefttó v druhé polovici XVII. stol. nebylo nedostatku stříbra rudného, ač oviem přece také nčco pagamentu skupováno. Před stem let ku př. roku 1692 je*© méně paga mentu kupováno. Tehdy smincováno stříbra s hutí císařských na Pachu 13.133 hřivny fejnft a jen 3 hř. 13 lotft pagamentu přikoupeno. 422 2 1. 1 kv. a vybito z něho za 374 zl. 7 kr peněz a 24 krejcarů na průby. Celkem vybito peněz za 13.429 zl. 7 kr. za r. 1688. Krištof Jakub Krabe, horní hofmistr a úředník mince, vyslán kr. čes. komorou zříditi zagrovnu v Jáchymově. Byl též se čtyřmi horníky a mincíři při instalaci nejv. mincmistra F. K. Přehořovského z Kvascjovic. Za stříbra vydáno 10.692 zl. 28 kr.,*) mincířůin mzdy 496 zl. 58 kr., peněz odvedeno do král. důchodu 3250 zl., služného úředníkům 623 r.l. 40 kr. Veškery příjmy činily 31.688 zl. 35 kr. 2 den., vydání „ 21*334 „ 39 „ 2 „ a bylo r. 1688 užitku 57353 zn^TkrT- Léta 1689 učiněno 27 slitků, a to 24 na groše, 1 na krejcary a 2 na půlkrejcary. Vzato ku př. ke 26. slitku ze dne 12. prosince 86 hř. 2 loty 2 kv. černých plátů a ve šmitnách z nich ubyly 2 hř. 11 lotů a 1 kv. Z těch vyrobeno 82 hř. 9 1. 1 kv. bílých plátů; neboť při bělení a vyvarování v louhu ubylo 14 lotů. Tak přijal šmitmistr za celý rok 1689 cánů 1907 hřiven 7 lotů. Dle rejstříku šmitního vykázal pak 1849 hř. 3 loty černých plátů po úbytku 46 hř. 5 1. 2 kv. ve šmitnách a odrážce vývažku povoleného 10 lotů grošových cánů ze 100 hřiven, což činilo 11 hř. 14 1. 2 k v. Po úbytku vyvarováním v louhu v obnosu 18 hř. 2 kv., zbylo bílých plátů 1831 hř. 2 1. a 2 k v. Cánů pňlkrej-carových čili trojníkových dodáno do šraiten 100 hř. 2 loty 3 kv. Z těch bylo bílých plátů 94 hř. 11 lotů po úbytku v louhu 1 hř. 4 1. 1 kv. Na půlkrejcary měl šmitmistr vývažku 16 lotů ze 100 hř. čer. plátů. Slitky na ně učiněny dne 22. března a dne 25. srpna. Krejcary bity r. 1689 jen k 23. srpnu z 69 hř. 2 kv. černých plátů, na nichž měl ěmitmistr povoleno ze 100 hřiven 14 lotů. Bílých plátů odvedeno 68 hř. 5 1. 2 k v.**) Mincíři dostali za krejcary mzdy 12 zl. 25 kr. Vzorek každého slitku zapečetěn a opatřen číslem, aby zemský prubéř (t. č. Volfgang Jakub Meller) neb jiná kommisse mohli zjistiti po čase, jest-li elitek správně dle instrukcí sazen. Jest-li při revisi nalezena lchkosť, měli úředníci mincovní potíže; jest-li kusy příliš dobré jakosti neb hrubší váhy vytepali, musili eráru nahrazovati. A tak měli starostí dosti a zodpovednosť značnou. Až posud bývalo v mincovně Horské sazeno více rudného stříbra, avšak r. 1694 vykázáno verk-registrem č. 13., že Kutnohorského rudného a přepalo-vaného stříbra ryzího vzato k dílu 859 hřiven 10 lotů 2 penízky, kdežto skoupených zlomků a pagamenťů 1059 hř. fejnů 4 1. 2 kv., stříbrodárné mědi Horské 1806 hř. 8 lotů, obsahující 32 hř. 3 1. 1 kv. stříbra, a takové mědi Jáchymovské 283 hř. 2 1. a 1 k v. obsahující 1 hř. 10 lotů 2 k v. stříbra a posléze 65 hřiven 10 lotů mědi ze starých kotlů. Z toho vybito v 28 dílech z 1265 hř. fejnu 2 lotů iestigrošův po 18 kr. (Sechsgroschner) v ceně 26.898 zl. 18 kr., z 837 hřiven *) Hřivna fejnn placena 18 siatymi; cent olova stál 7 sl. •*) Schnútton-Begúter Ober die bey der R0m: Kaj: und Konigl Hayt Kuttenberg. Mtlntx-Ambt nnf Drey KreuUer - - Groschen, Kreuzer und Dreyer verfertigten Platten. Horní archiv. 423 13 lotů grofiů v ceně 16.119 zl. 3 kr., z 53 hřiven 11 lotů krejcarů v ceně 704 zl. 44 kr. a z 31 hř. 15 lotů trqjnfků (Dreier) aneb půlkrejcarů v ceně 498 zl. 35 7a kr. Vydáno tedy roku 1694 peněz za 74.220 zl. 40'/B kr. Zatím již k radě zkušených znalcu v mincovnictvf rozhodl se císař Leopold I., že zlatníky a půlzlatníky i čtvrtky jich dříve již zapověděné a jen do konce roku 1692 v oběhu dovolené *) docela vezme z oběhu koncem června 1695 a žc budou zlatníky přemincovány ze */4 na tolary a z V4 v krejcary a půl-krejcary. V tomtéž patentu císařském ustanoveno, že vážné dukáty a tykyny mají jíti po 4 zl. rýn. a říšské i jiné dobré tolary po 2 zl., hollandské tolary po 1 zl. 54 kr., hollandské a benátské stříbrné koruny po 2 zl. 20 kr.**) Léta 1694 stala se důležitá proměna ve formování plátů v Horské mincovně. Prvních osm děl (verků) dálo se to ještě pod kladivem.***) Matouš Šniahlo, šmitmistr, a starší mincíři a pregéři Vácslav Elsnic a Vácslav Chmel zhotovili černých grošových plátův 1U42 hřiven 2 loty 2 kv. a z toho peněz za 1030 hř. 1 1. 2 k v. Od každé hřivny po 9 kr. placeno, tudíž dostali 154 zl. 30 kr. a 3 den. Za 76 hř. 6 1. 3 kv. krejcarů, po 11 kr. hřivna, zaplaceno 14 zl. 2 den. a za 73 hř. 3 1- trojníkových neb půlkrejcarovýck plátů v po 14 kr. vyneslo 17 zl. 4 kr. 2 den., tedy celkem 185 zl. 35 kr. 3 den. (4 den: 1 kr.) Potom však uveden do mincovny trukverk čili tlačidlo, kterým prostředkem protahování f) a prořezání cánův zhotoveno od 3. máje r. 1694 ještě ve dvacíti dílech černých plátů šestigrošových 2100 hř. 14 1. 2 kv., grošových 1045 hř. 3 kv., krejcarových 74 hř. 3 kv. a trojníkových 71 hř. 7 lotů, z nichž bylo šestigrošů za 2037 hř. 12 1. 1 kv., grošů za 974 hř. 3 1. a 3 kv., krejcarů za 69 hř. 12 1. 2 d. a trojníků za 66 hř. 10 lotů. Za tuto „novou práci podle uznání a sazení pana bcrkhofmiBtra a ouředl-níka mince po srážce fraktů od závaží bílých plátů" dostali za šestgrošové po 3 kr., za grošové po 4s/4 kr., za krejcarové po 6' „ kr. a za trojnfkové po 10 kr., celkem i s oněmi pod kladivem srovnanými 383 zl. 16 kr. a 1 den. Téhož roku přivezl forman Jindřich Kopp z Kolšingů přes Prahu kelímky z Hofner Zellu od kelímkáře Jáchyma Seichla, který účtoval za 22 kelímků na 300 hřiven po 36 kr. a za 40 ostavo vacích kelímků po 6 kr. i 3 tygle na 70 hř. po 8 kr. 2 hal., celkem 17 zl. 37 kr. Spodky (stoky) a svrchky želez kolkových oceloval Kutnohorský měšťan a zámečník Jan Jiří Harnisch. Obydlí vardajnovo na Vlaském dvoře velmi sešlo i vystavěn prou nový *) Patent cis. * 21. záři 1692 vtadu otiítěn. B 1691 omlouvali se HorSti kramáři, ie mince z r. 1691 nevyvážejí. **} Cisařnký patent « 26. května 1695 vsadu otištěný. ***) V Praze stala se první zkouška tlačení mincí na stroji Janem Vogtem, mincmistrem z Rýna Kolína, opatrenom za správy Pražské mince Jana L&ssanse * Friedenegga r. 1604. Tehdy smincováno 100 hřiven stříbra na stroji a ÍOC hřiven pod kladivem. Bílé groše a sedmiky (malé groše) vytlačené byly sic pěknější a čistější, ale přece přidrželi se tn dále razby pod kladivem jako prospěšnější. (Archiv c- k. hlavní mincovny.) f) Současné sříxena totiž válcovna (Strsckwerk) na Vrchlici a nejdříve na něm dílo seati-groSové zkoušeno. příbytek roku 1695 nákladem 921 zl. 29 kr.; pak opatřil knmenník Vojtěch Fuka nové d veřeje k vratům na Rybný trh vedoucím za 15 zl. Léta 1605 mincováno čile, zejména přemincovány značné zásoby sedmi-Silinku čiti zlatníků z Pražské mince zaslané. Přes to bylo výloh v mincovním hospodářství 98.485 zl. 49 kr. 1 den., kdežto příjmů vykázáno jen 92.893 zl. 17 kr., tudíž jevil se schodek roční 5592 zl. 32 kr. a 1 den. Účty tyto složil .místo bývalého perkmistra a úředníka mince Krist. J. Krabe jeho dědio a zet doktor Jan Fr. Blovský.*) Vyjímáme z nich některé položky. Z roku 1694 zbylo vykázaného příjmu 10.948 zl. 5 kr. 2 den., k tomu strženo za 649 hř. Praž. 2 loty 1 den. rudného a přepalovaného stříbra z císařských hutí na Pachu, jež obsahovalo 571 Vid. hř. 11 lotů fejnu, což činí, počítaje hřivnu po 10 tolarech čili 15 zlatých, dohromady 8575 zl. 17 kr. 2 den. Stříbrodárné mědi vytěženo za 4673 zl. 51 kr., a to tak, žc z centu mědi získáno 71—78:V4 lotu stříbra a centnéř mědi prodáván kotlářům po 40 zlatých aneb odvážen v stejné ceně do Pražské mincovny i se stříbrem. Mědi v hutích vytěženo 31 centů 67 liber za 1262 zl. 20 kr. Léta onoho mincováno 32kráte zo stříbra rudného, taveného, pagameutního, ze zlomků a devalvovaných zlatníků a vybito 679 tolarů,**) 1527 půltolarů (po 1 zl.) v ceně 13.685 zl., pak šestigrosů a eedmnáctníků za 21.043 zl. 58 kr., grošů za 21.316 zl. 21 kr., krejcarů (Land-Munz-Krcuzer) za 9334 zl. 42 kr.***) a dvojek čili půlkrejcarů za 405 zl. 2 kr., celkem za 65-785 zl. 3 kr. Mincovna brala nájem z mlýna v Starém Kolínu 225 zl., z mlýna na bývalé císařské pu-chýrně 14 zl., z mlýna, kde bývala dříve zagrovna, 11 zl. 40 kr. a z mlýna ku mletí prachu střelného (dříve puchýrny) od Jana Trnky 12 zl. Devátý halíř z prodaných rud vynesl oís. dědičné štole na Turkaňku 594 zl. 18 kr. 3 den.; císařská kovárna tamtéž odvedla 151 zl. 32 kr. 3 den. Většina r. 1695 zmincovacého stříbra pocházela ze slitých stažených sod mi -šilinků. Ze 13.000 zl. v BedmiŠilinkách zaslaných českou komorou vytěženo 516 hř. 13 lotů 3 kv. 2 pen. fejnu z 529 hř. 12 lotů hrubé váhy, k tomu staženo v Hoře za 49.403 zl. 38% kr. eedmišilinků hrubé váhy 3259 hř. 10 1. 2 kv., jež obsahovaly zrna 2175 hř. 4 lotů a za 5404 zl. 45 kr. zlatníků zrna 253 hř. 12 1. 1 kv. Proti tomu cís. rudného stříbra z hutí na Pachu spotřebováno r. 1695 jen 145 hř. 8 lotů 2 kv. 3 den. fejnu, koupených zlomků a pagamentů jen 97 hř., v nichž bylo zrna 79 hř. 2 loty 3 kv. a Kutnohorské mědi stříbrodárné 4073 hř. 8 lotů, v níž bylo 82 hř. 4 loty stříbra. Celkem tedy ani '/io stříbra zminoováného (as 307 hř.) nově jako peníz v oběh uvedeno; ostatních °/]0 stříbra jen přeminco-váno a tím se taká schodek roční vysvětluje. Vydáno léta 1695 tolarů a půltolarů za 13.685 zl., šestigrosů a eedmnáctníků (poslední jen v pěti dílech dne *) Horní archiv: Baittung far dis gantze 16S6te Jahr Nro. 18. **) Tolary fily po S «1 rýn., sazeny jakosti Hlotové, 9% z hřivny Vid. ***) Krejcary zemské mince raženy poprvé dle dekretu král. České komory dne 80. června jakosti 1 lot 2 kv. a sice z Vídeň, hřivny 281 '/< kusu. Sedmnáctníky srovnávaly se zrnem s groši, počato s jich ražbou 20. prosince 1695. 425 20., 28., 29., 30. a 31. prosince) za 21.043 zl. 58 kr., grošů tříkrejoarnýoh za 21.316 zl. 21 kr., krejcarů za 9334 zl. 42 kr. a dvojek čili půlkrejcarů za 405 zl. 2 kr., celkem za 65.785 zl. 3 kr. Nad to zbylo v mincovně 523 hf*. fejnu, zbytků a fraktů, 1009 kŕ. Kutnohorské mědi stříbrodárné jakosti 1 kv. 3 , den. a 1422 hřiven mědi Jáchymovské jakosti l'/t den., jaké 30 liber prodáno Pražskému židu Israelu Dusohenesovi, který často s mincovnou obchodoval. Léta 1695 skoupeno rud za 5349 zl. 30 kr. a za uhlf (po 30 kr. truhla) dáno 4301 zl. 45 kr. Olova ku přehánění stříbra koupeno (nejvíce od Krištofa Kresla) 148 centů 10 liber po 10—10'/, zl. Císařské huti žádaly nákladu 2266 zl. 59 kr. Za rudné Btříbro Horské zaplaceno 6377 zl. 31 kr., kdežto pagumentuího skoupeno za 1672 zl. 25 kr. po 21'/« *h za hřivnu. Zlatníků vyměněno a přemincováno dle cis. resoluce v Hoře Kutné za 54.898 zl. 23 kr., a podobně dodáno jich českou komorou do mince za 13.000 zl.,") tudíž přemincováno zlatníků od 1. července do konce roku 1695 za 67.898 zl. 23 kr. a 2 denáry. Slití zlatníků provedeno v 65 plansích pomocí 17 centů 106 liber olova a stálo 228 zlatých 21 kr. Mincíři vydělali si 552 zl. 39 kr. 3 denáry. Šmitmistr Matouš Šmahlo a vrátný Václav Chmel dostali za přípravy a lití cánů 32 zl. 32 kr. Také přemincováno z 12.945 hřiven 14 lotů starých tolarů a drobné mince stříbrodárné mědi Horské zminoováno 4073 hřiven a měla zrna 82 hřiven 4 loty (jakosfi její 1 kv. 3/» pen., kdežto Jáchymovská jen 1 '/s pen.) Řezák kolků Ondřej Ignác Rabenstein vydělal si toho léta za rytbu kolků 107 zl. 30 kr. a Jan Jiří Harnisoh za zocelování jich po 9 kr. za kus, celkem 3 zl. 39 kr. Dle zřízení někdy králův českých posud vydávána téhodní podpora 4 kop grošů čes. k opravě chrámu sv. Barbory; pod tím jménem přijalo kollegium řádu Jesuitův v Kutné Hoře 242 zl. 40 kr. Důchodům komory české odvedl Kr. J. Krahe z mince hotově 3892 zl. 7 kr. 3 den., na službu nej vyššího mincmistra Frant. Karla hraběte Přehořov-ekého z Kvasejovic 2000 zl. Sám dostával jako úředník a měřič horní s deputátom na dva koně a příspěvkem na mincovního písaře 506 zl. 40 kr., kdežto vardajn Ondřej Tgn. Rabenstein placen dílem téhodně po 2 zl. 30 kr., dílem po 3 zl., celkem dostal 142 zl. a vrátný Václav Chmel 39 zl.; pensisté tavič Michal Hut a mino. šmitmistr Tobiáš Labuška brali po 30 kr. téhodně.**) Na počet dělníků při horách císařských dá se poněkud eouditi dle daně z hlavy, jež důchod mincovní vyplatil, totiž za starý český Kank u Hory za léta 1692, 161)3 a 1694 obnos 80 zl. 42 kr. 2 den., za Jílovské horníky jen za rok 1693 — 44 zl. 51 kr.; za Knfnské pro týž rok 42 zl. 46 kr., za Příbramské podobně 130 zl. 37 kr. a za ony z hor Kašperských 49 zl. *) Také s* 2000 si. iestigroefi přivěšeno s Prahy ku přemincování. **) Léta 1679 prosil také sa provisi Jakub Bohamb, schudlý a nemocný horník, dokládaje, ie jestó s jedním havířem v dolu čtyry noci a pít dní sasyp&n byl, a tím mu na sdravl ublíženo. 426 Od 13. června do G. července 1695 zdržoval se Kr. J. Kralie v Praze, aby přihlížel ke prŮbnfmu Blitku 1000 zlatníku a učinil návrhy ku bití tolaru a drobných. Dostal cestovného 3 zl. denně, kdežto písař horní J. Jak. Penglcr jen 1 cl. Ani na kominíka nezapomenuto; dostal od 17 komínů na Vlaském dvoře po 0 kr. a od desíti kachlových kamen po 6 kr. Když ustaraný Krahe účty za rok 1694 složil, odevzdal je i s přepisem jich knihaři, který obé za 36 kr. svázal do desek červeně potažených, načež uloženy do truhličky nové za 12 kr. a vozka Hlava dostal za jich dovezení komoře České do Prahy 9 kr. zpropitného. Účet za rok 1696 složil J. U. Dr. Jan Fr. Blovský, dědic úředníka mince Kr. Jak. Krahe. Přijato z císařských hutí na Pachu rudného a přepalovaného stříbra rozličné jakosti 1040 hř. Vid. 12 lotů, jež obsahovalo ryzích 1013 hř. 3 loty; po 15 zl. hřivna účtována, tudíž účtováno 15.197 zl. 52 kr. Za stříbrodárnou měď vydáno 2787 zl. 55 kr. 2 den. Z toho přenecháno k žádosti Pražského mincmistra Řehoře Egerera z Windhofa Pražské mincovně 43 hř. Praž. 5 I. 3 kv. stříbra ryzího, Vídeňskou hřivnu počítaje po 20% zl., a 9 centů 98'/, liber mědi, po 40 zl. cent, celkem za 1204 zl. 35 kr. 2 den. Za měď zagrovanou utrženo 1202 zl. 40 kr. od kotlářů Wolfg. Werschhaueera, Jakuba Schňdla a Hanuše Partia. Zmincováno na 24kráte patnáctníků po 17 krejcarech za 15.225 zl. 47 kr., grošů ca 48.466 cl. 15 kr., krejcarů ca 1056 zl. 13 kr. a dvojek aneb půlkrejcarů za 279 zl. 16 kr. 2 denáry. Celkem vytlačeno peněz za 65.027 zl. 31 kr. 2 den. Ku povolení nejv. mincmistra odevzdáno do hutí hraběte Morzina ve Vrchlabí 200 centů rudy Horské, jež obsahovala dle zkoušky 383 % lotu stříbra po 27 kr., začež vyplaceno mincovně 172 zl. 34 kr. 2 den. K potřebě Pražské mincovny přehnány zlatníky, začež placeno jen od uhlí, truhla po 30 kr. Z Turkaňku koupeno 12.337 centů 89 liber rudy, obsahující 1336 hřiven 15 lotů stříbra, za něž dle taxy zaplaceno 6574 zl. 32 kr. Hutě císařské šly dosti čile, spotřebováno tam t. r. 11.009 truhel uhlí, na přehánění rud a zlatníků spotřebováno tam 155 centů 68 liber olova po 10 zl. Náklad do hutí činil 2862 zl. 12 kr., kdežto za cminco vané stříbro účtováno 20.462 zl. 59 kr., to jest ca 1364 hřivny 3 loty stříbra rycího. Vedle toho skoupeno pagamentního stříbra a 14 565 zlatníků a 113 kusů zlatníků hrabství Vi-tichského a Honsteinského, celkem všeho za 16.531 zl. 1 kr. K tomu ještě přistupují, porůznu skupované clatníky (5347%) po 42 až 587, ^r-i ZB 4318 zl. 6 kr. Mincfři a pregéři vydělali 571 zl. 20 kr. 2 den. a 10 zl. dostali na svítivo. Smitmistr Matěj Šmahlo a vrátný z mincovny odměněni za přípravu barchanů a lití cánů 22 zl. 42 kr. Sazeno celkem 12.296 hř. 12 lotů 3 kv. Cány voženy do císařských hutí na Pách, kde rozpáleny a váleny na stroji. Při loužení bílých plátů spotřebováno 5707« libry vinného kamene a 856 liber soli. Řezák kolků Ondřej Ig. Rabenstein dostal 174 zl. 15 kr. a zámečník Hanuš Jiří Harnisch za ocelování kolků 7 zl. 3 kr. 427 Radové české komory dostali deputátnfch 24 hřiven a úředníci české účtárny 11 hř. stříbra, potom nejvyšsí mincmistr Fr. Karel hrabě Přehorovský z Kva-sejovic, rentmistr Fridrich Ferd. z MôsteJlu a kontrollor úřadu rentmistrovského Jan Motmann vyzdvihli si po 1 hřivně, celkem bylo deputátnfho stříbra 38 hřiven v oeně 558 zl. 55 kr. 2 den. Starodávný byl též zvyk poeýlati české komoře (31'/«), účetnictví (193/4), nejvýš, mincmistru, rentmistru, král. prokurátorovi Felixů Hadovi c Proseče a fiskálním přísedícím 55 V* kamene svíček (kámen po 4 zl.). Z peněz vydáno k umoření císařských výpůjček 4000 cl. r. a na službu nejvýš, mincmistra. Císařským patentem sníženy roku 1606 šestigroše na 17 krejcarů, proto odepsán z každého šestigroše 1 kr., a tedy ze zásoby v kase za 675 zl. 54 kr. sraženo 37 zl. 33 kr. NejvyŠšf mincmistr Přehorovský zdržoval se nejvíce v Praze; toho roku pobyl na Vlaském dvoře od 19. do 27. února. Všechen náklad na hutě a mincovnu obnášel 78.922 zl. 14 kr. 1 den., a poněvadž příjmů bylo 85.876 cl- 14 kr. 2Va den., zbylo užitku 6954 zl. 1'/, den. Stopujerae-li celý pochod sazení, tavení a louhování mincí, podivíme se značným schodkům stříbra v ohni i louhu, což svědčí o nedokonalé technice. Zřízeno sice přičiněním K. J. Krahe r. 1678 na Vlaském dvoře laboratórium nákladem 1300 zl. rýn., ale než ještě koncem října dohotoveno bylo, podezřívali nepříznivci snahn hormistrovu, tak že žádal nej vyššího mincmistra Jana Václ. svob. p. z Rheinburka, aby věc při císařském dvoru vysvětlil.*) Veliké ztráty při ražbě patrny z těchto příkladů z mincovního hospodářství Veta 1698. Toho roku vytlačeno ze 3725 hř. 7 lotů grošů v ceně 30.147 zl- 45 kr., ze 382 hř. 3 lotů 1 kv. krejcarů za 1904 zl. 58 kr. a ze 181 hř. 8 lotů 1 kv. dvojek čili půlkrejoarů za 686 zl. 30'/« kr. Do kelímku sazeno 5973 hřiven na groše, z toho vyrobeno cánů 5849 hřiven 7 lotů, při čemž byl při slitku schodek 47 hř. 7 1. 3 kv. Černých plátů zbylo jen 3888 hřiven 4 loty a odpadků při vystřihování jich 1970 hř. 2 1. 2 kv.; na to z 3807 hř. 4 1. 2 kv. bílých plátů ztraceno louhováním ve vinném kameni a soli 80 hř. 15 1. a 2 kv., načež vybito ze 3725 hř. 7 lotů grošů a z 81 hř. 13 lotů 2 kv. fraktů Čili změtených mincí, které zase k budoucím slitkfim s odpadky čili cizurami upotřebeny. Ze sazených 4973 hř. bylo grošů jen 3725 hř. 7 kv. Ze sazených 659 hř. 2 1. a 2 k v. vytlačeno jen 382 hř. 3 1. 1 kv. krejoarů a ze sazených 304 hř. 6 lotů na půlkrejoary zbylo jen 181 hř. 8 1. 1 kv. peněz.**) Aby umenšili ztráty tak značné, vybíjeli lehčí minci a vykázali r. 1698 o 64 zl. 26 kr. více mincí, než jak předepsáno. Z čeho vyhíjelí, vidno z konečného soupisn, který vykazuje 492 hř. 5 k rudného a taveného stříbra císařského 33 hř. 11 lotů 3 k v. nalezené ve *) Zprávy nejvyašlmu mincmistrovi- Kniha 6. 16. str. 478b a 479. •*) Za hřivnu groSä dostali Bmitmistr a mincíři 4*/, kr., sa hřivnu krejcaru 61/,' kr. a sa troj-níkové dilo po 10 kr. za hřivnu. 428 staré cis. hutí. Cizího stříbra koupeno jen 112 hř. 7 lotů l kv. fejnu, slito 17.715'/a zlatníku (%) hromadně odevzdaných 751 hř. 14 loto 1 kv. fejnu a 1092 zlatníka jednotlivě skoupených 44 hř. 15 1. 3 kv. fejnu a císařských hutí vydáno 2603 hř. 7 lotů Btříbrodárué mědi, jež obsahovala 46 hř. 2 1. 2 kv. stříbra fejnu. Závod hutí císařských na Pachu vykazoval za rok 1698 všech výloh 16.768 zl. 26 kr. a 1 halíř, kdežto příjmů vykázáno 15.479 zl. 34 kr. 2 hal. a ukázala se škoda z hutního hos podářstvf obnosem 1288 zl. 51 kr. 3 hal. jakož i předešlého roku vykázáno škody 1826 zl. 40 kr. a 2 den.*) Hutě pracovaly k minci Horské a dílem i k minci Pražské za správy tamější Matyáše Vaista, potom se zde tavívaly testy a zlatnické odpadky (grée) pražskému židu Israelu Duschencsovi. Šmitmistrem byl na Vlaském dvoře r. 1698—1702 Matouš Smahlo a jako starší mincfři a pregíři působili tu Václav Elsing nebo Elsnic a Václav Chmel. Udělali 19 verků grošových, 4 díla krejcarová (1., 8., 18. a 23.) a jen dvě díla troJDÍková (9. a 24-). Od připravení štybu a lití oánů dostávali za verk groSový po 36, 42 až 48 krejcarech a za verk krejcarový neb trojníkový po 30 kr.**) Železa koval Ondřej Puchle, měšťan a zámečník v Hoře Kutné, počítal za 16 párů po 48 kr. — 12 zl. 48 kr. Ondřej Ignác Rabenstein vyřezal 29 kolků (stoků) na groše po 3 zl. kus, 6 kolků (stoků) krejcarových po 1 '/a zl. a 4 stoky na trojníky po 3/4 zl. a vybral za ně z mince 99 zl. Jan Jiří Harnisch, mešťan a zámečník, je zoceloval a dostal za pár 9 kr. Mince bělena v měděném kotli, a poněvadž starý i po dvojí správě dobře nesloužil, koupen od Horského kotláře Wolfganga Fr. Werschhaueera nový kotel 115 liber těžký za 69 zl. a nová pánev železná k rozpalování plátů ve šmitně za 2 zl. 58 kr. a 4 zl. dáno z obého za práci. Kotlář přejal starý kotel 77 liber těžký jako starou měď po 20'/v kr. libru, kdežto novou měď účtoval po 36 kr. Tehdy stavívali dosti lacino. Pokryli nově celou střechu nad předním i zadním patrem bytu nejvyššího mincmistra a opravili střechu kaple sv. Václava, k Čemuž spotřebováno 46.000 šindelů po 1 zl. 21 kr. tisíc a 34.000 šindeláků po 1 zl. a mistr Vít Havíř, tesař, účtoval 146 zl. 9'/4 kr. Projděme si účet mincovny Horské, který za zemřelého horního hofmistra a úředníka mince Krištofa Jakuba Krahe sestavil JUDr. Jan Frant. Blovský jménem dědiců za rok 1700. Zbytku z roku minulého vykázal 114 zl. 20 kr. 3'/« den. a za cís. dolová stříbro Horské v jakosti 8—13 lotů po 10 tolarech aneb 15 zl. rýn. za hřivnu 8232 zl. 19 kr. 2 den. Za cis. měď stříbrodárnou 1325 zl. 51 kr. 2 den., totiž *) Dle summarafcb. v/tahä taveno r. 1694 v cis. hutích 15.741 centa rudy a obsahovala 1670 hřiven stříbra a 49 centa medi. V centu rudy obsaieno bylo 1 lot 2 kv. 3 pen. stříbra. Léta 1698 taveno 11.378 centa rudy, obsahující 916 hř. 13 lota stříbra í 30 centa medi. Cest rudy poskytl 1 lot a 1 kv. stříbra. •*) Příloha 40. k ůčtam za r. 1698 v horním archivu. 429 27* ea 31 centů 68 % libry médi po 41 si. a 97 Tra*, hf. 16 lotů 1 kv. 2 pen. stříbra lejnu, a po srážce 49 liber stříbra a 31 centů 19 % libry čisté mědi účtováno 1277 zl. 39 kr. 3 den., tedy dohromady 2603 zl. 31 kr. 1 den. (4 denáry za krejcar). K tomu za strhaného koně z hutí dal sedlák z PerStýnce 4 zl. 30 kr. a za 367,, truhly uhlí po 30 kr. i za dříví strženo 34 zl. 45 kr. Znrincováuo tříkrejcarnýeh grošu za 16.265 zl. 6 kr., krejcarů za 835 zl. 35 kr. a dvojek čili půlkrejcarň za 736 zl. 31 kr., 2 den., celkem za 17.837 zl. ryn. 12 kr. 2 den. Do mince Pražské prodáno za 2383 zl. 39 kr. 3 den. zrněné stříbrodárné mědi, a podobně Israelu Duschenesovi z Prahy 60 liber za 40 zl. 30 kr. Nájmu z mlýna ve St. Kolíně zaplaceno 260 zl. od Jiřího Ledna a obec Horská dala z mlýna u hutí 15 zl. Václav Dvořák ze svého mlýna, kde dříve byla cis. puchýrna, zaplatil 14 zl., Majd. Hertlova z mlýna, kde bývala cis. zagrovna, 11 zl. 40 kr., Fr. Trnka 12 zl. zpracLovny, kde bývala cis. puchýrna, a Matěj Novomlýnský z mlýna, kde dříve byla puchýrna cis., též 12 zl. nájmu, celkem 324 «1. 24 kr. Užitek s luk vynesl 150 «1. 43 kr. 1 den. a příplatku en dědiěnou štolu bylo 540 zl. 55 kr. 3 den. a z kováren cis. na Turkaňku 206 zl. 53 kr. Fr. Trnka z vyrobeného střelného prachu v dolech cís. spotřebovaného 18 ot. 55 liber po 3 zl. zaplatil dávky 55 zl. 22 kr. 2 den. Za dříví z Vamber-skýoh a Rychnovských lesů cís. 134 zl. 44 kr. a za střfbrodárnou med* Vrchlabskou 11 centů 67 lib. (stříbra 75 hř. 12 1. 1 kv. 2 pen.) 2039 zl. 34 kr. 2 den. Desátku ze stříbra dobytého na pozemcích stavů zemských vybráno 79 zl. 33 kr. 2 den. od hraběte Jana Rud. z Morzinu ze mědi stříbrodárné ve Vrchlabí dobyté a v zdejší minci prodané váhy 11 centů 67 liber. Všeho příjmu r. 1700 v minci bylo 34.796 zl. 45 kr. l'/0 d. Vydání vykázáno: za 12.864 centy rudy, v níž bylo 427 hř. 1 kv. stříbra, zaplaceno v erckaufu 4869 zl. 22 kr. (z toho z dolů císařských*) za 2628 zL 55 kr.) Pražský žid Israel Duschenes dodal 3 centy 6 liber testu a 6 centů 15 liber kamene obsahujícího stříbro a měď. Do hutí dodáno uhlí 7543 truhly po 30 kr., což činí 3771 zl. 30 kr. Krištof Herman, Václav Garttner, Mojžíš Creutzig a Jan Pauker dodali 94 centy 22 libry olova po 7 zl. 51 kr. až 8 zl., tedy celkem za 751 zl. 17 kr. 3 den. Výlohy za tavení vykázány obnosem 2334 zl. 34 kr. 3 d. a k hutěm koupen kůň od Jana Laudy z Chlumeckého panství za 60 zl. místo výše dotčeného predaného. Fišmistru Malešovskému zaplaceno za vodu 14 zl. ročně. vr«tn ? huti RnraWor. 59R hf. 7 lnt.fi v němž bylo 506 hř. 14 1. 2 kv. čistého, a vybity z něho groše. Počítá-li se za hřivnu 15 zl., vynáší náklad za stříbro 7603 zl. 35 kr. 2 den. Za střífero- *) Kutáno r. 1700 nákladem císařským v Horním Aroně (vytěSeno tu stříbra sa 6M al. 69 kr.), t Dolní Radosti (za 1066 ni. 66 kr.), v Proitředním dole Suchém (tta £88 al.), v Upřímnosti (za 88 al.), ve Fttrstbanda (ia 88 al.), v Prostřed. Aronfi (aa 47 al. 42 kr.), t Staré Tětkoatí (sa 619 sl. 67 kr.) a v N. Potrebe (sa 38 zl.) a vyHčiek 2688 sl. vyplacen s mince Horské d» ordinari dané nápojové hotové, jak stvrdili Řehoř Šal. ■ Hackl, berní, a Ferd. Alexíus, účetní. 430 dámou Horskou mód 5027 zl. 41 kŕ. a za Vrchlabskou 2030 zl. 34 kŕ. 2 den., jež obsahovala vil centech 67 librách 83 Praž. hřiven 15 1. 2 k v. 2 p. čistého stříbra, zaplaceno hraběti Morzinovi 2039 zl. 34 kr. 2 d. Za cizf stříbro pálené i pagameoty váhy 120 hř. 2 loty 3 p. lejnu po 20 zl. 45 kr. zaplaceno 2492 zl. 50 kr. K tomu staženo 3112 zlatníků*) váhy 189 hř. 13 lotfi 3 kv. aneb fejnu 133 hř. 6 1. 3 kv. po 21 zl. 15 kr., činí 2835 zl. 12 kr. 3 den. Také skoupeno jednotlivě 34 % zlatníku po 58% kr., 6 po 55 Vs kr., 68 po 54 kr., 377 po 48 kr., 1 po 42 kr. i a přívažkem za 403 zl. 44 kr. 1 den. Mincfři a pregéři vydělali 209 zl. 59 kr. 2 den.; všech šest dostali na avítivo 6 zl. a šroitmistr Matěj Šmahlo i vrátný Václav Chmel za přípravu fitybů 12 zl. 42 kr. Úředník počítal za 3832 hř. 2 loty 1 k v. slitků stříbrných na mince na každou hřivnu za 3 den. uhlí, tudíž 47 zl. 54 kr., avšak z toho bylo nahrazeno za 27 truhel k rozpalování cánů na válcovně (Strcckwerk) v hutích 13 zl. 30 kr., a tudíž účtováno za uhlí 34 zl. 24 kr. Vinného kamene zůstalo z r. 1699 ještě 153'/a libry a přikoupeno od Krištofa BaBzlera 1 Praž. cent 14 liber za 19 zl. 32 kr. 2 den. Při bělení černých plátů upotřebeno více soli než vinného kamene a spotřebováno jí 282 liber, kdežto kamene 188 liber. Za kelímky do Zellu zaplaceno 346 zl. 54 kr. (202 na 150 hř. po 18 kr., 125 na 125 hř. po 15 kr.) Zámečníku Ondř. Puchlemu zaplaceno za rozličné potřeby k minci 147 zl. 48 kr.**) a řezáku kolků Ondř. Ign. Kabensteinovi za 28 párů rozličných stoků***) 67 zl. 30 kr. Stoky k válení mincí zoceloval zámečník Jan Jiří Harnisch za 4 zl. 12 kr. (za 3 kr. pár). Z Vlastějovic (Hammerstadtu) koupeno 5 kusů (4 centy 11 lib.) vykovaných želez na nosidla pod železnou slévárnu, a sice cent za 7 zl. Potom udělal hrnčíř pee dotčenou a upotřebil k tom n hovězí krve a vlny stříhané do hlíny. Mincíři apotřebovali při válení cánů a prostřihovánf plátů i ražbě olivového oleje za 2 zl. 28 kr. 2 den. a k mazání ložiska na válcovně cánů spotřebováno za 17 kr. (2 libry) loje a na louče k svícení 4 kr. Za vymazování peci v komoře, kde se cány ve válcovně rozpalují, 1 zl. 12 kr. Za lis do úřadu dáno 32 kr. a za 4 lokte plátna na pytlíky pro peníze 20 kr. a ca 2 lokte na osoušení vybělených plátů 18 kr., za 4 dřevěné lopaty 14 kr. a za 1 libru křídy k vytírání kelímků 4 kr. Za 103 libry olova ku ahánění grece v malé peci v slévárně k tomu postavené dáno 7 zl. 43 kr. 2 den. a hutnímu účetnímu za tuto práci 1 zl. a za mnfli k témnž 7 kr. Cent olova kupován po 9 zl. 30 kr. až po 10 zl. rýn. Na opravu Vlaského dvora, zejména střech, naloženo r. 1700 — 126 zl. 49 kr. a na opravu mlýna v St. Kolíně 52 zl. 11 kr. -mJ--- 1 *) Dodávali je n */j *Wé I. Duschenes a Áron Austerlitx. **) Za 3 telesa na proráženi grošových plata po 26 si., s& dva piry váleli na cány 16 al. a sa ostření těles na prořezáváni plato 12 sl. 16 kr. •**) Na groše 19 po 8 zl., na krejcary 6 po l'/t sť. a na trojnlky 4 po % al. rýn. 431 Na fundaci ku sv. Barboře odevzdáno řádu tovaryšstva Ježíšova 242 zl. 40 kr., jak stvrdil rektor Max Formánek. Deputátu zasláno presidentu a radám komor *) české 29% hřivny stříbra, účetním České komory 11 hř., nejvýš, mincmistru Fr. K. br. Fřehořovskému z Kvasejovio 1 hř., kr. rentmistru Bed. Ferd. z Môstellu 1 hř. a kontroloru tamnímu Janu Motmannovi též 1 hřivnu., celkem 43'/„ hř. za 633 zl. 27 kr. 1 den.; pak 60'/« kamene svíček za 220 zl. 65 kr. (po 3 zl. 40 kr.). Všechen deputát vynášel 854 zl. 22 kr. 1 den. Z peněz zaplaceno cís. radě a komořímu, vicepresidentu komory české a doputovanému Fr. K. hr. Přehořovskému 1000 zl. dluhu a témuž služného za leden a únor r. 1700 dáno 333 zl. 20 kr. a potom od 26. února do konce roku nejvyŠšfmu mincmistru a perkmistru král. Českého a cis. komořímu Petru Fr. hrab. z Kokořovco (sic) 1693 zl. 9 kr. Kr. Jak. Krabe, hor. hofmistr, zúčtoval si zlepšeného služného 400 kop mffi. čili 466 zl. 40 kr. a 506 zl. 40 kr. jako služné úředníka mince a měřiče horního, k vydržování mincovního písaře, dvou koní, za dříví a svítivo, celkem 973 zl. 20 kr. Kvardajn Ondř. Tg. Rabenstein kvitoval služného 156 zl.**) a vrátný V. Chmel 39 zl. (45 kr. téhodně). Pensí vyplaceno jen 50 zl. 30 kr. a almužny 20 zl. Z povolení české komory královské dáno Příbramským k opravení kostela 200 zlatých. Za cestu do Prahy dostal Krahe od 20. ledna do 7. února 1700 po 3 zl. denně, celkem 51 zl., a kvardajn za odvezení deputátu do Prahy za 8 dní (tak i r. 1701) po ľ/a ad- — 12 zl., pak zaplaceno vozkovi Hlavovi za dovezení deputátních svíček 5 zl. Veškerých útrat bylo 39.079 zl. 45 kr. 1 den. a tudíž přesahovaly výdeje příjem o 4282 zl. 59 kr. 3'/« den., což se ostatně světle vidí z rozmanitých nákladů, jež komora česká ukládala Horské minci, ač zajisté tato pracovala s užitkem. Hlavně zmincováno Horské stříbro dolové, totiž z 841 hř. fejnu na groše bylo 506 hř. 14 1. dolového a páleného stříbra cís. a jen 119 hř. pagamentu a stříbra cizího 119 hř. a 19 hř. 12 lotů stříbra slitého z % (zlatníků). Toto sazeno u váze 2392 hř. 7 lotů s odpadky a frakty na 3232 hř. 15 lotů, z nichž vyrobeno 3143 hř. 15 lotů cánů, 2100 hř. černých plátů, 2048 hř. 10 1. bílých plátů a 2009 hřiven 14 lotů grošů, načež zbylo 38 hř. 12 lotů fraktů z 18 děl na groše. Na krejcary (dvě díla) upotřebeno 121 hřiven 9 lotů zásob grošových, 305 starých % a 135 hř. císařské mědi etříbrodárné, celkem 276 hř. 6 lotů, jež obsahovala čistých 58 hř. 4 loty. Z těch vyšlo 270 hř. 1 lot cánŮ, 176 hř. *) Fr. Hiarle a Chodfi, hra.be Stabik, barou Pols, baroni Vaclav a Fr. Vratiriavove, baron Kolovrat, hr. Guttenstein, hr. Breda, hr. Berchtolt, bar. Pocepichy", bar. Brandolinsk/, de Lazari, Strahl, Hastel, le Veneur, von Brahier, Jiltra, von Mues, Franchimont, Leix, Had b Proieöe, Becket-kamb, eekretiH Zucker, Stadler, Hurtleb a Bocek. **) Bral lihodnc 3 zl., v Vom SO kr. pHdavkn z* zkoulent rud v zakupu jich. 432 11 lotů der. plato, 169 hř. 14 1. bílých plátů a 167 hř. 13 lotů čili za 835 zl. 35 kr. krejcarů, jichž přes nařízení o 9 zl. 38 kr. více vybito. Na dvojky jinak trojníhy (3 díla) vzato 87 hř. grošů, 59 hř. 11 lotů krejcarů, 4 hř. páleného stříbra Horského, 1 hř. pagaraentu a 170 hř. cis. mědi zrněné, tedy sazeno 322 hř. 13 1. 3 kv. a cánů bylo 309 hř. 2 loty, z čeho! vyrobeno 208 hř. 10 lotů černých a pak 200 hř. 8 1. bílých plátů, z kterých vydáno 196 hř. 3 1. 1 kv. dvojek za 736 zl. 3ľ/3 kr., a tudíž o 12 zl. 16 kr. vfee vyšlo, než nařízeno. Celkem upotřebeno r. 1700 více dolového stříbra, totiž 506 hř. 14 lotů a 13 hř. páleného, než pagaraentu, jehož bylo 120 hř. 2 loty, a mincí starých (133 hř. 6 lotů a 19 hř. 12 lotů — 3601»/, kusu) a 1607 hř. Horské mědi z dolů císařských. Za Kr. J. Krahe složil účty za r. 1701 taktéž JUDr. Jan Fr. Blovský. Bylo to především vysvědčení kvardajna Ondř. Ig. Rabensteina, že z cis. hutí od huťmistra Nikodéma Hackla a hut. účetního Jana Davida Krahe dodáno po sedmnáctkráte 583 Pr. hř. 15 1. 1 k v. stříbra, v němž bylo čistého 565 Pr. hřiven 10 1. a 3 pen. čili 510 Vid. hř. 7 1. po 10 tolarech čili 15 zl. rýn., tedy za 7656 zl. 31 kr. 3 den. Horské mědi stříbrodárné dodáno 26 ct. 1073/4 lib. po 41 zl. za 1102 zl. 48 kr. 3 den., obsah ovávší 69 hř. 1 lot. 2 p. stříbra po 15 zl., tedy za 1036 zl. 3 kr. 1 den. Zrněné mědi Horské dodáno z cis. hutí na Vrchlici 15 centů 12 liber a za 694 zl. 36 kr. (cent po 46 zl.) prodána kotláři Horskému Wolfgangu Werschhau séroví. Do Pražské mince prodáno stříbrodárné mědi z císařských dolů 25 centů 65 liber za 2412 zl. 25 kr. Nájmu z mlýnů k r. 1700 dotčených přijato 354 zl. 40 kr. a louky Oselka a Kamenka vynesly 147 zl. 9 kr. 2 d. Desátku na Turkaňskou dědičnou štolu vybráno v cis. zákupu rud 502 zl. 23 kr. 1 Vs den. a tamže z kovárny byl užitek 124 zl. 23 kr., z prachu střelného v cis. dolech dal prachař Jan Trnka podílu 43 zl. 57 kr. (ze 14 ct. 78 liber roční spotřeby). Z bud ve St. Kolíně vybráno nájmu 18 zl. a za dříví z lesů Rychnovských a Vamberských s nájmem z vesnice Peklo přijato 143 zl. 11 kr. 2 den. Vrchlabské mědi stříbrodárné koupeno 22 ct. 3 libry Pražské váhy a prodáno do Pražské mincovny z toho 10 centů za 1720 zl. 40 kr. Desátku ze stříbra dobytého u Vrchlabí a z 22 ct. zrněné mědi u váze 141 hř. 14 lotů 2 kv. vytěženého zaplaceno cis. desátku 149 zl. od Jana Rud. hr. z Morzinu a syna jeho Maxmiliána. Zmincováných peněz přijato za 15.915 zl. 55 kr. a tudíž všechen příjem v mincovno Horské za r. 1701 vykázán 32.090 zl. 2'/« denáry. Mince váleny po 20kráte, a to dne 30. srpna 1701 vyváleno ze 178 hř. 11 1. 3 kv. sazeného stříbra 117 hř. 3 1. 2 k v. grošů a 2 hřivny 1 k v. fraktů nepotřebných, prvních za 943 zl. 9 kr. Mělo jich býti dle nařízení*) 161 ** z hřivny a tudíž vypadlo jich o 4 zl. 40 V4 kr. méně. (Byly jakosti 5 1. 2 k v. a 2 den. a z Vídeňské hřivny mělo se řfznouti 158J* černých plátů.) K nim upotřebeno 40 hř. 13 lotů stříbra páleného z cis hutí jakosti 15 1. 2 k v., tudíž čistého *) Celé toto nařízení uradí se k r. 1700 při slezském mincovnictvĹ 433 ■ ■ 41 lir, 7 1. 2 kv. 1 p., 05 hř. 12 1. odpadku a vyhozených peněz zrna třílotového a zlomků od Jiřího Peldřimovského z Leděe jen 2 hř. 4 1. 1 p. fojnu i Vrchlabské mědi 37 hř. 2 k v. obsahující 1 hř. 2 L 2 kv. čistého stříbra; tedy celkem sazeno 178 hř. 11 1. 3 kv. a v tom 62 hř. 13 1. 1 kv. 2 p. čistého, z čehož ulito 174 hř. cánii a vybito 121 hř. 6 1. černých plátů grošových. Dle nařízení nejv. mincmistra Petra hr. z Kok ořova daného z Prahy dne 29. srpna 1701 hornímu hofmistru Kr. J. Krahemu po přání komory české a pro potřebu obecnou mělo se zastaviti vybíjení grošů a pro nedostatek drobných krejcarů budoucně jen ty a pul krejcary vydávat!. Již od počátku roku řídili se v Horské mincovně potřebou lidu vydávajíce v 17 dílech ze dne 18. ledna, 9. února, 1. a 30. března, 18. května, 13. června, 6. a 26. července, 16. srpna, 9. a 20. září, 7. a 17. října, 3. a 21. listopadu a 5. i 29. prosince 1701 za 14.391 zl. 4 kr. krejcarů, tudíž o 78 zl. 48 '/4 méně, než nařízeno. Celkem zmincováno na krejcary 3494 hř. 5 I. 1 kv. sazeného stříbra aneb 655 hř. 2 1. 3 kv. 2 p. fejnu, z čehož bylo 431 hř. 2 kv. dolového a páleného stříbra z cis. hutí, ze starých grošů 24 hř. 1 kv. a z grošů od r. 1700 fejnu 20 hř. 4 I. 1 kv. 3 p. z trojníků tohoto roku vydaných (!) 13 hř. 1 1. 3 kv. 3 pen*), ze 533 % zlatníku starých čili 9/3 čistého 21 hř. 7 1. 3 kv. 8 p. a jen 67 hř. 4 1. 1 kv. pagaraentu a stříbrodárné mědi Horské 362 hř. 11 1. i Vrchlabské 2349 hř. 5 1. (zrna 70 hř. 14 1. 1 kv.); z toho bylo ztráty při slitku 67 hř. 14 lotů cizur a odpadků 1073 hř. 2 1. a nezdařilých peněz 38 hř. 1 lot, celkem do kelímku dáno na krejcary 4673 hř. 7 1., cánů bylo 4528 hř. 1 lot 1 kv., černých plátů 3117 hř. 5 1., bílých plátů 3013 hř. 1 1. 3 kv. a peněz dobrých 2963 hř. 7 lotů i 49 hř. 10 1. 3 kv. fraktů. Troj niky čili půlkrejcary (Zweýer) vydány dne 3. a 25. října za 317 zl. 40V. kr. a 264 zl. IV, kr., celkem za 581 zl. 42 kr. ze 263 hř. 14 1. 1 kv. sazeného aneb 37 hř. 1 lot 3 kv. čistého stříbra. Cánů Blito z 247 hř. 14 1. 1 kv., 169 hř. 15 1. 1 kv. černých plátů a 164 hř. 7 L 2 kv. vybělených, z čehož bylo 160 hř. 8 1. 3 kv. trojníků a 3 hř. 14 1. 3 kv. fraktů. Poněvadž mincmistr doptával se u české komory, jak má trojníky sázeti, odvětil mu nejv. mincmistr P. hr. z Kokořova, že mají míti zrna 2 loty 1 k v. a z hřivny Víd. že jich vyjde 421%; po vyběleni že mají býti 21otové 1 kv. a 2 pen. a vyjde jich 445ft/l0 na hřivnu, tak že hřivna čistého stříbra zmincuje se na 25 zl. Dolové stříbro a něco pagamentu má se zminoovati na krejcary a trojníky, a jen nejvýše % na groše tak, aby císaři vzešel užitek z každé hřivny aspoň 2 zl. r. Tím ee také úředník mince spravoval a ze 472 hř. 8 1. fejnu dolového stříbra jen 41 hř. 7 1. 2 kv- vzal na groše. Kromě toho užito na zmincování 23 hř. 6 1. 2 kv. starých zlatníků */„ koupených pagamentu 69 čist. hř. 8 1. 2 kv. a mědi Horské 362 hř. (4 hř. 3 1. 3 kv. eist, stříbra) a Vrchlabské 2473 hř. (74 hř. 9 1. 1 kv. čist. stř.). *) Zmincováno t r. trojníkft se 37 hř. 1 1. 3 kv. fejnn, ale v úhrnu se pak neúčtují. Oitatnft podobné zmincování nedávno vydaných minci znovu ze v účtech několikráte v těchto letech opakuje. 434 Také roku 1701 převyšovalo vydání 37.543 zl. 56 kr. 1% den. příjmy 0 5453 cl. 55 kr. 3 den. Zůstaly ovšem zásoby médi stříbrodárné, avšak celkem schodek 4282 cl. z předešlého roku, pak položky za rudu 4522 zl., za uhlí 4714 zl.t za vydržování hutí 2473 zl., za stříbro dolové a pálené 7087 zl, za Horskou med 4551 zl., za Vrchlabskou střfbrodárnou méd 3834 zl. stačily, aby opět schodek povstal, nečítnje v to ani zákupu cizího stříbra za 868 zl., stažených zlatníků či % za 477 zl., výloh mincovních 883 zl., oprav na mincovně nákladem 222 zl., depu-tátního stříbra a BVÍček za 875 zl. a služného úředníků a sluhů v mincovně v obnosu 1168 zl. 20 kr., pensí 38 zl. a výloh drobných 115 zl. 2 kr. K tomu ještě není účtováno služné nejvýš, mincmistra i fundace králů Českých kc kostelu sv. F. Barbory. Spočívalo příliš mnoho břemen na hospodářství mincovním a výdeje ca stříbro a méd Horskou zase vlastně plynuly jako užitek do české komory. Pro účel náš stopovali ebeeroe výlohy s mincováním. Šest mincířů a pregířů vydělalo ca rok dohromady 376 cl. 4 kr. 1 den. V kelímku bylo slito 5116 hř. 1 lot sazeného stříbra a k tavení i rozpalování cánů bylo potřebováno uhlí za 53 zl. 12 kr. Zámečník udělal do válcovny v hutích a do šmiten 13 párů válců, z nich 10 párů zůstalo v zásobě. Do válcovny objednán též nový stroj se dvěma válci k rovnání cánů ca 65 cl., protože starý stroj byl již chatrný. Železo na stroj onen koupeno v huti hrab. Morzina ve Vrchlabí. Kvardajn a řezák stoků Ondřej Ig. Kabenstein vyřezal 6 Stoků na groše po 3 zl. kus, 54 železa na krejcary po l'/g zl. a 7 stoků na trojníky po 3/4 zl., celkem si účtoval 104 zl. 15 kr. Tytéž stoky zoceloval měšťan a zámečník Jan Jiří Harnisch ca 10 zl. 3 kr. (za 9 kr. kus). Vlaský dvůr byl toho času již velmi sedlý; zřítili se za slévárnou kus zdi a znovu vystaven, též přikryta znovu stříška nad komínem v slévárně, omítnuta místnost pro oblékání kněze vedle kaple; také snesen štít na domě mincmistrovském vedle arciděkanství a vystavěn jiný a tesař Vít Havíř tam udělal dvě stříšky a pobil 7'/s tisíci šindela, jehož tisíc počítán za 1 zl. 30 kr. Do komory, kde mince bělena, opatřena stírka kamenná na vodu 3 lokte dlouhá, l3/4 lokte široká a l'/s lokte hluboká za 11 zl. 45 kr. a dovezli ji osmi koni z lomu do mincovny za 2 zl. Bývalý šmitmistr Tobiáš Labuška, který při minci na zraku utrpěl úhonu, dostával dříve pense 26 cl. jako starý tavič Michal Hut, ale prvý zase zraku nabyl a řemeslo své postřihačské provozoval, načež roku 1701 pense mu ujata 1 dostal jednou pro vždy dar 12 cl. Z almužny vzato 18 zl. a zasláno hrab. Thunskému, hejtmanu v Ledči, aby poddaných přiměl k rychlému dovozu uhlí; neboť na jaře pro nedostatek uhlí a špatné cesty netavili v císařské hnti na Vrchlici po 8 neděl. Způsobil tento nedostatek v dnbnn 1701 mnoho starostí a horní písař cestoval k okolním vrchnostem, aby uhlí zaslaly, též jim a nejvýš, mincmistru v té příčině prosebně 435 dopisováno. Nedostatek uhlí byl pak hlavní příčinou, proč zdejší huť a mince zanikly. Lesy byly daleko Široko již spáleny, z reservovaných Rychnovských a Vamberských lesů brzy na jaře nepřicházelo dříví uhlířům v Starém Kolíně a sedláci od Leděe a od Zbraelavic neradi jezdili tak daleko do mince, když dostali za truhlu uhlí jen 30 kr. Následkem toho v minci od 30. března do 18. května nemincováno. Po celý oas vlády oís. Leopolda I. vydávány v mincovně na Horách Kutných groše, též krejcary vybíjeny co rok až na léta 1078, 1679, 1683, 1685 a 1686. Pňlkrejcarů nevybíjeno jen r. 1680, trojnfky vydávány každého roku od r. 1682 do r. 1702. Kolik jich vybito, dalo by se snadno zjisti ti ze mzdy, jež mincířum vynesla 436 zl. 45 kr. 3 den. Nemíním však podrobnostmi unavovati a z rejstříku mincířského z let 1678 až 1702 za úřadování Krištofa Krahe vedeného uvedu některé podrobnosti. Rejstřík onen již výše dotčený obsahuje seznam slitků dle pořadí časového, váhu ulitých cánú, černých plátů, odpadků, bílých plátů, vyčtených peněz a účet ze mzdy mincířské. Léta 1678 vyčteno 2417 hř. 9 lotů grošů a 110 hř. 7 lotů 2 kv. půlkrejcarů, r. 1679 grošů 2137 hř. 8 1. a půlkrejcarů 56 hř. 8 1. 2 kv., roku 1680 grošů 327 hř. 11 1. a půlkrejcarů 25 hř. 15 1., r. 1681 grošových čer. plátů 4453 hř. 9 1. 2 kv., krejcarových 155 hř. 7 I. 2 kv. a pňlkrejcarových 109 hř. 13 lotů; roku 1682 černých plátů grošových 2514 hř., krejcarových 72 hř. 9 1. 2 kv. a troj niko vých 114 hř. 8 1. 2 kv.; r. 1683 zaplaceno mincířum za sdělání grošových plátů 231 zl. 35 kr. a za trojníkové 18 zl. 51 kr., podobně uvádí ee jen mzda r. 1684 totiž 249 zl. 13 kr. 1 d. za grošové pláty, 2 zl. 38 kr. za krejcarové a 30 zl. 5 kr. 2 den. za trojníkové, celkem 281 zl. 56 kr. 3 den.; r. 1685 za groše 307 zl. 46 kr. a za trojnfky 16 zl. 3 kr. 2 den.; r. 1686 za groše 243 zl. 49 kr. 2 den. a za t rojníky 29 zl. 20 kr. 2 den.; r. 1687 za groše 178 zl. 48 kr., za krejcary 22 zl. 14 kr. a pŮlkrejcary 11 zl. 28 kr.; r. 1688 za groše 238 zl. 41 kr., za krejcary 14 zl. 6 kr. a za trojnfky 9 zl. 1 kr.; r. 1690 zmincováno čer. plátů grošových ze 2685 hř. 12 1., krejcarových 61 hř. 8 1. a tropikových 95 hř. 11 l., r. J691 vydělali minoíři 629 zl. 18 kr. na groších, 20 zl. 9 kr. na krejcarech a 19 zl. 7 kr. na trojnících; r. 1692 jen 336 zl. 42 kr. na groších, 9 zl. 29 kr. na krejcarech a 20 zl. 33 kr. na trojnících ; r. 1693 — 879 zl. 20 kr. na groších, 20 zl. 24 kr. na krejcarech a 9 zl. 59 kr. na trojnících. Roku 1694 poprvé vybíjeli šestáky z 2100 hřiven 14 lotů 1 k v. černých plátů, kromě toho tlačili groše, pak 158 bř. 5 lotů 2 kv. plátů krejcarových a 146 hř. 4 1. trojníkových. Za zmincování jedenácti děl šestákových dostali mincfři 101 zl. 53 kr. 1 den. (Šestáky Horské zřídka vyskytují se ve sbírkách.) Léta 1695 dne 19. června ulili 780 hř. 1 1. 1 kv. a 12. srpna 301 hř. 11 1. 2 kv. cánů tolarových a bylo z toho černých plátů 644 hř. 8 lotů a odpadků (Schrott) 437 hř. 12 1. 2 kv. Půltolarových cánů slito dne 29. srpna 151 hř. 13 1., z čehož bylo 80 hř. 14 1. 2 kv. plátů černých a 70 hř. 12 1. odpadků. Za tolary a za půltolary dostali mincíři 35 zl. 5 kr. 1 den. Černých plátů na 436 Šestáky vybito 220 hř. 2 1. a za to zaplaceno i za sedmnáotníky mincířůni 83 zl. 55 kr. 3 den. Za grošové pláty zaplaceno 208 zl. 13 kr. 3 den., za krejcary 207 zl. 28 kr. a za troj níky 17 zl. 57 kr., celkem 552 zl. 39 kr. 3 den. Kromě toho ulito ze 2283 hř. 1 1. cánů scdmnáotníkových, z éehoŽ bylo 1552 hř. 7 I. 1 kv. černých platil. Léta 1696 vybili na třikráte z 1919 hř. 1 1. oánů 1280 hř. 9 1. ěer. plátu na sedmnáotníky nákladem 6 zl. 15 kr., na groše nákladem 474 zl. 7% kr., krejcary nákladem 22 zl. 58 kr. a na trojníky 12 zl. 10 kr. Krejcarových plátu bylo 227 hř. 13 1., trojníkových 80 hřiven a odpadků trojníkových vyčteno 42 hř. 8 1. 2 kv.. Léta 1697 vydělali mincíři na groších 286 zl. 44'/a kr., na slitku 230 hř. 3 1., krejcarů 14 zl. 50'/, kr. a na slitku 299 hř. 7 1. 3 kv. trojníků 30 zl. 20 kr. Roku 1698 dostali mzdy za groše 294 zl. 20 V„ kr., za krejcary 41 zl. 10 kr. a za trojníky 30 zl. 10 kr.; 1699 za groše 233 zl. 32'/a kr., za krejcary 17 zl. 13'/s kr. a za trojníky 31 zl. Léta 1700 za groše 158 zl. 20 kr., za dvě díla krejcarová 17 zl. 50 kr. a za tři trojníková 32 zl. 30 kr. Léta 1701 slito na grošové cány v 10. díle 174 hř., z nichž bylo 121 hř. 6 1. černých plátů a 52 hř. 12 lotů fraktů, za to krejcarů bylo 17 děl a vytepáno 3117 hř. 6 1. černých plátů za mzdn 320 zl. 2'/s kr.; trojníkových plátů po dvakráte 169 hř. 15 1. 1 kv. a fraktů zbylo 77 hř. 12 1. 2 kv. za 26 zl. 30 kr. a za groše 9 zl. 15% kr. Celý výdělek mincfřů vyplacen 357 zl. 4'/4 kr. Léta 1702 za správy Kr. Krabe zminoováno 14 děl. poslední dne 17 října. V 1. díle dne 9. ledna slito 131 hř. 6 1. na grošové cány, z niohž bylo 93 hř. 4 1. 3 kv. černých plátů a 38 hř. 4 1. 2 kv. odpadků. Ostatních 13 děl bylo na krejcary a vytepáno 3228 hř. 3 loty čer. plátů, za oož dostali 333 zl. 19% kr. mzdy a za grošové 7 zl. 7'/3 kr. Za správy hofmistra a úředníka mince Jana Bern. Wohnsiedlera slito pětkráte na krejcary, poprvé dne 6. listopadu 271 hř. a na všeoh 5 děl ze 1194 hř. 5 1. 2 kv., z čehož bylo 881 hř. 8 1. čer. plátů. Mincíři dostali za krejcary 86 zl. 52 kr. mzdy. Tedy celkem vytepáno za rok 1702 černých plátů krejcarových z 4039 hř. 11 1., a mincíři dostali 420 zl. 10% kr. mzdy. Trojníků (dvojek) slito dne 8. prosince 80 hř. 3 1. 2 kv., z čehož bylo 55 hř. 6 1. černých plátů a 24 hř. 15 1. 1 kv. odpadků, zač dostali mzdy 9 zl. 10'/« kr. Pražská mincovna za císaře Leopolda I. byla málo činná. Nebylo€ stříbra rudného na snadě, a stroje byly v Hoře lépe zřízeny. Vedle toho stálý nedostatek hotových peněz a zakládání mince mincmistry odpuzovalo prodavače pagamentů, a mincovna teprve po zřízení válcových a vřetenových atrojů za císaře Josefa I. a Karla VI. opět nově rozkvétala. Nejhojněji raženy dukáty a groše. Léta 1662 vybito v Praze též něco vzácných ted dvoudukátů!(Tab. LXXXVIIL obr. 849.). Tobiáš Schielle, řezák želez, dostal r. 1671 za 3 stoky a 6 svrchních želez 3 zl. 22 kr. 2 p. Jindřich Glageman, řezák kolků, dostal r. 1671 (za 5 čtvrtletí) 437 10 zl. 37' \ k r. za 6 stoků na groše po 22kr., za 15 vrchních želez po 22 V2 kr. a pak za vyřezané 3 páry kolků do drukverku 2 zl. Téhož caeu byl Jan Raben-stein ěraitmietrem a za 5 čtvrtletí od října 1670 do prosince 1671 dostal 65 zl. služby a 30 zl. deputátu. Do hospodářství mincovního půjčil Ant. Janinalli 6104 zl. 54 kr. a z cis. rentamtu dostal zálohu 4000 zl. rýn. Vybito bylo 3003 kusy dukátů, za každý dostal šmitmistr J. Rabenstein 1 kr. Léta 1671 epracovali mincí n se šmitmistrem 320 hř. 6 lotů černých plátů a dostali za to 48 zl. 3 kr., a kyeíři za každé čtvrtletí 3 zl. Janinalli vykázal r. 1671 vydání 16.551 zl. 16 kr. a příjmů 17.648 zl. 69 k r. 23/4 den., pročež byl zbytek 1097 zl. 43 kr. 23/4den. Za stříbro vyplaceno 6281 zl. 16 kr. (po 19 zl. hřivna čistého). Dukátů po 3 zl. vybito 21. srpna 263 kusy a 12. prosince 1671 2629 kusů. Získáno na nich 33 zl. 15 kr., a 28. prosince ječte 210 kusů s užitkem 5 zl. 4 kr. 1 den. GroSů raženo 161—163 z hřivny. Od 20. listopadu 1671 vybito jich dno 20. listopadu ca 453 zl. 45 kr., dne 12. prosince za 2298 zl. 15 kr., dne 28. prosince za 256 zl. 7 kr., dne 29. prosince za 1151 zl. 21 kr. a dne 30. prosince za 968 zl. 30 kr. Zkoušky činil kvardajn Jan Jindřich Bretdkam. Mincmistr Antonín Janinalli*) často zakládal pokladnu mincovní. Příjmů bylo 14.238 zl. 3 kr. 2 d., výloh 13.162 zl. 11 kr. 3'/* den.; zůstalo tedy 1075 zl. 51 kr. 2 V, den. Stříbra dodali Lôbl Meieel, Samuel Duschenes, Jakub Prager, Zachl, Jak. Jaitele, Israel Duschen, von Wallenrode, Šalomoun Thorner, hrabě Galaš, Marek Herberk, Sinai Pikh a jiní za 10.161 zl. 19 kr. 1 '/„ den. Dukátů zmincováno (jakosti 23 kar. 8 gr) na čtyřikráte 1410 kusů po 3 zl. v ceně 4230 zl. rýn. Stříbro sazeno 11 krátě na groše, jichž zmincováno za 8386 zl. 37 kr. Hřivna vybita v ceně 162 až 165 zl. rýn. Kelímky měli z Hafner-Zellu a spotřebovali jich za rok ze 179 kusů 30. Jan Rahenstein, šmitmistr, kvitoval, že obdržel za zmincování 55 hř. 12 lotů zlata od října 1670 až do konce 1672 z každé hřivny 2 kr. t. j. 1 zl. 51 kr. Jindřich Glageman, řezák Želez, dostal za 63 svršky na groše po 227« kr. 23 zl. 37 V, kr., za 18 stoků pod péro 6 zl. 45 kr. a za dukátový stok 45 kr., celkem 31 zl. 7'/« kr. Železa dělal zámečník Jiří Mathias i zoceloval je zámečník Jiří Ant. Kolbenburg. Mi Pražská mincovna po roce 1670 ochabovala v ražbě; tak od 3. května do konce r. 1673 vybito na třikráte jen za 5750 zl. 6 kr. grošů, krejcarů z 20 hřiven 8 lotů fejnu za 96 zl. 57 kr. a dukátů po čtyrykráte 1406 kusů v ceně 4218 zl.**) *) Janinalli měl v pečeti znak rozp&lený, svrchu pul orla dvonhlavého a dolní pole kolmo dělené. Z helmu vystupovalo päl lilky. **) Dotyčné ůěty zachovány v městském archivu kr/il. hor. města Hor Kutných v odděleni horním. 438 Roku 1674 vytepáno grošů z 1552 hř. 4 lotS za 12.578 zl. 3 kr., šestáků z 3277 hř. 8 lotů za 28.071 zl. 54 kr., patnáctníkň z 513 hř. 4 1. za 5057 zl. 30 kr., tolaru ze 125 hř. 8 lotů 1214 kusů v ceně 1821 zl. a dukátu z 11 hřiven 6 lotů 1 kv. zlata 018 kuaů v ceně 2754 zl. Celkem tedy všech peněz za 50.S82 zl. 27 kr.. kdežto v Kutné Hoře téhož roku jen za 19.536 zl. peněz vybito. Následujícího roku vytepáno po pětkráte grošů za 4251 zl. 5 kr. a dukátů na třikráte 1575 kusů za 4725 zl. rýn., totiž dukát po 3 zl. rýn.*} Raženo tudíž t. r. v Hoře čileji; neboť vydáno za 18.777 zl. mincí. Dne 30. dubna 1676 ujal kvardajn Krištof Krahe úřad svůj v Pražské mincovně a za něho vybíjeny groše a dukáty jakosti 23 kar. 8 gr., jen poslední slitek, osmý, byl jakosti 23 k. 9 gr.; takých dukátů vybito 268 kusů. Grošů vytepáno za 3014 zl. 36 kr. a dukátů 3775 kusů. Léta 1677 v Pražské minci vybito grošů za 2168 zlatých a ze dvou slitkň zlata, kvardajn cm Krištofem Krahcm vydaných, vytepáno 586 dukátů jakosti 23 karátů 7'/g grenu. Však již 29. prosiuce 1677 oznámila dvorská komora České komoře císařské rozhodnutí, že Pražský kvardajn Krištof Krahe jmenován místo zemřelého Řehoře Leop. Hackhla úředníkem mince a správcem zákupu rudného v Hoře Kutné.**! Mincovna zřízena r. 1680 v Celetné ulici v rozlehlé budově, v místech, kde nyní nalézá se c. k. zemský obchodní soud, a zde mincováno až k roku 1784. Hospodářství mince Pražské r. 1686 přejalo z roku minulého 122 zl. 24 kr. Vybito dvougrošů na čtyřikráte za 5390 zl. 36 kr. Za stříbro po 18 zl. za hřivnu fejnu zaplaceno 4962 zl. 20 kr. Jan Ant. sv. p. z Janinalli dostal deputátu 70 zl., kvardajn Jindř. Glageman 49 zl. a šmitmistr Michal Pfrogner 30 zl. Dodáno též stříbra od kníž. Piccolominiho 153 hř. 8 1. fejnu za 2817 zl. 25 kr. Zmincováno bylo jeu 276 hř. 6 1. 3 kv. 3 d. stříbra a 5 hř. 14 1. zlata na 472 dukáty po 3 zl., což činí 1416 zl. rýn. Horské mědi sazeno 280 hř. 11 1. a zbylo 210 hř. 6 1. Kominíkem při minci byl Vilém de Martini a bral 16 zl. ročně. Janinalli vedl ai velmi rozhodně vůči české komoře, a žádal r. 1686, aby mu zasláno bylo stvrzení, že složeny byly účty mincovní z. Pražské mince, kteréhož již za 15 let není vydáno.***) Všech výloh bylo 5269 zl. 13 kr. a zbylo 259 zl. 5 kr. I d. Léta 1687 zmincováno za 13.684 zl. dvougrošů, pak 103 kusy dukátů, jichž šlo 80 7a na Vid. hřivnu a z kterých císaři k užitku odváděno po 179 kr., totiž 3 zl. 18 kr. 2 d. Všech peněz vybito za 13.946 zl. 23 kr. 3 d. Stříbra dodáno za 7144 zl. 55 kr., v tom 468 hř. 4 1. od hrab. z Altheimbu *) Kromě jiných odraženj r. 1675 deaítídukity a r. 1676 pětidnkáty se znamením I, které nalésají se v kabinetě mincovním Nejv. jdi. domu ve Vídni a na .tab. LXXXVII. obr. 844. a na tab. LXXXVIII. obr. 847. le uvádějí, byvše nám laskavě kustodem slov. p. Karlem Domanigem otištěny. •*} Zprávy nejvyailrau mincmistru v horním archivu. Kniha 6. 15. str. 168. ***) Archiv c. k. puncovníbo úřadu o. 87 a pak jde stále číslování tak dále. Janinalli sde pečetil anakem, v nfimi se vidí dvě hlavy volské a na příčném břevnu uprostřed 3 Stoky, pak dva helmy nad štítem, s nich* pravý okrášlen křídly a levý kladívky skřípenými. 439 dle Augsburské zkoušky 13 zl. 30 kr. za Pražskou hřivnu. Mohl prý obdržcti v Olomouci za lot vid. 59 kr. Ve 2 centech 60 lib. Horské médi nalezeno 7 hřiven Praž. 2 kv. stříbra za 205 zl. 36 kr. 2 d. Hřivna Vid. placena po 18 zl. Kvardajn Jindřich Glageman za tři páry dvougrošovýoh stoků dostal 9 zl. Ve válcovně táhl kůú po 34 dní stroj za 42 zl. 30 kr. mzdy (po 1 zl. 15 kr. denně). Mi netři pracovali 115 dní (po 15 kr.) za 28 zl. 45 kr. Libra soli k Ioužení kupována po 23/« kr. a spotřebováno jí na 2583 hř. sazených 84 libry. Všech výloh bylo 13.597 zl. 13 kr. 3 den. a zbylo 356 zl. 7 kr. V Pražské mincovně koupili r. 1688 čistého stříbra páleného 29 hř. 4 l. za 532 zl. 58 kr. Kverkové Jáchymovští od P. Marie dodali 19 hř. jakosti 14 1. 2 kv. za 352 zl. 58 kr. a Jan Vil. Diezs z Diezfeldu Horského stříbra deputát-ního za 72 zl. Pagamentů koupili 283 hř. 1 lot fejnu za 5222 zl. 42 kr. 3 d. Sazeno bylo dvakráte na dvougroše 415 hř. 1 I. a vybito za 2462 zl. 36 kr. dvougroěů a za 1400 zl. 6 kr. grošů. Če3ké komoře odvedeno 2500 zl. a za zrněnou měď Jáchymovskou účtováno 1023 zl. k dobru magistrátu Jáchymovského. Kvardajn Jindř. Glageman*) dodal dva páry stoků (nač?) k tlačidlu po 3 zl. Vedle toho vydělal řezák Ondřej Ig. Rabenstein 9 zl. 45 kr. Karel Bern. Kuttenauer dostal za dvě úplné přípravy (Rústungen) na dvougroše a groše 17 zl. 30 kr. Koupen nový měch do slévárny za 10 zl. Z Kutné Hory přišlo z nařízení České komory r. 1688 šest mincířů, kteřf dílo grošové vybili a dostali kromě obyčejných 9 kr. z hřivny za 4 neděle, co v Praze pobyli, aby měli na stravu a doma pro ženu a děti, ku pomoci 12 zl., celkem 38 zl. Formanu, který vezl z Hory a zpět kotel na vyvarování do běla, zaplaceno 2 zl. 30 kr. Za novou vanu k lití cánů dáno 1 zl. Není v účtech z let těchto již nikde zmínky o šitých barchanech. Všech výloh bylo 7377 zl. a zbylo 365 zl. 2 kr. Léta 1689 zase málo v Praze mincováno. Řezák Jindř. Glageman udělal dva páry kolků na šestáky ku tlačidlu za 6 zl. Vybito dvougrošů v 15 dílech za 21.371 zl. 30 kr. ze slitků 4140 hř. vážících a z 2618 hř. černých plátů. Jan Krist. Windt, hodinář, zřídil stroj k ražbě za 16 zl. Po výlohách 21.238 zl. 29 kr. 3 d. zbylo 3498 zl. 2 kr. 1 d, což vykázal mincmistr Matouš Vaist,**) který již za r. 1688 účet složil cis. komoře. Roku 1690 dodal Jách. Duschenes 636 dukátů lehké váhy po 3 zl. 27 kr. a z těch vybito 637 dukátů po 3'/n zl., čímž získáno 31 zl. 51 kr. Dále ještě vybito Dan. Maršalovi, Ant. Träxlerovi a Jách. Joslovi a Tom. Pertschnerovi z 15 hř. 10 L 456 dukátů s užitkem 22 zl. 45 kr. Isr. Duschenesovi b Jách. *) Mél v pečeti kotva a nad tralmem pfll lva, jak klíče drtí vedle HFI ON. *•) Měl na pečeti mule ■ hákem v Itítu a nad helmem put lva ■ háky a vedle MI V. 440 Jofilovi c 10 hř. 808 dukátft a Jách. Joslovi z 5 hr. U i. 2 kv. 462 dukáty, c nichž vybráno po 3 kr. 23 zl. 3 kr. za ra^bu. Dvougrošů vybito za 2629 zl. 42 kr. Celkem přijato hotových peněz 6408 zl. 13 kr. 1 den. a za stříbro dáno 2007 zl. 58 kr. ' Všech výloh bylo 2332 zl. 13 kr. 2 den. a zbylo 4075 zl. 59 kr. 3 den., pak 3464 hř. stříbrodárné mědi, 147 hř. vin. kamene a ze 320 kelímka spotřebováno 40*) Správu Pražské mincovny vedl od r. 1687 mincmistr Matouš Vaist. Po jeho úmrtí r. 1694 nalezeny nepořádky v jeho účtech, jež zjistil v komoře účetní v Praze Jan Václav Dietzler. Za správy M. Vaista vybito r. 1692 ze 3 elitků 1616 dukátů jakosti 23 kar. 8 grenu Na 19974 dukátu vzato zlato dobyté u Hor Kašperských. Mincovna šla chabě, neboť vybito šestáků (dvougrošů) jen za 4673 zl. 30 kr. Koupeno v starém stříbře také 8000 plecháčů (starých českých grošů), jež obsahovaly 317 hřiven 2 loty a U kv. fejnu v eeně 5866 zl. 53 kr., tedy hřivna za 18 V. zl. rýn.**) Kolky dělal dílem kvardajn Jindřich Glageman (4 páry spodních želez na šestáky a dva svršky na pětidukáty, vše za 15 zl. rýn.), dílem někdejší Kutnohorský řezač Ondřej Ignác Rabcnstein (štok a vrchní železo na dukáty a čtyry páry kolků na šestáky za 13 cl. 30 kr.). Šmitmistr Michal Pfragner za zmínce vání 20 hř. 1 lotu zlata na 1613 dukátů dostal po % kr. ca kus, tedy 17 cl. 37 kr. Kromě toho dostával se svým pomocníkem slitkové pečeně (Gussbraten) ca odměnu roční 12 zl. Za mincmistra Řehoře Egerera začato rokem 1695 a 1696 s čilejším vybíjením tolarů a půltolarů, což až k r. 1702 a 1703 pokračovalo. Císař Leopold I. chtěl nepořádek u vnášení lehkých mincí staviti a vydal několik valvačnfch ediktů, v nichž oznamována hodnota lehčích mincí proti dobré minci. Ale i tyto výnosy obcházely cizí, podvodné mincovny, dávajíce raziti pěnice se staršími letopočty, jaké dotčenými edikty zapovídány nebyly. Konečně když ani přísný mandát, v Augsburku r. 1689 21. října vydaný, proti lehkým s/3 a '/3 tolaru, pak půlkám a čtvrtníkům, kterým se obecně zlaté (Guldiner) říkalo, vydány minoovní patenty ze dne 25. dnbna a 19. cáří 1695, kterými úplně zapověděny a z oběhu vzaty dotčené mince. Jaké množství nehodných peněz staženo v mincovnách, vysvítá ze seznamu Pražské mincovny v archivu Horském, dle něhož od 5. července r. 1695 do 13. ledna 1696 staženo zlatých za;13.886 zl. rýn. a sedmišilinků za 26.720 zL rýn. *) Kominíkem byl Antoni Canalino a dostal 6 zl. •*) Léta 1717 -skoulel k roskatn dvorní komory Pražský mincmistr Leopold Scharf a našel je proti tolaru takového «ma: Groše krále Jana v cení 16 kr. í% hal., grože cis. Karla IV. sa 12 kr. 8 hal. a g rose kr&lft Jiřího a Vladislava II. sa 6 kr. 2*/«, hal. (Becher I. 147.) 441 2% kr., jež vážily před tavením 17.881 hřivnu 1 lot, a jsouce jakosti 10 loto a 1 kventl až 10 lotů a 3 kvenllc, obsahovaly stříbra fejnu 11.827 hřiven 11 lotu.*) Učiněny značné oběti ku nápravě mince, škoda však, že všeobecná peněžní kalamita a vliv jist/ch ziskuchtivých stran tyto dobré úmysly ochromoval. Vážným poradám o minci, zvláště jak by se stavil vývoz veliké dobré mince (spccis), jež svolala dvorská komora do Vídně dne 8. března 1702, obcoval také Pražský mincmistr Řehoř Egcrer, zkušený Krištof Brcttschneider, mincmistr z Břehu, a Vratislavský mincmistr Wackherle vedle Kutnohorského kvardajna Ondřeje Rabensteina. Zásoby stříbra čistého léta 1700 v minci Pražské vykázány obnosem 5596 hř. 14 1. 3 kv. a v tom bylo 159 hř. 14 1. obsažených v mědi Horské. Z toho k mincování r. 1700 upotřebeno 5547 hř. 4 I. 3 kv. a zůstalo v zásobě 49 hř. 10 lotu 2 d. Dukáty raženy 18. června z 12 hř. 11 1. 2 k v. zlata, jakosti 23 kar. 8 gr. a v tom upotřebeno 1 I. 2 kv. cizur z r. 1699 zbylých. Vyčteno 1020 dukátů po 4 zl. a přebito o 3 zl. 5 kr. Podruhé vyčteno 1160 kusů, tedy celkem 2180 dukátů. Za mincmistra Řehoře Egerera mincováno v Praze čile, neboť vykázáno za 33.797 zl. 10 kr. zmincováných peněz kromě dukátů, které vynesly 109 zl. rýn. užitku a nadbytek 3 zl. 5 kr. výše dotčený. Grošových děl bylo nejvíce, totiž 48, a obyčejně jich vytlačeno za 2000 až 3708 zl. Poslední dílo bylo ze zbytků děl 46. a 47. za 2062 zl. Krejcary byly stříbra třílotového a ve čtyřech dělech zmincováno jich za 153 zl. 16 kr., za 221 zl. 49 kr. (váhy 48 hř. 12 lotů), za 240 zl. 13 kr. a za 380 zl. 8 kr., tedy celkem za 995 zl. 26 kr. (V účtech omylem jen 3 díla.) Průbných grošů bráno z krejcarů 24 kusů z každého díla. Půlkrejcarů vydáno na čtyřikráte za 399 zl. 38 kr. Stříbro dodávali do mince Tsák a Veitl Goldschmidtové, Selig Josl, Rnebin Jáchym Eitlitz, Abr. Grotte, Meyeel Prandeis, Berl Goldschmidt, Rubín Straške, Israel Duschenes, Banet Náchod, Aron Aueterlitz, Jos. Nikoltspurg atd. Hřivna čistého placena po 21 zl. Jako příměsi potřebováno obyčejně Horské mědi, které dodal Krištof Jakub Krahe 39 centů 92 libry čili 8620 víd. hř. 15 1. a spotřebovali ji r. 1700 — 8085 hř. 13 1. a platilo se za cent 40 zl. Jindř. Kčppl, měšťan z Khalschingu, dodával kelímky. Do rentamtu dodáno hotově 1500 zl. rýn. Ondřej Pnohle, zámečník v Hoře Kutné, dodával 7 válců velkých po 11 zl. 30 kr. za 172 zl. 30 kr. a 8% páru malých válců po 7 zl. 15 kr. za 59 zl. 37 kr. 3 d. Jan Jiří Fássler 38 párů stoků na groše po 1 zl., 24 průbojů na groše zostřil za 9 zl. 39 kr., 4 železa na půlkrejcary, pár za 45 kr., k ručnímu štrek-verku zhotovil silný gurbl (kliku) za 1 zl. 10 kr. a 8 nových průbojů na groše po 54 kr., celkem účtoval 119 zl. 32 kr. Michael Pfrogner, šmitmistr, byl v minci zaměstnán ještě za císaře Ksrla VI. *) Do Horské mincovny posláno s účtárny v Prase dne 9. července 1696 sedmiiilinku po % sL ryn. u 13.000 xL a valily 848 hř. 14 1., jakosti 10 lotu 9 kv. Roztavili je a vybili s nich tolaru. 442 Řezaó kolků umělý, Jan Jiří Rilter, kvitoval r. 1700 za kolky 111 zl. 30 kr., ale jeho k vi tance speČeténá není v přílohách.*) Kvardajn Jan Bern. Wohnsiedler v Kutné Hoře také přijal z mince 49 zl. za měď. Výloh ee zmincováním 27 hř. 4 1. 2 kv. saz. zlata a 27.234 hřivny 3 1. 1 kv. aaz. stříbra (z každé hřivny 2 kr.) bylo 908 zl. 43 kr., celkem 3497 zl. Léta 1701 za mincmistrování Ŕ. Egerera vykázáno stříbra z r. 1700 49 hř. 10 1., skoupeno 5324 hř. 2 1., v Horské mědi bylo 128 hř. 4 I. 1 kv. čistého a z grecu vyloučeno 11 hř. 1 1. 2 kv. 2 p , celkem 5516 hř. 2 I. 3 k v. 1 p. a z toho zmincováno 5496 hř. 15 I. 1 kv. Dukáty vybíjeny třikráte, 27. dubna 713 kusů, 2. září 814 kusů a 28. října 290 kusů po 4 zl., celkem 1823 kusy. Šlagšacu přijato po 3 kr. z kusu 91 zl. 9 kr. a nadbytek vynesl 2 zl. 40 kr. Všech mincí s tímto užitkem přijato za 122.075 zl. 32 kr., a to bylo 44 děl grošových, 10 krejcarových. Za stříbro dáno 113.267 zl. 44 kr., za Horskou měď mincmistru Kr. J. Kraheovi 4133 zl. 5 kr., spotřebováno mědi 7559 hř. vid. Mincfři dostali za zmincování 10.385 hř. 1 1. Ke 100 hř. plátů černých dáváno 20 lib. soli a tato kupována po kr. za libru, spotřebováno jí za 88 zl. 45 kr. Cent vinného kamene prodal J. Ig. Hueber za 16 zl. rýn. Od zmincování dukátu po kr. od kusu dostal Mích. Pfrogner, šmitmistr, 19 zl. 32 kr., a týž dostal z každé zmincované hřivny stříbra (5496 hř. čistého) grešli, tedy celkem 68 zl. 42 kr. 3 d. Do komory české vyplaceno 1000 zl. Horský zámečník Pudile dodal 26 velkých válců po 12 zl. a 7 párů malých po 8 zl., i postavil štrekverk s hlavním dílem a dvěma zásuvkami za 19 zl. Za kelímky kvitovala Anna Kat. Paravicini roz. Wolkramm 2 zl. 45 kr. Kolky na dukáty ryl Bened. Rudolf Hoffmanu, řezák želez a erbů, a to zhotovil 2 páry a jediný štok za 10 zl. Železa na kolky robil Jan Jiří Fässler, zámečník pražský, a účtoval 16 zl. 24 kr. (jen 15 zl. mu dali). Mezi jiným zhotovil pár želez na čtvrtdukáty za 1 zl. 30 kr. Na dukáty a jinou minci nejvíce želez zhotovil Jiří Bertl (Pärtl), který r. 1701 přijal z mince za dílo 100 zl. 55 kr. Řezák kolků Jan Jiří Ritter dodal 55 párů a 1 štok na groše po 2 zl. a dva kolky spravil za 39 kr., 3 páry kolků na dukáty po 3 zl., 5 párů na krejcary po 1 zl. 30 kr. a pár na pňlkrej-cary za 45 kr., celkem účtoval 128 zl. 54 kr. a krásnou svoji pečeť na kvitanci přitiskl.**) Ani na kominíka Bart. de Martini nesmíme zapomenou ti, že od konce 17. století do r. 1720 brával z mince 12 zl. rýn. ročně a spečetil kvitanci čtyř- *) Archiv cis. mincovny Pralaké vek. pnncovaím utadé na Staroměstském náměstí. Účty č. 99, *•) Archiv mince Pražské Nro. 100 príloha & 19. 443 28 bokou pečetí, v níž na Štítku renaíssančním, zaokrouhlém, spatřuje se rozkřídlený pták na skále se štětkou (?) v zobáku. Nad ním B D M. R. Egerer přijal jako deputát na dříví a kancelář 70 zl. rýn. a přitiskl pečeť s písmeny G I I A E I V W nad znakem. Léta 1702 vykázáno 2926 hřiven stříbra skoupeného, z něhož zmincováno 2918 lir. 10 1. a Horské mědi 2212 hř. 14 1. Dukátu vybito na dvakráte 18. července 723 a 16. října 229 (z 2 hř. 14 1 3 kv.), celkem 952 kusy po 4 zl., a bylo z nich 47 zl. 36 kr. užitku. Grošů bylo 18 děl, tolarů z 8 děl 12.2513/4 kusu po 2 zl. Prvé, druhé, třetí a čtvrté dílo tolarové šlo za sebou ve dnech 28. června, 13. a 28. července, pak 9. září. Mezi čímž grošů nevybíjeno od 12. máje do 14. září 1702. Na tolarech vyděláno 2294 zl. rýn. Patnáctcfků čili pětinásobných grošů vydáno v desíti slitcích za 22.810 zl. rýn. Půlkrejcarň vyraženo z 24 hř. bílých plátů za 83 zl. 57 kr. 1 den. Všech mincí vyraženo za 65.280 zl. 13 kr. 2 den. Stříbra skoupeno za 61.478 zl. 14 kr. 3 den. a za měď Horskou zaplaceno 492 zl. 21 kr. Ondřej Puchle z Hory dělal válce k minci Pražské, Jiří Pärtl železa a jiné dílo zámečnické za 120 zl., Šimon Puesl a Jan Svrbí - za ražení grošů přijali 25 zl. 11 kr. Celkem pracovalo v minci pět pregéřů. Šmitmistr Michal Pfrogner a Eliáš Auer dostali za zmincování 737 hřiven 9 lotů na tolary a půltolary po 3 kr. za každý 36 zl. 52 kr. 2 d. a pak zase za 336 hř. 11 lotů 16 zl. 50 kr. Mincíři si vydělali za zmincování 11 hř. 15 1. zlata a 10.591 hř. stříbra 353 zl. 27 kr. 2 d., a pak z černých plátů 6583 hř. pomocí soli vyběleny pláty bílé. Soli vzali na 100 hř. 20 liber, libru po 3'/4 kr. Všech výloh se z mincováním bylo 1768 zl. 4 kr. 2 d., a všeho vydání v mincovně 63.738 zl. 40 kr. 3 den., tak se vykázán zbytek 1542 zl. 2 kr. 3 d. J. Bernard Wohnsiedler působil v Praze jako k var daj n až do října 1702, načež ujal tento úřad Ig. Ant. Putz. Zámečnické potřeby k minci opatřoval Jiří Pärtl, měšťan. Zejména zhotovil 40 želez na groše po 1 zl. O. Puchle v Hoře zhotovil 15 válců za 6 zl. Jan Jiří Ritter r. 1702 vyryl 4 páry kolků na dukáty po 3 zl., 1 pár na tolary a 1 pár na půltolary za 5 zl., pak 16 párů. grošových kolků po 2 zl. a pár na půlkrejcary za 45 kr., celkem přijal 57 zl. 45 kr. Kvitance Ondřeje Tg. Rabensteína, řezáka kolků, ze 492 zl. 21 '/t kr. jast jen v seznamu, v přílohách účetních však jsme se jí nedohledali.*) Léta 1704 vybito dne 20. února 1030 dukátů, dne 7. dubna 655 po 4 zl., dne 10. června 787, dne 26. června 458, dne 24. července 457, dne 15. září 1299 a dne 2. prosince 370 dukátů; celkem 5056 kusů. *) Archív mincovny Pralske' Nro. 101. fik 1. 444 Na groše učiněno 40 slitků, na tolary 29, na krejcary 3 a na půlkrcjcary 2. Celkem přijato hotových peněz za 2U.G29 zl. 40 kr. 3 d. Horní hofmistr Jan Bernard Wohnsiedler dostal na dluhy mincí u něho učiněné 3679 zl. Jan Jiří Rittcr, řezák želez, zhotovil 31 párů štokň jednoduchých na groše po 2 zl. kus, 4 páry na dukáty po 3 zl., jeden štok na pětinásohné dukáty za 6 zl., dvé stoků na pftltolary za 4 zl. 30 kr., 2 páry na krejcary po 1 zl. 30 kr., 1 pár na pfilkrejcary za 45 kr. a pár grošových kolkft přizpůsobil do válce za 15 kr.; celkem vydělal 93 zl. 30 kr. V pečeti měl umělecky vyřezaného s v. Jiří pod korunou a vedle G R. Vše ve štítě renaissančnlm vespod třemi festony zdobeném, k nimž kloní se na nich usazení ptáci s obou stran. Benedikt Hoflmann vyřezal na dukáty dva páry kolku po 4 zl. a pár štokfi na tolary za 12 zl. Léta 1705 zhotovil řezák kolku Benedikt Rud. Hoffmanu, ryjec karacnfi a zhotovitel znakfi, dva páry dukátových stoků za 8 «1., dvé štokfi na půldukáty za 3 zl., dvé štokfi na tolary za 10 zl. a za řezání i formování grošových dvé štokfi 2 zl. 30 kr. Ondřej Puchle, měšťan a zámečník z Kutné Hory, dostal za 13 párfi grošových válců (po 12 zl.) 156 zl. a za 7 párů malých válců po 8 zl. — 56 zl. Na pečeti měl noha, kterak drží klíč mezi větvemi vavřínovými a svrchu A P V Praze vybíjeny dukáty čtyřikráte, a to 21. ledna 1705 — 468 kuBŮ po 4 zl., 12. února 326 kusů, 12. května 824 kusy a 12. prosince 612 kusů za 2448 zl., celkem vybito 2220 kusů, z čehož užitku zúčtováno 111 zl. Na groše učiněno 35 slitků (obyčejně asi za 2000 zl.), na tolary 11 a na krejcary 5 a na půlkrejcary 3.*) Celkem přijato zmineovaných peněz za 12.040 zl. 35 kr., od čehož však odečfsti dlužno zálohu 4483 zl. 6 kr. 1 den. z roku předešlého. Stříbro dodával hrabě Nostic, Jáchym Eithlz, Isák Goldschmidt, Israel Goldschmidt, Jan Meininger, Aron Austerlitz, Mojžíš Kauders a jiní. Z Kutné Hory koupeno 6838 hř. mědi. Na streckwerku táhli koně 232 dní a dostalo se za to mzdy 348 zl. Celkem spraoováno r. 1705 — 27 hř. 15 1. 2 kv. 3 d. zlata a 21.850 hř. 1 lot stříbra. Všeho vydání v minci Pražské r. 1705 bylo 123.062 zl. 59 kr. a ukázal se zbytek 4.711 zl. 47 kr. 1 den. V Pražské mincovně málo spracováno rudného stříbra. Bylo sicej nařízeno po stavení dlouhé mince zasýlati tam všechno dobyté stříbro z Ratibořic, ale záhy opět pomíjeno toho, když hory na Horách Kutných stále chudly,1 a tudíž i stříbro z Ratibořických rud tavené, zmincováno tam. -—1 •) Třetí dne 6. listopadu poskytl canft 61 hř. 6 1. hlavné se irotn slitých, černých plitu bylo 40 hř. 10 ]., peněs 86 hř. 10 1. sa 134 zl 66 kr. 445 *8» Tolarfi v českých mincovnách od r. 1672 do r. 1692 nevybíjeno, jen drobná mince.*) Když zase povoleno raziti české tolary, byl v Praze při mincovně rada komory české, německé expedice, Matouš Vaist mincmistrem. V účtech po něm vyhledal Jan Václav Dietzler některé nedostatky a spravoval jako rada čes. komory po jeho smrti r. 1694 Pražskou mincovnu. Na to jmenován sem Řehoř Egerer, za něhož zahájeno čilejší mincování. Zejména zrnin co ván o ze stažených zlatníků roku 1695 za 180.062 zl. tolarů. Zemřel v Praze dne 7. února 1710 a minci satím spravoval zemský prubéř Volfgang Jakub Moeller. Někteří vykládají písmena P M na mincích z roku 1710 a 1711 slovy „prubéř Moeller", avšak možno pravdojatněji čisti je „Pražská mince", jako bc činí v přestávce po M. Vaistovi. Jiohym ovalte mlnoovna. Hornictví v Jáchymově pokleslo za války třicítileté značně. Znamenáme to z chudých výtěžků do mincovny Pražské přinášených. Podrobnosti nalézti lze v obšírném rukopisu Jana Miesla „Joachimsthalische Chronik" v zemském Národním museu. Mince vybité za mincmistrů Jana Jakuba Kittnera z Perchhaimbu(1650—1668), Pavla Václava Selinga (1668—1670) a Jana Jakuba Macasia (1670—1672) náleží ku vzácným. Královská komora učinila pokus již r. 1650, když mincmistr Jan Freistein uprchnul i s pokladnou, aby mincovna byla zavřena, což přičinlivý Kittner na čas odvrátil. Ještě léta 1670 vybito zde z 8 lotů tříkrejcarových grošů a pozvolna raženo dále, jak si přál nej vyšší mincmistr v nařízení z r. 1679; avšak dokladů písemných není, neboť téměř všecky spisy, mincovny Jáchymovské se týkající, shořely při velikém požárn Jáchymova roku 1874.**) O jakosti minci. J akosť mincí zůstávala od počátku panování císaře Ferdinanda HL a za císaře Leopolda I. až po r. 1672 v stejné míře. j Vybíjelo se z Vídeňské hřivny saz. 80 dukátů jakosti 23 karátů 8 grenfi po 2 zl. 30 kr. kus, od roku 1637 kvartálu Luciae tolarů 93/4 kusu jakosti 14 lotů 4 grény po 90 krejcarech, groše tříkrejcarné zrna oemilotového 165 z hřivny. Krejcarů vybíjeno od r. 1637 do r. 1672 z hřivny 310 jakosti pětilotové, načež- od r. 1673 jen 2921/, jakosti *) Nalézá se sic ▼ c. a k. mincovním kabinetu ve Vídni desltidukát ráin tolarového a r. 1676 (Tab. LXXXVI1. obr. 644.) a pétidnkát ■ letopočtem 1676 rAsu pfiltolarového (Tab. LXXXV1II. obr. 847.), vaak stříbrných peněs toho rasu ve sbírkách nebývá. Tolar s letopočtem 1674 v dotčené sbírce chovaný pochásl a razby ITorské a jest vzácný, rovnéz jako ty s letopočtem 1666 a 1672. •*) Ottfiv Slovník NauCný XII. str. 1021. 446 čtyřlotové. Rokera 1674 pohoršeny tolary stejné sice jakosti, Že jich vybíjeno 9% po 1 zl. 30 kr., patnáotníků devítilotových 43% z hřivny, Ěestikrejcarň či šestáků sedmilotníoh 85% é z hřivny sazené. Rovněž dukáty od r. 1675 do r. 1689 zlehčeny na 23 karáty 7'/a grénu 80'/3 z hřivny po 3 zl., načež roku 1690 vybíjeny dukáty zrna 23 kar. 8 gr. z hřivny 80V3 kusu po 3 zl. 30 kr. a zvýšeny v ceně na 4 zl. roku 1694, kdy raženo 19'/6 půltolaru po 1 zl. a 38% čtvrttolaru po 30 kr., obojí zrna tolarového 14 lotů 4 grény, pak 43% zvýšených pětigrošů čili osmnácti krejcarů jako dcvítilotní; dvougroše sedmilotní 85%a z hřivny sazené, kus po 7 kr. V lednu roku 1694 váleny tříkrejcarné groše zrna 6 lotů 2% grénu 1617/b z hřivny sazené, jež zlehčeny již v březnu t. r. na zrně na 5 lotů 3 gr. a vybito jich 1613%4 z hřivny. Po stažení zlatníků r. 1695 vydány tolary 14lotní z hřivny 93/4 kusu po 2 zl., čtvrttolaiy téhož zrna 38% z hřivny po 30 kr., pětigroše zůstávaly stejného zrna stříže, platily však 17 kr. (sedmnáetniky). Groše pětilotní raženy z hřivny sazené 161"/M kusu, se dmi k y zrna sedmilotní ho 855/)0 z hř. sazené, krejcary zrna 3 loty 2 grény 295% e kusu apůlkrejcary čili dvojky zrna 2 loty 2'/, gr. 445*/, b kusu. V Kutné Hoře řídili se rozkazem komory české dle nálezu dvorské komory z r. 1700, jehož obsah sdělen bude při slezském mincovnictví a také v přehledu se uvádí. Tímto nařízením srovnala se v zrnu mince česká i slezská s mincí dědičných zemí a více se vytěžilo. V téže jakosti vydávány mince až do smrti císaře Leopolda a pak po celé panování císaře Josefa I. a Karla VI. až k r. 1744. Mince slezská za Leopolda I. V císařských mincovnách ve Vratislavi, v Břehu a Opolí zmincován nejvíce pagament a zlomky. Hledělo se k tomu, aby překupníci stříbra i jednotlivci měli obchod ulehčený, a též aby stříbro nebylo vynášeno do Polska. Úřadování v mincovnách těchto bylo nesnadné; neboť ve druhé polovině XVII. století přestali v Polsku skoro docela mincovati větší mince, přestávajíce na výnosnějších drobných. Podobně počínali si v mincovnách Vratislavských biskupů, pak v Nise a v mincovně slezských Piastovců v Olešnici. Překupníkům v minci císařské nebylo placeno tak výhodně, jako v oněch mincovnách, kde na zisk vybíjeno; také císařská velká minoe (tolary a jich díly) záhy zmizela v kelímkách prodavačů stříbra. Tím vysvětluje se, proč úřednici mincoven císařských raději vytepávali drobnou minci. Ve V r a 11 s i v. ** i byl mincmistrem Martin Maximilian z Wackherle, rodem Tyrolan, který přisel se svým otcem do uherských báňských měst, kde se vyučil. Ustanoven byl ve Vratislavi roku 1685 mincmistrem a pak dekretem ze dne 17. července 1697 zároveň zemským prubéřem slezským s titulem „císařský rada14. Od 1. října 1704 byl radou slezské komory. Na mincích vybíjel znamení 447 M M "W, začáteční písmena svého jména, což někteří vykládali chybné Moneta Municipia Vratislaviensis. Po něm následoval i. 1702 František Novák. Kolky řezali sem řezači Jiří František Hoffman, bratr vídeňského řezače Jana Mich. Hoffmana. Býval placen do r. 1667 za každý vyřezaný kolek. Pak 9. února 1668 ustanoven mu Btálý plat 300 zl. za Vratislavskou mincovnu a dekretem ze 7. srpna 1669 dostával za práci pro Opolskou mincovnu 200 zl. Ale že pak pokleslo mincování v obou mincovnách, dostal dle dekretu z 5. září 1672 za obě jen 300 zl. Znamení jeho G H nalézá se na tolarech od r. 1709 a také na mnohých tolarech Leopolda I. Zemřel roku 1713. Pii mincovně Vratislavské nedostávalo se vodní hybné síly k válení eánů. Vozí vány cány do Opolí, kde byla na vodě válcovna. Tím vzešly značné výlohy. Konečně podařilo se slezské komoře po delším vyjednávání získati od kláštera sv. Matyáše ve Vratislavi nájmem pozemek, na kterém zřízen pak vodní stroj k hnaní válcovny na mince.*) Z té příčiny byla mincovna v Opolí dne 6. listopadu 1704 zrušena. Až posud (roku 1700) u potřebováno ve Slezsku při mincovnách hřivny Vratislavské. Podle nařízení dvorské komory měla býti ve všech zemích ku království Českému přivtělených zavedena Vídeňská hřivna. Za tím účelem dne 21. srpna 1700 poslal nej vyšší mincmistr Petr hrabě z Kokořova z Prahy do Vratislavi i do Hory Kutné závaží a tabulku s přísným nařízením, aby hned dle Vídeňské váhy kupovány byly paga menty a podobně mincovní stříbro sazeno a kouskováno.**) Tabulku, kterak mince saditi, jak zaslána byla mincovně Vratislavské, tuto v přepisu uvádíme: Dukátů má býti ze sazené Vídeňské hřivny 80% kusu jakosti 23 karátu 8 grenů, protož má se z ryzí hřivny Vídeňské vybiti 81lOT/38B kusu po 4 zl. v ceně 326 zl. rýn. 3 kr. a 3 hal. Říšských tolarů má býti ze sazené hřivny Vídeňské 9s/4 kusu jakosti 141otové; protož ryzí hřivna Vídeňská vyjde na 11'/7 kusu po 2 zl. v ceně 22 zl. rýn. 17'/» kr. Patnáctikrejoarů budiž 43,7/04 kusu z Vídeňské hřivny sazené jakosti 8 lotů 3 kv. 2 den., protož má se vybiti z ryzí hř. Vídeňské 43% kusu jakosti 91otní po 17 kr. a hřivna Vídeňská vyjde na 22 zl. rýn. 6 kr. Dvongroše čili šestí krejcary vybity budou 83,80/,tt8 kusu ze sazené Vid. hřivny jakosti 6 lotů 3 kv. 2 den., tak že se jich vybije z ryzí hřivny Vid. 85i'/| e kusu jakostí sed miloto vé, které po 7 kr. vydávány vycení hřivnu za 22 zl. rýn. 45 kr. Grošů tříkrejcarových vybije se ze sazené hřivny 158'*/e4 kuBu jakosti •) C. k. dvorské komory archiv. České saleiitosti horní a mincovní ■ 3. června 1704 **) Archiv horní v Kutné Hore k r. 1700 i b opiey listů komory dvorské a nej vy*, mincmistra. Slezská «111 polská hřivna vážila 206*6 gr, kdežto Česká 26317 gr a stará vídeňská 2814 gr. 448 - 6 lotů 2 kv. a 2 bal., protož bude 161s*/3a kusu jakosti 51otové a 3 kvcntlfkft, čímž vzejde ryzí hřivna na 22 zl. rýn. 30 kr. Krejcary sazeny budou v kelímku po třech lotech zrnu do sazené hřivny, aby bylo 281 V* kusu jakosti třílotové, a tak vyšlo 29237« kusu z ryzí hřivny v ceně 25 zl. rýn. Tatáž tabulka zaslána též nejvýš, mincmistrem Petrem hrab. z Kokořova Kutnohorskému hornímu hofmistru a úředníku mince Krištofu Jak. Krahcmu, aby se jí přesně řídil u pagamenty jinak nekupoval, leo na hřivnu Vídeňskou, a pak dne 11. září 1700 týž nejvýš, mincmistr připomínal Krahemu, kdyby něco měl namítali, aby řádné dobrozdání své záhy zaslal české komoře. Docíleno tedy r. 1700 jednoty u váze ve všech mincovnách zemí dědičných a českých. 449 Které mince byly vybíjeny za krále Leopolda I. v mincovnách českých a slezskýoh. V mincovně Pražské vybíjel mincmistr Krištof Margalík r. 1656 : korunovační tolary a pCltolary a pamětní peníze zlaté a stříbrné ve třech velikostech k rozhazování mezi lid při korunovaci. Pak se znamením kotvy v kruhu (Tab. LI značka 57.) r. 1668: groše a půlkrejcary; r. 1666: pěti dukáty, dvoudukáty, dukáty, patnáctníky a groše (dvojího kolku); r. 1660: dvoudukáty, groše a krejcary; r. 1661: deeítináeobné dukáty a groše; r. 1662: dvoudukáty, groše, pfilkrejcary a početní groše; r. 1668: deaítidukáty, groše a půlkrejcary; r. 1664: deaítidukáty, patnáctníky (dvoje a sice s letopočtem 1664 a 16—64), Šestáky a groše; r. 1666: šestáky a půlkrejcary; r. 1666: půlkrejcary. Za mincmistra Ant. svob. pána Janinalli vydány se značkou (I) r. 1670: tolary a groše; r. 1678: dukáty po 3 zl., groše a krejcary; r. 1674: dukáty, tolary, patnáctníky, šestáky a groše; r. 1676: deaítidukáty, dukáty a groše; r. 1676: pětidukáty, dukáty a groše; r. 1677: groše; r. 1678: groše; r. 1681: desítidukáty a Šestáky; r. 1688: šestáky; r. 1684: dukátv a šesták v: rf - — j , r. 1686: šestáky; r. 1686: šestáky; r. 1687: šestáky. R. 1677 dal tu též František Josef hrabě Šlik raziti své tolary a zlatníky. Mincmistr Matyáš Yaist bil se značkou M • V v oválu neb v závorkách r. 1688: šestáky a groše; r. 1688: pětidukáty a šestáky; 4D0 r. 1691: pětidukáty, šestáky a groše; r. 1692: dukáty a šestáky; r. 1693: dukáty, tolary,*) zlatníky, půlzlatníky (dvoje), patnáctníky (dvoje), šestáky (dvoje) a groše (čtverý); r. 1694: patnáctníky (dvoje), šestáky a groše. Za mincmistr, interregna raženy se značkou (P M) ~ Pražská mince r. 1694: čtvrtdukáty, patnáctníky a groše; r. 1695: patnáctníky. Mincmistr Řehoř Egerer vybíjel se značkou G ■ E stojící buď ve volném poli neb v ozdobném štítku neb v závorkách r. 1694: patnáctníky a groše; r. 1695: dukáty, tolary, pGltolary či zlatníky, čtvrttolary či půlzlatnfky, patnáctníky, groše (troje), krejcary, zemské krejcary a půlkrejcary; r. 1696: tolary (dvoje), patnáctníky, groše (dvoje) a krejcary; r. 1697: groše; r- 1698: dukáty, groše (dvoje) a půlkrejcary; r. 1699: groše a půlkrejcary; r. 1700: groše, krejcary (dvoje, a letopočtem 1700 a 17—00) a půlkrejcary; r. 1701: dukáty, půltolary, groše, krejcary a půlkrejcary; r. 1702: čtvrtdukáty, tolary, půltolary, groše (některé též b chybným letopočtem 17—20) a půlkrejcary; r. 1703: tolary, zlatníky, groše a krejcary; r. 1704: dukáty, tolary, groše, krejcary a půlkrejcary; r. 1705: tolary, groše a krejcary. R. 1701—1705 vybíjeny též groše z mosazi a r. 1705 z mědi. V mincovně Kutnohorské razil úředník mince Řehoř Hackl z Hacken-felau pod znamením ruky s kladivem v kruhu (Tab. LI. značka 58) r. 1658: groše a krejcary; r. 1669: groše a krejcary; r. 1660: groše a krejcary; r. 1661: groše, krejcary a půlkrejcary; r. 1662: groše a krejcary; r. 1663: groše a krejcary; r. 1664: groše a krejcary; r. 1665: groše, krejcary a půlkrejcary; r. 1666: dvoutolary, tolary, groše a krejcary; r. 1667: groše, krejcary a půlkrejcary; r. 1668: groše, krejcary a půlkrejcary; r. 1669: desítidukáty, dukáty, tolary, groše a půlkrejcary; r. 1670: dvoudukáty, dukáty, groše a půlkrejcary; r. 1671: dvoutolary, tolary, půltolary, groše a krejcary; *; Jen 6171 ku» 451 r. 1672: dvoutolary, tolary, groše, krejcary a pĎlkrejcary; r. 1673: groše; r. 1674: groše a pfllkrejcary; r. 1675: groše; r. 1676: groše a pfllkrejcary; r. 1677: groše. Nástupce jeho Krištof Krake bil se znamením šlfgle a pemrlicc skrížených mezi písmeny C—K (Tab. LI. značka 63.) r. 1678: groše a pfllkrejcary; r. 1678: groše (dvojího rázu s letopočtem 1670 a 16—79); r. 1680: groše a krejcary; r. 1681: groše, krejcary a půlkrejcary; r. 1682: groše a krejcary; r. 1683: groše, krejcary a pfllkrejcary; r. 1684: dukáty, groše a krejcary; r. 1686: groše; r. 1686: groše a pfllkrejcary; r. 1687: groše a krejcary; r. 1688: groše, krejcary a pfllkrejcary; r. 1688: groše, krejcary a pfllkrejcary; r. 1680: pfildukáty, čtvrtdukáty, groše, krejcary a pfllkrejcary; r. 1681: groše, krejcary a pfllkrejcary; r. 1682: groše, krejcary a pfllkrejcary; r. 1683: groše (dvoje), krejcary a pfllkrejcary; r. 1684: patnáctníky, šestáky, groše, krejcary a pfllkrejcary; r. 1685: tolary, pflltolary, patnáctníky, šestáky, groše, krejcary, zemské krejcary (se zn. skrížených kladív bez písmen) a pfllkrejcary; r. 1686: patnáctníky, groše a krejcary; r. 1687: groše, krejcary a pfllkrejcary; r. 1888: groše (dvoje), krejcary a pfllkrejcary; r. 1688: groše, krejcary a pfllkrejcary; r. 1700í groše, krejcary a pfllkrejcary; r. 1701: groše, krejcary a pfllkrejcary; r. 1702: groše. Mimo to raženy za něho v zdejší mincovně trojníky neb vídenské grešle nepřetržitě od r. 1682 až včetně do r. 1701 a sice r. 1693, 1695 a 1697 dvojího a r. 1694 čtverého kolku a r. 1687, 1688 a 1690 též ve zlatě. Za mincmistrovského interregna vybíjeny s písmeny (K M) — Kutnohorská mince r. 1702: troje krejcary a za úředníka mince Bernarda Wohnsiedlera se znamením dvou kladívek křížem přes sebe přeložených nad horami a s písmeny B—W po stranách (Tab. LI. značka 64. a 65.) 452 r. 1702: tolary; r. 1703: tolary; r. 1704: tolary ; r. 1708: tolary a groše (dvoje); pak se znamením pouze skrížených kladívek nud horami r. 1702: krejcary a pňlkrejcary; r. 1703: krejcary (troje) a pŮlkrejcary; r. 1704: krejcary (dvoje) a pulkrejcery; r. 1706: krejcary (dvoje) a pftlkrejcary. Též vydány r. 1702, 1703, 1704 a 1705 trojníky (poslední ročník také jako hranáče). V mincovně Jáchymovské byla ražba v úpadku. Mincováno velmi chabě a sice za mincmistra Jana Jakuba Kittnera t Percbhaimbu se znamením korunky (Tab. LI. značka 61.) vybíjeny r. 1660: tolary, zlatníky, půlzlatnfky a groše; r. íeeo: groše a krejcary; r. 1661: groše; r. 1663: půlzlatníky, patnáctoíky a groše; r. 1668: půlzlatníky. Za mincmistra Pavla Václava Selinga vybity se znamením přesýpacích hodin © r. 1888: groše (dvoje, s letopočtem 1668 a 16—68) a r. 1870: groše, načež od tohoto rokn o mincovně zdejší nemáme zpráv. Mince této mincovny z oné doby jsou velice vzácny. V mincovno Vratislavské razil var daj n Jiří Hůbner s písmeny G — H r. 1660: tolary, patnáetnfky, groše (dvoje) a krejcary; r. 1680: dukáty, tolary, patnáetnfky (dvoje), grofie a krejcary; r. 1661: dvoudukáty, dukáty, patnáetnfky, groše (dvoje) a krejcary; r. 1682: dvou tolary, tolary, pfi.lt.olar v a patnáetnfky (šesterý); r. 1668: dukáty, tolary (dvoje, se tu. G H a G—H), patnáetnfky a groše; r. 1684: pŮldukáty, půltolary, čtvrttolary a patnáetnfky; r. 1666: tolary a groše. Mincmistr Šalomoun Hammerschmidt vybíjel s písmeny S—H r. 1664: tolary a patnáetnfky; r. 1665: tolary, půltolary, patnáetnfky, šestáky, groše a krejcary; pak s písmeny S — H S r. 1664: patnáetnfky; r. 1666: čtvrttolary. Týž s písmeny S H S bil r. 1686: tolary, čtvrttolary, groše a krejcary; r. 1667: půldukáty a groše (dvoje); r. 1688: tolary a grofie; 453 r. 1669: čtvrtdukáty, '/..dukátu, tolary, pflltolary a groSe; r. 1670: pAldukáty, tolary, půltolary, groše (dvoje) a krejcary; r. 1671: '/„dukátu a krejcary; r. 1672: šeatáky (dvoje) a krejcary; r. 1673: '/„dukátu, tolary, šeatáky (ôtvery) b krejcary; r. 1674: dukáty, '/„dukátu, tolary, patnáctníky a Šestáky (dvoje); r. 1676: '/„dukátu, patnáctníky a šestáky (dvoje); r. 1676: pčtidukáty, dukáty, pAldukáty, čtvrtdukáty, '/„dukátu a šestáky (dvoje); r. 1677: '/„dukátu, tolary a šestáky; r. 1678: pAldukáty a šestáky; r. 1679: dvoudukáty, půldukáty, '/„dukátu, '/„dukáta, půltolary a šestáky; r. 1680: dukáty (ve stříbře), dtvrtdukáty a šestáky; r. 1681: '/jdukátu, čtvrtdukáty a šestáky; r. 1682: '/„dukátu, '/„dukátu a šestáky; r. 1688: '/„dukátu, dtvrtdukáty, '/„dukátu, tolary a Šestáky; r. 1884: tolary a šestáky (dvoje); r. 1685: dukáty a šestáky; r. 1686: tolary a šestáky; r. 1687: dvoudukáty, čtvrtdukáty, '/„dukátu, Vu^ukátu a šestáky; r. 1688: pAldukáty, čtvrtdukáty, '/„dukátu, '/„dukátu, '/„dukátu, tolary a šestáky; r. 1688: pAldukáty, tolary, pflltolary a šestáky; r. 1690: dukáty, '/, dukátu, V,dukátu (též v stříbře), '/„dukáta (též v Btřibře); r. 1691: čtvrtdukáty (též v stříbře), '/„dukátu a šestáky; r. 1692: '/„dukátu; r. 1693: tolary a šestáky. Se značkou S H B mincmistra Šal. Hammerscbmidta a se znamením G F H řezače želez Jiřího Frant. Hofimanna vybity zde r. 1666, 1678 a 1679 tolary. Za mincmistra Martina Maximiliana z Wackherle, jenž spolu byl též mincmistrem v Opolí, vydány se znamením M ■ M/W r. 1694: dukáty a patnáctníky (troje); r. 1695: tolary a groše (troje); r. 1696: pflltolary, patuáctníky a groše; — 4 SWT - nmtnin . t. tOIf í glUBG, r. 1698: groše (dvoje) a krejcary troje; r. 1699: tolary a krejcary. V mincovně Opolské za mincmistra Frant. Ign. Kirchenhofera bity se znamením F • I * K. r. 1673: groše; r. 1674: groše; r. 1675: šestáky a groše; 454 r. 1676: Šestáky; r. 1677: patnáctníky a šestáky; r. 1681: šestáky; r. 1682: šestáky; r. 1683: šestáky (dvoje). Se značkou M • M/W vardajna Martina Maxi mi liana z Wackherle raženy r. 1688: šestáky ; r. 1688: patnáctníky ; r. 1689: šestáky; r. 1602: patnáctníky; r. 1603: patnáctníky, šestáky a groše. Pozdější jeho mincovní produkty uvedeny výše při mincovně Vratislavské. Vardajn Frant. Novák vybíjel se znamením F ■ N neb F — N r. 1609: groše a krejcary (troje se znám. F — N); r. 1700: dukáty, groše a krejcary; r. 1701: groše a krejcary (dvoje); r. 1702: tolary, groše (dvoje) a krejcary; r. 1703: groše; r. 1704: tolary a groše ; r. 1705 : tolary, pflltolary a groše (troje a též jako hraoáce). Ve Břehu razil mincmistr Krištof Brettschneider se znamením C — B r. 1676: groše; r. 1677: dukáty, patnáctníky, šestáky (dvoje) a krejcary; r. 1688: groše; . r. 1603: patnáctníky; r. 1694: patnáctníky a krejcary; r. 1695: pětidukáty, tolary, půltolary a groše; r. 1696: tolary a groše (desaterého kolku); r. 1697: tolary, groše a krejcary (dvoje); r. 1698: groše (ětvery) a krejcary; r. 1699: groše a krejcary; r. 1700: groše (dvoje) a krejcary (troje); r. 1701: groše a krejcary; r. 1702: groše a krejcary; r. 1705: pôltolary a groše. V K l a d s k é mincovně bity za mincmistra Jiřího Wernera se značkou G W r. 1650: krejcary. Mimo to raženy v nezjištěných slezských mincovnách: Se značkou F B L r. 1664: patnáctníky; r. 1665: patnáctníky, šestáky (dvoje) a groše. ti písmeny M — B r. 1674: trojnfky. 455 Bes značek mincovních: bez letopočtu: křížené pfiltolary s obrazem Ferdinanda III. na jedné a Leopolda I. na druhé straně; r. 1664: tolary; r. 1668: trojníky (dvoje); r. 1669: dukáty a trojníky; r. 1670: trojníky; r. 1871: trojníky; r. 1672: groše a trojníky; r. 1673: groše a trojníky; r. 1674: pnlkrejcary; r. 1676: pnlkrejcary; r- 1678: pnlkrejcary; r. 1677: pnlkrejcary; r. 1678: pnlkrejcary; r. 1678: pnlkrejcary (též jako hranáěe) a trojníky; r. 1680: trojníky; r. 1681: pnlkrejcary a trojníky ; r. 1686: '/^dukátu, pnlkrejcary a početní peníze; r. 1887: '/„dukátu; r. 1688: '/„dukátn a '/„dukátu; r. 1689: pnlkrejcary; r. 1690: '/„dukátu (též v stříbře) a šestáky; 4 r. 1691: pnlkrejcary; r. 1692: '/„dukátu; r. 1693: pfildukáty, '/„dukátu, '/8dukátu a groše; r. 1894: '/„dukátu a '/„dukátu; r. 1695: '/„dukátu, '/„dukátu, krejcary a zemské krejcary; r. 1698: ětvrtdukáty, '/„dukátu a '/„dukátu; r. 1897: '/„dukátu a krejcary; r. 1698: pfildukáty, ětvrtdukáty, '/„dukátu, '/„dukátu a krejcary; r. 1699: ětvrtdukáty a '/„dukátu. 4. 456 Popis minci Leopolda I Mince korunovační a pamětní. Tolar koruno v a dní. K a líci ve venci vavřínovém, nahoře i dole svázaném, pcrlovitá koruna b palmovými ratolestmi po stranách. Pod ní v 7 řádcích LEOPOLDVS I HVNGARLE REX I IN REGEM - BOIE I MIM CORONA I TVS - Í4 ■ SEP I TEMBRIS I A" |656 t. j. Leopold, Uherský král, na krále Českého korunován dne 14. září roku 1656. Okraj ôárkovitý. Na rubu pod zářícím Božím okem v oblacích v dvojkruhu, zevnějším hladkém, otevřeném nahoře a vnitřním perličkovém, rozevřeném nahoře i dole, dvé obrněných rukou z oblak vyčnívajících, z nichž ona po levé straně drží žezlo, po pravé pak meč nad korunovanou zeměkoulí. Opis CONSILIO • ET • I INDVSTRIA • t. j. Rozvahou a pílí. Obruba hladká a při okraji čárkovaná. Průměr 41 mm, váha 289 gr. Podobně ražený korunovační pŮltolar či zlatník (Tab. LXXIX. obr. 736.) o témž průměru váží 16'3 a jiný 1869 gr. Vedle tolarů a zlatníků raženy k rozhazování mezi lid o korunovaci též menší korunovační peníze ze zlata a stříbra ve třech velikostech. Větší korunovační peníz (Tab. LXXIX. obr. 737.), měřící v průměru 28 mm, jeet téhož líčení jako tolar, jen na-líci není věnce, aniž za slovem REGEM tečky. Na rubu čte se CONSILIO ET I INDVSTRIA Váha Btříbrného jeBt 3-67-3-7 gr. Střední korunovační peníz (Tab. LXXIX. obr. 738.) průměru 21 mm podobá se předešlému, nese však na lícní straně nápis LEOPOLDUS | H/N-GARL-E REX I IN REGEM BOHS 1 MLE-CORONA I TUS • X4 • SEP I TEMBRIS I - Í656 ■ Na rubu jest ob vodek vnitrní pouze jednoduchý a za ním jeat opis s roz-dělovacfmi znaménky jako na tolaru. Stříbrný váží 197 gr. Malý korunovační peníz (Tab. LXXIX. obr. 739.) o průměrn pouze 171/, mm srovnává se též líčením s předchozím, legendami pak s tolarem, ale nemá jak na líci tak i na rubu v legendách žádných dělebných teček, ani označení A? před letopočtem. Ohvodek vnitřní jeat pak pouze shora protržený. Váha stříbrného obnáší 1*4 gr. 457 Železa ke viera těmto korunovačním mincím pracoval rytec Šalomoun Skultet, řezač želez při pražské mincovně.*) Z medailli pamětních uvádíme: Medailli s heslem panovníkovým bez letopočtu (Tah. LXXIX obr. 740.) od Kristiána Wermutha (řezače Želez v Gothě 1688—1739), jež má na lícní straně poprsí panovníkovo v levo obrácené s dlouhými vlnícími vlasy, vavřínem věnčené, v plášti zahalené, b řetězem zlatého rouna na prsou. Pod ramenem vidí ee z drobných liter znamení rytcovo G ■ W « Kolem poprsí čte se z dola od levé strany k pravé opis LEOPOLDVS -DG- ROM • IMP - AVG • GERM • HVNG ■ BOHEM • REX ® t. j. Leopoldus Dei gratia Romanorum imperátor, augustus, Germania), Hungaiiae, Bohemian rex (Leopold z Boží milosti Římský císař, vznešený, Německý, Uherský, Český král). Na rubu jest rakousko-kastilský znak, lemovaný řetězem zlatého rouna, na němž sedí jednohlavý orel e rozpjatými křídly, držící v pravém spáru Žezlo a v levém meč. Nad orlem vznáší re koruna dvojitým polokruhem paprsku ozářená. V pravo (heraldicky) od znaku rakousko - kastílskeho jest korunovaný ozdobný štítek uherský a pod ním otevřená kniha a brkové péro. Na levé pak straně znaku jest korunovaný štítek český a pod ním přilbice. Z dola od levé strany k pravé běží opis: AVSTRIAE EST IMPERARE ORBI VNIVERSO t. j. Rakousku přísluší vládnouti světu veškerému. Na hraně medaille kolkolem vyraženo jest heslo císařovo * CONSILIO ET INDVSTRIA * ® Průměr 32 mm, váha stříbrné medaille 14-8 gr, bronzové 1431 gr; jsou také v cínu ražené. Malá stříbrná portraitní medaille královských manželů (od Jana Kittla, ryjce ve Vratislavi, f 1739) neae na líci poprsí krále e pravé strany s dlouhými kadeřavými vlasy, vavřínovým věncem zdobenými, v antickém rouchu, dosahující nahoře i dole až k okraji medaille. Opis po stranách PATER I PA-TRLE t. j. otec vlasti. Na rubní straně vidí se poprsí králové s levé strany a opis • MATER - I ■ AVGVSTA -1. j. matka vznešená. Průměr 19—20 mm, váha 3-25—375 gr. Kromě těchto popsaných vydáno ještě více jiných medailli portraitních z kovu ražených, ze dřeva tlačených, i ze slonoviny řezaných, pak medaille na četné potomstvo císařovo a na válku tureckou i francouzskou; poněvadž se ale přímo království Českého netýkají, proto se o nich zevrubněji nezmiňujeme. *) V čas korunovace i při vydaní penčs korunovačních byly značné nedostatky finanční jak u dvora, tak i v české komoře. Jaké potíte byly b vydáním korunovačních mincí, živo líčí Dr. Ant. Besek v .Českomoravské kronice" VI. sl. 370: „Česká komora měla dátt shotoyiti ke korunovaci mince korunovační, které se lidu rozhazovaly a cizím vyslancům i hostem dávaly na památku. Poněvadi se dal ke korunovaci Leopolda I. očekávali včtsl nával hostí, nařízeno komoře, aby se zhotovilo minci tentokráte aa 8000 sl. (jindy jich bývalo za 1900 sl.). Česká komora odpověděla, te neniá, s čeho by ty mince dala udělali. Dvorská komora sdělila na to, ie sama rovně! nemá ani krejcaru, aby tedy sehnal potřebu/ náklad mincmistr Schonfeld. Na to zase Česká komora, te Seli.T o- 458 Mince božné z mincoven českých. _ Za vlády Leopolda I. zavedeny mimo druhy mincí dosud stávající, totiž tolary a jich díly, krejcary, půlkrejcary, dukáty a jiob násobky, též mince do cela nových, pred tím neobvyklých hodnot, jako: patnáctuíky, Šestáky, zemské krejcary a díly dukátu. Leč veškeré miuce Leopoldovy různí se v podstatě velmi málo tvarem rázu. Hlavně pozorujeme na nich nejčastěji na líci poprsí císařovo v levo obrácené a vavřínem věnčené, na rubu pak říšského orla, jenž má na prsou korunovaný štítek s českým lvem, kterýž vyjma groše a krejcary bývá řetězem zlatého rouna ovroubený, a pod orlem znamení mincmisterské. Tento hlavní ráz rozlišuje se v tvary: A. V líci vidí se poprsí panovníkovo s mladou tváří a s dlouhými, hladce učeeanými vlasy, neb B. poprsí ee starší podobou, s parukou až na prsa se vinoucí. C. Na rubu.orel s drápy roztaženými a letopočet celý pohromadě, neb D. orel 8 mečem v pravém spáru a s žezlem v levém. Letopočet, až na řídké výjimky, rozdělený korunou orla. Přistupme k popisu jednotlivých mincí. Pražský tolar J a n i n a 11 i h o z r. 1674 (dle dražebního katalogu Ot. Helbinga. v Mnichově z listopadu 1893). Na líci úzké dlouhé věnčené poprsí s pravé strany nahoře za obvodek sáhající. Kolem něho opis LEOPOLD VS • D ■ G R - IMPERA ■ S - A ® Na rubu jest korunovaný dvojitý orel s mečem a žezlem v pazourech, jenž má na prsou Štítek s českým lvem a dole pod 'sebou pak značku (I ) V opieu čte se GER • HVNG • BO (T) HEMLE - REX ® \6 I 74 • Jest velmi vzácný (zmíněný exemplář ceněn za 170 říš. marek). Pražský tolar EgererŮ v z r. 1695. Na líci v trojitém obvodku nahoře otevřeném, z nichž oba krajní jsou rovné, prostřední pak šikmo čárkovaný, ověnčené poprsí v brnění s pravé strany v dlouhé vysoké a hustě kudrnaté paruce, s malými kníry a s vousem na spodním vysedlém, nepoměrně velkém pysku, ee lví hlavou na rameni krunýře, s řádem zlatého rouna, zavěšeným na stuze feld nemá praničehoi, a le jen oba doputovaní (J. Ant. Loei a Bartoletti) nad tácem a solí mohli by pomoci. Od těch ae vlak naprosto nesmělo ničeho! chtiti, protote Jan Ant. Losi nebyl povinen iádnou poukázku ode dvora vyplatiti, dokud a příjmů solních a táců jeho dlnb zaplacen nebyl. Co nyní pocítí ? Dvorská komora jiJ mělr. strach, ie k vfili mincím zdrtí se korunovace. Konečně nalezena cesta: radové české komory vypůjčili „s nasazením vlastního kreditu" žádané 8000 sl., aby korunovační mince v čas mohly býti botový. Dvorská komora radila sama k tomuto kroku a slibovala, ie v Praze při korunovaci bode hledat! cesty, jak by se tyto peníze naplatily (Finanční archiv, 26. července, b. srpna a náal. 1666.) — Ukázka tato sajisté k porozumění situace postačí. Korunovace a holdování stavu vykonáay s předepsanými obřady. Císařovně Marii Eleonoře vstavila 11. září korunu na hlavu abatyše od sv. Jiří Justýna Anna Ettlova a Roaenfelsu, následníka trůnu Leopolda I- korunoval 14. září kardinál arcibiskup hr. Harrach sa assístence biskupa Litoměřického a probošta Vyšehradského." 459 29 přes plášť drahokamy zdobený a k rameni sponou v podobô ružice připnutý. Za obvodkem u čela počíná* opis LEOPOLD US ♦ D t G í ROMAN 1IMPERA : S: A í Na rubu rovněž v trojnásobném lícnímu podobném a nahoře pro korunu otevřeném obvodku dvojitý orel s kruhy kolem hlav, s mečem v pravém a s žezlem v levém spáru. Na prsou jeho český lev pod korunou v Španělském (lopa-tovitém) Štítu ovinutém zlatým rounem. Opis GERM í HVNG í & (značka 3 + O v ozdobném Štítku) BOHEMIA * REX (6 | 95 + Okraj na obou stranách čárkovaný. Průměr 45 mm, váha 28-1—287 gr. Téhož líčení i nápisu jest pni tolar či zlatník Egererův z r. 1695, vyobrazený na tab. LXXIX. obr. 741. o průměru 37'/t—40 mm a ve váze 12*55—14'3 gr., jen před letopočtem má křížek jako znaménko rozdělovači. Jiný variant tolaru Egererova z r. 1695 má v opisu lícním LEOPOLDVS Podobný jest tolar téhož mincmistra z roku 1696 (Tab. LXXX. obr. 745.), jen poprsí jest Širší, brnění ozdobnější, ale nemá na rameni lví hlavy. Obvodek jest na obou stranách jednoduchý, perličkový. Prsní štítek orla jest oválový. Opis na straně lícní LEOPOLDUS * D t G t ROMAN t IMPERA IS í A + a na rubní GERMl HUNG: & (značka 3 * 9 v ozdobném štítku) BOHEMLE * REX ♦ (6 | 96 + Průměr 45—47 mm, váha 2725—2966 gr. Pražský tolar Egererův z r. 1702 (Tab. LXXX. obr. 748.) má na líci v dvojitém obvodku, zevnějším hladkém a vnitřním Šikmo čárkovaném, poprsí jako předešlý, jen že užší. Na rubu dvouhlavý orel v takovémž obvodku, nahoře i dole přetrženém, sáhající korunou i ocasem až k okraji. Hlavy orla jsou bez obvodku, ale b kpruny visí dvě stuhy. V brcích ocasu spatřuje se ve volném poli znamení mine. G • E V opisech jest na obou stranách souhlasný s tolarem předcházejícím, toliko místo křížků má všude čtyrrohé tečky. Průměr 45—46 mm, váha 28-4-28-8 gr. Jemu rytbou podoben jest půltolar neb zlatník Egererův z r. 1701 a 1702 (Tab. LXXIX. obr. 742.), má však v opisech V místo U. Průměr 36—38 mm, váha 142—14-25 gr. Na Pražském tolaru Egererově z r. 1703 jeví se poprsí široké, orel s kruhy kolem hlav a koruna beze stuh. Na obou stranách vyskytuje se v opisech V a obvodky trojité (krajní hladké a střední šikmo čárkovaný). Průměr 45 V, mm, váha 28-53 gr. Též takový jest i půltolar neb zlatník Egererův z r. 1703 (Tab. LXXIX. obr. 743.) s LEOPOLDUS* a HUNGX v opisech. Průměr 37 mm, váha 1427 gr. Egererův tolar z roku 1704 liší se od tolaru z r. 1703 jedině opisem LEOPOLDUS * D ; G: ROMAN: IMPER: S : A. na líci a GERM: HUNG: & I H. D I BOHEMLE. REX * 1.7 I 04 - na.rubu. Průměr 451/, mm, váha 28'6 gr. 460 EgererŮv tolar z r. 1705 (Tab. LXXX. obr. 751.) má na líci poprsí s velkou hustou kadeřavou parukou v dvojitém ob vodku nahoře i dole otevřeném a kolem opis LEOPOLDUS • D : G • I ROMANOR : IMPER : S : A - Na rubu v perlovém obvodku nahoře rozevřeném jest dvouhlavý orel s kruhy kolem hlav a opis GERM : HUNG : & (značka 3 * O v okrášleném Štítku) BOHEMIE . REX • (7 I 03 • Průměr 461/, mm, váha 2852—28-7 gr. Horský tolar Hacklův (Tab. LXXXI. obr. 754.). Na líci v obvodku šikmo čárkovaném a nahoře otevřeném mladé ověnčené poprsí královo s pravé strany v brnění se širokým přeloženým límcem, s dlouhými, hladce sčesanými vlasy? s malými vousy pod nosem a na spodním pysku. Přes přehozený plášť, růžico-vitou sponou k rameni připnutý, zavěšen na stužce řád zlatého rouna. Za obvodkem shora od pravé strany k levé Čte se opis 1. LEOPOLDUS D : G : ROM : IMPERA : S : A : neb 2. a 3. LEOPOLDUS : D : G : ROM : IMPER : S : A : Na rubu v podobném obvodku nahoře rozevřeném korunovaný dvojhlavý orel s roztaženými drápy a s kruhy kolem hlav, na jehož prsou pod otevřenou korunou jest český znak tvaru španělského (lopatovitého), obtočený řetězem zlatého rouna. Od koruny nad orlem, s níž splývají dvě stuhy, počíná opis 1. a 3. GER: HUN : BOHE (znamení: v obrubě obrněná ruka s kladivem jako na tab. LI. č. 58. obráceně) MLEREX- A - (666 neb (67 ( ■ 2. GER ■ HUNG : BOH (znam. jako na předešlých) EMLE • REX • A ■ (669 • Průměr 46 mm, váha 27 1—292 gr. Tolary tyto json převzácné. Znázorněný nalézá se ve sbírce p. Edv. Haisla, ředitele cukrovaru v Libici nad Cidlinou, druhé dva popsané v c. a k. dvorním museu ve Vídni. Ještě vzácnější jsou tlusté tolary dvojnásobné (až po 220 zl.), srovnávající se s tolary až na malé odchylky v opisech, jako A : (666 neb D : G - a HVN : a A : (666 nebo D : G • a (666 • Ód r. 1672 do r. 1693 nebylo vůbec českých tolarů bito. Horský půltolar Hacklův z r. 1671 (Tab. LXXXII. obr. 763.). Líc jako na tolaru, jen v opisu ROM - Rub takovýž, jen opis GER • HVNG ■ BOHE (značka: ruka s kladivem obráceně) MLE - REX ' A' (67( • Průměr 37 V, mm, váha 14*4 gr. Vyobrazený nalézá se ve sbírkách o. a k. dvorního musea ve Vídni. Horský tolar Krištofa Krahe (Tab. LXXXI obr. 757., ze sbírky p. Edv. Haisla v Libici n. Cidl.) má na líci v dvojitém obvodku, menším hladkém, větším perlovém, a dvakrát protrženém poprsí s parukou dle rázu B, kolem něhož od shora čte se opis LEOPOLD VS » I " D £ G £ ROM £ IMPER £ S £ A V £ Rub: V obvodku jednoduchém, šikmo čárkovaném, kterýž nahoře korunou nad orlem proražen jest, dole pak do Štítku se znamením mino. splývá, dvojitý orel s kruhy kol hlav dle rázu D s oválovým Českým štítkem na prsou. Kolem orla opis GER £ H Vil £ & - BO (značka 1L * O v ozdobném fitítkn) HEMLE £ REX * Ä « \6 I 95 - 4G1 29* Okraj oboustranně šikmo čárkovaný. Proměř 46—471/, mm, váha 26—28-25 gr. Tolary Kraheovy náležejí k mincím vzácnějším. Téhož rázu jest i Horský půltolar neb zlatník Krištofa Krahe z r. 1695 (Tab. LXXXI. obr. 760.), jenž nese opis na líci LEOPOLDVS » D 5 GR : ROM S IMPERÁTOR - S I A a na rubu GERMÁN S HVN 2 Ti - (značka X * O v ozdobném štítku) BOHEM LE ! REX - (6 I 95 - Jiný variant má v opisech za dělidla na koso postavené čtyrrohé tečky a S • a BOHEMIiE • Proměř 38—381/, mm, váha 1405—14-11 gr. Jáchymovský tolar Jana Jak. Kittnera z Perchhaimbu (Tab. LXXXII. obr. 766.) nese na líci v perlovém, dole otevřeném obvodku vavřínem věnčené poprsí s mladou tváří dle rázu A v bohatě zdobeném oděvu v plášti se stužkou s řádem zlatého rouna na prsou, sáhající dole až k okraji mince. Z dola od levé strany počíná opis LEOPOLDUS D : G : R : 1MPER : S : A : Na rubu v perlovém obvodku dvou hlavý orel dle rázu C, jehož koruna sahá nahoře až k obrubě. Hlavy orla nejsou vroubeny žádnými kruhy a štít na prsou jeho jest španělský (lopatovitý). 6 hora za korunou pokračuje opis GER • HUNG - BOHE (mine. znamení: otevřená korunka v závorkách obráceně) MIM • REX-A" (659 Průměr 41*/* mm, váha nově odraženého 20-2 gr; jsou též otisky v olově vážící 1045 gr. Vyobrazený jest v c. a k. dvorním museu ve Vídni. S ním srovnává se půltolar či zlatník Kittnerův (Tab. LXXXII■ obr. 769., ze sbírky p. Em. Mikěe v Praze), jen že má na líci opis LEOPOLDUS • D : G : RO : IMPERA : S : A : a na rubu orel má hlavy obklíčeny kruhy. Průměr 35Yt mm, váha 14*5 gr. Pražský půltolar Či zlatník Vaistův (Tab. LXXXV. obr. 792.) má na líci ověnčené poprsí v brnění s pravé strany, v nasazené dlouhé, ale nízké' paruce, se slabým vousem pod nosem a na spodním pysku, se širokým přeloženým límcem a 6 řádem zlatého rouna na stužce. Přehozený plášť bohatě drahokamy zdobený připnut jest k rameni sponou. Poprsí obklopuje perlový ob vodek, který jest hořejší částí hlavy protržen. U čela začíná opis LEOPOLD VS : D : G : ROM : IMPER : S : A : Na rubu vidí se dvojitý orel korunovaný, bez obvodku kol hlav, ale se stuhami v korune a s mečem v pravém a s žezlem v levém pazouru. Na prsou orla jest pod otevřenou korunou štítek dole zaokrouhlený a řetězem zlatého rouna ovinutý, nesoucí na sobě českého lva. Orel o vrouben perlovým obvodkem, který jest nahoře korunou, dole pak štítkem se znamením mine. přetržen. Shora od pravé strany k levé obíhá opis GER : HVN : BO (štítek se značkou A:K) HEMIiE • REX - .16 I 93 • Obruba na obou stranách čárkovaná. Průměr 37 mm, váha 14-3—1432 gr. Originál této mince chová se ve sbírkách c. a k. dvorního musea vo Vídni. 462 Velmi vzácné jsou čtvrttolary či pól zlatníky. Některé podobají se pnltolarnm, jiné různí se tvarem, aby obecný lid nemýlil se s patnáctníky, skoro stejně velkými. Pražský pfllzlatník Vaiatflv (Tab. LXXXIII. obr. 771.) liší se od zlatníku tím, že má na líci v opisu pod poprsím oválový štítek s císařskou korunou, na rubu pak pod orlem podobný štítek s označením hodnoty £ Znamení mincovní M—V umístěno pod pazoury orlími. Na líci jeví se opis LEOPOLD VS • D G • (císařská korunka v oválové obrubě obráceně) ROM - IMPER • S • A a na rubu GER • HVN • BO (f v štítku oválovém) HEMIÄl . REX • (6 I 9.1 . Prflměr 29 mm, váha 7 gr. Jiný pfllzlatník Vaistfiv (Tab. LXXXI1I. obr. 772.) má mincovní znamení v elliptické obrubě pod orlem. Na lícní straně jest opis LEOPOLD VS + D + G + (císařská korunka v kruhu obráceně) * ROM + IMPER + S * A <$> a na rubní strano GER + HVN ♦ BO (značka AK v elliptické obrubě) HEMLE ♦ REX * (6 I 95 + Prfiměr 29 mm, váha 7 gr. Pražský ótvrttolar či pfllzlatník Jiřího Egerera (Tab. LXXXIII. obr. 773.). Líc: Naobvodku perlovém položen kosrao postavený čtverec, v němž umístěno ověnčené poprsí s dloubou vlnící parukou. V dolním rohu čtverce jest žaludovitý štítek s označením'hodnoty \ Kolem poprsí opis LEOPOL I DVS ♦ D : G (Ť v štítku žaludovitém) ROM J. IM I PER $ S J A J Na rubu v kosmem čtverci na perlovém obvodku položeném dvojitý orel korunovaný, však bez kruhů kolem hlav i bez stužek, držící v pravém spáru meč a v levém žezlo. Na prsou má oválový štítek s českým lvem svrchu korunovaný a řetězem zlatého rouna lemovaný. Po stranách orla v levém rohu čtverce písmeno G a v pravém E jako značka minomistra. Nahoře s pravé strany shora následuje pokračování opisu GER J. í HVN % BO I HEMLE * i | REX * (6 I 95 ♦ Obruba po obou stranách šikmo Čárkovaná. Prfiměr 317« mm, váha 7 gr. Jáchymovský pfllzlatník Jana Jakuba Kittnera z Perohhaimbu (Tab. LXXXIII. obr. 774.) shoduje se úplně rázem svým s tolarem tohoto mincmistra, jen opis na líci zní LEOPOLD VS ■ D : G : R : IMPE : S : Ä : a na rubu GER • HVN ■ BOHE (značka: otevřená korunka v kruhové obrubo obráceně) MIM ■ REX • (665 Průměr 28 mm, váha 7 gr. Všecky výše popsané a vyobrazené pfllzlatnfky chová ve své sbírce pan Em. Mikš v Praze. Prvé tři nalézají se též ve sbírkách c. a k. dvorního musea ve Vídni. Patnáctníky nesou na líci pod poprsím označení hodnoty římskou číslicí XV bud* v ozdobném štítku neb v závorkách i jeví velikou rozmanitosť. Pražskýpatnáctník Krištofa Margalíka (Tab. LXXXIII. obr. 775.) t< 4C3 Na lí c i v dvojitém, třikrát přetrženém ob vodku poprsí dle rázu A se lví hlavou na rameni u s opisem 1. LEOPOLD VS - D • G • R - IM (AX v štítku) PERA - S ' A * J3 neb 2. LEOPOLD VS - D ■ G • R ■ (AX v štítku) IMPERA • S • A .-. Na rubu v jednoduchém perlovém obvodku dvakrát přerušeném říšský orel dle rázu D, na jehož prsou pod korunou lopatovitý štítek s českým lvem, lemovaný řetězem zlatého rouna. Hlavy orla nemají obvodku. Kolem čte se pokračování opisu 1. GER • HVN • BO (značka: kotva v závorkách obráceně) HEML35 ■ REX • (6 I 64 • neb 2. GER • HVN- BO (značka: kotva v závorkách obráceně) HEMLE • REX ■ (6 I 64 • Obruba na obou stranách 1. bud šikmo čárkovaná neb 2. perličková. Práměr 29 mm, váha 695 gr. Pražský patnáctník Janinalliho (Tab. LXXXIII. obr. 776.) má na líci poprsí jako předešlý a opis LEOPOLD VS • D • G • R • (AX v štítku) IMPERA • S • A * * Rub rovněž takový jako na předešlém a opis GER • HVNG • BO (I) HEMIiE • REX • »6 I 74 • Průměr 29 mm, vába 6-3 gr. Pražský patnáctník Vaistův (Tab. LXXXIII. obr. 777.) nese na líci široké poprsí dle rázu B v perlovém třikrát protrženém obvodku se sponkou na rameni a s opisem LEOPOLD VS * D : G : (AX v štítku) ROM ; IMPER : S : A Na rubu v perlovém obvodku pouze nahoře pro korunu otevřeném dvojitý orel dle rázu D téhož líčení jako předcházející, jen s koniny visí ještě dvé stužek. Kolem něho opis GER : HVN : BO (A • JS) HEMLE . REX • (6 I 95 -Obruba na obou stranáoh řetízková. Průměr 29 mm, váha 5-9 gr. Jiný patnáctník Vaistův, znázorněný na tab. LXXXIII. obr. 778., má poprsí užší v obvodku pouze dvakrát protrženém a v lícním opisu D I G a na rubu letočet (6 I 94 ' neb (6 I 95 • Průměr 29 mm, váha 5-83—6'4 gr. Pražský patnáctník z doby interregna mincmistrovského (Tab. LXXXIII. obr. 779.) podobá se úplně předešlému, ale v opisu lícním čte m D :G: a na rubu pod orlem vidí se v závorkách značka P M což znamená Pražská mince. Obruba oboustranně čárkovaná. Průměr 29—30 mm, váha 59-6*32 gr. Pražský patnáctník Egererův (Tab. LXXXIII. obr. 780.) jest též takový, jen že má na líci opis LEOPOEDVS . D : G (AX v štítku) ROM : IMPER ; S : A : a na rubu GER ; HVN: BO (a * O) HEML-E . REX . (6 I 94* Průměr 29 mm, váha 5*8—6 gr. 464 Jiný patnáctník EgercrŮv ir, 1695 různí se opisem LEOPOLDVS • D : G : RO (AX v štítku) IMPER : S t A ♦ na líci a GER I HUN : BO (a ■ D) HEMIjE ♦ REX * \e I 95 ♦ na rubu. Průměr 291/, mm, váha 645 gr. Egererův patnáctník z r. 1696 (Tah. LXXXIV. obr. 781.) s poprsím širším, ale bez stuh na koruně, má ua líoi opis LEOPOLDUS • D : G : RO (AX v štítku) IMPER ; S : A • a na rubu GER ; HUN : BO 4 ■ neb (6 I 65 ' Pražský Šesták Janinalliho (Tab. LXXXIV. obr. 786., 787. a 788.) 1. GER . HVN - BO (g HEMLE » li EX • (6 I 74 I 2. GER ■ HVNG - BO (I v štítku) HKUIM ■ KEX . (6 I 8( • 3. GER • H VN : BO (I v štítku) HEMLE - REX • (6 I 83 ■ 4. GER : HVN : BO (I) HEMLE REX ■ (6 l 84 ■ 5. GER : HVN : BO (I) HEMLE • REX ■ (6 I 87 . Pražský šesták VaiBtův (Tab. LXXXIV. obr. 789. a 790.) 1. GER : HVN : BO (AK) HEMLE - REX - (6 I 89 : 2. GER : HVN : BO (AVí) HEMLE REX • (6 I 9( : 3. GER - HVH - BO (AVÍ) HEMLE RE • (6 I 9( • 4. GER - HVM • BO (AK) HEMLE • REX ■ (6 I 90 • Patnáctníky a šestáky r. 1693 zvýšeny na sedmnáctnfky (sed omáčníky)*) a sedmíky. Groše ěi tfíkrejcary vykazují vždy na líci pod poprsím buď v závorkách neb ve štítku číslici 3 a na rubu pod dvojitým orlem, který nemá nikdy obvodků kolem hlav ani zlatého rouna na štítku prsním, znamení mincovní. Jeví se v nich přehojná rozmanitosť. Níže podáváme podrobnější popis některých ^z různých mincoven.**) \ Pražský groš Margalíkův (Tab. LXXX. obr. 744.) nese na líci v čárko vitém obvodku nahoře otevřeném ověnčené poprsí panovníkovo s tváří mladou, s dlouhými, hladce sčesanými vlasy, v brnění se širokým límcem, dosahující nahoře až k okraji, a kolem něho opis 1. LEOP : D : G : R : (£ v štítku) IMPER S • A ■ 2. LEOPOLDVS ■ D • G • R ■ v štítku) IMPERA ■ S ■ A • Na rubu dvouhlavý orel, mající na prsou svých korunovaný štítek český dole zaokrouhlený, dle rázu G. Koruna nad orlem sahá v opia 1. G ■ H ■ BOHÉMI (kotva v štítku obráceně) M ■ REX ■ (659 ncb 1660 neb (662 • neb (663 2. GER - HVN ■ BO (kotva v štítku obráceně) HEMliE • REX • (664 -Okraj na obou stranách perlový. Průměr 197,-21 V. mm, váha 1-37—1-75 gr. V Pražska crroš Janinalliho íTab. LXXX. obr. 746.1 má na lfei věn- " — --J CJ X--------- I čené poprsí s dlouhým vlnícím vlasem, jež nahoře za obvodek až k okraji dosahuje. Za hladkým, dvakrát protrženým obvodkem jest opis LEOP ■ D • G • R -IM (g) PERS-A- *) Tak se jmenují v národních písních. **) Velká casf v díle tomto vyobrazených a popsaných groía Leopolda L, Josefa I- a Karla II. (VI.) pochází 1 nalezu ftedickébo a b/U nim laskavostí p. Fr. Vambery, cukrmistra v Pardubicích, a jeho ebirky ochotně zapůjčena, zacei mu tirato vřelé díky vyslovujeme. 466 Na rubu jest dvouklavý orel dle rázu D bez obvodkft u hlav a kolem něho za hladkým obvodkem opis G • H • BOHÉMI (l) M • REX • (676 Prňměr 20*/,—21 mm, váha 1-62—1-77 gr. Pražská groše Matyáše Vaista (Tah LXXX. obr. 747., 749. a 750.) mají na líci poprsí dle rázu B a na rubu orla dle rázu D někdy so stuhami nad hlavami orla a se znaěkou M V pod orlem. Mívají opis na líoi 1. LEOPOLDVS • D • G • R (£ v štítku ze spodu otevřeném) IMPER ■ S - A (úponkovitá květina). 2. LEOPOLDVS • D : U (£ v štítku) : R : IMPER : S : A : 3. LEOPOLDVS - D : G : (c v štítku) R : IMPER : S : A : a na rubu 1. GER ■ HVN • BO (AJM) HEMLE • RE - (6 I 93 • 2. GER : HVN : BO (A- W v štítku) HEMLE • REX •(6 I 95 - 3. GER : HVN : BO (A - Pí) HEMIjE ■ REX ■(6 I 93 • Průměr 21' s mm, váha 1-5—i'8 gr. ^ Pražský groš z doby interregna minomistrovskéh o (Tab. LXXX. obr. 752.) jest téhož líčení, jen pod orlem má značku (P ■ M) t. j. Pražská mince, a lícní opis LEOPOLDVS • D : G : R (£ v štítku) IMPER : S : A : a na rnbu GER : HVN : BO (H - d) HEMLE - REX -(6 I 94 • Průměr 217* mm, váha 17 gr. Pražské groše mincmistra Řehoře Egerera mají na líci úzké neb široké poprsí s parukou dle rázu B a na rubu říšského orla dle rázu D a českým lvem na prsou v štítku buď oválovém, neb dole zaokrouhleném neb do Špičky vybíhajícím a pod orlem značku G E Jeví velikou různosť, jak se vidí na ukázkách, podaných na tab. LXXXI. obr. 753., 755 , 756-, 758 , 759. a 761., na tab. LXXXH. obr. 762., 764., 765., 767., 768. a 770. a na tab. LXXXV- obr. 791. Zvláštního povšimnutí zasluhuje groš obr. 756. s velice úzkým poprsím a bez obvodků na lícní i rubní straně ze sbírky p. Em. Mikše v Praze, vážící 1*76 gr. Přiházívají se na nich opisy na líoi 1. LEOPOLDVS ■ D : G : R : (£) IMPER : S : A • 2. LEOPOLDVS • D : G : © R : IMPER : S : A 3. LEOPOLD VS - D : G (£ v štítku) ROM : IMPER : S : A : 4. LEOPOLD • D : G • (£) R : IMPER : S : A r t ^nľm n . r» . n . p . tiwptp.r . r . a . 6. LEOPOLDUS - D : G : R • © IMPER : S : A • 7. a 8. LEOPOLDVS • D : G : R © IMPER : S : A -9. a 10. LEOPOLDVS - D ■ G - R © IMPER- S • A • 11. LEOPOLDVS-D : G : R© IMPER : S : A- 12. LEOPOLDUS : D : G : R © IMPER : S : A • 13. LEOPOLDUS : D • G : ROM : (£ v štítku) IMP : SE : AV 14. LEOPOLDUS : D • G : (£ v ětítku) RO : IMP : S • A 467 15. LEOPOLD VS : D : G : RO © IMPER : S : A • 16. LEOPOLD VS: D - G : ROM : (£ v ělítku) IMP : SE : A V ■ (Doncb. 2490.) 17. a 18. LEOPOLD VS : D : G : R © IMPER : S : A - 19. LEOPOLDVS • D : G : R © IMPER : S : A : 20. a 21. LEOPOLDUS - D : G : R (c v štítku) IMPER : S : A 22. LEOPOLDUS ■ D : G : R : (£ v štítku) IMPE li : S : A • 23. LEOPOLDUS ■ D : G : R : (£ v štítku) IMPE : S : A 24. LEOPOLDUS * D : G : R : (o v štítku) IMPER : S ; A • 25. LEOPOLDUS * D : G : R • (£ v štítku) IMPE : S ; A ♦ 26. LEOPOLDUS ■ D : G : R : (£ v štítku) IMPE li • S • A -a na rubu 1., 4., 5. a 11. GER • HVN -BO(MO) HEMLE REX • (6 I 93 • (1., 4. a 5.), 16 I 96 • (11.) neb (6 I 97 ■ (11.)*) 2. GER : HVN : BO (3 9) HEMLE ■ REX ■ (6 I 95 ■ 3. GER ; HVN r BO (3*9 v Štítku) HEMLE . REX . (6193 * 6. GER : HUN : BO (3 O) HEMIiE • REX • (6 I 96 • 7., 21., 22. a 2a GER : HVN : BO (3 " 9) HEMLE • REX • (6196 (7.), (7 I 00 • (7.), |7 I 01 - (21.) neb (7 I 03 ■ (22. a 23.) 8. GER : HVN : BO (3 O) HEMIiE • REX (6 I 97 9. GER - HVN • BO (3 9) HEML-E - REX ■ (6 I 96 ■ 10., 20. a 26. GER - HVN ■ BO (3" 9) HEMLE ■ REX - (6 I 96 • (10.) neb (7 I 0( -(20.) neb (7 I 05 - (26.) 12. GER : HUN : BO (3 9) HEML-E • REX •(6 I 98 • - 13. GERM : HVN : BO ^(3: OH HEMIyE - REX - (6 • i • 98 ■ 14, GERM : HUN : BOH (a • o) HEMIIE : REX : (6 I 98 : 15. GER : HVN : BO (3 O) HEMLE : REX : (6 I 98 : ' 16. GERM : HVN : BO (3 9) HEMIE REX ■ (6 I 98 - (Doneb. 2496.) 17. GER : HVN : BO (3 9) HEMLE ■ (6 I 98 ■ 18., 19. a 22. GER : HVN : BO (3 O) HEMIiE - REX (6 199 (18. a 19.) neb (7 1 0\ (22.) 24. GER : HVN : BO (3 * O) HEMLE * REX . (7 I 04 • 25. GER : HUN : BO (3 • O) HEMLE . REX . (7 l 05 -Měří v průměru 20—22 mm a vážívají 1-43—1-83 gr. Kutnohorský groš Jiřího Hackla, znázorněný na tab. LXXXV. obr. 793., má na líei poprsí dle rázu A a na rubu orla dle rázu O a pod ním jako znamení mincovní ruku s kladivem v oválové obrubě. Mívá opis na líci 1. LEOP : D : G - R (£) IMPER • S - A • 2. LEOP : D : G : R : (£) IMPER ■ S • A • 3. -LEOP-D:GR(£)IMPER:S-A : *) Čij]a uvedená za, letopočty v sivorkách anaíí číslo dotyčného příslušného k němu opisu strany lícní. 468 4. LEOP : D : G : R : (£) IMPER : S : A : 5. LEOP : D : G : R• (£) IMPER • S ■ A ■ 6. • LEOP ■ D • G • R - (£) ■ IMPER ■ S A ■ 7. LEOP - D - G ■ R • (E) IMPER - S • A » 8. LEOP . D : G : R ■ (£) IMPER ■ S • A -a na rubu L, 2., 4., 5. a 8. G ■ H • BOHÉMI (značka: ruka s kladivem v obrubě obráceně) M ■ REX ■ (658 (1.), (659 (U, (660 (2.), (66( (1.), (665 (1. a 4.), (665 (1. a 5.), (666 (1. a 2.), (676 (8.) neb (677 (8.) 3. a 7, G : H : BOHÉMI (značka: ruka b kladivem v obrubě obráceně) JE - REX ■ (669 (3.) neb (675 (7.) 6. - G • H ■ BOHÉMI (značka: ruka s kladivem v obrubě obráceně) JE-REX ■ (67O - Průměr 19-21 mm, vába 122—185 gr. Kutnohorské groše Krištofa Krahe vybíjeny rázem dvojím. Starší z r. 1678. (Tab. LXXXV. obr. 794.) nesou na rubu orla dle rázu Ct pozdější od r. 1679—1701 (Tab. LXXXV. obr. 795.—802.) dle rázu D. Štítek na prsou orla až do r. 1694 jest tvaru lopato vitého, napotom pak oválového. Pod orlem vidí se znamení mincovní (C 3? K), na některých ročnících, ku př. 1688, bývá nad kladívky ještě písmeno I Jevívá se na nich opia na straně lícní 1. LEOP ■ D • G • R • IM © PER - S • A • 2. LEOPOL • D • G • R ■ IM (£) PER SA © 3. LEOPOL ■ D • G • R © IMPER -SA 4. LEOPOLD VS . D •> G -> R • (£) IMPER - S • A 5. a 6. LEOPOLDUS * D • G * R • © IMPER • S - A 7. LEOPOLDUS •> D - G • R • © IMPER • S • A ♦ a na rubní 1. G ■ H • BOHÉMI (3 0) JE ■ REX ■ (678, (679, («580, (68(, (68Z, (683 neb (684 2. a 3. G ■ H • BOHE (X « O) UIJE ■ REX - (6 I 85 • (2.), (6 I 87 • (2.), (6 t 88 ■ (2.), (6 I 89 - (2.), (6 I 90 ■ (2.), (6 I 9( ■ (2.), (6 I 92 ■ (2.), (6 I 93 ■ (3.) neb (6 I 94 • (3.) 4. a 5. GER • HVN . BO (3 « 0).HEMLE . REX • (6195 • (4.), (6 I 96 • (5.) neb (7 ! 0( * (5.) 6. a 7. GER - HUN . BO fS « 0) HEMLE . REX . (6 I 96• (6.), (6 I 97 • (6.), (6 l 98 ■> (6. a 7.), (6 I 99 • (7.) neb (7OO (7.) Průměr 20—22 mm, váha 1-53—2 gr. Kutnohorský groš Bernarda Wohnsiedlera (Tab. LXXXV. obr. 803.) jest stejného rázu jako groše Kraheovy z poslednějších ročníků, toliko pod oriem umístěno znamení mincovní: dvé skrížených kladiv nad horami mezi písmeny B-W (Tab. LI. obr. 65.). 469 Na líci bývá opis 1. LEOPOLDUS • D • G • R * (g) IMPER • S * AV • 2. LEOPOLDUS • D • G • R • (g) IMPER • S • A • a na rubu 1. GER • HUN . BO (mámení mine. obráceně) HEML35. R EX - (7 I 05 • 2. GER * HVN • BO (znamení mine. obráceně) HEMLE * REX • (7 I 05 -Průměr 217i mm, váha 1*5—1*6 gr. Velice vzácnejšou groSe ražby Jáchymovské (Kittnerovy i Selingovy). Groše Jana Jakuba Kittnera z Perchhaimbu (Tab. LXXXVI obr. 807. a 808. ze sbírky p. Fr. R. Chaury a p. Em. Mikše v Praze) nesou na líci buď mladistvé ověnčené poprsí s dlouhými hladce sčesanými vlasy, neb poprsí starší podoby s parukou, a na rubu dvojitého orla s roztaženými drápy a s korunovaným štítkem českým tvaru lopatovitého na prsou. Pod oriem vidí se jako znamení korunka v oválové obrubě. Mívají opis na líoi 1. LEOP • D : G R (g) IMPER • S ■ A ■ 2. LEOPOL • D • G • R ■ IM (g) PER - S ■ A ® a na rubu 1. G - H • BOHÉMI (korunka v oválu obráceně) M • REX ■ (659 2. G • H - BOHEM (korunka v oválu obráceně) IM ■ REX • (660 Průměr 20—201/, mm, váha 1-72—1-75 gr. Groš Pavla Váolava Selinga (Tab. LXXXVI. obr. 809. ze sbírky Bedŕ. Skrbka v Pardubicích) má na líci poprsí věnčené s parukou, sáhající temenem až k okraji mince, v brnění se Širokým límcem a přehozeným pláštěm na rameni připevněným. Za jednoduchým hladkým obvodkem dvakrát protrženým čte se opis LEOP : D : G : R : (£) IMPER : S : A Na rubu v podobném ob vodku, nahoře korunou nad orlem a dole mine značkou (přesýpacími hodinami v oválové obrubě) protrženém, dvojitý orel dle rázu D a kolem něho opis G : H : BOHÉMI @ 2E ■ REX - (668 : Průměr 211/, mm, váha 1-7 gr. Jiný groš Selingfiv iTab. LXXXVI. obr. 810. ze sbírky p. Em. Mikše v Praze) má na lícní straně poprsí vyplňující obvodek, za kterýmž jest opis LEOPOLDVS • D : O - R - (f) IMPERA : S ■ A : Rub jest podobný jako u předešlého, jen opis GER : HVN: BO @ HEMLE • REX • (6 I 68 - Průměr 211/, mm, váha 1-5 gr. Týmž rázem jako groše vybíjeny krejcary i zemské krejcary b označením hodnoty římskou neb arabskou jedničkou (I neb () v oválném štítku na líci pod poprsím. Platily 6 denárů. 8tújž zde stručný popis některých. ♦ Pražské krejcary Řehoře Egerera (Tab. LXXXV- obr. 805.a806.) mají na líci poprsí v dlouhé kadeřavé paruce a na rubu korunovaného dvou-hlavého orla s českým štítkem oválového tvaru na prsou, kterýž drží v pravém 470 spáru meo a v levém žezlo. Pod orlem v opisu značka (G ■ E) Za perlovým obvodkem čte se opis na lfei 1. LEOPOLDUS : D : G : R (D IMPER : S : A : 2. LEOPOLDVS • D : G : R ® IMPER : S : A • 3. LEOPOLDVS • D : G : R : (f) IMPER = S : A • 4. a 5. LEOPOLDVS • D : G : R ® IMPE : S : A • a na rubu 1. GER • HVN : BU (H ■ O) HEMLE • REX - (700 -2., 3. a 5. GER: HVN : BO(5PO) HEMI.E - REX (ľ I 00 (2-), • 17 I 0( • (2. a 3.) neb - (7l05-(4.) 4. GER • HVN : BO (30) HEMľJE • REX • (7 I 03 • Obruba oboustranně čárkovaná. Průměr 17 mm, váha 075-085 gr. Na Kutnohorských krejcarech Řehoře Hackla zHaokenfelsu (Tab. LXXXVI. obr. 812.) spatřuje se na líci poprsí dle rázu A a na rubu dvojitý orel dle rázu C a pod ním jako značka ruka s kladivem v kruhu. Při-házfvá se na nich opis na lfoi 1. LEOP : D " G - R ■ (I) IMPER • S • A ■ 2. LEOP: D : G • R ' (í) IMPER • S- A • 3. LEOP • D ■ GR ■ I g) MPER : S • A • a na rubu 1. a 2. G • H BOHÉMI (ruka s kladivem v oválu obráceně) & • REX • (660(1.), (66((L), (663(1.), (664(1), (665(3.), (666(2.), (.667(1.) neb (67(0-)* Průměr 161/,—I7 mm, váha 078—1 gr. Kutnohorské krejcary Krištofa Krab e (Tab. LXXXVI. obr. 813., 815. a 816.) vykazují na líei poprsí buď dle rázu A neb B a na rubu dvojitého orla dle rázu C bez meče a žezla. Pod ocasem orla umístěna značka (C 5t K) Bývá na nich opis v líci 1. LEOP • D • G ■ R • IM (J) PER • S ■ A • 2. LEOPOL • D ■ G • R • IM (í) PER. S - A + 3. LEOPOLD • D • G • R (T) IMP SA 4. a 5. LEOPOLD * D ♦ G • R (D IMP * S • A • 6. LEOPOLD ♦ D - G * R @) IMP • S ♦ A a na rubu 1. G - H - BOHÉMI (H Ä 0) M- REX • (68( 2. G • H • BOHE (X » O) MLE ■ REX ■ (687, (6 I 9( ■, (6 1 92 •, (6 I 95 • neb (6 I 94 • 3. GER • H • BO (H » 0) HEMLE • R ■ (6 I 97 •, (6 I 98 • neb (6 I 99 • 4. GER • H - BOHE (3. * 0) MLE . R . (700 5. a 6. GER . H * BO {H * O) HEMLE * R • (7 I 0( * Obvodky jsou s obou stran hladké, obruby okrajní čárkované. Průměr 16—181/, mm, váha 076—092 gr! 471 Kutnohorský krejcar za interregna mincmistrovského z roku 1702 (Tab. LXXXVÍ. obr. 817. ze sbírky Bedř. Skrbka v Pardubicích) jest fiplně stejný jako KraheOv z r. 1701, jen pod orlem má vyraženou značku (K M) t. j. Kutnohorská mince. Náleží k mincím vzácnějším. Průměr 18 mm, váha 0-9 gr. Jemu podobny jsou těž Kutnohorská krejcary Bernarda Wolm-siedlera (Tab. LXXXVÍ. obr. 820.) se znamením dvou skrížených kladívek nad bórami pod ocasem orla. Vyskytují se s opisem na lícní straně 1. 2. 4. 5. 6. LEOPOLD VS - D - G - B (g) IMPEK ♦ S • A V • a 3. LEOPOLD VS • D • G • R ♦ (£ IMPER • S AV- G - R ■ (í) IMP - S • R (D IMP • S • A • G* R (J) IMPEli-S - A znamení obráceně) H EMI E • REX LEOPOLD VSD ■ LEOPOLD• D • G LEOPOLD VS-D-a na rubní 1., 2. a 6. GER • H VN - BO (minc. (7 \ 05 • (1. a 2.) neb (7 I 04 (2. a 5.) 3. GEB • HVN ♦ B (mine. zuamení obráceně) OHEMLE • REX • (7 I 03 - 4. GER • HVN • BO (mine. znamení obráceně) HEMLE - REX - (7 I 05 ■ 5. GER - H • BO (mine. znamení obráceně) HEMLE * R« (7 I 05* Průměr 17—I8V1 mm, váha 08—12 gr. Velice vzácný jest Jáchymovský krejcar Jana Jakuba Kittnera z Perchhaimbu (Tab. LXXXVL obr. 821.) s mladou podobou panovníkovou s hladce učesanými vlasy na líci a a dvojitým orlem s roztaženými drápy na rubu. Pod orlem spatřuje se korunka "v oválová obrubě jako značka mincovní. V opisu lícním čte se LEOP * D - G ' R @) IMPER ■ S ■ A - a v rubním G • H • BOHÉMI (korunka v oválu obráceně) M • REX • (660 Průměr 161/, mm, váha 0*65 gr. Zemská krejcary liší se od obyčejných pouze opisem rubním. Tak zemský krejcar Řehoře Egerera z mincovny Pražská (Tab. LXXXV. obr. 804. ze sbírky Pedř. Skrbka v Pardubicích) nese opis v líci LEOPOLD VS ■ D ■ G g) R*I-S-A-G-H* B - REX * a na rubu BÖHMISCHE O O) LANDMÜNTZ . (6 195 - Průměr 17—17ý, mm, váha 08—092 gr- Zemský krejcar Kristofa Krahe z mincovny Kutnohorská IŤab. LXXXVÍ. obr. 814. ze sbírky Bedř. Skrbka v Pardubicích) má opis na líci LEOPOLDg • D • G • R 00 IMP» S • A *) a na rubu BOEMISCHE (») LAND • MVNZ • (6I95* Průměr 17 mm, váha 0-8 gr. Půlkrejcary, jež platily 3 denáry, jsou jednostranná a vybíjeny byly rázem trojím. *) Skratek , = ua. 472 Na rázu prvém za Pražského mincmistra Krištofa Margalfka (Tah. LXXXVI. obr. 818.) znamená se na líci ve věnci vavřínovém korunované I* mezi rozděleným letopočtem (6 1 62 neb (6 i 63, pod ním na pravo znamení kotvy a na levo označení ceny £ Obruba při okraji čárkovaná. Průměr 141/, mm, vába G"4—0-55 gr. Na rázu druhém za téhož mincmistra (Tab- LXXXVI. obr. 819.) spa-třují se pod korunou dva štíty, u středu mince poněkud vykrojené. Ve štítu pravém jest písmeno L a pod ním čásť letopočtu 16, v levém český lev a pod ním druhá čás£ letopočtu 65, uprostřed mezi oběma štíty označení hodnoty { a dole kotva jako znamení mincovní. Okraj perlový. Průměr 14 mm, váha 0 38—O45 gr. Oba dva jsou vzácny a náležejí p. Eilv. Haislovi v Libici nad Cidlinou. Třetí ráz půlkrejcarů (Tab. LXXXVI. obr. 822.—827.), jimž ve mnohých spisech přikládán bývá název haléř, má přes celou plochu korunovaného českého lva a vykazuje taktéž různé odchylky. Ku př. Pražský půlkrejcar ťteboř© Egerera (Tab. LXXXVI. obr. 822.) má po pravé straně hlavy lva písmeno L a po levé I a mezi zadními tlapami značku G • E a za ocasem souběžné s okrajem letopočet (695, (70T, (702 neb (704 Okraj jest Čárkovaný. Průměr 14—15Va mm, váha 0-5—0*53 gr. Na Kutnohorském půlkrejcaru Řehoře Hackla (Tab. LXXXVI. obr. 823. a 824.) není při hlavě lvově číslice I, mezi tlapami jest značka ruka s kladivem a polovina letopočtu (6 při okraji přede lvem a druhá 67 z& ním, nebo celý letopočet (669* (670 neb (674 podél ocasu. Průměr l4l/t—15% mm, váha 043—0 65 gr. Kutnohorský půlkrejcar Krištofa Krahe (Tab. LXXXVI. obr. 825. a 826.) má při hlavě lvově L a I a mezi zadními tlapami značku C 5? K (a na ročníku 1686 ještě nad kladívky písmeno I) a za lvem při ooase plný letopočet (678, (G8(, (683, (686, (689, \69\> ^93, (694, (699 neb (700, toliko na ročníku (698 jeví se letopočet rozdělený. Obruba při okraji bývá čárkovaná. Průměr 14—16 mm, váha 035—065 gr. Kutnohorský půlkrejcar Bern. Wohnsiedlera (Tab. LXXXVI. obr. 827.) shoduje se s předešlým, jen mezi tlapami nalézá se jako značka dvé kladívek skrížených nad horami a po délce ocasu celý letopočet (702 neb \ 705. Okraj má rovněž čárkovaný. Průměr 15 mm, váha 035—053 gr. Troj niky (Tab. LXXXVL obr. 823.—831- a Tab. LXXXVII. obr. 832. až 839.) raženy již za času Ferdinanda II. v českých mincovnách ze Špatného stříbra. Vidí se na nich v líci vybit císařský orel s rakousko-burgundským znakem na prsou a na rubu mezi rozděleným letopočtem říšské jablko, v jehož spodní polovině jest označena hodnota číslicí 3 . Trojníky ty čili vídeňské grešle jdou od r. 1668 do r. 1705 a raženy zhusta v Kutné Hoře v letech 473 1688 až 1697, pročež ony mezi těmito lety vybitě řadíme k mincím českým, z jiných let pak k mincím slezským. Po stranách jablka i křížku přiházfvají se na nich různé ozdoby, jako včely, šípky, tečky kulaté i ótyrrohé neb písmena M—B, jak z vyobrazení patrno. Některé jako zvláštnosť vybíjeny i ve zlatě. L Měří v průměru 15 —161/, mm a ze stříbra vybité vážívají 0*5 — 0-75 gr. Ze zlatých minoí Leopolda I. shledáváme ve sbírkách desítidukáty, pětidukáty, dvoudukáty, dukáty, půldukáty a čtvrtdukáty. Pražský desítidukát Margalfkův (Tab. LXXXVII. obr. 841. ze sbírky p. Edv. Haiela v Libici nad Cidl.) má na líci v perlovém nahoře otevřeném obvodku mladé obrněné poprsí s dlouhými hladce učesanými a vavřínovým věncem pokrytými vlasy, jež dosahuje nahoře až k okraji mince. Pod nosem vidí se slabé kníry a na spodním pysku malá štětička. Praa zdobí na ěůůře zavěšený řád zlatého rouna, a s ramen splývá převěsný plášť. Shora od pravé strany k levé obíhá opis 1. LEOPOLDVS • D : G : BOM : IMPERAT : S : A : neb 2. LEOPOLD VS • D : G : ROM : IMPERAT : S • A ■ Rubní strana nese v perlovém obvodku, který nahoře a dole jest přetržen, orla s roztaženými pazoury a a dvěma hlavami, jež vroubeny jsou kruhy a nad nimi vznáší se císařská koruna a dvěma stuhami. Na prsou orla jest pod otevřenou korunou štít tvaru španělského a českým lvem, lemovaný řetězem zlatého rouna. Od koruny pokračuje opis 1. a 2. GER : HVNG : BOHE (značka: obrácená kotva v závorkách) MT-2E- REX ■ A° 1,661, neb {665 Průměr 471/, mm, váha 34*4—34*5 gr. Jemu podoben jest Pražský pětidukát Margalíkův (Tab. LXXXVIII. obr. 846. ze sbírky p. Edv. Haisla v Libici nad Cidlinou) v líci a poprsím dole za obvodek přesahujícím a a opisem LEOPOLDUS ■ D : G : RO : IMPER : S : A: z dola od levice k pravici vycházejícím. Na rubu orel rovněž takový jako na desftidukátu, ale kolem něho opis GER • HUN • BOHE (značka: obrácená kotva v oválu) MLE • REX • A? 1,659 Průměr 361/, mm, váha 17*3 gr. Pražský desítidukát Janinalliho (Tab. LXXXVII. obr. 844. ze sbírky o. a k. dvorního musea ve Vídni) jest vybit na líci rázem B a na rubu rázem D. Rameno krunýře jest zdobeno lví hlavou a plášť k němu připnut sponou v podobě růže. Hlavy orla jsou obtočeny polokruhy. Na líci u čela počíná opia ♦ LEOPOLD VS ♦ D ♦ G ♦ R ♦ IMPERA ♦ S ♦ A ♦ (dvě kvítka proplétající se). V opisu rubním čte ee GER ♦ HVNG * BOH (I) EMLE ♦ REX ❖ ♦ 16 I 75 ♦ Obvodky jsou na obou stranách dvojité (kratší hladké a delší perlové) a okraje čárkované. Průměr 46 mm, váha 34*6 gr. Rovněž takový jest i pětidukát tohoto mincmistra z téže sbírky (Tab. LXXXVIII. obr. 847.), jen má opis lícní zakončený místo kvítky křivkou 474 v podobě ležaté osmičky a v rubním opisu GER ♦ HVN ♦ BO (I) HEMĽE * REX ♦ 16 I 76 ♦ Ob vodek rubní jest pouze jednoduchý, perličkový. Průměr 361/, mm, váha 1725 gr. S ním shoduje se úplně v líčení Pražský pětidukát Vaistův (Tub. LXXXVIII. obr. 848. ze sbírky p. Fr. R. Chaury v Praze). Opis lícní jest rovněž tukový jako na předešlém, pouze rozdělovači tečky vybíhají do jehlancft. Strana rubní nese opis GER : HVN : BO (A H) HEMLE, REX • (6 I 89 : Prflměr 36'/, mm, váha 1737 gr. Pražský dvoudukát Margalíkův (Tab. LXXXVIII. obr. 849. ze sbírky c. a k. dvorního musea ve Vídni) podobá se rasem Jáchymovskému půl-zlatcíku Eittnerovu, různí se od něho toliko opisem LEOPOLD VS • D : G • ROM IMP • S • A na líci a GER : HVN : BOH E (obrácená kotva v oválu) MLČE -REX - (662 na rubu. Průměr 281/, mm, váha 705 gr. Horský dvoudukát Hacklův (Tab. LXXXVIII. obr. 850.) má na lící poprsí dle ráreu A a na. rubu orla dle rázu C. V opisu lícním nahoře začínajícím Čte se LEOPOLD VS ■ D : G : RO : IMPERA : 8 : A : a v rubním ■ GER • HVN • BOHE (ruka s kladivem v oválu obráceně) MIffi • REX • (670 • Minci tu zapůjčil k vyobrazení p. Edv. Haisl v Libici nad Cidlinou. Měří v průměru 28 mm, váha 7 gr. Okraj na obou stranách perličkový, na líoi dvouřadový. Průměr 20 mm, váha 3*45 gr. Všecky výše popsané dukáty nalézají se ve sbírkách o. a k. dvorního musea ve Vídni. Velice vzácný Horský půldukát Kraheův (Tab. LXXXVUI. obr. 851.) nese na líoi v hladkém, temenem hlavy protrženém obvodku věnčené poprsí s dlouhými vlasy, se širokým límcem a s řetězem zlatého rouna na krku zavěšeným a opis LEOPOLDVS DG- ROM ■ IMPERÁTOR • S • A + Na rubu vidí se dvojitý orel dle rázu D, nemá však ani kruhů kolem hlav, ani prsní štítek lemovaný zlatým rounem. Za hladkým nahoře i dole protrženým obvodkem pokračuje opis GER • HVN • BO (3. *» D) HEMLE • REX • (6 I 90 - Ohruba po obou stranách jest šikmo čárkovaná. Průměr 18 mm, váha 1-67 gr. Stejného líčení jest též čtvrtdukát tohoto mincmistra (Tab. LXXXVIII. obr. 855. ze sbírky p. Edv. Haisla v Lihioi nad Cidlinou), jen lícní opis končí A * a na rubu čte Be GER • HVNG • (C a K) BOHEMLE • R ■ (6 I 90 * Průměr 141/, mm, váha 084 gr. Pražský čtvrtdukát z doby mincmistrovského interregna (Tab. LXXXVIII. obr. 853.) má na líoi vysoké ověnčené poprsí s kudrnatou parukou, v brnění, přes něž přehozený plášť připnut na rameni sponou, a na krku visí dlonbá páska a stuha s řádem zlatého rouna. Nahoře zasahuje za hladký ob vodek, za nímž jeví ae opis LEOPOLD VS -DG- ROM • IMPER ■ 8 - A ■ Na rubní straně jest dvonblavý orel dle rázu D b oválovým prsním štítkem pod otevřenou korunou a ověnčeným řetězem zlatého rouna, na němž vidí se český lev. Orel obejmut kolkolem hladkým obvodkem, pouze nahoře korunou protršeným, od níž pokračuje opis GER-HVN-BO (M d) HEMLE-RE * (6194 * Průměr 141/, mm, váha 087 gr. Pražský čtvrtdukát Egererův (Tab. LXXXVIII. ohr. 854. ze sbírky p. Edv. Haisla v Li bicí nad Cidl.) podoben jest v líčení dukátu téhož mino- 476 mistra, jen orel nemá obloučků u hlav. Čte se pak na něm v opisu lícním LEOPOLD ■ D : G I R IMP : S" A ■ a v rubním GER : HVN BO 13 0 HEMLE ■ REX • *7 I 02- Prfiměr 13 mm, váha 0-85 gr. ___ Měděné početní groše komory české raženy za Leopolda I. velmi skrovně a náleží proto ve sbírkách ku vzácnostem. Známe jen jediný ročník 1662, produkt to mincovny praŽBké (Tab. LXXXVIII. obr. 856. dle originálu ze sbírky Bedf. Skrbka v Pardubicích). Na lícní a t raně spatřuje se na něm v ozdobném obvodku písmeno L a nad ním koruna, sáhající až k okraji. Po stranách iniciálky jest rozdělený letopočet \6 1 62 Od koruny vychází opis RAITGROSCH ■ DER BEHM : CAMER ■ Na rubu jest v hladkém obvodku korunovaný český lev a kolem něho opis GROSS ■ POCZETNI - KOMORY - CZESKE * nad korunou lva počínající. Průměr 23'/8—24 mm, váha 34—3*6 gr. Jím končí řada početních peněz, jež v mincovnách českých byly vybíjeny. Mine* bôžné z mincoven slezských. Slezské mince Leopolda I. vykazují mnohem větSÍ rozmanitosť než mince v českých mincovnách vybíjené. Sledujeme pak na nich hlavně tyto rázy: Na straně lícní: I. Poprsí bezvousé, v levo obrácené, až po pás (někdy i níže), a dlouhými hladce učesanými vlasy, a korunou na hlavě jednou obroučkou překlenutou, a žezlem v pravici a državou v levici. II. Poprsí bezvousé b pravé strany, b dlouhými hladce splývajícími vlasy, vavřínem věnčené. III. Takovéž poprsí a korunou císařskou. IV. Poprsí b kníry a Štětičkou na spodním pysku, v paruce a dlouhými vlnitými vlasy, zdobené věncem vavřínovým. V. Podobné poprsí b vysokou hustou kadeřavou parukou. Na straně rubní: VI. Dvouhlavý orel b rozčtvrceným korunovaným a obyčejně zlatým rounem zdobeným Štítem se znaky uherským, českým, rakousko-burgundským a kastílsko-leonským na prsou a b pazoury roztaženými. VII. Dvojitý orel mající na prsou korunovaný štít mnohoznaký, zlatým rounem ověšený a meč v pravém a žezlo v levém spáru. VIII. Dvouhlavý orel b prsním korunovaným čtyřdílným Štítem uhersko-ôeekým a malým rakousko-burgundským štítkem uprostřed a b mečem a žezlem ve drápech. IX. Dvouhlavý orel držící meč a žezlo b korunovaným Štítem pouze rakousko-burgundským na prsou, kterýž na větších neb zlatých mincích bývá řetězem zlatého rouna lemován. 477 30* Nej větší činností slynula a nejčetnéjofmi výrobky v té době vykázati se muže na prvém místě mincovna ve Vratislavi, po ní pak mincovny v Opolf a ve Břehu, jak z vyjmenovaných vybitých druhu minci na str. 453 a 454 uvedených patrno. Níže následují popisy jednotlivých mincí dle mincoven. Tolar Vratislavský vardajna Jiřího Hübnera (Tab. LXXXIX. obr. 858.) má v líci mladistvé poprsí panovníkovo až po pás v levo obrácené, v nádherném brnění, s korunou obroučkovou a s dlouhými hladce sčesanými vlasy. V levici má državu a v pravici třímá žezlo a po levé strano nad pásem viděti jilec meče. Nahoře proniká poprsí provazcovitýra o b vod kern v opis LEOPOLDUS • I) : G EL • ROM ■ IMP -SAG- HUNG ' BOH : Z C • REX : t. j. Leopoldus De i gratis electus Romanorum imperátor semper augustu?, Gerraanise, Hungari:e, Bohemia? etc. rex (Leopold z Boží milosti volený římský císař, zvláště vznešený, Německý, Uherský, Český atd. král). Na rubu v říšském orlu korunovaný rozčtvrcený srdcovitý štít, ovroubený zlatým rounem, se znaky: uherským, českým, rakousko-burgundským a kastilsko-leonským. Hlavy orla sevřeny jsou polokruhy. U roztažených pazouru jest značka vardajnova G I H Od koruny se stuhami, jež protrhuje perlovitý obvodek, Čte se opis ARCHIDUX ■ AUST • DUX • BURGUN - COM TYROL 1660 a na tolaru z r. 1659 BURGUND • COM • TYR -1659 Okraj na obou stranách perlový. Měří v průměru 45 mm. Na Vratislavském dvoutolaru vardajna Jiřího Hübnera (Tab. LXXXIX. obr. 861.) jeví se na líci bezvousé ověnčené poprsí s dlouhými kadeřemi, v brnční se širokým límcem, pod nímž podložen řetěz s řádem zlatého rouna. Temeno hlavy sáhá za perlový obvodek v opis LEOPOLDUS D : G - EL • ROM ■ IMP - S ■ AUG GH- BOH 2-9 • REX - <8> Na rubu jest v perlovém ob vodku orel jako na předešlém tolaru, jen Že drží v pravém pazouru meč a v levém žezlo. Koruna nad orlem nemá stuh, i pokračuje za ní opis ARCHI • DUX • AUST ■ DUX • BURG • COM ■ TYROL ■ (662 Obruba oboustranně perlová. Průměr 45 mm, váha 57 gr. Original této mince, chovaný dříve ve sbírce při městské knihovně ve Vratislavi, uložen nyní v museu slezských starožitností tamtéž. Vratislavský tolar mincmistra Šalomouna Hammersc hmid ta z r. 1665 (Tab. XC. obr. 867.) má na líci v provazcovitém obvodku poprsí s dlouhým vlasem, s císařskou korunou, zahalené v ornátu s řetězem zlatého rouna na šíji, sáhající nahoře až k okraji. U koruny počíná opis LEOPOLD ■ DG- ROM • IMP . S ■ AUG ■ G • H • BOH &c REX • Na rubu říšský orel s mečem a žezlem ve s párech, mající na prsou pěti-boký, řetězem zlatého rouna lemovaný rozčtvrcený štít uhersko-český se štítkem r akousko-burgundským uprostřed. U noh orla nalézají se písmeny S—H jako značka mincmistra. Za obvodkem provazcovitýra, korunou protrženým, obíhá 478 opis AKCHI DUX AU8T. DUX BUHO ■ ET SIL • 1,663 • neb (663 Obruba po obou stranách čárkovaná. Průměr 45 mm. Jemu podoben jest tolar z r. 1664, znázornený na tab. LXXXÍX. obr. 864.. z bývalé sbírky městské bibliotéky ve Vratislavi, nyní v tamnějším museu Blezukýeh starožitností uložený, s opisem LEOPOLD • D • G « ROM . IMP . S • AUG • G - H - BOH • &c . REX * na líci a ARCH1DUX AUST . DUX B U KG • ET SIL * {664 • * na rubu, avšak není na něm znamení mincmistrovo. Průměr 43 mm, váha 2875 gr. Vratislavský tolar H a m m c r a c h m i d t ô v z roku 1674 (Tab. XC. obr. 870. ze sbírky p. Edv. Haisla v Libiui nad Cidl.) nese na líci v ozdobném liliovitém obvod ku prostovlasé ověnčené poprsí panovníkovo s kníry a Štětičkou na dolním pysku, s dlouhými, až na plece se vinoucími kadeřemi, v krunýři se Širokým límcem a s řádem zlatého rouna, zaveseným na stuze. Přes ramena přehozen plášť. Za obvodkem přímo nad hlavou začíná opis LEOPOLD VS ♦ D t G í EL*. R }I JSE t AVG tGE tHV t BO JREX : Na rubní straně vidí se v podobném ob vodku pod korunou, s níž visí d vé stuh, dvouhlavý orel b korunovaným podkovovitým siatym rounem ovinutým rozčtvrceným štítem uhersko-českým, b menším rakousko-burgundským uprostřed. Orel třímá v pravé noze meč a v levé žezlo a obklíčen jest liliovitým pro korunu otevřeným obvodkem, za nímž v opisu čte se ARCHIDVX ♦ AVST ♦ (£"=5) DVX ♦ BVRG •> T ♦ SILE ÍI.6Í74* Okraj na obou stranách perlový. Průměr 44 mm, váha 20 gr. Jiné ročníky tolarů Hammerachmidtových stejného Učení b popsaným nesou opis v líei: 1. (Schulthess-Rechberg č. 374.) LEOPOLDVS ■ D • G - EL • R • I • SE • AVG GER - HV • BO - REX * 2. (VIL katalog Emila Fischera ve Vídni z r. 1898 č. 992.) LEOPOLDVS • D : G * EL • RO * I. SE * AVG * GER • HV • BO : REX 3. (Schulthess-Rechberg č. 377.) LEOPOLDVS • D : G • EL • RO • I • SE • AVG • GER • HV • BO REX * a na rubu 1. (SohultheBB Rechberg č. 374.) ARCHI • D VX • A VS • (S H 8 v obrubě) DVX • BVRG • ET - SIL - 1,6166 ■ 2. (VIL katalog Emila Fiachera ve Vídni z r. 1898 ô. 992) ARCHI . DVX • AVST • (žThT) DVX - BVRG • ET • SIL - 1,6 i '66 • 3. (Schulthess-Rechberg ó. 377.) ARCHIDVX - AVST : (8 H S v obrubě) DVX - BVRG ET - SIL ■ <6 I 69 • Na obou variantech ročníku 1666 vidí se na úseči ruky ze zcela malých písmen značka řezače želez Jiřího Frant. Hoffmanna • G ■ F* • H • Vratislavský tolar Hamraerschmidtův z r. 1679 (Tab. XC. obr. 873.) má na líci podobné poprsí jako předešlý a v úseči paže drobnými literami G F H jako znamení řezače želez Jiřího Frant. Hoffman na, ale na rubu na 479 * prsou orla pouze Štít rakouBko-burgundský. O b vodky na obou stranách jsou perlová. Na líci jeví ee opis LEOPOLD VS ♦ DG t EL J ROM $ IMP J. SK {AVG i GE J H V * BO : REX * a na rubu ARCHIDVX ♦ A VST J. (S H S) DVX ♦ B VR ♦ T5 ♦ SILESI Jk (6 í 79 ♦ Průměr 45 mm. Vratislavský tolar Hammcrschmidtův z r. 1686 (Tah. XCl. obr. 876.) vykazuje na líci věnčené poprsí panovníkovo v dlouhé paruce až na prsa splývající, v brnění se širokým přilehajícím límcem a s řádem zlatého rouna na stužce na prsou a s ozdobou v podobě lví hlavy na rameni. Za perlovým ob vodkem počíná nad hlavou opis LEOPOLD VS • DG s ROM s IMP , SEM: AVG ; GER • H V : & • BO : EEX * Na rubu jest dvonhlavý orel pod císařskou korunou s dvěma vlajícími stuhami, držící v pravé noze meč a v levé žezlo. Na prsou má štít mnohoznaký v podobě podkovy, lemovaný řetězem zlatého rouna a pokrytý vévodskou korunou. Orel sevřen perlovým obvodkem, nahoře i dole protrženým, za kterým čte ee v opisu ARCHIDVX * AVSTRI: (značka S H S v ozdobném Štítku) DVX ♦ BVRG: TĚ, • SILESI s (6 i 86 • Obruba okraje po obou stranách perličková. Průměr 44 mm, váha 26 gr. Tolar ten jest majetkem p. Edv. Haisla v Libici nad Cidl. Jemu podobá se Vratislavský tolar mincmistra Martina Max. z Wackherle (Tah. XCl. obr. 879. z téže sbírky) s vyšší jeSté parukou a bez ozdoby na rameni. Jeví se na něm opis v líci LEOPOLD VS • D * G: ROM x IMP j SEM : AVG : GERM:HU:&• BO t REX * a na rubu ARCHIDVX • AVSTRIAE (značka Ať Jtt ■ Vi v ozdobném štítku) DVX • BVRG • & • SILESLE* (6 i 90 • Měří v průměru 44 mm a váží 29*05 gr. Jiný tolar mincmistra Wackherle z r. 1699 (Tab. XCl. obr. 882.) nemá ani na líci ani na rubu žádného obvodku. Poprsí sáhá v opis LEOPOLD US • DG * ROM »IMP: SE» AV * GE í HU » & • BO: REX • Na rubni straně kolem orla sobvodky u hlav čte se ARCHID VX * AVSTRI A (značka AV"K " K v závorkách) DVX ■ BVRG • & * SILESl: (6 i 99 • Průměr vykazuje 41 mm. Sličnější ráz než na Wackherlových pozoruje se na Vratislavských tolarech v a r d a j n a F ran t Nováka (Tab. XCII. obr. 891. a 894. z c. a k. dvorního musea ve Vídni a Tab. XCni. obr. 897. zó sbírky p. Edv. Haisla v Libici nad Cidl.). Vidí se na nich v líci velké a široké poprsí nahoře za obvodek sáhající, s mohutnou kadeřavou ověnčenou parukou až na prsa, zlatým rounem zdobená, se linoucí. Pod převěsným pláštěm krunýř 8 rukou uříznutou. Na rubu jest říšský orel třímající meč a žezlo s mnohoznakým podkovovitým Štítem na prsou, jenž jest zlatým rounem ovroubený a svrchu otevřenou korunou 480 pokrytý. Pod orlem v ozdobném Štítku znamení mine. F • N Při bází vají se na . nich opisy čili legendy na líci: 1. (Tab. XCIL obr. 891.) LEOPOLD US • DG • KOM : IMP t SEM; AVG : GEK t HU , iz • BO * REX ♦ 2. (Tab. XCII.obr. 894.) LEOPOLDVS • DG • UOM t i IMP i SEM i AVG: GERs HU:BO i REX• 3. (Tab. XCIII. obr. 897.) LEOPOLDUS • D * G • ROM: I IMP • SEM * AVG • GER ♦ H V • BO * REX • 4. (Scbulthess-Rechberg Čís. 401.) LEOPOLD VS ♦ D * G ♦ ROM : I IMP • SEM•AVG•GER•HV *BO *REX• a na rubu 1. (Tab. XCIL obr. 891.) ARCHIDUX • AVSTRIAE • (značka N * A v ozdobném štítku) DUX • BVRG • 15 • SILESIAE • (7 I 02 • 2. (Tab. XCIL obr. 894.) ARCHIDUX • AVSTRIAE * (značka N • A v ozdobném štítku) DUX • BVRG • £ • SILESIAE s (7 104 • 3. (Tab. XCHI. obr. 897.) ARCHIDUX • AUSTRI^ (značka N * ii v ozdobném štítku) DUX • BURG • et • SILESIAE» (7 I 05 í 4. (Schulthess-Recbberg č. 401.) ARCHIDUX • AUSTRL55 (značka N * Ä v ozdobném štítku) DUX * BURG * ET • SILESIAE • (7 105 : Průměr 44—46 mm, váha 282—29-2 gr. Podobný ráz znamená se i na tolareeh Krištofa Brettschnei d r a, mincmistra ve Břehu, (Tab. XCIL obr. 888. ze sbírky p. Haislovy v Li-bici nad Cidl.), se značkou C * B v ozdobném štítku na rubu pod orlem. Nese opis v líci LEOPOLD VS. DG: ROM t IMP, SEM j AVG : GER t HU j & • BO , REX a na rubu ARCHIDVX * AVSTRIAE (značka a * O v ozdobném štítku) DVX • BVRG * & * SILESIAE • (6 195 * Průměr 451/, mm, váha 29 gr. Díly tolarové, p ů Hol ary a ótvrttolary, raženy poskrovnu. Vratislavský půltolar křížený bez letoČtu znázorněn na tab. XCIII. obr. 899. Vidí se na něm na jedné straně korunované poprsí Ferdinanda III. ze předu, jako na půltolarech tohoto panovníka. Křížek na koruně trčí perlovým obvodkem až do opisu FERDINAND VS • III • D : G - R ■ IM • S : AV - G • H VN-B • REX • D • SI: Na druhé straně jest císař Leopold v postavě více než přes polovici (níže než po pás) b pravé strany v nádherném brnění, s řetězem zlatého rouna na prsou, s tváří mladou, bezvousou, s dlouhými po ramenou se vinoucími viasy a s obrouókovou korunou na hlavě. V pravící třímá žezlo a v levici má državu a jeat opásán mečem. Koruna protrhuje perlový ob vodek a sáhá v opis LEOPOLDUS • D : G • EL • ROM -1 • S ■ A * G • H • BOH • fi-S • REX : Měří v průměru 35 mm. Vratislavský půltolar vardajna Jiřího Hubnera (Tab. XCIII. obr. 900.) jest v líci zcela souhlasný s rubní stranou právě popsaného půltolaru, jen opis končívá, místo REX : někdy též REX ■ 481 Na rubu nese pod císařskou korunou dvojitého orla s pěli boky* ni korunovaným a zlatým rounem obtočeným r ozň t vrceným Štítem uhersko-českým nn prsou, vc kterém uprostřed umístěn malý štítek rakousko- burgundský. Orel drží v pravém pazouru meč a v levém žezlo. Vedle ocasu spatřuje bc mincovní znamení G—H Za provazoovitým obvodkem čte se od koruny opis ARCHI • DUX AUST • DUX BURG • ET SIL • (664 • Průměr 37 mm, váha 1432 gr. Půltolar tento z někdejší sbírky v knihovně města Vratislavi nalézá se nyní v museu slezských starožitností tamtéž. Na Vratislavském půltolaru Sal. Hammersohmidta z r. 1665 (Tab. XCIII. obr. 901. z téže sbírky) vidí se na líci též podobné poprsí až po pás, ale s Širokým krajkovým límcem, zahalené v pláití a s ozdobou v podobě lví hlavy na rameni. Kolem jest opis LEOPOLDUS ■ D : G ■ EL • ROM -1 • S • A • G - H. BOHEM : žč REX ■ Rub jest jako na předešlém, jen vedle ocasu značka S—H a v opisu letočet (665 ■ Průměr 37 mm, váha 14-14 gr. Vratislavský půltolar Šal. Hammersohmidta z r. 1679 má na lící vavřínem věnčené poprsí s pravé strany s dlouhými až na plece splývajícími vlasy, kolem něhož čte se opis LEOPOLD VS • D • G - EL • RO • IMP * SE • AV ■ GE . HU . B • REX + Na rub n dvouhlavý orel s korunovaným rakousko-burgundským Štítkem na prsou, lemovaným řetězem zlatého rouna, kolem něhož běží opis ARCEÍIDUX ■ AUS (S H S) DVX * BVRG ♦ & ♦ SILE * (6 I 79 .- (Popsán dle dražebního katalogu Ad. Heasa ve Frankfurtě nad Mohanem k 15. říjnu 1893.) Vratislavský půltolar mincmistra Martina Max. z Waokherle vybit na lícní straně s věnčeným poprsím panovníka v dlouhé kadeřavé paruce až na prsa se vinoucí, jež nahoře proniká až k okraji. Na prsou jeho skví se řád zlatého rouna. Za perlovým obvodkem u čela vychází opis LEOPOLDUS • DG • ROM • IMP • SE * A • G • H . B • REX Na rubu zobrazen pod císařskou korunou s dvěma stuhami dvouhlavý orel s mečem a žezlem v drápech a s korunovaným oválným štítem rakousko-burgundským ověšeným zlatým rounem na prsou. Za perlovým obvodkem pro korunu otevřeným opis ARCHIDVX * AVS (znamení "AWH'H v ozdobné obrubě) DVX * BUR * E * SILE ♦ (6196 • Průměr 36 mm. Vyobrazen bude v dodatku dle staniolového snímku od p. Emila Fischera ve Vídni. Vratislavský půltolar Fr. Nováka (Tab. XCIV. obr. 913.) má na líci poprsí a dlouhou kadeřavou věnčenou parukou, sáhající temenem až za perlový obvodek, s vousem pod nosem a na dolním pysku, v brnění a b řádem 482 zlatého rouna na prsou. Nad čelem počíná opis LEOPOLD 11$ : DG • KOM * 1MP . SE * AV•GE• H • B ♦BEX• Na rubu jest císařský orel s kruhy kolem hlav, držící v pravém pazouru meč a v levém žezlo. Na prsou má podkovitý rozčt vrcený Stít uhersko-český svrchu korunovaný a zlatým rounem obejmutý, v jehož středu nalézá se malý štítek rakousko-burgundský. Pod orlem v opisu v ozdobném Štítku značka F ■ N Obvodek jest perlový, korunou protržený a běží za ním opis AKCHíDUX • AVST (N * Ä v ozdobném Štítku) D VX • BUR • 13 ♦ SILES • (7 I 05 * Okraje jsou rovněž na obou stranách perlové. Průměr 35 mm. Půltolar Krištofa Brcttschneidra, mincmistra ve Břehu, (Tah. XCIV obr. 010.) ukazuje na lícní straně široké poprsí v paruce s vlasy hojně zkadeřenými a věncem vavřínovým ovinutými, s kníry i štětičkou na spodním pysku, v odění s širokým límcem, pod nímž zdohí prsa řád zlatého rouna. Poprsí zahaleno v plášti, jenž na rameni stuhou v záhyby složenou jest upevněn, a obejmuto zcela hladkým obvodkem, za nímž čte se opis LEOPOLD V8 • D • G • ROM ■ 1MP • SEM • AVG • GER ■ HV- BO • REX ■ Rubní strana nese korunovaného dvojitého orla, který má v pravé noze nabý meč a v levé třímá žezlo. Prsa jeho pokryta jsou štítem tvaru Španělského ve 4 pole rozděleným, a sice spatřují se v 1. a 4. poli břevna uherská, v 2. a 3. poli český lev a uprostřed umístěn štítek se slezskou orlicí. Hlavní štít přikryt otevřenou korunou a ovinut řetězem zlatého rouna. Orel obklíčen hladkým obvodkem, jenž jest nahoře pro korunu stuhami zdobenou otevřen, a za ním pokračuje opis ARCHIDVX • AVSTRI - (značka S • 0 v ozdobném štítku) D VX • BVRGet SILESI-16 I 95- Průměr 35*/2 mm. Na Vratislavském čtvrttolaru Šal. Hammerschmidta (Tab. XCIV. obr. 912.) jeví se na líci věnčené poprsí s dlouhým vlnícím vlasem v brnění, b širokým límcem a s řádem zlatého rouna na prsou. Temeno proráží dvojitý, hladký a perlový obvodek a vybíhá v opis • LEOPOLDVS ♦ D • G • E • L * ROM *I»S*A*G'H»B 8-0 REX * @ Na rubu jest dvouhlavý orel, na jehož prsou vidi se korunovaný a zlatým rounem lemovaný podkovovitý rozčtvrcený štít uhersko-óeeký s malým rakousko-burgundským štítkem uprostřed. V pravém spáru má meč a v levém žezlo. Nad orlem vznáší se koruna s dvěma vlajícími stuhami. Vedle ocasu nalézá se mine. značka • S--H S Za perlovým, nahoře rozevřeným obvodkem čte se opis ARCHI * DVX • AVST : DVX • BVRG : EŤ • SIL : (6 I • 66 ♦ Průměr 321/, mm, váha 726 gr. Nalézá se v museu Blezskýoh starožitností ve Vratislavi, kamž darován hyl ze sbírky numismatické při tamnější městské knihovně. Na Vratislavských patnáctnících (sedmnáčnfoíeh) Jiřího Hůhnera (Tab. XCIV. ohr. 914.—916. a Tab. XCV. obr. 920.—927.) pozoruje se na líci vždy poprsí bez vouse neb jen se slabými kníry nahoře v opis 483 sáhající, b dlouhými hladce sčesunými po ěfji se linoucími vlaey, věnčené vavřínem, v brnění, jež zdobí řetěz zlatého rouna a pokrývá nejčastěji převčsný plášť. Pod poprsím v opisu naznačena hodnota mince XV ve štítku neb vzávorkáoh; na patuáctníku obr. 914. zároveň i na rubu pod orlem. Nu rubu jest korunovaný říšský orel s mečem a žezlem, mající na prsou bud okrouhlý rozčtvrcený štít mnohoznaký, v jehož prvé čtvrti spatřují se uherská břevna, v druhé český lev, v třetí znak rakousko burgundský a ve čtvrté rozčtvrcený štít se znaky kastílskym a leonským (věží a lvem), neb štít rakousko-burgundský. Prsní štít bývá z pravidla lemován řetězem zlatého rouna a v prvém případě pokryt otevřenou korunou, v druhém pak vévodekým kloboukem. Výjimku činí patnáctníky z r. 1659. Vedle pazouro orlích umístěno znamení mino. G— H Jdou od r. 1659 do 1664. Přiházfvá se na nich opis v líci 1. LEOPOLDUS - D : G ■ R • I (AX v štítku) S ■ A • GER - H ■ BO : REX : 2. LEOPOLDUS • D : G ■ R ■ I ■ (AX) S • A G ■ HUNG ■ BOH : REX • 3/ LEOPOLDUS D : GR-ISA* (AX) G • HUN • BOH : 2-8 ■ REX' 4. LEOPOLDUS • D : G EL ■ R I: (AX) S " A " G ■ H " BOH - EC REX : 5. LEOPOLDUS D : G - R-1 (AX) ■ S • A • G ■ H - BOH - REX : 6. LEOPOLDUS D : G • EL ■ R • (AX) I * S" A * G • H • BO • REX : 7. LEOPOLDUS ■ D : G - EL • R • 1 ■ (AX)' S • A * G ■ H • BOH ■ REX : 8. LEOPOLDUS D : G EL R ■ (AX) I • S ■ A G • H • BOH - REX : 9. LEOPOLDUS • D : G • EL R (AX) • I S • A ■ G • H ■ BOH • REX* 10. LEOPOLDUS • D : G' EL • R- (AXj I-S-AGH-BO' REX • 11. LEOPOLD • D • G • EL - R • I ■ S ■ A ■ G ■ H • BOH • REX ' 12. LEOPOLD * D * G ■ EL' R * I • S • A * G • H • B • REX a na rubu 1. ARCHIDUX • AUST • DUX • BURG ' ET • SrLESI • 1659 2. ARCHIDUX • AUST • D (AX) UX BURG ET - SIL ' 1659 3. ARCHIDUX - AUST • DUX BURG " & SIL • (660 4. ARCHIDUX - AUST DUX ■ BURG • E ■ SIL ■ (660. 5. ARCHIDUX • AUSTR • DUX BURG ■ & SI: 1661 6., 7., 8., 9. a 10. ARCHIDUX ■ AUST ■ DUX • BURG' & SÍL * 1662 11. a 12. ARCHI DUX AUST • DUX BURG * & SIL * (662 • Průměr 28—30 mm, váha 6-3—6*52 gr. Vratislavské patnáctníky Sal. Hammersohmidta (Tab. XCV. obr. 928. a 929.) podobají se předešlým, toliko na rubu pod pazoury orla, který nese na prsou štít rakouako-bu rgu n d ský, vidí se značka mine. S—H neb S—H SI Vydávány r. 1664, 1674 a 1675. V opisu lícním čte se 1. LEOPOLD • D * G • R-1 < AX> S • A ■ G • H • BOH • REX 2. LEOPOLD - D ■ G ■ R • I ■ S - A ■ G ■ H ■ BOH • REX • Na rubu 1. a 2. ARCHI • DUX AUST • DUX BURG & SIL • (664 ■ Průměr 29 mm, váha 5-1—6*1 gr. 484 Vratislavské patnáctníky Martina Max. z Wackkcrle (Tab. XCVI. obr. 930.—933.) nesou na líci poprsí v dlouhé paruce vavřínem venčené, s vousem pod nosem a na spodním pysku, v odění, přes něž přehozen plášť a na šíji zavěšen řád zlatého rouna. Pod poprsím ve štítku do opisu zapuštěném XV Poprsí, jež obklíčeno perlovým, dvakrát protrženým obvodkem, sáhá hlavou v opis 1. LEOPOLDVS • DG * R • I • (AX v štítku) *S • A * G • H * B * REX • 2. LEOPOLDVS • DG • R ■ I * (AX v štítku) S*A*G*H-&.B - REX • 3. LEOPOLDVS ♦ DG • R • (AX v štítku) ľS'A'G-H-B. REX • 4. LEOPOLDVS * DG • R * I • S • (AX v štítku) - A- G- H- &- B.R. 5. LEOPOLDVS • DG • R • I. (AX v štítku) - S- A- G- H.&-B - REX • Na rubu vybit korunovaný říšský orel s mečem v pravé a s žezlem v levé noze, nesoucí na prsou oválový štít se znakem rakousko-burgiindským, jenž svrchu pokryt jest vévodskýro kloboukem a kolem ovrouben řetězem zlatého rouna. Pod ocasem orla v opisu značka ( M. M/.W.) Kolem orla perlový obvode k nahoře pro korunu, s které visí dvě stuhy, otevřený. V opisu čte se 1. ARCHID VX • A V. (AY/W - W v štítku) D VX • BVR • & - SIL * (6 194 - 2. ARCHID VX • A V ( AV7W • Ví) DVX • BUR * TC • SIL • (6194 • 3. ARCHIDVX • AV (AY/W • TI) DVX • BVR • & • SI * (6 I 94 * 4. ARCHID * AVS. (Ať/W • W v štítku) DVX • BVR • & • SIL • (6 194 • 5. ARCHIDUX • AV(AV-W-W)DVX*BUR*&-SIL* (6 I 96 * Okraj po obou stranách perlový. Průměr 287,-29 mm, váha 555 -625 gr. Velmi sličným a umělým rázem vyniká patnáctník Krištofa B r e 11 schneidra, mincmistra ve Břehu, z r. 1677 (Tab. XCVI. obr. 934., ze sbírky p. Fr. R. Chaury v Praze). Na líci vidí se v perlovém, nahoře i dole přetrženém obvodku poprsí panovníkovo s kníry, s velmi pěknými rysy obličeje a s dlouhými kadeřavými vlasy, na niohž spočívá věnec vavřínový. Prsa kryje krunýř s širokým přilehlým límcem a zdobí řád zlatého rouna a přes rameno přehozen jest plaší. Nad hlavou počíná opis ® • LEOPOLDVS • D : G • R • I. (AX v štítku) * S • A • G ♦ H • B • REX • Na rubu má korunovaného dvojitého orla s mečem a žezlem v pazourech a pod nimi znamení C—B Na prsou jeho jest pod vévodakým kloboukem v španělském štítu znak rakousko-burgnndský, obtočený zlatým rounem. S koruny nad orlem vlají dvě stuhy. Za perlovým nahoře i dole přetrženým obvodkem běží opis ARCHID . AVS . (šachovnice Břežská ve štítku obráceně) * DUX . TtXTK . (T . RTf. ifi ' 11 . .Tfint vríííintf. Průměr 31 mm, váha 511-6*7 gr. Břežský patnáctník Krištofa Brettschneidra z r. 1694 (Tab. XCVI- obr. 935. z téže sbírky) podobá se úplně Wackherlovým, jen v opisu rubním pod ocasem orla má značku \c - Bj Opis lícní zní LEOPOLDVS ' DG ■ R• (AX v štítku) I • S ' A G ■ H • &^B • R • a rubní ARCHID ■ AVST.ff- o) DVX • BUR" & SIL • (6 I 94 • Průměr 29 mm, váha 6 31 gr. 485 Patná etník se znaókou F. B . L ■ mincmistra nezjištěného jména (Tab. X C VI. obr. 936.) vyznačuje se též prkně provedenou věnčenou podobiznou panovníka b dlouhým vlnitým vlasem, kolem níž jest opis LEOPOLD : D : G • R ■ (AX v štítku) - I-SAGH-B - REX ■ Na rubu korunovaný říšský orel, držící ve spárech meč a žezlo, má na prsou štít španělský se znakem rakousko-burgundským, lemovaný zlatým rounem, pod vévodskou korunou. Koruna nad orlem jest bez stužek. Pod ocasem orla umístěna shora uvedená značka. V opiau čte se ARCHIDVX • AVS ■ DVX • BVRG - 32 ■ SIL - (6 I ■ 65 ■ Průměr 291/, mm, váha 572 gr. Býval dříve zařáděn ve sbírce při městské knihovně Vratislavské, kterážto sbírka přenesena byla do musea slezských starožitností tamtéž. Podobným rázem jako patnáctníky vybíjeny d vougroŠo čili šestáky f též se d máky zvané) ae VI ve štítku pod poprsím. Vratislave ký šesták Šal. H ammersch m i dta z r. 1665 znázorněný na tab. XCVI. obr. 937. nese na líci mladé bez vouse poprsí s dlouhými hladce učesanými vlasy, ovinutými věncem vavřínovým, jež nehoře vybíhá za obvodek v opis LEOPOLD • D ■ G - R ■ I (IA) S • A • G ■ H BOH ■ REX ■ Na rubni straně vidí se korunovaný dvouhlavý orel, jehož prsa pokrývá španělský štít se znakem rakousko-burgundským pod kloboukem vévodskýtn a řetězem zlatého rouna věnčený. V pazouru pravém má tasený meč a v levém žezlo a pod pazoury znamení S— H Koruna přetrhnje obvodek a dělí opis ARCH! ■ DUX AUST • DUX BURG ■ & SIL - (665 Průměr 25 mm, váha 2-6—3-13 gr. Na jiných šestácích Hammerschmidtových (Tab. XCVI. obr. 938. a 939., Tab. XCVII. obr. 940.—949. a Tab. XCVIII. obr. 950.—955.) zobrazeno poprsí v dlouhé paruce 8 kníry, a mincovní značka (8 H S) umístěna v opÍBU pod orlem. V ostatním líčení shodují se b předešlým. Někdy bývají též na koruně stuhy. Jevívá ee na nich opis v lící 1. LEOPOLD VS • D : G * (IA v štítku) -R.I.S-A-G.H.B.R. 2. * LEOPOLDVS . D • G * (IA v štítku) • R • I • S - A • G - H • B • R • 3. LEOPOLDUS • D * G * (IA v štítku) R.I-S.A-G'H-B-R* 4. LEOPOLDVS • D * G • (IA v štítku) •R.I.8-A*G-H-B-R-6. LEOPOLDVS * D ■ G (IA v štítku) R-ISA-GHB-R- 6. a 7. LEOPOLDU8 . D • G • (IA v štítku) •R.I.S'A'G'H-B-R* U T TTf^DOT r»T7Q _ TA - n ■ /T A „ fitffl,.,\ T? ■ T - a - A ■ n T-f T3 T> . 9. LEOPOLDVS • D : G (IA v Štítku) RI-SAGH-BR- 10. LEOPOLDUS ■ DG ' R * (IA v štítku) ISAGH&BR 11. LEOPOLDVS *DG ♦ R ♦ (TA v Štítku) ♦I*8*A*G*H*&*B*R* 12., 13. a 14. LEOPOLDVS* DG* (IA v štítku) * R * I*S*A*G*H* B* R* 15. LEOPOLDUS ♦ DG *R* (IA v štítku) *I»S*A*G*H*B*R* 16. LEOPOLDUS * DG * R * (IA v štítku) I ♦ S ♦ A* G* H *B♦ R ♦ 486 17. ♦ LEOP0LI>VS♦ DG *(IA v Stítkn) R • I *S • A• G * H«B♦ II♦ 18. LEOPOLDVS * DG " R * (IA v fitftku) I • S ♦ A* G ♦ H • &♦ B« R* 19. LEOPOLDVS DG (IA v Štítku) R-ISAGHBR- 20. LEOPOLD VS • DG • (IA v Stít.) R-ISAGH-ABR (arabeska) 21- LEOPOLDUS ' DG * (IA v Štítku) K*I*S*A#G-H«B«R* 22. LEOPOLDVS DG - R " (IA v Štítku) ISAGHB REX 23. LEOPOLDUS • D : G ■ (IA v Stitku) RISA'GH&BR- 24. LEOPOLDUS - DG • (IA v Štítku) .RISAGH & B - R -a na rubu 1. ARCHID • AV (SHS) D * BUR • & * SIL * (6 * i • 72 • 2. ARCHID • AV (SHS) D • BUR * & * SIL : (Gj * 72 ♦ 3. ARCHID • AU (SHS) D • BUR • & SIL • (6 * I * 73 * 4. ARCHID • AV (SHS) D • BUR • 15 • SIL • (6 • I * 75 * 5. ARCHID • AV (SHS) D ■ BVR • & • SIL ■ (6 I 73 ' 0. ARCHID * AV (SHS) D * BVR * & • SIL i (61/3* 7. ARCHID • AU (SHS) DUX ♦ B ♦ & • SIL • (6 I 74 * 8. ARCHID • AV (SHS) D - BVR " ET • SIL • (C I 73 ■ 9. ARCHH) • AV (SHS) DUX • B • & ■ SIL - (6 I 74 • 10. ARCHID * AV (SHS) D ■ BVRG • & ' SIL • (6 174" 11. ARCHID ♦ AVS (SHS) D ♦ BVR • & ♦ SIL ♦ (6 I 75 * 12. ARCHID ♦ AV (SHS) D * BVR * & * SIL 5 (6 I 75 * neb (6178 ♦ 13. ARCHID ♦ AV (SHS) D * BVR • & ■ SIL * \6~\ 75 * 14. a 15. ARCHID ♦ AV (SHS) D ♦ BVR ♦ & ♦ SIL ♦ (6176 ♦ 16. ARCHIDUX • A (SHS) DUX • BV • & - SIL * (6 I 77 * 17. ARCHID ♦ AV (SHS) DVX ♦ BV . & • SIL * (6 I 76 ♦ 18. ARCHID * AV (SHS) D ♦ BUR ♦ & ♦ SILE • (6 I 82 * 19. ARCHID * AVS (SHS) D * BUR - "E ■ SIL * (6 I 84 ■ 20. ARCHID • A V (SHS) D • BUR" & ' SIL ♦ (6 í 84 ' 21. ARCHID * AUS (SHS) DUX • BU • & - SI ♦ (6 I 85 • 22. ARCHID • AVS (SHS) D . BVRG '& - SIL • (6 I 86 * . 23. ARCHID * AU - (SHS) D ■ BUR ■ & • SIL : (6 I 87 " 24. ARCHID ♦ AVS (SHS) DUX • BUR ■ & ■ SI - (6 I 89 ♦ Průměr 25—261/, mm., váha 26—3 3 gr. Břežský Šesták KriStofa Brettachneidra (Tab. XCVIII. obr. 956 ze sbírky p. Fr. R. Cbaury v Praze) podobá se úplně předešlým^ má však veille ocasu orlího znamení mine. C—B Na líci ěte se opis "• LEOPOLDVS • D : GR-(IA v Štítku) I-S-A-G-H-ťZľ-B-R-a na rubu ARCHID • AVS DVX ■ BVR-'E SIL - (61 77. Průměr 27 mm, váha 3 35 gr. Stejným rázem vybíjeny i Opolské* Šestáky Frant. Ign. Kirchen-hofra (Tab. XCVni. obr. 957.—969.) se znamením (F • I • K) pod orlem v opisu a letootem (6 I 75, ^6 I 76, (6 I 77, (6l8(, (6 I 82 neb (6 I 83 Mívají opia v líci 1. LEOPOLDU8 *DG • (IA v Štítku) R-»I*S*A*GH*B*R* 487 2. LEOPOLDUS ■ DG ■ (IA v Štítku) ■ R -1 ■ S ' A ■ G ■ H B - R • 3. LEOPOLD VS DG R • (IA v ôtítku) IS'AGH&BR a na rubu 1. ARCHID * A V (M " I - iä) DUX • B ♦ l 4. ARCHIDUX - A • DUX - BURG ■ & S • iu6t 5. ARCHIDVX ' A ■ DVX ■ BURG & SI. iG6t 6. ARCHIDUX • A DUX • BUR ■ & SIL • i66l 7. ARCHI - DUX AUS * DUX BURG - & S ■ 1605 * Průměr 20—20'/8 mm, váha 16-1-7 gr. S nimi shodují Be Vratislavské groše HammerBchmidtovy staršího rázu (Tab. XC. obr. 866.), leč s tou odchylkou, že panovník má slabé kníry a při pazourech orlích jest značka S—H a v opisu lícním LEOP . D " G • R • IS(g)AGH-B REX • a v rubním ARCHI - DUX AUST D • BUR ■ & S • (665 Průměr 20ys mm, váha 1*4 gr. Na pozdějších groších Hammerschmidtových (Tab. XC. obr. 868-, 869., 871., 872., 874. a Tab. XCI. obr. 875. a 877.) jest podoba panovníka mužnější a v plášti zahalena a značka mincovní (S H S) v rubním opisu pod orlem. Někdy bývá koruna nad orlem dvěma stuhami okrášlena. Mívají opis v líci 1. LEOPOLD * D • G - R' I • (o v štítku) SA'GHBR- 2. a 3. • LEOPOLD ■ D " G - R • I" (e v štítku) SAGHBR 4. • LEOPOLD D'GR-IS(£v Štítku) - A- G • H • B - R • 5. • LEOPOLD : D - G * R ■ (c v Štítku) I * S • A • G * H«B * B " 6. a 7. • LEOPOLD : D ' G • R • I • S (£ v štítku) ■ A * G * H * B • R • 8. LEOPOLDVS'DG-(£ v Štítku) *R-I-S'A*G'H-BR' 9. • LEOPOLD VS DG*R©I'SAGHB.R-a na rubu 1. a 2. ARCHID ' A • (SHS) D * BVR -15- SLL- (6l -6y (l.)neb (6l 68 (2.) 3. ARCHID • AV (SHS) D ■ BVR • *E ■ SIL * (61 • 67 ' 4. ARCHID " A (SH8) D ■ BVR ■ *E • SIL • (6 I 68 * 5. ARCHID • A V (SHS) D * BVR * & • SIL - (61 69" 6. ARCHID • A V (SHS) DVX • B • E ■ SIL • (6169 ■ 7. ARCHID ■ A • (SHS) DVX • B - "E • SI: (6 [ 69 * 8. ARCHID • AV (SHS) DVX • B * & SIL' (61 70' tí. ARCHID A VS (SHS) D * BVR' & • SIL * (61 70 * Průměr 21 mm, váha 1*3 —2 gr. Vratislavské groše Martina Max. z Wackherle (Tab. XCI. obr. 878., 880., 881. a 883. a Tab. X CIL obr. 887.) mají zobrazeno poprsí s dlouhou kadeřavou parukou. S koruny nad orlem visí dvě stuhy a pod orlem v opisu jest značka (M • M .W) 489 Přihrfzívá «e na nich opis v líci 1. LEOPOLD VS * DG • R • I • (£ v štítku) •d»A*G*H-B*R- 2. LEOPOLD VS * DG • R • I • (c v štítku) • 8 ■ A * G • H • 'E * B • R • 3. LEOPOLDVS ■ DG. R • I • (c v štítku) S • A ■ G ■ H - 'E B - R ■ 4. LEOPOLDVS * DG * R * I • 8 (t- v štítku) A • G • H • 13 • B* U • 5. LEOPOLDUS * DG • R ♦ I (e v štítku) -S-A*G'H-B-R' a na rubu L, 4. a 5. ARCHID • AVS (Ať Pí ' M) DVX • BVR * SIL • \61$5 * (I.) neb 1,6 ! 98 * (4. a 5.) 2. ARCHID • A V (ANTPi " IV) DVX • BVR • SIL • \6 1 95 • 3. ARCHID • AVS (AYK ■ K) DVX ■ BVR ■ E • SI • 1,6 190 ■ Prdmšr 21—21mm, váha 1-6—1-8 gr. Stejného líčení jsou též Břežské groše Krištofa Brettschneidra (Tab. XC1I. obr. 689., 890., 892., 893., 895., Tab. XCIII. obr. 896-, 898., 902., 903., 904-, Tab. XCIV. obr. 909., 911., 917., 918., 919. a Tab. XC1X. obr. 962., 963. a 964.) ee srdcovitým prsním štítkem, se značkou (C • B) v rubním opisu pod oriem a s opisem na líci 1., 4., 6., 6. a 9. LEOPOLDVS • DG • R • I • (g v štítku) • S * A • G • H • B-R- 2. LEOPOLDVS • DG • R • I * (c v štítku) -S^A-G-H-E-B-R. 3. a 7. LEOPOLDVS • D • G • R • I fc v štítku) •S'A'G-H-B'R* 8. LEOPOLDVS ♦D*G-R-I*S(cv štítku) • A • G • H • B • R • 10. LEOPOLDVS * DG • R • I« 6 * (o v štítku) • A • G • H * B • R : 11. LEOPOLDVS • DG • R • I • 6 • (£ v štítku) *A*G*H*13'B»R- 12. LEOPOLDVS ♦ DG • R • I • S (£ v Štítku) *A*G'H»1£*B*R' 13- LEOPOLDVS • DG • R * I • 6 (£ v štítku) • A • G • H • B * R • 14. LEOPOLDVS • DG • R ♦ I * (e v štítku) S'A*G'H*B*R* 15. LEOPOLDVS * DG ♦ R • I • (£ v štítku) S • A * G • H • B • R 16. LEOPOLDVS • DG • R ■ I (c v Štítku) - S*A-G*H-B*R: 17. LEOPOLDVS * DG * R * I • (£ v štítku) S • A * G • H • B * R: 18. LEOPOLDUS. DG-R-I fe v Štítku) 'S-A-G-H-B-R: 19. LEOPOLDUS * DG • R * I * 8 • (£ v štítku) • A • G • H • B • REX ♦ 20. LEOPOLDUS • DG • R • (£ v Štítku) I-S-A-G.H-B'R- 21. LEOPOLDUS• DG R• I (£ v Štítku) 'S.A*G*H.B-R. 22. LEOPOLDUS ■ DG • R • (£ v štítku) I.S*A*G«H-B-R. a na rubu 1. ARCHID ♦ AVS (H • O) DVX * BVR • SILE - \6196. 2., 11. a 12. ARCHIDVX - AVS (H • O) DVX. BVR • 35 • SIL • \6196 • (2.) neb 16197 • (11. a 12.) 3. a 15. ARCHIDVX • AV ifl • O) DVX . BVR • SIL : 1,6 196 . (3.) neb 16198 • (15.) 4. ARCHID • AVS • (9 • O) DVX . BVR • E • SI • 16 I 96 * 5. ARCHID • AVST (3 * O) DVX . BVR . E . SIL * (61 96 * 490 6. ARCHU) ■ A VST • (H • J) DVX . BVRG * SIL ' [6 I 96 * 7. ARCH ID • AVS (B • O) DVX . BVR * & SIL • (6196 • 8. ARCHIDVX • AVS (8 • O) DVX . BVR • E . SIL * (6196 * 9. ARCHIDVX - A V (fl . O) DVX * BVR • E . SI' \6 I 96i • 10. ARCHIDVX • AV (3 • O) DVX • BVR »E « SIL • (6196 • 13. ARCHID • AVS • (9*0) DVX • BVR • SIL * (6I98 « 14. ARCHID • AVS (fl • O) DVX * BVR • SIL • (61 98 * 16. ARCHIDVX • AV (fl • O) DVX . BVR • SIL - [6 I 96 • 17. ARCHIDVX • AV (H * O) DVX • BVR : E • SIL • (6198 * 18., 19. a 21. ARCHID • AUS (fl . O) DUX • BUR • SIL • (7I0O * (18. a 19.) neb (7 ! 02 • (21.) 20. ARCHID • AU (fl . O) DUX • BUR * SI • (7 l0( * 22. ARCHID . AUS (3 • O) DUX . BUR • SI • (7 103 * Průměr 21— 21 Yi mm, váha 15-2 gr. Opoleké groše Frant. Ign. Kirchenhofra (Tab. C. obr. 976. ze sbírky pana Edv. Haisla v Libíci nad Cidl.) podobají se Vratislavským grošům Ham m e rsch m i dto vý m. Na líci nesou věnčené poprsí a dlouhým vlnícím se vlasem a b kníry, v brnění b širokým přilehajícím límcem a b řádem zlatého rouna na prsou. Na rameni připevněn plášť ozdobnou epotiletou v podobě mušle. Kolem poprsí ěte se za perlovým, nahoře i dole otevřeným obvodkem opis 1. LEOPOLDVS • D * G • í£ v Štítku) - B- I- 8'A'G-H-B-R 2. LEOPOLDVS DG(£)-RI-SAGHB-R- Na rubu jest korunovaný říšský orel se španělským štítkem se znakem rakouako-burgundBkým pod vévodským kloboukem na prsou a b taseným mečem a leziem ve spárech obklíčen perlovým obvodkem a za ním opisem 1. ARCHID - AV (S. I á) D • BVR • & - SIL * (61 73 • 2. ARCHID ' AV (X * I' á) DVX B • & ■ SIL - (6 I 75 • Průměr 21 mm, váha 1*3 gr. Opolaké groše vardajna Frant. Nováka (Tab. XCIX. obr. 965. až 971.) se značkou (F • N) v rubním opisu pod orlem vybíjeny týmž rázem jako Břežské groše Brettsohneidrovy. Jeví se na nich v opisu na lfci 1. LEOPOLDUS • DG * B *> I (c v Štítku) *S-A*G*H-B'B ~- 2. LEOPOLDUS • DG • R • I (c v štítkn) S A - G ■ H • B ■ REX • 3. LEOPOLDUS DG•B • I v Štítku) SAGHB-B- 4. LEOPOLDVS ■ DG - R • I (c v Štítku) SAG-HBR- 5. LEOPOLDUS • DG • R • (£ v štítku) I-8'A'G'H-B-B: 6. LEOPOLDUS ■ DG • B * I • (c v štítku) '8 AGHB-B- 7. LEOPOLDVS • DG • B ■ (s v Štítku) I-S-A-GH-B-R-a na rubu 1. ARCHID • AUS (N * á) DUX * BUR 'SIL* (7 I0( * 2. a 3. ARCHID " AUS (N • á) DUX • BUR-.8IL ' (7 102 ■ 4. a 6. ARCHID ' A V (N ■ &\ DVX ■ BVR • SIL • (7l03 ■ (4.) neb (7Í03 (6.) 491 si 5. ARCHIV) * AU (K ■ d) DUX ■ B UR . SIL ■ (7 I 03 ' 7. ARCHID - A VS (N ' d) DVX - BVR ■ SIL ' (7 103 • Průměr 207,-22 mm, váha 13—1-8 gr. Grófi se značkou F B • L pod ocaeem orla (Tah. C. obr. 977. ze sbírky p. Fr. R. Chaury v Praze) podoben jest Vratislavskému groši Hammerschmid-tovu. Má opiH v líci LEOPOLD : D : G • R ■ I ■ (c v Štítku)' S ■ A ■ G ■ H ■ B ■ REX ■ a na rubu ARCHIDVX • AVS • DVX ■ BVR • ET ■ SIL ■ (6 I ■ 63 - Průměr 207, mm» vá,ia 166 8r- Na Kladském krejcaru mincmistra Jiřího Wernera (Tab. XCI. obr. 884.) vidí se na líci mladé věnčené poprsí s dlouhými hladce po šíji splývajícími vlasy, sáhající temenem ai k okraji, kolem něhož vine se opis LEOP . DG . R (I v štítku) I S A G H B R Na rubu korunovaný říšský orel s roztaženými drápy, nesoucí na prsou okrouhlý štítek se znakem burgundským. Od koruny čte se opis ARCHI : A D (značka A\ O v štítku) BOTY (630 Na lícní ani na rubní straně není žádného pbvodku. Průměr 17 mm, váha 093 gr. Krejcar tento nalézá se nyní v museu slezských starožitností ve Vratislavi, kamž dodán byl z někdejšího mincovního kabinetu při městské knihovně Vratislavské. Vratislavské krejcary Jiřího Hubnera (Tab. XCI. obr. 885. a 886.) nesou na líci bezvousé poprsí panovníkovo s dlouhými hladce sčesanými vlasy, zdobené věncem vavřínovým, jež sáhá nad hladký obvodek v opis 1. LEOPOLD D:GR-ISAGH-B - REX : 2. LEOPOLD D-GRISAGHB- REX • 3. LEOPOL DD-GRISAGH-B- REX 4. LEOPOLD DGRISAGH - B ■■ REX Na rubu jest pod korunou dvouhlavý orel s prázdnými roztaženými pazoury, mající na prsou v okrouhlém štítku I Při pazourech značka G—H Koruna vniká skrze hladký ob vodek do opisu 1. ARCHIDVX ■ A ■ DVX - B • & S • 1609 2. ARCHIDUX • A • DUX ■ B • & S ■ 1659 3. ARCHIDUX ■ A • DUX - B & SIL * 1661 4. ARCHIDUX • A • DUX ■ B ■ & SIL ■ i665 Průměr 16—17 mm, váha 0-5—0*8 gr. VnorifllflitnU/ U .AÍAimtr Ů ol H a m mů t*on m i/1 U /Táli Yf! ľ 1 nlir W * nviDia v b-a c i\ 1 cj l ni y *j **** *.a ** ui x o v u ui > u w*» upľ* *k*^-»í'« • w- - 905. a 906.) souhlasí na lícní straně b groši téhož mincmistra, na rubní pak s krejcarem předcházejícím, jen že v prsním štítku vyražena ( neb ■ ( neb (* Značka S—HS umístěna při pazourech, neb značka (SHS) v opisu pod orlem. Přiházfvá se na nich opis v líci 1. - LEOPOLDVS DGRISA-GHBR- 2. a 3. LEOPOLDVS -D*G"R*I-S*A'G-H-B-R-4. LEOPOLDVS DGRISAGHE-BR- 492 n na rubu 1. ARCHID ■ A V ■ (SHS) D BVR • "E ■ SIL" (6 I J\ ' 2. ARCHID AV (SHS) D ■ BVR ■ SI • (6 I 7( * 3. a 4. ARCHID A V (SHS) D ■ BVR • SIL ■ (6l7( " (3.)ncb (6172 ■ (4.) Průměr 17 mm, váha 0*H—1-1 gr. Vratislavská krejcary Wackkcrlovy (Tab. XCI1I. obr.907. a 908. a Tab. XCIX. obr. 972.) odpovídají líčením v líci grošům téhož mincmistra a na rubu krejcarům Hammerschnudlovým, toliko pod orlem vidí se značka (M.M/.W) a v štítku na prsou orla ( neb -( neb (■ Nesou opis v líci 1., 2. a 3. LEOPOLD VS • DG • R * I ■ S • A • G * H • B • REX • 4. a 5. LEOPOLDVS DGRISAGHB - REX ■ a na rubu 1. ARCHID • AV (Ať K ' IV) DVX • BVR • SI * (6 i 98 * 2. ARCHID * AV (AV* IV - Yi) DVX ♦ BV • SIL • (6198 * 3. ARCHID • A V (AV IV * IV) DVX • BV . SIL - \6! 98 ♦ 4. ARCHID • AV (AV IV • IV) DVX • BVR * SI * (61 tjrt • 5. ARCHID • A VS (AWW • H) DVX' BV ' SIL (C199 ■ Průměr 17 mm, váha 0 7—106 gr. Krejcary Brettsch neidrovy z mincovny ve Břehu (Tab. XCIX. obr. 973., 974. a 975. a Tab. C. obr. 981., 982. a 983.) shodují se ííplně na obou stranách s předcházejícími, jen že mají v opisu pod orlem značku (C • B) Některé jsou na lícní straně bez obvodku- Jeví se na nich opis v líci. 1. LEOPOLDVS • DG • R • I • S • A G H ■ 15 • B REX • 2. LEOPOLDVS -DG-R"I-S"A-G"H-B - REX 3., 4., 5., 6., 7. a 8. LEOPOLDVS *DG*R*I*S*A'G*H.B - REX . a na rubu 1. ARCHID • A VST (H« 0) DVX ' BVR ■ SIL - (6 197 ■ 2. ARCHID ' A VST (H ■ O) DVX " BVR ' SIL - (ó I 97 " 3. ARCHIDUX * AV (B * O) DVX . BVR * SIL * (61 97 • 4. ARCHID VX * A V (fl • 0) DVX • BVR • SIL • (6 198 * 5. ARCHID • AVS (a * 0) DUX • BVR • SIL • (6 199 • 6. ARCHID . AV (3 • 0) DVX - BVR • SI. (7 100 * 7. ARCHID • AVS (a - 0) DVX • BVR • SIL • (7 100 * 8. ARCHID • A VS (3*0) DVX • BVR - SI • (7 100 • Průměr 161/, mm, váha 079—0*95 gr. Rovněž O polské krejcary Novákovy vyznačují se stejným rázem. Mají značku vardajnovu F—N bud nad pazoury orla (Tab. C. obr. 984-, 985. a 986.) neb (F ■ N) pod orlem v opisu (Tab. C. obr. 987., 988. a 989.) Na prvějších spatřuje se opis v líci 1., 2. a 3. LEOPOLDVS *DG-R-I'S*A'G*H.B - REX ■ a na rubu 1. ARCHID VX • AVS • DVX • BVR ■ SILE . (6 j 99 • 493 31* 2. ARCHIDVX • AVS • DVX • BVR • SIL . (°199 • 3. ARCHU)VX • AVS • DVX • BVR • SI * (6 199 * Průměr 16—161/, mm, váha 0-8—0-95 gr. Na druhých krejcarech Novákových při hází vá se opis v líci 1., 2-, 3. a 4. LEOPOLD VS • DG*R-I*S-A-G*H-B. REX • a na rubu 1. ARCHID • AV (N • DVX • BVR * SIL * (7 la) * 2. ARCHID • AUS (N * á) DUX • BUR» SIL • (7 10( • 3. ARCHID • AVS ÍN * d) DVX » BVR * SIL • (7 i OJ • 4. ARCHIDVX • A (V* DVX • BVR * SIL • (7 I 0\ • Průměr 167,-17 mm, váha 0-8—082 gr. Stejného lfěenf jsou slezské krejcary bez znamení mincovního (Tab. C. obr. 990. a 991.) s opisem v líci 1. LEOPOLDVS ♦ DG • R • I * S • A • G • H- B • REX * 2. LEOPOLDVS *DG'R*I*S'A-G.H-B. REX a nu rubu 1. ARCHIDVX * AVS • DVX • BVR * SILE • (6197'. 2. ARCHIDVX * AVS • DVX • B VR. SIL - \61 98 • Průměr 16—16l/s mm, váha 008—1-04 gr. Krejcary slezské zemské mince (Tab. C. obr. 992. ze sbírky Bedř. Skrbka v Pardubicích) mají v líci věnčené poprsí panovníka v paruce bez obvodku a opis 1. LEOPOLDVS DG-RIS-AGH-B - REX • 2. LEOPOLDUS DGR-1SA-GHB- REX 3. LEOPOLDVS -DGRISA*GHEB - REX Na rubli jest říšský orel s roztaženými pazoury as • ( • u vcjČitém štítku na prsou.; Koruna nad orlem sáhá v opis 1. a 2. SCHLESISCHE ■ LANDMYNTZ • (6 I 95 ■ 3. SCHLESISCHE - LANDMUNTZ - (61 95 • Obvodku není. Okraj jest oboustranně čárko vitý. Průměr 16 mm, váha 0*7 gr. Jednostranné pfilkrejoary (Tab. C. obr. 999. s 1000., pak Tab. Cl. obr. 1001.) vybíjeny od r. 1674 do r. 1691. Vidí se na nich v líci pod korunou dva okrouhlé renaissanČnf štítky, z nichž onen v pravo (herald.) nese říšského orla s roztaženými pazoury, štítek v levo pak slezskou orlici. Vedle koruny jest dělený letočet (6—74, (ó —78, (6 —e(, (6—89 neb pod. Pod štítky jsou buu dvě tečky v podobě na koso postavených čtverců, neb dvě pětilisté růžice, nebo dva letící ptáci a mezi nimi v oválu J s. Průměr 147,-15 mm, váha 0-5—06 gr. T r oj nik y (Tab. G. obr. 993.—998.) nesou v lící dvouhlavého orla s roztaženými pazoury a s rakousko-burgundským štítkem na prsou a na ruhu državu mezi rozděleným letočtem (6—68, (6—69, (6— 7(, (6—72, (6—74, (C—79, (6—80, (7—04 neb jiným. Po stranách državy (jablka) spatřují se buď 494 křížky různých tvarů, neb jiné ozdoby, neho písmena M—B a vedle křížku državy obyčejné neb otyrrohé tečky. Ve epodni polovině državy vyražena jest číslice 5 Přiházívají se též častěji ve zlatě odražené, jakých do Vratislavské sbírky slezských starožitností přijato několik ze sbírky dříve při městské knihovně tamní chované. Průměr 15—16 mm. váha stříbrných 0*6—0-6 gr., zlatých 1-13 gr. Zmínili jsme se již na str. 473. a 474., že v letech 1688 až 1607 raženy byly trojníky v Hoře Kutné, kde to listinnými doklady zaručeno, ie tam troj-nfky a dvojky vybíjeli, pročež jsme je z oněch let přiřadili k minci Horské, ostatní pak ročníky k mincím slezským. Nepopíráme vsak, že i ve Slezsku stejné mohly býti vydávány, poněvadž nařízení, jak minci sáze ti, několikrát od Hor Kutných do Slezska vycházela. Těžko však o původu jich na ten čas určitě rozhodnout], ježto bývají nejčastěji bez značky mincovní — tedy jsou mincí němou — neb mívají na sobě písmena M—B, jichž význam ale dosud rozluštěn není. Snad důkladnějším bádaním a prozkoumáním archívů z bývalých slezských mincoven podaří se světlejší paprsek do mincovnictvf slezského přivodili a úplné pravdy se dopátrati. Zlaté mince zastoupeny jsou pětidukáty, dvoudukáty, dukáty, půldukáty, Vi. % % % » 7» dukátu. < Vratislavský dukát Hůbnerúv z r. 1661 (Tah. C. obr. 978.) má ráz uherský při tolaru a půltolaru popsaný, totiž v líci bezvousé poprsí panovníka téměř k pásu, s dlouhými hladce splývajícími vlasy s obroučkovou korunou, v brnění b řetězem zlatého rouna na šíji a s žezlem v pravici a s državou v levici. Od koruny, jež protrhuje perlový obvodek a sáhá až k okraji, vychází opis LEOPOLDUS D : G - EL - ROM ISAGH-BZC- REX - Na rubu nese říšského orla s okrouhlým korunovaným a řetězem zlatého rouna ovinutým rozčtvrceným štítem uhersko-českým na prsou, který drží v pravém pazouru meč a v levém žezlo. Vedle noh orlích znamení G—H Orel obejmut perlovým obvodkem nahoře pro korunu rozevřeným, od níž pokračuje opis ARCHIDUX ■ AUST • DUX • BURG & SIL -1661 > Průměr 211/, mm. <*Na Vratislavském dukátu Hubnerově z r. 1663 (Tab. C. obr. 979.) zobrazeno v líci poprsí panovníka b císařskou korunou a s dlouhými kadeřemi, ale bez rukou. V opisu Čte se LEOPOLDUS ■ D : G ■ EL -R-I'S_A*G'H-BOH • EC • REX : Na rubu totéž líčení jako na předešlém a opis ARCHIDUX • AUST . DUX • BURG & SIL" i663 *♦> Průměr 22 mm. Dukát ten chová ee ve shírkách c. a k. dvorního musea ve Vídni. Vratislavský dvoudukát Húbnerôv (Tab. CL obr. 1017.) jest na líci téhož líčení, má ale opis LEOPOLDUS • D : G • EL - R- I- S'A'G-H-BOH • ZC • REX 495 Nu ľ u b u vidí se říšský orel s velikým korunovaným zlatým ronueín, vroubeným štítem španělským o mnoha znacích na prsou, v jehož středu jest slezská orlice v štítku. V pravé noze má meě, v levé žezlo a vedle pazouru značku G—H Koruna, s které visí dvě stuhy, zasahuje v opis ARCHIDUX • AU.ST-DUX ■ BURG ■ & SILES ■ J66i Průměr 291/, mm., váha 6-87 gr. Nalézá se v museu slezských starožitností ve Vratislavi, kamž přenesen byl z dřívější sbírky při městské knihovně tamtéž. Též na Vratislavském půldukátu Hůbnerově (Tah. Cl. obr. 101)9.) jeví se na líci podobné poprsí, ale opis LEOPOLD *D"G'R-I'S"A"G* H•BOH - REX• Rubní strana nese v hladkém obvodku dvou hlavého orla s mečem a žezlem ve spárech, na jehož prsou jest korunovaný, zlatým rounem lemovaný španělský štítek se znakem rakousko-burgundským. Po stranách ocasu umístěna značka G—H Koruna nad orlem vybíhá v opis ARCHIDUX - AU ' DUX - BU-& S ■ 1664 ■ Okraj šňňrovitý. Průměr 171/, mm. ^ Vratislavský dukát Hammerscb midtů v z r. 1674 (Tab. C. obr. 980.) ukazuje na líci věnčené poprsí panovníka s dlouhými vlnícími vlasy, s rukou useknutou, s vousem pod nosem a na dolním pysku, v brnění a s řádem zlatého rouna na prsou, které hlavou vybíhá za perlový obvodek v opis LEOPOLDUS .DtG-R.I-S-A*G-H*B.R. Na rubu jest pod korunou s dvěma stuhami dvouhlavý orel třímající v pazourech meč a žezlo, jehož prsa kryje korunovaný španělský štít, obejmutý řetězem zlatého rouna a rozdělený ve čtyři pole se znaky uherským a českým. Za perlovým nahoře i dole protrženým obvodkem běží opis ARCHID * A * (SHS) D ♦ BU • & • SIL ♦ 16 * I * 74 * > Průměr 22VS mm. Podobné líčení jeví ue na pětidukátu Hammereohmidtově z r. 1676 vybitém kolkem půltolarovým. Stejné poprsí v líci vidčti též na dukátu Hammereohmidtově z r. 1680 (Tab. Cl. obr. 1010. ze sbírky c. a k. dvorního musea ve Vídni) v opisu LEOPOLDVS*D-G.R:I:S:A:G:H:B:R* Na rubu jest však na prsou orla štít rakousko-burgundský a opis ARCHID * A (SHS) D • BUR ♦ "E ♦ SI • (6 I 80 * Obvodek přetržen korunou a ocasem orla. Průměr 21VB mm. S ním srovnává se dvoudukát Hammersohmidtův z r. 1679 (Tab; CL obr. 1015. z téže sbírky), ale koruna nad orlem nemá žádných stuh. Nese opis v líci LEOPOLD VS •DG-R.I-S*A-G*H-&.B - REX a na rubn ARCHID * AUS (SHS) D * BVR • & • SILE • (6 1 79 * za obvodkem, perlovým pouze korunou protrženým. Průměr 26 mm. 496 Také na H ummersch m idto vě půldukátu z r. 1670 (Tab. Cl. obr. 1011.) a čtvrtdukátu z r. 1660 (Tab. Cl. obr. 1003) shledává se týž ráz, jen na prsním štítku orla není zlatého rouna. ľftldukát má opis v líci LEOPOLDVS *D-G-RI.S-A*G-HB.R-a na rubu ARCHID • A • (SHS) D * B VR • 'E • SIL • (C I 70 * Měří v průměru 16 '/* mm a va*Ä* 1"75 gr. Nalézá se ve sbírkách c. a k. dvorního musea ve Vídni. Na zmíněném ôtvrtdukátu jest opis v líci LEOPOLD * 1) • G • R • I • S * A • G • H • B • REX • a na rubu ARCHID • AV (SHS) D • BVR • 'E • SIL • (G I 69 • Průměr vykazuje 16 mm, váha 0 83 gr. Uložen nyní v museu slezských starožitností ve Vratislavi; dříve chován byl ve sbírce při tamnějšf městské knihovně. I na V, dukátu z r. 1683 a Ve dukátu z r. 1675 a 1676 Šalomouna Hamme r Schmidta přiházf 80 podobný typ. Na V, dukátu z r. 1683 (Tab. Cl. obr. 1002. ze sbírky c a k. dvorního musea ve Vídni) sáhá poprsí pouze k obvodku. Pod paží jest oválový štítek bc zlomkem 4, vyznačujícím hodnotu. Opis v líci LEOPOLDVS * D G ♦ R • I • S • (f v oválovém štítku) • A • G • H * B • REX ♦ a na rubu ARCHID • AV • (SHS) D • BVR■ E . SIL • 16 185 • Průměr 16 mm. Na 7„ dukátu z r. 1676 (Tab. Cl. obr. 1005. ze sbírky p. Edv. Haisla v Libici nad Cidl.) vybočuje hlava panovníkova za ob vodek a pod poprsím nalézá se v elliptičném Štítku zlomek | V opisu lícním čte bo LEOPOLD * DG * R • I • (f v oválovém štítku) •S*A-G>H*B*R< a v rubním ARCHID * A(SH8)D ♦ BVR • 1S • SIL ♦ (6176 • Průměr 12 mm, váha 06 gr. Stejné opisy má šestina dukátová z r. 1675 ze sbírky c. a k. dvorního musea ve Vídni. Na Vratislavském dukátu Hammcrschmidtově z r. 1600 (Tab. Cl. obr. 1012.) zobrazeno v líci poprsí panovníkovo v dlouhé hustě zkadeřené paruce bez obvodku s opisem LEOPOLDVS • DG ♦ ROM • IMP *S* A*G«H • E* B • R- Na rnbu říšský orel dle dřívějšího líčení, ale so stuhami na koruně a ocasem za obvodek sáhající, provázený opisem ARCHID • AVS • J(SH8)v* D VX > BVR • E • SIL • (6 I 90 * Průměr 22 mm, váha 3-45 gr. Chová ae v museu slezských starožitností ve Vratislavi, kamž dán byl z bývalá sbírky při tamní městské bibliothece. S ním souhlasí dvoudukát Hammerschmidtův z r. 1687 (Tab. CL obr. 1016. ze sbírky c. a k. dvorního musea ve Vídni), nescucí opis v líci LEOPOLDVS - DG • R . I • S • A • G • HU • 12 • BO • REX a na rubu 497 ARC1IJD • A VST • (SIIS) DVX • B V U . & . SILE . IG I 8/ * za obvodkein pouze korunou protrženým. Průměr 251/, mm. Ham m e r ač h mi d to vy díly dukátové z pozdějSf doby vykazují stejné líÔenf a pod paží v oválovém štítku zlomkem naznačenou hodnotu mince, ale nemají ani na líci ani na rubu žádného obvodku, ani prsní štít orla ovinuty zlatým rounem. Ctvrtdukát z r. 1691 (Tab. CL obr. 1U04. ze sbírky p. Fr. R. Chaury v Praze) má opis v líci LEOPOLD VS • DG • R -1 • S • v oválovém Štítku) • A • G • H • B • REX ♦ a na rubu ARCHID • A VS (SHS) DVX * BU • 33 * SIL * 16 I 9\ * Průměr 15 mm, váha do stříbra odraženého 0*72 gr. Šestina dukátu z r. 1690 (Tab. Cl. obr. 1006. z téže sbírky) nese opis na straně lícní LEOPOLD • DG • R • I ♦ S • (f v oválovém štítku) • A • G • H • B * R * a na rubu ARCHID ■ A • (8HS) D * B • E • SIL * (61 90 * Průměr 121/, mm, váha 0*57 gr. Na dvanáctině dukátu z r. 1690 (Tab. CL obr. 1007. z téže sbírky) ote se opis v líci LEOPOLD VS • DG • R • I • (V- v oválovém štítku) • S * A • G • H. B • R . a na rubu ARCHID • AV (SHS) DVX • R * (!) 15 * SIL * (6 190 * Průměr 101/, mm, váha 0*27 gr. V c. a k. dvorním museu ve Vídni nalézá se podobná dvanáctina dukátu z r. 1696, nesoucí opis v líci LEOPOLDVS D • G ■ R ■ I - S ■ v oválovém Štítku) A " G • H ' B • REX • a na rubu ARCHID VX ■ AVST • DVX • B VR • E - SIL ■ (6 196 ' Jemu podobá ee '/„dukátu z r. 1698 bez značky mincovní (Tab. Cl. obr. 1008. ze sbírky Bedřicha Skrbka v Pardubicích) s opisem v líci LEOPOLDVS • DG • R . I * S • (*ŕ v oválovém štítku) *A*G*H'B'R*ana rubu ARCHID VX * AVS • DVX • B * E • SILE • (6 198 * Průměr 10 mm, váha 0-3 gr. Na Opolekém pětidukátu Brettschneidrově z r. 1695 pozoruje ee tyž kolek jako na pŮltolaru jeho svrchu popsaném, kdežto dukát jeho (Tab. CL obr. 1014.) připomíná ráz patnáctoíku téhož mincmistra. Má totiž v líci poprsí panovníkovo s dlouhými až na prsa se vinoucími kadeřemi, věnčené vavřínem, s kníry a vousem na spodním pysku, v brnění se širokým ležatým límcem a s řádem zlatého rouna na prsou. Temeno hlavy proráží perlový obvodek, sáhajíc v opis .LEOPOLDVS*D:G'R*I-S*A*G.H-&'B.R. Na rubu vidí se říšsky orel se znakem rakousko-burgundskym v korunovaném štítku španělském a vedle pazourů, v kterých drží meč a žezlo, značka C—B Kolem orla obvodek perlový, nahoře korunou a vespod pod ocasem orla znakem knížectví Břežského, t. j. šachovnicí, v štítku protrženy, za nímž čte se opis ARCHID • AVS* (štítek se šachovnicí) DVX • BVR • & • SI • (6 I 77 * Okraj oboustranně perlový. Průměr 22'/, mm. 498 Osuiiuy dukátové (Tab. Cl. obr. 1013. zo sbírky p. Fraut. li. Cbaury v Praze) vybíjeny od r. 1686 do r. 1698 kolkem jednostranným beze značky, podobným pŮlkrejcarŮm. Jeví se na nich v perlovém obvodku dva ozdobné renaissančnf spolu spojené štítky s ríšskym orlem nekorunovaným a s orlicí slezskou, oba pod korunou, vedle níž letoóet (6 I 95 neb jiný, a dole mezi výběžky obou štítku zlomek £ 1'r ti m ér 12 mm, váha 044 gr. Početní peníz měděný (Tab. CL obr. 1018.) má na líci korunované Ľ mezi dvěma velkými osmilistovými růžicemi a nahoře i dole šesti paprskovou hvězdičku. Na rubu velký letočet (686, nad ním osmilietou růžici b úponkovitými ozdobami a dole v rozvilinách dvě skrížená kladívka a mezi nimi tečku. Okraj na obou stranách perlový, částečně setřený. Průměr 22-/2 mm, váha 218 gr. Chován byl dříve ve sbírce při knihovně města Vratislaví, odkudž dán byl do temnějšího musea slezských starožitností. 499 Mzda i ceny při horách a v minci. Nejlépe osvětluje poměry sociální plat, jakým se práce v jislé době odměňovala. Jest-li slýcháme za našich časů nářek dělníků, nebývalo ani za starých dob lépe dělníku za mzdu pracujícímu. Nejlépe ještě dařilo se chase při hospodářství, zejména při zboží městském. Najedla se vždy z mísy spolčené, ohřála se v ratejné u krbu; na oděv sotva ovšem stačily 3 až 6 kop ročního platu, ale mívaly děvečky nějaký záhon lnu neb konopí a dostávaly na boty neb střevíce jako čeledín. Chceme zde zvláště ukázati ku mzdě horníků Kutnohorských vXVH. věku. Kdežto ještě ku konci XVI. století dostával hutman 24 groše, havíř 20—22 grošů*), hašpléři*neb podruzi a podruhy ně při hašplovánf čili tažení rudy, vody a jalového kamení z dolů 21 grošů téhodní mzdy, a na počátku století XVII. hutman 30 gr., havíř 25-26 gr., tedy r. 1689 bral hutman téhodně 1 zl. 10 kr., mladší hutman 1 zl. 5 kr., havíř 1 zl., tovaryš 48—51 kr., důlní tesař 1 zl. 40 kr. a tesař 1 zl. Počítáme-li kopu éeakou za 2 zl. 20 kr. rýnských, shledáváme, že se mzda havířů od 70 let nezvýšila. Známe již nářky havířů z XV. i XVI. atoletí do bídné mzdy. Havíři při sobotě rádi utráceli, proto opatrně žádá perkmistr Horaký p. Verniera na Lipnici, aby havíře z Hory na jeho panství pracující pohnul, by při výplatě na manželky a dítky nezapomínali. Toho času kutalo se v Hoře Kutné jen v dolech řečených „Fursten-hand", kde pracovávalo 12—14 havířů s hutmanem a mladším hutmanem, v Zá-veselém hutman s pěti havíři, v Mladém Čížku hutman a dva hntmané mladší s 11—14 havíři, v Prostředním Aronu hutman s pěti až čtrnácti havíři, pak v Buče Jakubově hutman s pěti havíři. Kromě toho ošetřovali 3—5 tesařů s důlným šachty Mišpuli, Hloušeckou a Holubovou. Na dědičnou štolu a vodní stroje na Turkaňku bývalo téhodnfho nákladu 12 až 14 zlatých rýn. Jedna šichta účtovala se havířům po 4 kr. Služebník za den cesty do Prahy dostával 30 kr., úředník mince K. Krabe 3 zl. denně cestovného. Horní hofmistr Kr. Jak. Krabe doatával 466 zl. 40 kr. alužby roční a k tomu jako úředník mince a měřič i a odměnou pro písaře 506 zl. 40 kr. rýn. *) Léta 1627 doatával bavit aa 6 tichot téhodní mzdy 18 gr. 6., za vození rnd od vozu po 7 gr. [ 500 Vaľdaju Ondřej Ig. ltabenstem dostával 156 zl. ročně a vrátný na Vlaském dvoře 39 zl. rýn. K obyčejným potřebám horním náleželo též ostření vrtáků a occlování jich. Za prvou práci dostával kovář po krejcaru a v téradni ostřil do Mladého Aronu až 140 vrtáků a oceloval 3 až 4 po 8 kr. Kůže k vytahování jalového kamení placeny po 41/ť až po 5 kr.; libra prachu po 14 kř. Dříve rušena skála ohněm sazeným. K louhování černých plátů potřebováno vinného kamene, libra po 9 kr. Dříví do šachet kupováno v Starém Kolíně na Labi, a to vor smrkového dříví po 1 zl. 57 kr. Za nařezání prken placeno mlynáři v St. Kolíně od kusu po 1 kr. (Tam vedl průplav z K. Hory; posud tam říkají „na šífunku".) Vůz dubového dříví stát 28 kr. Truhla uhlí r. 1686 účtována po 37 kr., r. 1701 po 30 kr. Kámen svíček deputatních stál 3 zl. 10 kr., a takových zasláno ročně 43s/« kamenu komoře České z míucovuy Horské (1688). Když léta 1689 Horu navštívila arcivévodkyně Marie Anna, vítali ji seminarista zaatavenfčkem na trumpety a kotle, podobně hráli ku pootě nej vyššího mincmistra i obdrželi 6 zl. rýn. odměny. Stříbro kupováno r. 1686 po 10 říšských tolarech čili 15 zl. rýn. za hřivnu; r. 1688 již po 18 zl. a potom r. 1692 pc 16, ba i po 17 % zl. rýn. Výroba páleného stříbra vykazovala se z huti za 1S zl. 24 kr. Zágrované mědi byl cent za 37 zl. v 501 Ceny, mzda a služné ? drobe polofici XVII. víko v Čechách a na Moraví (K dejinám cen i Všeobecně známo jest, že ceny surovin a také mzda v jistém poměru k sobě během doby stoupají. (Velmi pouěno jest ku př. srovnali s dolejšími údaji snesení sněmovní z r. 1549 v sobotu po sv. Žofii pro kraje různě smluvené.) Chceme tu vypsati, jaké příjmy a vydání byly v obecním hospodářství v Čáslavi, aby tím více vynikla cena peněz r. 1667.*) Žita koupili si mlatci obecní koreo po 1 zl. 10 kr. rýn. (1 zl. 36 kr. r. ě.); pšenice byla po 1 zl. 12 kr. rýn. (1 zl. 40 kr. r. c.).**) Záhon role najímán po 3 kr., komora za 1 zl. ročně najata z důchodu Zárybnickébo. Libra železa na šíny k okování kola a na hřebíky po 4 kr., libra svíček po 9 kr. Loket plátna na pytle po 3*/* kr.; sáh dříví za 14 kr. Tři zámky ke Špýcharu a stodolám za 57 kr., řičice a vopálky kupovány po 3 kr. Jízdy za hrabání sena 5 kr. denně beze stravy. Za setí žita od záhonu 4 kr., od posečení po 1 kr. od záhonu,***) za svázáuí tolikéž, od rovnání obilí do vrstvy na zádění 11 kr. denně. Mlatci dostávali na faře po 7 kr. denně beze stravy, na podzim po 8 kr., od vláčení vlačákovi 6 kr., nádenník dostal 8 kr. denně (151/L kr. r. č.), v Hoře Kutné při huti r. 1651 bral 12 kr. a r. 1689 při stavbě 10 kr., kdežto mistr zednický bral 36 kr. a tovaryš 21 kr., jiným havířům platívali 1 kr. za hodinu. Podobně též tesaři a zámečníku ještě r. 1698. (Srovnej str. 130.) Tesař tam dostával r. 1701 za den 24—27 kr. a tovaryš jeho 15 až 18 kr. Čeleď brala služby roční: pohůnek 20 zl. rýn., špitálník 14 zl. a kuchařka 4 zl. 30 kr.f) *) Rukopis v Archivu „Včely Čáslavské". I. ř. 296. **; V Táboře prodávali r. 1681 oves u SI gr.t ječmen aa 16 gr. V Prase r. 1680 platil oves 24 gr. čes., ječmen 20 gr. a pšenice 28 gr. Téhož roku v Soběslavi oves jen 10 gr., ostatní stejné. V Jáchymově r. 1669 strych pšenice na 89 kr., sita na 86 kr., ječmene na 86 kr. a ovsa a* 86 kr. Tamtéž r. 1660 v maji 8 vajec na krejcar. (J. N. Mieal.) ***) 7'/, - 8 strychň činilo kopn sihona. Strych rovnal se 1-61 rak. měrice aneb 96 6 litru, f) Kuchařka mela 6 »L 26 kr. r. c ; neboť 18 sL rýnských čin! 21 rtl. r. «., 1 ml. rýnský = 1 st 16'/t kr} 1 kr. rýn. — 1'94 kr. r. 6. 502 Jak ceny doma stoupaly neb klesaly, znamenáme z těchto příkladů. Dfim č. 79. v Čáslavi prodán r. 1525 za 99 kop gr. óes., r. 1614 za 160 kop raíá., r. 1635 za 200 zl. rýn. a léta 1685 za 170 zl. rýn. Dfim č. 82. v Čáslaví s pivovarem prodán r. 1530 za 11 (J kop gr. ě., r. 1541 za 150 kop, r. 1552 za 150 k. gr. ě., r. 1566 za 130 k. gr. ě., r. 1607 za 300 kop gr. mís., r. 1621 za 325 kop gr. mís., r. 1633 za války za 200 kop gr. raíft. a r. 1661 za 520 zl. rýn. Hospoda u „červeného jelena" nově vystavěná prodána r. 1537 za 150 kop gr. 6., r. 1547 za 195 kop, r. 1660 za 650 zl. rýn., r. 1688 za 350 zl. rýn. Dfim č. 124. v městě prodán r. 1559 za 97 kop gr. čes.. r. 1606 za 100 kop gr. ě., r. 1888 za 8700 zl. r. č. Dfim Moucbovský (ě. 138.) ve Slaném náležel nešťastnému a lakotnému primátoru Janu Šnltysovi. Před válkou ceněn za 2500 kop, při odhadnutí r. 1633 za 400 kop a po požáru r. 1634 prodán za 60 kop. (Paměti kr. m. Slaného str. 148.) Dfim Rukavičkoveký v Slaném koupen r. 1505 za 62 kopy a r. 1546 prodán za 210 kop a zase r. 1569 za 330 kop. Roku 1622 prodán za 1000 kop míš. a r. 1651 zbořeny* prodán za 20 zl. rýn. Kovárnu koupil r. 1590 Kilián Svoboda, kovář, za 380 kop, r. 1617 prodána za 450 kop a r. 1641 za 80 kop. Chalupa Kmentovská v Slaném stála r. 1589 300 kop, 1595 koupena za 330 kop, r. 1602 za 390 kop a r. 1646 jen za 50 kop. Ceny nemovitostí spoustou války třicetileté klesly. Uvedeme tu pří* klady, kterak prodávány pozemky. Léta 1655 prodal Martin Pacovský při městě Ronově 20 záhonfi rolí za 127, kop gr. míš. (Knihy Ronov. sirotčí list 35.) Před tím r. 1625 Tomáš Rumbus prodal rolí 18 záhonů za starou řekon u Ronova za 71/, kop gr. č. a Šimon Čapek 30 záhonů role neoseté za 15 kop gr. čes. čili 30 kop gr. míš. Pak r. 1628 prodala Dorota Vorlova 15 záhonů rolí za zahradou za 4'/t kopy gr. čes., r. 1631 bylo 30 záhonů v „Sítinách" za 10 kup gr. míš. a r. 1633 pak 31 záhon za 14 kop gr. čes. Potom r. 1635 prodal Pavel Vorel 24 záhony neoseté za 9 kop gr. míš. a Matěj Nožíř 9 záhonů za 9 kop gr. míš. a r. 1642 Mik. Mandlíř 26 záhonů neosetých za 14 kop gr. míš. Léta 1646 prodal Jan Květák z Ronova 60 záhonů neosetých za 22 kopy gr. míš. a téhož roku 10 záhonů za 71/, zl. rýn.; pak 33 záhony oseté za 22 zl. rýn. a 45 záhonů za 30 zl. rýn. Výměnou dostalo se r. 1647 30 záhonů rolí za staron řekou za hodnou klisnu a 3 zl. rýn. Léta 1650 koupil Jak. Lokaj 8 záhonů za 8 zl. rýn.; r. 1651 rolí 8 záhonů neosetých za 5 zl. rýn. a r. 1654 podobně 34 záhony za 16 zl. rýn. Dlouho ještě (1670) prodáván pak záhon role po 1 kopě míš. aneb laciněji (r. 1660 rolí 20 záhonů za 121/, gr. míš.). Léta 1662 koupila Dorota Kolářka rolí 20 záhonů za 7 zl. rýnských, r. 1664 Jak. Tichý 15 záhonů za 8 rýnských a r. 1665 30 záhonů za 53 rýn. Jan 503 Izdrahel pro nedostatek prodal v Ronově léta 1677 rolí 22 záhony za 18 zl. — Za roli přes troje hony po třech záhonech, tedy za 0 záhonů, zaplaceno r. 1682 v Ronově 10 rýn. a 30 kr., k tomu 2 strychy ječmene po 45 kr. Grunty vrchnostenské pod plat prodávány laciněji a držitel byl povinen v ustanovený oas klásti roční plat (úrok). Tak Šidákovi v Ronově puštěn r. 1652 grunt za 5 kop čes. a 20 gr. bílých platu ročního, aby hleděl dobrým hospodářem by ti. Ale již r. 1662 zase týž grunt postoupen tak J. Rum biaovi. V Kutné Hoře platili r. 1678 z kopy záhonů dobré role 30—35 kr. ročního nájmu. Ku přirovnání klademe sem ze stejné doby důchody V y s o k o m ý t s k é h o děkana a officialô školních z r. 1668. Dekanovi platila obec platu celoročního na čtyry kvartály po 20 kopách gr. míš., na rýnské činí 23 zl. 20 kr. Pak b penčzi jarmarečními a za pivo na děkanství u rozličných sousedů brané celkem ročně 113 zl. 20 kr. a 88 sáhů dříví. Varhaník dostával od obce ročné 30 kop gr. míš. čili 35 zl. rýn., kantor 23 zl. 20 kr., aubkantor 11 zl. 40 kr. Purkmistr tu měl služby 10 kop gr. míš. raěcfčně, servus 1 kopu měsíčně jakož i obecní rybář, jenž dostával na boty. Myslivec obecní ve Vysokém Mýtě dostával po 2 kopách na rok a kromě toho na prach a střevíce.*) V Pardubicích odvozovalo se r. 1650 děkanovi platu stálého ročně 120 kop m. a desátku 6 kor. Žita a 4 kor. pšenice, pak od města dříví s potřebu a 2 prostice soli. V Táboře měl děkan roku 1680 400 zl. rýn. Léta 1673 dostával v Hradci Králové kantor platu ročního 40 zl., 8 korců žita a 6 sáhů dříví; neměl pány sousedy od pohřbů přetahovati.**) V Čáslavi míval od r. 1564 bakalář 7 gr. č. téhodně a kantor 5 gr. č. z měšce obecního,***) kromě toho rozličné platy od mládeže (precium od malých 8 peněz bílých, od větších 2 groše bílé, sabbatalesu sakcentorovi po 1 pen. malém příslušelo), r. 1644 a později dostával varhaník 30 kr. téhodní stánce, čili ročně 26 zl. rýn. Léta 1674 bral kantor jen 20 zl. r. (asi 23 zl. r. o.) služ -ného a mládenec 10 zl. rýn.; r. 1691 již varhaník 30 zl. rýn., kantor 20 zl. a mládenec Samuel Zajíček jen 6 zl. rýn. (7 zl. r. ě.); tedy méně než pohunek a špitálník. Kromě toho dostávali žáci do školy ze špitálského důchodu ročně 4 vertele hrachu, 52 věřte!e (13 kořen) žita a 2 korce ječmene na kroupy. Masa každý týden 10 liber, po 2 kr. 3 den. až 3 kr. Kantorka za mytí nádob ve •) Dr. Herm. Jire&k: .Král. včnné mesto Vysoké Mýto' str. 86. **) Jeroným Bol*! „Déjíoy Hradce Králové". Ve Slaném dle „Paměti krAl. m. Slaného'* od prof. Jos. Laciny měl r. 1620 děkan S60 kop, vlna a starého piva 7 věrtel, hrachu 2'gtrycliy, masla 70 iejdlikfi a dHvi • potřebo; kaplanovi určen, roční plat 10 kop. **•) V Slaném bral r. 1670 bakalář ročně od obce SO kop gr. mít., kantor 12 kop (Lacina str. 104.). Varhaník dostavěl od r. 1694 ročně 12 kop. 604 škole dostávala koreo žita. (Krejcar platil 6 denáru; tedy 2 kr. 3 den. rovnají se 21/. kr.). Léta 1714 měl v Čáslavi kantor služby 40 zl. a varhaník 32 zl. V Pelhřimově měl učitel 15 kop mís. a pomocník 8 kop; ve V i rabe r o e 24 zl. od obce a 6 měr žita od vrchnosti. V Prachatic íoh dostával za učitelství 16 zl. a za kantorství též 16 zl. V Pard ubi cích byl opatřen učitel z nadace Pernštýneké 91 zl. ročně a obec dávala k tomu pro dva kollegy 32 zl. 40 kr. Mistr v Heřmanově Městci bral jen 25 zl. ročně. V Uher. Brodě 30 zl., 4 míry pšenice a 4 míry ovaa, v Kyjově 16 zl. a potraviny, v Hustopečí 14 zlv 2 míry obilí a V/% míry pole; v Přerově 12zl., v To-vačově od města 15 zl., od kostela 5 zl. Ve vsích dostával ze statku snop obilí a jinde boohnfk chleba, všude pak sobotálee. V Sadské měl kantor od r. 1698 z obecní kasy 20 kop raíš. služného (stánce) a jiné požitky, celkem v obnosu 88 zl. 22 kr. rýn.*) Z obecních počtů města Holešova nu Moravě patrno, že vycházelo služby za celý rok 1685 varhaníkovi 40 zl., rektorovi 16 zl. a od zpívání pašijí o Veliký pátek 35 kr., dvěma kantorům po 14 «1. a mládenci 8 el., písaři radnímu 35 zl. a čtyřem hlásným po 5 zl. 50 kr. Při splátkách dluhů a peněz sirotčích upotřebováno na Moravě vrubů čili vroubků. Tak když r. 1652 „prodána jest čtvrt rolí od J. M. pana Ludvíka Leandra, převora kláštera karthúakého na předhradí Olomúckém obci Lúčanský . . . za sumu 70 hřiven, a to na terminy, hned jak sesmlúvastala, 10hř. hotovýoh položití a 60 hřiven má se pokladati rok po roce; 10 hř. při sv. Václave počna léta Páně 1652, až do sumy vyplnění. Na to se vrub udělal; obeo mají jednu polovici a J. M. pán v klášteře druhá." Co na vruby nařezáno, to v zápisech bývalo připsáno aneb též přeškrtáno. Když byl dluh úplně splacen, tu byly vruby před právem polámány, aby žádný na ten statek natahovati a majiteli překážek děl a ti nemohl. Tak r. 1693 „Pavel Ošťádal zaplatil statku poletního na svém gruntě Janovi Svozilovi od Moraviča^n 26 hř., a tak již Janovi nio dlužen není, jakožtaky vroubek se před právem polámal." „Jan Odstrčil dal sobě vybledati z rejeter statek po manželce své a vydán mu jest vyšlý (splacený) na vej ta h a poletné na vrub."**) Počítání na vrubu bylo v XVII. století velmi obvyklé zejména v pivovarech. V instrukci správci a písaři pivovarnfmu kr. města Čáslavi jest odstavec „O držení vrubův a sládkem", který zde doslovně klademe: „Co se týče toho na sladovnu shromažďujícího sladu neb ječmene a chmele, oa to má písař pivovarní pořádný vruby s sládkem držeti; při vyjití pak jednoho každého roku, správce toho pivovaru je od dotčeného písaře u sládka vyzdvihnouti a skon-ferirujíce je bedlivě s počtem, takové má k počtu složití". *) Česky" lid. III. str. 409. poanámka. •*) V. Houdek Z truhlice Loucanské" v „Časopise vlast, spol muiej. v Olomouci" r. 1894 & 46. str. 108. atd. 505 Při svícení hřbitovního kostelíčka ev. Marka v Soběslavi r. 1059 vystrojena tabule k uctění hostí, zejména kardinála arcibiskupa Pražského Arnošta z Harrachu, o níž nalézá se v památní knize „vyznamenání útrat" v úhrnném obnosu 335 zl. 34 kr. I1/, den. Ku poznání způsobu hostiny starodávné a jako příspěvek k dějinám cen, podáváme tuto z onoho vyznamenání krátké výpisky. Při trachtaci vyšlo: 320 lib. hovězího masa po 2 kr. a 2 den. činí 12 zl. 36 kr. 4 den.*), 225 lib. telecfho po 2 kr. činí 7 zl. 30 kr., skopového 40 lib. po 2 kr. činí 1 zl. 20 kr., jehňata dvě po 15 kr. činí 30 kr., prasat 7 po 19 kr. činí 2 zl. 13 kr., tři indiáni po 45 kr. — 2 zl. 15 kr., pět indiánek po 24 kr. — 2 zl., 21 kapounů po 12 kr. — 2 zl., 4 kohouti po 6 kr. — 24 kr., 43 kuřat po 2 kr. — 1 zl. 26 kr., 18 slepic po 5 kr. — 1 zl. 30 kr., 30 kuřat po 1 kr. 3 den. — 45 kr., 9 holoubat po 1 kr. 3 den. — 13 kr. 3 den. Másla přepoustěnébo 99 žejdlíků po 6 kr. — 9 zl. 54 kr., putru 851/, lib. po 6 kr. — 7 zl. 12 kr. 3 den., špeku 12 lib. po 6 kr. — 1 zl. 12 kr., 33 kaprů po 8 kr. — 4 zl. 24 kr., 21 štik po 6 kr. — 2 zl. 6 kr., 3 úhoře za 2 zl., klobásy 36 kr., 16 jitrnic po 1 kr. — 16 kr., octa pivného 18 žejdlíků za 36 kr., solí 2 věrtele 1 míra za 3 zl. 36 kr.**), 12 žejdlíků vinného octa za 36 kr., křenu za 12 kr, česneku za 6 kr., perníku za 1 zl. 38 kr., cibule za 12 kr., petržele za 8 kr., 16 lib. svíček po 8 kr. — 2 zl. 8 kr., 6 voskových svíček po 8 kr. — 48 kr., ovsa 24 strychů za 15 kr. — 6 zl. 3 kr. 4*/, den., vína uherského půl čtvrti za 14 zl. 15 kr., pleten cibule za 14 kr., piva 8 sudů po 7 zl.***) — 56 zl., za 2 vědra vína varhaníkovi hradeckému 15 zl. 20 kr., za 4 vědra po 6 zl. 45 kr. — 27 zl., za jedno vědro moselové 7 zl 30 kr., za 21/, kůže pergamenu na sepsání fundací 2 zl. 55 kr., za 6 archů regalpapíru po 3 kr. — 18 kr., za l8/4 lotu hedvábí 49 kr., za */* lib. vosku Červeného 36 kr. V Holešově po obnově úřadu r. 1711 na trachtaci koupeno másla libra po 14 kr., herynk za 3 kr., za más starého vína 9 kr., za 26 másův piva po l1/, kr. zaplaceno 39 kr., za limon 12 kr., za libru cukru po 39 kr., za mo-ráka 45 kr. a za kapouna 12 kr. Když císař Leopold nastoupil, jal se nepotřebná místa úřední zrušovati a zakázal, aby někdo bral dvojí služné. Přea to však činilo vydání na úředníky značnou čáat zemských příjmů; tak na Moravě stály zemské úřady 27.000 zl. Při tribunále tam předsedal zemský hejtman, který r. 1657 měl služného 4.000 zl., pak byl kancléř s 1200 zl., čtyři asseasoři po 800 zl., český a německý sekretář po 500 zl., český a německý registrátor a 300 zl., český a německý koncipista s 300 zl., transistor s 233 zl. 20 kr., 6 kanceliatů se 175 zl., dva m) Rokn 1643 byla ve Slaném kráva xa 6 kop mUj., svině tu 2 kopy a ovce u kopti gr. Od poseti a svázání záhonu plenice a lita po S gr. 8 den. tam plttivali. **) V Tarnoviclcb atál vládu aud Voličské soli 18 si, ceutn/ř soli dobytčí 8 »1 ProstiSka Gmnn-denské eoli r. 1667 stála na MoravS 27 kr. ***) V létech 1670—1596 byl m 60 gr., r. M1G za 1 kopu.—2 zl. SOkr. rýn., tedy litr za 1'/, kr. r. O., r. 1659 aa 8'/, kr. r. c. V Hoře Kutné stál r. 1660 sud piva 2 zl. 60 kr. a 8 žejdlíky prodávány aa 1 kr., pinta aa 8 malých peněz. 506 sluhové h 68 zl. 20 kr. a topič se 46 zl. 40 kr. — Při zemských deskách brat nejvyŠŠÍ písař 600 zl., podkomoří 600 zl., mfstosudí 600 zl., mfstopísař 600 zl., purkrabí 250 zl., menší písař 300 zl., registrátor 200 zl., ingrossator 175 zl., dva kancelisté se 120 zl., dva komorníci se 120 zl., dveřní s 58 zl. 20 kr. a dva drabanti s 50 zl. Krajských hejtmanu bylo Šest; pět z nich byli stavu panského a brali po 800 zl. a jeden byl stavu rytířského s platem 600 zl. roěně Moravský prokurátor komorní dostával 600 zl. a Olomoucký velitel vojenský 1800 zl.**) Paní Zuzana Ceruínová z Harasova na Radenfaě**) prodávala z dvorů svých léta 1634 třicet vepřů po 3 zl. 16 kr., léta 1652 kopu vajec za 15 kr., kačera za 3 kr., zajíce po 2 gr. čes., husy po 16 neb 17 groších, herynků kopu po 3 zl.; léta 1653 byly busy po 15 krejcarech. Paní Kateřina z Žerotína rozená z Valdštejna***) povolovala písaři Janu v Brandýse nad Orlicí r. 1634, 25. října, aby prodal jednomu měšťanu do Litomyšle 1447 žejdlíků másla, po 71/, kr. žejdlík (v březnu 1635 po 8 kr.), a též sýrů centnýř za 5 zl. rýn., tak aby dukáty po 3 rýn. vzíti mohl, poněvadž nyní tak jdou. .Husy po 12 kr. a kačeny po šesti, vidí mi se, že by bylo lacino dáti; pročež přičiň se, aby husy na šest a kačeny na tři bílý jak loňského roku přivésti mohl.*' „Těch osm krav, že si jednu ke druhý na pomoc po 5 kopách 12 groších a býka za 8 kop prodal, není nic draho*1. Korec suchého ovoce prodal písař Jan na Brandýse po 2 kopách. *) Na Morav* dtonho bylo obvyklo počítat! na hřivny. Tak r. 1660 prodán byl t Přerově grant u 450 hřiven, hřivna po 28 groších a ■& groš 7 denárů. **) Z dopisu vydaných Fr. Dvorským. V Praas 1866. •«») Listy její vydané Fr. Dvorským. V Praxe 1896. II. dílu atr. 198. 501 82 !Prííol2t| íistinné. Patent císaře Leopolda I., jímž sevalvnjí cizí krejcary na 4'/s h a-liře*), polturáky Bromberské na 6 halířů, půlpace neb d v o tik re j-cary na 9 halířů čili l1/, kr., dudky polské a všecky cizí groše na 2 kr., dvoududky a benátské šestáky na 4 kr. a půlraarcelly neb justiny na 24 kr. K tomu doprovození rad, komorníků a místo-držícícb v král. České m z 9. dubna 1659. Ve Vídni 1659., 31. břexnft. — Original ližtěuý v c. k. inistudržítelakém arebiru v Praxe. Wir N. N. der röm. Kai: auch zu Hungaren und Böheimb königl. Mai. würoklich Geheimber und andere Käthe, Cammerere, verordnete königl. Statth altere und Obriste Land-Offizirer im Königreich Böheimb. Fügen allen und jeden Inwohnern dieses Königgreichs, was Staudts, Gondition, Würden und Weesens die sein hiemit zu vernehmen, was gestalt allerhochsterwehnte Ihre kaiserl. und königliche Mai: Unser allergnädigster König und Herr oo. Nach deme wieder die in dero Erb-Königreich Böhem und dessen incorporirte Länder so häuffig eingeschlichene frembde ringhaltige Müntz bereit von langer ceitbero grosse be-schwerden geffihret worden zu abwendung dieses dero sambtlichen Erb-König-reichs und Ländern, insonderheit aber dem srraen geraeinen Mann hieraus zustehenden Schadens kein füglichers mittl befunden, als das die Calada obbemelter frembder Müntz-Sorten durchgehend in allen Ihrer kai: und koaigl. Mai: Erb-Königreich und Ländern auf ein mahl vorgenommen werde: dahero dann selbe zu diesem ende gewisse Patenten verfassen und den abschlag solcher frembder ringhaltigen Müntz-Sorten aller Orthen zugleich ohne eintzigen Anstandt publi-ciren zu lassen allergnädigst resolviret haben. Und lauten dachte hierüber gefertigte Ihrer Kais: und königl. Mai. allergnädigste Patenten Ihrem buchstäblichen Inhalt nach, von Wort zu Wort also: Wir Leopold von Gottes Gnaden erwöhlter römischer Kaiser, zu allen Zeiten Mehrer des Reichs in Germanien auch zu Hungern und Böheimb oo. König, Ertzherlzog zu Oesterreich, Hertzog zu Bnrgundt, Steier, Kärndten, Crain und Würtemberg, in Ober und Nider Schlesien, Marggraf zn Mähren, in Ober und Nider Laussnitz, Grave zu Habepurg, Tyrol und Görtz oc. Entbiethen allen und jeden Unserer Erb-Königreich und Landen Underthanen und Inwohnern Geist, und weltlichen was Stands, Würden oder Wesens die seindt Unsere Gnad; Und geben Euch hiemit zuvernehmen massen auch ohne das jederman genug- *) V jiném originaln tištěném bet doprovození míatodrifcíeh čte •« „cizí krejcary na 4 Laliře éeaké". 508 Bamb wissend ist, wie von etlichen Jahren bero allerlei frembde Hand: oder Schiedt-MüDtz in Unsere Erb-Königreiche und Lande heuffig eingelaufen und dadurch Unsere Müntz bevorab die grobe Borthen an Goldt und Silber fast gantz hinaus gezogen worden wie dann solches Übel annoch jeh lenger jeh mehr einreisset; wann nun Wir ala regierender Kaiser, Konig und Lands Purst zu Unserm, wie auch Unsere Erb-Königreich und Länder grossen Nachtheil und Schaden dieses länger zu verstatten nicht gedacht seindt: Als hetten Wir zwar wohl Ursach gehabt alle frärabde und ausländische Müntzsorthen gäntzlich zu-verbiethen. Damit aber dadurch der gemeine Mann, der sich bishero mehrern theils mit solchem Gelde betragen auf einraahl nicht zu hoch zu Schaden komme; Als haben Wir Uns dahin gnädigist resolwirt, setzen, ordnen und wollen, dass besagte frerabde Müntz zwar noch fortan in Unsern Erb-Königreich und Landen gangbar verbleiben jedoch nachfolgende Sortben hinfüro höher nicht, dann in volgendcm Wertb, als ein Kreutzerer ins gemein, der in Unsern Erb-Königreich und Landen nicht geprägt, umb vier und ein halben Pfenning böhmischer Wehrung, ein Polturack oder Bromherger umb sechs Pfenning oder ain Kreutzer. (Die halhe Marceil: oder justiner aber so diese Zeit herumb per Dreissig.) Ein halber Batzen oder Zweikreutzerer allerband Sortben umb neun Pfenning böhmisch oder Anderthalben Kreutzer, ein einfaher polnischer Dutich, wie auch alte andere in Unsern und Unsers Ertzhauser Erb Königreich und Landen nicht gern üntzte groschen umh zwei Kreutzer, ein doppelter polnischer Dutich wie auch die sechs Kreutzerer venedischen geprägs zu vier Kreutzer. Die halbe Mar cell: oder justiner aber so diese Zeit herumb per Dreissig Kreutzer gangbahr gewesen umb vier und zwantzig Kreutzer passiert ausgegeben und eingenommen werden sollen; Da auch einer oder der andere sich Unsern Mauthe und anderen Aembtern bereith die gnädigste Verfügung gethan das solche in höhern Werth als vorgemeldet nicht angenommen werden sollen; Da auch einer oder der andere sich unterstehen thäte, wider die Unser verbott ob speeincirte Sorthen einem andern in höherm Valor zuzumuthen und auszuzahlen oder anzunehmen oder wider Unsere Patenten ausser Lands zu verführen und darüber betretten oder dessen überwiesen wurde; der solle nicht allein umb das Gelde sondern auch noch absonderlich mit wohlem-pfindtlicher Straff belegt werden. Darnach sich nun männiglich zurichten und für Schaden zu hüten wissen wird. Dann dies ist Unser gnädigster auch ernstlicher Will und Meinung. Geben in Unserer Stadt Wienn den ein und dreisigisten Martii, anno Sechzehenhuudcrt neun und funftzig Unserer Reiche des römischen im ersten, des hungarischen im vierdten und des böheimbischen im Dritten. Leopold. Johannes Hartvigius comes de Nostitz R. B. S. canccllarius. Ad mandatum s&crae caesarea« regiaeq. rnaiestatig proprium. Front» Graf von Potting. D. I'achta. 509 Als befehlen an statt und im Nahmen mehr allerhöchst gedachter ihrer kaiser. und königl. Mai. Wir denen königl. Ereisshaubeleuthen auoh königl. Richtern, Bürgermeistern und Ruthen der königl. Städte in diesem dero Erb-Königreich Bokern, das sie diese Patenten gehöriger Orthcn dem üblichen Gebrauch nach xu jedermünnißlioben AVissenschäfft ohne eintziger Zeit Verliehrung publiciren und anhangen, so dann sie und jede andere nach gesetzte Instanz und Ohrigkeiten ernstlich darob halten und mit wörokliohor Bestraffung der Übertretter ohne eintzigen reapeot verfahren sollen. An diesem Beschioht Ihr Kaiser, und königl. Mai. allergnädigster Will und Meinung. Geben auf dem königl. Prager-Schloss den 9. Monaths Tag Aprilis, im seobzebenhundert neun und fünfzigsten Jahre. xr ,. „ ... D Venedio foroolik. Císař Leopold zapovídá vyměňování a vyvážení dobré minoe ze země. Ve Vidní 1665, S. července. — Original tutaný v c. k. mwtodriítelak&n archivu v Praze. Wir Leopold von Gottes Gnaden ErwÖhlter römischer Kaiser zu allen Zeiten Mehrer des Reichs, in Germanien, zu Hungaren, Böheimb, Dalmatien, Croatien und Solavonien oc König, Ertzhertzog zu Oesterreich, Marggraf zu Mähren, Hertzog zu Lutzenburg und in Schlesien und Marggraf zu Lausnitz oc entbieten N. allen und jeden Unsern heben getrewen und gebor aamben Unterthanen von Prälaten, Herrn, Ritter und Borger-Standt, was Würden. Ambts oder Wesens dieselben in Unserm Erb Königreich Böheimb sein Unser kaiser und königliohe Gnad und alles Guts; und geben Euoh hiermit gnädigst zuvernehmen, was massen man von einer zeithero wahrgenommen, dass nioht allein die Duoaten, Reiohs-thaler und andere grobe Müntz-Sorten, sondern auch gar die alte kaiserl. Grosohen, Kreutzer und andere gute Müntzen durch gewinnsüchtige Personen zu ihrem privat-Nutzen und Vortheil und er andern Müntzen ausgeklaubt, theils auch mit Lag -gio aufgewechselt und so dann auser Landsgeführt und verschickt werd e n; wann nun dergleichen allein zu eines oder anderen Eigen-Nutz angesehene Geldt Aufwechsl und ausser Landsfuhrung, als durch welche die Länder der mehrist und besten Baarschaft gleiohsamb unvermerckterdeatituirtwurden bereit hievor durch offene Generalien verbotten worden und Wir also sonderlich bei denen im Reioh fur-gangenen de Valvationen und dahero in Wechal: auoh Kauff und Verkauften und allen andern Handlungen entsprossenen Difficulteten gnädigst nioht gemeint aeind, dergleichen in Unsern Erblanden sich befindende grobe Reichs und andere gute Müntz Sorten, alte Grosohen und Kreutzer und was dergleichen mehr aeind aus Unsern Landen entführen zu lassen: dannenhero Wir dann guädigist entschlossen aothanige allein zu eines oder andern privat-Nutzen angesehene Aufwechsl und Verführung dergleichen Gelder weiter nioht zngestatten: als befehlen Wir hiermit Euch allen und jeden Geist und weltlichen Inwohnern 510 nicmands ausgenommen, wie sonderlich auch Unsern Zoll und andern Beambten, dass dieser Unserer Gnädigsten reaolution ihr nicht allein für euch gelbsten ge-horeombst geieben, sondern auch allen Fleiss fürkehren und ernstlich darob sein Bollet; auf das dergleichen unzulässige zu eines oder andern Eigen-Nutz angesehene Aufwechsl und ausser Landsführ oder Verschickung obgedachter Müntz-Sorten niemanden es Bei zu Land zu Wasser oder auf der Post, verstattet, sondern was also betreten wurde in würcklicheu contraband und dergleichen heimbliche eigen nutzige Aufweclialer zu empfindlicher Straff gezogen werden ; Darnach sich mäuniglich und ein jeder insonderheit zu richten und vor Schaden zu hüten. Und es beschickt auch hieran Unser gnädigster auch ernstlicher Will und Meinung. Geben in Unserer Stadt Wienn den dritten Julii, anno sech-zchenhundert fünf und sechtzig Unserer Reiche des römischen im sibenden, des hungarischen im aill'lcn, und des boheimbischen im neundten. Leopold. Ad mandatum «ac caes. regiaeq. roaiest&tis proprium. Frantz Ulrich G. Khinsky. J. V. Boltz. Patent císaře Leopolda L, že za tři měsíce polská mince ze Slezska vynášená na ceně dle v a 1 v a e e brána b ý t i má. V o Vídni 1666., S. máje. — Originál tiiténý v c. k. místodriiteiflkem archivu v Prase- My Leopold z boží milosti volený římský císař, po všecky časy rozmnoží tel říše, uherský, český, dalmátsky, charvatský a slovanský oc král, arcikníže rakouské, margkrabě moravské, lucemburské a alezské kníže, a lužický margkrabě etc. Všem obyvatelům a poddaným Našim duchovního i Bvětskýho stavu v království Našem dědičném českém, jakého by ti koliv stavu, řádu, povolání neb vyvýšenosti byli milost naši císařskou a královskou též všeckno dobré vzkazujeme. Věrní milí. Na vědomí vám dávajíce, což sice bez toho v vůbec známé a vědomé jest, kterak od některých léth do kníšeeství Našeho slezského lehká polská minoe na mnoze vtrousena jest, kudyž obyvatelům země nemalá Škoda netoliko již pošla, alébrž i to zlé čím dále tím více se rozmáhá, zvláště že taková lehká polská mince odtud ze Slezska jak do již jmenovaného království Našeho dědičného českého a margkrabství Moravského tak i do arciknížectví Našeho rakouského houfem se hrne a tudy v handlích, vexlíoh a jiných obchodeeh obecních vek'ká nesnáz a nepříležitost se působí. I jakž nám jakožto králi českému dle povinosti Naši věrné poslušné obyvatele a poddané Naše před další takovou škodou chrániti přísluší a náleží, an bychom sice tuž lehkou polskou minci dokonale zapověditi dáti slušnou a hodnou příčinu jmíti ráčili; však nicméně z jistých a podstatných příčin ráčili jsme se tak dalece resolvirovati a dotčenou lehkou minci toliko na spůsob, cenu a valor nynější mince Naši devalvirovati a vysnditi, tomu milostivě chtějfce a nařizujíce, aby nicméně níže jmenované a speciticirované groše od datum pu- 511 blikači těcbto císařských a královských patentů v Našich ještě za tři měsíce pořád zběhlé v již jmenovaném království Našem českém v předešlé ceně úplně zůstaly a brány byly, po vyjití pak týchž třích měsíců v nic vejšeji a drážeji, nežli jakž následuje neplatily a přijímány nebyly. Totiž předně jeden polský ort s nápisem 1663 a 1664 létha za 16 kr. Za druhé polský patnáctník s nápisem 1664 létha po 6 kr. Za třetí tuppldudek polský s nápisem 1661 létha za 5 kr. Čtvrté jednoduchý dudek s nápisem 1662 létha za 2 kr. 2 peníze. Brumcr neb půltorák s nápisem 1662 létha za 1 kr. Čímž se jedenkaždý spraviti a před škodou jak vystříhali véděti bude; a tato jest milostivá a konečná vůle a mínění Naše. Dán v městě Našem Vídni třetího dne měsíce máje létha páně šestnácti-stého šedesátého šestého království Našich římského osmého, uherského jedenáctého a českého desátého. Následuje německé znění téhož patentu. Leopold. Jo. Hartwigins comes de Noetitz R|* Boh. b. cancellariu?. Ad mandátům nacrae caeaareae regiaeq. majestatis proprium. Frantz Ulrich Khinaky. Pach ta. Císař Leopold I. povoluje, aby polská mince šla do r. 1668 v plné ceně, a odtud teprve ve snížené. Ve Vídni 1667., 16. listopadu. — Originál tUténý v c. k. mistodriitelském archivu v Prase. My Leopold z boží milosti volený římský císař po všecky časy rozmnožitel říše a uherský, český, dalmátsky, charvatský a slovanský etc. král, arcikníže rakouské, margkrabě moravské, lucemburské a slezské kníže, a lužické margkrabě oc Všem obyvatelům a poddaným Našim duchovního i světskýho stavu v království Našem dědičném českém jakého by ti koliv stavu, řádu, povolání neb vyvýšenosti byli milost Naši císařskou a královskou též všecko dobré vzkazujeme. Věrní milí. Na vědomí vám dávajíce, což sice bez toho v vůbec známé a vědomé jest, kterak od některých léth do knížectví Našeho slezského lehká polská mince na mnoze vtroušena jest, kudyi obyvatelům země nemalá škoda netoliko již pošla, alébrž to zlé čím dále tím více se rozmáhá, zvláště že taková lehká polská mince odtud ze Slezska, jek do již jmenovaného království Našeho dědičného českého a margkrabství moravského, tak i do arciknfžectví Našeho rakouského houfem ee hrne a tudy v handlích, vexlích a jiných obchodech obecních veliká nesnáz a ne příležitost se působí. I jakž nám jakožto králi českému dle vznešené povinností Naší věrné poslušné obyvatele a poddané naše před další takovou škodou chránití přísluší a náleží; ačbychom sice tuž lehkou polskou minci dokonale zapověditi dáti slušnou a hodnou příčinu míti ráčili, vsak nicméně z jistých a podstatných příčin ráčili jsme ae resolvirovati a dočenou lehkou minci toliko na 612 vnitřní hodnost a vážnost nynější mince Naší devalvirovntí a zsaditi: Tomu milostivě cbtějfce a nařizujíce, aby níže jmenované species mince až do vyjití toliko roku tohoto v již jmenovaném království Našem ěeském a v předešlé ceně úplně zůstaly a brány byly. Od prvního pak dne měsíce Ledna létha prv příštího šestnáctistého šedesátého osmého nic vejše a dráže nežli, jakž následuje, neplatily a přijímány nebyly: totiž předně jeden polsky ort s nápisem 1663 a 1664 létha za 16 kr., za druhé polský patnáctnfk neboližto pětigrošník s nápisem 1664 létha po 6 kr. Za třetí tuppldudek polský g nápisem 1664 létha za 5 kr. Čtvrté jednoduchý dudek a nápisem 1662 létha za 2 kr. 3 peníze. Za páté brumcr neb pAltorák s nápisem 1662 létha za 1 kr. Čímž se jed en každý spravili a před škodou jakou jak vystříhali věděti bude, na čemž se také milostivá vůle Naše naplní. Dán v městě Našem Vídni patnáctého dne měsíce Listopadu létha páně šestnáctistého šedesátého sedmého království Našich římského desátého, uherského třináctého a českého dvanáctého. Následuje text německý. Leopol d. Ad mandAtum sacrae caesareae regieq. majestátů proprium. Adolf Wratislaw Graf v. Sternberg. Pachta. Patent cis. Leopolda I., kterým sníženy v ceně polské Čtvrttola ry na 16 kr., patnáctníky na 6 kr., dvoududky polaké na 5 kr., dudky na 2l/„ kr. a půltoráky na 1 kr. bez rozdílu letopočtu na nich. Ve Vídni 1669., 29. února. — Originál tištěný v c k. mtstodrzitelskéni archivu v Praze. My Leopold z boží milosti volený římský císař po všecky časy rozmno-Žitel říše a uherský, český, dalmátsky, chorvatský a slovanský etc. král, arcikníže rakouské, markrabě moravské, lucemburské a slezské kníže a lužické margkrabě oc všem obyvatelům a poddaným Našim duchovním a světským v knížectví Našich horního a dolního Slezska jakého by ti koliv stavu, řádu neb vyvýšenosti byli milost Naši císařskou a královskou též všecko dobré vzkazujeme. Věrní milí. A mohou sobě oni dobře ku paměti přivésti, kterak a z jakých příčin jsme skrz Naše patnáctého dne měsíce Listopadu ted pominulého šestnáctistého šedesátého sedmého léta publicfrované patenty jisté polské lehké v některých toliko létech species mince tak aby tudy země Naše a obyvately jich žádná další škoda nenásledovala nn vnitřní hodnost a vážnost nynější Naši drobné mince devaluirovati naříditi ráčili. Jsouc však nyní v tom rozdílně hodnověrně spraveni, že též k dobrému a užitečnému věrných a poslušných poddaných Našich patřící a se vztahující mínění a intenci Naše k svému náležitému efiéctu nepřišla, nýbrž dotčené patenty Naše při mnohých zvláště pak mezi obecním čisti a psáti neumějícím lidem mnohé confusi a omyl a to větším dílem za příčinou, že mnozí cifru leth jedněch od druhých rozeznati neumějí působili. An se také po vzaté další probě to vskutku vynachází, že ty všecky v též Caladě obsažené polské 513 species mince (zvláště že táž staľšf a tepší větším dílem již zmizela a se stratila) téměř veskrze v jednostejné nevážnosti se vynackázejf. Protož k vyvarování další větší škody odtud vy plej vají cích nepříležitostf, omylov i obtížností, ráčili jsme toho důležitou a nevyhnutedlnou k vzdělání a k dobrému království a zemí Našich se vztahující potřebu uznati oznámenou pod datum patnáctého dne měsíce Listopadu teď pominulého létha publicírovánu devatvati mince takto vysvětliti a dále naříditi, že těch v nich jmenovaných pět species mince indifferenter a bez rozdílu léth z té vystavené ceny zsazeny a vedle toho již napotom a dále jeden polský orth nic vejše a dráže nežli za 16 krejcarův: polský patnáctoík neboližto pětgrošnfk za 6 krejcarův, tuppldudek polský za 5 krejcarův, jednoduchý dudek polský za půltřctfho krejcaru a brnmer neb půltorák za jeden krejcar v království Našem českém a v jiných zemích brán a dáván býti má. V kteréžto příčině také, aby v týchž dědičných království a v zemích Našich mezi věrnými a poslušnými poddanými a obyvately jich k lepšímu a užitečnému zase všeobecný handl a obchod tím snážeji a spíšeji ku povstání a vzrostu svému přijití mohl: ráčili jsme k tomu milostivě povoliti a sice kdež za potřebí bylo to zaopatřit! a naříditi, aby těch již často oznámených pět species polské mince v tom teď prv jmenovaném valoru a ceně netoliko v království Našem českém a zemích k němu při vtělených, alébrž i v arciknížectví Našem rakouském do všech peněžitých důchodův Našich v solním, celním, mejtným i sice všech jiných podobných ouřadních místech neméně i v mincích přijímány a brány byly. Čímž se jeden každý spraviti a na tom milostivou vůli Naší císařskou a královskou naplň i ti věděti bude. Dán v městě našem Vídni dvacátého devátého dne měsíce února létha páně šestnáct istého šedesátého osmého, království Našich římského desátého, uherského třináctého a českého dvanáctého. Následuje německé znění téhož patentu. Ad mandátům aaerae caeaareae regiaeq. mašeatatie propriam. Adolf Wratislaw Graf v. Sternberg Pachte. Patent císaře Leopolda I. o dobrých groších čili plecháčích z Dolních Sas, aby po třech krejcařích v Čechách brány byly, avšak ve dvou měsících aby nošeny byly do král. mincoven v Praze a v Hoře Kutné, kde je po srážce 7 zl. ze sta vyměňují a na drobnou minci přemincují. Téžze země dovol uje tuto lehkou minci vyvážeti. Ve Vídni 1674, 9. dubna. — Originál tiltěný vek. mUtodrsitelakém archivu v Praie. My Leopold z boží milosti volený římský císař, po všechny oasy rozmno -žitel říše, německý, uherský, český, dalmátsky, charvataký a slovanský oc král oo arcikníže rakouské, margkrabě moravské, lucemburgské a slezské kníže a lužické Leopold. 614 margkrabě oc milost Naši císařskou s královskou a všecko dobré N. všem a jednomu každému Našim verným milým obyvatelům a poddaným duchovním i světským jakého li koliv stavu, důstojenství a povolání v Našem dědičném království českém jsou, vzkazujeme a milostivě věděli dáváme, jakož bez toho již, až příliš došli vědomé a známé jest, kterak od některého času do téhož Našeho dědičného království českého z dolejších Sassftv mince tam devalvirovaná, kterouž vůbec dobré groše neb plecháče 'jmenují a houfem se vloudila a tudy netoliko nám při Našich královských úřadech důchodních, do nichž táž lechká micce u veliké summč se sešla tím, co na ni uchází, nemalá škoda následovala, nýbrž i naposledy (an to zlé čím dále tím více se rozmáhá, kdyby mu folkováno bylo) dokonce vůbec celé zemi veliké škody se obávati jest. I jsouce Naše jakožto kralujícího krále v Čechách z vysokého na sobě majícího úradu povinnost to opat řiti, aby Naši obyvatelé vfibeo v té příčině dalšího nebezpečenství a škody zbaveni byli, My také dotčené vysoce škodlivé a nebezpečné nepořádnosti v minci dáleji dopouštěti nechceme. Pročež jsme se milostivě re-solvfrovati ráčili, ustanovovat!, nařizovati a tomu chtíti ráčíme, aby dotčení v dolejších Sassfch zlechčení grošové neb plecháči v Našem dědičném království českém napotom počna ihned od vyhlášení těchto Našich císařských a královských patentův nio výšeji než po třech krejcařích pas-sírováni, vydáváni a přijímáni byly. Jakož pak při všech Našich mejtách a jiných úřadích již to milostivě opatřeno jest, že jinak než jak dotčeno oznámení plecháčové přijímáni nebudou. Aby však obyvatelé zvláště chudý lid obecný při tom velké straty příliš obtížně nepocejtili ani ti, ješto v té příčině fide publica pokračovali, nějaké škody netrpěli; ráčíme netoliko všecko to, co v Našem královském nejvyzším berničcém a jiných úřadech, až do tohoto času na též minci pospolu se nachází, úplně milostivě přijímali, ale také od Nás při Našich královských mincmistřích pražském a Horo-Kuttenském takové milostivé nařízení se stalo, aby všecky dotčené spadlé plecháče, co by jich koliv obyvatelé dědičného království Našeho českého včaau dvou měaíců v pořád zběhlých, (kteréž tímto listem za termín k takové výplatě ukládali ráčíme) ode dne oznámeného vyhlášení tohoto patentu počítajíce do Naši královské mince přinesli a odvedli beze vší odporností přijali místo 20 fl. ze sta (kteroužto stratu sice byli by trpěli) proti 7 fl. ze sta po srážce vyvexlovali a podle nynější dobroty neb valvcu jich v jinou od Nás milostivě resolvirovaoou drobnou minci p re m i n co v a li, při čemž jsme chudým lidem k dobrému i od toho mincovního užitku neb šlag-šacu (kterýž by nám sice podle obyčeje náležel) dobrovolně milostivě upustiti ráčili: chtěl-li by ale kdo tuž lehkou minci sám ven z země vésti, to každý svobodně učiniti moci bude. Pakli by někdo proti této Naši zapovědí připomenuté spadlé z dolejších Sassův pocházející groše neb plecháče jinému u vyšším valoru odváděti neb platiti, neb proti těmto Našim patentům činiti se opovážil a v tom postižen neb přesvědčen byl, ten netoliko o takové peníze přijití, nýbrž ještě k tomu obzvláštní jinou přístnou pokutou strestán býti má. Čímž se jeden každý spravili a před škodou vystříhat! jak 616 větlěti bude; neb ta jest Naše milostivá opravdová vůle a mínění. Din v městě Našem Vídni devátého dne měsíce dubna léta páně tisícího šestistého sedům -desátého čtvrtého a království Našich římského šestnáctého, uherského devatenáctého a českého osumnáctého. Následuje německé znění téhož patentu. L c o p o I d. J. Hartwigius comesdeNostic Ad man-Utum eac: caos: regiaeq. K" Boh. k. cancellarins. maiestatu propiium J. von Tam f. Patent cis. Leopolda I., kterým devalvují se ve dvou měsících zlatníky a polzlatníky Lauenhurské, Oetiugské a Štolberské. Ve Vid ni 167a., 8. října. — Original listen/ v c. k. místodrJtitelském archivu v Praze. Wir Leopold von Gottes Gnaden erwöhlter römischer Kaiser zu allen Zeiten Mehrer des Reichs in Germanien, zu Hungarn, Böheimh, Dalmatien, Croatien und Sclavonien etc. König. Ertz-Herzog zu Oesterreich, Marggraff zu Mähren, Herzog zu Lützemburg und in Schlesien und Marggraff zu Hausnitz oo entbiethen allen und jeden Unsers Erb Königreichs Böbeimb Inwohnern und Unterthanen Geist- und Weltlichen was Staudts, Würden oder Wesens die seind Unsere kaiserl. und königliche Gnad. Und geben Euch hiemit gnädigst zuvernehmen, wie das Wir berichtet worden, was messen von geringhaltigen Müntz-Sorten die fürstliche sächsische, lawenburgische, fürstliche und Graff Oettingische und die Graff Stollbergische halbe und gantze Gulden-Stuck von geraumer Zeithero in besagt Unserm Erb-König-reich Böheimb häuffig eingeschlichen war durch Uns bei unsern königlichen Aembtern, allwo dise geringhaltende Münz-Sorten in grosser Summa eingangen nicht allein solchen Abgangs halber allbereit ein zimblicher Schaden zugewachsen, sondern auch, da disen je länger je mehr einreisenden Übel mit zeitlich vorgebogen werden solte, bei längern Anstand endlich ein allgemeiner Landschaden zn beförchten sein wurde. Wann Uns dann als regierenden König zu Böheimb hohen tragenden Ambts balher obliget, darauf bedacht zu sein, wie von Unsern Inwohnern der disfahls ferner besorgliche Schaden abgewendet werden möge, Wir auch dise schädliche und gefährliche Confusion in Müntzweesen länger zugestatten nicht gedacht sein. Als haben Wir gnädigst resolvirt, obbesagte furstl. sächsische, lawenburgische, fürstliche und Gran Oettingische, wie auch die Graft' Stollbergische halbe und gantze Guldenstuck in Unserm Erb Königreich Böheimb bis auf Unsere in Müntzweesen ferner erfolgende gnädigste determination zu devalwiren und zu verbieten, allermassen Wir dann bei Unsern königlichen Mauth und Aembtern bereith .hierüber die gnädigste Verordnung gethan das selbe hinführo alsobald anfangend von Publication diser Unser kaiser. und königlichen Patenten weiters nit ein- oder angenomben werden sollen. Damit aber denen Inwohnern bevorab dem armen Mann diser Verbott und Devalvation 516 nicht allzubeechwürlich fallen, noch auch die jenigen, welche hierin fahls fidem publicam biahero gefolget, was darbei zu leiden haben mögen. Thuen Wir nicht allein den in Uneern königlichen Ober-Steuer und anderen Aembtcrn allbereit vorhandenen Vorrath für voll gnädigst annehmen und behalten, sondern haben auch an Unser königliche Prager- und Kuttenbergische Müntz Stätte unter ernstem die gnädigste Verordnung ergehen lassen, dass allda solche devalwirt und verbottene halbe und gaolze Guldenstuck so vil derenselben die Inwohner Unsere Erb-Königreichs Böheimb inner d. neu nechsten zwei Monathen, so Wir hiemit pro termino solcher Auslesung ansetzen thuen von dem Tag oberwehnter Publi-cation an zu raiten in besagte Unsere königliche Müntz-Stätte ein- und zuebringen werden unweigerlich angenomben werden sollen, gestatten Wir dann dem armen Mann zum besten den Uns sonsten gebührenden Schlagschatz und Müntz Nutzen freiwillig gnädigst fahren lassen. Zum fahl aber jemand solche devalwirte Müntz-Sorten selbsten ausser Land führen wollte stehet solches demselben in alle Weeg frei und bevor. Da auch einer oder der ander sich unterstehen thete, wider die unser königliche Verbott und Patenten zuhandlen und obangezogene ringhaltige Müntz-Sorten einen andern zuzumuthen und auszuzehlen und darüber betretten, oder dessen überwissen wurde, der solle nicht allein des Geldes verlustiget sein, sondern auch noch absonderlich mit wol empfindlicher Straff angesehen werden, darnach sich nun inänniglich zurichten und für Schaden zu hüetten wissen wird, dann dis ist Unser gnädigster Will und Mainung. Geben in Unserer Stadt Wieun den achten Monats-Tag Octobris, im sechzehenhundert acht und siben-zigsten Unserer Reiche des römischen in ain und zwainzigsten, des hungarisehen in vier und zwainzigsten und des boheimbischen im drei und ewaintzigsten Jahr. Leopold. Jo. Hartwigius G. de Nostic Rt» B« a. cancellariUB. Ad mandatum sacrae caesarea« regiaeq. majestatia proprium- Carl Maxmilian Graf Laschansky. G. Vonhollen. Patent cle. Leopolda I., kterým se zapovídá voziti do země cizí lehkou minci a vyvážeti domáoí minci drobnou. Na Pardubicích 1680, 28. Června. — Originál tiétěo/ v e. k. mistodrSítdském archivu ▼ Praze. "PiT.r T.An»nlrl m mílnciti írnlmitf írf molr «^ fítaať nn vrflo/tlrir Aflfiv ťnvmnn. žitel říše, uherský, český, dalmátsky, charvatský a slovanský král, arcikníže rakouské, margkrabě moravské, lucemburské, slezské kníže a lužické margkrabě. Všem obyvatelům a poddaným našim ze všech čtyř stavov království Našeho dědičného českého, jakého by ti koliv řádu, povolání neb vyvýšenosti byli věrným milým milost Naši císařskou a královskou též všecko dobré vzkazujeme: věděti jim milostivě dávajíce, kterak nás toho dokonalá správa dochází, že by od některého času nad míru mnoho peněz na lehké a méněji než by mělo v sobě 517 držící minci pod rázem rozdílných kuížat a stavů v řífiských a to zejména knížete z Sassu lavernburského, knížete z Sassu Jana Arnoáta a z Onoltzbachu, též hrabat z Stolbcrgku a Švartzenburgku, z Montfortu, z Reisenblau a Fugkerův, jako i jiných, respective celý a pni zlatého, patnácte- dvanácte- Beat- tři- a jeden krejcar platících kusů do výš dotčeného království Našeho dedičného českého vtroušeno bylo, tak Že skrze takovou lehkou minci netoliko nám při královských ouřadech a důchodech našich, alebrž také jim samým verným a poslušným stavům a poddaným Našim velká a nevypravitedlná škoda vzrostla a spůsobena jest, a kdyby takovému den ode dne čím dále tím vfceji se rozšiřujícímu zlému časně vstříc vkročeno a prostředkováno býti nemělo, naposled s dalším odkládáním jinšího nic, nežli obecní a veřejní země záhuba následovati by musila. Poněvadž ale Nám jakožto kralujícímu králi českému mocí nej vyššího ouřadu Našeho na to, aby od nich věrných a poslušných obyvatelův a poddaných Našich ta k dalšímu vzniku a rozšíření přijíti se obávající škoda a záhuba země odvrácená a tím časněji zamezená býti mohla, bedlivý pozor a zřetel míti přísluší. My též takovou celé zemi škodlivou a vysoce nebezpečnou confusí a nepořádnost v věcech mincovných déleji prohlíželi a snášet! moci neráčim e: Pročež ráčili jsme milostivě resolvirovati, aby budoucně žádná taková mince aneb peníze, které by jakž naddotčeno rázu knížete z SaBSU lavenburakýho, knížete z Sassu Jana Arnošta a Onolcbachskýho, též hrabat z Stollbergku, z Svartzenburgku, z Montfortu, z Reisenblau a Fugkerfiv byli a respective Celý neb půl zlatýho, patnácte, dvanácte, šest, tři a jeden krejcar vynášeli jako i teď v nově pod rázem kurffíršta Brandenburskýho a počtu létha šestnáctistébo sedmdesátého devátého na světlo vyšla mince, již to dvanácte kusů jeden říšský tolar vynáší do již jmenovaného království Našeho dědičného českého až do další v věcech mincovních následující milostivé resoluci a ustanovení Našeho žádným vymyšleným spŮsobem více vozená a'dodávaná nebyla; jakož jsme již také za tou příčinou při královských mejtnfch a celních ouřadech Našich, aby ihned ode dne publi-cirování tohoto císařského a královského patentu Našeho počítajíc taková mince na potom do téhož království Našeho dědičného českého se nevozila milostivé a dostatečné nařízení učiniti ráčili, ku kterémužto konci a cíli My všechny věrné a poslušné obyvatele a poddané Naše obzvláště pak ty, kteří by s handlem neb knpectvím zacházeli tímto patentem Naším milostivě napo mí na ti a jim společně neb rozdílně přísně poroučet-i a zapovfdati ráčíme, aby jedenkaždý z nich od vození a dodávání nahoře zejména podotknutých peněz a lehké mince do často !mnnAifAnj(HA Ir Iťk v* Dtl íí INTtfS "5 j"lVl í% fla^ť! l/tri ᣠY\ f\ ÁůSt L-Anon cia vŕtatl-A+t Vil Arl Al ■ JUlCUUflHHUU UHIVVOH1 AlMmiMU utsu.viuu.iu vvu^vu^ u» n.uuuv "jv nul iílíííl IJIVU^-I , nicméně však, aby jim věrným a poslušným stavům a poddaným Našim obzvláště pak lidu potřebnému tato inhibici a eápovčd Naše příliš obtížná nebyla aniž ti, jenž v tom al posavad fidem publica m následovali nějaké skrácení a škodu při tom nenesli, ráčili jsme milostivě resolvirovati, aby mezi tím až do- dalšího milostivého nařízení a ustanovení Našeho taková mince a peníze, oo by jich tak v zemi až podnes, před rukami bylo, vůbec dáleji zouplna přijímána byla; pakli by ale kdo takovou lehkou a nehernou minci neb peníze sám ven z země véztí biti chtěl, to při jeho vůli zůstaveno bytí má. A jakož také toho doslejchati řádíme, Že by někteří lidé tak opovážliví by*ti a naši vlastní drobnou minci ven z království vyvozovati a takovou jinde proti dvoum i více percento vyvcxlovati měli, což působí, že jenom samí půl a celý zlatý vynášející kusy a jinou výš dotčenou lehkou a méně v sobě držící minci v zemi viděti jest, která následovně u větším houfu do země se vtrušuje a vozí, pak v ní škodně včzeti zůstává. Pročež nápodobným spŮBobera i toto ven z země vyvozování a vyvexlovánf Naší drobné mince tímto patentem Naším na konec zapovídati a zamezovat! ráčíme neopomenuvše již také v té příčině při všech Našich raejtech, ouřadech a clech hraničných přísné a takové nařízení uČiniti, že nápotom jak nadoznámená a zapověděná lehká a méně v sobě držící mince do království našeho dědičného českého více pasírovaná a vozená; tak také naše vlastní i jiná taková drobná mince, která by naší minci vnitřní dobrotě rovná byla, ven ze země pod žádným vymyšleným spůsobem neb praetextem vyvážená býti nemá, nýbrž všechny do země přivážející zadělané sudy, stoky, felejzy aneb rance, truhly, vozy a jiné podobné nádoby, v nichžto zboží skládáno bývá beze všeho ohledu a respectu těch osob, jenž by takové respective od jinud do země: aneb ven z země vézti chtěli na pomezích a hranicích s bedlivou pilností přehlfžované podle povahy věci zastavené a contrabantirované; denunciantu pak třetí díl odtud při náležet i a zanechán býti má; pod kteroužto však zapovědí My toliko nad specificirovanou a jinou lehkou a méněji v sobě držící minci rozuměti, však cizí a takovou minci ne, kterou by jeden neb druhý věrný a poslušný obyvatel a poddaný náš za prodané zboží od hraničných a často opáčeným královstvím Naším dědičným českým mezujících zemí přijal a taková ještě v tých zemích devalvirovaná neb zapovědiná nebyla, nýbrž ještě v předešlém valoru svém a při tom také Naši minci, jakž naddotčeno, vnitřní dobrotě a jádře rovná byla v tuž zápověď Naši potahovali chtíti ráčíme. A kdyby tehdy někdo proti tomuto císařskému a královskému patentu a přísné zapovědí naši jinače Činiti a naddotčenou lehkou a méněji v sobě držící minci do země, Naši pak drobnou minci ven ze země voziti se opovážil, a v tom postižen neb přesvědčen byl, ten a takový netoliko, jakž naddotčeno, o takovou přijfti, anobrž ještě obzvláštně k tomu přísně strestá n a pokutován býti má: Čímž se jedenkaždý spraviti a před škodou vystříhat! jak věděti bude. Neb v tom jest také Naše milostivá a dokonalá vůle. Dán na Pardubicích dvadeátého osmého dne měsíce června léta páně šestnácti stého osmdesátého, království Našich římského dvadeátého druhého, uherského dvadeátého šestého a českého dvadeátého čtvrtého. Následuje text německý. Leopold. Jo. Uartwigius comes de Nostiz Ad mandátům eacrae c&esareae regiaeq. EjlBohV a. cancellariua, majestátu proprium. Caři Max mi 1 ianGrafLaschanaky J. von Tam m. p. 619 Patent cfsaře Leopolda I., jímž ve třech měsících vzaty budou z oběhu zlatníky, pulzlatníky a étvrtnfky, naěež opět po tři měsíce vyměňovány budou v minci po 56 kra potom ceny pozbudou. Též zapovídá se vyvážeti minci dobrou, vnášeli cizí lebkou a ustanovuje se, jak se mají zásilky mincí v král. mincovnách a m/tech prohlédnout). Také oběh lehkých tolaru se zastavuje a po třeoh měsících přijímati se mají jen v mincovnách hřivna Vídeňská fejnu po 19 zl. rýn. Ve Vídni 1682., SO. března. — Original tištěný* v c. k. místodriitelském archivu v Prase. Wir Leopold von Gottes Gnaden, erwohlter römischer Kaiser zu allen Zeiten Mehrer des Reichs, in Germanien, zu Hungarn, Böheimh, Dalmatien, Groatien und Sclavonien Konig, Ertzhertzog zu Oesterreich, Marggraf zu Mahren, Hertzog zu Lutzenburg und in Schlesien und Marggraf zu Laussnitz. Entbieten allen und jeden Uneers Erb-Königreiohs Böheimh Inwohnern und Unterthanen geist. und weltlichen auch was Stands, Würden oder Wesens die seind Unsere kaiser und königliche Gnad und gehen Euch hiemit gnädigst zu vernehmen, welcher Gestalt Wir vorhin öfftera berichtet und Uns erst jungsthin abermahls gehorsambst vorgetragen worden, was massen von einer geraumen zeitbero vil unterschiedliche frembde und ausländische ringhaltige Müntz-Sorten als gantze, halbe und viertlstuck Guldiner wie auch andere dergleichen kleinere Müntz-Sorten in besagtem Uoserm Erb Königreich Böheimb haüffig eingeschlichen» wardurch dann nicht allein Uns bei Unsern königlichen Aembtern sondern auch Unseren Standen Inwohnern und Unterthanen bereits ein grosser Schaden zugewachsen und dafern disem Unheil und Übel nicht bald vorgebogen werden sollte bei längerm Anstandt endlich ein allgemainer unwiderbringlicher Schaden daraus zu besorgen sein wurde. Gleich wie aber Uns als regierendem König zu Böheimb von tragenden hohen Ambtswegen obliget in allweg darob zu sein, das von Unseren getreuen Lindes Inwohnern und Unterthanen, der disfahls ferners besorgliche Schaden so vil möglich abgewendet werden möge, Wir auch diese schädliche nnd gefährliche Confusion im Müntzwesen länger Jzugestatten nicht gedacht sein; Als haben Wir Uns nach reifer Erwegung der Sachen gnädigst erschlossen, alle Unsere getreue Landes Inwohnere und Unterthanen in mehrberührtem Uneerm Erb-Königreich Böheimb bevorab die jeoige so in Handel und Wandel begriffen seind von solchen ringhaltigen Müntz-Sorten hiemit wtder-holter allergnädtgst abzumahnen und zu warnen und denenselben in Krafft dises offnen Patents sambt und sonders gemessen anzubefehlen, dass sich ein jeder mit Einnahmb und Ausgab aller gantzen, halb und Viertlstuck Guldiner, wie nicht weniger auch derlei anderer kleinern ringhaltigen Müntz-Sorten sie haben Namen gleich wie sie wollen, in offtermeldten Unsern Erb Königreich Böheimb von unten gesetztem dato nach Ausgang der nächsten drei Monat bestmöglichst zu hütten und zu verwahren auch hierüber sodann das weitere gehorsambst zu erwarten haben solle. Massen Wir Uns dann gnädigst entschlossen, damit keiner 520 unter ernstem Sn gar zu grossen Schaden eingetaitet werde, das «war obbesagte Müntz-Sorten von Anfang des hie unten gesetzten dati durch die erste drei Monat in vilbesagtem Unserm Erb Königreich Böheimb durchgehents für voll angenommen nach dem ersten Tag solcher verstrichenen ersten drei Monat aber ein jedes gantzes Stuck Guldiner gleicher Gestalt ohne Unterschied durch abermahlige änderte drei Monat auf sechs und fünftzig Kreutzer reducirt, und hei Unsern königl. Müntz-Stätten gegen der imroittelst ansmüntzenden und in Vorrath verschaffenden guten neuen Schied-und andern Müntz dergestalt eingelöset. oderaber für die Wienner Marckt fein derselben neunzehen Gulden reinisoh gegeben nach verstrichenen solchen abermahligen dreien Monaten aber offtbedeüte Sorten durchgehend! und ohne Unterschied völlig verbotten und auf deren Betrettung ohne Scheu und respect völlig confiscirt und eingezogen, darunter dann die halbe und Viertlstuck Guldiner auch andere kleinere ringhaltige Müntz-Sorten nach Proportion verstanden werden sollen. Nach dem auch verkorobt, dass Bich einige unterstehen Unsere eigene Schied-Müntz auf öfftera erwöhnten Unserm Erb Königreich Böheimb auszuführen und anderswerts gegen zwei und mehr procento eigennutzlich zu verwechseln, welches dem gemeinen Weesen höchst schädlich nicht weniger durch Aufwechsel und Ausführung der jenigen gantzen, halber und viertel Guldiner-Stucken (so am Srott und Korn Unserer kaiserlichen Müntz in der Ausmüntzung gleich seind) mercklichen Vortheil zu treiben, wordurcli eben kommet das hingegen nur die schlimme Müntz im Land verbleibet und de facto nichts, als andere obangezogene frenobde ringhaltige Müntz-Sorten zusehen, und desto hauffiger herein geführet werden. Als thun Wir gleicher gestnlt alle und jede hiemit vor solcher schädlicher Ausfuhr und Verwechslung Unserer eigenen Schiedmüntz auch anderer guten Sorten, bei würcklicher Straff und unnachlässiger Confiscirung nochmahlen getreulich und gnädigst vermahnen, dass sie von dergleichen Vortheilhafftigkeiten abstehen sollen, wie wir dann zu solchem Ende bei Unserem Mauth- und Zollämbtern auch auf denen Gränitzen bereits die gemessene Verfügung gethan, das so wol die Einfuhr aller gross und kleinern ringhaltigen Müntz-Sorten, als auch die Ausfuhr Unserer eigenen Land und Schiedmüntz, auch obgedachter anderen sich an Unserem Schrott und Korn gleich befindenden guten Sorten keines Weegs verstattet, sondern die dahin ankommende Väsaer, Stock, Felleiss, Küsten, Wägen und anders Packwerck, ohne respect der Persohnen eröffnet, und untersucht auch zu noch mehrer Verhüttung alles Unterschleiffs hernach ihre gewöhnliche Ambts Sigel auf dergleichen Vässer, Stock, Felleiss, Küsten und Packwerck jedesmahl gedruckt werden sollen, auf das seihige nicht bei denen Niderlagen, oder wo sie etwa sonst unter Weegs abgelegt werden mächten, sondern allererst an dem Orth, dahin die Götter anfangs zugeben beordert mit Ordnung eröffnet und befunden werden könne, ob das Granitz oder Mauth-Siegel unverletzt- verbliben, und folglich, ob mit Ab-und Zulegung einiger obgedachter Müntz-Sorten nicht einer Vortbeilhafftigkeit unter Weegs vorbei gangen seie auf befand des widrigen dann un verschon et 521 männiglichen die Gülter und andere angehalten und eontrabnndirt werden sollen; damit aber auch zugleich ein jedweder verlässlich wissen möge wie es inskünftig so wol wegen Beschau und Einparkung der abschickenden, als auch wider Eröffnung der ankommenden zulässlichen Gelder eigentlich gehalten werden Bolle; So befehlen Wir hiemit gnädigst und wollen, dass wie mit jenen, also auch mit disen die Eröffnung in Unseren königlichen Müntzämbtern zu Prag und Kuttenberg vorgenommen solche Gelder daselbst aus- und eingepackt auch besichtiget vor allen aber spccialitcr beobachtet werden solle, damit der von denen Kauff und Handels-Leuthen auch andern hicrinfals etwan suchende Eigennutz und Unterschied? in a 11 weeg verhüttet bleibe und weilen nit aller Orthcn Müntz-Stälte vorhanden, so solle an denen jenigen Orthen, wo sich würckliche Müntz-Stätte befinden auf gleich vorangeregte Weiss mit Aus: und Einpackung der Gelder vorsichtig verfahren werden, wo aber keine Müntz-Statt vorhanden, solches in Unsere Mauthämbtcrn daselbsten besehenen, und sich die Mauthbcambte mit UnBern Müntz-Ämbtcrn, wohin oder woher die Gelder versendet werden, fleissig vernehmen. Mit der noch weiteren gnädigsten Vorsehung, wofern ein frembder und in offtbedeutem Unserm Erb Königreich Böheimb mit angesessener oder sonst unbekanter Kauff- und Handelsmann oder wer ander einige zulässliche Gelder hinaus oder herein führen wollte, dass sothanige gelder dorthin und nicht andcrwärlig verführet werden: Im fall der Hercinfuhrung aber solle er von dem jenigen Orth, wovon die Gelder herkommen, entweders von selbigem Müntz-Beambten, oder wann daselbst keine Müntz-Statt wäre von Unseren Mauth-Be-ambten, oder auch in deren Ermanglung von selbigen Orths Obrigkeiten ein gnugaame Attestation und Urkund vorzuweisen schuldig sein. Wir wollen auch mit Gelegenheit diaes Unsers königl. offenen Patents die jenige noch hiebe vor so wol von Uns, als auch Unseren glorwürdigsten Vorfahrern römischen Kaisern und Königen zu Böheimb mehrmahlig ausgegangene gemessene General-Man data, Patenten und Edicten, dadurch die Aufwcchslung und Ausfuhr der groben Müntz-Sorten, als Duggaten, Reichsthaler, Silber-Groncn und dergleichen epeciermn, bei deren würcklichen Gonfiacirung ernstlich verbotten worden, alles ihres Inhalts hiemit dergestalt gnädigst widerholet und erfrischet haben, dass auch noch fürohin keinem, wer der auch seie, von jetzt besagten groben Müntzt-Sorten im Land, was aufxuwechseln, und an andere frembde Orth zu verfuhren zugelassen sein solle. Und nach deme Uns weitere allerunterthänigst vorgebracht worden, was massen in öffters ernandtem Unserm Erb-Königreich Böheimb und etlich Jahren hero, neben denen Guldinern auch allerhand Schweitzerisebe: Burgund: Holländisch: Sächsisch: Colniach: und andere geringhaltige Thaler, welche dem alten Reiche-Schrott und Korn zu wider gantz ungleich ausgemüntzet, eingeschlichen und denen guten Reichsthalern zugleich per neuntzig Kreutzer aambt dem darauf geschlagenen Laggio hinaus gebracht und hingegen Unsere gute Reichethaler in andere Länder verführet worden; Also haben Wir Uns gnädigst entschlossen, dass auch dergleichen ringhaltige Thaler ebener Massen wie die Guldiner länger nicht dann die nechsten drei Monat vor gültig angenommen die andere drei 622 Monat aber, weilen sie denen Stucken nach ihrer Ungleichheit halber nicht wo i taxirt werden können nach der fein die Wienner-Marck zu neunzehea Gulden reinisch eingelöst und nach Verstreichung solcher abermahligen dreien Monaten gäutzlich und ohne Unterschied so lang verbotten werden sollen, bis man sieh zu einem durchgehenden allgemeinen Reichs-Schrott und Korn verstehen würdet« inmassen Wir danu nicht unterlassen werden auf alle Unsere inländische Haubt-Märckte Unsere Müntz-Qunrdeinen abordaen, daselbst in loeo auf alle gering haltige Müntz-Sorten gute Obsicht haben dieselbe auf ihren Werth valuiren und die Ubertretter diesen Unseren gemessenen Generalien gemess zu gebührender Straff anhalten zulassen. Und da nun im übrigen ein oder der der andere sich unterfangen wollte wider diees Unser königliches Patent zu handien, und derselbe darüber betretten oder dessen in andere Weeg überwisen würde gestalten Unsere königliche Statthalter© böheimische Cammer und nachgesetzte Aembter, Uberreütter und andere mehr hierauf fleissige Obsicht zu haben vermog der ihnen zugestehen Patenten würcklich und alles ernst befelcht sein, der solle nicht allein solch seines Gelds würcklich verlustiget und confiscirt, sondern noch darzu mit einer absonderlichen wohl empfindlichen Leibes oder anderen Straf unach-lässlich angesehen dem ersten Anzeiger aber im Geld sein gebührender Tbeil würcklich abgefolget werden. Darnach sich nun mönniglich zu richten und vor künftigen Schaden zu hüten wissen wird. Dann hieran wird vollzogen Unser gnädigster Will und ernstliche Mainung. Geben in Unserer Stadt Wienn den dreissigsten Monats-Tag Martii, im Sechzehenhundert zwei und achtzigsten Unserer Reiche des römischen im vier und zwaintzigsten, des hungarieohen im riben und zwaintzigsten und des böheimisohen im sechs und zwaintzigsten Jahr. Leopold -Ad mindatum sacrae caetareae regiaeq. JTT . m m wf a* muesUtJi proprium, o. UartwigiUB C. de Nostiz „ . ... A rt l ■ _. _ . „ . Carl Maxmilián Graf Laeohaneky R"!L B« b- cancellanui. _ .. ' J. von Tampff. Cfs. Leopold I. obnovuje patenty o mínoi z léta 1680 a 1682, zakazuje vyváženi dobrých tolaru a dukátů ze země a vnáienf lehkých zlatníků, půlzlatníkA a čtvrtníkň cizích, pak vytýká tresty na přestupníky a odměnu udavaěi. Ve Vidní ICSI, 16. břesna. — Original tiMený vek. mlstodriitebik^m archivu v Praxe. My Leopold z bolí milosti volený římský císař, po všecky časy rozmnožíte! říše, uherský, český, dalmatský, charvátský a slovanský král etc., arcikníže rakouské, margkrabě moravské, lucemburské a slezské kníže, a lužické margkrabě. Všem obyvatelům a poddaným Našim království Našeho dědičného českého duchovním i světským jakéhoby ti koliv stavu, řádu, povolání neb vyvýšenosti byli, milost Naši císařskou a královskou též všecko dobré vzkazujeme. Věrní milí. A bude jim prv dobře povedomo, kterak jsme r. vysoce důležitých a po-hnutedlných příčin přinuceni býti ráčili to škodlivé přivážení lehké nehodná 623 as mince, totiž celých, půl a Čtvrt zlatýho platících kusfiv, jako i jiné cizí drobné* ničemné mince do království a zemí Našich dědičných, tak i naproti tomu vy-vexlovánf neb měnění a vyvážení naši dobré mince a species jako dukáty a tolary pod skutečným coníiscirováuím prostředkem císařských a královských šestnácti-stého a osmdesátého a Šestnácti stého osmdesátého druhého létha prošlých a vůbec vyhlášených patentův Našich zapověditi. I docházejíce nás zase, ač s velikou nelibostí Naší toho hodnověrná správa, což také sama každodenní skusenost vy-svědčuje, kterak s vysoce trestanlivým přestoupením naddotknutých císařských a královských patentův Našich od některých privátních osob z pouhé lichvy a žádosti jich vlastního, zemím však velice škodlivého zisku, Naše drobná mince jako i dukáty a tolary se vyměňují skrze rozličné tejné a ob my sin é prostředky ven z země se vyvážejí od postranních a nepořádných mincířŮv se ssmělčují a v lehké nehodné proti starobylé hodnosti a zrnu o třidcet, čtyřidcet i více per cento mínějí držící species mince se předělávají následovně pak prostředkem přivážení rozličného zboží a potrav jako vosku, prachu, koží, suken, oleje, vína, medu a herynků v soudkách též ovsa a jiných potřeb houfem do zemí se vtrušujf a donášejí a nimi Naše království a země dědičné k Naší a Našich věrných a poslušných poddaných nevypravítedlné škodě se naplňují. Pročež k dalšímu odvrácení a dokonalému zamezení takové skrze ty při nynějším roztržitým cizozemské mince spůsobu den po dni špatněji na světlo vycházející species cizí mince pošlé nenapravitedlné škodlivosti a záhuby země jsme milostivě resolvfro-vati ráčili nadopáčené již prv zemích Našich vyhlášené císařské a královské patenty Naše netoliko obnoviti, ale i také je tak dalece extendirovati a zostři ti, že napotom, a to ode dne vyhlášení této milostivé resoluci Naší ten a takový, který by v vyměňování a vyvozování naddotčených specierum a Naši dobré drobné mince potřebovaného stříbra a pagamentŮv neméně i ten, který by podvodně a toliko pro svůj vlastní zisk spôsobom lichevnickým v vyhledávání lepších zlatých aneb v přivážení do království a zemí Našich všech cizích celých, půl a čtvrt zlatýho platících kusfiv bez rozdílu jako i všechny jiné lehké nehodné mince postižen byl netoliko contrabantýrováním takových peněz a všeho jinýho vy- neb přiváŠejícího zboží a věcí, byť jich jen toliko několik kusův z takové zapověděné mince při něm nalezeno bylo, alébrž také jiným sobě podobným a rovným peněz lichevníkfim k vejstrazc a příkladu na hrdle nepromčnitedlně stres tán, tomn pak, jenž podobné zapověděné přivážení nehodných a na proti tomn vyvážení dobrých peněz vyjeví aneb takového přestupníka (byť by ne hned in flagranti postižen byl) na ruku dá a jeho, že on proti těmto patentům Našim po jich aneb týchž předešlých stálém vyhlášení něčeho takového se dočinil a přestoupil přesvědčí jedna polovice z toho contrabantu jak peněz tak zboží přivlastněná a jméno jeho na žádost jeho zatajeno, nad tím pak proneseným contrabantníkem výš vyměřené hrdelní trestání skutečně vyplněno býti má. Aby však také tomu zapověděnému respective při- a vyvozování z před zejména položené jak lehké a nehodné tak i dobré hrubý a drobné mince tím apfšeji vyvarováno a všem při tom se sbíhajícím obmyslnostem a podvodům nejvýš možně vstříc vkročeno 524 býti mohlo: ráčíme moci tohoto otevřeného listu a patentu Našeho dostatečně poroučeti, tomu milostivě ohtějfce, aby budoucno netoliko ven z země vyvážející neb do ní přivážející peníze v Našich mincovních d orní cli, aneb kde takový před rukami nejsou, na Našich clech a mejtecb reapective zadělávané a otvírané, alébrž také všechny vycházející peníze, ačkoliv by ty z jedné do druhé dědičné země Naší odeslané byly, tam zapečetěné a všechna vy- a přivážející zboží příkře přehledávaná byly a žádný buď on kdo bud takové visitaci neb prohledávání pod těžkým nepro-měnitedlným trestá o ítn naproti se stavětí nemá, ti pak správcové jako mejtnf, celníci, gegenhandlerové, přehlfdači, pojezd ní a těm podobní, kdyby skrze jejich nedbanlivost neb také svývolné přehlížení dobrý peníze ze země aneb špatné a nehodné do ní vezené byly z svých služeb skutečně stvrzeni i také vedle uznání hrdelní pokutou neméně i vexlíři v dědičných královstvích a zemích Našich, též šifaři a formani, palíkův svažovači a všichni jiní bez rozdílu, kteří by jak v zadělávání tak i vyvozování a přivážení často připomenutých zapověděných peněz vědomě a podvodně potřebovati dali, vedle povahy věci příkladně trestáni býti mají. Čímž se jedenkaždý jak spravili před Škodou a skutečným trestáním vystříhat! a tím Naši milostivou vôli poslušně naplniti věděti bude. Dán v městě Našem Vídni patnáctého dne měsíce března létha páně sestnáotistého devadesátého prvního, království Nafiioh římského třidcátého třetího, uherského třid-oátého Šestého a českého třidcátého pátého. Následuje text německý. Leopold ^ mandátům sac. caesareae regiaeq. majestatís proprium. Franc. Udelr. Khinský r ... ~ - D . n . J Caři Maxmilián Graf v. Thurn ne Boh. sup. cancellanua. „ E. J. Kofiinský. Patent císaře Leopolda I., jímž zakazuje ee přívoz cizí lehké mince (dukáty, tolary, koruny a dublony vyjímaje). Cizí zlatníky, pulzlatníky a čtvrtníky pobudou voběhujen do svatého Michala. Zásilky peněz buďtež v mincovnách neb na mýteoh otvírány a též vypravovány a zapečetěny. Ve Vídni 1692, 20. června. — Original iiilinf v c. k. místodriitelském archivu v Prase. Wir Leopold von Gottes Gnaden erwählter römischer Kaiser, zu allen Zeiten Mehrer des Reichs, in Germanien, zu Hnngarn, Böbeimb, Dalmstien, Croatien und Slavonien König oc, Ertzhertzog zu Oesterreich, Marggraff zu Mähren, Hertzog zu Lutzeraburg und in Schlesien und Marggraff zn Laussnitz. Entbieten allen und jeden Unseren Inwohneren und Unterthanen was Würden, Staudts, Ambts, oder Weesens die in Unserem Erb-Königreich ßöheimb seind Unsere kaiserl. und königliche Gnade und alles Gutes. Nachdeme männiglioh vorhin bekandt, dass denen grossen und Lands- verderblichen confussionen des von dem allten Schrott und Korn zu des Reichs und Unserer kaiserl. Erb Königreich und Ländern hart empfindlichen Schaden durch frembde ringhaltige Munt- 525 BS» xung auch Auf Wechsel und Ausführung Unserer kaiscrl. guten Müntz Sorten allzuweit abgefallenen Müntz-Weesens mit denen dagegen furgekehrten vielfältigen Satz- und Ordnungen zu Erreichung des heilsamben Vorhabens bis in Gegenwart nicht sattsamb abgeholffen und gestreuret werden können. Sondern die Verwirrung und Schädlichkeiten mit dem Ausländischen aus wucherischen Eigennutz noch immerfort verübten schlechtem Ansmüntzen mehr zugenommen; als seind Wirdahero bemüisiget worden zu Abwendung des fernem Übels Unsere vorige disfalls in Müntz-Sachen publi-cirte Patenten und Edicta nicht allein (wie hiemit beschickt) zu erneuern, sondern auch dahin zu stellen und zu schärffen. Das furohin erstlich die Einfuhr in Unsere Erbkönigreich und Länder aller dergleichen frembden gross und kleinen ringhaltigen Müntz-Sorten, wie die Nahmen haben mögen indifferenter und ohne allen Unterschied (nur allein die Ducateu, Reichs-Thaler und dergleichen andere gute Sorten deren Gold- und Silbermüntzen wie Dublonen allerhand Cronen, Genueser, und dergleichen ausgenommen) gäntzlich verboten sein sollen. Dannenhero wann Andertens sich jemand unterstehen wurde, gedachte ringhaltige frembde Müntz-Sorten wider diese Unsere gemessene und ernstliche Inhibition, es seie heimblich oder öffentlich und unter was praetext es immer sein möchte einzuführen demselben sowohl das Geldt als alle dar bei befindliche Effecten und Waaren auch Robb und Wägen, obgleich nur etliche wenige Stuck der ringhaltigen Müntz-Sorten darunter begriffen sein wurden weggenommen und völlig ins Contraband gezogen: Über dieses auch wieder die Übertretter und Eioschwärtzcr so gestalter ringhaltigen Müntz-Sorten nach Beschaffenheit der Ssche und Grösse des Verbrechens zugleich mit Leib und Lebens- Straff nach der Schärffe verfahren : Dann drittens dem jenigen so derlei vermessene Misshandlung und Unterschleiff in Kinachwärtzung des frembden schlechten Gelds entdecken wurde von dem Contraband der Müntz und Waaren die Helffte zngeaignet und da ers also verlangte sein Nahmen in geheimb gehalten und verschwiegen werden solle: Was aber vierdteus von solchen ausländischen Müntzen gantzen halb und viertel Gulden Stucken in Unserm Erbkönigreich und Landen bereits der Zeit schon würcklich vorhanden, solle solches durchgents nicht länger als bis auf nechts zu künfftiges St. Michaelis Fest, im Handl und Wandel auch Contributionen oder Bonsten annemblich und giltig auch bis dahin jederman solche schon vorhandene Müntz-Sorten unweigerlich bei Vermaidung unausbleiblicher ernstlicher Bestrafung anzunehmen schuldig und verbunden». Folgendts aber funfftens nach Verfliessung des vorbemelten Termini, nemblich des Festes St. Michaelis dieses lauffenden Sechzehenhundert zwei und neüntzigsten Jahrs offt erwehnte ringhaltige frembde Müntz-Sorten, wie die Nahmen haben mögen, zu deren völliger Austilgnng in Krafft dieses Unser« kaiserl. und königlichen Patents allerdings verruffen ungültig und unannemblig sein. InmasBen Wir dann aus Lands-Vätter-licher Vorsorg Uns auch inzwischen auf ein gewisses thuenliches Surrogandum gnädigist entschliessen wollen. Darneben sechsten» solle auch immittelsts nicht weniger die Ausführung angeregter Gnldiner und anderer ringhaltigen Müntzen nach deren Beschau- und Sigillirung von jedes Orths Müntz oder Mauth-Beamb- 526 len die bessere und schlechtere promiecico bei Straff der Ccnnscation unaus-geklaubt ausser Laads passirt; uud dagegen siebentens, ob dem Verbott die Speciee und Unsere kaiserliche Schied-Müntz: nicht auszuführen cum summo rigore der hierüber dictirten Bestraffung gehalten, auch zu mehreren Verhüttung crmelter verbottenen respective Ein- und Ausfuhr die Gelder in Unseren Muntz-Bäncken oder Zoll- und Mauth Städten eingepackt und eröffnet allda versieglet und alle aus und eigeheude Waaren aufs genaueste visitirt die jenige Beambte, Mauthner, Zollner, Gegenschreiber, Beschauer, Uberrcitcr und dergleichen, durch deren Nachlässigkeit oder auch etwan ihr Collusion gutes Geld hinaus oder schlechtere herein geführt werden möchte mit alsobaldiger Entsetzung von ihren Diensten und nach gestalten Dingen mit mehrerer Leibs- Straff belegt; ingleichen die Schiff und Fuhr-Leuthe, Ballenbinder und alle andere, welche sich zu derlei Verschwärtzungen, Einpacken, Aus- oder Einfuhr der verbottenen Müntz-Sorten gebrauchen lassen nach der Sache Befund exemplarisch abgestrafft; wie nicht weginer zu fleissiger Absicht und öffteren Müntz-Froben die Betrettung der schlechten Sorten Unserm bestellten Land-Güberaus ad extirpandum zeitlich anzuzeigen und davon mit Unserm Müntz-Ambt ihre Wöchentliche-Correspondenz zu pflegen; in dem Landt gewisse taugliche Müntz-Probierer aufgenommen und im übrigen alle andere mögliche Vorsorg dahin gewendet werden solle, womit denen bisherigen Nachtheiligkeiten in Müntz-Sachen beständiglich möge remerdirt werden; wornach sich ein jeder zu verhalten und aich vor Schaden und Bestraffung zu hüten mithin Unsern gnädigsten Willen und Meinung gehorsambist zu vollziehen wissen wird. Geben in Unserer Stadt Wienn den zwaintzigsten Monaths-Tag Junii im Sechzehenbundert zwei und naüotzigaten, Unserer Reiche des römischen im vier und dreissigsten, des hungarischen im sieben und dreißigsten und des böheimbischen im sechs und dreissigsten Jahr. Leopold. Frantz. Udalr. comes Khinsky Ad m«d»t'«n <»M- regiaeq. maiestati« * proprium. Beg. Bob. supr. cancellarius. ~ ,.r . ... „ cc mL B * Carl Maximili an Graff v. lhurn. G. J. Kosohinsky. Resoluce císaře Leopolda L, aby dříve již zapovězené zlaté, půlzla té a čtvrtky až do konce r. 1692 vflbec brány byly. Etwradorf 1692, 21. aárí. — Originál tiálúný vek. mfrtodržitelakém archivu v Praze. My Leopold z boží milosti volený římský císař, po všecky Časy rozmnožitel říše, uherský, český, dalmátsky, charvatský a slovanský král ac, arcikníže rakouské, markrabě moravské, lucemburské i slezské kníže a lužický markrabě oo Všem obyvatelům a poddaným Našim ze všech čtyr stavů v království Našeho dědičného českého, jakého ti koliv stavu, ouřadu neb povolání jsou milost Naši císařskou též všecko dobré vzkazujeme; a budou se dobře pamatovati z jakých tak pohnutedlných a podstatných příčin, obzvláště pak k odvrácení té skrze cizí lehkou minci do Našeho království českého a zemi hluboce se vtřelého vše- 627 obecného zlého b škody vfiechny celý, pfil a étvrt zlatýho platfcf kusy jako také jinší špatnou a neplatnou minci, která hodnosti a srna nemá, mimo říšských tolarů v, dukátů v, dublonův genucských a všelijakých korun prostředkem Našich sub dato dvadcátého dne měsíce června císařských a královských patentů v vydaných zapověditi též brání a platnost jich b vyjitím terminu svatého Michala tohoto léta dokonale zameziti dáti ráčili: a ačkoliv My sice jak dalece se zapověděného dovozování všech nadřeČených cizích peněz, mezi kterýmižto také bavorská a salcburská nová zemská mince ro-zumína jest, se dotýče, při Naši za tou příčinou prošlé podobně skrze otevřené patenty publicirované milostivé resoluti dokonale pozŮstavovati i při tom zanechávali a to též tímto patentem opakovat! ráčíme, aby k přestupníkům, kteříž by se pokusili takovou zapověděnou lehkou minci do Našeho království a zemí pod jakým koliv fochem aneb na jakýkoliv spůsob to by stati se mohlo dovážeti s tou naddotčených předešlých patentfch vysazenou pokutou příkře přikračováno bylo; však jsouce my při tom milostivě pohnuti nadepsaný uložený termin den svatého Michala ještě dáleji a to až do vyjití tohoto dobíhají c í h o 1692 léta prodloužit! a podotknutý c e l ý, půl a čtvrt zlatých platící kusy, co ee jich v Našem dědičném království českém a zemích do přítomného času ještě vynachází v handlích a obchodech, za berný passirovati vyrozumívajíce milostivě, že opátčený celý, půl a čtvrt zlatých platící kusy dosavád z Našeho království a zemí dokonale, jakž Naše milostivá intenti k tomu směřovala, vypuzené nejsou, nýbrž takových ještě mnoho mezi lidmi jest a tudy to směřující surogatum anebo to, oo by na místě té zapověděné mince napotom jiti a berný býti mělo, ještě docela nevydává; však b tím doložením, aby pod tím takový zlatý vesměs nevybíraje jích všelikým spůsobem ven z země bez jednoho každého překážky passirovány byly, nejsouce podobná vybírání a sortirování též mince kupcům i eíce žádnému jak při vyvozování tak í v jinších handlích a placení jakožto sub poena oommissi již zapověděná, nikterakž dovolené. Pročež tímto jednomu každému obvzláště pak Našim královským místodriícím, hejtmanům, krajským vrchnostem, magistrátům a sloužícím též Našim hraničným celným, mejta vejběrčím a pojízdným milostivě poroučet! ráčíme, aby oni nad touto Naši milostivou resoluti pevnou ruku držeti též na tom, by tomu všemu pod uvarováním připomenutého vyměřeného skutečného trestání těch, jenž by proti tomu se dočinili, za dosti se dálo poslušně býti nepomíjeli: To jest Naše přístné mínění a bude na tom Naše milostivá vůle naplněna. Dán v Eberstorffu dvadcátého prvního dne měsíce září léta páně Šestnáctistého devadesátého druhého království Našich římského třideátého pátého, uherského třideátého osmého a českého třid-cátého sedmého. Následuje text německý. Leopold. Franc. Udalr. comes Khinský, Ad mandatam bäc.cäb*.regiaeq. m*iesUtij proprinm. Beg. Boh. eap. cancellarhu. Carl Maxmilián Graf f von Thurn. G. J. K o s c h i n b ky. Ô28 Patent císaře Leoplda ]., kterým se zapovfdá oběh zlatníků od konce června 1695. Tytéž budou v minci do konce července vyměňovány a ze */* j'ch mají býti tolary a pňltolary vybity, z l/4 krejcary a pul krejcary. Dále ustanovuje se cena dukátu, tolaru a jiných mincí. V Laxenburgku 1696, 26. mije. — Originál tiatSný* v c. k. mtstodrzitelskera archivu v Pruže. My Leopold z boží milosti volený římský císař, po všecky časy rozmnožitel říše, uherský, český, dalmátsky, charvatský a slovanský král, arcikníže rakouské, margkrabě moravské, lucemburské a slezské kuíže a lužické margkrabě oc všem obyvatelům a poddaným Našim z stavu duchovního a světského, jakého ti koliv řádu, stavu, ouřadu aneb povolání v tomto našem dědičném království českém a k němu při vtělených zemí jsou milost Naši císařskou a královskou též všecko dobré vzkazujeme. A jest jim již předešle dobře povědomo, do jakého tak neřádu a škodlivostí naše dědičné království a země též obecné dobrí skrze dovážení do nich cizích celý, půl a čtvrt zUtýho platících kusů v uvedeno jest, tak že bez ohledu všech Našich předcházejících zaopatření témuž obecnému dobrému v tom spomoženo býti nemohlo, kudyž My pohnuti jsme býti ráčili, ještě v létu šestnáctistým devadesátým druhým takové dovážení podobné cizí jak hrubé tak také drobné lehké mince, jak tážkoliv jmenovaná býti mohla bez rozdílu pod pokutou confíscaci a na hrdle trestání dokonce zapověděli. Poněvadž ale podotknuté obecné dobré z takové confuzy a Škodlivosti vždy vybřeJnouti nemohlo a jakž se poznává bez dokonalého vypučení jich všech též obecné dobré takových se sprostiti nemůže: Pročež k tomu přinutcenf jsouce na Naše prv prošlá milostivá nařízení s všelikou přičiňlivostí dále nastoupiti a ty za tou příčinou puhlicirované císařské a královské patenty netoliko zostři ti a obnovití, alebrž připomenuté kusy po zlatým dokonce vypuditi jsme milostivě resolviro-vati ráčili; aby předně dotčený po zlatým vesměs jak takové jmenované býti mohou budoucně v handli a obchodu nic dáleji jen do vyjití ted příštího měsíce června braný byly a platily. A za druhé co se těch lehkých po zlatým dotýče, ti pod tím na to při Našich královských mejtných a mincích se ohlášení sice passirované a ven z země vyvezené, která pak v zemi zůstanou do Našich mincovních domŮv v běžícím valoru přinešeaé býti mají. Za kteréž my za třetí tři čtvrtě v celých a půl tolařfch ab intrinseco podle kolínské nastřiže a zrna, zevnitř pak podle lipského respective po jednom a dvouch zlatých vysazovali a naťntnf nt.vrt. v umolrnn dnittnmi mín/>i nníailnnm o 11AI traínarA nfiuiiííMinii.^ dáti, vydávat! poroučeti ráčíme. Za čtvrté mají ti zlatý, jenž by při vyjití dotčeného terminu odbyty nebyly až do konce měsíce července do Našich doraův mincovních přinesené a cena za ně v běžicí nové minci daná: Pak za páté ti, kteréby dále po prošlém termine v obchodu se vyskytly ipso facto k ruce Naši královské komory confiscirované býti. Za šesté ustanovovat! ráčíme, aby žádná hotovost podobných peněz sub tttulo merotum, neboližto zboží se nerozuměla aneb platila: I také za sedmé dáleji žádných takových zlatých víceji do dědičného 529 království Našeho a zemí pod skutečným propadenfm a jinými v nadepsaným léta Sestnáetistého devadesátého druhého dvadcátého dne měsíce června publi- , covaným patentu obsaženými pokutami a clausulemi se nevozilo a cevtrufiovalo a podle toho přestupník dle povahy věcí i na životě trestán. Naproti tomu ca osmé všeliké cizí se vyskytnouti mohoucí mince skrze Naše mincmistry, quar-dejny a prubíře zemský pokaždý všechny pilně prubírované a po vynalezení nějakého porušení aneb zlehčení neprodleně zapověděné býtí mají. Za deváté ustanovujeme a nařizujeme, aby vážny* dukáty a cykyny každé po 4 flor. Naše a jinší dobré říšský tolary každý po 2 flor. bollandský a burgundský tolary každý po 1 flor. 54 kr. bollandský a benátský stříbrný koruny každá po 2 flor. 20 kr. veskrze v band lích a obchodech se braly jako i naše drobná císařská mince a v svém dosavád trvajícím běhu a vysazení až do Naší další milostivé resoluci bez odporu braná byla. Podle čehož jeden každý jak spravit! a od škody vystříhat! jak věděti bude. Na čemž se naše milostivá vůle a mínění naplní. Na potvrzení toho listu jest Naše císařská a královská pečeť přitisknutá. Dán v Lazenhurgku dvndcáté- ěcetého dne měsíce Máje léta šestnáct istého devadesáté pátého království Našich římského třidcátého sedmého, uherského čtyry-dcátého a českého třidcátého devátého. Následuje text německý. Leopold. Franz. Udalr. komes Khinsky, Ad mand*ínra B*cr*e *™sareae ™g**n- maiestati* reg. Bob. «upr. Cancellariiu. /"Tľ; v Thomas Orat Tsohernm H. £. von Pein. Instrukce pro úředníka mince a kvardajoa v Hoře Kutné. V Prasa na hrade dne 24. prosince 1678. — Originál německý v archivu král. hor. metta na Horách Kutných. Leopold z Boží milosti zvolený Římský císař, též král uherský a Český. — (Prvých šest článků srovnává se s instrukcí danou Pavlu Skřetovi, mincmistru Pražskému a kvardajnovi Řehoři Steinmullerovi léta 1620, jak otištěna při dokladech o mincovnictví cis. Ferdinanda IL na str. 287.) 7. Kolik stříbra páleného bude dodáno, má tím takto naloženo býti: Když na stříbro s nrssF&ndy do mince dodá, má býti dokonale zváženo až na kventl úředníkem mince za přítomnosti kvardajnově, jakož i hutního neb horního písaře aneb hutmistra a váha jeho zapsána budiž do zvláštní knížky, jak od úředníka tak od kvardajna. Potom má vydatí kvardajnu ne více než 1 kv. na zkoušku, kterýž pak sdělá lístek o zkoušce, kde zaznamenána jakost, aby se dalo čisté stříbro řádně vypočítat! a zaznamenat]. 8. Potom má čisté stříbro páleného kusu dle udané jakosti, jak v lístku o hnaní jeho vytčeno, býti poznamenáno, a kdyby se ukázal větší schodek v ohni 530 a kl ej tu aneb cobí podezřelého pozorováno, mít to hned našemu hutmistru oznámit! a zvěděli od něho příčinu, aby zameteny byly takové nepřístojnosti a takový lístek o hnaní stříbra vedle probacf jiných k počtu svému o stříbře má české účtárně podati. 9. Když stříbro pálené bylo vyzkoušeno a zrno jeho vypočítáno, má úředník mince s hutmistrem podepsati, kterýmž lístkem se hutmistr při inventuře vykáže. 10. Má všechno přinesené stříbro a zlomky kverkům a prodavačům, jak cena stříbra vysazena, platiti a při tom zvážiti až na půl lotu a co do zrna až do penízku, a co méně jest k našemu užitku se počítá. 11. Má toho d báti, když do mince vedle páleného aneb dolového stříbra též zlomky aneb jiué a podílem zlata ku prodeji se přináší, aby náležitě zapsáno bylo do knížky o stříbře do zvláštních rubrik a též kvardajn naznačil váhu ve své knížce o zkouškách, za kteréž stříbro prodejné a zlomky má se platiti 17 zlatých 30 kr. za 1 hřivnu čistého až k dalšímu nařízení. 12. Dříve se však nezaplatí, než kvardajn v přítomnosti úředníka mince učiní zkoušku a vydá lístek o tom, při čemž úředníku oznámí se podrobně váha zrna, kdežto kverkům jen až do penízka, aby mohl tak spočítati úředník dodavatelům zrno až na penízek a dle toho saplatiti a ostatní, co ještě v haléřích více ukázalo, a ostatní na váze méně */, lotu, nám k užitku při Bažení bude a spočítá ae. 13. Cizího prodejného a dolového zlata vydá kvardajnovi 2 penízky váhy k přesné zkoušce, kterou kvardajn hned vykoná a vydá o tom lístek úředníku mince, načež má se vše zvážiti až na halfř dle Vídeňské hřivny a pořádně dle zkoušky Bpočítati každý lot zlata Pražské váhy za 7 zl. 43 kr., za Vídeňský lot 8 zl. 33 kr. 5 penízků, což činí za Vídeňskou hřivnu 137 zl. 1 kr. 2 pen. a jak bude dále nařízeno. Jiné zlomkové elato má takto kupovati: Když zlato vykáže až 18 karátů čistého, má za hřivnu fejnu Pražské váhy zaplatiti 119 zl. rýn. aneb za Vídeňskou 131 zl. 52 kr., 2 pen.; od 18 do 22 karátů 120 zl. aneb za Vídeňskou hřivnu 132 zl. 24 kr. 2 pen. a od 22 do 237a karátu a přes to 120 zl. po 60 kr. činí na Vídeňskou váhu 34 zl. 5 kr. 2 den. aneb jak se budoucně nařídí, ale stříbro obsažené ve zlatě nemá se prodavači platiti, nýbrž při cimentování nám k dobrému přichází. "' 14. Taktéž má zlatodárné stříbro neb nízké zlato dle zkoušky kvardajnovy, k níž ae mu vydá kventlík, načež ae stříbro zlatodárné až na kventlík odváží, a když se ukáže při zkoušce, že obsahuje až 12 karátů zlata, má náš úředník mince a kontrollor také čisté stříbro vedle zlata vypočítat! a prodavači každou hřivnu čistého stříbra Vídeňské váhy za 17 zl. 39 kr. počftati a zlata lot po 8 zl. 17 kr. dle Vídeňské váhy zaplatiti (dle Pražské přišlo by 7 zl. 14 kr. 3 den.), aby hřivna Vid. čistého zlata přišla za 80 dukátů. Když však jest více než dva-náctikaratové zlato, má ae zaplatiti prodavači za zlato, a stříbro se nemá počítat!. Kvardajn má zbytek z kventlíku na zkoušku mu daného prodavači vrátiti, a za práci svou dostane od něho 15 kr. 531 15. Taktéž 2 penízky váhy, jei dostal ku zkoušce zlata, má vrátiti a přiložili k celku a dostane od prodavače za práci 30 kr. 16. Když zlato na pravou jakost cimentováno aneb když vyjde z cimentu takové jakosti, jak nutno, má úředník mince v čas zavolali kvardajna, aby společně sadili na dukáty a dříve jemu zase 2 penízky zlata vydati, aby znovu zkoušel, načež po zkoušce mají se opět ke zlatu průby přiložiti a když byly dle našich nařízení nalezeny, má se pilně zlato aaditi, aby hřivna zraiccovaných dukátů obsahovala 23 karátů, 8 grénů ani více ani méně a na stříži aby se vypočítalo 807S kusu. Kdyby se však pro nepilnost stalo, že dílo by dvakráte do kelímku sázeno bý"ti musilo, zaplatiti má schodek na váze a náklad na přelití úředník mince aneb osoba, jejíž vinou se tak stalo. 17. Také mají úředník mince a kvardajn přesně zlato zvážiti a jakost jeho až na půl grénu vyšetřit! a zapsali a vždy při slévání, dokud jest zlato v kelímku, býti přítomnu ve slévárně a dohlíželi. 18. Po vychladnutí cánů mají je ještě zvážiti, popsat! a spočítali, jakož i odpadky a kelímkem a krec s veškerou pilností sebrati a zapsali schodek, na který se povoluje z desíti hřiven */* kventle, ale kdyby méně ubylo, má nám přijití k dobrému. 19. Dříve kupovávali zlato mincovní úředníci k své ruce, ale nyní všecko k našemu užitku se má počítali. 20. Aby poznány byly mince, které za správy úředníka mince vybity byly, má vedle našeho rázu v textu zlatých i stříbrných mincí užfvatí zvláštní značky své a na mince ji raziti. 21. Ku šmitcám přihlíželi má náš úředník mince, zejména ale kvardajn, aby dukáty čistě a pěkně upraveny i vybíjeny byly a bez kaprů se razily, zvláště ale co nejvíce se srovnávaly se vzorným penízem a dobře byly rozděleny, aby zamezeno bylo opilovaní a obřezávánf dukátů, jak podvodní a zištní lidé činívají a aby ee uvarovalo pomlouvání a spílání naší mineovně. 22. Aby kverkové a prodavači, kteří malé množství stříbra prodávají, nebyli srážkami a braním velkých částí ke zkouškám od kvardajna obtěžováni, má se při dodávání cizího páleného stříbra z kusu páleného stříbra, který as 10 hř. váží, vzfti ku zkoušce 1 kv., a z 10-60 hřiven l1/, kv., z 60 až 100 hřiven půl lotu, a jeat-li více kvardajn vybere, má býti úředníkem mince dodavatelům zaplaceno, a poněvadž tu v Hoře Kutné sami svflj zákup rudný a huť máme, má se z každého kusu páleného jen kventlík brati ke zkoušce. 23. Poněvadž nyní dle zřízeného zákupu stříhni a ^mincování drobných peněz tolarů říšských dle starého řádu říšského na stříž i zrno nemůže beze škody a ztráty vybíjeti a vybíjení p&tnáotníkú již zastaveno, má náš úředník mince dodané stříbro zmincovati na groše po 3 kr., jichž 161"/64 jde na Vídeň, hřivnu a v kelímku se sadí na 6 lotů 2 kv., aby vyšly jakosti 6 lotů 2 kv. 2 den. z mince. 24. Krejcary tři jdou na groš a těch se zminouje 2921/, bílých plátů a jakosti čtyřlotové. 532 25. Půlkrejcary jdou dva na krejcar a vybíjí ee jich 438V4 z Vídeňské hřivny jakosti Irílotové. 26. A když micce na ěmitnách jest vyražena, má ji hned náš úředník mince a kvardajn od fimitmietra na váhu přijati a spočítali, a kolik shledáno, všecko pilně a skutečně zapsati a v příjmu hotových peněz uvésti, aniž dovolovati, aby ei šm H mistr peníze spočítané do své skříně zavíral, nýbrž je hned po zmincování do svého opatrování a pokladny vzíti. 27. Nemá náš mincmistr dovolili, aby se mince sčítaly a vydávaly, než naším kvardajnem zkoušeny a na stříži i zrně správnými nalezeny byly, jak náš řád mincovní velí. 28. Aby náš kvardajn každou minci tím pohodlněji mohl zkoušeti, má se mu na ěmitnách vydati z grošů osm kusů čili 24 kr., tolikéž z krejcarů a pňl-krejcarů za osm grošů aneb 24 kr. průbnýcb grošů, které zkouší a které vyčtou se v účtu; jakož i nalezl-li je lehčími neb těžšími aneb špatně dělenými, má je z hodných peněz vyhodili mezi frakty. Z průbných grošů dostane čtvrtinu zkoušeč náš, jednu čtvrtinu zemský prubéř a kvardajn též čtvrt svou jako ordinari. Poslední čtvrt s poznámkou o zrnu každého díla má se ukládati při pokladně ve zvláštní skříňce, k níž mají úředník mince a kvardajn po zvláštním klíči a uvedou se v účtu, jakož i prŮbné groše zkoušecí a prubéři zašlou se zapečetěny naší české komoře a když zk o useče není, vydají se účtovné komorní ke schování, aby se v čas, kdy účty složeny, mohly průby s účtem srovnali, aby nebylo nalezeno nedostatku a mince v zrně i stříži správnými nalezeny byly, načež teprve úředník mince schované průby dá sliti a nám je k dobrému v příjmu zúčtuje. 29. Než náš úředník mince a kvardajn na rozličné mince stříbro sadí, mají přesně vypočíta ti dle lístku průbního, kolik potřebí a pak z pokladny stříbro vzíti, zvážiti a saditi, při čemž mají býti oba přítomní a nic nemají před se brati ani se stříbrem ani s mědí ani při sazení aniž při dosazení, aby každý z nich mohl užitek, který ze stříbra přijde, pro sebe vypočítali a zapsati. 30. Poněvadž však jest zkušenost, že na zrno i stříž nelze drobné mince úplně dokonale zmincovati, povoluje se na groších v stříži odchylka dvou kusů na hřivně a na zrně peníz, a podobně na krejcarech a půlkrejcarech na hřivně 5—6 kousků a na zrně nejvíce 1 peníz jakožto dovolené re med i um. Tím se však nerozumí, Se jest obyčejné, nýbrž když ho nebude potřebí, ie se má ne úředníku mince, ale nám k dobrému počítali. Pročež mají při sazení dobře dohlíželi, aby mincfři vždy mohli vystihnouti náležitě zrno i stříž mincí a nesnázím se vyhnulo. 31. — 35. (srovnává se s dotčenou instrukcí starší obsahem). 36. Má sice vrátili Šmitmistr cány jemu odevzdané, ale poněvadž při přepa-lování a práci jest některá ztráta, povoluje se mu ze 100 grošových cánů na pomoc vývažku 10 lotů, z krejcarů 14 lotů a z půlkrejcarů 16 lotů s podotknutím (jako při 25.), le poněvadž se v Hoře Kutné více dolového stříbra i mědi potřebuje ke zmincování, má se vývážek účtovati a každého čtvrtletí jemu odpočífati. 533 37. Mají hleděli, aby černé pláty nebyly váženy špinavé a a popelem a pří přepalování a bělení nebylo zbytečných schodků. 3b*. Následkem přepalování ztrácejí nice malé penise na stříži, ale v srnu nabývají, mohou se drobné peníze o 2 penízky lehčími saditi a černé pláty něco těžcí ni i říznouti, aby vyšly dle řádu mincovního přesné v stříži i v srně a se vzorným penízem na fimituáoh se srovnávaly, a dobře byly rozděleny nám nikoli ku škodě a ku pomluvám. ■ 39. Úředník mince též pilně znamená schodek při bělení a jest při tom přítomen. 40. Aby kdykoliv rozeznány byly, má mince úředník opatřili vedle rázu našeho svým příznakem za obvodkem pod obraz a do textu značku vybíjeli. 41. Smitmistru a minoířům platí se za Vídeňskou hřivnu tří krejcarových grošů 9 kr., za 1 hř. krejcarů 11 kr. a od půlkrejcarů neb troj nik ů 14 kr. jako mzda, ale bez cizur, jež mají vyčisti. 42. Jakož zvykem bylo v Hoře dávati slitkovou pečeni těm, kteří z kelímku slévali, při čemž celé hostiny na náš účet bývaly, povolujeme z milosti, že se jim má ve čtvrtletí vypláceli jako deputát, když v Kutné Hoře drobné budou mincovány a raženy, teď dva zlaté, která jim ke kvitanci vydá náš úředník mince. 43. Podle starého obyčeje nechť dostanou na světlo tovaryši po zlatém rýnském a učeníci po 30 kr. 44. Úředník mince má ustanovovali ámítmistra, tovaryše i učeníky v mincovně však s vědomím a svolením nejvyšfiího mincmistra a též propouštěli i dbáti má toho, aby získal způsobilé dělníky. Jest nám též každým schodkem v mincovním obchodě zodpověděn. 45. Ku každodenní potřebě při strojích mincovních, jakož i ve světnici kvardajnově, ve šmitnách i slévárně potřebné uhli, s nímž se má Šetrně zacházeli, vydává se na hřivnu stříbra spracovaného za 2 kr. a platí se s užitku mince. 46. Všecky naše užitky, stříbro a hotové peníze sluší brati do pokladny a nemá náš úředník mince a kvardajn žádné vydání mimo za koupené stříbro, služné a jiné obyčejné výlohy, pak pense, dary, půjčky, náklady na stavbu, cestovné a jak jinak se jmenují o své vůli činili bez zvláštního nařízeni české komory, a tato k účtům příkládati a za všechna vydání mimořádná má k české komoře žádati a nám ke škodě vědomě nic nečiniti. Také žádná nedoložená výloha bez přílohy nebudíš zaplacena. 47. Železa svrchní i stoky, která k naší minci se opatřují, má náš mincmistr a kvardajn bedlivě prohlíželi, jestli dobře a dle našich nařízení vyřezány, mají je uschovali a neupotřebovati jinak než k naši potřebě a ražbě peněz. Po ražbě zase vezmou svrchní železa a dobře uschovají ve zvláštní truhle, aby se b nimi šetrně zacházelo a nám žádná újma a faleš se nestala. Nemají též býti bez vědomí naší komory české měněny. Co se týče potřeb našich v minci, jako mědi, viného kamene, soli, kelímků a sbéraěek, lisů, hlíny, sudů, hub, koží k ražbě, kvače, 534 Šálků, ručníků ve Šraitně, též železa, hlinených a dřevěných nádob, nástrojů a j to vše má s kvardajnovým vědomím na náá náklad koupí'i a řádné partikuláře chotoviti a s kvardajnem podepsati a o všem véati inventář a připomenout] v ročních účtech, kolik v zásobě zůstává, aby při potřebě v minci bylo po ruce a mohlo se vykázat i. Zač dostanou od odběratelů peníze, mají doložiti v parti-kulářích a řádně súčtovati. 48. Poněvadž dříve často se vydlužováno a naše pokladna mincovní často se vyprazdňovala nepotřebně a nám ke škodě se jednalo, má se náš úředník mince a kvardajn všeho půjčování a vypůjčování bez našeho výslovného rozkazu varovati docela, také pro svou potřebu nesahati do našieh peněz, nýbrž pamatovat", že jím vykázaný zbytek vždy má býti v pokladně a ne jako dluh být i uváděn. 49. Jelikož kverkům i Nám záleží na dobře cimentovaných váhách a závažích, které se všední potřebou velmi opotřebují a pak vedou k rozličným omylům, protož mají úředníci mince váhy i závaží jednou ve čtvrtletí inventovati a při převažování stříbra mají míti pilné zření, aby tato závaží pokud možno přesný byly a každá nerovnost aby v čas byla zamezena. 50. Náš úředník mince a kvardajn nemají také bez dovolení naší komoiy České aneb toho času ustanoveného nejvýš, mincmistra a bez nutné příčiny ze svých úřadů odcestovali aneb přes noc zůstávati, nýbrž když pilná cesta je kamsi volá, mají dříve od komory neb jejího presidenta aneb nej v. mincmistra vzfti si dovolení a svou cestu vykonat) v čas, když se tím pro nás nic nezmešká. 51. Jakož všecko stříbro a zlato přijímají a vydávají a všecko náležitě zapisují, mají své účty každého půl léta zavříti a opatřiti svým podpisem a pečetí a necht jsou vždy připravení, aby na konci každého půlletí všecky pro-bace, ratifikace, partikuláře a kvitance v prodlení dvou měsíců bez meškání české komoře zaslali, aby je tato dala zkoufieti naší účtárně. Jest li však řečenon dobu překročí o měsíc, má se jim, jak jsme rozhodli dne 1. února 1671. zvláštním rozkazem, atrhnouti služné za čtvrtletí; po prodlení dvou měsíců se z úřadu na oas složí, po třech měsících zbaví se úřadu a služby docela, a podobně též při zodpovídání nedostatků účetnfoh po 14denním prodlení ode dne obdržení dostane ae mu čtvrtletní srážky ze služného, po čtyřnedělním suspenaivu ab offioio, a po šestinedělním prodlení skutečné amotion. Také se nařizuje, aby účty dříve přijímány a konečné jich schválení a urychlením ae dělo. Konečně má úředník mince i kvardajn všecky zde dotčené artikuly a jiné od Nás mu svěřené k úřadu náležité věci pí niti co nejpilněji a nejsvědomitěji k našemu dobrému, též všecky ztráty naší komory bedlivě předcházeti, nezmoc-Aovati se žádného zisku kromě svého užitku, nýbrž všecko nie nevyjímaje nám k dobrému počítati a jinak úřad tak zastávat! a opatřovat!, jak se aluŠÍ věrnému sluze pánu svému a spravovat! ae má touto instrukcí až k Našemu nařízení jinému, v nio se mfchati, a když se mu vidí cosi nejasného neb obtížného, má to ihned vznést! na naši českou komoru aneb na nej v. mincmistra a nej v. hor-mistra, jimž má náležitý respekt prokazovat! a jim obšírné zprávy má podávat), 635 aby vždy do všeho viděli a pořádek shledávali. Též máme k němu Naší milostivou důvěru a on tak jednati jeat povinen. Zůstavujeme aí tuto instrukci dle potřeby Časové a dle sběhlých případů zrněni ti, rozmnožiti a zjednodušili, čímž naplní Naří královskou vůli. Dáno na královském sámku v Praze pod císařskou pečetí Jeho Majestátnosti dne 24. prosince 1678. Jan Fr. h r. z Vrtby. Ad Mandátům Bac. Caes. Regíně Majesuití» propríum Václav Karel Čabelický ze Soutic. Frant. Campion. Instrukce daná nej vyššímu mincmistru Frant. Karlu Přehořov- b k é m u s v o b. pánu z K v a s e j o v i c. Ve Vídni dne 8. října 1688. — Originál r archivu hr. hor. m. Hor Kutných. Leopold Boží milostí zvolený ílímeký císař, král Uherský a Český. Instrukce a pořádek, již urozený nás věrný milý Frant. Karel Pře borovský svob. pán z Kvaeejovic, náš komoří a doputovaný nad tácem viným a pivním i solními důchody v našem dědičném král. Českém, kterého jsme si obrali za nejvyššího mincmistra nade všemi horami a mincemi král. Českého nevyjímaje horních měst a městeček v našem dědičném král. Českém a co k nim náleží pod Bprávu nejv. mincmistra, a které dle snesení Naší České komory od Nás přijaty byly nejmilostivěji a kterých nejv. mincmistru v Našem dědičuém král. Českém šetřiti jest 8 Naším nejmilostivějším poručením, aby v Našich horních a mincovních věcech při Naší České komoře své zprávy skládal a při naší České komoře se hlásil a při nutnosti žádosti Své ústně přednášel a rozhodnutí očekával. 1. Náš nejv. mincmistr má míti své sídlo obyčejně v Kutné Hoře. 2. Má se řídi ti snesením sněmovní m o horách z r. 1575 a k jeho správě přísluší Hory Kutné, České Budějovice, Jílové, Knfn, Příbram, Hory Kašperské, jakož i Jáchymov a ostatní města i městečka horní, jakož Slavkov i Schonfeld, Lauterbach a j., odkndž Náš desátek a poplatek devítinný ze štol vychází. 3. Při nesnázích má brati v potaz komoru Českou a při neshodách vždy se říditi řádem o horách. 4. Po Jeho Miloati Císařské a České komoře mají horní města říditi se poručením D£jV. miucmisträ, raduí místu po vyslyšení české komory má obsazovali a kverky k horám povolávati. 5. Obnovu rady v horních městech má konati vždy po třech letech, pokud nenalezne jinak česká komora hledíc prospěchu J. M. Císařské. 6. Účty úředníků mince mají se České komoře na konci každého roku skládat], v čemž žádnému úředníku nepovolovat!, ale úřadu má nepořádné sproštovati a oznamovat], čeho potřebí a přehled mravného chování všech úředníků vésti. Sem přísluší také správa tácu ve Slavkově a obchod se železem v Staré huti. 536 ?. Po úmrtí úředníka má očekávat! rozhodnutí České* komory. 8. Častěji má sjížděli do dolů v Hoře a na Turka&ku a k hornímu hospodářství přihlížeti. 9. Má se raditi o prospěchu hor s představenými horních závodů. 10. Hlavní štola na Horách Kutných má se silně a pilně hloubi ti. 11. Má dohlíželi k zákupu rud i k hu tem. 12. Aby placeny byly J. C. M. regalie horní, má dohlíželi. 13. Nařizovati má, zad má býti stříbro placeno. 14. Přihlíží, aby stříbro k verky dobyté, dodáváno bylo do cis. mince. 15. Dohlíží, aby se dříví pravidelně plavilo z Trutnovských a Rychnovských lesů. 16. K těmto lesům má bedlivé zření. 17. Dbá toho, aby dříví bylo v ěas poráženo, pak, aby nebylo odcizováno, o čemž se mají vésti pořádné počty na každém místě, jakož i o nákladech za plavení vorů a vše aby se drželo v dobrém pořádku. 18. Má působili ku vázání vorů a dbáti včasné záplaty plavců i dřevorubců, pročež má lesmistru peníze pořádně posflati a ku stavbě splavů má sám osobně přihlížeti a tam cestovali. 19. Zejména má ku nově zřízenému skluzu Rychnovskému dohlíželi, aby nie nebylo zpronevěřeno a splavy se stavěly. 20. Má též zření ku zřizování nových dílen na štípání dříví. 21. Má vésti pravé a pořádné počty o lesních pracích a nevydávali více, než co mzda dělníkům vynáší. 22. Dbá toho, aby horní města při svých starých právech zůstávala. 23. Když potřebí, aby k horám povolám byli cizí délníoi, má oznámiti král. České komoře. 24. Má problížeti všecky hory aspoň jednou v roce aneb vidy, když toho potřebí a všecky nedostatky zamezili dle porady s majitelem pozemku. 25. Všecko zlato a stříbro se stavovských pozemků má odevzdávali cla. mincí, aby téi z něho zaplacen byl desátek. 26. Hor m i stři císařští i soukromí mají zasílali nejv. mincmistru každého půlletí soupis dobytého zlata i stříbra, což se král. komoře oznamuje. 27. Kdy i stříbro a zlato nebylo dodáno do cis. mince, má přestupníky komorní prokuratuře oznámiti. 28. Úředníky v soukromých dolech má brati v slib jako úředníky v císařských závodech a městech a sám císaři má býti zavázán přísahou. 29. Nejv. mincmistr propůjčuje nově se zřizující doly novým kverkům a zřízeni horní doporučnje jim ku žetřenf. 30. Zamezovali má v Kutné Hoře a jiných horních městech předřazování obilí, masa i piva. 31. Nemá do voli ti žádnému Židu, aby do horních měst vkroooval, aniž do-voliti, aby židé pod záminkou, Že psgamenty na prodej nesou, v jisté dny do horních měst pouštěni byli. 637 32. Zvláštní výlohy na stavbu a jiné mají se povolovat! jen 8 vědomím České komory; do ětyř kop míšeňských neb málo výše muže nej v. mincmistr sám povolovali. 33. Od města Hory Kutné má se pomoc na dolování správně vypláceti a Štola sv. Maří Majdaleny stavěli. 34. Úřední pokladny v horních městech má nenadále přehlížet!, aniž jich však užiti smí ku svému užitku. 35. Dohlíželi má, aby pivní a víny tác řádně byl odváděn a pomoci na hory aby náležitě bylo upotřebeno, jakož i aby hory nebyly jim pro formu špatně těženy a nebyly stavěny v místech, kde nelze oěekávati výtěžku. Přebytek má býti odváděn do pokladny daně nápojové. 26. Při stavění hor má se dělníkům platili dle sáhu a oznamovali České komoře, mnoho-li každého půl léta vyhloubeno. 37. Nemá dovolit:, aby načat byl sud piva neb vína, než z něho zaplaceno výběrčímu nápojové daně a než .se kdo lístkem o zaplacení vykáže. 38. Dukáty i tolary mají bez měnění jen k užitku Jeho Cis. Milosti při-cházeti. 39. Pomoci k dělání hor mají se oznamovati půlletoč České komoře, a jest-li by nebylo čeho zlepšili vzorním řádu Horském a Jáchymovském. 40. Aby horní regalie a jiné příjmy půlletně byly zúčtovány a složeny, aby žádné peníze nezůstávaly za úředníky bez nutného základu v pokladně a dluhům aby zamezováno bylo. 41. Při ustanovení úředníků horních a placení jich má zůstati při starém způsobu. 42. Horníci mají býti vypláceni penězi a ne viktualiemi. 43. Konečně ustanovené úředníky má opatřiti řádnými instrukcemi. 44. Všecky jiné věci, jež nejsou v instrukci obsaženy má oznamovati České komoře a vyčkali rozhodnutí, jež se pak mají zapsati do zvláštních kněh. 45. K Žalobám na nejv. mincmistra i úředníky horní mají býti tito dříve vyslySení. 46. Nejvyšší mincmistr má aspoň jednou v roce bez zvláštního zaplacení horní města prohlíželi. 47. Má poctivě dle tohoto nařízení a vôrnô k užitku J. C. Milosti působiti a ve všem podporovat?. Dáno v Našem městě Vídni dne 8. mčs. října 1688, léta panování Našeho říšského a římského 31., uherského 34. a českého 33. ~ Leopold. -v L. F. hrabě WratislaV. Ad mnndatuin Cam. et Regine MsjefltAtia proprium Frant. Hieserle z Chodů. M. Frant. Strahl. Dôležitý jest přehled vybitých minci ve Vratislavi, kterýž zaslán do Vidné. (Státní archiv A A I. 66"). V něm počítáno na tolary, který platil 30 stř. grošů po 18 haléřích. Klademe jej sem dle spisu F. Friedensburgova nezkrácený dílem i z časů císaře Josefa I.*) Boku Kusfi dukátft jftli.tolarBiB Ibkrejc. u. 6krejc- ■a Bkrejcaru sa Grešli sa Celkem za | tol. tol. r- tol. tol. -F- !h. tal. IgT- 1 % tol h. j 1802 060J 120 16.405 4 16.534 4 1 i 1603 l.OOOJ 171 15 314.677 6 43.658 28} 12.830 10 371.346 20 6 1604 1.508$ 257 548.632 6 548.880 6 1 i 1605 2.114 22.788 00.924 7 140.605 24 263.318 1 1 ! 1606 1344. 301 380.189 11 21.515 10 402.075 21 1697 847J 208 73.322 0 73.620 0 1608 820| 204 15 17.072 17.276 15 1704 1.072 30.364 16 31.436 16 1705 11.130 21.660 122.112 25 57.175 10 ™. 200.048 5 13* 1706 3.001 004 125.800 10 126.704 10 1707 5.500 2.060 10 100.808 14 102.877 24 1708 3.820 1.223 10 162.507 6 163.820 16 1700 3.881 1.400 10 86.643 18 88.052 28 1710 4.144 2.380 25 105.400 19 107.880 14 1711 7.278 1.330 1 142.001 143.421 V Opoli bylo vybito: Boku Kusft dukáta ftli.tolarfl sa Skrsjc. u. Kroje sa Gnill u Pfilkrejo. ES, Celkem za tol. \gr- toi: tol. | gt. tol. ffr- fa. tol. h. tol. •fT- h. Od a* 1693 15.614 16 377 12 0 15.091 28 0 1604 33.385 1 0 33.385 1 0 1605 30.065 0") 41.420 28 72.386 7 1606 120.840 7 0 120.840 7 0 1607 114.661 26 H 114.661 26 H 1608 10.148 18 06.067 7 6.160 24 0 121.376 10 0 1600 340 573 10 25.105 23 110.231 27 144.911 1700 604 20 18.862 2 00.270 2 100.635 24 1701 743 8 43.060 40.510 5 85.222 13 1702 12.325 10 28.561 26 4.246 16 45.133 22 1703 226 032 41.758 8 4.373 2 47.063 10 1704 504 4.616 3 02.216 2 9 96.832 5 0 *) F. Friedensfaurg: Scfalesiens neuere Manageschichte str. 101. a 105. Ve Vratislavi 1899. **) „Kreutser-Landraume" Jen t. r. Via obras 992. na tah. C. 539 «* Mincmistři českých mincoven a jich znamení za Leopolda I. (1657-1705). Mincovna v Praze: Tab. Li. značka 57. Kotva v kruhu: Krifitof Margalík 1657—1668. Značka (I): Antonín svob pán z Janinall a Jangangu 1669*,"—1687. Značka (M ■ V): Matyáš Vaist 1687^—1694 f v září. Značka (P - M) t. j. Pražská mince: Mincmisť úřad neobsazen 1694. Značka (G E): Řehoř Egerer z Windhoffa 1694—1705 (f v Praze 1710|). Mincovna v Kutné Hoře: Tab. LT. značka 58. Ruka se sekerou v kruhu: Úředník mince Řehoř Leopold Hackl i Hackenfelsu 1657—1677. n LI. „ 63. Skrížená kladívka mezi písmeny C—K v ozdobném štítku neb v závorkách: Úředník mince Krištof Jakub Krafae (též Krafa) 1678-1702; r. 1681 ustanoven horním správcem v Kutné Hoře. „ LI. „ 64. a 65. Skrížená kladívka nad horami a vedle nich písmena B a W buď v rozvilinách neb volně: Úředník mince a horní hofmistr Jan Bernard Wohnsidler 1702^—1705. Mincovna v Jáchymově: Tab. LT. značka 61. Korunka v obrubě: Jan Jakub Kittner z Perchheimbu 1657-1668. Značka @ t. j. přesýpací hodiny v kruhu: Pavel Václav Seling 1668—1670. Jan Jakub Macasius, správce mincovny, 1670—? Po roce 1670 o mincovně v Jáchymově zpráv není, poněvadž starý archiv mincovní shořel r. 1874 skoro úplně. Mincovna v Brně: Snad ještě za času císaře Ferdinanda III. byl vardajnem v Brně Zikmund Hammerschmidt, později zaměstnaný při mincovně ve Vídni do r. 1693. Zkoušecí mince (vardajni) a řezači želez při českých mincovnách za vlády Leopolda I. Zkouaeéi mince v Praxe: Hanufi Karel Welcher 1651— ?, Jindřich Brcttkam 1670-1674, Vít Flausz 1676, Krištof Krah od 16765°—1677, Jan Jindřich Glagemao, též řesaě želez, 1680-1696, Jan Bern. Wohnsidler 1698*»—1702/0, Ig. Ant. Putz od října 1702—1705. 540 Ďeiaôi ielet pro Pratakou mincovou Tobias Schielle 1670 —1671, Ondřej Ignác Rabenstein 1685 a 1691-1693, Jan Jindřich Glageraan 1671—1696, Jan JiH Ritter 1693-1705 a Bened. Rud. Hoffmann 1701—1705. Zkoušecí min o o v Kutno Hoře: Adam Enderle z Burgstadtu 1657—1672 (od r. 1663 byl též hutmistrem), Jan Karel Enderle 1677 a 1678, Ignác Antonín Putz 1681—1683, Ondřej Ignác Rabenstein 1684-1699, Jan Bern. Wohnsidler 1700-1701. Uteiaoi želez pro Kutnohorskou mincovnu: Tobiáš Schielle z Prahy 1670 až 1672, Jan Jindřich Glageman z Prahy 1677-1683 (měl na pečeti znak s kotvou), Ondřej Ignác Rabenstein 1684—1703 (f 1713). Zkouíeoi mince v Jáchymovo: Zikmund Schweitzer 1657—1666, Jan VVohnBidler 1666—1670. ňesao těles pro mincovnu Jáchymovskou: Jiří Teuch 1657—1663 Úřednictvo a dělnictvo slezských mincoven cis. 2a Leopolda I. (1657—1705).*) Mincovna ve Vratislavi: Značka G—R nebo labuť: Jiří Reichard, mincmistr a již od r. 1637 nájemce mince, 1657—1664. Značka G—H nebo GH (znak dvojitá lilie): Jiří Ondřej Húbner, vardajn, 1657—1664 (současně též v Břehu). Frant. svob. pán Lisola, rada dvorské komory ve Vídni, nájemce mince, 1664. Značka S—H neb 8—-HS nebo SHS: Šalamoun Hammerschmidt, vardajn, 1664—1693; manželkou jeho byla Alžběta Kirschenhofrova z Opolí. Značka M * M.W: Martin Maximilian Wackerle neb Wackherle (od r. 1696 „von"), vardajn v Opolí od r. 1685—1695, od ŕ. 1696—1701 mincmistr zde i v Opolí, od r. 1697 zemský prubéř a cis. rada, 1704 rada komory Bleznké.**) Khrenfried Neugebauer, kontrolor mince, f 1677. Značka (F-N)neb F—N: Jan Frant. Nowack (Novák), šmitmistr před r. 1699, vardajn od r. 1704—1705, napotom mincmistr. Baltazar Klogner, kontrolor, 1674. *) Prozkoumáním mincovních archivu ajistíl jsem a nejnověji F. Friedenebnrg, fe některé osoby při mincovnách slezských zaměstnané zastávaly jiný úřad a působily casteoné í v jiném období, nel ae ai dosnd aa to melo. Sestavil jsem proto tento seznam na základě jebo nových v/zkumu a svých vlastních prací archivních ve Vratislavi, ve Zhořelci a v Berlíne, doufaje, ie ni Čtenář některé* nepatrné sem Um odchylky v předcházejících statích při seznamu vybitých minci, jakol i při popisu slezských mincí Leopolda I. dle těchto ůdajfi laskavě sám opraví. **) Znak via v Blažkové spisu „Aosgestorbener schlesischor AdeP díl II. 140, a Friedenabnrg: Codex diplomaticas Sileaiae XIX. 1899, str. 836—S57, pak 63, 101 a náaL 541 Kristián Gottfried Wiesner, kontrolor, (pH komoře od r. lC6C), 1697—1712. Alex."Leop. Bcnnronnn, důchodní a inspektor miuce 1662, r. 1669 Šlechticem. Vavřinec Btebers, řezák želez, 1657. Značka GFH: Jiří Frant. HofFmann, řezák želez, 1661—1705. Martin Brunner, řezák želez, 1677 — 1680. Jiří Fritsch, pokladník, 1672—1705. Matouš Giess (Güsse), šmitmistr, 1678—1681 (matrika). Martin Barthel, těhnř, 1656. Hanuš Rausch, pregéř, 1661 — 1681. Jan Henkelmann, tavič, 1665—1681. Michal Zechelmeister, střihač plátů (Stückelmeister), 1670. Martin Keller, rainefř, 1664. Michal Kleiner, tavič od r. 1704. Ondřej Karwath, dělník, 1655—1657. Jiří Klautznic, dělník, 1683. Mincovna v Kladsku: Značka GW v štítku: Jiří Werner, mincmistr, 1657—1660. Mincovna v Nise: Leonard Pavel Haller, vardajn, 1677—1701. Vilém Helweg, mincovní zámečník, 1677, pak dílo vedoucí. Mincovna v Břehu: Značka E R: Lehnice — Břeh kolem 1676. Znak srdce a kříž z růží: Kristián Pfahler, mincmistr, řídil mincovnu 1651 — f 1665Ü- Eliáš Weiss, vardajn, 1657—1662. Michal Krakov z Gdanská, strojník, 1657—1705; též syn Jan Fridrich, mincovní zámečník. Ondřej Bunzke ze Střelína, písař mincovní, 1662—1665. Adolf Václav Schubert, kontrolor, 1670. Značka C—B neb (C- B): Krištof Brettschneider ínnr. f 1637 v Královci), od r. 1662V řezák želez v Břehu, f v únoru 1714. Samuel Koller, zlatník a řezák želez, 1674—1675. Bartoloměj Scheunflegel, gegensohreiber a kolkář (Siegelwärter), 1669. David Ebinger, mincovní pokladník, 1674—1687. Jan Gwordegen, písař mince, 1673. Martin Keller, střihač plátů (Stückelmeister), 1665 -1704. Hanuš Retzel, tavič, 1670. Jan Neidhart z Norimberka, řezák želez pro vévodu Würtembersko-Olešnického, 1672—1705 též pro cís. mincovnu. 542 Minccvna v Opoll: Jut. Ferd. z Jarošfna, kom. rada v Prešpurku, nájemce miuoovuy, 1658. David Ehinger, vardajn, 1660-1673. Značka (FI-K): Frant. Ignác KirBchenhofer, vardajn, 1673? — 11685|;. Značka C—B neb (C B): Krištof Brettacbneider, vardajn, 1677. Značka M • M AV Martin Maximilian Wackherle, vardajn, od r. 1685—1605. Značka (F ■ N) neb F—N: Jan Frant. Nowack (Novák), šmitmistr ve Vratislavi, vardajn v Opolí 1C99-1-*—1704, pak vc Vratislavi vardajnem a posléze mincmistrem. Znak pfll orla a Bkřížené háky: Valentin Weintritt, pokladník, 1669 — f 1692^. Martin Keller, strihač plátu (Stückelmeister), 1665—1704. Petr Entzesberger, mincovní zámečník, 1669— 1686. Zuak snop a muž v děleném štítu: Krištof Gerstmann, pokladník, 1692*^—1704. Michael Kleiner, tavič, 1666—1704. Ondřej Karwath, dělník, 1667—1704. Mincovna v Olesnici: Jan Kristián Schultz, inspektor mince, 1676. Znak lev a tři lilie: Jakub Mahieu, inspektor mince, 1699—1705. Krištof Leop. Melchert, pokladník, 1662—1671. Adam Mann, pokladník a správce mince, 1656—1668. Matouš Ehrenberg z Rakous, pokladník mince, 1696—1713. Michal Finger, tiskař mince, 1676 — 1678. Jiří Getze, tiskař mince, 1676. Valentin Krones, tiskař mince, 1676—1677. Adam Funckler, tavič, 1676—1677. David Gubitz, těhař, 1678. Martin Stase, střihač, 1676. JiM Kirchner, střihač plátu (Stückelmeister), 1676—1679. Kristián Klose, rozpalovač, 1676. Julius Knebel, dělník, 1678. Kilian Klopsch, dělník, 1704. Jan Justus Tolle, vardajn, 1693 a násl. Jáchym Mecklenburg, pokladník, 1671 a násl., pak v Bernštatě 1684. Fr. K. Uhle, vardajn, 1678—1680. Křišťau z Lohe, vardajn, 1694—1705. Samuel Seyfried, dělník, 1678. Jiří Röhl, těhař, 1678. Ondřej Tak, dělník, 1678. Lukáš Laurentius, dodavatel stříbra, 1694—1699. Značka T: 1698 ? Znak srdce a kříž ze tří rfiží: Samuel Pfahler, syn Kristiána, r. 1647 ve Vratislavi, mincmistr 1674—1679. Ondřej Türbitz, dělník, 1704. 543 Kristián Pfandtke, mi miř, 1705. Bohumír Filip, dělník, 1698—1700. Eliáš Suckcrt, mincovní dělník, 1704. Krištof Unverricht, střihač, 1676—1678. Kristián Werner, atřihaě plátů (Stückelmeister), 1609—1700. Vavřinec Zepke, dělník, 1704 -1706. Seznam vyobrazených mincí Leopolda I. (1657—1705). Z mincovny v Pruže = P.t v Kutné Hole = - K. H., v Jáchymova = I, ve Vratislavi — V., v Opolí —: Op., ve Břehu = Br, v Kladsku — K., mincmistr — m., úředník mince = úř. m. Mine» korunovační, pamětní a běžná z mincoven českých. Tab LXXIX. obr. 736. Půltolar korunovační z r. 1656. P. „ „ „ 737. Velký korunovační peníz z r. 1656. P. „ „ ., 738. Střední korunovační peníz z r. 1656. P. „ „ „ 739. Malý korunovační peníz z r. 1656. P. „ „ n 740. Pamětní medaille od Kristiána Werroutha, řezače želez v Golhě. Značka C • W • „ „ „ 741. Půltolar či zlatník z r. 1695. P. m. Řehoř Egerer z Windhoffa. . 742. Půltolar či zlatník z r. 1702. P. m. Řehoř Egerer z Windhoffa. „ 743. Půltolar či zlatník z r. 1703. P. nt. Éehoř Egerer z Windhoffa. n 744. Groš z r. 1659. P. m. Krištof Margalík. „ 745. Tolar z r. 1696. P. m. Řehoř Egerer z Windhoffa. „ „ 746. Groš z r. 1676. P. m. Ant. svob. pán Jaoinalli. „ 747. Groš z r. 1693. P. m. Matyáš Vaiat. „ 748. Tolar z r. 1702. P. m. Řehoř Egerer z Windhoffa. „ 749. Groš z r. 1693. P. m. Matyáš Vaist. n 750. Groš z r. 1693. P. m. Matyáš Vaiat. „ 751. Tolar z r. 1705. P. m. Řehoř Egerer z Windhoffa. „ „ 752. Groš z r. 1694. P. za mincmist. interregna. LXXXL „ 753. Groš z r. 1695. P. m. Řehoř Egerer z Windhoffa. „ 754. Tolar z r. 1671. K. H. úř. m. Řehoř Leopold Hackl z Hackenfelsu. „ 755. Groš z r. 1695. P. m. Řehoř Egerer z Windhoffa. „ 756. Groš z r. 1695. P. m. Řehoř Egerer z Windhoffa. „ 757. Tolar z r. 1695. K. H. Úř. m. Krištof Jakub Krabe. „ 758. Groš z r. 1696. P. m. Řehoř Egerer z Windhoffa. Tab. LXXX. Tah 544 . 759. Grog z r. 1696. P. m. Řehoř Egerer z Windhoffa, 700. Pältolar či zlatník z r. 1695. K. H. Úř. ID. KriStof Jakub Krabe. 761. GroS z r. 1697. P. m. Řehoř Egerer z WindhofTa. 702. Groš z r. 1698. P. m. Řehoř Egerer z Windhoffa. 763. PŮltolar ČÍ zlatník z r. 1671. K. H. Úř. m. Řehoř Leopold Hackl z Hackenfelau. 764. Groě z r. 1698. P. m. Řehoř Egerer z Windhoffa. 765. GroS z r. 1700. P. m Řehoř Egerer z Windhoffa. 766. Tolar z r. 1659. J. m. Jan Jakub Kittncr z Perch-heimbu. 767. Gros z r. 1701. P. m. Řehoř Egerer z Windhoffa. 768. Groä z r. 1703. P. m. Řehoř Egerer z Windhoffa. 769. Půltolai či zlatník z r. 1659. J. m. Jan Jakub Kittner z Percbheiiabu. 770. Groš z r. 1704. P. m. Řehoř Egerer z Windhoffa. 771. Půlzlatník či čtvrttolar z r. 1693. P. m. Matyáš Vaist. 772. Půlzlatník či čtvrttolar z r. 1693. P. m. Matyáš Vaist. 773. Půlzlatník či čtvrttolar z r. 1695. P. m. Řehoř Egerer z Windhoffa. 774. Půlzlatník či čtvrttolar z r. 1663. J. m. Jan Jakub Kittner z Perchheimbu. 775. Patnáetnfk z r. 1664. P. m. Krištof Margnlfk. 776. Patnáetnfk z r. 1674. P. m. Ant. avob. pán Janínalli. 777. Patnáetnfk z r. 1693. P. m. Matyáš Vaist. 778. Patnáetnfk z r. 1694. P. m. Matyáš Vaist. 779. Patnáetnfk z r. 1694. P. za mincmist. interregna. 780. Patnáetnfk z r. 1694. P. m. Řehoř Egerer z Windhoffa. 781. Patnáotník z r. 1696. P. m. Řehoř Egerer z Windhoffa. 782. Patnáetnfk z r. 1694. K. H. Úř. m. Krištof Jakub Krabe. 783. Patnáetnfk z r. 1695. K. H. úř. m. Krištof Jakub Krahe. 784. Patnáetnfk z r. 1663. J. m. Jan Jaknb Kittner z Perchheimbu. 785. Šesták z r. 1665. P. m. Krištof Margalík. 786. Šesták z r. 1681. P. m. Ant. svob. pán Janínalli. 787. Šesták z r. 1684. P. m. Ant. svob. pán Janínalli. 788. Šesták z r. 1687. P. m. Ant. svob. pán Janínalli. 789. Šesták z r. 1689. P. m. Matyáš Vaist, 790. Šesták z r. 1691. P. m. Matyáš Vaist, 791. Groš z r. 1705. P. m. Řehoř Egerer z Windhoffa. 792. Pfiltolar či zlatník z r. 1693. P. m. Matyáš Vaist. 545 obr. 793. Gro* z r. 1665. K. H. úŕ. m. Řehoř Leopold Uaekl z Hackenfelsu. „ 794. GroS z r. 1678. K. H. úŕ. m. Krištof Jakub Krabe. „ 795. Groš e r. 1679. K. H. Ú ŕ. m. Krištof Jakub Krabe, n 796. Groš e r. 1688. K. H. Úŕ. m. Krištof Jakub Krabe. „ 797. Groš e r. 1692. K. H. Úŕ. m. Krištof Jakub Krabe. h 798. Groš z r. 1693. K. H. úŕ. m. Krištof Jtkub Krahe. „ 799. Groš e r. 1695. K. H. Úŕ. m. Krištof Jakub Krahe. „ 800. Groš e r. 1696. K. H. Úŕ. m. Krištof Jakub Krahe. . 801. Groš e r. 1698. K. H. Úŕ. m. Krištof Jakub Krahe. „ 802. Groš e r. 1700. K. H. úř. m. Krištof Jakub Krahe. „ 803. Groš z r. 1705. K. H. Úŕ. m. Jan Bernard Wobnsidler. „ 804. Krejcar zeměký z r. 1695. P. m. Řehoř Egerer z Windhoffa. „ 805. Krejcar z r. 1701. P. m. Řehoř Egerer e Windhoffa. „ 806. Krejcar z r. 1705. P. m. Řehoř Egerer e Windhoffa. „ 807. Groš e r. 1659. J. m. Jan Jakub Kittner e Perch-beimbu. „ 808. Groš e r. 1660. J. m. Jan Jakub Kittner z Perch-heimbu. „ 809. Groš e r. 1668. J. m. Pavel Václav Seling. „ 810. Groš e r. 1668. J. m. Pavel Václav Seling. „ 811. Dukát e r. 1659. P. m. Krištof Margalf k. n 812. Krejcar e r. 1660. K. H. Úŕ. m. Řehoř Leopold Hackl e HackenfeUu. „ 613. Krejcar z r. 1681. K. H. úŕ. m. Krištof Jakub Krahe. „ 814. Krejcar zemský z r. 1695. K. H. Úŕ. m. Krištof Jakub Krahe. „ 815. Krejcar z r. 1700. K. H. úŕ. m. Krištof Jakub Krabe. „ 616. Krejcar z r. 1701. K. H. úŕ. m. Krištof Jakub Krahe. „ 817. Krejcar e r. 1702. K. H. za mincmiat. interregna. „ 818. Pôlkrejear e r. 1662. P. m. Krištof Margalík. „ 619. Pftlkrejcar e r. 1665. P. m. Krištof Margalík. „ 820. Krejcar e r. 1703. K. H. Úŕ. m. Jan Bernard Wobnsidler. „ 821. Krejcar z r. 1660. J. m. Jan Jakub Kittner z Perch-heimbu. „ 822. Pôlkrejear zvaný též haléř z r. 1701. P. m. Řehoř Egerer z Windhoffa. „ 823. Pôlkrejear (haléř) e r. 1667. K. H. úř. m. Řehoř Leopold Hackl z Hackenfeleu. „ 824. Pôlkrejear (haléř) z r. 1674. K. H. úŕ. m. Řehoř Leopold Hackl e Hackenfelsu. 546 »1 Tab. LXXXVJľ. »» n » n n n n • n n Tab. B v, Tab. LXXXVI. obr. 825. „ 826. „ 827. B 828. „ 829. „ 830. „ 831. „ 832. „ 833. „ 834. „ 835. „ 836. n 837. „ 838. „ 839. é 840. „ 841. „ 842. „ 843. „ 844. „ 845. „ 846. „ 847. „ 848. n 849. „ 850. , 851. „ 852. „ 853. ti 854. - 855. m 856. LXXXV1II. •r n n j) Půlkrejcar (haléř) z r. 1686. K. H. úŕ. m. Krištof Jakub Krahe. Pôlkrejcar (haléř) z r. 1691 K. H. úŕ. m. Krštof Jakub Krahe. PAlkrejcar (haléř) z r. 1702. K. H. Úŕ. m. Jan Bernard Wohnsidler. Trojní k či grešle z r. 1688. K. H. bez znam. míne. Trojnfk ěi grešle ve zlatě z r. 1690. K. H. bez zn. m. Trojník Či grešle z r. 1693. K. H. Be znaókou M—B*) Trojník či grešle z r. 1693. K. H. se značkou M—B*) Trojník či grešle z r. 1694. K. H. se značkou M—B*) Trojník či grešle z r. 1694. K. H. bez znam. minc-Trojník či grešle z r. 1694. K. H. ae značkou M—B*) Trojník či grešle z r. 1695. K. H. se značkou M—B*) Trojník Či grešle z r. 1695. K. H. ae značkou M—B*) Trojník či grešle z r. 1695. K. H. se značkou M—B*) Trojník či grešle z r. 1696. K. H. bez znam. minc. Trojník či grešle z r. 1704. K. H. bez znam. minc. Dukát z r. 1676. P. m. Ant. 8 v ob pán Janinalli. Deeítidukát z r. 1661. P. m. Krištof Margalík. Dukát z r. 1684. P. m. Ant. Bvob. pán Janinalli. Dukát z r. 1692. P. m. Matyáš Vaiet. Deaftidukát z r. 1675. P. m. Aut. svob. pán Janinalli. Dukát z r. 1693. P. m. Matyáš Vaist. Pětidukát z r. 1659. P. m. Krištof Margalík. Pětidukát z r. 1676. P. m. Aut. svob. pán Janinalli. Pětidukát z r. 1689. P. m. Matyáš Vaist. Dvoudukát z r. 1662. P. m. Krištof Margalík. Dvoudukát z r. 1660. K. H. Úŕ. m. Řehoř Leopold Hackl z Haokenfelsu. Pôldukát z r. 1690. K. H. úŕ. m. Krištof Jakub Krahe. Dukát z r. 1704. P. m. Řehoř Egerer z Windhoffa. Čtvrtdukát z r. 1694. P. za mincmist. interregna. Čtvrtdukát z r. 1702. P. m. Řehoř Egerer z Windhoffa. Čtvrtdukát % r. 1690. K. H. Úŕ. m. Krištof Jakub Krahe. Groš početní komory české z r. 1662. P. m, Krištof Margalík. *) Trojníkv 4i grešle ae snackou M—B klade F. Friedenaburg do mincovny v Brehu (Moneta Bregenaia), jiní aase ctou Honeta Bohemiae. 547 Mince béf né i mincoven slezských. Tab. LXXXIX. obr. 857. Groš z r. 1659. V. vardajn Jiří Ondřej Hubnér. „ 858. Tolar z r. 1660. V. vardajn Jiří Ondřej Hubner. „ 859. GroS z r. 1659. V. vardajn Jiří Ondřej Hubner. „ 860. Groš z r. 1660. V. vardajn Jiří Ondřej Hubner. 861. Dvoutolar z r. 1662. V. vardajn Jiří Ondřej Hubner. „ 862. Groš z r. 1661. V. vardajn Jiří Ondřej Hubner. „ 863. Groš z r. 1661. V. vardajn Jiří Ondřej Hubner. „ „ 861 Tolar z r. 1664. V. bei znamení mine. I „ „ 865. Groš z r. 1663. V. vardajn Jiří Ondřej Hubner. Tab. XC. n 866. Groš z r. 1665. V. vardajn Šalamoun Hammerschmidt. „ 867. Tolar z r. 1665. V. vardajn Šalamoun Hammerschmidt. „ „ „ 868. Groš z r. 1667. V. vardajn Šalamoun Hammerschmidt. „ 869. Groš z r. 1667. V. vardajn Šalamoun Hammerschmidt. 870. Tolar z r. 1674. V. vardajn Šalamoun Hammerschmidt ^ „ 871. Groš z r. 1668. V. vardajn Šalamoun Hammerschmidt „ 872. Groš z r. 1669. V. vardajn Šalamoun Hammerschmidt. „ 873. Tolar z r. 1679. V. vardajn Šalamoun Hammerschmidt a řezač kolků Jiří Frant. Hoffmann. „ 874. Groš z r. 1669. V. vardajn Šalamoun Hammerschmidt. Tab. XCÍ. „ 875. Groš z r. 1670. V. vardajn Šalamoun Hammerschmidt. i „ 876. Tolar z r. 1686. V. vardajn Šalamoun Hammerschmidt. n m „ 877. Groš z r. 1670. V. vardajn Šalamoun Hammerschnjidt. „ 878. Groš z r. 1695. Op. vardajn Martin Max. Wackherle. „ 879. Tolar z r. 1695. Op. vardajn Martin Max. Wackherle. „ 880. Groš z r. 1695. Op. vardajn Martin Max. Wackherle. n „ 881. Groš z r. 1695. Op. vardajn Martin Max. Wackherle. „ 882. Tolar z r. 1699. V. m. Martin Max. z Wackherle. . 883. Groš z r. 1698. V. m. Martin Max. z Wackherle. ° „ „ 884. Krejcar z r. 1659. K. m. Jiří Werner. f, „ 885. Krejcar z r. 1659. V. vardajn Jiří Ondřej Hubner. I „ 886. Krejcar z r. 1661. V. vardajn Jiří Ondřej Hubner. Tab. XCII. „ 887. Groš z r. 1698. V. m. Martin Max. z Wackherle. „ 888. Tolar z r. 1695. Bř. řezač kolků Krištof Brettschneider. „ 889. Groš z r. 1696. Bř. řezač kolků Krištof Brettschneider. „ 890- Groš z r. 1696. Bř. řezač kolků Krištof Brettschneider. é „ 891. Tolar z r. 1702. Op. vardajn Jan Frant. Nowack. " „ 892! Groš z r. 1696. Bř. řezač kolků Krištof Brett- Bchneider. „ 893. Groš z r. 1696. Bř. řezač kolků Krištof Brelt-schneider. „ 894. Tolar z r. 1704. V. vardajn Jan Frant. Nowack. 548 obr. 805. Groš z r. 1696. Bf. řezač kolků KriStof Brettachneider. n 896. Groš z r. 1696. Bf. řezač kolků Kriětoť Brett-Bchneider. „ 897. Tolar z r. 1705. V. vardajn Jan Fraot. Nowack. n 898. Groš z r. 1696. Bř. řezač kolků Krištof Bretf Bcbneider. , 899. Půltolar křížený bez letočtu. V. „ 900. Půltolar z r. 1664. V. vardajn Jiří Ondřej Hubner. h 901. Půltolar z r. 1665. V. vardajn Šalamoun Hammer-schmidt. „ 902. Gros z r. 1696. Bř. řezač kolků Krištof Brett-schneider. „ 903. GroS z r. 1696. Bř. řezač kolků Krištof Brett-ecbneider. „ 904. Groi z r. 1696. Bř. řezač kolků Krištof Bictt-eebneider. • 905. Krejcar z r. 1671. V. vardajn Šalamoun Hammer-schmidt. „ 906. Krejcar z r. 1672. V. vardajn Šalamoun Hammer-scbmidt. „ 907. Krejcar z r. 1698. V. m. Martin Max. z Wackberle. „ 908. Krejcar z r. 1698. V. m. Martin Max. z Wackberle. „ 909. Groš z r. 1698. Bř. řezač kolků Krištof Brettachneider. „ 910. Půltolar z r. 1695. Bř. řezač kolků Krištof Brett-schneider. „ 911. Groš z r. 1698. Bř. řezač kolků Krištof Brettscbneider. „ 912. Čtvrttolar z r. 1666. V. vardajn Šalamoun Hammer-echmidt. „ 913. Půltolar z r. 1705. P. vardajn Jan Frant. Nowack. m 914. Patnáctnfk z r. 1659. V. vardajn Jiří Ondřej Hubner. „ 915. Patnáctnfk z r. 1659. V. vardajn Jiří Ondřej Hubner. „ 916. Patnáctník z r. 1660. V. vardajn Jiří Ondřej Hubner. „ 917. Groš z r. .1698. Bř. řezač kolků Krištof Brettachneider. „ 918. Grog z r. 1698. Bř. řezač kolků Krištof Brettachneider. „ 919. Groš z r. 1700. Bř. řezač kolků Krištof Brettachneider. „ 920. Patnáotník z r. 1660. V. vardajn Jiří Ondřej Hubner. „ 921. Patnáctník z r. 1661. V. vardajn Jiří Ondřej Hubner. „ 922. Patnáctnfk z r. 1662. V.Vardajn Jiří Ondřej Hubner. „ 923. Patnáctník z r. 1662. V. vardajn Jiří Ondřej Hubner. „ 924. Patnáctník z r. 1662. V. vardajn Jiří Ondřej Hubner. „ 925. Patnáctník z r. 1662. V. vardajn Jiří Ondřej Hubner. „ 926. Patnáctník z r. 1662. V. vardajn Jiří Ondřej Hubner. 549 Tab. XCV. Tab. XCVI. Tab. XCVII. n n n ff i» m n ■ Tab. XCVIH. It » n m obr. 027. Patnáctoík z r. 1G62. V. vardajn Jiří Oadřej Hübner. „ 028. Patnáctník z r. 1664. V. vardajn Šalamoun Hammer-schmidt. „ 020. Patnáctník z r. 1664. V. vardajn Šala moun Hammer* acbmidt. „ 030. Patnáctoík z r. 1604. Op. vardajn Martin Max. Wack-herle. „ 931. Patnáctoík' z r. 1694. Op. vardajn Martin Max. Wack-berle. ft 932. Patnáctník z r. 1694. Op. vardajn Martin Max. Wack-berle. „ 933. Patnáctoík z r. 1696. V. m. Martin Max. z Wackherle. „ 934. Patnáctník z r. 1677. Bř. řezač kolků Kriětof Brett-Schneider. „ 935. Patnáctoík z r. 1694. Bř. řezač kolků Kriětof Brett-schneider. „ 936. Patnáctník z r. 1665. ae značkou F B • L » 937. Šeaták z r. 1665. V. vardajn Šalamoun Hammerschmidt. „ 938. Šesták z r. 1672. V. vardajn Šalamouo Hammerschmidt. 939. Šetták z r. 1672. V. vardajo Šalamouo Hammerschmidt. 940. Šesták z r. 1673. V. vardajn Šalamoun Hammerschmidt. 941. Šesták z r. 1673. V. vardajn Šalamouo Hammerschmidt, 942. Šesták z r. 1673. V. vardajn Šalamoun Hammerschmidt. 943. Šesták z r. 1673. V. vardajn Šalamoun Hammerschmidt. 944. Šeaták zr. 1674. V. vardajn Šalamoun Hammerschmidt. 945. Šeaták z r. 1674. V. vardajo Šalamoun Hammer acbmidt. 946. Šesták z r. 1675. V. vardajo Šalamoun Hammersohmidt. 947. Šeaták z r. 1675. V. vardajo Šalamouo Hammerschmidt. 948 Šesták z r. 1676. V. vardajn Šalamouo Hammer*ch midt. 949. Šesták z r. 1676. V. vardajn Šalamouo Hammersohmidt. 950. Šesták z r. 1678. V. vardajn Šalamoun Hammerschmidt. 951. Šesták z r. 1682. V. vardajo Šalamoun Hammerschmidt. 952. Šesták z r. 1684. V. vardajn Šalamouo Hammerschmidt. 953. Šesták z r. 1684. V. vardajn Šalamouo Hammerschmidt. 954. Šesták z r. 1685. V. vardajo Šalamouo Hammerschmidt. 955. .Šesták z r. 1689. V. vardajn Šalamouo Hammerschmidt. 956. Šesták z r. 1677. Bř. řezač kolků Kriětof Brettschneider. 957. Šesták z r. 1682. Op. vardajo Fraot. Ignác Kirscbeo-hofer. 958. Šesták z r. 1683. Op. vardajn Fraot. Ignác Kirschen-hofer. 959. Šesták z r. 1683. Op. vardajn Fraot. Igoae Kirschen-hofer. (Jiný* kolek má oa kooci rubního opisu jeo SI •) > •i f" 550 obr. 960. Šestrfk z r. 1665. se značkou F - B L „ 96 L Šesták z r. 1665. se značkou F - B - L * 962. Groš z r. 1700. Bř. řezač kolku Krištof Brettachneidcr. „ 963. GroS z r. 1701. Bř. řezač kolků Krištof BrettscLneider. „ 964. Groš z r. 1705. Bř. řezač kolků Krištof Brettschneider. „ 965. Groš z r. 1701. Op. vardajn Jan Frant. Nowack. „ 966. Groš z r. 1702. Op. vardaju Jan Frant. Nowack. „ 967. Groš z r. 1702. Op. vardajn Jan Frant. Nowack. „ 968. Groš z r. 1703. Op. vardajn Jan Frant. Nowack. „ 969. Groš z r. 1705. V. vardajn Jan Frant. Nowack. „ 970. Grofi z r. 1705. V. vardajn Jan Frant. Nowack. „ 971. Groš c r. 1705. V. vardajn Jan Frant. Nowack. „ 972. Krejcar z r. 1698. V. m. Martin Maz. z Wackherle. „ 973. Krejcar z r. 1697. Bř. řezač kolků Krištof Brettschneider. „ 974. Krejcar z r. 1637. Bř. řezač kolků Krištof Brett-Schneider. „ 975. Krejcar z r. 1699. Bř. řezač kolků Krištof Brettschneider „ 976. Groš z r. 1675. Op. vardajn Frant. Ignác Kirschenhof er. „ 977. Groš z r. 1665 se značkou F - B • L „ 978. Dukát z r. 1661. V. vardajn Jiří Ondřej Hübner. „ 979. Dukát z r. 1663. V. vardajn Jiří Ondřej Hübner. „ 980. Dukát zr. 1674. V. vardajn Šalamoun Hammersohmid t. „ 981. Krejcar z r. 1700. Bř. řezač kolků Krištof Brett-Schneider. „ 982. Krejcar z r. 1700. Bř. řezač kolků Krištof Brettschneider. „ 983. Krejcar z r. 1700. Bř. řezač kolků Krištof Brettschneider. „ 984. Krejcar z r. 1699. Op. vardajn Jan Frant. Nowack. „ 985. Krejcar z r. 1699. Op. vardajn Jan Frant. Nowack. „ _98S«JKrejcar z r. 1699. Op. vardajn Jan Frant. Nowack. „ 987. Krejcar z r. 1700. Op. vardajn Jan Frant. Nowack. „ 988. Krejcar z r. 1701. Op. vardajn Jan Frant. Nowaok. » 989. Krejcar z r. 1701. Op. vardajn Jan Frant. Nowack. „ 990. Krejcar z r. 1697 bez znamení mine. „ 991. Krejcar z r. 1698 bez znamení mine. „ 992. Slezáky zemský krejoar z r. 1695 Op. bez cnam. mine. „ 993. Trojník či grešle z r. 1668 bez znamení mine. „ 994. Trojník či grešle z r. 1668 bez znamení mine. „ 995. Trojník či grešle z r. 1669 bez znamení mine. „ 996. Trojník či grešle z r. 1671 bez znamení mine. 551 obr. 097. TroJDÍk öi grešle z r. 1672 bez znamení mino. i, 998. Troj nik či grešle z r. 1680 bez znamení mino. „ 999. Fůlkrejoar z r. 1674 bez znamení mine. * „ 1000. Fůlkrejoar z r. 1678 bez znamení mine. ,, 1001. Půlkrejoar z r. 1689 bez znamení mino. „ 1002. y, dukátu z r. 1683. V. vardajn Šalamoun Hammer-Bchmidt. „ 1003. Čtvrtdnkát z r. 1669. V. vardajn Šalamoun Hammer-aebmidt. „ 1004. Čtvrtdukát z r. 1691. V. vardajn. Šalamoun Hammer-sčhmidt. „ 1005. V« dukátu z r. 1676. V. "vardajn Šalamoun Hamracr-nohmidt. t, 1006. ye dukátu z r. 1690. V. vardajn Šalamoun Hammerschmidt. „ 1007. ylx dukátu ž r. 1690. V. vardajn Šalamoun Hammer Schmidt. „ 1008. y„ dukátu z r. 1698 bež znamení mine. „ 1009. Půldukát z r. 1664. V. vardajn Jiří Ondřej Hübner. „ 1010: Dukát z r. 1680. V. vardajn Šalamoun Hammerschmidt, „ 1011. Půldukát z r. 1670. V. vardajn Šalamoun Hammerschmidt. „ 1012. Dukát z r. 1690. V. vardajn Šalamoun Hammer-schmidt. „ 1013. 1/9 dukátu z r. 1693. bez znamení mine. „ 1014. Dukát z r. 1677. Bŕ. řezač kolků Krištof Brettschneider. „ 1015. Dvoudukíít z r. 1679. V. vardajn Šalamoun Hammer Schmidt. „ 1016. Dvoudukát z r. 1687. V. vardajn Šalamoun Hammer-Bchmidt. „ 1017. Dvoudukát z r. 1661. V. vardajn Jiří Ondřej Hübner. „ 1018. Početní peníz z r. 1686. (Mince tato zařáděna jest sice ve Vratislavském museu slezských starožitností mezi minoemi slezskými, ale dle skrížených kladívek na ní jsoucích lze pravděpodobněji pokládali ji za výrobek mincovny Kutnohorské.) Tohoto cenného dli*, jehoi autori json konservatoř* Kli-ment Čermák a musení kustos Bedřich Skrbek v Pardubickí a vydávi je F. Hoblik tamto, vyM aelit 11. M 0 K. Má 47 obraaft minci ■ doby panováni oiiaře FrentUkn Josefa I. Meai nimi je také pamětní medailí e na návštěvu panovníka ve Blesakn r. 1880. Na lloi mi hlavu cisárovu, na raba slusskou orlici a jenom nemecký nápis: Frana Josef I. Kaiser von Oeeterreioh — snr Krinnerung an die Anwesenheit 8. M. d. K^iiom in Sofaletien 1880. T textu jaou popisy minci s posledních dob panováni Márie Te-roaie es ke konci panováni oUaře Františka I. Zde je uvedeno také úřednictvo aleaské mincovny ve Vratislavi ma Marie Tereaie (1740- 1780). Novy eaiit tohoto dlla je opětným dukaaem veliké píle autoru i snahy nakladatelstva, aby podali veřejnosti dilo obsahově dokladné a úpravou co nejvzhledněji!. „Neodvislé Listy" v Ms. B4. roě. XV. ae dne 18. Serva* 1800 napsaly: Mince království Českého. Nákladem 9. Hoblik* vytel 11. aeStt poeorubodného dila „Mince kHUowirl C*«kého u panováni rodu Ha.b»bur*kého od roku 1698" společnou prael Kllmenta Čermáka, o. k. konservátora a předsedy musejního apolku „Včela Čáslavská", a Bedřicha Skrbka, ěeatného Alena a kustoda městského musea v Pardubicích. Secit ten přináil na 8 tabulích celkem 47 obraaft mincí Frantiika Josefa I. od r. 1848 a to mince biiné, medaille aásluiné a medaille pamětní na jubilea neroaenin, vlády a návštěv panovníkových v semien korány české. Text obsahuje popis minci Frantiika I. Lotrinského, Josefa II., Leopolda II. a Frantiika II., sesnam úřednictva mincoven a císařské patenty a dub tfoh. Připojeny jsou tél pHipévky k dejinám cen a platu v druhé polovici 18. století. Z popsaných minci avláitni asjimavost má mědéná greále Josefa II., jako poslední bétná mince ralená pro aemě koruny oeské se snaky téohto seml. Mesi patenty doslovně uvedenými je téi povestný patent Frantiika II. o spádu vídenských bankocetli a aavedeni vídeňské měny (sajnb), jehoi následky stihly hroaně viechno obyvatelstvo nail Nie. Doslovná uvedeny téi patenty, kterými sřisena byla privilegovaná rakouskánárodni banka. Dilo toto — v nasttíteratnře jediné — vycháxi jii 17 roků a bnde priHim sešitem ukončeno. CráŽime-li, ie nutné bylo třeba dlouholeté, usilovné práce, neůmorného bádáni, ba i hmotného nakladu dřivé nekli autoři přikrooitl mohli k vydáni 1. seiitu, uvitirae-li dále, la vydavatel nelitoval nákladu k ladná úpravě textu, svlečte pak obrazů minci, pak Esjisté oprávněno jest npřimne přáni a pevni naděje, ie vieohna éeská musea, četné obecni úřady a ikoly i viiohni naši numismatikové vynasnaii se, aby oenné dilo toto slakaJi, svláitě nyni, kdy jíl není ásdné pochyby, le doěká se Mastného dokoněenl. Krámská cena tohoto seiitu jeBt 6 K. jggjjjjj EtsKii. MialsiatŘai. k8qdžek Českých iiidusutitI) v pbize pořádá praflfldfli přátelské scbúzky kažHf pnral a tfttl čtvrtek v aisld o 8. hodině večer v „Obecním domě" u Prašné brány, mezzanin, síň čís. I. Hojná dcaat abératesB prsftakýeh I s venkova vidy vttena Účelem teehto veelrkt Jest štelovali numlsmstlltu vObao s freskou svlitM, poFidetl edbaniá prednášky e roepravy o tnlnoíoh, ofsdklidatl mine* k určováni k vOH porovnáni mtnoovnlho materiálu pro daltl bádáni, |akoá Ik výméné. V nejblif Uch schůzích projednávány budou stanovy pHItfhu •polku, k jehoi saloieut podnět hlavne se strany sběratelů —---n_I___ 1---I __jj____a .1 _ .H....I.I.Í muav x imuu vjuiiuui «wtdu vjwtk, mvy hici Cinnovl po celé vlasti naií byla oiganisovina, ■ téi přátelé feiké numunwtiky na venkově účastni byli výhod se sdruženi toho plynoucích. Potílilclný suacný n íivý lájem sběratelů opravňuj* k naději, ic vybudováním pevného atfediika tento sájcm jeitě vfce vtroste. Spolek pak bude moci s mnohem větilm idsrem pracovati ku rciHrenl České vědy numismatické a ve prospěch íejkých sběratele splet nei dosavadní malý soukromý kroDiek, jehol prostředky nestačí ku zlákáni vědeckých pomůcek a pod., které organisovaný spolek, nehledě k jiným výhodám, lehčeji svémn Členstvo opalliti bude moci. , Případné Informsee podají pinové: UREL CHAULU, PRAHA I., FtMlinlentr.17. Dr. VIKTOR 'PRAHA II.. i.k.ssil řtdlttliftl. Pp. odběratelům tohoto díla. Ku pfáni s mnoha stran projevenému odhodlal jsem se dáti pořídili na úplné dilo „Mince království Českého" známým odborníkem panem Alexandrem Bydiovakým vkusně trvanlivé celokožené desky W v imitaci staré vazby, které by odpovídaly vnitrné hodnotě této knihy. K vůli praktické potřebě jest celé dílo rozvrženo vetři díly, a sice: část textová ve dva díly a třetí díl budou tvořiti veškeré tabulky. Titulní listy k nim připojeny jsou k poslednímu (12.) sešitu. Cena těchto desek na každý dil obnásl 4 K, tudíž na celé dilo 12 K. Pánům odběratelům, kteří se dříve přihlásili, expeduji desky současné s 12. sešitem. ^-TJ, kteří teprve nyní objednají, musí vyčkali, ■žt se sejde nejméně 10 objednávek, poněvadž jednotlivé desky dělat? by se nevyplatilo. F. HOBLÍK, knihtiskárna a nakladatelství V PARDUBICÍCH. 33 KUKEL CflflORft HUlfflSMHT H ITUHOlmiílI Isa SOUDNÍ ZNALEC--r-rERDlHHMDOVB 1t 17. (VEDLE C. K. POLICEJNÍHO ŘEDITELSTVÍ) sklad starožitnosti pozornosti všech pp. sKratelí. Velký výbér starých penlzit ZYláští íesfcýclt ■» ZistaK u ftt n ikázkL -a* UpozornňnL kupuji vždy za nejvyiil ceny. OTTYKELBOKaifi OBCHOD S MINCEMI V MNICHOVĚ, Lenbachplatz 4, v budově banky pro obchod a průmysl. ♦ ♦ ♦ KOUPĚ I PRODEJ MINCÍ A MEDAILLÍ iHO PRUHU. :-: II H Koupě celých sbírek za hotové za nejvyiil ceny nebo převzetí jich do prodeje v cestě dražební za přiměřenou proviti. Ročně více velkých dražeb minci. Vydávání katalogů s připojen, cenami. Zásilky k výběru se pp. sběratelům vidy co nejochotněji vyřídí. NÁKLADEM MUSEJ. SPOLKU V PARDUBICÍCH VYŠLO: MINCE A MEDALLLE RODIN A OSOB PARDUBICKÝCH. 1 NAPSAL BEDŘICH SKRBEK. ' S 19 SVETLOTISKOVfMI OBRAZY MINCI NA 3 TABULKÁCH. :- CENA 1 K 50 HAL. ======= OBJEDNÁVKY VYŘIZUJE JEDNATEL MUSEJNÍHO SPOLKU s=P BEDŘICH SKRBEK V PARDUBICÍCH. s= T»kem a nAkladcm P. HublUa v Pardubicích. — 1913.