E5040 Složky ŽP a jejich kontaminace Pedosféra = půda – část 3 Jakub Hofman 1 Obsah - 3 Ochrana půd, půdní ekotoxikologie §Ochrana půd, důvody, různé úrovně – politická a legislativní, tematická strategie ochrany půd, ochrana půd v ČR, limitní hodnoty obsahů polutantů v půdě, legislativa omezení vstupů kontaminantů do půd, odpady, kaly, sediment, hnojiva, pesticidy, chemikálie §Představení půdní ekotoxikologie použití ekotoxikologických testů pro posuzování chemikálií a pesticidů (REACH, ECHA, EFSA …), matric vstupujících do půdy i pro posuzování kvality a stavu půd 2 Ochrana půd, důvody, různé úrovně – politická a legislativní, tematická strategie ochrany půd, ochrana půd v ČR 3 Kdo má zájem na ochraně půdy §NEJEN přírodovědci, zemědělci, lesníci, ochranáři, politici, aktivisté, environmentální manažeři, ALE v podstatě celá společnost §hlavní důvody: opřírodní bohatství, neobnovitelný přírodní zdroj ozdraví lidí a ekosystémů oekonomické důvody ozajištění bezpečných a kvalitních potravin dnes i v budoucnu ozachování čistoty povrchových a podzemních vod oukládání uhlíku, snižování emisí skleníkových plynů a přizpůsobování se změně klimatu opřínos k přirozené regulaci a zmírnění dopadů povodní a jiných přírodních katastrof ozachování biologické rozmanitosti a ochrana jejích složek oatd §Ochrana půdy je (a musí být) jedním z primárních cílů vyspělé trvale udržitelné společnosti https://www.soil-journal.net/2/111/2016/soil-2-111-2016-supplement.pdf Pilíře ochrany půdy §politika strategie, deklarace, charty ... národní, mezinárodní §legislativa rámcová – ochrana půdy nebo určité půdy /ZPF/, konkrétní – limity, regulace procesů/dějů, hospodaření ... §ekonomické nástroje dotace, poplatky, pokuty, daně §praktická opatření chránící půdu před erozí, zábory, kontaminací; postupy hospodaření ... §výzkum a vývoj monitoring, poznání dějů, vývoj nástrojů (vč. těch legislativních), jak na to ... §osvěta vzdělávání, výchova, informace 5 Problémy při ochraně půd §obecný problém: soukromé vlastnictví půd – někdy malý jejich zájem o ochranu půd (vlastník ničí vlastní majetek, ale náklady a dopady nese celá společnost a další konsekvence), podobně pronájem půdy (nájemce ničí půdu, která není jeho, - snaha rychlého zisku) §vytvoření jednotné politiky a legislativy je složité vzhledem k rozmanitosti regionů, klimatu, způsobu hospodaření s půdou a legislativě jednotlivých států §v rámci jednotlivých států rozdělení kompetencí do různých rezortů §přetrvává převládající pohled na půdu pouze jako výrobní prostředek, častý je také pohled na půdu jako nevyčerpatelný zdroj (nutná osvěta) §ochrana půdy zemědělské a lesní - chybí legislativa pro jinou půdu (důvod) §dořešení právní odpovědnosti původců degradace §... § 6 Ochrana půdy – dynamické téma §koncepce není nijak uzavřena ani celosvětově, ani v rámci EU, ani v rámci žádné země – vyvíjí se – vznikají nové politiky, koncepce a systémy ochrany půdy §v konkrétní legislativě dochází k rozšiřování limitních hodnot, zapojení poznatků o biodostupnosti kontaminantů, hodnocení rizika, využití biotestů a vývoj nových, využití biomonitoringu a bioindikace §velkou roli v rozvoji ochrany půdy mají vědy zabývající se půdou, půdní biotou, kontaminací půd, neboť mohou generovat nástroje a přístupy pro účinnou ochranu půd §v posledních letech mnoho aktivit výzkumných skupin a mnoho projektů, které se zabývají monitoringem, inventarizací a shromažďováním dat o půdě, provozují informační systémy o půdě či zkoumají a vyvíjí metodiku hodnocení rizik kontaminovaných půd § Mezinárodní politika ochrany půd §v mezinárodní politice a úmluvách se na půdu se často zapomíná, ale část úmluv a strategií se kvality půdy nepřímo dotýká §viz obrázek (do roku 2014) + UN SDGs (viz dále) §jediná mezinárodní smlouva, která na půdu výslovně odkazuje, je Úmluva OSN o boji proti desertifikaci (UNCCD, 1994) – jen suché části světa §Kjótský protokol 1997: půda je hlavní zásobárnou uhlíku, která se musí chránit a případně zvětšovat; sekvestrace uhlíku v zemědělských půdách prostřednictvím některých postupů obdělávání půdy může přispět k zmírnění změny klimatu §Úmluva o biologické diverzitě 1992: biologická diverzita půdy je oblast, která vyžaduje osobitou pozornost; mezinárodní iniciativa pro zachování a trvale udržitelné využívání biologické diverzity § 8 Glopolis (2018): Atlas půdy. ISBN 978-80-88289-07-4. https://www.glopolis.org/publikace/atlas-pudy/ Mezinárodní politika ochrany půd FAO 1982: World Soil Charter §mezinárodní deklarace významu půdy a nutnosti její ochrany §soubor pravidel, principů a směrnic o hospodaření na půdě a její ochraně §využívání zdrojů nesmí způsobovat jejich degradaci §vlády států musí podporovat takové využívání půd, aby se zvyšovala produkční schopnost a omezovala eroze, zábory a degradace §zavést taková opatření do plánů regionálního rozvoje a finančně zabezpečit §dále snahy zavést poradenství pro farmáře, zvyšování osvěty o ochraně půdy §půdy musí být správně hodnoceny a sledovány §legislativa musí respektovat práva vlastníků; pokud je to překážkou ochrany půdy, vlády musí hledat způsoby na překonání §dlouhodobá výhodnost pro půdu má být preferováno před krátkodobým ziskem §revidovaná verze z roku 2015: http://www.fao.org/documents/card/en/c/e60df30b-0269-4247-a15f-db564161fee0 o 9 Mezinárodní politika ochrany půd 10 Cíle uržitelného rozvoje OSN §několik se ochrany půdy více či méně dotýká Mezinárodní politika ochrany půd Důležité odkazy §http://www.fao.org/soils-portal/en/ §http://www.fao.org/global-soil-partnership/en/ §https://www.nrcs.usda.gov/wps/portal/nrcs/site/soils/home/ 11 Oikon official partner of Global Soil Partnership - Oikon d.o.o. Obsah obrázku text, klipart Popis byl vytvořen automaticky Ochrana půdy v EU Evropská charta o půdě 1972 (!!!) §https://rm.coe.int/090000168067e296 12 Evropská unie – Wikipedie Ochrana půdy v EU §z legislativního hlediska půdě věnována malá pozornost ve srovnání s ochranou vod, ovzduší, biodiverzity, odpadovým hospodářstvím, chemickými látkami apod. §ochrana půdy téměř výlučně záležitostí jednotlivých členských států §výjimkou třeba Alpský protokol z roku 1996 §na úrovni EU není zatím žádný rámcový předpis pro ochranu půdy (pro biodiverzitu 3, pro vodu 5, pro ovzduší a klima 5) §ochrana půdy „roztříštěna“ v řadě legislativ, např. oDirective 2010/75/EU - on industrial emissions (integrated pollution prevention and control - IPPC) oRegulation (EC) No 1907/2006 on the Registration, Evaluation, Authorisation and Restriction of Chemicals (REACH) oRegulation (EC) No 1107/2009 concerning the placing of plant-protection products on the market (pesticides) oRegulation (EC) No 2003/2003 on fertilisers oRegulation (EU) No 528/2012 concerning the making available on the market and use of biocide products ospolečná zemědělská politika (CAP), nitrátová směrnice, oatd 13 Evropská unie – Wikipedie Ochrana půdy v EU § 14 Evropská unie – Wikipedie Ochrana půdy v EU §inventura pro EC provedená institutem Ecologic: 37 politik a 671 nástrojů na EU úrovni týkající se půdy (!) § 15 Evropská unie – Wikipedie Ochrana půdy v EU §příslib změny - Tematická strategie ochrany půdy (STS) https://ec.europa.eu/environment/soil/three_en.htm §proč? oochrana neobnovitelného zdroje oochrana dalších navazujících přírodních zdrojů opostižení přeshraničních dopadů degradace půdy ominimalizace negativních dopadů na trhy ozvýšení potravinové bezpečnosti v rámci eu osnížení negativních dopadů na lidské zdraví opokrokový přístup v mezinárodním měřítku §flexibilní politika: na jednu stranu zajišťuje ucelený přístup k ochraně půdy v EU, ale na druhou stranu plně respektuje zásadu subsidiarity = přijetí opatření k zjištění a nápravě problému je pro členské státy povinností, nicméně způsob jak tento požadavek provést je v jejich kompetenci, a to včetně stanovení přijatelnosti rizika, definicí cílů, kterých má být dosaženo, i volby konkrétních opatření k dosažení těchto cílů § 16 logo2 Evropská unie – Wikipedie Ochrana půdy v EU Tematická strategie ochrany půdy (STS) §cílem je vytvořit podmínky pro: ozajištění udržitelného využívání půdy oobnovy degradované půdy oochrany půdy před zdroji ohrožování opodpory šetrných postupů obhospodařování půdy §pilíře orámcové právní předpisy, jejichž hlavním cílem je ochrana a udržitelné využívání půdy ointegrace ochrany půdy do tvorby a realizace politik členských států a EU ozaplnění mezery ve znalostech v určitých oblastech ochrany půdy prostřednictvím výzkumu podporovaného výzkumnými programy EU a členských států ozvyšování povědomí veřejnosti o nutnosti chránit půdu o § 17 logo2 European Commission (2006a): Communication from the commission to the council, the european parliament, the european economic and social committee and the committee of the regions. Thematic strategy for soil protection. COM(2006)231. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52006DC0231 Evropská unie – Wikipedie Ochrana půdy v EU Tematická strategie ochrany půdy (STS) §je to nezávazná úprava půdní ochrany = neplní svůj účel dokud nenaváže legislativa §měly by navazovat legislativní předpisy, ALE vytvoření jednotné legislativy na evropské úrovni je složité vzhledem k rozmanitosti regionů, klimatu, způsobu hospodaření s půdou a legislativě jednotlivých členských států §nutnost rámcové směrnice a formulace společných zásad, které přijmou všechny členské státy, ALE zároveň je nutné zachovat princip subsidiarity §è Rámcová směrnice o půdě – návrh jako součást STS 2006 18 logo2 European Commission (2006b): Proposal for a directive of the European Parliament and of the Council establishing a framework for the protection of soil and amending Directive 2004/35/EC. COM (2006) 232. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/BG/TXT/?uri=celex:52006PC0232 Evropská unie – Wikipedie Ochrana půdy v EU Rámcová směrnice o půdě (SFD) §definuje společné cíle, principy a akce, ale nespecifikuje cíle pro jednotlivé členské státy §všeobecný cíl = ochrana a trvale udržitelné využívání půdy §hlavní principy: ozabránit další degradaci půdy a chránit její funkce oobnovit půdu postiženou degradací na úroveň funkčnosti, která by byla slučitelná minimálně se současným a plánovaným využíváním, a tím zohlednit i náklady vynaložené na obnovu půdy 19 logo2 European Commission (2006b): Proposal for a directive of the European Parliament and of the Council establishing a framework for the protection of soil and amending Directive 2004/35/EC. COM (2006) 232. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/BG/TXT/?uri=celex:52006PC0232 Evropská unie – Wikipedie Ochrana půdy v EU Rámcová směrnice o půdě (SFD) §požadavky na členské státy ointegrace ochrany půdy do sektorálních politik oopatření předběžné opatrnosti opreventivní opatření před degradací oopatření k zamezení, zmírnění a objektivnímu hodnocení záborů oidentifikace prioritních oblastí vyžadujících zvláštní ochranu před erozí, úbytkem organické hmoty, zhutněním, zasolením, sesuvy půdy a acidifikací oakční programy pro omezení působení degradačních faktorů v identifikovaných územích oidentifikace a inventura kontaminovaných míst ozvyšování povědomí o půdě, podávání zpráv a výměnu informací oremediace kontaminovaných míst §tento návrh v EP neprošel a v roce 2014 byl stažen § 20 logo2 Frelih-Larsen A. et al. (2016): Updated Inventory and Assessment of Soil Protection Policy Instruments in EU Member States.’ Final Report to DG Environment. Berlin: Ecologic Institute. https://www.ecologic.eu/14567 Evropská unie – Wikipedie Ochrana půdy v EU Rámcová směrnice o půdě (SFD) §nahlédnutí pod pokličku neschválení SFD: oblokační menšina = Německo, Velká Británie, Francie, Nizozemsko, Rakousko a Malta onázor, že by se v oblasti ochrany půdy měl uplatnit princip subsidiarity a proporcionality odůraz na případné náklady a na administrativní náročnost, které by směrnice způsobila (protiargument: cena za nečinnosti je vyčíslena studií Komise a degradace půdy stojí Evropu 38 mld. EUR ročně)* oNěmecko a Velká Británie tvrdí, že by EU neměla vydávat směrnice, jako je ta o půdě, protože podle nich mohou zasahovat do vnitrostátní legislativy oněkteré delegace argumentují tím, že půda se nepřesouvá mezi členskými státy jako vzduch či voda, a proto by neměla být předmětem unijní legislativy (protiargument: půda má velký vliv na klimatické změny a biodiverzitu, které obě přeshraniční efekt mají a způsob, jak se zachází s půdou, také ovlivňuje kvalitu vody a znečištění ovzduší) § 21 logo2 * European Commission (2006c): Commission staff working document accompanying the communication from the Commission to the Council, the European Parliament, the European Economic and Social Committee and the Committee of the regions. Thematic strategy for soil protection. Impact assessment of the thematic strategy on soil protection. SEC (2006) 260. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/FI/TXT/?uri=CELEX:52006SC0620 Evropská unie – Wikipedie Ochrana půdy v EU §půda více a více reflektována v „nových“ environmentálně zaměřených strategiích EU: oEnvironmentální akční plán 7 (2013-2020) https://ec.europa.eu/environment/action-programme/ oEnvironmentální akční plán 8 (2021-2030) https://ec.europa.eu/environment/strategy/environment-action-programme-2030_en oGreen deal https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/european-green-deal_en oFarm to Fork https://ec.europa.eu/food/farm2fork_en oBiodiversity strategy https://ec.europa.eu/environment/nature/biodiversity/strategy/index_en.htm oRoadmap to Resource Efficient Europe, Circular Economy Action Plan atd. § 22 Evropská unie – Wikipedie Ochrana půdy v EU Společná zemědělská politika (CAP) §asi nejzásadnější nástroj v EU z hlediska ochrany půdy zemědělské a lesní §standardy minimální ochrany půdy na národní a lokální úrovni jako podmínka dotací z 1. pilíře (41 mld. EUR každý rok!) §velký zásah – až 90% zemědělské půdy v EU §široká škála konkrétních půdně-ochranných opatření pro platby z 2. pilíře v rámci tzv. Rural Development Programmes (RDP; >100 pro 2014-2020) §na rozdíl od ochrany vody, biodiverzity, klimatu, které také mohou být součástí RDPs, pro půdní ochranu není žádná související EU legislativa 23 Evropská unie – Wikipedie Ochrana půdy v EU Společná zemědělská politika (CAP) §asi nejzásadnější nástroj v EU z hlediska ochrany půdy zemědělské a lesní §ovlivňuje hospodaření v zemědělství a lesnictví, přímo či nepřímo, každodenní rozhodování zemědělců a lesníků se vztahem také k ochraně půd, finanční motivace a také požadavky §velký zásah – až 90% zemědělské půdy v EU §na rozdíl od ochrany vody, biodiverzity, klimatu, které také mohou být součástí RDPs, pro půdní ochranu není žádná související EU legislativa 24 https://ec.europa.eu/info/food-farming-fisheries/key-policies/common-agricultural-policy_cs Evropská unie – Wikipedie Ochrana půdy v EU Společná zemědělská politika (CAP) §podmínky podmíněnosti (cross-compliance) §Dobrý zemědělský a environmentální stav půdy (DZES = GAEC /Good Agricultural and Environmental Condition/) = standardy hospodaření pro ochranu ŽP (půdy) na národní a lokální úrovni §podmínka přímých podpor (dotací) z 1. pilíře (40-50 mld. EUR každý rok!) §standardy DZES se týkají oochranných pásů podél vodních toků ozavlažovacích soustav oochrany podzemních vod před znečištěním ominimálního pokryvu půdy ominimální úrovně obhospodařování půdy k omezování eroze ozachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazu vypalování strnišť ozachování krajinných prvků a opatření proti invazním druhům rostlin o 25 https://ec.europa.eu/info/food-farming-fisheries/key-policies/common-agricultural-policy_cs http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/kontroly-podminenosti-cross-compliance/ Evropská unie – Wikipedie Ochrana půdy v EU Společná zemědělská politika (CAP) §podmínky pro „ozelenění“ (greening) – diverzifikace plodin, trvale travní plochy, ekologicky významné prvky (EFA) §široká škála konkrétních půdně-ochranných opatření pro platby z 2. pilíře v rámci tzv. Rural Development Programmes (RDP; >100 pro 2014-2020) 26 https://ec.europa.eu/info/food-farming-fisheries/key-policies/common-agricultural-policy_cs http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/kontroly-podminenosti-cross-compliance/ https://www.szif.cz/cs/prv2014 Evropská unie – Wikipedie Ochrana půdy v EU důležité odkazy §https://ec.europa.eu/environment/soil/index_en.htm §https://www.eea.europa.eu/themes/soil §https://esdac.jrc.ec.europa.eu/ 27 Evropská unie – Wikipedie Ochrana půdy v ČR zákon 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů §půda = jedna ze základních složek ŽP, společně s ovzduším, vodou, horninami, organismy, ekosystémy a energií §ochrana proti erozi, citlivá území zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů §chrání i půdu, protože ta je neoddělitelnou součástí přírody a krajiny §§ 58: ochrana přírody a krajiny je veřejným zájmem a každý je povinen strpět omezení vyplývající z tohoto zákona (např. omezení vlastnických práv majitelů pozemků v důsledku budování územního systému ekologické stability) §působnost orgánů ochrany přírody a krajiny 28 Ochrana půdy v ČR zákon 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů §podmínky pro zajištění schopnosti českého zemědělství zabezpečit základní výživu obyvatel a potravinovou bezpečnost §vytváření předpokladů pro podporu mimoprodukčních funkcí zemědělství, které přispívají k ochraně složek ŽP včetně půdy §podmínky pro provádění společné zemědělské politiky (CAP) a politiky rozvoje venkova EU (RDP) zákon 289/1995 Sb. o lesích, ve znění pozdějších předpisů §ochrana půdy v lesích – les jako půdně-ochranný faktor §eroze, sesuvy, povinnosti vlastníků, role orgánů státní správy atd. 29 Ochrana půdy v ČR zákon 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, ve znění pozdějších předpisů §EIA – vyhodnocení staveb z hlediska vlivů na ŽP, včetně půdy zákon 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů §vztah k záborům zákon 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku vyhláška 13/2014 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav §při uspořádání vlastnických práv je snaha zajistit podmínky pro zlepšení ŽP, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny § § §7. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů § §• Účelem tohoto zákona je především chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, či vytvoření podmínek pro snížování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl v souladu s právem Evropských společenství. Účelem tohoto zákona je též přispívat k zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou a k ochraně vodních ekosystémů a na nich přímo závisejících suchozemských ekosystémů. Vodní zákon má široký dopad na naši společnost a tedy i na vztah k půdě. Především v § 27 stanovuje povinost vlastníkům pozemků zajistit péči o ně tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů. Zejména jsou povinni za těchto podmínek zajistit, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů, odnosu půdy erozní činností vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny. § § §8. Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů § §řeší mimo jiné odpovědnost za škodu respektive náhradu újmy. Pokud někdo porušením svých povinností způsobí jinému majetkovou škodu či jinou újmu, nese za ni zodpovědnost a podle pravidel stanovených občanským zákoníkem má dojít k nápravě. K takovýmto újmám může dojít i v důsledku nevhodné péče o zemědělské pozemky a následnou činností vodní a větrné eroze. § § §9. Zákon č. 179/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. § § §10. Vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, ve znění vyhlášky č. 153/2016 Sb. § § §11. Vyhláška č. 13/2014 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav. § § §12. Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, ve znění vyhlášky č. 546/2002 Sb. § § §13. Vyhláška č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění pozdějších předpisů. § § §14. Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů. § § §15. Nařízení vlády 48/2017 Sb., o stanovení požadavků podle aktů a standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu pro oblasti pravidel podmíněnosti a důsledků jejich porušení pro poskytování některých zemědělských podpor, ve znění nařízení vlády č. 126/2018 Sb. § § §16. Program rozvoje venkova (PRV) na období 2014–2020. § § § § 30 Ochrana půdy v ČR zákon 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů §chránit povrchové a podzemní vody a hospodárné využívání vodních zdrojů §s půdou souvisí aspekty zhoršování odtokových poměrů, odnosu půdy erozní činností vody a retenční schopnosti krajiny § další předpisy: §vyhláška 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, ve znění pozdějších předpisů §vyhláška 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění pozdějších předpisů §nařízení vlády 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů §... §+ předpisy týkající se kontaminace (viz dále) § § § 31 Ochrana půdy v ČR zákon na ochranu zemědělského půdního fondu - ZPF (334/1992 Sb) §ZPF = pozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není ZPF jsou též rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, technická protierozní opatření apod. §ZPF = základní přírodní bohatství naší země, nenahraditelný výrobní prostředek umožňující zemědělskou výrobu, jedna z hlavních složek ŽP §ochrana ZPF, jeho zvelebování a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana a zlepšování ŽP 32 Ochrana půdy v ČR zákon na ochranu zemědělského půdního fondu - ZPF (334/1992 Sb) §kvantitativní a kvalitativní ochrana ZPF: ozměny kultur zemědělské a nezemědělské půdy ozásady hospodaření na ZPF oochrana při plánovací a inženýrské činnosti ozásady odnětí půdy ze ZPF a stanovení odvodů opůsobnost a kompetence orgánů státní správy - orgány ochrany ZPF = pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady, správy národních parků a Ministerstvo životního prostředí §ZPF je zakázáno znečišťovat, poškozovat, ohrožovat erozí, využívat k jiným účelům §pořizování informací o půdě a registr informací o půdě 33 Ochrana půdy v ČR zákon na ochranu zemědělského půdního fondu - ZPF (334/1992 Sb) §pomáhá zpomalit zábory ovynětí půdy ze ZPF jen v nejnutnějších případech ovynětí půdy ze ZPF - rozsáhlý proces žádání a schválení, řada podkladů včetně pedologických, skrývka ornice apod. oza vyňatou půdu je třeba zaplatit odvody (cena dle BPEJ a tříd ochrany půdy, 55 % do státního rozpočtu, 15 % do Státního fondu ŽP, 30 % do rozpočtu obce) odočasně odejmutá se po navrácení musí rekultivovat 34 Ochrana půdy v ČR vyhláška 13/1994 Sb. §kriteria pro změny kultur §limity kontaminantů v půdě – důležitá novela vyhláškou 153/2016 Sb. §postupy odnětí půdy ze ZPF § 35 Janků J. (2018): Půda a legislativa. https://www.ctpz.cz/vyzkum/puda-a-legislativa-866 Ochrana půdy v ČR 36 MZe (2018): Situační a výhledová zpráva půda. http://eagri.cz/public/web/mze/puda/dokumenty/situacni-a-vyhledove-zpravy vyhláška 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany §novela - vyhláška 150/2013 Sb. Ochrana půdy v ČR LPIS §LPIS = land parcel identification system = geografický informační systém §evidence pozemků ZPF (vlastník/uživatel, kultura, sklon, LFA, ChU, BPEJ, erozní ohroženost, zranitelnost dle nitrátové směrnice, výsledky agrochemického zkoušení půd) §http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny2/plpis/ 37 Ochrana půdy v ČR Ekologická újma na půdě §Na základě velkého počtu skutečně nebo potencionálně znečištěných lokalit byla vydána Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES o odpovědnosti za životní prostředí, která ukládá původci znečištění napravit škody, jež způsobil. Směrnice se zabývá také znečištěním půd a způsoby nápravy kontaminace půdy, která je rizikem pro lidské zdraví. §Směrnice byla implementována do české legislativy zákonem č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě. Ekologická újma na půdě je definována jako „znečištění, jež představuje závažné riziko nepříznivého vlivu na lidské zdraví v důsledku přímého nebo nepřímého zavedení látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů na zemský povrch nebo pod něj“. Pokud existuje důvodné podezření, že došlo k ekologické újmě na půdě je zpracována analýza rizik, ke které se vyjádří krajská hygienická stanice, v případě potvrzení podezření je zpracován návrh nápravných opatření, které obsahuje porovnání alternativních postupů s ohledem na jejich nákladnost a časovou náročnost, příslušný orgán státní správy vybere nejvhodnější postup, který je realizován na náklady původce znečištění. §Vyhláška č. 17/2009 Sb., o zjišťování a nápravě ekologické újmy na půdě, stanovuje „metody a způsob zpracování analýzy rizik, způsob hodnocení vhodnosti a proveditelnosti nápravných opatření, stanovování cílů nápravných opatření a způsobů prokazování jejich dosažení, včetně způsobu srovnání alternativních postupů omezování nebo eliminace rizik pro lidské zdraví, a dále způsob posouzení těchto rizik plynoucích z přímého nebo nepřímého zavedení látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů na zemský povrch nebo pod něj“ 38 Organizace v ČR §Ministerstvo životního prostředí - kompetence za oblast ochrany půdy; legislativní činnost; základní informace o půdě (databáze CENIA) §Ministerstvo zemědělství - kompetence za oblast zemědělské výroby a potravinové bezpečnosti; legislativní činnost; pozemkové úpravy; ochrana lesní půdy; registr produkčních bloků §Ministerstvo zdravotnictví - kompetence za zdravotní rizika vyplývající z kontaminace půdy §Ministerstvo financí – potřebné rozpočty § §mezirezortnost je často i problém 39 Organizace v ČR – v gesci MŽP §Česká informační agentura životního prostředí CENIA - agregované a statistické informace o životním prostředí §Česká geologická služba – geologie; geologický substrát jako hlavní faktor ovlivňující vznik, vývoj a vlastnosti půd; geologické mapy 1 : 50 000, tematické mapy geofaktorů ŽP, půdní mapa 1:1 000 000, ve spolupráci s AOPK pedologické mapy 1:50 000, kvartérní hydrogeologické rajony; mapa kvartérního pokryvu 1:500 000 §AOPK ČR - kompetence správa CHKO k půdní složce z hlediska zák. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě; vypracovávání soudně znaleckých posudků v oblasti půdy; vlastnosti půd CHÚ, zajištování monitoringu půd u jednotlivých typů biotopů v rámci reportingových povinností z hlediska směrnice 92/43/EHS o stanovištích; bazální monitoring půd v ZCHÚ; pedologické mapy 1:50 000; výsledky bazálního monitoringu půd v ZCHÚ; výsledky z monitoringu půd v rámci sledování stavu biotopů; individuální výsledky na základě nesystematické činnosti (posudků) §Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště – Strnady - meliorace půd degradovaných stanovišť, vápnění a hnojení lesních porostů; půdní mikrobiologie; posuzování vlivu porostů na fyzikální a chemické vlastnosti půd; monitoring cizorodých látek v lesních ekosystémech §Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i - vnosy látek do půdy (odpad); ochrana půdy proti erozi; interakce půda – voda; fyzikální, chemické a mikrobiologické analýzy §Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i - zprostředkovaně v rámci činností odd. ekologie krajiny a ekologie lesa 40 Organizace v ČR – v gesci MZe §Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno - agrochemické zkoušení půd; aplikace látek do půdy; hnojení a výživa rostlin, registrace hnojiv; monitoring půd; chemické, fyzikální a mikrobiologické analýzy půd (národní referenční laboratoř); obsahy látek v půdách; výsledky bazálního monitoringu zemědělských půd; výsledky AZP; výsledky sledování vlastností lesních půd; registr kontaminovaných ploch §Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. - metody průzkumu, mapování, monitoringu, hodnocení půdy, využití a ochrany půdy; způsoby využití a aplikace výsledků průzkumů půdy; metody minimalizace obsahu nežádoucích látek v půdě a vodě a stanovení jejich limitů, ochrana půdy před degradací, zvláště před erozí a jejími produkty; vedení a aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek BPEJ, databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek BPEJ; databáze komplexního průzkumu půd KPP; erozní ohroženost vodní a větrnou erozí; infiltrační a retenční schopnosti půd; metodiky, výzkumné zprávy (degradace, kontaminace, fyzikální vlastnosti) §Ústav zemědělské ekonomiky a informací - ekonomické hodnocení půd §Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - hodnocení lesních půd pro potřeby lesního hospodářství; lesnická typologie; databáze SW Turboveg a Juice IDC, typologické mapy, vrstvy OPRL SLTKN 41 Organizace v ČR – v gesci MZ §Státní zdravotní ústav - monitoring kontaminace urbánních půd; chemické, fyzikální a mikrobiologické analýzy půd; databáze obsahů kontaminantů v městských půdách; výzkumné zprávy 42 Praktická ochrana půd § 43 Šimek M. (2019): Živá půda. Academia. ISBN 9788020029768 Praktická ochrana půd §konkrétní opatření při zacházení s půdou - půdo-ochranné technologie §vhodné postupy v zemědělství a v lesnictví §vhodné postupy při územním plánování a rozvržení celé krajiny §provázanost = vhodné vodohospodářské opatření, postupy v odpadovém hospodářství, chování obyvatel, obecná ochrana přírody ... §podklady pro rozhodování a řízení §remediace, sanace, rekultivace = zvrácení degradace §... 44 Praktická ochrana půd příklady opatření §bezorebné setí/sázení §setí/sázení do mulče, mělké podmítky, ochranné plodiny §podsev, důlkování §setí/sázení po vrstevnici §přerušovací pásy, protierozní meze §zasakovací pásy, svodné příkopy §zatravnění údolnic §výsadba krajinných prvků §osetí souvratí §suché nádrže – poldry §hydrografické prvky, vodní útvary §... 45 World Overview of Conservation Approaches and Techniques (WOCAT) https://www.wocat.net/en/ databáze opatření Praktická ochrana půd §příklady opatření chránících půdu, respektive konkrétní procesy a vlastnosti na různých úrovních è §mnoho opatření má multinásobný pozitivní dopad, příklady: ostřídání plodin (vč. orné/pastvin) ošetrné obdělávání ovracení posklizňových zbytků omeziplodiny (pokryv půdy) okonturová orba ovětrolamy ohnojení očlenění ploch (meze, tráva) ošetrné používání pesticidů o... § 46 UNEP (2014): Assessing Global Land Use: Balancing Consumption with Sustainable Supply. https://wedocs.unep.org/handle/20.500.11822/8861 Praktická ochrana půd 47 agrolesnictví ochranná pásma buffer zones biokoridory biodiversity strips Praktická ochrana půd Společná zemědělská politika (CAP) – DZES 4 §Žadatel na jím užívaném dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahuje 4°, zajistí po sklizni plodiny založení porostu ozimé plodiny nebo víceleté pícniny, nebo provede některé z těchto opatření: oponechání strniště sklizené plodiny na dílu půdního bloku do založení porostu následné jarní plodiny opodmítnutí strniště sklizené plodiny a jeho ponechání bez orby až do založení porostu následné jarní plodiny oponechání půdy po pásovém zpracování do založení porostu následné jarní plodiny oosetí dílu půdního bloku nejpozději do 20. září meziplodinou a zachování souvislého porostu meziplodiny nejméně do 31. října §Tato opatření se neuplatní v případě, kdy je v rámci agrotechnického postupu provedeno zapravení tuhých statkových hnojiv, s výjimkou hnojiv z chovu drůbeže, nebo kompostu v minimální dávce 25 tun na hektar. Při plnění podmínky zapravením ponechaných produktů při pěstování rostlin, například slámy, není podle zákona o hnojivech stanovena minimální dávka 48 http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/kontroly-podminenosti-cross-compliance/dokumenty-ke-stazeni/r ok-2020/ Praktická ochrana půd Společná zemědělská politika (CAP) – DZES 5 §Žadatel zajistí, že v rámci jím užívaného dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou standardní orná půda se nebude vyskytovat souvislá plocha okukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha okukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou ořepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha ořepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou okukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technobsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha neuvedenou v písmeni a) okukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha neuvedenou v písmeni a), a f) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písmeni b); §tuto podmínku nemusí žadatel dodržovat na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písmeni b). §Žadatel nemusí dodržet podmínku podle písmene b) a d) na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou. 49 http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/kontroly-podminenosti-cross-compliance/dokumenty-ke-stazeni/r ok-2020/ Praktická ochrana půd Společná zemědělská politika (CAP) – DZES 6 §Žadatel a) nepálí na jím užívaném dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury orná půda bylinné zbytky. §Žadatel b) na minimálně 20 % jím užívané výměry dílů půdních bloků s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, vztažené k celkové výměře tohoto druhu kultury užívané žadatelem k 31. květnu příslušného kalendářního roku v evidenci půdy, zajistí každoročně §I. aplikování tuhých statkových hnojiv nebo tuhých organických hnojiv v minimální dávce 25 tun na hektar, nebo tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže v minimální dávce 4 tuny na hektar; při plnění podmínky zapravením ponechaných produktů při pěstování rostlin, například slámy, není podle zákona o hnojivech stanovena minimální dávka §II. pokrytí tohoto procenta výměry, popřípadě jeho odpovídající části, alespoň v období od 1. června do 15. července příslušného kalendářního roku porostem dusík vázajících plodin druhu cizrna, čočka, fazol, hrách, peluška, jetel, komonice, lupina, sója, štírovník, vojtěška, úročník, vikev, bob, vičenec, čičorka, hrachor, jestřabina, kozinec, pískavice, ptačí noha nebo tolice; popřípadě jejich směsí; porosty výše uvedených druhů plodin lze zakládat i jako podsev do krycí plodiny, popřípadě jako směsi s travami v případě, že zastoupení trav v porostu nepřesáhne 50 % a c) do celkové výměry podle písmene b) nezapočítává výměru dílů půdních bloků zařazených v podopatření zatravňování orné půdy podle § 20 nebo podopatření zatravňování drah soustředěného odtoku podle § 22a nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů. 50 http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/kontroly-podminenosti-cross-compliance/dokumenty-ke-stazeni/r ok-2020/ Praktická ochrana půd obecně je klíčové střídání plodin osevní postupy 51 Praktická ochrana půd 52 § https://www.asz.cz/cs/program-pestra-krajina Praktická ochrana půd §https://geoportal.vumop.cz/ oochrana půdy před erozí a před zábory oprotierozní kalkulačka a kalkulačka vláhové potřeby olimity využití půdy 53 Praktická ochrana půd Příklad - limity půdy (https://limitypudy.vumop.cz) §podpora zachování nejkvalitnější zemědělské půdy pro zemědělskou produkci §revidovat kolik je této půdy reálně k dispozici a kde je lokalizovaná §možné zahrnutí problematiky zajištění požadované potravinové soběstačnosti do územního plánování §pomoci řešit problematiku využití zem. lokalit potencionálně vhodných pro regeneraci a investice §pomoci objektivizovat odborná vyjádření resortu k připomínkovaným návrhům konkrétních investičních záměrů, pokud se tyto návrhy týkají právě nejkvalitnějších půd a zpřístupnit dostupné relevantní podklady pro tato vyjádření § 54 Praktická ochrana půd Příklad - limity půdy (https://limitypudy.vumop.cz) § 55 Praktická ochrana půd co mohu udělat já? 56 Praktická ochrana půd půda nám může v ochraně jí samotné významně pomoci ! (otočení začarovaného kruhu) 57 FAO, ITPS, GSBI, SCBD and EC. 2020. State of knowledge of soil biodiversity - Status, challenges and potentialities, Report 2020. Rome, FAO. https://doi.org/10.4060/cb1928en Limitní hodnoty obsahů polutantnů v půdě, legislativa omezení vstupů kontaminantů do půd, odpady, kaly, sediment, hnojiva, pesticidy, chemikálie 58 Ochrana půdy proti kontaminaci v EU 59 JRC (2018): Status of local soil contamination in Europe: Revision of the indicator “Progress in the management Contaminated Sites in Europe“. https://ec.europa.eu/jrc/en/publication/status-local-soil-contamination-europe-revision-indicator-p rogress-management-contaminated-sites Evropská unie – Wikipedie Ochrana půdy proti kontaminaci v EU Půdní tematická strategie a Rámcová směrnice o půdě §ve vztahu k půdní kontaminaci by pro státy plynuly (ale není přijata!) důležité požadavky: ozaložit inventarizaci kontaminovaných lokalit oidentifikovat lokality, kde jsou prokazatelně přítomné nebezpečné látky v takových koncentracích, že představují podstatné riziko pro lidské zdraví a/nebo životní prostředí ovyhodnotit riziko s přihlédnutím k současnému a schválenému budoucímu využití daných pozemků ozhodnotit pro tyto lokality pravděpodobnost významného dopadu pro lidské zdraví a životní prostředí na základě analýzy dostupných informací o lokalitě, koncentracích rizikových látek a místně specifické procedury hodnocení rizika ozajistit na základě této inventury remediaci kontaminovaných lokalit ovypracovat národní remediační strategii (definovat finanční zdroje a časový plán, cíle nápravy stavu, určení pořadí lokalit …) § 60 logo2 Evropská unie – Wikipedie Ochrana půdy proti kontaminaci v EU §potřeba tvorby ucelených strategií jak evidovat, hodnotit a sanovat kontaminované oblasti §potřeba účinné legislativy fungující jako systém preventivní ochrany půd před kontaminací §výsledkem by mělo být zabránění další kontaminaci, zhodnocení stavu půd, vyhodnocení rizik a náprava situace do stavu akceptovaného rizika §potřeba implementovat moderní metody hodnocení humánních i ekologických rizik (příklad vyspělého systému je v Holandsku) §potřeba zapojit moderní nástroje půdní ekotoxikologie (hodnocení biodostupnosti a biotesty) Evropská unie – Wikipedie Tři přístupy k ochraně půd před kontaminací §Hodnocení existujícího stavu půdy a kontaminovaných míst ovyhovující pro určité účely? vyžaduje sanaci? jinak využívána? olimitní hodnoty + procesy, které nastanou po překročení §Regulace vstupů do půdy a na půdu omateriály, které mohou mít negativní důsledky pro půdní kvalitu olimitní koncentrace v materiálech, které jsou do půdy přidávány, či mohou s půdou přijít do styku při únicích či haváriích oněkdy limitní hodnoty i pro půdu, na níž má být materiál aplikován §Nově vyráběné či existující chemické látky, včetně biocidů, přípravků na ochranu rostlin, hnojiv a léčiv oomezení možnosti, že mohou kontaminovat půdu a způsobit v ní negativní efekty ospecifikovány podmínky a kriteria, kterými se má prokázat, že významné ohrožení půdy nenastane oomezení výroby či používání látky, opatření, snižující nebezpečí pro půdu omodelování a prediktivní hodnocení humánních a ekologických rizik Evropská unie – Wikipedie Limity pro půdní kontaminanty v EU §nejsou centrálně nastaveny - každý stát má ve své legislativě předpisy pro hodnocení kontaminace půd, přístupy však velmi rozdílné: orůzné systémy limitních hodnot ojednoduché i složitější metody rizikové analýzy opřechodové stupně mezi limitními hodnotami a metodami rizikové analýzy §různé názvy limitů: soil screening levels/values – SSL/SV; environmental quality standards – EQS; environmental risk limits – ERL; soil guideline values – SGV; maximum permissible concentration – MPC; negligible concentration – NC; trigger values, reference values, target values, intervention values, clean-up values, cut-off values ... §liší se význam a interpretace jednotlivých limitů, většinou jsou: opozaďové koncentrace či bezpečné koncentrace, které dlouhodobě neohrožují funkce půdy oproblémové koncentrace, při nichž musí být zahájena další akce (omezení použití půdy, remediace, místně specifická analýza rizik apod.) oněkdy specifikovány i koncentrace, které vyžadují další průzkum – intervenční koncentrace § 63 Evropská unie – Wikipedie Limity pro půdní kontaminanty v EU §nejvyspělejší systém limitních obsahů má tradičně Holandsko oMaximum Permissible Concentration – MPC oNegligible Concentration – NC §NL limity jsou stanoveny na základě rizika a vychází z dat o humánní toxicitě a ekotoxicitě (zpracovány statistickými výpočty a extrapolacemi a opatřeny bezpečnostními faktory) § 64 Crommentuijn T., Sijm D., de Bruijn J., van den Hoop M., van Leeuwen K., van de Plassche E. (2000a): Maximum permissible and negligible concentrations for metals and metalloids in the Netherlands, taking into account background concentrations. J Environ Manag 60: 121–143. Crommentuijn T., Sijm D., de Bruijn J., van Leeuwen K., van de Plassche E. (2000b): Maximum permissible and negligible concentrations for some organic substances and pesticides. J Environ Manag 58: 297–312. De Bruijn J., Crommentuijn T., van Leeuwen K., van der Plassche E., Sijm D., van der Weiden M. (1999): Environmental risk limits in the Netherlands. RIVM Rapport 601640001. 900 pp. http://www.esdat.com.au/Environmental%20Standards/Dutch/annexS_I2000Dutch%20Environmental%20Standar ds.pdf http://en.wikipedia.org/wiki/Dutch_standards Evropská unie – Wikipedie Limity pro půdní kontaminanty v EU Příklad variability limitů pro těžké kovy v různých zemích EU. Body v grafu ukazují limit neakceptovatelné koncentrace v residenčních oblastech v jednotlivých státech pro jednotlivé kovy. 65 Carlon, C. (2007): Derivation methods of soil screening values in Europe. A review and evaluation of national procedures towards harmonization. European Commission, Joint Research Centre, Ispra, EUR 22805-EN, 306 pp. https://esdac.jrc.ec.europa.eu/content/derivation-methods-soil-screening-values-europe-review-and-e valuation-national-procedures Evropská unie – Wikipedie Limity pro půdní kontaminanty v EU Příklad variability limitů pro organické polutanty v různých zemích EU. Body v grafu ukazují limit neakceptovatelné koncentrace v residenčních oblastech v jednotlivých státech pro jednotlivé látky. 66 Carlon, C. (2007): Derivation methods of soil screening values in Europe. A review and evaluation of national procedures towards harmonization. European Commission, Joint Research Centre, Ispra, EUR 22805-EN, 306 pp. https://esdac.jrc.ec.europa.eu/content/derivation-methods-soil-screening-values-europe-review-and-e valuation-national-procedures Evropská unie – Wikipedie Limity pro vstupy do půdy v EU §zatímco limity pro hodnocení stavu kontaminace půdy nejsou v EU centrálně řešeny, je definováno několik legislativ regulující vstup kontaminantů do půd a snižující případné negativní efekty – zejména jde o hnojiva, odpady a kaly ČOV §je pak také závazná pro členské státy (v celém rozsahu, pokud se jedná o nařízení – „regulation“; či z hlediska naplnění cílů, pokud se jedná o směrnice – „directive“) §v jednotlivých zemích provázena řadou specifických modifikujících či prováděcích legislativních předpisů 67 Evropská unie – Wikipedie Limity pro vstupy do půdy v EU odpady §https://ec.europa.eu/environment/waste/index.htm oDirective 2008/98/EC on waste (Waste Framework Directive) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A02008L0098-20180705 oDecision 2000/532/EC establishing a list of wastes https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX:02000D0532-20150601 §specificky vlivům na půdní prostředí se tyto nevěnují, ale je stanoveno, že nakládání s odpady nesmí ohrozit půdu a je celkově řešen dopad na životní prostředí v rámci kriteria „H14 – ekotoxicita“ definující nebezpečný odpad oDirective 1999/31/EC on the landfill of waste https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A01999L0031-20180704 oDecision 2003/33/EC establishing criteria and procedures for the acceptance of waste at landfills https://eur-lex.europa.eu/legal-content/GA/TXT/?uri=celex:32003D0033 §specifikující kriteria a procedury spojené s přijetím odpadů na skládky a limity pro ukládání odpadů na skládky inertního, ostatního (ne nebezpečného) a nebezpečného odpadu §díky těmto omezením by mělo být zabráněno vstupům kontaminantů do půd, protože různé typy skládek jsou ekvivalentně technologicky zabezpečeny 68 Evropská unie – Wikipedie Limity pro vstupy do půdy v EU odpady § 69 Evropská unie – Wikipedie Mezní hodnoty vyluhování látek pro odpad přijatelný na skládky odpadu dle rozhodnutí 2003/33/EC. Koncentrace v odpadu (mg/kg) vypočtené z obsahu v celém výluhu při poměru kapaliny a pevných látek (L/S) 2 l/kg a 10 l/kg a koncentrace (mg/l) v prvním eluátu infiltračního testu při L/S 0,1 l/kg (C0). Členské státy určí, která z testovacích metod a které příslušné mezní hodnoty v tabulce se mají použít. DOC – rozpuštěný organický uhlík, TDS – celkové rozpuštěné látky. *U těchto hodnot jsou v rozhodnutí 2003/33/EC popsány další specifika a výjimky Další mezní hodnoty pro odpad přijatelný na skládky odpadu dle rozhodnutí 2003/33/EC. TOC – celkový organický uhlík, BTEX – aromatické uhlovodíky (benzen, toluen, etylbenzen, xyleny), PCBs – polychlorované bifenyly (suma 7 kongenerů), LOI – ztráta žíháním („loss on ignition“, odhad obsahu organické hmoty). Limity pro vstupy do půdy v EU kaly ČOV §https://ec.europa.eu/environment/waste/sludge/ §významný vstup kontaminantů do půd §jsou aplikovány na půdu díky jejich vysokému hnojivovému efektu §v EU se vyprodukuje ročně až 10 mil. tun kalů ČOV, z nichž až 39 % je aplikováno na zemědělskou půdu (Milieu, 2010) oDirective 86/278/EEC on the protection of the environment, and in particular of the soil, when sewage sludge is used in agriculture https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A01986L0278-20180704 §definuje, že aplikace kalů nesmí mít negativní důsledky pro půdu a specifikuje koncentrace prvků v kalu i půdě, na kterou má být aplikován §značně zastaralá legislativa a proto probíhají intenzivní práce na vytvoření novely, jejíž součástí budou i upravené tabulky limitů (European Commission, 2010). § 70 Evropská unie – Wikipedie Limity pro vstupy do půdy v EU kaly ČOV § 71 Evropská unie – Wikipedie Limitní hodnoty prvků a látek v kalech a půdách, na něž mají být aplikovány dle směrnice 86/278/EEC. Limity pro vstupy do půdy v EU hnojiva oRegulation 2003/2003/EC, relating to fertilisers https://eur-lex.europa.eu/legal-content/GA/TXT/?uri=CELEX:32003R2003 §je obecně požadováno, aby hnojivo nemělo negativní dopady na životní prostředí, tedy i půdy, v rámci normálního schváleného používání §jsou stanovena kritéria, kterým „hnojiva EU“ musí vyhovět, jde ale o kritéria nutriční, tedy z pohledu požadovaných látek §jediným bodem týkajícím se přímo kvality půdy je obsah kadmia v hnojivech, který zřejmě bude do legislativy zaveden a v současnosti je zakotven formou dodatků k nařízení pro jednotlivé země oDecision 2006/390/EC, on the national provisions notified by the Czech Republic concerning the maximum admissible content of cadmium in fertilisers https://eur-lex.europa.eu/legal-content/HR/TXT/?uri=CELEX:32006D0390 §pro ČR je to 50 mg Cd/ kg P2O2 ve hnojivu s min. 5% obsahem P2O5 72 Evropská unie – Wikipedie Legislativa chemických látek EU §chemické látky, biocidy, přípravky na ochranu rostlin (POR, PPP; pesticidy), veterinární farmaceutika ... §dopad na půdní prostředí jeden z mnoha posuzovaných aspektů (v rámci dopadů na životní prostředí), který však v procesu hodnocení, schvalování a registrace nesmí být opominut §ohrožení půdy by mělo předejít posouzení osudu a efektů v půdě s využitím testů zaměřených na degradaci, sorpci, perzistenci, bioakumulaci a ekotoxicitu – není způsob jak postihnout jiné dopady na půdu jak koncepčně, tak metodologicky §principielně nemůže jít o limity, ačkoliv pro pesticidy se dá za limit považovat aplikační dávka – je však různá u každého POR § § 73 Evropská unie – Wikipedie Legislativa chemických látek EU - REACH oRegulation 1907/2006, concerning the Registration, Evaluation, Authorisation and Restriction of Chemicals (REACH) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A02006R1907-20200824 §umožňuje v EU vyrábět a používat (tj. i dovážené látky) jen takové chemické látky, které jsou v EU řádně registrovány (netýká se látek s výrobou či dovozem pod 1 t/rok) §registrace podmíněna poskytnutím technické dokumentace (tzv. dossier), která zahrnuje údaje o vlastnostech registrované látky zjištěných stanovenými postupy zkoušení oRegulation No 440/2008, laying down test methods pursuant to Regulation No 1907/2006 (REACH) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A02008R0440-20191016 §pro látky s výrobou či dovozem nad 10 t/rok musí být také předložena zpráva o chemické bezpečnosti s hodnocením nebezpečnosti a rizik spojených s výrobou a používáním; za vypracování této dokumentace je zodpovědný výrobce a dovozce §s narůstajícím objemem produkce látek (1, 10, 100 a 1000 t/rok) se zvyšuje množství vyžadovaných údajů 74 Evropská unie – Wikipedie Legislativa chemických látek EU - REACH §pro chemické látky jsou také stanoveny povinnosti pro uživatele, kterému výrobci a dovozci musí poskytnout informace o rizicích, která při používání látky hrozí, postupy z nařízení 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (tzv. CLP), které je v souladu s mezinárodním systémem GCH (Globally Harmonised System of Classification and Labelling of Chemicals) oRegulation No 1272/2008, on the classification, labelling and packaging of substances and mixtures (CLP Regulation) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A02008R1272-20201114 §správnost a úplnost předložených dokladů je posouzena Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA) §ochranu půdního prostředí v legislativě REACH zajišťuje to, že součástí povinné dokumentace pro registraci musí být i hodnocení o nebezpečnosti a rizika pro suchozemské prostředí vycházející z informací o mobilitě, sorpci, degradaci, perzistenci, bioakumulaci a toxicitě v půdě 75 Evropská unie – Wikipedie The GHS hazard pictograms for free download Legislativa chemických látek EU - REACH §zajímavé je, že na rozdíl od starší legislativy chemických látek a přípravků EU (směrnice 67/548/EEC a 1999/45/EC ), kterou legislativa REACH a CLP nahradila a kde bylo nebezpečí látky pro půdní prostředí řešeno větou „R56 – toxický pro půdní organismy“, nová směrnice CLP potenciál látky ohrozit půdu v označení nijak nereflektuje a kriteriem pro označení „nebezpečí pro životní prostředí“ jsou pouze dopady na vodní ekosystémy 76 Evropská unie – Wikipedie The GHS hazard pictograms for free download Earthworm | National Geographic Legislativa přípravků na ochranu rostlin §https://ec.europa.eu/food/plant/pesticides_en §přípravky na ochranu rostlin – POR = plant protection products – PPP §zakotveno, že účinné látky ani přípravky nesmí mít negativní vlivy na půdu §při registraci je tedy žadatel povinen doložit velký soubor informací, mezi nimiž jsou také informace o chování, perzistenci, degradaci, bioakumulaci a ekotoxicitě látky v půdním prostředí §na úrovni EU se schvalují účinné látky (active substances), používat se smí jen povolené – seznam: https://ec.europa.eu/food/plant/pesticides/eu-pesticides-database/active-substances/?event=search.a s oRegulation 1107/2009, concerning the placing of plant protection products on the market https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A02009R1107-20191214 oRegulation 283/2013, setting out the data requirements for active substances https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A02013R0283-20141117 oRegulation 284/2013, setting out the data requirements for plant protection products https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A02013R0284-20150917 77 Evropská unie – Wikipedie Legislativa přípravků na ochranu rostlin §https://ec.europa.eu/food/plant/pesticides_en §přípravky na ochranu rostlin – POR = plant protection products – PPP §zakotveno, že účinné látky ani přípravky nesmí mít negativní vlivy na půdu §při registraci je tedy žadatel povinen doložit velký soubor informací, mezi nimiž jsou také informace o chování, perzistenci, degradaci, bioakumulaci a ekotoxicitě látky v půdním prostředí §na úrovni EU se schvalují účinné látky (active substances), používat se smí jen povolené – seznam: https://ec.europa.eu/food/plant/pesticides/eu-pesticides-database/active-substances/?event=search.a s oRegulation 1107/2009, concerning the placing of plant protection products on the market https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A02009R1107-20191214 oRegulation 283/2013, setting out the data requirements for active substances https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A02013R0283-20141117 oRegulation 284/2013, setting out the data requirements for plant protection products https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A02013R0284-20150917 78 Evropská unie – Wikipedie Legislativa přípravků na ochranu rostlin §https://ec.europa.eu/food/plant/pesticides_en §přípravky na ochranu rostlin – POR = plant protection products – PPP §zakotveno, že účinné látky ani přípravky nesmí mít negativní vlivy na půdu §při registraci je tedy žadatel povinen doložit velký soubor informací, mezi nimiž jsou také informace o chování, perzistenci, degradaci, bioakumulaci a ekotoxicitě látky v půdním prostředí §na úrovni EU se schvalují účinné látky (active substances), používat se smí jen povolené – seznam: https://ec.europa.eu/food/plant/pesticides/eu-pesticides-database/active-substances/?event=search.a s oRegulation 1107/2009, concerning the placing of plant protection products on the market https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A02009R1107-20191214 oRegulation 283/2013, setting out the data requirements for active substances https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A02013R0283-20141117 oRegulation 284/2013, setting out the data requirements for plant protection products https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A02013R0284-20150917 79 Evropská unie – Wikipedie Legislativa biocidů §https://ec.europa.eu/health/biocides/overview_en §všechny biocidní přípravky, které mají být uvedeny na trh a používány musí mít schváleny účinné látky na úrovni EU (seznam schválených látek je na stránkách EU ) a povolení na úrovni členského státu §pro podporu procesu slouží registr biocidních přípravků https://echa.europa.eu/fr/information-on-chemicals/biocidal-active-substances 80 Evropská unie – Wikipedie Legislativa veterinárních léčiv §narůstající problém; procedury konkrétního hodnocení jsou součástí vývoje, základní principy lze již v legislativě nalézt §směrnice 2001/83/EC (humánní léčiva) i směrnice 2001/82/EC (veterinární léčiva) uvádí, že léčiva nesmí mít negativní účinky na životní prostředí a toto riziko musí být při registraci zhodnoceno §hlavní požadavky pro registraci a kontrolu humánních i veterinárních léčiv obsahuje nařízení 726/2004 a celý proces řídí a kontroluje Evropská zdravotnická organizace (European Medicines Agency – EMEA) §větší pozornost je logicky věnována dopadům na životní prostředí u veterinárních léčiv, kde jejich vstup do životního prostředí (voda a půda) připadá více v úvahu (použití zemědělských odpadů na půdě – hnůj, kejda ...) §směrnice 2001/82/EC požaduje pro veterinární léčiva před jejich registrací vyhodnocení vlivů na životní prostředí včetně půdy §detailní postup vyhodnocení obsahují návody Komise pro veterinární léčiva EMEA (Committee for medicinal products for veterinary use – CVMP), jejichž součástí je i hodnocení osudu v prostředí (půdě) a hodnocení ekotoxicity §limit pro předpokládanou koncentraci v půdě, pod který nemusí být rizika hodnocena je 0,1 mg/kg 81 Evropská unie – Wikipedie https://www.ema.europa.eu/en/committees/committee-medicinal-products-veterinary-use-cvmp Limity pro půdní kontaminanty v ČR §zákon 334/1992 Sb. - vlastníci nebo nájemci zemědělských pozemků jsou povinni hospodařit tak, aby neznečišťovali půdu a tím potravní řetězec a zdroje pitné vody škodlivými látkami ohrožujícími lidské zdraví, existenci živočichů nebo vlastnosti půdy §vyhláška 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu (novela 153/2016) - vymezení nejvýše přípustného obsahu škodlivých látek v půdě (zejména těžkých kovů, aromatických uhlovodíků, chlorovaných uhlovodíků a pesticidů) §průběžné sledování obsahu rizikových prvků a látek a evidence kontaminovaných pozemků je realizováno v souladu s vyhláškou 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků § 82 Limity pro půdní kontaminanty v ČR vyhláška 153/2016 83 Limity pro půdní kontaminanty v ČR vyhláška 153/2016 84 Limity pro půdní kontaminanty v ČR hodnocení kontaminovaných míst §MŽP (2012): Metodický pokyn odboru ekologických škod MŽP – Indikátory znečištění. Věstník Ministerstva životního prostředí, ročník XXI, únor 2012, částka 2. § § 85 Indikátory znečištění zemin dle metodického pokynu MŽP (MŽP, 2012). Při překročení by mělo být znečištění dále zkoumáno a hodnoceno, a to především z hlediska rizik pro případné příjemce znečištění a ohrožené ekosystémy. Indikátory nezohledňují rizika pro ekosystémy či povrchové vody. První dva sloupce reprezentují scénář maximální chronické expozice člověka při přímé expozici (nahodilé požití zeminy, inhalace prachových částic ze zeminy, dermální kontakt se zeminou, inhalace půdního vzduchu). Poslední sloupec nevychází z přímé expozice, ale ze scénáře vymývání znečištění ze zeminy do podzemní vody tak, aby ve vodě byly zachovány limity pro vodu. ... a mnoho dalších látek Limity pro vstupy do půd v ČR hnojiva §http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/hnojiva-a-puda/hnojiva/ §limitní hodnoty koncentrací rizikových prvků v hnojivech §pokud hnojivo nesplňuje příslušné limity, není registrováno §především aplikace minerálních fosforečných hnojiv s vysokým obsahem kadmia, případně arzénu nebo organických hnojiv připravovaných kompostováním odpadů oZákon 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech) oVyhláška 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva oVyhláška 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků oVyhláška 257/2009 S., o používání sedimentů na zemědělské půdě § § § 86 Limity pro vstupy do půd v ČR hnojiva § § § 87 Limity pro vstupy do půd v ČR hnojiva § § § 88 Limity pro vstupy do půd v ČR hnojiva §omezení užívání dusíkatých hnojiv - zranitelné oblasti se vyhlašují na základě nitrátové směrnice §nařízení vlády 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu - výčet zranitelných oblastí podle katastrálních území, pravidla pro používání dusíkatých hnojiv, včetně přesně vymezeného období, kdy je jejich používání zakázáno, podmínky skladování hnojivých dusíkatých látek, zásady hospodaření na svažitých pozemcích nebo pozemcích, které sousedí s útvary povrchových vod §ve zranitelných oblastech se nachází 42% rozlohy ČR a 49% z celkové výměry zemědělské půdy ČR §cílem opatření je snížení a předcházení znečištění povrchových vod, aby byl zajištěn dostatek pitné vody, zároveň tato opatření vedou k omezení eutrofizace § § § 89 Limity pro vstupy do půd v ČR odpady ozákon 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů ovyhláška 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů ovyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu §úniky ze skládek, přímé aplikace na povrch terénu (rekultivace povrchu terénu, vyrovnávání terénních nerovností a jiné úpravy terénu, vytváření uzavíracích vrstev skládky, rekultivace uzavřených skládek, zavážení vytěžených povrchových dolů, lomů, pískoven) §na povrchu terénu nesmí být za žádných podmínek použit: odpad směsný komunální; nebezpečný odpad; kapalný odpad; léčiva, pesticidy, zapáchající odpady; ze stavebních odpadů pouze vytěžené zeminy a hlušiny a upravené odpady v podobě recyklátu ze stavebního a demoličního odpadu § § § § § 90 Limity pro vstupy do půd v ČR odpady § § § 91 Limity pro vstupy do půd v ČR odpady § § § 92 § 93 Limity pro vstupy do půd v ČR odpady oVyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady) § § § § § § 94 mimo zemědělskou a lesní půdu Třída 1: využití na povrchu terénu užívaného nebo určeného pro zeleň u sportovních a rekreačních zařízení Třída 2: využití na povrchu terénu užívaného nebo určeného pro městskou zeleň, zeleň parků a lesoparků, pro využití při vytváření rekultivačních vrstev nebo pro přimíchávání do zemin při tvorbě rekultivačních vrstev, na území průmyslových zón, při úpravách terénu v průmyslových zónách Třída 3: využití na povrchu terénu vytvářeného rekultivačními vrstvami zabezpečených skládek odpadů, rekultivačními vrstvami odkališť nebo pro filtrační náplně biofiltrů stabilizovaný bioodpad určený k uložení na skládku nebo k jinému způsobu využití, než využití tříd 1-3 Limity pro vstupy do půd v ČR kaly ČOV ovyhláška 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě (prováděcí vyhláška k zákonu 185/2001 Sb. o odpadech) – novela 437/2016 §použití kalů je zakázáno: na zamokřených a zaplavovaných půdách; na trvalých travních porostech; v intenzivních plodících ovocných výsadbách; na pozemcích využívaných k pěstování zelenin; na půdách s pH < 5,6; na plochách k rekreaci a sportu §kal musí být použit v rámci jedné agrotechnické operace a musí být nejpozději do 48 hodin od umístění zapraven do půdy §minimální obsah sušiny musí být 5 % §nesmí se použít více než 5 t/ha v průběhu 3 po sobě následujících let a 10 t/ha v průběhu 5 let §potřeba dodání živin do půdy na pozemku určeném k umístění kalů musí být doložena výsledky rozborů agrochemických vlastností půd §je také nutno vyhovět limitům týkajícím se obsahu patogenních mikroorganismů § § § § § § 95 Limity pro vstupy do půd v ČR kaly ČOV § § § § § § 96 Limity pro vstupy do půd v ČR sedimenty §aplikací sedimentů se do půdy navrací částice, které byly zničeny při degradaci půdy nebo se v půdě již nevyskytují důsledkem eroze §tyto sedimenty však mohou obsahovat vysoké koncentrace rizikových prvků §podmínky a způsob používání sedimentů na zemědělské půdě stanovuje vyhláška 257/2009 Sb., která určuje limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou má být použit, a biologické vlastnosti sedimentu §dále je zde uveden postup při rozboru sedimentů a půdy a metody odběru vzorků sedimentu a půdy § § § § § § 97 Limity pro vstupy do půd v ČR sedimenty §aplikací sedimentů se do půdy navrací částice, které byly zničeny při degradaci půdy nebo se v půdě již nevyskytují důsledkem eroze §tyto sedimenty však mohou obsahovat vysoké koncentrace rizikových prvků §podmínky a způsob používání sedimentů na zemědělské půdě stanovuje vyhláška 257/2009 Sb., která určuje limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou má být použit, a biologické vlastnosti sedimentu §dále je zde uveden postup při rozboru sedimentů a půdy a metody odběru vzorků sedimentu a půdy § § § § § § 98 Legislativa přípravků na ochranu rostlin v ČR §http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/pripravky-na-or/ §spotřeby POR v ČR http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/pripravky-na-or/ucinne-latky-v-por-statistika-spotreba/spot reba-pripravku-na-or/spotreba-v-jednotlivych-letech/ §registr přípravků http://eagri.cz/public/app/eagriapp/POR/ § § 99 Půdní ekotoxikologie 100 Půdní ekotoxikologie § 101 Půdní ekotoxikologie §disciplína ekotoxikologie zaměřená na půdu jako kompartment životního prostředí §půdní ekotoxikologie je věda studující a hodnotící přímé a nepřímé účinky přírodních i uměle vytvořených škodlivých chemických látek a případně dalších stresorů na půdní biotu (živočichy, rostliny a mikroorganismy) na všech úrovních biologické organizace §v širším slova smyslu - každá ekotoxikologie, která se nějak dotýká půdních organismů §v užším slova smyslu - půdní ekotoxikologie jen tehdy, když jsou studovány účinky půdních toxikantů na půdní organismy při expozici v půdě §praxe - prolínání technik půdní a akvatické ekotoxikologie (např. půdní organismy exponovány v kapalném mediu) §střed zájmu: ne pouze jednotlivé organismy, ale vyšší úrovně biologické organizace, ideálně půda jako celek s jejím významem a funkcemi §výhoda půdní ekotoxikologie - lze toho v řadě přístupů opravdu dosáhnout: opár gramů půdy = celý komplikovaný ekosystém oúčinky na půdní biotu = dopady na ekosystémové funkce 102 Půdní ekotoxikologie vědecké cíle: §zisk znalostí a vědomostí, popis a analýza, poznání a porozumění dějům, procesům, zákonitostem a mechanismům týkajících se účinků kontaminantů (případně dalších stresorů) na půdní biotu, osudu a biodostupnosti kontaminantů v půdě a expozice půdních organismů §chápání příčin a následků škodlivých účinků praktické cíle: §využít získané poznání a vytvořené metody k efektivní a racionální ochraně půdy a půdní bioty před účinky chemických látek a dalších stresorů §charakterizace rozsahů účinků, škodlivosti a nebezpečnosti kontaminantů (stresorů) – jednotlivých i směsí §predikce a modelování škodlivých účinků technické cíle: §tvorba nových metod, testů a nástrojů pro hodnocení škodlivosti chemických látek (a dalších stresorů) a pro bioindikaci kvality půd §návrhy limitů a nové legislativy o 103 Půdní ekotoxikologie a ochrana půd ISO 19204:2017 Soil quality — Procedure for site-specific ecological risk assessment of soil contamination (soil quality TRIAD approach) 104 Půdní ekotoxikologie a ochrana půd Organisation for Economic Co-operation and Development https://www.oecd-ilibrary.org/environment/oecd-guidelines-for-the-testing-of-chemicals-section-2-ef fects-on-biotic-systems_20745761 Test No. 216: Soil Microorganisms: Nitrogen Transformation Test 2000 Test No. 217: Soil Microorganisms: Carbon Transformation Test 2000 Test No. 207: Earthworm, Acute Toxicity Tests 1984 Test No. 222: Earthworm Reproduction Test (Eisenia fetida/Eisenia andrei) 2016 Test No. 232: Collembolan Reproduction Test in Soil 2016 Test No. 220: Enchytraeid Reproduction Test 2016 Test No. 226: Predatory mite (Hypoaspis (Geolaelaps) aculeifer) reproduction test in soil 2016 Test No. 228: Determination of Developmental Toxicity to Dipteran Dung Flies(Scathophaga stercoraria L. (Scathophagidae), Musca autumnalis De Geer (Muscidae)) 2016 Test No. 208: Terrestrial Plant Test: Seedling Emergence and Seedling Growth Test 2006 Test No. 227: Terrestrial Plant Test: Vegetative Vigour Test 2006 105 Příklad: sada testů z Vyhlášky 257/2009 Sb. §Před testy s roupicemi a vyššími rostlinami jsou reprezentativní vzorek sedimentu i reprezentativní vzorek referenční půdy (půda, na kterou má být sediment použit) vysušeny při laboratorní teplotě, zhomogenizovány a přesáty přes síto 2 či 4 mm. §Pro testy inhibice nitrifikace je referenční půdou nekontaminovaná půda splňující požadavky ISO 15685 (2004) a jak sediment tak referenční půda jsou vzorkovány, zpracovány a skladovány v souladu s ISO 10381-6 (2009): v přirozené vlhkosti, přes 2 mm síto, uchování v 4 °C maximálně dva týdny. §Před testováním se hodnocený sediment smíchá s půdou v objemovém poměru 1:3, který vychází z maximálního povoleného poměru výšky použitého sedimentu a orničního profilu v vyhlášce. Potworms (Enchytraeids doerjesi) Example of light coloured springtail (Folsomia candida) Nitrifying bacteria isolated from landfill leakage ISO 16387 (2004) ISO 11267 (1999) 11269-1 (1993) ISO 15685 (2004) všechny koncentrace kompost 106