Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze - role vztažné soustavy - modely Sluneční soustavy stejná pozorování je možné vysvětlit různými modely! heliocentrický x geocentrický model https://twistedsifter.com/2014/10/the-sweden-solar-system-scale-model/ Tanec planet pro popis pohybu planet je důležitá zvolená vztažná soustava! na obloze výskyt planet u nás nikdy ne severním směrem a v zenitu pohyb planet od východního obzoru přes jih k západnímu obzoru (v průběhu dne, noci) na hvězdné obloze vždy poblíž ekliptiky => v tzv. ekliptikálních souhvězdích pomalý pohyb vůči hvězdnému pozadí, tvoří smyčky, kličky (v průběhu dnů, týdnů) Smyčky a kličky planet Pohyb planet na hvězdné obloze - kličky, smyčky - skládáním pohybů sledované planety a Země siderická oběžná doba = oběžná doba planety vzhledem ke hvězdám synodická oběžná doba - časový interval mezi dvěma po sobě jdoucími stejnými fázemi, postavením objekt (planeta, Měsíc...)-Země-Slunce Pz - siderická doba oběhu Země P - siderická doba oběhu planety za 1 den urazí... 360o/Pz, resp. 360°/Pp rozdíl za 1 den .... 1360°/Pz-360°/Ppl postavení se zopakuje za dobu 5, kdy rozdíl = 360c 360 360 Pz P S = 360 i i ~p~z ~Pp i s Smyčka, kterou vykonala planeta Mars mezi hvězdami souhvězdí Raka, v rozmezí od října 2009 do května roku 2010. Foto: Tunc Tezel. Aspekty = významné polohy vůči Zemi a Slunci konjunkce = dvě planety (obecně dvě různá tělesa) stejným směrem od Země, mají stejnou rektascenzi a1=oc2 opozice = dvě tělesa v opačných směrech, rozdíl rektascenzi Aa=180°=12h; nedosažitelná pro vnitřní planety elongace = obecná úhlová vzdálenost planety od Slunce kvadratura = úhlová vzdálenost planety od Slunce 90° konjunkce kvadratura maximální Některé z významných konjunkcí do konce března 2021 itum a čas 21. prosince 2020 11. ledna 2021 14. ledna 2021 20. ledna 2021 21. ledna 2021 4. března 2021 19. března 2021 Jupiter 0° 6' od Saturnu (nejtěsnější od r. 1623) Venuše 1,9° od Měsíce Merkur 3,2° od Měsíce (den po novu) Mars 1,61° od Uranu (planety večer na JZ společně s Měsícem) Uran 3,9° od Měsíce Mars v konjunkci s n Tau (Mars 2,6° jižně; Mars a Plejády večer vysoko nad západním obzorem) Mars 2,3° od Měsíce (večer Měsíc, Mars, Aldebaran a Plejády) Další úkazy viz Hvězdářská ročenka http://rocenka.observatory.cz/ Betlémská hvězda Modely Sluneční soustavy geocentrický Tycho Brahe (1546 -1601) 3 # PRIMA PARS COSMOGRAPH. Schema prxdidae diuifionfs. NICOLAI COP EKNIC1 net,in quo tcrratn cum orbelimari tanquamepicyclo contfoeri diximus. Quinto Aoco Venus nonomenfereducitur+jSextum dmicp locum Mercurius tcnet,oduaginta dierum fpacio circS currens, In medio uero omnium refidet Sol, Qu is enim in hoc ASTRO N O MI A NOVA , AITIOAOrHTOS, S E V PHYSIC A COELESTIS, tradica commcntariis DE MOTÍBVS STELLjE M A R T I S, Ex obfcrvationibus G. V. TTCHONIS BRAKE: Juflfu & fumpttbus RVDOLPHI II ROMANÖRVM IMPERATO R. I S Sec: Plurium annorum percinaci ťbudio elaborate Prags: , %A S'. C'. CÄf> 5"', tsXjtkanttin JOANNE KEPLERO. (kmtjwirM C*. iX.^prřvilqk ftttitk Anno iíx Diotiyfiinx cla Is c ix. CiP. MAITIS Sons huMCtr.rďum Iitf. j XXV iittrt ir.atň- j filíiri juiriiu j uKo^mtum. £(Jt I tix.*.s. A. xnjtŕ I interna* u&xciir 1 Iff » (itflflo kdXcv J r/; £ r £> J Manual' ta£'4-1 ([tuition;* a. f3 jniHÍUtítt -r^ir.fi- I lilií, (ý periodica I frnfufpunitnliiT *. j tjif.liu. >,l!if. 'PU- n*, JfJa x Iťndtlrn 1 j, jí. 4? V - JľľJJŕ *jfA í// s.o. 47.45. Á/-ßdxHi i*iinr aS x ltd due t rtcloi tfř} i. 7, j +'. W"w"a St j ■ F. J4 7 v ttrreQieat frr faraSnx'tn itihilttA. Et elf mvtstiIsdut tju4 Érgodit XXI idra vi I M, XV iniv.j~tdl vifiu. Stfdutt firupH-aJjcre M-jid- • míjiimiSttmminutum. ErgaMtgulurmai/i ^.^-.vj^itt* Éô. j.j*, 0*«» t74jS7pml9ngfirepi*mB.S.SAntifiiÍA Solvtrßnptrifxttmdesettt- d>t,& Titulní strana Astronómia Nova (1609) Str. 132 - srovnání pohybu planet v modelech Sluneční soustavy, jak jej popisují Kopernik, Ptolemaios a Brahe Geocentrismus deferent Problémy heliocentrické teorie: • Země v pohybu? - není nic cítit • není vidět paralaxa hvězd • geocentrický = egocentrický - tj. více „přirozený" ľemŕ Planetario
  • -7 = konst. t\ 4 I* Existuje i přesné vyjádření 3. Keplerova zákona - předpoklad o hmotnosti centrálního tělesa už nemusí platit! T2 =- G(M + m) v rámci Sluneční soustavy, ale m«M Kuželosečky Elipsa = množina bodů M, které mají od dvou daných bodů F1 a F2, tzv. ohnisek elipsy - konstantní součet vzdáleností rovný 2a (a je velká poloosa elipsy) FXM + MF2 = 2a O ... střed elipsy, Vlf V3... hlavní vrcholy, V2, V4 ... vedlejší vrcholy vrcholy elipsy Vv V3 = apsidy => spojnice vrcholů - přímka apsid Velká osa elipsy = přímka, procházející oběma ohnisky = délka úsečky velká poloosa elipsy = polovina V^. Vzdálenost OV1 = OV3 = a ... velká poloosa, OV2 = OV4 = b ... malá poloosa, OF1 = OF2 -e ... výstřednost, OF1/OV1 = £ ... číselná výstřednost (numerická excentricita) Mezní případ elipsy - kružnice, F1 = F2 = O, výstřednost elipsy e = OF1 = OF2 Speciální označení některých apsid centrální těleso bod V1_bod V3 Slunce perihel afel Země perigeum apogeum hvězda periastron apastron obecně předpona peri- předpona ap-(apo-, apa-),