Zvládnout uspořádat informace je dobrým začátkem k tomu, abyste zvládli psát odborný text, interpretovat texty či informace publikovat. Pokud si neudržíte vyhledané informace pod kontrolou, vznikne neuspořádaná změť, která vám nebude činit potěšení a neusnadní vám tvorbu.

V lekci se podíváme na možnosti, jak s informacemi efektivně pracovat a jak aktivně číst, abyste zvládli získat dostatek informací a nestrávili čtením dlouhou dobu, netápali v množství informací, zjištěné informace jste uměli selektovat, ukládat a organizovat.

Aktivní čtení

Číst umí velké množství lidí. Každý čte trochu jiným způsobem. Rychle, pomalu, soustředěně, přeskakováním, v tichu, v ruchu, mezi řádky apod. Čtení je komplexní záležitost a lze ji trénovat celý život.

Při čtení můžete mít dobré i špatné návyky. Jaké to jsou? 

Dobré návyky	Špatné návyky
Aktivní čtení – dobrý čtenář je aktivní u jakéhokoli textu. I u toho, jehož obsah ho příliš nezajímá. Aktivní čtenáři kladou autorovi otázky, na které rychle v textu nalézají odpovědi. Nadšeně souhlasí nebo se přou, pokud se s autorem názorově rozchází. Pokud odpověď nedostanou, rychle zjistí, že se mají podívat po jiné knize.	Pasivní čtení – špatný čtenář se příliš nesoustředí. Čeká, že text se stane zajímavějším, a že v něm časem objeví něco důležitého. Duševní síly takového čtenáře nejsou naplno využity, míra motivace je nízká a užitek z celé práce je menší, než vynaložené úsilí.  Vyvarujte se tohoto způsobu čtení, je velmi náročný na čas, navíc i silně demotivující.
Čtení různými technikami – dobrý čtenář využívá předností rychlého i pomalejšího čtení v situacích, ve kterých je to pro něj výhodné.	Čtení pouze jednou technikou – jedna technika vede k pomalé rychlosti čtení a často i k nedostatečnému porozumění textu.  Osvojte si různé techniky čtení a využívejte je.
Celková orientace v textu – dobrý čtenář dokáže rychle postřehnout souvislosti díky vnímání textu jako celku.  Nečte slovo za slovem.	Čtení slovo za slovem – špatný čtenář čte slovo za slovem, nevnímá okamžitě širší souvislosti. Díky tomu mu může celkový obsah unikat, nebo mu trvá příliš dlouho, než souvislosti pochopí. Nečtěte slovo za slovem, naučte se fixovat více slov a později i celé věty.
Čtení bez regresí – dobrý čtenář se plně koncentruje na to, co dělá, neodbíhá zbytečně myšlenkami.  Nevrací se v textu zpět, aby si ověřil to, co již přečetl.	Neustálé vracení se v textu – k tomu dochází především, pokud se čtenář plně nesoustředí a nemá cíl, který v knize hledá.  Omezte vracení se pohledem na již přečtená slova a věty. Pokud přesně nerozumíte napoprvé tomu, co čtete, čtěte dál. Až danou část přečtete, budete textu rozumět z celkového kontextu a s časovým odstupem.
Čtení bez zbytečných pohybů – dobrý čtenář má tělo uvolněné, dochází pouze k pohybu očí. Držení těla i uspořádání pracovního prostředí je v souladu s ergonomickými pravidly.	Špatné držení těla a zbytečné pohyby – dochází ke zbytečné zátěži svalů a vzniká předčasná tělesná únava. Patří sem také pomalé ukazování si v textu, pohybování rty při čtení atp. Omezte pohyby při čtení pouze na pohyby očí.
Čtení potichu – dobrý čtenář čte potichu a nevydává při čtení žádné zvuky. Nepohybuje ani jazykem.	Čtení nahlas – špatný čtenář při čtení šeptá anebo čte přímo nahlas. Zbavte se zvukových zlozvyků při čtení, jelikož vás velmi zpomalují a navíc narušují i soustředění na danou činnost.
Málo fixací – dobrý čtenář rozšiřováním zrakového rozpětí pochytí na jednu fixaci více písmen.	Hodně fixací – během jedné fixace špatný čtenář zachytí velmi malý počet písmen.
Stanovené cíle čtení – dobrý čtenář pravidelně konfrontuje přečtené se svým cílem. Když cíle dosáhne, přestává číst.	Nestanovené cíle čtení – špatný čtenář nemá cíl, neví, co přesně hledá. Ztrácí brzy motivaci a plýtvá svými duševními silami.

Jak postupovat při aktivním čtení

Před samotným čtením získejte přehled o knize. Usnadní vám to pozdější orientaci a umožní vám určit, kterým pasážím věnovat vyšší pozornost.

Prolistujte si:

• Úvod a závěr
• Obsah
• Názvy kapitol, pokud nejsou všechny v obsahu
• Zvýrazněné části
• Popisky obrázků a grafů
• Shrnutí kapitol, pokud existují
• Doslov
• Seznam příloh a rejstřík
• Shrnutí na obalu knihy

Podívejte se také na grafickou úpravu knihy, používání odborných termínů, hloubku informací daného tématu.

Pokud po prvním prolistování usoudíte, že je kniha vhodná, můžete přikročit k samotnému čtení knihy.

Nejspíš jste se po orientaci v knize rozhodli, které oblasti jsou pro vaši práci nejdůležitější. Pokud tématu a zejména daným kapitolám dobře rozumíte, můžete přeskakovat a nemusíte číst celou knihu od začátku do konce. Pokud však v tématu ještě tápete, zkuste si přečíst i kapitoly, které do tématu uvádí, příp. sáhněte po knize, která základní informace přináší.

Aplikujte různé aktivní metody. Pokud ještě nevíte, jaké vám vyhovují, vyzkoušejte si je na nějaké knize, kterou jste již četli. Co můžete např. zkoušet?

• Vyjádřete souhlas či nesouhlas s nějakou pasáží v knize a napište, proč máte tento názor.
• Udělejte si krátké heslovité a organizované výpisky z nějaké kapitoly. Můžete k tomu použít např. techniku myšlenkových map.
• Vlepujte si do knihy nalepovací papírky, abyste se k informacím snadno vraceli.
• Pokud je kniha vaše, nebojte se psát přímo do ní. Pište doplňující informace, otázky, výpisky po krajích. S podtrhováním a zvýrazňováním to nepřehánějte. Spíše si vyberte méně textu ke zvýraznění a větší část zkuste zpracovat do vlastních vět pomocí výpisků či myšlenkové mapy.
• Naučte se používat symboly, které budou značit různé informace či pomáhat orientovat se v textu. Přiřaďte si symboly např. pro stav „přečíst později“, „přečteno“, „souhlasím s autorem“, „nesouhlasím“, „dohledat pravdivost informace“, „najít více informací“, „souvisí se stranou…“ atd.

Čtete elektronicky?

Dávejte si častější pauzy, čtení na monitoru více unavuje nejen oči. Zkuste také nějaké aplikace, které vám umožní dělat si poznámky a zvýrazňovat text (Adobe Acrobat, Evernote, OneNote, Google Dokumenty…).

Organizace informací

Již v historii můžeme sledovat množství snah organizovat svět kolem nás. Dávat životu řád dávalo a dává smysl. Je však nutné zvolení takového řádu, který nebude omezovat svobodu.

Podíváte-li se na různé oblasti života, najdete více či méně organizovaný stav. Celý web je strukturovaný, infrastruktura města má svůj řád, obory jsou tříděny do různých kategorií. Podívejme se např. na taxonomickou kategorii zvířat. Od nadříše, říše a kmenu se přes řády a čeledi dostaneme k druhům a podruhům. Takové členění nám pomáhá se v oblasti vyznat a dále s ní pracovat.

Pokud byste si však chtěli uspořádat svoje dokumenty v počítači, složitá taxonomie by vás mohla spíše vyčerpat a ztratili byste onu svobodu a radost práce s informacemi. Pokud se budete zabývat organizací informací, vždy dbejte na to, abyste volili správnou a užitečnou úroveň.

Zaměříme se zejména na oblast organizace zdrojů, se kterými pracujete při studiu či práci. Může se jednat o organizaci dokumentů, nebo i vašich a cizích znalostí. Samotná organizace pomáhá uchovávat informace přehledně a při pozdějším hledání vám usnadní práci. Podívejme se nyní na několik oblastí.

Organizace vyhledaných informací

Pokud vyhledáváte informace (např. pro psaní diplomové práce), je vhodné si tyto informace dobře strukturovat, abyste se v nich dobře orientovali, jakmile je začnete později studovat a používat při psaní. Co vše potřebujete organizovat?

• Výsledky vyhledávání z katalogů, databází a webů
• Přečtené články a knihy (již jste nejspíš k tématu něco přečetli dříve)
• Články a knihy k přečtení (může jít o literaturu, kterou pro vás někdo připravil, aniž byste ji sami museli objevovat)
• Různé tipy od vyučujících a dalších

Nemůžeme vám nařídit jediný postup, jak s těmito informacemi postupovat, ale můžete se našimi radami inspirovat.

V katalogu knihovny https://katalog.muni.cz/ můžete dokumenty, které si potřebujete uložit na později, označovat hvězdičkou, třídit do složek a opatřovat poznámkami. Nezapomeňte se do katalogu nejdříve přihlásit, abyste měli vše uložené pro příště.

Podobným způsobem můžete ukládat i články z databází. Abyste se však nemuseli do každé databáze registrovat/přihlašovat, doporučujeme si u článku kopírovat trvalý odkaz a tyto odkazy si ukládat s poznámkami o článku. Podobně můžete ukládat i odkazy z webu. Jak si ukládat odkazy strukturovaně si přečtěte níže v kapitole o záložkování.

Pokud máte již vybranou literaturu, kterou si chcete číst, nebo jste ji již přečetli, uložte si co nejdříve celý bibliografický záznam. Jen díky němu dohledáte přesný titul (např. si nebudete muset vzpomínat, s jakým vydání jste pracovali). Jak udělat bibliografický záznam se naučíte v lekci Citační etika a citování. Dozvíte se také, jaké nástroje pro ukládání těchto bibliografických záznamů můžete použít. Bude vám ale také stačit klidně obyčejný papír nebo online dokument. Pro tvorbu online dokumentů můžete využít např. služby Office 365 (konkrétně služby OneDrive), kterou můžete jako studenti či zaměstnanci MU využívat zdarma. https://it.muni.cz/sluzby/microsoft-office-365

 

Organizace dokumentů a zápisků

Jinak budete postupovat v organizaci dokumentů tištěných a jinak s těmi elektronickými. U tištěných dokumentů často postačí roztřídění do kategorií, vytřídění nepotřebných dokumentů, zařazení do složek či šanonů a kvalitní popisky, co se kde nachází. Důležité je pak systém udržovat a s přibýváním nových zdrojů pak zařazovat do stávajících kategorií nebo vytvořit novou.

 

Elektronická organizace a uchování zdrojů

U elektronických a online zdrojů to může být složitější, zejména protože je stále běžnější pracovat s elektronickými dokumenty a informacemi a jejich počet je vysoký. Mnozí mají také tendence si ukládat spoustu online článku k přečtení na později a může vznikat pocit přehlcení. 

Existují různé nástroje, které vám s tříděním a kategorizací mohou pomoci. Nejdříve však musíte vědět, co je vaším cílem, a mít motivaci si vše zorganizovat. Nechtějte stihnout vše ihned, rozčleňte si práci klidně na více dní. 

Co vše můžete udělat? 

• Třídit si dokumenty v počítači/notebook/telefonu. 
• Třídit si informace na internetu (přímo v prohlížeči, aniž byste si ukládali něco na disk vašeho počítače). 

Jak postupovat? 

1. Určete si typy dokumentů, které máte, a vytvořte jim kategorie. Např. Škola, Práce, Zábava... Do jednotlivých kategorií pak vymyslete i podkategorie. Např. ve složce zábava můžete mít složky "Fotografie" a ty dále strukturovat. Doporučujeme mít základních (nejvyšších) kategorií co nejméně a ty spíše dále třídit do podkategorií. Netvořte však dlouhý řetězec podkategorií, abyste se k jednomu dokumentu nemuseli proklikávat na 15 kliknutí.
   Doporučená struktura:
   
   
   
2. Pokud některou složku používáte často, můžete:
   • si ji vložit do rychlého přístupu, resp. oblíbených položek (Windows)
   • použít Finder a přidat značky pro jednotlivé složky a soubory (Mac) 
3. Vymažte všechno, co nepoužíváte, nepotřebujete. Můžete vše zatím umístit do jedné složky a tu vytřídit později, pokud nechcete mazat ihned. 
4. Dobře zvolte názvy souborů. Snažte se o co nejvýstižnější název formou klíčových slov. Např. drahe_kameny_prednaska_200519, z názvu tak vyčtete, že se jedná o předmět Drahé kameny, konkrétně o přednášku z 20. května 2019. 

Uchovávání informací online

Kromě disku na vašem počítači si můžete ukládat dokumenty online. Existuje množství služeb, které vám poskytují zdarma určitý prostor pro vaše dokumenty. Vyzkoušet můžete např. Google Drive, OneDrive (poskytuje MU zdarma studentům a zaměstnancům), Dropbox či jiné.

Výhody online uchovávání dat:

• Informace se vám synchronizují. Když tedy online něco nahrajete na notebooku, ihned dokument uvidíte v aplikaci v mobilu či na jiném počítači, kde se do aplikace přihlásíte. K dokumentům se tedy dostanete téměř kdykoliv a odkudkoliv, pokud máte internet.
• Na dokumentech často může pracovat více lidí, nahlížet do nich či je komentovat.
• Snadno můžete dokumenty sdílet s dalšími.
• Aplikace vám práci průběžně ukládají, nestane se vám tedy, že byste ztratili hodinovou práci kvůli tomu, že jste ji zapomněli uložit.
• Dokumenty lze velmi snadno vyhledávat podle názvů, tagů i v plných textech.
• Dohledáte starší verze dokumentů.

Nevýhody online uchovávání dat:

• Pro uložení informací musíte být online.
• V běžných nástrojích nelze zaručit, že budou vaše data v naprostém bezpečí. Data jsou skladována na serverech poskytovatele, ne na vašem disku. Můžete si však zvolit aplikaci, která šifruje data při přenosu (Drive, Dropbox, OneDrive) a úschově (Drive, Dropbox). Také volte bezpečné heslo.

 

Záložkování

Na internetu narazíte na informace, které si budete chtít uložit na později. Abyste nemuseli kopírovat obsah dokumentu či jinak složitě ukládat informace, využijte záložky. Ty vám uloží odkaz na danou stránku. Pokud si záložky dobře zorganizujete, snadno se v nich později zorientujete.

Záložkovat můžete přímo v prohlížeči, nebo využít nějaký záložkovací nástroj či aplikaci.

Mnohé prohlížeče (Chrome, Mozilla, Safari, Edge) nabízejí přímo možnost práce se záložkami. Stránky, ke kterým se chcete vracet, si můžete označit a někdy i třídit do složek.

Pokud vám však systém v prohlížeči nevyhovuje, můžete využít některé aplikace.
Službu OneNote můžete jako studující využít zdarma pod svým UČO. 

Pocket, Delicious, OneNote či Evernote

Evernote a OneNote umožňují pracovat s online verzí i instalovanou verzí na PC. K tomu pak i službu Clipper pro prohlížeč, díky které na pár kliknutí uložíte stránku. Nezapomeňte si uložené stránky dobře třídit do složek a přidávat tagy (klíčové pojmy), které vám umožní později stránku snadno najít.

Oba nástroje také můžete využít jako nástroje pro psaní poznámek a sdílet je s dalšími lidmi.

V této lekci není žádný úkol.