Ne všechny informace, se kterými se setkáváme, jsou pravdivé a relevantní. Může být těžké rozeznat pravdu od lži, potřebné informace od nadbytku. Jistou roli zde hraje i subjektivní vnímání a poznávání, přesto můžeme mluvit o jistých postupech, jak informace zhodnotit.

Důvěryhodnost, relevance a aktuálnost

Zhodnocení důvěryhodnosti není možné činit podle tabulek a postupů. Každá informace je stále informací a může v jistých situacích plnit svůj účel. Proto se u každé informace, se kterou se setkáte, musíte zamyslet individuálně a hodnotit její důvěryhodnost. Při tomto hodnocení vám mohou pomoci různé metody a otázky. Ty jsou však jen pomůckou a důležité je následné zhodnocení na základě vašeho poznání.

Relevanci informací budete posuzovat vždy ve vztahu k tomu, k čemu informaci potřebujete. V některých situacích pro vás mohou být relevantní příspěvky na Facebooku, v jiné situaci tyto příspěvky nebude vhodné použít.

Aktuálnost informací hodně závisí od oboru. V některých informace zastarávají velmi rychle, jinde i práce z roku 1980 mohou být stále aktuální.

První setkání s informací

Jakmile se vám dostane do rukou nová informace, můžete ji zhodnotit podle základních kritérií. 

Odpovědi na tyto otázky vás mohou navést k základnímu povědomí o tom, jaký zdroj před vámi leží.

 

Praktické cvičení

Zkusme si nyní rychle zhodnotit zdroj. Hledáme informace o suchu. Dostali jsme se na portál https://www.pocitamesvodou.cz, konkrétně na článek zde: https://www.pocitamesvodou.cz/nedivme-se-ze-je-sucho. Podíváme se na jednotlivé oblasti.

Autorství

Autorem je Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc., podle rychlého průzkumu odborník na změny klimatu, sucho, fyziologii rostlin.

Vydavatelství

Web vydává ZO ČSOP Koniklec. Jedná se o projekt financovaný MŽP a SFŽP, což není znakem ani kvality, ani nekvality. Vzhledem k tomu, že na webu jsou uvedeni všichni členové a členky projektu, můžeme si jejich odbornost v tématu ověřit.

Odbornost

Článek je psán popularizační formou, odborná slova se nacházejí jen zřídka. Článek není ocitován.

Aktuálnost

Článek je z června roku 2017. Může obsahovat zastaralá data, neboť téma změny klimatu přináší aktuální data rychle.

Po rychlém přehledu můžeme konstatovat, že článek pro nás může být vhodným odrazovým můstkem, díky kterému si uděláme přehled o tématu. Není však již vhodný pro použití do odborné práce. Pro odbornou práci si musíme najít řádně ocitovaný a aktuálnější článek.

Odborný text

Další hodnocení kvality

Kvalitu zdroje můžeme posuzovat i dalšími aspekty. Zejména u vědeckých publikací se můžeme setkat s nutností vykazovat své vědecké výsledky pro další hodnocení. Sledovat můžete především recenze článků a citovanost periodika, tzv. impact factor.

 

Recenzní řízení

Vědecké články mnohdy prochází recenzním řízením. Článek většinou zkontroluje redakční rada, ale u některých článků následuje důvěryhodné recenzní řízení, tedy zhodnocení kvality odborného textu. Tuto recenzi provádí experti na dané téma. Recenzní řízení pomáhá udržet kvalitu publikací. Většinou posuzují výstup autora dva až tři recenzenti. Řízení může být anonymní jednostranné (autor nezná recenzenty) či oboustranné (autoři a recenzenti vzájemně neznají své identity), příp. řízení otevřené, kde všichni svoji identitu znají. 

Po recenzi autorovi přijde vyjádření:

• přijato bez výhrad, článek/kniha mohou být vydány
• přijato, ale je nutné udělat úpravy na základě doporučení z recenzí (jakmile autor úpravy provede, bude dílo vydané)
• nepřijato (u impaktovaných časopisů bývá někdy pravděpodobnost odmítnutí až 80 %) - dílo nebude vydáno, ale autor má právo vidět recenzní posudky

Recenzované články můžete hledat i v databázích na ezdroje.muni.cz, v rozšířeném hledání stačí zakliknout, aby se vám vygenerovaly jen recenzované zdroje. 

Pokud narazíte na recenzovaný časopis, ověřte si vždy kvalitu recenzí. Existují totiž i tzv. predátorské časopisy, kde recenzované články vychází za úplatu a recenze jsou jen formální.

Impact factor (IF)

IF je numerické vyjádření zhodnocení určitého periodika v oboru. Čím vyšší číslo, tím lepší hodnocení a časopis je považován za prestižnější. Vyjadřuje průměrný počet citací publikace v určitém období.

Př.: hodnota impakt faktoru časopisu 6,0 ve stávajícím roce vyjadřuje, že průměrně byly články publikované během posledních dvou let šestkrát citovány.

Výpočet tedy můžeme zapsat takto:

Impakt faktor = počet citací v časopise v posledních dvou letech / počet článků vyšlých v časopise v posledních dvou letech. 

Aby měl časopis nějaký IF, musí být na základě doporučení odborníků evidovaný v Institute for Scientific Information (ISI). IF hodnotí časopis jako celek, ne jednotlivé autory nebo články.  

Přehled českých časopisů najdete zde. 

IF je jednou ze složek hodnocení vědecké práce a to jak kvantity, tak kvality. Od roku 2013 by však neměl být prvkem hodnocení výzkumu. IF s sebou totiž přináší různé problémy a možnosti zneužití. Také se může stát, že se IF časopisu zvýší jen kvůli extrémní citovanosti jednoho kontroverzního článku. 

Pro výpočet IF slouží citační rejstříky. Jak zjistit IF konkrétního časopisu? Nejsnadnější je využití databáze Web of Science, příp. Scopus či ERIH. Ze stránky ezdroje.muni.cz si otevřete Web of Science a klikněte na záložku Journal Citation Reports.

Zde můžete vložit název časopisu nebo hledat podle názvu či kategorie. 

Nás bude zajímat časopis „SEDIMENTARY GEOLOGY“. 

Po jeho vyhledání nám jsou k dispozici základní údaje o časopisu, kromě názvu i ISSN a eISSN, vydavatel, oborové zařazení či periodicita.

O IF se můžeme dozvědět níže. Vidíme aktuální IF i jeho vývoj v historii periodika a způsob, jak byl IF vypočítán.

Ještě níže pak vidíme celkový počet citací za rok 2018 a průměrný IF za 5 let. 

H-index

Pojmenován je po americkém fyzikovi Jorge Hirschovi. Výši h-indexu lze zjistit z databází Web of Science a Scopus. Výpočty probíhají ve Web of Science a Scopus různě, proto se může h-index lišit. 

H-index by měl být nestranným ukazatelem výkonnosti výzkumníka, ale nese s sebou několik rizik a nevýhod. Např. se z indexu nedozvíte, jestli nejsou v citacích zahrnuty autocitace (autor cituje sám sebe), ani to, jestli jsou ohlasy pozitivní či negativní. 

Berte v úvahu, že h-index neukazuje na erudici autora podle toho, jestli publikuje v časopise s vysokým IF. Může totiž publikovat v časopise, který získal vysoký IF velkým citováním malého množství článků. 

H-index tak znevýhodňuje plodné autory, kteří publikují v časopisech s málo citovanými publikacemi. Výhodou však může být, že h-index není založen na hodnotě IF ani na stáří článků a citací. 

Impact faktory a h-indexy tak nejsou vhodné pro srovnávání autorů a časopisů z různých oborů. 

Příklad h-indexu T. J. Hamblina v databázi Scopus: 

 

  Úkol odevzdejte do úkolového vlákna do  6. 12. 2020 vč.