AFRIKA
Fyzicko-geografická část
RNDr. Martin Culek, Ph.D.
AFRIKA
- Doporučená literatura
• Kunský, J. a kol. (1971): Zeměpis světa - Afrika. Orbis, Praha,
546 s.
• Votrubec, C. (1972): Afrika – zeměpisný přehled kontinentu.
SPN, Praha, 593 s.
• Šindler, Petr - Baar, Vladimír. Regionální geografie světadílů a
oceánů : Afrika, Asie, Austrálie, Oceánie. 1., I a II. část. 1. vyd.
Ostrava : Pedagogická fakulta v Ostravě, 1988. 296 s.
• Internet
VŠEOBECNÉ ÚDAJE o Africe
ROZLOHA: 30,3 mil. km2 ? - 2 problémy
Afrika - poloha a rozměry
sever Bílý mys (Ras-al-Abiad), o.Djalite 37°21´ s.š.
jih Střelkový mys (Cape Agulhas) 34°52´ j.š.
západ Zelený mys (Dakar - Cape Vert, Pointe
des Almandies)
17°33´ z.d.
východ Raas Xaafuun (Hafún) 51°23´ v.d.
• Bílý mys → rovník = 4 144 km
• Střelkový mys → rovník = 3 868 km
• Bílý mys → Střelkový mys = 8 012 km
• Zelený mys → Raf Hafún = cca 7 480 km, vč. Sokotry 7770 km
• pobřeží Angoly → Mosambický průliv
= cca 3 100 km
+ 39 km ostrovy k SZ: Galite Isls.
Galite (Djalite, Zalite) Isls. - sopeč., d=5 km, 37⁰ 34´,
pár rybář. rodin + okolní lavice (Galite Banks)
Cape Agulhas (Střelkový mys)
Ras Hafún (x Ras Guardafui)
•Ras Guadrafui (Horn of Africa) jen 14 km záp.
AFRICKÁ MOŘE, OKOLNÍ PEVNINY
• Indický oceán, Atlantský oceán, (Středozemní moře +
Rudé moře)
• Arabský poloostrov
– Suez
– Báb-el-Mandeb – 26,5 km
– Rudé moře – 200 až 350 km
– Adenský záliv – 280 km
• Evropa
– Gibraltarský průliv – 14 km
– Sicílie – 140 km, Pantelleria 70 km,
– Lampedusa 125 km
2. Heraklův
sloup:
Gebel Mousá
820 m
Nejužší místo
Gibraltarský
průliv, toto je
nejužší místo.
Ne u Gibraltaru.
14,3 km, d 70 km,
hl. až 1118 m.
Gebel al-Tárik
Ca 5 mil. let.
Africké ostrovy
ZÁPAD VÝCHOD + SEVER
Sopečné Madeira Pevninské Madagaskar - 585 tis. km2
Kanárské ostrovy Seychely,
Pemba, Zanzibar, Mafia
Kapverdy Sokotra +3
Bioko v Rudém moři (Dahlak is.)
Princův ostrov Djerba,
Svatý Tomáš
Sopečné
Maskarény (Réunion,
Mauritius)
Pagalu Amiranty
Ascension (100 km
záp. od riftu,
Svatá Helena
Komory
Tristan da Cunha
+2, Gough
Djalite
Tristan da Cunha, brit., v = 2060 m,
Edinbough, nejvzd. sídlo světa (256 obyv.), od Cape Town 2785 km,
ale Grytviken na Již. Georgii 2658, ale jen 20 obyv., sv. Helena
Jamestown 2440 km
Členitost pobřeží
• Vyrovnaná pobřežní čára –
ale v detailu někde ne – Kapské M.
• Poloostrovy
– Somálský poloostrov,
Tangerský pol., Tuniský (Dobrý
mys, 90 km), Kyrenaika
• Zálivy
– Guinejský záliv (Bight of Benin,
Bight of Bonny)
– Rudé moře, průliv Báb-elMandeb,
Adenský záliv; Baia
de Sofala (Zambezi), Baia de
Maputo (Limpopo)
– Velká Syrta (libyjské pobřeží),
Malá Syrta (tuniské pobřeží s
ostrovem Djerba)
Vertikální členitost
• Střední výška reliéfu = 750 m; 3. nejvyšší
světadíl (po Antarktidě ?, Asii).
• Ráz: zdvižené zvlněné žulové desky, místy se
sedimentárními tabulemi a sopkami.
• Nejvyšší bod – Uhuru – Kilimandžáro (Kibo -
5895 m)
– nejvyšší vrcholy = sopky
• Nejníže položené místo – Assalská proláklina,
Džibutsko (– 155 m).
• „Nízká“ (< 1000 m)
„vysoká“ (> 1000 m) Afrika.
Afrika
–
hypso-
metrie
GEOLOGIE – Litosférické desky
Gondwana
•Gonwana se zač. rozpadat před 140 mil. lety, oddělení od
Antarktidy+Austr. Od Již. Ameriky se oddělila až před 100 mil. l.,
ihned „odpraskly“ Arabie a Indie+Madagaskar.
90 mil. l. se oddělil Madagaskar a vrátil se k jihu k Africe.
•35 mil. l. Afrika+Arábie narážejí do Euroasie – Alpinské vrás.
Rozšíření
kratonů (štítů)
Tektonika
a vulkanismus
za
posledních
1 mil. let
• https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/geologove-nasli-ztraceny-kontinent-pohrbeny-pod-evropou-40297596
jz. Keňa, 2020
•https://www.info.cz/magazin/vznikne-novy-kontinent-afrika-se-rozpada-objevily-se-nove-obri-trhliny
Regionální geologické jednotky
Dílčí jednotky kratonů:
• megasynklinály – pánve (např. Konžská pánev),
• megaantiklinály – vysočiny (např. Súdánská vysočina),
• vulkanické oblasti (např. Ahaggar).
Významné části: Saharsko-arabská tabule
(sedimenty) + Jihoafrický štít (krystalinikum) -
nejstarší horniny - v provincii Transvaal; fundament
- granity, ruly, migmatity cca 3,4 mld. let.
POPROTEROZOICKÁ OROGENNÍ PÁSMA
• Kapidy (J), Mauretanidy (Z) - hercynská orogeneze
• Severoafrické alpidy (S) - alpinská orogeneze
Geologický vývoj _1
• Do mesozoika (triasu) – součástí centrální
Gondwany – již. polokoule.
• Základ kontinnetu = Africká platforma
(krystalinické a sedimentární horniny,
proterozoikum a mladší) → Jihoafrický štít
• 6 úrovní zarovnaných povrchů.
• ZP: 1. svrchní paleozoikum – na J od
rovníku, pohřbený sedimenty.
• Trias (150 mil.l. BP) - rozpad Gondwany,
„cesta k severu“.
Geologický vývoj _2
Sedimenty Saharsko-arabské tabule.
• jura – hlavní africké rozvodí, tzv.
Gondwanský povrch, aridní klima.
• křída – j. Afrika, tzv. Africký povrch.
• Neogén – vrásnění Atlasu.
• 5-7 mil. let – zdvih Afriky, odtržení Arab.
poloostrova, zaplaveno až před 1,5 mil lety.
• závěr terciéru – celý kontinent.
• kvartér – odtrhávání východní Afriky,
planace J a V Afriky, dosud neukončena.
AFRIKA
horniny
Nová francouzská
geol. mapa
STRUKTURNĚ-MORFOLOGICKÉ
OBLASTI AFRIKY
❑ 1. Skupina Atlasu
❑ 2. Skupina platformní Afriky
❑ Saharsko-Súdánské plošiny + Somál. pol.
❑ Hornoguinejská vysočina
❑ Konžská pánev
❑ Kapské hory
❑ Madagaskar
❑ 3. Skupina východní Afriky
❑ Východoafrický rift
❑ Etiopská vysočina
❑ Východafrická náhorní plošina
Skupina Atlasu
• Neogén, kvartér – vrásnění a/nebo zdvih pohoří Atlas
• Pohoří Atlas – délka 2000 km, směr ZJZ - VSV, pásma hor
x kotlinovité brázdy
• Ríf (příkrovy),(Tidigín 2453) + Pobřežní Atlas (Malý Atlas)
(= Al Atlas at Telli) - (příkrovy i podlož krystalinikum) (Djurdjura
2308 m) + Aurés (nejdál na V.- Dj. Chélia 2328m)
• Marocká meseta
• Střední Atlas – západ: kras. plošina+lávy (2000), východ:
jurský typ (Adrar 3343).
Atlas - části
Aurés
Aurés
Foto: A Rahil, Panoramio
Foto: A Rahil, Panoramio
Chélia 2328 m n.m.
Atlas – pokrač.
• Vysoký Atlas – prekambrium + neovulkanismus
(Djabal Toubkal 4165 m) – glac. tvary
• Úd. Mulúja - konec: Rífu, Stř. Atl., Vys. Atl. →
Pobřežní i Saharský A.
• Nížina Sous (Draa, Sous) + Plošina šotů (Chergui,
Hodna)
• Antiatlas (krystal., váp., 2559) + Saharský Atlas
(pískovec, solné pně !) 2236 m.
• Úpatí (pískovce, slepence) ukloněné k Sahaře.
Tachedirt (3200 m)
Djebel Toubkal
(4165 m)
J. IFNI
údolí Draa
Draa u Alžírských hranic
Saharský Atlas – ukloněné vrstvy
Solné pně – zde Kef el Melah, 2 x 1,3 x 0,3 km
Saharsko-súdánské plošiny_1
• Mezi Atlasem, Hornoguinejskou vysoč., Etiop.
vysoč.
• Ø výška 300 – 500 m.
• Zvlněná tabule + tekt. zdvižené (konec 3-hor)
krystalinické ostrovy a oj. sopky.
• Tabule - mořské + kontinentální uloženiny.
• Mořské transgrese:
– spodní paleozoikum (pískovce, jílovité břidlice),
– křída (vápence, pískovce a jíly).
=► dopad na podzemní vody
Saharsko-súdánské plošiny_2
Hory zvedající se nad sediment. plošiny:
• Ahaggar (Hoghar): Krystalinikum + znělec (Tahat
3005 m).
• Tibesti: rozsáhlé čedičové plošiny a cca 20 ±
aktivních sopek vč. Emi Koussi (3415 m). Horké
prameny, plyny.
• Etbaj: hřbet u Rm (Jebel Shaib al Banat 2187 m).
• Dárfúr: (+ sopka Jebel Marra 3088 m) – jezera
Ahaggar
cypřiše (Cupressus dupreziana) v NP
„Devils Tower“
Pic Iharen u Tamanrassetu
Ahaggar: šťovík Rumex versicarius
Emi Koussi (3415 m)
Jabal Marra (3088 m)
Egypt – Etbaj – silnice k Rm
Jabal Elba (součást Etbaje) u R.m. - zde akácie
•Výš v horách dokonce
dracény – Dracaena ombet
•Za posl. 20 let, 65 % zaniklo
•Zdroj: Flickr
Saharsko-súdánské plošiny_3
• Nížiny a deprese:
• Vyplňuje: (jezero, šott, sebkha, serir, erg):
• Erg (depr., ploš,), Serir (oblázky – pánve), Hamada
(elev.), Reg (suť –svahy – vyvátí).
• Nížiny - z. příbřeží,
• - prohyb. zóna Atlasu: Alžír – pod Atlasem: Šot Melrhir (-31 m)
• - sz. pod Ahaggarem synkl. Tidikelt (137 m) – město In Salah
• - lybijsko-egypt. Megasynkl. - min: Katára (Qattára: -137 m n.m)
• Čad – jez. Čad (240 m) + Bodélé (150 m)
- pleist. jez.
Šott el
Jerid
jz. Tunis
-17 m
n.m.
Alžír – Tidikelt - In Sallah
Saharsko-súdánské plošiny_4
• Na Z Egypta depr. S oázami: Síwah (+j. --),
v centru Baharíjah + Farafírah + Dákhilah + Khárijah.
– „2. údolí Nilu“
• Nejv. Ergy – v býv. jezerech:
• El Djouf, Igidi,
• Vel. záp. erg,
• Vel. vých. erg,
• Lybij. Poušť (jen menší jez.), - větš. Hamada na náhor.
ploš. bez údolí – i v pl. sucho!,
• Velká píseč. poušť (Egypt)
• Tenéré - na Jv od Aggharu
(jen menší jez.).
Písečné pouště na Sahaře
= Igidi
Velká
písečná
poušť
Jez. Síwah
Egypt – oáza Síwah
Velký západní Erg
Velká písečná poušť
Saharsko-súdánské plošiny_5
• Sev. od Tibesti: Libyjská tabule – rozlámaná –
zdviž. plošiny + deprese.
• + Harúdž al Asvad (čedič. plošina + sopka
1200 m).
• Bílá poušť (Egypt) – sádrovec.
• Ennedi – pískovce +! (1310 m) – vlhčí, i stromy
Bílá poušť - Farafra
Ennedi
SSP_7: Somálský poloostrov
• Kra ukloněná k JV. => nejv. na S. (Surud Ad
2408 m). Podobné na Sokotře (1540 m).
Pokrač. na Arabském poloostr.
• Sráz k S. – Aden. záliv., Afar. trojúhelník.
• Podloží – krystalinikum.
• Vápence, jílovce, pískovce (voda !) – vyvěr.
• Kuesty.
• Na Z. nalita Etiop. vysoč.
Hornoguinejská vysočina_1
• Od Senegalu po Kamerun – ohran. Saharu, zachycuje srážky
• Asymetricky zdvižená část Afrického štítu – nejvyš.
vrcholy při z. a j. okraji kry – prm. Nigeru
• Krystalinikum + oj. prvohorní pískovce.
• - masiv Loma (Loma Mansa 1948 m).
• Jinak často plošiny kolem 700 m n.m, S-J údolí.
• Voltská pánev (Ghana, nádrž)
• S-J Tožské hory (920 m) – v Togu, nejvyš., výr. hřbet.
Hornoguinejská vysočina_2
• V – Nigérie - Baučská vysočina – rulové plató
Jos (1400 m n.m.) + kužely sopek – Shere Hill
1781 m.
• Okolo prolomy – tvořící se rift. Sev., vých.
plošiny 600-800 m.
• JV: z. Kamerun – Amadauská vysoč. – krystal.
+ lávová pole (3008 m) + sopky – zlom JZ-SV.
• Kamerun – 4070 m, jezera (Lomo!).
• Okolo plošiny 600-800 m.
Konžská pánev_1
• Nejrozáhlejší megasynklinála ( 3 mil. km2 ),
okolo megaantiklinály – středohorský reliéf.
• Pánev - krystalin., v centru kontin. sedim.
paleozoic. – plioc.
• Pánev – 2 úrovně – dno 300 - 500 m, vyšší st.
500-1000 m, svah 100-300 m - peřeje, vodop.
• Terc.– řeky do Čad. jez., pokles - jez. Busíra
(zbytky).
• Koncem pleist.(!) prol. Kongo Dolnoguin. vys. –
peřeje.
Kongo nad Kinshasou
Konžská pánev_2
• Z – Dolnoguinejská vysoč.(1022 m) + průlom
Konga => horský ráz.
• S – ploš. Azande + žul. ostrov. hory (Bongo
1368 m).
• J – ukl. ploš. Lunda (1000 – 1500 m), vrcholí
v Angole kvarcit. plochým poh. Bié (Môro
Môco 2620 m).
• JV – Katanga – hrásti a prolomy (ř. Lualaba,
jez. Mweru).
• V – příkrá riftová pohoří - přes 3000 m – k
vých. afr. riftu
Jihoafrický štít - geologie
• Opakované zdvihy → denudace a
zarovnávání → sedimentace v pánvích.
• Sedimentační pánve j. Afriky:
– kapská formace (starší paleozoikum),
– formace Karroo (mladší paleozoikum –
mesozoikum – již nevrásněna, stolové hory),
– kalaharská formace (terciér).
• Karbon – perm: zalednění.
Megasynklinála již od konc. paleozoika, obvod
– ukloněné plošiny a pohoří.
• Vznik oceánu X zdvižení nejjiž. Afr. =>
příkré okraje jižní Afr.: Great Escarpment
Velký escarpment – jižní Afrika
• Great Escarpment –
2000 m; v. část Dračí
hory.
• Lowveld – pobřežní
nížina.
• Highveld – náhorní
plošiny (1000 – 1700 m).
Pánev Kalahari_1
• Dno pánve: ploché, mírně zvlněné,
cca 900 m. - zarostlé písky a šotty.
• Dílčí pánve:
• Okavango→Makarikari Pan
• Etosha
• JAR – Hakskeepan, Verkneupan.
• Prořezávají se sem řeky Oranje a Zambezi
Pánev Kalahari_2
• Okraje:
• S: Lunda + Katanga – Cooper belt 1100 m -1892 m.
• V: Basutská náhorní plošina (1000-1480 m,
Inyangani 2592 m, NP).
- krystalinikum (diamanty), paleozoické sedim. (zlato,
černé uhlí), druhohorní lávový příkrov – podobně:
• J,JV: High Veld (5-7 mil. let) – Dračí hory (Thabana
Ntlenyana 3482 m). Great Escarpment (2 – 2,5
km). Tugela F.
Grat Escarpment u TT
Pánev Kalahari_3
• Západní okrajové plošiny (?) více skupin,
nejv. Damaraland (Auasberge 2484 m).
• Great Namaland (2202 m) – paralelní
údolí S-J - zlomy,
• JAR - Namaqualand (1707 m).
• Zambezi – zpětná eroze - peřeje + Victoria
F.
• Oranje – zpětná eroze - Augrabies F.
Namibie - Keemanshop
Přítok Oranje z Namibie - Fish river
Kala
-hari
-
Bots
wa-
na
Makarikari Pan
Makarikari Pan
Pobřeží jižní Afriky
• V. pobřeží: Low Veld, nížina Limpopa
(mangrove).
• JV: Low Veld (š. až 130 km).
• Z: úzká pobř. nížina (diamanty!!),
Namib – písky i skalní plošiny (Oranje –
Kunene), svah 300-800 m.
Namib
Kapské hory
• Nejjižnější část JAR, 800 km.
• Odděluje Great Karoo (350 x 100 km).
• Vrásno-kerné paleozoické p., hřbety a brázdy Z-V.
Zdvih v neogénu.
• Pískovce, křemence, vápence (Kango C.).
• Hřbety 1500 m (Swartberge 2326 m), brázdy 500 –
900 m.
• Stolová hora u Cape Town (1087 m) – pískovec
• Unikát. veget. oblast - Capensis
Kango Caves
Great Karoo
SKUPINA OBLASTÍ VÝCH. AFRIKY
Východoafrický riftový systém
• Počátek vývoje –
neogén.
• Segmenty riftového
systému:
– příkop Rudého moře,
– Etiopský riftový
systém,
– Západní riftové údolí,
– Východní riftové
údolí - segmenty.
RIFT 1: Afar + Etiopská vysočina
• Afarský Δ – rozlámaná nízká mladá lávová tabule, S.: jez. Asal.
-116 m, Asalská proláklina -155 m.
• Sopky Erta Ale (láv. jez. od r. 1967), Ayelu 2104 m.
Afarský trojúhelník –
unikátní místo,
na pevnině
roztrhávající se místo
do 3 desek
Riftová trhlina v Afar. ▲
od r. 2005
Džibuti – gejzíry, kyselina sírová
Džibuti – síra, kyselina sírová
RIFT 2 - Etiopská vysočina
• Vysočina rozťata Etiopským příkopem (600 km) – riftové
údolí, tahová zóna - pokrač. prolomu Afar. trojúhlelníku,
• Š. ca 70 km, hl. 1 – 2 km. Dno – příčné prahy => kotliny s
bezodt. jezery (Ziway, Shala – sl., Abaya). Malé sopky,
zemětřesení.
•Beseka Lake
RIFT 3: Etiopská vysočina
• Výrazně nad okolí, mírný sklon k JZ. Pokrač. v Jemenu (opač.
sklon).
• Průměrně 3000 m, pole do 3900 m. Vrcholy > 4000 m
(NP Simien, Ras Dashen 4543 m). Nemá velehor. ráz!
• Vznik – při Východoafr. riftu, horká skvrna, 30 mil. let.
• Krystal. podklad (žula) – S., převaha neogenních lávových
příkrovů x tufů => stolové hory (amby).
• Kotlina jezera Tana (1786 m, 75 x 70 km, hl. 70 m).
Vrcholová část Etiopské vysočiny
Ras Dašen 4543 m
Simien NP
RIFT_4: rovníková obl.
• Západní rift – údolí pod Alb. jez., + j. Albertovo, Edwardovo,
Kivu – podv. vulk., +j. Tanganika, +j. Rukwa, + j.
Njasa (Malawi), prol. řeky Shire. Odbočky k Z. (jez. Mweru).
• Nad riftem 7 vel. sopek, gigant. krátery (č. Nyíragongo 3470
m, Ngorongoro, 25 km).
• Hrásť. masív Ruwenzori (Margherita 5119 m).
• Oblast Virunga - sopky – nejvyšší nč. Karisimbi 4507 m.
• Východní rift – sl. bezod. Rudolfovo j. (Turkana), od jez.
Turkana při vých. okraji plošiny – rozpadá se do dílčích
paralelních segmentů s malými jezery.
Ruwenzori: izolovaná kra v riftu, převýšení 4 km.
Zde úpatí
Ruwenzori – horní hranice lesa (kyselé horniny na rozdíl od
ostatních!)
Ruwenzori – Stanleys Plateau, nejvíce ledovců v Afr.
Ruwenzori_Margherita Peak 5119 m
Sopky v riftu (Carisimbi 4507 m)
Nyiragongo (3470 m), Ø1,3 km, Dem. rep. Kongo
Lávové jezero v kráteru Nyiragongo (3470 m,
lávové jez. hl. až 600 m, kolísá 550 m
•Se sousední menší
sopkou zodpovědné
za 40 % afrických
vulk. erupcí
Jez. Njasa (Malawi)
Východoafrická náhorní plošina
• Zdviž. zarov. blok krystalinika (hl. žuly), 1600-2000 m.
• Rozlám. do dílčích plošin a rift. údolí – mladé – od konce
neogénu!
• + Kernohrásťové hory + vysoké sopky.
• Ruware, bornhardty.
• Nejv. ploš. Unjamwezi – mezi j. Malawi – Viktorino (Ukerewe),
1134 m. Součást: pl. Serengeti 2000 m.
• Mezi stř. a vých. větví – Vulkanická plošina Keni – rozsáhlé
vyhaslé sopky:
• (Kilimandžáro - Uhuru (Kibo 5895 m)), Kenya - Kirinyaga
(5194 m), Meru (4567 m).
• Viktorino jezero (objev 1853) - Ukerewe
Východoafrické plošiny
Kilimandžáro - Uhuru (Kibo 5895 m)
Kilimandžáro
– mlžný les
Pohoří Mt. Kenya
Mt. Kenya
Mt. Kenya - Kirinyaga (5194 m)
Kaldera
Ngorongoro na
plošině záp. od
Kilimandžára
Ø 22 km, 600 m hl.
Expl. před 2 mil. l.
Viktorino jezero, Ukerewe,
max. délka 407 km, max. šířka 262 km, 68 800 km², 1134 m + 2 m, max. 80 m.
od r. 1954 76 000 km². Na sev. přehraz. lávovým proudem a přehradou.
Madagaskar
• Geol. i geomorf. k již. Africe ale…..
• Asymetrický profil.
• Vých.: krystal. - žula, neogén – rozlámání, difer.
vertik. pohyby => kry s pokryvy čedič. příkrovů
(Tsaratanana 2876 m). Vých. svah – pasátové
lesy ~ deštné tropické, lemuři (byli … obč. vál.)
• Záp.: ukloněné plošiny s 2. hor a 3. hor. sedim.kuesty
– vápenec - Tsingys
• Pobřež. nížina až 100 km.
Rozpad Gondwany, odtržení
Madagaskaru
Andringitra NP – Pic Boby 2658 m
Pic Boby - 2658 m
Maromokrotro 2876 m
Tsingys
KANÁRSKÉ OSTROVY
• Sopečný původ souostroví (7 ostr.), vulkanický reliéf.
• 400 BP – sopečná činnost: La Palma, Tenerife a
Lanzarote. Cca 1490 - Teide
• Nejvyšší vrchol: stratovulkán Pico de Teide (3 718 m;
Tenerife);
• Nejstarší horniny: 15 mil. let, bazalty – štítové sopky;
později stratovulkány (pemza, fonolity, obsidián) –
Gran Canaria, Gomera, La Palma.
• Čím dál do oceánu, tím vlhčí. Ostrovy „věčného jara“.
SV větry - Pasáty!
• Exot. Květena – větš. endemité
Los Christianos
• Dracaena
draco
Maskarény – Réunion a Mauritius
• 800 km V od Madagaskaru, Réunion patří Francii, volí do fr.
Parlamentu, součást EU! Platí eurem. Mauritius od r. 1968 od
brit. koruny samostatný.
• Horká skvrna. Réunion vynoř. před 3 mil lety. Piton des Nieges
– 3069 m, nejvyš. v Ind. Oc., 20000 let neaktivní a erodovaný.
• Piton de la Fournaise – aktiv., 9 km Ø kaldera. Donedávna
soptil, dnes dým. Atrakce, silnice na vrchol.
• Mauritius – starý 8 mil. let. Neaktivní, erodované tvary - věže
• Velmi podobné Kanárským ostrovům, i velmi husté osídlení,
většina rostlin endemických. Ale vlhčí.
Réunion, s. část
Piton des Nieges – 3069 m
Piton de la Fournaise 2632 m
St. Denis, hl. město
Mauritius – max. výška 828 m.
St. Luis – hl. město
Seychely
•1300 km jv. od Afriky (Mogadišo), 1060 km od Madagaskaru,
459 km², útržek kontinent. kůry, žulové. 100 000 obyv.,
nejmenší a nejbohatší stát Afriky - HDP 30 000 $/obyv.).
Samostat. od britské koruny 1976.
Victoria, hl. město
Děkuji za pozornost