Úvod do studia environmentální historie Mgr. Lukáš Dolák, Ph.D. Podzim 2020 Co to environmentální historie je • Komplexní transdisciplinární obor vysvětlující vztah mezi lidskou společností a životním prostředí • Samostatný obor vzniklý zpočátku jako reakce na environmentální problémy postindustriální společnosti USA • Obor vyplňující prostor mezi přírodními a humánními vědami Předmět studia 1. Vývoj přírody v historickém období/„dějiny přírody" - historická ekologie, krajinná ekologie, geobiologie 2. Vztah mezi lidskou společností a životním prostředí/vliv výrobních technologií na měnící se vztah mezi člověkem a přírodou - hospodářské a sociální dějiny, dějiny věd a techniky, historická geografie 3. Průběh setkávání člověka s přírodou - kulturní a politické dějiny Rozdíly v chápání základních pojmů • Životní prostředí: – Environmentální historie (EH): aktivní činitel ovlivňující lidské dějiny – klasická historiografie: statický rámec, kde se dějiny odehrávají • Vztah člověk-příroda: – EH: popis dějin tohoto vztahu od lepšího k horšímu – klasická historiografie: popis dějin tohoto vztahu od horšího k lepšímu Rozdíly v chápání základních pojmů • EH při výkladu lidských dějin odmítá, že: – lidské aktivity jsou nezávislé na životním prostředí – člověk je zvláštní a nadřazený živočišný druh, jenž stojí mimo zbytek přírody – environmentální konsekvence předchozího vývoje nejsou pro současnost důležité • EH není dějinami životního prostředí a jejich poškozování člověkem (dřívější pojetí historické ekologie) Počátky environmentální historie • Epos o Gilgamešovi (2. tis. př. n. l.) – první literární dílo pojednávající o člověkem pozměněném prostředí • Hippokrates (460–377 př. n. l.) – lidská povaha ovlivněna okolním prostředím • Charles Louis Montesquieu (1689–1755) – souvislost přírodního prostředí a lidských kultur – environmentální determinismus USA jako kolébka environmentální historie • Příčiny vzniku EH v USA: 1. „frontier history“ (teorie hranic) a živá historická paměť „divokého“ Západu 2. vliv preservationismu, konservationismu a environmentalismu na dějinný vývoj USA 3. místo zrodu a působení ekologie a moderního environmentalismu 4. mohutná vědecká základna a široké spektrum možností ve výzkumu USA jako kolébka environmentální historie • Preservationismus (John Muir): – snaha o ochranu přírody a krajiny spojena s růstem kvality života – estetická hodnota přírody – zakládání NP (Yellowstone 1872; Yosemite a Sequioa 1890) – Sierra Club (1892), Liga za záchranu sekvojí (1918) – lobbing v Kongresu • Konservationismus (Gifford Pinchot): – zachování přírody jako zdroje pro budoucí těžbu nerostných surovin – založení Forest Service – prosazení zákonů na ochranu ŽP (čistota vody, ovzduší, zachování divočiny aj.) USA jako kolébka environmentální historie • Antropocentrismus: – člověk jako pán přírody, pro kterého byla příroda stvořena – příroda má hodnotu pouze jako zdroj surovin – vznik v době renesance (vliv křesťanství) – převládající směr? USA jako kolébka environmentální historie • Kořeny sahající do 2. pol. 19. stol.: – preservationismus, konservationismus (antropocentrické směry) • 19./20. stol: – geografický a environmentální determinismus • Po 2. SV (1945) rozmach environmentalismu: – růst znečištění životního prostředí, nadměrná těžba nerostných surovin (USA), vliv globalizace • 50. léta: – snaha geografů o zapojení do environmentálního hnutí USA jako kolébka environmentální historie • 60. léta 20. stol.: – růst lokálních až regionálních environmentálních problémů na úroveň globální environmentální krize – ničení životního prostředí moderním kapitalismem – lidový environmentalismus a růst environmentálních hnutí – environmentalizace vědy, myšlení lidí, politiků a ekonomiky – snaha o záchranu zbytků přírody a přijatelnější soužití s přírodou – 1962: Silent spring (Rachel Carson) USA jako kolébka environmentální historie USA jako kolébka environmentální historie • 70. léta 20. stol.: – 1. Den Země (22.4.1970) – Roderick Nash užívá pojem „environmental history“ (1970) – environmentalismus součástí politiky (zákon o ekologické politice) – vznik Úřadu pro ochranu ŽP (EPA, 1970) • nadministerská působnost, silně restriktivní politika – úspěch – konference OSN o životním prostředí ve Stockholmu (1971) • „Jestliže každý z nás má nyní dvě vlasti, aby o ně pečoval, tak také musíme psát dvoje dějiny, své vlasti a planety Země.“ Donald Worster USA jako kolébka environmentální historie • 70. léta 20. stol.: – EH jako nový směr „rebelujících“ amerických historiků – „frontier history“ (teorie hranic) jako paradigma EH (F. J. Turner, 1894) – výzkum: osidlování Západu, zemědělství, půda, voda, ekologické a geologické dopady výstavby přehrad, dějiny odlesňování – nespokojenost s dosavadní politikou USA: vznik environmentálního radikalismu (politika přímé akce, Greenpeace - 1971) – konec 70. let: požadavek na neřešení ekologických problémů - příroda si poradí sama USA jako kolébka environmentální historie • 80. léta 20. stol. – změna ve výzkumu: • ústup od „dějin přírody“ a počátek výzkumu vztahu člověk-příroda • „frontier history“ nahrazena koncepcí vody jako limitujícího prvku – větší spolupráce s dalšími obory (geologie, společenské vědy, filosofie, sociologie, politologie …) – pokračující radikalizace environmentalismu: Earth First! (1980) USA jako kolébka environmentální historie • 90. léta 20. stol. – návrat geografů k otázce environmentalismu – výzkum: otázka udržitelného zemědělství a ekologie – restriktivní politika EPA ohrožuje hospodářství USA • odebrání nadministerského statutu EPA • přechod od restrikcí k dohodám Současný výzkum v USA • Úloha žen v environmentálních dějinách • Dějiny environmentálního práva • Dějiny ekologistických a environmentalistických hnutí a jejich vlivu na politiku Environmentální historie v Evropě • Popis dějin v postkomunistické historiografii od horšího k lepšímu možná příčina pomalého rozvoje EH ve Východním bloku • Na Západě rozmach v 80. letech 20. stol. • Velmi rychlý rozvoj – škola Annales (sociální a hospodářské dějiny - zemědělství, osídlení a geografická témata, historická klimatologie – E. Le Roy Ladurie) – holistický přístup k dějinám • Aktuální výzkum: – EH kulturní krajiny, urbánní, lesní, zemědělská EH • Rachel Carson Center for Environment and Society https://www.carsoncenter.uni-muenchen.de/about_rcc/index.html Environmentální historie v ČR • Rozvoj v 90. letech 20. stol. • Stěžejní disciplíny: historická geografie, historická klimatologie, historický land use, ekonomické a sociální dějiny, dějiny věd • V ČR velmi pomalý rozvoj a z počátku nízký zájem – specifický přístup postkomunistické historiografie – metodologicky a časově náročný výzkum • Aktuální výzkum: – EH zemědělské a kulturní krajiny, historická klimatologie, historický land use, studium starých map, ochrana přírody Environmentální historie ve světě • Ohniska rozvoje EH ve světě: – Japonsko, Čína, Austrálie, Nový Zéland, Brazilie, JAR • Konference ICHS Sydney 2005 – EH celosvětově přijata jako vědecký obor Současná koncepce environmentální historie • Biocentrismus/Ekocentrismus: – člověk jako součást přírody, ne její vládce – příroda neexistuje proto, aby ji člověk drancoval – zásahy do přírody škodí lidstvo samo sobě – směr prosazován současnou 2. generací amerických historiků Antropogenní faktory ovlivňující proměnu prostředí 1. Populační tlak na půdu (území) 2. Hospodářství a jeho cyklus 3. Technologie a jeho inovace 4. Sociální struktura a sociální vztahy ovlivňující využívání a ochranu přírodních zdrojů 5. Lidské myšlení a postoje přispívající ke změně vztahu – lidská společnost - životní prostředí Mezinárodní společnosti • American Society for Environmental History (ASEH, 1977) – přes 1000 členů – podpora a výuka EH, spolupráce s dalšími disciplínami i na globální úrovni, dialog mezi přírodními a humánními vědami • European Society for Environmental History (ESEH, 1989/2001) – cca 400 členů – srovnávací výzkum EH v Evropě, výuka EH na VŠ, komunikace a spolupráce mezi badateli – konference otevřená všem badatelům se zájmem o vztah člověk-příroda https://aseh.net/ http://eseh.org/ Mezinárodní společnosti • International Consortium of Environmental History Oraganizations (ICEHO) – cca 30 členů (ASEH, ESEH, Forest History Society) – podpora svým členům, pořádání kongresů, podpora v komunikaci mezi členy, důraz na výuku EH, propagace EH veřejnosti http://www.iceho.org/ Časopisy a zdroje dat • Journal of Forest History (1959) – nejstarší časopis o EH – časopis JFH a ASEH • Environmental history (1990) – časopis ASEH • Environment and History (1995) – časopis ESEH http://www.whpress.co.uk/EH.html https://www.jstor.org/journal/jforesthistory https://environmentalhistory.net/ Časopisy a zdroje dat • Klaudyán (2000) • Hospodářské dějiny (1978) • Český časopis historický (1895) • LUCC Czechia • - výzkumné centrum zaměřené na historické využívání krajiny • EnviWiki – platforma věnující se ŽP a udržitelnému zdroji • The Environment & Society Portal • EH Resources http://www.hiu.cas.cz/cs/nakladatelstvi/periodika/cesky-casopis- historicky.ep/ http://www.klaudyan.cz/ https://www.eh-resources.org/ http://www.environmentandsociety.org/ https://www.lucccz.cz/o-centru https://www.enviwiki.cz/wiki/Hlavn%C3%AD_strana http://www.hiu.cas.cz/cs/nakladatelstvi/periodika/hospodarske-dejiny.ep/ • Donald Worster (University of Kansas) • Christian Pfister, Christian Rohr (University of Bern) • Leoš Jeleček, Pavel Chromý, Ivan Bičík (UK Praha) • Eva Semotanová (Historický ústav AV ČR) • Rudolf Brázdil (MU Brno) • Péter Szabó (Botanický ústav AV ČR) Hlavní představitelé Děkuji za pozornost