Environmentální historie Českých zemí II
Mgr. Lukáš Dolák, Ph.D.
Podzim 2020
Vztah člověka a přírody v nejstarších dobách
Vliv člověka na krajinu
• Historický kontext
– společnost lovců a sběračů
– nástup zemědělství
– růst lidské populace a hierarchizace společnosti
– rostoucí tlak na životní prostředí
– globální environmentální krize
Zdroj: ostrava.educanet.cz, 2007
Společnost lovců a sběračů
• Paleolit (starší doba kamenná)/pleistocén (40 000–9 700 př. n.
l.)–mezolit (střední doba kamenná)/preboreál–boreál (9 700–6
200 př. n. l.)
• Lokální ovlivnění krajiny (dočasná sídla, migrace za zvěří)
Společnost lovců a sběračů
Zdroj: messagetoeagle.com, 2016
Počátky zemědělství
• Neolitická revoluce
• Čína, JV Asii a střední Amerika (9 000–4 000 př. n. l.)
• Pěstované plodiny:
– pšenice a ječmen (Mezopotámie, Egypt, Evropa)
• vyšlechtěné stepní traviny, potřeba suchých půd
– pšenice, ječmen, proso a rýže (Čína, JV Asie,
později Indie)
– vinná réva (Gruzie, 6 300 př. n. l.)
• Domestikace zvířat (pes, ovce, kozy, skot, prasata, drůbež)
Zdroj: prezoe.wordpress.com, 2015
Dopady rozvoje zemědělství
• Člověk nově aktivním činitelem ve vývoji krajiny
– ekologický zvrat: konec závislosti člověka na darech přírody, vytváření
ekosystémů podmíněných hospodářskou činností (zemědělství,
pastva, těžba dřeva)
– společenský zvrat: zakládání trvalých sídlišť, dělba práce, společenská
diferenciace, vznik prvních států
Dopady rozvoje zemědělství
• S rozvojem zemědělství hierarchizace společnosti (Mezopotámie,
Egypt, Čína, Indie, střední Amerika)
– počátky rozvoje prvních civilizací v úrodných krajinách s vysokou
biodiverzitou a dostatkem vody (převaha pšenice)
– postupná deforestace a rostoucí eroze půdy
– vysoušení krajiny a rozvoj závlahového zemědělství (Mezopotámie, Egypt),
nahrazení pšenice ječmenem
– zasolování říčních niv a pokles úrodnosti
– vzájemná rivalita prvních společností a pád civilizací (dynastií)
– podrobení území novými civilizacemi
Riziko závislosti na zemědělství
• Pády civilizací:
– civilizace středního Jordánu: 6000 let př. n. l. (deforestace)
– Egypt: střídání faraonů/dynastií následkem pohrom a neúrody
– Persie, Perský záliv
– civilizace v údolí Indu: 1400 let př. n. l. (deforestace – nová půda)
– Eritrea: (křesťanské království) 1000 n. l. (deforestace)
– Čína: 1348 (dynastie Jüan-Ming) 1638 n. l. (povodeň na Žluté řece)
– Angkor (Kambodža): 1431 n. l. (klim. krize/sucho)
Vliv zemědělství na krajinu
Zdroj: wikipedia.org, 2019
Babylon, 2003
údolí Nilu
Zemědělství v Evropě
• Počátky zemědělství v neolitu (6000–4000 př. n. l.) a eneolitu
(4000–2200 př. n. l.)
• První záznamy o zemědělství v Řecku
• Kácení a žďáření klimaxových lesů v menším rozsahu
• Šíření zemědělských praktik do zbytku Evropy
Zdroj: irozhlas.cz, 2014
cedrový lesy, Libanon
atlantik epiatlantik subboreál subatlantik
Vliv zemědělství na krajinu
• Krajina Mediteránu
– před nástupem zemědělství dubové, bukové, cedrové a borovicové lesy
– deforestace za účelem získání topiva a stavebního materiálu
– spasení travního porostu, eroze půdy, zrychlený odtok vody, vyschnutí
pramenů
– dnes krajina oliv, vinohradů, macchií a pastvin (Řecko, Libanon, Sýrie)
Zdroj: kalimera-recko.c, 2019
atlantik epiatlantik subboreál subatlantik
Vliv zemědělství na krajinu
• „To, co zde nyní zůstalo, je ve srovnání s tím, co zde bylo dříve,
jako kostra nemocného člověka, tuk a měkká zem odplaveny
(promrhány) a zůstala holá kostra země … Některé hory
poskytují potravu včelám a přitom nedávno na nich rostly
stromy.“ Platón (427–347 př. n. l.), Kritiás
atlantik epiatlantik subboreál subatlantik
Krajina na počátku neolitu (6000 př. n. l.)
• Krajina lesostepi a černozemní stepi v nížinách
– význam velkých býložravců
– nerozšíření rozlehlých stepí na území ČR následkem členitého terénu
• Tendence krajiny k souvislému zalesnění a ústupu stepi
atlantik epiatlantik subboreál subatlantik
Krajina na počátku neolitu (6000 př. n. l.)
Zdroj: ceska-krajina.cz, 2018; botany.cz, 2011
Čenkovská lesostep, SlovenskoStádo zubrů v Milovicích
atlantik epiatlantik subboreál subatlantik
Vývoj krajiny v ČR v neolitu (6000–4000 př. n. l.)
• Období holocenního klimatického optima (atlantik)
• Neolitická revoluce (ČR 6000–3700 př. n. l.)
– příchod prvních zemědělců z JV na území ČR (6 000 př. n. l.)
• Zemědělství na území ČR:
– vysoké nároky na území nutné k zajištění obživy
– cyklické zemědělství: žďáření lesa, lesní příloh, brzké vyčerpání půdy
(neznalost hnojení), dočasný přesun sídla
– vznik polopřirozených luk, pastvin, lesních společenstev
atlantik epiatlantik subboreál subatlantik
Vývoj krajiny v ČR v neolitu (6000–4000 př. n. l.)
• Zemědělství na území ČR:
– vznik nových ekosystémů (pole, zahrady, sídliště, komunikace) pro
nové organismy (pšenice jedno- a dvouzrnka, ječmen, hrách, proso,
čočka)
– zavlékání nových druhů (ovce, kozy, skot, prasata), domestikace
koně
– objev vozu
– významný podíl zemědělství a zakládaných požárů na zachování a
šíření stepí (vznik kulturní stepi) a rozšiřování bezlesí
atlantik epiatlantik subboreál subatlantik
Vývoj krajiny v ČR v neolitu (6000–4000 př. n. l.)
• Kulturní step
– původně bezlesí v nejnižších polohách na černozemích
– nejstarší doklady ve V Čechách (5000 př. n. l.)
– žárové zemědělství a lesní příloh
– les místem pastvy, lovu a sběru, zdrojem materiálu
– s nástupem zemědělství šíření stepních rostlin (pšenice, ječmen) i
polních plevelů z Blízkého východu (chrpa modrá, vlčí mák)
– kvantitativní změna krajiny
Zdroj: bohemiaorientalis.cz, 2014
chrpa modrá
atlantik epiatlantik subboreál subatlantik
Vývoj krajiny v ČR v neolitu (6000–4000 př. n. l.)
• Růst druhové diverzity s rozvojem kulturní krajiny
– druhotné šíření druhů typických pro zemědělskou krajinu
• Člověk spolutvůrcem krajiny
– počátky formování kulturní krajiny (odlesnění)
– úprava vodních toků
• Počátek dvojkolejného vývoje krajiny
– souběžný vliv člověka a přírody
– dnes těžko rozlišitelný podíl vlivu člověka a přírodních procesů
atlantik epiatlantik subboreál subatlantik
Vývoj krajiny v ČR v neolitu (6000–4000 př. n. l.)
• Regionální vliv lidské činnosti na krajinu
• Zvýšení diferenciace regionů
• Změna vývoje půd
• Zvýšení intenzity geologických pochodů odpovídajících stavu
v glaciálu (eroze)
atlantik epiatlantik subboreál subatlantik
Vývoj krajiny v ČR v neolitu (6000–4000 př. n. l.)
• Osídlení
– nejnižší, nejteplejší, nejsušší a nejúrodnější oblasti ČR (stepi na
spraši) v okolí řek do 300 m n. m.
– výstavba nových (neopevněných) osad na říčních terasách
– počátky staré sídelní oblasti
– hustota sídel obdobná současné
– lokální opouštění jeskyní (vlhkost)
oblast vnitřních Čech
chudá na lesy
Zdroj: Friedrich, 1911
atlantik epiatlantik subboreál subatlantik
Vývoj krajiny v ČR v neolitu (6000–4000 př. n. l.)
• Sídelní struktura
– vzdálenost mezi sídly 1–3 km, sídelní areál 5–10 km2
– stěhování osad po vyčerpání přírodních zdrojů (8–15 let)
– návrat po 30–40 letech (sukcese lesa)
• V okolí sídel dynamická krajinná struktura
– listnatý les, nepravidelně velká pole, lady
atlantik epiatlantik subboreál subatlantik
Vývoj v eneolitu (4000–2200 př. n. l.)
• Mírný pokles teploty vzduchu i srážek (epiatlantik)
• Zemědělství
– kvalitativní změny
• zavedení orby (rádlo) – odstranění kořenů a pařezů, vznik plužin, ustálení sídel
• trávopolní přílohy/úhory mimo území stepí (převaha nad ornou půdou)
– postup zemědělství do vyšších poloh (hnědozemě, vyšší vlhkost)
• Pokračující ústup lesa
atlantik epiatlantik subboreál subatlantik
Vývoj v eneolitu (4000–2200 př. n. l.)
• Osídlení
– stabilizace sídelního systému (plužiny)
– šíření sídel do pahorkatin (první opevněná vyvýšená sídla)
– mírné zmenšení osídlené plochy (oblasti s vlhkým klimatem)
– stabilizace sídel a konec jejich stěhování
atlantik epiatlantik subboreál subatlantik
Vývoj v době bronzové (2200–800 př. n. l.)
• Období mladšího epiatlantiku–subboreálu (pokles teploty vzduchu a
srážek)
• Počátek intenzivního vlivu člověka na krajinu v době zvýšené přirozené
eroze
– intenzivní pastva a orba – odlesňování
– transport půdy a obnažení skalního podkladu (krasové stepi)
– akumulace půd v údolích větších řek (změna stanovišť lužních hájů)
• Pronikání sídel do nižších vrchovin (J Čechy, Pošumaví)
• Výstavba opevněných hradisek na vrcholcích kopců (Děvín, Stolová hora)
• Nové krajinné prvky: mohyly
atlantik epiatlantik subboreál subatlantik
Vývoj v době bronzové (2200–800 př. n. l.)
Zdroj: turistika.cz, 2010
mohyla u Chotouně
atlantik epiatlantik subboreál subatlantik
Vývoj v době bronzové (2200–800 př. n. l.)
pozůstatky hradiska na Děvíně
Zdroj: Jiroušek, 2017
atlantik epiatlantik subboreál subatlantik
krasová step na Pálavě
Vývoj v době bronzové (2200–800 př. n. l.)
• Pozdní doba bronzová (1050–800 př. n. l.)
– významný růst teploty vzduchu, pokles srážek, epizody sucha
– nové zemědělské postupy (hnojení) – vznik přebytků
• první relativní přelidnění (růst tlaku člověka na krajinu)
– pokračující ústup lesa ve vrchovinách
– retrográdní vývoj půd:
• zvýšená eroze půdy (lesní, zemědělská) a její degradace
• vznik nivních hlín podél řek (antropogenní prvek)
atlantik epiatlantik subboreál subatlantik
Holocenní suché výkyvy
do r. 1000 AD
Zdroj: Ložek, 2007
Vývoj v době bronzové (2200–800 př. n. l.)
Zdroj: jarojaromer.cz, 2016
krasová step Třesina u Hostimi
atlantik epiatlantik subboreál subatlantik
Vývoj v době bronzové (2200–800 př. n. l.)
Zdroj: wikimedia, 2012
atlantik epiatlantik subboreál subatlantik
Výšebské kopce, oblast soustavné pastvy od doby bronzové
Vývoj v době bronzové (2200–800 př. n. l.)
• Pozdní doba bronzová (1050–800 př. n. l.)
– Osídlení
• vrchol pravěkého osídlení (kolonizace vysokých hor)
• počátek diferenciace sídel: starší venkovská zástavba a nová hradiště
• hradiště: obranné a ekonomické centrum (dnes reforestace)
atlantik epiatlantik subboreál subatlantik
Vývoj v době bronzové (2200–800 př. n. l.)
• Pozdní doba bronzová (1050–800 př. n. l.)
Zdroj: tisnoviny.cz, 2016
hradiště Brno-Obřany
atlantik epiatlantik subboreál subatlantik
Vývoj v době halštatské (800–400 př. n. l.)
• Počátek subatlantiku (ochlazení a
nárůst srážek)
• Neměnný systém v zemědělství
• Pokračující pronikání člověka do
vyšších poloh (Prachaticko)
• Rozšíření železa (dolování)
• Doba úpadku (polozemnice),
válek a nájezdů (kur domácí)
Zdroj: mestobustehrad.cz, 2019
atlantik epiatlantik subboreál subatlantik
Vývoj v době laténské (400 př. n. l.–0)
• 5.–4. stol. př. n. l.:
– krize společnosti, zánik systému hradišť, úpadek výstavby mohyl
– přelidnění, nedostatek zemědělské půdy
– výboje na J a JV Evropy, stěhování kmenů, úbytek obyvatel
• Příchod Keltů (Bójové)
– období rozkvětu (vysoká hustota zalidnění, růst zem. produkce)
– osídlení oblastí dosud málo vhodných k zemědělství
– rozvoj těžby nerostných surovin (zlato, železná ruda, tuha)
– rozvíjející se venkovská sídelní struktura
atlantik epiatlantik subboreál subatlantik
Vývoj v době laténské (400 př. n. l.–0)
• Příchod Keltů (Bójové)
– vrchoviny zalesněnými ostrůvky uprostřed bezlesí
– zavedení protierozních opatření
• Nové prvky v krajině:
– vysoké meze, úvozy, pastevní lady, ruderální intravilány, umělá
kameniště na rozvalinách hradišť
• Krajina: mozaika lesů, polí, luk, pastvin a sídlišť
– nárůst biodiverzity
– prostředí, které dosud nemělo obdoby
atlantik epiatlantik subboreál subatlantik
Vývoj v době laténské (400 př. n. l.–0)
• Oppidum [město]:
– velké sídliště městského typu v blízkosti surovinových zdrojů
– vyvýšené opevněné sídlo s plánovitou strukturou, valem, kamennými
budovami
– centrum řemesel a dálkového obchodu
– systém výstavby oppid (Závist u Zbraslavi,
Stradonice, Třísov)
Zdroj: mestobustehrad.cz, 2019
atlantik epiatlantik subboreál subatlantik
Oppidum Závist
atlantik epiatlantik subboreál subatlantik
Maximální rozsah pravěkého osídlení Čech
Zdroj: Ložek, 2007
atlantik epiatlantik subboreál subatlantik
Vývoj v době římské (0–400)
• Římské teplotní optimum (2. stol. př. n. l.–2. stol. n. l.)
• Odchod Keltů a příchod Germánů
– stažení osídlení do nižších teplejších poloh (starosídelní oblast)
– úpadek sídelní struktury, řídnutí osídlení
– lokální reforestace
• Pokračující obdobný vliv člověka na krajinu
atlantik epiatlantik subboreál subatlantik
Vývoj v době římské (0–400)
• Okrajový vliv Římské říše na území ČR
– (castrum (?) – Hradisko, Modřice, Neředín)
Zdroj: byzantinemilitary.blogspot.cz, 2018
zbytky římského pochodového tábora u Olomouce
atlantik epiatlantik subboreál subatlantik
Vývoj v době stěhování národů (4.–6. stol.)
• Odchod Germánů
• Úbytek obyvatelstva
– zhroucení systému osídlení
– osídlení jen starosídelní oblasti
• Sukcese lesních ekosystémů a regenerace lesů
• Poč. 6. stol.: příchod Slovanů
atlantik epiatlantik subboreál subatlantik
Vliv klimatu na krajinu
• Pozdní starověká malá doba ledová (536.–ca. 600 n. l.)
– významný pokles teploty v r. 536 n. l. (silné vulkanické erupce na S
polokouli/539, 540, 547) ve Středomoří
– teplota vzduchu nižší (–1,5 °C) než v malé době ledové (1350–1850)
– vyšší variabilita extrémů počasí
– největší dopad ve střední Asii a na Blízkém Východě
– Justiniánský mor (541–542)
– s poklesem teploty vzduchu pokles počtu obyvatel a nárůst lesnatosti
v Evropě
atlantik epiatlantik subboreál subatlantik
Obecné rysy krajiny v mladém holocénu
• Období epiatlantiku (4000 př. n. l.) – souč.
• Prohloubení dvojkolejného vývoje:
– neosídlené oblasti: pokračující přirozený vývoj lesů (šíření buku, jedle
a habru)
– osídlená otevřená krajina: šíření nových druhů včetně ruderálů,
plevelů a škůdců (křeček), narušení zbytkové vegetace, rozšiřování
náletových dřevin (borovice, bříza, osika, líska, jalovec)
Literatura
• Daniel, J., Frajer, J. Klapka, P.(2013): Environmentální historie
České republiky. Brno: Masarykova univerzita, 198 s.
• Lokoč, R. a M. Lokočová (2016): Vývoj krajiny v České republice.
Druhé doplněné vydání. Brno: Lipka - školské zařízení pro
environmentální vzdělávání, 103 s.
• Ložek, V. (2007): Zrcadlo minulosti: česká a slovenská krajina v
kvartéru. Praha: Dokořán, 198 s.
• Pokorný, J. (2005): Vývoj krajiny pod vlivem člověka. Krajina a
energie, 3, 1, s. 1–3.
Děkuji za pozornost